stáhnout - Mediální svět

Transkript

Mediální gramotnost
a ICT
Registracni cislo projektu CZ.1.07/1.3.40/01.0008
Mediální gramotnost a ICT na SŠ
O projektu
Projekt „Mediální gramotnost a ICT na SŠ v Jihočeském kraji“ probíhal od září roku 2012 do srpna
2014. Pravidelně jsme se setkávali s Vámi, středoškolskými učiteli z Jižních Čech. Do Českých
Budějovic přijížděli odborníci Centra mediálního vzdělávání, sekce vzdělávací společnosti Pro Futuro
Consulting, a.s., a další profesionálové z mediální i akademické sféry. V rámci projektových aktivit jsme
Vám pomáhali implementovat povinné průřezové téma mediální výchova do výuky na Vašich školách.
Absolvovali jste akreditovaný vzdělávací program „Teorie a praxe mediální výchovy multimediálně“,
účastnili jste se rozšiřujících programů, odborných přednášek, kurzu počítačové gramotnosti nebo
lektorských dovedností.
Jmenujme alespoň některé osobnosti, se kterými jste se v rámci projektu mohli setkat. Přednášku
vedl profesor Jan Jirák, autor mnoha knih o médiích u nás i ve světě a průkopník mediální výchovy
v ČR. Z Jihočeské univerzity znáte i doktorku Helenu Pavličíkovou, se kterou jsme po celé dva
roky spolupracovali. Pravidelně za Vámi přijížděl a seznamoval Vás s mediálním zákulisím také Jiří
Závozda – bývalý šéfredaktor zpravodajství TV Prima a současný místopředseda Rady ČT. Semináře
o fotografování vedl Jiří Snítil, mimo jiné skip české curlingové reprezentace. O své práci v České
televizi povídal Jakub Bažant, s reklamou a marketingem Vás blíže seznámil šéfredaktor Empressa
media, Daniel Köppl. Sportovní redaktor a komentátor ČT4 Jiří Kalemba se ve svých seminářích
zaměřoval na TV žurnalistiku. O výhodách i nástrahách nových médií a sociálních sítí s Vámi mluvil
internetový specialista Jaroslav Faltus. Metodicky témata vždy ukotvil Radim Wolák, odborník
na výuku mediální výchovy působící na Karlově univerzitě v Praze. Další informace o projektu
naleznete na webových stránkách projektu [118], které pro Vás budeme průběžně aktualizovat.
Ráda bych poděkovala kolegovi Martinu Husákovi za perfektní řízení projektu a kolegyni Lucii Šťastné,
se kterou jsme pracovali na didaktických podkladech, které se Vám právě dostávají do rukou.
Děkuji i Vám za spolupráci a přeji hodně štěstí a úspěchů, nejen při výuce mediální výchovy.
Mgr. Renata Kasalová, odborný garant projektu
Centrum mediálního vzdělávání
1
V čem je tato metodická opora unikátní?
Metodická publikace, kterou držíte v ruce, je svým způsobem jedinečná. Vznikla totiž na základě
několikaletých zkušeností pracovníků i spolupracovníků Centra mediálního vzdělávání z oblasti
rozvíjení mediální gramotnosti na různých úrovních vzdělávání. Při setkávání se s pedagogickými
pracovníky z různých školských zařízení se ukázalo jako klíčové věnovat pozornost zejména středním
odborným školám, které v rámcových vzdělávacích programech neměly doposud ukotvenu mediální
výchovu jako průřezové téma. Přitom řada středních odborných škol měla zájem mediální výchovu
do výuky začlenit, a to zejména obchodní akademie, kde bylo používání a pochopení fungování médií
ve smyslu marketingového nástroje přirozenou součástí odborných předmětů.
PaedDr. Markéta Pastorová z Národního ústavu pro vzdělávání a prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
z Metropolitní univerzity Praha a Univerzity Karlovy v Praze proto v rámci rozvíjení vzdělávacích
projektů Centra mediálního vzdělávání vytvořili zcela unikátní materiál [112], který učitelskému
sboru středních odborných škol může sloužit jako doplněk k rámcovému vzdělávacímu programu
a doporučeným očekávaným výstupům vydaným dříve. Při sestavování metodické publikace jsme
vycházeli zejména z tohoto materiálu. Stanovuje tři velké tematické okruhy, které pedagogům
poskytnou vodítko, na co se mají ve snaze začlenit mediální výchovu do školních vzdělávacích
programů zaměřit. Každý okruh zahrnuje doporučené učivo a doporučené očekávané výstupy
(viz přehled na s. 82–93).
Jak se v metodické opoře orientovat?
Od tří tematických okruhů jsou také odvozeny názvy kapitol v této metodické publikaci (některé jsou
částečně zkráceny):
1. Kritické čtení mediálního sdělení,
2. Fungování médií ve společnosti,
3. Mediální produkce.
Pro přehlednost jsou kapitoly i barevně odlišeny. Každá z těchto kapitol zahrnuje tři metodiky, které se
skládají z didaktických a pracovních listů.
2
Strukturu didaktických listů jsme vytvořili na základě předchozích zkušeností s psaním metodických
opor. Při jejím sestavování jsme se snažili najít rovnováhu mezi užitečností informace a atraktivností
jejího podání (proto mnohdy zahrnuje i ilustrační obrázky či fotografie). Pokud si nalistujete konkrétní
metodiku, vždy začíná úvodním listem se základními informacemi, jako je číslo DOVu (které odkazuje
k přehledu tematických okruhů na s. 82–93), vzdělávací cíl, doporučená vzdělávací oblast a stručný
úvod do tématu. Vzhledem k tomu, že se označení vzdělávacích oblastí pro různé střední školy
liší, vycházeli jsme z Rámcového vzdělávacího programu pro obchodní akademie [117]. Označení
„ekonomicky zaměřené vzdělávací oblasti” se sice ve výše zmíněném dokumentu nenachází, nechtěli
jsme však učitele jiných typů odborných škol mást přesným stanovením vzdělávací oblasti, jak je
používá RVP pro obchodní akademie.
V části „Jak probíhá výuka” je podrobně popsaná navrhovaná aktivita často i s upozorněním, na co by
si učitel měl dát pozor či na co by měl žáky upozornit apod. Následuje část „Co potřebujete vědět”.
V té jsme se vždy snažili učiteli dodat potřebné „mediální minimum”, které realizace navrhované
aktivity vyžaduje. Vycházeli jsme přitom ze dvou předpokladů. Především tedy z toho, co jste nám
sdělovali Vy, pedagogové, v průběhu nejrůznějších školení – totiž, že na podrobnější studium mediální
problematiky zkrátka nemají při přípravě výuky čas (již připravený text jim tedy ušetří dohledávání si
informací vlastními silami). Také předpokládáme, že se tato publikace dostane do rukou především
pedagogům, kteří prošli v rámci projektu Mediální gramotnost a ICT na SŠ v Jihočeském kraji
základním školením, proto jde skutečně o „minimum”. V případě, že byste se chtěli o tématu dozvědět
více, můžete využít některý z citovaných zdrojů (jejich seznam v pořadí, jak byly použity v textu,
najdete v závěru publikace). Na konci metodiky jsou v barevném rámečku uvedeny možnosti dalšího
uchopení tématu v hodině a náměty na další aktivity.
Každá metodika je zpravidla také doplněna pracovní listy, které byste si měli před hodinou vytisknout.
Abyste nemuseli publikaci skenovat, je součástí elektronických příloh této publikace její elektronická
verze. Některé pracovní listy je možné vytisknout černobíle, u jiných je třeba je žákům dodat barevně.
V elektronické příloze této publikace najdete i veškeré audiovizuální ukázky, které se doporučují
ke zhlédnutí v rámci jednotlivých metodik. (Jejich názvy a řazení v seznamu v závěru publikace
odpovídá jejich řazení do složek a názvům v elektronické podobě.) Nemusíte je tedy dohledávat
na internetu, abyste je žákům zprostředkovali. (V dané metodice je na videa odkázáno stejně jako
na jakýkoliv jiný citovaný zdroj. Pokud tedy preferujete spouštět videa přímo z internetu, musíte si najít
přesný odkaz v seznamu literatury v závěru publikace.)
3
Věříme, že se Vám bude s touto metodickou oporou dobře pracovat a že Vám usnadní a zpříjemní
začleňování mediálních témat do výuky. Budeme samozřejmě velmi rádi za případnou zpětnou vazbu,
pokud nám ji budete ochotni poskytnout, protože jedině tak nám umožníte vytvářet metodické opory
na míru požadavkům pedagogů.
Lucie Šťastná, editorka publikace
4
Obsah
1. Kritické čtení mediálního sdělení
Bulvární hra s informacemi ..........................................................................................6
Pracovní listy .............................................................................................................15
(Ne)bezpečný internet ................................................................................................16
Žena a muž v reklamě ...............................................................................................25
Pracovní list ...............................................................................................................31
2. Fungování médií ve společnosti
Volám, píšeš, sdílíme .................................................................................................32
Pracovní listy .............................................................................................................39
Guerilla marketing .....................................................................................................41
Pracovní listy .............................................................................................................46
Příběh knihtisku .........................................................................................................50
Pracovní listy .............................................................................................................56
3. Mediální produkce
Jaký je český teenager ..............................................................................................59
Pracovní listy .............................................................................................................62
Z čeho se financují média ..........................................................................................68
Pracovní list ...............................................................................................................73
Je to jen o výběru ......................................................................................................74
Tematické okruhy MV pro SOŠ ..................................................................................82
Seznam literatury a použitých zdrojů ..........................................................................94
Seznam elektronických příloh ...................................................................................101
5
Bulvární hra s informacemi
DOV 1.6
Vzdělávací cíl
Žák pochopí princip tvorby mediálního sdělení v bulvárních médiích. Získá povědomí o tom, jakou
podobu má bulvární zpravodajství, na jaká témata se zaměřuje, jak se v něm zachází s pravdou, jak
se vyhledávají a ověřují informace a k jakým účelům mohou takové mediální obsahy sloužit.
Doporučená vzdělávací oblast
Společenskovědní vzdělávání, Vzdělávání a komunikace v českém jazyce
Úvod do tématu
Bulvární a seriózní média se liší v několika základních znacích, které by měli žáci umět rozpoznat.
Jinak se sestavuje obsah textu i jeho grafická podoba, jinak se pracuje s informacemi, jinak se
přistupuje ke zdrojům atd. Povědomí o těchto rozdílech pomůže žákům lépe se zorientovat v mediální
nabídce a získat kritičtější náhled na zpravodajství jako celek.
Jak probíhá výuka
Úvod: Učitel se na úvod žáků zeptá, zda dokážou vysvětlit, co je bulvární médium. Po krátkém
brainstormingu vysvětlí, jak bulvár vznikl a jaké podoby nabývá dnes (viz dále část „Co potřebujete
vědět”). Důležité je, aby učitel neprozradil, kdy byl založen deník Blesk, a příliš se nezmiňoval o vývoji
českých médií (k tomu bude prostor na závěr aktivity).
Zadání: Učitel žáky rozdělí do tří skupin (nebo je požádá, aby se rozdělili sami). Každá z nich dostane
pracovní list (1, 2, 3). Pracovní listy obsahují různé texty o Boženě Němcové.
Skupinová práce: Úkolem každé skupiny je přečíst si text a posoudit, zda byl v daném roce zveřejněn
v soudobém tisku. Žáci se také pokusí vypsat témata, kterými se článek zabývá (např. politika,
ekonomika, vztahy, literární činnost, veřejné vystupování). Každá skupina si nakonec zvolí žáka, který
pak na výzvu učitele sdělí ostatním výstupy skupiny. Učitel (nebo zvolený žák) zapíše témata na tabuli.
Shrnutí učitele: Blesk zveřejnil dané články dne 21. ledna 2012. Důvodem, proč Blesk texty publikoval,
je údajně objev těchto materiálů při rekonstrukčních pracích v sídle Blesku v Holešovickém pivovaru.
Autor článku dokonce uvádí, že Blesk český byl prvním bulvárem svého druhu na světě. Učitel žákům
6
vysvětlí, že se jedná o smyšlenou zprávu i texty, protože v polovině 19. století v českém prostředí
žádný Blesk český nevycházel. Témata, která studenti našli v článcích, jsou pro bulvární médium
typická (vztahy, soukromí slavných, původ – nemanželské dítě, nevěra). Z historie jsou také známy
příklady nepřesných, pro účely prodeje upravených nebo zcela vymyšlených zpráv, které šokovaly
a bavily čtenáře (učitel může uvést příklady z textu dále). Jak se žáci přesvědčili, bulvární média se drží
této tradice dodnes. V rámci shrnutí tématu může učitel uvést i další charakteristiky bulvárního tisku
(forma – grafická úprava, obsah – jazyk, způsoby zpracování informace, způsoby vyhledávání atd.).
Co potřebujete vědět
Vznik bulvárního tisku velmi úzce souvisí s modernizací společnosti a vznikem masového tisku. Termín
bulvární přitom pochází z označení francouzského tisku prodávaného na bulvárech. (Pojem boulevard
označoval široké ulice, které se v Paříži budovaly od 40. let 19. století.)
Rozvoj průmyslové výroby vyžadoval, aby se lidé oprostili od svých tradičních vazeb (především
na půdu a rodinu) a stěhovali se za prací do měst. Objevila se potřeba získávat poznatky potřebné
k orientaci ve stále složitější společenské situaci, chyběl ale prostředek. Noviny původně fungovaly
jako komunikační prostředek pro úzkou skupinu lidí (obchodníky, stoupence politické strany, myslitele),
v průběhu 19. století se ale začaly stávat zdroji informací pro stále větší počet čtenářů. S tím souvisí
i zvyšující se gramotnost obyvatelstva, která umožnila i prostým lidem noviny číst. Velký význam
na rozvoji masového tisku měly také technologické inovace (vynález rychlolisu, telegrafu, elektrické
energie, telefonu), nové distribuční možnosti (např. železnice), zavádění všeobecné školní docházky
a rozšíření volného času. Objevily se skupiny prostých lidí, kteří sice neměli hlubší vzdělání, uměli ale
číst a psát. Byla to nová cílová skupina čtenářů, na kterou se mohl zaměřit tisk [1].
Masový tisk se postupně stává protiváhou do té doby vycházejícího seriózního tisku. Seriózní plátky,
které do té doby vycházely, ale s rozvojem masového tisku čtenáře neztratily. Masový tisk se totiž
zaměřoval na úplně jinou skupinu lidí. Cílil na čtenáře z nižších středních a nižších vrstev, více se
věnoval populárním tématům, používal odlišnou grafiku a jinou formu politického zpravodajství.
Seriózní tisk se naproti tomu obracel na čtenáře z vyšších společenských vrstev, kteří byli vzdělanější.
Mohl si tedy dovolit odlišnou skladbu obsahu (ekonomické a politické otázky) i vyšší cenu [1].
„Podstatný je také vysoký náklad, nápadná grafická úprava (velké, výrazné titulky, velké fotografie),
specifický obsah (kriminální příběhy, sex, politická témata podávaná jako zábava) a jeho stylizace
7
(krátké texty, jednoduchá větná skladba, často vulgární slovník), která odpovídá možnostem a vkusu
masového čtenáře. Typická pro masový tisk byla rovněž nižší prodejní cena než u tisku seriózního.“
[1, s. 30] Jedněmi z prvních úspěšných bulvárních novin se stal americký The New York Sun, který
začal vydávat roku 1833 Benjamin Henry Day. Základem jeho úspěchu byla nízká cena, senzace
a inzerce [2]. Obsah listu sliboval nenáročné zábavné čtení s důrazem na místní události. Kromě
vymyšlených zpráv se sexuálními nebo kriminálními náměty vedl rozsáhlé zpravodajství o lokálním
dění týkající se životní úrovně a zkušenosti běžného čtenáře. Vzhledem k do té doby přijímanému
osvíceneckému pojetí tisku jako vzdělávacího prostředku byl Dayův list podroben ostré kritice [3].
Život na Měsíci podle The New York Sun, 1835 [4].
Senzační charakter měly např. informace o údajných astronomických pozorováních Johna Herschela
pomocí nového teleskopu v jižní Africe, které uveřejnil Day v srpnu 1835. Následovaly články o životě
na Měsíci, které popisovaly do detailu, co Herschel teleskopem viděl. Univerzita v Yale dokonce
vyslala své odborníky, aby se seznámili s originálem zprávy. V posledním článku bylo uvedeno, že další
objevy znemožnila porucha teleskopu. Smyšlence uvěřili čtenáři i ostatní deníky. Otiskovaly výňatky
z článků The New York Sun, čímž se zvedl zájem o list a zvýšil se jeho náklad [2]. Není divu, že
nejznámější citovanou větou B. H. Daye bylo: „Když pes pokouše člověka, není to zpráva pro noviny;
zpráva pro noviny je tehdy, když člověk pokouše psa.“ [2, s. 42]
8
Zpravodajství, nebo publicistika?
Každá z těchto dvou základních oblastí žurnalistiky má své specifické rysy. Přestože se dnes
mnohdy i v seriózních médiích překrývají, je důležité je umět rozlišovat. Zpravodajství je vědomou
novinářskou činností i konkrétním výsledkem této činnosti. Je založeno na faktech a událostech,
které novinář vyhledává, shromažďuje, třídí, selektuje, interpretuje a předává prostřednictvím médií
čtenářům, divákům a posluchačům. Zpravodajství zprostředkovává rozmanité a společensky
podstatné informace, aby měla veřejnost dostatek podnětů k utváření vlastních názorů a stanovisek.
„Zpravodajství v novinářském pojetí má být pokud možno přesné, vyvážené, nepředpojaté a poctivé
jak při výběru, tak při ztvárnění a následné prezentaci, nestranné, ověřené přinejmenším ze dvou
nezávislých zdrojů, aktuální, včasné, jasné a srozumitelné.“ [5, s. 21]
Na rozdíl od publicistiky nemá obsahovat novinářův názor, ale pouze tlumočit fakta. Novinář by
se měl ve zpravodajství snažit o maximální objektivitu, i z tohoto důvodu se doporučuje práce
s alespoň dvěma na sobě nezávislými zdroji. Zpravodajství využívá ustálených forem, jakými čtenářům
informace podává. Je to například zpráva v základní podobě, zpravodajská reportáž a fotoreportáž.
Ve zpravodajství se novináři často uchylují ke stereotypním postupům, potlačování nápaditosti
a pestrosti ve snaze zprostředkovat informaci jednoznačně, jasně, věcně, neutrálně [5].
Do publicistiky naopak patří subjektivní hodnocení, vyjádření vlastního názoru a postoje, což se odráží
také ve stylu psaní. Autoři používají citově zabarvené a hodnotící výrazy, často nemusí ani naznačovat
původ a zdroj informace. Mezi základní publicistické žánry patří komentář, recenze, úvodník, sloupek,
glosa, fejeton, poznámka, diskuse, reportáž a publicistický rozhovor.
Bulvární versus seriózní
Na bulvární a seriózní se dělí média zejména podle důležitosti jejich obsahu pro společnost, veřejný
a politický život, podle věrohodnosti a spolehlivosti. Oproti seriózním médiím se ta bulvární zaměřují
na senzace, zábavnost, povrchní sdělení vzbuzující ve čtenáři pocit informovanosti, jímavé příběhy,
soukromí celebrit apod. [6].
Bulvární zpravodajství předpokládá, že čtenáře zajímají více informace související se základními rysy
lidské psychiky: s pudem sebezáchovy, s potřebou zachování rodu (rozmnožování) a s uspokojováním
ctižádosti. Tím se pak redaktoři bulvárních médií řídí při výběru témat, dominuje strach, smrt, neštěstí,
9
násilí, erotika, sex, získávání a ztráta majetku a peněz (bohatství, korupce, loupeže, loterie) apod.
Způsob práce většinou nevyhovuje zásadám etického kodexu novináře. Může se stát, že novinář
získává informace sledováním slavných osobností a celebrit nebo z pochybných zdrojů [7]. Novináři
překračují hranice soukromé sféry a často přinášejí tajně pořízené fotografie ze soukromí veřejně
známých osobností [8]. Kromě senzací, tedy událostí působících rozruch, překvapení a silný údiv
veřejnosti, jsou pro bulvární noviny typické také skandály. Taktika skandalizace je založena na výkladu
něčího jednání (skutečného nebo domnělého) jako jednání skandálního. Skandalizace se tak stala
prostředkem zvýšení zájmu čtenářů o koupi listu, ale i nástrojem politického boje [1].
Velmi často se také objevuje tzv. infotaiment (spojení informace a zábavy z anglického information
a entertainment). Takové zpravodajství zdůrazňuje zajímavost na úkor užitečnosti informace, preferuje
také co nejužší vazbu na právě probíhající událost (přímé vstupy ve vysílání, popisy svědků na místě).
Sdělení je co nejstručnější, důležitější než společenská relevantnost informace je rozptýlení diváka.
Někdy dochází k míchání reality a fikce, aby byla zpráva přitažlivější. Základní zpravodajská kritéria,
jakými je například přesnost, vyváženost, nepředpojatost a nezaujatý odstup, nejsou dodržována.
Infotainment najdeme zejména na komerčních televizních a rozhlasových stanicích [5].
Titulní strany bulvárních a seriózních (nebo bulvarizujících?) novin z 15. 5. 2012 [9].
10
Na obrázcích je vidět, jak rozdílná může být samotná práce s titulky. Zatímco seriózní tisk se snaží
uvést informace do kontextu a souvislostí a titulek má jistou výpovědní a informační hodnotu,
u bulvárního média je jen výkřikem, který má čtenáře u stánku v prvé řadě šokovat a upoutat jeho
pozornost. Bulvární tisk často vypouští slovesa a používá více zdůrazňující diakritiky (vykřičníky,
otazníky). Jsou pro něj také charakteristické krátké texty a barevné fotografie, které dovolují čtenáři
číst i bez hlubšího soustředění. Uvádění do souvislostí se nepožaduje [7]. Podobný sklon k senzaci,
zjednodušování a výběru určitých témat je typický i pro některé televizní stanice (např. TV Nova) [6].
Bulvární tisk v Česku
V současnosti vychází čistě bulvární deníky Blesk, Aha a Šíp. Blesk založil Petr Schönfeld v roce 1992
a od té doby zaujímá stabilní místo mezi nejprodávanějšími českými periodiky. Během uplynulých
20 let se sice objevily snahy vytvořit Blesku silného konkurenta, nedařilo se však, anebo byl Blesk
oslaben pouze na omezeně krátkou dobu.
V polovině 90. let začal Blesku konkurovat bulvární deník Expres, a proto ho majitel Blesku Michael
Ringier koupil a zastavil. V r. 2001 se na českém novinovém trhu objevil bulvární deník Super, který
však výrazně hájil zájmy ODS a dalších společností, které mu byly nakloněny (TV Nova, ČEZ).
Deník skončil již v r. 2002. Deník Impuls založený v květnu 2003 měl ještě kratší životnost, kvůli své
nepromyšlenosti, malému počtu redaktorů a špatné distribuci skončil po pěti měsících. Roku 2005
vznikl další konkurent Blesku Večerník Praha. Brzy se však změnil v klasický bulvár s názvem Šíp,
který přežívá vedle Blesku dodnes. Má však poloviční rozsah a ještě více obrazové části. V roce
2006 začal vycházet bulvární deník Aha. Jeho start byl lépe připravený a jeho šéfredaktorem se stal
František Nachtigall, bývalý zástupce šéfredaktora Blesku, možná i proto se mu začalo dařit [8].
V r. 2007 společnost Ringier Axel Springer CZ koupila i tohoto konkurenta a ten pod jejich záštitou
vychází dodnes [10]. Do r. 2014 se společnost Ringier Axel Springer rozrůstala natolik, že dnes vydává
kromě Blesku více než dvě desítky tištěných titulů, od r. 2014 však už pod názvem Czech News
Center [11].
Učitel může žákům promítnout originální článek, jehož části mají studenti
v pracovních listech [12].
11
Ve výuce může také využít epizodu pořadu Retro (ČT24), která se věnovala vývoji
českého bulvárního tisku v 90. letech [13]. Na podobné téma byla zaměřena
epizoda pořadu Pološero [14] a dokument z cyklu Český žurnál s názvem Dělníci
bulváru [15]. Vybrané video do hodiny by měl učitel zhlédnout dopředu, aby věděl,
co bude následovat. (Například v Dělnících bulváru jsou mnohdy vulgarismy
ve výpovědích bulvárního novináře Pavla Novotného.) Učitel může žákům zadat
zhlédnutí některého z videí jako domácí úkol, nebo se mu věnovat spolu s žáky
v další vyučovací hodině.
