Školní akademie, aneb od metalu k primánům
Transkript
Školní akademie, aneb od metalu k primánům
Školní akademie, aneb od metalu k primánům Akademie je jedna z nejrozmanitějších školních akcí a dá se k ní přistupovat různě. Někteří se na ni těší už v září, jiní jsou prostě rádi, že se jeden den navíc nemusejí trápit ve školní lavici. Byl jsem pověřen, abych světu (vlastně tedy studentům naší školy) vylíčil své dojmy z tohoto dne. Vše začalo velmi nenápadně. Bylo chladné zimní ráno a já plný očekávání vyrazil směrem Zuška. Když jsem dorazil na místo konání, tak před vchodem stálo jen pár účinkujících. Možná proto, že jsem dorazil o hodinu dříve, abych trochu prolezl zákulisí a zjistil pro vás, jak takové přípravy vlastně probíhají. Uvnitř už to tak klidné nebylo. Hned jak jsem vstoupil, tak mě překvapeně přivítal spolužák, který také vystupoval. Když jsem mu vysvětlil, co tam pohledávám, tak mě okamžitě zavedl skrz šatny až za oponu. Cesta byla velmi zajímavá. Procházel jsem místnostmi, kde si všichni upravovali kostýmy. Všude se to hemžilo barvami a já si kolikrát ani netroufal odhadovat, co se bude předvádět. Všechno na mě působilo tak trochu chaoticky. Jakmile jsem přišel k pódiu, potkal jsem moderátorskou čtveřici. Asi nejlepší byla příprava umělého kníru jednoho z moderátorů. Vykoukl jsem na pódium, naskytl se mi zvláštní pohled a směsice zvuků. V pozadí se připravovala thrash metalová kapela Anger Inside, před nimi se na drum and bass muziku zkoušeli zajímavé kousky a okolo běhala jedna z moderátorek, zkoušejíc chování mikrofonu. Bylo asi patnáct minut před začátkem a některé bedny ještě nefungovaly. V sále ale panovala dobrá nálada. Když začali přicházet studenti a profesoři, tak už vše fungovalo, jak mělo. Měl jsem tu výhodu, že jsem si mohl vybrat ty nejlepší místa na sezení, takže jsem se usadil pěkně do prostřední řady doprostřed a byl zvědavý, jak to celé proběhne. Bubeník kapely Anger Inside sprovozňuje techniku Všichni už seděli a najednou se ozvala síla hudebních nástrojů v roli metalu. Někteří byli příjemně překvapeni a ti ostatní se udiveně rozhlíželi kolem, jestli jsou ve správné místnosti. Při následném zajímavém projevu jejich bubeníka jsme se dozvěděli, že šlo jen o zkoušku a že si tvrdý rozjezd můžeme užít ještě jednou. Tak jsme si to teda zopakovali a pak si také poslechli i pár trochu vulgárnějších písniček z jejich vlastní tvorby. Jako další už na nás vtipem zaútočila skupinka uvaděčů. Myslím, že moderování zvládli velmi dobře a měli i dost originální mini scénky (od pyžama po kop z otočky). Moderátor Ruda malý exkluzivně pózoval pro náš časopis Letošní akademie byla více hudebně zaměřená. Vezměme to ale popořadě. Kapely byly tři. Tři velmi dobré kapely. Tvrdší začátek, uklidňující prostředek v podání bílinského G bandu a jízda s trumpetou nakonec. Mezi kapelami se udály zajímavé vystoupení a také ty tradiční. Opravdu profesionálně vypadalo točení s koulemi a zároveň to byla skvělá světelná show. Co mi ale vyrazilo dech, byly Daft Bodies. Daft Punk mám hodně rád a děvčata ukazovala slova za doprovodu občas i vtipných kreací. Dále se nám ukázaly taneční skupiny a to hned tři. Mladší i starší tanečníci mostecké skupiny Shock a pak také skupina Freedance. Taneční vystoupení nebyly žádnou novinkou, ale vzhledem k šikovnosti účinkujících to byla pastva pro oko. Zavítaly také břišní tanečnice, kterým občas trošku chyběla synchronizace, ale jinak to bylo pěkné. I milovníci lehčího humoru si přišli na své, když se na pódiu objevili mladší studenti se svými scénkami z domácnosti nebo teleshoppingu. Letošní akademie byla velmi vyvážená. Ukázala věci nové, ale i ty osvědčené. Mně osobně se to celé moc líbilo a myslím, že právě na takovéto akci jde vidět, jak různorodým a zajímavým koníčkům se naši studenti věnují. David Šarnik