m4b-ebel-metodika - Projekt oblasti podpory OP VK

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Historické mapy
a stavební plány
Martin Ebel
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
I. Obecně – uvod,
délkové míry
Na historických mapách a plánech jsou používány
odlišné míry. V podstatě do konce 18. století se převážně
používá český loket. Od konce 18. století v rámci unifikace v habsburské monarchii dochází k přechodu na dolnorakouskou soustavu měr (např. z důvodů celních, pro
rovné podmínky pro dodávání rozpočtů při výběrových
řízeních aj.)
Znalost historických map a plánů a jejich čtení lze
využít pro řadu oborů:
- dějiny umění s důrazem na dějiny architektury;
- dějiny stavitelství;
- speciální historické výzkumy (např. stavebněhistorické průzkumy, různé ekologické průzkumy,
speleologické průzkumy a řada jiných)
Historicky běžně používané délkové míry
(tučně nejčastější):
a) české zemské míry
SÁH
1 sáh
LOKET
STOPA
PALEC
MÍRA
3 lokty
6 stop
72 palců
1,7778 m
1 loket
2 stopy
24 palců
0,5927 m
1 stopa
12 palců
0,29635 m
1 palec
0,0247 m
a) české zemské míry
postupně zaváděná po roce 1765, užívaná do roku 1875, poté nástup metrické soustavy
SÁH
STOPA
1 vídeňský sáh (Klafter; 1°) 6 stop (6´)
1 stopa (Schuh; 1´)
PALEC
72 palců (72“)
1,89648 m
12 palců (12“)
0,31608 m
1 palec (Zoll; 1“)
1 loket (Elle)
Dolnorakouský loket je používán spíše okrajově.
Na plánech jsou míry označovány následovně. Sáh – °;
stopa – ´ , palec - ´´ (1 sáh, 2 stopy, 3 palce = 1° 2´ 3´´).
Rokem 1875 nastupuje metrická soustava. Na základě
užití sáhové či metrické soustavy lze automaticky datovat
plán před či za rok 1875.
MÍRA
0,02634 m
0,777 m
Ostatní míry jsou okrajové. U italských stavitelů, kteří
přišli do Čech, se objevuje okrajové využití italských měr.
Rovněž okrajové je využití pevnostních měr v pevnostním
stavitelství, importované přes francouzskou pevnostní
školu (1 pevnostní sáh = 1,95 m).
Historické mapy a stavební plány
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
II. Celkové plány Čech,
Moravy a Slezska
Vojenská mapování.
Fyzicky ve Vídni (Kriegsarchiv), dnes přístupné webovou aplikací: http://oldmaps.geolab.cz.
1. vojenské mapování - josefské
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace severních Čech),
měřítko 1:28 800. Doprovodný text je připravován k vydání.
Meze použití: první systematické zmapování Čech
a Moravy s ohledem na vojenské účely. Ideální pro poznání historického trasování cest, kvalitu silnic / cest
a inženýrských děl (mostů apod.) na cestě (zvláště v kombinaci s doprovodným textem). Pro poznání sídel poměrně
nepřesné (jasně patrné parky, hospodářské dvory).
2. vojenské mapování - Františkovo
1836-1852, měřítko 1: 28 800. Zpřesnění, z hlediska
výzkumu stave však již nemá větší význam
3. vojenské mapování - Františko-josefské
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy),
měřítko 1 : 25 000. Platí totéž.
Další mapy:
Další mapy (s výjimkou katastrálních) jsou vesměs
velmi rozptýlené. Větší celky tvoří soubory silničních
map z 18. a začátku 19. století vzniklých v souvislosti
s úpravou a napřimováním nejdůležitějších komunikací
(většina map dnes v Národním archivu, Sbírka map a plánů). Poměrně dobře jsou zmapovaná montánní díla (NA,
Sbírka montánních map a plánů), dále ze splavňování
vodních toků aj. Z hlediska výzkumu staveb mají větší
význam dnes značně rozptýlené raabizační mapy vesnic
(v rámci raabizace na panstvích měst, zrušených klášterů
aj.).
III. Mapy katastrální
Staré katastrální mapy v dnešním slova smyslu jsou
přílohou v pořadí čtvrtého katastru vypracovaného z daňových důvodů. Předchozí katastry, tj. berní rula v Čechách
(1653-1655) a její protiváha - lánové rejstříky na Moravě
(1669-1679), tereziánský katastr (od 1713 v Čechách a od
roku 1758 na Moravě, josefský katastr (1785-1789) (až na
nečetné výjimky u tereziánského katastru) neměly mapové přílohy.