12
Pracovní list 1
DOV 1.6
Vaší skupině byl přidělen následující text o Boženě Němcové. Vaším úkolem je přečíst si ho
a 1) posoudit, zda byl nebo nebyl v uvedeném roce zveřejněn v soudobém tisku; 2) vypsat
dílčí témata, kterými se článek zabývá (např. politika, ekonomika, vztahy, literární činnost,
veřejné vystupování). Až budete hotovi, zvolte si jednoho z vás, kdo bude následně tlumočit
vaše závěry zbytku třídy.
Blesk, 18. září 1837. Zprávy dne:
Královnou plesu neznámá kráska!
Víme, kdo to je!
Celý Žofín zcela ochromila krása neznámé dívky,
která byla zvolena královnou Jiřinkového plesu.
Kdo to je? Odkud se vzala? Jediný, komu se
podařilo vypátrat podrobnosti, je Blesk!
Krasavice se jmenuje Božena (17) a pro lamače
dívčích srdcí máme špatnou zprávu – před
šesti měsíci se provdala ve Skalici za finančního
úředníka Josefa Němce (35). Do té doby vyrůstala
překrásná paní Božena v podzámčí v Ratibořicích.
Její otec je panský kočí Johan Pankel, matkou
pak Terezie Novotná. Božena byla pokřtěna jako
Barbora a říkalo se jí tedy Barunka. Vychovávala
ji babička z matčiny strany, Magdalena Novotná,
tkadlena z Náchodska.
Kolem lepé Boženy se na Jiřinkovém plese
na Žofíně točila řada pražských playboyů, včetně pánů Borovského, Friče, Čelakovského, Erbena či
Purkyně. Všichni mají ovšem smůlu, úředník Němec svou paní téměř ihned odvezl z Prahy do svého
působiště, do Josefova. Bude krasavici stačit posádkové provinční město? Blesk bude její osudy dále
bedlivě sledovat.
13
Pracovní list 2
DOV 1.6
Blesk, 14. prosince 1842. Zprávy dne:
Božena Němcová: Nevěra s básníkem!
Božena Němcová (22) už krátce po svém
opětovném příjezdu do Prahy rozvířila klidnou
hladinu české společenské scény. Z dobře
informovaných kruhů jsme se dozvěděli, že
je intimní přítelkyní domácího učitele, básníka
a vlastence Václava Bolemíra Nebeského (24).
Ačkoliv má paní Božena už čtyři děti Hynka (4),
Karla (3), Theodoru (2) a Jaroslava (2 měs.), přesto
si zachovává obdivuhodnou postavu, nad kterou
oko estétovo doslova plesá. Její manžel Josef
je prý značný neruda a manželství krásky,
obdivované celou společností, není šťastné. Má
tedy básník Nebeský šanci? Snaží na paní Boženu
zapůsobit svými verši a přesvědčováním, ať také
sama začne psát – a česky! Jenže se kolem ní
netočí sám, ani spisovatel Erben (31) nepohrdne její společností. Dokonce jí slíbil, že když něco
napíše, přimluví se o otištění ve Kwětech českých! A co na to úředník Němec? Je služebně mimo
Prahu a zřejmě nic netuší!
14
Pracovní list 3
DOV 1.6
Blesk, 9. června 1845. Zprávy dne:
Božena Němcová: Je hraběcí dcerou?
Vlastenka a autorka otištěné básně Ženám
českým Božena Němcová dlí v současné době
na Domažlicku, kde se věnuje sbírání lidových
tradic a báchorek. Utekla tam před skandálem,
který hrozil prozradit, že je nemanželskou hraběcí
dcerou?
V poslední době se v české společnosti vyrojily
zaručené zprávy, že paní Božena není dcerou
kočího a pradleny, nýbrž nemanželským
bastardem z lože hraběcího. Matkou její má býti
sestra kněžny Zaháňské Dorotea, otcem pak
mladý hrabě Karel Clam-Martinic. Sama Božena
se prý nenarodila v roce 1820, nýbrž už 1817
a byla pouhou schovankou Panklových. Blesk
vypátral, že kněžna Zaháňská, tedy její
pravděpodobná teta, měla k malé schovance kočího Pankla podezřele vřelý vztah a navíc ji dala
na vychování do rodiny správce zámku ve Chvalkovicích, kde jí říkali slečna Betty. Měla tam učitele,
studovala němčinu, hru na klavír a literaturu. Kdyby nebyla její neteří, proč by kněžna Zaháňská dávala
obyčejné venkovské děvče studovat? Případ budeme dále sledovat!
15
(Ne)bezpečný internet
DOV 1.16
Vzdělávací cíl
Cílem je vyvolat v žákovi zájem o problematiku bezpečného užívání internetu a sociálních sítí.
Seznámit ho s hlavními riziky, které se k němu pojí, a při té příležitosti mu umožnit zlepšovat si své
dovednosti v oblasti práce s internetovými zdroji, základním programovým vybavením počítače
a prezentace výsledků své práce ostatním.
Společenskovědní vzdělávání, Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích
Úvod do tématu
Prostředí internetu a sociálních sítí představuje prostor, v němž tráví mládež hodně času. Při svém
„pobytu” v tomto prostředí se mohou žáci potkat s různými rizikovými jevy: mnohé z nich si uvědomují
a sami se s nimi setkali, jiné znají z doslechu, další jen tuší, o některých nemají ani ponětí. O těchto
hrozbách je důležité s dospívajícími hovořit, pojmenovávat je a přemýšlet o nich.
Úvod: Učitel na úvod promítne video, které se tématem aktivity zabývá. Vybrat si může např. některý
z následujících krátkých filmů nebo i více z nich:
1. „Bez kožíšku” – epizoda slovenského animovaného seriálu Ovce.sk [16], která je určená spíše
pro menší děti, pobavit a přimět k zamyšlení může ale i dospívající. Dostupná je ve slovenštině
s českými titulky. Tématu bezpečného internetu se věnují i další epizody seriálu, stačí si vybrat.
2. „Seznamování po Internetu - Clare [EN]” – emotivní video natočené z pohledu dospívající dívky,
která se stala/mohla stát obětí kybergroomingu (v angličtině) [17]. Podobný námět je stručněji
a česky zpracován ve videu, které vzniklo v rámci projektu Bezpečne-online.cz [18].
3. „Petricek CZ” – video bylo zveřejněno v rámci projektu Bezpečně-online.cz. Je cílené na rodiče,
poučné může být ale i pro děti a dospívající [19].
4. „Internet tajomstvo neudrží” – krátké animované video ukazuje, jaké dopady může neopatrné
chování na internetu způsobit i dospělému [20]. Je ve slovenštině.
16
Diskuse: Po ukázkách následuje diskuse na téma bezpečného internetu. Učitel může podnítit diskusi
například otázkami tohoto typu: Jsou příběhy reálné? Co je spojuje? Máte podobnou zkušenost?
Jedná se o reálné nebezpečí? Je internet nebezpečný? Mají o vás vaši rodiče starost (v souvislosti
s tím, co děláte na internetu, s kým se bavíte atd.)? Je tato starost oprávněná? Znáte nějaký příběh
ze svého okolí, kdy kvůli nevhodnému používání internetu došlo k nějakým následkům? Chovají se
dospělí na internetu bezpečně?
Po skončení diskuse učitel zadá žákům zdánlivě jednoduchý úkol: „Představte si, že jsem 10leté
děvče (chlapec) a vrhám se do sítě. Vy jste moji rodiče, ti, kteří to s internetem umí, a chcete mě
poučit o tom, co tam mohu dělat a co ne. O internetu toho moc nevím.“ (Při výuce pomáhá postavit
se do role neznalého, který se chce nechat poučit. Žáci rádi zažívají situaci, kdy jsou v expertním
postavení, neberou to jako slabost a rádi člověka poučí. Metoda převrácených rolí přitom umožňuje
učiteli klást zdánlivě hloupé, ale myšlení rozvíjející dotazy.
Třída pracuje společně – pokusí se na tabuli vypsat základní oblasti související s bezpečným
používáním internetu. Pokud žáci zpočátku nevědí, může je učitel nechat hledat inspiraci na internetu
(několik minut). Měli by dojít zhruba k těmto oblastem:
• bezpečné chování vzhledem k možnosti zavirování počítače (zásady pro stahování souborů,
návštěvu stránek i zabezpečení počítače),
• bezpečná on-line komunikace (obecná pravidla, netiketa),
• falešná identita partnera (snaha o navázání kontaktu s nezletilými, kybergroming, sexting),
• stalking a kyberstalking – nebezpečné pronásledování (přes e-mail, sms, sociální sítě – jak se
pozná, jak se mu vyhnout a co dělat, když se stane žák obětí),
•
•
•
•
•
nevhodné internetové stránky (na co dávat pozor a jak se jim vyhnout),
kyberšikana a další možná ohrožení na internetu (a jak se jim bránit),
zneužití uložených informací (e-mailu, vzkazu, obrázku),
ochrana osobních dat (a možné zneužití, jak mu předcházet),
stahování a autorská práva (možné postihy, co je legální a co ne).
Učitel může vypsaná témata využít pro účely další výuky. Může na to navázat další aktivitou v téže
nebo následující hodině, či zadat domácí (skupinový) úkol. Nabízí se rozdělit žáky do několika skupin
(podle počtu vypsaných témat, ideálně po třech až čtyřech členech). Každá ze skupin si vybere nějaké
téma. Úkolem skupiny je pro zbytek hodiny (či za domácí úkol):
17
1) vyhledat na internetu informace k danému tématu,
2) vybrat z nich ty nejzásadnější, utřídit je a zpracovat,
3) vytvořit powerpointovou prezentaci, která téma představí zbytku třídy. V ní žáci vysvětlí zásady
bezpečného chování na internetu.
Cílem společné práce žáků je vytvořit formálně i obsahově co nejkvalitněji zpracovanou prezentaci,
která bude zahrnovat i seznam použitých zdrojů. (Žáci by měli při práci využít dovednosti získané
v předchozích hodinách, např. vkládání obrázků nebo videoukázek.) Po dokončení prezentací
(popř. v následující hodině, pokud mají žáci tvorbu prezentace za domácí úkol) může následovat jejich
představení ostatním skupinám. Záleží na učiteli, kolik může danému tématu věnovat času.
Učitel by se měl orientovat v tématu bezpečného internetu, aby byl schopen žákům poradit s výběrem
témat, popřípadě je doplňovat a zasazovat diskusi do kontextu. Kromě následujícího textu může
využít i materiálů, které vznikly v rámci řady projektů zaměřených na bezpečný internet. Jde například
o portály www.bezpecne-online.cz [21], www.pomoc-online.cz [22], nebo www.horkalinka.cz [23],
dále projekt www.e-bezpeci.cz [24] a www.e-nebezpeci.cz [25]. Všechny poskytují informace,
materiály a návody pro bezpečné užívání internetu dětmi i dospělými. Na některých z nich najde učitel
další materiály i powerpointové prezentace připravené do výuky.
Rizika spojená s novými médii
Média se včlenila do našeho každodenního života a jsou jeho neodmyslitelnou součástí. S novými
možnostmi ale vždy přichází i nová rizika. Zatímco dříve (u tradičních médií, jako jsou noviny, televize
nebo rozhlas) byl rizikem spíše nedostatek zdrojů, nebo nemožnost jejich ověření, dnes se objevil jiný
problém. K dispozici je tolik zdrojů a informací, že je třeba se učit tyto zdroje a informace třídit podle
důležitosti. Musíme umět rozlišovat, co je důvěryhodné a co nikoliv, co je podstatné a co nepodstatné.
S příchodem nových médií (např. sociální sítě) začíná být ohroženo i soukromí jednotlivce. To, co bylo
dříve pouze osobní záležitostí nebo niterním prožitkem, je jen jedním z mnoha příspěvků, které jsou
publikovány na sociálních sítích. Nové komunikační nástroje sice umožní být v kontaktu s přáteli, které
by člověk jinak jen těžko dohledával. Zároveň se ale vztahy s nimi stávají povrchnějšími než kdykoliv
18
předtím. Slovo „přítel“ nabylo například díky Facebooku jiného významu. Sociální sítě sice umožňují
sdílet svá osobní data, člověk tím ale po sobě zanechává digitální stopu. Negativně se to může
projevit např. při hledání práce. Je běžnou praxí, že si uchazeče o zaměstnání personalista
nejdříve „prošetří na síti”. Na první pohled neškodné fotografie z večírků, kde není o alkohol nouze,
příspěvky s narážkami na pracovní morálku nebo s kritikou zaměstnavatele, intimní fotografie a další
kompromitující materiály mohou poškodit pověst uchazeče dříve, než dostane vůbec možnost
prokázat své vlastní schopnosti. Následující text bude zaměřen na klíčová rizika, o kterých by se mělo
s dětmi a dospívajícími hovořit.
Kyberšikana
Jedná se o komunikaci, která má za následek ublížení nebo poškození oběti. Může to být záměrné
(nenávist), nebo nezáměrné (nevhodný vtip, nedorozumění). Pojem je odvozen od šikany jako takové
[26]. Kyberšikana je specifická tím, že se odehrává v psychické rovině a využívá vlastností nových
médií (např. možnost anonymity útočníka, těžká vypátratelnost, složité odstraňování jednou vložených
osobních dat, možnost zaútočit opakovaně kdykoliv a jakkoliv pod jinou identitou, sdílení poškozující
informace velkým množstvím lidí).
Do projevů kyberšikany je možné zahrnout:
• publikování ponižujících záznamů, fotografií (např. v rámci webových stránek, MMS zpráv),
• ponižování a pomlouvání (v rámci sociálních sítí, blogů a jiných webových stránek),
• krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně,
• ztrapňování pomocí falešných profilů (na sociálních sítích nebo blozích),
• provokování a napadání uživatelů v komunikaci (především v rámci veřejných diskuzí),
• zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť (např. v rámci sociálních sítí, blogů, jiných
webových stránek, pomocí SMS zpráv),
• vyloučení z virtuální komunity (např. ze skupiny přátel v rámci sociální sítě),
• obtěžování (např. opakovaným prozváněním, voláním nebo psaním zpráv) [26].
K tomu se přidávají i projevy běžné šikany, které získávají v prostředí nových médií nový rozměr
(ponižování, nadávání, urážení, vyhrožování, zastrašování, vydírání, očerňování, pomlouvání a další).
Děje se to prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, chatu, diskusí, Skypu, blogů a sociálních sítí.
19
Jak rychle se takové praktiky rozvíjí, dokazuje příklad nové formy kyberšikany, která vznikla v r. 2005
v Londýně. Říká se jí „happy slapping“. Skupina útočníků si vyhlédne oběť, ublíží jí a celou záležitost
natočí na video prostřednictvím svého telefonu, jak ukazuje obrázek [27]. Následně se baví tím, že
video zveřejní na internetu. Trauma oběti se tak znásobuje.
Těm, které by téma zajímalo podrobněji, doporučujeme k přečtení publikaci „Kyberšikana“ od Veroniky
Krejčí [26], která zahrnuje i konkrétní příklady tohoto druhu šikany a způsoby jejich řešení.
Happy slapping [27].
Kybergrooming
Neméně závažným jevem, který se v prostředí internetu objevil, je kybergrooming. Je to manipulativní
chování uživatelů, které má vyvolat v oběti falešnou důvěru. Používají se k tomu různá nová média
včetně mobilních telefonů. Cílem je na základě vybudované důvěry přimět oběť k osobní schůzce
na reálném místě v reálném čase, kde dojde k sexuálnímu zneužití, fyzickému násilí, zneužití oběti
pro prostituci atd. Manipulace s obětí trvá v průměru asi tři měsíce, záleží, jak zdatný je pachatel
manipulátor a jak důvěřivá je oběť [28].
Nejčastějšími oběťmi kybergroomingu jsou dospívající dívky ve věku od 11 do 17 let. Týkat se to ale
může i dospělých. Z 90 % případů bývají agresoři lidé, které dítě ze svého okolí dobře zná (například
rodinný známý). Převažují mezi nimi ti, u nichž byl diagnostikován patologický zájem o děti [28].
20
Jak je možné, že oběť na schůzku nakonec přistoupí? Útočník toho dosáhne krok za krokem. Nejdříve
si sestaví profil oběti. Snaží se získat si její důvěru a zjišťuje o ní co nejvíce informací. Vyhledává osobní
údaje, které sama publikovala na internetu, a doplňuje je o informace, které mu osoba sdělí například
při chatování. Aby zvýšil svoji důvěryhodnost, nabízí oběti dárky nebo úplatky (kredit do mobilního
telefonu, drobnou elektroniku, oblečení). V tomto smyslu už se někdy hovoří i o prostituci, protože byly
zaznamenány případy, kdy se děti kvůli dárkům k útočníkovi znovu vrátily.
Po získání důvěry oběti začne útočník stále častěji hovořit o sexuálních tématech. Snaží se od oběti
získat kompromitující materiály (např. fotografie nahé oběti), které pak používá k vyhrožování nebo
vydírání. Oběť se také pokouší izolovat od jejího nejbližšího okolí – nabádá ji, aby nikomu o jejich
vztahu nic neříkala. Pak už stačí pozvání na schůzku. Pokud oběť odmítne, útočník vyhrožuje, že
zveřejní kompromitující materiály. Aby oběť nebyla překvapená, že se na schůzku dostaví někdo
jiný, má útočník připravenou nějakou výmluvu (nemůže se dostavit, proto ji vyzvedne jeho otec,
sourozenec). Na první schůzce nemusí k žádnému útoku dojít, útočník může oběť uplatit dalšími
dárky, aby příště znovu přišla [28].
Kybergrooming může být často spojený i se sextingem (jedná se o elektronické rozesílání textových
zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem). Podrobnosti k tomuto tématu jsou přehledně
sepsány na www.sexting.cz [30]. Kybergroomingu u dětí a dospívajících je možné zabránit: uváženým
chováním dětí a dospívajících a zájmem a vysvětlováním ze strany rodičů (popř. učitelů).
Na kybergrooming je zaměřená i aplikace pro rodiče a děti, kterou vytvořilo
Centrum PRVoK PdF UP. Ke stažení je zdarma na portálu E-bezpečí.cz [29].
21
Kyberstalking
Tímto termínem se označuje opakované, dlouhodobé a systematické obtěžování, které může mít
různé formy a intenzitu. Využívá se prostředí nových médií nebo nástroje, které tato média umožňují.
Název je odvozen od pojmu stalking (pronásledování, lov), který označuje podobné chování bez užití
nových médií (např. fyzické pronásledování). Kyberstalking se většinou projevuje zasíláním různých
zpráv prostřednictvím Skypu, ICQ, chatu, sociálních sítí. Zpravidla zahrnuje i obtěžování pomocí
telefonátů, SMS zpráv, e-mailů i osobních dopisů. Zprávy mohou obsahovat lichotky i vyhrožování
a vydírání. Stalker (pachatel) se snaží oběť neustále kontrolovat, sleduje ji. V horším případě ohrožuje
její blízké okolí, ničí jí věci nebo se snaží sám vystupovat v roli oběti a poškodit druhé osobě reputaci.
Osoba, která je obtěžována, většinou ví, kdo jí ubližuje. Častým případem jsou ale také neznámé oběti
vyhledané stalkerem na internetu. Každý stalker se může stát i kyberstalkerem. Kromě kontaktování
oběti jí může škodit i různými typy spywarů, hoaxů (k tomu více dále) [31].
Kdo je stalker a proč to dělá? Motivy a typy osobností stalkerů mohou být různé:
• bývalý partner, který se není schopný smířit s ukončením vztahu s obětí,
• ctitel, který touží po vztahu s obětí nebo po jejím uznání (patří sem i uctívači celebrit),
• neobratný nápadník, který neumí normálním způsobem navázat s druhou osobou vztah,
• mstitel, který se snaží oběti vrátit skutečné nebo domnělé zranění, jež mu měla způsobit,
• sexuální útočník, kterému jde pouze o fyzický nebo sexuálně motivovaný útok,
• poblouzněný milovník, který věří, že je do něj oběť zamilovaná, většinou trpí akutní paranoiou.
Kyberstalking je pro oběť psychicky velmi náročný. Většinou trpí poruchami spánku nebo
posttraumatickou stresovou poruchou. Každá čtvrtá také uvažuje o sebevraždě, nebo se o ni
pokusila. Oběti se ze strachu vyhýbají místům, která měly rády, mění své bydliště nebo pracoviště.
Kyberstalking je už dnes trestný (podle nového trestního zákoníku z r. 2010 § 354 je to trestný čin
nebezpečné pronásledování). Policie ale musí prokázat, že stalker oběť pronásleduje proti její vůli,
intenzivně a dlouhodobě (minimálně 4–6 týdnů) [31].
Kybernetické útoky
Připojení k internetu může představovat i další hrozby: napadení počítače různými typy virů,
malwarů nebo spywarů (dále zjednodušeně viry). Viry se do počítače sami stáhnou např. při pohybu
na nedůvěryhodném webu, při otevření přílohy z neznámých zdrojů, nebo se mohou přenášet také
22
USB disky. Většinou je možné se tomu bránit nějakým typem antivirového programu, který je třeba
si do počítače nainstalovat. Dostupné jsou placené (kvalitnější) i neplacené verze (chrání pouze
před základními typy virů, nebo jsou časově omezené). Jako prevence se doporučují také pravidelné
zálohy dat na uložiště mimo počítač.
Kromě virů může hrozit i zneužití osobních dat a přístupových hesel do nejrůznějších systémů
ze strany hackerů. Základním opatřením proti tomu je stanovení bezpečného hesla. To je takové
heslo, které není pro druhé tak snadno odhadnutelné. Většinou se jako bezpečnější označují hesla
kombinující čísla, velká i malá písmena nebo speciální znaky. Hesla typu 123456 nebo obsahující
údaje, které se o uživatelích dají zjistit na internetu (např. jméno, příjmení, datum narození), příliš
bezpečná nejsou [32].
Například při používání internetového bankovnictví se zabezpečuje přístup několika způsoby,
kombinací zadaného hesla, speciálního certifikátu a autorizační SMS zprávy, která přijde na telefonní
číslo majitele účtu. S internetovým bankovnictvím souvisí také phishing. Pojem označuje rozesílání
podvodných e-mailů s cílem vylákat z uživatelů důvěrné informace (údaje k platebním kartám,
přihlašovací údaje k účtům atd.). Většinou se tváří jako informační e-maily z banky, kde má uživatel
účet, a upozorňují na nutnost aktualizace údajů nebo změny hesla. Mohou také obsahovat oznámení
o dočasném zablokování účtu či platební karty, výzkum spokojenosti klientů či elektronický bulletin
pro klienty. V textu zprávy je většinou odkaz, který na první pohled vypadá, že vede na stránku
danébanky. Kliknutím na tento odkaz se ale uživatel dostane na falešné stránky. Pokud zde vyplní
své údaje, budou pravděpodobně zneužity. Banky takové e-maily nikdy nerozesílají, proto není důvod
takovým stránkám a e-mailům věnovat pozornost [33].
Škodlivé mohou být i hoaxy. Hoax je označení pro šíření šokujících nebo poplašných zpráv
řetězového charakteru. Většinou obsahují výzvu, aby ji příjemce poslal dál co největšímu množství lidí.
Může se jednat o řetězový e-mail nebo výzvu ke sdílení zprávy na sociálních sítích [33]. Podle údajů
na serveru E-bezpečí.cz tyto zprávy až 80 % dětí ve věku 6–15 let posílá dál [34]. Děti, které s tím
nemají zkušenosti, mohou výhrůžkám typu „nepošleš–zemřeš“ uvěřit. Hoaxy mohou za přeposlání
e-mailu slibovat štěstí nebo vysněnou lásku, mohou varovat před hrozící katastrofou, ale také vyprávět
příběh, které zažil konkrétní člověk (uvedeno je i jméno). Na základě této zkušenosti se dokazuje
pravda. Pracuje se také s předsudky a emocemi. Tak se např. šíří hoaxy o etnických skupinách.
23
Na webu Hoax.cz se můžete podívat na pravidelně aktualizované seznamy hoaxů, které jsou právě
„v oběhu” [34].
Obtěžovat uživatele mohou také spamy. Jsou to nevyžádané e-maily, které nechce dostávat. Nejsou
ani tak nebezpečné jako spíše nepříjemné. Kvůli nim totiž uživatel ztrácí čas přebíráním pošty, zaplňují
mu schránku. Obsahují obvykle reklamu na viagru, pornostránky, levné mobily, recepty na hubnutí atd.
Jejich autoři je většinou rozesílají velkému množství uživatelů pokaždé z jiných adres (za spamování by
totiž mohl být jejich účet zrušen). Provozovatelé e-mailových schránek vyvíjejí antispamovou ochranu,
ale přesto platí, že nejlepší je prevence. Nedávejte svou e-mailovou adresu na místech, kde to není
nezbytně nutné. Pokud už musí být uvedena např. na webu firmy, doporučuje se uvádět ji ve formátu
„jana (tečka) smutna (zavináč) seznam (tečka) cz“. Taková adresa není snadno čitelná strojem.
