09_BKZ_06 1073KB 01. 09. 2006 - Římskokatolická farnost Beroun

09_BKZ_06 1073KB 01. 09. 2006 - Římskokatolická farnost Beroun

Září 2006
BEROUNSKÝ
KATOLICKÝ
ZPRAVODAJ
Obsah:
! Pozor, nepřehlédněte po-
řad konání některých
bohoslužeb nejen v okolí
Berouna..................str. 2
! Zahájení letošní výuky
náboženství - mše sv.
5. 9. v 16 hod. Rozvrh
hodin s sebou!.........str. 4
! Znovu možnost darovat
obnošené oblečení! Humanitární sbírka 19. 9. v
Berouně a 20. 9. v Hořovicích......................str. 9
! 3x Karlštejn: zážitky z
pouti a zdejší působení
děkanů.........str. 9-11, 17
! Počápelské zvony byly v
pátek 1. září zavěšeny;
otec
kardinál
jim
požehná v neděli 4. 9. v
11. hodin. O jejich
historii se dočtete..str. 13
! Historie
nás nezabije
aneb pravidelné kapitoly
nejen z dějin hudby,
písemnictví, ze života
svatých..................str. 16
! Varhany mají nový rejs-
řík “pozoun 16´”...str. 20
! Farní charita Klub Be-
tlém v Lochovicích a
Komunitní centrum v
Berouně.................str.23
Co se dě je ? !
Před pár týdny jsem navštívil svoji známou, která
žije v přísně klauzurovaném klášteře. Vyprávěli jsme si,
co kdo z nás zrovna prožívá. A tak jsem mluvil o akcích,
které jsem letos o prázdninách navštívil. A ona najednou
reagovala: "Mnoho zpráv se k nám donese, ale není to
přesný obraz církve. Jsou to často více drby než reálný
obraz života církve. Jsem ráda, že se dějí také dobré věci..."
A co se děje? V naší malé zemi je samozřejmě množství
nabídek omezené. Ale i tak je z čeho vybírat. Např. letošní
charismatickou konferenci navštívilo přes 2000 lidí z celé
republiky. Před pár desetiletími lidé znali z oblasti
duchovních akcí pouze poutě a exercicie. Dnes, také díky
svobodě, je nabídka širší. Konference představuje volnější
formu duchovních cvičení a zároveň umožňuje pozvat více
přednášejících (letos zde byl známý exorcista Elias Vella).
Mladí lidé, kteří by asi nevydrželi celý den poslouchat
přednášky, mohli navštívit JUMP. Tato akce je jakýsi
tábor, na kterém hraje velkou roli i duchovní program
(přednášky, modlitba, zpovědi...). O 130 účastníků se
staral šedesátičlenný tým! Každý tu měl své místo a
myslím, že žádný z účastníků nezůstal stát stranou. Většina
organizátorů dává své síly k dispozici ze své dovolené, ale
kvalitu to nijak nesnižuje.
Letos také Sekce pro mládež při České biskupské
konferenci pořádala setkání mladých animátorů. Šlo o
jakousi konferenci zhruba pro 500 mladých lidí, kteří jsou ve
svých farnostech aktivní. I zde vystoupila celá řada hostů.
U nás ve Svatém Janu pod Skalou sestra Edita
Herciková organizovala seminář pro katechety menších
dětí. Její doménou je katechetická metoda Franze Ketta,
která staví na prožitkovém principu výuky. Seminář byl
strhující a katecheté byli nadšeni. A nebo v Hradci Králové
probíhal týdenní specializovaný seminář o liturgii pod
vedením špičkových odborníků z římských universit. Do
svého výčtu ani nepočítám řadu tradičních táborů,
Zpravodaj
salesiánských chaloupek a neformálních setkání, která se ani nikde neuvádějí, stejně tak
nemluvě o četných poutích.
Proč toto všechno vypočítávám? Naše společenství věřících žije! Někdy jsou projevy
tohoto života roztodivné, ale rozhodně žije. Množství mladých lidí zapálených pro Krista
svědčí o tom, že nejde jen o "dožívající" pamětníky, jak církev prezentoval minulý režim.
Proto si dovoluji s nadšením konstatovat, že v této zemi je živá víra a živá církev. A naše
farnosti? Rozhodně do tohoto společenství patří. Tato radost může být i pozváním: Pojďme
společně hledat živé formy víry i v našich farnostech na Berounsku. P. Michal Němeček
V Zp r á v y z fa r n o s t i
V
V
Změna místa konání bohoslužeb: Dílčí oprava dlažby v kostele sv. Jakuba je již
ukončena, proto se budou od 4. září (kromě úterní mše sv. v kostele Zvěstování Páně)
všechny bohoslužby konat v kostele sv. Jakuba.
Bohoslužby ve farnosti. POZOR!!! Díky sloučení farností a odchodu kněží na jiná
místa je změněn pořad konání bohoslužeb v Berouně a okolí.
V
V
Neděle
Sobota
Pát ek
Čtvrtek
Středa
Út er ý
Pondělí
Poznámka:
I - všechny mše v Berouně se
přesouvají z farní kaple do
kostela Sv. Jakuba, mimo
Beroun
I 17.30 17.30 17.30 17.30 17.30
9.30, 17.30 úterý, kdy je mše v kostele
Zvěstování Páně “za Branou“
17.30 17.30
17.30
8.00
Král. Dvůr
II - ve 20 h je jen ve školním roce
17.30
9.30
Loděnice
III - mimo 1. neděli v měsíci v
19.30
11.00
Tetín
letních měsících
20.00 7.40
8.00
Sv. Jan II
IIII - jen 1. neděle v měsíci v
letních měsících
Nižbor
III
15.00
aktuální rozpis bohoslužeb
11.00
Chýňava
najdete vždy na webových
15.00
Strádonice IIII
stránkách farnosti, kde je i
17.30
Hýskov
verze ke stažení na nástěnku
16.30
IIIII - mše v Podkozí od června do
Vráž
září každou 2. a 4. sobotu v
15.00
Hudlice
měsíci
19.00
Podkozí IIIII
Návštěva kardinála Vlka, žehnání zvonů v Králově Dvoře - Počaplech: V neděli
3. září vykoná pastorační navštěvu naší farnosti pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk. Při
mši svaté, která začíná v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Počaplech v 11.00 hodin,
požehná pan kardinál pro místní kostel dva zvony: jeden - starý, historický - byl převezen do
Počapel z Berouna, druhý - nový - byl odlit firmou Perner. Realizace díla odlití a zavěšení
zvonů byla možná díky příspěvkům a veřejné sbírce města Králův Dvůr, příspěvku
Středočeského kraje a darům věřících.
Svátek Narození Panny Marie: Liturgii svátku Narození Panny Marie budeme slavit
v kostele sv. Jakuba v pátek8. září v 17.30 hodin.
2. strana
Září 2006
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
Poutní mše sv. v Hýskově: V sobotu 9. září od 17.30 hodin bude v kostele Narození
Panny Marie v Hýskově sloužena poutní mše, ke které jste zváni.
Svátek Povýšení sv. kříže budeme slavit v kostele sv. Jakuba ve čtvrtek 14. září v 17.30 hodin.
Znovuotevření a požehnání Katolické mateřské školy 10. 9. 2006: Více informací
naleznete v rubrice “KMŠ” str. 6 a 26.
Modlitební čtvrtky: Společná modlitba farnosti se uskuteční tentokrát ve čtvrtek
7. září ve 20 hodin v kapli Povýšení sv. kříže v Berouně. Budeme děkovat a
vyprošovat zdárné dokončení přestavby a požehnání pro všechny učitele i vychovatele.
K modlitbě zve kolektivKMŠ.
Poutní mše sv. v Nižboru bude v kostele Povýšení sv. kříže sloužena v neděli 17. září
od 15.00 hodin. Před mší sv. - od 14.30 hodin - bude požehnán nový kříž postavený
pod nižborským zámkem.
Vikariátní pouť ke sv. Ludmile a Pouť církevních škol na Tetín. V sobotu 16. září
se na Tetíně uskuteční tradiční vikariátní pouť, ke které se v letošním roce připojí
i zástupci církevních škol. Slavnostní liturgii bude v kostele sv. Ludmily od 10.00
hodin předsedat pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk. Bližší program pouti bude
včas uveden na webových stránkách farnosti a na nástěnkách v kostelech.
Slavnost sv. Václava: Mše sv. ke cti sv. Václava bude sloužena ve čtvrtek 28. září
v kostele sv. Jakuba od 17.30 hodin.
Poutní bohoslužby v Loděnici a v Podkozí ke cti sv. Václava budou slouženy:
" v Podkozí - v sobotu 23. září od 19.00 hodin
" v Loděnici - v neděli 1. října od 9.30 hodin. Po mši sv. zveme k příjemnému
posezení a občerstvení na farní zahradě. v 16 hodin zde můžete navštívit také
koncert: zazní varhanní hudba v podání Pavly Bočkové, Pavly Fabianové a
jejich hostů, účast přislíbilo též loděnické pěvecké uskupení COMODO.
Bohoslužby v Podkozí: Bohoslužby v kapli sv. Václava se konají každou druhou
a čtvrtou sobotu v měsíci, tedy 9. 9. a 23. 9. vždy od 19.00 hodin.
Příprava dospělých ke křtu: Od počátku školního roku budou pravidelná setkání pro
dospělé, kteří svou cestu k Bohu a k prožívání své víry v církvi teprve hledají. Setkání
budou probíhat v budově fary každou středu od 18.30 - 20.00 hodin. První setkání se
uskuteční ve středu 6. září od 18.30 hodin. Neváhejte, přijďte nebo pozvěte své
známé, všichni jsou srdečně zváni.
Biblické hodiny. Pravidelně každý čtvrtek po večerní mši od 18.30 hodin se budeme
scházet ke společným biblickým hodinám. První setkání se uskuteční ve čtvrtek 7. září od
18.30 v budově kaplanky. Kdo chce objevovat hloubku Božího slova, je zván a vítán.
Hrnčířské trhy: Ve dnech 9. a 10. září se uskuteční tradiční hrnčířské trhy. Prosíme o
pomoc s přípravou tradiční tomboly. Vyzýváme především skauty, ale i kohokoli
z ostatních. Není nutná žádná kvalifikace, pouze chuť. Je třeba pomoci s realizací,
prodejem a distribucí losů. Vítáni jsou i pomocníci pro hlídání v kostelech, které by
měly být otevřeny po celý den. Výnos tomboly bude použit na úhradu nákladů
spojených s realizací přístavby katolické mateřské školy. Ozvěte se co nejrychleji.
Michalu Němečkovi na tel: 605 299 314.
3. strana
Zpravodaj
V
V
V
V
V
V
Svatojánská kolej zahajuje letos výuku netradičně. Proto pravidelné bohoslužby
v koleji budou až od 11. 9. 2006
Pouť do kapličky ve Svatém Janu pod Skalou na svátek Povýšení sv. kříže ve
čtvrtek 14. 9. v 20.00 hod. Pozor: vezměte si baterku, přístupová cesta není osvětlena.
Farní knihovna bude otevřena v neděli 10. 9. a 24. 9. vždy od 10.30 do 11.15 hodin v
přízemí fary v Berouně.
Setkávání maminek s dětmi Po prázdninách se opět sejdeme ve středu 6. září v 9.00
hodin, jako obvykle v budově kaplanky (ve druhém patře “na půdě”). Kontakt: Gábina
Štorkánová, tel: 604 282 879.
Sbírky: 25. června proběhla v našich farnostech Svatopetrská sbírka na bohoslovce,
při které se vybralo 3.150,- Kč. Na 24. září je plánována Svatováclavská sbírka na
církevní školy. Všem dárcům upřímné Pánbůh zaplať.
Výuka náboženství v novém školním roce 2006/2007: První setkání mládeže a dětí, které
budou v tomto školním roce navštěvovat výuku katolického náboženství, se uskuteční při
mši svaté v kapli Povýšení sv. kříže v úterý 5. září v 16.00 hodin. Po skončení mše sv. budou
děti rozděleny do skupin podle věku, znalostí a časových možností. Rozvrh hodin vezměte s
sebou! Večerní bohoslužba v kostele Zvěstování Páně odpadá!
Před běžný rozvrh hodin nábo žens tví:
Pondělí
9.00 - 9.30
14.00 - 14.45
Úterý
mateřská
škola
Středa
Čtvrtek
Pátek
3. - 4. tř.
14.15 - 15.00
5. - 6. tř.
