23. PSYCHOPATOLOGIE - maturitniotazky.webz.cz

23. Psychopatologie
23. PSYCHOPATOLOGIE
- tento obor si přivlastňuje psychologie i psychiatrie
Klinická psychologie a psychiatrie
Vzdělání a práce klinického psychologa a psychiatra
- klinický psycholog – má společenskovědní vzdělání – Mgr. program „čisté“ psychologie
+ atestace z klinické psychologie nebo doktorský program v klinické psychologii (Ph. D.
za jménem)
- klinický psychiatr – vzděláním lékař (MuDr.) + atestace z psychiatrie
- klinický psycholog musí na základě symptomů poznat, jestli je porucha patická (u
nemocného) nebo nepatická (poruchy totiž může vykazovat i zdravý člověk)
- psychiatr a klinický psycholog si vymyslí svoji léčbu a pak to konzultují
- klinický psycholog má popsat symptomy té nemoci, aby psychiatr mohl napsat léky
Obecná psychiatrie = psychopatologie
- určování symptomů, rozpoznávání poruch – zkoumá hlavně symptomy v jednotlivých
funkcích lidské mysli (to jsou fce kognitivní, emotivní a konativní; poruchy jsou např. por.
vnímání, myšlení, inteligence atd.)
Speciální psychiatrie
- věnuje se jádrovým poruchám jako celku (porucha má nějaké jádro, kolem něj jsou
symptomy)
-a) aktuální poruchy – neurózy, psychózy
-b) poruchy osobnosti - psychopatie
DSM IV – Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch – americká příručka pro
klasifikaci a statistiku ment. poruch
MKN 10 - Mezinárodní klasifikace nemocí - jsou zde všechny nemoci, jsou popsány
symptomaticky (podle příznaků), podle nich se v léčebnách stanovují diagnózy
- na každou tuto poruchu může existovat medikamentní léčba
- F00 – F99 jsou psychické poruchy
Některé patické poruchy kognitivních funkcí
Poruchy vnímání:
AGNOZIE – nepoznávání okolí; dotyčný není schopen popsat to, co vidí, identifikovat a
zařazovat do souvislosti vjemy, většinou symptom nějaké poruchy, např. demence
DEPERSONALIZACE – dotyčný intenzivně vnímá, ale není ve svém těle, jako by mu jeho tělo
nepatřilo – stává se to při intoxikaci drogami, může to ale být také syndrom vážného
duševního onemocnění
ILUZE – vjem, který má částečně reálný základ a částečně vychází z nevědomí, pokud máme
iluze často a nejsou vyvolávány nějakými návaly emocí, pak jsou syndromem nemoci
HALUCINACE – vjem bez reálného základu, mohou být způsobeny intoxikací, senzorickou
deprivací nebo duševní poruchou
- iluze i halucinace jsou pravé (nevíme, že je máme) nebo nepravé (uvědomujeme si, že je
máme), ty pravé jsou horší
23. Psychopatologie
Poruchy myšlení a inteligence:
OBSESE – nutkavé myšlenky, nelze je zahnat, ovládají nás
- některé nebezpečné pro nositele, některé pro okolí (obsese bakteriemi v mém bytě,
obsese někoho zabít…)
- pokud člověk ví, že je to špatně, tak je stále neurotik, do psychozy to přeroste málokdy
BLUDY – nevyvratitelné přesvědčení, typické pro psychotiky - psychotik si je naprosto jistý,
neuvědomuje si, že to není pravda
- makromanické bludy = dotyčný si myslí, že je nejkrásnější na světě, nejlepší na škole
– nebo si myslí, že je Napoleon, Einstein – i se tak chová, obléká
- pokud se jen do někoho stylizuje, tak to ještě není pravý blud, ale když se člověk za
Hitlera vydává se vším všudy, je to psychotik
- mikromanické bludy = dotyčný je přesvědčen o své bezvýznamnosti
- paranoidní bludy = paranoidní schizofrenie = někdo ho pronásleduje (gestapo, které
neexistuje)
MENTÁLNÍ RETARDACE – IQ pod 70 bodů – o mentální retardaci se jedná, pokud je příčina
někde ve vývoji jedince do dvou let života
pokud je etiologie (příčina) pozdější, jedná se o DEMENCI
Některé patické poruchy pudů a chování
Poruchy pudů:
ANOREXIE – porucha příjmu potravy, odmítání jídla
BULIMIE – porucha příjmu potravy, chorobné přejídání
sexuální dysfunkce:
mužské: EREKTILNÍ DYSFUNKCE – poruchy erekce
EJACULATIVO PRAECOX – předčasná ejakulace
SEXUÁLNÍ CHLADNOST – neschopnost se vzrušit
PRIAPISMUS – bolestivá soulož
ženské: FRIGIDITA – neschopnost se vzrušit
DYSPAREUNIE – averze k sexu
ALGOPAREUNIE – bolestivá soulož
deviace v aktivitě = objekt touhy je normální, ale aktivita je nenormální
