A Shark Tale Už to bude necelý rok, co jsme společně s jedním

A Shark Tale Už to bude necelý rok, co jsme společně s jedním

A Shark Tale
Už to bude necelý rok, co jsme společně s jedním klaunem očkatým Marlinem a zapomětlivou modrou
rybou Dory hledali a nakonec šťastně našli malého Nema s retardovanou ploutvičkou. A tak je čas na
další pořádné podmořské animované dobrodružství, co říkáte? A právě proto je tu novinka Příběh
žraloka.
Hned ze začátku si nedovolím opomenout dvě věci – viděl jsem pouze dabovanou verzi, na originální
znění si budu muset (stejně jako většina diváků) počkat až na DVD, protože titulkovaná kopie je
v našich luzích a hájích jen jedna. A konečně ta druhá záležitost, mám rád animované filmy. Ne, mám
je moc rád. A po shlédnutí pixarovského Hledá se Nemo jsem byl popravdě řečeno hodně nažhavený
na další příběh s všelijakou mořskou havětí. Ale teď nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně. Ale
přejděme k věci.
Oscar je doslova a do písmene jenom málá ryba ve velkém oceánu. Žije na Útesu a pracuje v myčce
velryb pana Sykese, ale že by byl ze svého „džobu“ zrovna dvakrát odvázaný se říct nedá. Na jeho
obhajobu je ale nutné se zeptat, koho z nás by bavilo každý den čistit ústní dutiny velryb od nánosu
planktonu a různých usazenin? Oscar má sny, chtěl by být rybou, co na Útesu něco znamená. Chtěl by
být slavný, bohatý a mít krásnou ženu. Má dojem, že je nikdo, že nic neznamená. Jeho situace se
ještě víc zkomplikuje, když má pan Sykes zaplatit pětitisícové výpalné žraločímu mafiánovi Donu
Linovi. Shodou okolností je to zrovna náš hrdina, kdo panu Sykesovi „visí“ rovných pět tisíc škeblí.
Mezitím ve vraku Titanicu, sídle mafiánského klanu Dona Lina, dostává mladší syn velkého kmotra
Lenny kázání o tom, co je to být žralokem. Jenže Lenny je tak trochu jiný žralok, než jsou všichni pod
hladinou i na souši zvyklí. On je vegetarián a po chuti mořských plodů se mu zvedá žaludek. Problém
je v tom, že Don Lino se už fyzicky necítí na to, aby dál držel Útes „pod palcem“ a chce svou funkci
předat synům. A tak starší Freddy dostává za úkol vychovat z Lennyho pořádného krvelačného
zabijáka. Teď přeskočme další několik minipříběhů a dostáváme se až k momentu, kdy se na jednom
místě setkávají svázaný Oscar, vegetarián Lenny a zabiják Freddy. Rybomil Lenny chce Oscarovi
pomoci utéct, a tak Freddy vypění a rozhodne se Lennymu ukázat, jak se to dělá. Během
pronásledování Oscara po mořském dně však znenadání Freddyho usmrtí shozená kotva. Oscar zavětří
příležitost a zalže, že to byl on, kdo Freddyho poslal tam, odkud se ještě nikdo nevrátil. Netuší však,
jaké různé problémy mu může tahle lež a s ní nabitá popularita způsobit. Ono totiž získat a žít
s přízviskem „Zabiják žraloků“ pod mořskou hladinou není žádný med.
Ať už je Příběh žraloka jakýkoliv, zaujal mě především ve dvou věcech. Zaprvé: jeho podmořský svět
nepůsobí tak nějak správně „podmořsky“. Je to vlastně svět lidí převedený pod mořskou hladinu.