Seznamy e-mailových adres pro účely spamování totiž vznikají právě automatickým vyhledáváním slov
ve tvaru e-mailu [36].
„Seznam se bezpečně” [37] je dvoudílný vzdělávací film vzniklý z iniciativy
společnosti Seznam.cz, z něhož může učitel vybrat pouze část, nebo ho s žáky
zhlédnout celý. Bez oklik vysvětluje a na zážitcích obětí ukazuje, jakým způsobem
může dopadnout seznamování přes internet. Videu by bylo možné věnovat i celou
hodinu, průběžně ho stopovat a diskutovat o zhlédnuté části.
24
Žena a muž v reklamě
DOV 1.13
Vzdělávací cíl
Cílem je představit žákům pojem genderový stereotyp a umožnit jim kritičteji nahlížet na způsob, jakým
s ním pracují reklamní tvůrci, aby přiměli zákazníky koupit si jejich výrobek.
Společenskovědní vzdělávání, ekonomicky zaměřené vzdělávací oblasti (oblast marketingu)
Úvod do tématu
Média prezentují jednotlivé skupiny společnosti ustálenými způsoby, ty se však mohou od reáných
osob značně odlišovat. Reklamní tvůrci používají stereotypy ve snaze přiblížit se zákazníkovi, to
se však děje na úkor rozšiřování stereotypů ve společnosti. Výsledkem jsou představy o ženách
a mužích, jejichž platnost se použitím v reklamě potvrzuje. Představa o tom, co je genderový stereotyp
a jak se využívá v reklamě, umožní snazší orientaci v oblasti tvorby reklamy.
Úvod: Učitel žákům představí téma, kterému se budou společně věnovat, a stručně objasní základní
pojmy, které se s tématem pojí: stereotyp a genderový stereotyp (viz text dále). Vhodné je zopakovat
principy tvorby reklamy a její funkce v oblasti marketingu, pokud na tuto látku aktivita nenavazuje.
Zadání: Učitel rozdá žákům pracovní listy (všichni dostanou stejný pracovní list) a nechá je pročíst
si otázky, které jsou v nich uvedené, aby se ujistil, že jim všichni rozumí. Následně žáky upozorní
na to, že nejdříve pustí ukázku reklamy a poté bude na nich, aby k otázkám v pracovním listu doplnili
odpovědi.
Ukázka: Žáci zhlédnou video s názvem „Maggi Gurmánský bujón Zeleninový” [38], které je dostupné
na Youtube.com. (Učitel může samozřejmě vybrat i jinou reklamu, ale ta by měla obsahovat na první
pohled zřejmé genderové stereotypy. V případě výběru jiné reklamy si musí také pozměnit otázky,
které jsou součástí pracovního listu.)
Samostatná práce žáků: Každý žák podle vlastního uvážení doplňuje odpovědi do pracovního listu.
V případě potřeby je možné ukázku pustit ještě jednou.
25
Diskuse: Učitel po uplynutí vymezeného času na práci vyzve žáky, aby odpovídali na jednotlivé otázky.
Učitel vždy přečte danou otázku a diskutuje s žáky o možných odpovědích.
Případné další otázky do pléna:
•
•
•
•
•
Umí otcové v reklamách vařit?
Baví matky v reklamách domácí práce a péče o domácnost?
Co ve světě reklamy dělá otec, když matka vaří? Proč zpravidla v této době není v reklamě vidět?
Chodí ve světě reklam ženy do práce nebo zůstávají v domácnosti a starají se o ni?
Do jaké míry vypovídá svět reklam o tradičním postavení muže a ženy (muž jako obstaravatel
financí, žena jako hospodyňka a matka) a do jaké míry odráží nové trendy v pojetí rodiny (rozdělení
domácích prací mezi oba partnery, složitá kombinace profesní kariéry a role matky v případě ženy,
odkládání založení rodiny do pozdějšího věku)?
Shrnutí: Učitel shrne, jak bývá v reklamě stereotypně zobrazována žena a jak muž. Zároveň poukáže
na způsob, jakým je předkládán reklamní svět, a důvody, proč je takto vytvářen.
Jak vznikají stereotypy?
V každodenním životě řídíme svoje jednání podle toho, jaké informace se k nám dostávají z okolního
světa. Informace můžeme získávat z různých zdrojů, např. bezprostředním kontaktem s druhými lidmi.
Druhé si běžně rozdělujeme do určitých sociálních skupin a každé z nich přisuzujeme zjednodušující
charakteristiky, které nám pomáhají rozumět realitě kolem sebe. Vytváříme si stereotypy, které nám
pomáhají určovat, jaké chování nebo postoje můžeme od určitých skupin očekávat. Nezakládají se
přitom jen na osobní zkušenosti, ale získáváme je také tradováním, verbální i neverbální komunikací
s ostatními příslušníky společnosti. Čím méně informací o konkrétním jedinci máme k dispozici, tím
spíše pracujeme se stereotypy.
Lidé mají tendenci věnovat větší pozornost informacím, které do již vytvořených (stereotypních)
představ zapadají, než těm, které jsou s nimi v rozporu. Stereotypy jsou v zásadě prospěšné, protože
nám pomáhají se orientovat, pokud se setkáme s něčím novým. Šetří čas i energii, kterou bychom
museli vynaložit na každou takovou komunikaci a poznávání. Díky stereotypům můžeme nový jev
26
zařadit mezi již známá fakta [39]. Jsou ale také zdrojem předsudků, vyjadřují mocenské vztahy
ve společnosti a mohou způsobovat napětí nebo konflikty. Příkladem mohou být představy
„nepřizpůsobivých“ Romů, „neotesaných“ Rusů, „přihlouplých“ blondýn, „nudných“ účetních
a „omezených“ učitelek. Je zřejmé, že tam, kde lidé nemají vlastní zkušenost s nějakou skupinou,
budou s největší pravděpodobností považovat za „skutečnost“ to, co o této skupině nabízejí média
[1]. Ta však mají stejně jako lidé sklon klasifikovat určité skupiny obyvatel podle ustálených zvyklostí
ve společnosti. Tím, že pak média prezentují určité skupiny ustáleným způsobem, vznikají tzv. mediální
reprezentace, které se mohou od skutečné charakteristiky těchto osob odlišovat [40].
Co je gender?
Pojem by bylo možné přeložit jako „pohlaví“ nebo „rod“, ale zpravidla se do češtiny nepřekládá, aby
nedocházelo k posunu významu. Pojem pohlaví, který odkazuje k biologickým charakteristikám mužů
a žen, se s ním totiž významově nepřekrývá. Gender vyjadřuje určitou sociální kategorii, společensky
podmíněné kulturní rozdíly mezi mužem a ženou. To znamená, že ve společnosti je jasně dané, co je
či není pro muže a pro ženu správné a vhodné, jak se má žena a muž chovat, co je pro každé pohlaví
typické apod. [41]. Svět však není tak jednoduchý, aby bylo možné lidi rozdělit jen na muže a ženy.
Existuje mnoho jedinců, kteří se neřadí ani do jedné kategorie, například protože mají pohlavní orgány
muže i ženy (tzv. hermafroditi), jiní se do těchto kategorií mohou zařadit pouze biologicky, ale jejich
chování nevyhovuje genderovým představám o ženě nebo muži [42].
Stereotypní představy o mužích a ženách se ve společnosti přenášejí socializací. Důležitá je tedy
výchova v rodině, významným socializačním činitelem je ale i škola nebo média [43]. Muži jsou obecně
považováni za více soutěživé, logicky uvažující, podnikavé a sebevědomé, ženy jsou viděny jako
jemné se sklonem k soucitu a projevování něžných citů. „Lidé také zastávají stereotypy o fyzických
znacích mužů a žen (svalnatost, hebkost, zarostlost), o jejich sociálních rolích (chlebodárce,
hospodyně), zaměstnání (inženýr, knihovnice) a sexualitě (má velký sexuální chtíč, je sexuálně
přitahována k mužům).“ [44, s. 164]
Genderové stereotypy v médiích
Stereotypy mohou být ukryté v jazyce nebo stylu našeho vyjadřování. Mohou být v médiích vědomě
použity, aby přilákaly pozornost publika (ať už jsou základem proneseného vtipu, tvoří design titulní
27
strany časopisu nebo reklamy). V médiích se často objevuje rozdělení „muži jednají, ženy vypadají“.
Zatímco seriózní noviny jsou plné mužů z oblasti politiky, ekonomiky, sportu, lifestylovým časopisům
zase dominují ženy: krásné, mladé, nejčastěji bílé a heterosexuální. Ženy jsou ztělesněním krásy,
zatímco muži mezitím řídí svět [45].
Odvětví mediálních studií, které se zaměřuje na gender, provedlo výzkumy četnosti výskytu a způsobu
zobrazení mužů a žen v médiích. „Rozsáhlé průzkumy například sledují, kolik zatímco muži mezitím
řídí svět. Odvětví mediálních studií, které se zaměřuje na gender, provedlo výzkumy četnosti výskytu
a způsobu zobrazení mužů a žen v médiích. „Rozsáhlé průzkumy například sledují, kolik procent
televizního vysílacího času je věnováno ženám (v českých televizích to je podle Akademie věd jen
čtvrtina času) a kolik mužům (logicky zbývající tři čtvrtiny). Mezinárodní průzkumy přitom upozorňují, že
žen je na světě 52 procent, zatímco ve zprávách dostávají jen pětinu času.“ [45, s. 5]
Média vytvářejí pro muže a ženy dva odlišné světy, v nichž mají své typické vlastnosti a věnují se
typickým činnostem. Zatímco muž je většinou hrdina, žena je polonahá milenka nebo pečující
hospodyňka. V ideálním případě dokáže žena zastat obě tyto role najednou [45]. Příkladem mohou
být časopisy pro ženy a dívky, které definují ženu jako někoho, kdo je zabrán do vlastního fyzického
vzhledu, do úspěchu v zaměstnání i úspěchu ve vztazích (snaží se získat a udržet si muže). Časopisy
pro muže zase definují, jak má vypadat „skutečný chlap“: svobodný dobrodruh, který se nesvazuje
dlouhodobými vztahy se ženami, rád riskuje, s elánem se věnuje své práci a svým zálibám [43].
Zatímco žena v reklamě na Pur [47] připravuje pokrm, muž se věnuje typicky mužské práci [48].
„Ať už ale muži říkají cokoliv, faktem je, že je jim v médiích poskytován daleko větší prostor než ženám.
Například drtivá většina politiků, ekonomů a jiných „expertů“ citovaných v denním tisku jsou muži.
28
Jejich profesionální nadřazenost je zdůrazňována i tím, že novináři i novinářky jsou mnohem
důslednější ve vyjmenovávání titulů a funkcí u mužů než u žen. Další markantní rozdíl v prezentaci žen
a mužů se týká odkazů na rodinu, vztahu k opačnému pohlaví a vzhledu. Zatímco ženy jsou rutinně
spojovány s rodinou a domácností a jsou charakterizovány prostřednictvím svých vztahů k mužům,
u mužů tento aspekt vesměs chybí. U žen je také zvykem komentovat jejich vzhled, stáří a rodinný
stav...“ [46, s. 54]
Genderové stereotypy v reklamě
Reklamy neodrážejí skutečný svět lidí, ale svět jejich snů. Ukazují ideální svět, ve kterém musí být
vše „nej“: nejúčinnější prací prášky, nejvýkonnější auta, nejchutnější potraviny, nejkrásnější ženy nebo
alespoň nejschopnější hospodyňky. Základem reklamy je na malém prostoru představit příběh, který
působí důvěryhodně a přesvědčivě a který předá to nejdůležitější sdělení: název výrobku, případně
důvody, proč ho používat. Aby byla reklama úderná, krátká a působivá, používá stereotypy o různých
skupinách lidí. Stereotypy každý zná, každému jsou blízké, proto vyhovují jak časově, tak obsahově.
Tvůrci reklam tak díky nim efektivněji hovoří k zákazníkovi. Stereotypy mají ale i svou negativní stránku,
častým opakováním takových reklam se na svět můžeme začít dívat tak, jak nám je vykreslován.
Výsledkem toho mohou být pochybnosti žen o kráse vlastního těla, protože neodpovídá reklamnímu
světu, ale také vyšší tržby kosmetického průmyslu, společností vyrábějících léky na hubnutí a center
estetické chirurgie [49].
Při tvorbě reklamy se zvažuje, komu je reklama určena. Reklamy určené ženám vypadají jinak než
reklamy pro muže [51]. Cílem tvůrců reklamy je potom přesvědčit zákazníka o tom, aby si výrobek
koupil. Využívá se přitom velmi často ženského těla. Někdy jsou ženy prodávány spolu s výrobkem,
někdy se jen využívá jejich proporcí a krásy, aby byl výrobek kupován. Běžně se využívá i ženské
nahoty nebo dvojsmyslných sloganů, v nichž je zboží srovnáváno se ženou. Velmi často se setkáváme
s případy, kdy je v reklamě vyvolán dojem, že se ženy dají podobně jako výrobky koupit. Snadné
získání výrobku je kladeno na stejnou úroveň jako snadné získání ženy [49].
V reklamě se také často objevuje sexismus (předsudky nebo diskriminace na základě pohlaví).
Za sexistický je možné označit i společenský tlak, který nutí obě pohlaví zaujmout své tradiční role.
Spojení genderové diskriminace v reklamě s nahotou a sexualitou bývá časté, ale mezi sexistické
reklamy řadíme právě i reklamy produkující genderové stereotypy [54].
29
Za sexistické reklamy uděluje občanské hnutí Nesehnutí každý rok Sexistické prasátečko. V r. 2014
získala 1. místo v jedné z kategorií reklama na Electrolux (na obrázku) [52; 53].
Sexistická reklama na pračku značky Electrolux [53].
Problematická je v reklamních sděleních i práce s ženským tělem v rozměrech dospívajících dívek.
Z prezentování nepřirozeného a nedosažitelného ideálu krásy profitují zejména společnosti vyrábějící
dietní výrobky a výrobky na hubnutí a kosmetický průmysl. I když je žena štíhlá, měla by užívat
alespoň krém proti vráskám, stárne totiž každý. Podle dosavadních výzkumů souvisí vnucování obrazů
štíhlých, mladých ženských těl s depresí, ztrátou sebeúcty a rozvíjením nezdravých stravovacích
návyků u žen a dívek. Až 86 % žen by si přálo vidět v reklamách přirozeně krásné ženy [49].
Žáci se mohou za domácí úkol pokusit do další hodiny vyhledat takové reklamy,
které sexistické nejsou nebo které genderové stereotypy bourají. V další hodině pak
učitel zorganizuje tzv. „Sexistické prasátečko naruby”, promítne nalezené reklamy
třídě a nechá žáky hlasovat o reklamě, která je podle nich genderově nejférovější.
V souvislosti s ideálem krásy a způsobem, jakým se s ním ženy vyrovnávají, je
možné do výuky zařadit i dokument „Ženy pro měny” [50]. Osudy několika žen, které
jsou v dokumentu sledovány, může učitel využít jako téma k diskusi. Pokud učitel
nechce věnovat filmu další hodinu, doporučujeme film zhlédnout dopředu a vybrat
krátkou pasáž. Pokud to žáky zaujme, mohou se na celý film podívat doma.
30
Pracovní list
DOV 1.13
Žena a muž v reklamě aneb jaký je reklamní svět?
Viděl/a jsi ukázku reklamy, která je svým způsobem typická pro propagaci podobných
výrobků (bujóny, polévky v prášku, koření, přípravu moučníků apod.). Zamysli se
nad jednotlivými otázkami a zkus na ně odpovědět.
1. Jací členové rodiny byli na záběrech vidět a které jsme nezahlédli? Kdo byl hlavním aktérem
reklamy?
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
2. Vzpomeň si na jejich vzhled. Jak vypadali členové rodiny v promítané reklamě (pěkný/odpudivý
vzhled, make-up, účes, úprava zevnějšku)? Líbili se ti?
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
3. Zaměř se na jejich oblečení. Co měli na sobě? Nosíte běžně u vás doma takové oblečení?
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
4. Zaměř se na jejich pocity a emoce. Jak se podle toho, jak byli zachyceni, asi cítili?
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
5. Vzpomeň si na prostředí, ve kterém se reklama odehrávala. Jaké bylo? (typ domácnosti, čistota,
zařízení kuchyně, nádobí atd.)
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
6. Jakou roli měl otec a jakou roli zastávala matka? Jak si rozdělili domácí práce?
....................................................................................................................................................
.....................................................................................................................................................
...................................................................................................................................................
31
Volám, píšeš, sdílíme
DOV 2.6
Vzdělávací cíl
Cílem je přimět žáka k zamyšlení nad podobou každodenní komunikace s druhými. Žák by si měl být
při volbě různých způsobů komunikace vědom jejich přínosů i rizik, aby byl schopen se pro některý
adekvátně rozhodnout.
Společenskovědní vzdělávání, Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích
Úvod do tématu
Komunikační technologie a jejich neustálý vývoj mají dopad i na podobu mezilidské komunikace. Mění
se komunikační chování, formy komunikace i její kvalita. Stále více se izolujeme od nejbližšího okolí,
přitom se ale častěji otevíráme cizím lidem ve virtuálním prostředí internetu. Komunikace se mění
vlivem zvyšující se pohodlnosti lidí i s jejich vyššími nároky na rychlost a efektivnost komunikace. Nové
komunikační technologie nemusí představovat vždy jen pozitiva, proto je třeba si být zároveň vědom
i rizik, která přináší.
Úvod: Učitel žákům na úvod pustí starší reklamu na českého mobilního operátora, která poukazuje
na to, jak je důležité vlastnit mobilní telefon. Video s názvem „Reklama - Oskar - Bob” je dostupné
na Youtube.com [55]. Poté může s žáky krátce diskutovat o tom, jak by pravděpodobně situace
znázorněná v reklamě dopadla, pokud by měl Robert mobilní telefon.
Zadání: Učitel rozdá žákům pracovní listy (každý dostane svůj vlastní) a vysvětlí, co od nich očekává.
Zadání je také stručně popsáno v pracovním listu. Učitel zdůrazní, že se po vyplnění dotazníku nebude
žáků ptát na konkrétní odpovědi, cílem je spíše zamyslet se nad způsobem, jakým komunikujeme.
Samostatná práce: Žáci vyplňují dotazník, který je součástí pracovního listu.
Vyhodnocení a diskuse: Učitel následně žáky vybídne, aby spočítali, v kolika situacích zvolili přímý
kontakt s druhými (zprostředkovaný přirozeným jazykem) a v kolika případech dali přednost kontaktu
zprostředkovanému (moderními komunikačními prostředky).
32
Vyzve žáky, aby se přihlásili, pokud
a) zvolili v pěti odpovědích přímý kontakt s druhými,
b) zvolili ve třech odpovědích přímý kontakt s druhými,
c) by si nevybrali přímý kontakt ani v jedné situaci.
O počtu přihlášených rukou pak s nimi diskutuje. Učitel může s daty z dotazníku dále libovolně
pracovat (např. se zeptat, kolik žáků by řešilo situaci přes sociální síť a kolik přes mobilní telefon).
Lze také navázat otázkou, zda si žáci umí představit život bez mobilního telefonu, bez televize,
bez počítače apod. Záleží na učiteli, kolik chce aktivitě věnovat času.
Nabízí se dvě zásadní otázky k diskusi:
1. Podle čeho jste se při volbě komunikačních prostředků rozhodovali a co ovlivnilo vaše
rozhodování? Otázka může být položena i obecněji: Proč lidé volí v současné době častěji
komunikaci zprostředkovanou než komunikaci přímou?
Možné odpovědi:
•
•
•
•
•
•
•
vlastnictví komunikačních prostředků a technologií (mobil, vlastní počítač s internetem atd.),
jejich dostupnost v době, kdy je člověk právě potřebuje,
situace, která si žádá určitý způsob komunikace podle společenských zvyklostí,
zvyk,
rychlost, efektivnost vybraného způsobu komunikace,
vlastní pohodlnost,
schopnost ovládat nejrůznější komunikační prostředky (užívat všechny funkce nejnovějších
mobilních telefonů, umět pracovat s aplikacemi atd.).
2. Jak mohou nové komunikační technologie (mobil, chat, Facebook, e-mail, Skype atd.)
ovlivnit komunikaci mezi vámi a vašimi nejbližšími?
Možné odpovědi:
•
•
•
•
méně komunikujeme tváří v tvář,
jsme díky nim neustále v kontaktu, i když jsme od sebe vzdálení (telefon, Skype),
sdělujeme druhým věci, které bychom jim běžně neříkali (Facebook),
pomluva se rychleji rozšíří a dozví se o ní více lidí (internet) atd.
33
Shrnutí: Učitel na závěr zopakuje, k čemu žáci došli. Z aktivity by mělo vyplynout, že existuje řada
způsobů, jak je možné jednu a tutéž informaci druhým zprostředkovat. To, jaký způsob si vybereme,
záleží na mnoha faktorech. Velké množství dnes užívaných komunikačních prostředků existuje pouze
pár let, a přesto mezilidské komunikaci (zejména mezi mladými lidmi) dominují. Je pravda, že některé
ekvivalenty tradičních médií v prostředí internetu interpersonální komunikaci podporují, změny forem
komunikace ale přináší i změny její kvality (více viz text níže).
Způsoby mezilidské komunikace a vývoj médií
Jak popisuje mediální teoretik Denis McQuail [56], komunikace probíhá ve společnosti na několika
úrovních. Pokud sestupujeme od nejvyšší úrovně k nejnižší, jedná se o masovou komunikaci
(na úrovni celé společnosti), institucionální nebo organizační komunikaci (na úrovni ekonomických
subjektů nebo politických systémů), meziskupinovou komunikaci (na úrovni místní komunity),
skupinovou komunikaci (např. uvnitř rodiny), interpersonální komunikaci (mezi dvěma lidmi)
a intrapersonální komunikaci (na úrovni myšlenkových procesů jedince). Jednotlivé úrovně komunikace
se liší svou otevřeností, interaktivitou, počtem účastníků, formálností a dalšími charakteristikami.
Téměř všechny takto definované typy komunikace mohou být zprostředkovány médii. Pojem
„médium” může nabývat řady významů. Médiem nebo komunikačním prostředkem rozumějme „to, co
zprostředkovává někomu nějaké sdělení.” [1, s. 16]
Vývoj médií byl zcela zásadní součástí naší historie. Někteří teoretici dokonce považují média
a komunikační prostředky za faktor, který v dané době zásadně ovlivňoval uspořádání společnosti
a spoluurčoval její další vývoj [1]. Různí autoři se pokoušeli lidské dějiny rozdělit podle vývoje
komunikace. Příkladem může být model teoretiků Melvina De Fleura a Sandry J. Ballové-Rokeachové
[57], kteří stanovili epochy vývoje komunikace od prapočátku až po současnost:
1. epocha znamení a signálů (vzniklá ještě před dokončením vývoje člověka),
2. epocha mluvení a jazyka (začíná cca před 90−40 000 lety),
3. epocha psaní (objevuje se se vznikem písma, cca před 5 000 lety),
4. epocha tisku (začínající v polovině 15. století se vznikem knihtisku),
34
5. epocha masové komunikace, tj. používání masových médií (datuje se od začátku 19. století se
vznikem masového tisku, nebo na začátek 20. století v souvislosti s rozvojem filmu),
6. epocha počítačů (uvažuje se o ní od konce 20. století).
Takové modely jsou do značné míry zjednodušující. Jednotlivé národy a kultury se v historii nevyvíjely
stejně rychle. Pokud se chceme na vývoj médií dívat v kontextu, nestačí sledovat technologické
proměny lidské komunikace. Je důležité média vnímat v kontextu vývoje samotné společnosti, brát
v potaz i politické, ekonomické a kulturní změny.
Vtipné pojetí evoluce, které koluje po internetu [58].
Způsoby mezilidské komunikace se vlivem mnoha faktorů změnily. „V poslední čtvrtině 20. století
(a zvláště v jeho posledním desetiletí) došlo díky digitalizaci k překotnému rozvoji komunikačních
možností nabízených počítači a počítačovými systémy propojenými do nejrůznějších sítí. Zřetelně
nejvýznamnější z nich jsou celosvětová síť internet a s ním spojený World Wide Web (www), které
umožňují rychlou výměnu a vyhledávání nejrůznějších typů digitalizovaných informací, od textů
v přirozených jazycích po videozáznamy bez ohledu na hranice států a kontinentů.” [1, s. 196]
Internet je charakteristický tím, že nemá žádného vlastníka, jednotnou organizaci nebo danou
strukturu. Jedná se o určitý virtuální prostor, v němž mohou probíhat podobné typy komunikace
jako ve fyzikálním prostředí (kyberprostor). Velmi rychle se v tomto prostoru začaly rozvíjet nejrůznější
komunikační aktivity (nová média): interpersonální (elektronická pošta), skupinová (diskusní kluby,
chaty, konference) i veřejná komunikace (internetové deníky, rozhlasové stanice apod.). Prosadily
se však i zcela nové způsoby komunikace, např. webová prezentace společnosti nebo osobnosti.