- exhibicionismus – většinou muži
- sadismus – je to nebezpečné, musejí mít ženu v moci, může dojít k vraždě
- masochismus – nejsou nebezpeční, žena má muže v moci
- sadomasochismus
deviace v objektu = aktivita je normální, objekt nenormální
- fetišismus – pravý = chtějí pouze objekty, ne ženy
- nepravý = když muž chce, aby žena zvýraznila své přednosti – punčochy
-žena zde jako objekt zůstává
- pedofilie – pravá – prepubescentní děti- vykazují dětské rysy - batolecí tvary
- nepravá – přitahují je mladé sexuální objekty - 13,14
Poruchy vůle a chování:
ABULIE - absolutní ztráta vůle – těžká endogenní deprese
HYPOBULIE - silně oslabená vůle – symptom u neuróz nebo třeba u stařeckých demencí
HYPERBULIE - přemíra, nadbytek vůle – extrémní chtění něco udělat, je to symptom u mánie
23. Psychopatologie
KATATONIE – porucha senzorických funkcí
- katatonie produktivní – neustálá nesmyslná činnost
- katatonní stupor – nečinnost, ztuhnutí
- symptomy hlubší poruchy, často schizofrenie
KOMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ – chování pod vlivem obsesí
IMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ – chování pod vlivem pudů (typické pro nižší intelekt)
Některé patické poruchy emotivity
→ s přemírou emocí:
PATICKÝ AFEKT – nejvíce emocí, jsme nejvíce rozčileni, pod vlivem extrémní emoce
(obvykle strach nebo vztek), u člověka se projeví porucha vědomí, není schopen se
ovládnout, neví, co dělá, útočí; afekt je extrémně krátkodobý, amnézie
AFEKTIVNÍ RAPTUS - méně emocí, ale přesto dost, abychom se ohromně rozčílili; zůstáváme
při vědomí, ale amnézie přijde - zapomeneme
NEZVLÁDNUTÝ AFEKT – ještě o něco méně emocí, vědomí je zachováno a paměť taky –
dotyčný si pamatuje, co dělal, a měl nad sebou kontrolu, přesto se ale neudržel
- patický afekt a afektivní raptus se velmi těžko rozeznávají
- afekty se hodně řeší ve forenzní psychologii
→ s nedostatkem emocí
AFEKTIVNÍ STUPOR – v dotyčném mohou být silné emoce, ale okolí je nevidí – člověk by
měl reagovat aktivně, ale místo toho zmrzne, chová se lhostejně; krátkodobý jev
- např. když člověk ztuhne při útoku zvířete
- symptom poruchy to je, pokud se to stává často
EMOČNÍ OPLOŠTĚNOST - nedostatek citu, lidé nejsou schopni projevovat cit, ani ho nemají
- anetiční psychopati – neschopni vyšších citů
ALEXITHYMIE – neschopnost vyjádřit emoce – prožívá city, ale nedokáže je vyjádřit, navíc
ani nechápe, že je ostatní chtějí znát (že manželka chce slyšet „miluju tě“, že ráda dostává
kytky a podobně)
→ s kolísáním emocí
EMOČNÍ LABILITA – kolísání emocí – na stejně emočně náročné situace reaguje různě,
takový člověk nezvládá především nové situace (psát maturitu ve své škole x psát
přijímačky na vysoké – neznámé prostředí)
HYPERSENZITIVITA – přílišná citlivost – kolísání emocí, vnitřní nejistota v emoční rovině (i
když se tento člověk může kognitivně = rozumem chápat zcela normálně)
lze mírnit habitací
Aktuální neurotické poruchy
- jsou přechodné, může to ale trvat několik let
- dotyčný si uvědomuje, že má poruchu
ÚZKOSTNÉ PORUCHY - člověk pociťuje úzkost = strach z neidentifikovatelného podnětu
FÓBIE – zdroj strachu je identifikovatelný, např. strach z pavouků (arachnofobie), z těsných
prostor (klaustrofobie)
agorafobie – strach z prostranství
sociální fobie – problémy mluvit s lidmi, být centrem pozornosti
- agorafobie a sociální fobie se těžko rozlišují od úzkostných poruch
- agorafobik se doma cítí bezpečně, úzkostný člověk ne
- fobie vznikají většinou podmiňováním
23. Psychopatologie
HYSTERIE – neurózy, psychické procesy a stavy se somatizují = ztělesňují (křečovité stavy,
slepota, hluchota... dočasná) popsal je Freud, psychická porucha proniká do tělesných
orgánů a paralyzuje je -) slepota, hluchota
- někdy se projevují hysterické záchvaty – nezvladatelná motorika – dotyčný se neudrží na
nohou, spadne na zem, kope, křičí
- je nutné to odlišit od epileptického záchvatu – ten je fyziologický, hysterie je
psychogenní
- histriónská porucha – člověk se předvádí, hraje, má pocit, že je nedoceněn,
