uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků
Transkript
uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků
XXI. Sborník přednášek ODBORNÉ KONFERENCE Společnost sociálních pracovníků ČR pořádala v květnu 2013 XXI. odbornou konferenci na téma „Důsledky sociální reformy a změn v právních předpisech na práci sociálních pracovníků“ „Důsledky sociální reformy a změn v pprávních ppředpisech p na práci p sociálních pracovníků“ Praha 2013 Kumulace problémů ůu klienta kli sociálního iál íh kurátora k át případová ří d á studie t di anebb oboustranná kritická reflexe Hypotéza:* Lidé bez domova se dopouštějí trestné činnosti, p protože jjsou bez možnosti opatřit si finanční prostředky ř dk na živobytí ži b í legálním l ál í způsobem. způsobem *Jedná se o převládající názor laické společnosti Klíčové pojmy Bezdomovectví Sociální S iál í pomoc Neplnění p vyživovacích y povinností p Kriminalita Recidiva R idi Rozvod Podpora Kontrola Neschopnost Nezaměstnanost - nezaměstnatelnost Úhel pohledu na řešení problémů Osoba postižená sociálně patologickým jevem bezdomovectví která pod bezdomovectví, vlivem mnoha negativních zkušeností uše os ppři řešení eše různých ů ýc životních útrap a problémů, hledá způsob jak se vyhnout přijetí zodpovědnosti a snahy problémy řešit. Běžný občan, který dokáže řešit obvyklé životní situace bez větších problémů a zásadní krizové okamžiky života zvládne uspokojivým způsobem, takže mu nehrozí existenční ohrožení. Sociální pracovník zkoumá: co je j bezdomovectví, b d t í kdo kd je j bezdomovec, b d jak uvažuje, uvažuje proč se chová tak jak se chová, chová jaký vztah má k etickým normám, normám jaký vztah má k trestně právním normám Pan Potřeba Devět let rozvedený ě l d ý Dvě děti Třikrát odsouzený za trestný čin zanedbání po inné ýži (jedno podmíněně povinné výživy (jednou podmíněně, dvakrát nepodmíněně Bez stálého bydlení (8 let) Nezaměstnaný ‐ Nezaměstnaný nezaměstnatelný Vyučený s maturitou (elektrikář) Zadlužený (exekuce – zdravotní pojištění, pokuty za jízdu bez platné jízdenky v MHD, pokuty za jízdu bez platné jízdenky v MHD nesplacená půjčka – na úhradu výživného) Původně III. pilíře sociální práce s p p osobami bez přístřeší na obcích Poradenství Sociální terapie p Sociální dávky Sociální dávky Lze vykonávat sociální práce bez sociálních dávek? Hájíme práva pouze klientů,, nebo i ztracenou pozici při ovlivňování poskytované finanční pomoci? Sociální dávky jako motivační a podpůrná složka sociální práce, přestává ř á á být ý účinná úči á Podpora se mění na kontrolu Pomoc neuspokojuje naléhavé potřeby Žád o pomoc je Žádost j frustrující f jí í Instituce se odcizuje potřebným Stát v boji proti „zneužívání zneužívání“ pomoci, pomoci nepřímo zabraňuje j jí jejímu faktickému f kti ké využívání. ží á í Středověká šlechta Středověká šlechta podporovala své d l é chudé, protože si byla vědoma, že , nadměrná bída může nadměrná bída může vyvolat nepokoje vyvolat nepokoje Neschopnost N h se chápe jako svévole. Primárně se vyžaduje dodržování předpisů. Sekundárně posuzování naléhavosti individuální situace. Došlo k oddělení neoddělitelného, sociální dávky ztrácejí původní význam význam. Upřednostňováním kontroly pomocí se p pomoc stává nad p samoúčelná. forma – administrace je povýšená nad obsah – ppomoc člověku v nepříznivé ep vé životní vo situaci s uac Závažné Zá ž é faktory, f kt které kt é způsobují ů b jí nedostatečnou sociabilitu a mohou se podílet na patogenním chování. nedostatečná emoční inteligence g nedostatečná sociální inteligence nedostatečná p praktická inteligence g Příčiny vzniku bezdomovectví Sociálně patologický jev bezdomovectví a jeho souvztažnost s jinými problematikami Žádoucí vývoj v přístupu k řešení krizové i é životní ži í situace i Legenda: KŽS - krizová životní situace Rozhodná časová období v problematice bezdomovectví Časová p přímka zlomových ý okamžiku v životě osoby y bez přístřeší p 0____ do 1 roku___________________ do 5 let__________nad 5 let ________ Jak dlouho jste bezdomovec? 10 a více let (7%) méně než1 rok (31%) 5-10 let (14%) 3-5- let (15%) 1-3 roky(33%) Obecná část - dotazníkové šetření z roku 2007 méně é ě než ž1 1 rok k(31% (31%) 1-3 roky(33%) 3-5- let (15%) 5-10 let (14%) 10 a více let (7%) ,,Jakého jste dosáhl/a nejvyššího vzdělání?" 32 - základní dokončené 50 1 - základní/stále studuje 45 40 46 - střední odborné vzdělání s výučním listem 35 30 12 - střední odborné vzdělání s výučním listem a maturitou 25 20 6 - střední úplné vzdělání ( (gymnázium, ái průmysl. ů l šk škola) l ) 15 10 1 - vyšší odborné vzdělání (nebo pomaturitní studium) 5 0 4 - vysokoškolské vzdělání Obecná část - dotazníkové šetření z roku 2007 „Jaké jste nedokončil/a vzdělání?" 14 13 - nedokon. nedokon SOU 12 10 6 - nedokon. SŠ 8 6 2 - nedokon. VŠ 4 2 0 Obecná část - dotazníkové šetření z roku 2007 Dotazníkové šetření provedené v roce 1997, ppočet respondentů: 100 Byl jste soudně trestán? ano-nepodmíněně (30%) ne (49%) ano-podmíněně d í ě ě (21%) Dotazníkové šetření provedené v roce 2007, počet č t respondentů: d tů 100 ne (49%) ano-podmíněně (21%) ano-nepodmíněně (30%) Páchání trestné činnosti podle četnosti Nejčastěji se jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost nebo nedbalostní trestné činy Neplnění vyživovací povinnosti Krádeže Ublížení na zdraví Loupeže Nepadnutí veřejného činitele Podvody Priority v páchání trestní činnosti u lidí bez domova Primární trestné činnosti – je úmyslné jednání, které naplňuje skutkovou podstatu trestné činnosti a pachatel svojí kriminalitu vnímá í á jako j k latentní l t t í společenské l č ké uplatnění. l t ě í Sekundární trestná činnost – osoba se dopouští trestné činnost neprvoplánovaně „náhodou“, dostává se do situace, kterou nedokáže odhadnout se všemi jejími důsledky. Terciární trestná činnost – je vyvolána okolnostmi, které osobu přivedou do určité situace jež ho „nutí nutí páchat trestnou činnost“, činnost“ aneb společenský systém, klima a stereotypy nepřímo vytvářejí podmínky pro páchaní trestné činnosti nejslabších článků společnosti – lidí s nejnižším sociálním statusem. Na jjedné N d é straně t ě se zdánlivě dá li ě ušetří, š tří jinde se ve větší míře vynaloží PREVENCE – stojí méně REPRESE – jje v konečném důsledku několikanásobně dražší Jaké trestní činnosti se dopouští Pan Potřeba? Pan Potřeba se dostává do sociální pasti, co si počít se svoji nedostatečností? Okolnosti, které mohou způsobit kriminální chování u osob bez domova devalvace hodnotového systému negativní změna v pracovních návycích negativní změna ve fyziologických návycích nerespektování k á í morálních ál í h a etických i ký h pravidel id l daných d ý h společenským systémem rezignace na řešení své sociální situace legálním způsobem Rodinný stav u osob bez přístřeší a faktory, které ho ovlivňují „Vyrůstal/a y jste j převážně?“ svobodný/ná ženatý/vdaná rozvedený/ná vdovec/va v úplné rodině 29 7 27 2 v neúpl. rodině 11 1 13 1 v žádné rodině 1 jiná (ve výchově babičky) 1 1 kojenecký ústav 3 1 dět. diag. ústav 1 dětský domov 7 výchovný ústav 4 1 pěstounská péče 1 1 adopce 3 1 43 9 Celkem 1 1 2 45 1 3 Pzn. Šetření prokázalo povahu problematiky bezdomovectví, která tkví v neschopnosti vytvářet a udržet sociální vztahy, a to i v okruhu blízkých osob jako je rodina. Trest,, jeho j význam ý a důsledky y pro Pana Potřebu P i Prizonizace i a její j jí vliv li na Pana P Potřebu P tř b • Chování odsouzeného člověka se přizpůsobuje vnitřní struktuře vedení věznice samotnými vězni, kteří na základě získaného í k éh postaveníí ovládají lád jí ostatní. í • Cílem těchto vůdců je vlastní prospěch. • Vliv vězeňské subkultury je daleko větší y vězeňských ý specialistů, p , kteří se než snahy snaží o reintegrační působení na jedince. Tematická část Druhá fáze trestu,, která jjiž neoficiálně není nazývána trestem, ale ve skutečnosti v myšlení potrestaného člověka trestem zůstává,, jje období p p po výstupu z vězeňského zařízení. • Jedinec s ppočátečním odhodláním začít znovu a zařadit se do společnosti, naráží na celou řadu administrativních komplikací p a nepochopení p p ze strany společnosti. • V pposledních letech se kupříkladu p stává ppravidlem,, že trestní minulost minimalizuje příležitosti získat zaměstnání odpovídající p j ppředstavám a kvalifikaci propuštěného. Záznam v rejstříku trestu se stává jjakýmsi ý stigmatem, g , které dopředu p dotyčného y znevýhodňuje. Stereotypy ypy v uvažování společnosti p • Společnost se domnívá, že lidé dopouštějící se ý činů se nebojí j trestní odpovědnosti, p trestných protože výše trestu a snahy o humanizaci českého vězeňství nepůsobí dostatečně odstrašujícím příkladem. • Vězni se celý den válejí na posteli, koukají na televizi a nemusejí pracovat Vytváří společnost podmínky pro znovupřijetí lidí, lidí kteří potřebují pomoc,, p p protože sami to nedokáží? Hypotéza: H té Lidé bez domova se dopouštějí trestné činnosti, protože jsou bez možnosti opatřit si finanční pprostředkyy na živobytí y legálním g způsobem. p Absence odborné diskuze vytváří nevyhovující právní normy a postupy ( (např. ř Akční č í plán á řešení ř š í problematik be problematiky bezdomovectví domo ect í pro rok 2008) 2008). Vize na závěr? Sociální práce je jako lidský mozek, má obrovský potenciál, ale l mii zatím tí dokážeme d káž využívat pouze nepatrnou část. část Děkuji za pozornost, kritické poznámky a otevřenou diskusi. diskusi PAVEL PěNKAVA ě Sekce sociálních kurátorů SSP ČR http://socialnipracovnici.cz/sekcep p socialnich-kuratoru/ Dávky nepojistných systémů ve vztahu t h k bydlení b dl í Společnost sociálních pracovníků ČR 16. 5. 2013 Mgr. Petr Beck Současná právní úprava sociálních dávek v oblasti bydlení: příspěvek na bydlení (SSP) - standardní dlouhodobé bydlení (nájemní, družstevní, vlastnické) l t i ké) - stanoveny obecnější podmínky (test příjmu a nákladů na bydlení) y ) doplatek na bydlení (HN) - doplňuje přísp. na bydl. u standardního bydlení - nestandardní bydl. (ubytovny, podnájmy, pobyt. soc. služby) - stanoveny přísnější podmínky (test příjmu, soc. a majetk. poměrů, nákladů na bydl.) mimořádná okamžitá pomoc (HN) - nenároková dávka, v ojedinělých případech příspěvek na zvláštní pomůcku - úprava bytu (DOZP) - zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a podpora sociálního začlenění - zdravotní posouzení, někdy příjmový test PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (systém dávek státní sociální podpory) Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže - 30 % (v hl. městě Praze 35 %) jeho příjmů nestačí k úhradě nákladů na bydlení a zároveň - těchto 30 % ((35 %) p příjmů j není vyšší y než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ ((systém y dávek státní sociální p podpory) p y) • Příjmy i náklady na bydlení - za předcházející kalendářní čtvrtletí a stanoví se jako měsíční průměr za toto období • Za příjmy se považují čisté příjmy ze závislé činnosti a další příjmy spojené s výkonem povolání (služné (služné, odchodné, …), příjmy z podnikání, pronájmu, výživného, ý , dávkyy nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd. • Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu nebo srovnatelné náklady a náklady za služby a energie PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ (systém dávek státní sociální podpory) Výše příspěvku na bydlení činíí rozdíl či díl mezii normativními ti í i (nebo ( b skutečnými) k t č ý i) náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koef koef. 0 0,30 30 (pro hl hl. město Prahu koef. koef 0,35) Počet příjemců cca 166 tisíc. DOPLATEK NA BYDLENÍ (systém dávek pomoci v hmotné nouzi) • Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, pokud mu jeho vlastní příjmy, včetně příspěvku na bydlení, nestačí k úhradě nákladů na bydlení pokud je tento nájemce nebo vlastník bytu y osobou v hmotné nouzi a užívá byt y v obci, v níž je hlášen k pobytu. Podmínkou nároku je také získání nároku na příspěvek na živobytí. • Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí a např. užívá jinou než nájemní nebo vlastnickou formu bydlení. V případech hodných zvláštního zřetele lze určit, že se dávka poskytne i v situaci, it i žže podmínka d í k hláš hlášeníí pobytu b t neníí splněna l ě DOPLATEK NA BYDLENÍ (systém dávek pomoci v hmotné nouzi) • Příjmy se sledují za předchozí měsíc (u žádosti za 3 přechozí měsíce)) Do příjmu se započítává - 70 % příjmu z výdělečné činnosti - 80 % příjmu z dávky nemocenského pojištění, zp podpory p y v nezaměstnanosti a p podpory p yp při rekvalifikaci, - 100 % ostatních započitatelných příjmů (t (tzn. zvýhodňuje ýh dň j se snaha h o zvýšení ýš í příjmu říj vlastní l t í prací) í) Náklady na bydlení - sledují se za aktuální měsíc. Započítává se: nájem - obvyklé náklady v místě; služby - není limit; energie - limit ERÚ → u některých forem určeny max. limity podle SSP DOPLATEK NA BYDLENÍ (systém dávek pomoci v hmotné nouzi) Výše doplatku na bydlení jje stanovena t ttak, k aby b po zaplacení l í odůvodněných dů d ě ý h nákladů na bydlení zůstala rodině částka živobytí. Počet příjemců cca 40 tisíc. Mimořádná okamžitá pomoc (systém pomoci v hmotné nouzi) • Osoba se dostala do tíživé situace a její celkové a sociální a majetkové poměry jsou takové takové, že ji neumožňují překonat tuto situaci vlastními silami a nemá k tomu dostatečné prostředky prostředky. - např. nezbytná potřeba spojená s úhradou noclehu či s úhradou základních předmětů dlouhodobé potřeby, první finanční pomoc při živelní pohromě… - max. max výše dávky je daná zákonem podle situace PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU (systém dávek pro osoby se zdrav zdrav. post post.)) a) Zvláštní pomůcka: Nárok má osoba starší 1 roku, která má á těžk těžkou vadu d nosného éh nebo b pohybového h b éh ú ústrojí t jí nebo b těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Posouzení nároku na příspěvek se provádí na základě sociálního šetření a posouzení zdravotního stavu žadatele. • Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení schodišťové plošiny, p p y, schodišťové sedačky y nebo stropního zvedacího systému, je podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti osoba, které je tento příspěvek poskytován. PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU (systém dávek pro osoby se zdrav zdrav. post post.)) b) Úprava Ú bytu: Nárok má osoba starší 3 let, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku příspěvku. Posouzení nároku na příspěvek se provádí na základě sociálního šetření a posouzení zdravotního stavu žadatele. • Příspěvek na zvláštní pomůcku na úpravu bytu je zaměřen jen na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC a na rozšíření dveří. PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU (systém dávek pro osoby se zdrav zdrav. post post.)) Výše příspěvku • Pomůcka v ceně do 24 000 Kč: jen, je-li příjem nižší než 8nás ŽM → 10% spoluúčast p ((min. 1 000 Kč)) • Pomůcka v ceně přes 24 000 Kč: žádný vstupní příjmový test → 10% spoluúčast (nemá-li osoba určí ÚP individuálně) - max. 350 000 Kč na jednu pomůcku (400 000 Kč schodišťová plošina) -max. 800 000 Kč v 60 kalendářních měsících (850 000 Kč schodišťová plošina) Limity dávek • Neřeší nalezení bydlení osobám osobám, které jej ztratily nebo nemají kde bydlet • Časové Č omezení výplaty dávek • Neřeší předražené náklady na bydlení • Neřeší situace, kdy nejsou řádné smlouvy k bytu • Nereaguje na dluhy, exekuce • Neřeší kauce Přehled nákladů (v mil. Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 PnB 1565 (3 2%) (3,2%) 1619 (3 9%) (3,9%) 2280 (5 4%) (5,4%) 3521 (8 6%) (8,6%) 4641 (12 9%) (12,9%) 5744 (16 2%) (16,2%) DnB 524 (15 9%) (15,9%) 473 (16 9%) (16,9%) 512 686 850 (16 6%) (17,7%) (16,6%) (17 7%) (17,1%) (17 1%) 1673 (21 6%) (21,6%) Úprava bytu/Zvl. pomůck a 63 66 60 11 54 56 Přehled průměrné výše (Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 PnB 1217 1617 2062 2508 2790 3004 DnB 1731 1890 2172 2433 2646 3213 Úprava bytu/Zvl. pomůck a 31572 31522 31902 33740 34002 45288 Průměrný počet příjemců Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 PnB 104 461 86 840 97 891 122 724 142 624 163 328 DnB 20 258 19 885 23 395 26 527 27 340 41 479 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 • Schválena vládou dne 13. 7. 2011 usnesením č. 524 • Úkol: NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ S VYUŽITÍM INSTITUTU TZV. BYTOVÉ NOUZE Garanty úkolu: Ministerstvo p pro místní rozvojj Ministerstvo práce a sociálních věcí Termín splnění: 31. 12. 2013 Komplexní řešení sociálního bydlení MMR a MPSV - analytický materiál Osnova: • • • • Popis stávající situace na trhu s byty: aktualizace popisu trhu s byty podle výsledků SLBD 2011, informace ze situační zprávy o sociálních ubytovnách, demografická prognóza prognóza, komentář k podílu výdajů za energie na celkových výdajích za bydlení domácností , vyhodnocení výstupů analytického materiálu MMR vycházejícího z legislativního vymezení osob v bytové nouzi, vyhodnocení údajů ze šetření SILC, rozdělení domácností podle čistých příjmů za domácnost s určitým počtem členů za jednotlivé právní důvody užívání bytu Popis územněsprávních kompetencí v oblasti bydlení: kompetence z hlediska MMR, kompetence z hlediska MPSV (dávky, sociální práce, sociální služby), kompetence MF v oblasti regulace energií Popis nástrojů sociální a bytové politiky: problémy domácností v oblasti dostupnosti bydlení, včetně dostupných statistických dat k příslušným nástrojům Potenciální rizika budoucího vývoje a identifikace problémů, problémů které jsou příčinou, že přes využití těchto již existujících nástrojů se určitá část domácností ocitá v bytové nouzi: možná opatření Sociální bydlení – „bytová nouze““ • MPSV načrtlo legislativní úpravu osob v bytové nouzi „Fyzická osoba se nachází v bytové nouzi, pokud nemá možnost užívat žádné obydlí nebo užívá nevhodné obydlí nebo je ohrožena jeho ztrátou. Zároveň její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat tuto nepříznivou situaci vlastním přičiněním.“ Domácnost v bytové nouzi její průměrné čisté měsíční peněžní příjmy za období 3 kalendářních měsíců před dnem posuzování bytové nouze nedosáhly • 0,5 násobek průměrné měsíční mzdy, žije-li v domácnosti jedna osoba, • 0,7 , násobek průměrné p měsíční mzdy, y, žijí-li j v domácnosti dvě osoby, y, • 0,9 násobek průměrné měsíční mzdy, žijí-li v domácnosti tři osoby, • 1,0 násobek průměrné měsíční mzdy, žijí-li v domácnosti čtyři osoby, • 1,2 , násobek ásobe průměrné p ů ě é měsíční ěs č mzdy, dy, žije-li je v do domácnosti ác ost pět a více ce osob, žádná osoba, která je členem domácnosti, nemá vlastnické právo k bytovému y domu,, rodinnému domu,, bytu y či jinému j obydlí, y , nemovitosti,, v níž je byt či jiné obydlí, a není členem bytového družstva s právem nájmu družstevního bytu, žádná osoba, která je členem domácnosti, neužívá jiný rodinný dům, byt či jiné obydlí na základě věcného břemene, neužívá byt či jiné obydlí právem nájmu na základě nájemní smlouvy nebo právem podnájmu na základě podnájemní smlouvy, smlouvy pokud se nejedná o případ uvedený v odstavci 3 3, je-li alespoň jeden člen domácnosti, který nemá ke dni posuzování bytové nouze možnost využití ubytování v domově pro seniory, seniory domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem ani v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách. Domácnost v bytové nouzi Domácnost se nachází v bytové y nouzi také tehdy, y, pokud se obydlí, které osoby, jakožto členové domácnosti, výlučně užívaly, stalo k bydlení nevhodné v důsledku vážné mimořádné události (živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie havárie, jiná destruktivní událost); v takovém případě se k vlastnickému právu k tomuto objektu p j nepřihlíží. p Domácnost v bytové nouzi Domácnost užívající byt či jiné obydlí právem nájmu na základě nájemní smlouvy nebo právem podnájmu na základě podnájemní smlouvy se nachází v bytové nouzi, je-li kromě podmínek uvedených výše dále splněn alespoň jeden následující předpoklad: • její náklady na bydlení jsou vyšší než 65 % jejích čistých měsíčních příjmů, • byt či jiné obydlí společně užívá takový počet osob, který je nepřiměřený velikosti bytu či jinému obydlí a není tak umožněno, aby všechny osoby mohly byt či jiné obydlí řádně užívat a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách, nebo • byt či jiné obydlí se staly nevyhovujícím z důvodu zdravotního stavu osob, které jsou členy domácnosti, a tento stav nelze uspokojivě k ji ě vyřešit ř šit ú úpravou bytu b t či zvláštními lášt í i pomůckami. ů k i Domácnost se nenachází v bytové nouzi, pokud alespoň jeden ze členů: • v průběhu posledních 6 kalendářních měsíců ke dni posuzování bytové nouze bez vážných ý důvodů odmítl p pomoc p poskytnutou y podle opatření p p komplexního řešení sociálního bydlení, • v průběhu posledních 6 kalendářních měsíců ke dni posuzování bytové nouze bez vážných důvodů odmítl spolupráci s poskytovatelem pomoci či příslušným sociálním pracovníkem, který byl k tomuto účelu určen, • ztratil bydlení či mu hrozí ztráta bydlení z důvodu vlastního přičinění ( j é (zejména v důsledku dů l dk výkonu ýk rozhodnutí, h d tí uplatnění l t ě í zástavního á t íh práva, á neplacení nájemného), nebo byt či jiné obydlí, ve kterém člen domácnosti bydlí či bydlel, nelze nadále obývat z důvodu jeho destruktivního konání nebo nedostatečné záchovné péče, • není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a může si s ohledem na svůjj věk, zdravotní stav či sociální situaci zvýšit ý čisté peněžní příjmy, které nedosahují stanovených limitů příjmů, vlastní prací, • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem řádným uplatněním nároků a pohledávek nebo prodejem či jiným využitím majetku Výjimka Domácnost se může nacházet v bytové nouzi, aniž by splňovala některou z uvedených podmínek (vč. negativního vymezení), pokud osoby této domácnosti jsou ohroženy sociálním vyloučením a spolupracují s poskytovatelem y pomoci či sociálním pracovníkem, který byl k tomuto účelu určen, nebo je domácností s nezletilými ý dětmi s nedostatečnými ý bytovými y ý p poměry, y, jestliže je v ní jinak zabezpečena řádná výchova dětí ap plnění ostatních p povinností. Závěr Dávkami spojenými s bydlením lze řešit jen některé situace ohledně bytové nouze (hrazení nákladů, základní vybavení bytu, úprava bytu spojená se zdravotním stavem). Avšak řešením bytové nouze nemůže být pouze p p poskytnutí y dávky! y Je p potřeba celá řada dalších možných opatření… (???) Děkuji Děk ji Vám Vá za pozornost Půso obnost orgánů SPOD při ře ešení situace neplatičů nájem j mného Ivana Matoušková M odbor soc odbo ociálních á c věcí ěc Krajského úřadu Kraje Vysočina Jihlava PREZENTUJÍCÍ Podněty k transformaci Zpráva Výboru pro práva dítěte d při OSN plnění ÚOPD Ú z 18. 3. 2003 „Výbor je znepokojen nedosstatečnou pomocí a podporou rodičů ů v otázkách rodičovskké zodpovědnosti za výchovu a rozvoj dětí, což má za následek značný počet opatrovnických t i ký h řízení ří í a přřípadů ř dů umístění ří í tě í do d náhradní áh d í péče v ústavech. Výbor je dále zneklidněn tím, že preventivní ti í snahy h a rodinné di é poradenství d t í jsou j nedostatečné a že se ústavní výchova stává řešením sociálních iál í h problémů blé ů a krizov k i vých ý h situací it í v rodině.“ di ě “ 27.5.2013 2 PREZENTUJÍCÍ Podněty k transformaci Wallová a Wallo proti ČR (Rozsudek ESLP č. 23848/04 ze dne 26. 10. 20 006) Dle soudu úlohou orgánů ů sociálně-právní ochrany je právě pomoc osobám v nesnázích, které nemají nezbytné b t é znalosti l ti o systému, té vést é t jejich j ji h kroky k k a poskytnout jim radu mim mo jiné o různých druzích sociálních iál í h dávek, dá k o možnos ž stech t h získání í ká í sociálního iál íh bytu b t a o ostatních prostředcích k překonání p jejich obtíží. 27.5.2013 3 PREZENTUJÍCÍ Podněty k transformaci Rozsudek Havelka a ostatn ní proti ČR Č (Rozsudek ESLP č. 23499/06 ze dne 12. 6. 2007) 2 Rozsudek ukládá státu pozitivní závazky, které jsou těsně spjaty s účinným respektováním rodinného života. Jakmile je prokázána existe ence rodinného vztahu, musí stát tát v zásadě á dě jednat j d t tak, t k aby by se tento t t vztah t h mohl hl rozvíjet. íj t Dále soud upozornil, že nedostatečná spolupráce rodičů neníí naprosto t rozhodující h d jí í skutečností, sk t č tí jelikož j lik ž nezbavuje b j příslušné orgány povinnosti uplatnit prostředky, které by umožnily ž il zachování h á í rodinné di é éh vztahu. ého t h 27.5.2013 4 PREZENTUJÍCÍ Podněty k transformaci Národní akční plán k tran nsformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011, schválený usnesením vlády ze dne 13. 13 července 2009 č. č 883. 883 Obce měly být zapojeny do spolufinancování s ústavní péče, a to podle trvalého bydliště dítě ěte, aby byla obec ekonomicky motivována k posílení preve ence a podpory ohrožené rodiny. Obce by se měly finančně po odílet na podpoře dětí opouštějících náhradní péči, a to jak ústavní, tak i náhradní rodinné, se stejným nci umisťování dětí mimo původní motivačním prvkem k preven rodinu – terciární prevence. 27.5.2013 5 PREZENTUJÍCÍ Reakce na rozsudky ESLP Obecná opatření k výkon nu rozsudků ESLP – prevence odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických důvodů (přijatá usnesen ním vlády č. č 882 dne 7. 7 12. 12 2010) Odpovědnost za posskytnutí potřebné pomoci ohrožené rodině neleží pouze na orgánech uplatňujících státní moc m (zejména soudech a orgánech sociálně-právn ní ochrany dětí), ale nesou ji společně všechny org gány veřejné moci, včetně samosprávy. 27.5.2013 6 PREZENTUJÍCÍ Stanovisko o NS Stanovisko NS ČR Č ze dne 8. 12. 2010 č. j. Cpjn 202/2010 k rozhodování soudů ve věcech nařizování ústavní výchovy z důvodů materiálních nedostatků rodiny, zvláště pak jejich špatných bytových poměrů. NS konstatoval, že důvode em pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou být ý samyy o sobě materiální nedostatkyy rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry. Navíc „chudoba“ nebo nedostatek bydlení jsou řešitelné za pomoci orgánů státu či org gánů územní samosprávy, které stát a orgány územní samosprávy za tímto účelem vytvářejí. t ář jí 27.5.2013 7 PREZENTUJÍCÍ Přístup obcí Úroveň Ú ň bydlení b dl í určuje č j chara h akter kt ži t íh životního způsobu ů b rodiny. di Přestěhování do horších bytový ých podmínek (např. do holobytů), kumulace rodin s p problémy y do jedné lokality y apod. p vede následně k osvojování negativních vzorc ců chování, postojů,prohlubují se specifické hodnoty a normy (důraz na přítomnost, naučená bezmocnost rezignace). bezmocnost, rezignace) Dobrovolná separace bohatých v exkluzivních čtvrtích a vynucená segregace chudých posiluje soc ciální nerovnost a vede k vytváření paralelních l l í h světů ětů a k oslabení l b í soc ciální iál í soudržnosti. dž ti -Enviromentální nespravedlnost (vytváření chudinských enkláv v blízkosti dálnic, skládek, továren apod.). ap ) - Enviromentální rasismus (obec trvala na vyklizení romské rodiny z „dobré adresy“ do vyloučené enklávy i po úhradě dluhů na nájemném a penále, penále zatímco o dlužníky z majoritního etnika ponechávala v centru měst bez re epresivních opatření). 27.5.2013 8 PREZENTUJÍCÍ Aktuální situace v oblasti bydlení - - Přibývá Přibý á dětí vyrůstajících ů t jí í h od d narozeníí v azylových l ý h domech. d h Tyto T t děti dosud nepoznaly stálý domov, d protože jejich matky nemají prostředky pro zajištění stálého bydlení. Jedná se tedy o skryté b d bezdomovectví. t í Obce Ob privatiz i tizují jí bytový b t ý fond f d a azylové l é domy d j k jako zařízení sociálních služeb pln ní funkci sociálního bydlení namísto obcí. Modelovým příkladem může ů být mladá žena s jedním dítětem, která využije azylového dom mu výhradně z důvodu chudoby a nedostupného bydlení. Poz zději se chce vymanit z tohoto systému a úporně (a často ne eúspěšně) hledá partnera, který by jí a dítěti nabídl stálé bydlení. Po P několika letech pobytu v různých azylových domech se setkáv váme s toutéž ženou jako s matkou tří dětí od tří různých mužů, jejíž šance na získání stálého bydlení se snížily na minimum m. Má patnou pověst, přestože není promiskuitní. Sex není pro ni potřebou, ale prostředkem, jak získat partnera s bytem. 27.5.2013 9 PREZENTUJÍCÍ Kazuistika Majetkoprávní M j tk á í odbor db jednoho j d h městského mě t kéh úřadu úř d zaslal l l dne d 1 12. 1. 12 2011 dopis vedoucímu příslušnéh ho OSPOD téhož MěÚ. Informoval v něm, že dne 6. 12. 2011 dojde e v vyklizení bytu matky se dvěma dět i dětmi, kt á v předchozím která ř d h í období bd bí s daným d ý odborem db nespolupracovala ve věci obnov vení nájemního poměru a dluhu na nájemném, který činí za 3 měsíc ce 11.000 Kč a penále. V závěru je žádost o zajištění přítomnosti soc ciálního pracovníka, a to vzhledem k tomu, že se jedná o matku se dvě ěma dětmi. Daný OSPOD se obrátil na krajsk ký úřad jako na metodický orgán se žádostí, jak postupovat a zda je jejich účast při vyklizení nezbytná. Uvedli, že s matkou nikdy ne emuseli řešit závažné problémy v souvislosti s její péčí o děti a že o jejích bytových problémech nebyli informováni. Shodli jsme se, že je e nutné pomoci matce najít azylové bydlení co nejdříve a zajistit, aby děti nebyly aktu vyklizení přítomny. Přítomnost OSPOD by byla neúče elná. 27.5.2013 10 PREZENTUJÍCÍ Metodika KÚ K z r. 2012 -Komise K i pro SPOD zřízené ří é dle dl § 38 zákona ák č 359/1999 Sb. č. Sb koordinují k di jí dle § 38 zákona č. 359/1999 Sb. výkon SPOD na území správního echny subjekty, které se podílejí na obvodu ORP. Měly by oslovit vše zabezpečení b č í bydlení b dl í občanů bč ů v daném d é správním á í obvodu b d (správce ( á bytového fondu - obce, bytová družstva, provozovatele sociálních ubytoven). Je nutné s nimi dohod dnout postup při předcházení vzniku dluhů ů na nájemném a postup při snižování již vzniklého dluhu. Pronajímatelé by měli být požádáni o průběžné zasílání informací na odičem nezletilého dítěte a o krocích, OSPOD o neplacení nájemného ro které učinili. Nezletilé dítě rodiče – neplatiče nájemného - je nutné ou bydlení, proto se na něj zaměřuje považovat za dítě ohrožené ztráto sociálně-právní ochrana dle § 6 od dst. 1 zákona o SPOD. Současně by měli být pronajím matelé seznámení s institutem tzv. zvláštního příjemce příspěvku na a bydlení dle § 24 a § 59 zákona č. 117/1995 Sb. a doplatku na bydleníí dle § 42 zákona č. 111/2006 Sb. 27.5.2013 11 PREZENTUJÍCÍ Spolupráce e Při řešení situace nep platičů nájemného je nutné spolupracovat s oddělením m státní sociální podpory a dávek hmotné nouze příslu ušného úřadu práce z důvodu užití výše uvedeného institu utu zvláštního příjemce, popř. spolupracovat se sociálním pracovníkem městského úřadu. Dlužníkem může být ý rovněžž rodič,, který ý není p příjemcem j dávek SSP ani dávek hmotn né nouze. Je pak možné využít součinnosti se sociálním pracovníkem městského úřadu při hledání pomoci na kompe etentních institucích. 27.5.2013 12 PREZENTUJÍCÍ Poradenstv ví OSPOD na základě ákl dě oznámení á í pronajímatele jí t l o dluhu dl h na nájemném áj é navštíví rodinu dle § 52 zákona č. č 359/1999 Sb. a poskytne rodičům dle § 11 poradenství zaměřené na uplatňování zákonných nároků ( ýži é dávky (výživné, dá k státní tát í sociální iál í podpory p d apod.). d ) V případě ří dě zjištění jiště í dluhů doporučí využití odborné pomoci p v zařízení specializovaném na dluhovou problematiku (na apř. Občanskou poradnu Jihlava), zprostředkuje uzavření splátkov vého kalendáře s pronajímatelem apod. Jestliže OSPOD vyhodno otí bytové poměry rodiny tak, že nájemné neodpovídá majetkovým m poměrům dlužného rodiče, bude na něj apelovat, aby přistou upil na výměnu bytu s cenově dostupnějším nájemným. 27.5.2013 13 PREZENTUJÍCÍ Občanský zákoník V rámci á i poradenství d t í by b měl ěl OSPO OD ověřit, ěřit zda d je j rodič dič informován i f á o ustanoveních občanského zákonííku týkajících se nájmu bytu (§ 685 § 716) - nutnost písemné podo oby nájemní smlouvy včetně náležitostí o užívání a výpoččtu úhrady (§ 686), - právo pronajímatele trv vat na užívání bytu určitým počtem osob a povinnost nájemce oznámit pronajímateli jména osob užívajících byt déle d než dva měsíce (§ 689), - povinnost úhrady poplatku u z prodlení, jestliže nájemce neuhradí nájemné do 5 dnů od jeho splatnosti (§ 697), - oprávnění pronajímatele vypovědět v nájem bez přivolení soudu např. pro rušení dobrrých mravů v domě, z důvodu nezaplacení nájemného a dalších služeb ve výši trojnásobku úhrady apod. (§ § 711), 27.5.2013 14 PREZENTUJÍCÍ Občanský zákoník - nutnost doručení výpovědi nájmu n nájemci - důvod výpovědi, výpovědní lhůta, možnost podá ání žaloby (§ 711) - případy výpovědi nájmu pouzze s přivolením soudu (§ 711a – užití bytu pro potřebu rodiny vlastníka, potřeba veřejného zájmu – oprava domu, domu potřeba a podnikání) - rozdíly mezi náhradním byte em a náhradním ubytováním (§ 712). ) OSPOD by měl doporučit, abyy v případě soudního řízení rodič požádal soud o ustanovení bezplatného právního zástupce dle § 30 o. s. ř. 27.5.2013 15 PREZENTUJÍCÍ Výchovná opatření V případě, že rodič odm mítne součinnost s OSPOD, nekomunikuje s pronajímatelem a s OSPOD, odmítá sdělit, jak bude řešit bytovou situaci v případě vyklizení, vyklizení nezajišťuje náhradní bydlení, neplní zpra acovaný individuální plán a dluh na nájemném nadále narůstá á měl by OSPOD (je-li věcně á, příslušný jako obecní úřad dle § 13) zahájit řízení o napomenutí p rodiče nebo stanovení dohledu nad výchovou. ý Rovněž může podat podně ět k soudu dle § 14 zákona o OSPOD a dle § 178 o. s. ř. k zahájení řízení o uvedených výchovných opatřeních. 27.5.2013 16 PREZENTUJÍCÍ Náhradní ubytování u V případě, že bude provvedeno vyklizení bez bytové náhrady, měl by o tom pron najímatel v časovém předstihu informovat OSPOD. Pracovník OSPOD ověří šetřením v rodině, zda rodiče zajisstili náhradní bydlení. Může nabídnout další pomoc (zprostředkování bydlení v sociální ubytovně, v azylovém domě pro rodiče s dětmi, případně ří d ě umístění í tě í samotné t ého h dítěte dítět do d pěstounské ě t ké péče éč na přechodnou dobu nebo do d ZDVOP na žádost rodičů). 27.5.2013 17 PREZENTUJÍCÍ Děti zajištěny y před vyklizením Jednání s rodiči ve věci vyklizení by mělo být vedeno za účelem zajištění bydlení děte em před výkonem rozhodnutí o vyklizení Nezletilé děti by ne vyklizení. eměly být svědky tohoto úkonu. úkonu Rodiče by měli sami umístit dítě do vhodného náhradního prostředí. prostředí Situace byy tedyy neměla být ý řešena p před vyklizením y předběžným opatřením a um místěním dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, ale jinými formami náhradní péče. Rodiče by měli být vedeni k tomu, aby děti ochránili před psychickým traumatem, který by byl vyvolán jejich přítomností při ři úkonu. úk 27.5.2013 18 PREZENTUJÍCÍ Odmítnutí účasti OSPOD OSPOD by měl odmítnout žádost pronajímatele o účast při samotném aktu vyklizení. Jeho přítomnost bude nadbytečná a neúčelná s ohledem na skutečnost, že vyklizení se nebude týkat dětí, d které již budou zajištěny ještě před samotným úkon nem. Přítomnost OSPOD by byla popřením principů socciálně-právní ochrany dle § 1 zákona ák o SPOD a zásady á d procesní p í ekonomie. k i 27.5.2013 19 PREZENTUJÍCÍ Nezbytnos st předběžného op. Jestliže vyklizení bude pře esto probíhat za přítomnosti dětí, pro něž nemají rodiče e zajištěné náhradní bydlení, vykonavatelé oznámí věc neprodleně n na OSPOD, který provede úkony nezbytné k ochraně o života a zdraví dítěte. V této situaci lze připustit podání návrhu na předběžné opatření dle § 76a o. s. ř. , nebude-li možné věc řešit ji ý způsobem. jiným ů b 27.5.2013 20 PREZENTUJÍCÍ Závěr Sebelepší S b l ší síť íť sociálních iál í h služeb l ž b nezlepší l ší kvalitu k lit života ži t chudých h dý h dětí, které nemají zajištěné stab bilní bydlení. Děkuji za pozornost. pozornost Ivana Matoušková K j ký úř Krajský úřad d Kraje K j Vysočina, V či Jiihl ihlava odbor sociálních věcí mobil.: +420 734 694 485 e-mail: [email protected] 27.5.2013 21 PREZENTUJÍCÍ Mlčenlivost pracovníků sociálních služeb p směrem k OSPOD Petra Zdražilová Lenka Doubravová á Kancelář veřejného ochránce práv Praha, 16.května Praha 16 května 2013 1 www.ochrance.cz Poslání sociálních služeb • Vzájemná j provázanost sociálních služeb a sociálněp právní ochrany dětí (doplňují se, někdy i překrývají, mají ale i odlišné š é cíle) í p v různých ý p předpisech p +p povinnosti ve • Problém – úprava zvláštních právních předpisech (např. trestněprávní) • Dvojkolejnost D jk l j sociální iál í služby l žb a pověření ěř í k výkonu ýk sociálně právní ochrany dětí (hybrid, je nutno najít hranici, což je velmi složité, jaké jsou přínosy pověření?) 2 www.ochrance.cz Povinnosti dle ZoSPOD ● § 10 odst. 4 – případy, kdy se nelze dovolávat mlčenlivosti (povinnost ohlásit, že jde o děti uvedené v § 6, možnost zpětné vazby)– nutno hodnotit individuálně (intenzita a délka trvání ohrožení)! ● § 53 – případy, kdy se nelze dovolávat mlčenlivosti (na výzvu OSPOD sdělit bezplatně údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání dbá á í péče éč o něj) ěj) ● § 59e, § 59k: porušení povinností – přestupek nebo správní delikt (50 tis.), možnost vyvinění („jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila“) 3 www.ochrance.cz Jak ošetřit mlčenlivost? ● §100 ZSS – mlčenlivost a případy případy, kdy lze prolomit ● Úprava ve vnitřních předpisech ● Dohoda s klientem (v případě, že klient s OSPOD spolupracuje v dohodě předávání info vždy ošetřit) ● Dobrá praxe třístranné dohody – lze vymezit i zakázku OSPOD (na co se v práci s rodinou/klientem soustředit) ● Klient není v evidenci OSPOD – poučit ho o tom, tom jaké situace mohou nastat, lze následně řešit ad hoc 4 www.ochrance.cz Případové konference a IPOD ● Záleží na p postavení sociální služby y ((expertní p případová p p konference, konference k Vašemu klientovi) ● Vždy ž nutný ý souhlas klienta (písemně í ě před ř případovou ří konferencí, nebo ho mít ošetřen jjiž ve smlouvě o poskytnutí sociální služby) – pozvání na PK od OSPOD souhlas hl klienta kli nenahrazuje!!! h j !!! ● OSPOD by měl sám aktivně sociální službu, se kterou klient spolupracuje, oslovit, dohodnout si předávání info ( souhlasem (se hl kli t ) příp. klienta), ří formulovat f l t zakázku ká k 5 www.ochrance.cz Navrhované znění §100a zákona o SPOD Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí ● ● ● (1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen na žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně sociálně-právní právní ochrany dětí údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany týkající se osoby, které byla rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložena povinnost požádat o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby jako povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí57). Poskytovatel sociálních služeb je povinen vždy sdělit, zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti smlouvy, popřípadě výpovědní důvod, pokud byla smlouva vypovězena, a zhodnocení průběhu poskytování sociální služby. (2) V případech uvedených v odstavci 1 je poskytovatel sociálních služeb povinen na žádost orgánu sociálněprávní ochrany dětí umožnit pověřeným zaměstnancům tohoto orgánu nahlížet do písemných individuálních záznamů o průběhu poskytování sociální služby vedených podle § 88 písm. f) a umožnit jim pořizovat výpisy a opisy těchto záznamů na náklady orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (3) Poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v § 37 odst. d 2 2, § 48, 48 52 52, 54 54, 57 57, 58 58, 60 60, 60 60a, 62 62, 65 nebo b § 69, 69 je j povinen, i pokud k d nejde jd o případ ří d uvedený d ý v odstavci d i 1 nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-ochrany dětí – ● zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální službu ,,druh a formu p poskytované y sociální služby y a dobu p poskytování, y , zhodnocení p průběhu poskytování p y sociální služby. (4) Účastní-li se zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb jako přizvaná osoba případové konference pořádané podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nebo je-li přizván k jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí zřizované podle zákona o sociálně-právní sociálně právní ochraně dětí, dětí a sdělí přitom údaje údaje, o nichž je jinak povinen zachovávat mlčenlivost, neporuší tím povinnost mlčenlivosti podle § 100. 6 www.ochrance.cz Znění po připomínkovém řízení § 100a Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí ● ● (1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-právní ochrany dětí údaje nezbytné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany týkající se osoby, které byla rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložena povinnost požádat o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby jako povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí57). Poskytovatel sociálních služeb je povinen vždy sdělit, zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti smlouvy, datum ukončení poskytování sociální služby, popřípadě výpovědní důvod, pokud byla smlouva vypovězena, a zhodnocení průběhu poskytování sociální služby. (2) Poskytovatel sociálních služeb, služeb který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v § 37 odst. 3, § 48, 52, 54, 57, 58, 60, 60a, 62, 65 nebo § 69, je povinen, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 1 nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-ochrany dětí – zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální službu, ● druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování, ● zhodnocení průběhu poskytování sociální služby. ● 57) 58) Poskytovatel sociálních služeb má povinnost podle věty první jen v těch případech, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí v žádosti současně uvede, že situaci dítěte a jeho rodiny vyhodnotil podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí58) tak, že se jedná o dítě, na něž se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje. § 12 a 13 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“ 7 www.ochrance.cz POZOR: připravovaná novela ZoSPOD ZoSPOD-změny změny • Pokud povinnost využít odbornou poradenskou pomoc uloží OSPOD – je sociální služba povinna sdělit údaje nezbytné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany + zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti smlouvy, datum ukončení poskytování sociální služby, služby popřípadě výpovědní důvod, důvod pokud byla smlouva vypovězena, a zhodnocení průběhu poskytování sociální služby • V ostatních případech, jde-li o dítě, na které se zaměřuje sociálně právní ochrana (a není-li služba poskytována anonymně), povinnost sdělit orgánu sociálně-ochrany dětí druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování, zhodnocení průběhu poskytování sociální služby 8 www.ochrance.cz Kazuistika ochránce ● Případ p 1: odebrání dětí z rodiny y z bytových y ý důvodů a následně zjištěné nedostatky v péči matky v AD ● Případ p 2: nezletilá matka z mlýna ý v DDÚ a následné hledání vhodné sociální služby ● Případ 3: intenzivní sociální práce s rodinou před možným návratem dětí zpět domů 9 www.ochrance.cz Děkujeme Vám za pozornost. [email protected] d l h [email protected] 10 www.ochrance.cz Dopadynovéprávníúpravyvoblastiopatrovnictví Irena Podivínská, DiS., veřejný opatrovník Města Mělníka Dovolte mi zhodnotit současný stav a porovnat tuto bilanci s možnostmi, které by nám měl přinést nový občanský zákoník. Vím, že možná bude mé hodnocení současného stavu někomu připadat značně kritické, avšak vycházím opravdu ze své desetileté praxe, a vlastně nejen své, ale i 50 veřejných opatrovníků z celé republiky, kterým tímto děkuji, že jakožto respondenti odpověděli na otázky k problematice opatrovnictví v minivýzkumu, který jsem realizovala v lednu tohoto roku. Současný stav Z obecného hlediska lze problematiku opatrovnictví zhodnotit tak, že centrálním bodem celého soudního řízení nebývá na prvním místě zájem osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům je dotčena. Dochází k nadužívání institutu omezení či zbavení ve způsobilosti k právním úkonům. Obecně lze také hodnotit, že v České republice je malá informovanost o možnostech předcházení ustanovení tohoto institutu. Prezentace výkonu funkce opatrovníka fyzickou i právnickou osobou srozumitelnou formou je ve společnosti naprosto zanedbána. Malá informovanost však není pouze u občanů, dotýká se i soudců (nezabývajících se přímo touto problematikou), advokátů, odborné veřejnosti a opatrovanců. Úprava hmotněprávní i procesní je nedostatečná. Procesní úprava změny způsobilosti k právním úkonům by měla být změněna již u návrhu na zahájení řízení. Zde může podat návrh kdokoliv a není vymezena síla důkazů, kterou musí splňovat pro doložení takovéhoto návrhu. Vyšetřovaným osobám je ustanoveno právní zastoupení ze strany advokáta, avšak jde pouze o formální akt, nikoliv o dostatečnou důraznost při hájení práv vyšetřovaného a komunikace s ním bývá nulová. V průběhu soudního řízení dochází k nedostatečné informovanosti vyšetřovaného, často je mu odepírána přítomnost u jednání či doručování rozhodnutí. Znalecký posudek bývá mnohdy vypracován pouze na základě výpisu z dokumentace praktického lékaře a běžného rozhovoru s vyšetřovaným. Chybí rozsáhlejší studování předchozího a současného života vyšetřovaného z více zdrojů, které by soudnímu znalci utvořilo ucelený obraz způsobu života vyšetřovaného. Někteří soudci nedostatečně hodnotí důkazy a jejich provádění omezují na zprávy od lékařů a soudního znalce, případně výpis z katastru nemovitostí. Soudní znalci nejsou v mnoha případech zváni k řízení před soudem a jejich posudky bývají nekriticky přijímány soudci, následně hodnoceny pouze formálně. V současné době je naprostá absence mechanismu nařizujícího přezkum nutnosti omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v určitém časovém horizontu. Z hlediska hmotněprávního chybí jakákoliv alternativa k omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům. Neuplatňují se zásady omezení v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, aby byl chráněn zájem dotčené osoby. Zcela automatickou návazností na úpravu způsobilosti k právním úkonům je ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických práv, apod. Z hlediska ustanovení opatrovníka je zde absence kritérií pro výběr takovéto osoby, tj. jednotně stanovená pravidla pro celou republiku. Mezi opatrovancem a opatrovníkem může docházet ke střetu zájmů. Když už je opatrovník ustanoven, není zde žádný relevantní výčet postavení, práv a povinností opatrovníků. Neexistuje systém efektivní kontroly opatrovníků ze strany soudu, v mnoha případech jde o formální akt. Není zakotvena povinnost respektovat přání opatrovance a jednat tak v jeho prospěch. Neexistuje kvalifikační předpoklad pro fyzické osoby ani veřejné opatrovníky, který by stanovil minimální možné dosažené vzdělání, ale ani vzdělávání následné. Z provedených analýz v rámci teoretického základu pro výkon opatrovnictví i provedeného dotazníkového šetření u fyzických osob a veřejných opatrovníků vyplývá, že stav je vážný. Je nezbytné přijetí legislativních změn v rámci této problematiky, které upraví, jak procesní, tak i hmotně právní oblast. Opatrovanci potřebují fungující systém, který jim bude garantovat adekvátní právní zastoupení v procesu změny způsobilosti k právním úkonům a stanovení podmínek, za kterých k tomuto dojde. Nezbytně nutná je úprava délky omezujících opatření a jejich rozsah, který bude pravidelně přezkoumáván. Opatrovníci k výkonu své funkce potřebují 1 nejen změny legislativní, které by jim jejich činnost zaštítily, ale především stanovení podrobného rozsahu práv a povinností. Zavést by se mělo také vzdělávání v rámci minimálního penza informací z oblasti právní, sociální a psychologické, a to zejména pro opatrovníky z řad fyzických osob. U opatrovníků veřejných by mělo dojít k určení minimální výše dosaženého vzdělání a vymezení oborů, v nichž toto vzdělání bude uznatelné. Co by se mělo změnit pohledem Nového občanského zákoníku Od 1. 1. 2014 nabývá účinnosti Nový občanský zákoník (pozn. zkratka NOZ), který by měl výrazným způsobem změnit pojetí opatrovnictví. Jde o výrazné změny, které ovlivní život, jak opatrovanců, tak opatrovníků. Svéprávnost je nový pojem NOZ, který nahrazuje dříve užívaný pojem „způsobilost k právním úkonům“. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy dovršením 18. roku věku, což se nemění. Z pohledu Nového občanského zákoníku lze problematiku opatrovnictví zhodnotit tak, že centrálním bodem celého soudního řízení se stává osoba, jejíž svéprávnost má být dotčena. I přes to, nebo možná právě proto, že dosavadní praxe prokazovala časté využívání institutu úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům, byl v Novém občanském zákoníku zcela vypuštěn. Osoby, podle dosavadních právních předpisů zbavené způsobilosti k právním úkonům, budou ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku považovány za osoby omezené ve svéprávnosti. Rozsah omezení svéprávnosti v těchto případech bude dán ustanovením § 64, kdy budou moci samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Toto opatření je prvním z těch, která mají vést k zamezení nadužívání institutu omezení a předchozího zbavení ve svéprávnosti. Se zavedením těchto možností bude jistě souviset i zvýšení informovanosti o možnostech předcházení ustanovení institutu omezení svéprávnosti. Nesmíme se však domnívat, že by to měli činit pouze centrální orgány státní správy, myslím si, že zde by měli osvětově působit zejména opatrovníci veřejní, kteří přicházejí v první řadě při návštěvách a kontrolách do styku s opatrovníky z řad fyzických osob. Prezentace výkonu funkce opatrovníka fyzickou i právnickou osobou srozumitelnou formou je nezbytná. Vzhledem k tomu, že s novou právní úpravou bude nutné projít odbornou přípravou, zvýší se informovanost u odborníků, tj. soudců, advokátů, odborné veřejnosti a opatrovanců. Nová právní úprava zvyšuje i připravenost hmotněprávní a procesní. Omezení způsobilosti k právním úkonům stanovené podle dosavadních právních předpisů se považuje ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku za omezení svéprávnosti a člověk je způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy. Jak jsem již uvedla, Nový občanský zákoník zrušil institut úplného zbavení, a vzhledem k umožnění podpory, institut omezení svéprávnosti považuje za krajní řešení. Nově k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká. Důvodem by měl být tedy stav, kdy mu hrozí jinak závažná újma a nepostačí k zajištění jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Na principu tzv. subsidiarity je tedy upřednostněno vyčerpání předchozích možností. Omezení svéprávnosti musí být prokazatelně pro člověka přínosem a výhody z tohoto opatření plynoucí musí převážit nad nevýhodami. Nově musí být soud v osobním kontaktu s člověkem, o kterém rozhoduje, brát v úvahu jeho osobní jedinečnost a respektovat jeho práva. Soud musí vyvinout potřebné úsilí k zjištění názoru člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. To, že má člověk obtíže se dorozumívat, nemůže být samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti. Formulace omezení v rozsudku bude znít v duchu: „Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém není schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.“ Soud vezme v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Tato formulace směřuje k negativnímu vymezení omezení v rozsudku, takže soud uvede konkrétní a konečný výčet úkonů, které člověk není oprávněn činit. Toto musí být nepochybně prokázáno, a to především z hlediska dopadu této skutečnosti na schopnosti omezené osoby postarat se o své záležitosti. Pro omezení způsobilosti právně jednat nebude rozhodující „deficit“ schopností člověka, ale závažnost vlivu „deficitu“ na vlastní život člověka a tedy nutnost zasahovat do jeho základních práv. Rozsah omezení je nově zakotven limitem pro maximální rozsah omezení a to, že rozhodnutí o omezení svéprávnosti nikdy nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat 2 v běžných záležitostech každodenního života. Svéprávnost bude omezována jen na určitou dobu, a to nejdéle na tři roky. Uplynutím stanovené doby právní účinky omezení zanikají, pokud soud před uplynutím stanovené doby nezahájí řízení o prodloužení doby omezení. V takovém případě právní účinky původního rozhodnutí trvají až do vydání nového rozhodnutí, maximálně však jeden rok. O omezení svéprávnosti může soud rozhodnout také pouze v souvislosti s určitou záležitostí a na dobu nutnou pro její vyřízení. Osoby, které mají způsobilost upravenou před účinností nového zákona, automaticky s jeho účinností získají omezení svéprávnosti na dobu tří let ode dne nabytí účinnosti nového zákona. Nová právní úprava v určitých případech výslovně přiznává platnost i právnímu jednání člověka s omezenou svéprávností. V případě, že opatrovanec jednal samostatně, kdy nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, pouze pokud mu působí újmu. Jednání bez opatrovníka je platné také tehdy, pokud jej opatrovník schválí nebo pokud své právní jednání schválí sám jednající poté, co nabyl svéprávnosti. Zcela automatickou návazností na úpravu způsobilosti k právním úkonům je v současné době ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických práv, apod. Nový občanský zákoník toto řeší, a to v případě uzavírání manželství tak, že omezení svéprávnosti neznamená automatické omezení uzavřít jej. Soud musí výslovně rozhodnout, že omezení svéprávnosti se vztahuje také na schopnost uzavřít manželství. Pokud se omezení svéprávnosti vztahuje i na uzavření sňatku, nelze jej uzavřít ani s přivolením soudu. Jedinou možností by bylo, že soud by svéprávnost v této oblasti vrátil. Došlo-li k uzavření manželství, přestože omezení svéprávnosti se vztahuje i na uzavření manželství, soud jej prohlásí za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, nebo i bez návrhu. Manželství však nemůže být prohlášeno za neplatné, pokud bylo počato dítě, které se narodilo živé. V případě rodičovské zodpovědnosti se její trvání a rozsah může změnit jen na základě rozhodnutí soudu. Pokud je člověk soudem omezen v rodičovské odpovědnosti, výkon jeho rodičovské odpovědnosti je po dobu omezení pozastaven. Může být však rozhodnuto o zachování výkonu péče o dítě a osobního styku s dítětem. Z hlediska hmotněprávního nová právní úprava přináší další možnosti zamezující nadužívání institutu omezení svéprávnosti založených na modelu podpory, a to předběžné prohlášení a nápomoc při rozhodování, která předcházejí změně svéprávnosti, tedy schopnosti zletilé osoby právně jednat. Předběžné prohlášení umožňuje komukoliv z nás, v případě očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, možnost projevit svou vůli, jak mají být naše záležitosti spravovány či kdo je má spravovat. Nápomoc při rozhodování se poskytuje na základě smlouvy mezi podporovaným a podpůrcem. Jejím smyslem je poskytnout podporu osobě, které duševní postižení působí potíže při rozhodování, aby mohla být zachována plná svéprávnost, bez ustanovení opatrovníka. Dohoda o zastoupení členem domácnosti se uplatní, na rozdíl od nápomoci při rozhodování tam, kde duševní porucha člověku brání právně jednat a nemá jiného zástupce. V případě zastoupení členem domácnosti zákon stanovuje konkrétní okruh osob, které jsou oprávněné zastupovat dospělého člověka nezpůsobilého právně jednat. Těmito osobami jsou potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která s ním žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. Z hlediska ustanovení opatrovníka je doposud absence kritérií pro výběr takovéto osoby. Nová právní úprava již osobu opatrovníka řeší. Nejprve bude soud zjišťovat, zda člověk učinil v minulosti předběžné prohlášení o tom, kdo se má v případě jeho nezpůsobilosti stát opatrovníkem. Neučinil-li člověk v minulosti předběžné prohlášení, má právo navrhnout svého opatrovníka během řízení z okruhu blízkých osob a soud tuto osobu, souhlasí-li s tím, jmenuje opatrovníkem. Pokud opatrovanec nikoho nenavrhne či navrženou osobu není z objektivního důvodu možné ustanovit, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, jestliže prokáže dlouhodobý a vážný zájem o opatrovance. Není-li možné jmenovat blízkou osobu, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem. Nebyla-li soudem nenalezena žádná vhodná osoba, kterou by ustanovil opatrovníkem, jmenuje veřejného opatrovníka. Zde již nová právní úprava upřesňuje více. Veřejným opatrovníkem se rozumí obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu. Zákon výslovně určuje, že jmenování veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas. Konečně se tak předchází situacím, ke kterým doposud docházelo, kdy se obce odvolávaly proti svému jmenování. Institut veřejného opatrovníka je po vyčerpání všech předchozích možností poslední šancí k zajištění práv a potřeb 3 opatrovanců, z čehož logicky vyplývá, že není možné se opatrovnictví vzdát. Otázkou stále zůstává, zda příslušná ministerstva budou řešit i vlastní podstatu toho, proč obce opatrovnictví odmítají, jestliže dávají obcím povinnost jej přijmout. Ruku v ruce s novou legislativou by měla přijít i opatření zajišťující obcím možnost personálně a materiálně opatrovnictví vykonávat. Tuto situaci by měl řešit zvláštní zákon, který připravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR a měl by řešit veřejného opatrovnictví, neboť na něj odkazuje i § 471 odst. 2 nového občanského zákoníku. Vlastní výkon opatrovnictví pak doznal změnu ještě v možnosti opatrovníka pověřit dalšího zástupce, vyžaduje-li to nutná potřeba. Opatrovník tak může řešit situaci, kdy nežije v blízkosti opatrovance a tento například užívá sociální služby. Za výběr vhodné osoby pak zodpovídá opatrovník. Jde o logické opatření, kdy opatrovník pověří např. poskytovatele sociální služby. Výrazným posunem od dosavadní právní úpravy je stanovení základních pravidel pro výkon opatrovnictví. Od typického paternalistického přístupu, kdy člověk s postižením je objektem péče a ochrany došlo k posunu k modelu podpory, kdy je respektována individualita člověka s postižením a jeho nárok na asistenci a přiměřenou úpravu prostředí, aby mohl plně realizovat všechna svá práva. Hlavní úlohou opatrovníka bude nadále starat se o naplnění práv opatrovance, ochrana jeho zájmů, zájem o jeho zdravotní stav, k čemuž s ním musí udržovat vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelný kontakt a projevovat o opatrovance skutečný zájem. Opatrovník musí vycházet z názoru a přání opatrovance. Opatrovník při plnění svých povinností naplňuje právní prohlášení opatrovance a dbá jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje jeho záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů opatrovance. Po ustanovení opatrovníka již Nový občanský zákoník řeší i jeho práva a povinnosti, včetně překročení těchto práv a povinností ze strany opatrovníka i opatrovance. Vždy je prioritní zájem osoby s omezenou svéprávností. Existovat bude již i systém kontroly opatrovníků ze strany soudu. Došlo k zakotvení povinnosti respektovat přání opatrovance a jednat tak v jeho prospěch. Kvalifikační předpoklady pro fyzické osoby a veřejné opatrovníky by pak měl řešit zákon o výkonu opatrovnictví, který je v přípravě. Nový občanský zákoník zavádí možnost ustanovení opatrovnické rady, a to z důvodu vyšší ochrany práv opatrovance. V takovém případě má osoba omezená ve svéprávnosti opatrovníka a opatrovnickou radu složenou z osob z jeho nejbližšího okolí. Toto má doplnit a vyvážit činnost opatrovníka, zprůhlednit činnost opatrovníka, umožnit kontroly jeho činnosti a poskytovat platformu zainteresování pohledu většího počtu lidí. Lze tedy říci, že pokud nebude odložena účinnost Nového občanského zákoníku a povede se připravit a uvést v život zákon o výkonu opatrovnictví, dozná opatrovnictví výrazných změn a lze předpokládat, že i opatrovníci zaznamenají zvýšení kreditu své práce. Opatrovanci by měli být chráněni fungujícím systémem, který jim bude garantovat adekvátní právní zastoupení v procesu změny svéprávnosti a stanovení podmínek, za kterých k tomuto dojde. Je stanovena i délka omezujícího opatření a jeho rozsah bude v rozsudku vymezen soudem, který jej pravidelně přezkoumá. S připravovaným zákonem o opatrovnictví lze předpokládat i zaštítění veřejných opatrovníků centrálními orgány, potřebné vzdělávání z oblasti právní, sociální a psychologické, a to zejména i pro opatrovníky z řad fyzických osob. 4 Dopady y nové právní úpravy v oblasti opatrovnictví Praha, 16. května 2013 Irena Podivínská, DiS. veřejný opatrovník Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Centrálním bodem soudního řízení není ál í b d d íh ří í í osoba, jejíž způsobilost je dotčena. Nadužívání institutu omezení a zbavení ve p p způsobilosti k právním úkonům. Velmi nízká možnost a informovanost o možnostech předcházení ustanovení těchto možnostech předcházení ustanovení těchto institutů. P Prezentace výkonu funkce opatrovníků t ýk f k t íků naprosto zanedbána. Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Nedostatečná úprava opatrovnictví v procesní p i hmotněprávní rovině. Právní zastoupení osoby dotčené řízením o změně způsobilosti k právním úkonům plní změně způsobilosti k právním úkonům plní pouze formální akt. Minimální je komunikace s touto osobou ze strany právního zastoupení v b á íh í řízení a nedostatečnou je u důraznost při hájení práv vyšetřovaného. Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Nedostatečná informovanost vyšetřovaného v d č ái f š ř éh průběhu řízení. Znalecký posudek je často sumarizací výpisu z p dokumentace praktického lékaře a běžného rozhovoru s vyšetřovaným. Chybí rozsáhlejší studování předchozího a Chybí rozsáhlejší studování předchozího a současného života vyšetřovaného z více zdrojů pro ucelenost obrazu o způsobu života pro ucelenost obrazu o způsobu života vyšetřovaného. Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Nedostatečné opatřování a hodnocení p podkladů o životě osoby, o jejíž právní y j j p způsobilost se jedná. Naprostá absence mechanismu nařizujícího Naprostá absence mechanismu nařizujícího přezkum nutnosti omezení/zbavení ve způsobilosti k PÚ. ů bl k Ú Absence časového horizontu tohoto institutu. Absence časového horizontu tohoto institutu. Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Z hlediska hmotněprávního chybí alternativa k p omezení/zbavení ve způsobilosti k PÚ. Automatickou návazností na změnu způsobilosti k PÚ je ztráta politických práv způsobilosti k PÚ je ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických práv, apod. Absence širších kritérií pro výběr osoby Absence širších kritérií pro výběr osoby opatrovníka. Analýza současného stavu legislativy Analýza současného stavu legislativy Neexistuje systém efektivní kontroly p j y opatrovníků, často jde o formální akt ze strany soudu. Neexistuje kvalifikační předpoklad pro Neexistuje kvalifikační předpoklad pro opatrovníky – z řad fyzických osob i veřejných opatrovníků íků Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Účinnost Nového občanského zákoníku Ú od 01. 01. 2014. SVÉPRÁVNOST jako nový pojem nahrazující „způsobilost k právním úkonům způsobilost k právním úkonům“. Centrálním bodem soudního řízení se STÁVÁ osoba, jejíž svéprávnost je dotčena. Zbavení svéprávnosti JIŽ NENÍ PŘÍPUSTNÉ Zbavení svéprávnosti JIŽ NENÍ PŘÍPUSTNÉ. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Institut omezení svéprávnosti se považuje za krajní I i í é á i ž j k j í řešení. Osoby doposud zbavené svéprávnosti SE STÁVAJÍ O b d d b é é á ti SE STÁVAJÍ OSOBAMI S OMEZENOU SVÉPRÁVNOSTI s účinností NOZ a to v nejširším možném pojetí NOZ, a to v nejširším možném pojetí. Osoba s omezenou svéprávností může samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Omezení svéprávnosti musí předcházet využití p p y podpůrných opatření na základě principu subsidiarity. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Model podpory: d l d 1. Předběžné prohlášení – projevení vlastní vůle v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat. 2. Nápomoc při rozhodování – p p smluvní ujednání j mezi podporovaným a podporovatelem se zachováním plné svéprávnosti, bez ustanovení opatrovníka. p dohoda v 3. Zastoupení členem domácnosti – rámci vymezeného okruhu osob v případě, kdy p p j duševní porucha brání člověku právně jednat. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku O Omezení svéprávnosti musí být pro dotčeného í é á i í bý d č éh přínosem a výhody musí převažovat nad nevýhodami. Rozhodování o omezení svéprávnosti – R h d á í í é á ti řízení: ří í 1. Soud musí být v osobním kontaktu s posuzovaným. 2. Soud musí vyvinout potřebné úsilí k zjištění názoru d í ř b é ú lí k š ě í á posuzovaného. 3 Soud uvede konkrétní a konečný výčet úkonů, které 3. S d d k k ét í k č ý ýč t úk ů kt é člověk není oprávněn činit. 4 V rozhodnutí o omezení svéprávnosti je okamžitě 4. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti je okamžitě určen i opatrovník. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Je stanoven maximální rozsah omezení – i ál í h í člověk nikdy nesmí být zbaven práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Je stanovena maximální doba omezení p max. 3 roky. y svéprávnosti – Osoby omezené ve svéprávnosti před účinností NOZ od této doby spadají do této účinností NOZ od této doby spadají do této lhůty automaticky. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Jednal‐li opatrovanec d l li samostatně, ač nemohl, ě č hl lze prohlásit toto právní jednání za neplatné, POUZE pokud mu působí újmu. ů Soud musí VÝSLOVNĚ rozhodnout o omezení svéprávnosti ve smyslu uzavření manželství a p rodičovské zodpovědnosti. I při omezení rodičovské odpovědnosti může být rozhodnuto o zachování výkonu péče o být rozhodnuto o zachování výkonu péče o dítě a osobního styku s dítětem. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku NOZ řeší již OSOBU OPATROVNÍKA: ř ší již Í 1. Osoba určená v předběžném prohlášení – p p nutnost prošetření soudem, zda je určena. 2 Blízká osoba 2. Blízká osoba – není.li učiněno předběžné není li učiněno předběžné prohlášení …má právo člověk v průběhu řízení navrhnout svého opatrovníka řízení navrhnout svého opatrovníka. 3. Veřejný opatrovník – obec, kde má opatrovanec t b dliště J bydliště. Jmenování NENÍ á í NENÍ VÁZÁNO NA SOUHLAS OBCE. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku Stanovení základních pravidel pro výkon St í ákl d í h id l ýk opatrovnictví – posun od paternalistického přístupu k modelu podpory s respektováním přístupu k modelu podpory s respektováním autonomie člověka. Nastavení práv a povinností opatrovníků Nastavení práv a povinností opatrovníků. Nastavení podmínek správy majetku. Nastavení systému kontroly ze strany soudu i Nastavení systému kontroly ze strany soudu i opatrovnické rady. PŘÍPRAVA ZÁKONA O OPATROVNICTVÍ na který PŘÍPRAVA ZÁKONA O OPATROVNICTVÍ, na který NOZ odkazuje. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku OPATROVNICKÁ RADA: OPATROVNICKÁ RADA ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ Důvodem zřízení je vyšší ochrana práv opatrovance. Osoba omezená ve svéprávnosti má v takovém případě opatrovníka a opatrovnickou radu. O ustavení rady může požádat opatrovanec nebo osoba jemu blízká. Opatrovník do třiceti dnů od obdržení žádosti svolá schůzi, na níž pozve opatrovance a všechny blízké osoby které jsou mu známy Schůze se může opatrovance a všechny blízké osoby, které jsou mu známy. Schůze se může zúčastnit kdokoli z okruhu lidí kolem opatrovance, a to i pokud nebyl pozván. Nesvolá‐li schůzi včas opatrovník, svolá ji soud. Člen opatrovnické rady je volen na dobu neurčitou. Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady. Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok a přizve na zasedání opatrovance i opatrovníka. Zápis se pořizuje a doručuje se opatrovníkovi a soudu. Opatrovnická rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jmění opatrovance a k vyúčtování jeho správy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka za správu jmění. Opatrovník ze zákona nesmí bez souhlasu opatrovnické rady rozhodnout o Opatrovník ze zákona nesmí bez souhlasu opatrovnické rady rozhodnout o některých důležitých věcech. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku ZÁKON O OPATROVNICTVÍ by měl řešit: ZÁKON O OPATROVNICTVÍ b ěl ř šit ‐ Rámcové vymezení opatrovnictví. ‐ Definování podmínek výkonu opatrovnictví, zejména Definování podmínek výkonu opatrovnictví zejména pro obce. ‐ Povinnost vzdělávání pro opatrovníky. Povinnost vzdělávání pro opatrovníky. ‐ Financování opatrovnictví. ‐ Odpovědnost opatrovníka a možnost jeho pojištění. p p j p j ‐ Smlouvy, povinnosti a práva podpůrců. ‐ Umožnění a nastavení pravidel opatrovnictví ze strany p p y nestátních neziskových organizací v případě jejich zájmu. DĚKUJI ZA POZORNOST DĚKUJI ZA POZORNOST Irena Podivínská, DiS. tel.: 315 635 334, 603 786 174 e‐mail: [email protected] Městský úřad Mělník Odbor sociálních věcí a zdravotnictví nám. Míru 1 á Mí 1 276 01 Mělník Psychiatrická péče v nové Psychiatrická péče v nové legislativě g Prim. MUDr. Petr Hromada‐CPP PL Havl. Brod MUDr. Jaromír Mašek‐ředitel PL Havl. Brod Nové zdravotnické zákony Nové zdravotnické zákony • 372/2011 372/2011 Sb., o zdravot. službách a podmínkách Sb d t l žbá h d í ká h jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) • 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách • 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě • 298/2011 Sb. + 369/2011 Sb., kterými se mění / / , ý zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravot. pojištění Z č 372/2011 Sb upravuje: Z.č. 372/2011 Sb. upravuje: • obecná pravidla poskytování ZS (§ b á idl k t á í ZS (§ 1 až § 1 ž § 27) • práva a povinnosti pacienta (§ 28 až § 30) • informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených ZS informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených ZS (§ 31 až § 33) • poskytování ZS se souhlasem (§ 34 + § 35) • poskytování ZS bez souhlasu (§ 38, § 40) • použití omezovacích prostředků (§ 39) • práva a povinnosti poskytovatele (§ á i ti k t t l (§ 45 až § 45 ž § 51) • zdravotnická dokumentace (§ 52 až § 69) postup při úmrtí (§ 83 až § 83 až § 92) • postup při úmrtí (§ • stížnosti (§ 93 až § 97) • hodnocení kvality a bezpečí ZS (§ y p (§ 98 až § § 106)) Oprávnění k poskytování ZS Oprávnění k poskytování ZS • pro pro všechny poskytovatele ZS na území ČR platí všechny poskytovatele ZS na území ČR platí jednotná pravidla pro získání oprávnění k poskytování ZS (registrace) • o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje krajský úřad = správní úkon rozhoduje krajský úřad správní úkon • přechodné období pro léčebnu k získání oprávnění poskytovatele ZS trvalo do 31.3.2013, ale požádat k t t l ZS t l d 31 3 2013 l žád t bylo nutné do 30.6.2012 • oprávnění poskytovatele nezakládá automaticky nárok na smlouvu se zdravotní pojišťovnou Nová terminologie Nová terminologie • nikoli „nemocný nikoli nemocný“, ale „pacient ale pacient“ • „zdravotnické zařízení“ = prostory (budovy) • „poskytovatel ZS“ = fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování ZS p p y • „individuální léčebný postup“ = poskytování ZS, včetně jednotlivých zdravotních výkonů v logické a včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi (diagnostická rozvaha, návrh léčby, léčebně rehabilitační péče, doporučení dalšího postupu, léč b ý ži ) průběžné záznamy ve zdravotnické ůběž é á d t i ké léčebný režim) – dokumentaci (lékařské vizity, epikrízy) Souhlas s poskytováním ZS Souhlas s poskytováním ZS • ZS lze poskytovat pouze se svobodným a l k b d ý informovaným souhlasem pacienta • písemná forma souhlasu je povinná u h it li hospitalizace, u ZS podle zákona č. 373/2011 ZS dl ák č 373/2011 Sb., nebo pokud tak určí poskytovatel (ECT) • ZS bez souhlasu pacienta lze poskytovat za podmínek stanovených z č 372/2011 Sb (§ podmínek stanovených z.č. 372/2011 Sb. (§ 38 až § 40) Souhlas u nezletilého nebo nesvéprávného pacienta (§ 35) • ZS ZS se poskytují nezletilému pacientovi s jeho souhlasem tehdy, pokud je se poskytují nezletilému pacientovi s jeho souhlasem tehdy pokud je projevený souhlas adekvátní jeho rozumovým schopnostem. Nově po úpravě nutný v ostatních případech souhlas pouze jednoho z rodičů. ýp p ý p p , Obdobný postup u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům, souhlas rodiče nahrazuje souhlas opatrovníka. Stávající formulace zákona je však nejednoznačná a zatím nejednotně vykládaná! • Jde‐li o zdravotní služby, které spočívají v neodkladné péči podle §38, odst. 4, nebo v akutní péči a souhlas opatrovníka nelze získat bez d b k í éč hl ík l ík b zbytečného odkladu, rozhodne o jejich provedení zdravotnický pracovník. Hospitalizace bez souhlasu (§ 38) Hospitalizace bez souhlasu • nařízené soudem: naří ené so dem – ochranné léčení ústavní – vyšetření zdravotního stavu podle TŘ nebo OSŘ • hlášené soudu do 24 hodin – pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze li á k é látk k dh b i t b j h k lí l odvrátit jinak – zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas neumožňuje, aby vyslovil souhlas – informovat osobu blízkou nebo Policii ČR ‐ ale není lhůta • jiné je nařízena izolace karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně – je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví – u pacienta nezletilého nebo nesvéprávného je podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání zneužívání nebo zanedbávání Zdravot péče bez souhlasu (§ 38) Zdravot. péče bez souhlasu • léčb léčba vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího áž é d š í h k d b dů l dk j jíh neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta p • neodkladná zdravotní péče, pokud zdravotní stav neumožňuje pacientovi souhlas vyslovit • zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví nezletilého nebo nesvéprávného pacienta • pokud je u nezletilého nebo nesvéprávného pacienta podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání Omezovací prostředky (§39) Omezovací prostředky • poprvé zakotveno v zákoně é k t ák ě • p praxe v léčebně zatím beze změny ‐ y Standard • do budoucna možná budou nutné administrativní změny u nezletilých a nesvéprávných pacientů změny u nezletilých a nesvéprávných pacientů hospitalizovaných se souhlasem zákonného zástupce: – hlásit soudu do 24 hodin každé omezení i u pacienta hospitalizovaného se souhlasem zákonného zástupce – hlásit zákonnému zástupci každé omezení pacienta a učinit hlásit zákonnému zástupci každé omezení pacienta a učinit o tom záznam do zdravotnické dokumentace, který podepíše zákon. zástupce a zdravot. pracovník Nahlížení do zdravot. dokumentace bez písemného souhlasu pacienta – osoby v přípravě na výkon zdravotnického povolání b ří ě ýk d t i kéh lá í (pacient musí být informován a může zakázat – ale nemusí to dávat písemně) – osoby provádějící hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb – zaměstnanci poskytovatele (nezdravotníci) v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání a z důvodu splnění úkolů podle z.č. 372/2011 Sb. a jiných právních předpisů (např. zaměstnankyně sekretariátu ředitele, včetně ( p y podatelny a výpravny, archivu…) Zákon č 373/2011 Sb Zákon č. 373/2011 Sb. • zdravotní služby poskytované za zvláštních podmínek d t í l žb k t é lášt í h d í k – např. terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie, změna pohlaví u transsexuálních pacientů, psychochirurgické výkony – nutný písemný souhlas pacienta + souhlasné stanovisko odborné ý í ý hl hl é k db é komise ustavené Ministerstvem zdravotnictví ČR • ověřování nových léčebných postupů a metod ů • posudková péče + pracovnělékařské služby posudková péče + pracovnělékařské služby • lékařské ozáření a klinické audityy • ochranné léčení Ochranné léčení (OL) Ochranné léčení (OL) • pacient pacient musí být prokazatelně seznámen se svými musí být prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi při výkonu OL • jasná pravidla pro restrikce a omezení osobní svobody pacienta v rámci léčebného režimu • jasná pravidla pro udělení propustky • útěk pacienta hlásit do 24 hodin soudu, který OL nařídil • Podstatné změny již dříve dle novely Trestního zákoníku – délka ÚOL. zákoníku délka ÚOL. Zákon 374/2011 Sb. o Zdravotnické záchranné službě • Nově Nově transport do nejbližšího zdravotnického zařízení transport do nejbližšího zdravotnického zařízení adekv. potížím pacienta • Ruší fakticky definitivně vyhlášku o Spádových y y p ý oblastech PL Další související úpravy Další související úpravy • Status psychiatrických léčeben – Od 1.7.2013 změna názvu na Psychiatrické y nemocnice – Výběrové řízení na poskytování akutní péče Výběrové řízení na poskytování akutní péče – PL Bohnice přechází pod Město Praha, změna zřizovatele zřizovatele • Reforma psychiatrické péče, nejasná budoucnost, ve hře omezení počtu lůžek, event. zrušení celých ústavů ý Další související úpravy Další související úpravy • Presidentská amnestie z 1.1.2013 – Příliv pacientů do léčebných ústavů bez valné p ý motivace k léčbě na podkladě nařízených ÚOL, blokování lůžek pro akutní pacienty p p y Další související úpravy Další související úpravy • Plánované změny v Občanském zákoníku, y p p změny v oblasti posuzování způsobilosti k právním úkonům • Tlak Evropské Unie Tlak Evropské Unie Dopady finanční krize a úsporných opatření • Snížené úhrady ze strany zdrav. pojišťoven dle y yp Úhradové vyhlášky pro rok 2013 na všech úrovních psych. péče. • Ekonomická hrozba pro menší psych. lůžková Ekonomická hrozba pro menší psych lůžková zařízení, ale i ambulance • Pro pacienty redukce invalidních důchodů, skryté i přiznané rehospitalizace k potvrzení skryté i přiznané rehospitalizace k potvrzení jejich oprávněnosti Jaká je praxe? Jaká je praxe? • Přes patrně dobře míněné kroky vlády je v tuto chvíli situace poněkud ř ě d bř í ě é k k lád h íl ěk d nepřehledná a nejistá, i vzhledem k dalším vyhlídkám… p y ý y p p • Vedou se spory o výkony u osob s omezením způsobilosti k právním úkonům i o jejich další status • Je ohrožena existence zdravotnických zařízení na všech úrovních, ať přímo, vypovězením registrace nebo nepřímo ekonomickou likvidací vypovězením registrace, nebo nepřímo, ekonomickou likvidací • V tuto chvíli trpí psychiatrická péče nedostatkem volných lůžek, pro dlouhodobě hospitalizované pacienty není připraveno dostatečné sociální zázemí • Otázka politického vlivu na další vývoj, reforma byla nutná (!), není ale zřejmé jak s ní bude naloženo za rok! zřejmé, jak s ní bude naloženo za rok! • Nesporně správné kroky sráží jiné kroky nedotažené, chybně motivované nebo špatně formulované Doporučení??? • Nezbláznit se… Nemáte jistotu, že zákony umožní vaši • Nemáte jistotu, že zákony umožní vaši léčbu… • Příjemný den… j ý Nový N ý občanský bč ký zákoník ák ík – změny v oblasti bydlení a jejich očekávané dopady na seniory Mgr. g Kristýna ý Krušinská,, Mgr. g Petra Skuhrová REMEDIUM Praha občanské sdružení Konference „Důsledky Důsledky sociální reformy a změn v právních předpisech na práci sociálních pracovníků“ 17 5 2013 17.5. 2013, Praha I. Aktuální potíže seniorů v oblasti bydlení II. Změny a dopady nového občanského zákoníku Aktuální Akt ální potíže seniorů v oblasti bydlení - zvyšování nájemného - výpověď z nájmu - vyúčtování služeb - přechod nájmu - výměna bytů - změna pronajímatele Legislativa 1) stávající Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dál jjen SOZ) (dále - do 31.12. 2013 - §685-719 2)) nový ý Občanskýý zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) - od 1.1. 2014 2301 - §2235 §2235-2301 Zvyšování nájemného ~ přechod na smluvní nájemné - SOZ - proces zvýšení: ýš í dohodou, d h d prostřednictvím tř d i t í soudu d - NOZ - proces zůstává ů tá á v zásadě á dě zachován h á limit pro zvýšení nájemného zvýšení nájemného v souvislosti se stavebními úpravami předpokládá se existence prováděcího právního předpisu, který stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě (doposud nebyl vytvořen) Výpověď z nájmu ~ jednostranné ukončení nájemního vztahu - SOZ - nájemce může dát výpověď bez uvedení důvodu, pronajímatel z důvodů uvedených v § 711 a § 711a - existence bytových náhrad dle § 712 - NOZ - nebudou rozlišovány výpovědní důvody s přivolením soudu a bez přivolení soudu - výpověď pro porušení zvlášť závažným způsobem bude možná bez výpovědní ž áb ý ěd í doby d b - absence bytových náhrad Vyúčtování ~ nájemník je povinen hradit zálohy na služby - SOZ - povinnost pronajímatele předložit vyúčtování - absence komplexní legislativy - NOZ - stanovení rozsahu nezbytných služeb, které má pronajímatel zajistit - ohledně způsobu rozúčtování ceny poskytovaných služeb odkazuje na jiné právní předpisy - právo nahlížet do vyúčtování nákladů služeb, možnost pořizovat si výpisy, p ýp y, opisy p y nebo kopie p Výměna bytů ~ nájemník áj ík sii chce h vyměnit ě it byt b t s jiným ji ý - SOZ - výměna bytů podléhá souhlasu pronajímatelů, jejich souhlas nelze e e nahradit a ad t soud soudním rozhodnutím o od ut - při výměně nájemníci vzájemně vstupují do svých práv a povinností - NOZ - není řešena Přechod nájmu ~ úmrtí nájemce nájemce, trvalé opuštění domácnosti - SOZ - přechod ř h d na osobu, b kt která á žil žila s nájemcem áj kke d dnii smrti ti ve společné domácnosti (příbuzní x ostatní osoby) - limit délky nájmu po přechodu (vyjma výjimek 2 roky) - není nutný dodatek k nájemní smlouvě či nová smlouva - NOZ ž t přechodu ř h d nájmu áj áj dědi - možnost na nájemcovy dědice - odpovědnost za dluhy zemřelého nájemce - právo pronajímatele požadovat po novém nájemci složení jistoty ji t t - absence informace o formě přechodu nájmu Změna pronajímatele ~ původní majitel byt prodá prodá, zemře zemře, … - SOZ - řešeno ustanovením § 680 - změna majitele není důvodem pro výpověď ze strany pronajímatele - není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu, stačí dodatek ke stávající - NOZ §2221 222 - §2221-2224 - při změně vlastnictví přechod práv a povinností na nového vlastníka - pronajímatele - právo nevěděl, nemovitost prá o vypovědět po ědět nájem má vlastník, lastník který ne ěděl že nemo itost je pronajímaná (právo na odstupné) - právo výpovědi ze strany nájemce zůstává zachováno byl li pronajat byt, byt ve kterém nájemce bydlí - byl-li bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. K opačnému ujednání se nepřihlíží Shrnutí očekávaných změn - negativních - zvyšování nájemného – absence prováděcího předpisu - vyúčtování účt á í služeb l ž b – chybí h bí „jiný ji ý právní á í předpis“ ř d i “ - přechod nájmu – i nadále věková hranice, hranice absence informace o formálních požadavcích na přechod nájmu - výpověď z nájmu – nebude povinnost zajištění bytové náhrady - požadavek složení jistoty Shrnutí očekávaných změn - pozitivních - nebude se přihlížet k ujednání ujednání, která zkracují nájemcova práva. - bude sjednocena způsob a splatnost nájemného (nyní podpůrně používán § 671 SOZ, tj. dle smlouvy). - jasné vymezení způsobu předání bytu při skončení nájmu nájmu. - automatické prodlužování nájmu – nyní analogicky pouze u nebytových prostor Děkujeme za j p pozornost! [email protected] www.remedium.cz Nový občanský zákoník – změny v oblasti bydlení a jejich očekávané dopady na seniory Mgr. Kristýna Krušinská, REMEDIUM Praha občanské sdružení, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze1 Mgr. Petra Skuhrová, REMEDIUM Praha občanské sdružení Úvod Nový občanský zákoník,2 jehož účinnost se velmi rychle blíží, přinese řadu změn, které se dotknou celé naší společnosti. Tento příspěvek se zaměřuje na změny v oblasti nájemních vztahů. Ta je dílčím, v porovnání s ostatními ne příliš rozsáhlým oddílem nového občanského zákoníku. V naší občanské poradně3 se však již nyní setkáváme s tím, že právě oblast nájemních vztahů se na základě častých změn postupně stává pro občany (zejména v seniorském věku) složitější a nepřehlednější, což u nich vyvolává obavy a strach z budoucnosti. Nový občanský zákoník tento trend následuje. Vzhledem k tomu že významná část nájemníků je v seniorském věku, rozhodly jsme se v našem příspěvku poukázat na novinky a změny, které se dotknou právě této cílové skupiny. V naší poradně mapujeme nejčastější potíže, se kterými se senioři v oblasti bydlení setkávají. Zcela určitě mezi ně můžeme řadit zvyšování nájemného, problematiku výpovědi z nájmu včetně bytových náhrad, vyúčtování služeb, přechod nájmu, výměnu bytů a také změnu pronajímatele. Výše uvedené oblasti nyní upravují dosud účinný zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí Občanský zákoník. Mezi další legislativu související s problematikou nájemních vztahů patří vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele a Cenový věstník Ministerstva financí č. 13/2009. Od 1. ledna 2014 pak vstoupí v účinnost nový občanský zákoník (dále OZ). V následujícím textu se zaměříme na výše uvedené problematické okruhy z oblasti nájemních vztahů. Nejprve poukážeme na aktuální legislativní úpravu a následně nastíníme změny, které přinesené nový občanský zákoník. Zvyšování nájemného 1 Na vznik této publikace byla FHS UK poskytnuta Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (MŠMT– 2013). 2 Zákon č. 89/2012 Sb. 3 Občanská poradna REMEDIUM je registrovanou sociální službou odborné sociální poradenství. 1 Od 1. ledna 2013 došlo k přechodu z jednostranného zvyšování nájemného na smluvní nájemné i ve zbylých částech České republiky (zejména se jednalo o větší města). V praxi to znamená, že skončilo období, v němž mohl pronajímatel jedenkrát za rok zvýšit nájemné v limitech stanových legislativou, aniž by to nájemce měl možnost ovlivnit. Nová úprava vychází z předpokladu, že zvýšení nájemného je podmíněno buď dohodou mezi oběma stranami nebo v krajním případě rozhodnutím soudu. 4 Na rozdíl od předchozí úpravy se také poprvé hodnotí kvalita bydlení ve větší komplexnosti, tzn. při zvyšování nájemného by se měly brát v potaz kvalita bytu, lokalita či třeba vybavenost domu (např. výtah). To je významný posun oproti době, kdy se byty dělily na byty standardní a byty se sníženou kvalitou, přičemž kritérii byl způsob vytápění a existence koupelny a WC. Výše popsaný aktuální legislativní stav působí zdánlivě veskrze pozitivně. Nelze však opomenout, že nájemníci v seniorském věku často nemají dostatek sil, znalostí apod. (ať už z vlastního subjektivního nebo z objektivního hlediska), aby dokázali být rovnocennými partnery pro svoje pronajímatele, což pro ně často znamená další stres a obavy z budoucího vývoje. Nový OZ tak proces zvyšování nájemného v zásadě zachovává. Nově se objeví limit pro zvýšení nájemného a také možnost zvýšení nájemného v souvislosti se stavebními úpravami. Zároveň se předpokládá existence prováděcího předpisu, který stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Doposud však nebyl vytvořen. Výpověď z nájmu Dle stávající legislativy lze nájemní vztah ukončit dohodou obou stran nebo výpovědí (třetí možnosti je uplynutí doby na kterou byl nájem sjednán). Nájemce může dát výpověď aniž by uvedl důvod nebo naopak může uvést jakýkoliv. Pronajímatel je oprávněn dát výpověď pouze na základě některého ze zákonných důvodů, které jsou upraveny v § 711 a § 711a občanského zákoníku. S ukončením nájemního vztahu výpovědí úzce souvisí problematika bytových náhrad, kterou upravuje § 712 aktuálního OZ. V praxi jsme se mohli nezřídka setkat se situaci, kdy nájemní vztah skončil, nicméně nájemce byt nadále obýval, jelikož mu pronajímatel neopatřil vhodnou bytovou náhradu5. V novém OZ již nebudou rozlišovány výpovědní důvody s přivolením soudu a bez přivolení soudu jako tomu je dosud, tzn., že v zákoně bude pouze taxativně vymezen okruh výpovědních důvodů. Nově bude moci pronajímatel uplatnit výpověď pro porušení zvlášť závažným způsobem. U tohoto typu výpovědi není zachována tradiční tříměsíční výpovědní doba – nájemce bude byt opustit do jednoho měsíce od skončení nájmu. 4 Pokud se na něj pronajímatel ve stanovené lhůtě obrátí. Právo obrátit se na soud mají obě strany, pokud není vyhověno jejich návrhu – v případě nájemníka návrhu na snížení nájemného. 5 Bytovou náhradou rozumíme náhradní byt a náhradní ubytování. Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. 2 Průlomovou novinkou se však zcela určitě stává absence bytových náhrad, která bude mít velmi pravděpodobně negativní dopady zejména na nájemce v seniorském věku. U této cílové skupiny je totiž obecně těžké už samotné vyrovnávání se se zánikem nájmu. O to více náročné bude pro většinu seniorů (zvlášť pro osamělé seniory) obstarání si nového vhodného bydlení bez pomoci pronajímatele. Vyúčtování služeb Oblast vyúčtování služeb je již řadu let velmi problematická. Situaci komplikuje zejména neúplná legislativa. Z aktuálního OZ vyplývá, že nájemník je povinen hradit plnění spojená s užíváním bytu, což jsou zejména „služby“. Pronajímatel je naopak povinen předložit alespoň jedenkrát v roce vyúčtování služeb. Podrobněji práva a povinnosti obou stran upravuje vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele a Cenový věstník Ministerstva financí č. 13/2009. Pozitivní změnou v novém OZ bude stanovení rozsahu nezbytných služeb, které má pronajímatel zajistit (doposud chybí legislativní výčet). Ze zákona bude také plynout právo nájemce nahlížet do vyúčtování nákladů služeb a možnost pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie z pronajímatelových podkladů. V souvislosti s rozúčtováním služeb atd. nový OZ odkazuje na „jiné právní předpisy“, ty však doposud nebyly vytvořeny. Výměna bytů Na základě novely aktuálního OZ zákonem č. 132/2011 Sb. podléhá výměna bytu souhlasu pronajímatelů, jejich souhlas nelze nahradit soudním rozhodnutím (toto bylo možné do 31. 10. 2011). Při výměně bytů nájemníci vstupují do práv a povinností původního nájemce. Výměna bytů není podmíněna uzavřením nové nájemní smlouvy. Jakým způsobem a zda vůbec budou probíhat výměny nájemních bytů po účinnosti nového občanského zákoníku ukáže čas. Nový občanský zákoník totiž výměnu nájemních bytů neupravuje. Z praxe lze říci, že k výměnám bytů v současnosti dochází zřídka – lidé obvykle volí spíše způsob výpovědi z původního nájmu a nalezení nového bytu. Nicméně právě u seniorů může absence této oblasti způsobovat obavy, neboť jak někdy uvádějí během konzultací v občanské poradně, výše nastíněný postup není odchod „z jistého do jistého“. Přechod nájmu Podmínky přechodu nájmu výrazně zpřísnila již zmíněná novela č. 132/2011 Sb. Dle aktuální úpravy platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na 3 osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejdou na ni práva a povinnosti z nájmu, jen pokud pronajímatel s jejím bydlením v bytě písemně souhlasil. Zde je nutné brát v úvahu, že vlastním bytem není myšlen pouze byt v osobním vlastnictví, ale třeba i právo nájmu k jinému bytu. Nájem bytu po jeho přechodu pak skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla k okamžiku přechodu nájmu věku 70 let. Stejně tak se toto ustanovení nepoužije v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla k okamžiku přechodu nájmu věku 18 let. V tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku 20 let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. Stejné podmínky jsou aplikovány na situaci, kdy nájemce trvale opustí společnou domácnost. To znamená, že až na výjimky nájem přechází pouze na omezenou dobu, což již nyní dle našich zkušeností působí některým lidem potíže – např. dítě bydlí u svého rodiče a stará se o něj. V době jeho smrti je sice samo v důchodovém věku, avšak je mu méně než 70 let. Nový občanský zákoník bude umožňovat přechod nájmu na nájemcovy dědice. Nově bude upravena odpovědnost za dluhy zemřelého nájemce. Bohužel, ani z nové právní úpravy zcela jasně nevyplývá, že přechod nájemného není podmíněn uzavřením nové nájemní smlouvy6. Změna pronajímatele Podle aktuální právní úpravy není změna majitele domu či bytu, ve kterém nájemník bydlí, podmíněna uzavřením nové nájemní smlouvy. Nový pronajímatel totiž vstupuje do práv a povinností předchozího pronajímatele. Tuto skutečnost stačí upravit dodatkem ke stávající nájemní smlouvě. Nový občanský zákoník bude opravňovat vlastníka, který nevěděl, že je nemovitost pronajímána, uplatnit výpověď z nájmu. V tomto případě však nájemci vznikne právo na odstupné. Není-li pochyb tom, že nový pronajímatel byl seznám s existencí nájemních vztahů, které se váží k nemovitosti, nemá právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. Pozici nájemníka pak ještě přímo posiluje §2224, který říká, že byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že nový OZ poměrně výrazně ovlivní postavení nájemců a pronajímatelů. Bez pochyb lze při bližším prostudování příslušných paragrafů uvést jak pozitivní novinky, tak i takové, které postavení nájemníků citelně oslabí. Jedná se zejména o absenci bytových náhrad, požadavek složení jistoty či chybějící předpisy v oblasti zvyšování nájemného a vyúčtování služeb. 6 V současné době dovozeno judikaturou Nejvyššího soudu - 26 Cdo 619/2002. 4 Nový OZ bude přinášet řadu změn a z toho plynoucích potřeb řešení nepochybně náročných situací, ke kterým se budou nuceni postavit nejen sami občané, ale také rodina, obec a v neposlední řadě stát. Přejme si tedy, aby se všichni zúčastnění odpovědně připravili na budoucí změny a snažili se co nejvíce eliminovat vznik problematických situací. 5 OSPOD – limity práce proti očekávání veřejnosti, rodičů, zákonodárce ák dá Mgr. g Luboš Kejla j MěÚ Rakovník OSPOD jako součást MěÚ • okres Rakovník = obvod ORP Rakovník Rakovník, soudní okres Rakovník zahrnuje všechny obce ORP Rakovník rozloha obvodu 896 km2, počet obyvatel cca 55 tisíc, 62 obyvatel/ km2, 83 obcí, b í z toho t h 3 města, ě t ve městech ě t h žije žij pouze 39% obyvatel, b t l specifika ifik okresu k vznikla historicky (Křivoklátsko, Sudety) z OkÚ převedeno 9 pracovníků, samostatné oddělení v rámci odboru aktuálně 8 pracovníků, dvě oddělení – SPOD a sociální prevence, vždy samostatný odbor, změna názvu po odluce dávkových systémů, směrem k vedení úřadu i města vztahy velmi dobré, dobré nikdy žádné zásahy do činnosti, jednoznačný respekt k výkonu přenesené působnosti, slušné podmínky pro činnost OSPOD (automobil, umístění odboru, vybavení, kanceláře dary poručencům, kanceláře, poručencům pohotovost, pohotovost posun plat plat. třídy) výchovně rekreační tábor • rozpočet p ((dary, y sociální výpomoc, ýp opatrovnictví, p pporučenství, stravenky) y) • • • • • • Novela první zkušenosti Novela, • • • • • • • • nárůst administrativy administrati - standardy, standard vee vztahu tah k soudům, so dům dotace na výkon ýkon pěstounské péče, účtování, sociální pracovník nebo právník IPOD § 13a – pobyt ve středisku výchovné péče, péče otázka předběžného opatření, opatření normativní instrukce k dávkám HN § 21 – povinnost nabízet do NRP děti, u kterých je zahájeno řízení o odebrání z rodiny (Jakub, (Jakub Adam, Adam Lukáš), Lukáš) …nebo nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte přesun p p pravomoci ukládat výchovná ý opatření p na ORP oprávnění ředitele zařízení zastoupit dítě ve věcech zásadní důležitosti, když rodiče nespolupracují, nemají zájem, a je to v zájmu dítěte (§ 23 zákona č. 109/02 Sb.) právo ředitele zařízení nahlédnout do Om spisu OSPOD je vždy účastník řízení ve věcech nezletilých • pověřování ěř á í k výkonu ýk SPOD – odebrání d b á í možnosti ž ti obci b i zřizovat ři t ze zákona ák výchovně rekreační tábor, nutnost podstoupit SŘ Standardy dotace na výkon SPOD Standardy, • • • personální zabezpečení výkonu SPOD – počet dětí x statistické výkazy, zohlednění regionu, nedostatek NNO přijímání p j a zaškolování dotace na výkon SPOD Pěstounská péče • • • • • • • dohody – neomezená kreativita, přestěhování rodiny, vydávání souhlasu domovského OSPODu, vztah k IPOD, administrace příspěvku na výkon PP, oznamovací povinnost ve vztahu k SSP poznatky z přípravy – zkreslené představy o PP, představy o dětech, snaha pomoci za každou cenu, dítě v PP vnímají jako svoje, typy žadatelů, pěstouni x osvojitelé, osvojitelé !práce s vlastními dětmi, dětmi signalizovat problém, problém nepřehánět PP na přechodnou dobu, specializace, psychologická podpora naše zkušenosti s PP – jsou dvě PP, nařizování PP soudy (x poručenství), neumístěné děti (Jana, Saša) chybí podpůrná síť co se stane, když pěstoun nebude plnit dohodu, péče příbuzných vyjadřování se k nároku pokrevních pěstounů pro SSP OSPOD ve vztahu k justici, ombudsmanovi,veřejnosti • • • • • • • nejednotnost v rozhodovací praxi (výživné, výchovná opatření) státní zastupitelství v civilních řízeních (zbavení/omezení RoZ, výchovná opatření), p ), řízení ppodle zákona č. 218/03 Sb. právní zástupci účastníků Policie ČR školská zařízení veřejnost, rodiče Úřad veřejného ochránce práv – Štěpánka, Štěpánka Saša „Sociální Sociální“ bydlení • • • • • 2003 – 2009 tzv. sociální bydlení v městských bytech, 12 bytů (garsonky) základní kritéria – příjem, nájemní smlouva dvouletá, předpoklady k řešení bytové y otázky y zkušenosti vstupní byt, byt ve výjimečném případě aktuálně nájemné „obálkovou“ metodou Spolupráce s ÚP ČR s ÚP ČR • • • • specializace - sociální práce na úseku hmotné nouze, na úseku sociálních služeb (ORP x POÚ) samostatně jje vnímána práce p OSPOD (represivní ( p orgán) g ) praktické problémy: nepružnost, výplata dávky, poštovní poukázky, Skarty dva nezávislé úřady Děk ji za pozornostt a trpělivost. Děkuji t ěli t XXI. odborná konference Společnosti sociálních pracovníků ČR „Důsledky sociální reformy a změn v právních předpisech na práci sociálních pracovníků“ 16. – 17. květen 2013 JUDr. Věra Novotná „Praktické dopady novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí na práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí„ Dámy a pánové, vážení hosté, milé kolegyně a kolegové, novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb., přinesla v práci orgánů sociálněprávní ochrany dětí řadu úkolů a povinností, které se od počátku letošního roku uvádějí do praxe. Obsah novely se dotýká i činnosti opatrovnických soudů, které vlastně spolu s orgány SPOD změny realizují. Podíváme-li se chronologicky do změn v zákoně, tak uzákonila nové pojmy a postupy při výkonu sociálně-právní ochrany dětí ( například vyhodnocování, individuální plán, případová konference), které ale nejsou pro orgány SPOD nic nového a neznámého. I před přijetím novely zákona o SPOD zaměstnanci orgánů SPOD - sociální pracovníci/pracovnice vyhodnocovali situaci dítěte, jeho rodiny a širší sociální prostředí a určovali buď spolu s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte či bez nich krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle a postupy. Zpravidla to ale nenazývali vyhodnocováním, individuálním plánem ochrany dítěte nebo případovou konferencí, i když již v roce 2009 měly orgány SPOD k dispozici dvě metodická doporučení, a to metodické doporučení č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci a metodické doporučení č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě. V roce 2010 přibylo metodické doporučení č. 2/2010 pro postup orgánů SPOD při případové konferenci. Tato metodická doporučení spolu s dalšími doporučeními, uveřejněnými na webových stránkách MPSV jsou využitelná i po přijetí novely zákona o SPOD č. 401/2012 Sb.. Tato nová právní úprava, bezpochyby dobře míněná s cílem rozvoje sociální práce a sanace rodin snad v blízké budoucnosti přispěje k naplnění cíle. Ale velmi vážnou otázkou je, zda v současné době mnohomluvné a obsáhlé vyhodnocování, směřující k promítnutí do podrobností v individuálním plánu ochrany dítěte, který je vlastně živým materiálem, reagujícím na vyhodnocování nebude na úkor vlastní sociální práce s rodinou, zda je to vůbec třeba a zda jsou zaměstnanci orgánů SPOD oprávněni některé údaje zjišťovat Tedy zda tyto požadavky upravené v právních předpisech jsou adekvátní zamýšlenému zlepšení. Navíc v požadavcích na vyhodnocování se setkáváme s duplicitní prací, protože řada údajů je již ve spise. Časová náročnost, spočívající ve vyplňování mnoha stránek tiskopisu vyhodnocování má totiž důsledky ve vyčerpanosti tak nízkého počtu pracovníků stávajících OSPOD. Případové konference se konaly i v době minulé, někdy i pod jiným názvem. Úmysl připravit případovou konferenci je součástí správního uvážení orgánu SPOD a vyhodnocení situace dítěte, rodiny či širšího rodinného prostředí a je dobře, že tato setkání mají zákonnou oporu. Již nyní se ukazuje a jistě se brzy v praxi ukáže, kdy je pořádání případových konferencí účelné a vhodné a také, že jejich pořádání nebo vyžadování za každou cenu není na místě. To platí i o aplikaci novelizovaných ustanovení, především ustanovení § 12 a § 13, tedy za každou cenu správním rozhodnutím ukládat rodičům povinnost navštívit určitou odbornou instituci. Zda ano, či ne by opět mělo být obsaženo ve vyhodnocení nebo v individuálním plánu ochrany dítěte a mělo by to být ponecháno na orgánu SPOD a v rámci kontrolní činnosti mu nevytýkat, že rozhodnutí nevydal. Vždyť v řadě případů nepřátelsky laděných rodičů, kteří negují vše, je to neúčelné a také i 1 nehospodárné. Tím ovšem nechci říci, že naopak v řadě případů by orgán SPOD měl brzy po vyhodnocení zapracovat do IPOD využití těchto nástrojů, a to zejména proto, aby se včas přistoupilo k odpovídajícímu řešení a nečekalo se, že si rodiče upraví poměry, že spolu konečně začnou komunikovat jako opravdoví rodiče společného dítěte apod. V souvislosti s těmito zmíněnými ustanoveními se také nabízí otázka, jak budou postupovat soudy, zda budou čekat, až orgány SPOD vyčerpají možnosti, které jim dává zákon o SPOD nebo budou reagovat i na podněty orgánů SPOD a zahajovat řízení z moci úřední. Ne vždy je totiž rozhodnutí ve správním řízení vůči některým klientům účinné, pro některé je autoritou jen soud a proto na jejich počínání více platí rozhodnutí soudu. Zneklidňující je diskuze nad zakládáním spisů Om a zařazení či nezařazení dítěte pod § 6 zákona o SPOD v otázkách výchovy a výživy, kdy rodiče deklarují, že se dohodnout nebo u opatrovnictví v souvislosti připravovanými změnami v Instrukci o vedení spisové dokumentace. Orgány SPOD toto rozlišení, včetně jednorázových situací umí, avšak je třeba se vyvarovat snižování počtu živých spisů právě v případech opatrovnictví či v případech, kdy rodiče tvrdí, že se dohodnou, avšak skutečnost je jiná. V řadě případů totiž OSPOD mají zkušenost, že i když z počátku případu dochází k nekonfliktnímu průběhu při rozhodování soudu o úpravě výchovy a výživy či schválení dohody rodičů soudem, je třeba poskytovat sociálně-právní ochranu v podobě poradenství o úpravě výchovy a výživy, o úpravě styku, o určení a další úpravě výživného, o vzájemném sdělování informací mezi rodiči o zdravotním stavu a školním prospěchu dítěte apod. Zkušenosti jsou i takové, že počáteční dohody o výchově a výživě se změní ve spor rodičů. Navíc vůbec nelze jednoznačně říci, že dítě není rozchodem rodičů nějakým způsobem ohrožené, úplná rodina se rozpadla, druhý rodič s rodinou nežije, dítěti se stýská a touží po něm, ptá se na něj, čeká kdy přijde, může to být ohrožení i neplněním vyživovací povinnosti nebo stanovením výživného v nízké částce či následnými počínajícími spory rodičů o dítě. Zákon o SPOD v § 6 neupravuje taxativně všechny skutečnosti, které dítě ohrožují, používá zcela záměrně termín „ zejména „ a odstavec uzavírá „ pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Z celosvětových analýz a studií vyplývá, že „ Rozvodovost a její negativní dopad na zdraví a prosperitu dětí je vnímána jako naléhavý problém. Rozpad rodiny se stává nejčastějším a nejvýznamnějším rizikovým faktorem ohrožujícím zdravý vývoj dětí “. Nevěnování pozornosti dětem, jejichž rodiče se rozcházejí a podceňování názorů odborníků na míru ohrožení těchto dětí z hlediska psychologického, pedagogického, zdravotního, sociálního a samozřejmě též právního by bylo velmi krátkozraké a neodborné. Takže je třeba správní uvážení ve smyslu § 2 odst. 2 správního řádu o stávajícím nebo možném ohrožení dítěte a o tom, zda založit spis Om či nikoliv. Toto tvrzení je v souladu s § 54 zákona o SPOD, podle kterého obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí a) uvedených v § 6, b) kterým byl ustanovený opatrovníkem nebo poručníkem . V této souvislosti je třeba konstatovat, že těch případů, kdy při rozpadu rodiny není dítě ohroženo bude minimálně. Jak obecně známo, velkou měrou jsou děti ohroženy týráním, zneužíváním a zanedbáváním, a to zejména proto, že tyto jevy jsou dlouho skryté za zdmi bytu a často se na přijde až když je dítěti ubližováno nebo ublíženo. Proto také bylo v zákoně o SPOD ustanovení, podle kterého mělo zdravotnické zařízení povinnost při ošetřování úrazu dítěte v případě podezření z týrání dítěte, zneužívání nebo ze zanedbávání péče o ně zajistit zaznamenání úrazu a oznámit tuto skutečnost orgánu SPOD. Při nesplnění této povinnosti se zdravotnické zařízení dopustilo správního deliktu s příslušnou sankcí. I tak se dělají právní předpisy, kdy se bez odborné erudice takovéto důležité ustanovení, směřující k úzké spolupráci a včasné ochraně dítěte ze zákona dá pryč, například s takovým odůvodněním, že zdravotnická zařízení stejně plní oznamovací povinnost podle trestního zákoníku. Jenže, to už je v mnoha případech pozdě. OSPOD signalizují i problémy s novým ustanovením, podle kterého mohou být děti na návrh OSPOD a z rozhodnutí soudu umístěné do SVP. Toto nové ustanovení 2 nekoresponduje s provozem a možnostmi SVP, z čehož plyne nerealizovatelnost pobytů na základě soudního rozhodnutí. Také se ukazuje, že novela zákona o rodině, přijatá v souvislosti s novelou zákona o SPOD, týkající se posuzování zjevného 3měsíčního nezájmu o dítě v případě osvojení a poučovací povinnosti vůči rodičům orgánem SPOD nepřináší pozitivní výsledek. V důsledku tohoto ustanovení se prodlužuje doba pobytu dítěte v zařízení nebo v PP na PD. Tato právní úprava je bohužel i v novém občanském zákoníku. Samostatnou otázkou je pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu. Již v roce 2006, kdy byla PP na PD uzákoněna se vědělo, že v té podobě, jak byla do zákona o SPOD vřazena nemůže fungovat. Logicky, kdo mohl PP na PD vykonávat bez zajištění v době, kdy nebude mít v PP na PD dítě a tudíž žádné zajištění v podobě příjmu a hlavně sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění. Takže to bylo jen pár osob a takováto právní úprava byla neživotná. V současnosti je sice tento nedostatek odstraněný a z hlediska zajištění pěstounů a dětí se lze domnívat, že vše bude již fungovat. Tato domněnka se ale zatím nepotvrdila, přesto, že finanční zajištění již v zákoně existuje. Pěstounů na přechodnou dobu jako osob v evidenci a pěstounů jako osob pečujících je stále málo, tedy vůbec se nenaplnil předpoklad velkého počtu pěstounů na přechodnou dobu a snížení počtu dětí v ústavních zařízeních a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pěstouni na přechodnou dobu sice musí absolvovat přípravu, ale zdá se že nejsou dostatečně připravováni na výkon pěstounské péče na přechodnou dobu, který je pojímán jako institut pro řešení krátkodobé krizové situace – od toho také název PP na PD. Z terénu zaznívají stesky, že pěstouni jsou orientováni na děti útlého věku, na rannou péči a už vůbec ne na děti starší, dokonce že jsou podporováni v tom, že si mohou vybírat, že budou zařazeni do evidence pro malé děti apod. Podporováni jsou také v tom, že si musí odpočinout. Tak to je ale velké pomýlení. Pak PP na PD nemůže být krizový institut a nemůže se ani snížit počet dětí v ústavech. Vždyť děti útlého věku by se měly co nejdříve vrátit do vlastní rodiny nebo být svěřeny do osvojení či do PP na PD, ale tuto pomoc potřebují i děti starší. Doufejme, že praxe ukáže, jak je to třeba a že myšlenka vtělená do právního předpisu bude v praxi správně aplikována. V souvislosti s pěstounskou péčí tíží orgány SPOD i uzavírání dohod s pěstouny, včetně pěstounů na přechodnou dobu a hospodaření se státním příspěvkem na výkon pěstounské péče. Podíváme-li se do § 47d zákona o SPOD, tak k užívání tohoto státního příspěvku je pouze řečeno, kdo má na tento příspěvek nárok a že je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím , osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. Vzhledem k tomu, že na každou pěstounskou rodinu se přiznává 48 000,- Kč ze státního rozpočtu je to dost chudá právní úprava. Navíc, dohody příslušné subjekty uzavřely, blíží se prázdniny a peníze k naplňování § 47a zákona o SPOD ještě nemají. Porovnáme-li to s právní úpravou vyhodnocování a IPOD v zákoně o SPOD a v prováděcí vyhlášce č. 438/2012 Sb., tak nezbývá než konstatovat, že je to velmi nevyvážené. Je totiž řada orgánů SPOD, které uzavírají dohody se 40-80 pěstounskými rodinami, což představuje nemalou částku v podobě státního příspěvku. A jeho vynakládání je usměrněno nadřízeným orgánem pouze informacemi a doporučeními, nikoliv zákonnou úpravou. Pravdou je, že ne vše lze nebo je vhodné svázat paragrafy, zejména proto, že možnosti a podmínky pro zajišťování pomoci ve smyslu § 47a zákona o SPOD, tedy zajistit práva a povinnosti pěstounů při výkonu PP jsou v určitých lokalitách odlišné. Ale za zcela nedostatečné je čerpání státního příspěvku usměrňovat informacemi a doporučeními, například v čerpání státního příspěvku na mzdové prostředky subjektů, které budou uzavírat dohody. Právě proto, že se vynakládají státní prostředky by měly být některé věci upraveny právním předpisem. Také některé OSPOD uvádějí, že dvouměsíční kontrolu v rámci sledování naplňování dohody považují někteří pěstouni spíše za obtěžování, protože měli vždy otevřené dveře 3 na OSPOD. Takže pěstounské rodiny, které jsou v ČR jsou pod pravidelnou kontrolou, ale pěstouni s dětmi, kteří pobývají v cizině kontrolováni nejsou, dohodu s nimi nelze uzavřít a i kdyby, tak je stejně nevykonatelná. Co lze říci závěrem ? Lze konstatovat, že pro zaměstnance orgánů SPOD by naplňování novely zákona o SPOD bylo profesionálním uspokojením, pokud by orgány SPOD měly dostatek zaměstnanců, kteří budou realizovat metody sociální práce, vyhodnocovat, zpracovávat, kontrolovat a zase vyhodnocovat, organizovat případové konference a k tomu ještě další zaměstnance, kteří budou plnit zbývající množství úkolů vyplývajících pro orgány SPOD nejen ze zákona o SPOD, zákona o rodině, OSŘ ale i dalších právních předpisů. Beze zbytku platí, že když se v právním předpise řekne A, musí na to navazovat B a C. Proto nezbývá, než doufat, že se některé věci změní a vylepší. 4