uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků

Transkript

XXI.
Sborník přednášek
ODBORNÉ KONFERENCE
Společnost sociálních pracovníků ČR pořádala v květnu 2013
XXI. odbornou konferenci na téma
„Důsledky sociální reformy a změn v právních předpisech
na práci sociálních pracovníků“
„Důsledky sociální reformy a změn
v pprávních ppředpisech
p
na práci
p
sociálních pracovníků“ Praha 2013
Kumulace problémů
ůu
klienta
kli
sociálního
iál íh kurátora
k át
případová
ří d á studie
t di
anebb
oboustranná kritická reflexe
Hypotéza:*
Lidé bez domova se dopouštějí
trestné činnosti, p
protože jjsou
bez možnosti opatřit si finanční
prostředky
ř dk na živobytí
ži b í legálním
l ál í
způsobem.
způsobem
*Jedná se o převládající názor laické společnosti
Klíčové pojmy
 Bezdomovectví
 Sociální
S iál í pomoc
 Neplnění
p
vyživovacích
y
povinností
p
 Kriminalita
 Recidiva
R idi
 Rozvod
 Podpora
 Kontrola
 Neschopnost
 Nezaměstnanost - nezaměstnatelnost
Úhel pohledu na řešení problémů
Osoba postižená sociálně
patologickým jevem
bezdomovectví která pod
bezdomovectví,
vlivem mnoha negativních
zkušeností
uše os ppři řešení
eše různých
ů ýc
životních útrap a problémů,
hledá způsob jak se vyhnout
přijetí zodpovědnosti a snahy
problémy řešit.
Běžný občan, který dokáže řešit obvyklé životní
situace bez větších problémů a zásadní krizové
okamžiky života zvládne uspokojivým
způsobem, takže mu nehrozí existenční ohrožení.
Sociální pracovník zkoumá:
 co je
j bezdomovectví,
b d
t í
 kdo
kd je
j bezdomovec,
b d
 jak uvažuje,
uvažuje
 proč se chová tak jak se chová,
chová
 jaký vztah má k etickým normám,
normám
 jaký vztah má k trestně právním normám
Pan Potřeba
 Devět let rozvedený
ě l
d ý
 Dvě děti
 Třikrát odsouzený za trestný čin zanedbání po inné ýži (jedno podmíněně
povinné výživy (jednou podmíněně, dvakrát nepodmíněně
 Bez stálého bydlení (8 let)
 Nezaměstnaný ‐
Nezaměstnaný nezaměstnatelný
 Vyučený s maturitou (elektrikář)
 Zadlužený (exekuce – zdravotní pojištění, pokuty za jízdu bez platné jízdenky v MHD, pokuty za jízdu bez platné jízdenky v
MHD
nesplacená půjčka – na úhradu výživného)
Původně III. pilíře sociální práce s p
p
osobami bez přístřeší na obcích
Poradenství
Sociální terapie
p
Sociální dávky
Sociální dávky
 Lze vykonávat sociální
práce bez sociálních dávek?
 Hájíme práva pouze
klientů,, nebo i ztracenou
pozici při ovlivňování
poskytované finanční
pomoci?
Sociální dávky jako motivační a
podpůrná složka sociální práce,
přestává
ř á á být
ý účinná
úči á
Podpora se mění na kontrolu
Pomoc neuspokojuje naléhavé potřeby
Žád o pomoc je
Žádost
j frustrující
f
jí í
Instituce se odcizuje potřebným
Stát v boji proti
„zneužívání
zneužívání“ pomoci,
pomoci
nepřímo zabraňuje
j jí
jejímu
faktickému
f kti ké
využívání.
ží á í
Středověká šlechta Středověká
šlechta
podporovala své d
l
é
chudé, protože si byla vědoma, že ,
nadměrná bída může
nadměrná bída může vyvolat nepokoje
vyvolat nepokoje
Neschopnost
N
h
se chápe
jako
svévole.
Primárně se vyžaduje
dodržování předpisů.
Sekundárně posuzování
naléhavosti individuální
situace.
 Došlo k oddělení
neoddělitelného, sociální dávky
ztrácejí původní význam
význam.
 Upřednostňováním kontroly
pomocí se p
pomoc stává
nad p
samoúčelná.
forma – administrace
je povýšená nad
obsah – ppomoc člověku v
nepříznivé
ep
vé životní
vo situaci
s uac
Závažné
Zá
ž é faktory,
f kt
které
kt é způsobují
ů b jí
nedostatečnou sociabilitu a mohou se
podílet na patogenním chování.
 nedostatečná emoční inteligence
g
 nedostatečná sociální inteligence
 nedostatečná p
praktická inteligence
g
Příčiny vzniku bezdomovectví
Sociálně patologický jev bezdomovectví a jeho souvztažnost s jinými problematikami
Žádoucí vývoj v přístupu k řešení
krizové
i é životní
ži
í situace
i
Legenda: KŽS - krizová životní situace
Rozhodná časová období v problematice bezdomovectví
Časová p
přímka zlomových
ý okamžiku v životě osoby
y bez přístřeší
p
0____ do 1 roku___________________ do 5 let__________nad 5 let ________
Jak dlouho jste bezdomovec?
10 a více let (7%)
méně než1 rok
(31%)
5-10 let (14%)
3-5- let (15%)
1-3 roky(33%)
Obecná část
- dotazníkové šetření z roku 2007
méně
é ě než
ž1
1 rok
k(31%
(31%)
1-3 roky(33%)
3-5- let (15%)
5-10 let (14%)
10 a více let (7%)
,,Jakého jste dosáhl/a nejvyššího vzdělání?"
32 - základní dokončené
50
1 - základní/stále studuje
45
40
46 - střední odborné vzdělání
s výučním listem
35
30
12 - střední odborné vzdělání
s výučním listem a maturitou
25
20
6 - střední úplné vzdělání
(
(gymnázium,
ái
průmysl.
ů
l šk
škola)
l )
15
10
1 - vyšší odborné vzdělání
(nebo pomaturitní studium)
5
0
4 - vysokoškolské vzdělání
Obecná část
„Jaké jste nedokončil/a vzdělání?"
14
13 - nedokon.
nedokon SOU
12
10
6 - nedokon. SŠ
8
6
2 - nedokon. VŠ
4
2
0
Obecná část
Dotazníkové
šetření provedené
v roce 1997,
ppočet
respondentů: 100
Byl jste soudně trestán?
ano-nepodmíněně
(30%)
ne (49%)
ano-podmíněně
d í ě ě
(21%)
Dotazníkové šetření
provedené v roce 2007,
počet
č t respondentů:
d tů 100
ne (49%)
ano-podmíněně (21%)
ano-nepodmíněně (30%)
Páchání trestné činnosti podle četnosti
Nejčastěji se jedná o drobnou majetkovou trestnou
činnost nebo nedbalostní trestné činy