V internetovém prostředí lze rovněž nalézt ekvivalenty všech doposud známých médií (noviny,
rozhlasové a televizní vysílání) [1].
35
Jak dnes komunikujeme?
Místo technologického rozvoje je zapotřebí se na média dívat z hlediska mezilidské komunikace.
„Nechávat se oslnit světem plným mobilních telefonů, textových a obrazových zpráv, chatů,
internetových konferencí, vyhledávačů a kapesních komunikátorů je ošidné a může zastřít skutečnost,
že povaha médií, která lidé používají, má vliv na to, jak se k sobě navzájem chovají.” [1, s. 21]
Z hlediska komunikace lze tedy rozlišit interpersonální média a masová média. Interpersonální média
podporují komunikaci mezi dvěma lidmi, utváření a udržování jejich sociálních vztahů. Charakteristické
pro ně je, že umožňují vysílání a přijímání vzkazů na obou stranách. Příkladem mohou být dopisy,
e-mailové vzkazy, telefon nebo komunikace na chatu. Masová média naopak podporují jednostrannou
komunikaci směřující od zdroje k publiku, které tvoří velké množství lidí, kteří mají mezi sebou malé
nebo žádné vazby. Do této kategorie můžeme zařadit noviny, časopisy, knihy, televizní a rozhlasové
vysílání, film, kompaktní disky, magnetofonové nahrávky a ekvivalenty těchto tradičních médií
v kyberprostoru [1].
Uwe Buermann zkoumal dopady komunikačních technologií na mezilidskou komunikaci. Podle
jeho zjištění dochází k proměnám komunikačního chování, forem komunikace i její kvality. „Zatímco
se nadále, a možná dokonce v ještě větší míře, izolujeme od našeho reálného okolí a vymaňujeme
se tak z pozornosti ostatních lidí, můžeme se ve virtuálních prostorech internetu spojovat v nová
společenství, v nichž se můžeme ‚bez obalu’ ukázat a získat pozornost, kterou každý člověk
potřebuje. Tato myšlenka je velmi lákavá; je totiž samozřejmě jednodušší sdělit především své slabiny,
své sklony a fantazie člověku, s nímž se nesetkáváme v každodenním životě.” [59, s. 137–138]
Výrazným faktorem ovlivňujícím dynamiku vývoje komunikace je např. zvyšující se pohodlnost lidí.
Rychlost textových forem komunikace (SMS, e-mail a chat) není dána pouze technickým zrychlením,
ale redukcí samotné informace. Komunikace se stává povrchnější. Kvalitativně pak tato komunikace
ztrácí určitou část svého obsahu, což se lidé snaží kompenzovat tzv. emotikony – symboly,
sestavovanými z písmenných a interpunkčních znaků (např. :-) jako úsměv). Podle Buermanna
jsoustabilní lidské kontakty vázány na bezprostřední reálná setkání a konfrontace a tak tomu bude
i v budoucnu [59].
36
Kreslený vtip ilustrátora R. Glasbergena [přeloženo, 60].
Obrázek naráží na bariéry, které mohou mezi lidmi kvůli novým technologiím vznikat. Podobně trefné
je i kreslené video s názvem „Internet” Matěje Mráze [61], které je dostupné na Youtube.com. Video
je možné využít do výuky jako námět k diskusi o tom, jak používání médií ovlivňuje každodenní život
žáků.
Čím vědoměji k novým možnostem komunikace přistupujeme a čím více si uvědomujeme jejich
přínosy i rizika, tím více pro nás představují přínos. Například mobilní telefon pomáhá modernímu
člověku produktivně strávit „neproduktivní fáze” každodenního života (např. cestu z práce a do práce),
umožňuje být neustále k dispozici a neváže ho přitom na jedno místo, jako tomu bylo u pevné linky.
Nevýhodou může naopak být nedostatek soukromí nebo odpočinku, pro který byly původně tyto
časové úseky využívány [59].
Optimista by mohl říct, že nová komunikační média umožnila více interaktivity. Tento výrok ale
podporuje iluzi, že člověk může spoluurčovat nebo spoluutvářet mediální obsahy. Je tomu tak ale jen
částečně. U řady anket nebo hlasování je vliv na konečný výsledek spekulativní. Výhodu představuje
internet pro ty, kteří mají velmi specifické zájmy. Zatímco doposud zůstávali se svým koníčkem sami,
protože ve svém okolí neznali nikoho, kdo by se stejné činnosti věnoval, na internetu snadno najdou
další jedince s podobnými zájmy. V riziko se tento přínos může změnit, pokud se jedná o společensky
37
nepřijatelné činnosti (např. pedofilie, šíření rasismu). Problematickým bodem, který se v prostředí
internetu objevuje, je potřeba odlišit důležitou informaci od nedůležité. Ve změti nejrůznějších informací
je to stále složitější, lze však říci, že vyhledávací schopnosti uživatelů se dané situaci přizpůsobují
a stále se zlepšují [59].
Tuto aktivitu lze rozšířit ještě o hraní rolí. Žáci se rozdělí do skupin, z nichž každá
má za úkol vybrat si jednu z nabízených deseti situací v pracovním listu. K ní si
vybere způsob komunikace, který by s největší pravděpodobností v reálném životě
nikdo nepoužil, a připraví si vtipnou scénku, kterou následně sehraje před zbytkem
třídy.
K dané aktivitě se nabízí také rozšíření o historický kontext. Učitel vyzve žáky, aby
oslovili vlastní rodiče a zjistili, jak by daných deset situací řešili oni, kdyby se měli
vrátit do věku svého dítěte. Žáci pravděpodobně narazí na odlišný sociokulturní,
historický, politický a ekonomický kontext mládí jejich rodičů. V následující
hodině by bylo vhodné s žáky prodiskutovat a shrnout, na co zajímavého
dotazováním rodičů přišli (např. jak se změnily komunikační zvyklosti, jaká média
a komunikační prostředky v té době neexistovaly, proč některé možnosti nemohli
rodiče zaškrtnout a podle čeho se rozhodovali při volbě způsobu, jakým budou
komunikovat).
38
Pracovní list 1/1
DOV 2.6
Volám, píšeš, sdílíme
Pročti si jednotlivé situace popsané níže a zakroužkuj způsob, jakým bys v této situaci
pravděpodobně postupoval/a. Pokud ti nevyhovuje žádná z uvedených možností, zaškrtni
„jinou možnost“ a vypiš slovy, jaký jiný způsob komunikace bys zvolil/a.
1. Chceš kamarádovi popřát k narozeninám. Jakým způsobem to provedeš?
a) popřeješ mu osobně,
b) napíšeš mu smsku,
c) zavoláš mu,
d) pošleš mu elektronické přáníčko e-mailem,
e) vložíš přání na jeho zeď na Facebooku,
f) jiná možnost ........................................................
2. Rád/a bys informoval/a spolužáky o víkendové párty a pozval/a je. Nejlepší asi bude:
a) vytvořit událost na Facebooku,
b) obvolat všechny telefonem,
c) poslat hromadný e-mail s nejnutnějšími informacemi,
d) zajít za každým z nich a pozvat je osobně,
e) vytvořit jednoduchý plakát a přilepit ho ve třídě (ve škole) na viditelné místo,
f) jiná možnost ........................................................
3. Zdržel/a ses s přáteli venku a potřebuješ informovat rodiče, že přijdeš domů později. Nejspíš jim:
a) napíšeš smsku,
b) zavoláš,
c) přijdeš osobně říct, že se venku ještě zdržíš,
d) jiná možnost ........................................................
4. Chceš své/svému nejbližší/nejbližšímu udělat radost písničkou, proto jí/mu:
a) necháš zahrát písničku ve vašem oblíbeném rádiu,
b) najdeš tuto písničku na Youtube a vložíš ji na její/jeho zeď na Facebooku,
c) přijdeš mu písničku osobně zahrát nebo zazpívat,
d) jiná možnost ........................................................
5. Potřebuješ se dozvědět nějaké informace o festivalu, na který v létě plánuješ jet. Proto
a) si vyhledáš potřebné informace na internetu,
b) začneš pečlivěji sledovat plakáty ve městě,
c) začneš pravidelně poslouchat kulturní servis na svém oblíbeném rádiu,
d) začneš pravidelně sledovat pořady poskytující kulturní servis v televizi,
e) se zeptáš kamarádů,
f) jiná možnost ........................................................
39
Pracovní list 2/2
DOV 2.6
6. Jsi v zahraničí na několikadenním pobytu a chceš poslat pozdrav rodičům nebo kamarádům. Abys
přitom zprostředkoval/a krásu prostředí, ve kterém se právě nacházíš:
a) koupíš si pohlednici s fotografií prostředí a pošleš ji poštou na jejich adresu,
b) vyfotíš se v tomto prostředí a pošleš jim mmsku,
c) vyfotíš se v tomto prostředí a fotografii publikuješ na Facebooku (pomocí mobilu),
d) zavoláš jim a popíšeš, jak je to prostředí krásné,
e) jiná možnost ........................................................
7. Jsi doma sám/sama, je ti smutno a rád/a by sis s někým popovídal/a. Proto se rozhodneš:
a) připojit se na chat (Skype, Facebook aj.) a povídat si s přáteli, kteří jsou zrovna online,
b) napsat na Facebook status vyjadřující tvůj smutek a doufat, že na něj někdo zareaguje,
c) připojit se na chat pod přezdívkou, pod kterou tě nikdo nezná, a svěřit se se svými pocity,
d) zavolat kamarádovi/kamarádce a jen tak si povídat,
e) napsat kamarádovi/kamarádce a jen tak si psát (mobilem),
f) zastavit se osobně za někým z přátel u něj doma,
g) jiná možnost ........................................................
8. Právě jsi uvařil/a skvělý oběd a chceš se přátelům pochlubit se svým úspěchem. Proto:
a) se při dalším setkání s nimi pochlubíš osobně,
b) napíšeš na svou zeď na Facebooku, jak dobré to bylo,
c) vyfotíš naaranžovaný oběd a fotografii publikuješ na zdi na Facebooku,
d) jim zavoláš,
e) jim pošleš mmsku s fotografií připraveného pokrmu,
f) jiná možnost ........................................................
9. Rozhodneš se se svým přítelem/přítelkyní rozejít. Nejlepší bude mu/jí to oznámit:
a) smskou, abych ho/jí už nemusel/a vidět,
b) telefonicky a vysvětlit mu/jí důvody mého rozhodnutí,
c) osobně na další schůzce,
d) tím, že si změním si status na Facebooku, aniž bych mu/jí něco řekla, dotyčný/á pochopí,
e) tím, že mu/jí vzkážu přes kamarády, že už ho/ji nechci vídat,
f) ručně napsaným dopisem, abych mohl/a podrobně vysvětlit důvody svého rozhodnutí,
g) jiná možnost ........................................................
10.Líbí se ti někdo, koho pravidelně míjíš při cestě ze školy. Abys navázal/a kontakt,
a) zkusíš si ho najít na Facebooku a kontaktovat ho interní zprávou,
b) pokusíš se na něj zjistit telefonní číslo a napsat mu, že by ses s ním rád/a sešel/sešla,
c) jednoho dne ho při cestě ze školy oslovíš a nabídneš mu rande,
d) pošleš mu přes známé papírek s telefonním číslem, jestli bude mít zájem, napíše/zavolá,
e) jiná možnost ........................................................
40
Guerilla marketing
DOV 2.18
Vzdělávací cíl
Cílem je seznámit žáka s nekonvenční formou marketingu, konkrétně s guerillovým marketingem, aby
byl schopen pojmenovat jeho znaky, charakterizovat specifika jeho realizace, výhody i nevýhody.
Úvod do tématu
Marketing se jako ekonomická vědní disciplína neustále vyvíjí. Na přelomu tisíciletí umožnily nové
technologie zvyšování kreativity a efektivity marketingu, v němž se objevily nové formy jako například
guerillový marketing (a celá řada dalších: virální marketing, event marketing, ambush marketing aj.)
Tyto nekonvenční formy jsou stále více využívány, proto je pro žáky důležité, aby pochopili jejich
účinnost a základní premisy. V této aktivitě se budou věnovat jedné z nich: guerillovému marketingu.
Úvod: Učitel vysvětlí žákům aktuálnost tématu a připomene, že k pochopení podstaty guerillového
marketingu bude třída postupně docházet na základě analýzy a diskuse nad jednotlivými konkrétními
ukázkami.
Zadání: Učitel žákům náhodně rozdá lístečky (které si před hodinou nastříhal podle tabulky
na následující straně a vložil do obálky), nebo nechá každého vytáhnout jeden lísteček z obálky.
Zároveň je vyzve, aby se rozdělili do skupin podle shodných pojmů na lístcích. (Žáci se stejnými pojmy
na lístcích vytvoří pracovní skupiny.)
Vysvětlení pojmů: Vzhledem k tomu, že pro některé studenty bude samotný pojem „guerilla“ naprosto
novým slovem a že ti, kteří budou znát jeho význam, si jej zase nepropojí s pojmem marketing, měla
by hodina začít vysvětlením pojmů. Skupiny si vyberou jednoho zástupce, který se pokusí vysvětlit
termín, který si všichni ve skupině vylosovali. Předpokládá se, že si žáci se všemi termíny neporadí,
proto neznámé termíny vysvětlí učitel. Pro začátek bude stačit vysvětlení slova „guerilla“, další termíny
budou objasňovány v diskusi nad konkrétními ukázkami, které učitel vzápětí studentům rozdá.
41
Návrh lístečků pro rozdělení žáků do skupin.
Guerilla
Guerilla
Guerilla
Guerilla
Guerilla
Marketing
Marketing
Marketing
Marketing
Marketing
Guerilla advertising
Guerilla marketing
Guerilla marketing
Guerilla marketing
Guerilla marketing
Guerilla marketing
UNICEF
UNICEF
UNICEF
UNICEF
UNICEF
Amnesty International
Skupinová práce: Každá skupina obdrží od učitele pracovní list s příklady guerilla marketingu a pokusí
se odpovědět na otázky, které jsou součástí pracovního listu. Po skončení času určeného na práci
ve skupině může učitel postupovat podle jednotlivých otázek. Na každou otázku tak postupně odpoví
všechny skupiny. Při nedostatku času je např. možné v jedné hodině zvládnout tři otázky a v další
hodině se ke zbylým otázkám vrátit. Vzhledem k atraktivnosti tématu může být diskuse velice obsáhlá.
Učitel také bude muset žáky pravděpodobně doplňovat nebo jim z odpověďmi pomáhat (čerpat může
z textu na dalších stranách).
Shrnutí: Podle průběhu práce se skupinami učitel shrne nejdůležitější poznatky, ke kterým se dospělo,
popř. ukáže další příklady (např. videa doporučená v rámečku dále).
42
Jak vznikl guerilla marketing?
Slovo „guerilla“ pochází ze španělštiny a znamená partyzánská válka, záškodnická válka či partizánský
oddíl. Ve vojenské terminologii se tak označují metody při vedení války menších partyzánských skupin,
které musí čelit velké materiální převaze nepřítele. Úspěch těchto jednotek je založen na překvapivých
bojových strategiích a neočekávaných, nepravidelných útocích místo klasického otevřeného boje,
ve kterém by neměly šanci uspět. Od této vojenské metody je odvozeno označení pro nekonvenční
formu marketingu [62].
Předchůdci guerilla marketingu se objevili už kolem roku 1910 v USA. Jako nový marketingový směr
se však začal prosazovat až v 60. letech 20. století. Zpočátku byl zaměřen spíše na likvidaci a ničení
marketingových aktivit konkurence, byl to spíše partyzánský boj malých firem vůči velkým koncernům.
Teprve postupem času získal na originalitě a vtipu. V roce 1983 vydal Jay Conrad Levinson první
vědeckou publikaci [63], díky níž se guerilla marketing zapsal do dějin jako nová forma marketingu.
S rozvojem internetu a virálního marketingu získal tento přístup další rozměr. Otevřely se totiž možnosti
levného a rychlého šíření informace (originálního videa) mezi miliony uživatelů internetu [62].
Jak funguje?
„Úkolem guerilla marketingu je zaujmout pozornost spotřebitelů něčím netradičním, zajímavým,
aktuálním, vtipným, originálním, neočekávaným, dokonce až šokujícím, co se vymyká běžnému
průměru, proto hledá různé možnosti využití nových postupů, alternativních směrů, netradičních
reklamních kanálů, nových médií a technologií či komunikačních prostředků.” [62, s. 84] Jedná se
o tak rozmanité formy přístupu, že je složité je i definovat. Většinou jsou „ušité na míru” konkrétnímu
marketingovému problému v praxi [62]. Přístup guerilla marketingu je možné shrnout do tří kroků:
1) udeřit na nečekaném místě,
2) zaměřit se na přesně vytipované cíle,
3) ihned se stáhnout zpět.
43
Guerilla marketing je v současnosti oblíbený proto, že umožňuje dosáhnout maximálního efektu
za minimální náklady. Je vhodný pro firmy, které nechtějí nebo nemohou do marketingové kampaně
vložit velké finanční prostředky, ale disponují časem a energií. Oblíbily si ho zejména malé a střední
firmy, které se tak snaží konkurovat velkým společnostem. Ty si ale jeho potenciálu také všimly
a investují do tohoto typu marketingu nemalé prostředky. Přesto platí, že guerilla marketing lze
provozovat i bez větších nákladů. Další výhodou je jeho efektivita. Využívá netradiční, originální
způsoby oslovení potenciálních zákazníků, čímž je zaručeno, že vzbudí pozornost. Někdy bývá
označován jako „útočný” marketing proto, že některé společnosti ho stále používají poměrně
agresivně s cílem napadat konkurenci a její aktivity. Takové kampaně se samozřejmě mohou objevit,
ale jsou spíše v menšině [62].
Příklady: doplnění směrovky v metru o další rozměr [63] a využití barev a hesla Policie ČR
v případě jedné pražské prádelny (místo „Pomáhat a chránit” zvolila heslo „Prát a žehlit”) [65].
Guerilla marketing, nebo guerilla advertising?
Zatímco první výše zmíněný pojem je spíše obecný, guerilla advertising neboli guerillová reklama
vyjadřuje konkrétní guerillové akce reklamního charakteru: originální a kreativní kampaně využívající
netradiční formáty, místa či nová média. Reklamní akce jsou z oblasti guerilla marketingu (který se ale
používá i v oblastech marketingového mixu, jako je produktová, cenová či distribuční politika firmy)
nejvíce viditelné, a proto je laická veřejnost zjednodušeně označuje jako guerilla marketing [62].
44
Jako rozšíření aktivity se nabízí promítání dalších příkladů a následná diskuse
o nich. Zajímavá jsou například videa zaznamenávající taneční show na Hlavním
nádraží v Praze [66] či „boj” o přilepenou minci na chodníku [67]. Přikládáme i další
tipy na ukázky k promítání: [68; 69; 70; 71].
45
Pracovní list 1/1
DOV 2.18
Guerilla marketing
Prohlédněte si obrázky na dalších stranách a pokuste se odpovědět na otázky, splnit úkoly.
1. V ukázkách najděte prvky, které ukazují, jak se zásady guerillového boje prosazují v marketingu.
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
2. Která z ukázek nejlépe splňuje taktiku guerillového marketingu – „útok na nečekaném místě“?
Svou volbu vysvětlete.
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
3. Na které cílové skupiny jsou ukázky zaměřeny?
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
4. Kterou ukázku hodnotíte jako nejoriginálnější? Svou odpověď zdůvodněte.
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
5. Která ukázka je nevhodná, nevkusná? Svou odpověď zdůvodněte.
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
46
Pracovní list 1/2
DOV 2.18
6. Proč je guerillový marketing poměrně levný?
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
7. Setkáváte se často s guerillovým marketingem v českém prostředí?
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
8. V čem byste viděli rizika guerillového marketingu?
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
....................................................................................................................................................
Ukázky guerilla marketingu
1. Jazyková škola Berlioz [74]
47
Pracovní list 1/3
DOV 2.18
2. Amnesty International
Každá fotografie pochází z jiné kampaně Amnesty International. V prvním případě se jednalo o kampaň „Wrong
Opinion“, „Wrong Faith“ [72]. V druhém případě se kampaň skládala z řady fotografií, na nichž byly znázorněny situace,
kdy dochází k porušení lidských práv [73]. Prostředí na billboardu bylo vytvořeno tak věrně, že působí, že k dané situaci
dochází na daném místě. Obrázek doplňuje titulek: „It is not happening here, but it is happening now.”
3. Colgate
Kampaň Colgate připomínala lidem, že po konzumaci nanuků si mají vyčistit zuby [75].
48
Pracovní list 1/4
DOV 2.18
4. UNICEF
Osvětová kampaň společnosti
UNICEF se snažila upozornit
na podmínky, v nichž žijí lidé
v rozvíjejících se zemích. Automat
nabízel za jeden USD špinavou
vodu. Případný zájemce si pak
mohl vybrat z řady závažných
onemocnění, které by mohl z vody
chytit (malárie, cholera, žloutenka,
břišní tyfus a další) [76].
5. Copenhagen Zoo [77]
49
Příběh knihtisku
DOV 2.2
Vzdělávací cíl
Cílem je zopakovat základní dějepisné učivo a zasadit ho do širšího kontextu vývoje společnosti
a médií.
Společenskovědní vzdělávání (Člověk v dějinách)
Úvod do tématu
Johannes Gensfleisch zur Laden zvaný Gutenberg (1397–1468) bývá zjednodušeně považován
za vynálezce knihtisku. Jak velké je to zjednodušení, se žáci dozvědí v průběhu této aktivity. Z pohledu
vývoje společnosti a dějin médií je Gutenbergova technologie tisku vnímána jako významný mezník.
Dochází ke zrychlení a zlevnění výroby tisku, skutečný dosah vynálezu se ale objevuje až s časovým
odstupem.
Úvod a zadání: Učitel stručně představí téma, kterému se bude s žáky věnovat. Rozdělí je do tří
skupin a každé skupině dá jeden pracovní list.
Skupinová práce: Každá skupina má za úkol zamyslet se nad otázkou, která jí byla přidělena. Žáci se
k ní pokusí nashromáždit co nejvíce údajů. Skupiny tak svou činností pokryjí tři hlavní témata aktivity:
příčiny vzniku knihtisku, osobnost J. Gutenberga a dopady a význam knihtisku.
Prezentace výsledků skupin a diskuse: Učitel na tabuli vždy napíše téma, kterým se skupina zabývala,
a postupně vypisuje (může k tomu vyzvat i některého z žáků), co žáci pod dané téma zařadili.
Nakonec vyzve k zamyšlení nad otázkou celou třídu. Pokud u nějakého tématu nezazněly nějaké
důležité informace, doplní je. Takto postupuje u všech skupin.
Shrnutí: Na závěr učitel shrne téma knihtisku a snaží se jej zasadit do širšího kontextu vývoje
společnosti a dějin médií (pokud to již neučinil v průběhu aktivity). Aby nemusel informace dohledávat,
je pro něj připraven následující text, v němž jsou nejdůležitější fakta shrnuta.
50
Co vynálezu knihtisku předcházelo
Vynález knihtisku se nejčastěji připisuje Johannu Gutenbergovi, pravdou ale je, že knihy se
v evropském prostoru množily již předtím. Zpočátku se hledal vhodný materiál, na kterém se bude
písmo uchovávat. Odhlédněme však od tohoto procesu a zaměřme se na samotné množení knih.
Rozšířené bylo jejich ruční přepisování. Během 12. a 13. století si univerzity najímaly písaře, které
pro ně tímto způsobem knihy množili. Málokdo však v té době uměl číst a psát, knihy byly určeny
spíše učencům. Přestože knihy byly většině lidí nedostupné (drahé a nesrozumitelné), církev byla
znepokojena jejich rozšiřováním. Na počátku 14. století se objevily mezi učenci názory, že šíření knih
podkopává autoritu moudrých učitelů [78].
Ve 14. století se rozjela výrobna papíru v Německu, což znamenalo i snížení nákladů na výrobu knihy.
„Od té doby se knihy tiskly blokovým tiskem, označovaným také jako deskotisk, kdy se vždy jedna
celá popsaná stránka vyřezávala do dřevěné desky. (...) Protože se dřevěné desky opotřebovávaly,
vycházely knihy v omezeném nákladu.” [78, s. 66] Kupovali je zejména kněží, šlechtici, bohatí občané
a kláštery. Jednalo se o náboženské naučné knihy.