15.00 - 15.45
1. - 2. tř.
7. - 9. tř.,
gymnázium
spol.
mládeže
Tento rozvrh je předběžný, může být v případě nutnosti změněn. Uvádíme jej takto s
předstihem proto, aby si rodiče s dětmi mohli jiné aktivity plánovat tak, aby s výukou
náboženství nekolidovaly.
Krzysztof opět v Čechách. Na jaře letošního roku nabídl “náš” otec Krzysztof
Drzazga otci kardinálovi opět své služby. Otec kardinál jeho nabídku rád přijal, a tak
otec Krzysztof slouží od července ve farnosti Týnec nad Sázavou. Všechny své bývalé
farníky nese stále v modlitbě a pamatuje na vás.
-mn19.00 - 21.00
V
Z v i ka r i á t u
Hlavní pouť do Hájku u Prahy se koná v sobotu 9. září 2006. Program: 9.45 křížová cesta, 10.30 - mše sv. ze slavnosti Narození Panny Marie, celebrují bratři
františkáni; litanie. Po mši svaté: možnost zakoupit křesťanskou literaturu; občerstvení.
Odpolední program: tradiční kurz vaření španělské paelly (br. Filip), divadlo
(evangelický sbor od Salvátora), možná i překvapení pro děti.
4. strana
Září 2006
4 Ko n c e r t y v ko s t e l í c h
4 HUDBA PRO ŽESTĚ A VARHANY v kostele sv. Jakuba v Berouně. V sobotu 9. září
4
4
4
4
4
4
4
4
od 17.00 hodin v kostele sv. Jakuba se uskuteční v rámci hrnčířských trhů. Ve
skladbách starých mistrů účinkují: Consortium Pragensae.
Spirituál kvintet ve Sv. Janu pod Skalou. V sobotu 9. září od 16.00 hodin v kostele
Narození sv. Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou vystoupí se svým již tradičním
koncertem Spirituál kvintet. Předprodej vstupenek je možný na internetu - adresa
www.svatyjan.cz nebo telefonicky na čísle 311 672 289 ( pan ing. Šalda) nebo přímo
ve Svatém Janě č.p. 3 (dům za sousoším) u pana Emila Káry. Vstupenky budou
vydávány přímo na místě 9. září od 15.00 hodin.Vstupné činí 150,- Kč.
Koncert Svatojakubské scholy cantorum: Beroun, kostel svatého Jakuba, neděle 24.
září 2006, 16.00 hodin.
Ztracená kapela: koncert k oslavě 25 let a představení nového CD se zpěvníkem
Zpíváme si písničku 5 “Nastavte uši”: neděle 24. 9. 2006 od 16 hodin, Tereziánksý
sál kláštera Na Břevnově.
Benefiční koncert Štěpána Raka: Azylový dům a klub Betlém v Lochovicích
pořádají u příležitosti svého otevření benefiční koncert světově známého kytaristy
Štěpána Raka. Místem konání bude hořovický zámek dne 29. 9. 2006 od 19.00 hodin.
SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT V LODĚNICI: Srdečně zveme na koncert u
příležitosti poutních oslav svátku sv. Václava, který se bude konat v neděli 1. října
v 16 hodin v loděnickém kostele. Na programu bude varhanní hudba v podání
Pavly Bočkové, Pavly Fabianové a jejich hostů; účast přislíbilo též loděnické
pěvecké uskupení COMODO pod vedením Taťjany Bočkové.
Festival černošských spirituálů Spiritual fest 2006, sobota 16. 9. 2006, 14-22 hod
Komunitní centrum sv. Prokopa, Sluneční náměstí, Praha 13 – Nové Butovice,
www.festival.spiritualy.cz .
Benefiční koncert k 10. výročí znovuobnovení činnosti Domova sv. Karla
Boromejského v Praze se koná v neděli 10. září 2006 v 16.30 hodin. Na koncertě
vystoupí mimo jiné Marie Rottrová. Výtěžek koncertu bude věnován na nákup nových
polohovacích postelí.
Třináctého na třináctce pokračuje: Po šesti úspěšných dílech bude mít tento nepravidelný
seriál letos ještě dvě pokračování. Jako pokaždé v nich písničkář Slávek Klecandr představí
své hudební přátele. V září jeho pozvání přijal zpěvák a multiinstrumentalista Ivo Viktorin,
který nedávno vydal své první sólové album a je mnohým jistě známý zejména svým
působením v dnes již legendární skupině AG Flek. Koncert se uskuteční v Komunitním
centru sv. Prokopa 13. 9. v 19.00 hodin a vstupné je dobrovolné.
T Sk a u t i
T
Dívčí schůzky začnou od poloviny září v obvyklém čase, tedy v pátek v 16.15 - 18.15
hodin. Skautský rok zahájíme výpravou, která je naplánovaná na 23. 9. 2006. Pojede se
na kolech do Sv. Jana pod Skalou. Informace skautkám pošleme esemeskou (Eliška
Kodrasová - změna čísla: 720 422 733).
Soňa a Eliška
5. strana
Zpravodaj
T
T
Chlapecké schůzky budou upřesněny po střediskové radě, která proběhne 8. 9. v
18.30 hodin na faře v klubovně. Dojde k určitým změnám ve vedení chlapeckého
oddílu; i ty budou upřesněny po radě. V září by měla proběhnout inventarizace
skautského majetku.
E.T.
Předání liliových křížů: Na letošním táboře se pod vedením otce Josefa
Pecinovského, duchovního rádce našeho střediska Radost a naděje, některé z dětí
připravovaly k získání jednotlivých stupňů této skautské duchovní “odbornosti” podle
věku a náboženských znalostí. Při nejbližší příležitosti budou odznaky se zpodobením
kříže stylizovaného do tvaru lilie předány jednotlivým adeptům z rukou P. Josefa při
bohoslužbě v kostele sv. Jakuba v Berouně. Termín konání upřesníme.
-red-
M KM Š
M Znovuotevření a požehnání Katolické mateřské školy V neděli 10. září po
dopolední mši sv. (cca v 10.40 hodin) bude po úspěšné rekonstrukci (přístavbě)
slavnostně znovuotevřena a požehnána naše KMŠ. Ke společnému poděkování Bohu a
všem, kdo se jakkoli na rekonstrukci podíleli, i k následnému krátkému setkání na
zahrádce školky zve vedení školky.
-jsM Můžete-li podpořit přístavbu školky finančně, uvádíme pro vaši informaci číslo účtu na
podporu KMŠ: 19 - 0361038389/0800 u České spořitelny Beroun.
-red-
j Diá ř Ma n ž e l s k é h o sp o l e č e n s t v í
J První setkání po prázdninách: Sejdeme se třetí středu 20. září po 20. hodině
v Loděnici “na faře” u Vašků. V uplynulém roce se jako náplň společných setkání
osvědčilo čtení a rozebírání kapitoly z evangelia, po loňském roce nám zbývá ještě
dalších osm kapitol “z Marka”; též se těšíme na vyprávění zážitků z prázdnin,
kterýmžto bychom mohli naše letošní setkávání nezávazně začít. Tedy téma: duchovní
zážitky z neduchovní dovolené? Uvidíme. Zveme na společný večer, ve kterém nás
může sbližovat stav manželský, podobné radosti i starosti, v neposlední řadě povídání
při čaji či kávě... a samozřejmě Hospodin a přebývání s Ním v modlitbě.
-ivJ Sobota pro manželky se koná dne 14. 10. 2006 od 9 do 17 hodin v Pastoračním
středisku, Kolejní 4, Praha 6 (sv. Vojtěch), na téma „Pohostinnost srdce“. Setkáním
bude účastnice provázet dr. Kateřina Lachmanová.. Srdečně zveme ženy žijící
v manželství! Obsahem jsou přednášky, sdílení ve skupinkách i osobní ztišení.
Odpoledne bude příležitost ke svátosti smíření a na závěr mše svatá. Občerstvení
v poledne bude zajištěno. Na setkání je nutné se předem přihlásit v Centru pro rodinu
při Arcibiskupství pražském, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel. 220 181 777, e-mail:
[email protected], http://cpr.apha.cz/
J Setkání osamělých maminek v Komunitním centru sv. Prokopa Praha 5, Nové
Butovice, Slunečné náměstí (metro B – Hůrka): Poprázdninové setkání 9. 9., 14:00 17:00 s promítáním fotografií z prázdninových akcí. Sobota 7. 10., 14:00 – 17:00
s Mgr. Jiřím Černým (psychoterapeut, Pastorační středisko) na téma Životní těžkosti
osamělého rodiče. Další setkání 4. 11., 14.00 – 17:00 hod.
6. strana
Září 2006
J Příprava na život v manželství 10. 10. - 28. 11. 2006 v Pastoračním středisku,
Kolejní 4, Praha 6 (sv. Vojtěch), vždy v úterý od 19,30 do 21,30. Snoubenci se přihlašují
PŘEDEM telefonicky nebo mailem, nejpozději týden před prvním setkáním. Kapacita
přípravy je omezená! Přihlašování v průběhu přípravy není možné! Témata jednotlivých
večerů: Jak katolická církev chápe manželství; Psychologie partnerského vztahu;
Rodiče, přátelé a my Konflikty a jejich řešení; Jak prožívat v manželství vztah k Bohu;
Manželství a sexualita; Děti a my; Obsah manželského slibu, průběh svatebního obřadu.
Termíny dalších příprav: 23. 1. až 13. 3.2007 a 10. 4. až 29. 5. 2007. Informace o jiných
formách přípravy na manželství poskytneme v Centru pro rodinu.
P
P
P
P
P
P
Pravidelná setkání společenství mladých se konají každý čtvrtek od 19.00 hod. v
Berouně na faře v přízemí. Schází se zde všichni mladí nejen věkem, kteří chtějí strávit
večer u čaje či kávy, ale i s modlitbou a prožitkem blízkosti. Tu a tam společná cesta do
přírody, za zábavou apod. Těšíme se na vás.
XXVI. reprezentační ples ADCM. V sobotu 21. října 2006 v 19.00 hod. se bude
v sále SOU stavebního v Praze - Hrdlořezích konat reprezentační ples. Srdečně zveme
všechny, kdo mají rádi dobrou zábavu a tanec. Ples bude zahájen v 17.00 hod mší
svatou s o. b. Karlem Herbstem. Vstupné 120,- Kč. Jak se dostat na místo? Konečná
tram. 1, 9, 16 - Spojovací. Tel.: 244 910 469, [email protected],[email protected]
Kurz pro animátory 2006–2008: Jedná se o kurzy především pro mladé, kteří jsou
nebo plánují být aktivní v církvi, v práci s mládeží, s vrstevníky… Na těchto kurzech
(1 víkend za dva měsíce) se animátoři zúčastňují přednášek na aktuální témata
z teologické, psychologické i praktické oblasti, podílejí se na tvorbě vlastního
programu, diskutují, baví se, společně se modlí a učí se víru žít. Kurzy se konají
v Nazaretě – centru života mládeže v Praze - Kunraticích. Termíny: 6.–8. 10.; 8.–10.
12.; 2.–4. 3. 2007; 20. – 22. 4. a 15.–17. 6.
Škola partnerství 2006–2007: Kurz je určen pro svobodné mladé lidi od 16 let, a to
nejen pro ty, kteří už s někým chodí, ale také pro ty, kdo hledají, jaké je jejich životní
povolání. Přednášejícími jsou především manželské páry, ale potkáte zde i lidi žijící
v zasvěceném životě nebo odborníky z řad psychologů. Jedná se o pět víkendů
(27.–29. 10.; 24.–26. 11.; 26.–28. 1. 2007; 23.–25. 3. a 13.–15. 4.).
II. pokolínská pouť do Boleslavi: Chceš si ještě po roce připomenout, co jsi zažil na
SDM v Kolíně a připravit se na setkání v Táboře - Klokotech? Tak neváhej a přijed' na
faru v Praze - Vinoři. Sejdeme se 27. 9. mezi 18. a 19. hod. Je
možné také přijet do 17.00 do Nazareta a vyrazit společně s
námi. Čeká nás táborák, vzpomínání na to, co se stalo v Kolíně i
od té doby, a informace o přípravě Celostátního setkání
mládeže… a následující den pouť do Staré Boleslavi. Případné
dotazy zodpovíme na našich kontaktech.
