Profily jazykových dovedností pro konkrétní - Jasne

Transkript

c h
s
u t
i
e
k
D
l s
o
P
n a
i
š t
e
ina
Č
č
en
v
Slo
BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE
profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej
PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE
profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie
ISBN 978-3-86780-441-7
9 783867 804417
BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE
profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej
PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE
profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie
Impressum
Herausgeber
Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg
Koordination: Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum
Autor(inn)en:
Karin Schöne, Dr. habil. Przemysław E. Gębal, Sławomira Kołsut,
Anna Kijoch (Mitarbeit an Kompetenzprofilen zu kaufmännischen Berufen)
Mitarbeit an der Sprachbedarfserhebung und an der Auswertung der Rahmenlehrpläne:
Katarína Havlíčková, Andrea Husmannová, Maria Montowska, Ivana Müllebner, Dana Nevrklová,
Therese Reinel, Joanna Wierzbicka-Grajek
Satz und Layout: Pracownia DTP Aneta Osipiak-Wypiór, Warschau
Rezension:
Dr. habil. Waldemar Martyniuk (anhand der polnischen Version der Profile)
© Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg
www.jasne-online.eu
ISBN 978-3-86780-441-7
Technische Universität Dresden, 2015
Projektpartner
Dieses Projekt wurde mit Unterstützung der Europäischen Kommission
finanziert. Die Verantwortung für den Inhalt dieser Veröffentlichung
trägt allein der Verfasser; die Kommission haftet nicht für die weitere
Verwendung der darin enthaltenen Angaben.
INHALT / SPIS TREŚCI / OBSAH / OBSAH
BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE...........................................................5
profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej.........................57
PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE.................................107
profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie..............................157
Literatur / Literatura / Literatura / Literatúra............................................................................206
BERUFSSPEZIFISCHE
SPRACHKOMPETENZPROFILE
für
Mitarbeiter(innen) und Leiter(innen) der Finanzabteilung
Leitende Konstrukteur(innen) und Mitarbeiter(innen) / Leiter(innen) der Produktionsabteilung
Triebfahrzeugführer(innen)
Fernkraftfahrer(innen)
7
INHALT
Einleitung......................................................................................................................................8
Ziele und Inhalt..........................................................................................................................8
Zielberufe und Branchen...........................................................................................................8
Hintergrund................................................................................................................................9
Das Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg.........................................11
Teil 1 – Überblick über kommunikative Aktivitäten und Anforderungen..............................12
Kaufmännische Berufe am Beispiel des Leiters / der Leiterin der Finanzabteilung................12
Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion ...................14
Triebfahrzeugführer / Lokführer(in) .........................................................................................15
Fernfahrer(in) .........................................................................................................................17
Teil 2 – Sprachverwendungsprofile und detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen...... 18
Einleitung.................................................................................................................................18
Kaufmännische Berufe – Leiter(in) der Finanzabteilung, Buchhalter(in).................................22
Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion....................31
Triebfahrzeugführer(in) / Lokführer(in)....................................................................................40
Fernfahrer(in)..........................................................................................................................47
8
EINLEITUNG
ZIELE UND INHALT
Die vorliegende Publikation möchte Anforderungen an die Verwendung von Fremdsprachen in konkreten beruflichen Kontexten deutlich machen und anhand von Sprachverwendungsbeispielen und
Textsorten illustrieren.
Die berufsspezifischen Sprachkompetenzprofile entstanden auf der Basis einer Sprachbedarfserhebung, die unter deutschen, österreichischen, polnischen, tschechischen und slowakischen
Unternehmen, vor allem unter Mitgliedern der deutsch-polnischen sowie deutsch-tschechischen
Handelskammer (AHKPL und DTIHK), durchgeführt wurde. Sie dienen gleichzeitig als Grundlage
für interaktive und multimediale Sprachlernmodule, die im Rahmen des Projektes „JASNE – Alles
klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg“ für ausgewählte Berufe entwickelt werden.
TEIL 1
… richtet sich an Arbeitgeber, Berufstätige aber auch Arbeitssuchende und gibt einen Überblick über:
✓ kommunikative Handlungsfelder im Beruf1
✓ allgemeine Lehr- und Lernziele für einen berufsbezogenen Sprachunterricht, der sich an den
Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+) des Gemeinsamen Europäischen Referenzrahmens für
Sprachen (GeR) orientiert
Damit hilft das Material sowohl kommunikative Anforderungen am Arbeitsplatz als auch die eigenen Kompetenzen im Bereich der elementaren und selbstständigen Sprachverwendung realistisch einzuschätzen.
TEIL 2
… richtet sich an Lehrkräfte, Kurs- und Curriculumsplaner sowie Lehrwerkautoren und zeigt für
jeden der Zielberufe:
✓ ein konkretes Sprachverwendungsprofil, d.h. eine detaillierte Beschreibung kommunikativer
Aufgaben und Sprachhandlungen, häufig benötigter Textsorten und des beruflichen Verwendungskontextes
✓ in Interviews ermittelte Fallbeispiele, d.h. typische Kommunikationssituationen am Arbeitsplatz
✓ berufsbezogene detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen, die die Beispielskalen aus
Kapitel 4 des Referenzrahmens für die Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+)2 illustrieren.
Das vorliegende Material versteht sich damit als Orientierungshilfe für die Gestaltung berufsspezifischer Fremdsprachenkurse und Materialien: Während die Sprachverwendungsprofile und Fallbeispiele einzuschätzen helfen, auf welche Situationen Kursteilnehmer sprachlich vorbereitet werden
sollten, erleichtern die berufsspezifischen Kann-Beschreibungen, globale und Teillehrziele zu setzen und damit Curricula für berufsorientierte Kurse zu strukturieren, seien sie funktional, fertigkeitsorientiert, situativ oder aufgabenorientiert ausgerichtet.
ZIELBERUFE UND BRANCHEN
Ausschlaggebend für die Auswahl der Zielberufe war der Bedarf an Mitarbeitern mit Kenntnissen der Sprache der Geschäftspartner in den beteiligten Ländern3. Die Sprachbedarfserhebung
Der Begriff des kommunikativen Handlungsfeldes wird hier im Sinne einer komplexen Arbeitsaufgabe verwendet,
die mit bestimmten sprachlichen Anforderungen und kommunikativen Aufgaben einhergeht. Die Verwendung lehnt
sich damit eng an den Begriff des Handlungsfelds bei Weissenberg an, der ihn ausschließlich auf „Handlungskomplexe beruflicher bzw. arbeitsplatzbezogener Situationen“ bezieht (Weissenberg 2010: 23).
2
Neben den Deskriptoren des GeR wurden die Kann-Beschreibungen des Schweizer Rahmenkonzepts „Deutsch
für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) ausgewertet. Das Schweizer Rahmenkonzept fokussiert und formuliert auf Grundlage des Referenzrahmens Kann-Beschreibungen auf den europäischen Kompetenzniveaus A1, A2 und B1
speziell für den beruflichen Kontext.
3
Die Untersuchung erfragte in den beteiligten Ländern den Bedarf an Kenntnissen der deutschen, polnischen, tschechischen und slowakischen Sprache.
1
9
zeigte einen großen Bedarf vor allem für die Automobilindustrie und deren Zuliefererbetriebe,
den Maschinen- und Werkzeugbau, den Anlagenbau und die Energiewirtschaft, für das Bauwesen sowie für die Dienstleistungsbranche (u.a. IT, Projektmanagement, Beratung). Fremdsprachenkenntnisse werden hier in den folgenden Positionen sehr häufig bis häufig4 benötigt:
✓ Geschäftsführung und Assistenz der Geschäftsführung
✓ Bereichsleiter(innen) der kaufmännischen Abteilungen (insbesondere im Bereich Personal
und Buchhaltung sowie Vertrieb und Marketing)
✓ Leitende Konstrukteure / Konstrukteurinnen bzw. Leiter(innen) der Produktion
✓ Mitarbeiter(innen) im Einkauf
Angesprochen wurden weiterhin Unternehmen der Transportbranche. Strukturbedingt haben wir
hier eine vergleichsweise geringe Anzahl an Respondenten. Interviews mit Ausbildern, Sprachkursanbietern und Mitarbeitern von Eisenbahn- und Logistikunternehmen zeigten jedoch, dass
die Berufsgruppe der Lokführer(innen) und Berufskraftfahrer(innen) im grenzüberschreitenden
Verkehr regulär die Nachbarsprache verwenden muss.
Für die genannten Berufe werden hier detaillierte Sprachverwendungsprofile und konkrete Lehrund Lernziele für Lernangebote beschrieben. Anforderungen an die sprachlichen Kompetenzen
für Berufe im kaufmännischen Bereich werden dabei stellvertretend am Beispiel des Leiters / der
Leiterin bzw. von Mitarbeiter(innen) der Finanzabteilung dargestellt. Auf die Ausarbeitung eines
Profils für die Assistenz der Geschäftsführung haben wir verzichtet, da bereits ein detailliertes
berufssprachliches Kompetenzprofil für den Beruf des Bürokaufmanns / der Bürokauffrau vorliegt
(vgl. Vogt 2011).
HINTERGRUND
Warum ist die Förderung von berufsspezifischen
Fremdsprachenkenntnissen wichtig?
Der Förderung bereichsübergreifender Schlüsselkompetenzen wie zum Beispiel Fremdsprachenkenntnissen kommt heute mehr Bedeutung zu denn je. Von europäischen Bürgern wird erwartet,
dass sie sich besser an einen sich rasant wandelnden und immer anspruchsvolleren Arbeitsmarkt
anpassen können (ET 2020).
Im Auftrag der Europäischen Kommission durchgeführte Studien zu Auswirkungen des Mangels an
Fremdsprachenkenntnissen in Unternehmen auf die europäische Wirtschaft zeigen, dass insbesondere kleineren und mittelständigen Unternehmen aufgrund mangelnder Fremdsprachenkenntnisse
Aufträge entgehen (ELAN 2006). Während in vielen europäischen Ländern und zahlreichen Fachgebieten das Englische als moderne lingua franca betrachet und seine Kenntnis auf den internationalen
Märkten oft als gegeben vorausgesetzt wird, zeigen Fallstudien erfolgreicher Unternehmen, dass ein
mehrsprachiges Konzept klare Wettbewerbsvorteile mit sich bringt und entscheidend sein kann, wenn
es darum geht, sich erfolgreich an die Erfordernisse des Marktes anzupassen (PIMLICO 2011).
Worauf kommt es bei berufsspezifischem Sprachtraining an?
Das Erlernen einer Fachsprache ist nicht mit der Aneignung von Fachvokabular gleichzusetzen,
sondern umfasst die Vermittlung von Kenntnissen und vor allem Fähigkeiten, um die regulären
Aufgaben am Arbeitsplatz auch in schwierigen kommunikativen Situationen erfolgreich bewältigen
zu können5. Das bedeutet, dass ein berufsspezifisches Sprachtraining an konkrete Arbeitsplatzszenarien und Handlungsfelder anknüpfen muss, in denen die Fremdsprache benötigt wird6.
Die Ergebnisse der Befragung sind unter www.jasne-online.eu zugänglich.
vgl. die Kritik an einem zu starken Fokus auf die Vermittlung von Fachwortschatz bei Weissenberg (Weissenberg 2010: 16)
6
Nach Weissenberg sollte die berufsbezogene Sprachförderung dabei den Anspruch haben, „konzeptionell im
Vorfeld wie auch im laufenden Lernprozess immer wieder Bezüge zur konkreten beruflichen Situation der Teilnehmer herzustellen“ (Weissenberg 2010: 15).
4
5
10
Sprachtraining kann sich dabei nicht allein auf die Vermittlung von Fachwortschatz oder einer allgemeinen sprachlichen Kompetenz (Wortschatz, Grammatik, Kenntnis von sozialen Konventionen
bei der Verwendung von Sprache, etc.) konzentrieren, sondern muss Sprachhandlungskompetenz
entwickeln helfen: verstehen, sprechen, schreiben, mit Sprache handeln – interagieren, kooperieren. Diese Fähigkeiten sind unlösbar mit der fachlichen Kompetenz verknüpft, die Fachwissen,
prozedurales und strategisches Wissen, sowie Methodenkompetenz umfasst. Alle Kenntnisse und
Fähigkeiten, die erfolgreiches Sprachhandeln bedingen, spiegelt der Gemeinsame Europäische
Referenzrahmen für Sprachen (GeR) für unterschiedliche Niveaustufen wider.Sprachtraining kann
sich dabei nicht allein auf die Vermittlung von Fachwortschatz oder einer allgemeinen sprachlichen Kompetenz (Wortschatz, Grammatik, Kenntnis von sozialen Konventionen bei der Verwendung von Sprache, etc.) konzentrieren, sondern muss Sprachhandlungskompetenz entwickeln:
Verstehen, Sprechen, Schreiben, mit Sprache handeln: interagieren, kooperieren. Diese Fähigkeiten sind unlösbar mit der fachlichen Kompetenz verknüpft, die Fachwissen, prozedurales und
strategisches Wissen, sowie Methodenkompetenz umfasst. Alle Kenntnisse und Fähigkeiten, die
erfolgreiches Sprachhandeln bedingen, spiegelt der Gemeinsame Europäische Referenzrahmen
für Sprachen (GeR) für unterschiedliche Niveaustufen wider.
Welche Rolle spielt der Gemeinsame europäische Referenzrahmen
für Sprachen FÜR DEN MODERNEN FREMDSPRACHUNTERRICHT?
Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR) ist seit 2001 ein europaweit
anerkannter gemeinsamer Bezugsrahmen für die Gestaltung von Lehrplänen, Lehrwerken und
curricularen Richtlinien, der Sprachkompetenz auf mehreren Skalen transparent und vergleichbar macht. Er liefert zahlreiche Kann-Beschreibungen für alltägliche, allgemein berufssprachliche
aber auch für Bildungssituationen.
Die Vorteile des gemeinsamen Referenzrahmens liegen klar auf der Hand: Er bietet eine stringente Beschreibung und Niveaustufung von Sprachhandlungskompetenz in der Fremdsprache.
Das Material wurde damit auch zum Referenzdokument zahlreicher Diskussionen über die Ziele
des modernen Sprachunterrichts und nicht zuletzt verdankt dieser dem GeR eine Aufwertung der
rezeptiven Teilkompetenzen (vgl. Vogt 2011: 62). Die vorgeschlagenen Referenzniveaus haben
insgesamt das Fremdsprachenlernen transparenter gemacht und Lernangeboten und Sprachtests eine größere Aussagekraft verliehen.
Der Referenzrahmen enthält aber immer auch die explizite Aufforderung, die Lehr- und Lernzielbeschreibungen vor dem Hintergrund der Lernsituation einer konkreten Zielgruppe zu interpretieren und mit Blick auf deren Bedürfnisse zu konkretisieren (GeR 2001: 20). Die Notwendigkeit,
Kann-Beschreibungen zu illustrieren, ist insbesondere für den berufsorientierten Sprachunterricht gegeben (vgl. Vogt 2011).
Seit seiner Veröffentlichung ist der GeR jedoch auch auf unterschiedlichen Ebenen kritisiert worden. Schon 2001 bemerkte man, dass die vorgeschlagenen Skalierungen in verschiedenen kulturellen Kontexten fragwürdig seien (vgl. Quetz 2001: 561). Diese Fragwürdigkeit spiegelt sich in
der Bestimmung der Zwischenstufen (A1+, A2+, B1+) wider, die in vielen lokalen Bildungskontexten sehr oft vorkommen.
Ein weiterer Kritikpunkt sind die fehlenden Skalen zur interkulturellen Kompetenz, deren Herausbildung heutzutage eine der wichtigsten Komponenten des modernen Fremdsprachenunterrichts
sei (vgl. Kecker 2011: 76f). Manche Fachleute wenden ein, dass die Kompetenz-Orientierung im
GeR zwar auf Handlungen und Autonomie der Lernenden basiere und ein geeignetes Lehrmaterial voraussetze. Die durch den GeR vorgeschlagene Didaktik begnüge sich aber zu oft mit instruktionistischen Verfahren, obwohl sie auf konstruktivistischen Lernmodellen basiere (Bausch,
Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematisch seien auch die erarbeiteten Skalierungen,
die den traditionellen Fertigkeitsbereichen zugeordnet worden seien und nicht die Integrierung
der Sprachfertigkeiten aufweisen (Roche 2013: 220). Die im GeR präsentierte Kompetenzstruktur berücksichtigt jedoch Mediation und Interaktion, die den traditionellen Fertigkeitsbereichen
neue Bedeutung geben.
11
Wie wurden kommunikative Handlungsfelder für die Zielberufe ermittelt?
Grundlage für die Sprachverwendungsprofile und die beispielhaften Kann-Beschreibungen bilden
die Ergebnisse einer Sprachbedarfserhebung. In einer breit angelegten Umfrage wurden die Berufsgruppen und Positionen in Firmen identifiziert, die besonders häufig Fremdsprachenkenntnisse am
Arbeitsplatz benötigen. Durch die Analyse der Rahmencurricula der entsprechenden Ausbildungsberufe, der Berufs- und Anforderungsprofile der Arbeitsagenturen sowie nationaler Kompetenzdatenbanken wurden sprachlich relevante Handlungsfelder ermittelt. Diese konnten wir dann in Interviews
mit Berufstätigen der befragten Firmen auf ihre tatsächliche Relevanz am Arbeitsplatz überprüfen. Es
wurde erfragt, welche Textsorten in der Fremdsprache zu bewältigen sind und wie die Toleranz gegenüber Umschreibungen und fehlerhaften Ausdrücken bei Gesprächspartnern ist. In den Interviews
wurde zudem ermittelt, welche weiteren sozialen und interkulturellen Kompetenzen die Arbeitnehmer
in der Kommunikation mit der Mutterfirma oder einem Kooperationspartner als wesentlich betrachten.
Mit Hilfe der ermittelten Sprachhandlungen, Anwendungssituationen und Textsorten konnten die
Kann-Beschreibungen des GeR für berufsspezifische kommunikative Aktivitäten konkretisiert
und durch Beispiele illustriert werden (mehr zur Methodik der Interviews auf Seite 19).
Das Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln
mit Erfolg
Ziel des Projektes …
… ist es, die Effizienz von Sprachkursen für Firmen und deren Mitarbeiter sowie die Anwendbarkeit von Fremdsprachenkenntnissen im Betriebsalltag von Unternehmen zu verbessern.
Dazu entstehen im Rahmen des Projektes …
✓ detaillierte berufssprachliche Kompetenzprofile für Berufe mit hohem Fremdsprachenbedarf in Unternehmen vor allem der Automobilindustrie und ihrer Zulieferer, des Maschinen-, Anlagen- und Werkzeugbaus und der Logistikbranche – sie dienen Kursplanern als
Leitfaden für einen aufgaben- und interkulturell orientierten Fremdsprachenunterricht
✓ Interaktive, crossmediale Lernmodule – die Materialien können nach Themen oder Sprachhandlungen gefiltert und zu individuellen Modulen für verschiedene Kursszenarien zusammengestellt werden – sowie eine App zum Training relevanter Phrasen und Strukturen
✓ Pilotkurse, die die Lernmodule in ein Lern-Management-System, z.B. Moodle, einbetten und
um weitere kooperative Aktivitäten für Lerner ergänzen, sowie ein Leitfaden für Lehrkräfte
Zielsprachen sind: Deutsch, Tschechisch, Polnisch, Slowakisch
Das Projekt-Team bilden …
✓ Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum
✓ fictionfarmer GbR, Berlin
✓ Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, Zweigstelle Liberec
✓ Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer, Praha
✓ Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram
✓ Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków
✓ Deutsch-Polnische Industrie- und Handelskammer, Warszawa
✓ Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania
Finanzierung: Das Projekt wird aus Mitteln der Europäischen Kommission, im Rahmen des Programmes Lebenslanges Lernen gefördert.
Die Projektergebnisse werden ab Januar 2016 unter: www.jasne-online.eu zugänglich sein.
12
Teil 1 – Überblick über kommunikative
Aktivitäten und Anforderungen
Kaufmännische Berufe am Beispiel des Leiters / der Leiterin
der Finanzabteilung
Kommunikative Handlungsfelder7
Kommunikation mit der Controlling-Abteilung des Mutterbetriebes und mit Mitgliedern der Geschäftsleitung
✓ Geschäftsergebnisse präsentieren (Video-Konferenzen)
✓ Beratungen und Telefonate zur Situation der Firma, z.B. Lösung wirtschaftlicher Fragen mit
Lieferanten
Vertragsabwicklung & Betriebsbuchhaltung
✓ Angebote auswerten
✓ Zahlungsein- und -ausgänge überwachen & mahnen
✓ Rechnungen und Bestellungen freigeben, bestätigen (Arbeit mit fremdsprachiger Buchhaltungssoftware)
Berichtswesen
✓ Monats-, Quartals- und Jahresabschlüsse erstellen und präsentieren
✓ Darstellung der Unternehmenstätigkeit und -entwicklung in Zahlen
Kommunikation in der Abteilung
✓ Leitung von / Teilnahme an Mitarbeiterbesprechungen
✓ Zuteilung, Planung und Kontrolle von Aufgaben
Kommunikation mit der Bank oder externen Dienstleistern (z.B. Mobilfunkanbieter)
Kommunikation mit anderen Abteilungen, insbesondere mit der IT-Abteilung
Allgemeine Lehr- / lernzielorientierte berufsspezifische
Kann-Beschreibungen8
A2
VERSTEHEN : Les en , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en
»Kann Sätze und häufig gebrauchte Ausdrücke verstehen, die mit Bereichen von ganz unmittelbarer
Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit,
nähere Umgebung).« (GeR)
Kann kurze einfache Texte verstehen, die ein Unternehmen und seine Tätigkeitsbereiche präsentieren.
Kann in einfachen berufsbezogenen Texten, z.B. Anzeigen, Prospekten, Angeboten, Notizen, Nachrichten
zur Terminabsprache und Planung, Rechnungen, Gutschriften und Lieferscheinen konkrete vorhersehbare
Informationen auffinden.
Kann kurzen, klaren Mitteilungen von Kolleg(inn)en, Kunden oder Lieferanten zu Terminen und
Arbeitsschritten bei bekannten Prozessen der Auftragsabwicklung die wesentliche Information entnehmen.
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird.
ie dargestellten Handlungsfelder wurden von mindestens 50% der befragten Mitarbeiter als relevant für die
D
Verwendung der Fremdsprache angegeben.
8
Die hier aufgeführten Kann-Beschreibungen zitieren die globalen Deskriptoren des Gemeinsamen Europäischen
Referenzrahmens (GeR) und engen sie auf die Sprachverwendung im beruflichen Kontext ein. Die unten dargestellten Beispiele illustrieren die Kann-Beschreibungen anhand konkreter Situationen und Textsorten.
7
13
A2
HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , S ic h a u sta u sc h en
»Kann sich in einfachen, routinemäßigen Situationen verständigen, in denen es um einen einfachen
und direkten Austausch von Informationen über vertraute und geläufige Dinge geht. Kann mit einfachen
Mitteln die eigene Herkunft und Ausbildung, die direkte Umgebung und Dinge im Zusammenhang mit
unmittelbaren Bedürfnissen beschreiben.« (GeR)
Kann einfache Mitteilungen wie eine Telefonnotiz verfassen. Kann mit Hilfe von Textbausteinen in einer
E-Mail Informationen zu Terminabsprachen weitergeben und um Zusendung oder Weiterleitung von
Dokumenten bitten.
Kann in eine Buchhaltungssoftware mit fremdsprachiger Benutzeroberfläche Angaben zur Rechnung
eintragen.
Kann am Arbeitsplatz einfache Telefonate führen und nach Rechnungsangaben, Preisen oder nach den
Gründen des Zahlungsverzugs fragen sowie auf diese Fragen reagieren.
Kann Kolleg(inn)en um Hilfe oder Erklärung bitten. Kann mitteilen, dass noch mehr Zeit für eine Aufgabe
benötigt wird.
B1
VERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en
»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um
vertraute Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen
man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR)
Kann am Arbeitsplatz routinemäßig verwendete Standardtexte, gebräuchliche Standardbriefe und
Mitteilungen mit Informationen über Arbeitsabläufe sowie Vertragsabwicklung und Betriebsbuchhaltung
verstehen.
Kann in Beratungen der Geschäftsleitung oder der Abteilung zu weniger komplexen Themen den
wesentlichen Punkten folgen.
Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Buchhaltungssoftware verstehen.
B1
HANDELN: Schreiben , Spr ec h en , Sic h a u sta u sc h en
»Kann sich einfach und zusammenhängend über vertraute Themen und persönliche Interessengebiete
äußern. Kann über Erfahrungen und Ereignisse berichten, Träume, Hoffnungen und Ziele beschreiben
und zu Plänen und Ansichten kurze Begründungen oder Erklärungen geben.« (GeR)
Kann unter Verwendung von Textbausteinen Standardbriefe an Lieferanten und Kunden, wie Anfragen,
Angebote, Bestellungen, Auftragsbestätigungen und Mahnungen schreiben und darauf reagieren.
Kann für eine Bewerbung einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM)
Kann ohne Vorbereitung an Gesprächen über Arbeitsabläufe in der Abteilung sowie zur Vertragsabwicklung
und Betriebsbuchhaltung teilnehmen. Kann die wichtigsten Ergebnisse einer Beratung präsentieren,
wenn er / sie sich vorbereiten kann.
Kann in einfachen Worten Informationen zu Produkten des Unternehmens oder zu Zahlungsbedingungen
weitergeben. Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten, Bestellungen oder Rechnungen
bitten.
14
Leitender Konstrukteur / Leitende
Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion
Kommunikative Handlungsfelder
Schwerpunkt: Produktionsplanung, -steuerung
Kommunikation mit Technolog(inn)en / Mitarbeiter(inne)n im Fertigungsprozess
✓ Absprache zu Fertigungs- oder Montageschritten
✓ Arbeitspläne und Fertigungsstücklisten absprechen
✓ Einhaltung der Qualitätsstandards überprüfen
Kommunikation mit anderen Abteilungen im Betrieb zur Personal- und Materialplanung
✓ Teilnahme an oder Leitung von Beratungen und Meetings
Mitarbeiter(innen) anleiten und einweisen
Abläufe und etwaige Störungen und deren Ursachen dokumentieren
Schwerpunkt: Konstruktion
Neuentwicklung oder Verbesserung von Produkten, Maschinen oder Anlagen bzw. deren Einzelteilen; Zusammenarbeit mit anderen Ingenieur(inn)en und Techniker(inne)n
✓ Kommunikation mit der Konstruktions- oder Produktionsabteilung
✓ an Beratungen teilnehmen und mündliche und schriftliche Absprachen treffen
✓ Verfahren beschreiben und präsentieren
✓ Arbeitsergebnisse dokumentieren
Kommunikation mit Externen: Einkauf, Beschaffung & Kundendienst
Kommunikation mit Lieferanten
Kommunikation mit der Einkaufs- und Logistikabteilung
Kunden beraten und betreuen (allgemeiner Kundendienst und Instandhaltung)
Montage, Inbetriebnahme
✓ Einweisung in Geräte beim Kunden
✓ Kommunikation mit Kunden
✓ Koordination der Fachkräfte vor Ort
Kann-Beschreibungen
A2
Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit, nähere
Umgebung).« (GeR)
Kann in einfachen berufsbezogen Texten, wie Produktkatalogen, Angeboten, Fertigungsstücklisten, Notizen,
Rechnungen und Lieferscheinen, konkrete vorhersehbare Informationen auffinden. Kann technischen
Zeichnungen mit Beschriftungen und Konstruktionsunterlagen die wesentlichen Informationen entnehmen.
Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen in der Produktionshalle verstehen.
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird.
15
A2
Kann einfache Mitteilungen wie eine Telefonnotiz verfassen. Kann mit Hilfe von Textbausteinen in
einer E-Mail Informationen zu den nächsten Fertigungsschritten weitergeben und um Zusendung oder
Weiterleitung von Dokumenten bitten.
Kann in eine Konstruktionssoftware mit fremdsprachiger Benutzeroberfläche technische Daten zu
einem Produkt eintragen.
Kann am Arbeitsplatz einfache Telefonate führen und z.B. in Gesprächen mit Großhändlern sagen, was
er / sie sucht, und nach dem Preis, der Anzahl und der Qualität fragen. Kann sich in einem einfachen
Gespräch mit Mitarbeiter(inne)n in der Produktionshalle über das Funktionieren einer Maschine
austauschen und gegebenenfalls nach dem Problem fragen.
Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Umsetzung einer Aufgabe benötigt
wird. Kann Kolleg(inn)en vorschlagen, eine Zeichnung gemeinsam am Computer zu besprechen.
B1
»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um vertraute
Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen man auf
Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR)
Kann am Arbeitsplatz routinemäßig verwendete Standardtexte und Mitteilungen, wie Gerätedokumentationen,
Fehlerberichte und Produktbeschreibungen verstehen.
Kann den wesentlichen Punkten von längeren Gesprächen in der Produktionshalle, z.B. über Störungen an
einer Maschine, folgen.
Kann Anweisungen zu Fertigungs- und Montageschritten sowie zur Wartung einer bekannten Maschine
verstehen. Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Software aus seinem Arbeitsbereich verstehen.
B1
Kann einen kurzen Fehlerbericht verfassen oder eine schriftliche Schadensmeldung anfertigen. Kann
unter Verwendung von Textbausteinen E-Mails und Briefe zu Fragen des Materialbedarfs und der
Qualitätskontrolle verfassen. Kann eine technische Zeichnung beschriften.
Kann für eine Bewerbung einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM)
Kann ohne Vorbereitung an Gesprächen in der Abteilung oder in der Produktionshalle über Arbeitsabläufe
oder über Themen teilnehmen, die ihm / ihr vertraut sind. Kann die Bedienung einer Maschine als
einfache Abfolge von Schritten erklären.
Kann Informationen über seine / ihre Tätigkeit, Abteilung, die Firma und die Produkte und Arbeitsabläufe
geben. Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten oder technischen Zeichnungen bitten.
Triebfahrzeugführer(in)9 / Lokführer(in)
Kommunikation mit dem Fahrdienstleiter per Zugfunk
9
✓ anmelden und Abfahrtbereitschaft melden
Triebfahrzeugführinnen, Lokleiterinnen, Rangiererinnen, Disponentinnen und Fahrdienstleiterinnen sind im Folgenden in den jeweiligen Berufsbezeichnungen Triebfahrzeugführer, Lokleiter, Rangierer, Disponent und Fahrdienstleiter eingeschlossen.
16
✓ sich zu Signalen auf der Strecke verständigen
✓ außergewöhnliche Ereignisse auf der Strecke per Zugfunk melden
✓ technische Schwierigkeiten melden
Kommunikation im Bahnhof mit dem Fahrdienstleiter und anderen Mitarbeiter(inne)n der Bahn
wie Disponenten, Rangierern, Weichenwärtern und Lokleitern
✓ Befehle und Anweisungen entgegennehmen
✓ Fahrplanänderungen und Liste der Langsamfahrten übernehmen
Kommunikation mit der Bahninspektion oder der Polizei bei außergewöhnlichen Ereignissen auf
der Strecke
✓ Angaben zum Vorfall machen
✓ Berichtsformulare ausfüllen
Kann-Beschreibungen
A2
Kann in berufsbezogenen Texten, wie Befehlen und Aufträgen, der Liste der Langsamfahrten und
Fahrplänen konkrete vorhersehbare Informationen auffinden.
Kann kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen des Lokleiters oder Fahrdienstleiters Informationen zur
Abfahrts- oder Ankunftszeit, zur Zugnummer oder Gleisnummer entnehmen.
Kann einem Fernsehbeitrag oder Videofilm zu einem Verkehrsunfall die Schlüsselinformationen
entnehmen.
A2
unmittelbaren Bedürfnissen beschreiben.«
Kann sich Notizen zu einer Fahrplanänderung machen und nach dem Diktat des Fahrdienstleiters einen
Befehl oder Auftrag aufschreiben.
Kann in ein gängiges Berichtsformular grundlegende Angaben zu Zeit, Ort, Person und Zug eintragen.
Kann sich per Zugfunk oder im Bahnhof nach geänderten Abfahrtszeiten, Verspätungen oder aktuellen
Baustellen erkundigen sowie auf Fragen dazu reagieren.
Kann Kolleg(inn)en um Hilfe oder Erklärung bitten. Kann mitteilen, dass noch mehr Zeit benötigt wird.
B1
man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet. « (GeR)
Kann am Arbeitsplatz verwendete Standardtexte wie Befehle oder Vorschriften zum Verhalten bei
bestimmten Signalen verstehen.
Kann einer Wegbeschreibung folgen. Kann die Anweisungen des Fahrdienstleiters bei einem
außergewöhnlichen Ereignis verstehen.
Kann einem Fernsehbericht zur Wetter- und Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen.
17
B1
Kann in einem Unfallberichtsformular Angaben zum Unfallhergang machen. Kann seine Erfahrungen
mit außergewöhnlichen Ereignissen, z.B. in einem Forenbeitrag, in einfachen Worten schildern.
Kann gegenüber der Polizei berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist. Kann erklären, warum
sich die Ab- oder Weiterfahrt verzögert.
Kann Angaben zur Lok, Wagenliste und aktuellen Befehlen und Fahrplanänderungen weitergeben.
Fernfahrer(in)
Kommunikation mit Lagerpersonal und Mitarbeiter(inne)n des Bereiches Expedit beim Kunden
✓ Anweisungen zur Übernahme oder Zustellung des Ladeguts verstehen
✓ die Verladung beaufsichtigen und Ladepersonal beraten
✓ aufgeladene Güter sicherstellen
✓ geltende Sicherheitsvorschriften und betriebliche Regelungen verstehen und beachten
✓ Warenbegleitpapiere besorgen und komplettieren
Kommunikation mit Passant(inn)en, dem Personal von Raststätten und Kolleg(inn)en
✓ nach dem Weg fragen, Wegauskünfte verstehen, Hinweisschilder verstehen
✓ Dienstleistungsgespräche im Zusammenhang mit Übernachtung, Verpflegung und Parkgebühren führen
Kommunikation mit der Polizei
✓ bei Unfall- und Zwischenfallsituationen: Informationen zum Unfallhergang, persönliche Angaben, Angaben zur Ladung und zum Fahrzeug austauschen
✓ bei Polizeikontrolle: Auskunft zur Ladung, zu Lenk- und Ruhezeiten und zu Warenbegleitpapieren geben
Kann-Beschreibungen
A2
Kann in berufsbezogenen Texten, wie Ladeplänen und Vorschriften für das Befahren eines
Kundenfirmengeländes, konkrete vorhersehbare Informationen auffinden, wenn sie durch Grafiken und
Piktogramme unterstützt werden.
Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen der Lagermitarbeiter(innen) beim
Be- und Entladen oder des Raststättenpersonals bei Fragen zur Unterkunft und Verpflegung verstehen.
Kann die Hauptinformation einer Video-Anleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände erfassen.
18
A2
Kann sich Notizen zur einer Wegbeschreibung oder Ortsangabe machen.
Kann wesentliche Angaben in einen CMR-Frachtbrief eintragen.
Kann sich an der Raststätte und auf dem Kundenfirmengelände nach dem Weg, nach Preisen oder der
Verkehrssituation erkundigen sowie auf vorhersehbare Fragen reagieren.
Kann Kolleg(inn)en oder Lagermitarbeiter(innen) um Hilfe oder Erklärung bitten. Kann mitteilen, dass
noch mehr Zeit für das Be- oder Entladen benötigt wird.
B1
man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR)
Kann am Arbeitsplatz verwendete Standardtexte wie Warenbegleitpapiere, Vorschriften zum Verhalten
auf dem Werksgelände und Sicherheitsvorschriften verstehen.
Kann einer detaillierten Wegbeschreibung auf dem Firmengelände eines Kunden folgen. Kann im Radio
einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen.
Kann Anweisungen zur Bedienung von Ladehilfen verstehen. Kann die wesentlichen Inhalte einer VideoAnleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen.
B1
Kann in einem Unfallberichtsformular Angaben zum Unfallhergang machen. Kann seine / ihre
Erfahrungen an einer Raststätte, z.B. in einem Forenbeitrag, in einfachen Worten beschreiben.
Kann gegenüber der Polizei berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist. Kann beim Kunden
erklären, warum eine Lieferung beschädigt ist.
Kann bei einer Polizeikontrolle Angaben zur Ladungssicherung machen.
Teil 2 – Sprachverwendungsprofile und
detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen
Einleitung
Kursplaner und Curricula-Verantwortliche, die berufsspezifische Fremdsprachenangebote planen, benötigen ein klares Bild davon, welchen sprachlichen Anforderungen ihre Lerner im beruflichen Alltag gewachsen sein müssen, in welchen Kontexten sie Fremdsprache verwenden und
benötigen, wie also die Lerner selbst aber auch der Arbeitgeber den konkreten Fremdsprachenbedarf einschätzen. Teil 2 der Publikation möchte die sprachlich-kommunikativen Anforderungen
für den Fremdsprachengebrauch in den Zielberufen umfassend darstellen und detaillierte Lehrund Lernziele für Lernangebote auf den Referenzrahmenniveaustufen A2(A2+) und B1 (B1+)
ableiten.
19
Methodik der Sprachbedarfsermittlung
Die durchgeführte Untersuchung umfasste eine quantitative Sprachbedarfserhebung, die Inhaltsanalyse von Rahmencurricula der Berufsausbildung sowie von Anforderungsprofilen der Arbeitsmarktportale und qualitative Studien in Form leitfadengestützter Interviews.
Die breit angelegte Fragebogenerhebung10 ermittelte den Bedarf an Fremdsprachenkenntnisse
in Unternehmen in fünf mitteleuropäischen Ländern in Bezug auf Deutsch, Polnisch, Tschechisch
und Slowakisch. Die Ergebnisse der Erhebung bilden die Perspektive der Unternehmer ab, denn
die Fragen wurden in der Regel von der Personalabteilung bzw. der Leitung ausgefüllt. Sie liefern
uns u.a. Informationen darüber, in welchen Berufen der Sprachbedarf am höchsten ist.
Um einen Überblick über berufliche Handlungsfelder und objektive sprachlich-kommunikative Anforderungen in diesen Bereichen zu erhalten, wurden Berufsprofile in Kompetenzdatenbanken
der nationalen Arbeitsagenturen und Ministerien für Arbeit sowie Rahmencurricula der Berufsausbildung analysiert. Es entstanden Listen konkreter Sprachhandlungsanlässe für alle relevanten
beruflichen Handlungsfelder (Interviewbögen), die uns als Grundlage für die leitfadengestützten
Interviews dienten.
BEISPIEL 1 | Fernfahrer
Besorgung und Komplettierung der Transportdokumente: CMR Frachtbrief ausfüllen
BEISPIEL 2 | Leitender Konstrukteur / Leitung der Produktionsabteilung
Schwerpunkt Produktionsplanung und –steuerung | Kommunikation mit Technolog(inn)en und
Mitarbeiter(inne)n im Fertigungsprozess: Arbeitspläne und Fertigungsstücklisten absprechen
Abbildung 1: Beschreibung sprachlich-kommunikativer Anforderungen in Interviewbögen (Ausschnitt)
In insgesamt 36 Interviews wurden anschließend Mitarbeiter der teilnehmenden Unternehmen
– Bereichsleiter(innen) in den kaufmännischen Abteilungen, Leiter(innen) der Produktionsund Konstruktionsabteilungen, Assistent(inn)en der Geschäftsleitung, Fernfahrer(innen) und
Dispatcher(innen) – zu Aspekten des Fremdsprachengebrauchs am Arbeitsplatz befragt. Damit wurde die Erhebung um eine subjektive Perspektive, die der Mitarbeiter(innen), ergänzt11.
Mitarbeiter(innen) der Personalabteilung sowie Ausbildungsverantwortliche wurden zusätzlich
zu unterstützenden Maßnahmen sowie zu den Anforderungen befragt, die der Betrieb an die
Fremdsprachenkenntnisse seiner Mitarbeit(innen) stellt. Die Interviews wurden zur Quelle von
Informationen über:
✓ routinemäßige Sprachhandlungen am Arbeitsplatz, deren Häufigkeit und Relevanz
✓ anspruchsvolle Situationen und Bedingungen, die die Kommunikation erschweren
✓ den Umgang mit Texten (Textsorten, Rezeption und Produktion)
✓ den Umgang mit Verständigungsschwierigkeiten
✓ und schließlich die Relevanz weiterer sozialer und interkultureller Kompetenzen
Die angewandte Triangulation von Inhaltsanalyse, Befragung der Unternehmen und Mitarbeiter-Interviews resultierte in den hier dargestellten Fallbeispielen, konkreten Sprachverwendungsprofilen und detaillierten Beispieldeskriptoren.
10
11
siehe Einleitung zu Teil 1; die Ergebnisse sind unter www.jasne-online.eu zugänglich
Huhta unterscheidet in Bezug auf die Fremdsprachenbedarfsermittlung und die Ermittlung von Kompetenzanforderungen drei Perspektiven: individuelle Bedarfe (Mikro-Ebene), betriebliche und schulische Bedarfe (Meso-Ebene)
und gesellschaftliche Bedarfe (Makro-Ebene). Durch die angewandte Triangulation von Inhaltsanalyse, Befragung
der Unternehmen und Mitarbeiter-Interviews werden in dieser Untersuchung alle drei Perspektiven einbezogen.
20
Fallbeispiele und Sprachverwendungsprofile
Bei der Planung eines Kurses, seiner Lehrziele und Inhalte ist es wesentlich, sich bewusst zu
machen, in welchen Situationen, unter welchen Bedingungen und mit welchen Personen die
Lernenden kommunizieren werden. Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen beschäftigt
sich in Kapitel 4 daher an prominenter Stelle mit der Frage des Verwendungskontextes und empfiehlt seinen Nutzern zu bedenken und anzugeben:
✓ „welche Situationen die Lernenden bewältigen müssen, auf welche sie vorbereitet werden
sollen und was von ihnen in dieser Hinsicht erwartet wird.
✓ mit welchen Orten, Institutionen / Organisationen, Personen, Objekten, Ereignissen oder
Handlungen die Lernenden zu tun haben werden.“ (GeR: 53)
Das Projekt CEF Professional12 hat basierend auf dem GeR eine Checkliste für Kursplaner erstellt, und empfiehlt vier Kontextkategorien zum Verständnis des soziokulturellen Umfelds von
Fachleuten in ihrer Arbeitsumgebung:
a. Ort
b. Teilnehmer (Personen, Gemeinschaften, Unternehmen, Institutionen)
c. Kommunikationssituationen und
d. Texte
(Huhta / Koster 2007: 9)
In Teil 2 unser Publikation findet der Nutzer entsprechend für jeden Beruf einen Überblick über relevante kommunikative Situationen und wichtige Aspekte des Verwendungskontextes, d.h. über:
Orte, beteiligte Institutionen / Organisationen und Personen sowie deren soziale Rollen,
Sprachhandlungen und relevante Textsorten.
Wo angebracht, werden weitere Bedingungen und Umstände dargestellt, die die Kommunikation
beeinflussen können, wie z.B. starker Zeitdruck, psychische Belastungen, der Status der Beteiligten und die hierarchischen Beziehungen zwischen ihnen.
Es wird zunehmend kritisiert, dass bei der Ermittlung berufssprachlicher Kompetenzen als Grundlage für Kurspläne die Perspektive der Lernenden nicht ausreichend bedacht wird (vgl. z.B. Radspieler 2014: 9). Da Lernen stark an Situationen gebunden ist, ist es zweckmäßig diese zu erfassen und sog. Critical incidents zu berücksichtigen (Radspieler 2014:10). Durch die Darstellung
von Fallbeispielen möchten wir ein klares Bild von typischen Betriebsabläufen vermitteln, aber
auch Situationen aufzeigen, die von den Sprachverwendern als anspruchsvoll wahrgenommen
werden und besondere Anforderungen an eine erfolgreiche Kommunikation stellen.13
Berufsbezogene detaillierte LEHR- UND Lernzielbeschreibungen
Grundlage für die Darstellung konkreter Lehr- und Lernziele für berufsspezifische Sprachlernangebote bilden die Kann-Beschreibungen des Referenzrahmens (GeR). Im Projekt JASNE – Alles
klar! wurden die Global- und Subskalen der Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+)14 ausgewertet
Das Leonardo-Projekt CEF Professional hat eine Reihe berufsspezifischer Sprachfertigkeitsprofile als Grundlage für die Kursplanung erstellt. „Das Projekt basiert auf vorangegangenen Studien, in denen der gemeinsame
europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR / CEF) der Vermittlung von fachsprachlichen Sprach- und
Kommunikationsfertigkeiten (LCPP) dient.“ (Huhta / Koster 2007: 1)
13
Diese Situationen können Kursplanern wesentliche Informationen zur Planung von Materialien oder Rollenspielen liefern. Vgl. dazu das Konzept der Schnappschüsse in den Kompetenzprofilen des Projektes CEF Professional (Huhta / Koster 2007:7f).
14
Die Niveaustufen A2+ (auch A2.2) und B1+ (auch B1.2) sind sogenannte „starke Varianten“ der jeweiligen Basisniveaus. Da diese zusätzlichen Deskriptoren meist viel konkreter in Bezug auf den Umfang der Information, die
bewältigt wird, sind (GeR: 43), finden sich hier häufig auch berufsbezogene Deskriptoren. Wo das der Fall ist,
wurden sie in die berufsspezifischen Skalen aufgenommen und entsprechend gekennzeichnet.
12
21
und zu dem hier vorgeschlagenen System der Anforderungen konkreter Berufe in Beziehung
gesetzt. Außerdem wurden die Kann-Beschreibungen des Schweizer Rahmenkonzepts „Deutsch
für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) hinzugezogen (Maurer 2010). Das Schweizer Rahmenkonzept
fokussiert und formuliert auf Grundlage des Referenzrahmens Kann-Beschreibungen auf den
europäischen Kompetenzniveaus A1, A2 und B1 speziell für den beruflichen Kontext. Es stellt
„arbeitsmarktorientierte Kommunikationsfähigkeiten“ zunächst global für die Aktivitäten Hören,
Lesen, Sprechen, Schreiben und schriftliche wie mündliche Interaktion dar, wird dann aber in
den detaillierten Kann-Beschreibungen mit Beispielen aus der Arbeitswelt so konkret, dass sie
als Lehr- und Lernziele erfasst werden können (Maurer 2010: 28). Dabei beschreiben die im
Schweizer Rahmenkonzept gewählten Beispiele vorrangig Aktivitäten und Sprachhandlungen
aus dem allgemeinen Berufsleben bzw. orientieren sich an kaufmännischen Berufsfeldern (vgl.
TELC 2014: 6).
Mit Hilfe der ermittelten Sprachhandlungen und Sprachverwendungsprofile konnten den Kann-Beschreibungen des GeR und des Schweizer Rahmenkonzepts berufsspezifische kommunikative
Aktivitäten und Textsorten zugeordnet werden. Durch die Illustration mit konkreten Beispielen
möchten wir die Aussage der Niveaustufen verdeutlichen und die Anwendung der Referenzrahmendeskriptoren für die ausgewählten Berufe erleichtern. Wir möchten darauf hinweisen, dass
die Beispieldeskriptoren immer vor dem Hintergrund der konkreten Sprachverwendungsprofile zu
lesen und vor allem für die Berufsgruppen in den skizzierten Kontexten relevant sind.15 In der Darstellung der Lehr- und Lernziele werden zunächst immer die GeR- sowie der DfAM-Deskriptoren
zitiert und darunter durch einen Beispieldeskriptor illustriert.
Hinweise zur Auswahl der Subskalen
Die Ergebnisse der durchgeführten Untersuchung haben die Gestalt der entstandenen Raster mit
routinemäßigen kommunikativen Aufgaben in konkreten Verwendungskontexten beeinflusst und
unsere Auswahl der Deskriptoren determiniert. Diese gesammelten detaillierten kommunikativen
Aufgaben haben zur Formulierung der Beispieldeskriptoren beigetragen.16
Uns ist bewusst und der Nutzer sollte bedenken, dass ein Kriterium sich nicht immer in einer entsprechenden Abstufung (Gradierung) gleichsam in beiden Niveaustufen wiederfindet und dass
der Referenzrahmen gerade bei den Subskalen gewisse Inkonsistenzen aufweist (vgl. Diskussion zur Kritik an der mangelnden Kohärenz in Vogt 2010: 117ff). Wir haben uns jedoch bemüht, in
der Formulierung auf Kohärenz mit dem Ausgangsdeskriptor zu achten. Die Deskriptoren wurden
vor allem in Bezug auf die Aufgabe und Inhalte bzw. die Textsorte spezifiziert, die qualitative Ausprägung einer Handlung wurde übernommen.
Die im GeR präsenten Skalen zu Lernstrategien werden in unserer Publikation nicht extra dargestellt bzw. illustriert ebenso wenig wie die Skalen zu linguistischen, soziolinguistischen und pragmatischen Kompetenzen (vgl. Kapitel 5 des GeR). Ihre Adaptation für berufliche Kontexte scheint
uns wegen der Verschiedenheit von möglichen sprachlichen Anwendungskontexten wenig
hilfreich zu sein. Generell wurden die Beispieldeskriptoren des GeR bzw. des Schweizer Rahmenkonzepts mit einem Beispiel illustriert, für die die Sprachverwendungsprofile eine Spezifikation nahelegen. Deskriptoren oder Subskalen, die sich auf allgemein berufssprachliche Kompetenzen (z.B. das Schreiben einer Bewerbung), auf für die Berufe nicht relevante Kompetenzen
(z.B. kreatives Schreiben) oder auf den Unterrichtskontext beziehen (wie das Hören von Tonaufnahmen), werden hier daher nicht extra spezifiziert und aufgeführt. Die Auswahl der illustrierten
Deskriptoren variiert geringfügig für die einzelnen Berufe.
Im Unterschied etwa zum Schweizer Rahmenkonzept Deutsch für den Arbeitsmarkt oder dem Modellprojekt:
Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen (Integral 2004) steht weniger
der Fremdsprachenlerner als Berufstätiger im Gastland bzw. in einem fremdsprachigen Kollektiv im Mittelpunkt.
Vielmehr heben die Beispieldeskriptoren auf Kommunikationssituationen zwischen Geschäftspartnern oder zwischen Mutter- und Tochterunternehmen ab.
16
Für die Adaption der Skalen wurden nur kommunikative Aktivitäten berücksichtigt, die von der Mehrheit der Interviewten einer Berufsgruppe als relevant für die fremdsprachliche Kommunikation angegeben wurden.
15
22
Aufgrund der zunehmenden Verbreitung von Video-Anleitungen, die Nutzern z.B. die Verwendung einer Software erklären, haben wir im Bereich Hör-Seh-Verstehen einen Deskriptor für eben
diese spezifische Textsorte ergänzt und uns bei der Formulierung an der Beispielskala „Fernsehsendungen und Filme verstehen“ orientiert.
Im Rahmen unseres Projektes war es nicht möglich, eine umfangreiche qualitative und quantitative Validierung der erarbeiteten Beispielsdeskriptoren durchzuführen. Es ist uns bewusst, dass
sie zum Gegenstand von Folgeuntersuchungen werden sollte.
Kaufmännische Berufe – Leiter(in) der Finanzabteilung,
Buchhalter(in)
Fallbeispiele: Beispielsituationen und typische Arbeitsabläufe
FALL 1 – Typische Aufgaben des Leiters / der Leiterin der Finanzabteilung eines börsennotierten Unternehmens (Autozulieferer) mit Standorten in mehreren europäischen Ländern
✓ Kommunikation mit Mitarbeiter(inne)n in der Abteilung und mit Mitgliedern der Geschäftsleitung
✓ monatliche Gremiensitzung zur wirtschaftlichen Situation der Firma und zur Entwicklung der
Produktion
✓ Herausforderungen: argumentieren und überzeugen können, seine Meinung ausdrücken,
begründen und auch durchsetzen können
✓ Mitarbeitersitzungen: Verteilung und Kontrolle der Aufgaben, Lösung von offenen Fragen
oder Problemen
✓ Regelmäßige Beratungen mit der Leitung der Buchhaltung
✓ Herausforderungen: Sitzung eröffnen und beenden, Fachwortschatz aus dem Bereich der
Buchhaltung beherrschen
✓ Bewilligen und Auslösen von Bestellungen und Rechnungen
✓ Telefonate mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung oder des Einkaufs und mit Mitgliedern der
Geschäftsleitung
FALL 2 – Typische Aufgaben des Kreditoren- oder Debitorenbuchhalters
✓ Verschiedene Arten von Dokumenten unterscheiden (Rechnungen, Gutschriften, Lieferscheine, Mahnungen)
✓ Status einer Rechnung per E-Mail oder telefonisch mitteilen
✓ Verzögerungsgründe mitteilen, sich dafür entschuldigen und danach fragen
✓ fehlende Angaben (z.B. Bestellnummer, Steuernummer) erfragen und um Korrektur bitten
✓ mit der Zentralbuchhaltung per E-Mail oder telefonisch kommunizieren, z.B. um Zahlungsbeschleunigung bitten
✓ auf eine Mahnung reagieren, den Rechnungsstatus mitteilen, Probleme erklären (z.B. falsche Anschrift), Lösungsvorschläge machen
✓ sich über Konsequenzen der Verzögerung informieren, nach fehlenden Zahlungen fragen
23
Detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben
und des Verwendungskontextes
Kommunikative
Aufgabe
Verwendungskontext (Orte,
Personen,
Institutionen)
Sprachhandlungen
Umgang mit
Textsorten
Beratungen / Telefonate
zur Situation der Firma
zur Lösung wirtschaftlicher Fragen mit
Lieferanten
Präsentieren von
Verhandlungsergebnissen mit Lieferanten
Beratungen
intern: Video- oder
Telefonkonferenzen
mit Mitgliedern der
Geschäftsleitung
seinen Standpunkt ausdrücken
und begründen
zu Standpunkten anderer
Stellung nehmen, Zweifel
und Vermutung ausdrücken,
jemanden um seine Meinung
bitten
zustimmen, widersprechen
jemanden überzeugen, auf
etwas beharren
etwas kritisieren, etwas
eingestehen
ein Problem beschreiben,
Lösungsvorschläge machen
Mittel zur „Redeorganisation“
(ums Wort bitten, anzeigen,
dass man weitersprechen
möchte, etc.)
Mittel zur „Redestrukturierung“
(betonen, zusammenfassen,
einleiten, aufzählen, etc.)
Verhandlungsergebnisse
präsentieren
Protokolle verstehen und
ggfls. kommentieren
Angebote von
Zulieferern vergleichen
und auswerten
über Liefer- und Zahlungsbedingunverhandeln
Verträge prüfen und
abschließen
Auftragsabwicklung
intern: Rückfragen an
andere Abteilungen
Kommunikation mit
Zulieferer
Auftragsabwicklung intern:
Rückfragen an andere
Abteilungen
Kommunikation mit Zulieferer
Angebote lesen und im
Detail auswerten
Auftragsbestätigungen herausgeben
Kaufverträge lesen,
insbes. Liefer- und
Zahlungsbedingungen
Bestellungen bestätigen
Zahlungen veranlassen
(Rechnungen im
System) freigeben
Rechnung ablehnen
Wareneingang prüfen
auf Störungen reagieren
Auftragsabwicklung
intern: Rücksprache
mit Mitarbeiter(inne)n
in der Buchhaltung der
Mutterfirma und mit dem
Einkauf; per E-Mail und
telefonisch
etwas schriftlich bestätigen
etwas begründen
etwas ablehnen
Rückfragen stellen
Kaufverträge mit Blick
auf Informationen zu
Zahlungsmodalitäten
lesen
Rechnungen im Detail
verstehen
Mahnungen lesen und
darauf reagieren
Eine E-Mail mit der Bitte
um die Freigabe der
Rechnung verstehen
und schreiben
Umgang mit
deutschsprachigen
Formularen bzw.
mit dt.-sprachiger
Software (Angaben in
Formularen und in PCAnwendungen)
Zahlungsein- und
-ausgänge überwachen
Handeln bei
Zahlungsverzug
(Mahnung auslösen)
Auftragsabwicklung
intern: Korrespondenz
und Telefonate mit
anderen Abteilungen
und der Buchhaltung der
Mutterfirma
Kommunikation mit
Kunden und Zulieferern
Rückfragen stellen
auf Verpflichtungen hinweisen,
(Nicht-)Machbarkeit
ausdrücken und begründen
Verhinderung ausdrücken
auf eine Mahnung reagieren /
antworten
Belege, Rechnungen,
Lieferscheine lesen und
prüfen
Mahnungen schreiben
(nach Vorlage)
24
Monats-, Quartals- und
Jahresabschlussberichte verfassen:
Auskunft über &
Darstellung der
Unternehmenstätigkeit
und –entwicklung in
Zahlen
Vorschläge für
unternehmenspolitische Entscheidungen
unterbreiten
Beratungen intern:
Darstellung der
Ergebnisse in Telefonund Videokonferenzen
oder in Beratungen mit
der Geschäftsleitung
Gewinne und Verluste
darstellen
Defizite, Verluste, Wachstum,
Entwicklungen beschreiben
etwas positiv oder negativ
bewerten
eine Entwicklung, einen
Rückgang begründen
Schlussfolgerungen aus
Kennzahlen ableiten
Konsequenzen darstellen
Vorschläge machen
Berichte (auf Grundlage
einer Vorlage) erstellen
Geschäftsergebnisse,
Jahresabschlüsse
präsentieren
Beratungen
intern: Video- oder
Telefonkonferenzen
mit Mitgliedern der
Geschäftsleitung
etwas benennen, feststellen
eine Entwicklung beschreiben
auf etwas aufmerksam machen
Grafiken und Statistiken
beschreiben
rückversichern, ob etwas
verstanden wurde
Mittel zur „Redestrukturierung“
und „Redeorganisation“ (s.o.)
Präsentationsfolien mit
Statistiken und Grafiken
vorbereiten, präsentieren
und kommentieren
Mitarbeiter(innen)
anleiten und Arbeit
koordinieren
Zeit- und Arbeitspläne
erstellen
Verantwortung festlegen
interne Beratungen der
Mitarbeiter(innen) der
Buchhaltung
Handlungsregulierung
allgemein: auffordern, bitten,
anweisen, vorschlagen,
einwilligen, ablehnen
Termine absprechen
nach Gründen für Verzug
fragen
eine Sitzung eröffnen und
schließen
auf Probleme hinweisen
nach Problemen fragen
Arbeitsschritte benennen
um Korrekturen bitten
Verschiebungen oder
Änderungen bekanntgeben
Gefühlsäußerungen: (Un)
Zufriedenheit, Hoffnung,
Befürchtungen, Ungeduld
ausdrücken
Redeorganisation &
Verständnissicherung: ums
Wort bitten, um Erläuterung,
Wiederholung bitten
Menschen angemessen
ermuntern, drängen, warnen
Vorschläge für gemeinsame
Handlungen machen
Arbeitsplan erstellen und
vorstellen
Protokolle lesen und
prüfen
Spezifische Anforderungen und Kommunikationsbedingungen
✓ grundlegende Kenntnis der Warengruppen und Produktmerkmale
✓ Kenntnis der Grundbegriffe der Bilanz, Gewinn- und Verlustrechnung / des Jahresabschlusses
✓ Sicherheit in der Kommunikation wird auch in Konfliktsituationen erwartet; es ist nötig, seinen
Standpunkt verdeutlichen zu können
✓ Besondere Anforderungen an den Leiter / an die Leiterin der Finanzabteilung
❍ der Leiter / die Leiterin der Abteilung im Tochterunternehmen trägt die Verantwortung für
die Quartals- und Jahresabschlüsse
❍ in Situationen, in denen der Mitarbeiter / die Mitarbeiterin aus dem Mutterunternehmen
Leiter(in) der Finanzabteilung Tochterunternehmen ist, ist die Fähigkeit gefragt, die Mitarbeiter(innen) angemessen zu ermuntern, Probleme anzusprechen
25
Detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen: Leiter(in)
der Finanzabteilung
LESEVERSTEHEN
L ese v er steh en A 2 (A2 +)
Kann gebräuchliche Zeichen und Schilder an öffentlichen Orten wie Straßen, Restaurants, Bahnstationen
oder am Arbeitsplatz verstehen, z. B. Wegweiser, Gebotsschilder, Warnungen vor Gefahr. (GeR)
➠ Kann die Beschilderung eines Bürogebäudes und der Zimmer verstehen.
Kann kurzen, alltäglichen informierenden Texten wichtige Informationen entnehmen. (DfAM)
➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inn)en Informationen zu Termin- oder Programmänderungen
entnehmen.
➠ Kann Etiketten und Aufschriften auf Ordnern lesen und verstehen.
Kann in listenartigen Texten zu vertrauten Themen spezifische Informationen auffinden und die
gesuchte Information entnehmen. (DfAM)
➠ Kann einem Monats-, Quartals- und Jahresabschluss mit Hilfe von standardisierten Wörterlisten die
notwendigen Informationen entnehmen.
Kann in Texten mit Illustrationen und anderen Wort-Bild-Kombinationen die Hauptinformation
verstehen. (DfAM)
➠ Kann Preisberechnungen und Finanzpläne verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und
durch Diagramme und Schaubilder unterstützt werden.
➠ Kann Zahlungsvordrucke und Formulare für den bargeldlosen Zahlungsverkehr verstehen.
Kann einfache Anleitungen und Gerätedokumentationen verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut
sind und durch Illustrationen unterstützt werden. (DfAM)
➠ Kann einer Anleitungen zur Bedienung einer Buchhaltungssoftware die wichtigsten Informationen
entnehmen, wenn sie durch Bilder gestützt wird.
Kann einfache Unterlagen oder kurze Berichte zu vertrauten Themen verstehen. (DfAM)
➠ Kann Protokollen von Arbeitsbesprechungen die Kerninformationen entnehmen.
➠ Kann Unterlagen zu Liefer- und Zahlungsbedingungen die Kerninformationen entnehmen, wenn sie
klar strukturiert sind.
Kann Grundtypen von Standard- und Routinebriefen sowie Faxe zu vertrauten Themen verstehen.
(GeR)
➠ Kann die Kerninformation von standardmäßig formulierten Anfragen, Angeboten, Bestellungen,
Auftragsbestätigungen Liefer- und Gegenscheinen, Rechnungen, Mängelrügen und Schreiben zum
Lieferverzug und Annahmeverzug verstehen.
Kann Vorschriften, z. B. Sicherheitsvorschriften, verstehen, wenn sie in einfacher Sprache formuliert
sind. (GeR A2+)
➠ Kann Richtlinien der Geschäftsleitung einfache Angaben, z.B. zur Änderung der Kernarbeitszeit
entnehmen.
➠ Kann Kerninformationen aus einschlägigen gesetzlichen Bestimmungen verstehen und diesen
Texten bestimmte Einzelheiten entnehmen, wenn Sie in einfacher Sprache formuliert sind.
L es e v er steh en B 1
Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten
verstehen. (DfAM)
➠ Kann seinen / ihren Bereich betreffenden Produktbeschreibungen die wesentlichen Informationen
entnehmen.
Kann klar formulierte, unkomplizierte Anleitungen zur Bedienung eines Geräts verstehen. (GeR)
26
Kann einfache Anzeigen mit klaren Informationen und wenigen Abkürzungen verstehen. (DfAM)
➠ Kann in einem Stellenprofil Angaben zu Aufgabenprofil, Anforderungen und Leistungen verstehen.
Kann die Hauptpunkte von Verträgen des alltäglichen Lebens verstehen. (DfAM)
➠ Kann typischen Verträgen aus seinem Tätigkeitsbereich Standardinformationen zu Zahlungsmodalitäten
und Lieferbedingungen entnehmen.
Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente
erfassen. (DfAM)
➠ Kann seinen Bereich betreffende Angebote und Bestellungen verstehen.
➠ Kann in Mitteilungen der Geschäftsleitung zur Regelung der Abwicklungsprozesse im Unternehmen,
z.B. zum Reklamationsverfahren, die Hauptinformation verstehen.
erfassen. (DfAM)
➠ Kann in Mitteilungen der Geschäftsleitung zur Regelung der Abwicklungsprozesse im Unternehmen,
z.B. zum Reklamationsverfahren, die Hauptinformation verstehen.