Najdete tu billboardy, taxíky, policejní vozy, dopravní zácpy (způsobené převrácenými makrelami) či
dokonce i sushi restaurant (zvláštní, že mají pořád prázdno). Zezačátku jsem nevěděl, co si o tom
mám myslet. Jdu na film o rybách a rybičkách, a tak chci vidět krásné útesy, sasanky a nevím co
ještě. Ale na druhou stranu se skvěle bavím, když vidím ryby, jak se hádají v dopravní zácpách, nebo
na podmořských billboardech čtu nápisy jako Coral Cola a podobně. Takže vážně nevím. Druhou
zajímavostí je podoba hlavních postav s herci, kteří je namluvili v originále. Když poprvé na plátně
spatříte Oscara, okamžitě si vybavíte Willa Smitha v seriálu Fresh Prince. Libový frajírek, co rýmuje
když se dostane do varu. Potrpí si na bezva sluneční brýle a zlatý řetěz kolem krku. Oscarova nejlepší
kamarádka, jenž je do něj tajně zamilovaná, to je celá Reneé Zellweger. Don Lino, mafián první třídy,
jakoby s oka vypadl Robertu De Nirovi. Animátoři nezapomněli ani na takový detail, jakým je De
Nirova piha na pravé tváři. Když víte, kdo namluvil hlavní hrdiny v originále (i kdybyste to nevěděli, tak
si počkáte na titulky a zjistíte si to), některé repliky dostávají nový smysl. Například když se spolu baví
pan Sykes (režisér Martin Scorsese ) a kmotr De Lino, je vám hned jasné, proč spolu mluví jako staří
známý. A takhle bych mohl pokračovat do aleluja.
Žánrově je nejnovější snímek studia Dreamworks moderní pohádkou s veškerými chutnými přísadami.
Od té doby, co se stane Oscar slavným a bohatým, pořádá ve svém fantastickém bytečku na vrcholku
útesu každý den obrovské parties. Nalepí se na něj (jako ve skutečném životě) ryby, o kterých před
tím nikdy neslyšel a každá si chce na jeho úspěchu co nejvíce namastit ploutev. Zářným příkladem je
rybice Lola – povrchní, po penězích jdoucí kráska, co umí neodolatelně kroutit ploutví (já být ryba,
tak...vrrr). Mimochodem v originále ji namluvila Angelina Jolie a můžete hádat dvakrát, jestli jí je Lola
podobná. Ještě jedna věc dělá z Oscarova dobrodružství opravdu moderní záležitost a tou je hudba.
Všichni jsme denně masírování černou hudbou ze zámoří a pokud si myslíte, že tomu uniknete, když
půjdete na animovaný film primárně určený dětem, tak to jste vedle jak ta jedle. Za všechno snad
mluví fakt, že na happyend party zpívá rybí Missy Elliot s rybí Christinou Aguilerou. A hádejte, jestli
jsou si podobné. Já osobně „black music“ do nebe zrovna nevynáším, ale v Příběhu žraloka mi ani
trošku nevadila. Prostě „negerský“ animovaný film o rybách.
Asi bych se měl zmínit o kvalitě českého dabingu, ale nevím, co bych vám k němu měl říct. Neviděl
jsem originální verzi, a tak netuším, kolik fórků se ztratilo, nevyznělo tak jak mělo či vyznělo jinak.
Můžu ale říct, že jsem nenašel ani jeden hlas, který by mi k té či oné postavě neseděl. A tak si myslím,
že lidé, co na české verzi pracovali, odvedli dobrou práci. Jenom to slovo „džouk“ mi lehce zatahalo za
uši.
V tuhle chvíli mě napadá několik důvodů, proč vám Příběh žraloka doporučit, a žádný, proč vám ho
rozmlouvat. Pravda, není tak dobrý, jako byl Hledá se Nemo, ale nebude to slabším příběhem nebo
něčím takovým, možná na tom má svůj podíl skutečnost, že zobrazuje podmořský svět až moc
moderně a nezvykle. Ale přece si nenecháte ujít možnost vidět Willa Smitha s rybí vizáží, maskování
žraloků za delfíny, rybí sprejery, rastamedůzy Ernieho a Bernieho nebo opravdu dokonalou postavu
Magora Joe – kraba poustevníka, jehož tajným snem je být finanční poradce. Pokud máte v oblibě
animované kousky, tak se vám bude Příběh žraloka určitě líbit. Je to dobrá věc a má v sobě i mravní
ponaučení, což je v dnešní době potřeba jak sůl. Ne dělám si srandu, ale to ponaučení tam je.
P.S. Zůstaňte až dokonce, protože se dozvíte, kdo na filmu opravdu pracoval, a kdo se do závěrečných
titulků dostal jen díky tomu, že zvedal telefony. Diky, Joe...
Hodnocení: 70%
Lukáš Franz