AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
Zahrnuje Austrálii a Oceánii. Nejmenší a nejřidčeji zalidněný kontinent stále bydlícím obyvatelstvem. Název
vznikl z původního označení Terra Australis - „Jižní země“, protože celý kontinent leží na jižní polokouli. Užíval se
také dlouho název New Holland -Nové Holandsko (do r. 1814).
V literatuře (hlavně anglické) se spojení Austrálie a Oceánie opouští a užívá se jednoslovné "Oceania".
1. Velikost a poloha
Rozloha: 8 511 tis. km2
Počet obyvatel: 31 mil. (2003)
Objevení a významná data:
Za rok objevení kontinentu se považuje r.1606, kdy zde přistáli Holanďané Wilhelm Jansz, po něm pak Abel Tasman.
Některé prameny přisuzují prvenství Portugalcům v konci 16. století. V roce 1788 rozhodla britská o kolonizaci a
zřízení trestanecké kolonie v oblasti dnešního Sydney. Rokem 1851 začíná tzv. „zlatá horečka“ a počátek masové
kolonizace kontinentu. Ostrovní část kontinentu Oceánie zasahuje mnohem dále hlavně na sever a východ. Představuje
obrovský prostor v Tichém oceánu (kolem 60 mil. km2 oceánu).
Krajní body
a) Kontinentální
S CapeYork 11°40' j.š
J South East Point 39°07 j.š.
V Cape Byron 153°45' v.d.
Z Steep point (Příkrý mys) 113°05' v.d.
b) Ostrovní
S Kure (Havajské o., USA) 28°s.š.
J Macquaire Islands (AUS) 54,5° j.š.
V Isla Sala y Goméz (CHL) 106°z.d.
Z Cocos Island (AUS) 97°v.d.
Střední zeměpisný bod (ostrovní) leží v blízkosti atolu Rotuma v Melanésii.
Charakteristika pobřeží
Severní pobřeží: široká šelfová moře (Timorské, Arafurské), málo přístavů (Darwin). Velká amplituda přílivu/odlivu.
Četné korálové útesy, při pobřeží mangrove, nepříznivé klimatické podmínky, zasahují sem tropické cyklony.
Západní pobřeží: na SZ (18 – 20 °j. š.) nerozčleněné písčité pobřeží (Velká písečná poušť přechází postupně až do
moře) – tzv. 80mílové pásmo (příčina: studený proud ⇒ nedostatek srážek). Perth, Žraločí zátoka u Příkrého mysu.
Jižní pobřeží: Velký Australský záliv (je tvořen krasovými horninami) – Nullarborská krasová krajina. Až 150m klify
(nejvýraznější krasovění je mořským příbojem). Tektonické zálivy Spencerův a Svatojiřský (Adelaide), ústí řeky
Murray, množství plavenin.
Východní pobřeží: moře dosahuje značných hloubek, u Newcastlu až 6 000 m, Tasmanovo a Korálové moře mají
pobřeží riasového typu – údolí zaplavená mořskou vodou ⇒ oblast vhodná pro přístavy:
Sydney (zátoka Port Jackson)
Brisbane (Moretonova zátoka)
Melbourne (zátoka Port Philip)
Na SV Velká útesová bariéra (1 900 km), má několik pásů, útesy rovnoběžně s pobřežím, kanál mezi útesy a pobřežím
je 20 – 150 km, hloubka 110 – 200 m (největší korálový útes na Zemi).
Ostrovy:
-
pevninské (Nová Guinea, Nový Zéland)
sopečné (na okraji litosférických desek), z nichž mohou vznikat korálové ostrovy
ostrovy vázané na horkou skvrnu (v jedné linii) – např. Havajské ostrovy
stolové hory - guyoty
2. Přírodní poměry
2.1. Pobřeží a ostrovy
Vlastní pobřeží kontinentu je jen málo členité. Oceánie je největším obydleným mořským prostorem
(regionálně) na Zemi. Má mnoho ostrovů a souostroví sopečného původu, které v podstatě představují podmořské hory.
Mauna Kea a Mauna Loa jsou považovány za největší „hory“ světa (z pětikilometrové hloubky s nadmořskou výškou
přes 4 tis. metrů). Ruapehu, Nový Zéland
Jsou tu časté atoly a korálové útesy. Velká útesová bariéra (Great Barier Reef) je největším útvarem tohoto
druhu na světě (měří téměř 2000 km).