HÖRVERSTEHEN
H örv er steh en a 2
Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen. (DfAM)
➠ Kann im vertrauten Arbeitsfeld Mitteilungen zu Terminen und Terminänderungen verstehen.
➠ Kann Angaben zu Preisen und Liefer- und Zahlungsbedingungen verstehen, sofern deutlich und langsam
gesprochen wird.
Kann in Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart stattfinden, das Thema erkennen, wenn das
Gespräch langsam geführt und deutlich Standardsprache gesprochen wird.
Kann die wichtigsten Fakten einer einfachen Präsentation zu einem vertrauten Thema verstehen,
wenn diese gestisch oder visuell unterstützt wird. (DfAM)
➠ Kann in einer Beratung der Geschäftsleitung oder in einem Gespräch von Mitarbeiter(inne)n der
Buchhaltung über einen Lieferanten das Thema oder Problem erkennen.
Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Durchsagen und Mitteilungen erfassen.
Kann einfache Erklärungen, wie man zu Fuß oder mit öffentlichen Verkehrsmitteln an einen bestimmten
Ort gelangt, verstehen. (GeR)
➠ Kann kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen und Anweisungen der Geschäftsleitung und anderer
Mitarbeiter(innen) in Bezug auf finanzielle Abwicklungsprozesse im Unternehmen, z.B. zum Umgang
mit ausbleibenden Zahlungen bei Lieferanten, die wesentliche Information entnehmen.
H örver steh en B 1
Kann konkrete mündliche Anweisungen und Aufträge verstehen. (DfAM)
➠ z.B. in Gesprächen über finanzielle Abwicklungsprozesse, Video- oder Telefonkonferenzen mit der
Geschäftsleitung und mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung und anderer Abteilungen
➠ Kann Anweisungen verstehen, die mit einem konkreten Arbeitsauftrag verknüpft sind, z.B. dass eine
Rechnung angewiesen werden soll.
Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer
Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann in Diskussionen während Video- und Telefonkonferenzen mit der Geschäftsleitung oder
mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung und anderer Abteilungen Problembeschreibungen und
Lösungsvorschläge zu finanziellen Abwicklungsprozessen verstehen.
27
Kann die generellen Aussagen und die wichtigsten Informationen der meisten Vorträge, von
kurzen Reden und kurzen Präsentationen über bekannte Themen verstehen, wenn diese unkompliziert
und klar strukturiert dargestellt werden. (DfAM)
➠ Kann Präsentationen zu seinem Fachbereich, die durch Diagramme und Grafiken unterstützt sind,
die wesentlichen Argumente entnehmen.
Hör-Seh-Verstehen
H ö r- S eh-Ver steh en A2 (A2 +)
Kann dem Themenwechsel bei TV-Nachrichten folgen und sich eine Vorstellung vom Hauptinhalt
machen. (GeR)
➠ Kann sich beim Ansehen einer Nachrichtensendung einen Überblick darüber verschaffen, welche
wirtschaftspolitischen Themen aktuell sind.
Kann die Hauptinformation von Fernsehmeldungen über Ereignisse, Unglücksfälle usw. erfassen,
wenn der Kommentar durch das Bild unterstützt wird. (GeR A2+)
➠ Kann die Thematik von Kurznachrichten aus dem Bereich Wirtschaft und Finanzen erfassen, wenn der
Kommentar durch das Bild unterstützt wird.
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn
langsam und deutlich gesprochen wird.
➠ Kann den Hauptschritten einer Video-Anleitung für eine Buchhaltungssoftware folgen, wenn er / sie
ausreichend Zeit hat, parallel die Schritte selbst auszuprobieren.
H ö r- S eh -Ver steh en B 1
Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und deren
Sprache klar und unkompliziert ist. (GeR)
Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten Themen verstehen, sofern darin relativ
langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann einem Nachrichtenbeitrag zum Thema Wirtschaft und Börse die wesentlichen Informationen
entnehmen.
Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin langsam und deutlich
gesprochen wird.
➠ Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Buchhaltungssoftware verstehen.
Schriftliche Produktion | Notizen , Berichte, Protokolle
S chri f tlic h e Pr od u k tion A2
Kann mit Hilfe von Textbausteinen oder Mustern Informationen aus einem vertrauten Bereich
aufschreiben. (DfAM)
➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM)
Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. (DfAM)
➠ Kann sich in einem Telefongespräch mit einem Kunden / einer Kundin Notizen zu Änderungen bei
Lieferfristen oder der Bestellung machen.
Kann Pläne und Aufgaben kurz und in einfacher Form aufschreiben. (DfAM)
➠ Kann in einfachen Worten einen Arbeitsplan für sich erstellen.
28
S chri f tlic h e P r od u k tion B 1
Kann ihm / ihr vertraute oder ihn / sie persönlich interessierende Dinge einfach und klar beschreiben.
(DfAM)
➠ Kann in einer E-Mail vertraute finanzielle Abwicklungsprozesse im Unternehmen beschreiben.
➠ Kann in den Folien einer Power-Point-Präsentation mit Hilfe von Diagrammen und Grafiken eine Gewinnund Verlustrechnung darstellen.
Kann in einem üblichen Standardformat sehr kurze Berichte schreiben, in denen Sachinformationen
weitergegeben und Gründe für Handlungen angegeben werden. (GeR)
➠ Kann in einer E-Mail kurz darlegen, warum eine Rechnung nicht freigegeben werden kann.
Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (DfAM)
➠ Kann eine schriftliche Meldung über Konfliktsituationen am Arbeitsplatz anfertigen und dabei ggfls.
verschiedene kulturelle Hintergründe berücksichtigen .
Kann zu einem ihm / ihr vertrauten Thema Notizen machen, die für seinen / ihren späteren Gebrauch
ausreichend genau sind. (DfAM)
➠ Kann sich während eines internen Meetings oder Treffens mit Kunden und Lieferanten die wichtigsten
Informationen in Stichpunkten notieren.
Mündliche Produktion | zusammenhängend sprechen
M ündl i che P r od u k tion A2 ( A2 +)
Kann die Familie, Lebensverhältnisse, die Ausbildung und die gegenwärtige oder die letzte berufliche
Tätigkeit beschreiben. (GeR)
➠ Kann seinen Arbeitsplatz und seine Tätigkeiten beschreiben.
Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. Kann kurz und einfach über
ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten. (GeR A2+)
➠ Kann in einfachen Worten den typischen Ablauf der Auftragsabwicklung darstellen.
➠ Kann in einfachen Worten seinen bisherigen Werdegang in der Firma beschreiben.
Kann mit einfachen sprachlichen Mitteln Vermutungen äußern. (DfAM)
Kann über Pläne und Absprachen mit anderen in einfacher Form sprechen. (DfAM)
➠ Kann nach einer Besprechung die nächsten Schritte in einfachen Worten wiedergeben.
Kann über alltägliche Dinge auf einfache Weise seine / ihre Meinung äußern. (DfAM)
➠ Kann seine Meinung zur Qualität einer Unterkunft äußern.
Kann eine kurze, eingeübte Präsentation zu einem Thema aus seinem / ihrem Alltag vortragen und
dabei kurz Gründe und Erläuterungen zu Meinungen, Plänen und Handlungen geben.
Kann mit einer begrenzten Anzahl unkomplizierter Nachfragen umgehen. (GeR A2+)
➠ Kann in einer Beratung über einen Investitionsantrag die wichtigsten Punkte des Antrages vorstellen,
wenn er / sie sich vorbereiten kann.
M ündlic h e P r od u k tion B 1
Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte
Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR)
➠ Kann über die wichtigsten Ergebnisse eines Meetings berichten.
Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (GeR)
➠ Kann gegenüber der Leitung darstellen, wie es zum Zahlungs- oder Lieferverzug kam.
29
Kann für Ansichten, Pläne oder Handlungen kurze Begründungen oder Erklärungen geben. (GeR)
➠ Kann beim Vergleichen der Angebote eine Auswahl begründen.
Kann verständlich beschreiben, wie man etwas macht. (DfAM)
➠ Kann mit einfachen Worten erklären, wie man Angaben zu einem Auftrag in die Buchführungssoftware
einträgt.
➠ Kann Mitarbeiter(inne)n genaue Anweisungen zur Abwicklung eines Auftrages geben.
Kann kurze, eingeübte Ankündigungen zu alltäglichen Ereignissen aus dem eigenen Erfahrungsgebiet
so vortragen, dass sie trotz fremder Intonation und Betonung klar verständlich sind. (GeR)
➠ Kann eine Sitzung der Abteilung eröffnen und schließen.
Kann eine vorbereitete, unkomplizierte Präsentation zu einem vertrauten Thema aus ihrem /
seinem Fachgebiet so klar vortragen, dass man ihr meist mühelos folgen kann, wobei die Hauptpunkte
hinreichend präzise erläutert werden. (GeR)
➠ Kann die Ergebnisse einer Beratung präsentieren.
➠ Kann die wichtigsten Aussagen des Quartalsabschlusses darstellen und dabei Diagramme und
Grafiken erläutern.
SCHRIFTLICHE INTERAKTION | Korrespondenz & Mitteilungen
S chriftliche Interaktion A 2
Kann kurze Informationen zu vertrauten Bereichen einholen und geben. (DfAM)
➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage oder eines Formulars nach fehlenden Angaben zum Zahlungsverkehr fragen
und auf eine entsprechende Anfrage reagieren.
Kann in offiziellen Schreiben Gruß-, Anrede-, Bitt- und Dankesformeln anwenden. (DfAM)
Kann kurze, einfache, oft formelhafte Mitteilungen schreiben, die alltägliche Bereiche und Bedürfnisse
betreffen. (DfAM)
➠ Kann per E-Mail die Teilnahme einer Besprechung mit Mitarbeiter(inne)n bestätigen.
S chriftliche I nteraktion B 1
Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären.
(DfAM)
➠ Kann in einem Standardformular für einen Investitionsantrag wesentliche Angaben zum Kostenvoranschlag
einfüllen.
➠ Kann per E-Mail nach Angaben zu Zahlungsmodalitäten fragen, wenn sie in einem Angebot fehlen, oder
um Zusendung einer fehlenden Rechnung bitten.
Kann in einfachen Situationen mit Behörden verkehren. (DfAM)
➠ Kann beim Finanzamt um schriftliches Informationsmaterial zur Steuererklärung bitten.
Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen. (DfAM)
➠ Kann sein Interesse an einer angebotenen Weiterbildung bekunden und schriftlich um weitere
Informationen bitten.
30
MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte
Kooperation
M ündl i ch e In ter a k tion A2 ( A2 +)
Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en
Kann in vertrauten, alltäglichen Bereichen auf einfache Art und Weise Informationen austauschen.
(DfAM)
➠ Kann sich auf einfache Weise über Ablehnungsgründe informieren und nach fehlenden Details in einer
Rechnung oder einem Lieferschein fragen.
➠ Kann bei einem Finanzaudit Fragen zur Existenz und Ablage von Unterlagen beantworten.
Kann in Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder Terminangaben
basieren, erfragen und austauschen. (DfAM)
➠ Kann Informationen zu Rechnungsadresse, Steuernummer, Bestellnummer, Zahlungsziel und
Preisen geben und verstehen.
Kann das Wesentliche kurzer, einfacher und alltäglicher Telefonanrufe verstehen und entsprechend
antworten. (DfAM)
➠ Kann in einem Telefonat den Rechnungsstatus erfragen.
K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fga ben u n d Dok u men te bespr ec h en ,
et was di skutier en u n d org a n isier en
Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam
und direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will;
kann Verabredungen treffen. (GeR)
➠ Kann einem Mitarbeiter / einer Mitarbeiterin Hinweise geben, welche Unterlagen bei wem zu finden
sind.
Kann Vorschläge machen und auf Vorschläge reagieren. Kann anderen beipflichten oder widersprechen.
(GeR A2+)
➠ Kann bei Vorbereitungen zu einer Präsentation Vorschläge machen, welche Diagramme und Grafiken
gezeigt werden sollen.
Kann in vertrauten oder alltäglichen Situationen auf einfache Art Bedürfnisse mitteilen. (DfAM)
➠ Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Umsetzung einer Aufgabe
benötigt wird.
Kann um Anleitungen bitten und Anleitungen geben. (GeR A2+)
➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe bei der Eingabe von Daten in ein Programm bitten und
selbst Hilfestellung geben.
Kann, wenn direkt angesprochen, in einer formellen Diskussion sagen, was er / sie zu einer Sache
meint, sofern er / sie darum bitten kann, dass Kernpunkte wiederholt werden. (GeR)
➠ Kann in einfachen Worten seine Ansicht zur Auswahl eines Angebotes darlegen.
M ündl i che In ter a k tion B 1 (B 1 +)
Kann Informationen über bekannte Themen oder Themen aus seinem / ihrem Fach- oder Interessengebiet
austauschen. (DfAM)
➠ Kann die Zahlungsbedingungen oder Zahlungsein- und -ausgänge darstellen und Fragen dazu stellen.
31
Kann sich mit einiger Sicherheit über vertraute Routineangelegenheiten, aber auch über andere Dinge
aus dem eigenen Interessen- oder Berufsgebiet verständigen. Kann Informationen austauschen,
prüfen und bestätigen, mit weniger routinemäßigen Situationen umgehen und erklären, warum etwas
problematisch ist. (GeR B1+)
➠ Kann einen Zulieferer darüber informieren, dass eine Lieferung nicht vollständig war oder die Ware
in mangelhaftem Zustand geliefert wurde.
➠ Kann einen Zahlungsverzug ankündigen, erklären und um Verständnis bitten.
Kann seine / ihre Meinung sagen und Vorschläge machen, wenn es darum geht, Probleme zu lösen
oder praktische Entscheidungen zu treffen. (DfAM)
➠ Kann seine Meinung äußern, ob ein neues Gerät angeschafft werden sollte oder nicht.
➠ Kann in Beratungen Aufgaben an Mitarbeiter(innen) verteilen, z.B. den Auftrag zur Freigabe einer
Rechnung.
Kann höflich Überzeugungen und Meinungen, Zustimmung und Ablehnung ausdrücken. (GeR)
➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Mitarbeiter(inne)n nach Problemen mit der finanziellen
Abwicklung eines Auftrages fragen und seinen Standpunkt (vor dem kulturellen Hintergrund
angemessen) äußern.
Kann in Gesprächen darüber, was man tun, wohin man gehen oder was man auswählen sollte,
Vergleiche anstellen und verschiedene Möglichkeiten einander gegenüberstellen. (GeR B1+)
➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Kunden verschiedene Vorschläge zur finanziellen Abwicklung
eines Auftrages machen und diese vor dem kulturellen Hintergrund angemessen vermitteln.
➠ Kann in einfachen Worten Schlussfolgerungen aus einer Bilanz oder aus Kennzahlen darstellen und
alternative finanzielle Lösungen vorschlagen.
Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin
und Leiter(in) der Produktion
FALL 1 – Absprachen mit Mutterfirma zur Konstruktion eines Podests
Ort: Konstruktionsabteilung in einem tschechischen Tochterunternehmen, Büro / CAD-Arbeitsplatz
Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter(innen) der deutschen und tschechischen
Konstruktionsabteilungen
Der Kunde wünscht ein Podest für eine Absaugeinrichtung für das Absaugen von Rauch, der
beim Schweißen entsteht. Aus Gründen der Zeitersparnis und der Aufgabenverteilung kommt
aus der Mutterfirma nur ein Entwurf mit dem Zweck und grundlegenden Angaben und Maßen.
Aufgrund des Entwurfes soll die tschechische Abteilung das Podest konstruieren und für die Produktion vorbereiten. Dazu müssen Absprachen zu Details wie Material, Profil, Geländer, Zugang
zur Anlage etc. erfolgen. Gemeinsam mit dem leitenden Konstrukteur wird die Zeichnung in der
tschechischen Abteilung weitestgehend selbständig entwickelt. Rücksprache mit der deutschen
Abteilung ist nötig, wenn es um spezifische Vorstellungen des Kunden in Bezug auf das Layout
oder die Endmontage gibt. Man verständigt sich z.B. telefonisch oder mit Hilfe der Bildschirmübertragung (Screensharing) über die Oberfläche eines CAD-Programms.
FALL 2 – Angebotserstellung für einen ausländischen Kunden
Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter der deutschen und tschechischen Konstruktionsabteilungen
32
Die Konstruktionsabteilung bekommt Unterlagen von einem Kunden und soll aufgrund seiner
Vorstellungen ein Angebot erstellen. Oft schickt der Kunde bereits eine technische Zeichnung
und nach Rücksprache werden noch Informationen zum Produkt ergänzt. In anderen Fällen erstellt die Abteilung die Zeichnungen komplett selbst nach den Vorgaben des Kunden. Die Kommunikation und auch die Beschreibung der Zeichnungen erfolgt in der Sprache des Kunden,
ebenso wie die Korrespondenz (E-Mails) mit dem Kunden.
FALL 3 – schwierige Situation: Abstimmung von nötigen Änderungen bei der Vorbereitung
eines Auftrags für die Produktion
Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter(innen) der deutschen und tschechischen
Konstruktionsabteilungen
Es sind unvorhergesehen Probleme bei der Vorbereitung einer technischen Zeichnung für die
Produktion entstanden. Änderungen müssen mit der Konstruktionsabteilung der Mutterfirma abgestimmt werden. Generell trifft die tschechische Abteilung bei kleineren Problemen die Entscheidungen selbst. Bei größeren Problemen ist eine Beratung und Abstimmung mit der deutschen
Produktion bzw. Konstruktionsabteilung nötig. Eine besondere Herausforderung ist es, das Problem auch unter Zeitdruck so zu beschreiben, dass es die deutsche Seite versteht. In der Regel
wird das Problem in einer formlosen E-Mail beschrieben, der Dokumente, Bilder und Zeichnungen beigefügt sind. In 50% der Fälle ist es dringend und man muss zum Telefon greifen.
Kommunikative
Aufgabe
Personen,
Institutionen)
Sprachhandlungen
Umgang mit
Textsorten
Absprache zu:
– Fertigungs- oder
Montageschritten
– Arbeitsplänen und
Fertigungsstücklisten
Kommunikation mit
Technologen (in
der Regel mit der
Konstruktionsabteilung
der Mutterfirma)
im Büro, in der
Werkshalle
Verfahren, Fehler, Probleme
beschreiben
über Arbeitsabläufe sprechen
Termine abstimmen
Telefonate, E-Mails
interne Richtlinien &
Fertigungsstücklisten
bzw. Kataloge
an Beratungen /
Meetings teilnehmen
Entwürfe präsentieren
Kommunikation intern:
mit anderen Abteilungen
im Betrieb
- zur Personal- und
Materialplanung
- zu Entwürfen und
Zeichnungen
Entwürfe präsentieren
Konsens oder Dissens
ausdrücken
Vorschläge machen
auf mögliche Schwierigkeiten
in den Arbeitsabläufen
aufmerksam machen
um etwas bitten
eigene Fehler zugeben und
sich entschuldigen
an Telefonkonferenzen
teilnehmen
Präsentationen
vorbereiten
technische Zeichnungen
beschriften
Richtlinien und offizielle
Weisungen der
Geschäftsleitung lesen
Einweisungen von
Mitarbeiter(inne)n
in neue Verfahren /
Prozesse
im Schulungsraum, Büro
beschreiben und erläutern von
Verfahren und Abläufen
Erläuterungen verstehen bzw.
darum bitten
Power-PointPräsentationen erstellen
beschriften
Skizzen anfertigen und
beschriften
33
Probleme an Maschinen
oder bei Konstruktionen
klären
über Fehler oder
Störungen berichten und
diese dokumentieren
in der Regel
Kommunikation mit der
Konstruktionsabteilung
in der Mutterfirma oder
mit dem Kunden
Fehler beschreiben
Abläufe dokumentieren
Ursachen angeben, etwas
begründen
Anweisungen verstehen,
darauf reagieren
um Wiederholung bitten
Vorschläge machen
Telefonate und formlose
E-Mails
softwaregestützte
Dokumentation &
Fehlerberichte
Arbeitsergebnisse
dokumentieren
im Büro / am CADArbeitsplatz
etwas dokumentieren
softwaregestützt eine
Dokumentation, einen
Bericht erstellen
Materialbestellung
Kommunikation mit
Lieferanten oder der
Einkaufsabteilung
Angebote auswerten
fehlendes Material anzeigen
Material kontrollieren und
reklamieren
Annahme verweigern und sich
beschweren
Anfragen lesen und
schreiben
Angebote lesen und
auswerten
Kunden beraten und
betreuen
Produkte präsentieren
im Büro oder am Telefon
seltener auch
in persönlichen
Gesprächen auf Messen
Verfahren beschreiben
Produkteigenschaften nennen
und beschreiben
Vorzüge zur Geltung bringen
Fragen zu Arbeitsabläufen
beantworten
Kontakt aufnehmen
Telefonate führen,
E-Mails verfassen
Absprache mit Kunden
zu Wünschen und
Anforderungen
Kommunikation mit dem
Kunden in persönlichen
Gesprächen (vorrangig
telefonisch)
Produktdetails beschreiben
technische Zeichnung
kommentieren
Beschriftungen zu einer
technischen Zeichnung
ergänzen
Änderungen begründen und
erläutern
Vorschläge für gemeinsame
Handlungen machen
auf den verantwortliche
Mitarbeiter(innen) verweisen
Telefonate führen,
E-Mails verfassen
mit Beschriftungen
lesen, ergänzen,
kommentieren
Angebote erstellen
Kommunikation mit dem
Kunden: telefonisch oder
per E-Mail
Produktdetails benennen
wesentliche Eigenschaften
eines Produktes wiedergeben
Angebote (mit Hilfe
von Textbausteinen)
schreiben
Einweisung des Kunden
in Geräte
vor Ort in der Firma des
Kunden
in persönlichen
Gesprächen
Verfahren und Abläufe
beschreiben und erklären
Nachfragen und
Umschreibungen verstehen
warnen
auf Reklamationen / negative
Beurteilungen reagieren
Wartungsunterlagen,
Reklamationsunterlagen
Beziehungen zwischen Kommunikationsteilnehmern
✓ der Kunde legt z.T. selbst Zeichnungen vor, die dann von den Konstrukteuren ergänzt, kommentiert, angepasst werden
✓ der Beschaffungsprozess wird oft von anderen Abteilungen übernommen, aber sehr spezifische Produkte oder Teile müssen selbst recherchiert werden bzw. Angebote müssen
ausgewertet werden
34
besondere Konstellation: Kommunikation zwischen Tochterunternehmen und Mutterkonzern mit
Sitz in Deutschland
✓ das Projektmanagement für ein Produkt geht von Deutschland aus, d.h. dass z.B. die Mutterfirma Entwürfe oder fertige Zeichnungen schickt, die für die Produktion aufbereitet werden müssen
✓ die Weisungen kommen aus der Mutterfirma, z.T. hat die Abteilung im Tochterunternehmen
aber auch eigene Entscheidungskompetenz
✓ der Leiter / die Leiterin der Konstruktions- / Produktionsabteilung im Tochterunternehmen
ist oft Mittelsmann zwischen seinen tschechischen (bzw. polnischen oder slowakischen)
Mitarbeiter(inne)n vor Ort und den deutschen Kolleg(inn)en
Besondere Herausforderungen und Schwierigkeiten
✓ bei Fehlern und Störungen muss oft unter Zeitdruck gehandelt werden
✓ nicht immer sind die Gesprächspartner (Mitarbeiter(innen) der Mutterfirma oder des Kunden) in der Lage, auf Kommunikationsprobleme des Gegenüber einzugehen, d.h. z.B. bei
Verständnisproblemen andere Formulierungen zu wählen oder klare Standardsprache zu
verwenden
✓ Der Fachwortschatz ist sehr spezifisch. Teilweise gibt es in den Firmen standardisierte Wörterlisten oder zweisprachige Formulare für gängige Prozesse, z.B. in der Qualitätskontrolle,
oder die Mitarbeiter(innen) führen Wörterlisten in Eigenregie
Detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen: Leitender
Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion
LESEVERSTEHEN
➠ Kann in bekannten Kontexten die Beschilderung in Produktions-, Werks- und Versuchshallen, sowie in
Büro- und Besprechungsräumen verstehen.
➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kollege(inne)n Informationen zu Termin- oder Programmänderungen
entnehmen.
➠ Kann Etiketten und Aufschriften auf Büroutensilien verstehen.
➠ Kann in einem Katalog oder einer Produktions- oder Fertigungsstückliste gezielt nach einem Produkt
oder Ersatzteil für ein vertrautes Gerät suchen.
verstehen. (DfAM)
➠ Kann Diagrammen und Fehlerstatistiken, technischen Zeichnungen mit Beschriftungen und
Konstruktionsunterlagen (auch im CAD-Programm) die Kerninformationen entnehmen.
➠ Kann einer Anleitungen zur Bedienung einer vom Prinzip her bekannten Software die wichtigsten
Informationen entnehmen, wenn sie durch Bilder gestützt wird.
➠ Kann Kerninformationen aus Fehlerberichten zu bekannten Geräten entnehmen.
35
Kann Grundtypen von Standard- und Routinebriefen sowie Faxe zu vertrauten Themen verstehen.
(GeR A2+)
➠ Kann die Kerninformation von standardmäßig formulierten Angeboten, Bestellungen und Rechnungen
verstehen.
sind. (GeR A2+)
➠ Kann Richtlinien der Geschäftsleitung einfache Angaben, z.B. zur Änderung der Kernarbeitszeit
entnehmen.
Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten verstehen. (DfAM)
➠ Kann seinen / ihren Bereich betreffenden Gerätedokumentationen, Fehlerberichten und Produktbeschreibungen die wesentlichen Informationen entnehmen.
➠ Kann in einem Stellenprofil Angaben zu Aufgabenprofil, Anforderungen und Leistungen verstehen.
➠ Kann Produktanzeigen zu einem Gerät aus seinem Fachbereich verstehen.
Kann die Hauptpunkte von Verträgen des alltäglichen Lebens verstehen. (DfAM)
➠ Kann Kaufverträgen die wesentlichen Informationen entnehmen.
erfassen. (DfAM)
➠ Kann die Korrespondenz seiner Kollege(inne)n zu einem aufgetretenen Fehler verstehen, wenn
Standardsprache verwendet wird.
➠ Kann Mitteilungen der Geschäftsleitung zu Regelungen am Arbeitsplatz verstehen.
Kann in unkomplizierten Zeitungsartikeln zu vertrauten Themen die wesentlichen Punkte erfassen.
(GeR)
➠ Kann der Zusammenfassung eines Fachartikels über ein neue Technik oder Maschine die
wesentlichen Informationen entnehmen.
HÖRVERSTEHEN
H örv er steh en A2
➠ Kann im vertrauten Arbeitsfeld Mitteilungen zu Terminen und Terminänderungen verstehen.
➠ Kann Angaben zu Preisen, zu Maßen oder dem Material von Produkten und Ersatzteilen verstehen.
Kann in Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart stattfinden, das Thema erkennen, wenn das
Gespräch langsam geführt und deutlich Standardsprache gesprochen wird.
Kann die wichtigsten Fakten einer einfachen Präsentation zu einem vertrauten Thema verstehen,
wenn diese gestisch oder visuell unterstützt wird. (DfAM)
➠ Kann in einer Beratung der Geschäftsleitung oder in einem Gespräch von Technolog(inn)en und
Mitarbeiter(inne)n des Fertigungsprozesses das Thema der Diskussion erkennen.
➠ Kann die Lagebeschreibung einer Maschine in der Werkshalle verstehen.
➠ Kann verstehen, wo man eine Maschine ein- und ausschaltet oder wie lange sie laufen darf.
36
➠ Kann konkrete Anweisungen zu Fertigungs- und Montageschritten sowie zur Inbetriebnahme und
Handhabung von Maschinen oder Anlagen aus seinem Bereich bzw. deren Einzelteilen verstehen.
Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann in einem Gespräch von Kolleg(inn)en aus der Produktion über Schwierigkeiten bei der Einführung
einer neuen Maschine sowie über eventuelle Störungen die Ursache des Problems verstehen.
Kann die generellen Aussagen und die wichtigsten Informationen der meisten Vorträge, von
kurzen Reden und kurzen Präsentationen über bekannte Themen verstehen, wenn diese unkompliziert
und klar strukturiert dargestellt werden. (DfAM)
➠ Kann Erläuterungen zu einem neuen Produktionsverfahren die wichtigsten Informationen entnehmen.
HÖR-SEH-VERSTEHEN
machen. (GeR)
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn
langsam und deutlich gesprochen wird.
➠ Kann den Hauptschritten einer Video-Anleitung für eine Software aus seinem Arbeitsbereich folgen,
wenn er / sie ausreichend Zeit hat, parallel die Schritte selbst auszuprobieren.
Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und
deren Sprache klar und unkompliziert ist. Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten
Themen verstehen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin langsam und
deutlich gesprochen wird.
➠ Kann eine detaillierte Video-Anleitung zur Verwendung einer Software aus seinem Arbeitsbereich
verstehen.
S chri f tlic h e P r od u k tion A2
➠ Kann grundlegende Angaben zu einem Fehler in ein dafür vorgesehenes Berichtsformular eintragen.
➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage einen tabellarischen Lebenslauf schreiben.
Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. (DfAM)
➠ Kann sich in einer Checkliste, z.B. zur Schwachstellenanalyse, einfache Notizen zu Fertigungs- und
Montageschritten machen.
➠ Kann in einfachen Worten einen Arbeitsplan für sich erstellen.
37
(DfAM)
➠ Kann in einer E-Mail seinen / ihren Arbeitsplatz und den vertrauten Produktionsprozess beschreiben.
➠ Kann in einer Power-Point-Präsentation die Spezifik des Produktes darstellen.
➠ Kann im CAD-Programm erstellte technische Zeichnungen und deren Elemente beschriften und
beschreiben.
➠ Kann einen kurzen Fehlerbericht verfassen oder eine Checkliste / ein Formular zu einer
Schwachstellenanalyse ausfüllen.
Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (DfAM)
➠ Kann einen Störungsbericht anfertigen.
➠ Kann eine schriftliche Meldung über Konfliktsituationen am Arbeitsplatz anfertigen.
➠ Kann sich während eines internen Meetings oder Treffens mit Kunden und Lieferanten die wichtigsten
Informationen in Stichpunkten notieren.
M ündl i ch e P r od u k tion A2 (A2 +)
Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. (GeR A2+)
Kann kurz und einfach über ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten.
➠ Kann die wesentlichen Schritte im Fertigungsprozess in einfachen Worten darstellen.
➠ Kann nach einer Besprechung die nächsten Schritte in einfachen Worten wiedergeben.
Kann eine kurze, eingeübte Präsentation zu einem Thema aus seinem / ihrem Alltag vortragen und
dabei kurz Gründe und Erläuterungen zu Meinungen, Plänen und Handlungen geben.
Kann mit einer begrenzten Anzahl unkomplizierter Nachfragen umgehen. (GeR A2+)
➠ Kann in einer bildgestützten Präsentation für einen Kunden die Teile einer Maschine benennen, wenn
er / sie sich vorbereiten kann.
Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR)
➠ Kann über die wichtigsten Ergebnisse einer Beratung berichten.
➠ Kann berichten, wie es zu einem Fehler an einer Anlage gekommen ist.
38
➠ Kann bei der Darstellung eines Ablaufs im Fertigungsprozess die wichtigsten Tätigkeiten beschreiben
und deren Reihenfolge begründen.
➠ Kann gegenüber Techniker(inne)n die nächsten Schritte zur Umsetzung eines Entwurfes in einfachen
Worten darlegen.
➠ Kann die Bedienung einer Anlage beschreiben.
➠ Kann Mitarbeiter(inne)n genaue Anweisungen zur Umsetzung eines Entwurfes geben.
➠ Kann eine Sitzung der Abteilung eröffnen und schließen.
Kann eine vorbereitete, unkomplizierte Präsentation zu einem vertrauten Thema aus ihrem /
seinem Fachgebiet so klar vortragen, dass man ihr meist mühelos folgen kann, wobei die Hauptpunkte
hinreichend präzise erläutert werden. (GeR)
➠ Kann einem Kunden / einer Kundin in einer Präsentation die Bedienung einer Maschine als einfache
Abfolge von Schritten erklären.
➠ Kann technische Zeichnungen präsentieren und kommentieren.
➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage oder eines Formulars nach fehlenden Angaben zu Maßen, Größen und
Material fragen.
Kann in offiziellen Schreiben Gruß-, Anrede-, Bitt- und Dankesformeln anwenden. (DfAM)
betreffen. (DfAM)
➠ Kann per E-Mail die Teilnahme an einer Besprechung mit Mitarbeiter(inne)n bestätigen.
Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und
erklären. (DfAM)
➠ Kann in einem Standardformular zu Ermittlung des Materialbedarfs wesentliche Angaben einfüllen.
➠ Kann schriftlich um die Spezifikation von Maßen, Material oder Farbe bitten, wenn sie in einem
Angebot fehlen.
Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen.
39
MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte
Kooperation
(DfAM)
➠ Kann an beruflichem Small-Talk über die Ausbildung und die gegenwärtige oder die letzte berufliche
Tätigkeit teilnehmen.
➠ Kann Informationen über die Existenz und die Ablage von Unterlagen weitergeben und verstehen.
Kann in beruflichen wie Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder
Terminangaben basieren, erfragen und austauschen. (DfAM)
➠ Kann in einfachen Gesprächen mit Großhändlern sagen, was er / sie sucht, Angaben zur Menge und
zum Material machen und nach dem Preis fragen.
antworten. (DfAM)
➠ Kann in einem Telefonat mit dem Kunden Informationen über das Funktionieren einer Maschine
austauschen und gegebenenfalls nach dem Problem fragen.
Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam
und direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will;
➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin vorschlagen, eine Zeichnung gemeinsam am Computer zu
besprechen.
Kann Vorschläge machen und auf Vorschläge reagieren. Kann anderen beipflichten oder widersprechen.
(GeR A2+)
➠ Kann bei Gesprächen zur Optimierung von Produktionsprozessen Vorschläge zur Priorität oder
Abfolge von Fertigungs- oder Montageschritten machen.
➠ Kann bei Gesprächen mit Kund(inn)en zur Inbetriebnahme einer Maschine sagen, was möglich oder
nicht möglich ist.
➠ Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Fertigstellung eines Arbeitsschrittes
benötigt wird.
➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe bei der Eingabe von Daten in ein CAD-Programm bitten
und selbst Hilfestellung geben.
➠ Kann bei Sitzungen der Produktions- und Konstruktionsabteilung seine Meinung zur Wahl eines
Zulieferers sagen.
40
M ündl i che In ter a k tion B 1 (B 1 +)
austauschen. (DfAM)
➠ Kann telefonische Anfragen zu Produkten, Produkteigenschaften oder Arbeitsschritten stellen und
beantworten.
➠ Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten bitten.
Kann sich mit einiger Sicherheit über vertraute Routineangelegenheiten, aber auch über andere Dinge
aus dem eigenen Interessen- oder Berufsgebiet verständigen. Kann Informationen austauschen,
prüfen und bestätigen, mit weniger routinemäßigen Situationen umgehen und erklären, warum etwas
problematisch ist. (GeR B1+)
➠ Kann in einem Lager oder bei einem Großhändler mangelhafte Ware oder Einzelteile zurückgeben.
Kann sich beschweren.
➠ Kann im Gespräch mit Kunden die Ursachen für eine Störungen erklären.
➠ Kann seine Meinung äußern, ob ein neues Gerät angeschafft werden sollte oder nicht.
➠ Kann in Beratungen Aufgaben an Mitarbeiter(innen) verteilen.
➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Kunden die Möglichkeiten und Grenzen bei der Gestaltung
einer Anlage oder Maschine angemessen darstellen.
Kann in Gesprächen darüber, was man tun, wohin man gehen oder was man auswählen sollte,
Vergleiche anstellen und verschiedene Möglichkeiten einander gegenüberstellen. (GeR B1+)
➠ Kann in Besprechungen Vorschläge zu technischen und organisatorischen Lösungen oder zu den
nächsten Schritten im Fertigungsprozess machen.
Triebfahrzeugführer(in)17 / Lokführer(in)
FALL 1 – Dienstantritt
Ort: Bahnhof, Büro des Lokleiters und Führerraum
Beteiligte Personen: Lokführer(in) und Lokleiter
Der Lokführer / die Lokführerin übernimmt zu Dienstantritt auf dem Prager Hauptbahnhof sein /
ihr Triebfahrzeug (seine / ihre Lok). Dazu sucht er / sie den Lokleiter im Büro auf, bittet um den
Schlüssel und erfragt den Standort der Lok. Er / sie muss den Gleisplan der Station kennen und
eventuell den Lokleiter oder andere Mitarbeiter(innen) um Hinweise bitten.
Vom Rangierer erhält der Lokführer / die Lokführerin Informationen über die angehängten Wagen. Nach dem Ankoppeln der Wagen an die Lok muss eine Bremsprobe durchgeführt werden.
Vor der Abfahrt erhält der Lokführer / die Lokführerin seinen / ihren Befehl und meldet dem Fahrdienstleiter (Fdl) über den Zugfunk die Abfahrtbereitschaft. Die Signalanlage zeigt die Erlaubnis zur
Abfahrt an. Gelegentlich kommt es zu Verzögerungen. Der Lokführer / die Lokführerin bespricht die
neue Abfahrtszeit und die Gründe mit dem Fdl und gibt die Informationen an die Fahrgäste weiter.
17
riebfahrzeugführinnen, Lokleiterinnen, Rangiererinnen und Fahrdienstleiterinnen sind im Folgenden in den
T
jeweiligen Berufsbezeichnungen Triebfahrzeugführer, Lokleiter, Rangierer und Fahrdienstleiter eingeschlossen.
41
FALL 2 – Schwierige Situation: außergewöhnliches Ereignis auf der Strecke
Ort: Führerraum
Beteiligte Personen: Lokführer(in), Fahrdienstleiter (Fdl)
Bei Vorfällen auf der Strecke, wie z.B. liegengebliebene Autos, Tiere oder Personen auf oder in
der Nähe der Gleise, ist der Fdl der erste Ansprechpartner des Lokführers / der Lokführerin. Für
das Vorgehen in solchen Fällen gibt es klare Vorschriften. Der Lokführer / die Lokführerin meldet
dem Fdl über Zugfunk die wesentlichen Eckdaten: Zugnummer, Kilometerlage, Beteiligte, Schaden. Er / sie bittet um Krankenwagen und Polizei, so nötig. Den Kontakt zur Polizei oder Bahninspektion bzw. zum Rettungsdienst stellt der Fdl her. Der Lokführer / die Lokführerin wartet auf
weitere Instruktionen und informiert die Zugbegleiter(innen). Bei Unfällen trifft die Bahninspektion
oder Polizei am Unfallort ein und befragt den Lokführer / die Lokführerin zum Vorfall. Es wird ein
Unfallbericht erstellt.
Bei Unfällen mit Personenschaden sind Lokführer(innen) einer besonderen psychischen Belastung ausgesetzt.
Kommunikative
Aufgabe
Personen, Institutionen)
Sprachhandlungen
die Lok auf dem Bahnhof
übernehmen
sich auf dem Bahnhof,
auf der Gleisanlage
orientieren
Bremsprobe auf dem
Bahnhof dokumentieren
Änderungen im Fahrplan
entgegennehmen
Verständigung mit dem
Lokleiter auf der Station
sich vorstellen, um den
Schlüssel bitten
nach dem Standort der Lok
fragen
Richtungsangaben und
Gleisarten verstehen
Örtlichkeiten benennen
nach bestimmten
Mitarbeiter(inne)n fragen
aktuelle Befehle
verstehen
Liste der
Langsamfahrten
verstehen
Bremszettel ausfüllen
Änderungen im Fahrplan
verstehen
Kommunikation beim
Rangieren (Ankoppeln
der Wagen)
Rangierer über Funk
auf der Gleisanlage
Befehle, Aufträge und RangierAnweisungen verstehen
Befehle verstehen
Bereitschaft zur Abfahrt
melden
Fahrdienstleiter per
Zugfunk
Bereitschaft melden
Befehle und Anweisungen
verstehen, die über Funk
kommen
nach Gründen für Verzögerung
fragen
technische Probleme
benennen
Befehle verstehen
Befehl ausfüllen, wenn
Signale nicht bedient
werden
Befehl wird nach Diktat
des Fahrdienstleiters
ausgefüllt (im
Führerraum)
Befehls-Formular ausfüllen
Befehls-Formular
ausfüllen
Meldung und
Dokumentation eines
außergewöhnlichen
Ereignisses
Fahrdienstleiter über
Funk
Verständigung mit der
Bahn-Inspektion bzw.
der Polizei vor Ort (auf
der Strecke)
Angaben zu Ort, Zeit, Strecke
und Zugnummer machen
den Ablauf eines Vorfalls
beschreiben
ein technisches Problem
benennen
Formular (Unfallbericht)
ausfüllen
Umgang mit
Textsorten
42
Nach einer europäische Richtlinie18 zu den kommunikativen Anforderungen an Triebfahrzeugführer, die auf europäischen Gleisen eingesetzt werden, müssen diese „über Kenntnisse der vom
betreffenden Infrastrukturbetreiber angegebenen Sprache verfügen. Ihre Sprachkenntnisse müssen ihnen eine aktive und effiziente Kommunikation im Routinebetrieb, in schwierigen Situationen
und im Notfall erlauben.“ (Richtlinie 2007 / 59 / EG, 2007)
Besondere Bedingungen und Anforderungen
✓ Kenntnis der Signale und Vorschriften; dabei erfolgen die Schulung in den Vorschriften in
der Regel in der Muttersprache
✓ Kenntnis der Bedienelemente im Führerraum; die Beschriftung ist in der Regel zweisprachig; Schulungen zur Lok erfolgen in der Muttersprache
✓ Kenntnis fester Wortlaute, die bei der Meldung von außergewöhnlichen Ereignissen oder
von technischen Problemen, bzw. bei der Abfahrt zu verwenden sind
Beziehungen zwischen Kommunikationsteilnehmer(inne)n
✓ Lokführer(innen) kommunizieren während der Fahrt vorrangig mit dem Fahrdienstleiter
✓ bei außergewöhnlichen Ereignissen wie Unfällen auf der Strecke oder der Blockade der
Gleise kommuniziert der Lokführer / die Lokführerin zuerst mit dem Fahrdienstleiter; dieser
gibt die weiteren Anweisungen
✓ anschließend erfolgt die Absprache mit dem Zugpersonal
✓ in außergewöhnlichen Situationen wie Unfällen mit Personenschaden handeln Lokführer(innen) teilweise unter starker psychischer Belastung: das Vorgehen in solchen Situationen ist
vorgeschrieben (siehe oben)
Detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen:
Triebfahrzeugführer / LOKFÜHRER(IN)
LESEVERSTEHEN
➠ Kann die Beschilderung auf dem Bahnhof verstehen. Kann die Beschriftung der Geräte im Führerraum
verstehen.
➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inne)n Informationen zu Termin- oder Planänderungen
entnehmen.
➠ Kann der Liste der Langsamfahrten und der Wagenliste die wesentlichen Informationen entnehmen.
verstehen. (DfAM)
➠ Kann einen Fahrplan verstehen.
RICHTLINIE 2007 / 59 / EG DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATES vom 23. Oktober 2007
über die Zertifizierung von Triebfahrzeugführern, die Lokomotiven und Züge im Eisenbahnsystem in der Gemeinschaft führen (RICHTLINIE 2007 / 59 / EG)
18 43
➠ Kann einer grafisch gestützten Betriebsanleitung für die Lok die Kerninformationen entnehmen.
➠ Kann allgemeine schriftliche Befehle verstehen.
sind. (GeR A2+)
➠ Kann einschlägigen Richtlinien, z.B. zur Bedeutung von Signalen, bestimmte Einzelheiten entnehmen,
wenn Sie in einfacher Sprache formuliert und durch Bilder unterstützt sind.
verstehen. (DfAM)
➠ Kann in einer Richtlinie die Beschreibung von wichtigen Signalen verstehen.
➠ Kann die Bedienungsanleitung einer Lok verstehen, wenn sie klar strukturiert ist.
➠ Kann Weiterbildungsanzeigen aus seinem Fachbereich verstehen.
erfassen. (DfAM)
➠ Kann in einem Unfallprotokoll die wesentlichen Informationen zum Unfallhergang erfassen.
➠
Kann Kerninformationen aus einschlägigen Richtlinien zu betrieblichen Abläufen verstehen und
diesen Texten bestimmte Einzelheiten entnehmen.
(GeR)
➠ Kann einer Zeitungsmeldung über einen Bahnunfall oder einem Zeitungsartikel über die Bahn die
wesentlichen Informationen erfassen.
HÖRVERSTEHEN
Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen.
(DfAM)
➠ Kann in Routinesituationen Angaben zu Abfahrts- und Ankunftszeiten, zu Verspätungen verstehen, zur
Zug- und Gleisnummer verstehen.
Kann im Allgemeinen das Thema von Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden,
erkennen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann das Thema des Gespräches erkennen, das zwischen Fahrdienstleiter und anderen
Triebfahrzeugführern oder zwischen Triebfahrzeugführern geführt wird.
➠ Kann einer einfachen Erklärungen des Lokleiters zum Standort der Lok folgen.
➠ Kann Anweisungen des Fahrdienstleiters, die einem vorgegebenen Muster folgen, verstehen.
44
➠ Kann reguläre Anweisungen und Mitteilungen des Fahrdienstleiters verstehen, z.B. auf welches Gleis
er / sie fahren soll, wie viele Minuten Verspätung er / sie hat oder wo eine Baustelle ist.
➠ Kann die Anweisungen des Fahrdienstleiters bei einem außergewöhnlichen Ereignis verstehen.
➠ Kann einer detaillierten Wegbeschreibung zu einem konkreten Gleis folgen.
Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird.
(GeR)
➠ Kann die Hauptpunkte eines Gespräches, das zwischen Fahrdienstleiter und anderen Triebfahrzeugführern oder zwischen Triebfahrzeugführern z.B. über Unregelmäßigkeiten und Baustellen auf der
Strecke geführt wird, verstehen.
Kann in Radionachrichten und in einfacheren Tonaufnahmen über vertraute Themen die Hauptpunkte
verstehen, wenn relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann im Radio einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen.
HÖR-SEH-VERSTEHEN
machen. (GeR)
➠ Kann beim Ansehen einer Nachrichtensendung erkennen, ob es wichtige Neuigkeiten zur Verkehrslage
gibt und ob Unwetterwarnungen ausgegeben werden.
➠ Kann einem Fernsehbeitrag oder Videoclip zu einem Verkehrsunfall die Schlüsselinformationen zu
Ort und Grund des Unfalls entnehmen.
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn langsam
und deutlich gesprochen wird.
➠ Kann einem Bericht zum Wetter und zur Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen.
Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin relativ langsam
Schriftliche Produktion | Notizen, Berichte, Protokolle
➠ Kann in ein gängiges Berichtsformular grundlegende Angaben zu Zeit, Ort, Person, Zug und Befehlen
eintragen.
45
Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren.
➠ Kann Angaben des Fahrdienstleiters zu geänderten Abfahrts- und Ankunftszeiten für sich notieren.
➠ Kann nach dem Diktat des Fahrdienstleiters einen Befehl oder Auftrag aufschreiben.
(DfAM)
➠ Kann den Führerraum und vertraute betriebliche Abläufe beschreiben.
➠ Kann einen Bericht über den Unfallhergang auf der Strecke in ein Formular schreiben.
➠ Kann in einem Forum über die wichtigsten Einzelheiten einer Panne oder eines außergewöhnlichen
Ereignisses berichten.
➠ Kann einen Unfallhergang als einfache Abfolge von Ereignissen / Tätigkeiten schildern.
Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. Kann kurz und einfach
über ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten. (GeR A2+)
➠ Kann in einfachen Sätzen einen Unfallhergang schildern.
➠ Kann in einfachen Sätzen über die Anweisung des Fahrdienstleiters sprechen.
➠ Kann beschreiben, wer oder was sich in oder in der Nähe der Gleisanlage befindet oder was die
Weiterfahrt verhindert.
➠ Kann gegenüber der Bahninspektion berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist.
➠ Kann seine Entscheidung für das Vorgehen bei Unregelmäßigkeiten erklären und begründen.
46
➠ Kann die einzelnen Schritte und Tätigkeiten von der Übernahme der Lok bis zur Abfahrt beschreiben.
➠ Kann die Bedienung einer Lok in einfachen Sätzen beschreiben.
➠ Kann mit Hilfe eingeübter Wendungen im Zug eine Durchsage machen, dass und warum sich die
Weiterfahrt verzögert.
➠ Kann bei einer Inspektion seine persönliche Angaben notieren und weitergeben.
betreffen. (DfAM)
➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin eine kurze schriftliche Nachricht hinterlassen, dass er nicht
rechtzeitig an einem Treffpunkt sein kann.
Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM)
➠ Kann im Kontakt mit der Polizei oder der Bahninspektion Angaben zur Lok, zur Wagenliste und zu
den aktuellen Befehlen schriftlich weitergeben.
MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen,
zielorientierte Kooperation
(DfAM)
➠ Kann mit Kolleg(inn)en Informationen über die Strecke, mögliche Baustellen oder die Ladung
austauschen.
➠ Kann Angaben zum Verbleib der Zugdokumente machen.
➠ Kann Informationen zur Abfahrts- und Ankunftszeit, zu Verspätungen und zur Nummer des Gleises
oder des Zuges erfragen und weitergeben.
antworten. (DfAM)
➠ Kann sich über Funk beim Fahrdienstleiter über die genaue Abfahrtszeit erkundigen.
47
Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam und
direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will;
➠ Kann vorschlagen, sich zu einem späteren Zeitpunkt zu treffen.
➠ Kann darum bitten, die Feuerwehr, den Arzt oder die Polizei zu informieren.
➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe beim Ausfüllen eines Formulars bitten.
M ündl ic h e In ter a k tion B 1
austauschen. (DfAM)
➠ Kann bei Unregelmäßigkeiten auf der Strecke erklären, was passiert ist und kann seine Lage
beschreiben.
➠ Kann sich mit dem Hotelpersonal über die wesentlichen Details zum Aufenthalt austauschen.
➠ Kann Vorschläge machen, wo und wann man sich treffen oder wo man sich ablösen sollte.
➠ Kann sich in einer informellen Diskussion mit Kolleg(inn)en dazu äußern, ob ein Verhalten in einer
schwierigen Situation auf der Strecke angemessen war oder nicht.
Fernfahrer(in)
FALL 1 – Be- und Entladen auf dem Werksgelände des Kunden
Ort: Werksgelände des Kunden
Beteiligte Personen: Fahrer(in), Mitarbeiter(in) aus dem Bereich Expedit / Lagerpersonal beim
Kunden
Bei der Einfahrt in das Werksgelände meldet sich der Fahrer beim Portier. Dieser hat im optimalen Fall einen Plan der Lieferungen. Der Fahrer sagt, dass er eine bestimmte Ware bringt oder
holt. Größere Betriebe und Firmen verfügen in der Regel über Anlieferpläne und z.T. über grafisch
gestützte Vorschriften (Merkblätter) zum Verhalten auf dem Werksgelände.
An der Laderampe kommuniziert der Fahrer / die Fahrerin in der Regel mit einem / einer Expedit-Mitarbeiter(in) des Kunden. Generell sind die Fahrer(innen) nicht für das Be- und Entladen beim
Kunden zuständig. Sie kontrollieren jedoch, wie das Lagerpersonal auflädt und geben Anweisungen zum Vorgehen bei der Beladung, um sicherzustellen, dass die Ladung gut gesichert ist.
48
Besondere Situationen:
Die Fahrer(innen) stehen häufig unter Zeitdruck und hin und wieder kommt es wegen längerer
Wartezeiten zu Konflikten an der Laderampe. Als Speditionsmitarbeiter(innen) sind sie jedoch
zum freundlichen Umgang mit dem Lagerpersonal / den Expedit-Mitarbeiter(inne)n angehalten.
Größere Probleme müssen im Zweifelsfall durch den Dispatcher geklärt werden.
Bisweilen bekommt der Fahrer / die Fahrerin erst unterwegs per SMS mitgeteilt, welches Werk
er / sie anfahren und was abgeholt werden soll. Unter diesen Umständen kann es in seltenen
Einzelfällen zu Missverständnissen kommen. So ist ein Fall beschrieben worden, da der Fahrer /
die Fahrerin einen Tag zu früh da war.
FALL 2 – Polizeikontrolle auf der Strecke
Ort: Fahrerkabine, (Fernverkehrs)Straße
Beteiligte Personen: Fahrer(in), Polizist
Bei Routinekontrollen der Polizei muss der Fernfahrer / die Fernfahrerin neben den Fahrzeugpapieren alle Warenbegleitpapiere vorweisen können. Er / sie ist außerdem auskunftspflichtig
über seine / ihre Lenk- und Ruhezeiten. Das ist im Normalfall unproblematisch. Als problematisch
schätzen Fahrer(innen) nur ein, dass ihnen einige Polizisten sprachlich wenig entgegenkommen
oder sich der Amtssprache bedienen („in Paragraphen“ reden).
Besondere Situationen:
Unter dem Einfluss von drohendem Lieferverzug und / oder Fahrverboten kann der Kontakt mit der
Polizei für die Fahrer(innen) jedoch auch zu einer Stresssituation werden. Sollten die Fahrer(innen)
dann unsicher sein, wenden sie sich an ihren Dispatcher, der die weitere Kommunikation übernimmt.
Kommunikative
Aufgabe
Personen,
Institutionen)
Sprachhandlungen
Verstehen von
Anweisungen zur
Übernahme oder
Zustellung des Ladeguts
(Wegbeschreibung)
Kommunikation mit
Portier am Eingang zum
Kundengelände
Kommunikation mit
Lagerverwaltung beim
Kunden / mit ExpeditMitarbeiter(inne)n
eine Lieferung bzw. einen
Auftrag melden
Richtungsangaben und
Anweisungen zur Zustellung
verstehen
um Instruktion und Hilfe bitten
um Wiederholung und
Buchstabieren bitten
um Erläuterung oder
Übersetzung bitten
Richtungsangaben verstehen
(Nicht)-Verstehen signalisieren
Umgang mit
Textsorten
Orientierungspläne
mit Piktogrammen und
die Beschilderung auf
dem Firmengelände
verstehen
49
Komplettierung der
Transportdokumente
und Übernahmekontrolle
Formular ausfüllen
und Angaben machen
zu: KFZ Kennzeichen,
Anhängerkennzeichen,
Code, Adresse, Name,
Gewicht, zu den drei
letzten Transporten
Anweisungen geben zur
Beladung
Lösung von Problemen:
über einen Schaden
an der Verpackung
informieren, ihn erklären
Kommunikation mit
Lager-und ExpeditMitarbeiter(inne)n auf
dem Werksgelände
beim Kunden:
Lagerpersonal, eventuell
Sachbearbeiter(inne)n
des Vertriebs bzw. der
Einkaufsabteilung
grüßen und sich kurz vorstellen
um Erlaubnis bitten
über vorhandene Dokumente
informieren
um Hilfe bitten: nach Geräten,
Ladehilfen fragen
Anweisungen zur Beladung
geben
auf Fragen nach Menge,
Gewicht, Größe reagieren
einfache Reaktion auf
Fragen: bejahen, verneinen,
Nichtwissen ausdrücken
etwas versichern, beteuern
erklären, wie es zu einem
Schaden gekommen ist
eine Situation einfach
bewerten: bedauern,
sich entschuldigen, sich
rechtfertigen
Hilfe anbieten und nach
Wünschen fragen
auf Verpflichtungen hinweisen
nach Absicht und
Realisierbarkeit fragen
sich verabschieden
Kommunikation
mit der Polizei bei
Straßenkontrollen:
Auskunft geben zu Lenkund Ruhezeiten
Dokumente vorzeigen
Gespräch mit Behörden /
mit der Polizei
in der Regel am
Straßenrand, auf dem
Parkplatz
grüßen und sich kurz vorstellen
über vorhandene Dokumente
informieren
Angaben zur Dauer, Häufigkeit
machen
Absicht ausdrücken,
(Nicht)-Machbarkeit, (Nicht)Zuständigkeit ausdrücken
auf Aufforderung reagieren
einfache Reaktion auf
Fragen: bejahen, verneinen,
Nichtwissen ausdrücken
etwas versichern, beteuern
eine Situation einfach
bewerten: bedauern,
sich entschuldigen, sich
rechtfertigen
um Erläuterung bitten
Kommunikation
mit der Polizei in
Problemsituationen, z.B.
bei einem Unfall
Fragen der Polizei
beantworten
Gespräch mit Behörden /
mit der Polizei,
eventuell mit anderen
am Unfall Beteiligten
am Unfallort
Angaben zur Person und zum
Spediteur machen
Angaben zum Fahrzeug
machen: KFZ Kennzeichen,
Anhängerkennzeichen, Code,
Gewichtsangabe
einen Vorgang mit einfachen
Mitteln beschreiben, z.B. den
Unfallhergang
auf einfache Fragen antworten
und Auskunft geben zu: Dauer,
Ort, Ziel, Richtung, Absicht,
Handlungen
etwas begründen,
rechtfertigen, eingestehen
widersprechen, etwas
einwenden, auf etwas
beharren
Warenbegleitpapiere:
Lieferschein, CMR
Frachtbrief verstehen
und ausfüllen
Formulare der Polizei,
einen Unfallbericht
verstehen und ausfüllen
50
Kommunikation mit
Passanten oder mit
Tankstellenpersonal:
nach dem Weg fragen
Kommunikation mit
Passanten und dem
Tankstellenpersonal
am Straßenrand, an der
Tankstelle
nach dem Weg fragen
Auskünfte zu Richtungs- und
Ortsangaben verstehen
Beschreibung von markanten
Gebäuden, Straßen etc.
verstehen
um Umschreibung, nochmalige
Erläuterung bitten
Wegauskünfte
verstehen,
Hinweisschilder
verstehen
beschriftete WegeSkizzen verstehen
Landkarten und
Stadtpläne verstehen
(kartografische
& geografische
Grundbegriffe)
Kauf einer Vignette
Kommunikation mit
Personal an der Tankoder Mautstelle
um ein Produkt bitten (Vignette,
Maut)
nach dem Preis fragen
Informationstexte (z.B.
auf Informationstafeln)
zur Höhe der Gebühren
verstehen
Kommunikation zur
Sicherstellung der
Verpflegung und
Übernachtung mit
Personal an der
Raststätte
Kommunikation mit
dem Personal an der
Raststation / auf dem
Autohof
grüßen und sich verabschieden
Angaben machen zur Dauer
des Aufenthaltes
etwas bestellen
nach dem Preis fragen
nach einem Standort (auf dem
Parkplatz) fragen
um Hilfe, Instruktion bitten
Angebote annehmen oder
ablehnen
etwas versprechen oder
versichern
Beschilderung an der
Raststätte verstehen
Kommunikation mit der Polizei / den Sicherheits- und Zollbehörden:
✓ für Fernfahrer(innen) besteht gegenüber der Polizei Auskunftspflicht; die Fernfahrer(innen)
stehen bei Routinekontrollen aber auch bei Unfällen unter Druck, keine falschen Angaben
zu machen (Sorge vor Restriktionen)
✓ sprachlich wenig Entgegenkommen von Seiten der Polizei; häufig wird die Amtssprache
bemüht
Bei der Kommunikation mit Passant(inn)en werden Fernfahrer(innen) häufig mit Dialekt und hohem Redetempo konfrontiert; das Gegenüber ist nicht immer bereit oder in der Lage, seine Wegbeschreibung in Standardsprache zu wiederholen oder anders zu formulieren.
Detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen: Fernfahrer(in)
LESEVERSTEHEN
➠ Kann die Ausschilderung der Anfahrt auf ein Werk und innerhalb eines Werksgeländes verstehen.
➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inne)n Informationen zu Termin- oder Planänderungen
entnehmen.
➠ Kann in einem Katalog gezielt Ersatzteile zu einem ihr / ihm vertrauten Gerät auffinden (DfAM)
51
verstehen. (DfAM)
➠ Kann Ladepläne, Orientierungspläne, Wetterkarten und Straßenkarten verstehen.
➠ Kann Hinweise für das Befahren des Kundenfirmengeländes verstehen, wenn Sie durch Bilder
unterstützt werden.
➠ Kann Kerninformationen aus den Warenbegleitpapieren oder aus einem Verkehrsunfallbericht, wie
Angaben zum Unfallgegner und zu den Unfallumständen, erfassen.
sind. (GeR A2+)
➠ Kann Sicherheitsvorschriften für das Verhalten auf dem Werksgelände verstehen, wenn sie durch
Piktogramme unterstützt werden.
verstehen. (DfAM)
➠ Kann einer Forenmitteilung von Kolleg(inn)en zu einer Raststätte die wesentlichen Informationen
entnehmen.
➠ Kann Weiterbildungsanzeigen aus seinem Fachbereich verstehen.
erfassen. (DfAM)
➠ Kann in einem Unfallprotokoll die wesentlichen Informationen zum Unfallhergang erfassen.
➠ Kann in Mitteilungen von Kolleg(inn)en in Foren für Fernkraftfahrer die Grundaussagen erfassen.
(GeR)
➠ Kann einer Zeitungsnachricht über einen Unfall, einen Streik oder eine Straßensperrung die
wesentlichen Informationen entnehmen.
HÖRVERSTEHEN
➠ Kann Angaben zu Preisen in einer Raststätte verstehen.
Kann im Allgemeinen das Thema von Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden,
erkennen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann das Thema des Gespräches erkennen, das zwei Polizist(inn)en oder Lagermitarbeiter(innen)
in seiner Gegenwart führen.
➠ Kann einfache Anweisung des Portiers oder Lagerpersonals verstehen, z.B. die Bitte zu warten oder
zu einer anderen Rampe zu fahren.
52
➠ Kann konkrete Anweisungen zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen.
➠ Kann einer detaillierten Wegbeschreibung auf dem Firmengelände eines Kunden folgen.
Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann den Hauptpunkten eines Gespräches zwischen Lagermitarbeiter(inne)n beim Kunden folgen.
Kann in Radionachrichten und in einfacheren Tonaufnahmen über vertraute Themen die Hauptpunkte
verstehen, wenn relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR)
➠ Kann im Radio einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen.
HÖR-SEH-VERSTEHEN
machen. (GeR)
➠ Kann beim Ansehen einer Nachrichtensendung erkennen, ob es wichtige Neuigkeiten zur Verkehrslage
gibt und ob Unwetterwarnungen ausgegeben werden.
➠ Kann einem Fernsehbeitrag oder Videoclip zu einem Verkehrsunfall die Schlüsselinformationen zu
Ort und Grund des Unfalls entnehmen.
Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn langsam
➠ Kann die Hauptinformation einer Video-Anleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände erfassen.
➠ Kann einem Bericht zum Wetter und zur Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen.
Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin relativ langsam
➠ Kann die wesentlichen Inhalte einer Video-Anleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen.
➠ Kann wesentliche Angaben in einen CMR Frachtbrief eintragen.
Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren.
➠ Kann sich Notizen zur einer Wegbeschreibung oder Ortsangabe machen.
53
(DfAM)
➠ Kann in einem Forenbeitrag seine / ihre Erfahrungen an einer Raststätte oder bei einer Polizeikontrolle
beschreiben.
➠ Kann in einem Unfallberichtsformular Angaben zum Unfallhergang machen.
➠ Kann sich Notizen zu den Angaben des Unfallgegners machen.
Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. Kann kurz und einfach
über ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten. (GeR A2+)
➠ Kann in einfachen Sätzen einen Unfallhergang schildern.
➠ Kann in einfachen Sätzen über die Absprachen mit einem Lagermitarbeiter / einer Lagermitarbeiterin
sprechen.
➠ Kann gegenüber der Polizei berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist.
➠ Kann die Wahl einer Strecke erklären und begründen.
➠ Kann die Bedienung einer Hubbühne beschreiben.
