Transformátor – básně žáků 9

Transformátor – básně žáků 9. tříd
D. Ullrich, P. Suchopa, K. Marek
Transformátore jsi tak úžasný,
když měníš proud střídavý,
na větší či menší to je oč tu běží,
nebo menší na větší to je prostě boží.
Přeješ si být používaný,
když jsi nezaměstnaný,
máš rád hrátky s elektrickým proudem,
a nemáš rád když voda teče coulem.
J. Bedřichová, M. Sedlářová, I. Ježová
Když napětí získat chceme,
transformátor použijeme.
Základní to části máme,
dvě cívky jim říkáme.
Společné to jádro mají,
a pak spolu pracují.
A když střídavý proud měníme,
Transformátor připojíme.
T. Holečková
Transformátor je zařízení,
které nám umožní
měnit napětí střídavý.
Přeje si být nejlepší,
mít napětí největší.
Když přijede vláček,
tak náš transformáček,
změní napětí.
Má rád cívku primární,
se sekundární dovádí.
Co ty dvě mají společné?
Jádro! To je skutečné!
L. Maloušek, L. Petřkovský, A. Benko
Velká rána přišlá z rána
transformátor na zem spad.
Jedno jádro a dvě cívky už na zemi jiskří.
Je to přístroj šikovný, když napětí opět změní.
Má rád velké napětí to ho vždy povzbudí.
Nemá rad zkrat, bez něj by byl rád.
Nechtěl by být poškozen, ale hned opraven.
F. Návrat, I. Černoch, J. Koutný
Transformátor, transformátor
je hranatý jak krabice,
obnáší šrouby a matice
a je velmi důležitý v elektrice,
chce být zařízením známějším,
vysoké napětí, to on má rád
a nenávidí, když ho musí někdo opravovat
M. Strouhalová, N. Vantuchová
Jmenuje se Bertík,
říkáme mu čertík.
Má jedno velké jádro,
které nosí snadno.
Schovává ho pod cívkami,
stydí se před vámi.
Je velký a hranatý,
často taky motaný.
Transformační poměry,
zvládá čisté přeměny.