Největší ostrovy:
1. Nová Guinea 771,9 tis.km2 (2.na světě, leží na ní Indonésie a Papua),
2. Jižní ostrov 150,3 tis km2
3. Severní ostrov 114,6 (NZL)
Poloostrov: York (AUS) 195 tis. km2
Příkopy jsou vytvářeny na okraji tichomořské desky, Marianský je nejhlubším na světě (11034 m).
Uluru / Ayers Rock (australská rarita – samostatný skalní útvar)
2.2. Povrch
Má převážně rovinný a plochý charakter, po Evropě je to druhý nejnižší kontinent. Většina plochy pevniny je
nižší než 600 m nad mořem (95%). Geologicky nejstarší část je Západoaustralská plošina. Austrálie se oddělila
společně s Antarktidou jako první od prapevniny Gondwana již v prvohorách. Australský štít se jako první oddělil od
Pangei.
Pohyb kontinentu směřoval na východ, tam je také nejvyšší pásemné pohoří - Australské Alpy. Nejvyšší
vrchol vůbec však leží na ostrově Nová Guinea - Puncak Jaya 5030 m (Indonésie). Na kontinentě je to pak
Mt.Kosciusko s 2230 m. Nejníže dosahují břehy Eyreova jezera - 16m pod úroveň moře.
Great Barrier Tref – Velká útesová bariéra
Nový Zéland vznikl subdukcí (podsouváním) pacifické a australské desky. Ostrovy Oceánie představují jak
stojí výše obrovské sopečné „hory“. Mezi nimi vyniká především Mauna Kea, největší sopečná hora na světě.
Sopka: Ruapehu (NZL), poslední výbuch v r. 1995.
Národní parky: Ayersrock / Uluru (centrální Austrálie, pískovcový monolit 2,5x1,5x0,4km, v sousedství leží
Mt.Olga),
Kakadu (okraj Arnhemské země, fauna), Cradle Mountains (hory na Tasmánii), Fiordland (NZL, fjordy). Největším
monolitem je Mt.Augustus.
Geologický vývoj Austrálie
Austrálie je součástí Indoaustralské desky.
Prvohory:
Druhohry:
Třetihory:
Čtvrtohory:
REGIONÁLNÍ GEOLOGICKÉ JEDNOTKY
1. Australská platforma
západní Austrálie (Australská pánev), konsolidovaná část australského kontinentu bez projevů tektoniky. Základem je
starý, několikrát metamorfovaný kontinent ⇒ nerostné bohatství. Velký sedimentární obal (nad něj ční jen
Musgraveovo a Macdonnellovo pohoří)
2. Tasmanidy
východní třetina Austrálie, vznikla jako prvohorní vrásová pohoří.
(hranice mezi 1 a 2 probíhá od Georgetownu po Adelaide).
GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY
1. Západoaustralská tabule
2. Středoaustralská pánev
3. Východoaustralské hory
(méně vhodné označení: Australské Kordillery)
GEOMORFOLOGICKÉ
OBLASTI AUSTRÁLIE
1 – Východoaustralské
hory
2 – Středoaustralská pánev
3 – Jihoaustralská
hornatina
4 – Západoaustralská
plošina
5 – Nullarborská krasová
tabule
6 – pobřežní roviny
2.3. Vodstvo
Kontinent je zřejmě nejsušším na světě.
Říční síť je jen slabě vyvinuta. V Austrálii je rozsáhlá (2/3 povrchu) bezodtoká oblast. Čtyřicet procent vody teče na
sever ač tu nejsou největší řeky kontinentu. Jsou tu tropické řeky bohaté na vodu. Ostatní řeky jsou v suchých oblastech,
zde jsou napájeny zdroji v horách východní Austrálie. Často jsou to však jen suchá řečiště (creek, obdoby afrických
vádí). V ostrovních částech Oceánie jsou většinou krátké, ale poměrně vodnaté řeky (Nová Guinea, Nový Zéland).
Největší vodní toky: Murray (3717 km délky, 1,16 mil km2 povodí) a Darling (2739 km).
Jezera jsou většinou slaná (velký výpar) a mají proměnlivou velikost (v závislosti na srážkách), jsou tektonického
původu.
Největší: Eyreovo 9-15 tis. km2, Gairdnerovo 4,7-7,7tis. km2.
Podzemní vody jsou často jediným zdrojem vody ve vnitrozemí. Jsou zde artéské studně s velkými zásobami vody, až
9 tis. artéských studní! Ve vnitrozemí je to jediný zdroj vody (jako oázy v Africe).