Vychází zpěvník Hosana 3! Po deseti letech od vydání druhého
dílu Hosany vychází v nakladatelství Portál třetí díl tohoto
oblíbeného zpěvníku křesťanských písní; obsahuje na 350 nových
7. strana
Zpravodaj
písní od známých autorů i méně známých hudebníků, v jejím třetím oddílu naleznete
kompletní soubor písní pro děti jak z obou předchozích Hosan, tak mnoho zcela
nových dětských písniček. Běžná cena je 290 Kč, při hromadných objednávkách nad
10 kusů u obchodních zástupců Portálu nebo poštou na adresu Portálu nebo el. poštou
na adresu:[email protected]; lze získat 10% slevu.
Zp r á v y od j i n u d
Jáhenské svěcení: Michal Kimák, od 1. července 2006 pastorační asistent
v Řevnicích, a Martin Vlček, od 1. července 2006 pastorační asistent v Kolíně, přijmou
v sobotu 9. září 2006 v 10.00 hod. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze z
rukou kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského, jáhenské svěcení. Srdečně
zveme kněze, jáhny i laiky k účasti.
Národní svatováclavská pouť do Staré Boleslavi. Ve čtvrtek 28. září 2006, v den
slavnosti svatého Václava, mučedníka a hlavního patrona českého národa, se ve Staré
Boleslavi koná již tradiční Národní svatováclavská pouť. V předvečer svátku (27. 9.)
proběhne v bazilice sv. Václava slavnostní svatováclavský koncert za přítomnosti
významných hostí, který bude zakončen v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Hlavním bodem
bohatého programu bude mše sv. na Mariánském nám. 28. 9. v 10.00 hod., jejímž hlavním
celebrantem bude pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, koncelebrovat spolu s ním
budou biskupové českých a moravských diecézí. Bližší informace o pouti jsou uvedeny
na nástěnce v kostele.
Požehnání katechetům do nového školního roku v Praze. Katechetické středisko
Arcibiskupství pražského zve katechetky a katechety na tradiční požehnání na začátku
školního roku, které se letos bude konat v sobotu 9. 9. 2006 v jezuitském kostele
a rezidenci sv. Ignáce v Praze na Karlově nám. Program: 14.00 kostel – Pobožnost
s požehnáním (biskupský vikář Mons. Aleš Opatrný), 14.30 rezidence – Přednáška s
besedou „O českých jezuitech dnes“ (P. Petr Havlíček SJ), 15.30 rezidence –
Neformální setkání katechetů s pracovníky katechetického střediska a biskupským
vikářem (občerstvení zajištěno).
Slavnostní ukončení hrubé stavby Komunitního centra Matky Terezy na Jižním
Městě se uskuteční ve čtvrtek 14. září 2006 v 17.00 hodin.
Kurz pro pomocníky v pastoraci: Od října 2006 bude opět probíhat kurz pro muže a
ženy, kteří mají zájem pomáhat v pastorační práci. Náplní kurzu, který pořádá
Pastorační středisko, jsou základní prvky věrouky, morálky, liturgiky a práce s
Písmem. Kurz je také kvalifikačním předpokladem pro pověření laiků různými
pastoračními službami. Půjde o 6 setkání vždy v sobotu od 9.00 do 13.30 v
Pastoračním středisku, Kolejní 4, Praha 6. Termíny setkání: 7. 10.; 11. 11.; 13. 1.; 24.
2.; 24. 3.; 21. 4. Testy uzavírající první ročník proběhnou 19. 5. 2007 od 9:00 do
11:00. Přihlášky spolu s doporučením duchovního správce farnosti posílejte na
uvedenou adresu nejpozději do 6. 10. 2006. Formulář přihlášek je možné si vyžádat v
Pastoračním středisku, najdete jej i na adrese www.apha.cz pod odkazem Formuláře.
Bezplatný kurz pro vedoucí farních skupin seniorů: Bezplatný cyklus seminářů
sloužící ke specifické formaci a výměně zkušeností pro stávající i budoucí vedoucí,
organizátory a pomocníky nejrůznějších farních aktivit zaměřených převážně na seniory
pořádá Katechetické středisko. Kurz proběhne v devíti podvečerních setkáních vždy v
8. strana
Září 2006
pondělí obvykle jednou za měsíc během školního roku 2006/2007. Zahájení je
plánováno na říjen a ukončení na červen 2007. Kurz nenahrazuje teologické vzdělání a
katechetickou formaci, ale může je žádoucím způsobem doplnit a rozvíjet. Hlavní cíle:
seznámení se základními pedagogicko-psychologickými a pastoračními zásadami pro
práci se seniory; získání přehledu o nejrůznějších pastoračních aktivitách pro seniory,
pochopení jejich metod a cílů; prohloubení orientace v různých aspektech života církve.
Pokud kurzanti splní všechny průběžně zadané úkoly a dodrží minimální stanovenou
docházku, obdrží na závěr osvědčení o absolvování. Účastníci: praktikující, zralí
křesťané s doporučením duchovního správce. Přihlášky: závazný formulář přihlášky
získáte od svého duchovního správce nebo přímo od Katechetického střediska.
Vyplněné přihlášky přijímá Katechetické středisko do 14. 9. 2006.
Pozvánka na biblické hodiny: Pastorační středisko nabízí možnost účastnit se
semináře biblických hodin vedeného Angelem Scaranem, Th.D. S.S.L. (A. Scarano je
farním vikářem v Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba Staršího v Praze Stodůlkách a působí jako odborný asistent na Katedře biblických věd KTF UK.)
Jednotlivá setkání proběhnou vždy ve středu od 20.15 v těchto termínech: 4., 11., 18. a
25. 10.; 8., 15., 22. a 29. 11. 2006. Součástí semináře je práce s Písmem, je proto
vhodné vzít si Bibli s sebou.
HUMANITÁRNÍ SBÍRKY NA BEROUNSKU A HOŘOVICKU: Občanské
sdružení Diakonie Broumov pořádá humanitární sbírku - oblečení všeho druhu,
veškerý textil, boty, lůžkoviny, ručníky, utěrky, záclony, péřové a vatové přikrývky,
spacáky, polštáře a deky, použité nádobí, zbytky látek, vlnu a hračky, vše čisté,
zabalené v krabici či igelitovém pytli. Rovnou do automobilu vybíráme na trase:
Úterý 19. 9. 2006 - Beroun: 14 00 – 14 30 hod. Beroun - ul. Karla Čapka u koupaliště,
14 45 – 15 15 hod. v Králově Dvoře u Tří zvonků, 15 30 – 16 00 hod. Beroun parkoviště u Delvity, 17 00 – 17 30 hod. Beroun Závodí - vlakové nádraží
Středa 20. 9. 2006 - Hořovice:14 30 – 15 00 hod. v Žebráku na parkovišti za kostelem,
Pavel Jambor
1700– 17 30 hod. v Hořovicích, pod „Liďákem“ (parkoviště kamionů).
Co se dě lo: Po ut n í mše na
Kar l š t e jn ě
Nějak jsem na to zapomněla... A to jsem tam původně chtěla jít pěšky přes Svatý
Ján, přes kopce... vzpomněla jsem si teprve v neděli 13. 8. dopoledne v berounském
kostele, když P. J. Pecinovský zval při ohláškách na Karlštejn.
Přesněji na poutní mši svatou od 16 hodin ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie
na hradě. Tak pěšky už asi ne! To už bych stihla jedině bez oběda. Zbývá vlak. A najednou
mě napadlo, proč bych vlastně jela sama? Koho bych tak narychlo oslovila, aby jel taky?
Třeba bude někdo za pozvání rád! Někdo, kdo se rychle rozhodne... ano, Hanka! Známe se
z turistiky už dvacet let; to by bylo, abych takovou zdatnou turistku nepřemluvila! Zvedám
telefon, po chvilce vyzvánění už přemlouvám Hanku, ať jede se mnou. Odpověď je nejdřív
zamítavá: “V noci jsem se vrátila ze Slovenska, z hor... doma mám hrozný nepořádek, jak
jsem vybalila batoh... chtěla jsem něco přeprat...” “V NEDĚLI? Nepracuj, nejsi otrok! Je
tam tak krásně, nic nedělej a pojeď!” Lákám ji a lákám, už váhá, už je nalomená, už je
zviklaná... Karlštejn začíná působit jako magnet. Hanka mi prý zavolá do půl hodiny. A
taky zavolala: “Přemluvila jsi mě, tak po půl třetí na nádraží!”
9. strana
Zpravodaj
Bylo opravdu krásně, když jsme stoupaly k hradu. Chvilka čekání na nádvoří, teplé
sluneční paprsky po chladném týdnu příjemně hřejí. A pak už smíme dovnitř za poslední
hradní bránu. Vzhůru po schodech, jež se zdají být nekonečné. Spojovacím dřevěným
mostem. A už jsme ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém je vždy trochu
přítmí. To ten tmavomodrý trámový strop s obrazy andělů! Ale P. J. Pecinovský právě
rozžehl svíce na oltáři, a tak můžeme obdivovat překrásnou gotickou sošku zlatě oděné
Panny Marie s Ježíškem nebo se rozhlédnout po vzácných středověkých freskách (s náměty
většinou z Apokalypsy apoštola sv. Jana) a také po trojím vyobrazení císaře Karla IV.
(Vybaví se mi rodinná vzpomínka - tady se před lety ženil můj bratr...) Lavice se zaplňují
lidmi, kolem sebe vidíme také tváře známé z berounské farnosti. V předsíni nedočkavě
přešlapují ministranti a jedna ministrantka. Po chvíli přicházejí průvodem, za nimi kněží.
Slavnostní poutní mši svatou celebruje děkan karlštejnské kapituly P. Josef Pecinovský.
Právě přivítal ostatní kněze, mezi nimiž je i P. Libor Bulín, vikář kolínský a kanovník
staroboleslavský. Liturgii doprovází zpěvem berounská Svatojakubská schola, na varhany
hraje berounský varhaník Lukáš Petřvalský. Všechno tu má zvláštní atmosféru - zšeřelý
prostor, zvuk starobylých varhan, zpěv jako by zazníval z dávných století, bohoslužba
probíhá u původního oltáře u stěny...
P. Josef se několikrát - i v promluvě - zmínil o Otci vlasti Karlu IV. Jako obvykle mě
napadlo, co by asi z Boží milosti císař římský a král český tomu označení říkal. Vždyť ani
nemohl tušit, že se Otcem vlasti stane! Za svého života to zřejmě nikdy neslyšel; to zaznělo
poprvé až na jeho pohřbu, kdy ho v latinské pohřební řeči slovy “pater patriae” označil
učenec mistr Vojtěch Raňkův z Ježova...
Pokradmu jsem se podívala na Hanku, která sedí v lavici vedle mě. Jen září a po závěru
mše mi říká: “To jsem ráda, že jsi mě sem vytáhla!” Byl to krásný podvečer ve společenství
nás všech a s Pánem, plný proseb za naši zemi i díků za všechno dobré... Kdoví, třeba se za
rok (dá-li Bůh) domluvíme dřív a budeme putovat pěšky... Ale to rozhodnutí na poslední
chvíli “Všeho nech a rychle jdi” bylo šťastné a požehnané!
Lidmila Fričová
Historie kostela na hradě přímo dýchala z fresek, vzácného mobiliáře i nálady účastníků... foto av
Kar l št e jn z dr uh é st r a ny
Dříve jsem výlety na Karlštejn příliš ráda neměla - všude davy, kolem zní cizinština,
lesknou se lákadla prodejců “zaručeně pravého” Czech crystal glass, navíc nepůvodní
panoráma hradu přestavěné v éře purizmu do rádoby gotické podoby rukou stavitele
Mockera, který podobně k obrazu svému ve dvacátých letech dvacátého století přetvořil
třeba Prašnou bránu (toto moudro mám od bratra, kterého coby obdivovatele
10. strana
Září 2006
středověkých ruin pan Mocker vysloveně naštval). Zato poutní mše na hradě, v místech,
kam se běžně nedostaneme a když už, tak za velké peníze... Klid, pocit, že hrad máte jen
pro sebe... A uvnitř atmosféra tak jiná než turisticky líbivé nádvoří... To je něco, na co
jsme si rádi a rychle zvykli!