Od roku 1430 se objevil ale i jiný, alternativní způsob výroby knihy, tzv. mědirytina. Rydlem se
do měděné desky vyryly požadované linie, ty se naplnily barvou a při tisku se přenesly na papír. Tímto
způsobem se tiskly náboženské obrazy, které se v té době velmi dobře prodávaly. Podle Dietera
Prokopa [78] není vynález mědirytiny historiky dostatečně doceněn, přitom měl ve vývoji lidstva stejně
důležitý význam jako vynález knihtisku.
Gutenberg: ten, co vynalezl knihtisk
Johannes Gensfleisch zur Laden zvaný Gutenberg (1397–1468) bývá zjednodušeně považován
za vynálezce knihtisku. Pravdou však je, že ho pouze zefektivnil. Knihtisk byl vynalezen již dávno
před ním. Většinu života věnoval tomu, aby zprovoznil tiskařský stroj, který by pracoval na trochu jiném
principu než blokový tisk. Podle jeho vize by se neodlévala celá strana, ale jednotlivá písmena, která
by se pak skládala do požadovaných slov, vět a stran. Nakonec se mu to skutečně podařilo, navzdory
mnoha příkořím, která ho přitom potkala [78].
51
Gutenberg byl zpočátku známý pouze jako výrobce kovových poutnických zrcátek, která byla
prodávána tisícům věřících. Od r. 1447/8 začal pracovat na svém novém vynálezu. Přestože pocházel
z patricijské rodiny, nebyl natolik majetný, aby financoval výrobu úplně nového tiskařského stroje
sám. „Již tenkrát byl zapotřebí na vývoj médií silný kapitál a Gutenberg si zařídil na vybavení tiskárny
úvěr. Finančník Johannes Fust mu zapůjčil 1600 guldenů – což představovalo hodnotu zhruba
20 měšťanských domů nebo 6 až 8 venkovských statků – s 6% úrokem.” [78, s. 67]
Tiskařský stroj se mu podařilo sestavit kolem roku 1450. Jeho snem bylo vytisknout latinsky psanou
bibli. Dokončil ji s 1200 stranami v roce 1455, bývá označována za první tištěnou knihu vůbec. Aby
se ale Gutenberg uživil, musel tisknout také to, co bylo žádané. První velké zisky mu tak přinesl tisk
odpustkových formulářů, kterými chtěl mohučský biskup získat peníze na válku proti Turkům. Věřící si
po koupi kalendáře mohl vybrat zpovědníka, který mu odpustil všechny jeho hříchy.
Gutenberg byl svým snem trochu zaslepený. Místo, aby na novém přístroji začal vydělávat a splácel
tak dluhy, chtěl ho nadále vylepšovat a půjčovat si další peníze na jeho zdokonalování. Fust
nesouhlasil s jeho dlouhodobou vizí a chtěl na novém vynálezu vydělávat hned. Proto dal Gutenberga
k soudu za to, že neplatil úroky. Roku 1455 Gutenberg soudní při s finančníkem prohrál a přišel
o vlastní tiskárnu. Zatímco Gutenberg přišel téměř o vše, Fust na prodeji vytištěných biblí skutečně
zbohatl [78].
Nabízí se s žáky porovnat způsob, jak se kniha vyráběla dříve a jak se vyrábí dnes. Ukázat lze nějaký
obrázek Gutenbergova zařízení [79] a na Vimeo.com je ilustrační video ze současné tiskárny [80].
52
Význam knihtisku pro další vývoj evropské civilizace
Gutenbergův vynález v době svého vzniku neznamenal změnu nebo zásadní převrat, odstartoval ale
postupné změny ve společnosti. Možnosti využití nové technologie tisku zůstávaly dlouho nejasné
a obchodně nejisté. Teprve o tři čtvrtiny století později se objevily první náznaky tiskovin, které je
možné považovat za počáteční projev žurnalistické činnosti [3].
Technologie se rychle rozšířila i do ostatních evropských měst a ke konci 15. století se už dokonce
začaly profilovat jednotlivé tiskařské profese [78]. Tisk knihy byl přesto spíše vzácností. Z pohledu
výnosnosti tiskařského řemesla se jednalo o časově i finančně náročnou činnost, která se jen obtížně
vracela v podobě výdělku. Proto se ze začátku ujaly spíše jednorázové tisky než periodicky vycházející
noviny, tzv. newe zeitung. Věnovaly se válečným tažením, zajímavým událostem, katastrofám,
vynálezům atd. Pro čtenáře se staly velmi populárními a pro chod tiskařské dílny znamenaly překlenutí
těžké doby mezi velkými zakázkami [3].
Z pohledu vývoje společnosti a dějin médií je Gutenbergova technologie tisku vnímána jako
významný mezník: „Nový způsob reprodukce textu zprostředkoval nesrovnatelně širšímu okruhu lidí
znalost významné části kulturního dědictví minulosti i možnost aktivního přístupu k myšlenkovému
a duchovnímu dění.” [3, s. 9] Dochází ke zrychlení a zlevnění výroby tisku, skutečný dosah vynálezu se
ale objevuje až s postupem století. V 16. století se to ukazuje na osobě Martina Luthera.
Z Martina Luthera stala mediální hvězda 16. století [81].
Jeho soupis 95 tezí, který měl být určen k vědecké disputaci, byl předán tiskařům a měl nevídaný
úspěch po celé Evropě. Snaha o kritiku jednotného výkladu bible, výtisky bible, které si ji mohli lidé
53
sami přečíst nebo se předčítaly hromadně, rychlé šíření letáků, pamfletů a polemických spisů, to vše
způsobilo, že ve městech vznikla diskutující veřejnost. Nové tisky byly levnější, a proto si je mohlo
dovolit stále více měšťanů (zatím však nebyly dostupné úplně všem). Luther se dokázal chopit
příležitosti a využít ji ve svůj prospěch. „V roce 1523 byla asi třetina ze 498 titulů, nacházejících se
na trhu v německém jazykovém prostředí, od Luthera.” [78, s. 83] Jeho tiskař bohatl a jeho hvězda
stoupala. Jeho bible se stala bestsellerem 16. století [78]. Tištěné slovo tedy svým způsobem podnítilo
reformní hnutí v Evropě. Vládnoucí panovníci i církev zpřísňovali cenzuru tisku, ale knihy a tiskoviny se
vyráběly dál. V boji za svobodu projevu tisk ještě mnohokrát v historii prokázal svou službu.
Řada mediálních teoretiků se zabývala významem knihtisku v lidských dějinách. Jmenujme například
Marshalla McLuhana, který se řadí k technologickému determinismu (tedy chápe média jako hlavní
hybatele veškerých změn ve vývoji společnosti). Knihtisk podle něj:
• umožnil mechanickou reprodukci textu, čímž zpřístupnil stejný text libovolnému počtu lidí;
• urychlil lidskou komunikaci a rozšířil možnosti lidí při získávání informací (spolu s rozvojem
dopravního spojení, poštovních služeb atd.);
• narušil autoritu učitele a vzdělávací proces jako takový;
• umožnil uchování informací v národních jazycích, narušil výsostné postavení latiny (rozkvětem
národních jazyků se rozšiřovaly hradby mezi národy a stimuloval se nacionalismus);
•
•
•
•
•
znamenal první zásadní posun ve vývoji masové kultury;
představoval prostředek sebevyjádření (zvyšoval se důraz na soukromý názor, individualismus);
ovlivnil vývoj jazyka (kladl se větší důraz na správný pravopis, syntax a výslovnost);
rozšířil vzdělanost;
připravil půdu pro industrialismus atd. [82].
Aktivitu by bylo možné propojit i s informačními technologiemi. Žáci by
ve skupinách či samostatně dohledávali na internetu informace, které by nevěděli
z hlavy. Kromě znalostí v oblasti knihtisku by si tak rozšiřovali i dovednosti v oblasti
vyhledávání a posuzování důvěryhodných zdrojů.
54
Pokud by téma žáky zaujalo, může jim učitel doporučit četbu románu „Mistr
z Mohuče” od Fridricha Felda [83], který poutavě vypráví složitý příběh člověka,
který chtěl jít za svým snem.
Gutenbergovy tisky jsou k dispozici v digitálním archivu Národní knihovny [84],
takže se nabízí je promítnout žákům nebo je doporučit jako zajímavost.
Pokud téma zaujalo samotného učitele, může se kromě výše uvedené literatury
podívat také na článek Pavla Kasíka na Technet.cz [85].
55
Pracovní list 1
DOV 2.2
Příběh knihtisku: co mu předcházelo
Zkuste se zamyslet nad obdobím, které předcházelo době, v níž žil Gutenberg, a pokuste
se nasbírat co nejvíce informací a historických souvislostí. Čerpejte ze svých dosavadních
znalostí dějepisu.
Pomocné otázky: Jak se knihy rozmnožovaly před příchodem Gutenberga? Byl už někde
jinde dříve knihtisk používán? Jestli ano, proč je Gutenberg považován za jeho vynálezce?
Jak byly knihy brány ve středověku? Uměli je lidé číst? Měli na to čas?
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
56
Pracovní list 2
DOV 2.2
Příběh knihtisku: osobnost Gutenberga
Zkuste se zamyslet nad osobou Gutenberga, který je považován za vynálezce knihtisku,
a pokuste se o jeho životě a díle nasbírat co nejvíce informací a historických souvislostí.
Pomocné otázky: Je opravdu vynálezcem knihtisku v pravém slova smyslu? V čem
spočívala jeho metoda tisku? Došel ke svému objevu náhodou, nebo usilovným snažením?
Měl na to vhodné podmínky? Víte něco o jeho soukromí? Čerpejte ze svých dosavadních
znalostí dějepisu.
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
57
Pracovní list 3
DOV 2.2
Příběh knihtisku: jeho význam pro další staletí
Zkuste se zamyslet nad významem technologie tisku, jak ji navrhl Gutenberg, a pokuste se
vypsat, jaké oblasti vývoje lidské společnosti dále ovlivnila.
Pomocné otázky: Mohla např. ovlivnit soudobou politiku? Jak se k ní postavily vládnoucí
vrstvy a jak obyčejní tiskaři? Mohla nějak ovlivnit další vývoj v Evropě? Co lidem umožnila
v běžném životě? Jak byla tiskaři využita bezprostředně po vynálezu a jak se používala
později? Čerpejte ze svých dosavadních znalostí dějepisu.
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
58
Jaký je český teenager
DOV 3.7
Vzdělávací cíl
Cílem je přimět žáka k zamyšlení nad časopisy pro mládež, nad jejich grafickým zpracováním,
používanou slovní zásobou a v konečném důsledku i nad dopady pravidelného čtení takových textů
na chování a prožívání žáka.
Úvod do tématu
Časopisy pro mládež tvoří důležitý zdroj informací a zábavy pro mladé lidi, ovlivňují svým obsahem
jejich názory na nejrůznější problémy, včetně formování životního stylu, volného času, módy apod.
V neposlední řadě se v jejich obsahu odráží i slovní zásoba mládeže – tento vliv je však oboustranný
(mládež napodobuje jazyk čtených textů, autoři článků „kopírují“ slovní zásobu mládeže).
1. část
Úvod: Učitel se na úvod může zeptat, jestli žáci čtou nějaké časopisy (popř. jaké), jestli někdy četli
časopisy pro mládež a popřípadě jaké (lze očekávat, že na střední škole už je nečtou nebo nebudou
chtít přiznat, že je čtou, proto je vhodné ptát se na jejich dřívější zkušenosti). Může se dále zeptat,
co se jim na nich líbilo (příběhy, informace o celebritách, přiložené plakáty, dárky), proč je kupovali,
jestli jim informace v nich připadaly v té době užitečné atd. Učitel naváže tím, že v této hodině budou
s časopisy pracovat. Dá příklady časopisů (popř. webových portálů), které se v současnosti vydávají,
a připomene, čím se odlišují od ostatních periodik (řadou formálních prvků, ale i specifickou stylistikou
a používáním slovní zásoby).
Zadání: Učitel rozdělí žáky do čtyř až pěti skupin (např. na základě rozpočítání). Každé skupině dá
k dispozici pracovní list (1/1 a 1/2) s ukázkami titulních stran dvou časopisů. Skupiny pak postupují
podle instrukcí v pracovním listu.
59
Skupinová práce: Žáci o otázkách diskutují a zapisují své postřehy do pracovního listu. Jakmile skončí
(nebo vyprší časový limit), zástupci skupin postupně prezentují, k čemu skupiny došly.
Učitel může poté toto téma uzavřít a věnovat se něčemu jinému. Pokud ale chce diskusi o tématu
dále prohloubit, přistoupí k druhé části aktivity.
2. část
Zadání: Učitel rozdá již vytvořeným skupinám pracovní list (2/1–2/4). Najdou v něm texty a otázky
k nim. Ve skupině mají za úkol si texty pečlivě přečíst a odpovědět na dané otázky.
Skupinová práce: Žáci o otázkách opět diskutují, zapisují své postřehy do pracovního listu a zástupci
skupin poté postupně prezentují, k čemu skupiny došly. Učitel následnou diskusi řídí. Ta se
pravděpodobně rozvine u otázky č. 4. Učitel může s žáky jednotlivé výrazy konzultovat, společně
vymýšlet alternativy, uvažovat o vlivu médií na vyjadřování (např. jaký je rozdíl mezi oběma texty,
proč je rozhovor s D. Radcliffem vytvořený právě tímto způsobem, komu je určen článek o českých
teenagerech apod.). Na závěr se ukáže, které pojmy působily žákům největší potíže.
Shrnutí: Učitel na závěr aktivity poukáže na vztah spisovného jazyka, obecného jazyka, slangu aj.
Předpokládá se, že učitel zná hovorové výrazy, které mladí lidé používají, protože aktivita se zaměřuje
na vliv časopisů pro mládež na slovní zásobu. Pokud cítí v této oblasti mezery, může se podívat
na slovník mládeže na internetu [86], nebo si přečíst odborný článek Kateřiny Jechové [87], který
slang mládeže v této souvislosti pojímá odborněji. Zajímavým zdrojem může být také epizoda pořadu
„Ta naše povaha česká” ze 14. března 2012 [88], která byla věnovaná tématu časopisů pro mládež
a jejich roli ve společnosti.
Učitel by měl zároveň vědět, jaké časopisy pro mládež se v současnosti prodávají, popř. jak jsou
čtené. Podle dat z výzkumu Media projekt za 4. čtvrtletí 2013 a 1. čtvrtletí 2014 je nejčtenějším
časopisem pro mladé časopis Bravo (26 635 prodaných výtisků, 179 000 předpokládaných čtenářů).
60
Hned za ním se umístily časopisy ABC, Top dívky, Popcorn a 21. století Junior [89]. Nejsou to ale
jediné časopisy pro mládež, které vycházejí. K dostání je dále např. sportovně zaměřený časopis
Board, dívčí časopis Hello Kitty nebo křesťansky založený dívčí časopis In!.
Trendem poslední doby je ale spíše zmenšování trhu s časopisy pro mládež (např. bylo ukončeno
vydávání časopisu Bravogirl, Cosmogirl, Dívka). Je to do jisté míry dáno celkovým a dlouhodobým
poklesem zájmu čtenářů o tištěná média a částečně jejich přechodem na internet. Na internetu jsou
vedle komerčně provozovaných webů (např. Jenproholky.cz, Bravo.cz, Boardmag.cz) i ty alternativní
(např. Mezinami.cz, iStars.cz).
Velký vliv na vývoj slangu současné mládeže mají anglické výrazy, které se
do češtiny dostávají z mnoha důvodů [např. 90]. Učitel tedy může aktivitu
rozšířit ještě o diskusi na téma anglicismů. Nabízí se vybrat si nějakou moderní
píseň, která obsahuje anglicismy, např. „Sweet Chilli” od Bena Cristovao [91].
Učitel pak může pustit ukázku v hodině a zadat žákům, aby zapsali všechny
anglické výrazy, které uslyší (popř. uvidí – doporučené video výše obsahuje
i zpívaný text). Poté může s žáky nalezené výrazy rozebrat, ptát se jich na význam
slov a na vhodné výrazy v češtině, kterými by se dala nahradit. Využít se dá rovněž
přepis písně [92], který je možné žákům vytisknout.
61
Pracovní list 1/1
DOV 3.7
Prohlédněte si následující titulní strany časopisů a pokuste se odpovědět na otázky níže [93], [94].
1. Jak upoutávají tyto časopisy vaši pozornost?
Respekt
Bravo
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
62
Pracovní list 1/2
DOV 3.7
2) Čím se liší?
Respekt
Bravo
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
3) Vidíte nějaké rozdíly ve výrazových prostředcích?
Respekt
Bravo
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
..................................................................................
..................................................................................
.................................................................................
.................................................................................
63
Pracovní list 2/1
DOV 3.7
Přečtěte si následující text [95] a pokuste se odpovědět na otázky níže.
DANIEL RADCLIFFE: HUBEŇOURKY MĚ FAKT NEBAVÍ!
Po rozhovoru s touhle mega star se nám do redakce vrátila úplně vyměněná redaktorka. :-) Co s ní
tenhle star týpek provedl? Ono úplně stačilo, že jí odpověděl na všechny otázky, a to naprosto
luxusním způsobem!
Čím tě holka rozesměje?
Třeba nějakým super vtipem! Já v jejich vyprávění bohužel moc dobrý nejsem. Buď ten fór hned
zapomenu nebo spletu pointu. Zábavnou vypravěčku proto nejvíc cením... A jestli je na tom podobně
mizerně jako já? Stačí mi pustit i South Park a budu happy!
Myslíš, že může holka pozvat kluka na rande?
Každopádně! Přijde mi to naopak jako velká frajeřina, a to v tom nejlepším slova smyslu! Například
u mě to bylo tak, že jsem svou holku na první rande sice pozval já, ale ona mě pak na oplátku jako
první políbila… To byl docela hukot!
(...)
Otázky k textu:
1. Co bylo v textu nejzajímavější?
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
64
Pracovní list 2/2
DOV 3.7
2. S jakými prostředky pracuje text? (téma, výrazové prostředky, slovní zásoba)
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
3. Shrňte vlastními slovy, o co se v textu jedná.
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
4. Napište spisovnou formu k následujícím výrazům a spojením:
1. Mega star ...............................................................................................................................
2. Týpek
...............................................................................................................................
3. Luxusní
...............................................................................................................................
4. Budu happy
...............................................................................................................................
5. Frajeřina
...............................................................................................................................
6. Hukot
................................................................................................................................
65
Pracovní list 2/3
DOV 3.7
Přečtěte si následující text [96] a pokuste se odpovědět na otázky níže.
ČESKÝ TEENAGER 2012
(...)
Žádnou revoltu proti současnému společenskému uspořádání včetně jeho svržení však čeští
středoškoláci neplánují. Sociologové fakt, že „faceboková“ generace vlastně kopíruje názory rodičů
a je podobně konformní, vysvětlují tím, že současní středoškoláci se narodili lidem z normalizačních
ročníků 1965–1970. Tedy poslední generaci, která většinu formativního věku strávila v totalitě a nemá
v sobě pevně zakořeněný individualismus. A právě silným individualismem se vůči nim dnes jejich děti
převážně vymezují, což ale paradoxně nevede k tomu, aby zároveň odmítali jejich vidění světa.
(...)
Otázky k textu:
1. Co bylo v textu nejzajímavější?
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
............................................................................................................................................................
66
Pracovní list 2/4
DOV 3.7
2. S jakými prostředky pracuje text? (téma, výrazové prostředky, slovní zásoba)
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
3. Shrňte vlastními slovy, o co se v textu jedná.
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................
4. Napište spisovnou formu k následujícím výrazům a spojením:
1. Revolta .............................................................................................................
2. Facebooková generace
.............................................................................................................
3. Normalizace
.............................................................................................................
4. Totalita
.............................................................................................................
5. Individualismus
.............................................................................................................
6. Vidění světa
.............................................................................................................
67
Z čeho se financují média?
DOV 3.10
Vzdělávací cíl
Cílem je seznámit žáka s médii jako s jedním z oborů podnikání. Žák bude poučen o tom, jak české
stanice typu Nova či Prima obchodují s diváckou pozorností ve snaze generovat zisk. Cílem není
prevence před sledováním jejich programů, ale upozornění, že tato média se žáka nepokouší jen bavit,
ale chtějí na jeho pozornosti v porovnání s médii veřejné služby co nejvíce vydělat.
Úvod do tématu
Komerční média v dnešní době upoutávají většinu divácké pozornosti a stále více ubírají diváky
médiím veřejnoprávním (v našem prostředí kanálům České televize). Jejich způsoby financování
a povinnosti ze zákona jsou odlišné, proto i způsob, jakým se snaží upoutat divákovu pozornost se
v mnohém liší.
Úvod: Učitel představí téma, kterému se bude s žáky věnovat. Může také začít otázkami typu: jak
často se žáci dívají na Českou televizi a ostatní kanály, jaké mezi jednotlivými stanicemi pozorují
rozdíly, podobnosti, zda vědí něco o ekonomické podstatě médií. Následně může učitel vysvětlit
základní rozdělení médií z hlediska způsobů jejich financování (informace může čerpat z textu
na následujících stranách). Po objasnění rozdílů mezi oběma typy médií učitel s žáky diskutuje, jak
do rozdělení zapadají televize, které vysílají v tuzemsku. Třída postupně dojde k závěru, že jedinou
veřejnoprávní televizí v Česku je Česká televize a její kanály.
Zadání: Učitel žáky rozdělí do několika skupin v závislosti na jejich počtu ve třídě. Ideálně by v každé
z nich měly být tři až čtyři osoby. Každá skupina poté dostane pracovní list se stejným zadáním. Učitel
vysvětlí žákům, že úkolem každé skupiny je zakroužkovat správné odpovědi a zamyslet se nad jejich
zdůvodněním. Otázky se budou týkat světa komerčních a veřejnoprávních médií.
Skupinová práce: Žáci se ve skupině snaží najít odpovědi na otázky v pracovním listu.
68
Vyhodnocení: Učitel postupuje otázku po otázce a vždy vyzve jednoho zástupce z některé skupiny
a požádá ho, aby přečetl odpověď za svou skupinu. (Správné odpovědi na otázky v pracovním listu
jsou: 1d, 2b, 3a, 4b, 5a.) Po každé otázce následuje krátká diskuse o správné/špatné odpovědi.
Zapojuje se do ní celá třída a učitel se stává jejím moderátorem. Když žáci pochopí rozdíl mezi
komerčními a veřejnoprávními médii, učitel se jich může zeptat, zda pozorují také nějaké podobnosti,
směřuje tím k takzvané komercializaci (viz dále).
Shrnutí: Následně se učitel žáků ptá, zda se jim úkoly zdály složité. Shrne základní poznatky z aktivity
a může žáky vyzvat, aby si jednotlivých prvků příště v televizním vysílání více všímali. V příští hodině se
k problematice může vrátit otázkou, zda žáci v uplynulých dnech v televizi zpozorovali dané rozdíly.
Fungování mediálních organizací může být financováno z:
• prodeje prostoru či času (prostoru v periodickém tisku, vysílacího času v případě televizních
a rozhlasových stanic) inzerentům,
•
•
•
•
koncesionářských poplatků,
vlastní hospodářské činnosti,
ze státního rozpočtu,
jiných příjmů (například nadačních fondů, grantů) [6].
Podle způsobu financování je pak možné mediální organizace dělit na soukromé podniky, státní či
veřejné instituce a komunitní média (financovaná např. na základě příspěvků od dárců-posluchačů) [6].
V České republice funguje od r. 1993 tzv. duální systém. To znamená, že na základě platných zákonů
mohou existovat buď média soukromá, nebo veřejnoprávní (jinak také média veřejné služby) [97; 98;
99; 100]. O vzniku třetího pilíře (komunitních médií) a změně duálního systému se zatím stále diskutuje
[101]. Duální systém se v ČR týká rozhlasových a televizních stanic. Při zavedení takového systému
jsme se po pádu komunismu inspirovali praxí v zahraničí, hlavně ve Velké Británii a Německu.
Odlišné financování i pravidla pro fungování soukromých médií a médií veřejné služby určují
podobu jejich „produktů” (programová skladba, cílová skupina, množství reklamního prostoru,
69
práce s informacemi a zpracování zpravodajských výstupů atd.). Je tedy důležité chápat i dopady
financování médií na výslednou mediální nabídku.
Média veřejné služby a diskuse kolem nich
Média veřejné služby (Český rozhlas a Česká televize) se proti soukromým odlišují zejména tím, že
1. jejich hlavním zdrojem příjmů jsou koncesionářské poplatky vybírané na základě zákona [99],
2. mají zákonem stanovené povinnosti, které musí plnit (např. poskytovat nestranné a nezávislé
zpravodajství, vytvářet programy pro všechny skupiny obyvatel, vyrábět publicistické,
dokumentární, umělecké a další pořady atd.).
