Vrchlabí

Komentáře

Transkript

Vrchlabí
 2 km
• Zeleně značená turistická trasa
• Grün markierter Wanderweg
• Zielony szlak
Naučná stezka • Lehrpfad • Ścieżka edukacyjna
1. Radnice
Historische Häuser
Barokní radnice se štítem zakončeným věží s hodinami
tvoří dominantu náměstí. V průčelí je zavěšen zvon,
na který se zvonilo na poplach i při slavnostních
příležitostech. Výstavbu radnice, která patřila mezi první
kamenné budovy ve městě, dokončil její stavitel, Jan Jiří
Seehak v roce 1737. Shromážděním obce sloužil velký
sál v patře, přízemí zaujímal výčep. Radnice byla roku
1927 opravena a novorenesančně upravena podle
návrhu architekta Hanse Knolla. V přízemí radnice se
dnes nachází turistické informační centrum.
Die historischen Häuser Nr. 222, Nr. 223 und Nr. 224 konnten in letzter Minute
durch eine Sanierung gerettet werden, die in den Jahren 1976-1981 stattfand. Das
Ensemble dieser drei Giebelhäuser – wertvolle Reste der einstigen Stadtbebauung
–gehört zu den überhaupt ältesten Bauwerken der volkstümlichen Architektur im
Riesengebirge. Bei der Rekonstruktion fanden die Handwerker am Giebelbrett
eines der Häuser die Initialen
WR und die Jahreszahl 1623.
Im Jahre 2009 wurde ein viertes
Haus wiedererrichtet – die
getreue Nachahmung eines
halb gezimmerten Hauses
mit Fachwerkgiebel, das im
Jahre unbedachterweise abgerissen wurde. Heute sind die drei historischen
Häuser mit Informationszentrum, Ausstellungsräumen und einer ständigen
Museumsausstellung in Besitz der Verwaltung des Riesengebirgsnationalparkes.
14.
Rathaus
Das barocke Rathaus, dessen Giebel in einem hübschen Türmchen mit Turmuhr
ausläuft, ist heute die wahre Dominante des Marktplatzes. In seiner Stirnfront
hängt eine Glocke, die bei Gefahr oder zu feierlichen Anlässen läutete. Der Bau des
Rathausgebäudes – damals eines der ersten steingemauerten Häuser der Stadt
– wurde im Jahre 1737 unter Baumeister Johann Georg Seehak vollendet. Der
große Saal im ersten Stock diente zu Gemeindeversammlungen, im Erdgeschoss
gab es eine Schänke. Im Jahre wurde das Rathaus 1927 rekonstruiert und nach den
Entwürfen des Architekten Hans Knoll im Baustil der Neorenaissance umgebaut.
Sein Erdgeschoss beherbergt heute das Touristische Informationszentrum.
Vrchlabí
Zabytkowe domy
Zabytkowe domy nr 222, 223 i 224 zostały uratowane dosłownie w ostatniej chwili
dzięki remontowi, który przeszły w latach 1976-1981. Kompleks trzech domów
skierowanych szczytami w stronę ulicy należy do najstarszych obiektów architektury
ludowej w Karkonoszach, stanowiąc rzadką pozostałość dawnej zabudowy miasta.
Podczas remontu rzemieślnicy znaleźli na desce w szczycie jednego z domów
litery WR oraz rok 1623. W 2009 r. odbudowano czwarty dom, replikę częściowo
zrębowego domu z szachulcowym szczytem, który przestał istnieć w 1957 r. Dziś
domy należą do Dyrekcji Karkonoskiego Parku Narodowego. Ma tu swoją siedzibę
główny ośrodek informacji, sala wystawowa oraz jedna z wystaw muzeum.
Ratusz
Barokowy ratusz ze szczytem zwieńczonym wieżą z zegarem dominuje nad
rynkiem. Na fasadzie wisi dzwon, którym dzwoniono na alarm oraz przy ważnych
okazjach. Budowniczy Jan Jiří Seehak zakończył prace budowlane nad nowym
ratuszem, który należał do pierwszych kamiennych zabudowań miasta, w roku
1737. Do zebrań służyła duża sala na piętrze, na parterze była gospoda. W 1927 r.
ratusz został wyremontowany i przebudowany w stylu neorenesansowym według
projektu architekta Hansa Knolla. Na parterze dziś znajduje się siedziba Centrum
Informacji Turystycznej.
7. Augustiniánský klášter
15.
4.
2. Dům se sedmi štíty
Jeden z nejstarších privátních vrchlabských domů se podobá vesnické chalupě přizpůsobené městskému životu.
Ojedinělá podoba domu je dána snahou o co nejlepší využití všech prostor.
Nejzajímavější místností je podkrovní světnice, jejíž bedněné stěny a strop
zdobí pestrobarevné malované pásy
s rostlinným a geometrickým vzorem.