Přijeli jsme na pouť neobvykle z druhé strany, od Mořiny, abychom příliš nerušili pěší
zónu, neboť jsme směli zaparkovat pod hradem, kde stávají svatby - vzhledem k náruči plné
ministrantských oděvů a dětí jsme byli za tuto možnost více než rádi. (Nový děkan
karlštejnský P. Josef a kanovník staroboleslavský P. Libor mohli dokonce “slavně” vjet auty
až na první nádvoří - P. Libor za vydatné pomoci svého kanovnického biretu). My jsme ten
kousíček už přece jen rádi došli pěšky, děti alespoň mohly obdivovat mistra kováře, který
právě razil historické pamětní mince. (Uměl i meče a přílby, takové malinké na krk,
maminko, to bych moc chtěl...) Díky slovu P. Josefa prošli všichni poutníci na druhou
stranu brány přednostně před turisty, pan děkan osobně odemykal; opozdilce ochotní
průvodci ještě dlouho uváděli přes dlouhé schody a několik branek k dřevěnému “mostu”,
dá-li se tak nazvat jakýsi zastřešený tunel s gotickými okýnky, který tak krásně voní dřevem
a historií a který ve výšce spojuje velkou věž s prostřední, v níž se nachází prostor farního
kostela zasvěceného Panně Marii. Prosvětlená zákristie, krásné skříně s liturgickými
potřebami, okna s kamennými lavicemi jako... no jako na hradě. Ze zákristie vede malé
okénko do prostoru s kostelními lavicemi a velké okno, odkud nezvykle čelem k lidu nad
kněžištěm zpívá schola a znějí varhany, uvnitř liturgického prostoru křeslo pro děkana, které
je slavnostně osvětlené jako trůn, nádherné fresky, inu jsme přece na Karlštejně...
Ministranti, schola i kněží se už
připravují, oblékání malých ministrantů se
neobejde bez veselého štěbetání... Vůbec
netušíme, že deset, patnáct minut přede
mší přišla do kostelního prostoru ještě
výprava. Paní průvodkyně nás ovšem
promptně upozorní: “Mohli byste být
potichu, já tu totiž právě vykládám
APOKALYPSU...” Z druhé strany jsme
rušili anglicky mluvící turisty... Vybavilo
se mi, kterak podobní turisté bezostyšně
rušili svatbu mojí kamarádky... No nic. Při
mši jsme se nemuseli bát, hlídaly nás dvě
další slečny průvodkyně a jedna strážkyně Dlouhé schody se odměnily tímto výhledem. foto av
dokonce se zbraní. Ale ty již byly milé, mluvily o tom, jak zde byly na mši někdy o
Vánocích.... Jen co chvíli upozorňovaly, abychom se neopírali o zdi s vzácnými freskami
(což nás naštěstí ani nenapadlo) a velmi energicky sledovaly nejmenší ratolesti v obavě o
historický mobiliář. V tomto smyslu ovšem jsme je brzy uklidnili, neboť s neutišitelnými
batolaty jsme nedlouho po začátku museli kvůli obzvlášť výborné akustice pryč a zbytek
mše jsme trávili maximálně v zákristii či spíšez druhé strany dřevěného mostku.
Nicméně se nám na Karlštejně líbilo a shodou okolností jsme tam hned za týden
vyrazili s příbuznými z Moravy znovu. Paní průvodkyně - strážkyně si nás už pamatovala;
zřejmě matky se čtyřmi syny nechodí na Karlštejn každý (tý)den: “Hele, ty malej
ministrante, pojď dolů z toho kamene, ať nespadneš...” (Tak zase ostuda, ale paní se
11. strana
Zpravodaj
usmívala...) Také kovář v podhradí si na nás vzpomněl. Kluci si za ušetřené penízky koupili
svůj vysněný meč na krk a mistr nám “ze známosti” přidal dva nepodařené velbloudy pro ty
mladší penězi neoplývající se slovy: “Tak příští neděli zas nashledanou, že?” No, příští
neděli tam asi (aspoň doufám) nebudeme, ale na další poutní mši se už těšíme.
Ivana Vašků
Píše te nám:
Ja k se ved le tebe lid é cítí ?
Prázdniny rychle ubíhají a kvapem se blíží nový školní rok. Jaký bude pro naše děti a
mládež? Všichni jim přejeme Boží požehnání, zdraví a dobré výsledky v učení. Při té
příležitosti bych ráda vzpomněla na knihu naší nezapomenutelné herečky Heleny
Růžičkové “Deník mezi životem a smrtí”, kterou psala v době, kdy statečně bojovala se
svou nemocí. Nikdy nezapřela, že věří v Boha.
Opsala jsem z této knihy pro naše čtenáře, kteří neměli možnost ji číst, tuto kapitolu,
která mě zaujala. Je to fiktivní interview s Bohem.
“Pojď dál,” řekl Bůh.
“Tak ty bys chtěl se mnou udělat interview?”
“Jestli máš čas” .... řekl jsem.
Bůh se usmál a odpověděl: “Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se
mě vlastně chceš zeptat?” “Co tě na lidech nejvíc překvapuje?” Bůh odpověděl: “To, že je nudí
být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi. Překvapuje
mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak je utrácejí za to, aby si dali zdraví do pořádku.
Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost. Překvapuje
mě, že žijí, jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili.”
Pak mě Bůh vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Já se ale ptal dál: “Co bys chtěl jako
rodič naučit své děti?” Boha má otázka ani trochu nezarazila: “Chtěl bych, aby poznaly, že
nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali. Chtěl
bych, aby pochopily, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chtěl bych,
aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne
proto, že je lepší nebo horší než jiní. Chtěl bych, aby pochopily, že bohatý není ten, kdo má
nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně. Chtěl bych, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin
způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá naopak mnoho let, než se taková
zranění uzdraví. Chtěl bych, aby se naučily odpouštět - a to skutkem. Chtěl bych jim dopřát
poznání, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale nevědí, jak své city vyjádřit. Chtěl bych, aby
pochopily, že za peníze si mohou koupit všechno, kromě štěstí. Chtěl bych, aby poznaly, že
opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád. Chtěl bych, aby věděly,
že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že ony samy musejí odpouštět.”
Chvíli jsem seděl a těšil se z Boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si pro
mne udělal čas. Poděkoval jsem také Bohu za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá. A
Bůh mi na to řekl: “Kdykoliv se ptej. Jsem ti k dispozici čtyřiadvacet hodin denně. Jen se
ptej a já ti vždy odpovím. A ještě něco si pamatuj - lidé zapomenou, co jsi řekl, co jsi
udělal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle tebe cítili.”
Čtenářka Berounského katolického zpravodaje
12. strana
Září 2006
OsoVláUa
b n oMašek
s t i anaš
i c h far
ností
králodvorské
zvony
Berounský kostelník Vláďa Mašek byl známá postava, všemi obdivovaná pro
svou obětavou činnost v celém církevním společenství. Je všeobecně známé, kolik péče
věnoval zkrášlení berounských kostelů. Málo se však ví, že jeho pozornost směřovala i
mimo Beroun.
Vnímal citlivě všechny křesťanské radosti a hluboce
prožíval dny tragédií, třeba když za 2. světové války
musely být z kostelů a církevních staveb sundány zvony a
odevzdány na válečné účely. Počápelský kostel měl tehdy
tři zvony se jmény Panna Marie, Srdce Páně a sv. Petr a
Pavel o hmotnosti 534 kg, 288 kg, a 55 kg. V roce 1941
bylo rozhodnuto dáti všem zvonům elektrický pohon.
Místo očekávané radostné události však brzy přišla
smutná zpráva o odevzdání zvonů. Naposled plné dvě
hodiny zněl jejich hlas o Velikonocích r. 1942. Po druhé
světové válce v roce 1945 přednosta památkového úřadu
sdělil, že starší zvony, které byly zabaveny, zůstaly v
Praze na Maninách. Proto berounský kostelník Vláďa
Mašek nemeškal a se studentem Beerem se rozjel do
Prahy. Převezli alespoň zvon karlohuťský. Byl ještě téhož Zavěšení zvonů v pátek 1. 9. foto M.N.
týdne zavěšen a zvonil vesele jako jeden z poslů míru. Ostatní zvony se později objevily až
v Hamburku. Také na Trubskou byl vrácen zvon, který byl po celou válku uschován v
berounské elektrárně. U všeho toho Vláďa byl.
I obyvatelé Králova Dvora chtěli slyšet po válce hlas zvonu z jejich milované kapličky.
Proto duchovní správa v Berouně na přímluvu tamního kostelníka Vládi Maška zapůjčila
do kapličky zvonek. Byl to vlastně cimbál od hodin z bílé mosazi. Jan Lisý, soustružník z
Počápel, zhotovil k němu novou armaturu a nové srdce. Královodvorští hasiči zapůjčili k
zavěšení vysunovací žebřík a Vláďa Mašek s dalšími provedli zavěšení. Tento zvonek byl
prozatímní, protože měl být zakoupen zvon z pravé zvonoviny.
V bohulibé činnosti Vládi Maška slyšíme na této zemi zvonění hlasu jeho srdce. Snad
se s ním někdy setkáme a on bude všem radostně zvonit.
-vac-
Se riál: S e k t a , n e b o c í r k e v ? !
"Co jsou tito lidé zač?" Otázka, kterou si leckdy položíme, když vidíme neznámé
podezřelé lidi, kteří mluví o víře, o Bohu, o energii... a nabízejí knihy a časopisy plné
barevných obrázků s pro nás podezřelým obsahem. Rádi takové lidi označíme za
"sektu". Tím, že jsme si je zařadili, pojmenovali a označkovali, máme pomyslný klíč k
jejich tajemství a nemusíme se jich už bát. Otázkou ale zůstává, zda náš "klíč" je
správný. Porozumět celému složitému fenoménu sekt předpokládá, že známe fenomén
náboženskosti člověka a společenství věřících. A tak se pokusím v příštích číslech
zpravodaje nastínit tuto problematiku a některé body z oblasti nauky o církvi i jejích
patologických formách, které můžeme prozatím zjednodušeně nazvat sektou.
13. strana
Zpravodaj
Každý člověk ve svém životě narazí na základní a klíčové otázky: Jaký je smysl mého
života? Od kdy a na jak dlouho tu jsem? Co bude po tom? Je nějaký vyšší řád? Je někdo
nebo něco "nad námi"?... Hledání odpovědí na tyto otázky je velmi obtížné a záhy narazíme
na řadu problémů. Množství nabízených odpovědí v nás vyvolává zmatek a právem se
ptáme po kritériu pravdivosti: "Má pravdu marxismus nebo Bible či Buddha?"
Vedle toho stojí jiný fenomén. Člověk, který si zkusí v tichu a samotě sednout pod
hvězdnou oblohu, na rozkvetlou zahradu či se zahledí na fascinující umělecké dílo, začne v
tichu svého nitra přemýšlet. Uprostřed jeho přemítání se velmi často objeví něco, co je
nějak zvláštní. Pocítí něco, co ho neskutečně převyšuje. Neumí to nazvat a neví co nebo
kdo to je, ale vědomí této mohutné existence je velmi silné. Tomuto zážitku (a mívá
obrovské množství forem) se říkánáboženská zkušenost.
Otázky a zážitek náboženské zkušenosti vyvolávají v člověku silnou touhu najít klíč. A
zde začíná cesta víry.
Při svém hledání ale záhy zjistíme, že naše síly jsou krátké, a tak se poohlédneme po
nějakém poradci nebo znalci. Dáme často zavděk komukoli, kdo je ochoten se s námi bavit
a rozebírat naše dosavadní objevy. V této fázi lidského života je nám celkem jedno, ke které
náboženské skupině se hlásí a proč se naopak k jiné nehlásí (takoví lidé často reagují slovy:
"Stejně je jen jedna církev..."). Velmi snadno je tedy osloví kdokoli.
Bylo by zajímavé zjistit, které otázky si v této době lidé nejvíce kladou a které
problémy je nejvíce trápí. Z povahy věci jde o základní lidské zážitky: přijetí rodiči,
nenávist, zkušenost ztráty blízkého, opuštěnost, neschopnost mít přítele, strach o blízké,
strach z budoucnosti atd.
Ve skutečnosti v této fázi nehledáme Boha jako absolutní cíl, ale snažíme se najít sami
sebe a porozumět událostem, které jsme zažili a zažíváme, a zpracovat je. "Bůh" zde stojí
jako univerzální odpověď. Je to tak naléhavá situace nebo stav, že (když to přeženu)
přijmeme jako odpověď na své otázky jakoukoli hloupost (Např.: Bůh je v rozsvíceném
okně protějšího domu. Pokud zhasne = Bůh ode mne odešel).