Byly pro ně vytvořeny samostatné zákony (zákon o ČT č. 483/1991 Sb., zákon o ČRo č. 484/1991
Sb.), které určují jejich cíle, způsob fungování, financování, kontrolní orgány (Rada České televize,
Rada Českého rozhlasu, dozorčí komise) a organizační strukturu.
V zákoně se o těchto médiích hovoří jako o „provozovatelích vysílání ze zákona”, odkazuje se tím
na to, že byla zákonem zřízena. Běžně se ale používá označení veřejnopravní média nebo média
veřejné služby. Tím se naopak zdůrazňuje, že tyto mediální organizace mají plnit určité poslání,
vykonávat veřejnou službu, sloužit veřejnosti. Mělo by jít o komplexní službu pro všechny, proto
platíme koncesionářské poplatky za držení rozhlasového nebo televizního přijímače a ne za jeho
používání. Platí se totiž za možnost přijímání veřejnoprávního vysílání. Jejich ustavení v zákoně
je založeno na myšlence, že pokud bude činnost těchto médií financována z veřejných zdrojů
(koncesinářských poplatků), budou moci fungovat ve prospěch veřejného dobra. Co si pod pojmy
veřejné dobro či veřejný zájem představit, je předmětem akademických diskusí. Jisté ale je, že
například pojem veřejný zájem není jednoznačně definovatelný. Je spíše výsledkem diskuse, která se
může s ohledem na vývoj demokratické společnosti měnit [103].
Od vzniku veřejnoprávních médií se o nich vede velká diskuse, a to zejména o jejich funkci
a potřebnosti [např. 104; 105]. Někteří zpochybňují jejich nezávislost s odkazem na to, že o výši
koncesionářských poplatků nebo sestavení kontrolních orgánů rozhodují politici. Mohou tak podle
těchto kritiků vyvíjet tlak např. na podobu zpravodajství. Jiní argumentují tím, že tato média nevytvářejí
zisk. Zatímco soukromá média si na svůj provoz vydělají, veřejnoprávní média se na rozpočet nemusí
tolik ohlížet. Může se tak plýtvat prostředky např. tím, že vytváří pořady, které pak nikdo nesleduje.
70
Druhou stranou mince ale je, že veřejnoprávní média byla vytvořena právě proto, aby se věnovala
tématům nebo žánrům, které by na běžném komerčním trhu neuspěly, přitom ale mohou mít vysokou
hodnotu. Veřejnoprávní médium by měla být ta instituce, která zaručí kvalitní nebo alternativní obsah.
Měsíční výše koncesionářských poplatků je v současnosti 135 Kč za televizní přijímač a 45 Kč
za rozhlasový přijímač [99]. V době kdekoliv dostupného internetu ale není úplně jasné, co ještě se
za rozhlasový nebo televizní počítač považuje a co už ne. Obraz i zvuk už je schopno přenést kdejaké
elektronické zařízení.
Způsoby financování médií veřejné služby v EU z r. 2011 [102].
Soukromá média a komercializace
Tento typ mediálních organizací může vysílat na základě licence k provozování rozhlasového nebo
televizního vysílání, kterou přiděluje či odjímá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (státní kontrolní
71
orgán, který dohlíží na dodržování pravidel daných zákonem v oblasti rozhlasového a televizního
vysílání) [106]. Soukromá média mohou šířit pořady různého zaměření, které přitáhnou co největší
pozornost diváků. Rovnice je prostá. Čím vyšší je sledovanost, tím vyšší jsou příjmy z reklamy.
Za účelem co nejlepších čísel v ukazatelích sledovanosti může komerční médium sklouzávat
kbulvárnosti místo serióznosti, k šokujícím, bombastickým tvrzením místo věcného pojmenování,
k povrchním obsahům místo hlubšího zamyšlení, k hudbě místo slov apod. Tento trend se v odborné
literatuře nazývá tzv. komercializace. Té však stále častěji podléhají také veřejnoprávní média, která
se snaží alespoň částečně konkurovat soukromým vysílatelům. V souvislosti s komercializací médií
se objevuje otázka, do jaké míry mohou být média institucí svobody projevu, pokud se to dostane
do rozporu se zájmy vlastníků mediálních organizací nebo inzerentů [6].
Tuto aktivitu lze doplnit procházením televizních programů a zkoumáním struktury
nabídky pořadů jednotlivých kanálů. Žáci si tak lépe uvědomí podstatu fungování
médií.
72
Pracovní list
DOV 3.10
Z čeho se financují média?
Zakroužkujte správné odpovědi u jednotlivých otázek a zamyslete se nad jejich
zdůvodněním. Možná je pouze jedna správná odpověď (ta, která je komplexní).
1) Televizní poplatky musí měsíčně platit ti diváci, kteří:
a) se dívají pouze na veřejnoprávní stanice, v tomto případě Českou televizi,
b) sledují jen komerční stanice přes kabelovou televizi či satelit, platí za to poskytovatelům typu
UPC,
c) sledují oba typy stanic přes kabelovou televizi či satelit a platí za to poskytovatelům typu UPC,
d) se dívají na komerční i veřejnoprávní stanice a využívají k tomu televizní či jiný přijímač (například
počítač s připojením na internet).
2) Z jakých peněz je hrazeno vysílání kanálů České televize?
a) Česká televize získává stejně jako komerční média peníze od inzerentů, tedy vydělává z příjmů
z reklamy a z prodeje vysílacího času.
b) Zdrojem financování ČT jsou televizní poplatky a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. Vysílání
kanálů ČT je tedy financováno tzv. smíšeným modelem financování.
c) ČT je financována hned z několika zdrojů: jedním z nich jsou televizní poplatky, dále má příjmy
z reklamy a z prodeje televizních pořadů.
d) ČT je veřejnoprávní instituce zřízená zákonem, její financování zajišťuje vláda ČR z rozpočtu.
3) Na jaké televizní stanici najdete nejvíce reklamy?
a) Na celoplošných soukromých kanálech Prima a Nova.
b) Na kanálech ČT 2 a ČT 24, protože jde o specializované kanály určené pro specifické diváky.
c) Na českých kanálech zahraniční hudební televize MTV.
d) V menších regionálních televizích.
4) Hlavní snahou komerčních televizí, jako jsou Prima či Nova, je:
a) nabídnout co nejvíce pořadů pro malé skupiny diváků,
b) zaujmout svou nabídkou celou rodinu a nejširší publikum tak, aby i reklama od inzerentů měla co
největší dopad,
c) mít co nejserióznější nabídku pořadů a zpravodajství a vyhýbat se prvkům tzv. komercializace,
d) je vysíláním poskytovat službu veřejnosti bez ohledu na jejich hospodářský výsledek.
5) Jaká je současná výše koncesionářského poplatku podle zákona?
a) Jeho výše je u rozhlasového poplatku 45 Kč měsíčně a u televizního poplatku 135 Kč měsíčně.
b) Výše rozhlasového poplatku činí 135 Kč měsíčně a televizního poplatku 45 Kč měsíčně.
c) Výše poplatků je vyčíslena v závislosti na typu televizního či rozhlasového přijímače. Ani u jednoho
typu média ovšem nesmí přesáhnout 135 Kč.
d) Za rozhlas posluchači nic platit nemusí, televizní poplatek činí 135 Kč.
73
Je to jen o výběru
DOV 3.3
Vzdělávací cíl
Cílem je seznámit žáka s pojmem zpravodajské hodnoty, naučit ho rozlišovat základní kritéria, podle
nichž se události do zpravodajství vybírají, a přimět ho k zamyšlení nad tím, jaké typy událostí se
do zpravodajství nedostanou a jaké tam naopak mají dlouhodobě své místo.
Úvod do tématu
Podobu mediální produkce určují kritéria, podle kterých se události a témata do zpravodajství zařazují.
Pro tyto faktory existuje společné označení – mluvíme o tzv. zpravodajských hodnotách. Předurčují
pravděpodobnost, s jakou bude událost zpracována do zpravodajství. Na tzv. VIP zprávách lze dobře
načrtnout některé (zejména) obsahové hodnoty, s nimiž se setkáváme ve vysílání a které se opakují.
1. část
Úvod: Učitel představí téma aktivity a vysvětlí, proč je pro žáky důležité. Na úvod žákům promítne
aktuální ukázku z pořadu „VIP zprávy” a požádá je, aby pozorně sledovali, kdo v nich vystupuje, co je
podstatou zpráv, jakou mají povahu a co mají společného. Archiv tohoto pořadu je dostupný na webu
televize Prima [107].
Diskuse: Učitel vyzve žáky k diskusi o tom, co viděli. Položit může například otázky: Dostal by se
podobný obsah do běžných zpráv? A proč? Poté učitel vysvětlí žákům, jaké události se dostávají
do daného pořadu a čím je to ovlivněné. Může přitom využít zjednodušený výklad na následujících
stranách.
74
Měl by nastínit základní rozdělení zpravodajských hodnot:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
jednoznačnost (nevyžaduje vysvětlení),
překvapení (obsahuje něco nečekaného, šok),
konflikt (zpráva slibuje vysvětlení, či pokračování),
osobní zaujetí (divák se může do takové zprávy vžít),
kontinuita (pravděpodobnost, že se média budou ke zprávě vracet),
vztah k elitním a známým osobnostem (přítomnost celebrit),
personalizace (událost lze převést na příběh, kde jsou celebrity ústřední postavou),
negativita (čím negativnější je zpráva, tím spíše upoutá pozornost),
práh pozornosti (intenzita zprávy, která se objeví v médiích).
Na závěr tohoto výkladu učitel vyzve k diskusi nad otázkou, zda se žáci s podobnými prvky setkávají
také v jiných mediálních formátech (například v běžných zprávách). Na tomto místě je možné téma
uzavřít a věnovat se něčemu jinému. Druhou možností je téma dále rozvinout následující aktivitou.
2. část
Nutná příprava na druhou část aktivity:
Učitel si do hodiny připraví pět výstřižků či pozvánek na různé akce, které se aktuálně konají. Měly
by být zastoupeny události s přítomností celebrit i klasické tiskové konference s politiky. Může se ale
rozhodnout i pro fiktivní tvorbu pořadu. V obou případech je třeba žákům udat časovou osu. Například
je možné zdůraznit, že uzávěrka pro zpracování je v 18:00 hodin. Na výstřižky a pozvánky učitel
připíše čas konání akce, aby si studenti uvědomili, že některé události zkrátka není možné do programu zapracovat. Zároveň se tak v praxi setkají s organizačními potížemi v redakci. Pro výběr akcí je
možné zvolit spektrum podobné tomuto:
• 14:00 Zpěvačka Ewa Farná vítá nové slony v ZOO.
• 14:30 Prezident republiky má projev k aktuální situaci ve vládě.
• 15:30 Zpravodajský server Blesk.cz na svém webu zveřejňuje, že zpěvák Karel Gott leží
ve vážném stavu v nemocnici.
• 16:00 Vláda oznamuje, že schválila novou reformu zdravotnictví.
• 16:30 Agáta Hanychová křtí knihu o vztahu s její matkou Veronikou Žilkovou.
• 17:30 Leoš Mareš uvádí benefiční akci, jejíž výtěžek poputuje na nemocné děti ležící v Motole.
75
Zadání: Učitel žáky rozdělí do pěti skupin, určí vedoucího vydání v každé skupině a nechá žáky vybrat
si z pozvánek, které má k dispozici. Je třeba informovat je o času konání události a času, dokdy musí
být pořad hotový, aby si žáci uvědomili případnou časovou tíseň pro zpracování tématu.
Úkolem každé skupiny bude:
1. vybrat události vhodné k vysílání v jejich pořadu (může se jednat o pořad VIP zprávy či jakýkoliv
jiný – i fiktivní) a „vyslat“ členy na jednotlivá místa, což je úkolem vedoucího vydání,
2. následně představit, za jakými událostmi se skupiny vypravily a jak by je poskládaly do pořadu (co
bude podle nich ústřední zprávou pořadu, jak budou zprávy seřazeny).
Diskuse: Žáci dostanou prostor, aby diskutovali o přítomnosti zpravodajských hodnot, o kterých mluvil
učitel, při jejich skupinové práci. Proč některé události do svých pořadů nezařadili a kam podle nich
patří? Byl u nějaké události důvodem jejího nezařazení čas konání?
Shrnutí: Učitel shrne poznatky, které by si žáci měli z aktivity odnést. Může se inspirovat tím, co je
uvedeno v souhrnném textu dále.
Všechno je jen o výběru
Při četbě novin nebo sledování televizního zpravodajství si divák často ani neuvědomí, že zpravodajství
je skupinovou prací, která je založená na několikanásobném výběru. Od výběru události, kterou
se budou noviny zabývat, přes sběr informací, výběr lidí, se kterými redaktor udělá rozhovor, až
po konečné zpracování, úpravu textu editorem, jazykovou korekturu a grafickou podobu. Dokonce
záleží i na řazení příspěvků za sebou v televizním a rozhlasovém zpravodajství, nebo výběru
příslušného místa pro článek v novinách, např. titulní strana (signalizuje to důležitost tématu).
Při všech rozhodnutích pak novinář a další pracovníci redakce zvažují, do jaké míry jsou informace,
události společensky důležité, do jaké míry by mohly zajímat čtenáře a do jaké míry uspokojí jejich
nadřízené (editory, šéfredaktory). V televizi a rozhlase se k tomu přidává výběr promluv a záběrů,
z nichž se reportáž sestříhá. Vybere se záběr na ministra ve chvíli, kdy se šťourá v nose, nebo ve chvíli,
kdy soustředěně mluví na tiskové konferenci k novinářům? To záleží i na míře serióznosti média.
76
Oblíbená fráze moderátorů, že večerní zpravodajská relace je výběrem těch nejdůležitějších zpráv
z celého dne, je také dost spekulativní. Na celém světě se neustále děje spousta událostí, probíhá
mnoho jevů, lidé prožívají různě zajímavé i nezajímavé osudy. Proč teda v redakci vybrali právě
příběh paní Jany z „Horní dolní“, jak si koupila v obchodě zkažená vajíčka? Možná chtějí upozornit
na nedostatky českých potravinových řetězců, možná na špatnou práci České potravinářské
inspekce. Roli hraje i potřeba být zajímavý, aby diváci nepřepnuli na konkurenční televizní stanici (což
může vést i média veřejné služby k bulvarizaci obsahu). V každém případě ale jde o redakční výběr.
Redakce pečlivě zvažovala, co do hlavních zpráv dne zařadí.
Místo oblíbené fráze by tedy měl moderátor v úvodu říct, že si pro nás redakce připravila souhrn zpráv,
o nichž se domnívají, že jsou důležité, a které, jak doufají, nás udrží minimálně půl hodiny u obrazovek.
Takový úvod by ale zřejmě diváky nezaujal. V souvislosti s výběrem událostí ke zpracování se používá
také metafora „hlídače u brány“ (angl. gatekeeper).
Jak se pozná důležitá událost?
Ač se to zdá možná zvláštní, redakce mají vytvořená určitá schémata, do kterých musí zpráva
zapadnout, aby byla dále zpracována. Existenci tohoto jevu naznačovaly výzkumy již dříve, ale teprve
práce výzkumníků Galtunga a Rugeové (1965) o zahraničním zpravodajství v norském tisku vedla
ke konkrétním tvrzením o zpravodajských hodnotách a jejich zásadním vlivu na výběr zpráv. Zjistilo se,
že zpravodajský obsah se vytváří podle shodných pravidel i v jinak odlišných mediálních organizacích.
Lidé, kteří o výběru zpráv rozhodují, mají ustálenou představu o tom, co by mohlo publikum zajímat.
Shodují se ve výběru zpráv s dalšími redakcemi, které fungují ve stejném společenském a kulturním
kontextu. Ukázalo se, že události musí mít určité vlastnosti, aby „výběrovým řízením“ v redakci prošly
[108].
Pro následující text byla inspirací kniha mediálního teoretika Denise McQuaila [108], kromě
zpravodajských hodnot obsahuje toto shrnutí i další faktory, které působí na výběr událostí (text tedy
není poskládán přesně podle jednotlivých zpravodajských hodnot). Pro účely výuky na střední škole
totiž není ani tak důležité definovat přesné znění zpravodajských hodnot podle jednotlivých autorů
(to si mohou zájemci nastudovat v odborné literatuře), ale spíš si uvědomit, jaké nejrůznější faktory
na výběr událostí působí.
77
Čas
Nejdůležitějším kritériem, které rozhoduje, je aktuálnost a doba trvání události. Událost nebo jev se
musí vztahovat k nějakému jubileu nebo k současnosti. Je také důležité, jestli už událost skončila,
nebo zda stále probíhá. Uzavřené události mají větší šanci se do zpravodajství dostat (např. výsledky
z nějakého výzkumu). Z hlediska času se ale na druhou stranu bere v úvahu i kontinuita události.
Téma může být aktuální, ale zároveň se může objevovat pravidelně v každé zpravodajské relaci
(např. sledování nějaké investigativní kauzy).
Blízkost
Událost se musí odehrávat v prostředí, které je geograficky, kulturně a politicky blízké zemi, do které
směřují mediální výstupy (např. reportáže). Přednost mají tedy zprávy, které se staly v našem státě
a v našem nejbližším okolí. Záleží na politických a diplomatických vztazích, ale stejně tak na kulturní
(jazykové, náboženské, ekonomické) blízkosti naší země a země, kde se událost stala.
Status a význam
Hodnota zprávy se posuzuje podle toho, jestli se týká regionu s velkým politickým vlivem, nebo
regionu politicky nevýznamného. To stejné platí i u osobností – politických, kulturních, ekonomických,
vědeckých. Přednost mají mocní, vlivní a známí. Z osobností zaujme spíše předseda politické
strany než řadový poslanec. Z regionů to budou spíše USA než např. Bangladéš. Pak jsou tu také
prominentní osobnosti, které mají rádi pozornost médií a často jim samy dávají podněty pro jejich
tvorbu (příkladem může být prezident Miloš Zeman, který novináře rád poučuje).
Dynamika
Událost má větší šanci dostat se do zpravodajství, čím víc je neočekávaná, kuriózní, šokující nebo
senzační. S tím souvisí i intenzita. Událost musí být významnější než všechny ostatní podobného
druhu. Čím je například nějaký tunel delší, tím více médií bude informovat o jeho otevření.
Podobné je to se strukturou: čím snazší bude pro novináře vysvětlit okolnosti události, čím jasnější
a srozumitelnější bude, tím spíše ji média zpracují.
78
Zlo vs. dobro
Jistě jste si sami všimli, že v médiích převládají negativně laděné zprávy: katastrofy, nehody, zločiny,
korupce, krize, války atd. Lidé v médiích jsou přesvědčení, že se lidé budou spíše zajímat o negativní
zprávy než o pozitivní. Z hlediska pudu sebezáchovy je to logičtější. Je důležitější vědět, zda hrozí
atomová válka, nebo zda se podařilo vybudovat nový domov pro seniory? Pozitivní událost se tak
dostává do zpravodajství spíše ve zvláštních případech, např. pokud se jedná o zlomový objev,
kuriózní záležitost, neopakovatelný úspěch nebo pokrok (zprávy o vynálezu vakcíny nebo přistání
vozítka Curiosity na Marsu apod.).
Narození britského prince oslovilo média po celém světě [109; 110]. Událost splnila několik kritérií.
Lidskost
Přednost mají zprávy, které se dají personifikovat. To znamená, že v nich nějaký konkrétní člověk
figuruje jako jednající subjekt, příčina nebo postižený. Pokud tomu tak není, musí být možné událost
alespoň vztáhnout na konkrétní osud jednotlivce. Stoupající nezaměstnanost je třeba ukázat na panu
Milanovi, který už rok nemůže najít práci, nebo agresivní praktiky podomních prodejců je nutné přiblížit
na příběhu důchodkyně Heleny, která byla jedním z těchto prodejců okradena. Říká se tomu „lidský
rozměr“ události (angl. human touch). Stejně tak jsou ale důležité emoce – jestli událost „chytí člověka
79
za srdce“, zda dokáže diváka dojmout, nebo ještě lépe rozplakat. To je charakteristické spíše
pro bulvární média. S tím, jak bulvární praktiky přejímají čím dál více i seriózní média, stává se to
obecně platnou hodnotou.
Možnost vizualizace
V televizi se při výběru události nebo při volbě času, který jí bude věnován (jestli to bude krátká zpráva
se záběrem pouze na moderátora nebo běžná reportáž), bere v úvahu i obrazová část. Jak událost
zobrazit, když jde o abstraktní pojmy jako inflace, nezaměstnanost nebo HDP? Většinou se situace
řeší nic neříkajícími záběry na ruce, které přepočítávají peníze, na lidi na úřadech práce atd. Někdy je
ale téma i tak těžké vizualizovat. Navíc výběr obrazového materiálu omezuje možnost vybrat vhodný
slovní komentář. Když jsme sehnali v terénu pouze záběry na opuštěnou techniku na D1, těžko je
budeme doprovázet slovy o podle plánu probíhající rekonstrukci dálnice. Musíme alespoň stručně
vysvětlit, proč na záběrech dělníci nepracují.
Výše zmíněná kritéria a faktory jsou většinou zvažovány najednou, nedají se od sebe příliš oddělovat.
Čím více kritérií daná událost splňuje, tím důležitější místo bude zaujímat ve zpravodajství. Co ale
dělat ve dnech, kdy není k dispozici žádná událost, která by byla zpravodajsky zajímavá? V takovém
případě se může stát, že novináři udělají z průměrné události událost společenského významu. Tady
hraje roli i vliv samotných organizačních zvyklostí a schémat, do kterých jsou novináři zvyklí
zprávy zasazovat. Když má například redakce ve formátu zpravodajské relace alespoň jednu velkou
událost denně, je třeba ji každý den divákovi dodat. Podobně tak musí redakce tištěných deníků
každý den vybrat nejdůležitější zprávu dne (tzv. otvírák), která bude zpracována na titulní straně.
Organizace v rámci redakce ovlivňuje výběr událostí i plánováním. Ač je to možná neuvěřitelné,
zpracování většiny zpráv je možné naplánovat. Zpravodajské agentury každé ráno zasílají přehled
očekávaných událostí dne. Jsou to například konference nebo diplomatická jednání. V redakci
se ale průběžně vytváří i zprávy, které nejsou svázány s konkrétním časem a lze je zařazovat
do zpravodajství, když je to potřeba (např. zpráva o tom, jaké ubytování volí nejčastěji čeští turisté).
Takové zprávy lze v případě nouze odložit a použít jindy. Pouze menšinu zpráv tvoří ty, které jsou
nečekané, u takových je třeba rychle reagovat, poslat na místo zpravodaje, posunout ji v žebříčku
významnosti na titulní stranu, změnit strukturu vysílání atd.
80
K tématu se nabízí také další aktivita. Učitel může zakoupit několikatery různé
noviny, podle počtu výtisků rozdělit žáky na skupiny tak, aby každá skupina měla
k dispozici vždy od každých novin jeden výtisk. Skupiny pak mohou mít různá
zadání. Jedna může hledat a zaznamenávat si témata, která se objevují ve všech
novinách, a hodnotit rozsah věnovaný jednotlivým tématům. Druhá se může
soustředit na rozdílnosti. V jakých tématech se redakce neshodly a o čem to může
vypovídat? Třetí skupina si může vybrat jedno téma, které se objevuje ve všech
novinách, pročíst si texty s ním související a posoudit, kolik informací a jakého
typu se z jakých novin dozvěděli. Čtvrtá skupina se může zaměřit na vizuální
stránku novin: Které události byly tak důležité, že je bylo nutné zaznamenat
i fotografií či jiným znázorněním? Jaké typy událostí doplňovala obrazová část?
Jakou měla úlohu? Pátá skupina se může věnovat titulním stranám a tématům,
které redakce vybraly jako „otevírací”. Po skončení práce ve skupinách mohou
žáci prezentovat své postřehy ostatním.
81
Tematické okruhy MV pro SŠ
Mediální výchova na středních odborných školách
Pro základní a gymnaziální vzdělávání byly tematické okruhy mediální výchovy jako průřezového
tématu stanoveny příslušnými dokumenty (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání,
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia), v dokumentech určených středním odborným školám
ale mediální výchova jako průřezové téma chyběla [111]. Ze zkušeností pracovníků Centra mediálního
vzdělávání by ale některé z těchto škol rády začlenily mediální výchovu do výuky klasických předmětů,
jiné by rády vytvářely volitelné předměty zaměřené na mediální problematiku. Tyto střední odborné
školy ale doposud neměly podklady pro to, aby mediální výchovu včlenily do jednotlivých vzdělávacích
oblastí, do konkrétních školských vzdělávacích programů a tematických plánů jednotlivých předmětů.