Dům je dnes chudší o některé pitoreskní přístavby a tak se již sedmi štítů nedopočítáme. Interiér domu není návštěvníkům zpřístupněn.
6.
13.
12.
5.
7.
8.
1.
Das Augustinerkloster von Vrchlabí – Hohenelbe wurde im Jahre 1704 von
Maximilian von Morzin gegründet. Das Kloster im Barockstil mit klassizistischen
Elementen wurde nach Plänen des österreichischen Baumeisters Matthias Auer
ausgeführt. Das Bauwerk wurde zwar schon im Jahre 1725 vollendet, aber erst
am 27. September 1733 wurde die Klosterkirche dann vom Königgrätzer Bischof
Mauritius Adolf Karel von Pharsal geweiht. Die Teile der Innenausstattung der Kirche
– 7 Portalaltäre aus den Jahren 1725 bis 1735, eine wertvolle Orgel aus dem Jahre
3.
Eines der ältesten Häuser von Vrchlabí mutet wie eine Durfhütte an, die sich
städtisch herausstaffiert hat. Das einzigartige Aussehen des Hauses widerspiegelt
das Bestreben, die Räume bis zum letzten Zentimeter auszunutzen. Der
interessanteste Raum ist die Dachstube, deren verschalten Wände und Decke bunte
10.
9.
11.
Dom o siedmiu szczytach
Jeden z najstarszych prywatnych vrchlabskich domów przypomina wyglądem
wiejski dom dostosowany do miejskiego stylu życia. Jedyny w swoim rodzaju kształt
domu spowodowany jest staraniem o jak najlepsze wykorzystanie przestrzeni.
Najciekawszym pomieszczeniem jest izba na poddaszu, której drewniane ściany i
strop zdobią różnobarwne malowane pasy z roślinnymi i geometrycznymi wzorami.
Dziś w domu nie doliczymy się już siedmiu szczytów, został trochę „odchudzony” o
niektóre dobudówki. Jego wnętrze nie jest udostępnione do zwiedzania.
Stadt an der Elbe
Hoch oben auf der Elbwiese, auf den Kämmen des Riesengebirges, entspringt die
Elbe. Vrchlabí ist die erste größere Stadt an ihrem Lauf. Dort, wo die junge Elbe
die Stadt noch als schäumender und spielerischer Gebirgsfluss durcheilt, bildet
sie einzigartige Kulisse für die Stadt Vrchlabí - den einstigen Zufluchtsort erster
Ansiedler und das heutige Zentrum des gesellschaftlichen Lebens im höchsten und
meistbesuchten tschechischen Gebirge.
Miasto nad Łabą
Na grzbietach Karkonoszy na Łabskiej Łące (po czesku Labska louka) biją źródła
Łaby, jednej z największych rzek w Europie. Vrchlabí to pierwsze większe miasto,
przez które rzeka ta przepływa. Na tym odcinku ma jeszcze charakter rzeki górskiej,
stanowiąc wyjątkowe tło dla dawnej siedziby pierwszych kolonizatorów, dziś
centrum życia społecznego najwyższych i najczęściej odwiedzanych czeskich gór.
4. Kulturní dům Střelnice
Kulturní dům Střelnice Vrchlabí je kulturní a vzdělávací zařízení zaměřené na
zábavné a vzdělávací pořady, divadelní představení, koncerty, organizování
zájmových činností a besed, pořádání výstav, pořadů pro děti. Roku 1967 proslavil
kulturní dům Střelnice režisér Miloš Forman, který si ho vybral pro natočení svého
filmu Hoří má panenko. V kulturním domě se nachází také Galerie Na Půdě.
Kulturhaus Střelnice
Das Kulturhaus Střelnice Vrchlabí ist eine Kultur- und Bildungseinrichtung, die
sich auf unterhaltsame und bildende Veranstaltungen, Theatervorstellungen,
Konzerte, die Organisation von Hobbytätigkeiten und Gesprächsrunden sowie die
Veranstaltung von Ausstellungen und spezieller Programme für Kinder konzentriert.
Im Jahre 1967 wurde das Kulturhaus „Střelnice“ weltbekannt, als es der Regisseur
Miloš Forman zum Schauplatz seines berühmten Filmes „Der Feuerwehrball“
machte.
Dom Kultury Střelnice
Dom Kultury Střelnice w Vrchlabí to placówka kulturalno-edukacyjna specjalizująca
się w programach rozrywkowych i edukacyjnych, przedstawieniach teatralnych,
koncertach, organizowaniu rozmaitych kółek zainteresowań, spotkań, wystaw,
przedsięwzięć dla dzieci. W 1967 r. Dom Kultury Střelnici stał się znany dzięki
1895, der 19 Meter hohe Hauptaltar mit dem Motiv des heiligen Augustin und
die bemerkenswerten Deckenfresken - bilden ein harmonisches und einheitliches
Ganzes.Die Kirche dient heute ihrer hervorragenden Akustik wegen vor allem als