54
➠ Kann bei einer Polizeikontrolle seine persönliche Angaben notieren und weitergeben.
betreffen. (DfAM)
➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin eine kurze schriftliche Nachricht hinterlassen, dass er nicht
rechtzeitig an einem Treffpunkt sein kann.
Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM)
➠ Kann Angaben zum Fahrzeug und zur Ladung schriftlich weitergeben und erklären, wie es zur Beschädigung einer Ladung gekommen ist.
MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen,
zielorientierte Kooperation
(DfAM)
➠ Kann mit Kolleg(inn)en Informationen über die geplante Route oder den Fahrzeugtyp und die Ladung
austauschen.
➠ Kann Angaben zum Verbleib der Warenbegleitpapiere machen.
➠ Kann an der Tankstelle sagen, was er getankt hat und nach dem Preis fragen.
antworten. (DfAM)
➠ Kann sich über Funk bei einem Kollegen / einer Kollegin nach dem Ende eines Staus erkundigen.
Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam und
direkt angesprochen wird. (GeR)
Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will; kann Verabredungen treffen.
➠ Kann vorschlagen, sich zu einem späteren Zeitpunkt zu treffen.
➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin mitteilen, dass er mehr Zeit für das Entladen benötigt.
55
➠ Kann einen Lagermitarbeiter / eine Lagermitarbeiterin bitten, ihm / ihr die Funktion einer Ladebrücke
zu erklären.
M ündl ic h e In ter a k tion B 1
austauschen. (DfAM)
➠ Kann bei einer Polizeikontrolle Angaben zur Ladungssicherung machen.
➠ Kann beim Kunden erklären, warum eine Lieferung beschädigt ist.
➠ Kann nach dem Weg fragen und einer Wegbeschreibung folgen.
➠ Kann Vorschläge machen, wo und wann man sich treffen oder wo man sich ablösen sollte.
➠ Kann sich in einer informellen Diskussion mit Kolleg(inn)en dazu äußern, ob ein Verhalten in einer
schwierigen Situation im Straßenverkehr angemessen war oder nicht.
profile kompetencji językowych
w komunikacji zawodowej
dla
Pracowników i kierowników działów finansowych
Inżynierów i pracowników / kierowników działów produkcji
Maszynistów pojazdów trakcyjnych
Kierowców pojazdów ciężarowych
58
Spis treści
Wstęp...........................................................................................................................................59
Założenia i zawartość publikacji..............................................................................................59
Zawody docelowe i branże......................................................................................................59
Kontekst publikacji...................................................................................................................60
Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg................................................62
Część 1 – Przegląd wymagań i działań komunikacyjnych.....................................................63
Zawody handlowe na przykładzie kierownika działu finansowego..........................................63
Główny inżynier oraz kierownik produkcji................................................................................65
Maszynista pojazdów trakcyjnych...........................................................................................67
Kierowca samochodów ciężarowych.......................................................................................68
Część 2 – Profile użycia języka i szczegółowe opisy celów dydaktycznych........................70
Wstęp do części 2...................................................................................................................70
Zawody handlowe – kierownik działu finansowego, księgowy................................................73
Główny inżynier oraz kierownik produkcji................................................................................83
Maszynista pojazdów trakcyjnych...........................................................................................92
Kierowca samochodów ciężarowych.......................................................................................99
59
Wstęp
Założenia i zawartość publikacji
Publikacja ma na celu zwrócenie uwagi na wymagania dotyczące użycia języków obcych w komunikacji zawodowej oraz zobrazowanie ich przy pomocy odpowiednich przykładów i rodzajów
tekstów.
Profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej powstały na podstawie badania potrzeb językowych, przeprowadzonego w niemieckich, polskich, czeskich i słowackich przedsiębiorstwach, będących członkami Polsko-Niemieckiej oraz Czesko-Niemieckiej Izby Przemysłowo-Handlowej (AHKPL oraz DTIHK). Stanowią one jednocześnie podstawę interaktywnych
i multimedialnych modułów dydaktycznych, opracowanych dla wybranych zawodów w ramach
projektu „JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg”.
CZĘŚĆ 1
... skierowana jest do pracodawców, pracowników i osób poszukujących zatrudnienia. W części
tej zostały zaprezentowane:
✓ obszary działań komunikacyjnych w kontekście zawodowym20
✓ ogólne cele dydaktyczne zajęć językowych w kontekście zawodowym, które bazują na opisach poziomów A2 (A2+) i B1 (B1+) Europejskiego systemu opisu kształcenia językowego
(ESOKJ).
Ta część publikacji umożliwi konfrontację wymagań komunikacyjnych wynikających ze specyfiki
miejsc pracy z własnymi kompetencjami w zakresie użycia języka na wymienionych poziomach
biegłości językowej.
CZĘŚĆ 2
… skierowana jest do nauczycieli, twórców podstaw programowych oraz autorów podręczników.
Podaje ona dla każdego z zawodów docelowych:
✓ konkretny profil użycia języka, tzn. szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i działań językowych, często wykorzystywanych rodzajów tekstów oraz opis posługiwania się językiem
w kontekście zawodowym
✓ uzyskane za pomocą wywiadów modelowe przykłady, tzn. typowe sytuacje komunikacyjne
w miejscu pracy
✓ szczegółowe opisy celów dydaktycznych w kontekście zawodowym, które oddają skale
biegłości językowej z rozdziału 4. ESOKJ dla poziomów A2 (A2+) oraz B1 (B1+)21
Opracowany materiał należy traktować jako punkt wyjścia dla koncepcji kursów języków obcych
dla potrzeb zawodowych oraz towarzyszących im materiałów dydaktycznych.
Profile użycia języka oraz studia przypadku ilustrują realne konteksty komunikacyjne. Konkretne wskaźniki biegłości językowej zaś ułatwiają formułowanie globalnych i cząstkowych celów
dydaktycznych, umożliwiając tym samym opracowywanie funkcjonalnych programów nauczania
kursów językowych dla potrzeb zawodowych, zorientowanych na doskonalenie umiejętności językowych i podejmowanie działań komunikacyjnych.
Pojęcie obszarów działań komunikacyjnych jest tu używane w znaczeniu kompleksowego zadania zawodowego,
które związane jest z konkretnymi wymaganiami językowymi i zadaniami komunikacyjnymi. Jego użycie ściśle nawiązuje zatem do pojęcia obszaru działania językowego w ujęciu Weissenberga, który odnosi je wyłącznie do „zakresów
działań językowych w sytuacjach zawodowych bądź związanych z miejscem pracy” (Weissenberg 2010: 23).
21
Oprócz deskryptorów ESOKJ wykorzystano również wskaźniki szwajcarskiego programu „Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM). Szwajcarski program opiera się na ESOKJ, nadając europejskim wskaźnikom poziomów
biegłości A1, A2 i B1 kontekst zawodowy.
20
60
Zawody docelowe i BRANŻE
Decydujące w wyborze zawodów docelowych było zapotrzebowanie na pracowników ze znajomością
języka partnerów biznesowych w krajach uczestniczących w projekcie22. Badanie potrzeb językowych
wykazało duże zapotrzebowanie w tym zakresie zwłaszcza w przemyśle motoryzacyjnym i jego kooperantach, budowy maszyn i narzędzi, konstrukcji instalacji technicznych i przemysłu energetycznego,
w branży budowlanej, a także w branży usługowej (m. in. IT, zarządzanie projektami, doradztwo). Znajomość języków obcych jest wymagana bardzo często lub często23 na następujących stanowiskach:
✓ Członek zarządu firmy i asystent zarządu
✓ Kierownik działu handlowego (szczególnie w zakresie kadr i księgowości oraz dystrybucji
i marketingu)
✓ Główny inżynier względnie kierownik produkcji
✓ Pracownik zaopatrzenia
W ramach projektu zbadano także przedsiębiorstwa branży transportowej. Ze względu na charakter tych firm badaniom poddana została stosunkowo mniejsza liczba respondentów. Wywiady
ze szkoleniowcami, szkołami językowymi i pracownikami z przedsiębiorstw kolejowych i logistycznych wykazały jednak, że grupa zawodowa maszynistów lokomotyw i kierowców ciężarówek
obsługująca ruch transgraniczny musi regularnie posługiwać się językiem kraju ościennego.
Dla wymienionych zawodów opisano szczegółowe profile użycia języka i konkretne cele dydaktyczne. Wymagania dotyczące kompetencji językowych dla zawodów z dziedziny handlowej
przedstawiono zbiorczo na przykładzie kierownika lub pracownika działu finansowego. Zrezygnowano z opracowania profilu dla asystenta / asystentki zarządu ze względu na istniejący już szczegółowy profil kompetencji językowych dla zawodu kierownik / kierowniczka biura (por. Vogt 2011).
KONTEKST PUBLIKACJI
Dlaczego warto wspierać znajomość języków obcych
w kontekście zawodowym?
Wspieranie interdyscyplinarnych kompetencji kluczowych jak np. znajomości języków obcych nabiera
coraz większego znaczenia. Od obywateli europejskich oczekuje się większych umiejętności adaptacyjnych względem szybko zmieniającego się i coraz bardziej wymagającego rynku pracy (ET 2020).
Przeprowadzone na zlecenie Komisji Europejskiej badania wpływu braku znajomości języków obcych w zakładach pracy na gospodarkę europejską pokazują, że w szczególności mniejsze i średnie
przedsiębiorstwa tracą zamówienia z powodu niedostatecznej znajomości języków obcych wśród ich
personelu (ELAN 2006). W wielu europejskich krajach i w licznych dziedzinach zawodowych język
angielski uważany jest za współczesną lingua franca. Jego znajomość na rynkach międzynarodowych jest czymś oczywistym. Tymczasem konkretne przykłady prężnie działających firm pokazują, że
wspieranie wielojęzyczności w firmach podnosi ich konkurencyjność i może okazać się decydującym
czynnikiem, jeśli chodzi o skuteczne dopasowanie się do wymogów rynku pracy (PIMLICO 2011).
Na czym polega KSZTAŁCENIE umiejętności językowych dla celów
zawodowych?
Uczenie się języka specjalistycznego nie jest równoznaczne z przyswajaniem sobie słownictwa specjalistycznego, lecz obejmuje również nabycie umiejętności i przede wszystkim sprawności radzenia
sobie z typowymi zadaniami w miejscu pracy, również w trudnych sytuacjach komunikacyjnych24.
Badanie dotyczyło zapotrzebowania na znajomość języka niemieckiego, polskiego, czeskiego i słowackiego
w krajach uczestniczących w projekcie.
23
Wyniki ankiety dostępne są pod adresem www.jasne-online.eu.
24
por. krytykę przykładania nadmiernej wagi do nauczania języka specjalistycznego u Weissenberga (Weissenberg 2010: 16)
22
61
Oznacza to, że zajęcia językowe tego typu muszą nawiązywać do konkretnych scenariuszy zawodowych i obszarów działania, w których potrzebny jest język obcy25.
Zajęcia językowe nie powinny skupiać się zatem wyłącznie, jak to często ma miejsce, na przekazywaniu słownictwa specjalistycznego lub doskonaleniu ogólnej kompetencji językowej (leksyka,
gramatyka, znajomość językowych konwencji społecznych, etc.), lecz na rozwijaniu językowej
kompetencji komunikacyjnej w działaniu: recepcji ustnej i pisemnej, produkcji ustnej i pisemnej
oraz interakcji, mediacji i kooperacji. Umiejętności te są nierozerwalnie związane z kompetencjami zawodowymi, które obejmują wiedzę specjalistyczną, wiedzę proceduralną i strategiczną
oraz kompetencje merytoryczne. Wszystkie umiejętności, które warunkują skuteczne działanie
językowe, opisuje dla poszczególnych poziomów biegłości językowej ESOKJ.
Jaką rolę odgrywa Europejski system opisu kształcenia językowego
W NOWOCZESNYM KSZTAŁCENIU JĘZYKOWYM?
Europejski system opisu kształcenia językowego (ESOKJ) stanowi od 2001 roku wspólną dla całej
Europy podstawę do opracowywania planów nauczania, podręczników i zaleceń programowych, która
w sposób przejrzysty prezentuje poziomy biegłości językowej i umożliwia ich porównywanie. Zawiera
liczne wskaźniki biegłości językowej dla sytuacji codziennych, ogólnozawodowych oraz edukacyjnych.
Zalety wspólnego systemu opisu są jasne i oczywiste: zapewnia on klarowny opis i strukturę poziomów biegłości językowej kompetencji komunikacyjnej w danym języku obcym. System ten stał się
punktem odniesienia dla wielu dyskusji na temat celów nowoczesnej nauki języków obcych, która
zawdzięcza mu notabene rewaluację receptywnych kompetencji cząstkowych (por. Vogt 2011: 62).
Zaproponowane poziomy biegłości językowej przyczyniły się do większej przejrzystości procesu
uczenia się języków obcych oraz większej klarowności ofert edukacyjnych i testów językowych.
System opisu zawiera także wyraźne wezwanie, by założenia celów dydaktycznych interpretować w kontekście dydaktycznym konkretnej grupy docelowej i precyzować je ze względu na jej
potrzeby (ESOKJ 2001:20). Konieczność zaprezentowania wskaźników biegłości jest szczególnie zasadna w przypadku nauki języków obcych dla celów zawodowych (por. Vogt 2011).
ESOKJ od chwili publikacji spotyka się z krytyką pod wieloma aspektami. Już w 2001 roku zauważono,
że zaproponowane rodzaje skal mogą budzić pewne wątpliwości w różnych edukacyjnych kontekstach
kulturowych (por. Quetz 2001:561). Owe wątpliwości uwidaczniają się w ustanowieniu stopni pośrednich (A1+, A2+, B1+), które bardzo często występują w wielu lokalnych kontekstach edukacyjnych.
Kolejnym zarzutem jest brak opracowanych kryteriów dla kompetencji międzykulturowej, której
rozwijanie stanowi jeden z najważniejszych komponentów nowoczesnego nauczania języków
obcych (por. Kecker 2011: 76f). Niektórzy specjaliści zauważają, że występujące w ESOKJ zorientowanie na rozwój kompetencji przypisuje istotną rolę działaniu i autonomii uczącego się.
Zadawala się jednak zbyt często instrukcjonistycznymi procedurami choć opiera się na konstruktywistycznych modelach uczenia się (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematyczne wydają się też zaproponowane w tym dokumencie rodzaje skal, które przyporządkowano tradycyjnym zakresom poszczególnych działań (sprawności) językowych, nie uwzględniając
występującej w praktyce komunikowania się integracji działań (sprawności językowych) (Roche
2013: 220). Zaprezentowana w ESOKJ struktura kompetencji językowych uwzględnia jednakże
mediację i interakcję, które nadają nowe znaczenie tradycyjnym zakresom sprawnościowym.
W jaki sposób ustalono obszary działań językowych
dla zawodów docelowych?
Punktem wyjścia dla opracowanych profili posługiwania się językiem i przykładowych wskaźników biegłości są wyniki badań potrzeb językowych. W szeroko zakrojonej ankiecie zidentyfikowano
25
edług Weissenberga kształcenie językowe w kontekście zawodowym powinno brać pod uwagę „przygotowyW
waniu koncepcji dydaktycznych w odniesieniu do konkretnych sytuacji zawodowych z którymi zetkną się uczący
się.” (Weissenberg 2010: 15).
62
grupy zawodowe i stanowiska w firmach, które szczególnie często wymagają znajomości języków
obcych w miejscu pracy. Poprzez analizę programów kształcenia zawodowego, profili kompetencji zawodowych agencji pośrednictwa pracy oraz narodowych standardów kwalifikacji zawodowych określono ważne obszary działań językowych. Zostały one zweryfikowane w wywiadach
z pracownikami ankietowanych firm co do ich rzeczywistej przydatności w miejscu pracy. Zebrano
informacje na temat tekstów, z jakimi należy sobie poradzić oraz jak dalece akceptowalne są
konstrukcje opisowe i błędne wyrażenia przez uczestników komunikacji. W wywiadach ustalono
ponadto, jakie kompetencje społeczne i interkulturowe pracobiorców oczekiwane są w komunikacji z firmą macierzystą lub partnerem kooperacyjnym
Przy pomocy zebranych działań językowych, konkretnych sytuacji językowych i typów tekstów można było uściślić wskaźniki biegłości językowej ESOKJ dla działań komunikacyjnych w kontekście
zawodowym i zilustrować je przykładami. (Więcej na temat metodologii badań na stronie 70.).
Projekt JASNE – Alles klar!
Mehrsprachig handeln mit Erfolg
Celem projektu...
... jest poprawienie skuteczności kursów językowych dla firm i ich pracowników oraz podniesienie
jakości posługiwania się językami obcymi podczas wykonywania obowiązków zawodowych w firmie.
Z tego powodu powstały w ramach projektu ...
✓ szczegółowe profile kompetencji językowych w kontekście zawodowym dla zawodów
z wysokim zapotrzebowaniem na znajomość języków obcych, przede wszystkim w firmach
przemysłu samochodowego i jego kooperantów, konstrukcji maszyn, urządzeń i narzędzi
oraz w branży logistycznej – posłużą one twórcom kursów za poradnik do opracowania
zorientowanych działaniowo i międzykulturowo materiałów dydaktycznych
✓ Interaktywne, crossmedialne moduły dydaktyczne – materiały, które można wybierać
według tematyki lub realizacji konkretnych działań językowych oraz indywidualnie zestawiać w moduły z różnymi scenariuszami dydaktycznymi w ramach kursu – oraz aplikacja
mobilna do nauki odpowiednich fraz i struktur
✓ Kursy pilotażowe, które integrują moduły dydaktyczne w systemie e-learningowym, np.
Moodle i uzupełniają je o dodatkowe komponenty umożliwiające współpracę z uczącym się
oraz poradnik dla nauczycieli
Językami docelowymi są: niemiecki, czeski, polski, słowacki
W projekcie uczestniczą...
✓ Uniwersytet Techniczny w Dreźnie, Multimedialne Centrum Nauczania Językowego
✓ fictionfarmer GbR, Berlin
✓ Uniwersytet Karola w Pradze, Instytut Kształcenia Językowego i Specjalistycznego, filia
w Libercu
✓ Czesko-Niemiecka Izba Przemysłowo-Handlowa w Pradze
✓ Dolnoaustriacka Akademia Krajowa, Centrum Kompetencji Językowych, Deutsch-Wagram
✓ Uniwersytet Jagielloński w Krakowie, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków
✓ Polsko-Niemiecka Izba Przemysłowo-Handlowa w Warszawie
✓ Uniwersytet Komeńskiego w Bratysławie, Centrum Doskonalenia Zawodowego
Finansowanie: Projekt został zrealizowany przy wsparciu środków Komisji Europejskiej w ramach programu „Uczenie się przez całe życie”.
Wyniki projektu będą dostępne od grudnia 2015 roku na stronie: www.jasne-online.eu
63
Część 1 – przegląd wymagań i działań
komunikacyjnych
Zawody handlowe na przykładzie kierownika
działu finansowego
Obszary działań językowych26
Komunikacja z działem controllingu zakładu macierzystego i z członkami kierownictwa
✓ prezentowanie wyników działalności firmy (wideokonferencje)
✓ narady i rozmowy telefoniczne dotyczące kondycji finansowej firmy, np. rozwiązywanie kwestii finansowych z dostawcami
Zarządzanie umowami i księgowanie kosztów
✓ ewaluacja ofert
✓ monitorowanie płatności przychodzących i wychodzących, wysyłanie monitów
✓ wystawianie i potwierdzanie faktur oraz zamówień (praca z obcojęzycznym oprogramowaniem księgowym)
Sprawozdawczość
✓ sporządzanie i prezentowanie sprawozdań miesięcznych, kwartalnych oraz rocznych
✓ przedstawianie działalności oraz rozwoju firmy w liczbach
Komunikacja wewnątrz działu
✓ przewodniczenie / udział w naradach pracowniczych
✓ przydzielanie, planowanie oraz kontrola zadań
Kontakt z bankiem lub zewnętrznymi dostawcami usług (np. z dostawcą usług bezprzewodowych)
Komunikacja z innymi działami, szczególnie z działem informatycznym
Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI zawodowEJ27
A2
RECEPCJA JĘZYKOWA : Czyta n ie, słu c h a n ie
i rec epc j a a u d iowizu a ln a
„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie wypowiedzi i często używane wyrażenia
w zakresie tematów związanych z życiem codziennym (są to np.: bardzo podstawowe informacje dotyczące osoby rozmówcy i jego rodziny, zakupów, otoczenia, pracy).” (ESOKJ)
Rozumie proste krótkie teksty, dotyczące firmy i obszarów jej działalności. Potrafi znaleźć konkretne,
możliwe do przewidzenia informacje w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w ogłoszeniach, prospektach, ofertach, notatkach, wiadomościach dotyczących ustalania terminów i planowania, fakturach, notach uznaniowych i potwierdzeniach odbioru dostawy.
Potrafi zrozumieć sens krótkich, jasnych wypowiedzi współpracowników i klientów lub dostawców na
temat terminów i etapów roboczych dotyczących znanych procesów w zarządzaniu umowami.
Rozumie najważniejsze informacje przekazywane w filmach instruktażowych, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.
o najmniej 50% ankietowanych pracowników uznało przedstawione tu obszary działań językowych za ważne
C
w kontekście użycia języka obcego.
27
Wymienione tu deskryptory zaczerpnięto z globalnych wskaźników biegłości językowej Europejskiego systemu opisu
kształcenia językowego (ESOKJ) i zawężono do posługiwania się językiem w kontekście zawodowym. Zamieszczone pod nimi przykłady obrazują wskaźniki biegłości językowej konkretnymi sytuacjami i rodzajami tekstów.
26
64
A2
PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji
„Potrafi porozumiewać się w rutynowych, prostych sytuacjach komunikacyjnych, wymagających jedynie
bezpośredniej wymiany zdań na tematy znane i typowe. Potrafi w prosty sposób opisywać swoje pochodzenie i otoczenie, w którym żyje, a także poruszać sprawy związane z najważniejszymi potrzebami
życia codziennego.” (ESOKJ)
Potrafi sporządzić notatkę z rozmowy telefonicznej. Potrafi z pomocą modułów tekstowych napisać
wiadomość e-mail z informacją dotyczącą ustalenia terminu oraz poprosić o przysłanie dokumentów
lub przekazanie ich dalej.
Potrafi wprowadzać dane do faktury w oprogramowaniu księgowym z obcojęzycznym interfejsem.
Potrafi prowadzić w miejscu pracy proste rozmowy telefoniczne oraz prosić o dane do faktury, pytać
o ceny i powody opóźnień w płatnościach, jak również reagować na te pytania.
Potrafi poprosić osoby, z którymi pracuje, o pomoc lub wyjaśnienie nieznanych zagadnień. Potrafi zakomunikować, że potrzebuje więcej czasu na wykonanie zadania.
B1
RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie
i re c epc j a a u d iowizu a ln a
„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie znaczenie głównych wątków przekazu zawartego w jasnych, standardowych wypowiedziach, które dotyczą znanych jej spraw i zdarzeń typowych dla pracy, szkoły, czasu wolnego itd. Potrafi radzić sobie w większości sytuacji komunikacyjnych,
które mogą się zdarzyć w czasie podróży w regionie, gdzie mówi się danym językiem.” (ESOKJ)
Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty i listy oraz wypowiedzi zawierające informacje na
temat przebiegu pracy, zarządzania umowami i prowadzenia księgowości.
Potrafi śledzić główny tok wypowiedzi podczas narad kierownictwa lub swojego działu dotyczących mniej
złożonych zagadnień.
Rozumie film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania księgowego.
B1
„Potrafi tworzyć proste, spójne wypowiedzi ustne lub pisemne na tematy, które są jej znane bądź ją
interesują. Potrafi opisywać doświadczenia, zdarzenia, nadzieje, marzenia i zamierzenia, krótko uzasadniając bądź wyjaśniając swoje opinie i plany.” (ESOKJ)
Potrafi napisać przy użyciu modułów tekstowych standardowe listy do dostawców i klientów, takie jak
zapytania, oferty, zamówienia, potwierdzenia i monity oraz na nie zareagować.
Potrafi napisać tabelaryczny życiorys, starając się o stanowisko pracy. (DfAM)
Potrafi bez przygotowania uczestniczyć w rozmowach dotyczących przebiegu pracy w swoim dziale
oraz związanych z zarządzaniem umowami i księgowością. Potrafi zaprezentować najważniejsze wyniki ekspertyzy, jeśli ma czas na ich przygotowanie.
Potrafi w prostych słowach przekazać informacje na temat produktów firmy oraz warunków płatności.
Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach, zamówieniach i fakturach.
65
Główny inżynier oraz kierownik produkcji
Obszary działań językowych
Planowanie produkcji, zarządzanie produkcją
Komunikacja z technologami / pracownikami podczas procesu produkcji
✓ ustalanie etapów produkcyjnych lub montażowych
✓ ustalanie harmonogramu pracy i specyfikacji materiałowych
✓ sprawdzanie zgodności z normami jakości
Komunikacja z innymi działami zakładu dotycząca planowania kadrowego i materiałowego
✓ udział lub przewodniczenie konsultacjom i zebraniom
Udzielanie pracownikom wskazówek i instrukcji
Sporządzanie dokumentacji przebiegu pracy i ewentualnych błędów wraz z ich przyczynami
Inżynieria
Opracowywanie lub udoskonalanie produktów, maszyn lub urządzeń, względnie ich części;
współpraca z innymi inżynierami i technikami
✓ komunikacja z działem inżynieryjnym lub produkcyjnym
✓ ustne lub pisemne formułowanie wniosków podczas narad
✓ prezentowanie i opisywanie procesów produkcyjnych
✓ dokumentowanie wyników pracy
Komunikacja z podmiotami zewnętrznymi: Zakupy,
zaopatrzenie i obsługa klienta
Komunikacja z dostawcami
Komunikacja z działem logistycznym i zaopatrzeniowym
Doradztwo i wsparcie klienta (ogólna obsługa klienta i usługi konserwacyjne)
Instalowanie, uruchomianie urządzeń
✓ Udzielanie klientowi wskazówek dotyczących obsługi urządzeń
✓ Komunikacja z klientami
✓ Koordynacja pracy lokalnych specjalistów
66
Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI ZAWODOWEJ
A2
Potrafi znaleźć w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w katalogach produktów, ofertach, zestawieniach komponentów, notatkach, fakturach lub potwierdzeniach odbioru dostawy konkretne, możliwe do przewidzenia informacje. Potrafi odczytać istotne informacje z rysunków i opisów technicznych oraz dokumentacji inżynieryjnej.
Rozumie sens krótkich, jasnych i prostych wypowiedzi na terenie hali produkcyjnej.
Rozumie najważniejsze informacje przekazywane w filmach instruktażowych, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.
A2
Potrafi sporządzić notatki z rozmowy telefonicznej. Potrafi z pomocą modułów tekstowych napisać wiadomość e-mail z informacją dotyczącą najbliższych etapów produkcyjnych oraz poprosić o przysłanie
dokumentów lub przekazanie ich dalej.
Potrafi wprowadzać dane techniczne danego produktu w programach typu CAD z obcojęzycznym interfejsem.
Potrafi prowadzić w miejscu pracy proste rozmowy telefoniczne i np. podczas rozmów z hurtownikami
powiedzieć, czego potrzebuje oraz zapytać o cenę, ilość i jakość towaru. Potrafi w prostej rozmowie
z pracownikiem hali produkcyjnej wymieniać się informacjami na temat funkcjonowania danego urządzenia i w razie potrzeby zapytać o ewentualne problemy.
Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania. Potrafi zaproponować
współpracownikowi wspólne omówienie rysunku przy komputerze.
B1
Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty i wypowiedzi, np. dokumentację techniczną
urządzeń, raporty o błędach i opisy produktów.
Potrafi śledzić główne wątki dłuższych rozmów w hali produkcyjnej, np. na temat zakłóceń w pracy
maszyny.
Rozumie polecenia dotyczące etapów produkcyjnych i montażowych oraz konserwacji znanego sobie urządzenia. Rozumie film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania z jego zakresu
zawodowego.
67
B1
Potrafi sformułować krótki raport o błędzie lub sporządzić pisemne zgłoszenie szkody. Potrafi przy
użyciu modułów tekstowych napisać wiadomości e-mail i listy dotyczące spraw zapotrzebowania materiałowego oraz kontroli jakości. Potrafi opisać rysunek techniczny.
Potrafi napisać tabelaryczny życiorys, starając się o stanowisko pracy. (DfAM)
Potrafi bez przygotowania uczestniczyć w rozmowach w swoim dziale lub w hali produkcyjnej dotyczących przebiegu pracy lub znanych mu zagadnień. Potrafi objaśnić obsługę urządzenia krok po
kroku.
Potrafi udzielić informacji na temat swojej działalności, pracy działu, firmy i jej produktów oraz procedur
roboczych. Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach lub rysunkach technicznych.
Maszynista pojazdów trakcyjnych
Komunikacja z dyżurnym ruchu przez radiotelefon kolejowy
✓ zgłaszanie się i zgłaszanie gotowości do odjazdu
✓ porozumiewanie się dotyczące sygnałów na szlaku
✓ zgłaszanie przy użyciu radiotelefonu nadzwyczajnych zdarzeń zaistniałych na szlaku
✓ zgłaszanie problemów technicznych
Komunikacja na stacji z dyżurnym ruchu i innymi pracownikami kolei, np. dysponentami, manewrowymi, zwrotnicowymi, dyspozytorami
✓ przyjmowanie rozkazów
✓ stosowanie się do zmian rozkładu jazdy i wykazu odcinków ze zmniejszoną prędkością
Komunikacja z inspekcją kolejową lub policją w przypadku nadzwyczajnych zdarzeń na szlaku
✓ informowanie o zaistniałych incydentach
✓ wypełnianie raportów
Ogólne wskaźniki biegłości językowej w KOMUNIKACJI ZAWODOWEJ
A2
Potrafi znaleźć konkretne, możliwe do przewidzenia informacje w prostych tekstach związanych z pracą
zawodową, np. w rozkazach i poleceniach służbowych, w wykazach odcinków ze zmniejszoną prędkością i rozkładach jazdy.
Potrafi rozpoznać w krótkich, jasnych i prostych wypowiedziach maszynisty, dyżurnego ruchu lub dyspozytora informacje dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, numeru pociągu lub toru.
Rozumie podstawowe informacje w programie telewizyjnym lub materiale audiowizualnym poświęconym wypadkom komunikacyjnym.
68
A2
Potrafi sporządzić notatki dotyczące zmiany w rozkładzie jazdy oraz zapisać pod dyktando dyżurnego
ruchu rozkaz lub polecenie służbowe.
Potrafi nanieść w standardowym formularzu raportowym podstawowe dane dotyczące czasu, miejsca,
osoby i pociągu.
Potrafi dowiedzieć się przy pomocy radiotelefonu kolejowego lub bezpośrednio na peronie o zmiany
w rozkładzie jazdy, opóźnienia lub aktualne remonty torów oraz reagować na pytania dotyczące tych
zagadnień.
Potrafi poprosić osoby, z którymi pracuje, o pomoc lub wyjaśnienie nieznanych zagadnień. Potrafi zakomunikować, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania.
B1
Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty, takie jak rozkazy lub przepisy dotyczące zachowania się wobec określonych sygnałów.
Potrafi zrozumieć opis drogi. Rozumie polecenia dyżurnego ruchu podczas nadzwyczajnych zdarzeń.
Rozumie podstawowe informacje z telewizyjnej prognozy pogody.
B1
Potrafi podać w formularzu powypadkowym informacje dotyczące przebiegu zdarzenia. Potrafi w prostych słowach, np. w postaci wpisu na forum, opowiedzieć o swoich doświadczeniach związanych
z nadzwyczajnymi zdarzeniami.
Potrafi zdać relację policji, w jaki sposób doszło do wypadku. Potrafi wyjaśnić, dlaczego opóźnia się
odjazd lub dalsza jazda pociągu.
Potrafi przekazać innym dane lokomotywy, listę pojazdów w składzie i aktualne rozkazy oraz zmiany
w rozkładzie jazdy.
Kierowca samochodów ciężarowych
Komunikacja z magazynierami i pracownikami ekspedytury u klienta
✓ rozumienie poleceń związanych z przyjęciem / dostawą towaru
✓ nadzorowanie załadunku i instruowanie pracowników wykonujących załadunek
✓ zabezpieczanie załadowanych towarów
✓ rozumienie i przestrzeganie obowiązujących przepisów bezpieczeństwa i regulaminów zakładowych
✓ pobieranie i uzupełnianie dokumentów przewozowych
69
Komunikacja z przechodniami, personelem stacji MOP i innymi kierowcami
✓ pytanie o drogę, rozumienie wskazówek, rozumienie znaków informacyjnych
✓ prowadzenie rozmów dotyczących świadczenia usług w zakresie noclegu, wyżywienia i parkowania
Komunikacja z policją
✓ w razie wypadku lub incydentu drogowego: udzielanie informacji o przebiegu wypadku,
podawanie danych osobowych oraz ładunku i pojazdu
✓ w razie kontroli policyjnej: informowanie o ładunku, czasie jazdy i odpoczynku oraz dokumentach przewozowych
Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI zawodowEJ
A2
Potrafi znaleźć w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w kartach załadunku i przepisach regulujących poruszanie się po terenie firmy klienta, konkretne, możliwe do przewidzenia informacje, jeśli towarzyszą im rysunki i piktogramy.
Potrafi zrozumieć sens krótkich, jasnych i prostych wypowiedzi magazynierów podczas załadunku i rozładunku oraz personelu stacji MOP w kwestiach noclegu i wyżywienia.
Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.
A2
Potrafi sporządzić notatki dotyczące opisu drogi lub podanego miejsca.
Potrafi wpisać podstawowe dane do listu przewozowego CMR.
Potrafi zapytać na stacji MOP i na terenie zakładu o drogę, ceny lub sytuację na drodze oraz reagować
na typowe pytania zadawane w tych miejscach.
Potrafi poprosić innych kierowców lub magazynierów o pomoc lub wyjaśnienie nieznanych zagadnień.
Potrafi zakomunikować, że potrzeba więcej czasu na wykonanie załadunku bądź rozładunku.
B1
Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty, takie jak dokumenty przewozowe, przepisy
dotyczące zachowania się na terenie zakładu i przepisy BHP.
Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu poruszania się po terenie firmy klienta. Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg.
Rozumie polecenia dotyczące obsługi urządzeń ułatwiających załadunek. Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.
70
B1
Potrafi podać w formularzu powypadkowym informacje dotyczące przebiegu zdarzenia. Potrafi w prostych słowach, np. w postaci wpisu na forum, opisać swój pobyt na stacji MOP.
Potrafi zdać relację policji, w jaki sposób doszło do wypadku. Potrafi wyjaśnić klientowi, dlaczego dostarczony towar uległ uszkodzeniu.
Podczas kontroli policyjnej potrafi udzielić informacji dotyczącej zabezpieczenia ładunku.
Część 2 – Profile użycia języka i szczegółowe
opisy celów dydaktycznych
Wstęp do części 2
Twórcom kursów i podstaw programowych, którzy opracowują oferty kursów języków obcych
w kontekście zawodowym, potrzebny jest jasny obraz tego, jakim wymaganiom muszą sprostać
ich uczniowie / studenci w codziennym życiu zawodowym, w jakich kontekstach używają i potrzebują języka obcego, jak również jak uczący się / studenci oraz potencjalni pracodawcy oceniają
zapotrzebowanie na język obcy. Część druga niniejszej publikacji prezentuje kompleksowy obraz
wymagań językowo-komunikacyjnych w kontekstach zawodowych. Obejmuje szczegółowe cele
dydaktyczne dla kursów językowych na poziomach A2(A2+) i B1(B1+) według ESOKJ.
Metodologia badaŃ potrzeb językowych
Przeprowadzone badania obejmowały ilościowy pomiar potrzeb językowych, analizę treści podstaw programowych kształcenia zawodowego oraz profili kwalifikacji zawodowych, zamieszczone na portalach rekrutacyjnych. Badania jakościowe przeprowadzono w formie wywiadów
strukturalizowanych.
Zakrojone na szeroką skalę badanie ankietowe28 określiło zapotrzebowanie na znajomość języków obcych w zakładach pracy w pięciu krajach Europy Środkowej i dotyczyło języka niemieckiego, polskiego, czeskiego i słowackiego. Kwestionariusze odzwierciedlają punkt widzenia
przedsiębiorców. Zostały one wypełnione przez pracowników działów kadr lub kierownictwa firm.
Dostarczyły one m. in. informacji o tym, w jakich zawodach istnieje największe zapotrzebowanie
na języki obce.
W celu określenia obiektywnych wymagań językowo-komunikacyjnych przeanalizowano
standardy kompetencji / kwalifikacji zawodowych narodowych agencji pracy i ministerstw pracy oraz podstawy programowe kształcenia zawodowego. Opracowane w ten sposób zakresy działań komunikacyjnych posłużyły za podstawę do przygotowania formularzy wywiadów
strukturalizowanych.
28
Patrz Wstęp do części 1; wyniki ankiety dostępne są pod adresem www.jasne-online.eu.
71
Przykład 1 | Kierowca pojazdów ciężarowych
Załatwianie i uzupełnianie dokumentów przewozowych: Wypełnianie listu przewozowego CMR
Przykład 2 | Główny inżynier / kierownik działu produkcji
Fokus: Planowanie i zarządzanie produkcją | Komunikacja z technologami i pracownikami podczas procesu produkcji: Ustalanie harmonogramu pracy i specyfikacji materiałowych
Ilustracja przypadku: Opis językowo-komunikacyjnych wymagań w kwestionariuszach ankietowych (fragment)
W przeprowadzonych 36 wywiadach zapytano pracowników przedsiębiorstw – kierowników
w działach handlowych, kierowników działów produkcyjnych i inżynieryjnych, asystentów / asystentki zarządu, kierowców pojazdów ciężarowych i dyspozytorów – o aspekty użycia języka
obcego w ich miejscu pracy. W ten sposób uzupełniono badanie o subiektywny punkt widzenia
pracowników29. Pracownikom działów kadr oraz osobom odpowiedzialnym za szkolenia zadano
dodatkowo pytania na temat wymagań językowych, stawianych pracownikom, jakie zakład ma
wobec pracowników pod względem znajomości języków obcych. Wywiady dostarczyły informacji
na temat:
✓ rutynowych działań językowych w miejscu pracy, ich częstotliwości występowania i ważności
✓ sytuacji komunikacyjnych sprawiających problemy i warunków utrudniających komunikację
✓ posługiwania się tekstami (rodzaje tekstów, recepcja i produkcja)
✓ radzenia sobie z trudnościami ze zrozumieniem
✓ oczekiwanych kompetencji społecznych i międzykulturowych
✓ wsparcia udzielanego pracownikom przez pracodawców z zakresie doskonalenia językowego.
Zastosowana triangulacja analizy treści, ankietowania przedsiębiorstw i wywiadów z pracownikami umożliwiła określenie typowych przypadków użycia języka. Na ich podstawie stworzono konkretne profile posługiwania się językiem i przygotowano listy szczegółowych wskaźników działań
językowych.
Typowe przypadki i profile UŻYCIA języka
W trakcie planowania kursu, celów i treści dydaktycznych kluczową sprawą jest uświadomienie
sobie, w jakich warunkach i z jakimi osobami uczący będą się komunikować. Europejski system
opisu kształcenia językowego zwraca w rozdziale 4. szczególną uwagę na kwestię konkretnego
kontekstu i daje swoim użytkownikom pod rozwagę następujący fragment:
✓ „sytuacje komunikacyjne, w których uczący się będą działać / powinni zostać przygotowani
do działania / powinni umieć działać.
✓ miejsca, instytucje / organizacje, osoby, przedmioty, zdarzenia i działania, z jakimi będzie
miał do czynienia uczący się”. (ESOKJ:53)
W Projekcie CEF Professional30, bazując na ESOKJ sporządzono listę kontrolną dla twórców programów nauczania, Obejmuje ona cztery kategorie kontekstowe ułatwiające zrozumienie uwarunkowań typowych dla konkretnego środowiska pracy.
związku z badaniem potrzeb językowych i badaniem wymagań kompetencyjnych Huhta rozróżnia trzy pozioW
my: potrzeby indywidualne (poziom mikro), potrzeby zawodowe i szkolne (poziom mezo) i potrzeby społeczne
(poziom makro). Dzięki zastosowaniu triangulacji analizy treści, ankietowania przedsiębiorstw i wywiadów z pracownikami w tym badaniu uwzględnione zostały wszystkie trzy wymienione poziomy.
30
W ramach projektu Leonardo CEF Professional sporządzono szereg specyficznych profili sprawnościowych dla
języków specjalistycznych, służących za podstawę planowania kursów językowych. „Projekt opiera się na wynikach badań, w których założenia ESOKJ posłużyły jako punkt odniesienia w przekazywaniu specjalistycznych
kompetencji językowych i komunikacyjnych.” (Huhta / Koster 2007: 1)
29
72
W części 2. naszej publikacji użytkownik znajdzie, w odniesieniu do poszczególnych zawodów, przegląd konkretnych sytuacji komunikacyjnych, z uwzględnieniem kontekstów ich występowania, tzn.:
Miejsca, instytucje / organizacje i osoby uczestniczące w procesie komunikacji, działania językowe i odpowiednie rodzaje tekstów.
W uzasadnionych przypadkach przedstawiono inne okoliczności, które mogą mieć wpływ na proces komunikowania. Należą do nich m.in.: duża presja czasowa, obciążenia psychiczne, status
rozmówców i hierarchiczne stosunki między nimi.
Coraz częściej poddawany jest krytyce fakt, że określanie kompetencji językowych dla potrzeb
komunikacji zawodowej nie uwzględnia szeregu ważnych czynników społecznych (por. np. Radspieler 2014: 9). Ponieważ uczenie się języka i jego używanie jest zawsze powiązane z konkretnymi sytuacjami, celowym jest określenie i uwzględnienie tzw. Critical incidents (Radspieler
2014:10). Dzięki podaniu konkretnych przykładów chcielibyśmy przedstawić przejrzysty obraz
typowych procesów zachodzących w zakładzie pracy, ale też pokazać sytuacje, które odbierane
są przez użytkowników języka jako trudne i stawiają szczególne wymagania, często uniemożliwiając zaistnienie skutecznej komunikacji.31
SZCZEGÓŁOWE OPISY CELÓW DYDAKTYCZNYCH W KOMUNIKACJI ZAWODOWEJ
Podstawę sformułowania konkretnych celów dydaktycznych dla kursów językowych o charakterze zawodowym stanowią wskaźniki biegłości językowej ESOKJ. W Projekcie JASNE – Alles klar!
przeanalizowano skale ogólne i szczegółowe poszczególnych poziomów biegłości A2 (A2+) i B1
(B1+)32 i następnie powiązano je z proponowanym opisem wymagań dla konkretnych zawodów.
Poza tym wykorzystano wskaźniki biegłości językowej zamieszczone w szwajcarskim programie
„Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) (Maurer 2010). Szwajcarski system opiera się na ESOKJ, uzupełniając europejskie wskaźniki poziomów biegłości A1, A2 i B1 o kontekst zawodowy.
Przedstawia ogólnie „zorientowane na rynek pracy umiejętności komunikacyjne” w odniesieniu
do umiejętności słuchania, czytania, mówienia, pisania, interakcji pisemnej i ustnej oraz szczegółowe deskryptory wraz z ilustrującymi je przykładami w kontekście zawodowym. Są one do tego
stopnia skonkretyzowane, że można na ich podstawie sformułować konkretne cele dydaktyczne
(Maurer 2010: 28). Wybrane ze szwajcarskiego opisu przykłady dotyczą przede wszystkim czynności i działań językowych podejmowanych w ogólnych sytuacjach zawodowych, bądź w kontekstach typowych dla branży handlowej (por. Telc 2014: 6).
Dzięki opracowanym opisom działań językowych i profilom użycia języka udało się przyporządkować wskaźnikom biegłości językowej ESOKJ i szwajcarskiego systemu opisu konkretne działania komunikacyjne w kontekście zawodowym. Ilustrując je przykładami chcielibyśmy podkreślić
znaczenie poziomów biegłości i ułatwić zastosowanie deskryptorów dla wybranych zawodów.
Pragniemy podkreślić, że towarzyszące deskryptorom przykłady zawsze powiązane są z konkretnymi profilami użycia języka i przede wszystkim odnoszą się do grup zawodowych w zarysowanych kontekstach.33 Podczas przedstawiania celów dydaktycznych najpierw cytowane są zawsze
deskryptory ESOKJ i DfAM, a następnie ilustrują je wskaźniki obudowane przykładami.
Sytuacje te mogą dostarczyć organizatorom kursów językowych ważnych informacji w zakresie efektywnego
planowania materiałów dydaktycznych oraz przygotowywania propozycji zadań komunikacyjnych. Por. koncepcję „migawek” w profilach kompetencyjnych projektu CEF Professional (Huhta / Koster 2007, s. 7).
32
Poziomy A2+ (również A2.2) i B1+ (również B1.2) to tak zwane „mocne warianty“ danych poziomów podstawowych. Ponieważ te dodatkowe wskaźniki biegłości najczęściej odnoszą się działań mediacyjnych, którym należy
sprostać (ESOKJ, s. 43), można tu często znaleźć też deskryptory zorientowane zawodowo – włączone w skale
o specyfice zawodowej i odpowiednio oznakowane.
33
W przeciwieństwie do szwajcarskiego systemu Deutsch für den Arbeitsmarkt lub Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen (Integral 2004) w węższym zakresie opisano
uczącego się języka obcego jako osobę zatrudnioną za granicą lub w zespole obcojęzycznym. Deskryptory i ilustrujące je przykłady wskazują raczej na sytuacje komunikacyjne zachodzące między partnerami biznesowymi
lub między firmą macierzystą a jej filią.
31
73
Wskazówki dotyczące wyboru skal szczegółowych
Wyniki przeprowadzonych badań wpłynęły na kształt opracowanej siatki rutynowych działań komunikacyjnych w konkretnych kontekstach zawodowych i dokonany przez nas wybór wskaźników
biegłości językowej. Ten zbiór szczegółowych zadań komunikacyjnych pomógł w sformułowaniu
deskryptorów z przykładami.34
Użytkownik publikacji powinien zwrócić uwagę na fakt, iż dane kryterium pojawia się czasem
niejako na dwóch poziomach biegłości, i że ESOKJ właśnie w przypadku skal szczegółowych
wykazuje pewne niekonsekwencje (por. dyskusja na temat braku spójności, Vogt 2010: 117ff).
Dołożyliśmy jednak wszelkich starań, żeby nasze sformułowania były spójne z deskryptorami
wyjściowymi. Wskaźniki biegłości językowej zostały wyszczególnione przede wszystkim w odniesieniu do zadań, treści i tekstów, z zachowaniem jakościowego charakteru danego działania.
Przedstawione w ESOKJ skale w odniesieniu do strategii uczenia się nie zostały dodatkowo
zamieszczone, lub w znikomym stopniu zilustrowane co skale związane z kompetencjami lingwistycznymi, socjolingwistycznymi i pragmatycznymi (rozdział 5). Ze względu na różnorodność
potencjalnych kontekstów użycia języka ich dostosowanie do konkretnych sytuacji zawodowych
wydaje się nam bezcelowe. Wskaźniki biegłości językowej ESOKJ lub systemu szwajcarskiego
zilustrowano przykładami, które sugerują specyfikację profili użycia języka. Ponadto nie zostały
dodatkowo wyszczególnione i wymienione deskryptory oraz skale szczegółowe, odnoszące się
do kompetencji w zakresie języka zawodowego w znaczeniu ogólnym (np. pisanie podania o pracę), kompetencji niezwiązanych bezpośrednio z wykonywanym zawodem (np. pisanie kreatywne) oraz umiejętności rozwijanych jedynie w ramach zajęć językowych (jak słuchanie nagrań).
Wybór deskryptorów waha się nieznacznie dla poszczególnych zawodów.
Ze względu na wzrost popularności filmów instruktażowych, które wyjaśniają użytkownikom np.
sposób posługiwania się oprogramowaniem, dodaliśmy w obszarze recepcji audiowizualnej deskryptory dla tego specyficznego rodzaju tekstu, formułując je na podstawie kategorii wskaźników
„Oglądanie telewizji i filmów”.
W ramach naszego projektu nie było możliwości przeprowadzenia kompleksowej walidacji jakościowej i ilościowej opracowanych wskaźników biegłości językowej. Przyznany grant nie obejmował bowiem tej części badań. Jesteśmy zdania, że wspomniana walidacja powinna stać się
przedmiotem kolejnych dociekań.
Zawody handlowe – kierownik działu finansowego, księgowy
Studium przypadku: Modelowe sytuacje i typowe ZADANIA
PRZYPADEK 1 – Typowe zadania kierownika działu finansowego spółki giełdowej (kooperanta fabryki samochodów) zlokalizowanej w kilku krajach europejskich
✓ komunikacja z pracownikami działu i z członkami zarządu
✓ comiesięczne posiedzenia gremium dotyczące sytuacji firmy i rozwoju produkcji
✓ wyzwania: umiejętność argumentowania i perswazji, wyrażanie, uzasadnianie, a także forsowanie swojego zdania
✓ posiedzenia pracownicze: przydzielanie i kontrola zadań, rozwiązywanie otwartych kwestii /
problemów
✓ regularne narady z kierownictwem księgowości
✓ wyzwania: otwieranie i zamykanie posiedzeń, opanowanie słownictwa specjalistycznego
z zakresu księgowości
✓ zatwierdzanie i wystawianie zamówień i faktur
✓ rozmowy telefoniczne z pracownikami księgowości / zaopatrzenia i z członkami zarządu
34
odczas dostosowywania skal uwzględniono tylko te czynności komunikacyjne, które zostały wskazane przez
P
większość ankietowanych w danej grupie zawodowej jako ważne dla komunikacji w języku obcym.
74
PRZYPADEK 2 – Typowe zadania księgowego ds. kredytów / zobowiązań
✓ rozróżnianie rodzajów dokumentów (faktury, noty uznaniowe, potwierdzenia odbioru dostawy, monity)
✓ podawanie statusu faktury przez wiadomość e-mail lub telefonicznie
✓ podawanie przyczyn opóźnień, przepraszanie za nie i dowiadywanie się o nie
✓ dowiadywanie się o brakujące dane (np. numer zamówienia, numer identyfikacji podatkowej) i proszenie o korektę
✓ porozumiewanie się z księgowością centralną firmy macierzystej przy pomocy poczty elektronicznej lub przez telefon, np. by poprosić o przyspieszenie zapłaty
✓ reagowanie na upomnienia, podawanie statusu faktury, wyjaśnianie problemów (np. błędny
adres), proponowanie sposobów rozwiązania problemów
✓ dowiadywanie się o konsekwencje opóźnienia, pytanie o zaległe płatności
Szczegółowy opis zadań komunikacyjnych
i kontekstów DZIAŁAŃ JĘZYKOWYCH
Zadania
komunikacyjne
Konteksty działań językowych
(miejsca, osoby,
instytucje)
Działania językowe
narady i rozmowy
telefoniczne
związane z sytuacją
firmy dotyczące
rozwiązywania
kwestii finansowych
z dostawcami,
prezentowanie
wyników negocjacji
z dostawcami
narady wewnętrzne:
wideo- lub
telekonferencje
z członkami
kierownictwa
wyrażanie i uzasadnianie
swojego zdania
odnoszenie się do zdania
innych osób, wyrażanie
wątpliwości i przypuszczenia,
proszenie kogoś o wyrażenie
swojego zdania
zgadzanie się z czymś,
sprzeciwianie się czemuś
przekonywanie kogoś /
trwanie przy swoim
stanowisku
krytykowanie czegoś,
przyznawanie racji
opisywanie problemu,
proponowanie rozwiązań,
„zarządzanie wypowiedzią”
(proszenie o głos,
sygnalizowanie, że chce się
kontynuować, etc.)
„strukturyzowanie
wypowiedzi” (podkreślanie,
podsumowywanie,
wprowadzanie, wyliczanie)
prezentowanie wyników
negocjacji
rozumienie protokołów
i ewentualne ich
komentowanie
porównywanie
i ocenianie ofert
dostawców,
negocjowanie
warunków dostawy
i płatności,
analizowanie
i zawieranie umów
zarządzanie umowami
w obiegu wewnętrznym:
konsultowanie się
z innymi działami,
komunikacja
z dostawcami
uzasadnianie wyboru,
potwierdzanie czegoś,
przyjmowanie lub odrzucanie
oferty,
zlecanie zamówienia,
proszenie o informację /
dopytywanie się (o zapisy
w umowie),
wyrażanie zgody
i niewyrażanie zgody,
proponowanie poprawek
czytanie ofert i ich
szczegółowa analiza,
wydawanie
potwierdzenia
zamówienia,
czytanie umów
kupna-sprzedaży,
w szczególności
warunków płatności
i dostawy
Praca
z tekstem
75
potwierdzanie
zamówień,
dokonywanie płatności
(wystawianie faktur
w systemie),
odrzucanie faktur,
kontrola przyjęcia
towaru,
reagowanie na
zakłócenia
konsultacja
z pracownikami
księgowości w firmie
macierzystej i z działem
zaopatrzenia poprzez
pocztę e-mail
i telefonicznie
potwierdzanie czegoś
pisemnie,
uzasadnianie czegoś,
odrzucanie czegoś,
zadawanie dodatkowych
pytań
czytanie umów
kupna-sprzedaży pod
kątem różnych opcji
płatniczych,
szczegółowe
rozumienie faktur,
czytanie monitów
i reagowanie na nie,
rozumienie i napisanie
wiadomości e-mail
z prośbą o wydanie
faktury,
posługiwanie się
polskojęzycznymi
formularzami
ewentualnie
polskojęzycznymi
oprogramowaniem
(dane w formularzach
i w aplikacjach
komputerowych)
monitorowanie płatności
przychodzących
i wychodzących,
reagowanie
na opóźnienia
w płatnościach
(wysyłanie monitów)
korespondencja
i rozmowy telefoniczne
z innymi działami oraz
z księgowością firmy
macierzystej,
komunikacja z klientami
i dostawcami
zadawanie dodatkowych
pytań,
zwracanie uwagi na
zobowiązania,
wyrażanie i uzasadnianie
(nie)możności,
informowanie o przeszkodach
reagowanie / odpowiadanie
na monit
czytanie i sprawdzanie
pokwitowań, faktur,
potwierdzeń odbioru
dostawy,
pisanie monitów
(według wzoru)
sporządzanie
sprawozdań
miesięcznych,
kwartalnych oraz
rocznych: informowanie
i prezentowanie
działalności oraz
rozwoju danych
liczbowych firmy;
składanie propozycji
dotyczących decyzji
strategicznych
narady wewnętrzne:
przedstawianie wyników
na konferencjach
telefonicznych
i wideokonferencjach
lub narady z zarządem
przedstawianie zysków i strat
opisywanie deficytów, strat,
wzrostu, rozwoju
ocenianie czegoś pozytywnie
lub negatywnie,
uzasadnianie rozwoju,
regresu,
wyciąganie wniosków ze
wskaźników,
przedstawianie konsekwencji
wysuwanie propozycji
sporządzanie raportów
(na podstawie wzorca)
prezentowanie wyników
działalności firmy,
sprawozdań rocznych
narady wewnętrzne:
wideo- lub
telekonferencje
z członkami
kierownictwa
nazywanie czegoś,
stwierdzanie,
opisywanie rozwoju,
zwracanie na coś uwagi
opisywanie wykresów
i statystyk,
upewnianie się, czy coś
zostało zrozumiane (dalsze
środki „strukturyzowania
wypowiedzi” i „zarządzania
wypowiedzią”)
przygotowywanie,
prezentowanie
i komentowanie
slajdów ze statystykami
i wykresami
76
udzielanie pracownikom
wskazówek
i koordynowanie pracy,
sporządzanie
harmonogramów,
określanie
odpowiedzialności
wewnętrzne narady
z pracownikami
księgowości,
(kierownik jest
upoważniony do
wydawania poleceń)
ogólne sterowanie
działalnością: zarządzanie,
proszenie, wskazywanie,
proponowanie, akceptowanie,
odrzucanie;
ustalanie terminów,
pytanie o powody opóźnienia,
otwieranie i zamykanie
posiedzenia,
zwracanie uwagi na problemy,
dowiadywanie się, czy są
problemy,
nazywanie etapów pracy,
proszenie o poprawk,
ogłaszanie przesunięć /
zmian wyrażanie uczuć:
wyrażanie (nie)zadowolenia,
nadziei, obaw, niecierpliwości,
zarządzanie wypowiedzią
i upewnianie się czy została
ona zrozumiana: proszenie
o głos, o wyjaśnienie,
o powtórzenie,
odpowiednie stosowanie
zachęt, wywieranie presji,
ostrzeganie,
dotyczących wspólnego
działania
sporządzanie
harmonogramu pracy
i jego prezentowanie,
czytanie i sprawdzanie
protokołów
Specyficzne wymagania i warunki komunikacJI
✓ podstawowa znajomość grup towarowych i cech produktu
✓ znajomość podstawowych pojęć, takich jak bilans, rachunek zysków i strat, sprawozdanie
roczne
✓ umiejętność porozumiewania się również w sytuacjach konfliktowych; zdolność do wyjaśnienia swojego stanowiska
✓ szczegółowe wymagania wobec kierownika działu finansowego
❍ kierownik tego działu w oddziale przedsiębiorstwa ponosi odpowiedzialność za sprawozdania kwartalne i roczne
❍ w przypadkach, kiedy pracownik firmy macierzystej jest kierownikiem działu finansowego w filii przedsiębiorstwa, wymagana jest umiejętność odpowiedniego motywowania
pracowników, omawiania problemów
Szczegółowe opisy celów dydaktycznych:
Kierownik w dziale finansowym
RECEPCJA PISEMNA
R ecepcj a pi s emn a A2 (A2 +)
Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice, restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie. (ESOKJ)
➠ Rozumie napisy informacyjne w budynku biurowym i jego pomieszczeniach.
Rozumie sens krótkich tekstów napisanych językiem codziennym o charakterze informacyjnym.
(DfAM)
➠ Potrafi w pisemnych wypowiedziach współpracowników odnaleźć informacje dotyczące zmian terminów lub programów.
➠ Potrafi przeczytać i zrozumieć etykiety i napisy na segregatorach.
77
Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach i wybrać potrzebne dane. (DfAM)
➠ Z pomocą znormalizowanych list słów potrafi znaleźć potrzebne dane w sprawozdaniach miesięcznych, kwartalnych oraz rocznych.
Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i innymi układami słowno-obrazowymi.
(DfAM)
➠ Rozumie kalkulacje cen i plany finansowe, jeśli odznaczają się one przejrzystą i spójną strukturą
i towarzyszą im diagramy oraz wykresy.
➠ Rozumie formularze płatnicze oraz formularze przeznaczone do płatności bezgotówkowych.
Rozumie proste instrukcje obsługi i dokumentację techniczną, jeśli prezentowane są one krok po
kroku i towarzyszą im ilustracje. (DfAM)
➠ Potrafi odnaleźć najważniejsze informacje w instrukcji obsługi oprogramowania księgowego, jeśli
towarzyszą jej ilustracje.
Rozumie proste dokumenty lub krótkie raporty dotyczące znanych zagadnień. (DfAM)
➠ Rozumie kluczowe informacje z protokołów narad roboczych.
➠ Rozumie kluczowe informacje z dokumentów dotyczących warunków dostawy i płatności, jeśli odznaczają się one przejrzystą strukturą.
Rozumie podstawowe rodzaje standardowych i rutynowych listów i faksów na znane sobie tematy.
(ESOKJ)
➠ Potrafi wydobyć kluczowe informacje w standardowo sformułowanych zapytaniach, ofertach, zamówieniach, potwierdzeniach zamówienia, dowodach dostawy i pokwitowaniach, fakturach, reklamacjach i pismach dotyczących opóźnień w dostawie i przyjęciu towaru.
Rozumie przepisy, np.: BHP, jeśli są wyrażone prostym językiem. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi z wytycznych kierownictwa odczytać proste dane, np. dotyczące zmiany podstawowego wymiaru czasu pracy.
➠ Rozumie kluczowe informacje ze stosownych postanowień prawnych i potrafi dotrzeć w tych tekstach
do określonych szczegółów, jeśli sformułowane są w prosty sposób.
R ece pc j a pi s emn a B 1
Rozumie opisy znanych mu lub osobiście go interesujących rzeczy i zagadnień. (DfAM)
➠ Rozumie podstawowe informacje z opisu produktu związanego z jego dziedziną.
Rozumie jasno sformułowane, nieskomplikowane instrukcje obsługi danego urządzenia. (ESOKJ)
Rozumie proste ogłoszenia z nieskomplikowanymi informacjami i nielicznymi skrótami. (DfAM)
➠ W profilu danego stanowiska rozumie dane dotyczące profilu zadaniowego, stawianych wymagań
i osiągnięć.
Rozumie podstawowe zapisy w umowach życia codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi odnaleźć standardowe informacje w typowych umowach ze swojego obszaru działalności,
dotyczące możliwości płatniczych i warunków dostawy.
Rozumie podstawowe treści i ważne argumenty w tekstach na aktualne i znane sobie tematy. (DfAM)
➠ Potrafi rozeznać się w ofertach i zamówieniach dotyczących jego dziedziny zawodowej.
➠ Rozumie główny przekaz zawarty w komunikatach kierownictwa dotyczących ustaleń w zakresie
rozpatrywania spraw w firmie, np. procedury reklamacyjnej.
Rozpoznaje ważne argumenty w prostych artykułach z gazet na znane sobie tematy. (ESOKJ)
➠ Rozumie nagłówki w gazetach i newsletterach oraz rozpoznaje główne elementy stron internetowych.
➠ Potrafi wyszukać podstawowe informacje w artykule z działu gospodarczego dziennika lub tygodnika
na temat aktualnych trendów ekonomicznych lub debiutu giełdowego danego przedsiębiorstwa.
78
RECEPCJA USTNA
R ecepc j a u stn a A2
Potrafi w znanych sobie sytuacjach zrozumieć proste, rzeczowe informacje i dane liczbowe. (DfAM)
➠ Rozumie komunikaty dotyczące terminów i zmian terminów w zakresie swojej dziedziny zawodowej.
➠ Rozumie dane dotyczące cen oraz warunków dostawy i płatności, jeśli wypowiadane są one wyraźnie i powoli.
Potrafi w rozmowach, które odbywają się w jego obecności, rozpoznać ich temat, pod warunkiem,
że rozmowy te prowadzone są w wolnym tempie i przy użyciu standardowej odmiany języka.
Rozumie najważniejsze fakty z prostej prezentacji dotyczącej znanego sobie tematu, jeśli towarzyszą jej gesty lub elementy wizualne. (DfAM)
➠ Potrafi rozpoznać temat / omawiany problem podczas narady kierownictwa lub w rozmowie z pracownikiem księgowości dotyczącej dostawcy.
Potrafi wyłowić główną treść w krótkich, jasnych, prostych komunikatach i ogłoszeniach. Rozumie proste wskazówki tłumaczące, jak z punktu X dotrzeć do punktu Y, pieszo lub korzystając z komunikacji miejskiej. (ESOKJ)
➠ Rozumie główny przekaz zawarty w krótkich i jasnych komunikatach i poleceniach kierownictwa oraz
innych pracowników dotyczących procedur finansowych w firmie, np. postępowania w razie brakujących płatności od dostawców.
R ecepc j a u s tn a B 1
Rozumie konkretne ustne polecenia i zlecenia. (DfAM)
➠ Rozumie rozmowy na temat procedur finansowych, wideo- i telekonferencje z kierownictwem i pracownikami księgowości oraz innych działów.
➠ Rozumie polecenia, które związane są z konkretnym zadaniem, np. zleceniem wystawienia faktury.
Potrafi nadążać z ogólnym zrozumieniem głównych tematów przedłużającej się dyskusji osób trzecich, przy wyraźnej artykulacji ich wypowiedzi w standardowej odmianie języka. (ESOKJ)
➠ Jest w stanie zorientować się podczas tele- i wideokonferencji z kierownictwem lub pracownikami
księgowości oraz innych działów, co do problemów i propozycji ich rozwiązania dotyczących zagadnień finansowych.