V této fázi je velmi snadné člověka oslovit (získat) a velmi snadno zotročit jakýmikoli
požadavky, protože snadná a rychlá odpověď autority je balzámem na otázkami trýzněnou
duši. Tak je člověk pozván do jakéhosi společenství, kde na první pohled jsou všichni
šťastní, jednotní, všichni vyznávají stejné hodnoty, sdílejí společný život. I tato zkušenost
pro vyprahlého hledače je strhující a úžasná. Jenže!
Již nyní je nám jasné, že celá věc je složitější. Pravda, kterou každý z nás ve svém
životě hledáme, vyžaduje, abychom ji také MY SAMI našli. A nikoli aby nám ji kdosi
jednoduše předložil jako hotovou věc a donutil nás, abychom ji přijali. Potřebujeme
předkládané skutečnosti zkoumat, přemýšlet o nich, podrobovat je testu věrohodnosti.
Z uvedeného nám vysvítá, že pro konkrétního hledajícího jedince není ani tak zajímavé,
jak se dotyčná skupina nazývá (Svědkové Jehovovi, katolická církev nebo Haré Kršna), ale
jakou formou tato skupina ve své pastorační a evangelizační práci postupuje. Z toho si lze
odvodit odpověď, zda jde o poctivé hledače pravdy, a nebo o manipulující sektu.
Při pečlivém zkoumání náboženských společností ale objevíme, že bez hierarchie,
jednotného učení, poslušnosti a společného kultu se skupina věřících rozdělí, utopí v
nejasnostech a odlišných názorech a nakonec rozplyne. A tak je zřejmé, že každá
náboženská skupina bude vždy balancovat mezi sektou a nezávazným klubem
kavárenského typu. Objeví-li se na domácí náboženské scéně nějaká sekta, není to jen
14. strana
Září 2006
hrozba, ale i výzva: není s naší církví něco v nepořádku? Nestali jsme se jen beztvarým
"fanklubem" jakýchsi příznivců Boha?
M. Němeček
Svě d e c tv í: K l á r a
Potkala jsem ji v lázních. V Lázních Františkových. Pořád jako by se usmívala. Možná
se usmívala uvnitř; aspoň to z ní vyzařovalo. Byla v tom prostředí trochu neobvyklá.
Všichni se řítili z procedury na proceduru (samozřejmě pokud nechodili třeba o berlích),
neboť v lázních se dost naběháte z místa na místo. Ona chodila pomalu. Když se ostatní
šinuli odpoledne po Národní třídě a korzovali v parcích, většinou byli v světlém letním
oblečení. Nečekali takové studené počasí. Ona byla v černém. Všimla jsem si jí hned první
den - vlastně večer - v kostele. Nebylo možné si jí nevšimnout; budila prostě pozornost.
Druhý den jsme se daly do řeči a pak jsme se občas spolu procházely. Když jsem přijela,
Klára tu už byla čtrnáct dní.
Řekla mi, že vypadám sportovně založená a že určitě hodně vydržím. Milá zlatá,
pomyslela jsem si ... Co se týká fyzické námahy, to určitě ano. Půjdu klidně pětadvacet
kilometrů (tedy až zas budu ve formě). I víc. (Hlavně když to bude bez krosny.) Budu
klidně stoupat půl dne do hor kvůli pocitu, že jsem došla až na vrchol. Až pod oblaky. Že
jsem viděla dálku za obzorem. S radostí budu sjíždět řeku, sedět v kanoi, kormidlovat,
stavět stan, spát na zemi, snášet kopřivy, ranní chlad a věčně mokré tenisky. Je to
romantika! Půjdu klidně na nádraží ráno ve čtyři, protože někam jedeme s KČT. Ale cestou
na to nádraží si budu říkat, že turisti jsou šílenci a já ten největší, protože normální lidi
přece ještě spí! Pak se ovšem budu radovat z krásného dne. Když začne pršet, tak to
vydržím. (Ale možná budu vyčítat svatému Petrovi, že si ty proudy vody mohl nechat na
jindy. Budu remcat. Knižně - reptat nebo žehrat.) Klidně budu půl dne řezat a štípat dříví,
obdělávat zahradu ... Ale jinak jsem spíš pěkný nervák. Když je všechno v pohodě, tak si
zpívám, vždyť je to radost! Ale jak se vynoří velké starosti, nejsem schopná myslet na nic
jiného ... ochromí mě beznaděj, bere mi sílu, tíží mě ... Trápím se, kudy chodím, a nic mě
netěší. Nevidím dopředu. Je tam tma...
Klára má za sebou dvě operace, tak asi před rokem, chemoterapii a bůhví co všechno
ještě. Přesto se usmívá, uvnitř i navenek. Řekla mi, že když se dozvěděla pravdu o své
diagnóze, tak jí trvalo asi dva měsíce, než se s tím vyrovnala. Ale teď je úplně v pohodě.
V naprostém klidu. Přestože neví, jak to dopadne, jestli to nezačne znova. Já bych se na
jejím místě dávno sesypala. Je klidná, vyrovnaná, je jí dobře na světě, raduje se z každé
maličkosti. Říká, že dřív taky měla občas velké starosti, takové pracovní. Když ještě vařila
tak pro dvě stě lidí. No ne sama, ale v práci, v kuchyni. Někdy toho bylo prostě moc. Stres.
Ale v kuchyni je ráda, má k tomu vztah. Je to přece její povolání! (Hlavně má asi tu pravou
trpělivost. To já si často říkám: dvě hodiny se to vaří - a pak se to za deset minut sní ...)
Teď se musí šetřit, pracuje málo, vaří jen tak asi pro deset lidí ...(!) Dali jí částečný
invalidní důchod, byla na tom opravdu hodně špatně ... po druhé operaci byla dlouho slabá
... (Tak to už taky znám, ale mně se síly vrátily poměrně rychle ...) Jenomže Klára je
“onko-”, jak tady o sobě říkají některé pacientky; a přesto je moc ráda na světě!
Je fakt, že existenční či jiné starosti prostě nemá. S sebou měla pětistovku. Na čtyři
týdny. (!) To prý jí stačí, nic nepotřebuje. Při svém příjezdu jsme dostali poukázku na kávu a
zákusek v Sadové kavárně. To vás tak nalákají, abyste tam potom zavítali častěji! (Můj
případ - to se jim tedy podařilo. A přitom v Berouně míjím cukrárny téměř bez povšimnutí.
15. strana
Zpravodaj
Ale mám ráda presso ...) Klára po mém přemlouvání svou poukázku “projedla” až čtvrtý
týden svého pobytu a kdybych tam s ní nešla, možná by ji nechala propadnout. Já už jsem
tam téměř patřila k inventáři ... Řekla jsem si , že když už jsem jednou v lázních, nechám
starosti doma a osladím si život. Venku bylo takové psí počasí ... Ale Klára prostě nemlsala.
Ze svých peněz ještě ušetřila na lázeňské oplatky - musí přece přivézt nějaké dárky ...
Z každé její samohlásky, z každého mluvnického tvaru jsem slyšela její původní lašské nářečí. I
když je léta v Praze, mluví pořád moc hezky. Je z pěti dětí. Čtyři sestry a bratr, ten je nejmladší. Mají
ještě maminku, tam někde v Beskydech ... na samotě ... Vídají se párkrát do roka ...
Když jsme šly po ulici, puberťáci měli poznámky. Usmívala se a nevnímala je: řekla,
že je na to zvyklá. Usmívala se navenek i uvnitř; hlavně uvnitř. (Kolikrát my se usmíváme
jen navenek ... protože se to od nás čeká? Nebo se neusmíváme vůbec ...) Vyzařovala z ní
zvláštní síla. Všichni jsme v Božích rukou, ale Klára to nejenom ví. Ona na to nezapomíná.
Počítá s tím. Byla ubytovná na jednolůžkovém pokoji. To prý ji připlatili. Nebo možná připlatily. (?) Aby mohla být sama. Sama se sebou - a hlavně s Pánem. Aby se mohla
modlit. Breviář. Chodí oblečená v černém, někdy také v bílém, pracovním.
Protože Klára je boromejka. Milosrdná sestra. Křestním jménem Jana.
(To řádové jsem jí projistotu změnila.)
Lidmila Fričová
Ze život a svatýc h
Mich a el , Ga b r ie l , Ra f a el
( 29. září )
Michael, jehož jméno znamená “Kdo je jako Bůh?”, je anděl v
pravém slova smyslu: vítěz nad démonem, vůdce nebeských vojsk,
ochránce Izraele. Jan ve Zjevení vypravuje o boji mezi Michaelem
a drakem: “Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali
do boje s drakem, drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale
neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak, nazývaný ďábel
a satan, svůdce celé země, byl svržen na zem a jeho andělé byli
svrženi s ním. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: Od nynějška
patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho
Pomazanému.” Michael se stal docela přirozeně ochráncem římské
redakční archív
církve. Tak se objevuje zejména v liturgii. Je obzvlášť uctíván ve
Francii, kde stovky míst nesou jeho jméno. Byl to svatý Michael, kdo podněcoval Janu z
Arku, aby šla zachránit Francii. Ludvík XI. založil řád svatého Michaela. Ikonografie tohoto
archanděla je velmi bohatá. Od renezance je znázorňován v rouchu stále honosnějším. Je
patronem řemesel, která potřebují žár pece, jako jsou pekaři.
Archanděl Gabriel je vedle Michaela a Rafaela jednou ze tří nebeských bytostí, kterým
dává Bible vlastní jméno. Gabriel znamená “Hrdina Boží”. Nalézáme ho v lidské podobě u
Daniela. Jako Boží posel zvěstuje Zachariášovi narození Jana Křtitele a Marii narození Ježíše.
Rafael je podle Bible jedním ze sedmi archandělů. Jeho jméno znamená “Bůh
uzdravuje”. Jeho role uzdravovatele je vidět obzvlášť v příběhu o Tobiášovi starším, který
oslepl. Chránil jeho syna na cestě do Médie. Když byli blízko cíle, upozornil Rafael
Tobiáše mladšího, že je mu Sára určena za ženu. Byla svatba a archanděl doprovázel
16. strana
Září 2006
mladou dvojici na cestě k Tobiášovi staršímu. Podle jeho rady přiložil syn otci rybí žluč a
vrátil mu zrak.
-vac-
Blahodárné působení
karlštejnských děkanů
Cí r k e v n í
stav b y
berounského
vik a r iá tu
Vzhledem k tomu, že P. Josef Pecinovský byl
instalován děkanem Karlštejnské kapituly, zajímá se dnes
více lidí o historii této kapituly a o její děkany. Dějiny
potvrzují, že mezi děkany byla řada významných
osobností, které ovlivňovaly jak církevní, tak i politicko - hospodářský život Podbrdska.
Nejednou jako rádci panovníků i jako církevní hierarchie působili i na osudy naší vlasti.
Jedním z nich byl i Lorenc Ratzinger z Radenštejna, který nejen zveleboval svěřené
církevní stavby, ale byl to on, kdo nám zachoval písemné dokumenty o tehdejších
poměrech na Podbrdsku. Vnesl konsolidaci do církevních hospodářsko-finančních poměrů
a zasloužil se už tenkráte o pečlivé zapisování kostelních účtů. To vše uprostřed zmatků a
válečných útrap. Velkou horlivost vykazoval v úřadu arcibiskupského vikáře. V těchto
pohnutých časech se musel dokonce ujmout správy berounského děkanství a tehdy mu ve
správě účinně pomáhali benediktini ze Svatého Jana pod Skalou. Musel vyřešit zoufalé
poměry v Berouně, kde půlsetnina vojenské jízdy tvrdě vymáhala od obyvatelů jak obrok
pro koně, tak stravu pro sebe, své ženy a děti a všechno pohodlí v bytech. Pro duchovní
správu povolal misionáře z pražské jezuitské koleje. Ti měli, jako ostatně všichni tehdejší
hlasatelé víry, velmi obtížnou situaci a byli mnohdy v ohrožení života. Mnozí posluchači
přicházeli na kázání ozbrojeni ručnicemi.
Když na Tetíně shromáždil P. Kravařský lid na
katechismus, přistoupili k němu v kostele dva
ramenatí sedláci ozbrojeni holemi a
sekyrkami. S hrozivou tváří volali: “Proč jsi k
nám přišel? Proč přinášíš nové náboženství?”