Konzertsaal. In den weitläufigen Räumlichkeiten des ehemaligen Augustinerklosters
ist die audiovisuelle Ausstellung „Stein & Leben“ installiert.
Klasztor Augustianów
3. Město na Labi
Na hřebenech Krkonoš na Labské louce pramení evropský veletok Labe. Vrchlabí
je prvním větším a historickým městem ležícím při jeho toku. V místech, kde jej
protíná, je Labe ještě horskou bystřinou, vytvářející mimořádnou kulisu někdejšímu
historickému sídlu prvních obyvatel, dnes centru občanského života nejvyšších a
nejnavštěvovanějších českých hor.
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí založil v roce 1704 Maxmilian z Morfinů. Klášter
v barokním stylu s prvky klasicismu byl realizován podle projektu rakouského
stavitele Matyáše Auera. Stavba byla dokončena v roce 1725, avšak klášterní kostel
vysvětil královéhradecký biskup Mauricius
Adolf Karel z Pharsalu až 27. září 1733.
Vnitřní zařízení kostela tvoří harmonický
a jednotný celek – 7 portálových oltářů
z let 1725 až 1735, cenné varhany z
roku 1895, hlavní oltář vysoký 19 metrů
s motivem sv. Augustina a pozoruhodné
nástropní malby. Kostel slouží zejména
jako koncertní sál, který disponuje
výbornou akustikou. V rozsáhlých prostorách někdejšího augustiniánského kláštera
je umístěna audiovizuální expozice „Kámen a život“.
Augustinerkloster
2.
Haus mit sieben Giebeln
Bänder mit Pflanzenmotiven und geometrischen Formen zieren. Das Haus ist heute
um ein paar pittoreske Anbauten ärmer und so kommen beim besten Willen keine
sieben Giebel mehr zusammen. Das Hausinnere kann nicht besichtigt werden.
štítové desce jednoho z domů iniciály WR a letopočet 1623. V roce 2009 byl znovu
vystaven čtvrtý domek – replika poloroubeného domu s hrázděným štítem, který byl
zdemolován v roce 1957. Dnes jsou domy majetkem Správy KRNAP a najdeme v
nich hlavní informační středisko, výstavní síň a jednu z expozic muzea.
reżyserowi Milošowi Formanowi, który nakręcił tu swój znany film „Pali się moja panno”.
5. Kostel svatého Vavřince
Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu
vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Stephana Tragla
nový kostel. Stavba probíhala v letech 1886 až 1889. Trojlodní hala je dlouhá 30 m
a široká 18 m a k ní je připojena 60 metrů vysoká štíhlá věž. Za nejvzácnější předmět
interiéru je pokládána měděná křtitelnice s letopočtem 1566. Pět zvonů, z původního
kostela bylo použito jako surovina pro válečné účely. Od roku 1942 byla kostelní věž bez
zvonů. Z výtěžku veřejné sbírky byly v r. 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.
St. Laurentiuskirche
Anstelle einer einschiffigen gotischen Kirche aus dem 14.
Jahrhundert errichtete der Hohenelber Baumeister Eduard Zirm
nach den Plänen des Prager Architekten Stephan Tragl eine
neue Kirche im Baustil der Neogotik. Ihr Bau fand in den Jahren
1886 bis 1889 statt. Die dreischiffige Halle ist 30 m lang und
18 m breit, an ihr grenzt ein 60 Meter hoher, schlanker Turm an.
Der wertvollste Gegenstand der Innenausstattung der Kirche
ist ein kupfernes Taufbecken mit der Jahreszahl 1566. Ihre
fünf ursprünglichen Glocken wurden leider zu Kriegszwecken
eingeschmolzen. Ab 1942 musste der Kirchturm also ohne Glocken auskommen. Im
Jahre 2002 wurden dann drei neue Kirchenglocken aus dem Ergebnis einer öffentlichen
Sammlung beschafft.
Kościół św. Wawrzyńca
W miejscu gotyckiego jednonawowego kościoła z XIV wieku stoi dziś nowa, neogotycka
świątynia, wybudowana w latach 1886 – 1889 przez vrchlabskiego budowniczego
Eduarda Zirma według projektu praskiego architekta Stephana Tragla. Trójnawowa
hala ma 30 m długości i 18 m szerokości, dobudowana jest do niej 60-metrowa wąska
wieża. Za najciekawszy element wnętrza uważa się miedzianą chrzcielnicę (1566 r.).
Pięć dzwonów z dawnego kościoła przetopionych zostało w czasie wojny, od 1942 roku
wieża kościoła była więc ich pozbawiona, dopiero niedawno przeprowadzono zbiórkę
pieniędzy i w 2002 roku wykonano trzy nowe dzwony.