2.4. Podnebí a krajina
Austrálie leží většinou v tropickém pásu (4/5 rozlohy) - hlavně v suchých. Řada míst má extrémní teploty,
např. Marble Bar v západní Austrálii. V jižní Austrálii je subtropické klima. Tasmánie a Jižní o. (NZL) mají mírné
podnebí (vlivem blízkosti Antarktidy).
Převážná část kontinentu má suché kontinentální klima - 1/3 pevniny má pod 250 mm srážek ročně (pouště).
Vlhké oblasti jsou na severovýchodě s letním monzunem - 3600 mm za rok. Na jihu jsou zimní deště.
Nerovnoměrné rozložení srážek je problémem i pro zemědělství.
Rostlinstvo
Kontinent má ze tří čtvrtin endemické druhy (původní, vyskytující se na omezeném území), např. eukalypt blahovičník. Akácie (u nás ji známe jako mimózu), kaktus opuncie - dovezen z Ameriky, rychle se přemnožily (až
200tis. km2 úrodné půdy). Hlavní rostlinné formace: les tvoří jen 5% celkové plochy. Je tu hlavně buš, savana, scrub
(křovité porosty blahovičníků a akácií), pouště, polopouště.
Fauna
Má také mnoho endemických druhů: vačnatci, ptakořitní, ještěři, (varan). Došlo k nepříznivým následkům introdukce
(zavlečení) nedomácích druhů (kozy, králíci, psi, ropuchy) → a jejich nekontrolovatelného přemnožení.
2.5. Surovinové zdroje
Kontinent i některé ostrovy (Nová Kaledonie, Nauru) mají značné zásoby. Stále tu probíhá geologický
průzkum.
a) černé uhlí Great Dividing Rg. (New South Wales, Queensland)
b) ropa a zemní plyn – Queensland
c) železná ruda západní Austrálie – Marble Bar, Whyalla, Yampi Sound, 1. na světě
d) bauxit York, Arnhemská země 1. na světě
e) olověná a zinková ruda - Broken Hill, Mt.Isa 2. na světě
f) kobaltová ruda - Greenville
g) opály - Coober Pedy 1. na světě
Dále se v Austrálii těží rudy manganu, wolframu, mědi. Stále se těží velké množství zlata a diamantů (Argyle). Jinde se
těží niklová ruda - Nová Kaledonie (FRA) - 3. na světě a fosfáty (Nauru).
3. Oblasti a státy Oceánie
Regionální rozdělení: Kontinent - Austrálie, Tichý oceán - Melanésie, Mikronésie, Polynésie.
3.1. Commonwealth of Australia – Australský Svaz
Je to federální dominium se šesti spolkovými státy a se dvěma teritorii. Množí se hlasy k zavedení
republikového zřízení. Referendum, které proběhlo v listopadu 1999, však potvrdilo monarchii. Významnou událostí
v historii země znamenala olympiáda v roce 2000 v Sydney. Austrálie je vyspělá průmyslově-zemědělská země
s velkou těžbou a zásobami rud. Rozvoj země ovlivnil v minulosti zahraniční kapitál (USA, GBR, JAP, CND). HDP v
roce 2001 - 21 200 USD/obyv. (směnný kurz).
Měna: australský dolar, AUD (18,50 Kč - 1.7.2003, střed, 0,67 USD, 0,58 €).
Ekonomický potenciál je soustředěn do několika center při pobřeží, v jejich zázemí je významná zemědělská výroba.
Nejdůležitější oblast je podél jihovýchodního pobřeží (na 7% plochy žije 2/3 obyvatel a vyprodukuje 70%
zpracovatelského průmyslu, 60% zemědělské výroby).
Země má vlastní výrobu letadel, zemědělských strojů a lodí. Významná je velká produkce potravin (export) –
mléčné výrobky (sušené mléko, máslo, sýry), cukr, konzervy.
Zemědělství
Je tu moderní extenzívní produkce s rozsáhlými výměrami farem. Problémem je nedostatek vody. Zemědělství
je silně mechanizováno - 2. na světě (za USA).
Hlavní je v zemi živočišná výroba, chov ovcí, který je největšína světě ve stavech i v produkci vlny (30%
světa), produkce skopového (do arabských zemí), mléčný i jatečný chov skotu (export masa a masných výrobků, též
hovězího).