Teprve stabilní katastr jak první má kromě písemného
elaborátu, kde je základ protokol stavebních a pozemkových parcel, mapové přílohy.
Mapování pro účely stabilního katastru postupně
proběhlo v celé monarchii, dříve byly zmapovány oblasti blíže k Vídni (zde začátek mapování 1817), posléze
pokračovalo mapování. Morava byla zmapována v letech
1824-1835, Čechy 1826-1843. Měřítko je odvozeno
od sáhových měr, základem je 1:2800 (1 palec na mapě
= 40 sáhů v terénu). Intravilány všech významných měst
a dále vesnic z první etapy mapování mají podrobnější
měřítko 1:1440.
Historické mapy a stavební plány
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Pořadí map a jejich charakteristiky ukazuje
následující tabulka:
POŘADÍ
MAPY
NÁZEV
POZDĚJŠÍ
ÚPRAVY
CITACE
Mapy rukopisné
1.
indikační skica
ano
NA (event. MZA), IS
Uvedena popisná i parcelní čísla
značně znejasněna pozdějšími
změnami – reambulancemi
z následujících desetiletí
2.
originální mapa SK
ano
ÚGAK (tzv. libočanské)
Znejasněny pozdější reambulací,
uvedena parcelní čísla
Převedení do litografie
3. (-5)
císařský otisk
ne
ÚGAK, cís. Otisk
„Čistý“ stav k roku pořízení mapy
(kromě nepodstatných výjimek
– železnice pod.), uváděna jen
parcelní čísla
(3. -) 4.
(-5.)
slepé litografické mapy
ne
NA (event. MZA),
SKM-B (event. i jinde),
Čistá nekolorovaná litografie
bez parc. čísel
(3.-) 5.
reambulované mapy
ano
NA (event. MZA),
Zakresleny změny po pořízení
SKM-D (reambulované) katastru.
Výše uvedená tabulka představuje jen nejpodstatnější řady
katastrálních map. Další kopie rozptýleny.
Zkratky: NA – Národní archiv; MZA – Moravský
zemský archiv. UGAK – Ústav geodézie a katastru, IS –
indikační skici (archivní fond); SKM-A Staré katastrální
mapy, řada A, (archivní fond); SKM-B Staré katastrální
mapy, řada B, (archivní fond),
Barevnost: Silnice, kamenné mosty, zděné budovy
měly být zakreslovány světlým karmínem, veřejné budovy silným karmínem, hlavní fronty budov silnějším karmínem. Dřevěné budovy měly být dle předpisu zakresleny
světlou žlutou, u dřevěných obytných budov byla hlavní
fronta naznačená tušovou linkou. Praxe však dokazuje,
že užití obou barev nekopíruje skutečně použitý stavební
materiál, zcela běžné jsou prokazatelně dřevěné objekty
zakreslené světlým karmínem, výjimečně i opačné případy prokazatelně kamenných staveb zakreslených žlutě.
Při terénních pracích bylo při volbě barvy přihlíženo ke
zjevné požární závadnosti či nezávadnosti objektu (tj. dřevěné domy se zděným komínem jsou zakresleny červeně!).
Pole byla zakreslena nažloutle hnědým odvarem ze silně
pražené kávy. Zahrady byly tmavě zelené, louky středním
odstínem téže barvy a pastviny slabým odstínem téže barvy, lesy slabou, bledou černou tuší. Veškeré vodní plochy
včetně tekoucích měly být světle modré, pouze tmavší
barvou měly být vyznačeny hráze. Hliniště, jíloviště, pískovny, rašeliniště byly hněděm skaliska, pustiny apod.
bez barviva. Další barvy nejsou podstatné.