Potrafi wyłowić ogólny sens wypowiedzi i najważniejsze informacje z większości wykładów, krótkich przemówień i prezentacji na znane mu tematy, po warunkiem, że charakteryzują się one prostotą
języka i przejrzystością struktury. (DfAM)
➠ Rozumie istotne argumenty zawarte w prezentacjach ze swojej dziedziny zawodowej, jeśli towarzyszą im wykresy i diagramy.
Recepcja audiowizualna
R ecepcja a u d iowizu a ln a A2 ( A2 +)
Potrafi nadążać za zmianą tematów w wiadomościach telewizyjnych i mieć ogólne pojęcie o przekazywanej treści. (ESOKJ)
➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi zorientować się, które z tematów gospodarczo-politycznych
są w danej chwili aktualne.
Potrafi określać główne informacje w wiadomościach telewizyjnych na temat zdarzeń, wypadków
itp., gdy obraz towarzyszy wypowiedzi. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi określać tematykę newsów z dziedziny gospodarki i finansów, jeżeli obraz towarzyszy wypowiedzi.
79
Potrafi wyłowić najważniejsze informacje z filmów instruktażowych na znane sobie tematy, jeśli
kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.
➠ Potrafi nadążyć za głównymi wskazówkami filmu instruktażowego, jeśli ma wystarczająco dużo czasu, by jednocześnie te wskazówki samemu wypróbować.
R ecepc j a a u d iowizu a ln a B1
Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. (ESOKJ)
Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy
wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ)
➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z wiadomości na temat gospodarki i giełdy.
Potrafi śledzić tok filmów instruktażowych dotyczących znanych mu tematów, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.
➠ Potrafi zrozumieć film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania księgowego.
Produkcja pisemna | Notatki, sprawozdania, protokoły
P ro du k c j a pi s emn a A2
Potrafi z pomocą modułów tekstowych lub wzorców zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny.
(DfAM)
➠ Potrafi przy pomocy wzorca napisać tabelaryczny życiorys. (DfAM)
Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. (DfAM)
➠ Podczas rozmowy telefonicznej z klientem potrafi sporządzać notatki dotyczące zmian w terminach
dostawy lub zamówienia.
Potrafi zapisać plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM)
➠ Potrafi sporządzić sobie harmonogram pracy, posługując się prostymi zdaniami.
P ro du k c j a pi s emn a B 1
Potrafi opisać znane sobie lub osobiście go interesujące rzeczy i zagadnienia w sposób prosty i przejrzysty. (DfAM)
➠ Potrafi opisać w wiadomości e-mail znane sobie procedury finansowe w przedsiębiorstwie.
➠ Potrafi przedstawić rachunek zysków i strat przy pomocy diagramów i wykresów, posługując się prezentacją w programie PowerPoint.
Potrafi pisać bardzo krótkie sprawozdania według standardowo przyjętego formatu, przekazując rutynowe, faktyczne informacje i uzasadniać jakieś działania. (ESOKJ)
➠ Potrafi krótko wyjaśnić w wiadomości e-mail, dlaczego nie można wystawić faktury.
Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (DfAM)
➠ Potrafi sporządzić pisemny meldunek z sytuacji konfliktowej w pracy i w razie potrzeby uwzględnić
w nim różne tła kulturowe.
Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, odznaczające się wystarczającą dokładnością, aby
można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM)
➠ Podczas spotkania lub wewnętrznego zebrania z klientami i dostawcami potrafi zanotować sobie
w punktach najważniejsze informacje.
80
Produkcja ustna | spójna wypowiedź
P ro duk c j a u s tn a A2 (A2 +)
Umie opisać własną rodzinę, warunki mieszkalne, wykształcenie, obecną i niedawną pracę. (ESOKJ)
➠ Potrafi opisać swoje miejsce pracy i działalność zawodową.
Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi przedstawić w prostych słowach typowy przebieg realizacji zlecenia.
➠ Potrafi w prostych słowach opisać swoją dotychczasową karierę w firmie.
Potrafi wyrażać przypuszczenia przy użyciu prostych środków językowych. (DfAM)
Potrafi rozmawiać na temat planów i ustaleń, używając prostych form językowych. (DfAM)
➠ Potrafi po naradzie oddać w prostych słowach, jakie kolejne kroki należy przedsięwziąć.
Potrafi w prosty sposób wypowiadać swoje zdanie na temat spraw życia codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi wypowiadać swoje zdanie na temat jakości noclegu.
Potrafi przedstawić krótką, przećwiczoną wcześniej wypowiedź na temat wiążący się z jego własnym życiem codziennym, krótko uzasadniając i objaśniając własne opinie, plany i działania.
Potrafi odpowiadać na ograniczoną liczbę sformułowanych wprost pytań słuchaczy. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi przedstawić podczas narady najważniejsze punkty wniosku inwestycyjnego, jeśli ma czas na
przygotowanie.
P rod u k c j a u s tn a B 1
Potrafi w prosty sposób opisywać różne przeżycia i doświadczenia związane z własnymi zainteresowaniami. (ESOKJ)
➠ Potrafi zrelacjonować najważniejsze wyniki zebrania.
Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (ESOKJ)
➠ Potrafi przedstawić kierownictwu, w jaki sposób doszło do opóźnienia w płatności lub dostawie.
Potrafi krótko uzasadniać i objaśniać własne opinie, plany i działania. (ESOKJ)
➠ Potrafi uzasadnić wybór konkretnej oferty.
Potrafi zrozumiale opisać sposób wykonywania jakiejś czynności. (DfAM)
➠ Potrafi wyjaśnić w prostych słowach, jak się wprowadza dane do zamówienia w oprogramowaniu
księgowym.
➠ Potrafi szczegółowo poinstruować pracowników w kwestii realizacji zamówienia.
Potrafi wygłaszać krótkie, typowe oświadczenia na tematy związane ze zdarzeniami codziennymi
z obszaru swoich zainteresowań – łatwo zrozumiałe, mimo zauważalnego obcego akcentu i intonacji.
(ESOKJ)
➠ Potrafi otworzyć i zamknąć zebranie w swoim dziale.
Potrafi przedstawić sformułowaną wprost i przećwiczoną wcześniej wypowiedź z obszaru własnych zainteresowań, która jest wystarczająco przejrzysta, by można ją było bez trudu śledzić nawet
przez dłuższy czas, objaśniając ze stosunkowo dużą precyzją główne wątki (ESOKJ)
➠ Potrafi zaprezentować wyniki narady.
➠ Potrafi przedstawić najważniejsze wnioski ze sprawozdania kwartalnego i objaśnić znaczenie zawartych w nim wykresów i diagramów.
81
Interakcja pisemna | Korespondencja i komunikaty
INTERAKCJA pisemn a A2
Potrafi pozyskać i przekazać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM)
➠ Potrafi z pomocą szablonu lub formularza poprosić o brakujące dane dotyczące płatności i zareagować na związane z tym pytanie.
Potrafi posłużyć się w oficjalnych pismach zwrotami grzecznościowymi dotyczącymi pozdrawiania,
zwracania się do kogoś, proszenia i dziękowania. (DfAM)
Potrafi napisać krótkie, proste, często typowe wiadomości, które dotyczą obszarów i potrzeb życia
codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi potwierdzić pocztą e-mail udział w zebraniu pracowniczym.
I nt era k c j a pi s emn a B 1
Potrafi przekazać dalej i wyjaśnić proste fakty, zadania lub problemy. (DfAM)
➠ Potrafi w standardowym formularzu dotyczącym wniosku inwestycyjnego uzupełnić dane związane
z ofertą finansową.
➠ Potrafi poprosić w wiadomości e-mail o dane odnośnie opcji płatniczych, jeżeli brakuje ich w ofercie
lub o dosłanie brakującej faktury lub dowodu dostawy.
Potrafi korespondować z urzędami w prostych sprawach. (DfAM)
➠ Potrafi poprosić urząd skarbowy o udostępnienie materiałów informacyjnych dotyczących składania
zeznań podatkowych.
Potrafi odpowiedzieć na ogłoszenia i anonse oraz poprosić o udzielenie dalszych lub dokładniejszych
informacji. (DfAM)
➠ Potrafi wykazać zainteresowanie możliwością doskonalenia zawodowego i napisać prośbę o udzielenie dalszych informacji.
Interakcja ustna | Udział w rozmowach, współpraca w konkretnym celu
I nt erak c j a u s tn a A2 (A2 +)
Po z y ski wanie i wymia n a in for ma c j i
Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami.
(DfAM)
➠ Potrafi dowiedzieć się w prostych słowach o przyczyny odmowy oraz poprosić o szczegóły faktury
lub dowodu dostawy.
➠ Potrafi podczas audytu finansowego odpowiedzieć na pytania, czy dane dokumenty istnieją i gdzie
się znajdują.
Potrafi w codziennych sytuacjach zawodowych pozyskiwać informacje i wymieniać się informacjami,
dotyczącymi ilości, cen i czasu. (DfAM)
➠ Potrafi podać i zrozumieć dane dotyczące adresu na fakturze, numeru identyfikacji podatkowej, numeru zamówienia oraz cen.
Potrafi wydobywać główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych
i odpowiednio na nie reagować. (DfAM)
➠ Potrafi dowiedzieć się przez telefon o status faktury.
82
Ws pó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów,
d y s kuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y
Umie w prosty sposób omawiać codzienne kwestie praktyczne, gdy rozmówca zwraca się do niego
wyraźnie, powoli i bezpośrednio. Umie rozmawiać o tym, co robić, dokąd iść oraz uzgadniać miejsce
i czas spotkania. (ESOKJ)
➠ Potrafi poinformować pracownika, jakie dokumenty u kogo może znaleźć.
Umie zadawać pytania i odpowiadać na sugestie. (ESOKJ A2+)
➠ Podczas przygotowywania prezentacji potrafi np. zasugerować, które wykresy i diagramy powinny
się w niej znaleźć.
Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby. (DfAM)
➠ Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania.
Potrafi prosić o wskazówki i udzielać wskazówek. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do programu komputerowego
oraz samemu udzielić takiej pomocy.
Umie powiedzieć, co myśli na dany temat, jeżeli jest pytany bezpośrednio podczas formalnego zebrania, pod warunkiem możliwości ewentualnego poproszenia o powtórzenie najważniejszych kwestii.
(ESOKJ)
➠ Potrafi w prostych słowach wyrazić swój pogląd w związku z wyborem konkretnej oferty.
I nt era k c j a u s tn a B 1 ( B1 +)
P o z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i
Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień, jego specjalności lub obszaru zainteresowań. (DfAM)
➠ Potrafi przedstawić warunki płatności lub płatności wychodzące i przychodzące oraz zadawać związane z tym pytania.
Potrafi dosyć swobodnie prowadzić rozmowę na typowe i nietypowe tematy związane z własnymi
zainteresowaniami i sprawami zawodowymi. Umie wymieniać, sprawdzać i potwierdzać informacje,
radzić sobie w mniej rutynowych sytuacjach i tłumaczyć, dlaczego coś stanowi problem. (ESOKJ B1+)
➠ Potrafi poinformować dostawcę o tym, że dostawa była niekompletna lub towar nie został właściwie
dostarczony.
➠ Potrafi zawiadomić o opóźnieniach w płatności, złożyć wyjaśnienia i prosić o wyrozumiałość.
Potrafi powiedzieć swoje zdanie i wysuwać propozycje, jeśli chodzi o rozwiązywanie problemów lub
faktyczne podejmowanie decyzji. (DfAM)
➠ Potrafi wyrazić swoje zdanie w sprawie zakupu nowego urządzenia.
➠ Podczas zebrań potrafi rozdzielać zadania wśród pracowników, np. zlecać wystawienie faktury.
Potrafi wyrazić swoje przekonanie, opinię, zgodzić się lub grzecznie odmówić. (ESOKJ)
➠ Podczas rozmów z zagranicznymi pracownikami potrafi zapytać o problemy związane z finansową
realizacją zamówienia i wyrazić swoje stanowisko (uwzględniając kontekst kulturowy).
Potrafi zrozumiale formułować opinie dotyczące rozwiązywania problemów i reagować na pytania typu:
dokąd iść, co robić, jak coś zorganizować (np.: wycieczkę) itp. (ESOKJ B1+)
➠ Podczas rozmów z zagranicznymi klientami potrafi proponować różne rozwiązania dotyczące finansowej realizacji zamówienia i przekazywać je, uwzględniając kontekst kulturowy.
➠ Potrafi w prostych słowach przedstawić wnioski z bilansu / wskaźników i zaproponować odpowiednie
rozwiązania finansowe.
83
Główny inżynier oraz kierownik produkcji
PRZYPADEK 1: Ustalenia z firmą macierzystą dotyczące zaprojektowania podestu
Miejsce: Dział projektowy w czeskiej filii, biuro / stanowisko CAD
Zaangażowane osoby: kierownicy i pracownicy niemieckiego i czeskiego działu projektowego
Klient chciałby zamówić podest do urządzenia odsysającego wyziewy, które powstają podczas
spawania. Ze względu na oszczędność czasu i podział obowiązków, z firmy macierzystej przychodzi tylko wstępny zarys produktu zawierający zasadę działania i podstawowe dane / wymiary. Na podstawie tego zarysu dział czeski ma za zadanie zaprojektować podest i przygotować
go do produkcji. Realizacja musi być poprzedzona szczegółowymi ustaleniami co do materiału,
profilu, poręczy, dojścia do obiektu etc. Razem z głównym inżynierem sporządzany jest rysunek
techniczny w dziale czeskim przy zachowaniu daleko idącej autonomii. Konsultacje z działem
niemieckim są nieodzowne, jeśli klient ma szczególne wymagania w zakresie rozplanowania lub
końcowego montażu produktu. Komunikacja zachodzi przez telefon lub przy pomocy współdzielenia ekranu (screensharing) z interfejsem programu CAD.
PRZYPADEK 2: Sporządzanie oferty dla zagranicznego klienta
Dział projektowy otrzymuje dokumenty od klienta i na podstawie jego wymagań ma sporządzić
ofertę. Klient dostarcza zwykle rysunek techniczny i po konsultacji z nim są uzupełniane dane
produktu. W pozostałych przypadkach dział samodzielnie sporządza całą dokumentację techniczną, stosując się do wytycznych klienta. Komunikacja oraz opisywanie rysunków odbywa się
w języku klienta, tak jak korespondencja z klientem (e-maile).
PRZYPADEK 3: trudna sytuacja: Uzgadnianie wymaganych zmian podczas przygotowywania zlecenia do produkcji
Nastąpiły nieprzewidziane problemy podczas przygotowywania rysunku technicznego dla działu
produkcji. Zmiany muszą zostać uzgodnione z działem projektowym firmy macierzystej. Z założenia dział w Czechach sam podejmuje decyzje w przypadku mniej ważnych problemów. W razie
poważniejszych problemów potrzebna jest jednak konsultacja z niemieckim działem produkcyjnym względnie projektowym. Szczególną trudność stanowi takie przedstawienie problemu, by
strona niemiecka go zrozumiała, nawet jeśli istnieje duża presja czasowa. Z reguły problem opisywany jest w zwykłym e-mailu, do którego dołączone są dokumenty, zdjęcia i rysunki techniczne. W 50% przypadków sytuacja jest pilna i trzeba porozumieć się telefonicznie.
Zadania
komunikacyjne
(miejsca, osoby,
instytucje)
ustalanie:
– etapów produkcyjnych
i montażowych
– harmonogramu
pracy i specyfikacji
materiałowych
komunikacja
z technologami
(z reguły z działu
projektowego firmy
macierzystej).
w biurze, w hali
produkcyjnej
opisywanie procesów,
błędów, problemów,
rozmawianie o przebiegach
pracy,
ustalanie terminów
Praca
z tekstem
rozmowy telefoniczne,
e-maile,
wewnętrzne wytyczne
i specyfikacje
materiałowe względnie
katalogi
84
udział w naradach /
zebraniach
prezentowanie
projektów
komunikacja z innymi
działami zakładu
– dotycząca planowania
kadrowego
i materiałowego
– dotycząca projektów
i rysunków
technicznych
prezentowanie projektów,
wyrażanie zgody
i niewyrażanie zgody,
wysuwanie propozycji,
zwracanie uwagi na
potencjalne trudności
w przebiegu pracy,
proszenie o coś,
przyznawanie się
do własnych błędów
i przepraszanie
udział
w telekonferencjach,
prezentacje,
rysunek techniczny,
czytanie wytycznych
i oficjalnych wskazań
kierownictwa
wprowadzanie
pracowników w nowe
procedury / procesy
w sali szkoleniowej,
w biurze
opisywanie i wyjaśnianie
procedur i procesów
produkcyjnych,
rozumienie wyjaśnień lub
proszenie o nie
prezentacje
w programie
PowerPoint,
rysunek techniczny
z opisem
szkice
wyjaśnianie
problemów zaistniałych
w urządzeniach,
konstrukcjach
zgłaszanie błędów
i awarii oraz ich
dokumentowanie
z reguły z działem
projektowym firmy
macierzystej lub
z klientem
opisywanie błędów,
dokumentowanie procedur,
podawanie / uzasadnianie
przyczyn,
rozumienie poleceń,
reagowanie na nie,
proszenie o powtórzenie,
rozmowy telefoniczne
i nieformalne e-maile,
dokumentacja i raporty
o błędach wspierane
komputerowo
dokumentowanie
wyników pracy
w biurze
zamawianie materiałów
komunikacja
z dostawcami i / lub
działem zaopatrzenia
ewaluacja ofert
zgłaszanie braków
materiałowych
kontrolowanie i reklamowanie
materiałów
odmawianie przyjęcia
materiałów i składanie skarg
czytanie i pisanie
i zapytań
czytanie i ewaluowanie
ofert
doradztwo i wsparcie
klienta,
prezentowanie
produktów
komunikacja z klientem
przez telefon lub
osobiście
opisywanie szczegółów
produktów,
komentowanie rysunku
technicznego,
uzupełnianie opisów do
rysunku technicznego,
uzasadnienie i wyjaśnianie
zmian,
działania,
zwracanie uwagi
e-maile,
rysunek techniczny
z opisem
ustalanie z klientem
jego życzeń i wymagań
przez telefon lub
osobiście
opisywanie szczegółów
produktów,
komentowanie rysunku
technicznego,
uzupełnianie opisów do
rysunku technicznego,
uzasadnienie i wyjaśnianie
zmian,
działania,
zwracanie uwagi
e-maile,
rysunek techniczny
z opisem
dokumentacja
i sprawozdania
wspierane
komputerowo
85
sporządzanie ofert
przez telefon lub e-mail
nazywanie szczegółów
produktów,
oddawanie istotnych
właściwości produktu
pisanie ofert (z pomocą
modułów tekstowych)
wprowadzanie klienta
w obsługę urządzenia
na miejscu w firmie
klienta podczas
osobistych rozmów
opisywanie i wyjaśnianie
procedur i procesów
produkcyjnych,
rozumienie dodatkowych
pytań i peryfraz,
ostrzeganie,
stosowne reagowanie na
reklamacje / negatywne oceny
dokumenty dotyczące
konserwacji, reklamacji
Zależności pomiędzy uczestnikami komunikacji
✓ klient częściowo sam dostarcza dokumentację, która będzie potem przez inżynierów uzupełniana, komentowana i dostosowywana
✓ proces pozyskiwania materiałów często przejmują inne działy, ale bardzo specyficzne produkty lub części należy wyszukać samemu, ew. należy dokonać oceny ofert
Szczególny przypadek komunikacji: komunikacja między filią a koncernem macierzystym z siedzibą za granicą
✓ zarządzanie projektem produktu znajduje się za granicą, tzn. że np. firma macierzysta dostarcza
projekty lub gotowe rysunki techniczne, które muszą być przygotowane do celów produkcyjnych
✓ wytyczne przychodzą z firmy macierzystej, filia ma jednak pewne kompetencje decyzyjne
✓ kierownik działu projektowego / produkcyjnego w filii przedsiębiorstwa jest często pośrednikiem między czeskimi (ew. polskimi lub słowackimi) pracownikami a ich niemieckimi kolegami
Szczególne wyzwania i trudności
✓ w razie błędów i zakłóceń trzeba często działać pod presją czasu
✓ rozmówcy (pracownicy firmy macierzystej lub klienta) nie zawsze są w stanie zrozumieć
problemów komunikacyjnych drugiej strony, tzn. w razie kłopotów ze zrozumieniem użyć
innych sformułowań lub mówić standardową odmianą języka
✓ słownictwo specjalistyczne jest bardzo specyficzne. Firmy dysponują niekiedy standaryzowanymi listami słów lub dwujęzycznymi formularzami dla często powtarzających się procedur, np. dla kontroli jakości. Sami pracownicy często prowadzą własne glosariusze
Szczegółowe opisy celów dydaktycznych: Główny inżynier
RECEPCJA PISEMNA
Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice,
restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie.
(ESOKJ)
➠ Rozumie oznaczenia w znanych kontekstach, w pomieszczeniach produkcyjnych, zakładowych i laboratoryjnych oraz w biurze i salach konferencyjnych.
(DfAM)
➠ Potrafi w pisemnych wypowiedziach współpracowników znaleźć informacje dotyczące zmian terminów lub programów.
➠ Rozumie etykiety i napisy na przyborach biurowych.
86
Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach ze znanej sobie dziedziny i wybrać
potrzebne dane. (DfAM)
➠ W katalogu lub specyfikacji materiałowej potrafi wyszukać konkretny produkt lub część zamienną
przeznaczoną dla znanego mu urządzenia.
Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i elementami graficznymi. (DfAM)
➠ Potrafi wydobyć istotne dane z wykresów i statystyk błędów, rysunków technicznych z opisami
oraz dokumentacji projektowej (również w programach CAD).
➠ Potrafi wydobyć najważniejsze informacje z instrukcji obsługi ogólnie znanego mu oprogramowania,
jeśli towarzyszą jej ilustracje.
Rozumie proste dokumenty lub krótkie sprawozdania dotyczące znanych mu zagadnień. (DfAM)
➠ Potrafi wyłowić istotne informacje z raportów o błędach dotyczących znanych sobie urządzeń.
Rozumie podstawowe rodzaje standardowych i rutynowych listów i faksów na znane sobie tematy.
(ESOKJ A2+)
➠ Rozumie podstawowe informacje w standardowo sformułowanych ofertach, zamówieniach i rachunkach.
➠ Potrafi z wytycznych kierownictwa odczytać proste dane, np. dotyczące zmiany podstawowego wymiaru czasu pracy.
➠ Potrafi wydobyć podstawowe informacje z dokumentacji technicznej, raportów o błędach oraz opisów
produktów związanych z jego dziedziną.
➠ W profilu danego stanowiska rozumie dane dotyczące profilu zadaniowego, stawianych wymagań
i osiągnięć.
➠ Rozumie reklamy dotyczące urządzenia z zakresu swojej specjalizacji.
Rozumie podstawowe zapisy w umowach życia codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi znaleźć podstawowe informacje w umowach kupna-sprzedaży.
➠ Potrafi rozeznać się w ofertach i zamówieniach dotyczących jego dziedziny zawodowej.
➠ Rozumie korespondencję swojego współpracownika dotyczącą zaistniałych błędów, jeśli posługuje
się on standardową odmianą języka.
➠ Rozumie komunikaty kierownictwa dotyczące zasad w miejscu pracy.
➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z abstraktu artykułu specjalistycznego na temat nowych technologii lub urządzeń.
RECEPCJA USTNA
87
➠ Rozumie komunikaty dotyczące terminów i zmian terminów w zakresie swojej dziedziny zawodowej.
➠ Rozumie dane dotyczące cen, miar lub materiałów produktów i części zamiennych.
Potrafi w rozmowach, które odbywają się w jego obecności, rozpoznać ich temat, pod warunkiem,
że rozmowy te prowadzone są w wolnym tempie i przy użyciu standardowej odmiany języka.
Rozumie najważniejsze fakty z prostej prezentacji dotyczącej znanego sobie tematu, jeśli towarzyszą jej gesty lub elementy wizualne. (DfAM)
➠ Potrafi ustalić temat podczas narady kierownictwa lub w rozmowie z technologami i pracownikami
produkcyjnymi.
➠ Rozumie wskazanie pozycji urządzenia w hali produkcyjnej.
➠ Rozumie, jak włącza się i wyłącza urządzenie i jak długo może ono pracować.
➠ Rozumie konkretne polecenia dotyczące etapów produkcyjnych i montażowych oraz uruchamiania
i użytkowania maszyn lub urządzeń ze swojej dziedziny zawodowej, względnie ich części składowych.
➠ Potrafi rozpoznać przyczynę problemu w rozmowie współpracowników z produkcji dotyczącej trudności podczas wprowadzania nowego urządzenia oraz ewentualnych awarii.
Potrafi wyłowić ogólny sens wypowiedzi i najważniejsze informacje z większości wykładów, krótkich przemówień i prezentacji na znane mu tematy, po warunkiem, że charakteryzują się one prostotą
języka i przejrzystością struktury. (DfAM)
➠ Rozumie najważniejsze informacje z objaśnień dotyczących nowego procesu produkcyjnego.
➠ Potrafi nadążyć za głównymi wskazówkami filmu instruktażowego dotyczącego oprogramowania
z jego dziedziny zawodowej, jeśli ma wystarczająco dużo czasu, by jednocześnie wskazówki te samemu wypróbować.
88
Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów
telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ)
➠ Potrafi zrozumieć szczegółowy film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania z jego dziedziny zawodowej.
Potrafi z pomocą modułów tekstowych lub wzorców zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny.
(DfAM)
➠ Potrafi wpisać podstawowe dane dotyczące błędu do przewidzianego w tym celu formularza raportowego.
➠ Potrafi przy pomocy wzorca napisać tabelaryczny życiorys.
Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. (DfAM)
➠ Potrafi nanieść na listę kontrolną, np. dotyczącą analizy słabych punktów, proste notatki dotyczące
etapów produkcyjnych i montażowych.
➠ Potrafi sporządzić sobie harmonogram pracy, posługując się prostymi zdaniami.
➠ Potrafi opisać w e-mailu swoje miejsce pracy i znany sobie proces produkcyjny.
➠ Potrafi przedstawić w prezentacji PowerPoint specyfikę danego produktu.
➠ Potrafi etykietować i opisywać sporządzone w programie CAD rysunki techniczne i ich elementy.
➠ Potrafi wypełnić krótki raport o błędach lub listę kontrolną dotyczącą analizy słabych punktów.
Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (DfAM)
➠ Potrafi sporządzić raport o zakłóceniach.
➠ Potrafi sporządzić pisemny meldunek z sytuacji konfliktowej w pracy.
Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, odznaczające się wystarczającą dokładnością, aby
można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM)
➠ Podczas spotkania lub wewnętrznego zebrania z klientami i dostawcami potrafi zanotować sobie
w punktach najważniejsze informacje.
89
Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. (ESOKJ A2+)
Potrafi zwięźle opisywać zdarzenia i czynności.
➠ Potrafi w prostych słowach przedstawić najważniejsze etapy procesu produkcyjnego.
➠ Potrafi po naradzie oddać w prostych słowach, jakie kolejne kroki należy przedsięwziąć.
Potrafi przedstawić krótką, przećwiczoną wcześniej wypowiedź na temat wiążący się z jego własnym życiem codziennym, krótko uzasadniając i objaśniając własne opinie, plany i działania.
Potrafi odpowiadać na ograniczoną liczbę sformułowanych wprost pytań słuchaczy. (ESOKJ A2+)
➠ Podczas przeznaczonej dla klienta prezentacji zawierającej ilustracje potrafi nazwać części maszyny,
jeśli ma czas na przygotowanie.
➠ Potrafi zrelacjonować najważniejsze wyniki zebrania.
➠ Potrafi zrelacjonować, w jaki sposób doszło do awarii urządzenia.
➠ Potrafi podczas przedstawiania przebiegu procesu produkcyjnego opisać najważniejsze czynności
i uzasadnić ich kolejność.
➠ Potrafi w prostych słowach wyjaśnić technikom kolejne kroki dotyczące realizacji projektu.
➠ Potrafi opisać obsługę danego urządzenia.
➠ Potrafi szczegółowo poinstruować pracowników w kwestii realizacji projektu.
(ESOKJ)
➠ Potrafi otworzyć i zamknąć zebranie w swoim dziale.
Potrafi przedstawić sformułowaną wprost i przećwiczoną wcześniej wypowiedź z obszaru własnych zainteresowań, która jest wystarczająco przejrzysta, by można ją było bez trudu śledzić nawet
przez dłuższy czas, objaśniając ze stosunkowo dużą precyzją główne wątki. (ESOKJ)
➠ Potrafi objaśnić klientowi obsługę danego urządzenia krok po kroku, posługując się prezentacją zbudowaną na zasadzie sekwencji prostych kroków.
➠ Potrafi prezentować i komentować rysunki techniczne.
90
INTERAKCJA pisemn a A2
➠ Potrafi z pomocą szablonu lub formularza poprosić o brakujące dane dotyczące miar, wielkości i materiału.
Potrafi posłużyć się w oficjalnych pismach zwrotami grzecznościowymi dotyczącymi pozdrawiania,
zwracania się do kogoś, proszenia i dziękowania. (DfAM)
codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi potwierdzić pocztą e-mail udział w zebraniu pracowniczym.
I nt er a k c j a pi semn a B1
➠ Potrafi wpisać podstawowe dane do standardowego formularza zapotrzebowania materiałowego.
➠ Umie napisać prośbę o specyfikację miar, materiału lub koloru produktu, jeśli nie ma ich w ofercie.
informacji.
(DfAM)
➠ Podczas kurtuazyjnej rozmowy zawodowej potrafi opisać swoje wykształcenie oraz obecne i poprzednie miejsce pracy i warunki zatrudnienia.
➠ Potrafi udzielać informacji, czy dane dokumenty istnieją i gdzie się znajdują oraz zrozumieć takie
informacje.
➠ Potrafi podczas prostych rozmów z hurtownikami powiedzieć, czego szuka, podać dane dotyczące
ilości i materiału oraz zapytać o cenę.
➠ Potrafi w prostej rozmowie telefonicznej z klientem wymieniać się informacjami na temat funkcjonowania danego urządzenia i w razie potrzeby zapytać o ewentualne problemy.
wyraźnie, powoli i bezpośrednio. Umie rozmawiać o tym, co robić, dokąd iść oraz uzgadniać miejsce
i czas spotkania. (ESOKJ)
➠ Potrafi zaproponować współpracownikowi wspólne omówienie rysunku przy komputerze.
91
Umie zadawać pytania i odpowiadać na sugestie. (ESOKJ A2+)
➠ Podczas rozmów związanych z optymalizacją procesów produkcyjnych potrafi zaproponować zmianę priorytetów lub kolejności etapów produkcyjnych lub montażowych.
➠ Podczas rozmów z klientami dotyczących uruchomienia danej maszyny potrafi wskazać, co jest
możliwe, a co nie.
Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby.
(DfAM)
➠ Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie danego etapu produkcyjnego.
➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do programu CAD oraz samemu
udzielić takiej pomocy.
(ESOKJ)
➠ Podczas zebrań działu produkcyjnego i projektowego potrafi wyrazić swoje zdanie na temat wyboru
dostawcy / podwykonawcy.
I nt era k c j a u s tn a B 1 ( B1 +)
P o z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i
Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień z zakresu jego zawodowej
specjalności lub obszaru zainteresowań. (DfAM)
➠ Potrafi zadawać i odpowiadać na pytania związane z produktami, właściwościami produktów lub
etapami produkcji.
➠ Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach.
Potrafi dosyć swobodnie prowadzić rozmowę na typowe i nietypowe tematy związane z własnymi
zainteresowaniami i sprawami zawodowymi. Umie wymieniać, sprawdzać i potwierdzać informacje,
radzić sobie w mniej rutynowych sytuacjach i tłumaczyć, dlaczego coś stanowi problem. (ESOKJ B1+)
➠ Potrafi zwrócić w magazynie lub u hurtownika wybrakowany towar lub pojedyncze części. Potrafi
złożyć skargę.
➠ Potrafi wyjaśnić w rozmowie z klientem przyczyny awarii.
➠ Potrafi wyrazić swoje zdanie w sprawie zakupu nowego urządzenia.
➠ Podczas zebrań potrafi rozdzielać zadania wśród pracowników.
➠ Podczas rozmów z zagranicznymi klientami potrafi prezentować w stosowny sposób możliwości
i ograniczenia dotyczące projektowania urządzenia lub maszyny.
Potrafi zrozumiale formułować opinie dotyczące rozwiązywania problemów i reagować na pytania typu:
dokąd iść, co robić, jak coś zorganizować (np.: wycieczkę) itp. (ESOKJ B1+)
➠ Potrafi wypowiadać się w sprawach rozwiązań technicznych i organizacyjnych lub dotyczących kolejnych etapów procesu produkcji.
92
PRZYPADEK 1 – Rozpoczęcie pracy
Miejsce: Dworzec kolejowy, biuro dyspozytora i kabina maszynisty
Zaangażowane osoby: Maszynista i dyspozytor
Maszynista rozpoczynając służbę przejmuje lokomotywę / zestaw trakcyjny na dworcu kolejowym. W tym celu udaje się do biura dyspozytora, prosi go o klucze i pyta się o miejsce postoju
lokomotywy. Musi znać rozkład torów na stacji, ewentualnie poprosić dyspozytora lub innych
pracowników o wskazówki.
Maszynista otrzymuje od manewrowego informacje dotyczące dołączonych wagonów. Po sprzężeniu wagonów z lokomotywą należy przeprowadzić próbę hamulców.
Przed odjazdem maszynista otrzymuje rozkazy i przez radiotelefon kolejowy zgłasza dyżurnemu
ruchu gotowość do odjazdu. Urządzenie sygnalizacyjne pozwala na odjazd. Niekiedy zdarzają
się opóźnienia. Maszynista uzgadnia z dyżurnym ruchu nowy czas odjazdu i dowiaduje się o powody opóźnienia, a następnie przekazuje stosowne informacje pasażerom.
PRZYPADEK 2 – trudna sytuacja: nadzwyczajne zdarzenie na szlaku
Miejsce: Kabina maszynisty
Zaangażowane osoby: Maszynista, dyżurny ruchu
W przypadku incydentów na szlaku, np. uszkodzonych samochodów, rannych zwierząt lub osób
na torach lub w ich pobliżu, dyżurny ruchu jest pierwszą osobą, z którą kontaktuje się maszynista.
Sposób postępowania w takich sytuacjach jasno regulują przepisy. Maszynista zgłasza przez radio dyżurnemu ruchu podstawowe dane: numer pociągu, kilometraż, uczestników zajścia, szkody. Jeśli trzeba, prosi o karetkę pogotowia lub policyjny radiowóz. Kontakt z policją, inspekcją
kolejową lub pogotowiem ratunkowym dokonuje się poprzez dyżurnego ruchu. Maszynista czeka
na dalsze instrukcje i powiadamia drużynę konduktorską. W razie wypadku wkracza na miejsce
inspekcja kolejowa lub policja i dokonuje przesłuchania maszynisty. Zostaje sporządzony protokół powypadkowy.
Jeśli zaistniały szkody osobowe, maszyniści znajdują się pod szczególną presją psychiczną.
Zadania
komunikacyjne
(miejsca, osoby,
instytucje)
Praca
z tekstem
przyjęcie lokomotywy
na stacji kolejowej,
orientowanie się na
stacji i torowisku,
dokumentowanie próby
hamulca na stacji,
przyjmowanie zmian
w rozkładzie jazdy
porozumiewanie się
z dyspozytorem na stacji
przedstawianie się, proszenie
o klucze,
dowiadywanie się o miejsce
postoju lokomotywy,
rozumienie kierunków
i rodzajów torów,
nazywanie terenu,
dowiadywanie się
o określonych pracowników
aktualne rozkazy
wykaz odcinków
ze zmniejszoną
prędkością,
wypełnianie karty próby
hamulca,
rozumienie zmian
w rozkładzie jazdy
rozumienie rozkazów, zadań
i poleceń manewrowego,
rozumienie rozkazów
komunikacja podczas
manewrowania
(przyłączania
wagonów),
porozumiewanie się
z manewrowym przez
radio
na torowisku ,
93
zgłaszanie gotowości
do odjazdu
komunikacja
z dyżurnym ruchu przez
radiotelefon kolejowy
wykonywanie rozkazów,
gdy nie działa
sygnalizacja
wykonywanie rozkazów
pod dyktando
dyżurnego ruchu
zgłaszanie
i protokołowanie
nadzwyczajnych
zdarzeń
komunikacja
z dyżurnym ruchu przez
radiotelefon kolejowy,
porozumiewanie się
z inspekcją kolejową,
względnie policją na
miejscu (na szlaku)
przedstawianie się, proszenie
o klucze,
dowiadywanie się o miejsce
postoju lokomotywy,
rozumienie kierunków
i rodzajów torów,
nazywanie terenu,
dowiadywanie się
o określonych pracowników
wypełnianie formularzy
rozkazów
podawanie danych
dotyczących miejsca, czasu,
szlaku i numeru pociągu,
opisywanie przebiegu
zdarzenia,
nazywanie problemu
technicznego
wypełnianie
formularza (raportu
powypadkowego)
Według dyrektywy Unii Europejskiej35 dotyczącej wymagań komunikacyjnych stawianych maszynistom pojazdów trakcyjnych jeżdżących europejskimi szlakami kolejowymi, maszyniści muszą
„posiadać umiejętności w zakresie języka wskazanego przez daną instytucję zarządzającą infrastrukturą. Ich umiejętności językowe muszą być na poziomie umożliwiającym im aktywne i skuteczne porozumiewanie się w sytuacjach rutynowych, trudnych oraz awaryjnych”. (Dyrektywa
2007 / 59 / WE)
Szczególne warunki i wymagania
✓ znajomość sygnałów i przepisów; szkolenia z przepisów odbywają się z reguły w języku
ojczystym
✓ znajomość elementów obsługi w kabinie maszynisty; oznaczenia są z reguły dwujęzyczne;
szkolenia z obsługi lokomotywy odbywają się w języku ojczystym
✓ znajomość stałych zwrotów, używanych podczas zgłaszania zdarzeń nadzwyczajnych lub
problemów technicznych
Zależności pomiędzy uczestnikami komunikacji
✓ maszyniści porozumiewają się podczas jazdy przede wszystkim z dyżurnym ruchu
✓ w razie zdarzenia nadzwyczajnego, np. wypadku na szlaku lub blokady torów maszynista
zgłasza się najpierw do dyżurnego ruchu; ten zaś wydaje dalsze polecenia
✓ potem następuje rozmowa z drużyną konduktorską
✓ w szczególnych sytuacjach jak wypadki ze szkodami osobowymi maszyniści działają częściowo pod silnym obciążeniem psychicznym: sposób postępowania w takich sytuacjach
jest regulowany odpowiednimi przepisami (patrz wzmianka u góry)
yrektywa 2007 / 59 / WE Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 23 października 2007 r. w sprawie przyznaD
wania uprawnień maszynistom prowadzącym lokomotywy i pociągi w obrębie systemu kolejowego Wspólnoty
(Dyrektywa 2007 / 59 / WE)
35 94
RECEPCJA PISEMNA
(ESOKJ)
➠ Rozumie oznaczenia na stacji kolejowej. Rozumie oznaczenia urządzeń w kabinie maszynisty.
(DfAM)
➠ Z pisemnych komunikatów współpracowników potrafi wydobyć informacje dotyczące zmian terminów
lub planów.
➠ Potrafi dotrzeć do istotnych informacji w wykazie odcinków ze zmniejszoną prędkością i w wykazie
pojazdów w składzie.
Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i innymi układami słowno-obrazowymi.
(DfAM)
➠ Rozumie rozkład jazdy.
➠ Rozumie kluczowe informacje z opatrzonej ilustracjami instrukcji obsługi lokomotywy.
➠ Rozumie ogólne rozkazy na piśmie.
➠ Potrafi z odpowiednich wykazów, np. dotyczących znaczenia sygnałów, odczytać znaczenie określonych elementów, jeśli sformułowane są w prostym języku i towarzyszą im ilustracje.
➠ Rozumie opisy ważnych sygnałów znajdujących się w wykazie.
➠ Rozumie instrukcję obsługi lokomotywy, jeśli dokument ten charakteryzuje się przejrzystą strukturą.
➠ Rozumie ogłoszenia dotyczące doskonalenia zawodowego w swojej dziedzinie.
➠ Potrafi zawrzeć w protokole powypadkowym najważniejsze informacje dotyczące wypadku.
➠ Potrafi zrozumieć kluczowe informacje ze stosownych dyrektyw dotyczących procedur firmowych
i wydobyć z tych dokumentów określone szczegóły.
➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z depeszy prasowej o wypadku kolejowym lub z artykułu prasowego na temat kolei.
95
RECEPCJA USTNA
➠ W rutynowych sytuacjach potrafi rozpoznać dane dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, opóźnienia,
numeru pociągu lub numeru toru.
Potrafi ogólnie określić temat dyskusji, prowadzonej powoli i w jasny sposób. (ESOKJ)
➠ Potrafi rozpoznać temat rozmowy, prowadzonej między dyżurnym ruchu a innymi maszynistami lub
między samymi maszynistami.
➠ Rozumie proste wyjaśnienia dyspozytora dotyczące miejsca postoju lokomotywy.
➠ Rozumie polecenia dyspozytora, które mają określoną strukturę.
➠ Rozumie rutynowe polecenia i komunikaty dyżurnego ruchu, np. na który tor ma wjechać, ile ma
minut opóźnienia lub gdzie wykonywane są remonty torów.
➠ Potrafi zrozumieć polecenia dyżurnego ruchu podczas nadzwyczajnych zdarzeń.
➠ Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu drogi prowadzącej na konkretny tor.
➠ Potrafi rozpoznać główne tematy rozmowy, prowadzonej między dyżurnym ruchu a innymi maszynistami lub między samymi maszynistami, dotyczące zakłóceń i remontów odcinków torów.
Rozumie główne wątki wiadomości radiowych i prostych nagrań na znane mu tematy, gdy wypowiedzi
są stosunkowo wolne i przejrzyste. (ESOKJ)
➠ Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg.
➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi rozpoznać, czy pojawiły się nowe ważne informacje dotyczące sytuacji komunikacyjnej i czy nadawane są ostrzeżenia o złych warunkach pogodowych.
➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje związane z miejscem i przyczyną wypadku w programie
telewizyjnym lub materiale audiowizualnym dotyczącym wypadku komunikacyjnego.
96
Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów
telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ)
➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z prognozy pogody lub komunikatu o sytuacji komunikacyjnej.
Potrafi z pomocą modułów lub wzorców tekstowych zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny.
(DfAM)
➠ Potrafi nanieść w standardowym formularzu raportowym podstawowe dane dotyczące czasu, miejsca, osoby, pociągu oraz rozkazów.
Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje.
➠ Potrafi zanotować sobie dane przekazane przez dyżurnego ruchu dotyczące zmienionego czasu
odjazdu i przyjazdu.
➠ Potrafi pod dyktando dyżurnego ruchu zapisać rozkaz lub polecenie służbowe.
➠ Potrafi opisać kabinę maszynisty i znane sobie procedury robocze.
➠ Posługując się formularzem, potrafi napisać raport z przebiegu wypadku zaistniałego na szlaku
kolejowym.
Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, które odznaczają się wystarczającą dokładnością,
aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM)
➠ Potrafi napisać sprawozdanie na forum dotyczące szczegółów awarii lub nadzwyczajnego zdarzenia.
➠ Potrafi opowiedzieć przebieg wypadku w postaci nieskomplikowanej sekwencji zdarzeń.
Potrafi przedstawić historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi przedstawić przebieg wypadku, posługując się prostymi zdaniami.
97
➠ Potrafi oddać w prostych zdaniach polecenie dyżurnego ruchu.
➠ Potrafi opisać, co lub kto znajduje się w pobliżu torowiska, lub co uniemożliwia kontynuowanie jazdy.
➠ Potrafi zdać relację inspekcji kolejowej, w jaki sposób doszło do wypadku.
➠ Potrafi wyjaśnić i uzasadnić swoje decyzje dotyczące postępowania w sytuacjach niestandardowych.
➠ Potrafi opisać poszczególne kroki i czynności od przejęcia lokomotywy do odjazdu ze stacji.
➠ Potrafi opisać prostymi zdaniami obsługę lokomotywy.
(ESOKJ)
➠ Potrafi z pomocą wyćwiczonych zwrotów wygłosić komunikat w pociągu, że odjazd się opóźnia i podać przyczyny tego opóźnienia.
I nt er a k c j a pi s emn a A2
➠ W trakcie kontroli potrafi zanotować i podać swoje dane osobowe.
codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi zostawić koledze z pracy krótką wiadomość pisemną, że nie zdąży punktualnie przybyć na
spotkanie.
➠ Potrafi podać na piśmie policji lub inspekcji kolejowej dane dotyczące lokomotywy, pojazdów w składzie i aktualnych rozkazów.
informacji. (DfAM)
98
Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami. (DfAM)
➠ Potrafi wymieniać się z innymi maszynistami informacjami dotyczącymi trasy, potencjalnych remontów lub ładunku.
➠ Potrafi udzielić informacji, gdzie znajdują się dokumenty służbowe.
➠ Potrafi zapytać i podać informacje dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, opóźnień oraz numeru pociągu lub numeru toru.
➠ Potrafi zapytać przez radio dyżurnego ruchu o dokładny czas odjazdu.
wyraźnie, powoli i bezpośrednio. Umie rozmawiać o tym, co robić, dokąd iść oraz umie uzgadniać miejsce i czas spotkania. (ESOKJ)
➠ Potrafi zaproponować przesunięcie spotkania na późniejszy termin.
(DfAM)
➠ Potrafi prosić o zawiadomienie straży pożarnej, pogotowia lub policji.
➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do formularza.
(ESOKJ)
I nt e r a k c j a u s tn a B 1
Po z yski wanie i wymia n a in for ma c j i
Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień lub jego specjalności oraz obszaru zainteresowań. (DfAM)
➠ Potrafi wyjaśnić niestandardowe sytuacje na szlaku i podać swoje położenie.
➠ Potrafi wymieniać się z obsługą hotelu istotnymi szczegółami dotyczącymi pobytu.
➠ Potrafi zaproponować miejsce i czas spotkania lub zakończenie zmiany przez pracowników.
➠ Podczas nieformalnej dyskusji z kolegami z pracy potrafi wypowiedzieć się, czy zachowanie w trudnej sytuacji na szlaku było stosowne, czy nie.
99
PRZYPADEK 1 – Załadunek i rozładunek na terenie zakładu klienta
Miejsce: Teren zakładu klienta
Zaangażowane osoby: Kierowca, ekspedytorzy / magazynierzy u klienta
Podczas wjazdu na teren zakładu kierowca zgłasza się u portiera. Zwykle portier dysponuje planem dostaw. Kierowca mówi, że przywozi lub odbiera określony towar. Większe zakłady i firmy
dysponują z reguły planami dostaw i częściowo opatrzonymi graficznie przepisami (instrukcjami)
dotyczącymi zachowania się na terenie zakładu.
Przy rampie załadowczej kierowca porozumiewa się z reguły z pracownikiem ekspedytury klienta.
Kierowcy nie są zwykle odpowiedzialni za załadunek lub rozładunek towaru. Sprawdzają jednak,
jak personel magazynu wykonuje załadunek i wydają polecenia dotyczące postępowania przy tej
czynności, by zapewnić właściwe zabezpieczenie ładunku.
Sytuacje szczególne:
Kierowcy znajdują się często pod presją czasu i niekiedy dochodzi do konfliktów przy rampie
z powodu długiego czasu oczekiwania. Jako pracownicy spedycji są jednak zobowiązani do
grzecznego zachowywania się wobec magazynierów / pracowników ekspedytury. Budzące wątpliwości większe problemy wyjaśnia dyspozytor.
Niekiedy dopiero będąc w drodze, kierowca otrzymuje powiadomienie SMS, do którego zakładu
ma pojechać i co stamtąd zabrać. W tych warunkach może dość w pojedynczych przypadkach do
nieporozumień, np. kierowca przyjedzie na miejsce dostawy o dzień za wcześnie.
PRZYPADEK 2 – kontrola policyjna na trasie
Miejsce: Kabina kierowcy, droga (szybkiego ruchu)
Zaangażowane osoby: Kierowca, policjant
Podczas rutynowej kontroli policyjnej kierowca musi poza dokumentami pojazdu udostępnić
dokumenty przewozowe. Są one poza tym potrzebne do ustalenia czasu jazdy i odpoczynku.
Zwykle kontrola przebiega bez problemów. Problemy pojawiają się według kierowców dopiero
wtedy, gdy niektórzy policjanci nie przejmują się zbytnio barierami językowymi lub posługują się
językiem urzędowych (mówią „paragrafami”).
Sytuacje szczególne:
Pod wpływem potencjalnego opóźnienia w dostawie i / lub zakazu dalszej jazdy kontakt z policją
może okazać się również sytuacją stresującą. W razie wątpliwości kierowcy zwracają się do dyspozytora, który finalizuje załatwianie niezbędnych spraw.
100
Zadania
komunikacyjne
(miejsca, osoby,
instytucje)
rozumienie poleceń
związanych
z przyjęciem / dostawą
towaru (opis drogi)
komunikacja
z portierem przy
wjeździe na teren
klienta,
komunikacja
z administracją
magazynu
u klienta /
z pracownikiem
ekspedytury
zgłaszanie dostawy
lub zamówienia,
rozumienie danych
dotyczących kierunku i poleceń związanych z dostawą,
proszenie o instrukcję /
pomoc,
proszenie o powtórzenie
i przeliterowanie,
proszenie o wyjaśnienie
lub przetłumaczenie,
rozumienie danych
dotyczących kierunku,
sygnalizowanie (braku)
zrozumienia
rozumienie planów
orientacyjnych
z piktogramami
i oznaczeń na terenie
firmy
kompletowanie
dokumentów
przewozowych,
wypełnianie formularzy
i danych dotyczących:
numeru rejestracyjnego
pojazdu i przyczepy,
kodu, adresu, nazwy,
masy dotyczących
trzech ostatnich
transportów,
wydawanie poleceń
dotyczących załadunku,
rozwiązywanie
problemów:
informowanie
o uszkodzeniu
opakowania,
wyjaśnianie zaistniałej
sytuacji
komunikacja
z magazynierami
i pracownikami
ekspedytury na terenie
zakładu klienta:
personel magazynu,
ewentualnie pracownicy
działu dystrybucji lub
zaopatrzenia
pozdrawianie i krótkie przedstawianie się,
proszenie o pozwolenie,
informowanie o posiadanych
dokumentach,
proszenie o pomoc: pytanie
o urządzenia, pomoce załadowcze,
wydawanie poleceń związanych z załadunkiem,
reagowanie na pytania dotyczące ilości, masy, wielkości,
proste reakcje na pytania:
wyrażanie potwierdzenia,
zaprzeczenia, niewiedzy,
zapewnianie o czymś,
wyjaśnianie, w jaki sposób
doszło do zaistnienia szkody,
proste ocenianie sytuacji:
żałowanie czegoś, przepraszanie, usprawiedliwianie się,
oferowanie pomocy i pytanie
o życzenia,
zwracanie uwagi na zobowiązania,
pytanie o zamiary i możliwość
realizacji,
żegnanie się
dokumenty
przewozowe:
rozumienie, nazywanie
i wypełnianie dowodu
dostawy, listu
przewozowego CMR
komunikacja
z policją podczas
kontroli drogowej:
informowanie o czasie
jazdy i odpoczynku;
okazywanie
dokumentów
komunikacja
z władzami / policją
z reguły na poboczu,
na parkingu
pozdrawianie i krótkie przedstawianie się,
informowanie o posiadanych
dokumentach,
podawanie danych dotyczących
czasu trwania, częstotliwości,
wyrażanie zamiarów, (nie)
możliwości, (nie)odpowiedzialności,
reagowanie na wezwania,
proste reakcje na pytania:
wyrażanie potwierdzenia,
zaprzeczenia, niewiedzy,
zapewnianie o czymś,
proste ocenianie sytuacji:
żałowanie czegoś, przepraszanie, usprawiedliwianie się,
proszenie o wyjaśnienie,
Praca
z tekstem
101
komunikacja z policją
w sytuacjach
problemowych, np. po
wypadku,
odpowiadanie na
pytania policji
komunikacja
z władzami / policją,
ewentualnie z innymi
uczestnikami wypadku
(na miejscu wypadku)
podawanie danych dotyczących osoby i ładunku,
podawanie danych dotyczących pojazdu: numeru rejestracyjnego pojazdu i przyczepy,
kodu, masy,
opisywanie procesu prostymi
zdaniami – przebieg wypadku,
odpowiadanie na proste pytania i informowanie o: czasie
trwania, miejscu, celu, kierunku, zamiarze, działaniach,
uzasadnianie czegoś, usprawiedliwianie, przyznawanie,
zaprzeczanie, zarzucanie,
upieranie się przy czymś
rozumienie
i wypełnianie formularzy
powypadkowych /
policyjnych
komunikacja
z przechodniami
lub z obsługą stacji
benzynowej: pytanie
o drogę
komunikacja
z przechodniami
i z obsługą stacji
benzynowej
na poboczu, na stacji
benzynowej
pytanie o drogę,
rozumienie wskazówek
dotyczących kierunków
i danych miejscowych,
rozumienie opisów,
charakterystycznych budowli,
ulic, etc.
proszenie o powtórzenie,
proszenie o opisanie czegoś
innymi słowami, o wyjaśnienie
czegoś jeszcze raz
rozumienie informacji
dotyczących przebiegu
drogi, rozumienie
znaków informacyjnych,
rozumienie opatrzonych
napisami szkiców drogi,
rozumienie map
i planów miast
(głównych pojęć
kartograficznych
i geograficznych)
zakup winiety
komunikacja z obsługą
stacji benzynowej lub
rogatki drogowej
proszenie o produkt (winieta,
opłata drogowa)
pytanie o cenę,
rozumienie tekstów
informacyjnych
(np. na znakach
informacyjnych)
dotyczących wysokości
opłat
komunikacja
z personelem
stacji MOP w celu
zapewnienia sobie
wyżywienia i noclegu
komunikacja
z personelem stacji
MOP
pozdrawianie i żegnanie się,
podawanie danych
dotyczących długości pobytu,
zamawianie czegoś,
pytanie o cenę,
pytanie o miejsce postoju (na
parkingu),
proszenie o pomoc,
wskazówki,
przyjmowanie lub odrzucanie
ofert,
obiecywanie czegoś lub
zapewnianie o czymś
rozumienie oznaczeń
na stacji MOP
Komunikacja z policją / służbami porządkowymi i celnymi
✓ kierowcy ciężarówek zobowiązani są do składania policji żądanych wyjaśnień; w razie wypadków, ale także podczas rutynowych kontroli znajdują się często pod presją, by nie podać
nieprawdziwych danych (strach przed restrykcjami)
✓ niewielkie ustępstwa językowe ze strony policji; często stosowany język urzędowy
Podczas porozumiewania się z przechodniami kierowcy ciężarówek stykają się często z dialektami i szybkim tempem wypowiedzi; interlokutor nie zawsze jest gotów lub jest w stanie sformułować opis drogi innymi słowami lub w standardowej odmianie języka.
102
RECEPCJA PISEMNA
(ESOKJ)
➠ Rozumie oznakowanie dojazdu do zakładu i wewnątrz terenu zakładowego.
Rozumie sens krótkich tekstów napisanych prostym językiem o charakterze informacyjnym.
(DfAM)
➠ Z pisemnych komunikatów współpracowników potrafi wydobyć informacje dotyczące zmian terminów
lub planów.
➠ Potrafi wyszukać w katalogu konkretną część zamienną przeznaczoną do znanego sobie urządzenia. (DfAM)
Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i elementami graficznymi. (DfAM)
➠ Rozumie plany załadunkowe, plany orientacyjne, mapy pogodowe i drogowe.
➠ Rozumie wskazówki dotyczące poruszania się po terenie firmy klienta, jeśli towarzyszą im znaki
i rysunki.
➠ Rozumie kluczowe informacje z dokumentów przewozowych lub z protokołu powypadkowego, np.
dane uczestników wypadku lub jego okoliczności.
➠ Rozumie przepisy BHP obowiązujące na teranie zakładu, jeśli towarzyszą im piktogramy.
➠ Potrafi znaleźć podstawowe informacje o stacji MOP, korzystając z forum internetowego.
➠ Rozumie ogłoszenia dotyczące doskonalenia zawodowego w swojej dziedzinie.
➠ Potrafi zawrzeć w protokole powypadkowym najważniejsze informacje dotyczące wypadku.
➠ Potrafi określić główne tematy pojawiające się na forach internetowych dla kierowców ciężarówek.
➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z wiadomości prasowej dotyczącej wypadku, strajku lub zamknięcia drogi.
103
Recepcja ustna
➠ Rozumie dane dotyczące cen na stacji MOP.
Potrafi ogólnie określić temat dyskusji, prowadzonej powoli i w jasny sposób. (ESOKJ)
➠ Potrafi rozpoznać temat rozmowy, prowadzonej w jego obecności przez dwóch policjantów lub magazynierów.
➠ Rozumie proste polecenia portiera lub magazynierów, np. prośbę o poczekanie lub podjechanie pod
inną rampę.
➠ Rozumie konkretne polecenia dotyczące zachowania się na terenie zakładu.
➠ Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu drogi na terenie firmy klienta.
➠ Potrafi nadążyć za głównym tokiem rozmowy prowadzonej między magazynierami u klienta.
Rozumie główne wątki wiadomości radiowych i prostych nagrań na znane mu tematy, gdy wypowiedzi
są stosunkowo wolne i przejrzyste. (ESOKJ)
➠ Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg.
➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi rozpoznać, czy pojawiły się nowe ważne informacje dotyczące sytuacji na drodze i czy nadawane są ostrzeżenia o złych warunkach pogodowych.
➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje związane z miejscem i przyczyną wypadku w programie
telewizyjnym lub materiale audiowizualnym dotyczącym wypadku komunikacyjnego.
➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na
terenie zakładu.
104
Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ)
➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z prognozy pogody lub komunikatu o sytuacji na drodze.
➠ Rozumie podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie
zakładu.
Potrafi z pomocą modułów lub wzorców tekstowych zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny.
(DfAM)
➠ Potrafi wpisać podstawowe dane do listu przewozowego CMR.
Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje.
➠ Potrafi sporządzić notatki dotyczące opisu drogi lub podanego miejsca.
Potrafi zanotować plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM)
➠ Potrafi opisać na forum internetowym wrażenia z pobytu na stacji MOP lub z kontroli policyjnej.
➠ Potrafi podać w formularzu powypadkowym informacje dotyczące przebiegu zdarzenia.
Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, które odznaczają się wystarczającą dokładnością,
aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM)
➠ Potrafi zanotować dane uczestnika wypadku.
Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+)
➠ Potrafi opowiedzieć przebieg wypadku, posługując się prostymi zdaniami.
➠ Potrafi rozmawiać z magazynierem na temat umów i terminów, posługując się prostym językiem.
105
➠ Potrafi zdać relację policji, w jaki sposób doszło do wypadku.
➠ Potrafi wyjaśnić i uzasadnić wybór określonej trasy.
➠ Potrafi opisać obsługę platformy załadowczej.
I nt er a k c j a pi s emn a A2
➠ W trakcie kontroli policyjnej potrafi zanotować i podać swoje dane osobowe.
codziennego. (DfAM)
➠ Potrafi zostawić koledze z pracy krótką wiadomość pisemną, że nie zdąży punktualnie przybyć na
spotkanie.
➠ Potrafi przedstawić w formie pisemnej dane dotyczące pojazdu i ładunku oraz wyjaśnić, w jaki sposób doszło do uszkodzenia ładunku.
informacji. (DfAM)
(DfAM)
➠ Potrafi z innymi kierowcami wymieniać się informacjami dotyczącymi planowanej trasy oraz typu
pojazdu i ładunku.
➠ Potrafi udzielić informacji, gdzie znajdują się dokumenty przewozowe.
➠ Potrafi powiedzieć na stacji benzynowej, ile paliwa zatankował i zapytać o cenę.
Potrafi wyłowić główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych i odpowiednio na nie reagować. (DfAM)
➠ Potrafi dowiedzieć się przez radio od swoich kolegów, gdzie kończy się korek drogowy.
106
wyraźnie, powoli i bezpośrednio. (ESOKJ)
Potrafi uzgodnić miejsce i czas spotkania.
➠ Potrafi zaproponować przesunięcie spotkania na późniejszy termin.
(DfAM)
➠ Potrafi zakomunikować koledze, że potrzeba mu więcej czasu na wykonanie rozładunku.
➠ Potrafi poprosić pracownika magazynu o wyjaśnienie zasady działania mostka przeładunkowego.
(ESOKJ)
I nt e r a k c j a u s tn a B 1
Po z yski wanie i wymia n a in for ma c j i
Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień lub z zakresu jego specjalności oraz obszaru zainteresowań. (DfAM)
➠ Podczas kontroli policyjnej potrafi udzielić informacji dotyczącej zabezpieczenia ładunku.
➠ Potrafi wyjaśnić klientowi, dlaczego dostarczony towar uległ uszkodzeniu.
➠ Potrafi zapytać o drogę i przemieszczać się według wskazówek opisu drogi.
➠ Potrafi zaproponować miejsce i czas spotkania.
➠ Podczas nieformalnej dyskusji z kolegami z pracy potrafi wypowiedzieć się, czy zachowanie w trudnej sytuacji w ruchu drogowym było stosowne, czy nie.
PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ
pro KONKRÉTNÍ PROFESE
PROFILY dovedností PRO:
zaměstnance a vedoucí finančního oddělení
vedoucí konstruktéry a zaměstnance / vedoucí oddělení výroby
strojvedoucí hnacích vozidel
dálkové řidiče
108
OBSAH
úvod...........................................................................................................................................109
Cíle a obsah..........................................................................................................................109
Cílová povolání a obory.........................................................................................................109
Souvislosti.............................................................................................................................110
Projekt JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat ve více jazycích....................................112
Část 1 – Přehled komunikativních činností a požadavků.....................................................113
Ekonomické profese na příkladu vedoucího finančního oddělení.........................................113
Vedoucí konstruktér a vedoucí výroby..................................................................................115
Strojvedoucí hnacích vozidel.................................................................................................117
Dálkový řidič..........................................................................................................................118
Část 2 – profily uživatelů jazyka a podrobné popisy cílů výuky a učení............................120
Úvod k části 2........................................................................................................................120
Ekonomické Profese – Vedoucí finančního oddělení, účetní................................................123
Vedoucí konstruktér a vedoucí oddělení výroby....................................................................132
Strojvedoucí hnacích vozidel.................................................................................................133
Dálkový řidič..........................................................................................................................148
109
ÚVOD
CÍLE A OBSAH
Cílem této publikace je zmapování požadavků na používání cizích jazyků v konkrétních profesních kontextech a jejich názorné objasnění na konkrétních příkladech užívání jazyka a typů textů.
Profily jazykových dovedností pro konkrétní profese byly vytvořeny na základě analýzy jazykových potřeb, jež byla provedena mezi německými, rakouskými, polskými, českými a slovenskými firmami, zejména pak mezi členy Polsko-německé obchodní a průmyslové komory (AHKPL)
a Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Tyto profily tvoří současně základ
pro interaktivní a multimediální jazykové moduly, které jsou vyvíjeny pro vybrané profese v rámci
projektu „JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat ve více jazycích“.
ČÁST 1
… je zaměřena na zaměstnavatele, zaměstnance, ale také na uchazeče o práci a poskytuje
přehled o:
✓ komunikativních oblastech v konkrétních profesích36
✓ všeobecných cílech výuky a učení při výuce cizích jazyků zaměřené na profesní potřeby
uživatelů, jež odpovídá jazykovým úrovním A2 (A2+) a B1 (B1+) Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky (SERR)
Publikace tím pomáhá realisticky posoudit jednak komunikativní požadavky na pracovišti a jednak vlastní jazykové dovednosti v oblasti základního a samostatného užívání jazyka.