6. Historické domky
Historické domy zachránila v poslední chvíli rekonstrukce, která proběhla v letech 19761981. Soubor tří štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je
vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Při rekonstrukci řemeslníci nalezli na
Klasztor Augustianów w Vrchlabí założony został w 1704 r. przez Maksymiliana
z rodu Morzinów. Klasztor wybudowany w stylu barokowym z elementami
klasycyzmu powstał według projektu austriackiego budowniczego Matthiasa Auera.
Budowę dokończono w 1725 r., klasztorny kościół został jednak wyświęcony przez
biskupa z Hradca Kralove Mauriciusa Adolfa Karola z Pharsalu dopiero 27 września
1733 r. Wyposażenie wnętrza kościoła stanowi harmonijną, jednolitą całość – 7
portalowych ołtarzy z lat 1725 - 1735, cenne organy z roku 1895, mierzący 19
metrów wysokości ołtarz główny z motywem św. Augustyna oraz wspaniałe
malowidła na stropie. Kościół służy obecnie przede wszystkim jako sala koncertowa,
mogąc pochwalić się wspaniałą akustyką. W obszernych pomieszczeniach
dawnego klasztoru augustianów znajduje się ekspozycja
audiowizualna „Kamień i życie“.
8. Zámek a zámecký park
Stavbu postavenou v renesančním slohu započal v roce
1546 Kryštof Gendorf z Gendorfu. Neznámý stavitel
vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či
tvrze). Stavbu původně obklopoval 12 metrů široký vodní
příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty.
Dnes je zámek sídlem městského úřadu a pro návštěvníky
je volný přístup pouze do vstupní haly, kde je možno
vedle intarziemi zdobených dveří spatřit obrazy posledních ulovených krkonošských
medvědů. Spolu s výstavbou zámku byl založen zámecký park, jehož současná
podoba pochází z návrhu zahradníka Fuchse z 2. poloviny 19. století. Park je na
seznamu nemovitých kulturních památek. Nachází se zde dřevený visutý most, který
vede k zámecké hrobce.
Schloss und Schlosspark
Den Bau des Renaissance-Gebäudes nahm im Jahre 1546 Christoph Gendorfer
von Gendorf in Angriff. Der unbekannte Bauherr ließ sich in seinem Entwurf von
einem italienischen Kastell inspirieren. Das Bauwerk umgab ursprünglich ein 12
Meter breiter Wassergraben, zum Schloss gelangte man damals nur über drei
Brücken. Heute siedelt das Stadtamt im Schloss, die Besucher bekommen daher nur
die Eingangshalle zu sehen, in der neben Türen mit hübscher Intarsienverzierung
die Gemälde der letzten beiden Riesengebirgsbären besondere Aufmerksamkeit
erregen. Zusammen mit dem Schloss wurde auch der Schlosspark gegründet,
dessen heutiges Aussehen den Entwürfen des Gartenarchitekten Fuchs aus der
2. Hälfte des 19. Jahrhunderts entspricht. Der Park wurde übrigens in die Liste
immobiler Kulturdenkmale aufgenommen. Besuchern des Parkes wird kaum die
anmutige hölzerne Hängebrücke entgehen, die zur Schloss-Gruft führt.
Pałac i park płacowy
Fundatorem pałacu, którego budowę rozpoczęto w 1546 r. w stylu renesansowym,
był Krzysztof Gendorf z Gendorf. Nieznany budowniczy oparł się na schemacie
włoskich renesansowych dworów obronnych. Obiekt pierwotnie otaczała fosa
wodna o szerokości 12 metrów, przez którą wchodzono do pałacu po trzech mostach.
Dziś pałac jest siedzibą urzędu miejskiego a turyści wchodzić mogą jedynie do holu,
gdzie obok intarsjowanych ozdobnych drzwi obejrzeć mogą obrazy przedstawiające
ostanie upolowane w Karkonoszach niedźwiedzie. Wraz z budową pałacu założony
został park pałacowy, który swój dzisiejszy kształt zawdzięcza projektowi ogrodnika
Fuchsa z II poł. XIX w. Park wpisany jest na listę zabytków kultury. Znajduje się w nim
drewniany most wiszący prowadzący do niedalekiego grobowca.

Podobné dokumenty

Současná Večernice (Abendstern) je po dlouholetém

Současná Večernice (Abendstern) je po dlouholetém Das mit dem Besuch ihrer kaiserlichen Majestät geehrte Haus exzellierte noch so manches Mal. Beim Blick entlang der Hauptstraße in Richtung Hauptplatz mit gotisierendem Rathausturm lässt sich (link...

Více