Historické mapy a stavební plány
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Podrobné srovnání základních dvou řad SK z let 1826-1843 pro Čechy
měřítko: 1:2880 (vychází z přepočtu: 1 palec na mapě = 40 sáhů v terénu)
Indikační skica
Císařský otisk
Uložení
Národní archiv (dříve Státní ústřední
archiv) v Praze, 1. oddělení
Ústřední archiv zeměměřičství
a katastru
Adresa
Milady Horákové 133, 160 00 Praha 6
Pod sídlištěm 9/1800, 182 11 Praha
8 – Kobylisy
Otevírací hodiny
Po, st.: 9,00 - 18, 00; út., čt. 9 - 16, pá:
9 – 12, poslední pá v měsíci zavřeno
Po, st.: 8 - 12, 13 - 17, út., čt. 8 -12,
13 - 15
Objednávky
Připraveno do 3 dnů po objednávce
(k fondu je inventář)
Připraveno okamžitě
Fotokopie
A-3, A-4 na počkání v dopoledních
hodinách, černobílé i barevné
A-1, A-3, A-4 na počkání, černobílé
Fyzický stav map, čitelnost
U frekventovaných map horší
Velmi dobrá
Uváděna katastrální čísla parcel
Ano
Ano
Uváděna popisná čísla domů
Ano (červeně)
Ne
Pozdější změny na mapě
Ano. Změny v zakreslené do pol.
padesátých let 19. stol. obrys červeně, plocha světle červeně; změny
pozdější obvykle šrafurou (se řadou
odchylek).
Ne
Podrobnější měřítko
(1:1440, event. 1:960, 1:720)
Ano (intravilány větších měst a
některých vesnic v jižních Čechách),
někdy však v deformované podobě.
Ne
Digitalizace
Většinou se předkládá CD disk.
http://historickemapy.cuzk.cz/
vt. http://oldmaps.geolab.cz/stkatr/
IV. Stavební plány
Nejstarší dochované stavební plány ke stavbám na našem území – několik parléřovských plánů z 14. století.
Většina archiválií shořela při požáru Pražského hradu
1541. Pro druhou polovinu 16. století dochovány plány
z Hradu a z císařských komorních panství. Větší množství
plánů se zachovalo až z doby po třicetileté válce, směrem
k dnešku počet zachovaných plánů přibývá. Stav docho-
vanosti historických plánů je různý u rozličných skupin
objektů.
Schopnost vyhotovit kvalitní stavební plán byla samozřejmostí u stavitelů působících ve větších městech.
Vyhotovení plánů bylo zvláště od 18. století obvyklou
součástí mistrovské zkoušky. Venkovští zedničtí mistři
do konce 18. století stavěli obvykle bez potřeby plánu.
Do této situace zasáhly na přelomu 18. a 19. století státní
tlaky na změnu projekce a zvyklostí s nimi spojenými.
Historické mapy a stavební plány
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Z úředních nařízení jsou následující
nejpodstatnější:
1787: dvorský dekret požaduje dodání plán pro
novostavbu;
1791: guberniální nařízení požaduje zakreslení
půdorysu a řezu staré budovy;
1795: barevné odlišení starého a nového zdiva
(zatím bez předepsání barev);
1828, 1837: sjednocení barev na plánech
(staré šedě, nové červeně, bourané žlutě).
Souběžně však na kvalitu výkresové dokumentace má
velký vliv vzestup školství, kde projekce byla součástí
školní výuky v piaristických, ale i jiných školách.
Plány kostelů
Přestavbu či novostavbu obvykle zadával investor
(příslušná městská rada, vrchnost atd.). Po zajištění financí schvalovala stavbu příslušná biskupská / arcibiskupská
konzistoř. Ve výsledku jsou dochovány plány jak v archivech investorů, tak patřičné fary /děkanství, někdy v archivu příslušné konzistoře. Od počátku 19. století v projekci
kostelů na panstvích pod určitým dozorem státu (komorní,
náboženského fondu, nejvyšší purkrabství aj.), dozorovalo
či projektovalo zemské stavební ředitelství či jeho zástupci u krajských úřadů – krajští inženýři. Pro druhou polovinu 19. století se projekty dostávají do archivů patřičných
úřadů státní správy (nejčastěji okresních).
Kostely a plány (největší sbírky):
- Národní archiv: Archiv pražského arcibiskupství.
- Státní oblastní archivy: archivy velkostatků.
- Státní okresní archivy: archivy měst, archivy far /
děkanství.
Plány klášterů
Projekty pro výstavbu obvykle schvaloval patřičný
představený řádu. U některých řádů (např. kapucíni) jsou
projekty velmi dobře zachovány. V rámci josefínských reforem byla řada klášterů zrušena a určena k novému využití – pro školy, nemocnice,
kasárna aj. V rámci zrušení byla řada klášterů poměrně
přesně zaměřena.