ČÁST 2
… je zaměřena na učitele, tvůrce kurzů a kurikul a autory učebnic a přináší pro každé z cílových
povolání:
✓ konkrétní profil uživatele jazyka, tj. detailní popis komunikativních úkolů a jazykových činností, přehled často používaných typů textů a nástin profesního kontextu užívání jazyka
✓ případové příklady, tj. typické komunikační situace na pracovišti, které uvedly dotázané
osoby v rámci rozhovorů
✓ podrobné popisy cílů výuky a učení zaměřených na profesní potřeby uživatelů, které názorně objasňují modelové stupnice pro jazykové úrovně A2 (A2+) a B1 (B1+)37 uvedené v
kapitole 4 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
Tento materiál je proto třeba chápat jako určité vodítko pro koncipování jazykových kurzů a materiálů zaměřených na potřeby konkrétních profesí: popisy komunikativních úkolů, kontextu užívání jazyka a případové příklady mohou uživateli publikace ukázat, na které situace by měli být
účastníci kurzu připravováni. Podrobné popisy cílů výuky zaměřených na profesní potřeby a ilustrace deskriptorů definovaných ve SERR zároveň usnadňují stanovení konkrétních mezníků ve
vyučovacím procesu a projektování kurikul pro kurzy zaměřené na profesní kontexty, ať se jedná
o sylaby funkčně-pojmového, situačního, dovednostního, nebo úkolového rázu.
CÍLOVÁ POVOLÁNÍ A OBORY
Při výběru cílových povolání jsme se řídili zejména poptávkou po zaměstnancích se znalostí jazyka obchodních partnerů ze zúčastněných zemí38. Analýza jazykových potřeb ukázala nutnost ja ojem komunikativní oblast je zde používán ve smyslu komplexního úkolu, jenž je spojen s určitými jazykovými požaP
davky a komunikativními úlohami. Jeho použití se tak úzce opírá o pojem oblast působnosti u Weissenberga, který ho
vztahuje výlučně na „soubory činností v profesních situacích, popř. v situacích na pracovišti“ (Weissenberg 2010, str. 23).
37
Kromě deskriptorů definovaných v SERR byly také zkoumány popisy dovedností obsažené ve švýcarské rámcové koncepci „Němčina pro pracovní trh“ (Deutsch für den Arbeitsmarkt“, DfAM). Tento dokument se zaměřuje a
na základě Referenčního rámce formuluje popisy dovedností na společných referenčních úrovních A1, A2 a B1
se zřetelem na profesní kontexty.
38
V rámci šetření byli respondenti ze zúčastněných zemí dotazováni ohledně potřeby jazykových znalostí němčiny,
polštiny, češtiny a slovenštiny.
36
110
zykových znalostí zejména u firem podnikajících v oblasti automobilového průmyslu, strojírenství,
výroby nástrojů a zařízení, energetiky, stavebnictví, sektoru služeb (mimo jiné IT, řízení projektů,
poradenství) a u dodavatelů automobilového průmyslu. Znalosti cizích jazyků jsou velmi často až
často39 vyžadovány především na těchto pozicích:
✓ vedení společnosti a asistent / ka vedení společnosti
✓ vedoucí ekonomických a obchodních oddělení (zejména v oblasti personalistiky, účetnictví, prodeje a marketingu)
✓ vedoucí konstruktér, popř. vedoucí výroby
✓ pracovník oddělení nákupu
Dále byly osloveny firmy podnikající v oblasti dopravy. S ohledem na strukturální povahu projektu
je v této oblasti zastoupen relativně malý počet respondentů. Z rozhovorů se školiteli, poskytovateli jazykových kurzů a zaměstnanci drážních a logistických společností však vyplynulo, že
profesní skupina strojvedoucích hnacích vozidel a profesionálních řidičů působících v oblasti
přeshraniční dopravy musí běžně používat jazyk sousední země.
Pro účely programů výuky cizích jazyků jsou zde popsány pro výše uvedená povolání detailní
profily uživatelů jazyka a konkrétní cíle výuky a učení. Požadavky kladené na jazykové kompetence u ekonomických profesí jsou přitom popsány zástupně na příkladu vedoucího finančního
oddělení, popř. zaměstnanců finančního oddělení. Vzhledem k tomu, že již existuje podrobný
profil jazykových požadavků pro profesi obchodního asistenta (srov. Vogt 2011), upustili jsme od
záměru sestavit jazykový profil pro pozici asistent / ka vedení společnosti.
SOUVISLOSTI
PROČ JE DŮLEŽITÁ PODPORA ODBORNÝCH cizojazyčných ZNALOSTÍ
se zaměřením na konkrétní profese?
Podpora nadoborových klíčových kompetencí jako jsou například znalosti cizího jazyka je dnes
důležitější než kdykoliv předtím. Od Evropanů se očekává, že budou schopni se lépe uzpůsobit
prudce se měnícímu trhu práce, který klade na uchazeče stále náročnější požadavky (ET 2020).
Ze studií, které byly provedeny z pověření Evropské komise a které zkoumají důsledky nedostatečných cizojazyčných znalostí zaměstnanců firem na evropskou ekonomiku, vyplývá, že zejména menší a středně velké firmy přicházejí o zakázky z důvodu nedostatečných znalostí cizích
jazyků (ELAN 2006). Zatímco v mnoha evropských zemích a v celé řadě odborných oblastí je
na angličtinu pohlíženo jako na moderní lingvu franku, jejíž znalost se na mezinárodních trzích
často předpokládá jako samozřejmá, ukazují případové studie úspěšných firem, že vícejazyčná
koncepce s sebou přináší jasné konkurenční výhody a že může hrát rozhodující roli, pokud jde
o úspěšné přizpůsobení se požadavkům trhu (PIMLICO 2011).
CO JE DŮLEŽITÉ PŘI ROZVÍJENÍ ZNALOSTÍ ODBORNÉHO CIZÍHO JAZYKA?
Učení se odbornému cizímu jazyku a jeho zvládnutí nelze ztotožňovat s osvojením odborné
slovní zásoby, neboť učení se jazyku zahrnuje zprostředkování jazykových znalostí a zejména
dovedností pro úspěšné zvládnutí běžných úkolů na pracovišti také v obtížných komunikačních
situacích40. To znamená, že rozvíjení znalostí odborného cizího jazyka v konkrétní profesní oblasti musí navazovat na konkrétní situace na pracovišti a komunikativní oblasti, ve kterých je cizí
jazyk užíván41.
Výsledky dotazování jsou k dispozici na adrese www.jasne-online.eu.
Srovnej kritiku příliš silného zaměření na zprostředkování odborného jazyka u Weissenberga (Weissenberg
2010, str. 16)
41
odle Weissenberga by přitom měla mít podpora jazykových znalostí souvisejících s povoláním nárok „stále
znovu vytvářet koncepční vztahy ke konkrétní profesní situaci účastníků, a to před i v průběhu procesu učení“
(Weissenberg 2010, str. 15).
39
40
111
Rozvíjení cizojazyčných znalostí nemůže být přitom zaměřeno pouze na zprostředkování odborné terminologie nebo všeobecných jazykových kompetencí (slovní zásoba, gramatika, znalost
sociálních konvencí při používání jazyka atd.), nýbrž musí rozvíjet řečové dovednosti (porozumění, mluvení, psaní) a dovednost jednat v cizím jazyce (interakce a kooperace). Tyto dovednosti
jsou nerozlučně spojeny s odbornou kompetencí, jež zahrnuje odborné znalosti, procedurální
a strategické znalosti a metodickou kompetenci. Společný evropský referenční rámec pro jazyky
(SERR) specifikuje pro různé jazykové úrovně souhrn znalostí a dovedností, jež jsou nezbytné
k úspěšnému zvládnutí jednání a komunikace v příslušném cizím jazyce.
JAKOU ROLI MÁ SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY
PŘI MODERNÍ VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ?
Dokument Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) představuje od roku 2001 v
zemích Evropské unie uznávaný společný základ pro vypracování učebních plánů, jazykových
učebnic a kurikulárních směrnic, jenž poskytuje přehledný a srozumitelný souhrn jazykových dovedností a umožňuje jejich srovnání na několika stupnicích úrovní. Referenční rámec přináší
četné popisy cizojazyčných dovedností a výkonů (tzv. deskriptory) pro každodenní a obecně odborné situace, ale také pro situace související se vzděláním.
Výhody Referenčního rámce jsou zřejmé na první pohled. Rámec poskytuje velmi přesný popis
a odstupňování úrovní zvládnutí jazykových činností v daném cizím jazyce. Z tohoto důvodu se
také stal materiál Rámce referenčním dokumentem pro četné diskuse o cílech moderní výuky
jazyků a v neposlední řadě vděčí moderní výuka jazyků právě Referenčnímu rámci za zvýšení
významu receptivních dílčích kompetencí (srov. Vogt 2011, str. 62). Navržený systém referenčních úrovní přispěl k celkově větší přehlednosti procesu výuky cizích jazyků a také ke zvýšení
výpovědní hodnoty programů výuky cizích jazyků a jazykových testů.
V Referenčním rámci jsou ale také výslovně vyjádřeny výzvy a doporučení, aby popisy cílů výuky
a učení byly vykládány na pozadí učební situace konkrétní cílové skupiny a aby byly upravovány
podle jejích potřeb (SERR 2001, str. 7). Požadavek na názorné objasnění popisů cizojazyčných
dovedností a výkonů se vztahuje zejména na výuku jazyků zaměřenou na konkrétní profese
(srov. Vogt 2011).
Bezprostředně po svém zveřejnění se však dokument stal předmětem nejrůznějších kritických
ohlasů. Již v roce 2001 byla vznesena námitka, podle níž se navržený systém škálování jeví v
různých kulturních kontextech jako problematický (srov. Quetz 2001, str. 561). Tato problematičnost se také odráží v definování takzvaných „plus úrovní“ (A1+, A2+, B1+), jež se velmi často
vyskytují v mnoha lokálních vzdělávacích kontextech.
Dalším kritickým bodem jsou chybějící stupnice pro měření úrovně mezikulturní kompetence,
jejíž rozvíjení představuje v současné době jednu z nejdůležitějších součástí moderní výuky cizích jazyků (srov. Kecker 2011, str. 76f). Někteří odborníci namítají, že zaměření Referenčního
rámce na kompetence je sice založeno na jednání a autonomii studentů / uživatelů a předpokládá
existenci vhodného výukového materiálu, avšak didaktika navržená Rámcem si prý velmi často
vystačí s instrukcionistickým přístupem, přestože je založena na konstruktivistických modelech
učení (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Jako problematický se dle některých názorů rovněž jeví systém škálování, jež byl přiřazen tradičním oblastem dovedností a nezahrnuje
začlenění jazykových dovedností (Roche 2013, str. 220). Struktura kompetencí v Rámci však
zohledňuje mediaci a interakci, díky nimž získávají tradiční oblasti dovedností nový význam.
JAK BYLY DEFINOVÁNY KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI PRO CÍLOVÁ POVOLÁNÍ?
Základ pro vytvoření profilů uživatelů jazyka a příkladů popisů cizojazyčných dovedností a výkonů tvoří výsledky analýzy jazykových potřeb. V rámci široce pojatého šetření byly identifikovány
profesní skupiny a pracovní pozice, u nichž jsou na pracovišti obzvláště často vyžadovány znalosti cizích jazyků. Na základě analýzy rámcových kurikul příslušných učebních oborů, profesních
profilů a profilů požadavků pracovních agentur a národních databází kompetencí byly definovány
112
relevantní komunikativní oblasti, které byly následně zkoumány v rámci rozhovorů se zaměstnanci oslovených firem z hlediska jejich skutečné důležitosti. Bylo zjišťováno, jaké typy textů je
třeba v rámci studia cizího jazyka zvládnout a jak jsou účastníci jednání tolerantní vůči pravopisným chybám a používání nesprávných výrazů u svého protějšku. Z rozhovorů s účastníky navíc
vyplynuly další sociální a mezikulturní kompetence, jež považují zaměstnanci při komunikaci s
mateřskou společností nebo spolupracujícím partnerem za významné.
Na základě zjištěných jazykových činností, kontextů užívání jazyka a typů textů byly pro komunikativní činnosti související s jednotlivými profesemi upřesněny popisy cizojazyčných dovedností
a výkonů (tzv. deskriptory) definované v Referenčním rámci a v návaznosti na to názorně objasněny na příkladech (více o metodice rozhovorů viz strana 120).
Projekt JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat
ve více jazycích
Cílem projektu …
… je zvýšit efektivitu jazykových firemních kurzů a zlepšit jazykové znalosti zaměstnanců v každodenním profesním životě.
V rámci projektu vzniknou …
✓ detailní profily jazykových dovedností pro konkrétní profese se zaměřením na povolání
s vysokou potřebou jazykových znalostí, zejména pro zaměstnance firem, které podnikají
v oblasti automobilového a strojírenského průmyslu, v oblasti výroby nástrojů a zařízení,
logistiky a jako dodavatelé automobilového průmyslu – tyto profily budou sloužit tvůrcům
kurzů jako příručka pro mezikulturní výuku cizích jazyků zaměřenou na profesní kontexty
✓ interaktivní crossmediální učební moduly, které umožní filtrování materiálů podle témat
nebo komunikačních situací a jejich sestavení jako individuálních modulů pro různé kurzy,
aplikace pro nácvik důležitých frází a struktur
✓ pilotní kurzy, které umožní zapojení učebních modulů do systému řízení výuky (např.
Moodle) a jejich doplnění o další kooperativní aktivity pro studenty / uživatele jazyka, příručka pro učitele
Cílové jazyky: němčina, čeština, polština, slovenština
Projektový tým tvoří …
✓ Technická univerzita v Drážďanech, Multimediální centrum pro výuku jazyků (Technische
Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum)
✓ fictionfarmer GbR, Berlín
✓ Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, pracoviště Liberec
✓ Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Praha
✓ Jazykové kompetenční centrum při Dolnorakouské zemské akademii, Deutsch-Wagram
(Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram)
✓ Jagellonská univerzita v Krakově, Katedra pro výuku polského jazyka jako cizího jazyka,
Krakov (Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków)
✓ Polsko-německá obchodní a průmyslová komora, Varšava
✓ Univerzita Komenského v Bratislavě, Centrum dalšího vzdělávání (Univerzita Komenského
v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania)
Financování: Projekt je financován z prostředků Evropské komise v rámci Programu celoživotního učení.
Výsledky projektu budou k dispozici od prosince 2015 na adrese: www.jasne-online.eu.
113
ČÁST 1 – PŘEHLED KOMUNIKATIVNÍCH ČINNOSTÍ
A POŽADAVKŮ
EKONOMICKÉ PROFESE NA PŘÍKLADU VEDOUCÍHO FINANČNÍHO
ODDĚLENÍ
KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI42
Komunikace s oddělením controllingu mateřské společnosti a s členy vedení společnosti
✓ prezentace obchodních výsledků (videokonference)
✓ porady a telefonní hovory týkající se situace ve firmě, např. řešení ekonomických otázek s
dodavateli
Realizace smluv a podnikové účetnictví
✓ vyhodnocení nabídek
✓ kontrola přijatých a odeslaných plateb, upomínkování plateb
✓ schválení a potvrzení faktur a objednávek (práce s cizojazyčným účetním softwarem)
Výkaznictví
✓ sestavení a prezentace měsíčních, čtvrtletních a ročních účetních závěrek
✓ prezentace činnosti a vývoje společnosti v číslech
Komunikace v oddělení
✓ vedení porad se zaměstnanci a účast na poradách
✓ přidělení, plánování a kontrola plnění úkolů
Komunikace s bankou nebo s externími poskytovateli služeb (např. mobilní operátoři)
Komunikace s dalšími odděleními, zejména s oddělením IT
VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ43
A2
PO RO ZUMĚ NÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce
„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně
týkají (např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“
(SERR)
Rozumí krátkým a jednoduchým textům, které prezentují společnost a oblasti její činnosti. Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v jednoduchých textech souvisejících s jeho profesí, jako
jsou např. inzeráty, prospekty, nabídky, krátké zprávy, sdělení týkající se sjednání termínu a plánování,
faktury, dobropisy a dodací listy.
Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých a srozumitelných sděleních spolupracovníků,
zákazníků nebo dodavatelů, které se týkají termínů a pracovních postupů u známých procesů souvisejících s realizací zakázky.
Rozumí podstatným informacím ve videonávodech, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.
opsané komunikativní oblasti uvedlo alespoň 50 % dotázaných zaměstnanců jako relevantní pro použití cizího
P
jazyka.
43
Zde uvedené popisy cizojazyčných dovedností citují globální deskriptory definované ve Společném evropském
referenčním rámci pro jazyky (SERR) a omezují je na užívání jazyka v profesních kontextech. Příklady ve spodní
části rámečku objasňují popisy dovedností na základě konkrétních situací a typů textů.
42
114
A2
ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací
„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým
způsobem popsat svou vlastní rodinu a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se
jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR)
Dokáže napsat jednoduchá sdělení, například telefonický vzkaz. S využitím textových šablon obsažených v e-mailu dokáže předat informace o sjednaných termínech a požádat o zaslání, popř. předání
dokumentů.
Dokáže zadat fakturační údaje do účetního softwaru s cizojazyčným uživatelským prostředím.
Dokáže vyřídit na pracovišti jednoduché telefonní hovory a zeptat se na fakturační údaje, ceny nebo
důvody prodlení s platbou, a reagovat na tyto otázky.
Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc nebo vysvětlení. Dokáže sdělit, že bude potřebovat na realizaci úkolu více času.
B1
„Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou
situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví.“ (SERR)
Rozumí standardním textům, obvyklým standardním dopisům a sdělením obsahujícím informace o pracovních postupech, o realizaci smlouvy a podnikovém účetnictví, s nimiž se běžně setkává na pracovišti.
Rozumí hlavním bodům na poradách vedení společnosti nebo oddělení, které se týkají méně komplexních témat.
Rozumí videonávodu, který se týká použití účetního softwaru.
B1
„Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho / ji osobně zajímají.
Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory
a plány.“ (SERR)
S využitím textových šablon dokáže napsat dodavatelům a zákazníkům standardní dopisy, jako například poptávky, nabídky, objednávky, potvrzení objednávek a upomínky, a reagovat na ně.
V souvislosti s ucházením se o zaměstnání dokáže napsat přehledný životopis. (DfAM)
Dokáže se bez přípravy účastnit porady oddělení o pracovních postupech, o realizaci smlouvy a podnikovém účetnictví. Dokáže prezentovat nejdůležitější výsledky porady, pokud se může připravit.
Dokáže jednoduše podat informace o výrobcích podniku nebo o platebních podmínkách. Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídkách, objednávkách nebo fakturách.
115
VEDOUCÍ KONSTRUKTÉR A VEDOUCÍ VÝROBY
KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI
KLÍČOVÉ TÉMA: PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY
Komunikace s technology / zaměstnanci výrobního procesu
✓ projednání jednotlivých výrobních a montážních kroků
✓ dohodnutí pracovních plánů a výrobních kusovníků
✓ kontrola dodržování standardů kvality
Komunikace s dalšími odděleními ve společnosti ohledně personálního plánování a plánování
materiálu
✓ vedení porad a pracovních schůzek a účast na nich
Vedení a zaškolení zaměstnanců
Dokumentace pracovních procesů, případných poruch a jejich příčin
KLÍČOVÉ TÉMA: KonstrukCE
Inovace, popř. optimalizace výrobků, strojů nebo zařízení, popř. jejich jednotlivých částí; spolupráce s dalšími inženýry a techniky
✓ komunikace s konstrukčním oddělením nebo s oddělením výroby
✓ účast na poradách a uzavírání ústních a písemných dohod
✓ popis a prezentace pracovních postupů
✓ dokumentace pracovních výsledků
KOMUNIKACE S EXTERNÍMI SUBJEKTY: NÁKUP, DODÁVKY A ZÁKAZNICKÝ SERVIS
Komunikace s dodavateli
Komunikace s oddělením nákupu a logistiky
Poradenství a péče o zákazníky (všeobecný zákaznický servis a technická údržba)
Montáž přístroje, uvedení přístroje do provozu
✓ zaškolení obsluhy přístroje u zákazníka
✓ komunikace se zákazníky
✓ koordinace odborných pracovníků na místě
116
VŠEOBECNÉ POPISY dovedností ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ44
A2
„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně týkají
(např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“ (SERR)
Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace obsažené v jednoduchých odborných textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou například katalogy výrobků, nabídky, výrobní kusovníky, krátké zprávy, faktury
a dodací listy. Rozumí podstatným informacím obsaženým v technických výkresech opatřených popiskami
a v konstrukční dokumentaci.
Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých, srozumitelných a jednoduchých sděleních ve výrobní hale.
Rozumí podstatným informacím ve videonávodech, pokud se mluví pomalu a zřetelně.
A2
„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu
a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR)
Dokáže napsat jednoduchá sdělení, například telefonický vzkaz. S využitím textových šablon obsažených
v e-mailu dokáže předat informace o dalších krocích výroby a požádat o zaslání, popř. předání dokumentů.
Dokáže zadat technická data týkající se výrobku do konstrukčního softwaru s cizojazyčným uživatelským
prostředím.
Dokáže vyřídit na pracovišti jednoduché telefonní hovory a např. při jednání s velkoobchodní firmou sdělit, co
hledá, a zeptat se na cenu, množství a kvalitu. V rámci jednoduchého rozhovoru se zaměstnanci ve výrobní
hale si dokáže vyměnit informace o fungování stroje a popř. se zeptat na problém.
Dokáže oznámit jinému oddělení, že bude potřebovat na realizaci úkolu více času. Dokáže spolupracovníkům navrhnout společné projednání výkresu na počítači.
B1
Rozumí standardním textům a sdělením, jako jsou například dokumentace k přístrojům, zprávy o chybách a popisy výrobků, s nimiž se běžně setkává na pracovišti.
Rozumí podstatným bodům delších jednání ve výrobní hale, které se týkají např. poruch stroje.
Rozumí pokynům týkajícím se výrobních a montážních postupů a údržby známého stroje. Rozumí videonávodu k softwaru, který používá v oblasti své pracovní činnosti.
B1
a plány.“ (SERR)
44
de uvedené popisy cizojazyčných dovedností citují globální deskriptory definované ve Společném evropském
Z
referenčním rámci pro jazyky (SERR) a omezují je na užívání jazyka v profesních kontextech.Příklady ve spodní
části rámečku objasňují popisy dovedností na základě konkrétních situací a typů textů.
117
Dokáže napsat krátkou zprávu o chybách nebo oznámení o vzniku škody. S použitím textových šablon
dokáže napsat e-maily a dopisy týkající se potřeby materiálu a kontroly kvality. Dokáže opatřit technický
výkres popiskami.
V souvislosti s ucházením se o zaměstnání dokáže napsat přehledný životopis. (DfAM)
Dokáže se bez přípravy účastnit porady oddělení nebo jednání ve výrobní hale o pracovních procesech
nebo známých tématech. Dokáže vysvětlit obsluhu stroje jako sled jednoduchých kroků.
Dokáže podat informace o vlastní činnosti, o oddělení, firmě, výrobcích a pracovních postupech. Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídkách nebo technických výkresech.
STROJVEDOUCÍ HNACÍCH VOZIDEL45
Komunikace s výpravčím prostřednictvím radiového spojení
✓ ohlášení a oznámení o připravenosti k odjezdu
✓ komunikace na trati prostřednictvím signálů
✓ oznámení mimořádných událostí na trati prostřednictvím radiového spojení
✓ oznámení technických problémů
Komunikace na nádraží s výpravčím a dalšími zaměstnanci dráhy jako např. vozovými disponenty, posunovači, výhybkáři a strojmistry
✓ provedení pokynů
✓ převzetí změn v jízdním řádu a v seznamu pomalých jízd
Komunikace s drážní inspekcí nebo policií v případě výskytu mimořádných událostí na trati
✓ poskytnutí informací souvisejících s daným případem
✓ vyplnění příslušných formulářů
VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ
A2
(SERR)
Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v odborných textech souvisejících s jeho profesí,
jako jsou například pokyny a nařízení, seznamy pomalých jízd a jízdní řády.
Rozumí informacím o odjezdech a příjezdech vlaků, o číslu vlaku nebo o číslu koleje, které jsou obsaženy ve stručných, srozumitelných a jednoduchých sděleních strojmistra nebo výpravčího.
Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo videu o dopravní nehodě.
A2
„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu
a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR)
jako jsou například pokyny a nařízení, seznamy pomalých jízd a jízdní řády.
Rozumí informacím o odjezdech a příjezdech vlaků, o číslu vlaku nebo o číslu koleje, které jsou obsaženy ve stručných, srozumitelných a jednoduchých sděleních strojmistra nebo výpravčího.
Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo videu o dopravní nehodě.
45
Příslušnice ženského pohlaví jsou v příslušných pracovních označeních zahrnuty pod obecné pojmenování v
mužském rodě jako strojvedoucí hnacích vozidel, posunovač, vozový disponent a výpravčí.
118
B1
Rozumí standardním textům, jako jsou například pokyny a předpisy týkající se chování při konkrétních
signálech, s nimiž se běžně setkává na pracovišti.
Dokáže sledovat popis cesty. Rozumí pokynům výpravčího v případě mimořádné události.
Rozumí podstatným informacím v televizním zpravodajství o počasí a dopravní situaci.
B1
a plány.“ (SERR)
Dokáže doplnit ve formuláři údaje týkající se průběhu nehody. Dokáže jednoduše popsat vlastní zkušenosti s mimořádnými událostmi, např. v diskusním příspěvku.
Dokáže popsat policii průběh nehody. Dokáže vysvětlit, proč došlo ke zpoždění odjezdu vlaku nebo ke
zpoždění další jízdy.
Dokáže předat informace o lokomotivě, seznamu vagónů, aktuálních pokynech a o změnách jízdních
řádů.
DÁLKOVÝ ŘIDIČ
Komunikace se zaměstnanci skladu a úseku expedice ve firmě zákazníka
✓ porozumění pokynům ohledně převzetí / přistavení nákladu
✓ vykonávání dohledu při nakládce a poskytnutí poradenské pomoci zaměstnancům provádějícím nakládku
✓ zajištění naloženého zboží
✓ porozumění platným bezpečnostním předpisům a provozním nařízením a jejich dodržování
✓ příprava a kompletace průvodních dokumentů
Komunikace s chodci, personálem dálničních odpočívadel a kolegy
✓ dotázat se na cestu, porozumění informacím o směru cesty, porozumění dopravním informačním tabulím
✓ komunikace s personálem dálničních odpočívadel v souvislosti se zajištěním noclehu, stravování a platbou poplatků za parkování
Komunikace s policií
✓ v případě dopravní nehody nebo jiného incidentu: uvedení informací o průběhu dopravní
nehody, osobních údajů, údajů o nákladu a vozidle
✓ při policejní kontrole: poskytnutí informací o nákladu, době řízení vozidla a době odpočinku
a o průvodních dokumentech
119
VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ
A2
(SERR)
jako jsou například plány nakládky a předpisy pro vjíždění do firemního areálu zákazníka, pokud jsou
doprovázeny nákresy a piktogramy.
Chápe podstatu krátkých, srozumitelných a jednoduchých sdělení zaměstnanců skladu při nakládce
a vykládce zboží. Rozumí informacím poskytnutým personálem dálničních odpočívadel ohledně noclehu a stravování.
Rozumí podstatným informacím ve videonávodu, které se týkají chování ve firemním areálu zákazníka.
A2
„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou
vlastní rodinu a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR)
Dokáže si zapsat poznámky týkající se popisu cesty nebo udání místa.
Dokáže doplnit důležité údaje do nákladního listu CMR.
Dokáže se na dálničním odpočívadle nebo ve firemním areálu zákazníka zeptat na cestu, na ceny nebo
na dopravní situaci a reagovat na předvídatelné otázky.
Dokáže požádat spolupracovníky nebo zaměstnance skladu o pomoc nebo vysvětlení. Dokáže sdělit,
že bude potřebovat pro nakládku nebo vykládku zboží více času.
B1
Rozumí standardním textům, jako jsou průvodní dokumenty ke zboží, předpisy týkající se chování ve
firemním areálu zákazníka a bezpečnostní předpisy, s nimiž se běžně setkává na pracovišti.
Dokáže sledovat podrobný popis cesty ve firemním areálu zákazníka. Rozumí v rádiu zprávám o počasí
a informacím o dopravní situaci.
Rozumí pokynům týkajícím se obsluhy pomůcek při nakládání zboží. Rozumí podstatným informacím
ve videonávodu, které se týkají chování ve firemním areálu zákazníka.
B1
a plány.“ (SERR)
Dokáže ve formuláři doplnit údaje týkající se průběhu nehody. Dokáže jednoduše popsat své zkušenosti
s dálničním odpočívadlem, např. v diskusním příspěvku.
Dokáže popsat policii příčinu a průběh nehody. Dokáže vysvětlit zákazníkovi, proč je dodávka poškozená.
Dokáže při policejní kontrole podat informace o zajištění nákladu.
120
ČÁST 2 – PROFILY UŽIVATELŮ JAZYKA A PODROBNÉ
POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ
ÚVOD K ČÁSTI 2
Tvůrci kurzů a kurikul, kteří vytvářejí programy výuky cizích jazyků zaměřené na potřeby konkrétních profesí, potřebují mít jasnou představu, jaké jazykové požadavky musí studenti / uživatelé
v každodenním profesním životě splňovat, v jakých kontextech používají a potřebují cizojazyčné
znalosti, tedy jak samotní studenti / uživatelé, ale i zaměstnavatelé hodnotí konkrétní potřebu
znalostí cizího jazyka. Část 2 tohoto dokumentu si klade za cíl poskytnout podrobný nástin jazykových komunikativních požadavků týkajících se používání cizího jazyka v cílových povoláních,
na jejichž základě jsou odvozeny podrobné cíle výuky a učení pro programy výuky cizích jazyků
na referenčních úrovních A2(A2+) a B1 (B1+).
METODIKA analýzy jazykových POTŘEB
Provedený průzkum zahrnoval kvantitativní analýzu jazykových potřeb, analýzu obsahů rámcových kurikul odborného vzdělávání a přípravy na povolání a profilů požadavků portálů trhu práce,
jakož i kvalitativní studie prováděné formou řízeného dotazování.
Široce pojaté dotazníkové šetření46 nám poskytlo informace o potřebě znalostí cizích jazyků ve
firmách v pěti středoevropských zemích se zřetelem na němčinu, polštinu, češtinu a slovenštinu.
Výsledky šetření odrážejí úhel pohledu podnikatelů, neboť otázky byly zpravidla zodpovězeny
personálním oddělením, popř. vedením společnosti. Z výsledků šetření mimo jiné vyplývá, jaké
profese mají největší potřebu znalostí cizích jazyků.
Za účelem získání přehledu o oblastech činnosti jednotlivých povolání a o objektivních jazykových komunikativních požadavcích v těchto oblastech byla provedena analýza profilů jednotlivých
povolání v databázích kompetencí národních pracovních agentur a ministerstev práce a rámcových kurikul odborného vzdělávání a přípravy na povolání. Byly vytvořeny seznamy konkrétních
jazykových činností pro veškeré důležité oblasti působnosti v rámci jednotlivých profesí (formulář
dotazníku), které nám sloužily jako základ pro řízené dotazování.
PŘÍKLAD 1 | Dálkový řidič
Příprava a kompletace přepravních dokumentů: vyplnění nákladního listu CMR
PŘÍKLAD 2 | Vedoucí konstruktér / vedoucí oddělení výroby
Klíčové téma – Plánování a řízení výroby | Komunikace s technology a zaměstnanci výrobního
procesu: dohodnutí pracovních plánů a výrobních kusovníků
Obr. 1: Popis jazykových komunikativních požadavků ve formuláři dotazníku (výňatek)
V návaznosti na to jsme oslovili celkem 36 respondentů – zaměstnanců zúčastněných firem –
a zeptali se jich na jejich hledisko ohledně používání cizího jazyka na pracovišti. Dotazované
osoby zastupovaly tyto profese: vedoucí ekonomicko-obchodních oddělení, vedoucí oddělení výroby a vedoucí konstrukčního oddělení, asistent / ka vedení společnosti, dálkový řidič a dispečer.
Na základě toho bylo šetření doplněno o subjektivní perspektivu zaměstnanců47. Zaměstnanci
personálního oddělení a osoby odpovědné za proces vzdělávání byli navíc dotazováni ohledně
46
47
Viz Úvod k Části 1; výsledky jsou k dispozici na adrese www.jasne-online.eu
S ohledem na analýzu jazykových potřeb a zjišťování kompetenčních požadavků rozlišuje Huhta tři perspektivy:
individuální potřeby (mikroúroveň), podnikové a školní potřeby (meziúroveň) a společenské potřeby (makroúroveň). Použitím triangulace spočívající v analýze obsahu, oslovení firem a dotazování zaměstnanců jsou do
tohoto šetření zahrnuty všechny tři perspektivy.
121
podpůrných opatření a požadavků, které klade společnost na cizojazyčné znalosti svých zaměstnanců. Tyto rozhovory nám poskytly informace o:
✓ běžných jazykových činnostech na pracovišti, jejich četnosti a významu
✓ náročných situacích a podmínkách, které znesnadňují komunikaci
✓ práci s texty (typy textů, receptivní a produktivní dovednosti)
✓ řešení problémů s porozuměním
✓ a v neposlední řadě o významu dalších sociálních a interkulturních kompetencí
Výsledkem použité triangulace spočívající v analýze obsahu, oslovení firem a dotazování zaměstnanců jsou zde popsané případové příklady, konkrétní profily uživatelů jazyka a podrobné
modelové deskriptory.
PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY A PROFILY UŽIVATELŮ JAZYKA
Při plánování jazykových kurzů, cílů výuky a učebních obsahů je důležité zvážit, v jakých situacích, za jakých podmínek a s jakými osobami budou studenti / uživatelé komunikovat. Společný
evropský referenční rámec pro jazyky se proto v kapitole 4 prioritně zabývá otázkou kontextu
užívání jazyka a vyzývá uživatele „aby zvážili a, kde je to vhodné, uvedli“:
✓ „pro kterou situaci bude nutné studenta vybavit tak, aby v ní mohl působit;
✓ místa, instituce / organizace, osoby, předměty, události a konání, se kterými student bude
přicházet do styku.“ (SERR, str. 48)
V rámci projektu CEF Professional48 byl na základě Referenčního rámce vypracován pro tvůrce
kurzů kontrolní seznam, který doporučuje čtyři kontextové kategorie pro porozumění sociokulturním faktorům v pracovním prostředí zástupců vybraných profesí:
a. místo
b. účastníci (osoby, společenství, firmy, instituce)
c. komunikační situace a d. texty
(Huhta / Koster 2007, str. 9)
V Části 2 tohoto dokumentu nalezne uživatel pro každou profesi přehled důležitých komunikačních situací a významných aspektů kontextu užívání jazyka. Mezi tyto aspekty patří:
místa, zúčastněné instituce / organizace a osoby a jejich sociální role, jazykové činnosti a důležité typy textů.
Tam, kde se to bude jevit smysluplné, budou popsány další podmínky a okolnosti, které mohou
mít vliv na průběh komunikace, např. velká časová tíseň, psychická zátěž, stav zúčastněných
osob a hierarchické vztahy mezi nimi.
Stále častěji se objevují kritické hlasy, které tvrdí, že při zjišťování jazykových kompetencí souvisejících s povoláním, které tvoří základ pro plánování jazykových kurzů, není dostatečně brán zřetel
na perspektivu studentů / uživatelů (srov. např. Radspieler 2014, str. 9). Jelikož je proces učení
silně vázán na situace, jeví se jako účelné tyto situace zaznamenat a přihlédnout k tzv. kritickým
momentům (Radspieler 2014, str. 10). Pomocí případových příkladů chceme jednak zprostředkovat
konkrétní obraz typických pracovních procesů, ale také poukázat na situace, které jsou uživateli
rámci projektu Leonardo CEF Professional byla vypracována řada profilů jazykových požadavků souvisejících
V
s povoláním jako základ pro tvorbu jazykových kurzů. „Základ projektu tvoří předchozí studie, v nichž Společný
evropský referenční rámec pro jazyky (SERR / CEF) slouží ke zprostředkování odborných jazykových a komunikačních dovedností (LCPP).“ (Huhta / Koster 2007, str. 1)
49
Tyto situace mohou poskytnout tvůrcům kurzů podstatné informace týkající se plánování materiálů nebo hraní
sociálních rolí. Srovnej také koncepci Schnappschüsse v kompetenčních profilech projektu CEF Professional
(Huhta / Koster 2007, str. 7f).
48
122
jazyka vnímány jako náročné a které kladou mimořádné požadavky na úspěšnou komunikaci49.
PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ PRO JEDNOTLIVé profese
Základ pro popsání konkrétních cílů výuky a učení pro programy výuky cizích jazyků zaměřené
na jednotlivé profese tvoří deskriptory definované ve Společném evropském referenčním rámci
pro jazyky. V rámci projektu JASNE – Alles klar! byly zkoumány globálně pojaté stupnice a dílčí
stupnice jazykových úrovní A2 (A2+) a B1 (B1+)50 a dány do vztahu se zde navrženým systémem
jazykových požadavků. Kromě toho byly přidány deskriptory cizojazyčných dovedností definované ve švýcarském koncepčním rámci „Němčina pro pracovní trh“ (Deutsch für den Arbeitsmarkt,
DfAM / Maurer 2010). Švýcarská koncepce „Němčina pro pracovní trh“ se zaměřuje a na základě
Referenčního rámce formuluje popisy dovedností na jazykových úrovních A1, A2 a B1 se zřetelem na profesní kontexty. Nejprve popisuje globálně pojaté „komunikační dovednosti zaměřené
na trh práce“ pro aktivity poslech, čtení, mluvení, psaní, písemná a ústní interakce. Poté následují
podrobné popisy dovedností a natolik konkrétní příklady ze světa práce, že je lze chápat jako cíle
výuky a učení (Maurer 2010, str. 28). Vybrané příklady uvedené ve švýcarské koncepci přitom
popisují primárně aktivity a jazykové činnosti charakteristické pro obecný profesní život, popř. se
zaměřují na oblasti činnosti obchodních a ekonomických profesí (srov. telc 2014, str. 6).
Na základě zjištěných jazykových činností a profilů uživatelů jazyka byly k deskriptorům definovaným v Referenčním rámci a ve švýcarské koncepci přiřazeny specifické komunikativní úkoly
a typy textů se zřetelem na jednotlivá povolání. Uvádíme zde konkrétní příklady, abychom objasnili význam jazykových úrovní a usnadnili použití deskriptorů definovaných v Referenčním rámci
pro vybrané profese. Rádi bychom však poukázali na to, že modelové deskriptory je třeba vždy
chápat v souvislosti s konkrétními profily uživatelů jazyka a že modelové deskriptory jsou důležité
především pro profesní skupiny v nastíněných kontextech.51 V popisu cílů výuky a učení jsou vždy
nejprve citovány deskriptory definované v Referenčním rámci a ve švýcarské koncepci, poté jsou
cíle názorně popsány a vyjádřeny pomocí modelového deskriptoru.
Poznámky k výběru dílčích stupnic
Výsledky šetření ovlivnily výslednou podobu přehledů obsahujících charakteristiky běžných komunikativních úkolů v konkrétních kontextech užívání jazyka a předurčily také náš výběr deskriptorů. Získané podrobné výpovědi o komunikativních úkolech byly zohledněny při formulaci
modelových deskriptorů52.
Jsme si vědomi toho, a i uživatelé by měli mít na zřeteli, že určité příslušně odstupňované kritérium (gradace) nemusí být vždy obsaženo zároveň v obou úrovních a že právě v oblasti dílčích
stupnic vykazuje Referenční rámec určité známky nekonzistentnosti (srov. diskuse ke kritice nedostatečného logického uspořádání (koherence) Rámce – viz Vogt 2010, str. 117 a další). Usilovali jsme však o to, abychom při formulaci dosáhli koherence s výstupními deskriptory. Deskriptory byly formulovány zejména s ohledem na úkoly a obsahy, popř. typy textů, kvalitativní povaha
činnosti byla převzata.
V tomto dokumentu nepopisujeme zvlášť stupnice pro učební strategie definované v Referenč-
J azykové úrovně A2+ (také A2.2) a B1+ (také B1.2) představují takzvané „náročnější verze“ příslušných základních úrovní. Jelikož jsou tyto přidané deskriptory - pokud jde o výměnu množství informací - mnohem konkrétnější (SERR, str. 35), jsou zde často uvedeny také deskriptory související s povoláním. V takových případech jsou
zahrnuty do stupnic pro jednotlivá povolání a příslušně specifikovány.
51
Na rozdíl například od švýcarské rámcové koncepce Němčina pro pracovní trh (Deutsch für den Arbeitsmarkt,
DfAM) nebo dokumentu Modelový projekt: Výuka němčiny pro zaměstnání určená pro vysídlence a migranty
(Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen, Integral 2004)
ustupuje pozornost zaměřená na studenta / uživatele cizího jazyka coby osoby pracující v hostitelské zemi, popř.
v cizojazyčném kolektivu do pozadí. Modelové deskriptory jsou spíše zaměřeny na komunikační situace mezi
účastníky rozhovoru nebo mezi mateřskou a dceřinou společností.
52
Při úpravě stupnic byly zohledněny pouze komunikativní činnosti, které většina respondentů příslušné profesní
skupiny uvedla jako relevantní pro komunikaci v cizím jazyce.
50
123
ním rámci a ani se jimi podrobně nezabýváme, stejně jako se nezabýváme stupnicemi pro lingvistické, sociolingvistické a pragmatické kompetence (SERR, kapitola 5). Domníváme se, že jejich
úprava se zřetelem na profesní kontexty není s ohledem na rozdílnost eventuálních jazykových
kontextů užití příliš smysluplná. Obecně byly modelové deskriptory definované v Referenčním
rámci, popř. ve švýcarské koncepci, pro něž se v profilech uživatelů jazyka doporučuje bližší
specifikace, objasněny pomocí příkladů. Deskriptory nebo dílčí stupnice, které se vztahují na
všeobecné profesní jazykové kompetence (např. dopis uchazeče o zaměstnání), na kompetence
nesouvisející s povoláním (např. tvůrčí psaní) nebo na kontext výuky (např. poslech zvukového
záznamu) zde proto zvlášť nespecifikujeme a ani neuvádíme. Výběr deskriptorů pro jednotlivá
povolání se tak liší jen nepatrně.
Vzhledem ke stále častějšímu používání videonávodů, v nichž je uživatelům například objasňováno používání softwaru, jsme v oblasti audiovizuální recepce doplnili deskriptor právě pro tento
specifický typ textů. Při formulaci tohoto deskriptoru jsme vycházeli z modelové stupnice pro
„Sledování televize a filmu“.
V rámci tohoto projektu nebylo možné provést rozsáhlou kvalitativní a kvantitativní validaci definovaných modelových deskriptorů. Jsme si vědomi toho, že její provedení by mělo být předmětem následných výzkumů.
EKONOMICKÉ PROFESE – VEDOUCÍ FINANČNÍHO ODDĚLENÍ, ÚČETNÍ
PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY
PŘÍPAD 1 – Typické úkoly vedoucího finančního oddělení společnosti obchodující na burze (dodavatel automobilového průmyslu) s pobočkami v několika evropských zemích
✓ komunikace se zaměstnanci finančního oddělení a s vedením společnosti
✓ měsíční zasedání poradního sboru pro ekonomickou situaci ve společnosti a vývoj výroby
požadavky: schopnost argumentace a schopnost přesvědčit, schopnost vyjádřit, zdůvodnit
a také prosadit vlastní názor
✓ schůze zaměstnanců: rozdělení úkolů a jejich kontrola, vyřešení nevyjasněných otázek /
problémů
✓ pravidelné porady s vedoucími účetními
✓ požadavky: zahájení a ukončení zasedání, zvládnutí odborné terminologie z oblasti účetnictví
✓ schválení a potvrzení faktur a objednávek
✓ telefonní hovory se zaměstnanci účetního oddělení / oddělení nákupu a s vedením společnosti
PŘÍPAD 2 – Typické úkoly účetního v oblasti účetnictví odběratelů a dodavatelů (účtování
pohledávek a závazků)
✓ znalost a přehled o různých typech dokumentů (faktury, dobropisy, dodací listy, upomínky)
✓ oznámení stavu faktury e-mailem nebo telefonicky
✓ oznámení důvodů prodlení, omluvit se za prodlení a zeptat se na důvody prodlení
✓ zjistit chybějící údaje (např. číslo objednávky, daňové číslo) a požádat o opravu
✓ komunikace s hlavní účtárnou e-mailem nebo telefonicky, např. požádat o urychlení platby
✓ reagovat na upomínku, oznámit stav faktury, objasnit problémy (např. nesprávná adresa),
předložit návrh řešení
124
✓ informovat se o důsledcích prodlení, zeptat se na chybějící platby
DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚKOLŮ A KONTEXTU užívání jazyka
Komunikativní
úkol
Kontext užívání
jazyka (místa,
osoby,
instituce)
Jazykové činnosti
Práce s typy
textů
Porady / telefonní
hovory týkající se
situace ve firmě, např.
řešení ekonomických
otázek s dodavateli;
Prezentace výsledků
jednání s dodavateli
Interní porady:
videokonference nebo
telefonické konference
s vedením společnosti
Vyjádření a zdůvodnění
vlastního stanoviska
Vyjádření stanoviska k
názorům druhých, vyjádření
pochybnosti a domněnky,
požádat někoho o jeho názor
Vyjádření souhlasu /
nesouhlasu
Přesvědčit někoho / trvat na
něčem
Kritizovat něco, přiznat něco
Popsání problému, předložení
návrhu řešení
Prostředky související s
„organizací projevu“ (požádat
o slovo, naznačit, že chci
pokračovat v řeči atd.)
Prostředky související se
„strukturováním projevu“
(zdůraznit, shrnout, zahájit,
vypočítat, …)
Prezentace výsledků jednání
Porozumění zápisu,
popř. vytvoření
komentáře k zápisu
Porovnání
a vyhodnocení nabídek
od dodavatelů
Jednání o dodacích
a platebních
podmínkách
Kontrola a uzavírání
smluv
Interní realizace
zakázky: zaslání dotazů
dalším oddělením
Komunikace s
dodavateli
Zdůvodnění výběru
Potvrzení
Přijetí nebo zamítnutí nabídky
Zadání zakázky
Žádost o informaci / položení
otázky (ohledně obsahu
smlouvy)
Vyjádření souhlasu
a nesouhlasu
Předložení návrhu na změnu
Prostudování nabídky
a její podrobné
vyhodnocení
Vydání potvrzení
zakázky
Prostudování kupních
smluv, zejména
dodacích a platebních
podmínek
Potvrzení objednávek
Schvalování plateb
(schvalování faktur v
systému)
Zamítnutí faktury
Kontrola příjmu zboží
Reakce na poruchy
Interní realizace
zakázky: jednání
se zaměstnanci
účetního oddělení
mateřské společnosti
a zaměstnanci oddělení
nákupu prostřednictvím
e-mailu a telefonicky
Písemné potvrzení
Zdůvodnění
Zamítnutí
Položení otázky
Prostudování kupních
smluv se zaměřením
na informace týkající se
platebních podmínek
Detailní porozumění
fakturám
Přečtení upomínek
a reakce na ně
Porozumění a napsání
e-mailu se žádostí
o schválení faktury
Práce s formuláři,
popř. se softwarem
v německém jazyce
(údaje ve formulářích
a počítačových
aplikacích)
125
Kontrola přijatých
a odeslaných plateb
Jednání v případě
prodlení s platbou
(odeslání upomínky)
Interní realizace
zakázky:
korespondence
a telefonní hovory s
dalšími odděleními a s
účetním oddělením
mateřské společnosti
Komunikace se
zákazníky a dodavateli
Položení otázky
Upozornění na povinnosti
Vyjádření a zdůvodnění (ne)
proveditelnosti
Vyjádření překážky
Reagování / odpověď na
upomínku
Prostudování a kontrola
dokladů, faktur,
dodacích listů
Napsání upomínek
(podle předlohy)
Sestavení měsíčních,
čtvrtletních a výročních
zpráv: informování
a prezentace činnosti
a vývoje společnosti
v číslech; předložení
návrhů pro rozhodnutí
společnosti
Interní porady:
prezentace výsledků
na telefonických
konferencích
a videokonferencích
nebo na poradách s
vedením společnosti
Prezentace zisků a ztrát
Popsání deficitů, ztrát, růstu,
vývoje
Kladné nebo záporné
hodnocení
Zdůvodnění vývoje, poklesu
Vyvození závěrů vyplývajících
z ekonomických ukazatelů
Objasnění důsledků
Předložení návrhů
Vytvoření zpráv (podle
předlohy)
Prezentace obchodních
výsledků a ročních
účetních závěrek
Interní porady:
videokonference nebo
telefonické konference
s vedením společnosti
Pojmenování, konstatování
Popsání vývoje
Upozornění
Popsání grafů a statistik
Ujistit se o vzájemném
pochopení a porozumění
(další prostředky související
se „strukturováním projevu“
a „organizací projevu“)
Příprava prezentace
včetně statistik a grafů,
představení prezentace
a doplnění prezentace
komentáři
Vedení zaměstnanců
a koordinace
pracovních činností
Vypracování
harmonogramů
a pracovních plánů
Stanovení odpovědnosti
Interní porady
zaměstnanců účetního
oddělení
Vedoucí pracovník je
oprávněn udílet pokyny
Obecné řízení jednání: výzva,
žádost, udělení pokynu,
návrh, schválení, zamítnutí;
Sjednání termínu
Zeptat se na důvody prodlení
Zahájení a ukončení jednání
Poukázat na problémy
Zeptat se na problémy
Pojmenování pracovních
kroků
Žádost o opravu
Oznámení o odložení termínu
/ oznámení o změně
Vyjádření pocitů: vyjádření
(ne)spokojenosti, naděje,
obavy, netrpělivosti
Organizace projevu
a zajištění vzájemného
pochopení a porozumění:
žádost o slovo, vysvětlení,
zopakování
Přiměřené povzbuzení,
naléhání a upozornění
zaměstnanců
Předložení návrhů na
společné aktivity
Vypracování
a prezentace
pracovního plánu
Přečtení a kontrola
zápisu
SPECIFICKÉ POŽADAVKY A KOMUNIKAČNÍ PODMÍNKY
✓ základní znalost skupin zboží a vlastností výrobků
✓ znalost základní terminologie související s rozvahou, výkazem zisků a ztrát / roční účetní
závěrkou
✓ předpokládá se rovněž jistá míra sebedůvěry v komunikaci v konfliktních situacích; uživatel
musí být schopen dát najevo své stanovisko
✓ zvláštní požadavky na vedoucího finančního oddělení
126
❍ vedoucí finančního oddělení v dceřiné společnosti je odpovědný za čtvrtletní a roční
účetní závěrky
❍ v případě, že zaměstnanec mateřské společnosti je vedoucím finančního oddělení
v dceřiné společnosti, je žádoucí, aby byl schopen přiměřeně povzbudit zaměstnance
dceřiné společnosti a reagovat na problémy
PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: VEDOUCÍ FINANČNÍHO ODDĚLENÍ
ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
Č tení s poro z umě ní m A 2 (A 2 +)
Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech,
tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny,
výstražné nápisy. (SERR)
➠ Rozumí značení a nápisům v administrativní budově a v kancelářích.
Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM)
➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo programu v písemných sděleních spolupracovníků.
➠ Dokáže přečíst štítky a nápisy na pořadačích a rozumí jim.
Dokáže v textech o známých tématech, jež mají povahu seznamu, najít specifické informace a rozpoznat hledanou informaci. (DfAM)
➠ Dokáže s pomocí standardizovaných glosářů najít potřebné informace v měsíční, čtvrtletní nebo
roční účetní závěrce.
Rozumí podstatným informacím v textech doprovázených ilustracemi a jinými kombinacemi slov
a obrazového materiálu. (DfAM)
➠ Rozumí cenovým kalkulacím a finančním plánům, pokud mají jasnou a přehlednou strukturu a jsou
doprovázeny diagramy a grafy.
➠ Rozumí platebním formulářům a formulářům určeným pro bezhotovostní platební styk.
Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jednoduchou strukturu
a jsou doprovázeny ilustracemi. (DfAM)
➠ Rozumí nejdůležitějším informacím v návodu k obsluze účetního softwaru, pokud je doprovázen
obrazovým materiálem.
Rozumí jednoduchým dokumentům nebo krátkým zprávám o známých tématech. (DfAM)
➠ Rozumí klíčovým informacím v zápisech z pracovních porad.
➠ Rozumí klíčovým informacím v dokumentech týkajících se dodacích a platebních podmínek, pokud
mají jasnou strukturu.
Rozumí základním typům standardních dopisů a faxů týkajících se běžných témat. (SERR)
➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým ve standardně formulovaných poptávkách, nabídkách, objednávkách, potvrzeních objednávek, dodacích a přejímacích listech, fakturách, reklamacích a dopisech souvisejících s prodlením s dodávkou a prodlením při převzetí dodávky.
Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým
jazykem. (SERR A2+)
➠ Rozumí jednoduchým informacím ve směrnicích vydaných vedením společnosti, které se týkají například změny hlavní pracovní doby.
➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým v příslušných zákonných ustanoveních a dokáže najít
v těchto textech konkrétní podrobné údaje, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem.
Č tení s poro z umě ní m B 1
Rozumí popisům známých věcí, popř. věcí a situací, které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM)
➠ Rozumí podstatným informacím v popisech výrobků, které se týkají oblasti jeho / její činnosti.
127
Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení. (SERR)
Rozumí jednoduchým zprávám obsahujícím jasné informace a málo zkratek. (DfAM)
➠ Rozumí informacím týkajících se povinností, požadavků a výkonů uvedeným v profilu kandidáta na
určitou pracovní pozici.
Rozumí hlavním bodům smluv týkajících se každodenního života. (DfAM)
➠ Rozumí standardním informacím o platebních a dodacích podmínkách obsaženým v typických
smlouvách, které se týkají oblasti jeho / její činnosti.
Dokáže rozpoznat základní výpovědi a důležité argumenty v textech týkajících se aktuálních nebo
známých témat. (DfAM)
➠ Rozumí nabídkám a objednávkám týkajícím se oblasti jeho / její činnosti.
➠ Rozumí hlavním informacím ve sděleních vedení společnosti, které se týkají úpravy procesů realizace ve společnosti, např. reklamačních postupů.
Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných
témat. (SERR)
➠ Rozumí titulkům v novinách a elektronických zpravodajích a dokáže rozpoznat hlavní prvky internetových stránek.
➠ Rozumí podstatným informacím v článku o aktuálních trendech nebo o vstupu společnosti na burzu
v ekonomické rubrice deníku nebo týdeníku.
POSLECH S POROZUMĚNÍM
P oslech s poro z u mě ní m A 2
Rozumí jednoduchým věcným informacím a číselným údajům ve známých situacích. (DfAM)
➠ Rozumí oznámením o termínech a změnách termínů ve známém pracovním prostředí.
➠ Rozumí informacím o cenách a dodacích a platebních podmínkách, pokud jsou vysloveny zřetelně
a pomalu.
Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který probíhá v jeho / její přítomnosti, pokud účastníci rozhovoru mluví pomalu, zřetelně a používají spisovný jazyk.
Rozumí nejdůležitějším faktům jednoduché prezentace týkající se známého tématu, pokud je doprovázena gesty nebo vizuálně. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznat téma / problém na poradě vedení společnosti nebo při jednání zaměstnanců účetního oddělení o dodavateli.
Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy.
(SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých, srozumitelných a jednoduchých sděleních
a v pokynech vedení společnosti a ostatních zaměstnanců, které se týkají realizace finančních procesů ve společnosti (např. řešení neuhrazených plateb u dodavatelů).
P oslech s poro z umě ní m B 1
Rozumí konkrétním ústním pokynům a zadáním. (DfAM)
➠ Jednání o realizaci finančních procesů, videokonference a telefonické konference s vedením společnosti a zaměstnanci účetního oddělení a ostatních oddělení.
➠ Rozumí pokynům, které souvisí s konkrétním pracovním zadáním (např. pokyn k odeslání faktury).
Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč
je spisovná a zřetelná. (SERR)
➠ Rozumí popsaným problémům a návrhům řešení týkajících se realizace finančních procesů, které
byly předneseny v rámci diskusí během videokonferencí a telefonických konferencí s vedením společnosti nebo zaměstnanci účetního oddělení a ostatních oddělení.
128
Rozumí obecným výpovědím a klíčovým informacím ve většině přednášek, krátkých projevech
a krátkých prezentacích o známých tématech, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem a mají jasnou strukturu. (DfAM)
➠ Rozumí podstatným argumentům v přednáškách týkajících se oblasti jeho / její činnosti, pokud jsou
doprovázeny diagramy a grafy.
AUDIOVIZUÁLNÍ RECEPCE
A udiovi z uální recepce A 2 (A 2 +)
Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si
představu o základním obsahu. (SERR)
➠ Dokáže si při sledování televizního zpravodajství vytvořit přehled o aktuálnosti jednotlivých ekonomických a politických témat.
Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+)
➠ Dokáže rozpoznat téma krátkých zpráv z oblasti ekonomiky a financí, pokud je komentář doprovázen
Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkající se známých témat, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.
➠ Dokáže sledovat hlavní kroky videonávodu pro účetní software, pokud má dostatek času si kroky
souběžně sám / sama vyzkoušet.
A udiovi z uální recepce B 1
Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. (SERR)
Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních programů týkajících se známých témat, pokud je
tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím ve zpravodajském příspěvku o ekonomice a obchodování na burze.
Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná.
➠ Rozumí videonávodu k používání účetního softwaru.
PÍSEMNÝ PROJEV | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE
P íse m ný projev A 2
Dokáže s pomocí textových šablon nebo vzorů napsat text týkající se známé oblasti. (DfAM)
➠ Dokáže na základě předlohy napsat přehledný životopis. (DfAM)
Dokáže si ve známých situacích poznamenat důležité informace. (DfAM)
➠ Dokáže si během telefonického hovoru se zákazníkem zapsat poznámky týkající se změn termínů
dodávky nebo objednávky.
Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písemně zaznamenat plány a úkoly. (DfAM)
➠ Dokáže si vytvořit jednoduchý pracovní plán.
P íse m ný projev B 1
129
Dokáže jednoduše a srozumitelně popsat věci, které jsou mu / jí známé nebo které se týkají oblasti jeho
/ jejího zájmu. (DfAM)
➠ Dokáže v e-mailu popsat realizaci známých finančních procesů ve společnosti.
➠ Dokáže s pomocí diagramů a grafů znázornit v powerpointové prezentaci výkaz zisků a ztrát.
Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti. (SERR)
➠ Dokáže v e-mailu stručně objasnit důvody, proč nelze fakturu schválit.
Dokáže popsat nejdůležitější podrobnosti týkající se nepředvídatelné události. (DfAM)
➠ Dokáže napsat oznámení o konfliktních situacích na pracovišti a přitom popř. zohlednit různé kulturní
souvislosti.
Dokáže si zapsat poznámky týkající se známého tématu tak, aby byly dostatečně přesné a mohl / a je
později využít. (DfAM)
➠ Dokáže si během interní pracovní schůze nebo jednání se zákazníkem a dodavatelem poznamenat
v bodech nejdůležitější informace.
ÚSTNÍ PROJEV | SOUVISLÝ MONOLOG
Ú stní projev A 2 (A 2 +)
Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání.
(SERR)
➠ Dokáže popsat pracoviště a svoji pracovní činnost.
Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. Zvládne krátké, základní
popisy událostí a činností. (SERR A2+)
➠ Dokáže popsat jednoduchými slovy obvyklý průběh realizace zakázky.
➠ Dokáže popsat jednoduchými slovy svoji dosavadní profesní kariéru ve firmě.
Dokáže vyjádřit domněnku pomocí jednoduchých jazykových prostředků. (DfAM)
Dokáže jednoduše mluvit s druhými o plánech a dohodách. (DfAM)
➠ Dokáže po diskusi jednoduše popsat další kroky.
Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na věci každodenního života. (DfAM)
➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na kvalitu ubytování.
Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou přednášku na téma, které se vztahuje k jeho / jejímu
každodennímu životu, stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory, plány a jednání. Dokáže reagovat na
omezené množství jednoznačně formulovaných následných dotazů. (SERR A2+)
➠ Dokáže během jednání o žádosti o investiční pobídku představit nejdůležitější body žádosti, pokud
se může předem připravit.
Ú stní projev B 1
Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu. (SERR)
➠ Dokáže informovat o nejdůležitějších výsledcích pracovní schůze.
Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody. (SERR)
➠ Dokáže objasnit vedení společnosti důvody prodlení s platbou nebo dodávkou.
Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání. (SERR)
➠ Dokáže při srovnání nabídek zdůvodnit svoji volbu.
130
Dokáže srozumitelně popsat, jak se co dělá. (DfAM)
➠ Dokáže jednoduše vysvětlit, jak se zadávají do účetního softwaru data související se zakázkou.
➠ Dokáže zaměstnancům udělit přesné pokyny týkající se realizace zakázky.
Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení na téma vztahující se ke každodenním událostem
v jeho / jejím oboru. Ačkoliv jsou hlášení poznamenána velmi silným cizím přízvukem a intonací, jsou
přesto zcela srozumitelná. (SERR)
➠ Dokáže zahájit a ukončit schůzi oddělení.
Dokáže přednést předem připravenou, jednoduše formulovanou přednášku na známé téma ve
svém oboru, a to natolik jasně, že jej lze téměř celou dobu bez potíží sledovat, přičemž poměrně přesně
vysvětluje hlavní myšlenky. (SERR)
➠ Dokáže prezentovat výsledky porady.
➠ Dokáže popsat nejdůležitější údaje obsažené ve čtvrtletní účetní závěrce a objasnit související diagramy a grafy.
PÍSEMNÁ INTERAKCE | KORESPONDENCE A SDĚLENÍ
P íse m ná intera k ce A 2
Dokáže si zjistit a podat stručné informace o známých oblastech. (DfAM)
➠ Dokáže se pomocí předlohy nebo formuláře zeptat na chybějící údaje týkající se platebního styku
a reagovat na příslušné dotazy.
Dokáže v oficiálních dopisech užívat zdvořilostní obraty pro pozdrav, oslovení, prosbu a poděkování. (DfAM)
Dokáže napsat stručná, jednoduchá, často formální sdělení, která se týkají oblastí a potřeb každodenního života. (DfAM)
➠ Dokáže e-mailem potvrdit účast na poradě se zaměstnanci.
P íse m ná intera k ce B 1
Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky. (DfAM)
➠ Dokáže ve standardním formuláři žádosti o investiční pobídku vyplnit podstatné údaje týkající se
kalkulace nákladů.
➠ Dokáže se prostřednictvím e-mailu zeptat na údaje týkající se platebních podmínek, pokud chybí v
nabídce, nebo požádat o zaslání chybějící faktury nebo dodacího listu.
Dokáže v jednoduchých situacích jednat s úřady. (DfAM)
➠ Dokáže na finančním úřadě požádat o písemný informační materiál k daňovému přiznání.
Dokáže reagovat na oznámení a inzeráty a požádat o podrobnější nebo přesnější informace. (DfAM)
➠ Dokáže vyjádřit zájem o nabídku dalšího vzdělávání a písemně požádat o další informace.
ÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ
NA DOSAŽENÍ CÍLE
Ú stní intera k ce A 2 (A 2 +)
Výměna informací
Dokáže si ve známých situacích týkajících se každodenního života jednoduchým způsobem vyměnit
informace. (DfAM)
➠ Dokáže se jednoduše informovat o důvodech zamítnutí a zeptat se na chybějící údaje ve faktuře
nebo dodacím listu.
➠ Dokáže při finančním auditu odpovědět na otázky týkající se existence a místa uložení dokumentů.