PaedDr. Markéta Pastorová z Národního ústavu pro vzdělávání a prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
z Metropolitní univerzity Praha a Univerzity Karlovy v Praze proto v rámci rozvíjení vzdělávacích
projektů Centra mediálního vzdělávání vytvořili zcela unikátní materiál [112], který učitelskému
sboru středních odborných škol může sloužit jako doplněk k rámcovému vzdělávacímu programu
a doporučeným očekávaným výstupům vydaným dříve. Vzhledem k tomu, že jsme při sestavování
metodické publikace z dokumentu vycházeli, považujeme za důležité, aby se v zestručněné podobě
stal součástí této publikace.
Jan Jirák a Markéta Pastorová stanovili základní tři tematické okruhy mediální výchovy, které mohou
být dále modifikovány podle předmětu, do něhož bude začleněna. Vznikly na základě již existujících
tematických okruhů a doporučených očekávaných výstupů pro základní (2. stupeň) a gymnaziální
vzdělávání [113; 114; 115; 116].
1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Tematický okruh je zaměřen na rozvoj kritického odstupu od mediálních sdělení, schopnost rozlišit
funkce jednotlivých mediálních sdělení a osvojit si povědomí o výrazových prostředcích užívaných
médii. Zároveň se žáci učí chápat rozdíly mezi jednotlivými typy mediální produkce a rozpoznávat
manipulativní působení. Důraz se klade zejména na přechod od kritické mediální analýzy k aktivnímu
zapojení žáků do procesu vytváření vlastních mediálních produktů [116].
82
Tematický okruh umožňuje pochopit roli médií v životě současného člověka. Žák získává základní
informace o jednotlivých mediálních profesích (novinář, práce s kamerou a před kamerou, psaní
pro média). Pozornost je věnována také interpretaci mediálních sdělení a vztahu mediální a sociální
reality [116]. Tematický okruh žákovi zprostředkovává základní představy o potenciálním vlivu mediální
produkce na jednotlivce a na společnost. Žáci se seznamují s vybranými přístupy ke zkoumání role
médií a učí se získávat kritický odstup od běžných („laických“) představ o vlivu médií (vlivu násilných
obsahů, politických obsahů, pornografie apod.). Prohlubují se žákovy schopnosti hodnotit mediální,
marketingové a reklamní strategie a formy na základě estetických, morálních a etických hledisek. Žák
si osvojuje povědomí o postavení médií ve společnosti a jejich roli při ustavování moderní společnosti
(a veřejnosti), formování novodobých národů, rozvoji průmyslové výroby, demokratizaci a globalizaci.
Na úloze médií v dramatických dějinných zlomech si osvojuje představu o mobilizačním potenciálu
médií [115].
3. Média a mediální produkce
Tematický okruh odkrývá pravidelnosti ve stavbě mediálních sdělení, a to i takových, která působí
jako záznam skutečnosti (např. zpravodajství či přímý přenos). Umožňuje žákovi na mediální produkty
(noviny, časopis, rozhlasová stanice, televizní pořad, www stránka, blog, sociální síť apod.) nahlížet
nikoli jen jako na projev dobové kultury a samozřejmou součást jeho života, ale také jako na zdroj
poznání společnosti, v níž žije [116]. Díky tomuto tematickému okruhu může žák získat schopnost
rozpoznat, jak souvisí obsahová náplň různých médií s jejich společenskou prestiží, jak jsou informace
v nich zpracovány a rozšiřovány a zda prezentovaná mínění a postoje podporují určitý názorový směr.
Současně si vytváří základní představu o jednotlivých mediálních profesích (novinář, scénárista, práce
s kamerou a před kamerou, příprava a vývoj internetových médií) [115].
Na následujících stranách naleznete seznam výše zmíněných tří tematických okruhů, v rámci nichž
bude uvedeno doporučeného učivo a doporučené očekávané výstupy. Pro jejich odlišení byly použity
stejné odstíny barev jako u jednotlivých kapitol v této metodické publikaci, které tematickým okruhům
odpovídají.
83
1. Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení
Číslo
Učivo
Doporučené očekávané výstupy
1.1
Kombinace slova a obrazu; funkce hudby
u obrazového sdělení (dramatizace,
emocionalizace; obrazová skladba a střih;
uživatelsky přátelské prostředí jako
hodnota.
Žák rozeznává typy mediálních sdělení
a jejich typické výrazové prostředky
(zpráva, reklama, hudební klip, komiks,
www stránky).
1.2
Zvýrazňování (písmem, titulkem, výřezem
apod.); detail, nájezd.
Žák uvede, jakou roli a jaký význam má
výběr grafických výrazových prostředků
(například podtržení, velikost písma
v periodickém tisku i na www stránce).
1.3
Citově zabarvená slova; typické
hudební doprovody (horor), role ticha;
slovní doprovod a jeho absence
(v TV „bez komentáře“).
Žák rozeznává zvolené výrazové
prostředky jako příznakové a roli jejich
citového zabarvení pro „navádění“
uživatele k určitému výkladu obsahu
sdělení.
1.4
Částečná synonyma; konotace.
Žák rozlišuje rozdíly v expresivním
a citovém zabarvení ve významově
blízkých slovech užívaných
ve zpravodajství (např. „přiznal“ či
„připustil“ místo „řekl“).
1.5
Detail; celek; podhled; nadhled.
Žák na příkladech vysvětlí, jak volba
záběru (např. u fotografie) směřuje diváka
ke konkrétnímu výkladu sdělení.
1.6
Barva a její funkce; poměr obrazové
a textové složky; tematické priority.
Žák rozezná rozdíly mezi „seriózním“
a „bulvárním“ zpravodajstvím a výrazové
prostředky, které jsou pro ně příznačné.
1.7
Obrazová složka učebnic (vtipy
a karikatury).
Žák identifikuje zábavní prvky
v nezábavních mediálních produktech
(např. ve vzdělávacích televizních
pořadech či v učebnicích).
1.8
Psychické násilí; fyzické násilí; naznačené
násilí (není explicitně předvedené,
je nutné se domýšlet, co se dělo);
předvedené násilí; násilí ve zpravodajství;
násilí ve fiktivním příběhu.
Žák objasní rozdíl mezi násilím přímo
vyjádřeným, naznačeným či skrytým
a mezi fyzickým a psychickým násilím;
rozlišuje funkci zobrazeného násilí
ve sdělení.
84
Číslo
Učivo
1.9
Co je bulvár (jeho vývoj a současná
podoba); témata a hodnoty preferované
bulvárem; rozdíly v jazyce bulvárních
a nebulvárních sdělení; rozdíly
v grafické a obrazové složce bulvárních
a nebulvárních médií.
Žák rozlišuje bulvární a nebulvární
sdělení a na základě vlastní zkušenosti
charakterizuje předpokládaného
adresáta jednotlivých mediálních
produktů.
1.10
Soukromá média: regionální listy,
rozhlasové a televizní stanice
a webové stránky se zpravodajským
a publicistickým obsahem (včetně
jejich vlastnických vztahů mezi
sebou a k médiím v jiných regionech
a nadregionální úrovni); správní
a samosprávní média: lokální a regionální
zpravodaje (například radniční), místní
rozhlas, zpravodajské portály obcí
apod.; srovnání způsobu, jakým
soukromá a správní (samosprávní) média
zpracovávají problematiku regionu.
Žák vyjmenuje základní média působící
v regionu (např. v místě bydliště,
školy: radniční listy, místní zpravodaje,
regionální rozhlasové a televizní stanice,
zpravodajské portály obcí apod.).
1.11
Obrazové znaky žánru (např. sci-fi nebo
romantického příběhu; hudební složka
filmu (němá groteska, horror, komedie); typické rysy TV zpravodajství (studio,
oblečení moderátorů, přítomnost
reportérů v příspěvku); videoklip; časopis
pro mládež.
Žák rozlišuje mediální sdělení podle
funkce a identifikuje výrazové prostředky
typické pro jednotlivé žánry (například
hudební kód hororu od crazy komedie).
1.12
Střih a střihová skladba – druh záběru
ve filmu a fotografii (animace na webové
stránce); apel na získání společenského
uznání (např. vrstevníků) v reklamě;
odkazy na známé kulturní skutečnosti.
Žák rozpozná výrazové prostředky
snažící se vyvolat emoce či ovlivnit jeho
postoje a chování, identifikuje základní
argumentační a manipulační postupy.
1.13
Stereotyp; gender a genderové
stereotypy v médiích; mezigenerační
stereotypy v médiích; etnické
a národnostní stereotypy.
Žák odhalí zkratkovitost, zjednodušování
a selektivní přístup k mediálním
reprezentacím (zná problém
stereotypizace).
85
Číslo
Učivo
1.14
Animace ve zpravodajství; subjektivní
kamera; očití svědkové; dokument
v hraném filmu; TV reality show.
Žák identifikuje inscenační prvky
ve zpravodajství (např. animace)
a autentizační prvky ve fikcích.
1.15
Námět a scénář; vlastní blog; tematická
série fotografií apod.
Žák zpracovává vlastní prožitky, postoje
a představy do vizuální a verbální podoby
a kriticky posuzuje rozdíly mezi vlastní
a profesionální mediální produkcí.
1.16
Rozdíly mezi síťovou a interpersonální,
resp. skupinovou komunikací; potenciální
rizika uložení informace (sdělení,
obrázku); nedorozumění a zneužití.
Žák hodnotí přednosti a rizika užívání
sociálních sítí.
86
Číslo
Učivo
2.1
Svoboda projevu; cenzura; ochrana
osobnosti; veřejný zájem; zná příklady
ze současnosti (např. Wikileaks).
Žák vnímá vztah médií a svobody
projevu a význam tisku pro demokratické
společnosti, chápe i rizikové stránky
tohoto vztahu.
2.2
Knihtisk; sekularizovaná společnost;
zrychlování přenosu; zjednodušování;
interaktivita.
Žák vysvětlí význam rozšíření knihtisku,
přenosu sdělení rozhlasovým a později
televizním signálem a význam nástupu
síťových médií pro společnost.
2.3
Postoj, názor a přesvědčení; životní
styl; chování a jednání; individualismus
a stádnost; občanská společnost.
Žák rozpozná a pojmenuje oblasti vlivu
médií na člověka (vnímá média jako faktor
ovlivňující názory, pocity, životní styl,
hodnoty, morální přesvědčení).
2.4
Konzumerismus; reflexe původu
pociťovaných potřeb.
Žák rozpozná roli médií ve svém vlastním
životě a životě svých bližních a dovede
z mediální nabídky aktivně naplnit vlastní
zájmy, potřeby a přání.
2.5
Komercializace kultury.
Žák chápe vliv reklamy na současnou
mediální produkci (dokáže identifikovat
projevy „komercializace“); reflektuje svůj
vztah k reklamě na vlastním chování.
2.6
Příslušnost k síti; prestiž plynoucí
z přístupu k technologii a obsahu.
Žák zhodnotí vliv komunikačních
technologií na podobu komunikace
ve skupinách, do nichž vstupuje (mezi
vrstevníky ve škole či při zájmové
činnosti, v rodině apod.).
2.7
Dialog a monolog; interakce a zpětná
vazba; vzájemná důvěra a (falešná)
identita.
Žák si uvědomuje, jak zprostředkovaná
komunikace (mobilní telefony, e-mail,
ICQ, Facebook apod.) ovlivňuje způsob
komunikace a vztahy s ostatními.
2.8
Věrohodnost údaje, ověřování.
Žák zhodnotí přednosti a rizika získávání
informací z internetových zdrojů
(např. z Wikipedie) a umí takto získané
informace ověřovat.
87
Číslo
Učivo
2.9
Fikce; vyprávění; TV inscenace; TV seriál;
epizoda; věrohodnost;
realističnost; stylizace.
Žák rozlišuje jednotlivá mediální sdělení
podle toho, jestli mají charakter „faktu“,
nebo „fikce“, a identifikuje základní
žánry a výrazové prostředky „fikce“
v jednotlivých médiích.
2.10
Ilustrační foto; box; citát; upoutávka;
titulek a mezititulky.
Žák u tištěných médií pojmenuje
funkci užití grafických a dalších vizuálních
prvků (písma, grafiky, fotografie).
2.11
Zpomalení a zrychlení; scénická hudba.
Žák u audiovizuálních médií vnímá
významy práce s obrazem (střih, detail,
nájezd, zpomalení, zrychlení) a roli zvuku
(např. scénické hudby).
2.12
Způsoby oslovení (vlastní jméno, tykání);
formálnost a neformálnost; zdvořilost
a nezdvořilost.
Žák u internetových médií vnímá užívání
prostředků přímého oslovení a vytváření
pocitu intimity a neformálního kontaktu.
2.13
Úhel pohledu, zákon osy.
Žák na konkrétních příkladech doloží, že
„faktická“ sdělení (např. přímý přenos)
nejsou záznamem události, nýbrž její
interpretací (rozmístění kamer, opakování
akcí apod.).
2.14
Stereotyp; gender; národnost a národní
kultura; sociální role.
Žák rozeznává v mediálním sdělení
stereotypy a na příkladech uvede jejich
zjednodušující a paušalizující vztah
ke skutečnosti.
2.15
Komedie; parodie; groteska; absurdita.
Žák ve vybraných mediálních sděleních
identifikuje princip nadsázky (komedie,
parodie); identifikuje parodii konkrétních
mediálních sdělení (např. žánrů).
2.16
Srovnání objemu a kvality přímé
a zprostředkované (mobily, e-maily,
sociálními sítěmi) komunikace s rodiči
(vrstevníky); využití komunikačních médií
pro organizaci každodenního života;
média jako zdroj témat ke konverzaci.
Žák si uvědomuje příklady nárůstu
objemu zprostředkované interpersonální
komunikace a její vliv na každodenní
podobu mezilidské komunikace.
88
Číslo
Učivo
2.17
Kritéria přijatelnosti mediálního obsahu
podle věku; přijatelné a nepřijatelné
způsoby zobrazení násilí, sexu,
konzumace drog; nápodoba; úzkost
a strach; znecitlivění.
Žák se orientuje ve vlivu médií
na jednotlivé věkové skupiny (zvláště vliv
na dětské uživatele) a zhodnotí význam
regulace mediální komunikace.
2.18
Způsob oslovení; promítnutí žádané
cílové skupiny do sdělení; rozvoj sdělení
v kampani; kombinace různých médií
(billboardy, televize, internet apod.); využití
sociálních sítí v reklamě.
Žák rozlišuje hlavní marketingové postupy
a identifikuje jejich projevy v různých
typech řízené komunikace (reklama,
politická kampaň apod.).
2.19
Zábava; volný čas a volnočasové aktivity;
aktivní a pasivní trávení volného
času; kombinace zábavních
a vzdělávacích prvků.
Žák kriticky vnímá četnost a úroveň
informací a zábavy, kterou média
produkují (např. vzdělávací a zábavní
pořady pro děti a mládež, AZ-kvíz Junior,
Bludiště, Superstar).
2.20
Primární a sekundární socializace
a média; sociální vyloučení.
Žák rozpozná mechanismy, jimiž je
ke konzumaci médií manipulován nebo
jimiž sám ostatní manipuluje (kupříkladu
hrozbou sociálního vyloučení).
2.21
Vizualizace informací (grafy, koláže
apod.); vztah jazykové a obrazové složky;
komiks.
Žák na konkrétních příkladech uvede
a hodnotí výrazné posilování role obrazu
v komunikaci (fotografie, televize, digitální
média).
2.22
Princip druhotného postižení oběti;
důsledky zveřejnění detailů
ze soukromého života oběti.
Žák si uvědomuje nutnost ochrany
soukromí před médii (rozumí například
riziku druhotného postižení obětí
trestných činů, zvláště znásilnění,
podvodu a loupeže).
2.23
Subkultura; fanziny a zájmová média.
Žák na konkrétních příkladech hodnotí
„alternativní média“ ve vztahu k hlavnímu
proudu mediální produkce (např. časopisy
a portály fanoušků fotbalu, sci-fi či
hudebních stylů).
89
Číslo
Učivo
2.24
Média jako prostředek vzdělávání
(od knížek lidového čtení po Wikipedii);
svět meziválečného českého a světového
filmu; důsledky nástupu a rozvoje
televize (změny v životním rytmu); média
ve službách státu.
Žák přistupuje k médiím jako
ke svébytnému projevu kultury
a uvědomuje si podíl médií na ustavování
dobové kultury.
2.25
Secesní časopisecká grafika; meziválečné
kulturní a umělecké časopisy;
časopisecká fotografie; černobílé televizní
písničky 60. let; inscenace a seriály
70. a 80. let; nástup počítačové grafiky
v periodickém tisku; proměny webových
stránek.
Žák rozlišuje mediální produkci v různých
historických epochách (např. estetiku
televizních inscenací či zpravodajství
v různých obdobích).
2.26
Technické a společenské podmínky
vzniku masového tisku; kino jako způsob
trávení volného času; rozhlasové vysílání
od pořadů k proudovému vysílání;
plnoformátové a tematické televize;
sociální sítě.
Žák se orientuje v historických
a technických souvislostech vývoje
masových médií (periodický tisk, film
jako masové médium, rozhlas a televize,
síťová média).
2.27
Česky psané noviny; novinářské
a vydavatelské osobnosti 19. století.
Žák dokáže zhodnotit význam tisku
pro emancipační snahy jazykově českého
prostředí v 19. století.
2.28
Československý rozhlas během
Pražského povstání, boj
o Československý rozhlas v květnu 1945; činnost Československého rozhlasu
v srpnu 1968; jednání Československé
televize v listopadu 1989.
Žák dokáže zhodnotit význam
Československého rozhlasu
a Československé televize v dramatických
dějinných zlomech (květen 1945, srpen
1968, listopad 1989).
2.29
Otevřeně propagandistická sdělení (plakát
ad.); principy totální propagandy (skrytě
propagandistická sdělení ve filmu, v TV
seriálu.
Žák rozpozná rysy propagandy v médiích
a uvede konkrétní příklady dobové
propagandy.
90
Číslo
Učivo
2.30
Principy rozvoje komunikačních
možností (nikoliv střídání, ale přibírání);
epocha signálů a mluvené řeči; písmo
(korespondence); knihtisk, periodický tisk
(pošta); vysílací média (telegraf, telefon,
rozhlas, televize); síťová média.
Žák charakterizuje základní etapy
ve vývoji lidské komunikace od počátků
do současnosti (řeč, písmo, tisk, vysílání,
sítě).
2.31
Národně emancipační tisk (do 1948);
politický tisk (do 90. let 19. století); tisk
politických stran (do roku 1918); média
v meziválečném Československu (noviny,
časopisy, rozhlas, film); média v druhé
republice a období protektorátu; média
v letech 1945–1948; média v 50. letech
(počátky televizního vysílání); média
v období liberalizace veřejného života
a Pražského jara; média za normalizace;
média po roce 1989 (demokratizace,
nástup síťových médií).
Žák charakterizuje základní etapy
vzniku a vývoje mediálního systému
v českém prostředí od sklonku 18. století
do současnosti.
2.32
Internet; sociální sítě; blog a blogosféra;
občanská žurnalistika; elektronická
literatura.
Žák na konkrétních příkladech hodnotí
přeměnu mediální produkce vlivem
digitalizace a internetizace (občanská
žurnalistika, blogosféry, on-line média).
91
Číslo
Učivo
3.1
Titulek; perex; nabídka; odkaz.
Žák porovnává mediální produkty
a identifikuje pravidelnosti v jejich
stavbě (např. ve zpravodajské relaci či
na internetovém portálu).
3.2
Tematická struktura; rozvržení stránky.
Žák navrhne strukturu školního či třídního
časopisu, resp. webové stránky, a svůj
návrh dovede vyložit a zdůvodnit.
3.3
Zpravodajské hodnoty tematické,
obsahové a výrobní; rytmus.
Žák určí kritéria výběru zpráv; základní
kritéria identifikuje a případně používá
v roli vedoucího vydání školního časopisu
či relace školního vysílání.
3.4
Expozice, kolize, krize, peripetie,
katastrofa; kladné a záporné postavy;
typizace.
Žák pojmenuje základní strukturu
příběhu a složky, které příběh tvoří
(expozice, zápletka, postavy apod.); tyto
prvky rozpoznává v reklamě, zprávě,
detektivním příběhu apod.
3.5
Způsob uspořádání obsahu; vztah
výrazových prostředků a komunikačního
záměru (podle zvolené formy); vztah
výrazových prostředků a podoby
výsledného sdělení (podle zvolené formy).
Žák sestaví jednoduchý příběh
a prezentuje ho pro sebe přiměřenou
formou (v souvislém vyprávění, bodovém
scénáři, komiksu apod.).
3.6
Zjednodušení; převedení (např. z psané
do komiksové podoby).
Žák zhodnotí, jakým způsobem se
do podoby mediálních sdělení promítají
představy o cílovém (plánovaném)
příjemci.
3.7
Způsoby oslovení; názvy (pořadů,
stránek, postav).
Žák na konkrétních ukázkách analyzuje
produkci pro svou věkovou skupinu
(časopisy pro mládež, reklamy
pro mládež, televizní pořady a webové
stránky pro mládež).
3.8
Mediální legislativa ČR; svoboda projevu;
ochrana osobnosti; právo na odpověď;
veřejný zájem; presumpce neviny.
Žák uvede práva, která může uplatňovat
vůči médiím (právo na odpověď, opravu,
ochranu osobnosti), a rozumí základním
principům mediální legislativy ČR
a mediální politiky EU.
92
Číslo
Učivo
3.9
Regulace médií; autoregulace médií;
profesně etické zásady novinářské práce;
etické kodexy.
Žák vyjmenuje základní orgány, které
ho zastupují vůči médiím, ať již podle
zákona nebo jako součást samoregulace
(např. zná význam postavení Rady ČT
nebo Rady pro reklamu).
3.10
Reklama a způsoby její identifikace;
souvislost mezi reklamou nabízenými
produkty a mediálními obsahy, s nimiž
jsou spojeny (reklamy v časopisech
pro mládež, v dětských TV pořadech
atd.); uspořádání TV programu.
Žák identifikuje projevy komercializace
a vliv reklamního trhu na současnou
mediální produkci.
3.11
Princip pravomoci a odpovědnosti;
znalost sledu prací; účast na poradě; vyhledávání podnětů a jejich obhajoba.
Žák rozpozná, v čem spočívá kolektivní
(týmová a hierarchizovaná) povaha práce
v médiích.
3.12
Právo na nezkreslené informace; rozlišení
informace a názoru; ochrana soukromí;
vyváženost a neutralita zpravodajství;
skrytá reklama.
Žák na příkladech rozpozná nedodržování
základních principů profesně-etických
kodexů a rozumí zásadám, které jsou
v nich obsaženy.
3.13
Vztah slova, hudby a obrazu
v audiovizuálním sdělení; vliv možností
přímého přenosu; vliv mobilních
telefonů (vstupy do vysílání, dopravní
zpravodajství) a digitálních médií.
Žák vysvětlí vliv technické a technologické
stránky mediální produkce na výslednou
podobu mediálního sdělení.
3.14
Znalost tradičních („papírových“)
encyklopedií a naučných slovníků;
porovnávání různých internetových
zdrojů; vyhodnocování věrohodnosti
„studentských“ internetových zdrojů;
autorství na internetu.
Žák kriticky přistupuje k informacím
z internetových zdrojů a ověřuje si jejich
hodnověrnost (např. informace dostupné
z Wikipedie).
3.15
Předpojatost a její projevy; interpretace
údajů; argumentace, typy argumentů.
Žák analyzuje vybrané mediální
kauzy a na jejich příkladu zhodnotí, čí
(resp. které) zájmy média hájila (například
v prezentaci vládní politiky či
v předvolebních kampaních).
93
Seznam použité literatury a zdrojů
[1] JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost: Stručný úvod do studia médií
a mediální komunikace. Praha: Portál, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7367-287-4.
[2] ŠEVČÁK, Ľuboš a Juraj VOJTEK. Dejiny svetového novinárstva: Dejiny amerického novinárstva.
Bratislava: Univerzita Komenského, 2003.
[3] KÖPPLOVÁ, Barbara a Ladislav KÖPPL. Dějiny světové žurnalistiky. Celý svět je v novinách.
1. vyd. Brno: Novinář, 1989. ISBN 80707721661.
[4] Great-Moon-Hoax-1835-New-York-Sun-lithograph-298px [obrázek]. In: Great Moon Hoax.
In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation,
11. 12. 2006, last modified on 25. 4. 2011 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://en.wikipedia.
org/wiki/Great_Moon_Hoax#mediaviewer/File:Great-Moon-Hoax-1835-New-York-Sunlithograph-298px.jpg.
[5] OSVALDOVÁ, Barbora et al. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001.
ISBN 80-246-0248-2.
[6] JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 413 s.
ISBN 978-80-7367-466-3.
[7] BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika: Úvod do studia. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci, 1997. 130 s.
[8] HVÍŽĎALA, Karel. MÉDIA: Bulvár, to není nadávka. Neviditelnypes.lidovky.cz [online].