sebestředný, přehání, může přerůst do hysterie → somatizuje se – poruchy hybnosti,
nevolnost
OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHY – pod vlivem obsesí, tj. nutkavých myšlenek,
naše mentalita se s nimi nedokáže vypořádat – ani chytrý člověk nemůže obsesi čelit
- nejčastější bývá pocit, že jsme ohroženi nějakou infekcí – všude na nás číhají bakterie a
viry - příklad dívky, která si stokrát denně myje ruce
DEPRESE – dlouhodobý stav, nemáme na nic chuť, pesimistický pohled do budoucnosti
- není endogenní, pochází z vnějšku
- uvědomujeme si ji, občas k někomu jdeme, abychom se vypovídali
- depresivní neurotik může fungovat, má špatnou náladu, ale depresivní psychotik nemůže
ani chodit – je schoulený doma v rohu, nikam nevychází
Aktuální psychotické poruchy
- postižený si neuvědomuje, že je nemocný
SCHIZOFRENIE – nejvážnější psychóza, člověk má halucinace a bludy
- schizofrenik se jeví jako cvok, např. mluví s věcmi, které ostatní nevidí
- katatonní schizofrenik – v jeho chování se objevuje horečnatá činnost – vyhazování
nábytku z oka
- paranoidní schizofrenik – je nejnebezpečnější, bludy u něj převažují nad halucinacemi
(pronásledování mimozemšťany) – jsou velmi nebezpeční, chtějí se proti tomu bránit
MÁNIE – opak endogenní deprese
- typický syndrom – makromanický blud – maniak se považuje za výjimečného
- hyperbulie – přemíra vůle (vrhá se do všeho, působí euforicky)
- zavazuje se k přemíře závazků, aniž by si to uvědomoval
BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA (maniodepresivní psychóza) – střídání mánie a
deprese
- podle Kretschmera jsou k tomu náchylní pyknici
- organicky založeno, psychofarmaka
- když je ve fázi mánie – oklame bankovní úřady, leasing - vezme si 5 aut na leasing a
když ho tito lidé zpětně kontaktují, on je ve fázi deprese
UNIPOLÁRNÍ PSYCHOTICKÁ DEPRESE – endogenní – zevnitř, způsobují ji
neurotransmitery v mozku (např. herec Marek Vašut trpí depresí)
- často mikromanický blud – obviňování sebe
- depresivní psychotik není schopen fungovat
Poruchy osobnosti – psychopatie
- poruchový symptom je součástí osobnosti postiženého
SCHIZOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI – v raném dětství se vytvořila nedůvěra ve svět,
nedůvěra v lidi – schizoik se bojí navázat vztahy, hlavně ty intimní – bojí se, že ten druhý
23. Psychopatologie
se zmocní jeho já a on přestane existovat
PARANOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI - trvale přítomný strach, že ho někdo pronásleduje,
není to psychotický strach, trvalý pocit ohrožení, šíří ho kolem sebe
ZÁVISLÁ PORUCHA OSOBNOSTI – opak schizoidní poruchy osobnosti – dotyčný trpí
příznaky deprese, pokud je sám, neustále se vtírá, člověk je na někom závislý
- vztahový sadista
- vztahový masochista
DISOCIÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI – psychopat v užším slova smyslu
= anetický psychopat – nemá schopnost pociťovat vyšší city (pocit viny, křivdy…), není
schopen soucitu
- příčiny pravděpodobně v raném dětství
- např. případy Orlických vrahů, manželé Stodolovi
ANANKASTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – symptomaticky podobná obsedantně
kompulzivní neuróze (přehnaná čistotnost)
- dotyčný svůj rys nevnímá jako egodystonní, ale jako svou součást, dokonce přednost
HISTRIÓNSKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – připomíná hysterii, dotyčný hraje divadlo, dělá
z komára velblouda s celou parádou
- jsou to vynikající manipulátoři, libují si ve velkých gestech
NARCISTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – extrémně egocentrický člověk, často o sobě
mluví (prakticky pořád), není schopen empatie, vždy projikuje („to já…“)
Vysvětlete pojmy:
ADOLESCENCE – období dospívání
AMNÉZIE – ztráta paměti
AMYGDALA – část limbického systému, centrum emoční paměti
BAGETALIZACE – znevažování, zlehčení nějaké situace nebo potíží
EMPATIE – schopnost vcítit se do někoho
ETIOLOGIE – příčina, původ nemoci, také nauka o původu nemocí
FIXACE – ulpění na někom, na něčem nebo v určité vývojové fázi