131
Dokáže se v běžných situacích každodenního života zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM)
➠ Dokáže poskytnout informace týkající se fakturační adresy, daňového čísla, čísla objednávky, účelu
platby a cen a porozumět jim.
Chápe podstatná sdělení krátkých, jednoduchých a každodenních telefonních hovorů a dokáže na ně
příslušně reagovat. (DfAM)
➠ Dokáže se telefonicky zeptat na stav faktury.
S polupráce : prodis k utování probl ém ů, ú k olů a dok um entů,
or g anizace něja k é ak ce
Dokáže jednoduchým způsobem diskutovat o otázkách praktického rázu, pokud je oslovován zřetelně, pomalu a přímo. Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat, kam se půjde, a domluvit se na setkání.
(SERR)
➠ Dokáže zaměstnanci poradit, kde najde příslušné dokumenty.
Dokáže činit návrhy a na návrhy reagovat. Dokáže souhlasit i nesouhlasit s ostatními. (SERR A2+)
➠ Dokáže při přípravě prezentace např. navrhnout, jaké diagramy a grafy použít.
Dokáže ve známých nebo každodenních situacích jednoduchým způsobem informovat o potřebách.
(DfAM)
➠ Dokáže sdělit jinému oddělení, že bude potřebovat pro realizaci úkolu více času.
Dokáže požadovat a dávat pokyny. (SERR A2+)
➠ Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc při zadávání dat do programu a také sám / sama poskytnout pomoc.
Dokáže vyjádřit, co si o věcech myslí, když je přímo osloven na formální schůzi, za předpokladu, že
v případě nutnosti může požádat o zopakování hlavních myšlenek. (SERR)
➠ Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na volbu nabídky.
Ú stní intera k ce B 1 (B 1 +)
Vý měna informací
Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její
činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM)
➠ Dokáže vysvětlit platební podmínky nebo poskytnout informace o přijatých a odeslaných platbách
a položit související otázky.
Dokáže s jistou mírou sebedůvěry komunikovat o rutinních i méně rutinních záležitostech, které se
vztahují k jeho / jejím zájmům a profesní sféře. Dokáže získat a předat, ověřit a potvrdit si informace,
zvládnout méně běžné situace a vysvětlit, proč něco představuje problém. (SERR B1+)
➠ Dokáže informovat dodavatele o neúplnosti dodávky nebo o dodání vadného zboží.
➠ Dokáže podat zprávu o prodlení s platbou, vysvětlit důvody a požádat o pochopení.
Dokáže vyjádřit vlastní názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických
rozhodnutí. (DfAM)
➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na to, zda je třeba zakoupit nový přístroj či nikoliv.
➠ Dokáže na poradách rozdělit úkoly mezi zaměstnance, např. udělit pokyn ke schválení faktury.
132
Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas. (SERR)
➠ Dokáže se při jednáních se zahraničními partnery zeptat na problémy týkající se finanční realizace
zakázky a (adekvátně a s ohledem na kulturní souvislosti) vyjádřit své stanovisko.
Dokáže srovnávat různé alternativy, prodiskutovat, co se má dělat, kam se má jít, kdo nebo co se má
vybrat atd. (SERR B1+)
➠ Dokáže při jednáních se zahraničními zákazníky předložit různé návrhy řešení finanční realizace
zakázky a s ohledem na kulturní souvislosti je adekvátně objasnit.
➠ Dokáže jednoduchými slovy prezentovat závěry vyplývající z rozvahy / ekonomických ukazatelů
a navrhnout alternativní finanční řešení.
VEDOUCÍ KONSTRUKTÉR A VEDOUCÍ ODDĚLENÍ VÝROBY
PŘÍPAD 1: Komunikace s mateřskou společností ohledně konstrukce podstavce
Místo: konstrukční oddělení dceřiné společnosti v ČR, kancelář / CAD pracoviště
Zúčastněné osoby: vedoucí pracovníci a zaměstnanci konstrukčního oddělení v ČR a v Německu
Zákazník si přeje podstavec pro odsávací zařízení určené k odsávání kouře, který vzniká při
sváření. Z důvodů úspory času a rozdělení úkolů zašle mateřská firma pouze návrh, popis účelu
a základní údaje / rozměry. Na základě návrhu má konstrukční oddělení v ČR zkonstruovat podstavec a připravit ho pro výrobu. Za tímto účelem je nutné projednat podrobnosti týkající se materiálu, profilu, zábradlí, přístupu k zařízení atd. Ve spolupráci s vedoucím konstruktérem bude konstrukční oddělení v ČR pracovat na výkresu z velké části samostatně. Konzultace s konstrukčním
oddělením v Německu je nutná tehdy, pokud má zákazník specifické požadavky na design nebo
konečnou montáž. Komunikace probíhá např. telefonicky nebo prostřednictvím přenosu náhledu
na obrazovku z jednoho počítače na druhý (screen sharing), který probíhá na CAD plochách.
PŘÍPAD 2: Vypracování nabídky pro zahraničního zákazníka
Konstrukční oddělení obdrží od zákazníka podklady a na základě jeho požadavků má vypracovat
nabídku. Často se stává, že zákazník pošle již hotový technický výkres. Po následné vzájemné
konzultaci se pak ještě doplní potřebné informace o výrobku. V ostatních případech vyhotoví
technickou dokumentaci konstrukční oddělení zcela samostatně podle zadání zákazníka. Komunikace se zákazníkem, stejně jako korespondence (e-maily), probíhá v jazyce zákazníka. Popisy
výkresů jsou rovněž v jazyce zákazníka.
PŘÍPAD 3: Náročná situace: schválení nutných změn při přípravě zakázky pro oddělení
výroby
Při přípravě technického výkresu pro oddělení výroby nastaly nečekané komplikace. Změny musí
schválit konstrukční oddělení mateřské společnosti. V případě méně závažných problémů činí
rozhodnutí konstrukční oddělení v ČR zpravidla samostatně. V případě závažnějších problémů je
nutná konzultace a schválení ze strany oddělení výroby, popř. konstrukčního oddělení v Německu. Mezi zvláštní požadavky, které jsou kladeny na zaměstnance, patří také schopnost popsat
vzniklý problém v časové tísni tak, aby byl srozumitelný pro německou stranu. Problém je zpravidla popsán v jednoduché e-mailové zprávě, ke které jsou jako příloha připojeny dokumenty, obrázky a výkresy. V 50 % případů se jedná o naléhavé záležitosti, které je nutné vyřešit telefonicky.
Detailní popis komunikativních úloh a kontextu užívání jazyka
133
Komunikativní
úloha
Kontext užívání
jazyka (místa,
osoby,
instituce)
Komunikace týkající se
– průběhu výroby nebo
montáže
– pracovních plánů
a výrobních
kusovníků
Komunikace
s technology (zpravidla
s konstrukčním
oddělením mateřské
společnosti)
v kanceláři, ve výrobní
hale
Popsání postupů, chyb,
problémů
Komunikace o pracovních
procesech
Sjednání termínů
Telefonní hovory,
e-maily
Interní směrnice
a výrobní kusovníky,
popř. katalogy
Účast na poradách /
pracovních schůzkách
Prezentace návrhů
Komunikace s
ostatními odděleními ve
společnosti
– ohledně personálního
plánování a plánování
materiálu
– ohledně návrhů
a výkresů
Prezentace návrhů
Vyjádření souhlasu nebo
nesouhlasu
Předkládání návrhů
Upozornění na možné
komplikace v pracovních
procesech
Žádost
Přiznat vlastní chyby
a omluvit se
Účast na telefonických
konferencích
Prezentace
Technické výkresy
Prostudování směrnic
a oficiálních pokynů
vedení společnosti
Zaškolení zaměstnanců
do nových postupů /
procesů
Ve školicí místnosti,
v kanceláři
Popsání a objasnění postupů
a procesů
Porozumění vysvětlení, popř.
zeptat se
Prezentace
v PowerPointu
Technické výkresy
s popiskami
Plány, schémata
Objasnění problémů na
strojích / u konstrukcí
Podávání zpráv
o chybách nebo
poruchách a jejich
dokumentace
Zpravidla
s konstrukčním
oddělením mateřské
společnosti nebo se
zákazníky
Popsání chyb
Dokumentace procesů
Uvedení / zdůvodnění příčin
Porozumění pokynům /
reakce na pokyny
Požádat o zopakování
Předložení návrhu
Telefonní hovory
a e-maily bez
předepsané formy
Dokumentace a zprávy
o chybách vytvořené
pomocí softwaru
Dokumentace
pracovních výsledků
V kanceláři
Objednávka materiálu
Komunikace
s dodavateli a / nebo
s oddělením nákupu
Vyhodnocení nabídky
Ohlášení chybějícího materiálu
Kontrola a reklamace materiálu
Zamítnutí přijetí a podání
stížnosti
Prostudování
a vytvoření poptávky
Prostudování
a vyhodnocení nabídky
Poradenství a péče
o zákazníky
Prezentace výrobků
V kanceláři nebo po
telefonu
Příležitostně také
v rámci osobního
jednání na veletrzích
Popsání postupů
Pojmenování a popsání
vlastností výrobků
Zdůraznění vynikajících
vlastností výrobků
Zodpovězení otázek týkajících
se pracovních procesů
Navázání přiměřeného
kontaktu
Telefonní hovory,
e-maily
Komunikace se
zákazníky ohledně
jejich přání
a požadavků
Komunikace se
zákazníky v rámci
osobního jednání nebo
telefonicky
Popsání detailů výrobku
Komentář k technickému
výkresu
Opatření technického výkresu
popiskami
Zdůvodnění a objasnění změn
Předložení návrhů na
společné aktivity
Zprostředkování kontaktu na
odpovědného zaměstnance
Telefonní hovory,
e-maily
Technické výkresy
s popiskami
Jazykové činnosti
Práce s typy
textů
Dokumentace a zprávy
o chybách vytvořené
pomocí softwaru
134
Vypracování nabídek
Komunikace se
zákazníky: telefonicky
nebo e-mailem
Specifikace detailů výrobku
Popsání významných
vlastností výrobku
Vypracování písemné
nabídky (s pomocí
textových šablon)
Zaškolení zákazníka
do obsluhy a práce
s přístroji
V místě firmy zákazníka
v rámci osobního
jednání
Popsání a objasnění postupů
a procesů
Položení doplňujících otázek
a porozumění opisným
formulacím
Výstražné upozornění
Přiměřená reakce na
reklamace / záporné
hodnocení
Dokumentace
o technické údržbě,
reklamační dokumenty
Vztahy mezi účastníky komunikace
✓ zákazník často předkládá vlastní výkresy, které pak doplní konstruktéři, kteří je opatří komentářem a popř. je upraví
✓ proces nákupu často zajišťují jiná oddělení, obzvláště specifické výrobky nebo díly je však
nutné vyhledat samostatně, popř. je třeba vyhodnotit nabídky
Zvláštní okolnosti: komunikace mezi dceřinou společností v ČR a mateřskou společností v Německu
✓ řízení projektů souvisejících s výrobkem je řízeno z Německa, to znamená, že mateřská
společnost například zašle návrhy nebo hotové výkresy, které je nutné připravit pro výrobu
✓ pokyny uděluje mateřská společnost, konstrukční oddělení dceřiné společnosti ale částečně disponuje také vlastní rozhodovací pravomocí
✓ vedoucí konstrukčního oddělení / oddělení výroby v dceřiné společnosti vystupuje často
jako prostředník mezi českými (popř. polskými nebo slovenskými) zaměstnanci a jejich německými kolegy
Zvláštní požadavky a náročné situace
✓ v případě závad a poruch musí zaměstnanci často jednat v časové tísni
✓ ne vždy jsou účastníci jednání (zaměstnanci mateřské společnosti nebo zaměstnanci ve
firmě zákazníka) schopni řešit komunikační problémy svého protějšku, to znamená např.
v případě problémů s porozuměním zvolit jinou formulaci nebo používat srozumitelný spisovný jazyk
✓ odborná terminologie je velmi specifická; firmy mají často k dispozici standardizované glosáře nebo dvojjazyčné formuláře pro běžné procesy (např. kontrola kvality), popř. zaměstnanci si sami vedou vlastní glosáře
PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: vedoucí konstruktér
Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných
místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační
tabule, pokyny, výstražné nápisy. (SERR)
➠ Rozumí ve známých kontextech značení a nápisům ve výrobních, závodních a zkušebních halách
a v administrativních a zasedacích místnostech.
135
Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM)
➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo programu v písemných sděleních spolupracovníků.
➠ Rozumí štítkům a nápisům na kancelářských potřebách.
➠ Dokáže v katalogu, seznamu výrobků nebo výrobním kusovníku cíleně vyhledat výrobek nebo náhradní díl pro známý přístroj.
➠ Rozumí klíčovým informacím v diagramech a chybových statistikách, technických výkresech opatřených popiskami a konstrukční dokumentaci (také v CAD programu).
Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jasnou strukturu a jsou
doprovázeny ilustracemi. (DfAM)
➠ Rozumí nejdůležitějším informacím v návodu k obsluze známého softwaru, pokud je doprovázen
➠ Rozumí klíčovým informacím v chybových zprávách týkajících se známých přístrojů.
Rozumí základním typům standardních dopisů a faxů týkajících se běžných témat. (SERR)
➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým ve standardně formulovaných nabídkách, objednávkách
a fakturách.
jazykem. (SERR A2+)
➠ Rozumí jednoduchým informacím ve směrnicích vydaných vedením společnosti, které se týkají například změny hlavní pracovní doby.
➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým v dokumentacích k přístrojům, chybových zprávách
a popisech výrobků, které se týkají oblasti jeho / její činnosti.
➠ Rozumí informacím týkajícím se povinností, požadavků a výkonů, které jsou uvedeny v profilu kandidáta na určitou pracovní pozici.
➠ Rozumí reklamám na přístroj, který zná z oblasti své činnosti.
136
Rozumí hlavním bodům smluv týkajících se každodenního života. (DfAM)
➠ Rozumí podstatným informacím v kupních smlouvách.
➠ Rozumí nabídkám a objednávkám týkajícím se oblasti jeho / její činnosti.
➠ Rozumí korespondenci spolupracovníků ohledně vzniklé chyby, pokud je používán spisovný jazyk.
➠ Rozumí sdělením vedení společnosti týkajícím se směrnic na pracovišti.
témat. (SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým ve shrnutí odborného článku o nové technologii nebo
stroji.
P oslech s poro z umě ní m A 2
➠ Rozumí oznámením o termínech a změnách termínů ve známém pracovním prostředí.
➠ Rozumí údajům o cenách, rozměrech nebo materiálu výrobků a náhradních dílů.
Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který probíhá v jeho / její přítomnosti, pokud účastníci rozhovoru mluví pomalu, zřetelně a používají spisovný jazyk.
Rozumí nejdůležitějším faktům jednoduché prezentace týkající se známého tématu, pokud je doprovázena gesty nebo vizuálně. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznat téma diskuse na poradě vedení společnosti nebo při jednání technologů a zaměstnanců z oddělení výroby.
(SERR)
➠ Rozumí popisu umístění stroje v závodní hale.
➠ Rozumí pokynu, kde se stroj zapíná a vypíná nebo jak dlouho může být v provozu.
➠ Rozumí konkrétním pokynům týkajícím se výrobních a montážních kroků, zprovoznění a obsluhy strojů
a zařízení, popř. jejich jednotlivých dílů, které jsou mu známy z oblasti jeho / její činnosti.
➠ Dokáže rozpoznat příčinu problému z rozhovoru spolupracovníků z oddělení výroby, který se týká
problémů se zaváděním nového stroje a případných poruch.
Rozumí obecným výpovědím a klíčovým informacím ve většině přednášek, krátkých projevech
a krátkých prezentacích o známých tématech, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem a mají jasnou strukturu. (DfAM)
➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým ve vysvětlení nového výrobního postupu.
137
Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je
komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+)
Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkajících se známých témat,
pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.
➠ Dokáže sledovat hlavní kroky videonávodu pro software, který zná z oblasti své činnosti, pokud má
dostatek času si kroky souběžně sám / sama vyzkoušet.
Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry
k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. Dokáže zachytit hlavní myšlenky
televizních programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR)
Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná.
➠ Rozumí podrobnému videonávodu k používání softwaru, který zná z oblasti své činnosti.
PÍSEMNÝ PROJEv | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE
➠ Dokáže doplnit základní údaje o chybě do příslušného formuláře.
➠ Dokáže na základě předlohy napsat přehledný životopis. (DfAM)
➠ Dokáže si do kontrolního seznamu, např. analýzy slabých míst, zapsat jednoduché poznámky týkající se výrobních a montážních kroků.
➠ Dokáže si vytvořit jednoduchý pracovní plán.
➠ Dokáže popsat v e-mailu své pracoviště a známý výrobní proces.
➠ Dokáže znázornit v powerpointové prezentaci specifické vlastnosti výrobku.
➠ Dokáže opatřit popiskami a popsat technické výkresy a jejich prvky zhotovené v CAD programu.
138
➠ Dokáže napsat stručnou zprávu o chybách nebo vyplnit kontrolní seznam / formulář týkající se analýzy
slabých míst.
Dokáže popsat nejdůležitější podrobnosti týkající se nepředvídatelné události. (DfAM)
➠ Dokáže vyhotovit zprávu o chybách.
➠ Dokáže napsat oznámení o konfliktních situacích na pracovišti.
➠ Dokáže si během interní pracovní schůze nebo jednání se zákazníkem a dodavatelem poznamenat
v bodech nejdůležitější informace.
(SERR)
➠ Dokáže popsat pracoviště a svoji pracovní činnost.
Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. (SERR A2+)
Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností.
➠ Dokáže jednoduše popsat podstatné kroky výrobního procesu.
➠ Dokáže po diskusi jednoduše popsat další kroky.
Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou přednášku na téma, které se vztahuje k jeho / jejímu
každodennímu životu, stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory, plány a jednání. Dokáže reagovat na
omezené množství jednoznačně formulovaných následných dotazů. (SERR A2+)
➠ Dokáže v rámci prezentace doprovázené obrazovým materiálem popsat zákazníkovi jednotlivé díly
stroje, pokud se může připravit.
Ú stní projev B 1
➠ Dokáže informovat o nejdůležitějších výsledcích pracovní porady.
➠ Dokáže popsat vznik závady na zařízení.
➠ Dokáže při znázornění výrobního procesu popsat nejdůležitější činnosti a zdůvodnit jejich sled.
➠ Dokáže technikům jednoduše objasnit další kroky související s realizací návrhu.
139
➠ Dokáže popsat obsluhu zařízení.
➠ Dokáže zaměstnancům udělit přesné pokyny týkající se realizace návrhu.
➠ Dokáže zahájit a ukončit schůzi oddělení.
Dokáže přednést předem připravenou, jednoduše formulovanou přednášku na známé téma ve
svém oboru, a to natolik jasně, že jej lze téměř celou dobu bez potíží sledovat, přičemž poměrně přesně
vysvětluje hlavní myšlenky. (SERR)
➠ Dokáže v rámci prezentace vysvětlit zákazníkovi obsluhu stroje jako sled jednoduchých kroků.
➠ Dokáže prezentovat technické výkresy a doplnit je komentářem.
➠ Dokáže se pomocí předlohy nebo formuláře zeptat na chybějící údaje týkající se rozměrů, velikostí
a materiálu.
Dokáže v oficiálních dopisech užít zdvořilostní obraty pro pozdrav, oslovení, prosbu a poděkování.
(DfAM)
➠ Dokáže potvrdit e-mailem účast na poradě se zaměstnanci.
Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky.
(DfAM)
➠ Dokáže vyplnit ve standardním formuláři podstatné údaje pro zjištění potřebného materiálu.
➠ Dokáže písemně požádat o specifikaci rozměrů, materiálu nebo barvy, pokud takové údaje chybí
v nabídce.
NA DOSAŽENÍ CÍLE
Výměna informací
informace. (DfAM)
➠ Dokáže se účastnit nenucené společenské konverzace o vzdělání a současném nebo posledním
zaměstnání.
➠ Dokáže podat informace o existenci a místě uložení dokumentů a rozumí jim.
140
Dokáže se v běžných situacích profesního i každodenního života zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM)
➠ Dokáže v rámci jednoduchého jednání s velkoobchodní firmou sdělit, co hledá, dokáže poskytnout
údaje o množství a materiálu a zeptat se na cenu.
➠ Dokáže si v telefonním rozhovoru se zákazníkem vyměnit informace o fungování stroje a popř. se
zeptat na problém.
(SERR)
➠ Dokáže spolupracovníkovi navrhnout, aby projednali výkres společně na počítači.
Dokáže činit návrhy a na podobné návrhy reagovat. Dokáže souhlasit i nesouhlasit s ostatními. (SERR
A2+)
➠ Dokáže při jednání o optimalizaci výrobních procesů předložit návrhy týkající se priority nebo sledu
výrobních / montážních kroků.
➠ Dokáže při jednání se zákazníkem vysvětlit, co je při uvedení stroje do provozu možné a co nikoliv.
(DfAM)
➠ Dokáže sdělit jinému oddělení, že bude potřebovat pro dokončení pracovního kroku více času.
➠ Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc při zadávání dat do CAD programu a také sám / sama
poskytnout pomoc.
➠ Dokáže při schůzích oddělení výroby a konstrukčního oddělení vyjádřit názor na volbu dodavatele.
Ú stní intera k ce B 1 (B 1 +)
➠ Dokáže se telefonicky zeptat na výrobek, vlastnosti výrobku nebo na pracovní procesy, popř. reagovat na takové dotazy.
➠ Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídce.
Dokáže s jistou mírou sebedůvěry komunikovat o rutinních i méně rutinních záležitostech, které se
vztahují k jeho / jejím zájmům a profesní sféře. Dokáže získat a předat, ověřit a potvrdit si informace,
zvládnout méně běžné situace a vysvětlit, proč něco představuje problém. (SERR B1+)
➠ Dokáže vrátit do skladu nebo velkoobchodní firmě vadné zboží nebo jednotlivé díly. Dokáže formulovat stížnost.
➠ Dokáže v rozhovoru se zákazníkem objasnit příčiny poruchy.
141
rozhodnutí. (DfAM)
➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na to, zda je třeba zakoupit nový přístroj či nikoliv.
➠ Dokáže na poradách rozdělit úkoly mezi zaměstnance.
➠ Dokáže při jednáních se zahraničními zákazníky přiměřeně prezentovat možnosti a limity při navrhování zařízení nebo stroje.
Dokáže srovnávat různé alternativy, prodiskutovat, co se má dělat, kam se má jít, kdo nebo co se má
vybrat atd. (SERR B1+)
➠ Dokáže v rámci diskuse předložit návrhy k technickým a organizačním řešením nebo dalším krokům
výrobního procesu.
STROJVEDOUCÍ HNACÍch VOZIDeL
PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY53
PŘÍPAD 1 – Nastoupení do služby
Místo: nádraží, kancelář strojmistra a stanoviště strojvedoucího
Zúčastněné osoby: strojvedoucí, strojmistr
Při nástupu do služby převezme strojvedoucí na Hlavním nádraží v Praze příslušné hnací vozidlo (lokomotivu). Nejprve vyhledá strojmistra v jeho kanceláři, požádá ho o klíče a zeptá se na
stanoviště lokomotivy. Strojvedoucí musí znát plán kolejiště v příslušné stanici, v případě potřeby
požádá o další pokyny strojmistra nebo jiné zaměstnance.
Od posunovače obdrží informace o připojených vagónech. Po připojení vagónů k lokomotivě je
nutné provést kontrolu brzd.
Před odjezdem obdrží strojvedoucí pokyn a prostřednictvím radiového spojení oznámí výpravčímu připravenost k odjezdu. Na návěstním zařízení se zobrazí povolení k odjezdu. Čas od času
dochází ke zpožděním. V takových případech projedná strojvedoucí s výpravčím nový čas odjezdu a důvody zpoždění a informuje cestující.
PŘÍPAD 2 – Náročná situace: mimořádná událost na trati
Místo: stanoviště strojvedoucího
Zúčastněné osoby: strojvedoucí, výpravčí
V případě výskytu překážek na trati, jako jsou například odstavená vozidla, zvířata nebo osoby
nacházející se v kolejišti nebo jeho blízkosti, kontaktuje strojvedoucí nejprve výpravčího. Postup
v takových případech upravují konkrétní předpisy. Prostřednictvím radiového spojení oznámí
strojvedoucí výpravčímu podstatné klíčové údaje: číslo vlaku, úsek trati (km), zúčastněné osoby,
případné škody a v případě potřeby požádá o vyrozumění zdravotnické záchranné služby a policie. Kontakt s policií nebo drážní inspekcí, popř. zdravotnickou záchrannou službou zajistí výpravčí. Strojvedoucí vyčká na další pokyny a informuje průvodčího. V případě nehody se na místo
dostaví drážní inspekce nebo policie, vyslechne strojvedoucího a vypracuje zprávu o nehodě.
V případě vzniku nehody, při níž dojde ke škodě na zdraví osob, je strojvedoucí vystaven mimořádné psychické zátěži.
53
Příslušnice ženského pohlaví jsou v příslušných pracovních označeních zahrnuty pod obecné pojmenování v
mužském rodě jako strojvedoucí hnacích vozidel, posunovač a výpravčí.
142
DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚLOH A KONTEXTU UŽÍVÁNÍ JAZYKA
Komunikativní
úloha
Převzetí lokomotivy na
nádraží
Orientace na nádraží
a na kolejišti
Písemný záznam
o provedení zkoušky
brzd na nádraží
Převzetí změn v jízdním
řádu
Kontext užívání
jazyka (místa,
osoby,
instituce)
Jazykové činnosti
Komunikace se
strojvedoucím ve stanici
Představit se, požádat o klíč
Zeptat se na stanoviště
lokomotivy
Porozumění údajům o směru
a typech kolejí
Pojmenování lokalit
Zeptat se na konkrétní
zaměstnance
Aktuální pokyny
Seznam pomalých jízd
Vyplnění brzdového
výkazu
Porozumění změnám
v jízdním řádu
Porozumění pokynům
Komunikace při
posunování lokomotivy
(připojení vagónů)
Komunikace
s posunovačem
prostřednictvím
radiového spojení na
kolejišti
Porozumění pokynům,
příkazům a instrukcím
týkajícím se posunování
lokomotivy
Oznámení
o připravenosti
k odjezdu
Komunikace
s posunovačem
prostřednictvím
radiového spojení na
kolejišti
Oznámení o připravenosti
a instrukcím udíleným
prostřednictvím radiového
spojení
Zeptat se na důvody zpoždění
Pojmenování technických
problémů
Vyplnění pokynu, pokud
nejsou ovládány signály
Vyplnění pokynu podle
textu diktovaného
výpravčím (ve stanovišti
strojvedoucího)
Oznámení a provedení
záznamu o vzniku
mimořádné události
Komunikace
s výpravčím
prostřednictvím
radiového spojení
Komunikace s drážní
inspekcí, popř. policií
v místě (na trati)
Práce s typy
textů
Vyplnění formuláře pro
pokyny
Uvedení údajů o místě, času,
trati a čísle vlaku
Popsání průběhu události
Pojmenování technického
problému
Vyplnění formuláře
(zpráva o nehodě)
Podle směrnice EU54 týkající se komunikativních požadavků na strojvedoucí obsluhující hnací vozidla v železničním systému Společenství musí strojvedoucí „ovládat jazyk uvedený příslušným
provozovatelem infrastruktury. Jejich jazykové znalosti jim musí umožňovat aktivní a účinnou komunikaci v běžných, nepříznivých a naléhavých situacích“ (směrnice 2007 / 59 / ES, 2007).
Zvláštní podmínky a požadavky
✓ znalost signálů a předpisů; školení o předpisech probíhá zpravidla v mateřském jazyce
✓ znalost ovládacích prvků ve stanovišti strojvedoucího; označení a nápisy bývají zpravidla
dvojjazyčné; školení týkající se obsluhy lokomotivy probíhají v mateřském jazyce
✓ znalost doslovného znění textů, které je nutné používat při oznamování mimořádných událostí nebo technických problémů, popř. při odjezdu
54
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007 / 59 / ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení
strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (SMĚRNICE 2007 / 59 /
ES)
143
Vztahy mezi účastníky komunikace
✓ během jízdy komunikuje strojvedoucí v prvé řadě s výpravčím
✓ v případě mimořádných událostí, jako jsou nehody na trati nebo traťové překážky, komunikuje strojvedoucí nejprve s výpravčím, který mu pak udělí další pokyny
✓ v návaznosti na to následuje komunikace s personálem vlaku
✓ v mimořádných situacích, jako jsou nehody spojené se vznikem škod na zdraví osob, jednají strojvedoucí částečně pod silným psychickým tlakem: postupy v takových situacích
upravují příslušné předpisy (viz výše)
PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: STROJVEDOUCÍ hnacích vozidel
➠ Rozumí značení a nápisům na nádraží. Rozumí označení přístrojů ve stanovišti strojvedoucího.
Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života.
(DfAM)
➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo plánu v písemných sděleních spolupracovníků.
➠ Rozumí podstatným informacím uvedeným v seznamu pomalých jízd a v seznamu vagónů.
➠ Rozumí informacím uvedeným v jízdním řádu.
➠ Rozumí klíčovým informacím v návodu k obsluze lokomotivy, pokud je doprovázen obrazovým materiálem.
➠ Rozumí obecným písemným pokynům a instrukcím.
jazykem. (SERR A2+)
➠ Rozumí konkrétním podrobným informacím obsaženým v příslušných směrnicích, které se týkají například významu signalizace, pokud jsou vyjádřeny jednoduše a jsou doplněny obrazovým materiálem.
➠ Rozumí popisu důležitých signálů ve směrnici.
➠ Rozumí návodu k obsluze lokomotivy, pokud má srozumitelnou a přehlednou strukturu.
144
➠ Rozumí informacím o dalším vzdělávání, které se týká oblasti jeho / její činnosti.
➠ Dokáže rozpoznat v zápisu o nehodě podstatné informace týkající se průběhu nehody.
➠ Rozumí klíčovým informacím v příslušných směrnicích týkajících se provozních procesů. Rozumí
konkrétním podrobným informacím uvedeným v těchto textech.
témat. (SERR)
➠ Dokáže rozpoznat podstatné informace v novinové zprávě o železniční nehodě nebo v novinovém
článku o železnici.
➠ Rozumí v běžných situacích údajům o časech odjezdů a příjezdů, o zpoždění, o číslu vlaku a kolejí.
Obvykle dokáže rozpoznat téma diskuse, které je svědkem, pokud je vedena v pomalé, jasně artikulované řeči. (SERR)
➠ Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který vede výpravčí s ostatními strojvedoucími nebo který vedou
strojvedoucí.
(SERR)
➠ Dokáže sledovat jednoduché vysvětlení strojvedoucího ohledně stanoviště lokomotivy.
➠ Rozumí pokynům výpravčího, pokud odpovídají předepsanému vzoru.
➠ Rozumí běžným pokynům a sdělením výpravčího, například na kterou kolej má jet, kolik minut má
zpoždění nebo kde na trati probíhají stavební práce.
➠ Rozumí pokynům výpravčího v případě mimořádné události.
➠ Dokáže sledovat podrobný popis cesty ke konkrétní koleji.
➠ Rozumí hlavním bodům rozhovoru, který vede výpravčí s ostatními strojvedoucími nebo který vedou
strojvedoucí, např. o nepravidelnostech nebo o stavebních pracích na trati.
Rozumí smyslu rozhlasového zpravodajství a jednoduchých nahrávek týkajících se běžných témat,
pokud jsou vysloveny poměrně pomalu a zřetelně. (SERR)
➠ Rozumí v rádiu zprávám o počasí a informacím o dopravní situaci.
145
➠ Dokáže při sledování televizního zpravodajství rozpoznat, zda jsou nějaké nové důležité zprávy o dopravní situaci nebo zda byla vydána varování před nepříznivým počasím.
➠ Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo ve videonahrávce o dopravní nehodě, jako
je místo a příčina vzniku nehody.
Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. (SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím ve zprávách o počasí a dopravní situaci.
Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé
a výslovnost jasná.
➠ Dokáže doplnit do standardního formuláře základní údaje o čase, místu, osobě, vlaku a pokynech /
instrukcích.
➠ Dokáže si poznamenat informace poskytnuté výpravčím o změně času odjezdů a příjezdů.
➠ Dokáže podle textu diktovaného výpravčím napsat příkaz nebo pokyn.
➠ Dokáže popsat stanoviště strojvedoucího a známé provozní procesy.
➠ Dokáže napsat do formuláře zprávu o průběhu nehody na trati.
➠ Dokáže v diskusním příspěvku popsat nejdůležitější podrobnosti nehody nebo mimořádné události.
146
(SERR)
➠ Dokáže vylíčit průběh nehody jako sled jednoduchých událostí / činností.
➠ Dokáže jednoduše vylíčit průběh nehody.
➠ Dokáže mluvit v jednoduchých větách o pokynu výpravčího.
Ú stní projev B 1
➠ Dokáže popsat, kdo nebo co se nachází v kolejišti nebo v blízkosti kolejiště, popř. jaká překážka brání
v další jízdě.
➠ Dokáže popsat drážní inspekci příčiny a průběh nehody.
➠ Dokáže vysvětlit a zdůvodnit své rozhodnutí týkající se postupu při nepravidelnostech.
➠ Dokáže popsat jednotlivé kroky a činnosti od převzetí lokomotivy až do okamžiku odjezdu.
➠ Dokáže v jednoduchých větách popsat obsluhu lokomotivy.
➠ Dokáže s pomocí nacvičených frází informovat cestující o zpoždění další jízdy a o jeho příčinách.
➠ Dokáže při inspekci uvést a předat osobní údaje.
147
➠ Dokáže napsat spolupracovníkům krátkou písemnou zprávu, že nemůže dorazit na plánované místo
setkání včas.
(DfAM)
➠ Dokáže poskytnout policii nebo drážní inspekci písemné informace o lokomotivě, seznamu vagónů
a aktuálních pokynech / instrukcích.
IÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ
NA DOSAŽENÍ CÍLE
Výměna informací
informace. (DfAM)
➠ Dokáže si se spolupracovníky vyměnit informace o trati, případných stavebních pracích na trati nebo
o nákladu.
➠ Dokáže uvést údaje o místě úschovy vlakové dokumentace.
Dokáže se v běžných profesních i každodenních situacích zeptat a vyměnit si informace týkající se
zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM)
➠ Dokáže se zeptat na informace týkající se času odjezdů a příjezdů, zpoždění a čísla koleje nebo
vlaku a předat tyto informace dál.
➠ Dokáže se prostřednictvím radiového spojení zeptat výpravčího na přesný čas odjezdu.
Dokáže jednoduchým způsobem diskutovat o otázkách praktického rázu, pokud je oslovován zřetelně,
pomalu a přímo. Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat, kam se půjde, a domluvit se na setkání. (SERR)
➠ Dokáže navrhnout pozdější termín setkání.
(DfAM)
➠ Dokáže požádat, aby byl vyrozuměn hasičský sbor, lékař nebo policie.
➠ Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc při vyplňování formuláře.
Ú stní intera k ce B 1
Výměna informací
148
Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM)
➠ Dokáže při nepravidelnostech na trati vysvětlit, co se stalo, a popsat svoji polohu.
➠ Dokáže si se zaměstnanci hotelu vyměnit podstatné podrobné informace o pobytu.
rozhodnutí. (DfAM)
➠ Dokáže navrhnout místo a čas setkání nebo místo, kde by se měli vystřídat.
➠ Dokáže se v rámci neformální diskuse se spolupracovníky vyjádřit k tomu, zda bylo chování v náročné situaci na trati přiměřené či nikoliv.
DÁLKOVÝ ŘIDIČ
PŘÍKLAD 1 – Nakládka a vykládka zboží ve firemním areálu zákazníka
Místo: firemní areál zákazníka
Zúčastněné osoby: řidič, zaměstnanci úseku expedice / zaměstnanci skladu ve firmě zákazníka
Při vjezdu do firemního areálu se řidič ohlásí u vrátného. Ten by měl mít v optimálním případě k
dispozici plán dodávek. Řidič mu oznámí, že přiváží nebo hodlá odvézt určité zboží. Větší podniky nebo firmy disponují zpravidla plány dodávek a popř. také souborem předpisů (prospekty s
instrukcemi) doprovázených grafickými nákresy, které upravují chování řidičů v areálu firmy.
Na nakládací rampě v areálu zákazníka komunikuje řidič zpravidla se zaměstnancem úseku expedice. Řidiči nejsou obvykle odpovědní za nakládku a vykládku v areálu zákazníka. Dohlížejí
však na to, jak zaměstnanci skladu provádějí nakládku, a udílejí pokyny ohledně postupu při
nakládce, aby měli jistotu, že náklad bude dostatečně zajištěn.
Mimořádné situace:
Řidiči bývají často v časové tísni a kvůli delším čekacím dobám dochází občas na nakládací
rampě ke konfliktním situacím. Jako zaměstnanci přepravní společnosti jsou však vedeni k tomu,
aby se chovali vůči zaměstnancům skladu / zaměstnancům úseku expedice přívětivě. Závažnější
problémy musí v případě pochybností objasnit dispečer.
Občas se stane, že řidič obdrží informace o tom, do jakého závodu má jet a jaké zboží má vyzvednout, prostřednictvím sms zpráv teprve až na cestě. Na základě těchto okolností může v
jednotlivých případech dojít někdy k nedorozumění, např. že řidič přijede na místo o den dříve.
149
PŘÍKLAD 2 – Policejní kontrola během cesty
Místo: kabina řidiče, silnice (dálnice)
Zúčastněné osoby: řidič, policista
Při běžných policejních kontrolách musí být dálkový řidič schopen předložit nejen doklady k vozidlu, ale také veškeré průvodní dokumenty k nákladu. Kromě toho je povinen poskytnout informace o době řízení vozidla a o době odpočinku. To se zpravidla obejde bez problémů. Za problematické považují řidiči zejména to, že někteří policisté jsou vůči nim při komunikaci málo ohleduplní
nebo používají úřední jazyk (mluví takzvaně „v paragrafech“).
Mimořádné situace:
Pod vlivem obavy z prodlení s dodávkou a / nebo zákazu řízení může být kontakt s policií pro
řidiče spojen se stresem. V případě nejistoty se mohou řidiči obrátit na příslušného dispečera,
který převezme další komunikaci.
DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚLOH A KONTEXTU UŽÍVÁNÍ JAZYKA
Komunikativní
úloha
Kontext užívání
jazyka (místa,
osoby,
instituce)
Jazykové činnosti
Práce s typy
textů
týkajícím se převzetí /
přistavení nákladu
(popis cesty)
Komunikace s vrátným
u vjezdu do firemního
areálu zákazníka
Komunikace se
správcem skladu
ve firemním areálu
zákazníka / se
zaměstnanci úseku
expedice
Oznámení dodávky, popř.
pokynu / instrukce
Porozumění údajům o směru a pokynům k přistavení
nákladu
Prosba o instrukci / pomoc
Prosba o zopakování nebo
hláskování slova
Prosba o vysvětlení nebo
překlad
Porozumění údajům o směru
Naznačení (ne)porozumění
Porozumění
orientačním plánům
s piktogramy a značení
zákazníka
Kompletace
přepravních dokumentů
a provedení kontroly
převzetí
Vyplnění formuláře
a uvedení těchto údajů:
registrační značka
vozidla, registrační
značka připojeného
vozidla, kód, adresa,
jméno, hmotnost, údaje
o třech posledních
přepravních zásilkách
Udělení pokynů
k nakládce
Řešení problémů:
informování o škodě
na obalu a vysvětlení
vzniku škody
Komunikace se
zaměstnanci skladu
a úseku expedice
zákazníka (např.
zaměstnanci skladu,
popř. referenti oddělení
prodeje nebo nákupu)
Pozdrav a stručné představení vlastní osoby
Prosba o dovolení
Poskytnutí informací o existujících dokumentech
Prosba o pomoc: zeptat se
na přístroje, pomůcky pro
nakládání
Udělení pokynů k nakládce
Zodpovězení otázek týkajících se množství, hmotnosti,
velikosti
Jednoduchá reakce na
otázky: vyjádření souhlasu,
nesouhlasu, neznalosti
Ubezpečit / ujistit někoho
o něčem
Vysvětlení příčiny a průběhu
škody
Jednoduché posouzení situace: vyjádření lítosti, omluvy,
zdůvodnění
Nabídnutí pomoci a zeptat se
na přání
Upozornění na povinnost
Zeptat se na úmysl a proveditelnost
Rozloučit se
Porozumění,
pojmenování a vyplnění
průvodních dokumentů
k nákladu (dodací list,
nákladní list CMR)
150
Komunikace s policií při
silničních kontrolách:
poskytnutí informací
o době řízení vozidla
a o době odpočinku;
předložení dokladů
Komunikace s úřady
/ policií zpravidla
na okraji silniční
komunikace, na
parkovišti
Pozdrav a stručné představení vlastní osoby
Poskytnutí informací o existujících dokumentech
Uvedení údajů o době trvání,
četnosti
Vyjádření úmyslu, (ne)proveditelnosti, (ne)příslušnosti
Reakce na výzvu
Jednoduchá reakce na
otázky: vyjádření souhlasu,
nesouhlasu, neznalosti
Ubezpečit / ujistit někoho
o něčem
Jednoduché posouzení situace: vyjádření lítosti, omluvy,
zdůvodnění
Prosba o vysvětlení
Prosba o zopakování
Komunikace s policií
v problematických
situacích, např. při
nehodě
Zodpovězení otázek
policie
Komunikace s úřady /
policií, popř. s ostatními
účastníky silniční
nehody v místě nehody
Uvedení údajů o vlastní osobě
a o dopravci
Uvedení údajů o vozidle:
registrační značka vozidla,
registrační značka připojeného
vozidla, kód, údaj o hmotnosti
Jednoduchý popis události –
průběh nehody
Odpověď na jednoduché otázky a poskytnutí informací o:
době trvání, místu, cíli, směru,
úmyslu, jednání
Zdůvodnit něco, ospravedlnit
se, přiznat něco
Vyjádření nesouhlasu / námitky, trvat na něčem
Porozumění a vyplnění
formulářů policie,
zprávy o nehodě
Komunikace s chodci
nebo personálem
čerpací stanice: zeptat
se na cestu
Komunikace s chodci
a personálem čerpací
stanice na okraji silniční
komunikace, na čerpací
stanici
Zeptat se na cestu
Porozumění informacím
týkajícím se údajů o směru
a místu
Porozumění popisu
význačných budov, ulic atd.
Prosba o přeformulování,
o opětovné vysvětlení
Porozumění informacím
o cestě, porozumění
dopravním informačním
tabulím
Porozumění označeným
plánům cesty
Porozumění mapám
a plánům měst
(základní pojmy z oblasti
kartografie a geografie)
Zakoupení dálniční
známky
Komunikace
s personálem na
čerpací nebo mýtné
stanici
Vyjádření žádosti o produkt
(dálniční známka, mýtné)
Zeptat se na cenu
Porozumění
informačním textům
o výši poplatků (např.
na informačních
tabulích)
Komunikace
s personálem
dálničního odpočívadla
za účelem zajištění
stravování a noclehu
Komunikace
s personálem
odpočívadla / zařízení
„Autohof“ (pozn.
překl.: dopravní dvůr,
motel a servis pro
zaměstnance silniční
nákladní dopravy)
Pozdrav a rozloučení
Uvedení údajů o době trvání
pobytu
Provedení objednávky
Zeptat se na cenu
Zeptat se na lokalitu (na
parkovišti)
Prosba o pomoc, instrukci
Přijetí / odmítnutí nabídky
Slíbit něco nebo ujistit někoho
o něčem
Porozumění značení na
dálničním odpočívadle
151
Komunikace s policií / bezpečnostními orgány a celními úřady:
✓ dálkoví řidiči mají vůči policii povinnost poskytovat informace; při běžných kontrolách ale
i při nehodách jsou řidiči pod tlakem, aby neuvedli nesprávné údaje (obavy z restrikcí)
✓ při komunikaci se často setkávají s malou vstřícností ze strany policie, jejíž příslušníci často
používají úřední jazyk
Při komunikaci s chodci jsou dálkoví řidiči často konfrontováni s užíváním nářečí a rychlým tempem řeči; stává se, že protějšek v komunikaci není vždy ochoten nebo schopen zopakovat popis
cesty ve spisovném jazyce nebo zvolit jinou formulaci.
PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: DÁLKOVÝ ŘIDIČ
➠ Rozumí značení příjezdové cesty k závodu a v areálu závodu.
Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života.
(DfAM)
➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo plánu v písemných sděleních spolupracovníků.
➠ Dokáže cíleně vyhledat v katalogu náhradní díly ke známému přístroji. (DfAM)
➠ Rozumí plánům nakládky, orientačním plánům, meteorologickým a silničním mapám.
➠ Rozumí pokynům týkajícím se vjezdu do firemního areálu zákazníka, pokud jsou doprovázeny obrazovým materiálem.
➠ Dokáže rozpoznat klíčové informace v průvodních dokumentech k nákladu nebo ve zprávě o dopravní nehodě, jakož i údaje o druhém účastníkovi nehody a okolnostech nehody.
jazykem. (SERR A2+)
➠ Rozumí bezpečnostním předpisům upravujícím chování v areálu závodu, pokud jsou doprovázeny
piktogramy.
➠ Rozumí podstatným informacím, které uvedli jeho spolupracovníci v diskusních příspěvcích o konkrétním dálničním odpočívadle.
152
➠ Rozumí informacím o dalším vzdělávání, které se týká oblasti jeho / její činnosti.
➠ Dokáže rozpoznat v zápisu o nehodě podstatné informace týkající se průběhu nehody.
➠ Dokáže rozpoznat základní informace ve sděleních, která uvedli jeho spolupracovníci v diskusích pro
dálkové řidiče.
témat. (SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím v novinové zprávě o nehodě, stávce nebo silniční uzavírce.
➠ Rozumí cenovým údajům na dálničním odpočívadle.
Obvykle dokáže rozpoznat téma diskuse, které je svědkem, pokud je vedena v pomalé, jasně artikulované řeči. (SERR)
➠ Dokáže rozpoznat téma rozhovoru dvou policistů nebo zaměstnanců skladu, jehož je svědkem.
(SERR)
➠ Rozumí jednoduchým pokynům vrátného nebo zaměstnanců skladu, například aby počkal nebo aby
popojel k jiné rampě.
➠ Rozumí konkrétním pokynům týkajícím se chování v areálu závodu.
➠ Dokáže sledovat podrobný popis cesty ve firemním areálu zákazníka.
➠ Dokáže sledovat hlavní body rozhovoru mezi zaměstnanci skladu ve firemním areálu zákazníka.
Rozumí smyslu rozhlasového zpravodajství a jednoduchých nahrávek týkajících se běžných témat,
pokud jsou vysloveny poměrně pomalu a zřetelně.(SERR)
➠ Rozumí v rádiu zprávám o počasí a informacím o dopravní situaci.
153
➠ Dokáže při sledování televizního zpravodajství rozpoznat, zda jsou nějaké nové důležité informace
o dopravní situaci nebo zda byla vydána varování před nepříznivým počasím.
➠ Rozumí klíčovým informacím o místě a příčině nehody v televizním příspěvku nebo ve videonahrávce
o dopravní nehodě.
➠ Dokáže rozpoznat hlavní informace uvedené ve videonávodu, který se týká chování v areálu závodu.
Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních
programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR)
➠ Rozumí podstatným informacím ve zprávách o počasí a dopravní situaci.
Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé
a výslovnost jasná.
➠ Rozumí obsahu podstatných informací uvedených ve videonávodu, který se týká chování v areálu závodu.
➠ Dokáže doplnit podstatné údaje do nákladního listu CMR.
➠ Dokáže si poznamenat údaje týkající se popisu cesty nebo údaje o místě.
➠ Dokáže v diskusním příspěvku popsat vlastní zkušenosti s dálničním odpočívadlem nebo zkušenosti
při policejní kontrole.
➠ Dokáže doplnit do formuláře zprávy o nehodě údaje týkající se průběhu nehody.
➠ Dokáže si poznamenat údaje o druhém účastníkovi nehody.
154
(SERR)
➠ Dokáže popsat své pracoviště a svoji pracovní činnost.
➠ Dokáže v jednoduchých větách vylíčit průběh nehody.
➠ Dokáže v jednoduchých větách mluvit o dohodě se zaměstnancem skladu.
Ú stní projev B 1
➠ Dokáže popsat policii vznik a průběh nehody.
➠ Dokáže objasnit a zdůvodnit volbu trasy.
➠ Dokáže popsat obsluhu zvedací plošiny.
➠ Dokáže při policejní kontrole uvést a předat osobní údaje.
➠ Dokáže napsat svým spolupracovníkům krátkou písemnou zprávu o tom, že se nemůže dostavit na
plánované místo setkání včas.
(DfAM)
➠ Dokáže předat písemné údaje o vozidle a nákladu a vysvětlit, jak došlo k poškození nákladu.
NA DOSAŽENÍ CÍLE
155
Výměna informací
informace. (DfAM)
➠ Dokáže si vyměnit se spolupracovníky informace o plánované trase nebo o typu vozidla a nákladu.
➠ Dokáže uvést údaje o místě uložení průvodních dokladů ke zboží.
Dokáže se v běžných profesních i každodenních situacích zeptat a vyměnit si informace týkající se
zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM)
➠ Dokáže na čerpací stanici říct, jaký druh pohonné hmoty natankoval, a zeptat se na cenu.
➠ Dokáže se prostřednictvím mobilního telefonu zeptat svého spolupracovníka na konec dopravní
zácpy.
(SERR)
➠ Dokáže navrhnout pozdější termín setkání.
(DfAM)
➠ Dokáže svým spolupracovníkům sdělit, že bude potřebovat na vykládku více času.
➠ Dokáže požádat zaměstnance skladu, aby mu / jí vysvětlil funkci nakládacího můstku.
Ú stní intera k ce B 1
➠ Dokáže při policejní kontrole uvést údaje o zajištění nákladu.
➠ Dokáže zákazníkovi vysvětlit důvody poškození dodávky.
➠ Dokáže se zeptat na cestu a sledovat popis cesty.
Dokáže vyjádřit svůj názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických
rozhodnutí. (DfAM)
➠ Dokáže navrhnout místo a čas setkání nebo místo, kde by mělo dojít k vystřídání.
➠ Dokáže se v rámci neformální diskuse se svými spolupracovníky vyjádřit k tomu, zda bylo chování
v náročné dopravní situaci na silnici přiměřené či nikoliv.
profily jazykových POŽIADAVIEk
pre konkrétne
profesie
profily požiadaviek PRe:
zamestnancov a vedúcich finančných oddelení
vedúcich konštruktérov a zamestnancov / vedúcich oddelení výroby
rušňovodičov hnacích vozidiel
vodičov diaľkovej dopravy
158
OBSAH
Úvod...........................................................................................................................................159
Ciele a obsah........................................................................................................................159
Cieľové povolania a odbory...................................................................................................160
Súvislosti...............................................................................................................................160
Projekt JASNE – Alles klar! Úspešne komunikovať vo viacerých jazykoch..........................162
Časť 1 – Prehľad komunikatívnych činností a požiadaviek.................................................163
Ekonomické profesie na príklade vedúceho finančného oddelenia......................................163
Vedúci konštruktér a vedúci výroby.......................................................................................165
Rušňovodič hnacích vozidiel.................................................................................................167
Vodič diaľkovej dopravy.........................................................................................................168
Časť 2 – Profily používateľov jazyka a podrobné popisy cieľov vyučovania a učenia sa...170
Úvod k časti 2........................................................................................................................170
Ekonomické profesie – vedúci finančného oddelenia, účtovník............................................173
Vedúci konštruktér a vedúci výroby.......................................................................................182
Rušňovodič hnacích vozidiel.................................................................................................191
Vodič diaľkovej dopravy.........................................................................................................198
159
ÚVOD
CIELE A OBSAH
Cieľom tejto publikácie je zmapovanie požiadaviek na používanie cudzích jazykov v konkrétnych
profesijných kontextoch a ich názorné objasnenie na základe konkrétnych príkladov používania
jazyka a typov textov.
Profily jazykových požiadaviek pre konkrétne profesie boli vytvorené na základe analýzy jazykových potrieb, ktorá bola vykonaná medzi nemeckými, rakúskymi, poľskými, českými a slovenskými firmami, a to hlavne medzi členmi Poľsko-nemeckej obchodnej a priemyselnej komory
(AHKPL) a Česko-nemeckej obchodnej a priemyselnej komory (ČNOPK). Tieto profily jazykových
požiadaviek tvoria súčasne základ pre interaktívne a multimediálne jazykové moduly, ktoré sú
vyvíjané pre vybrané profesie v rámci projektu "Jasne – Alles klar! Úspešne komunikovať vo
viacerých jazykoch" .
ČASŤ 1
… je zameraná na zamestnávateľov, zamestnancov, ale aj na uchádzačov o prácu a poskytuje
prehľad o:
✓ komunikatívnych oblastiach v konkrétnych profesiách55,
✓ všeobecných cieľoch vyučovania a učenia sa pri vyučovaní cudzích jazykov zameranom na
profesijné potreby používateľov, ktoré zodpovedá jazykovým úrovniam A2 (A2 +) a B1 (B1
+) Spoločného európskeho referenčného rámca pre jazyky (SERR).
Publikácia tým pomáha realisticky posúdiť jednak komunikatívne požiadavky na pracovisku, a jednak vlastné jazykové schopnosti v oblasti základného a samostatného užívania jazyka.
ČASŤ 2
… je zameraná na učiteľov, tvorcov kurzov a kurikúl a autorov učebníc a prináša pre každé z cieľových povolaní:
✓ konkrétny profil používateľa jazyka, t.j. detailný popis komunikatívnych úloh a jazykových
činností, prehľad často používaných typov textov a náčrt profesijného kontextu používania
jazyka,
✓ prípadové príklady, t.j. typické komunikačné situácie na pracovisku, ktoré uviedli dopytované osoby v rámci rozhovorov,
✓ podrobné popisy cieľov vyučovania a učenia sa zameraných na profesijné potreby používateľov, ktoré názorne objasňujú modelové stupnice pre jazykové úrovne A2 (A2 +) a B1 (B1 +)56
uvedené v kapitole 4 Spoločného európskeho referenčného rámca pre jazyky.
Tento materiál je preto treba chápať ako určitý návod na koncipovanie jazykových kurzov a materiálov zameraných na potreby konkrétnych profesií: popis komunikatívnych úloh, kontextu používania jazyka a prípadových príkladov môžu používateľovi publikácie ukázať, na ktoré situácie by
mali byť účastníci kurzu pripravovaní. Podrobné popisy cieľov výučby zameraných na profesijné
potreby a ilustrácie deskriptorov definovaných v SERR zároveň uľahčujú stanovenie konkrétnych
medzníkov vo vyučovacom procese a projektovaní kurikúl pre kurzy zamerané na profesijné kontexty, či ide o sylaby funkčno-pojmového, situačného, alebo zameraného na úlohy a zručnosti.
Pojem komunikatívna oblasť je tu používaný v zmysle komplexnej úlohy, ktorý je spojený s určitými jazykovými požiadavkami a komunikatívnymi úlohami. Jeho použitie sa tak úzko opiera o pojem oblasť pôsobnosti u
Weissenberga, ktorý ho vzťahuje výlučne na "súbory činností v profesijných situáciách, popr. v situáciách na
pracovisku "(Weissenberg 2010:, str. 23).
56
Okrem deskriptorov definovaných v SERR boli tiež skúmané popisy zručností obsiahnuté vo švajčiarskej rámcovej koncepcii "Nemčina pre pracovný trh" (Deutsch für den Arbeitsmarkt ", DfAM). Tento dokument sa zameriava
a na základe Referenčného rámca formuluje popisy zručností pre európske kompetenčné úrovne jazykových
znalostí A1, A2 a B1 najmä pre profesijné kontexty.
55
160
CIEĽOVÉ POVOLANIA A ODBORY
Pri výbere cieľových povolaní sme sa zásadne riadili dopytom po zamestnancoch so znalosťou jazyka obchodných partnerov zo zúčastnených krajín57. Analýza jazykových potrieb ukázala
nutnosť jazykových znalostí najmä u firiem podnikajúcich v oblasti automobilového priemyslu,
strojárstva, výroby nástrojov a zariadení, energetiky, stavebníctva, sektora služieb (okrem iného
IT, riadenie projektov, poradenstvo) a u dodávateľov automobilového priemyslu. Znalosti cudzích
jazykov sú veľmi často až často58 vyžadované predovšetkým na týchto pozíciách:
✓ vedenie spoločnosti a asistent / ka vedenia spoločnosti,
✓ vedúci obchodno-ekonomického oddelenia (najmä v oblasti personalistiky, účtovníctva, predaja a marketingu),
✓ vedúci konštruktér, popr. vedúci výroby,
✓ pracovník oddelenia nákupu.
Ďalej boli oslovené firmy podnikajúce v oblasti dopravy. So zreteľom na štrukturálnu povahu
projektu je tu zastúpený relatívne malý počet respondentov. Z rozhovorov so školiteľmi, poskytovateľmi jazykových kurzov a zamestnancami železničných a logistických spoločností však vyplynulo, že profesijná skupina rušňovodičov hnacích vozidiel a profesionálnych vodičov pôsobiacich
v oblasti cezhraničnej dopravy musí bežne používať jazyk susednej krajiny.
Pre účely programov vyučovania cudzích jazykov sú tu opísané pre vyššie uvedené povolania
detailné profily používateľov jazyka a konkrétne ciele vyučovania a učenia sa. Požiadavky kladené na jazykové kompetencie u ekonomických profesií sú pritom zástupne opísané na príklade
vedúceho, popr. zamestnancov finančného oddelenia. Vzhľadom k tomu, že už existuje podrobný
profil jazykových požiadaviek pre profesiu obchodného asistenta (porov. Vogt 2011), upustili sme
od zámeru zostaviť jazykový profil pre pozíciu asistent / ka vedenia spoločnosti.
SÚVISLOSTI
PREČO JE DÔLEŽITÁ PODPORA ODBORNÝCH cudzojazyčných ZNALOSTÍ
so zameraním na konkrétne profesie?
Podpora nadodborových kľúčových kompetencií, ako sú napríklad znalosti cudzieho jazyka, je
dnes dôležitejšia než kedykoľvek predtým. Od Európanov sa očakáva, že budú schopní sa lepšie prispôsobiť prudko sa meniacemu trhu práce, ktorý na uchádzača kladie čoraz náročnejšie
požiadavky (ET 2020).
Zo štúdií, ktoré boli vykonané z poverenia Európskej komisie, a ktoré skúmajú dôsledky nedostatočných cudzojazyčných znalostí zamestnancov firiem na európsku ekonomiku, vyplýva, že
najmä menšie a stredne veľké firmy prichádzajú o zákazky z dôvodu nedostatočných znalostí
cudzích jazykov (ELAN 2006). Kým v mnohých európskych krajinách a v celom rade odborných
oblastí sa na angličtinu pozerá ako na modernú linguu franku, znalosť ktorej sa na medzinárodných trhoch často predpokladá ako samozrejmá, ukazujú prípadové štúdie úspešných firiem, že
viacjazyčná koncepcia so sebou prináša jasné konkurenčné výhody a že môže hrať rozhodujúcu
úlohu, pokiaľ ide o úspešné prispôsobenie sa požiadavkám trhu (PIMLICO 2011).
ČO JE DÔLEŽITÉ PRI rozvíjaní znalostí ODBORNÉHO CUDZIEHO JAZYKA?
Učenie sa a zvládnutie odborného cudzieho jazyka nemožno stotožňovať s osvojením si odbornej
slovnej zásoby, pretože učenie sa jazyka zahŕňa sprostredkovanie jazykových znalostí a najmä
zručností pre úspešné zvládnutie bežných úloh na pracovisku aj v ťažkých komunikačných situ-
V rámci šetrenia boli respondenti zo zúčastnených krajín dopytovaní ohľadom potreby jazykových znalostí nemčiny, poľštiny, češtiny a slovenčiny.
58
Výsledky dopytovania sú k dispozícii na adrese www.jasne-online.eu.
57
161
áciách59. To znamená, že rozvíjanie znalostí odborného cudzieho jazyka v konkrétnej profesijnej
oblasti musí nadväzovať na konkrétne situácie na pracovisku a komunikatívne oblasti, v ktorých
je cudzí jazyk používaný60.
Rozvíjanie cudzojazyčných znalostí nemôže byť pritom zamerané len na sprostredkovanie odbornej terminológie alebo všeobecných jazykových kompetencií (slovná zásoba, gramatika, znalosť sociálnych konvencií pri používaní jazyka atď.), ale musí rozvíjať jazykové zručnosti (porozumenie, hovorenie, písanie) a schopnosť konať v cudzom jazyku (interakcia a kooperácia). Tieto
zručnosti sú nerozlučne spojené s odbornou kompetenciou, ktorá zahŕňa odborné znalosti, procedurálne a strategické znalosti a metodickú kompetenciu. Spoločný európsky referenčný rámec
pre jazyky (SERR) špecifikuje pre rôzne jazykové úrovne súhrn vedomostí a zručností, ktoré sú
potrebné na úspešnú činnosť a komunikáciu v príslušnom cudzom jazyku.
Akú ÚLOHU má Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky PRI
MODERNom vyučovaní CUDZÍCH JAZYKOV?
Dokument Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR) predstavuje od roku 2001
v krajinách Európskej únie uznávaný spoločný základ pre vypracovanie učebných plánov, jazykových učebníc a kurikulárnych smerníc, ktorý poskytuje prehľadný a zrozumiteľný súhrn jazykových zručností a umožňuje ich porovnanie na niekoľkých stupniciach úrovní. Referenčný rámec
definuje početné popisy cudzojazyčných zručností a výkonov (tzv. deskriptory) pre každodenné
a všeobecne odborné situácie, ale aj situácie súvisiace so vzdelaním.
Výhody Referenčného rámca sú zrejmé na prvý pohľad. Rámec poskytuje veľmi presný popis
a odstupňovanie úrovní zvládnutia jazykových činností v danom cudzom jazyku. Z tohto dôvodu
sa tiež stal materiál Rámca referenčným dokumentom pre početné diskusie o cieľoch moderného
vyučovania jazykov a v neposlednom rade vďačí moderné vyučovanie jazykov práve Referenčnému rámcu za zvýšenie významu receptívnych čiastkových kompetencií (porov. Vogt 2011, str.
62). Navrhnutý systém referenčných úrovní prispel k celkovo väčšej prehľadnosti procesu vyučovania cudzích jazykov a tiež k zvýšeniu výpovednej hodnoty programov vyučovania cudzích
jazykov a jazykových testov.
V Referenčnom rámci sú ale tiež výslovne vyjadrené výzvy a odporúčania, aby popisy cieľov vyučovania a učenia sa boli interpretované na pozadí učebnej situácie konkrétnej cieľovej skupiny
a aby boli upravované podľa ich potrieb (SERR 2006, str. 7,8). Požiadavka na názorné objasnenie popisov cudzojazyčných zručností a výkonov sa vzťahuje najmä na vyučovanie jazykov
zamerané na konkrétne profesie (porov. Vogt 2011).
Bezprostredne po svojom zverejnení sa však dokument stal predmetom najrôznejších kritických
ohlasov. Už v roku 2001 bola vznesená námietka, podľa ktorej sa navrhnutý systém škálovania
javí v rôznych kultúrnych kontextoch ako problematický (porov. Quetz 2001, str. 561). Táto problematickosť sa odráža aj v definovaní tzv. „plus úrovní" (A1 +, A2 +, B1 +), ktoré sa veľmi často
vyskytujú v mnohých lokálnych vzdelávacích kontextoch.