Kláštery a plány (největší sbírky):
- Národní archiv: archivy řádů.
- Státní oblastní archivy: archivy klášterů.
Plány staveb stavěných ve vrchnostenské
režii
Do této kategorie náleží celé spektrum panských sídel,
tj. hrady, zámky, tvrze, paláce, a dále veškeré objekty
vrchnostenského podnikání ve vlastní režii – vrchnostenské hospodářské dvory s celým zázemím, pivovary,
vinopalny, objekty lesního hospodářství a řada dalších.
Plánová dokumentace je obvykle ve velkostatkových
fondech, méně v rodinných archivech. Celkově jsou však
značné rozdíly mezi stavem zachování velkostatkových
fondů (obecně platí, že jsou mnohem lépe zachovány registratury velkých významných rodů).
U staveb této kategorie je poměrně typické, že jsou
zachovány spíše plány nerealizované, eventuelně nerealizovaných variant – plán pro realizovanou variantu zanikl,
obvykle nepřečkal provádění stavby.
Stavby ve vrchnostenské režii a plány (největší
sbírky):
- Státní oblastní archivy, archivy velkostatků,
rodinné archivy.
Historické mapy a stavební plány
7
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Plány městských objektů
Ve městech jsou dva základní typy objektů – obecní
a soukromé objekty měšťanů. Mezi obecní náležely kromě radnice především opevnění, dále obecní domy a řada
dalších. Plánová dokumentace pro 18. století je obvykle
dost řídká, přibývá až od počátku 19. století.
Soukromé stavby měšťanů měly mít teoreticky od roku
1787 plán, dochování plánové dokumentace je do cca
čtyřicátých let 19. století poměrně vzácné. Plošný nárůst
množství plánů narůstá obvykle od roku 1869 v souvislosti
s přechodem úlohy stavebního úřadu z okresů na obce.
Městské objekty a plány (největší sbírky):
Státní okresní archivy: archivy měst.
Stavební úřady: stavební archivy.
Plány vesnických objektů
Dvorský dekret z roku 1787 požadující u vesnických
objektů rovněž plán byl sice platný, avšak ještě pro první
polovinu 19. století je dochovanost projektu (v registraturách velkostatků s ohledem na skutečnost, že nařízeným
stavebním úřadem byl patřičný vrchnostenský úřad) spíše
řídká. Teprve s přechodem této agendy na okresní úřady
po polovině století jejich množství přibývá. Od roku 1869
přechází i zde tato agenda na obce.
Vesnické objekty a plány (největší sbírky):
- Státní oblastní archivy: archivy velkostatků.
- Státní okresní archivy: archivy okresní a obecních
úřadů.
Mimo výše zmíněné hlavní kategorie
existují archivy s rozsáhlými plánovými
sbírkami, které nepatří do žádné skupiny:
Pevnosti a veškeré vojenské objekty:
- Vojenský historický archiv.
Pozůstalosti významných architektů a stavitelů
od druhé poloviny 19. století:
- Národní technické muzeum, Archiv architektury
a stavitelství Muzea architektury a stavitelství.
Objekty na Pražském hradě a komorních
panstvích:
- Archiv Pražského hradu.
Webové adresy:
Katastry, základní historické míry, tabulky aj: www.arch-stav.wz.cz
Vojenská mapování: http://oldmaps.geolab.cz.
Stabilní katastr – císařský otisk:
http://historickemapy.cuzk.cz/
Pravidelně aktualizovaný adresář archivů:
http://www.cesarch.cz/
Archivní fondy a sbírky v České republice (vyhledávání)
(PEvA): http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php
Základní literatura:
Ebel, Martin: Stabilní katastr – informační souhrn. Dějiny
staveb 2004, Plzeň 2005, s. 5 – 14
Semotánová Eva kol.: Historický atlas měst ČR (nyní
24 sv.), podrobnosti: http://www.hiu.cas.cz/cs/mapovasbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/
Historické mapy a stavební plány
8
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Historické mapy a stavební plány
9
Historické mapy a stavební plány
metodika přednášky
PhDr. Martin Ebel Ph.D.
ředitel Muzea architektury a stavitelství
Národní technické muzeum
Kostelní 42, 170 78 Praha 7
Tel.: +420 220 399 270
Email: [email protected]
http://www.ntm.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz