Čeleď

Vybrané druhy rostlin z čeledí
o ešákovité, vilínovité, kaktusovité,
hvozdíkovité, laskavcovité
Vypracovala: Markéta Machalová 4.A
O ešák královský (Juglans regia)
Čeleď
ď: o ešákovité
Popis:
- mohutný strom
- listnatý
- opadavý
- černošedá
borka
- Listy - lichospe ené, 3-4 ja mé, slo ené
zpravidla z 5-9 lístk , jsou relativně
tuhé,
tmavozelené, celokrajné, lysé,
podlouhlé,
vejčité a na konci špičaté.
- Květy - jsou jednopohlavné. Samčí, 3-10 cm
dlouhé jehnědy, jsou relativně tlusté, lutě
a lutozeleně zbarvené a vyr stají na
loňských větévkách, samičí květy se
dvěma laločnatými bliznami na konci
letorost .
- Plod - plodem je dob e známý vlašský o ech
(= na ka zabalená v zelené a posléze černající
du nině, sko ápka na ky bývá velmi tvrdá a
hrbolatá, semeno se skládá ze dvou
laločnatých děloh).
Pou ití: v potraviná ství, kosmetice, barví ství,
nábytká ství a lečitelství(Sbírají se zejména listy,
zelené oplodí nebo zelené, ještě nezralé a měkké plody. Droga
obsahuje naftochinon juglon, t ísloviny, flavonoidy, kyselinu
elagovou, silice, karotenoidy, vitamin C, ho činy aj.
P sobí svíravě, protizánětlivě a antibakteriálně . U ívá se ve
formě kloktadla p i zánětech v ústní dutině, ve formě odvaru p i
zánětu konečníku nebo tlustého st eva, ve formě sedací
koupele p i gynekologických potí ích, koupele se osvědčily
také proti nadměrnému pocení nohou, p i akné nebo některých
ko ních vyrá kách.)
Výskyt: Jeho p irozenou oblastí výskytu je
z ejmě Balkán a P ední a Centrální Asie, kde
roste a na úbočích Himaláje. V současné době
je jedním z nejpěstovanějších d evin na světě.
Vilín virginský (Hamamelis virginiana)
Čeleď
ď: vilínovité
Popis:
- vysoký ke
- opadavý
- Listy - krátce apíkaté, obvejčité a
kosníkovité, na okraji mělce
laločnaté.
- Květy - na brachyblastech (=
zkrácených
postranních větvích)
dvou a víceletých
větví, 4četné,
korunní lístky cca 1 cm
dlouhé a 1
mm široké, mírně zvlněné, luté,
vzácně
červené.
-Plod - plodem je tobolka dozrávající na
podzim dalšího roku.
Pou ití: Hamamelis má svíravé, protizánětlivé
a antioxidační vlastnosti. Pou ívá se jako
doplňující lék p i pr jmech a p i zánětech
dutiny ústní a dásní. Pou ívá se také p i
obtí ně se hojících poraněních, ilních
problémech, hemeroidech, k ečových ilách a
atopickém ekzému. V homeopatii je také
pou íván pro zmírnění menstruačních
bolestech spojených se silným krvácením.
Výskyt: P vod - Východ USA.
(Vilín virginský byl do Evropy prvně dovezen roku 1736, u
nás je pěstován od roky 1880.)
Ambroň
ň západní (Liquidambar
styraciflua)
Čeleď
ď: vilínovité
Popis:
- vysoký strom
- opadavý
- borka je hluboce
brázditá
- Listy - jsou t í- a
sedmilaločné,
st ídavé.
- Květy-nemají vyvinuty
květní obaly, kalich
ani korunu.
- Plody - jsou lesklé
hnědé tobolky,
vyvíjející se v
kulovitých, asi 3cm
velkých plodních
hlávkách.
Pou ití: V parcích i zahrádkách jako zajímavý
solitér dekorativní barvou list na pozdim a
zajímavou borkou, vylučuje vonné prysky ice
pou ívané v parfumerii. D evo je hojně
pou íváno v nábytká ství i stavitelství.
Výskyt: Je to velmi stará d evina, která se
p ed 55 miliony let p irozeně vyskytovala po
témě celém území Evropy. Dnes je jejím
domovem východní Asie, Severní a St ední
Amerika.
Léč
čivá ambroň
ň
Strom obsahuje velké mno ství cenné
prysky ice. Prysky ice (čerstvá tekutá i ztuhlá),
mladé listy, lýko, k ra i ko eny se u ívaly k
tišení horečky a k léčbě mnoha neduh . Dnes
se distribuuje pod názvy Styrax balsam,
Copalm balsam, Styrax liquidus nebo
Pereuvian balsam. Tyto produkty mají široké
uplatnění v medicíně; slou í k léčbě ko ních
nemocí, dýchacích, gynekologických, trávících
obtí í i psychických a nervových poruch.
Pou ívají se také k výrobě výkaček a sladkostí
či k aromatizaci tabáku.
Nopál neboli opuncie (Opuntia)
Čeleď
ď: kaktusovité
opuncie mexická
Popis:
- sukulentní rostlina s
hustým ko enovým
systémem
- Nadzemní část - je tvo ena zdu natělými
články stonkového p vodu, na
nich jsou
helikálně uspo ádány jednotlivé
areoly. V
těch bývají větší trny a mnoho
menších
glochid se zpětnými
háčky. Z areol vyr stají nové články nebo
generativní orgány květy, plody.
- Plody - jsou poměrně velké, obsahují početná
plochá semena s tvrdou slupkou.
Vyu ití: jako ovoce (plod), zelenina (stonkové
segmenty), píce, barvivo, energie, zemědělství,
mouka ( nopálový chleba), ostatní – olej ze
semen; farmaceutika; kosmetické produkty;
výroba papíru ze stonk ; okrasná rostlina.
Výskyt: Tyto rostliny jsou p vodem z oblasti
rozkládající se od Kanady a po Ohňovou zemi.
V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku,
Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a ji ní Africe
a v Indii.
Lophophora williamsii
(je unka Williamsova)
Čeleď
ď: kaktusovité
Popis:
- kaktus
- Nadzemní část - ploše kulovitá, často
odno ující, větší část stonku je
zasunutá v
zemi. Poko ka je sametově
matná, měkká,
r zné barvy. Areoly nesou
r zné mno ství
vlny, trny chybí.
- Květy - vyr stají ze st edu temene z husté
vlny, jsou nejčastěji nar ovělé, 1,5 a 4
cm velké.
- Plody - holé, nar ovělé, jsou vysouvány z
areol a temenní vlny a po dozrání.
- Semena 1 a 2 mm velká, černá, s
charakteristickou sí ovitou kresbou
na
povrchu.
Pou ití: Aztékové pou ívali pro tělo malého a
nenápadného kaktusu Lophophora williamsii
označení „peyotl“. Kaktusy, známé té jako
„meskalové knoflíky“, obsahují kromě dalších
t iceti alkaloid halucinogenní meskalin, který
navozuje pocity tělesné a duševní pohody
provázené pestrobarevnými, kaleidoskopickými
vidinami.
(Varování: Po ití rostlin pěstovaných ve sbírkových
sklenících vyvolává silnou nevolnost. M e zp sobit
otravu a není vyloučena ani smrtelná otrava.)
Výskyt: Lophophora williamsii se nalézá na
rozsáhlém území Mexika, dále pak v USA ve
státě Texas a na jihu Nového Mexika.
Mydlice léka ská (Saponaria
officinalis)
Čeleď
ď: hvozdíkovité
Popis:
- vytrvalá, 25 a 80 cm
vysoká bylina
- Listy - podlouhlé a eliptické, výrazně 3 ilné,
celokrajné, p isedlé.
- Květy - v mnohokvětých zkrácených
vidlanech. Kalich trubkovitý, bledě
zelený,
koruna bílá a nar ovělá.
Někdy se
vyskytují i rostliny s plnými
květy.
- Plody - jsou vejcovitě kulovité a elipsoidní
tobolky.
Pou ití: D íve se mydlice pou ívala k
odmaš ování vlny, k praní a mytí, v
současnosti jsou mydlicové saponiny vyu ívány
p i výrobě zubních past a čistících prost edk ,
které se pou ívají nap . p i restaurování velmi
choulostivých starých tapet nebo oděv . Díky
obsahu saponinu se mydlice pou ívala také
jako léčivka proti zácpě, na pročištění krve,
rozpouštění hlen a zevně k některým
onemocněním k e. Saponin je však látkou
jedovatou, p i dlouhodobějším pou ívání se
m e objevit nutkání na zvracení a čistě
teoreticky je mo ný i rozpad červených krvinek.
Výskyt: V ČR dosti hojně od ní in po podhorské
oblasti. Celkově roste v Evropě na severu a po
Skandinávii, na východě p es Sibi a na Dálný
Východ, druhotně pak v mírném i subtropickém
pásmu Severní i Ji ní Ameriky.
Pr tr ník lysý (Herniaria glabra)
Čeleď
ď: hvozdíkovité
Lidové názvy:
husí mýdlo,
úplavník,
stozrnko
Popis:
- jednoletá a
vytrvalá bylina
- Bylina má 2-15 cm dlouhé, plazivé, bohatě
větvené lodyhy.
- Listy - úzce eliptické, lysé.
- Květenství - vidlan.
- Květy - drobné, zeleno luté, 5četné.
- Plody - tobolky.
- Ko en - je zd evnatělý
.
Pou ití: Droga účinkuje diureticky
(močopudně) a tišivě. P edepisuje se p i
zadr ování tekutin v těle, p i poškození
myokardu (srdečního svalu), srdeční ischemii,
zánětu ledvin, uretritidě, kamenech a písku v
ledvinách a p ítomnosti albuminu v moči.
Droga a p ípravky z ní oddalují vznik trombózy
a embolie.
V lidovém léčitelství se droga doporučuje p i
tuberkulóze, špatně se hojících ranách,
vyrá kách, lišejích (ve formě obkladu z čerstvé
rostliny) a jiných onemocněních.
Výskyt: Pr tr ník lysý roste v celé Evropě, na
suchých, písčitých a kamenitých p dách, na
polích a mezích.
epa obecná (burák – cukrovka)
(Beta vulgaris var. altissima)
Čeleď
ď: laskavcovité (merlíkovité)
Popis:
- dvouletá bylina
- Ko en - k lový, neztlustlý nebo ztlustlý ve
v etenovitou, bulvu.
- P ízemní listy - dlouze apíkaté, s čepelí
vejčitou, na vrcholu zaoblenou, na bázi
nejčastěji mělce dvoulaločnatou,
k apíku
náhle sta enou a široce
klínovitou,
zpravidla zvlněnou a
kade avou, lysou,
lesklou, jinak co do
tvaru a velikosti u
r zných kulturních
typ r zné.
- Květy - jsou seskupeny v klubíčkách po
2-4, skládají bohatá slo ená květenství.
- Typ květenství - lata lichoklas .
- Plod - je na ka ve ztvrdlém oplodí.
Vyu ití: Vulgaris, var. altissima se pěstuje ve
velkém mě ítku v polních kulturách p edevším
jako surovina pro výrobu cukru (celosvětově
druhý nejd le itější zdroj cukru po cukrové
t tině)., nadzemní části (listy a hlava bulvy) se
u ívají jako krmivo pro dobytek. P i výrobě
cukru vznikají jako vedlejší produkty melasa
(š áva, ze které cukr ji nevykrystalizuje),
u ívaná jako krmivo nebo surovina
v chemickém a potraviná ském pr myslu,
cukrovarnické ízky (pevné zbytky po
vyluhování epné š ávy) jako krmivo a
saturační kaly (odpad p i čištění epné š ávy)
jako hnojivo.
Zajímavosti: K p evedení do kultury došlo u
v pozdním starověku v oblasti St edozemí a
P ední Asie. To se však epa nepěstovala pro
sv j ko en, ale pro list – jako salátová zelenina.
Se šlechtěním epy pro cukr se začalo teprve
na p elomu 18. a 19. století, tak e nově
vyšlechtěná epa cukrovka je nejmladší
z hlavních zemědělských plodin.
epa obecná červená (salátová)
(Beta vulgaris var. Vulgaris)
Čeleď
ď: laskavcovité (merlíkovité)
Pou ití: Obsahuje v hojném mno ství betain,
který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje
činnost jater. Barvivo červené epy rozši uje
věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z
jejích p ímo léčivých účink jmenujme té
účinky močopudné, vylučuje s l z těla,
povzbuzuje činnost aludku a tvorbu luči.
Podporuje r st buněk a opravuje jejich jádra.
Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím
zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává
optimističtější náladu. Zbavuje st eva
jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává
pru nost a lesk pleti, vlas m a neht m.
Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté
látky,zvláště v mozku.
Výskyt: Její p vod je ve St edomo í a v
atlantském prost edí. Je známá a oblíbená jak
v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha
asijských zemích.
Laskavec sp. (Amaranthus sp.)
Čeleď
ď: laskavcovité
laskavec bílý
Popis:
- více ne 60 druh
- jednoletá rostlina
- podle vyu ití se adí k
pseudoobilovinám
- jednodomá
- 10 a 200 cm vysoká bylina
- Lodyha - p ímá, rozbrázděná, hustě vlnatě
pý itá, zelená a načervenalá.
- Listy - st ídavé, apíkaté, kosníkovitě vejčité
a podlouhlé, na bázi klínovité, na spodní
straně pý itě chlupaté.
- Květenství - husté, slo ené z krátkých
lichoklas , zelené a načervenalé,
listence
tuhé a pichlavé, a 2x delší ne
okvětní
lístky.
- Květy - 5četné, tyčinek 5, blizny 3.
- Plod - tobolka.
Laskavec ohnutý
(Amaranthus
retroflexus)
Vyu ití: Kromě širokého potraviná ského
vyu ití zrna i mouky lze laskavec uplatnit i jako
krmivo pro hospodá ská zví ata. Sená je
kvalitou blízká vojtěškové. Vzr stné formy jsou
vyu itelné jako zelené hnojení, energetické
plodiny i pro výrobu papíru, některé druhy zase
poskytují surovinu pro produkci barviv a
kosmetických p ípravk .
Výskyt: Pochází ze St ední Ameriky, byl
pěstován Aztéky a Inky ji p ed t emi
tisíciletími. V současnosti je však rozší en
témě po celém světě vyjma nejchladnějších
oblastí, v Evropě zcela zdomácnělý, u nás byla
jeho p ítomnost prvně zdokumentována v roce
1818.
Zdroje :
www.biolib.cz
http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/ambron-zapadni
http://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/ambronzapadni
http://www.zahradnickykalendar.cz/cs/vedeli-jste-ze/1044ambron-zapadni-je-bohatou-mytologii-opredeny-strom
http://botanika.wendys.cz/kytky/K635.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%99e
%C5%A1%C3%A1k_kr%C3%A1lovsk%C3%BD
http://botanika.wendys.cz/kytky/K612.php
http://www.drhauschka.cz/vilin-virginsky-p-750.html?spd=2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Opuncie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Peyotl
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lophophora
http://grower.cz/pestovani/marihuana/tema/t-27113.html
http://botanika.wendys.cz/kytky/K466.php
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=86
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mydlice_l%C3%A9ka%C5%99sk
%C3%A1
http://lecive-bylinky.celyden.cz/prutrznik-lysy/
http://bylinky.atlasrostlin.cz/prutrznik-lysy
http://botanika.wendys.cz/kytky/K670.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/laskavec-amaranthus-sp
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=we
b&cd=10&ved=0CFIQFjAJ&url=http%3A%2F%2Fweb2.mendel
u.cz%2Faf_211_multitext%2Fsystematika%2Fseminarky2003
%2Frepa_obecna.rtf&ei=uZ2gUPCROo_a4QTIlYCADw&usg=A
FQjCNGvfKgkmWqExhAFI-LUH50_JD4YZQ
http://leccos.com/index.php/clanky/repa
http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?74
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98epa_%C4%8Derven
%C3%A1