Ďalším kritickým bodom sú chýbajúce stupnice pre meranie úrovne interkultúrnej kompetencie,
ktorej rozvíjanie predstavuje v súčasnej dobe jednu z najdôležitejších súčastí moderného vyučovania cudzích jazykov (porov. Kecker 2011, str. 76f). Niektorí odborníci namietajú, že zameranie
Referenčného rámca na kompetencie je síce založené na konaní a autonómii študentov / používateľov a predpokladá existenciu vhodného vyučovacieho materiálu, avšak didaktika navrhnutá
rámcom si vraj veľmi často vystačí s inštruktívnym prístupom, hoci je založená na konštruktivistických modeloch učenia (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematickými sa
Porovnaj kritiku príliš silného zamerania na sprostredkovanie odborného jazyka u Weissenberga (Weissenberg
2010, str. 16)
60
Podľa Weissenberga by pritom mala mať podpora jazykových znalostí súvisiacich s povolaním nárok "stále
znova vytvárať koncepčné vzťahy ku konkrétnej profesijnej situácii účastníkov, a to pred aj v priebehu procesu
učenia" (Weissenberg 2010, str. 15).
59
162
podľa niektorých názorov tiež javí systém škálovania, ktorý bol priradený tradičným oblastiam
zručností a nezahŕňa začlenenie jazykových zručností (Roche 2013, str. 220). Štruktúra kompetencií v rámci však zohľadňuje sprostredkovanie (mediáciu) a interakciu, vďaka ktorým získavajú
tradičné oblasti zručností nový význam.
Ako boli definované komunikatívne OBLASTI PRE CIEĽOVé POVOLANIA?
Základ pre vytvorenie profilov používateľov jazyka a príkladov popisov cudzojazyčných zručností
a výkonov tvoria výsledky analýzy jazykových potrieb. V rámci široko poňatého prieskumu boli
identifikované profesijné skupiny a pracovné pozície, u ktorých sú na pracovisku obzvlášť často
vyžadované znalosti cudzích jazykov. Na základe analýzy rámcových kurikúl príslušných učebných odborov, profesijných profilov a profilov požiadaviek pracovných agentúr a národných databáz kompetencií boli definované relevantné komunikatívne oblasti, ktoré boli následne skúmané
v rámci rozhovorov so zamestnancami oslovených firiem z hľadiska ich skutočnej dôležitosti.
Zisťovalo sa, aké typy textov je potrebné v rámci štúdia cudzieho jazyka zvládnuť a ako sú účastníci konania tolerantní voči pravopisným chybám a používaniu nesprávnych výrazov u svojho
partnera v komunikácii. Z rozhovorov s účastníkmi navyše vyplynuli ďalšie sociálne a interkultúrne kompetencie, ktoré považujú zamestnanci pri komunikácii s materskou spoločnosťou alebo
spolupracujúcim partnerom za významné.
Na základe zistených jazykových činností, kontextov používania jazyka a typov textov boli pre
komunikatívne činnosti súvisiace s jednotlivými profesiami spresnené popisy cudzojazyčných
zručností a výkonov (tzv. deskriptory) definovaných v Referenčnom rámci a v nadväznosti na to
názorne objasnené na príkladoch (viac o metodike rozhovorov viď strana 170).
Projekt JASNE – Alles klar! Úspešne komunikovať
vo viacerých jazykoch
Cieľom projektu …
… je zvýšiť efektivitu jazykových firemných kurzov a zlepšiť jazykové znalosti zamestnancov
v každodennom pracovnom živote.
V rámci projektu vzniknú …
✓ detailné profily jazykových požiadaviek pre konkrétne profesie so zameraním na povolania s vysokou potrebou jazykových znalostí, najmä pre zamestnancov firiem, ktoré
podnikajú v oblasti automobilového a strojárskeho priemyslu, v oblasti výroby nástrojov
a zariadení, logistiky a ako dodávatelia automobilového priemyslu – tieto profily budú slúžiť
tvorcom kurzov ako príručka pre interkultúrne vyučovanie cudzích jazykov zamerané na
profesijné kontexty,
✓ interaktívne cross-mediálne vyučovacie moduly, ktoré umožnia filtrovanie materiálov
podľa tém alebo komunikačných situácií a ich zostavenie ako individuálnych modulov pre
rôzne kurzy, aplikácie pre nácvik dôležitých fráz a štruktúr,
✓ pilotné kurzy, ktoré umožnia zapojenie vyučovacích modulov do systému riadenia vyučovania (napr. Moodle) a ich doplnenie o ďalšie kooperatívne aktivity pre študentov / používateľov jazyka, príručka pre učiteľov.
Cieľové jazyky: nemčina, čeština, poľština, slovenčina
Projektový tím tvoria …
✓ Technická univerzita v Drážďanoch, Multimediálne centrum pre výučbu jazykov (Technische
Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum)
✓ fictionfarmer GbR, Berlín
✓ Univerzita Karlova v Prahe, Ústav jazykovej a odbornej prípravy, pracovisko Liberec (Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, pracoviště Liberec)
163
✓ Česko-nemecká obchodná a priemyselná komora, Praha
✓ Jazykové kompetenčné centrum pri Dolnorakúskej krajinskej akadémii, Deutsch-Wagram
(Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram)
✓ Jagelovská univerzita v Krakove, Katedra pre vyučovanie poľského jazyka ako cudzieho
jazyka, Krakov (Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego,
Kraków)
✓ Poľsko-nemecká obchodná a priemyselná komora, Varšava
✓ Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania
Financovanie: Projekt je financovaný z prostriedkov Európskej komisie v rámci Programu celoživotného vzdelávania.
Výsledky projektu budú k dispozícii od decembra 2015 na adrese: www.jasne-online.eu.
ČASŤ 1 – PREHĽAD komunikatívnych ČINNOSTÍ
A POŽIADAVIEK
EKONOMICKÉ PROFESIE Na príklade vedúceho FINANČNÉHO
ODDELENIA
komunikatívne OBLASTI61
Komunikácia s oddelením controllingu materskej spoločnosti a s členmi vedenia spoločnosti
✓ prezentácia obchodných výsledkov (videokonferencie)
✓ porady a telefónne hovory týkajúce sa situácie vo firme, napr. riešenie ekonomických otázok
s dodávateľmi.
Realizácia zmlúv a podnikové účtovníctvo
✓ vyhodnotenie ponúk kontrola prijatých a odoslaných platieb, upomienkovanie platieb
✓ schválenie a potvrdenie faktúr a objednávok (práca s cudzojazyčným účtovným softvérom)
Výkazníctvo
✓ zostavenie a prezentácia mesačných, štvrťročných a ročných účtovných závierok
✓ prezentácia činnosti a vývoja spoločnosti v číslach
Komunikácia na oddelení
✓ vedenie porád so zamestnancami a účasť na poradách
✓ pridelenie, plánovanie a kontrola úloh
Komunikácia s bankou alebo externými poskytovateľmi služieb (napr. mobilní operátori)
Komunikácia s ďalšími oddeleniami, najmä s oddelením IT
61
Opísané komunikatívne oblasti uviedlo aspoň 50% opýtaných zamestnancov ako relevantné pre použitie cudzieho jazyka.
164
VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA
POVOLANí62
A2
POROZUM ENI E: čí tani e, počú va n ie a a udiovizuáln a rece pc ia
„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne
týkajú (napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR)
Rozumie krátkym a jednoduchým textom, ktoré prezentujú spoločnosť a oblasti jej činnosti. Dokáže
vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v jednoduchých textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako
sú napr. inzeráty, prospekty, ponuky, krátke správy, oznámenia týkajúce sa dohodnutia termínu a plánovania, faktúry, dobropisy a dodacie listy.
Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v krátkych a zrozumiteľných oznámeniach spolupracovníkov, zákazníkov alebo dodávateľov, ktoré sa týkajú termínov a pracovných postupov u známych
procesov súvisiacich s realizáciou zákazky.
Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, pokiaľ sú vyslovené pomaly a zreteľne.
A2
ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií
„Dokáže komunikovať v jednoduchých a rutinných úlohách vyžadujúcich si jednoduchú a priamu výmenu informácií o známych a bežných záležitostiach. Dokáže jednoduchými termínmi opísať svoje rodinné
zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb."
(SERR)
Dokáže napísať jednoduché oznámenie, napríklad telefonický odkaz. S využitím textových šablón obsiahnutých v emaile dokáže odovzdať informácie o dohodnutých termínoch a požiadať o zaslanie, príp.
odovzdanie dokumentov.
Dokáže zadať fakturačné údaje do účtovného softvéru s cudzojazyčným užívateľským prostredím.
Dokáže vybaviť na pracovisku jednoduché telefonické hovory a spýtať sa na fakturačné údaje, ceny
alebo dôvody omeškania s platbou a reagovať na tieto otázky.
Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc alebo vysvetlenie. Dokáže oznámiť, že bude potrebovať
viac času na realizáciu úlohy.
B1
„Rozumie hlavným bodom zrozumiteľnej spisovnej vstupnej informácie o známych veciach, s ktorými
sa pravidelne stretáva v práci, škole, voľnom čase atď. Dokáže sa zorientovať vo väčšine situácií, ktoré
môžu nastať počas cestovania v oblasti, kde sa hovorí týmto jazykom.“ (SERR)
Rozumie štandardným textom, obvyklým štandardným listom a oznamom obsahujúcim informácie
o pracovných postupoch, o realizácii zmluvy a podnikovom účtovníctve, s ktorými sa bežne stretáva
na pracovisku.
Rozumie hlavným bodom na poradách vedenia spoločnosti alebo oddelenia, ktoré sa týkajú menej
komplexných tém.
Rozumie video návodu, ktorý sa týka použitia účtovného softvéru.
62
u uvedené popisy cudzojazyčných zručností citujú globálne deskriptory definované v Spoločnom európskom
T
referenčnom rámci pre jazyky (SERR) a obmedzujú ich na používanie jazyka v profesijných kontextoch. Uvedené príklady objasňujú popisy zručností na základe konkrétnych situácií a typov textov.
165
B1
„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe alebo o ktoré sa osobne zaujíma.
Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje
názory a plány.“ (SERR)
S použitím textových šablón dokáže napísať dodávateľom a zákazníkom štandardné listy, ako napríklad
dopyty, ponuky, objednávky, potvrdenia objednávok a upomienky, a reagovať na ne.
V súvislosti s uchádzaním sa o zamestnanie dokáže napísať prehľadný životopis. (DfAM)
Dokáže sa bez prípravy zúčastniť porady oddelenia o pracovných postupoch a o realizácii zmluvy
a podnikovom účtovníctve. Dokáže prezentovať najdôležitejšie výsledky porady, ak sa môže pripraviť.
Dokáže jednoducho podať informácie o výrobkoch podniku alebo o platobných podmienkach. Dokáže
požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponukách, objednávkach alebo faktúrach.
VEDÚCI KONŠTRUKTÉR A VEDÚCI VÝROBY
komunikatívne OBLASTI
KĽÚČOVÁ TÉMA: plánovanie a riadenie výroby
Komunikácia s technológmi / zamestnancami výrobného procesu
✓ prerokovanie jednotlivých výrobných a montážnych krokov
✓ dohodnutie pracovných plánov a výrobných kusovníkov
✓ kontrola dodržiavania štandardov kvality
Komunikácia s ďalšími oddeleniami v spoločnosti ohľadom personálneho plánovania a plánovania materiálu
✓ vedenie porád a pracovných schôdzok a účasť na nich
Vedenie a zaškolenie zamestnancov
Dokumentácia pracovných procesov, prípadných porúch a ich príčin
KĽÚČOVÁ TÉMA: KONŠTRUKCIA
Inovácia, popr. optimalizácia výrobkov, strojov alebo zariadení, popr. ich jednotlivých častí; spolupráca s ďalšími inžiniermi a technikmi
✓ komunikácia s konštrukčným oddelením alebo oddelením výroby
✓ účasť na poradách a uzatváraní ústnych a písomných dohôd
✓ popis a prezentácia pracovných postupov
✓ dokumentácia pracovných výsledkov
KOMUNIKÁCIA S externými subjektmi: NÁKUP, DODÁVKY A ZÁKAZNÍCKY SERVIS
Komunikácia s dodávateľmi
Komunikácia s oddelením nákupu a logistiky
Poradenstvo a starostlivosť o zákazníkov (všeobecný zákaznícky servis a technická údržba)
Montáž prístroja, uvedenie prístroja do prevádzky
✓ zaškolenie obsluhy prístroja u zákazníka
✓ komunikácia so zákazníkmi
✓ koordinácia odborných pracovníkov na mieste
166
VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA POVOLANí63
A2
„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne týkajú
(napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR)
Dokáže vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v jednoduchých textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako sú napríklad katalógy výrobkov, ponuky, výrobné kusovníky, krátke správy, faktúry a dodacie listy. Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v technických výkresoch opatrených popismi
a v konštrukčnej dokumentácii.
Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznámeniach
vo výrobnej hale.
Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, pokiaľ sú vyslovené pomaly a zreteľne.
A2
„Dokáže komunikovať v jednoduchých a rutinných úlohách vyžadujúcich si jednoduchú a priamu výmenu
informácií o známych a bežných záležitostiach. Dokáže jednoduchými termínmi opísať svoje rodinné zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb." (SERR)
Dokáže napísať jednoduchý oznam, napríklad telefonický odkaz. S využitím textových šablón obsiahnutých v
emaile dokáže predať informácie o ďalších krokoch výroby a požiadať o zaslanie, príp. odovzdanie dokumentov.
Dokáže zadať technické dáta týkajúce sa výrobku do konštrukčného softvéru s cudzojazyčným užívateľským prostredím.
Dokáže vybaviť na pracovisku jednoduché telefónne hovory, a napr. pri rokovaní s veľkoobchodnou firmou
povedať, čo hľadá, a opýtať sa na cenu, množstvo a kvalitu. V rámci jednoduchého rozhovoru so zamestnancami vo výrobnej hale si dokáže vymeniť informácie o fungovaní stroja a popr. sa opýtať na problém
Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať na realizáciu úlohy viac času. Dokáže spolupracovníkom navrhnúť spoločné prerokovanie výkresu pri počítači.
B1
Rozumie štandardným textom a oznámeniam, ako sú napríklad dokumentácia k prístrojom, správy
o chybách a popisy výrobkov, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku.
Rozumie podstatným bodom dlhších rokovaní vo výrobnej hale, ktoré sa týkajú napr. porúch stroja.
Rozumie pokynom týkajúcim sa výrobných a montážnych postupov a údržby známeho stroja. Rozumie
video návodu k softvéru, ktorý používa v oblasti svojej pracovnej činnosti.
B1
„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe alebo o ktoré sa osobne zaujíma.
Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje
názory a plány.“ (SERR)
Dokáže napísať krátku správu o chybách alebo oznámenie o vzniku škody. S použitím textových šablón dokáže
napísať emaily a listy týkajúce sa potreby materiálu a kontroly kvality. Dokáže vybaviť technický výkres popismi.
V súvislosti s uchádzaním sa o zamestnanie dokáže napísať prehľadný životopis. (DfAM)
Dokáže sa bez prípravy zúčastniť porady oddelenia alebo rokovania vo výrobnej hale o pracovných procesoch alebo známych témach. Dokáže vysvetliť obsluhu stroja ako sled jednoduchých krokov.
Dokáže podať informácie o vlastnej činnosti, o oddelení, firme, výrobkoch a pracovných postupoch. Dokáže požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponukách alebo technických výkresoch.
63
u uvedené popisy cudzojazyčných zručností citujú globálne deskriptory definované v Spoločnom európskom
T
referenčnom rámci pre jazyky (SERR) a obmedzujú ich na používanie jazyka v profesijných kontextoch. Uvedené príklady objasňujú popisy zručností na základe konkrétnych situácií a typov textov.
167
Rušňovodič hnacích vozidiel64
Komunikácia s výpravcom prostredníctvom rádiového spojenia
✓ ohlásenie a oznámenie pripravenosti k odchodu
✓ komunikácia na trati prostredníctvom signálov
✓ oznámenie mimoriadnych udalostí na trati prostredníctvom rádiového spojenia
✓ oznámenie technických problémov
Komunikácia na stanici s výpravcom a ďalšími zamestnancami železnice, ako napr. vozovými
disponentmi, posunovačmi, výhybkármi a strojmajstrami
✓ vykonanie pokynov
✓ prevzatie zmien v cestovnom poriadku a prehľad pomalých jázd
Komunikácia s železničnou inšpekciou alebo políciou v prípade výskytu mimoriadnych udalostí
na trati
✓ poskytnutie informácií súvisiacich s daným prípadom
✓ vyplnenie príslušných formulárov
POVOLANí
A2
Dokáže vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v odborných textoch, súvisiacich s jeho profesiou,
ako sú napríklad pokyny a nariadenia, prehľady pomalých jázd a cestovné poriadky.
Rozumie informáciám o odchodoch a príchodoch vlakov, čísle vlaku alebo čísle koľaje, obsiahnutým
v stručných, zrozumiteľných a jednoduchých oznamoch strojmajstra alebo výpravcu.
Rozumie kľúčovým informáciám v televíznom príspevku alebo videu o dopravnej nehode.
A2
zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb.
" (SERR)
Dokáže si zapísať poznámky o zmene cestovného poriadku a na základe textu diktovaného výpravcom
napísať pokyn alebo nariadenie.
Dokáže doplniť do štandardného formulára základné údaje o čase, mieste, osobe a vlaku.
Dokáže sa prostredníctvom rádiového spojenia vo vlaku alebo na stanici opýtať na zmenené časy odchodov, meškanie alebo aktuálne stavebné práce na trati a reagovať na súvisiace otázky.
Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc alebo vysvetlenie. Dokáže oznámiť, že bude potrebovať
viac času.
64
Príslušníčky ženského pohlavia sú v príslušných pracovných označeniach zahrnuté pod všeobecné pomenovania v mužskom rode ako rušňovodič hnacích vozidiel, posunovač, vozový disponent a výpravca.
168
B1
Rozumie štandardným textom, ako sú napríklad nariadenia a predpisy týkajúce sa správania sa pri
konkrétnych signáloch, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku.
Dokáže sledovať popis cesty. Rozumie pokynom výpravcu v prípade mimoriadnej udalosti.
Rozumie podstatným informáciám v televíznom spravodajstve o počasí a dopravnej situácii.
B1
„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe, alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť
svoje názory a plány.“ (SERR)
Dokáže doplniť vo formulári údaje týkajúce sa priebehu nehody. Dokáže jednoducho opísať vlastné
skúsenosti s mimoriadnymi udalosťami, napr. v diskusnom príspevku.
Dokáže opísať polícii priebeh nehody. Dokáže vysvetliť, prečo došlo k oneskoreniu odchodu vlaku alebo
k meškaniu ďalšej jazdy.
Dokáže predať informácie o rušni, zoznamu vagónov, aktuálnych pokynoch a zmenách cestovných
poriadkov.
vodič diaľkovej dopravy
Komunikácia so zamestnancami skladu a úseku expedície vo firme u zákazníka
✓ porozumenie pokynom týkajúcim sa prevzatia / pristavenia nákladu
✓ vykonávanie dohľadu pri nakládke a poskytnutie poradenskej pomoci zamestnancom vykonávajúcim nakládku
✓ zabezpečenie naloženého tovaru
✓ porozumenie platným bezpečnostným predpisom a prevádzkovým nariadeniam a ich dodržiavanie
✓ príprava a kompletizácia sprievodných dokumentov
Komunikácia s chodcami, personálom diaľničných odpočívadiel a kolegami
✓ spýtať sa na cestu, rozumieť informáciám o smere cesty, rozumieť dopravným informačným
tabuliam
✓ komunikácia s personálom diaľničných odpočívadiel v súvislosti so zaistením nocľahu, stravovania a platbou poplatkov za parkovanie
Komunikácia s políciou
✓ v prípade dopravnej nehody alebo iného incidentu: uvedenie informácií o priebehu dopravnej nehody, osobných údajov, údajov o náklade a vozidle
✓ pri policajnej kontrole: poskytnutie informácií o náklade, dobe riadenia vozidla, dobe odpočinku a o sprievodných dokumentoch
169
POVOLANí
A2
Dokáže nájsť konkrétne predvídateľné informácie v odborných textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako
sú napríklad plány nakládky a predpisy pre vchádzanie do firemného areálu zákazníka, ak sú sprevádzané nákresmi a piktogramami.
Chápe podstatu krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznamov zamestnancov skladu pri nakládke
a vykládke tovaru. Rozumie informáciám personálu diaľničných odpočívadiel ohľadom nocľahu a stravovania.
Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, ktoré sa týkajú správania v firemnom areáli
zákazníka.
A2
zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb.
" (SERR)
Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa popisu cesty alebo udania miesta.
Dokáže doplniť dôležité údaje do nákladného listu CMR.
Dokáže sa na diaľničnom odpočívadle alebo vo firemnom areáli zákazníka opýtať na cestu, na ceny
alebo na dopravnú situáciu a reagovať na predvídateľné otázky.
Dokáže požiadať spolupracovníkov alebo zamestnanca skladu o pomoc alebo vysvetlenie. Dokáže
oznámiť, že bude potrebovať viac času na nakládku alebo vykládku tovaru.
B1
Rozumie štandardným textom, ako sú sprievodné dokumenty k tovaru, predpisy týkajúce sa správania
vo firemnom areáli zákazníka a bezpečnostné predpisy, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku.
Dokáže sledovať podrobný popis cesty vo firemnom areáli zákazníka. Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii.
Rozumie pokynom týkajúcim sa obsluhy pomôcok pri nakladaní tovaru. Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, ktoré sa týkajú správania sa vo firemnom areáli zákazníka.
B1
„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe, alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť
svoje názory a plány.“ (SERR)
Dokáže doplniť vo formulári údaje týkajúce sa priebehu nehody. Dokáže jednoducho opísať svoje skúsenosti s diaľničným odpočívadlom, napr. v diskusnom príspevku.
Dokáže polícii opísať príčiny a priebeh nehody. Dokáže zákazníkovi vysvetliť, prečo je dodávka poškodená.
Dokáže pri policajnej kontrole podať informácie týkajúce sa zabezpečenia nákladu.
170
ČASŤ 2 – PROFILY POUŽÍVATEĽOV JAZYKA A Detailné
popisy CIEĽOV Vyučovania A učenia sa
ÚVOD K ČaSTI 2
Tvorcovia kurzov a kurikúl, ktorí vytvárajú programy vyučovania cudzích jazykov zamerané na
potreby konkrétnych profesií, potrebujú mať jasnú predstavu, aké jazykové požiadavky musia
študenti / používatelia v každodennom profesionálnom živote spĺňať, v akých kontextoch používajú a potrebujú cudzojazyčné znalosti, teda ako samotní študenti / používatelia, ale aj zamestnávatelia hodnotia konkrétnu potrebu znalosti cudzieho jazyka. Časť 2 tohto dokumentu si kladie za
cieľ poskytnúť podrobný náčrt jazykovo komunikatívnych požiadaviek týkajúcich sa používania
cudzieho jazyka v cieľových povolaniach, na základe ktorých sú odvodené podrobné ciele vyučovania a učenia sa pre programy vyučovania cudzích jazykov na referenčných úrovniach A2(A2+)
a B1 (B1+).
METODIKA ANALÝZY JAZYKOVÝCH POTRIEB
Vykonaný prieskum zahŕňal kvantitatívnu analýzu jazykových potrieb, analýzu obsahov rámcových kurikúl odborného vzdelávania a prípravy na povolanie a profilov požiadaviek portálov trhu
práce, ako aj kvalitatívne štúdie uskutočňované formou riadeného dopytovania.
Široko poňatý dotazníkový prieskum65 nám poskytol informácie o potrebe cudzojazyčných znalostí vo firmách v piatich stredoeurópskych krajinách so zreteľom na nemčinu, poľštinu, češtinu
a slovenčinu. Výsledky prieskumu odrážajú uhol pohľadu podnikateľov, pretože otázky boli spravidla zodpovedané personálnym oddelením, popr. vedením spoločnosti. Z výsledkov prieskumu
okrem iného vyplýva, aké profesie majú najväčšiu potrebu cudzojazyčných znalostí.
Za účelom získania prehľadu o oblastiach činnosti jednotlivých povolaní a o objektívnych jazykovo
komunikatívnych požiadavkách v týchto oblastiach, bola vykonaná analýza profilov jazykových požiadaviek so zameraním na konkrétne profesie v databázach kompetencií národných pracovných
agentúr a ministerstiev práce a rámcových kurikúl odborného vzdelávania a prípravy na povolanie.
Boli vytvorené zoznamy konkrétnych jazykových činností pre všetky dôležité oblasti pôsobnosti v
rámci jednotlivých profesií (formulár dotazníka), ktoré nám slúžili ako základ pre riadené dopytovanie.
PRÍKLAD 1 | Vodič diaľkovej dopravy
Príprava a kompletizácia prepravných dokumentov: vyplnenie nákladného listu CMR
PRÍKLAD 2 | Vedúci konštruktér / vedúci oddelenia výroby
Kľúčová téma – Plánovanie a riadenie výroby | Komunikácia s technológmi a zamestnancami
výrobného procesu: dohodnutie pracovných plánov a výrobných kusovníkov
Obr. 1: Popis jazykovo komunikatívnych požiadaviek vo formulári dotazníka (výňatok)
V nadväznosti na to sme oslovili celkove 36 respondentov – zamestnancov zúčastnených firiem
– a spýtali sa ich na ich stanovisko ohľadom používania cudzieho jazyka na pracovisku. Respondenti zastupovali tieto profesie: vedúci ekonomického oddelenia, vedúci oddelenia výroby
a vedúci konštrukčného oddelenia, asistent / ka vedenia spoločnosti, vodič diaľkovej dopravy
a dispečer. Na základe toho bol prieskum doplnený o subjektívnu perspektívu zamestnancov66.
Zamestnanci personálneho oddelenia a osoby zodpovedné za proces vzdelávania boli navyše
dopytovaní ohľadom podporných opatrení a požiadaviek, ktoré kladie spoločnosť na cudzojazyčné znalosti svojich zamestnancov. Tieto rozhovory nám poskytli informácie o:
65
66
Viď Úvod k Časti 1; výsledky sú k dispozícii na adrese www.jasne-online.eu
S ohľadom na analýzu jazykových potrieb a zisťovanie kompetenčných požiadaviek rozlišuje Huhta tri perspektívy: individuálne potreby (mikroúroveň), podnikové a školské potreby (medziúroveň) a spoločenské potreby
(makroúroveň). Použitím triangulácie spočívajúcej v analýze obsahu, oslovení firiem a dopytovaní zamestnancov sú do tohto vyšetrovania zahrnuté všetky tri perspektívy.
171
✓ bežných jazykových činnostiach na pracovisku, ich frekvencii a význame,
✓ náročných situáciách a podmienkach, ktoré sťažujú komunikáciu,
✓ práci s textami (typy textov, recepcia a produkcia),
✓ riešení problémov s porozumením,
✓ a v neposlednom rade o význame ďalších sociálnych a interkultúrnych kompetencií.
Výsledkom použitej triangulácie spočívajúcej v analýze obsahu, oslovení firiem a dopytovania zamestnancov sú tu popísané prípadové príklady, konkrétne profily používateľov jazyka a podrobné
modelové deskriptory.
PRÍPADOVÉ PRÍKLADY A PROFILY poUŽÍVATEĽOV JAZYKA
Pri plánovaní jazykových kurzov, cieľov vyučovania a učebných obsahov je dôležité zvážiť,
v akých situáciách, za akých podmienok a s akými osobami budú študenti / používatelia komunikovať. Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky sa preto v kapitole 4 prioritne zaoberá otázkou
kontextu používania jazyka a vyzýva používateľov, "aby zvážili a, kde je to vhodné, uviedli":
✓ „pre ktorú situáciu bude potrebné študenta vybaviť tak, aby v nej mohol pôsobiť;
✓ miesta, inštitúcie / organizácie, osoby, predmety, udalosti a konania, s ktorými študent bude
prichádzať do styku.“ (SERR, str. 47,48)
V rámci67 projektu CEF Professional bol na základe Referenčného rámca vypracovaný pre tvorcov kurzov kontrolný zoznam, ktorý odporúča štyri kontextové kategórie pre porozumenie sociokultúrnych faktorov v pracovnom prostredí zástupcov vybraných profesií:
a miesto,
b účastníci (osoby, spoločenstvá, firmy, inštitúcie),
c komunikačné situácie,
d texty.
(Huhta / Koster 2007, str. 9)
V časti 2 tohto dokumentu nájde užívateľ pre každú profesiu prehľad dôležitých komunikačných
situácií a významných aspektov kontextu používania jazyka. Medzi tieto aspekty patria:
iesta, zúčastnené inštitúcie / organizácie a osoby a ich sociálne role, jazykové činnosti a dôm
ležité typy textov.
Tam, kde sa to bude javiť ako zmysluplné, budú popísané ďalšie podmienky a okolnosti, ktoré
môžu mať vplyv na priebeh komunikácie, napr. veľká časová tieseň, psychická záťaž, stav zúčastnených osôb a hierarchické vzťahy medzi nimi.
Stále častejšie sa objavujú kritické hlasy, ktoré tvrdia, že pri zisťovaní jazykových kompetencií
súvisiacich s povolaním, ktoré tvoria základ pre plánovanie jazykových kurzov, nie je dostatočne
braný ohľad na perspektívu študentov / používateľov (porov. napr. Radspieler 2014, str. 9). Keďže je proces učenia sa silne viazaný na situácie, javí sa ako účelné tieto situácie zaznamenať
a prihliadať k tzv. kritickým momentom (critical incidents) (Radspieler 2014, str. 10). Pomocou
prípadových príkladov chceme jednak sprostredkovať konkrétny obraz typických pracovných procesov, ale tiež poukázať na situácie, ktoré sú používateľom jazyka vnímané ako náročné, a ktoré
kladú mimoriadne požiadavky na úspešnú komunikáciu68.
V rámci projektu Leonardo CEF Professional bolo vypracovaných niekoľko profilov jazykových požiadaviek súvisiacich s povolaním ako základ pre tvorbu jazykových kurzov. "Základ projektu tvoria predchádzajúce štúdie,
v ktorých Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR/CEF) slúži na sprostredkovanie odborných
jazykových a komunikačných zručností (LCPP)." (Huhta / Koster 2007, str. 1)
68
Tieto situácie môžu poskytnúť tvorcom kurzov relevantné informácie týkajúce sa plánovania materiálov alebo
hrania sociálnych rolí. Pozri tiež koncepciu Schnappschüsse v kompetenčných profiloch projektu CEF Professional (Huhta / Koster 2007, str. 7f).
67
172
podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa PRE jednotlivé profesie
Základ pre opísanie konkrétnych cieľov vyučovania a učenia sa pre programy vyučovania cudzích jazykov zameraných na jednotlivé profesie tvoria deskriptory definované v Spoločnom európskom referenčnom rámci pre jazyky. V rámci projektu JASNE – Alles klar! boli skúmané globálne poňaté stupnice a čiastkové stupnice jazykových úrovní A2 (A2+) a B1 (B1+)69 a dané do
vzťahu s tu navrhnutým systémom jazykových požiadaviek. Okrem toho boli pridané deskriptory
cudzojazyčných zručností definované vo švajčiarskom koncepčnom rámci "Nemčina pre pracovný trh" (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM / Maurer 2010). Švajčiarska koncepcia "Nemčina pre
pracovný trh" sa zameriava a na základe Referenčného rámca formuluje popisy zručností na jazykových úrovniach A1, A2 a B1 so zreteľom na profesijné kontexty. Najprv popisuje globálne poňaté "komunikačné zručnosti zamerané na trh práce" pre aktivity počúvanie, čítanie, hovorenie,
písanie a písomnú a ústnu interakciu. Potom nasledujú podrobné popisy zručností a natoľko konkrétne prípady zo sveta práce, že je možné ich chápať ako ciele vyučovania a učenia sa (Maurer
2010, str. 28). Vybrané príklady uvedené vo švajčiarskej koncepcii pritom popisujú primárne aktivity a jazykové činnosti charakteristické pre všeobecný profesijný život, popr. sa zameriavajú na
oblasti činností obchodných a ekonomických profesií (porov. telc 2014, str. 6).
Na základe zistených jazykových činností a profilov používateľov jazyka boli k deskriptorom definovaným v Referenčnom rámci a vo švajčiarskej koncepcii priradené špecifické komunikatívne
úlohy a typy textov s ohľadom na jednotlivé povolania. Uvádzame tu konkrétne príklady, aby sme
objasnili význam jazykových úrovní a uľahčili používanie deskriptorov definovaných v Referenčnom rámci pre vybrané profesie. Radi by sme však poukázali na to, že modelové deskriptory
treba vždy chápať v súvislosti s konkrétnymi profilmi používateľov jazyka a že modelové deskriptory sú dôležité predovšetkým pre profesijné skupiny v načrtnutých kontextoch.70 V popise cieľov
vyučovania a učenia sa sú vždy najprv citované deskriptory definované v Referenčnom rámci
a vo švajčiarskej koncepcii, potom sú ciele názorne popísané pomocou modelového deskriptora.
Poznámky k výberu čiastkových stupníc
Výsledky prieskumu ovplyvnili výslednú podobu prehľadov obsahujúcich charakteristiky bežných
komunikatívnych úloh v konkrétnych kontextoch používania jazyka a predurčili tiež náš výber
deskriptorov. Získané podrobné výpovede o komunikatívnych úlohách boli zohľadnené pri formulácii modelových deskriptorov71.
Sme si vedomí toho a aj používatelia by mali mať na zreteli, že určité príslušne odstupňované
kritérium (gradácia) nemusí byť vždy obsiahnuté zároveň v oboch úrovniach a že práve v oblasti
čiastkových stupníc vykazuje Referenčný rámec určité známky nekonzistentnosti (porov. diskusia ku kritike nedostatočného logického usporiadania (koherencie) rámca – viď Vogt 2010, str.
117 a ďalší). Usilovali sme však o to, aby sme pri formulácii dosiahli koherenciu s výstupnými
deskriptormi. Deskriptory boli formulované najmä s ohľadom na úlohy a obsahy, popr. typ textu,
kvalitatívna povaha činnosti bola prebratá.
V tomto dokumente nepopisujeme zvlášť a ani sa podrobne nezaoberáme stupnicami pre učebné
stratégie definované v Referenčnom rámci, rovnako ako nepopisujeme a nezaoberáme sa stupnicami pre lingvistické, sociolingvistické a pragmatické kompetencie (SERR, kapitola 5). Domnie-
Jazykové úrovne A2 + (tiež A2.2) a B1 + (tiež B1.2) predstavujú takzvané "náročnejšie verzie" príslušných
základných úrovní. Keďže sú tieto pridané deskriptory – pokiaľ ide o výmenu množstva informácií - oveľa konkrétnejšie (SERR, str. 35) , sú tu často uvedené tiež deskriptory súvisiace s povolaním. V takýchto prípadoch sú
zahrnuté do stupníc pre jednotlivé povolania a príslušne špecifikované..
70
Na rozdiel napríklad od švajčiarskej rámcovej koncepcie Nemčina pre pracovný trh (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM) alebo dokumentu Modelový projekt: Vyučovanie nemčiny pre zamestnania určené pre vysídlencov a migrantov (Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen,
Integral 2004) ustupuje pozornosť zameraná na študenta/používateľa cudzieho jazyka ako osoby pracujúcej v
hostiteľskej krajine, popr . v cudzojazyčnom kolektíve do pozadia. Modelové deskriptory sú skôr zamerané na
komunikačné situácie medzi účastníkmi rozhovoru alebo medzi materskou a dcérskou spoločnosťou..
71
Pri úprave stupníc zohľadňovali iba komunikatívne činnosti, ktoré väčšina respondentov príslušnej profesijnej
skupiny uviedla ako relevantné pre komunikáciu v cudzom jaz.yku
69
173
vame sa, že ich adaptácia na profesijné kontexty nie je s ohľadom na rozdielnosť eventuálnych
jazykových kontextov použitia príliš zmysluplná. Všeobecne boli modelové deskriptory definované v Referenčnom rámci, popr. vo švajčiarskej koncepcii, pre ktoré sa v profiloch používateľov
jazyka odporúča bližšia špecifikácia, vysvetlené pomocou príkladov. Deskriptory alebo čiastkové
stupnice, ktoré sa vzťahujú na všeobecné profesijné jazykové kompetencie (napr. list uchádzača
o zamestnanie), na kompetencie, ktoré nesúvisia s povolaním (napr. tvorivé písanie) alebo na
kontext vyučovania (napríklad počúvanie zvukového záznamu), tu preto zvlášť nešpecifikujeme
a ani neuvádzame. Výber deskriptorov pre jednotlivé povolania sa tak líši len nepatrne.
Vzhľadom k stále častejšiemu používaniu video návodov, v ktorých je používateľom napríklad objasnené používanie softvéru, sme v oblasti audiovizuálnej recepcie doplnili deskriptor práve pre
tento špecifický typ textov. Pri formulovaní tohto deskriptora sme vychádzali z modelovej stupnice
pre „Sledovanie televízie a filmu“.
V rámci tohto projektu nebolo možné vykonať rozsiahlu kvalitatívnu a kvantitatívnu validáciu definovaných modelových deskriptorov. Sme si vedomí toho, že jej vykonanie by malo byť predmetom následných výskumov.
EKONOMICKÉ PROFESIE – vedúci finančného ODDELENIA, účtovník
PRÍPADOVÉ PRÍKLADY: MODELOVÉ SITUÁCIE A TYPICKÉ pracovné procesy
PRÍPAD 1 – Typické úlohy vedúceho finančného oddelenia spoločnosti obchodujúcej na
burze (dodávateľ automobilov) s pobočkami v niekoľkých európskych krajinách:
✓ komunikácia so zamestnancami finančného oddelenia a s vedením spoločnosti,
✓ mesačné zasadnutia poradného zboru pre ekonomickú situáciu v spoločnosti a vývoj výroby
✓ požiadavky: schopnosť argumentácie a schopnosť presvedčiť, schopnosť vyjadriť, zdôvodniť a tiež presadiť vlastný názor,
✓ schôdze zamestnancov: rozdelenie úloh a ich kontrola, vyriešenie nevyjasnených otázok /
problémov,
✓ pravidelné porady s vedúcimi účtovníkmi,
✓ požiadavky: zahájenie a ukončenie zasadnutia, zvládnutie terminológie z oblasti účtovníctva,
✓ schválenie a potvrdenie faktúr a objednávok,
✓ telefónne hovory so zamestnancami účtovného oddelenia / oddelenia nákupu a s vedením
spoločnosti.
PRÍPAD 2 – Typické úlohy účtovníka v oblasti účtovníctva odberateľov a dodávateľov (účtovanie pohľadávok a záväzkov):
✓ znalosť a prehľad o rôznych typoch dokumentov (faktúry, dobropisy, dodacie listy, upomienky),
✓ oznámiť stav faktúry emailom alebo telefonicky,
✓ oznámiť dôvody omeškania, ospravedlniť sa za omeškanie a spýtať sa na dôvody omeškania,
✓ zistiť chýbajúce údaje (napr. číslo objednávky, daňové číslo) a požiadať o opravu,
✓ komunikácia s hlavnou učtárňou emailom alebo telefonicky, napr. požiadať o urýchlenie
platby,
✓ reagovať na upomienku, oznámiť stav faktúry, vysvetliť problémy (napr. nesprávna adresa),
predložiť návrh riešenia,
✓ informovať sa o dôsledkoch omeškania, opýtať sa na chýbajúce platby.
174
Detailný popis Komunikatívnych úloh A kontextu používania JAZYKA
Komunikatívna
úloha
Kontext
používania
jazyka (miesta,
osoby,
inštitúcie)
Jazykové činnosti
Porady / telefónne
hovory týkajúce sa
situácie vo firme, napr.
riešenia ekonomických
otázok s dodávateľmi;
Prezentácia výsledkov
rokovaní s dodávateľmi
Interné porady:
videokonferencie alebo
telefonické konferencie
s vedením spoločnosti
Vyjadrenie a zdôvodnenie
vlastného stanoviska
Zaujatie stanoviska k
názorom druhých, vyjadrenie
pochybnosti a domnienky,
požiadať niekoho o jeho
názor
Vyjadrenie súhlasu / nesúhlasu
Presvedčiť niekoho / trvať na
niečom
Kritizovať niečo, priznať niečo
Popísať problém, predložiť
návrh riešenia
Prostriedky súvisiace
s organizáciou prejavu
(požiadať o slovo, naznačiť,
že chcem pokračovať v reči
atď.)
Prostriedky súvisiace so
štruktúrovaním prejavu
(zdôrazniť, zhrnúť, začať,
vypočítať, …)
Prezentácia výsledkov
rokovania
Porozumenie zápisu,
popr. vytvorenie
komentára k zápisu
Porovnanie
a vyhodnotenie ponúk
od dodávateľov
Rokovanie o dodacích
a platobných
podmienkach
Kontrola a uzatváranie
zmlúv
Interná realizácia
zákazky: zaslanie
otázok ďalším
oddeleniam
Komunikácia s
dodávateľmi
Zdôvodnenie výberu
Potvrdenie
Prijatie alebo odmietnutie
ponuky
Zadanie zákazky
Žiadosť o informáciu /
položenie otázky (ohľadom
obsahu zmluvy)
Vyjadrenie súhlasu
a nesúhlasu
Predloženie návrhu na zmenu
Preštudovanie
ponuky a jej podrobné
vyhodnotenie
Vystavenie potvrdenia
zákazky
Preštudovanie
kúpnych zmlúv, najmä
dodacích a platobných
podmienok
Potvrdenie objednávok
Schvaľovanie platieb
(schvaľovanie faktúr v
systéme)
Zamietnutie faktúry
Kontrola príjmu tovaru
Reakcia na poruchy
zákazky: rokovania
so zamestnancami
účtovného oddelenia
materskej spoločnosti
a zamestnancami
oddelenia nákupu
prostredníctvom emailu
a telefonicky
Písomné potvrdenie
Zdôvodnenie
Zamietnutie
Položenie otázky
Preštudovanie kúpnych
zmlúv so zameraním na
informácie týkajúce sa
platobných podmienok
Detailné pochopenie
faktúr
Prečítanie upomienok
a reakcia na ne
Porozumenie
a napísanie emailu so
žiadosťou o schválenie
faktúry
Práca s formulármi,
popr. so softvérom
v nemeckom jazyku
(údaje vo formulároch
a počítačových
aplikáciách)
Práca s typmi
textov
175
Kontrola prijatých
a odoslaných platieb
Činnosť v prípade
omeškania s platbou
(odoslanie upomienky)
zákazky:
korešpondencia
a telefónne hovory s
ďalšími oddeleniami a s
účtovným oddelením
materskej spoločnosti
Komunikácia
so zákazníkmi
a dodávateľmi
Položenie otázky
Upozornenie na povinnosti
Vyjadrenie a zdôvodnenie
(ne)uskutočniteľnosti
Vyjadrenie prekážky
Reagovanie / odpoveď na
upomienku
Preštudovanie
a kontrola dokladov,
faktúr, dodacích listov
Napísanie upomienok
(podľa predlohy)
Zostavenie mesačných,
štvrťročných
a výročných správ:
informovanie
a prezentácia činnosti
a vývoja spoločnosti
v číslach; predloženie
návrhov pre
rozhodnutie spoločnosti
Interné porady:
prezentácia výsledkov
na telefonických
konferenciách
a videokonferenciách
alebo na poradách s
vedením spoločnosti
Prezentácia ziskov a strát
Opísanie deficitov, strát,
rastu, vývoja
Kladné alebo záporné
hodnotenie
Zdôvodnenie vývoja, poklesu
Vyvodenie záverov
vyplývajúcich z ekonomických
ukazovateľov
Objasnenie dôsledkov
Predloženie návrhov
Vytvorenie správ (podľa
predlohy)
Prezentácia
obchodných výsledkov
a ročných účtovných
závierok
Interné porady:
videokonferencie alebo
telefonické konferencie
s vedením spoločnosti
Pomenovanie, konštatovanie
Popísanie vývoja
Upozornenie
Popísanie grafov a štatistík
Uistiť sa o vzájomnom
pochopení a porozumení
(ďalšie prostriedky súvisiace
so "štruktúrovaním prejavu"
a "organizáciou prejavu“)
Príprava prezentácie
vrátane štatistík
a grafov, predstavenie
prezentácie a doplnenie
prezentácie komentármi
Vedenie zamestnancov
a koordinácia
pracovných činností
Vypracovanie
harmonogramov
a pracovných plánov
Stanovenie
zodpovednosti
Interné porady
zamestnancov
účtovného oddelenia
Vedúci pracovník
je oprávnený dávať
pokyny
Všeobecné vedenie rokovania:
výzva, žiadosť, udelenie
pokynu, návrh, schválenie,
zamietnutie
Dohodnutie termínu
Opýtať sa na dôvody
omeškania
Zahájenie a ukončenie
rokovania
Poukázať na problémy
Spýtať sa na problémy
Pomenovať pracovné kroky
Žiadosť o opravu
Oznámenie o odložení
termínu / oznámenie o zmene
Vyjadrenie pocitov: vyjadrenie
(ne)spokojnosti, nádeje, obavy,
netrpezlivosti
Organizácia prejavu
a zabezpečenie vzájomného
pochopenia a porozumenia:
požiadať o slovo, vysvetlenie,
zopakovanie
Primerané povzbudenie,
naliehanie a upozornenie
zamestnancov
Predloženie návrhov na
spoločné aktivity
Vypracovanie
a prezentácia
pracovného plánu
Prečítanie a kontrola
zápisu
176
ŠPECIFICKÉ POŽIADAVKY A KOMUNIKAČNÉ PODMIENKY
✓ základná znalosť skupín tovarov a vlastností výrobkov
✓ znalosť základnej terminológie súvisiacej so súvahou, výkazom ziskov a strát / ročnou účtovnou závierkou
✓ predpokladá sa tiež istá miera sebadôvery v komunikácii v konfliktných situáciách; používateľ musí byť schopný dať najavo svoje stanovisko
✓ zvláštne požiadavky na vedúceho finančného oddelenia
❍ vedúci finančného oddelenia v dcérskej spoločnosti je zodpovedný za štvrťročné a ročné účtovné závierky
❍ v prípade, že zamestnanec materskej spoločnosti je vedúcim finančného oddelenia v
dcérskej spoločnosti, je žiaduce, aby bol schopný zamestnancov dcérskej spoločnosti
primerane povzbudiť a reagovať na problémy
Podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: VEDÚCI FINANČNÉHO
ODDELENIA
Čítanie s porozumením
Č ítanie s por ozu m en í m A2 (A2 +)
Dokáže porozumieť každodenným označeniam a nápisom na verejných miestach, takými sú ulice,
reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné
nápisy. (SERR)
➠ Rozumie značeniu a nápisom umiestneným v administratívnej budove a v kanceláriách.
Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života.
(DfAM)
➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo programu v písomných oznámeniach spolupracovníkov.
➠ Dokáže prečítať štítky a nadpisy na zakladačoch a rozumie im.
Dokáže v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM)
➠ Dokáže s pomocou štandardizovaných glosárov nájsť potrebné informácie v mesačnej, štvrťročnej
alebo ročnej účtovnej závierke.
Rozumie podstatným informáciám v textoch sprevádzaných ilustráciami a inými kombináciami
slov a obrazového materiálu. (DfAM)
➠ Rozumie cenovým kalkuláciám a finančným plánom, pokiaľ sú štruktúrované po jednotlivých krokoch
a sú sprevádzané diagramami a grafmi.
➠ Rozumie platobným formulárom a formulárom určeným pre bezhotovostný platobný styk.
Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jednoduchú štruktúru a sú
sprevádzané ilustráciami. (DfAM)
➠ Rozumie najdôležitejším informáciám v návode na obsluhu účtovného softvéru, ak je sprevádzaný
obrazovým materiálom.
Rozumie jednoduchým dokumentom alebo krátkym správam o známych témach. (DfAM)
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v zápisniciach z pracovných porád.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v dokumentoch týkajúcich sa dodacích a platobných podmienok, ak
majú jasnú štruktúru.
Dokáže porozumieť základným typom štandardných listov a faxov (obsahujúcich žiadosti, objednávky,
potvrdenia atď.) na známe témy. (SERR)
➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v štandardne formulovaných dopytoch, ponukách,
objednávkach, potvrdeniach objednávok, dodacích a preberacích listoch, faktúrach, reklamáciách
a listoch súvisiacich s omeškaním s dodávkou a omeškaním pri prevzatí dodávky.
177
Dokáže porozumieť smerniciam, napríklad bezpečnostným predpisom, ak sú vyjadrené v jednoduchom jazyku. (SERR A2 +)
➠ Rozumie jednoduchým informáciám, napríklad týkajúcim sa zmeny hlavnej pracovnej doby, v smerniciach vydaných vedením spoločnosti.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v príslušných zákonných ustanoveniach a dokáže
nájsť v týchto textoch konkrétne podrobné údaje, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom.
Č ítanie s por ozu m en í m B 1
Rozumie popisom známych vecí, popr. vecí a situácií, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM)
➠ Rozumie podstatným informáciám v popisoch výrobkov týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti.
Dokáže porozumieť jasne napísaným jednoduchým pokynom pre danú časť zariadenia. (SERR)
Rozumie jednoduchým správam obsahujúcim jasné informácie a málo skratiek. (DfAM)
➠ Rozumie informáciám týkajúcim sa povinností, požiadaviek a výkonov uvedeným v profile kandidáta
na určitú pracovnú pozíciu.
Rozumie hlavným bodom zmlúv týkajúcich sa každodenného života. (DfAM)
➠ Rozumie štandardným informáciám týkajúcim sa platobných a dodacích podmienok obsiahnutým
v typických zmluvách týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti.
Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo
známych tém. (DfAM)
➠ Rozumie ponukám a objednávkam týkajúcim sa oblasti jeho / jej činnosti.
➠ Rozumie hlavným informáciám v oznámeniach vedenia spoločnosti týkajúcich sa úpravy procesov
realizácie v spoločnosti, napr. v reklamačných postupoch.
Dokáže rozoznať dôležité myšlienky v jednoduchých novinových článkoch na známe témy. (SERR)
➠ Rozumie titulkom v novinách a elektronických spravodajoch a dokáže rozpoznať hlavné prvky internetových stránok.
➠ Rozumie podstatným informáciám v článku o aktuálnych trendoch alebo o vstupe spoločnosti na
burzu v ekonomickej rubrike denníka alebo týždenníka.
Počúvanie s porozumením
P očú van ie s por ozu m e ní m A2
Rozumie jednoduchým vecným informáciám a číselným údajom v známych situáciách. (DfAM)
➠ Rozumie oznamom o termínoch a zmenách termínov v známom pracovnom prostredí.
➠ Rozumie informáciám o cenách a dodacích a platobných podmienkach, keď sú vyslovené zreteľne
a pomaly.
Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý prebieha v jeho / jej prítomnosti, ak účastníci rozhovoru
hovoria pomaly, zreteľne a používajú spisovný jazyk.
Rozumie najdôležitejším faktom jednoduchej prezentácie týkajúcim sa známej témy, ak je sprevádzaná gestami alebo vizuálne. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznať tému / problém na porade vedenia spoločnosti alebo pri rokovaniach zamestnancov účtovného oddelenia o dodávateľovi.
Dokáže zachytiť hlavné body v krátkych, zreteľných a jednoduchých odkazoch a hláseniach.
Dokáže pochopiť jednoduché pokyny, ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou. (SERR)
➠ Rozumie podstatným informáciám v krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznámeniach a pokynoch vedenia spoločnosti a ostatných zamestnancov týkajúcich sa realizácie finančných procesov
v spoločnosti (napr. riešenia neuhradených platieb u dodávateľov).
178
P očú van ie s por ozu m e n í m B 1
Rozumie konkrétnym ústnym pokynom a zadaniam. (DfAM)
➠ Rokovania o realizácii finančných procesov, videokonferencie a telefonické konferencie s vedením
spoločnosti a zamestnancami účtovného oddelenia a ostatných oddelení.
➠ Rozumie pokynom, ktoré súvisia s konkrétnym pracovným zadaním (napr. pokyn k odoslaniu faktúry).
Dokáže všeobecne sledovať hlavné myšlienky dlhšej diskusie, ktorú sleduje za predpokladu, že reč
je jasne artikulovaná v spisovnom jazyku. (SERR)
➠ Rozumie popísaným problémom a návrhom riešení týkajúcich sa realizácie finančných procesov
predneseným v rámci diskusií počas videokonferencií a telefonických konferencií s vedením spoločnosti alebo zamestnancami účtovného oddelenia a ostatných oddelení.
Rozumie všeobecným výpovediam a kľúčovým informáciám vo väčšine prednášok, krátkych prejavov a krátkych prezentácií o známych témach, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom a majú jasnú
štruktúru. (DfAM)
➠ Rozumie podstatným argumentom v prednáškach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, ak sú sprevádzané diagramami a grafmi.
AUDIOVIZUÁLNA RECEPCIA
A ud i o vi z u á ln a r ec epc ia A2 (A2 +)
Dokáže postrehnúť zmenu témy vo faktograficky zameraných televíznych správach a vytvoriť si
predstavu o ich základnom obsahu. (SERR)
➠ Dokáže si pri sledovaní televízneho spravodajstva vytvoriť prehľad o aktuálnosti jednotlivých ekonomických a politických tém.
Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd atď.,
ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +)
➠ Dokáže rozpoznať tému krátkych správ z oblasti ekonomiky a financií, pokiaľ je komentár sprevádzaný
Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém,
keď sú vyslovené pomaly a zreteľne.
➠ Dokáže sledovať hlavné kroky video návodu pre účtovný softvér, ak má dostatok času si kroky súbežne sám / sama vyskúšať.
A ud i o vizu á ln a r e c e pc ia B 1
Dokáže sledovať mnohé filmy, v ktorých obrazové prostriedky a dej do značnej miery prispievajú
k porozumeniu obsahu príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR)
Dokáže zachytiť hlavné myšlienky televíznych programov na známe témy, ak je tempo reči pomalé
a výslovnosť jasná. (SERR)
➠ Rozumie podstatným informáciám v spravodajskom príspevku týkajúcim sa ekonomiky a obchodovania na burze.
Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť
jasná.
➠ Rozumie video návodu k používaniu účtovného softvéru.
179
PÍSOMNÝ PREJAV | POZNÁMKY, SPRÁVY, FORMULÁRE
Pí s omn ý pr e j av A2
Dokáže s pomocou textových šablón alebo vzorov napísať text týkajúci sa známej oblasti. (DfAM)
➠ Dokáže na základe predlohy napísať prehľadný životopis. (DfAM)
Dokáže si v známych situáciách poznamenať dôležité informácie. (DfAM)
➠ Dokáže si počas telefonického hovoru so zákazníkom zaznamenať poznámky týkajúce sa zmien
termínov dodávky alebo objednávky.
Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písomne zaznamenať plány a úlohy. (DfAM)
➠ Dokáže si vytvoriť jednoduchý pracovný plán.
Pí s omn ý pr ej av B 1
Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe, alebo ktoré sa týkajú oblasti
jeho / jej záujmu. (DfAM)
➠ Dokáže v emaile popísať realizáciu známych finančných procesov v spoločnosti.
➠ Dokáže s pomocou diagramov a grafov znázorniť v powerpointovej prezentácii výkaz ziskov a strát.
Dokáže napísať veľmi krátku správu v spisovnom jazyku, ktorá obsahuje bežné faktografické informácie, alebo uviesť dôvody pre určité činnosti. (SERR)
➠ Dokáže v emaile stručne objasniť dôvody, prečo nie je možné faktúru schváliť.
Dokáže opísať najdôležitejšie podrobnosti týkajúce sa nepredvídateľnej udalosti. (DfAM)
➠ Dokáže napísať oznámenie o konfliktných situáciách na pracovisku a pritom popr. zohľadniť rôzne
kultúrne súvislosti.
Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa známej témy tak, aby boli dostatočne presné a mohol / a ich
neskôr využiť. (DfAM)
➠ Dokáže si počas internej pracovnej schôdzky alebo rokovania so zákazníkom a dodávateľom poznamenať v bodoch najdôležitejšie informácie.
ústny prejav | súvislý monológ
Úst ny pre j av A2 (A2 +)
Dokáže opísať svoju rodinu, životné podmienky, vzdelanie, terajšiu alebo nedávnu prácu. (SERR)
➠ Dokáže opísať pracovisko a svoju pracovnú činnosť.
Dokáže vyrozprávať príbeh alebo opísať niečo ako jednoduchý sled myšlienok. Dokáže podať krátky jednoduchý opis udalostí a činností. (SERR A2+)
➠ Dokáže opísať jednoduchými slovami obvyklý priebeh realizácie zákazky.
➠ Dokáže opísať jednoduchými slovami svoju doterajšiu profesijnú kariéru vo firme.
Dokáže vyjadriť domnienku pomocou jednoduchých jazykových prostriedkov. (DfAM)
Dokáže jednoducho hovoriť s druhými o plánoch a dohodách. (DfAM)
➠ Dokáže po diskusii jednoducho popísať ďalšie kroky.
Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor na veci každodenného života. (DfAM)
➠ Dokáže vyjadriť svoj názor na kvalitu ubytovania.
Dokáže predniesť krátku, vopred nacvičenú prednášku na tému, ktorá sa vzťahuje na jeho každodenný život, stručne uviesť dôvody a vysvetliť názory, plány a činnosti. Dokáže odpovedať na obmedzený počet jednoznačne formulovaných následných otázok. (SERR A2+)
➠ Dokáže v rámci rokovania o žiadosti o investičný stimul predstaviť najdôležitejšie body žiadosti, pokiaľ sa môže vopred pripraviť.
180
Ústn y pre j av B 1
Dokáže vytvoriť priamočiary opis o rôznych známych predmetoch v rámci vlastnej oblasti záujmu.
(SERR)
➠ Dokáže informovať o najdôležitejších výsledkoch pracovnej schôdze.
Dokáže opísať podrobnosti o nepredvídateľných javoch, napríklad o nehode. (SERR)
➠ Dokáže vedeniu spoločnosti objasniť dôvody omeškania s platbou alebo dodávkou.
Dokáže stručne zdôvodniť a vysvetliť svoje názory, plány a činnosti. (SERR)
➠ Dokáže zdôvodniť voľbu pri porovnaní ponúk.
Dokáže zrozumiteľne opísať, ako sa čo robí. (DfAM)
➠ Dokáže jednoducho vysvetliť, ako sa zadávajú do účtovného softvéru dáta súvisiace so zákazkou.
➠ Dokáže zamestnancom udeliť presné pokyny týkajúce sa realizácie zákazky.
Dokáže predniesť krátke odskúšané oznámenia na témy z každodenného života vo svojom odbore,
ktoré sú napriek možnému veľmi silnému cudziemu prízvuku a cudzej intonácii ešte stále jasne zrozumiteľné. (SERR)
➠ Dokáže zahájiť a ukončiť schôdzu oddelenia.
Dokáže predniesť jednoducho formulovanú a vopred pripravenú prednášku na známu tému vo
svojom odbore natoľko jasne, že ho možno takmer po celý čas dobre vnímať, pričom hlavné myšlienky
formuluje pomerne presne. (SERR)
➠ Dokáže prezentovať výsledky porady.
➠ Dokáže popísať najdôležitejšie údaje obsiahnuté v štvrťročnej účtovnej závierke a objasniť súvisiace
diagramy a grafy.
PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIe
Pí so mn á in t e r a k c ia A2
Dokáže si zistiť a podať stručné informácie o známych oblastiach. (DfAM)
➠ Dokáže sa pomocou predlohy alebo formulára opýtať na chýbajúce údaje týkajúce sa platobného
styku a reagovať na príslušné otázky.
Dokáže v oficiálnych listoch používať zdvorilostné obraty pre pozdrav, oslovenie, prosbu a poďakovanie. (DfAM)
Dokáže napísať stručné, jednoduché, často formálne oznámenia, ktoré sa týkajú oblastí a potrieb
každodenného života. (DfAM)
➠ Dokáže emailom potvrdiť účasť na porade so zamestnancami.
Pí so mn á in t e r a k c ia B 1
Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM)
➠ Dokáže v štandardnom formulári žiadosti o investičné stimuly vyplniť podstatné údaje týkajúce sa
kalkulácie nákladov.
➠ Dokáže sa prostredníctvom emailu opýtať na údaje týkajúce sa platobných podmienok, ak chýbajú
v ponuke, alebo požiadať o zaslanie chýbajúcej faktúry alebo dodacieho listu.
Dokáže v jednoduchých situáciách rokovať s úradmi. (DfAM)
➠ Dokáže na finančnom úrade požiadať o písomný informačný materiál k daňovému priznaniu.
Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie. (DfAM)
➠ Dokáže vyjadriť svoj záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.
181
Ústna interakcia | ÚČASŤ v KONVERZÁCIi, spolupráca zameraná
na dosiahnutie CIEľa
Úst na in t e r a k c ia A2 (A2 +)
Výmen a in for mác ií
Dokáže si v známych situáciách týkajúcich sa každodenného života jednoduchým spôsobom vymeniť
informácie. (DfAM)
➠ Dokáže sa jednoducho informovať o dôvodoch zamietnutia a spýtať sa na chýbajúce údaje vo faktúre
alebo dodacom liste.
➠ Dokáže pri finančnom audite odpovedať na otázky týkajúce sa existencie a miesta uloženia dokumentov.
Dokáže sa v bežných situáciách každodenného života opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstevných a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM)
➠ Dokáže poskytnúť a porozumieť informáciám týkajúcim sa fakturačnej adresy, daňového čísla, čísla
objednávky, účelu platby a cien.
Chápe podstatné oznámenia krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže
na ne príslušne reagovať. (DfAM)
➠ Dokáže sa telefonicky opýtať na stav faktúry.
S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov,
o rg anizác ia ne j a kej a k c ie
Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia
zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie.
(SERR)
➠ Dokáže zamestnancovi poradiť, kde nájde príslušné dokumenty.
Dokáže predniesť návrhy a reagovať na ne. Dokáže súhlasiť aj nesúhlasiť s inými. (SERR A2+)
➠ Dokáže pri príprave prezentácie napr. navrhnúť, aké diagramy a grafy použiť.
Dokáže v známych alebo každodenných situáciách jednoduchým spôsobom informovať o potrebách.
(DfAM)
➠ Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať pre realizáciu úlohy viac času.
Dokáže požiadať o usmernenia a vydať pokyny. (SERR A2+)
➠ Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc pri zadávaní dát do programu a tiež sám / sama poskytnúť pomoc.
Dokáže povedať, čo si myslí o veciach, keď ho oslovia priamo na formálnom stretnutí, za predpokladu, že v prípade potreby môže požiadať o zopakovanie kľúčových bodov. (SERR)
➠ Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor k voľbe ponuky.
Úst na in t e r a k c ia B 1 (B 1 +)
Výmen a in for má c ií
Dokáže si vymeniť informácie o známych témach alebo o témach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, popr. oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM)
➠ Dokáže vysvetliť platobné podmienky alebo poskytnúť informácie o prijatých a odoslaných platbách
a položiť súvisiace otázky.
Dokáže s istou dávkou sebadôvery komunikovať o známych i menej bežných záležitostiach vzťahujúcich sa na jeho záujmy a odbornú oblasť. Dokáže získať, odovzdávať, overovať a potvrdzovať
informácie, riešiť menej bežné situácie a vysvetliť príčinu a podstatu problému. (SERR B1 +)
➠ Dokáže informovať dodávateľa o neúplnosti dodávky alebo o dodaní chybného tovaru.
➠ Dokáže podať správu o omeškaní s platbou, vysvetliť dôvody a požiadať o pochopenie.
182
Dokáže vyjadriť svoj názor a urobiť návrh, pokiaľ ide o vyriešenie problémov alebo urobenie praktických rozhodnutí. (DfAM)
➠ Dokáže vyjadriť svoj názor, či je potrebné zakúpiť nový prístroj alebo nie.
➠ Dokáže na poradách rozdeliť úlohy medzi zamestnancov, napr. dať pokyn na schválenie faktúry.
Dokáže zdvorilo vyjadriť presvedčenie, názor, súhlas a nesúhlas. (SERR)
➠ Dokáže sa pri rokovaniach so zahraničnými partnermi opýtať na problémy týkajúce sa finančnej realizácie zákazky a (adekvátne a s ohľadom na kultúrne súvislosti) vyjadriť svoje stanovisko.