2007-11-02 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_spolecnost.
asp?r=p_spolecnost&c=A071031_205744_p_spolecnost_wag.
[9] AUST, Ondřej. První ryba v síti, dopaden, vezou grázla, konec doktora. Kauza Rath na titulních
stranách deníků. Médiář.cz [online]. 2012-05-16 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.mediar.cz/kauza-rath-na-titulnich-stranach-deniku/.
[10] ŠPAČKOVÁ, Iva. Vydavatel Blesku koupil bulvár Aha! iDNES.cz [online]. 2007-10-17
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vydavatel-blesku-koupil-bulvar-ahadu0-/ekoakcie.aspx?c=A071017_135314_ekoakcie_spi.
[11] CZECH NEWS CENTER. Tituly. Cncenter.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.cncenter.cz/clanek/1323/o-nas.
[12] STRUŽKOVÁ, Karin. Božena Němcová zemřela před 150 lety: Hvězdou Blesku byla už v roce
1837! Blesk.cz [online]. 2012-01-21 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/
celebrity-ceske-celebrity/167225/bozena-nemcova-zemrela-pred-150-lety-hvezdou-bleskubyla-uz-v-roce-1837.html.
[13] Retro, Bulvár. TV, ČT24, 2012-09-22. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/212411000360029/video/.
[14] Pološero, Na stránkách bulváru. TV, ČT, 2013-06-25. Dostupné z:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318730018-polosero/video/.
[15] Český žurnál, Dělníci bulváru. TV, ČT2, 2014-04-16. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/
ivysilani/10408111009-cesky-zurnal/213562262600002-delnici-bulvaru.
[16] Bez kožíšku. Ovce.sk [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://sk.sheeplive.eu/sk/fairytales/bez-kozisku-titulky.
[17] Seznamování po Internetu - Clare [EN]. In: Youtube [online]. 2010-05-11 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=H3Ux8yqflbA&feature=fvsr. Kanál uživatele
Bezpečně na G+.
94
[18] Anicka_lákání.mov. In: Youtube [online]. 2010-05-04 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=Lt_ibF-WP5Y&list=UUi2KJ3KJZTcVFQm6JvmMQug&index=
10&feature=plcp. Kanál uživatele Bezpečně na G+.
[19] Petricek CZ. In: Youtube [online]. 2013-06-05 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=iLTsQVUAX4c. Kanál uživatele Bezpečně na G+.
[20] Internet tajomstvo neudrží. In: Youtube [online]. 2010-02-16 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=q6uq1xBoWi4. Kanál uživatele Porter Novelli Neopublic.
[21] NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU. Bezpecne-online.cz [online].
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz.
[22] LINKA BEZPEČÍ. Pomoc-online.cz [online]. ©2010 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.pomoc-online.cz/.
[23] CZI, S. R. O. Horka-linka.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.horkalinka.cz/.
[24] CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE PDF, UP V OLOMOUCÍ.
E-bezpeci.cz [online]. ©2008–2014, Centrum PRVoK PdF UP v Olomouci [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/. ISSN 2336-1360.
[25] NET UNIVERSITY, S. R. O. E-nebezpeci.cz [online]. ©2010–2012, Net University, s. r. o.
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/.
[26] KREJČÍ, Veronika. Kyberšikana. Kybernetická šikana. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010.
ISBN 978-80-254-7791-5. Dostupné také z:
http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd#.
[27] 31456 [obrázek]. In: LÖCKER, Clemens. Symbolfoto: Happy Slapping. Bilder.tibs.at [online].
[cit. 2014-08-25]. © Creative Commons. Dostupný z: http://bilder.tibs.at/pics/31456.jpg.
[28] KOPECKÝ, Kamil. Kybergrooming. Nebezpečí kyberprostoru. Olomouc: NET UNIVERSITY,
2010. ISBN 978-80-254-7573-7. Dostupné také z:
http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd#.
[29] CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE PDF, UP V OLOMOUCI.
E-bezpeci.cz [online]. ©2008–2013, Centrum PRVoK PdF UP v Olomouci [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/aplikace/.
[30] CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE PDF, UP V OLOMOUCI.
Sexting.cz [online]. ©2008–2013, Centrum PRVoK PdF UP v Olomouci [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.sexting.cz/.
[31] KOPECKÝ, Kamil. Stalking a kyberstalking. Nebezpečné pronásledování. Olomouc: NET
UNIVERSITY, 2010. ISBN 978-80-254-7737-3. Dostupné také z:
http://www.e nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd#.
[32] KASÍK, Pavel. Najdete v této tabulce své heslo? Tak se chyťte za hlavu a změňte ho.
Technet.idnes.cz [online]. 2011-11-30 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://technet.idnes.
cz/najdete-v-teto-tabulce-sve-heslo-tak-se-chytte-za-hlavu-a-zmente-ho-p9n-/sw_internet.
aspx?c=A111129_185621_sw_internet_pka.
[33] Phishing. Co je to phishing. Hoax.cz [online]. ©2000–2013 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing.
[34] Hoax. Hoax.cz [online]. ©2000–2013 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/.
[35] KOPECKÝ, Kamil. Co je hoax. E-bezpeci [online]. 2008-05-18 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/hoax-spam/91-25.
[36] HORÁK, Vladimír. Úvod – Co je spam a jak se mu bránit. [online]. 2006-01-09 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://uvt1.cuni.cz/email/spam/uvod.html.
[37] SEZNAM.CZ. Seznam se bezpečně! Seznamsebezpecne.cz [online]. ©1996–2014
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.seznamsebezpecne.cz/.
95
[38] Maggi Gurmánský bujón Zeleninový. In: Youtube [online]. 2011-01-10 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://youtu.be/0uNU8xyZQao. Kanál uživatele Maggividea.
[39] JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. Praha: Grada Publishing, 2008.
288 s. ISBN 978-80-247-2284-9.
[40] TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 192 s. ISBN 80-7367-096-8.
[41] ŠIKLOVÁ, Jiřina. Gender studies a feminismus na univerzitách ve světě a v České republice.
In: VĚŠÍNOVÁ KALIVODOVÁ, Eva a Hana MAŘÍKOVÁ, ed. Společnost mužů a žen z aspektu
gender: sborník studií. Praha: Open Society Fund Praha, 1999, s. 9–19.
[42] OAKLEYOVÁ, Ann. Pohlaví, gender a společnost. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 176 s.
ISBN 80-7178-403-6.
[43] RENZETTI, Claire M. a Daniel CURRAN. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003.
644 s. ISBN 80-246-0525-2.
[44] LIPPA, Richard. Pohlaví: příroda a výchova. Praha: Academia, 2009. 432 s.
ISBN 978-80-200-1719-2.
[45] KOLÁŘOVÁ, Jitka. Křivá mediální zrcadla. In: Link 12: Média a stereotypy [online].
[cit. 2014-08-25]. Člověk v tísni – společnost při České televizi, o. p. s. s. 5. Dostupné z:
http://skolaolesnice.wikispaces.com/file/view/stereotypy+v+m%C3%A9di%C3%ADch.pdf.
[46] PAVLÍK, Petr. Gender a média. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole:
Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských
věd na základních a středních školách. Praha: Otevřená společnost, o. p. s., 2005, s. 53–56.
ISBN 80-903331-2-5. Dostupné také z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/cz/e-shop/
product/38-gender-ve-skole-prirucka-pro-vyucujici-predmet.
[47] Img_3224 [obrázek]. In: Magazín pro Šťastné ženy: Dokonalá čistota a perfektní lesk.
Stastnezeny.cz [online]. 2009-05-25 [cit. 2014-08-25].
Dostupný z: http://www.stastnezeny.cz/data/usr_039_default/img_3224.jpg.
[48] Hornbach [obrázek]. In: PATERA, Jan. Hornbach osázel planetu. Mam.ihned.cz
[online]. 2013-03-08 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://img.ihned.cz/attachment.
php/230/46417230/4xJnkAoVeROmlEKGMDBI9g1vdwcU8aSF/hornbach.jpg.
[49] ŽAČOKOVÁ, Andrea. Sivá myš a červené šaty. In: CVIKOVÁ, Jana, JURÁŇOVÁ, Jana a Ľubica
KOBOVÁ, ed. Žena nie je tovar: Komodifikácia žien v našej kultúre. Bratislava: Aspekt, 2005,
s. 43–67. Dostupné také z: http://www.ruzovyamodrysvet.sk/sk/hlavne-menu/citaren/knihy/
zena-nie-je-tovar/obsah.
[50] Ženy pro měny. CSFD.cz [online]. © 2011–2013 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.csfd.cz/film/178909-zeny-pro-meny/.
[51] OATES-INDRUCHOVÁ, Libora. Gender v médiích: nástin šíře problematiky. In: Společnost mužů
a žen z aspektu gender: sborník studií. Praha: Open Society Fund Praha, 1999, s. 131–151.
[52] NESEHNUTÍ. Výsledky 5. ročníku. Zenskaprava.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://zenskaprava.cz/vysledky-5-rocniku-2/.
[53] Chro-electrolux_560x257 [obrázek]. In: BEDNÁŘOVÁ, Daniela. Nejprasáčtější reklamy za rok
2013: Sexistické prasátečko udělovalo anti-ceny. M-journal.cz [online].
2013-11-29 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://www.m-journal.cz/files/daniela%20
marketing%20journal/13listopad/4.tyden/chro-electrolux_560x257.jpg.
[54] NESEHNUTÍ. Sexistické reklamy. Zenskaprava.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://zenskaprava.cz/sexisticke-reklamy/.
96
[55] Reklama - Oskar - Bob. In: YouTube [online]. 2010-10-12 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=cCDfLDtjzq8. Kanál uživatele Adwood Advertising.
[56] MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. 448 s.
ISBN 9788071782001.
[57] BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. a Melvin L. DEFLEUR. Teorie masové komunikace. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 1996. 363 s. ISBN 80-7184-099-8.
[58] Evolution-man-computer [obrázek]. In: Creative social. Creativesocialblog.com [online].
2011-03-17 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://creativesocialblog.com/wp-content/
uploads/2011/03/evolution-man-computer.gif.
[59] BUERMANN, Uwe. Jak (pře)žít s médii: Příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly
pedagogiky. 1. vyd. Poznání, 2009. 240 s. ISBN 978-80-86600-58-1.
[60] OnlinechatsCOLOR [obrázek]. In: Today´s Cartoon. It.unt.edu [online]. 2013 [cit. 2014-08-25].
Dostupný z: https://it.unt.edu/benchmarks/sites/default/files/onlinechatsCOLOR.gif.
[61] Internet. In: YouTube [online]. 2009-03-14 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=Lw-oyzAO5j4. Kanál uživatele Matthew Frost.
[62] JURÁŠKOVÁ, Olga, HORŇÁK, Pavel et al. Velký slovník marketingových komunikací. Praha:
Grada, 2012. 272 s. ISBN 978-80-247-4354-7.
[63] LEVINSON, Jay Conrad. Guerrilla marketing. 4. vyd. New York: Houghton Mifflin Company,
2007. ISBN-13 978-0-618-78591-9.
[64] Axe [obrázek]. In: VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Skvělé nápady guerilla marketingu II.
Mediaguru.cz [online]. 2011-05-30 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z:
http://www.mediaguru.cz/2011/05/skvele-napady-guerilla-marketingu-ii/axe-2/.
[65] Pradelna1jpg1250181wp6 [obrázek]. In: Guerilla v příkladech: Z našich luhů a hájů.
Netradicniformy.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupný z:
http://www.netradicniformy.cz/wp-content/uploads/2014/06/pradelna1jpg1250181wp6.jpg.
[66] Taneční akce na Hlavním nádraží | Dancing at Central Prague station (26.11.2010). In: YouTube
[online]. 2010-12-01 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://youtu.be/AEygLiIT5Uw. Kanál
uživatele Vyhnanizraje.
[67] Super Glue 3 Street marketing. In: YouTube [online]. 2009-12-15 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://youtu.be/6O-Q4TVH808. Kanál uživatele Philiiiipe.
[68] Inspiration: Guerilla Marketing Examples. Creativepool.com [online]. 2013-10-22
[cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://creativepool.com/magazine/inspiration/26-creativeguerilla-marketing-examples.2313.
[69] Guerilla v příkladech: Z našich luhů a hájů. Netradicniformy.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupný z: http://www.netradicniformy.cz/guerilla-marketing/gueriila-v-prikladech/.
[70] VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Skvělé nápady guerilla marketingu II. Mediaguru.cz [online].
2011-05-30 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://www.mediaguru.cz/2011/05/skvele-napadyguerilla-marketingu-ii/#.VAlQzRZrFcL.
[71] KYŠA, Leoš. Tak se dělá guerilla. Podívejte se na nejlepší partyzánské reklamy. Life.ihned.cz
[online]. 2011-05-17 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://life.ihned.cz/c1-51868660-tak-sedela-guerilla-podivejte-se-na-nejlepsi-partyzanske-reklamy.
[72] Amnesty-international [obrázek]. In: Guerrilla Marketing with Radical Advertising.
Inagorillacostume.com [online]. 2011-05-08 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z:
http://inagorillacostume.com/wp-content/uploads/2011/05/amnesty-international.jpg.
97
[73] Coloribus-integration-10034005 [obrázek]. In: Cannes 2007. Adme.ru [online].
2007-06-20 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://files6.adme.ru/files/news/part_1/18760/
coloribus-integration-10034005.jpg.
[74] Radical Advertising. Düsseldorf: NRW-Forum, 2008. (Doprovodná publikace k výstavě mapující
moderní marketingové trendy, bohatá obrazová příloha.)
[75] Colgate-guerilla-marketing [obrázek]. In: Inspiration: Guerilla Marketing Examples.
Creativepool.com [online]. 2013-10-22 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z:
http://creativepool.com/marketing/images/colgate-guerilla-marketing.jpg.
[76] Unicef-guerilla-marketing [obrázek]. In: Inspiration: Guerilla Marketing Examples.
http://creativepool.com/marketing/images/unicef-guerilla-marketing.jpg.
[77] Zoo-guerilla-marketing [obrázek]. In: Inspiration: Guerilla Marketing Examples.
http://creativepool.com/marketing/images/zoo-guerilla-marketing.jpg.
[78] PROKOP, Dieter. Boj o média: dějiny nového kritického myšlení o médiích. 1. vyd. Praha:
Karolinum, 2005. 409 s. ISBN 80-246-0618-6.
[79] Imprimerie2 [obrázek]. In: ONGENA, Sylvie. Historique de la communication scientifique avant
le XIXe siècle: Evolution de la diffusion des savoirs scientifiques. Mysciencework.com [online].
2011-09-26 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: https://www.mysciencework.com/bundles/
mswblog/images/Posts/2011/09/imprimerie2.jpg.
[80] Birth of a Book. In: Vimeo [online]. 2012 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://vimeo.com/38681202. Kanál uživatele Glen Milner.
[81] 620x260_Luther [obrázek]. In: RC Sproul On Reformation Day. Onceuponacross.blogspot.cz
[online]. 2011-10-31 [cit. 2014-08-25]. Dostupný z: http://4.bp.blogspot.com/-TN_D0CVMVEk/
Tq722f6GkjI/AAAAAAAABlE/KRYOq3BGDOo/s1600/620x260_Luther.jpg.
[82] ŠIMKOVÁ, Gabriela, 2008. Knihtisk v pojetí McLuhana. Inflow: information journal [online].
Roč. 1, č. 8 [cit. 2014-08-25]. ISSN 1802-9736.
Dostupné z: http://www.inflow.cz/knihtisk-v-pojeti-mcluhana.
[83] FELD, Fridrich. Mistr z Mohuče: Dobrodružný příběh jednoho vynálezu. Praha: Albatros, 1978.
[84] NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Gutenbergovy tisky. Nkp.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/gutenbergovytisky.
[85] KASÍK, Pavel. Knihtisk - začátek informační revoluce. iDNES.cz [online]. 2007-02-17
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/knihtisk-zacatek-informacni-revoluced8e-/tec_technika.aspx?c=A070216_183142_tec_technika_pka.
[86] ITS ME. Slovník mládeže. Wagon38.blog.cz [online]. 2008-07-30 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://wagon38.blog.cz/0807/slovnik-mladeze.
[87] JECHOVÁ, Kateřina. Lexikální jednotky v mluvě současné české mládeže [online]. Čeština –
jazyk slovanský 3. (konference) Ostrava: Pedagogická fakulta OU v Ostravě, 2009.
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/cestina/dok/2009/jechova-katerina.pdf.
[88] Ta naše povaha česká. Děvčátka, na slovíčko! TV, ČT2. 2008-07-02. Dostupné z: http://www.
ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/408235100011014-devcatka-naslovicko/.
98
[89] MEDIAN, STEM/MARK. Media projekt. Unievydavatelu.cz [online]. 2014-05-15
[cit. 2014-08-25]. Unie vydavatelů, Asociace komunikačních agentur, ARA´S, SKMO. Dostupné
z: http://unievydavatelu.cz.artbox.cz/gallery/files/Media%20projekt%204_%20Q_%202013%20
a%201_%20Q_%202014.pdf
[90] ČTK. Chatující a tweetující mládež obohacuje slovník o nová slova. Novinky.cz [online].
2009-09-01 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/
software/177806-chatujici-a-tweetujici-mladez-obohacuje-slovnik-o-nova-slova.html.
[91] BEN CRISTOVAO - 1. SWEET CHILLI - TEXT (MADE IN CZECHOSLOVAKIA ) Prod. By TGS.
In: Youtube cz [online]. 2014-03-19 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=cVs5XBsQZew. Kanál uživatele Ben Cristovao.
[92] Sweet Chilli – text. Karaoketexty.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/cristovao-ben/sweet-chilli-577849.
[93] Titulka_ipad [obrázek]. In: TÝDENÍK RESPEKT. RESPEKT 23/2012: Toto je český teenager.
Plus.google.com [online]. 2012-06-03 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: https://lh3.googleusercontent.com/-gDSVr8W0Ofw/T8tRwaXxFtI/
AAAAAAAAHbM/_O79yOqpiCQ/w501-h668-no/titulka_ipad.jpg.
[94] Pset6xt4wupq [obrázek]. In: Bravo číslo 18. Bravoweb.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.bravoweb.cz/files/magazine/pset6xt4wupq.jpg.
[95] Daniel Radcliffe – hubeňourky mě fakt nebaví. Bravogirl.cz [online]. [cit. 2013-06-26].
Dostupné z: http://www.bravogirl.cz/cislo-6-2012/1187-daniel-radcliffe-hubenourky-me-faktnebavi.
[96] KUNDRA, Ondřej. Český teenager 2012. Respekt.ihned.cz [online]. 2012-06-03
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/?p=R00000_d&article[id]=56017130.
[97] ČESKO. Zákon č. 483 ze dne 7. listopadu 1991, o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39527&nr=483~2F1991~20Sb.&ft=pdf.
[98] ČESKO. Zákon č. 484 ze dne 7. listopadu 1991, o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších
předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39528&nr=484~2F1991~20Sb.&ft=pdf.
[99] ČESKO. Zákon č. 348 ze dne 5. srpna 2005, o rozhlasových a televizních
poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka
zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/
download?idBiblio=60386&nr=348~2F2005~20Sb.&ft=pdf.
[100] ČESKO. Zákon č. 468 ze dne 30. října 1991, o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s136&q136=all.
[101] KALISTOVÁ, Kateřina. Komunitní rádia, hlas těch, co nejsou slyšet. Denikreferendum.cz [online].
2011-03-01 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/9275-komunitniradia-hlas-tech-co-nejsou-slyset.
[102] PETERA, Martin. Veřejnoprávní televize v Evropě – odkud berou peníze na financování.
Radiotv.cz [online]. 2011-06-20 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.radiotv.cz/p_tv/
verejnopravni-televize-v-evrope-odkud-berou-penize-na-financovani/.
[103] POUPEROVÁ, Olga. Regulace médií. Praha: Leges, 2010. 272 s. ISBN 978-80-87212-48-6.
[104] Veřejnoprávní média v novém desetiletí: čas na privatizaci? Konference.osu.cz [online].
[cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/media/3_program.html.
99
[105] ŠMÍD, Milan. Vysílání veřejné služby v zemích Evropské unie, jeho organizace a fungování.
[online]. [cit. 2014-08-25]. Praha: Parlamentní institut, 2011 (studie č. 5.309).
Dostupné z: http://www.academia.edu/698254/Vysilani_verejne_sluzby_v_zemich_EU.
[106] Poslání rady. Rrtv.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/poslani-rady/index.htm.
[107] PRIMA TV. VIP ZPRÁVY. Play.iprima.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://play.iprima.cz/vip-zpravy.
[108] MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 4. vyd. Praha: Portál, 2009. 640 s.
ISBN 978-80-7367-574-5.
[109] TheSon_1527932g [obrázek]. In: SUROOR, Hasan. Media Frenzy over royal baby.
Thehindu.com [online]. 2013-07-24 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.thehindu.com/multimedia/dynamic/01527/TheSon_1527932g.jpg.
[110] Bac85c0-13568-mail-02-558x900-fit [obrázek]. In: Od Nového Zélandu po Česko: Jak si britský
tisk všímal zpráv o narození Baby Cambridge. Extra.cz [online]. 2013-07-25 [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://www.extra.cz/images/thumbs/ba/c8/bac85c0-13568-mail-02-558x900-fit.
png.
[111] Nová soustava oboru vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou: obory
kategorie M a L. Zpd.nuov.cz [online]. [cit. 2014-08-25].
Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/celkove_lm.htm.
[112] JIRÁK, Jan a Markéta PASTOROVÁ. Přehled tematických okruhů MV pro SOŠ. Praha: CMV,
2012. (Interní materiál Centra mediálního vzdělávání.)
[113] Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický
v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/
uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf. ISBN 978-80-87000-11-3.
[114] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav
pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf.
[115] DOV. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v gymnáziích. 1. vyd. [online]. Praha:
Výzkumný ústav pedagogický, 2011. 54 s. [cit. 2014-08-25]. ISBN 978-80-87000-77-9.
Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/10/Doporucene_ocekavane_vystupy_-gymnazia.pdf.
[116] DOV. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v ZŠ. 1. vyd. [online]. Praha: Výzkumný
ústav pedagogický, 2011. 76 s. [cit. 2014-08-25]. ISBN 978-80-87000-76-2. Dostupné z:
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/07/DOV-ZV1.pdf.
[117] Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 63-41-M/02 Obchodní akademie. [online].
Praha: NÚOV, MŠMT, 2007. 78 s. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z:
http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%206341M02%20Obchodni%20akademie.pdf.
[118] CMV. Mediální gramotnost a ICT: O projektu. Medialni-svet.cz [online]. ©2013, Pro Futuro
Consulting, a. s. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.medialni-svet.cz/medialnigramotnost-a-ict/.
100
Seznam elektronických příloh
Videa k tématu bulvárních médií
• Retro, Bulvár, 2012 (cz)
• Pološero, Na stránkách bulváru, 2013 (cz)
• Český žurnál, Dělníci bulváru, 2014 (cz)
Videa k tématu (ne)bezpečného internetu
• Bez kožíšku, Ovce.sk (sl + české titulky)
• Seznamování po internetu (en)
• Anička (cz)
• Petříček (cz)
• Internet tajomstvo neudrží (sl)
• Seznam se bezpečně, dokumentární film, 2009, 1. část (cz)
• Seznam se bezpečně, dokumentární film, 2012, 2. část (cz)
Videa k tématu genderových stereotypů v reklamě
• Reklama na bujón od Maggi (cz)
• Ženy pro měny, dokumentární film, 2004 (cz)
Videa k tématu komunikace
• Reklama na mobilní telefon (cz)
• Internet, Matěj Mráz (cz, beze slov)
Videa k tématu guerilla marketingu
• Taneční akce na Hlavním nádraží (cz)
• Lepidlo (en, beze slov)
Video k tématu knihtisku
• Birth of a Book (en, beze slov)
Videa k tématu vlivu médií na podobu jazyka
• Ta naše povaha česká, Děvčátka na slovíčko, 2008 (cz)
• Videoklip, Sweet Chilli, Ben Cristovao (cz, en)
101
Tato publikace byla vytvořena metodickým týmem Centra mediálního vzdělávání a je určena k výuce
mediální výchovy na SŠ v Jihočeském kraji.
Projekt „Mediální gramotnost a ICT na SŠ v Jihočeském kraji“ byl spolufinancován z Evropského
sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

stáhnout - Mediální svět

Transkript

Podobné dokumenty

Sylabus_Strategy and Tactics of a Spokesperson

Prohlédnout

Prezentace aplikace PowerPoint

Vytváření básní - český jazyk Jméno: Jarmila Šeligová Škola

Výukový materiál ()

Mediální komunikace Vliv disciplin Jazykoveda Semiotika

fractions - matematika Jméno: Miloslava Flášarová Škola: ZŠ Litovel