EXCITOVANÉ STAVY. VZNIK IONTŮ

Transkript

EXCITOVANÉ STAVY. VZNIK IONTŮ
EXCITOVANÉ STAVY. VZNIK IONTŮ
Všechna pravidla o zaplňování orbitalů elektrony se týkala základního stavu atomu, tj. stavu
o nejnižší energii. Jestliže atom pohltí určité množství energie (např. ve formě záření, tepla),
může dojít k vybuzení jednoho nebo více elektronů do energeticky vyšších orbitalů.
O takovém atomu říkáme, že je v excitovaném stavu. U každého atomu může existovat velký
počet excitovaných stavů, které závisejí na množství pohlcené energie. Ze všech těchto
excitovaných stavů jsou pro vlastnosti prvků nejdůležitější ty, které ovlivňují jejich vazebné
možnosti. Takovéto stavy označujeme jako valenční excitované stavy, které budou dále
označovány pouze jako stavy excitované.
Např. atom boru má tuto konfiguraci valenčních elektronů:
V základním stavu
B: 2s ↑↓ 2p ↑ |
V excitovaném stavu
B*: 2s ↑ 2p ↑ |↑
|
U některých atomů může existovat takových stavů více, a proto rozlišujeme první, druhý, třetí
a čtvrtý excitovaný stav. Excitovaný stav se označuje hvězdičkou.
První excitovaný stav je stav, kdy pohlcením jistého množství energie dojde k roztržení
jednoho elektronového páru a vybuzení jednoho elektronu do nejbližšího, energeticky vyššího
orbitalu.
Druhý excitovaný stav je takový stav, kdy pohlcením jistého (většího) množství energie
dojde k roztržení druhého elektronového páru a k vybuzení druhého elektronu do nejbližšího,
energeticky vyššího orbitu.
Podobně můžeme charakterizovat i třetí a čtvrtý excitovaný stav.
Stav atomu o nejnižší energii se nazývá základní. Pohlcením
energie přejde atom do excitovaného stavu.
Od základního stavu atomu síry můžeme odvodit dva excitované stavy:
S:
3s ↑↓ 3p ↑↓|↑ |↑
S*:
3s ↑↓ 3p ↑ |↑ |↑ 3d ↑ | | | |
S**:
3s ↑ 3p ↑ |↑ |↑ 3d ↑ |↑ | | |
Přijme-li atom dostatek energie, nedojde pouze k přeskoku jednoho nebo více elektronů do
energeticky vyšších orbitalů, ale k odtržení jednoho nebo více elektronů z dané částice. Tak
vzniknou kationty, částice obsahující více protonů než elektronů.
Atom může naopak energii uvolňovat, jestliže přijme jeden, popř. více elektronů. Tak vznikají
anionty, částice, které obsahují více elektronů než protonů. Náboj kationtů, popř. aniontů,
závisí na počtu odtržených nebo atomem přijatých elektronů.
Energie (kJ/mol), kterou je třeba k odtržení elektronu z atomu, se
nazývá první ionizační energie.
Energie (kJ/mol), která se uvolní při přijmutí elektronu atomem,
se nazývá první elektronová afinita.
Podle počtu odtržených (přijatých) elektronů z atomu (atomem) mluvíme o první, druhé atd.
ionizační energii (elektronové afinitě). Velikost těchto energií závisí na velikosti přitažlivých
sil působících mezi atomovým jádrem a valenčním elektronem.
Cvičení:
1. Napište elektronovou konfiguraci valenčních elektronů atomu C v excitovaném stavu.
2. Napište elektronové konfigurace prvého, druhého a třetího excitovaného stavu atomu
chloru.

Podobné dokumenty

13 Elektronová struktura molekul

13 Elektronová struktura molekul rovnic, které jsou snadno řešitelné. Na místo dvou stavů ale nyní získáme stavů deset. V základním stavu získáme řešením funkci, jejímž dominantním členem bude součet 1sA + 1sB , ale v určité malé ...

Více

Periodická tabulka prvků a periodicita vlastností

Periodická tabulka prvků a periodicita vlastností Periodická tabulka prvků Periodická tabulka prvků, periodicita prvků

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu V grafu jsou vyznačeny přechody elektronu z různých vyšších energetických hladin o větší energii na první, druhou, třetí, …hladinu. Přechody na energetickou hladinu s určitým hlavním kvantovým čísl...

Více

Scintilační detektory - Encyklopedie fyziky

Scintilační detektory - Encyklopedie fyziky Schéma scintilačního detektoru je na obr. 147.

Více

Prezentace aplikace PowerPoint - Integrovaná střední škola Cheb

Prezentace aplikace PowerPoint - Integrovaná střední škola Cheb alkalické kovy, výskyt, plamenová zkouška, reaktivnost Jedná se o výukovou prezentaci, která by měla sloužit jako obrazová a textová podpora k výuce alkalických kovů. Prezentace Žák charakterizuje ...

Více

Niels Bohr 1885–1962 Bohrův model atomu Max Born 1882–1970

Niels Bohr 1885–1962 Bohrův model atomu Max Born 1882–1970 Místo SVR pro Z elektronů se řeší jednoelektronové vlnové rovnice pro každý elektron zvlášť, přičemž každý elektron se pohybuje ve zprůměrovaném poli ostatních elektronů. Tomu odpovídá potenciál

Více

1) Stavba atomu - Studijni

1) Stavba atomu - Studijni Pauliho princip: - každý orbital je charakterizován 3 kvantovými čísly (n, l, m) - každý orbital může být obsazen maximálně dvojicí elektronů, které se liší svým 4. kvantovým číslem (spinem) - v ob...

Více

2. ATOM - Studijni

2. ATOM - Studijni PRAVIDLA PRO ZAPLŇOVÁNÍ ORBITALŮ Pauliho princip výlučnosti - v atomu nemohou existovat dva elektrony, které by měly všechna kvantová čísla stejná - v každém orbitalu mohou být max. dva elektrony ...

Více

Látky s dlouhou dobou dohasínání luminis

Látky s dlouhou dobou dohasínání luminis Vedoucí práce: RNDr. M. Michl, Ph.D.91 Kozultant(i): Ing. M. Dvořák, Ph.D.92 Student: Abstrakt: Doba dohasínání luminiscence je velmi citlivá na fyzikálně-chemický stav bezprostředního okolí emituj...

Více

Atom

Atom Orbitaly se stejnou energií se obsazují nejprve všechny po jednom elektronu. Tyto nespárované elektrony mají stejný spin. Orbitaly, které mají stejné n a l se nazývají degenerované (jsou energetick...

Více