Dokáže porovnať a dať do protikladu alternatívy s podrobným vysvetlením toho, čo treba robiť, kam
ísť, koho alebo čo si vybrať atď. (SERR B1+)
➠ Dokáže pri rokovaniach so zahraničnými zákazníkmi predložiť rôzne návrhy riešení finančnej realizácie zákazky a s ohľadom na kultúrne súvislosti ich adekvátne objasniť.
➠ Dokáže jednoduchými slovami prezentovať závery vyplývajúce zo súvahy / ekonomických ukazovateľov a navrhnúť alternatívne finančné riešenia.
VEDÚCI KONSTRUKTÉR A VEDÚCI ODDELENIA VÝROBY
PRÍPAD 1: Komunikácia s materskou spoločnosťou ohľadom konštrukcie podstavca
Miesto: konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti v ČR, kancelária / CAD pracovisko
Zúčastnené osoby: vedúci pracovníci a zamestnanci konštrukčného oddelenia v ČR a v Nemecku
Zákazník si praje podstavec pre odsávacie zariadenie určené na odsávanie dymu, ktorý vzniká
pri zváraní. Z dôvodov úspory času a rozdelenia úloh pošle materská firma iba návrh, popis
účelu a základné údaje / rozmery. Na základe návrhu má konštrukčné oddelenie v ČR skonštruovať podstavec a pripraviť ho pre výrobu. Za týmto účelom je potrebné prerokovať podrobnosti
týkajúce sa materiálu, profilu, zábradlia, prístupu k zariadeniu atď. V spolupráci s vedúcim konštruktérom bude konštrukčné oddelenie v ČR pracovať na výkrese z veľkej časti samostatne.
Konzultácia s konštrukčným oddelením v Nemecku je potrebná vtedy, ak má zákazník špecifické
požiadavky na dizajn alebo konečnú montáž. Komunikácia prebieha napr. telefonicky alebo prostredníctvom prenosu náhľadu na obrazovku z jedného počítača na druhý (screen sharing), ktorý
prebieha na CAD plochách.
PRÍPAD 2: Vypracovanie ponuky pre zahraničného zákazníka
Konštrukčné oddelenie dostane od zákazníka podklady a na základe jeho požiadaviek má vypracovať ponuku. Často sa stáva, že zákazník pošle už hotový technický výkres. Po následnej
vzájomnej konzultácii sa potom ešte doplnia potrebné informácie o výrobku. V ostatných prípadoch vyhotoví konštrukčné oddelenie technickú dokumentáciu úplne samostatne podľa zadania
zákazníka. Komunikácia so zákazníkom, rovnako ako korešpondencia (emaily), prebieha v jazyku zákazníka. Popisy výkresov sú tiež v jazyku zákazníka.
PŘÍPAD 3: Náročná situácia: schválenie potrebných zmien pri príprave zákazky pre oddelenie výroby
Počas prípravy technického výkresu pre oddelenie výroby nastali nečakané komplikácie. Zmeny
musí schváliť konštrukčné oddelenie materskej firmy. V prípade menej závažných problémov robí
rozhodnutia konštrukčné oddelenie v ČR spravidla samostatne. V prípade závažnejších prob-
183
lémov je potrebná konzultácia a schválenie zo strany oddelenia výroby, popr. konštrukčného
oddelenia v Nemecku. Medzi zvláštne požiadavky, ktoré sú kladené na zamestnancov, patrí tiež
schopnosť opísať vzniknutý problém v časovej tiesni tak, aby bol zrozumiteľný pre nemeckú
stranu. Problém je spravidla opísaný v jednoduchej emailovej správe, ku ktorej sú ako príloha
pripojené dokumenty, obrázky a výkresy. V 50% prípadov sa jedná o naliehavé záležitosti, ktoré
je nutné vyriešiť telefonicky.
Komunikatívna
úloha
Kontext
používania
jazyka (miesta,
osoby,
inštitúcie)
Komunikácia týkajúca
sa:
– priebehu výroby alebo
montáže,
– pracovných plánov
a výrobných
kusovníkov.
Komunikácia
s technológmi (spravidla
s konštrukčným
oddelením v materskej
spoločnosti)
v kancelárii, vo výrobnej
hale
Popísanie postupov, chýb,
problémov
Komunikácia o pracovných
procesoch
Dohodnutie termínov
Telefónne hovory,
emaily
Interné smernice
a výrobné kusovníky,
popr. katalógy
Účasť na poradách /
pracovných schôdzkach
Prezentácia návrhov
Komunikácia
s ostatnými oddeleniami
v spoločnosti:
- ohľadom
personálneho
plánovania
a plánovania materiálu,
- ohľadom návrhov
a výkresov.
Prezentácia návrhov
Vyjadrenie súhlasu alebo
nesúhlasu
Predkladanie návrhov
Upozornenie na možné
komplikácie v pracovných
procesoch
Žiadosť
Priznať vlastné chyby
a ospravedlniť sa
Účasť na telefonických
konferenciách
Prezentácia
Technické výkresy
Preštudovanie smerníc
a oficiálnych pokynov
vedenia spoločnosti
Zaškolenie
zamestnancov do
nových postupov /
procesov
V školiacej miestnosti,
kancelárii
Popísanie a vysvetlenie
postupov a procesov
Porozumenie vysvetlenia,
popr. opýtať sa
Prezentácia
v PowerPointe
Technické výkresy s
popismi
Plány, schémy
Objasnenie
problémov na strojoch /
u konštrukcií
Podávanie správ
o chybách alebo
poruchách a ich
dokumentácia
Spravidla
s konštrukčným
oddelením v materskej
spoločnosti alebo so
zákazníkmi
Popísanie chýb
Dokumentácia procesov
Uvedenie / zdôvodnenie príčin
Porozumenie pokynom /
reakcie na pokyny
Požiadať o zopakovanie
Predloženie návrhu
Telefónne hovory
a emaily bez
predpísanej formy
Dokumentácia a správy
o chybách vytvorené
pomocou softvéru
Dokumentácia
pracovných výsledkov
V kancelárii
Objednávka materiálu
Komunikácia
s dodávateľmi a / alebo
s oddelením nákupu
Jazykové činnosti
Práca s typmi
textov
Dokumentácia a správy
o chybách vytvorené
pomocou softvéru
Vyhodnotenie ponuky
Ohlásenie chýbajúceho
materiálu
Kontrola a reklamácie
materiálu
Zamietnutie prijatia a podanie
sťažnosti
Preštudovanie
a vytvorenie dopytov
Preštudovanie
a vyhodnotenie ponuky
184
Poradenstvo
a starostlivosť
o zákazníkov
Prezentácia výrobkov
V kancelárii alebo
telefonicky
Príležitostne aj v rámci
osobného rokovania na
veľtrhoch
Popísanie postupov
Pomenovanie a popísanie
vlastností výrobkov
Zdôraznenie vynikajúcich
vlastností výrobkov
Zodpovedanie otázok
týkajúcich sa pracovných
procesov
Nadviazanie primeraného
kontaktu
Telefonické hovory,
emaily
Komunikácia so
zákazníkmi ohľadom
ich prianí a požiadaviek
Komunikácia so
zákazníkmi v rámci
osobného jednania
alebo telefonicky
Popísanie detailov výrobku
Komentár k technickému
výkresu
Vybavenie technického
výkresu popismi
Zdôvodnenie a vysvetlenie
zmien
Predloženie návrhov na
spoločné aktivity
Sprostredkovania kontaktu na
zodpovedného zamestnanca
Telefónne hovory,
emaily
Technické výkresy
opatrené popismi
Vypracovanie ponúk
Komunikácia so
zákazníkmi: telefonicky
alebo emailom
Špecifikácia detailov výrobku
Popísanie významných
vlastností výrobku
Vypracovanie písomnej
ponuky (s pomocou
textových šablón)
Zaškolenie zákazníka
do obsluhy a práce
s prístrojmi
V mieste firmy
zákazníka v rámci
osobného rokovania
Popísanie a vysvetlenie
postupov a procesov
Položenie doplňujúcich otázok
a porozumenie opisným
formuláciám
Výstražné upozornenie
Primeraná reakcia na
reklamácie / záporné
hodnotenie
Dokumentácia
o technickej údržbe,
reklamačné dokumenty
Vzťahy medzi účastníkmi komunikácie:
✓ zákazník často predkladá vlastné výkresy, ktoré potom doplnia konštruktéri, ktorí ich opatria
komentárom a popr. ich upravia,
✓ proces nákupu často zaisťujú iné oddelenia, ale obzvlášť špecifické výrobky alebo diely je
nutné vyhľadať samostatne, popr. je potrebné vyhodnotiť ponuky.
Zvláštne okolnosti: komunikácia medzi dcérskou spoločnosťou v ČR a materskou spoločnosťou
v Nemecku:
✓ riadenie projektov súvisiacich s výrobkom je riadené z Nemecka, to znamená, že materská
spoločnosť napríklad pošle návrhy alebo hotové výkresy, ktoré je nutné pripraviť pre výrobu,
✓ pokyny udeľuje materská spoločnosť, konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti, ale čiastočne disponuje tiež vlastnou rozhodovacou právomocou,
✓ vedúci konštrukčného oddelenia / oddelenia výroby v dcérskej spoločnosti vystupuje často
ako prostredník medzi českými (popr. poľskými alebo slovenskými) zamestnancami a ich
nemeckými kolegami.
Zvláštne požiadavky a náročné situácie:
✓ v prípade chýb a porúch musia zamestnanci často konať v časovej tiesni,
✓ nie vždy sú účastníci rokovania (zamestnanci materskej spoločnosti alebo zamestnanci vo
firme zákazníka) schopní riešiť komunikačné problémy svojho partnera v komunikácii, to
185
znamená napr. v prípade problémov s porozumením zvoliť inú formuláciu alebo používať
zrozumiteľný spisovný jazyk,
✓ odborná terminológia je veľmi špecifická; firmy majú často k dispozícii štandardizované
glosáre alebo dvojjazyčné formuláre pre bežné procesy (napr. kontrola kvality), popr. zamestnanci si sami vedú vlastné glosáre.
podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: vedúci konštruktér
reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné nápisy. (SERR)
➠ Rozumie v známych kontextoch značeniam a nápisom vo výrobných, závodných a skúšobných halách a v administratívnych a zasadacích miestnostiach.
Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného
života. (DfAM)
➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo programu v písomných oznamoch spolupracovníkov.
➠ Rozumie štítkom a nadpisom na kancelárskych potrebách.
Dokáže nájsť v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie
a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM)
➠ Dokáže v katalógu, zozname výrobkov alebo výrobnom kusovníku cielene vyhľadať výrobok alebo
náhradný diel pre známy prístroj.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v diagramoch a chybových štatistikách, technických výkresoch opatrených popismi a konštrukčnej dokumentácii (tiež v CAD programe).
Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jasnú štruktúru a sú sprevádzané ilustráciami. (DfAM)
➠ Rozumie najdôležitejším informáciám v návode na obsluhu známeho softvéru, ak je sprevádzaný
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v chybových správach týkajúcich sa známych prístrojov.
Dokáže porozumieť základným typom štandardných listov a faxov (obsahujúcich žiadosti, objednávky,
potvrdenia atď.) na známe témy. (SERR)
➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v štandardne formulovaných ponukách, objednávkach,
a faktúrach.
➠ Rozumie jednoduchým informáciám, napríklad týkajúcim sa zmeny hlavnej pracovnej doby, v smerniciach vydaných vedením spoločnosti.
Č ítanie s por ozu m en í m B 1
➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v dokumentáciách k prístrojom, chybových správach
a popisoch výrobkov, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej činnosti.
186
➠ Rozumie informáciám týkajúcim sa povinností, požiadaviek a výkonov uvedeným v profile kandidáta
na určitú pracovnú pozíciu.
➠ Rozumie reklamám na prístroj, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti.
Rozumie hlavným bodom zmlúv týkajúcich sa každodenného života. (DfAM)
➠ Rozumie podstatným informáciám v kúpnych zmluvách.
Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM)
➠ Rozumie ponukám a objednávkam týkajúcim sa oblasti jeho / jej činnosti.
➠ Rozumie korešpondencii svojich spolupracovníkov týkajúcej sa vzniknutej chyby, ak je používaný
spisovný jazyk.
➠ Rozumie oznámeniam vedenia spoločnosti týkajúcich sa smerníc na pracovisku.
➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v zhrnutí odborného článku o novej technológii alebo
stroji.
➠ Rozumie oznamom o termínoch a zmenách termínov v známom pracovnom prostredí.
➠ Rozumie údajom o cenách, rozmeroch alebo materiáli výrobkov a náhradných dielov.
Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý prebieha v jeho / jej prítomnosti, ak účastníci rozhovoru
hovoria pomaly, zreteľne a používajú spisovný jazyk.
Rozumie najdôležitejším faktom jednoduchej prezentácie týkajúcim sa známej témy, ak je sprevádzaná gestami alebo vizuálne. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznať tému diskusie na porade vedenia spoločnosti alebo pri rokovaniach technológov
a zamestnancov oddelenia výroby.
➠ Rozumie popisu umiestnenia stroja v závodnej hale.
➠ Rozumie pokynu, kde sa stroj zapína a vypína alebo ako dlho môže byť v prevádzke.
P očú vanie s por ozu m e n í m B 1
➠ Rozumie konkrétnym pokynom týkajúcim sa výrobných a montážnych krokov a sprevádzkovania a obsluhy strojov a zariadení, popr. ich jednotlivých dielov, ktoré sú mu známe z oblasti jeho / jej činnosti.
➠ Dokáže rozpoznať príčinu problému z rozhovoru spolupracovníkov z oddelenia výroby o problémoch
so zavádzaním nového stroja a prípadných poruchách.
Rozumie všeobecným výpovediam a kľúčovým informáciám vo väčšine prednášok, krátkych prejavov a krátkych prezentácií o známych témach, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom a majú jasnú
štruktúru. (DfAM)
➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým vo vysvetlení nového výrobného postupu.
187
Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd
atď., ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +)
➠ Dokáže sledovať hlavné kroky video návodu pre softvér, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti, ak má
dostatok času si kroky súbežne sám / sama vyskúšať.
Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť
jasná.
➠ Rozumie podrobnému video návodu k používaniu softvéru, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti.
➠ Dokáže doplniť základné údaje o chybe do príslušného formulára
➠ Dokáže na základe predlohy napísať prehľadný životopis. (DfAM).
➠ Dokáže si do kontrolného zoznamu, napr. analýzy slabých miest zapísať jednoduché poznámky
týkajúce sa výrobných a montážnych krokov.
➠ Dokáže si vytvoriť jednoduchý pracovný plán.
Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe alebo ktoré sa týkajú oblasti
➠ Dokáže popísať v emaile svoje pracovisko a známy výrobný proces.
➠ Dokáže znázorniť v powerpointovej prezentácii špecifické vlastnosti výrobku.
➠ Dokáže popísať technické výkresy a ich prvky zhotovené v CAD programe.
➠ Dokáže napísať stručnú správu o chybe alebo vyplniť kontrolný zoznam / formulár týkajúci sa analýzy
slabých miest.
Dokáže opísať najdôležitejšie podrobnosti týkajúce sa nepredvídateľnej udalosti. (DfAM)
➠ Dokáže napísať oznámenie o konfliktných situáciách na pracovisku.
188
➠ Dokáže si počas internej pracovnej schôdzky alebo rokovania so zákazníkom a dodávateľom poznamenať v bodoch najdôležitejšie informácie.
➠ Dokáže jednoducho opísať podstatné kroky výrobného procesu.
➠ Dokáže po diskusii jednoducho popísať ďalšie kroky.
Dokáže predniesť krátku, vopred nacvičenú prednášku na tému, ktorá sa vzťahuje na jeho každodenný život, stručne uviesť dôvody a vysvetliť názory, plány a činnosti. Dokáže odpovedať na obmedzený počet jednoznačne formulovaných následných otázok. (SERR A2+)
➠ Dokáže v rámci prezentácie sprevádzanej obrazovým materiálom popísať zákazníkovi jednotlivé
diely stroja, ak sa môže pripraviť.
(SERR)
➠ Dokáže informovať o najdôležitejších výsledkoch pracovnej porady.
➠ Dokáže opísať vznik poruchy na zariadení.
➠ Dokáže pri znázornení výrobného procesu popísať najdôležitejšie činnosti a zdôvodniť ich sled.
➠ Dokáže technikom jednoducho objasniť ďalšie kroky súvisiace s realizáciou návrhu.
➠ Dokáže opísať obsluhu zariadenia.
➠ Dokáže zamestnancom udeliť presné pokyny týkajúce sa realizácie návrhu.
➠ Dokáže zahájiť a ukončiť schôdzu oddelenia.
Dokáže predniesť jednoducho formulovanú a vopred pripravenú prednášku na známu tému vo
svojom odbore natoľko jasne, že ho možno takmer po celý čas dobre vnímať, pričom hlavné myšlienky
formuluje pomerne presne. (SERR)
➠ Dokáže vysvetliť zákazníkovi v rámci prezentácie obsluhu stroja ako sled jednoduchých krokov.
➠ Dokáže prezentovať technické výkresy a doplniť ich komentárom.
189
PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIA
➠ Dokáže sa pomocou predlohy alebo formulára opýtať na chýbajúce údaje týkajúce sa rozmerov,
veľkostí a materiálu.
Dokáže v oficiálnych listoch používať zdvorilostné obraty pre pozdrav, oslovenie, prosbu a poďakovanie. (DfAM)
➠ Dokáže emailom potvrdiť účasť na porade so zamestnancami.
Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM)
➠ Dokáže vyplniť v štandardnom formulári podstatné údaje pre zistenie potrebného materiálu.
➠ Dokáže písomne požiadať o špecifikáciu rozmerov, materiálu alebo farby, ak chýba v ponuke.
Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie.
(DfAM)
Výme n a in for mác ií
informácie. (DfAM)
➠ Dokáže sa zúčastniť nenútenej spoločenskej konverzácie o vzdelaní a súčasnom alebo poslednom
zamestnaní.
➠ Dokáže podať informácie o existencii a mieste uloženia dokumentov a rozumie im.
Dokáže sa v bežných situáciách profesijného a každodenného života opýtať a vymeniť si informácie,
ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM)
➠ Dokáže v rámci jednoduchého rokovania s veľkoobchodnou firmou povedať, čo hľadá, dokáže poskytnúť údaje o množstve a materiáli a opýtať sa na cenu.
Chápe podstatné oznámenia z krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže na ne príslušne reagovať. (DfAM)
➠ Dokáže si v telefonickom rozhovore so zákazníkom vymeniť informácie o fungovaní stroja a popr. sa
opýtať na problém.
190
Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR)
➠ Dokáže spolupracovníkovi navrhnúť, aby prerokovali výkres spoločne na počítači.
Dokáže predniesť návrhy a reagovať na ne. Dokáže súhlasiť aj nesúhlasiť s inými. (SERR A2+)
➠ Dokáže pri jednaní o optimalizácii výrobných procesov predložiť návrhy týkajúce sa priority alebo
sledu výrobných alebo montážnych krokov.
➠ Dokáže pri rokovaní so zákazníkom vysvetliť, čo je pri uvedení stroja do prevádzky možné a čo nie.
(DfAM)
➠ Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať pre dokončenie pracovného kroku viac času.
➠ Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc pri zadávaní dát do CAD programu a tiež sám / sama
poskytnúť pomoc.
➠ Dokáže pri schôdzach oddelenia výroby a konštrukčného oddelenia vyjadriť svoj názor na voľbu
dodávateľa.
Úst na in t e r a k c ia B 1 (B 1 +)
Výmen a in for má c ií
➠ Dokáže sa telefonicky spýtať na výrobok, vlastnosti výrobku alebo na pracovné procesy, popr. reagovať na takéto otázky.
➠ Dokáže požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponuke.
Dokáže s istou dávkou sebadôvery komunikovať o známych i menej bežných záležitostiach vzťahujúcich sa na jeho záujmy a odbornú oblasť. Dokáže získať, odovzdávať, overovať a potvrdzovať
informácie, riešiť menej bežné situácie a vysvetliť príčinu a podstatu problému. (SERR B1 +)
➠ Dokáže vrátiť do skladu alebo veľkoobchodnej firme chybný tovar alebo jednotlivé diely. Dokáže
formulovať sťažnosť.
➠ Dokáže v rozhovore so zákazníkom objasniť príčiny poruchy.
S p ol upr á ca: pr ed i skuto va n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov,
➠ Dokáže vyjadriť svoj názor, či je potrebné zakúpiť nový prístroj alebo nie.
➠ Dokáže na poradách rozdeliť úlohy medzi zamestnancov.
➠ Dokáže pri rokovaniach so zahraničnými zákazníkmi primerane prezentovať možnosti a limity pri
navrhovaní zariadenia alebo stroja.
Dokáže porovnať a dať do protikladu alternatívy s podrobným vysvetlením toho, čo treba robiť, kam
ísť, koho alebo čo si vybrať, atď. (SERR B1+)
➠ Dokáže v rámci diskusie predložiť návrhy k technickým a organizačným riešeniam alebo ďalším
krokom výrobného procesu.
191
Rušňovodič hnacieho vozidla72
PRÍPAD 1 – Nastúpenie do služby
Miesto: stanica, kancelária strojmajstra a stanovisko rušňovodiča
Zúčastnené osoby: rušňovodiči a strojmajster
Pri nástupe do služby prevezme rušňovodič na Hlavnej stanici v Prahe príslušné hnacie vozidlo
(rušeň). Najprv vyhľadá strojmajstra v jeho kancelárii, požiada ho o kľúče a spýta sa na stanovisko lokomotívy. Rušňovodič musí poznať plán koľajiska v príslušnej stanici, v prípade potreby
požiada o ďalšie pokyny strojmajstra alebo iných zamestnancov.
Od posunovača dostane informácie o pripojených vagónoch. Po pripojení vagónov k lokomotíve
je nutné vykonať kontrolu bŕzd.
Pred odchodom dostane rušňovodič pokyn a prostredníctvom rádiového spojenia vo vlaku oznámi výpravcovi pripravenosť k odchodu. Na návestnom zariadení sa zobrazí povolenie k odchodu.
Čas od času dochádza k oneskoreniam. V takýchto prípadoch prerokuje rušňovodič s výpravcom
nový čas odchodu a dôvody meškania a informuje cestujúcich.
PRÍPAD 2 – Náročná situácia: mimoriadna udalosť na trati
Miesto: stanovisko rušňovodiča
Zúčastnené osoby: rušňovodič, výpravca
V prípade výskytu prekážok na trati, ako sú napríklad odstavené vozidlá, zvieratá alebo osoby
nachádzajúce sa v koľajisku alebo jeho blízkosti, kontaktuje rušňovodič najprv výpravcu. Postup
v takýchto prípadoch upravujú konkrétne predpisy. Prostredníctvom rádiového spojenia oznámi
rušňovodič výpravcovi podstatné kľúčové údaje: číslo vlaku, úsek trate (km), zúčastnené osoby,
prípadné škody a v prípade potreby požiada o upovedomenie zdravotníckej záchrannej služby
a polície. Kontakt s políciou alebo železničnou inšpekciou, popr. zdravotníckou záchrannou službou zabezpečí výpravca. Rušňovodič počká na ďalšie pokyny a informuje sprievodcov. V prípade
nehody sa na miesto dostaví železničná inšpekcia alebo polícia, vypočuje rušňovodiča a vypracuje správu o nehode.
V prípade vzniku nehody, pri ktorej dôjde ku škode na zdraví osôb, je rušňovodič vystavený mimoriadnej psychickej záťaži.
72
Komunikatívna
úloha
Kontext
používania
jazyka (miesta,
osoby,
inštitúcie)
Jazykové činnosti
Práca s typmi
textov
Prevzatie rušňa na
stanici
Orientácia na stanici
a na koľajisku
Písomný záznam
o vykonaní skúšky bŕzd
na stanici
Prevzatie zmien v
cestovnom poriadku
Komunikácia
s rušňovodičom v stanici
Predstaviť sa, požiadať o kľúč
Opýtať sa na stanovisko
rušňa
Porozumenie údajom o smere
a typoch koľají
Pomenovanie lokalít
Opýtať sa na konkrétnych
zamestnancov
Aktuálne pokyny
Prehľad pomalých jázd
Vyplnenie brzdového
výkazu
Porozumenie zmenám
v cestovnom poriadku
Príslušníčky ženského pohlavia sú v príslušných pracovných označeniach zahrnuté pod všeobecné pomenovanie v mužskom rode ako rušňovodič hnacích vozidiel, posunovač a výpravca.
192
Komunikácia pri
posunovaní rušňa
(pripojovaní vagónov)
Komunikácia
s posunovačom
prostredníctvom
rádiového spojenia na
koľajisku
Porozumenie pokynom,
príkazom a inštrukciám
týkajúcim sa posunovania
rušňa
Oznámenie
o pripravenosti
k odchodu
Komunikácia
s výpravcom
prostredníctvom
rádiového spojenia
Oznámenie o pripravenosti
Porozumenie pokynom
a inštrukciám udeľovaným
prostredníctvom rádiového
spojenia
Opýtať sa na dôvody meškania
Pomenovanie technických
problémov
Vyplnenie pokynov,
ak nie sú ovládané
signálmi
Vyplnenie pokynu
podľa textu diktovaného
výpravcom (na
stanovisku rušňovodiča)
Oznámenie
a prevedenie záznamu
o vzniku mimoriadnej
udalosti
Komunikácia
s výpravcom
prostredníctvom
rádiového spojenia
Komunikácia s
železničnou inšpekciou,
popr. políciou v mieste
(na trati)
Porozumenie pokynom
Vyplnenie formulára pre
pokyny
Uvedenie údajov o mieste,
čase, trati a čísle vlaku
Popísanie priebehu udalosti
Pomenovanie technického
problému
Vyplnenie formulára
(správa o nehode)
Podľa smernice EÚ73 týkajúcej sa komunikatívnych požiadaviek na rušňovodičov, ktorí obsluhujú
hnacie vozidlá v železničnom systéme Spoločenstva musí rušňovodič "ovládať jazyk uvedený príslušným prevádzkovateľom infraštruktúry. Ich jazykové znalosti im musia umožňovať aktívnu a účinnú komunikáciu v bežných, nepriaznivých a núdzových situáciách "(smernica 2007 / 59 / ES, 2007).
Zvláštne podmienky a požiadavky:
✓ znalosť signálov a predpisov; školenie o predpisoch prebieha spravidla v materinskom jazyku,
✓ znalosť ovládacích prvkov na stanovisku rušňovodiča; označenia a nápisy bývajú spravidla
dvojjazyčné; školenia týkajúce sa obsluhy rušňa prebiehajú v materinskom jazyku,
✓ znalosť doslovného znenia textov, ktoré je nutné používať pri oznamovaní mimoriadnych
udalostí alebo technických problémov, popr. pri odchode.
Vzťahy medzi účastníkmi komunikácie:
✓ počas jazdy komunikuje rušňovodič v prvom rade s výpravcom,
✓ v prípade mimoriadnych udalostí, ako sú nehody na trati alebo traťové prekážky, komunikuje rušňovodič najprv s výpravcom, ktorý mu potom udelí ďalšie pokyny,
✓ v nadväznosti na to nasleduje komunikácia s personálom vlaku.
Zvláštne požiadavky a náročné situácie:
73
✓ v mimoriadnych situáciách, ako sú nehody spojené so vznikom škôd na zdraví osôb, konajú
rušňovodiči čiastočne pod silným psychickým tlakom: postupy v takýchto situáciách upravujú príslušné predpisy (viď vyššie).
MERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY 2007/59/ES z 23. októbra 2007 o vydávaní osvedčení rušS
ňovodičom obsluhujúcim hnacie vozidlá a vlaky v železničnom systéme Spoločenstva (SMERNICA 2007/59/ES)
193
podrobné popisy CIEĽOV Vyučovani A UČENIA sa: rušňovodič hnacích
vozidiel
➠ Rozumie značeniu a nápisom na stanici. Rozumie označeniu prístrojov na stanovisku rušňovodiča.
Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného
života. (DfAM)
➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo plánov v písomných oznamoch spolupracovníkov.
➠ Rozumie podstatným informáciám uvedeným v prehľade pomalých jázd a v zozname vagónov.
➠ Rozumie informáciám uvedeným v cestovnom poriadku.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v návode na obsluhu rušňa, ak je sprevádzaný obrazovým materiálom.
➠ Rozumie všeobecným písomným pokynom a inštrukciám.
➠ Rozumie konkrétnym podrobným informáciám obsiahnutým v príslušných smerniciach, ktoré sa týkajú
napríklad významu signalizácie, ak sú vyjadrené jednoducho a sú doplnené obrazovým materiálom.
Č ítanie s por ozu m e n í m B 1
➠ Rozumie popisu dôležitých signálov v smernici.
➠ Rozumie návodu na obsluhu rušňa, ak je zrozumiteľne a prehľadne štruktúrovaný.
➠ Rozumie informáciám o ďalšom vzdelávaní, ktoré sa týka oblasti jeho / jej činnosti.
Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch, týkajúcich sa aktuálnych
alebo známych tém. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznať v zápise o nehode podstatné informácie týkajúce sa priebehu nehody.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v príslušných smerniciach týkajúcich sa prevádzkových procesov.
Rozumie konkrétnym podrobným informáciám uvedeným v týchto textoch.
➠ Dokáže rozpoznať podstatné informácie v novinovej správe o železničnej nehode alebo v novinovom
článku o železnici.
194
➠ Rozumie v bežných situáciách údajom o časoch odchodov a príchodov, o meškaní, o čísle vlaku
a koľají.
Zvyčajne dokáže identifikovať tému diskusie, ktorú sleduje, keď prebieha pomaly a jasne. (SERR)
➠ Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý vedie výpravca s ostatnými rušňovodičmi alebo ktorý vedú
rušňovodiči.
➠ Dokáže sledovať jednoduché vysvetlenie rušňovodiča ohľadom stanoviska rušňa.
➠ Rozumie pokynom výpravcu, ak zodpovedajú predpísanému vzoru.
➠ Rozumie bežným pokynom a oznámeniam výpravcu, napríklad na ktorú koľaj má ísť, koľko minút má
meškanie alebo kde na trati prebiehajú stavebné práce.
➠ Rozumie pokynom výpravcu v prípade mimoriadnej udalosti.
➠ Dokáže sledovať podrobný popis cesty ku konkrétnej koľaji.
➠ Rozumie hlavným bodom rozhovoru, ktorý vedie výpravca s ostatnými rušňovodičmi alebo ktorý vedú
rušňovodiči, napr. o nepravidelnostiach alebo o stavebných prácach na trati.
Rozumie zmyslu rozhlasového spravodajstva a jednoduchých nahrávok týkajúcich sa bežných tém,
keď je prejav relatívne pomalý a zreteľný. (SERR)
➠ Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii.
➠ Dokáže pri sledovaní televízneho spravodajstva rozpoznať, či sú nejaké nové dôležité správy o dopravnej situácii alebo či boli vydané varovania pred nepriaznivým počasím.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám v televíznom príspevku alebo vo videonahrávke o dopravnej nehode, ako je miesto a príčina vzniku nehody.
195
➠ Rozumie podstatným informáciám v správach o počasí a dopravnej situácii.
Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná.
➠ Dokáže doplniť do štandardného formulára základné údaje o čase, mieste, osobe, vlaku a pokynoch /
inštrukciách.
➠ Dokáže si poznamenať informácie poskytnuté výpravcom o zmene času odchodov a príchodov.
➠ Dokáže podľa textu diktovaného výpravcom napísať príkaz alebo pokyn.
➠ Dokáže opísať stanovisko rušňovodiča a známe prevádzkové procesy.
➠ Dokáže napísať do formulára správu o priebehu nehody na trati.
➠ Dokáže v diskusnom príspevku popísať najdôležitejšie podrobnosti nehody alebo mimoriadnej udalosti.
➠ Dokáže vykresliť priebeh nehody ako sled jednoduchých udalostí / činností.
Dokáže vyrozprávať príbeh alebo opísať niečo ako jednoduchý sled myšlienok. Dokáže podať
krátky jednoduchý opis udalostí a činností. (SERR A2+)
➠ Dokáže jednoducho vykresliť priebeh nehody.
➠ Dokáže hovoriť v jednoduchých vetách o pokyne výpravcu.
196
(SERR)
➠ Dokáže popísať, kto alebo čo sa nachádza v koľajisku alebo v blízkosti koľajiska, popr. aká prekážka
bráni v ďalšej jazde.
➠ Dokáže železničnej inšpekcii opísať príčiny a priebeh nehody.
➠ Dokáže vysvetliť a zdôvodniť svoje rozhodnutie týkajúce sa postupu pri nepravidelnostiach.
➠ Dokáže popísať jednotlivé kroky a činnosti od prevzatia rušňa až do okamihu odchodu.
➠ Dokáže v jednoduchých vetách opísať obsluhu rušňa.
➠ Dokáže s pomocou nacvičených fráz informovať cestujúcich o meškaní a jeho príčinách.
➠ Dokáže pri inšpekcii uviesť a odovzdať osobné údaje.
➠ Dokáže napísať spolupracovníkom krátku písomnú správu, že nemôže včas doraziť na plánované
miesto stretnutia.
Dokáže odovzdať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické
otázky. (DfAM)
➠ Dokáže polícii alebo železničnej inšpekcii poskytnúť písomné informácie týkajúce sa rušňa, zoznamu
vagónov a aktuálnych pokynov / inštrukcií.
(DfAM)
➠ Dokáže vyjadriť záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.
197
informácie. (DfAM)
➠ Dokáže si so spolupracovníkmi vymeniť informácie o trati, prípadných stavebných prácach na trati
alebo náklade.
➠ Dokáže uviesť údaje týkajúce sa miesta úschovy vlakovej dokumentácie.
Dokáže sa v bežných profesijných situáciách a každodenných situáciách opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM)
➠ Dokáže sa opýtať na informácie týkajúce sa času odchodov a príchodov, meškania a čísla koľaje
alebo vlaku a odovzdať tieto informácie ďalej.
➠ Dokáže sa prostredníctvom rádiového spojenia opýtať výpravcu na presný čas odchodu.
Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR)
➠ Dokáže navrhnúť neskorší termín stretnutia.
(DfAM)
➠ Dokáže požiadať, aby bol vyrozumený hasičský zbor, lekár alebo polícia.
➠ Dokáže požiadať spolupracovníka pri vyplňovaní formulára o pomoc.
Ústn a in t e r a k c ia B 1
➠ Dokáže pri nepravidelnostiach na trati vysvetliť, čo sa stalo, a popísať svoju polohu.
➠ Dokáže si so zamestnancami hotela vymeniť podstatné podrobné informácie o pobyte.
➠ Dokáže navrhnúť miesto a čas stretnutia alebo miesto, kde by sa mali vystriedať.
➠ Dokáže sa v rámci neformálnej diskusie so spolupracovníkmi vyjadriť k tomu, či bolo správanie
v náročnej situácii na trati primerané alebo nie.
198
vodič diaľkovej dopravy
PRÍKLAD 1 – Nakladanie a vykladanie tovaru vo firemnom areáli zákazníka
Miesto: Firemný areál zákazníka
Zúčastnené osoby: vodič, zamestnanci úseku expedície / zamestnanci skladu vo firme zákazníka
Pri vjazde do firemného areálu sa vodič ohlási u vrátnika. Ten by mal mať v optimálnom prípade k dispozícii plán dodávok. Vodič mu oznámi, že priviezol alebo plánuje odviezť určitý tovar.
Väčšie podniky alebo firmy disponujú spravidla plánmi dodávok a popr. tiež súborom predpisov
(prospekty s inštrukciami) sprevádzaných grafickými nákresmi, ktoré upravujú správanie vodičov
v areáli firmy.
Na nakladacej rampe v areáli zákazníka komunikuje vodič spravidla so zamestnancom úseku expedície. Vodiči nie sú zvyčajne zodpovední za nakládku a vykládku v areáli zákazníka. Dohliadajú
však na to, ako zamestnanci skladu vykonávajú nakládku, a udeľujú pokyny ohľadom postupu pri
nakládke, aby mali istotu, že náklad bude dostatočne zabezpečený.
Mimoriadne situácie:
Vodiči bývajú často v časovej tiesni a kvôli dlhším čakacím dobám dochádza občas na nakladacej
rampe ku konfliktným situáciám. Ako zamestnanci prepravnej spoločnosti sú však vedení k tomu,
aby sa správali voči zamestnancom skladu / zamestnancom úseku expedície prívetivo. Závažnejšie problémy musí v prípade pochybností objasniť dispečer.
Občas sa stane, že vodič dostane informácie o tom, do akého závodu má ísť a aký tovar má
vyzdvihnúť, prostredníctvom SMS správ až keď je na ceste. Na základe týchto okolností môže v
jednotlivých prípadoch dôjsť niekedy k nedorozumeniu, napr. že vodič príde na miesto o deň skôr.
PRÍKLAD 2 – Policajná kontrola počas cesty
Miesto: kabína vodiča, (diaľkové) cesty
Zúčastnené osoby: vodič, policajt
Pri bežných policajných kontrolách musí byť vodič diaľkovej dopravy schopný predložiť nielen doklady k vozidlu, ale aj všetky sprievodné dokumenty k nákladu. Okrem toho je povinný poskytnúť
informácie o čase jazdy a odpočinku. To sa spravidla zaobíde bez problémov. Za problematické
považujú vodiči najmä to, že niektorí policajti sú voči nim pri komunikácii málo ohľaduplní alebo
používajú úradný jazyk (hovoria takzvane "v paragrafoch").
Mimoriadne situácie:
Pod vplyvom obavy z omeškania s dodávkou a / alebo zákazu činnosti môže byť kontakt s políciou pre vodiča spojený so stresom. V prípade neistoty sa môžu vodiči obrátiť na príslušného
dispečera, ktorý prevezme ďalšiu komunikáciu.
199
Komunikatívna
úloha
Kontext
používania
jazyka (miesta,
osoby,
inštitúcie)
Porozumenie
pokynom na prevzatie /
pristavenie nákladu
(popis cesty)
Jazykové činnosti
Práca s typmi
textov
Komunikácia
s vrátnikom pri vjazde
do firemného areálu
zákazníka
Komunikácie so
správcom skladu
vo firemnom areáli
zákazníka / so
zamestnancami úseku
expedície
Oznámenie dodávky, popr.
pokynu / inštrukcie
a pokynom na pristavenie
nákladu
Prosba o inštrukciu / pomoc
Prosba o zopakovanie alebo
hláskovanie slova
Prosba o vysvetlenie alebo
preklad
Naznačenie (ne)porozumenia
Porozumenie
orientačným plánom
s piktogramami
a značeniu vo firemnom
areáli zákazníka
Kompletizácia
prepravných
dokumentov
a vykonanie kontroly
prevzatia
Vyplnenie formulára
a uvedenie týchto
údajov: registračná
značka vozidla,
registračná značka
pripojeného vozidla,
kód, adresa, meno,
hmotnosť, údaje
o troch posledných
prepravných zásielkach
Udelenie pokynov
k nakládke
Riešenie problémov:
informovanie o škode
na obale a vysvetlenie
vzniku škody
Komunikácia so
zamestnancami skladu
a úseku expedície
vo firemnom areáli
zákazníka (napr.
zamestnanci skladu,
popr. referenti
oddelenia predaja alebo
nákupu)
Pozdrav a stručné
predstavenie vlastnej osoby
Prosba o dovolenie
Poskytnutie informácií
o existujúcich dokumentoch
Prosba o pomoc: spýtať sa
na prístroje, pomôcky pre
nakladanie
Udelenie pokynov k nakládke
týkajúcich sa množstva,
hmotnosti, veľkosti
Jednoduchá reakcia na
otázky: vyjadrenie súhlasu,
nesúhlasu, neznalosti
Ubezpečiť / uistiť niekoho
o niečom
Vysvetlenie príčiny a priebehu
škody
Jednoduché posúdenie
situácie: vyjadrenie ľútosti,
ospravedlnenia, zdôvodnenia
Ponúknutie pomoci a spýtať
sa na želanie
Upozornenie na povinnosť
Opýtať sa na úmysel
a uskutočniteľnosť
rozlúčiť sa
Porozumenie,
pomenovanie
a vyplnenie
sprievodných
dokumentov k nákladu
(dodací list, nákladný
list CMR)
Komunikácia
s políciou pri cestných
kontrolách: poskytnutie
informácií o dobe
jazdy a odpočinku;
predloženie dokladov
Komunikácia s úradmi / s
políciou spravidla
na okraji cestnej
komunikácie, na
parkovisku
Pozdrav a stručné
predstavenie vlastnej osoby
Poskytnutie informácií
o existujúcich dokumentoch
Uvedenie údajov o dobe
trvania, frekvencii
Vyjadrenie úmyslu, (ne)
uskutočniteľnosti, (ne)
príslušnosti
Reakcia na výzvu
Jednoduchá reakcia na
otázky: vyjadrenie súhlasu,
nesúhlasu, neznalosti
Ubezpečiť / uistiť niekoho
o niečom
Jednoduché posúdenie
situácie: vyjadrenie ľútosti,
ospravedlnenia, zdôvodnenia
Prosba o vysvetlenie
Prosba o zopakovanie
200
Komunikácia s políciou
v problematických
situáciách, napr. pri
nehode
polície
Komunikácia s úradmi /
políciou, popr.
s ostatnými účastníkmi
cestnej nehody na
mieste nehody
Uvedenie údajov o vlastnej
osobe a dopravcovi
Uvedenie údajov o vozidle:
registračná značka vozidla,
registračná značka pripojeného
vozidla, kód, údaj o hmotnosti
Jednoduchý popis udalosti –
priebeh nehody
Odpoveď na jednoduché
otázky a poskytnutie informácií
o: dobe trvania, mieste, cieli,
smere, úmysle, jednaní
Zdôvodniť niečo, ospravedlniť
sa, priznať niečo
Vyjadrenie nesúhlasu / námietky, trvať na niečom
Porozumenie
a vyplnenie formulárov
polície, správy
o nehode
Komunikácia
s chodcami alebo
pracovníkmi čerpacej
stanice: spýtať sa na
cestu
Komunikácia
s chodcami
a pracovníkmi čerpacej
stanice na okraji cestnej
komunikácie, na
čerpacej stanici
Opýtať sa na cestu
Porozumenie informáciám
týkajúcim sa údajov o smere
a mieste
Porozumenie popisu
význačných budov, ulíc atď.
Prosba o preformulovanie,
o opätovné vysvetlenie
Porozumenie
informáciám o ceste,
porozumenie dopravným
informačným tabuliam
Porozumenie
označeným plánom
cesty
Porozumenie mapám
a plánom miest
(základné pojmy
z oblasti kartografie
a geografie)
Zakúpenie diaľničnej
známky
Komunikácia
s personálom na
čerpacej stanici alebo
mýtnej stanici
Vyjadrenie žiadosti o produkt
(diaľničná známka, mýto)
Opýtať sa na cenu
Porozumenie
informačným textom
o výške poplatkov
(napr. na informačných
tabuliach)
Komunikácia
s personálom
diaľničného
odpočívadla za účelom
zaistenia stravovania
a nocľahu
Komunikácia
s personálom
odpočívadla / zariadenie
"Autohof" (pozn. prekl
.: dopravný dvor,
motel a servis pre
zamestnancov cestnej
nákladnej dopravy)
Pozdrav a rozlúčenie
Uvedenie údajov o dobe
trvania pobytu
Vykonanie objednávky
Opýtať sa na cenu
Opýtať sa na lokalitu (na
parkovisku)
Prosba o pomoc, inštrukciu
Prijatie / odmietnutie ponuky
Sľúbiť niečo alebo uistiť
niekoho o niečom
Porozumenie značenia
na diaľničnom
odpočívadle
Zvláštne požiadavky a náročné situácie
Komunikácia s políciou / bezpečnostnými orgánmi a colnými úradmi:
✓ vodiči diaľkovej dopravy majú voči polícii povinnosť poskytovať informácie; pri bežných
kontrolách, ale aj pri nehodách sú vodiči pod tlakom, aby neuviedli nesprávne údaje (obavy
z reštrikcií),
✓ pri komunikácii sa často stretávajú s malou ústretovosťou zo strany polície, ktorej príslušníci
často používajú úradný jazyk.
Pri komunikácii s chodcami sú vodiči diaľkovej dopravy často konfrontovaní s užívaním nárečia
a rýchlym tempom reči; stáva sa, že partner v komunikácii nie je vždy ochotný alebo schopný
zopakovať popis cesty v spisovnom jazyku alebo zvoliť inú formuláciu.
201
podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: vodič diaľkovej dopravy
➠ Rozumie značeniu príjazdovej cesty k závodu a v areáli závodu.
Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života. (DfAM)
➠ Rozumie informáciám o zmenách termínu alebo plánu v písomných oznamoch spolupracovníkov.
➠ Dokáže cielene vyhľadať v katalógu náhradné diely ku známemu prístroju.(DfAM)
➠ Rozumie plánom nakládky, orientačným plánom, meteorologickým a cestným mapám.
➠ Rozumie pokynom týkajúcim sa vjazdu do firemného areálu zákazníka, ak sú sprevádzané obrazovým materiálom.
➠ Dokáže rozpoznať kľúčové informácie v sprievodných dokumentoch k nákladu alebo v správe o dopravnej nehode, ako aj údaje o druhom účastníkovi nehody a okolnostiach nehody.
➠ Rozumie bezpečnostným predpisom upravujúcim správanie v areáli závodu, ak sú sprevádzané
piktogramami.
Č ítanie s por ozu m e n í m B 1
➠ Rozumie podstatným informáciám, ktoré uviedli jeho spolupracovníci v diskusných príspevkoch
o konkrétnom diaľničnom odpočívadle.
➠ Rozumie informáciám o ďalšom vzdelávaní, ktoré sa týka oblasti jeho / jej činnosti.
Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM)
➠ Dokáže rozpoznať v zápise o nehode podstatné informácie týkajúce sa priebehu nehody.
➠ Dokáže rozpoznať základné informácie v oznámeniach, ktoré uviedli jeho spolupracovníci v diskusiách vodičov diaľkovej dopravy.
➠ Rozumie podstatným informáciám v novinovej správe o nehode, štrajku alebo cestnej uzávierke.
202
➠ Rozumie cenovým údajom na diaľničnom odpočívadle.
Zvyčajne dokáže identifikovať tému diskusie, ktorú sleduje, keď prebieha pomaly a jasne. (SERR)
➠ Dokáže rozpoznať tému rozhovoru dvoch policajtov alebo zamestnancov skladu, ktorého je svedkom.
Dokáže pochopiť jednoduché pokyny ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou.
(SERR)
➠ Rozumie jednoduchým pokynom vrátnika alebo zamestnancov skladu, napríklad aby počkal alebo
aby prešiel k inej rampe.
➠ Rozumie konkrétnym pokynom týkajúcim sa správania v areáli závodu.
➠ Dokáže sledovať podrobný popis cesty vo firemnom areáli zákazníka.
➠ Dokáže sledovať hlavné body rozhovoru medzi zamestnancami skladu vo firemnom areáli zákazníka.
Rozumie zmyslu rozhlasového spravodajstva a jednoduchých nahrávok týkajúcich sa bežných tém, ak
sú vyslovené pomaly a zreteľne.(SERR)
➠ Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii.
➠ Dokáže pri sledovaní televízneho spravodajstva rozpoznať, či sú nejaké nové dôležité informácie
o dopravnej situácii alebo či boli vydané varovania pred nepriaznivým počasím.
➠ Rozumie kľúčovým informáciám o mieste a príčine nehody v televíznom príspevku alebo vo videonahrávke o dopravnej nehode.
Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém, keď
sú vyslovené pomaly a zreteľne.
➠ Dokáže rozpoznať hlavné informácie uvedené vo video návode, ktoré sa týkajú správania v areáli závodu.
k porozumeniu a príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR)
➠ Rozumie podstatným informáciám v správach o počasí a dopravnej situácii.
203
Dokáže súvisle sledovať videonávody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná.
➠ Rozumie obsahu podstatných informácií uvedených vo videonávode, ktoré sa týkajú správania
v areáli závodu.
➠ Dokáže doplniť podstatné údaje do nákladného listu CMR.
➠ Dokáže si poznamenať údaje týkajúce sa popisu cesty alebo údaje o mieste.
➠ Dokáže v diskusnom príspevku popísať vlastné skúsenosti s diaľničným odpočívadlom alebo skúsenosti pri policajnej kontrole.
➠ Dokáže doplniť do formulára správy o nehode údaje týkajúce sa priebehu nehody.
➠ Dokáže si poznamenať údaje o druhom účastníkovi nehody.
➠ Dokáže v jednoduchých vetách vykresliť priebeh nehody.
➠ Dokáže v jednoduchých vetách hovoriť o dohode so zamestnancom skladu.
204
(SERR)
➠ Dokáže polícii opísať vznik a priebeh nehody.
➠ Dokáže objasniť a zdôvodniť voľbu trasy.
➠ Dokáže opísať obsluhu zdvíhacej plošiny.
➠ Dokáže pri policajnej kontrole uviesť osobné údaje.
➠ Dokáže napísať svojim spolupracovníkom krátku písomnú správu o tom, že sa nemôže dostaviť na
plánované miesto stretnutia včas.
Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky.
(DfAM)
➠ Dokáže odovzdať písomné údaje o vozidle a náklade a vysvetliť, ako došlo k poškodeniu nákladu.
(DfAM)
Výme n a in for mác ií
informácie. (DfAM)
➠ Dokáže si vymeniť so spolupracovníkmi informácie o plánovanej trase alebo o type vozidla a nákladu.
➠ Dokáže uviesť údaje o mieste uloženia sprievodných dokladov k tovaru.
Dokáže sa v bežných profesijných situáciách a každodenných situáciách opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch (DfAM)
➠ Dokáže na čerpacej stanici povedať, aký druh pohonnej hmoty natankoval, a opýtať sa na cenu.
➠ Dokáže sa prostredníctvom mobilného telefónu opýtať svojho spolupracovníka na koniec dopravnej
zápchy.
205
Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia
zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie.
(SERR)
➠ Dokáže navrhnúť neskorší termín stretnutia.
(DfAM)
➠ Dokáže oznámiť svojim spolupracovníkom, že bude potrebovať na vykládku viac času.
➠ Dokáže požiadať zamestnanca skladu, aby mu / jej vysvetlil funkciu nakladacieho mostíka.
Ústn a in t e r a k c ia B 1
➠ Dokáže pri policajnej kontrole uviesť údaje týkajúce sa zaistenia nákladu.
➠ Dokáže zákazníkovi vysvetliť dôvody poškodenia dodávky.
➠ Dokáže sa opýtať na cestu a sledovať popis cesty.
➠ Dokáže navrhnúť miesto a čas stretnutia alebo miesto, kde by sa mali vystriedať.
➠ Dokáže sa v rámci neformálnej diskusie so svojimi spolupracovníkmi vyjadriť k tomu, či bolo správanie v náročnej dopravnej situácii na ceste primerané alebo nie.
206
Literatur / Literatura / Literatura / Literatúra
Bausch, Karl-Richard, Burwitz-Melzer, Eva, Königs, Frank G. Krumm, Hans-Jürgen (Hrsg.) (2006): Aufgabenorientierung als Aufgabe. Arbeitspapiere der 26. Frühjahrskonferenz zur Erforschung des Fremdsprachenunterrichts. Giessener Beiträge zur Fremdsprachendidaktik, Tübingen: Gunter Narr Verlag.
Bundesagentur für Arbeit (Hrsg.): Berufenet, verfügbar unter: http://berufenet.arbeitsagentur.de/berufe/
(Stand: 01.12.2014)
CILT – The National Centre for Languages (Hrsg.) (2006): ELAN: Auswirkungen mangelnder Fremdsprachenkenntnisse in den Unternehmen auf die europäische Wirtschaft. verfügbar unter: http://ec.europa.eu/
education/policies/lang/doc/elan_de.pdf (Stand: 31.01.2013)
Deutscher Industrie- und Handelstag DIHT (Hrsg.) (2003): Arbeitsplatz Europa: Sprachkompetenz wird
messbar. A Common European Framework of Reference for Language Learning and Teaching (CEF), 2.
überarbeitete Auflage, Berlin.
Europarat – Rat für kulturelle Zusammenarbeit (2001): Gemeinsamer Europäischer Referenzrahmen für
Sprachen: Lernen, lehren, beurteilen, München: Langenscheidt.
Glaboniat, Manuela et al. (2005): Profile deutsch. A1 – C2 (Version 2.0). Berlin: Langenscheidt, Goethe-Institut (Hrsg.)
Grünhage-Monetti, Matilde (2010): Sprachlicher Bedarf von Personen mit Deutsch als Zweitsprache in Betrieben. Expertise im Auftrag des Bundesamtes für Migration und Flüchtlinge durchgeführt vom Deutschen
Institut für Erwachsenenbildung (DIE) – Leibnitz-Zentrum für Lebenslanges Lernen (Hrsg.), Nürnberg, verfügbar unter: http://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Publikationen/Expertisen/expertise-sprachlicher-bedarf.pdf (Stand: 01.12.2014)
Hagen, Stephen (2011): Report on Language Management Strategies and Best Practice in European SMEs:
The PIMLICO Project, Brüssel: Europäische Kommission.
Huhta, Marjatta; Koster, C. (2007): Leitfaden zum Einsatz von Profilen bei der Planung von LCPP-Kursen
(Kurse für fachsprachliche Sprach- und Kommunikationsfertigkeiten), verfügbar unter: www.proflang.org/@
Bin/163345/F21GuidelinesDeutch.doc (Stand: 01.12.2014)
Huhta, Marjatta et al. (2007): CEF Professional profile: technology – mechanical engineering – higher education. verfügbar unter: http://www.proflang.org/@Bin/163315/F10CEF_Professional_PROFILE_Technology_MechanicalEng_HigherEducation_SP.doc (Stand: 01.12.2014)
Huhta, Marjatta et al. (2007): CEF Professional profile: business administration – higher education. verfügbar unter: http://www.proflang.org/@Bin/163288/F1CEF_Professional_PROFILE_Business_BusinessAdmin_HigherEducation_SP.doc (Stand: 01.12.2014)
Huhta, Marjatta et al. (2013): Needs analysis for language course design. A holistic approach to ESP. Cambridge.
INTEGRAL (Hrsg.) (2004): Deutsch am Arbeitsplatz – Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht
für AussiedlerInnen und MigrantInnen; von: Hinze, R.; Klepp, A.; Sauerwald, A.; Clemens, S., Cölbe: Integral.
Janowska, I., Lipińska, E., et al. (red.) (2011): Programy nauczania języka polskiego jako obcego. Poziomy
A1-C2, Kraków: Księgarnia Akademicka.
Kecker, Gabriele (2011): Validierung von Sprachprüfungen. Die Zuordnung des TestDaF zum Gemeinsamen
Europäischen Referenzrahmen für Sprachen, Frankfurt am Main.
Martyniuk, Waldemar (2004): Wskaźniki biegłości językowej, Kraków: Universitas.
Maurer, Ernst (2010): Deutsch für den Arbeitsmarkt, Rahmenkonzept für Projektverantwortliche und Lehrpersonen, Zug: Klett und Balmer Verlag.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Hrsg.): Národní soustava povolání (NSP), verfügbar unter: http://
katalog.nsp.cz/ (Stand: 04.12.2014)
Misztal, Mariusz et al.: Program nauczania języków specjalistycznych / zawodowych w szkołach ponadgimnazjalnych na zajęciach uzupełniających, verfügbar unter: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2010/program_
nauczania_jezyk_zawodowych.pdf (Stand 08.12.2014)
Národní ústav pro vzdělávání: Národní soustava kvalifikací, verfügbar unter: http://www.narodnikvalifikace.
cz/ (Stand: 04.12.2014)
Quetz, Jürgen (2001): „Der Gemeinsame Europäische Referenzrahmen“, In: Info DaF 28/6, S. 553-563.
Radspieler, Andrea (2014): „Ermittlung relevanter berufssprachlicher Kompetenzen aus der Subjektperspektive über Critical Incidents“. In: bwp@ Berufs- und Wirtschaftspädagogik – online, Ausgabe 26, 1-18.
verfügbar unter: http://www.bwpat.de/ausgabe26/radspieler_bwpat26.pdf (Stand: 04.12.2014)
207
Rat der Europäischen Union (2009): Schlussfolgerungen des Rates vom 12. Mai 2009 zu einem strategischen Rahmen für die europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen
Bildung („ET 2020“), Brüssel. verfügbar unter: http://www.eu-bildungspolitik.de/uploads/dokumente_bildungspolitik/2009_05_et2020.pdf (Stand: 31.01.2013)
Roche, Jörg (2013): Fremdsprachenerwerb. Fremdsprachendidaktik, Stuttgart: UTB.
TELC (Hrsg.) (2014): Handbuch Deutsch Beruf. B1+. telc gGmbh, Frankfurt am Main.
Vogt, Karin (2011): Fremdsprachliche Kompetenzprofile, Tübingen: Gunter Narr Verlag.
Weissenberg, Jens (2010): „Sprachlich-kommunikative Handlungsfelder am Arbeitsplatz. Konzeptioneller Ansatz zur Entwicklung, Durchführung und Evaluation berufsbezogener Zweitsprachförderangebote“,
in: Deutsch als Zweitsprache 2/2010. Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (Hrsg.), Baltmannsweiler:
Schneider Verlag Hohengehren, S. 13-24.
Wirtschaftskammer Österreich (Hrsg.), Berufsinformationscomputer BIC.at, Red. ibw – Institut für Bildungsforschung der Wirtschaft, verfügbar unter: http://www.bic.at/berufsinformation.php (Stand: 01.12.2014)
Rahmenlehrpläne, Ausbildungsordnungen
Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2004): Rahmenlehrplan für die Lehrberufe Bürokaufmann/Bürokauffrau, Industriekaufmann/Industriekauffrau, Verwaltungsassistent/Verwaltungsassistentin, Immobilienkaufmann/Immobilienkauffrau, Rechtskanzleiassistent/Rechtskanzleiassistentin, Einkäufer/
Einkäuferin, Buchhaltung, Personaldienstleistung, BGBl. II Nr. 313/2004 Anlage A/9/3.
Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2007): Rahmenlehrplan für den Lehrberuf Berufskraftfahrer/Berufskraftfahrerin, BGBl, II Nr. 234/2007, Anlage A/9/13.
Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2008): Rahmenlehrplan für den Lehrberuf Konstrukteur/Konstrukteurin, BGBl, II Nr. 461/2003 i.d.F. 234/2008.
Bundesministerium für Unterricht, Kultur und Kunst (2014): Aktuelle Verordnung des Bundesministeriums für
Unterricht, Kultur und Kunst, mit der die Lehrpläne für die Berufsschulen geändert werden, verfügbar unter:
http://www.abc.berufsbildendeschulen.at/upload/2179_Allgemeine%20Bestimmungen%202014.pdf (Stand:
01.12.2014)
EDUCA Pardubice – Střední odborná škola Pardubice (2009): vzdělávací program zahraniční obchod a logistika, Pardubice, platnost od 1. 9. 2009
Kultusministerkonferenz (2002): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Industriekaufmann/ Industriekauffrau. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 14.06.2002. verfügbar unter: http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/industriekfm.pdf (Stand: 29.07.2014)
Kultusministerkonferenz (2008): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Produktionstechnologe/Produktionstechnologin. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 15.02.2008. verfügbar unter: http://www.kmk.
org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Produktionstechnologe.pdf (Stand: 11.07.2014)
Kultusministerkonferenz (2002): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Berufskraftfahrer/Berufskraftfahrerin, Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 01.12.2000. verfügbar unter: http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Berufskraftfahrer.pdf (Stand: 18.11.2014)
Kultusministerkonferenz (2004): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Eisenbahner im Betriebsdienst/
Eisenbahnerin im Betriebsdienst. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 30.04.2004. verfügbar unter:
http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Eisenbahner.pdf (Stand: 30.06.2014)
Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej RP, Standardy kwalifikacji zawodowych, verfügbar unter: http://
www.kwalifikacje.praca.gov.pl/ (Stand: 08.12.2014)
Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej RP, Standardy kompetencji zawodowych, verfügbar unter: http://
www.kwalifikacje.praca.gov.pl/ (Stand: 08.12.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 63-41M/01 Ekonomika a podnikání, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.
cz/RVP/ML/RVP%206341M01%20Ekonomika%20a%20podnikani.pdf (Stand: 01.07.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 78-42M/02 Ekonomické lyceum, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/
RVP/ML/RVP%207842M01%20Technicke%20lyceum.pdf (Stand: 01.07.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 63-41M/02 Obchodní akademie, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/
RVP/ML/RVP%206341M02%20Obchodni%20akademie.pdf (Stand: 01.07.2014)
208
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 66-41L/01 Obchodník, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/
RVP 6641L01 Obchodnik.pdf (Stand: 01.07.2014)
Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Kunovice
(2009): vzdělávací program zahraniční obchod, Kunovice, platnost od 1. 9. 2009
Střední odborná škola obchodu, užitného umění a designu (2009), vzdělávací program ekonomika a podnikání – zahraniční obchod, Plzeň, platnost od 1. 9. 2009
Vzdělávací program 63-41-N/08 Zahraniční obchod, Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno; GOODWILL – Vyšší odborná škola, Frýdek – Místek, verfügbar unter: http://
www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N08/Zahranicni-obchod/
Vzdělávací program 63-41-N/23 Mezinárodní obchod, Vyšší odborná škola a Střední škola, České Budějovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N23/Mezinarodni-obchod/
Vzdělávací program 63-41-N/14 Ekonomika podniku a management, Vyšší odborná škola, Střední odborná
škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N14/Ekonomika-podniku-a-management/
Vzdělávací program 63-41-N/11 Firemní ekonomika, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Rychnov nad Kněžnou, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N11/Firemni-ekonomika/
Vzdělávací program 63-41-N/12 Ekonomika a management podniku, Gymnázium, Střední odborná škola
a Vyšší odborná škola, Ledeč nad Sázavou, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N12/Ekonomika-a-management-podniku/
Vzdělávací program 63-41-N/18 Ekonomika a podnikání, Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická,
a Střední škola, Boskovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N18/Ekonomika-a-podnikani/
Vzdělávací program 63-41-N/19 Firemní management, Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, Litoměřice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N19/Firemni-management/
Vzdělávací program 63-41-N/21 Firemní ekonomika v globálním ekonomickém prostředí, Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická, Praha, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/
KartaOboru/6341N21/Firemni-ekonomika-v-globalnim-ekonomickem-/
Vzdělávací program 63-43-N/06 Účetnictví a finanční řízení, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6343N06/Ucetnictvi-a-financni-rizeni/
Vzdělávací program 63-43-N/07 Účetnictví a finance, Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední
průmyslová škola potravinářských technologií, Praha, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/
KartaOboru/6343N07/Ucetnictvi-a-finance/
Vzdělávací program: 63-43-N/11 Finance, účetnictví, finanční řízení, AHOL – Vyšší odborná škola, Ostrava
– Záhřeb http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6343N11/Finance-ucetnictvi-financni-rizeni/
Vzdělávací program 63-42-N/02 Personální práce, PB – Vyšší odborná škola a Střední škola managementu,
Praha http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N02/Personalni-prace/
Vzdělávací program 63-42-N/01 Personální řízení, Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední
průmyslová škola potravinářských technologií, Praha; Veřejně správní akademie – vyšší odborná škola,
Brno, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N01/Personalni-rizeni/
Vzdělávací program 63-42-N/04 Management lidských zdrojů, AHOL – Vyšší odborná škola, Ostrava – Zábřeh, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N04/Management-lidskych-zdroju/
Vzdělávací program 63-41-N/03 Marketing, Vyšší odborná škola živnostenská, Přerov; Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/
KartaOboru/6341N03/Marketing/
Vzdělávací program 63-41-N/07 Marketing pro střední stupeň řízení, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín,
verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N07/Marketing-pro-stredni-stupen-rizeni/
Vzdělávací program 63-41-N/20 Obchodní podnikání, Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, České Budějovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N20/
Obchodni-podnikani/

Profily jazykových dovedností pro konkrétní - Jasne

Transkript

Podobné dokumenty