V rostlinné výrobě se pěstuje pšenice (exportuje se hlavně v únoru a březnu), ječmen, rýže, vinná réva, chmel,
ovoce, jižní ovoce.
V dopravě má největší význam silniční a letecká přeprava, mezinárodně v nákladní dopravě pak námořní. Letecká
společnost Qantas patří mezi nejsolidnější na světě. Na silnicích se jezdí vlevo.
Obyvatelstvo
Žijí zde vesměs přistěhovalci (nejvíce s britským původem). Původní obyvatelstvem jsou australští černoši –
Austrálci (Aborigini), patří do negroidní rasy, liší se od afrických fyziognomií obličeje a rovnými vlasy. Žijí vesměs na
nízké sociální úrovni a jsou postupně asimilováni. Mnoho jich žije jen z podpory vlády. Černoši byli hubeni v min.
století a zatlačeni do vnitrozemí.
Čtvrtina obyvatelstva je v anglikánské a čtvrtina v církvi římskokatolické.
Hustě je osídlen jen v provincii Nový Jižní Wales a Victoria.
Osídlování Austrálie:
Největší města:
Sydney (3,3 mil.) je to největší dovozní přístav, obchodní a finanční centrum. Byla zde olympiáda v r.2000.
Melbourne (2,8 mil.).
Adelaide, Perth, Brisbane, Hobart.
Města sahají v Austrálii až na pláž
Zahraniční obchod směřuje do celého světa, nejvíce do Asie a Ameriky.
Export: suroviny, vlna, pšenice, maso, mléčné výrobky
Import: dopravní prostředky, spotřební zboží, ropa
Partneři - Japonsko, USA, Británie, Nový Zéland, Kanada.
Turistická místa: národní parky (Kakadu, Uluru, Cradle Mt. a další), Sydney, Australské Alpy a jihovýchodní pobřeží.
Administrativní členění Austrálie.
Územní jednotka
Federální stát
Nový Jižní Wales (New South Wales)
Queensland
Jižní Austrálie (South Australia)
Tasmánie (Tasmania)
Victoria
Západní Austrálie (Western Australia)
Teritorium
Teritorium hlavního města (Australian Capital Territory)
Severní teritorium (Northern Territory)
Zámořské teritorium
Ashmore and Cartier Islands
Coral Sea Islands Territory
Heard and McDonald Islands
Kokosové ostrovy
Norfolk
Vánoční ostrov
Rozloha (km2)
Obyvatel (1996)
801 600
1 727 200
984 000
67 800
227 600
2 525 500
6 039 200
3 369 000
1 428 000
460 000
4 374 000
1 726 000
2 400
1 346 200
299 000
195 000
5
5
412
14
36
135
Hlavní město
Sydney
Brisbane
Adelaide
Hobart
Melbourne
Perth
Canberra
Darwin
bez stálého osídlení
–
bez stálého osídlení
–
neobydlené
600
Bantam
2 200
Kingston
800
Flying Fish Cove
3.2. New Zealand - Nový Zéland (maorsky Aotearoa)
Je členem Commonwealthu. Objevitelem je Abel Tasman (rok 1642). První kolonizátoři přišli v 1. polovině
minulého století. Od roku 1840 je země britskou kolonií. V roce 1926 získal samostatnost.
Je to vyspělá zemědělsko-průmyslová země. Najdeme tu velký podíl britského a amerického kapitálu.
Zemědělská orientace: chov ovcí. Nejvyšší stavy na rozlohu - 1. ve světě v intenzitě chovu. 2. na světě v
produkci vlny, dále chov hovězího dobytka a s ním spojený export masa a mléčných výrobků.
Stále víc nabývá význam domácích nerostných zdrojů (uhlí, rudy), průmyslu strojírenského, textilního a
potravinářského. Tradiční je využití geotermální energie (Wairakei, největší geotermální elektrárna světa) - elektřina,
teplo.
Původním obyvatelstvem jsou Maorové, patří do skupiny polynéských národů. Měli téměř stejný osud jako
australští černoši. V roce 1994 uzavřeli s vládou dohodu o odškodnění.
Osobnosti: Edmund Hillary (dobyvatel Mt.Everestu, 1953), Ernest Rutherford (atom.fyzik
Nový Zéland je nejvzdálenější samostatná země k České republice.