Páter s nimi rozmlouval klidným hlasem tak,
že později odešli pokojně. Misionáři chodili
tehdy vždy pěšky, procházeli divokou krajinou
plnou škodlivých lidí i vlků. Jejich potřeby Známé, přesto působivé panoráma red.archív
byly skrovné, černý chléb, něco hrachu a kaše, k pití pouze vodu. Spávali na slámě nebo na
holé zemi. Děkan Ratzinger byl na Karlštejně v letech 1618-1651, uprostřed třicetileté
války, v kraji zpustošeném mnohými procházejícími vojsky. Situaci dokládá stav v
Berouně. Tam v roce 1652 bylo asi 630 obyvatel, ve městě bylo obydleno jen 87 domů a
pustých domů bylo 137. Úkol, který kapitula měla, modlit se a střežit odkaz Karla IV., se
jeví jako důležitý. Proto se v zakládací listině určuje, že děkana uvádí v úřad arcibiskup,
děkan pak ostatní kanovníky. Určovalo se pod zámkem zabezpečovat dokumenty kapituly.
Také se určilo, že v eventuálních sporech se děkan ani ostatní nebudou obracet na světský
soud. Uvádění kanovníků se dělo přesným rituálem. Děkan nového kanovníka oslovil: Já,
děkan na Karlštejně, autoritou Jména Ježíše Krista, autoritou svatých Petra a Pavla,
autoritou královského úřadu dosud neporušeně zachovanou a autoritou děkana mně danou,
povolenou a poručenou, uvádím tě na kanovnické místo, a to ve jménu Otce i Syna i Ducha
Svatého. Předávám ti je položením biretu na tvou hlavu.
-vac17. strana
Zpravodaj
O n a š eNejst
m n ejstarší m p ísemnictv í
a r ší duc ho v n í píseň
Opět se ponoříme do tmy, šera a mlhy. Do bájné tmy 10. století. Jako bychom se stále
procházeli neprostupným hvozdem a jen občas někde zazářilo světýlko. Bludička v mlze.
Blikne - a zmizí. Někdy protne oblohu blesk nečekané události, osvítí pár stránek dějin a
zhasne. A pak se zase vše utopí ve tmě. Desáté století, přemyslovské Čechy. Málo písemných
zpráv historické povahy, pouze hodně legend. Slovem “pouze” je nechci nijak zlehčovat,
naopak za ně děkujme! Jsou jediným zdrojem informací. Ale spíš mám na mysli absenci
jakýchkoli kronikářských záznamů, protože v legendách mnohé údaje chybí a další si
protiřečí. 10. století je zkrátka plné záhad. Prý nejzáhadnější století našich dějin...
A z té hlubiny času k nám zaznívá píseň. Kdykoli ji zpíváme, spojuje nás dohromady.
Nejen nás žijící dnes; spojuje nás dohromady s našimi předky, a to i s těmi dávnými
generacemi lidí, kteří ji v této zemi začali zpívat někdy snad ve 2. polovině 10. století. Kdykoli
ji zpívám, mrazí mě v zádech z té hluboké tůně času a octnu se v duchu uprostřed románské
rotundy či kostela, jehož zdi ještě voní čerstvou maltou. A to i přesto, že dnes užíváme
novočeský text i mladší melodii. Z 10. století se dochovalo mnoho legend, k nimž se budeme v
tomto vyprávění vícekrát vracet. Ale duchovní píseň zůstala z té doby pouze jedna jediná Hospodine, pomiluj ny. Věnujme jí proto dnešní kapitolu, i když trochu předběhneme čas. Ta
píseň je jedním rozsvíceným světlem v šeru; budiž proto chápána jako znamení své doby.
Vznikla v časech, kdy v Čechách vedle sebe existovaly a pravděpodobně soupeřily
staroslověnština s latinou. Hospodine, pomiluj ny byla původně píseň staroslověnská, jak o tom
svědčí v textu několik slov, která už asi v době prvních zápisů byla pociťována jako archaismy.
Proto ji také datujeme do druhé poloviny 10. století, ačkoli z této doby neexistuje žádný její
záznam. Česká kulturní tradice píseň převzala jako jediný projev staroslověnského písemnictví.
Protože se nezpívala při liturgii, neohrozilo ji vítězství latiny, nikdo její zpěv nezakazoval.
Autorství písně Hospodine, pomiluj ny připisovala zbožná tradice od 12. století sv.
Vojtěchovi, ale dobové prameny to nepotvrzují. Nevíme nic určitého; je pravděpodobné, že mohla
vzniknout ve světcově blízkosti, ale vůbec se o tom nezmiňuje kronikář Kosmas, který by asi jako
Vojtěchův stoupenec nemlčel. Sv. Vojtěch mohl sympatizovat se slovanskou vzdělaností, třeba
měl kolem sebe i okruh slovanských vzdělanců, ale sám byl odchovancem latinského západu.
Kronikář Kosmas je možná vůbec první, kdo se o této písni zmiňuje, ale ani to není
úplně jednoznačné: “...omnes Boemicae gentis, magni et parvi...” - “všichni z národa
českého, velcí (velmožové) i malí (prostí lidé), z obecného usnesení a stejné vůle zvolili si
prvorozeného jeho syna Spytihněva za knížete, zpívajíce sladkou píseň Kyrieleison”.
V originále “Kyrieleison, cantilenam dulcem”. Ta událost se stala r. 1055. Kosmovi bylo
tehdy asi tak deset let a pokud má na mysli opravdu píseň Hospodine, pomiluj ny, pak
musela být vnímána jako česká, protože byl odpůrcem slovanské liturgie a o ničem
slovanském se ani nezmiňoval. Píseň je výslovně doložena poprvé až jedním z Kosmových
pokračovatelů k r. 1249. Nejstarší její zápisy jsou ještě mladší: první - nenotovaný zápis je
v Milíčovském sborníku modliteb z 80. let 14. století, notovaný zápis je v latinském
traktátu jednoho břevnovského benediktina z roku 1397.
Základem písně je invokace “Kyrie, eleison”, “Christe, eleison”, která je v dalších verších
obměňována. Píseň má prostou, nerýmovanou formu a je výrazově stručná. Obsahuje vlastně
18. strana
Září 2006
prosby za to nejpodstatnější v lidském životě - za Boží smilování, vyslyšení, spásu; také za
úrodu a mír v zemi. Text působí monumentálně - ale je to velikost založená na prostotě.
Píseň se těšila u našich předků veliké úctě. Zpívala se při oficiálních, slavnostních
příležitostech, při státních aktech, v procesích i na bitevních polích. Roku 1260 ji zpívalo
vojsko Přemysla Otakara II. v bitvě u Kressenbrunnu, jak uvádí jeden z pokračovatelů
Kosmových. Píše, že zpívali píseň složenou sv. Vojtěchem (“hymnus a sancto Adalberto
editam”). Roku 1278 zněla před bitvou na Moravském poli. Ve 14. století byla obdařena
odpustky. Začala se užívat i v kostelích, nejprve před kázáním, později po něm.
Korunovační řád Karla IV. ji učinil součástí liturgie. Jako jediná památka z 10. století je
živá i v naší současnosti. Zůstává znamením své doby, a možná právě proto je nadčasová.
Transkripce:
Nejstarší zápis:
Hospodine, pomiluj ny!
Hofpodyne, pomiluy ny!
Jezu Kriste, pomiluj ny!
Yezukryfte, pomyluy ny!
Ty, Spase všeho míra,
Ty, fpafe wffeho myra,
spasiž ny i uslyšiž,
fpafyz ny y uflyffyz,
Hospodine, hlasy našě!
hofpodyne, hlafy naffye!
Daj nám všěm, Hospodine,
Day nam vffyem, hofpodyne,
žizň a mír v zemi!
zyzzn a myr w zemy!
Krleš! Krleš! Krleš!
Krleff! Krleff! Krleff!
Překlad:
Hospodine, smiluj se nad námi! Jezu Kriste, smiluj se nad námi! Ty, Spasiteli celého
světa, spas nás a vyslyš, Hospodine, hlasy naše! Dej nám všem, Hospodine, úrodu a pokoj v
zemi! Krleš! Krleš! Krleš! (= z řeckého Kyrie, eleison - Pane, smiluj se.)
Lidmila Fričová
Gregoriánský chorál
Chrámový sbor Úvod
sv. Jakuba
Jistě nikomu z vás, kteří jste doma v našem berounském
kostele, neuniklo, že zde stále v hojnější míře zaznívá
gregoriánský chorál. Tento charakteristický zpěv zažívá v posledních letech v celém světě
obrovskou renesanci. Nemyslím si, že by to v případě tohoto hudebního druhu byla jen
jakási módní vlna. Spíše se lze klonit k názoru, že lidé 21. století jsou lidmi hledajícími. A
přiznejme, že svět našich dnů nepřipomíná zrovna bezpečný přístav (ostatně byl kdy svět
takovým přístavem?). A tak se mnozí obracejí do historie a navzdory neklidu, obavám a
snad i strachu, který tak často obklopuje naše nitro, dokáží rozpoznat hodnotu, jež je
nositelkou onoho kýženého klidu pro duši. A nejvlastnější zpěv katolické církve – starobylý
gregoriánský chorál – bezesporu takovou hodnotou je. Chtěl bych v několika pokračováních
objasnit alespoň v základním nástinu obsahovou i formální stránku chorálu, protože sice
nenajdeme člověka, kterému by byl tento zpěv protivný (až na občasné a neoprávněné
výpady proti latině, což se dá vyřešit zveřejněním překladů, jak to taky děláme v našem
kostele), ale na druhou stranu je hlubší znalost zákonitostí gregoriánského chorálu jen malá a
je pouze poslouchán. Snahou tohoto seriálu bude seznámit čtenáře s některými významy,
jejichž poznání může posunout naše poslouchání do roviny vnímání a porozumění. Chorál je
totiž zcela unikátní hudbou vycházející z křesťanské mystiky a je s ní bytostně spojen. Jeho
místo je především v liturgii, teprve pak na koncertě, neboť dokáže do liturgie vstoupit jako
19. strana
Zpravodaj
její integrální součást. Pak se chorál stává liturgií (viz papežské instrukce Musicam sacram
nebo Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium).
Kde se vzal, tu se vzal...
Na začátku je nutné zmínit, odkud se tento zpěv vzal. Jeho počátky se kladou do doby
existence prvotní církve. I v době velkého pronásledování křesťanů v římském impériu zněl
zpěv při setkáních křesťanů. Byli to lidé své doby a také různého původu, a tak je
pochopitelné, že s sebou nesli i svou originální hudebnost, která se podepsala na podobě
prvotních zpěvů církve. Najdeme zde nejvíce vlivy židovské, především ve formální
oblasti. Židé totiž nejraději zpívali žalmy. A zpívali je přesně takovým způsobem, jak je
zpíváme i my při liturgii třeba tradičně po prvním čtení, tedy jednotlivé verše prokládali
stejnou odpovědí nebo jen prostým zvoláním „aleluja!“. Pak jsou zde vlivy řecké,
respektive antické, protože to bylo prostředí v té době obvyklé a i hudba byla postavena na
principech daných Řeky. Díky četným kontaktům Říma i se vzdálenými oblastmi ve
Středomoří se do zpěvu křesťanů dostaly prvky arabské a byzantské. A protože chorál je po
celá staletí neměnnou veličinou, vypozorujeme je dodnes, což také v důsledku způsobuje,
že chorální melodie znějí „jaksi divně“. Řekněme, že jsou pro naše ucho nezvyklé, ale o to
poutavější. Po legalizaci křesťanství za císaře Konstantina I. tzv. Ediktem milánským (313)
se církev rychle rozrůstala a zpěv křesťanů se tak šířil po Evropě. Samozřejmě od
nejstarších dob existovali moudří lidé, kteří se snažili zpěvkřesťanů systematicky popsat a
postihnout jeho zákonitosti. Díky nim dnes máme důležité zprávy o dobové praxi. Jedním
z nich byl historik Tertulianus (170-225), který popsal zpěv žalmů responsoriálním
způsobem (tj. již zmíněné prokládání veršů stejnou odpovědí) a ukázal, že tento zpěv
existoval již dávno v synagogálním prostředí. Zpěvem žalmů se rovněž zabýval sv.
Athanasius (asi 296-373). Ovšem nejdůležitější osobou v západní církvi, která zasáhla do
dějin křesťanského bohoslužebného zpěvu, byl sv. Amrož (339 Trevír-397 Milán). Tento
muž byl zvolen biskupem milánským v roce 374, v roce 387 pak pokřtil sv. Augustina,
který byl osloven jeho kázáními. Ambrož se pokusil o první reformu bohoslužebného
zpěvu, protože si uvědomoval nutnost sjednocení. Také zavedl zvláštní ritus liturgie, který
se v Miláně používá dodnes. Zpěvy z doby Ambrožovy reformy dnes nazýváme
ambroziánským chorálem. Zdůrazňoval, že hudební složka musí vycházet z textu a
vytvořil několik pravidel pro zhudebňování textu. Sám je autorem mnoha hymnů, z nichž
se již většina nezpívá. Ale jeden zůstal – ambroziánský chvalozpěv Te Deum laudamus
(Tebe, Bože, chválíme).
Pokračování příště
Lukáš Petřvalský, varhaník
Svat o j a k u bs k é var h a ny
mají no vý pe dá lo vý re js t ř í k
První informace k zajištění pedálového jazykového
rejstříku pro naše varhany jsme začali shánět už asi před
rokem, přibližně v polovině roku 2005. Dospěli jsme
k částce, která převyšovala 500.000,- Kč. V tom okamžiku
byla myšlenka na doplnění varhan zavržena jako
neproveditelná, nedosažitelná, ekonomicky nesmyslná.
20. strana
Září 2006
Rekonstrukce Katolické mateřské školy má v naší farnosti jednoznačně přednost.
Nadále se touto myšlenkou nikdo z nás nezabýval.
A tak opět zaúřadovala „náhoda“. Na podzim 2005 do Berouna přijel titulární varhaník
a regenschori baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově Vladimír Roubal. Naše
svatojakubské varhany pochválil, jen mu v pedálu chyběl jazykový šestnáctistopový
rejstřík. Hned v další větě se zmínil, že píšťaly právě takového rejstříku leží ladem na
kruchtě strahovské baziliky. Jednání o možnosti získat tyto píšťaly, trvala přes půl roku.
Díky velkorysosti otce opata Michaela Josefa Pojezdného O. Praem, díky účinné podpoře
ze strany nám všem dobře známého berounského rodáka P. Jiřího Zikmunda a samozřejmě
díky Vladimíru Roubalovi skončila jednání úspěšně.
Provedli jsme pneumatickou zkoušku varhan, zda bude stačit množství vzduchu stávajícího
ventilátoru a zda píšťalám bude
vyhovovat tlakové nastavení našeho
nástroje.
Následovalo
jednání
s panem varhanářem Jiřím
Vaculínem.
Toto
jednání
proběhlo velmi rychle. Na řeči si
pan Vaculín moc nepotrpí. Za
něho hovoří jeho práce.
Náš pan farář P. Josef
Pecinovský pak učinil nejlepší
možné rozhodnutí. Tuto možnost
musíme využít, ovšem z farních
zdrojů na tuto akci nebude
uvolněna ani koruna!
Výsledek dnes už všichni Varhany mají nový pedálový rejstřík pozoun 16´. foto av
můžeme pravidelně v našem
kostele slýchat. Varhany jsou doplněné pedálovým jazykovým rejstříkem pozoun 16´.
Celková cena za pořízení rejstříku je 80.000,- Kč, splatnosti jsou po dohodě odložené a
finance v plné výši zajišťuje Seydlovo sdružení ze zdrojů vytvořených koncertní činností.
Z uvedené částky již více než 20 tis. Kč Seydlovo sdružení zaplatilo farnosti za dva jarní
koncerty z cyklu koncertů duchovní hudby. Ještě letos Seydlovo sdružení uhradí dalších
minimálně 15 tisíc Kč. V silách sdružení je kompletně zajistit finance do konce roku 2007,
před domluvenými termíny splatnosti.
Jiří Beščec
Nový hlas našich varhan aneb Parník v kostele
Na začátku prázdnin jste si jistě všimli, že po dobu jednoho týdne byly naše varhany
opět částečně rozloženy. Mistr varhanář pobíhal kolem a se svým kolegou intenzívně
pracovali takříkajíc každý na jednom konci. Naše varhany nebyly nemocné, ale došlo
k dalšímu vylepšení jejich zvuku – do pedálu přibyl nový rejstřík pozoun 16´. A o
první červencové neděli si někteří skutečně všimli určité změny. Ten rejstřík je totiž
nepřeslechnutelný a sedíte-li v lavici, cítíte jej i fyzicky.
Když jsme v sobotu před zmíněnou nedělí píšťaly intonovali a ladili, přišel do kostela pan
kaplan a pravil, že jsme si pořídili krásný parník. Já tvrdím, že je to dělo. Ať už budeme nový hlas
21. strana
Zpravodaj
varhan nazývat jakkoliv, zůstane pravdou, že zvuk celého nástroje nabyl díky němu větší plnosti.
Pozoun ve velikosti 16 stop je totiž velmi specifický rejstřík z kategorie jazykových hlasů. To jsou
ty, které imitují zvuk dechových nástrojů plátkových (hoboj, fagot, klarinet) nebo žesťových
(trubky, horny, pozouny). Jeho konstrukce je prakticky stejná jako u plátkových nástrojů. Základ
tvoří strojek – pevný dřík, v němž je kónická dutina, na jedné straně seřezaný, a na něm je plátek
opět kónického tvaru ze speciální slitiny upevněný tak, že svým jedním koncem je pevně spojen s
dříkem a druhý konec (širší) je volný. Přicházející vzduch rozkmitá plátek, ten naráží do dutého
dříku a výsledkem je zvuk trubkového charakteru. Celý strojek je v případě pozounu uložen
v dřevěném pouzdru a na vrchní otvor navazuje ozvučna, která modeluje zvuk do výsledné
podoby. Vše je nesmírně přesná práce, záleží na každém milimetru a taky na použitém materiálu.
Ozvučna svým tvarem ovlivňuje podobu zvuku (stejný strojek s jinou ozvučnou ve výsledku dá
zcela jiný zvuk). Plátek v pouzdru je zajištěn silným drátem, pomocí něhož se píšťala ladí. Náš
nový rejstřík je basový hlas, a proto i píšťaly jsou patřičné
velikosti. Píšťala nejhlubšího tónu C měří s trychtýřovitou
ozvučnou 4,80 m. Hlas varhan před jejich přemístěním byl
v původním prostoru jemnější a celá zvuková koncepce
nástroje směřovala spíše k baroknímu typu varhan střední
velikosti. V akustických podmínkách našeho kostela však tyto
varhany získaly na objemu a tu se ukázalo, že basová poloha
zastoupená pouze jediným šestnáctistopovým rejstříkem je
poněkud nedostačující. Proto byly do nástroje dodány dva
rejstříky, které basovou polohu posilují. Při samotné instalaci to
byl quintbass 5 1/3´ a nyní ještě pozoun 16´ (na hracím stole je
označen holandsky jako bazuin 16´, abychom se drželi původu
nástroje). Pozoun 16´ má silný, plný tón s mírnou syrovostí,
v nižších polohách je frčivý (skutečně připomíná houkání
parníku). Je to hlas dominující, málo pojivý s ostatními hlasy.
Proto se užívá výhradně při hře na plný stroj nebo k sólovému
projevu. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že dává zvuku
nástroje velmi pevný základ, čímž i malé varhany mají
monumentalitu katedrálního nástroje. Všem, kteří se jakkoliv Usadit píšťaly je vskutku kumšt foto
zasloužili o realizaci tohoto projektu, patří upřímný dík. A
taky.... Deo gratias!
Lukáš Petřvalský, varhaník
F ARNÍ
CHARI TA
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01
B EROUN
tel: 311 622 422
Benefiční koncert Štěpána Raka
Azylový dům a klub Betlém v Lochovicích pořádají u příležitosti svého otevření
benefiční koncert světově známého kytaristy Štěpána Raka. Místem konání bude
hořovický zámek dne 29.09.2006 od 19.00.
Azylový dům a klub Betlém je jedním z projektů berounské farní charity. Toto zařízení určené
pro matky s dětmi v tísni bude sloužit především klientkám, které se ocitly v tíživé životní situaci.
22. strana
Září 2006
Provoz klubu Betlém , jenž je první částí projektu, je od začátku prázdnin zajišťován
každé pondělí a středu. V prostorách fary v Lochovicích byly rekonstruovány tři místnosti,
kde se nyní děti setkávají v příjemném prostředí velké klubovny a dětského koutku.
Během prázdnin již proběhlo několik akcí, které vždy připravily pracovnice klubu
společně s dobrovolníky a rodiči dětí.
Benefiční koncert má pomoci získat finanční prostředky pro klub Betlém, který je zaměřen
především na děti a jejich volný čas. Velké díky proto patří právě panu Rakovi, který se vzdal
nároku na honorář. Koncert bude probíhat v sále zámku v Hořovicích, zapůjčeném pro tuto
příležitost zcela zdarma. Vstupenky budou v předprodejích v berounském a hořovickém
informačním centru od prvního září. Výtěžek koncertu bude celý použit na vybavení klubu,
kam se můžete i vy vždy v pondělí a středu přijet podívat a strávit zde s dětmi příjemné
dopoledne. Začátek akcí je vždy v 9.00 hodin.
Kontakt: Lochovice 42 , 724 219 892
Berounské informační centrum : 311654 321
Den otevřených dveří v „ Betlémě“
Den otevřených dveří klubu Betlém v Lochovicích proběhne 25. 9.
Po úspěšném zahájení prázdninového provozu zveme rodiče a děti, aby nás navštívili v nově
zrekonstruovaných prostorách klubu Betlém. Můžete navštívit náš dětský koutek a velkou
klubovnu, kde se nacházejí práce dětí z prázdninového provozu, ale také fotografie a obrázky
z pořádaných akcí. Rádi vás seznámíme
s připravovanými kroužky, které začnou v říjnu tohoto
roku a do nichž je možné se zapsat.
Pod vedením odborných asistentů mohou děti
navštěvovat keramickou dílnu a kroužek tvořivě
dramatických her. Pro ty, které mají rády hudbu
jsme připravili rytmicko vokální kroužek či
flétničku. Sportovně založeným nabízíme kroužek
základů sebeobrany a cvičení pro děti s vadami
držení těla.
Pokud chcete vědět více o nabízených
Bez komentáře
foto fch
kroužcích ale také o nás, rádi vás přivítáme
v lochovickém klubu Betlém. Pro všechny bude připraveno malé pohoštění a děti mohou
trávit čas v dětském koutku pod dohledem asistenta.
Těšíme
se na vás.
Léto s farní charitou v Lochovicích
Klub Betlém v Lochovicích uspěl během prázdninového provozu. Dětské plastiky
budou soutěžit v Hořovicích.
„Zveme Vás na zahájení prázdninového provozu klubu Betlém 30. 6.2006!” Touto větou se
rozběhl pravidelný rytmus klubu Betlém a první část jednoho z projektů Farní charity Beroun.
V budově fary v Lochovicích (kterou má FCH Beroun dlouhodobě zapůjčenu) se během
prázdninových dní scházely děti každé pondělí a středu. Program letních aktivit měl něco pro
každého. Začal akcí nazvanou „Lesní hříčky”. Tato akce byla jednou z mnoha, při kterých děti
trávily čas v přírodě. Náplň dní mimo klubovnu tvořily míčové a jiné hry, sběr přírodních
materiálů na výrobu totemu a také pěší túra na Otmíčskou horu.
Rozvrh všech akcí byl pečlivě naplánován, nikoliv počasí. Ani to však nenarušilo
pravidelný rytmus a dětský křik a smích se pro změnu ozýval z nově rekonstruovaných
23. strana
Zpravodaj
místností klubu. V přízemí lochovické
fary tak vznikl dětský koutek, velká
klubovna, sociální zázemí a kancelář.
V těchto prostorách se děti utkaly v turnaji
stolních her, proběhlo zde
zahájení
prázdninového provozu a často si zde po
ukončení akcí děti hrávají.
Klub Betlém přivítal nejen děti ale i
rodiče. S velkým potěšením jsme
pozorovali, jak jejich zájem o aktivity
klubu
vzrůstá.
Jednoho
srpnového
odpoledne se tlupa dětí vydala na dříví do
lesa za doprovodu vedoucích. Na tuto akci
Pracovní zaujetí mladých umělců
foto fch s názvem „Bobřík odvahy” jsme využily
rozlehlé farní zahrady. Podvečer byl zahájen opékáním buřtů. Svoji odvahu nám děti
dokázaly účastí na “strašidelné cestě zahradou”, která byla osvícena pouze loučemi.