3.3 Melanésie, Mikronésie, Polynésie
MÍSTOPISNÉ POJMY
Moře, průlivy, zálivy:
Timorské moře, Arafurské moře, Carpentarský záliv, Torresův průliv, Korálové moře, Tasmanovo moře, Bassův průliv,
Banksova úžina, Svatovincentský záliv, Spencerův záliv, Velký australský záliv, Žraločí zátoka
Ostrovy a souostroví:
Kokosové ostrovy, ostrov lorda Howa, Norfolk, Heard, McDonaldovy ostrovy, Vánoční ostrov, Ashmore, Cartier,
Ostrovy Korálového moře, Bathurstův ostrov, Melvillův ostrov, Wesselovy ostrovy, Groote Eylandt, Wellesleyovy
ostrovy, Tasmánie, Fraserův ostrov, Kingův ostrov, Furneauxovy ostrovy, Klokaní ostrov, ostrov Dirka Hartoga
Mysy:
mys York, Byronův mys, Howův mys, Jihovýchodní mys, mys Naturaliste, Příkrý mys, Severozápadní mys
Poloostrovy:
Arnhemská země, Yorský poloostrov, Eyrův poloostrov
Řeky:
Murray, Darling, Hunter, Sněžná řeka, Gascoyne, Mitchell
Jezera:
Eyerovo jezero, Amadeovo jezero, Mackayeovo jezero, Torrensovo jezero
Pohoří, vrcholy a planina:
plošina Kimberley, pohoří krále Leopolda, Barklyho náhorní plošina, Selwyn Range, Velké předělové pohoří,
Liverpoolské hory, Novoanglické hory, Modré hory, Australské Alpy, Mt. Kosciusko, Mt. Ossa, Flindersovo pohoří,
MacDonnelovo pohoří, Musgraveovo pohoří, Ayers Rock, Hamersleyovo pohoří, Nullarborská planina
Pouště:
Velká písečná poušť, poušť Tanami, Velká Viktoriina poušť, Gibsonova poušť
Státy, teritoria a města:
Západní Austrálie, Severní teritorium, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria, Tasrnánie, Jižní Austrálie, Teritorium
hlavního města, Canberra, Sydney, Brisbane, Adelaide, Hobart, Melbourne, Perth, Darwin, Newcastle, Gold Coast,
Woollongong, Rockhampton, Townsville, Geelong, Fremantle, Broken Hill, Ballarat, Bendigo, Kalgoorlie, Cooktown,
Alice Springs, Mount Isa
Nový Zéland:
Foveauxův průliv, Cookův průliv, zátoka Milford, záliv Pegasus, Cantenburský záliv, Severní ostrov, Jižní ostrov,
Stewartův ostrov, Velký bariérový ostrov, ostrov White, Tříkrálové ostrovy, Cookovy ostrovy, Niue, Tokelau,
Chathamské ostrovy, Bounty, ostrovy Protinožců, Campbellův ostrov, Aucklandské ostrovy, Jihozápadní mys, mys
Farewell, Severní mys, Východní mys, Banksův poloostrov, řeka Waikato, řeka Clutha, jezero Taopo, Tasmánský
ledovec, ledovec Fr. Josefa, Jižní Alpy, Mt. Egmont, Ruapehu, Mt. Aspiring, Mt. Cook, Canterburská nížina,
Wellington, Auckland, Hamilton, Christchurch, Dunedin
Oceánie:
Havajské ostrovy, Havaj, Mauna Loa, Honolulu, Midwayské ostrovy, Velikonoční ostrov, Johnston, ostrovy Line,
Kiritimati, Kiribati, Cookovy ostrovy, Samoa, Savai'i, Upolu, Apia, Arnerická Samoa, Pago Pago, Phoenixské ostrovy,
Tokelau, Wallisovy ostrovy, Niue, Společenské ostrovy, Tahiti, Papeete, Markézy, Tuamotu, atol Mururoa, Tubuai,
Gambierovy ostrovy, Francouzská Polynésie, Kermadekovy ostrovy, Boninské ostrovy, Palau, Karolíny, Mariany,
Wake, Marshalovy ostrovy, Gilberovy ostrovy, Tuvalu, Nauru, Lagunové ostrovy, Nová Guinea, Luisiady, Birara
(Nová Británie), Tombara (Nové Irsko), Admiralitní ostrovy, Bismarkovo souostroví, ostrovy Santa Cruz, Šalamounovy
ostrovy, Nové Hebridy, Vanuatu, Banksovy ostrovy, Nová Kaledonie, Noumea, ostrovy Loyauté, Fidži, Vanua Levu,
Viti
Levu,
Suva