V tajemných zákoutích jste mohli potkat Bílou paní, čarodějnici, tajemného rytíře a jiné
pohádkové bytosti. Po udílení odměn jsme ukončili příjemný večer posezením u táboráku za
zpěvu písní a doprovodu kytary.
Během léta děti vytvořily mnoho pěkných prací. Za všechny připomenu již zmíněný
totem, který má své místo v zahradě, drobné dárečky ze sádry a keramické hlíny. Velice
důležitou se pro děti stala akce
s názvem „Hra na sochaře”.
Plastiky z pletiva a vrstev papíru
vyrobené dětmi budou soutěžit
v letošním ročníku dětských prací
s názvem „Tajemné bytosti
brdských lesů”. Tématem pro
letošní rok jsou čerti a rarášci. Tuto
akci vypisuje každoročně správa
státního zámku v Hořovicích. (O
průběhu soutěže vás budeme
informovat.) Závěrem bych nejen
za sebe chtěla říci, že jsme prožili
krásné léto. Za pomoci všech
vedoucích, dobrovolníků a
sponzorů se podařilo vytvořit Program letních aktivit měl něco pro každého foto fch
místo, které se stává součástí života mnoha rodin. Místo, kde vždy najdete pomocnou ruku a
nebo tam právě někdo čeká na tu Vaši.
Michaela Kubištová, dobrovolnice
Nabídka kroužků na školní rok 2006/2007 v Lochovicích
Zahájení kroužků a dílen od října 2006. Zápis od 1.září.
Keramická dílna: Vedoucí dílny Mgr. Barbora Jakůbková, tel.: 603 477 791
Bude probíhat 1x týdně, délka jedné dílny 60 minut
24. strana
Září 2006
Náplň dílny: Děti se seznámí s základy práce s keramickým materiálem, s přípravou
hmoty, s volným modelováním drobné plastiky, s výrobou z plátů, s vytlačováním do
sádrové formy, se způsoby dekorování za mokra, s malováním na přežah glazurami a
s procesem vypalování.
Tvořivě dramatické hry: Vedoucí kroužku Mgr. Barbora Jakůbková, tel.: 603 477 791
Lektorka: Michaela Kubištová, tel.: 602 193 665
Bude probíhat 1x týdně, délka lekce 90 minut.
Náplň kroužku: Děti se naučí pomocí společné improvizace rozvíjet fantazii a vyjadřovat
se pomocí dramatických prostředků, jako je jevištní pohyb, zvuk, mluva a oživování
materiálů. Vyrobí si kostýmy a kulisy. Na konci roku připraví společné vystoupení.
Kroužek je určen pro děti od 9 let.
Flétnička: Vedoucí kroužku Věra Frolíková a Klára Červenková
Bude probíhat 1 x týdně, délka lekce 60 min.
Náplň kroužku: Rozvoj harmonizace a vnímání rytmu, práce s dechem, koncentrace.
Hra pomáhá dětem předcházet respiračním onemocněním a astmatu. Budou vytvořeny
dvě skupiny podle věku, popřípadě úrovně dovednosti ve hře.
Rytmicko-vokální hry: Vedoucí kroužku Klára Červenková
Bude probíhat 1 x týdně, délka lekce 75 min.
Náplň kroužku: Děti si kromě zpěvu vyzkoušejí rytmickou hru a vyrobí si svoje
vlastní jednoduché nástroje. Cílem je hravou formou rozvíjet smysl pro rytmus,
melodii, práci s hlasem. Děti se představí na veřejných vystoupeních.
Základy sebeobrany: Vedoucí kroužku Rafael Mašek
Bude probíhat 1 x týdně, délka lekce 90 min.
Náplň kroužku: Děti se budou učit pohybovat v prostoru, naučí se prvky bojových
umění a základy čestného boje.
Cvičení pro děti s vadami držení těla: Vedoucí kroužku Michaela Mašková
Bude probíhat 1 x týdně, délka lekce 40 min.
Náplň kroužku: Cvičení, které pomáhá odstranit nebo zlepšit obtíže související
s vadným držením těla, nedostatkem koordinace, potížemi s rovnováhou, povrchním
dýcháním, slabými nožkami(platfuss).
Kroužek je určen pro děti 1. stupně ZŠ.
U všech kroužků platí možnost přijít na jednu zkušební hodinu zdarma; kroužky jsou
určeny pro děti ZŠ, pokud není uvedeno jinak.
Platba za jednorázovou lekci 20,- Kč. Cena kroužků:500,-Kč ročně, 300,-Kč půlročně.
Kroužek se otevře při zapsání minimálního počtu dětí.
telefon: 724 219 892
e-mail: [email protected]
adresa: Klub Betlém – Lochovice 42
Otevřena každou
neděli v SUDÉM týdnu
10,30 - 11,15 hodin
Fara - přízemí vlevo
25. strana
Zpravodaj
Pracovní prázdniny aneb Školka v novém
Čas
letošních
prázdnin byl v naší
školce ve znamení
velkého
pracovního
úsilí.
Od
druhé
poloviny června se zde
v průběhu rekonstrukce vystřídalo několik
stavebních firem. Když koncem června po
návratu ze školky v přírodě nahlížely děti do
své zcela vystěhované školičky, nestačily
žasnout, jak rychle se změnila v opravdové
staveniště: vybourané zdi, hromady materiálu,
prach. Během prázdnin jsme pak s kolegyněmi
mohly sledovat, jak se prostory proměňují –
vznikají nové příčky, stropy, podlahy,
obklady... To, co se pro nás ještě na jaře zdálo
sotva realizovatelným snem, stávalo se přímo
před našima očima skutečností. Měly jsme
radost z každého viditelného pokroku. Místnosti
ještě zdaleka nebyly hotové a my jsme již
nedočkavě plánovaly nové řešení prostoru,
rozestavění nábytku, umístění hraček. Poté, co
byla celá školka nově vymalována, jsme
počátkem srpna již začaly s postupným úklidem
a zařizováním. Koncem srpna bylo pracovní
úsilí řemeslníků završeno úspěšnou kolaudací, a
tak nic nebrání tomu, aby 4. září přivítala naše
školka své malé návštěvníky vnovém.
Chtěla bych touto cestou ještě jednou
upřímně poděkovat za vaši pomoc při úklidu a
stěhování. Přenášení těžkých kusů nábytku bez
silných paží tatínků a dalších pomocníků by pro
nás bylo jen obtížně představitelné a také při
úklidu jsme ocenily každou pomocnou ruku.
Naše poděkování ale patří rovněž vám
všem, kteří naši školku stále podporujete
modlitbou,
dobrým slovem,
finančními
příspěvky či jakkoli jinak. Rádi bychom vás
nyní pozvali na dvě společná setkání.
Za zdar díla poděkujeme a požehnání
pro naši mateřskou školu i všechny děti,
učitele a vychovatele do nového školního roku
Přestavba v etapách: nahoře původní stav, níže a
vedle postup prací až ke konečné podobě. foto av
26. strana
Září 2006
budeme vyprošovat při společné modlitbě
farnosti ve čtvrtek 7. září 2006 v 20,00 hodin
v kapli Povýšení sv. Kříže na berounské faře.
O svou radost z dokončeného díla
bychom se s vámi rádi podělili při
Znovuotevření a Požehnání naší mateřské
školky, které se bude konat v neděli 10. září
2006 po dopolední mši svaté v 10,30 hodin.
Budete mít možnost nahlédnout do nových
prostor a popovídat si na školní zahrádce při
malém občerstvení. Těšíme se na setkání
s vámi!
Jana Stielová
Mateřská školka je sice zdárně přestavěna a
znovu otevřena, nicméně stále je ještě potřeba
sehnat část finančních prostředků. Proto znovu
prosíme, můžete-li pomoci finančně a
samozřejmě podpořit toto úsilí modlitbou,
budeme rádi.
číslo účtu na podporu KMŠ: 19 0361038389/0800 u České spořitelny Beroun.
-red-
...
M OD L I T B A
MÌ S Í C E :
Začátek nového školního roku přináší mnohým nemalou změnu životního rytmu.
Bezstarostný a příjemný čas prázdnin dětem skončil. Také jejich rodičům, vychovatelům a
učitelům nastávají nové starosti a povinnosti. Společná prosba o Boží požehnání se proto
jeví jako velmi důležitá...
V letošním roce a zvláště v průběhu prázdnin se nám podařilo realizovat delší dobu
připravovanou rekonstrukci naší katolické mateřské školy, takže nejmenší z nás se mohou
opravdu těšit na podstatně vylepšené prostory školky. Rádi bychom za tento zdar vzdali
díky Bohu, ale i všem dárcům, dobrodincům, pracovníkům i dalším, bez nichž by podobný
výsledek byl nemyslitelný. Současně vyprošujeme vedení naší KMŠ, aby v novém
prostředí nabývalo stále “nového ducha” - ducha radosti, moudrosti, trpělivosti a opravdové
lásky k dětem!
-jp-
S POLEÈN Ý
ÚM Y S L MO D L I T E B N A ZÁ Ø Í :
“Za KMŠ, za žáky, studenty, učitele a vychovatele ”
F A RN Í K RON I K A
JUBILEA :
Ještě jednou dodatečně (neboť v letních měsících nám zprávy jen tak
prošuměly) posíláme prostřednictvím zpravodaje své modlitby a přání štěstí
27. strana
Zpravodaj
červencovým jubilantům - Janě Stielové a Ondrovi Čaplovi a srpnovým
jubilantkám - Petře Kodrasové a Šárce Haklové. V září oslaví výročí narození paní
Drahoslava Míková (85 let), Jiří a Jan Beščecovi z Berouna (50 a 20 let) a
Zuzana Alferiová z Litně (35 let). Ať na Vás spočine Boží požehnání a radost!
Velmi se omlouváme, pokud jste marně hledali v této i v ostatních rubrikách jméno někoho,
koho máte rádi. Pokud i vy víte o nějaké radostné události v životě farnosti, prosíme, dejte
nám vědět, rádi vše uveřejníme!
NAROZENÍ : Do berounské farnosti se v červnu narodil Martin Koryčanský, v červenci
Martin Callaghan a Daniel Trubák, v Nenačovicích jsme zaznamenali narození
Anny Odlasové. Vítáme vás na světě a rodičům i prarodičům přejeme moudrost při
výchově a radost z pokroků!
KŘTINY: V měsíci srpnu přijali svátost křtu Zuzana Tejklová, Miroslav Jan Koubek,
Martin Koryčanský (v kostele sv. Jakuba v Berouně) a Nikola Alžběta Zubáková
(v kostele Nanebevzetí P. Marie v Počaplech). Přejeme Boží doprovod na cestě
životem!
SVATBY: V sobotu 26. srpna na Tetíně Aleš Benda a Eva Hnilicová; tentýž den se na
berounské radnici vdala též Monika Reiterová. V sobotu 2. září spojili svá srdce
před Bohem i před lidmi v kostele sv. Markéty na Břevnově Miriam Fabianová a
Rostislav Pekař. Do života ve dvou přejeme mnoho štěstí.
POHŘBY: V měsíci srpnu jsme v našich farnostech svěřili do rukou Božího milosrdenství
Jaroslava Kovára z Berouna a Jana Bartoloměje Pecku z Nižbora.
P OD Ì K O V Á N Í :
Chtěla bych tímto velmi poděkovat za účast, pomoc a duchovní podporu v době dlouhé
nemoci mého manžela Antonína a ve chvílích, kdy jste ho se mnou a celou mou rodinou
vyprovázeli na věčnost. Děkuji P. Josefu Pecinovskému a ostatním kněžím ve farnosti a
děkuji všem, kdo se jakýmkoli způsobem podíleli na posledním rozloučení v kostele.
Zvláštní poděkování bych chtěla vyjádřit vám, kdo jste mne v těchto chvílích drželi svými
modlitbami a kdo jste celou dlouhou dobu byli v duchu s námi. Vaše modlitby mne nesly,
ve chvílích nejtěžších jsem vnímala farnost jako skutečnou rodinu. Ještě jednou děkuji
všem.
Dana Chadimová s rodinou
Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnosti Beroun, Loděnice, Železná, Tetín,
Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Nižbor a filiální kostely na Vráži, Hýskově,
Strádonicích a Chýňavě. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Jaroslav Vacík,
Lidmila Fričová, Ivana Vašků, Ivana Průšová, Alena T. Margraffová. Sazba: Alois Vašků.
Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky
“Dotazy a příspěvky” v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro
vnitřní potřebu.
V elektronické podobě na stránkách farnosti:
www.beroun.farnost.cz
Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč
č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800
28. strana