Neplnění vyživovací povinnosti

Krádeže
 Ublížení na zdraví

Loupeže

Nepadnutí veřejného činitele

Podvody
Priority v páchání trestní činnosti u lidí bez domova
 Primární trestné činnosti – je úmyslné jednání, které naplňuje
skutkovou podstatu trestné činnosti a pachatel svojí kriminalitu
vnímá
í á jako
j k latentní
l t t í společenské
l č ké uplatnění.
l t ě í
 Sekundární trestná činnost – osoba se dopouští trestné činnost
neprvoplánovaně „náhodou“, dostává se do situace, kterou nedokáže
odhadnout se všemi jejími důsledky.
 Terciární trestná činnost – je vyvolána okolnostmi, které osobu
přivedou do určité situace jež ho „nutí
nutí páchat trestnou činnost“,
činnost“
aneb společenský systém, klima a stereotypy nepřímo vytvářejí
podmínky pro páchaní trestné činnosti nejslabších článků
společnosti – lidí s nejnižším sociálním statusem.
Na jjedné
N
d é straně
t
ě se zdánlivě
dá li ě ušetří,
š tří
jinde se ve větší míře vynaloží
PREVENCE – stojí méně
REPRESE – jje v konečném důsledku
několikanásobně dražší
Jaké trestní
činnosti se dopouští
Pan Potřeba?
Pan Potřeba se dostává do sociální pasti,
co si počít se svoji nedostatečností?
Okolnosti, které mohou způsobit kriminální chování u osob
bez domova
 devalvace hodnotového systému
 negativní změna v pracovních návycích
 negativní změna ve fyziologických návycích
 nerespektování
k á í morálních
ál í h a etických
i ký h pravidel
id l daných
d ý h
společenským systémem
 rezignace na řešení své sociální situace legálním způsobem
Rodinný stav u osob bez přístřeší a faktory, které ho ovlivňují
„Vyrůstal/a
y
jste
j
převážně?“
svobodný/ná ženatý/vdaná rozvedený/ná
vdovec/va
v úplné rodině
29
7
27
2
v neúpl. rodině
11
1
13
1
v žádné rodině
1
jiná (ve výchově babičky)
1
1
kojenecký ústav
3
1
dět. diag. ústav
1
dětský domov
7
výchovný ústav
4
1
pěstounská péče
1
1
adopce
3
1
43
9
Celkem
1
1
2
45
1
3
Pzn. Šetření prokázalo povahu problematiky bezdomovectví, která tkví v neschopnosti
vytvářet a udržet sociální vztahy, a to i v okruhu blízkých osob jako je rodina.
Trest,, jeho
j
význam
ý
a důsledky
y
pro Pana Potřebu
P i
Prizonizace
i
a její
j jí vliv
li na Pana
P
Potřebu
P tř b
• Chování odsouzeného člověka se
přizpůsobuje vnitřní struktuře vedení
věznice samotnými vězni, kteří na základě
získaného
í k éh postaveníí ovládají
lád jí ostatní.
í
• Cílem těchto vůdců je vlastní prospěch.
• Vliv vězeňské subkultury je daleko větší
y vězeňských
ý specialistů,
p
, kteří se
než snahy
snaží o reintegrační působení na jedince.
Tematická část
Druhá fáze trestu,, která jjiž neoficiálně není
nazývána trestem, ale ve skutečnosti v myšlení
potrestaného člověka trestem zůstává,, jje období p
p
po
výstupu z vězeňského zařízení.
• Jedinec s ppočátečním odhodláním začít znovu a
zařadit se do společnosti, naráží na celou řadu
administrativních komplikací
p
a nepochopení
p
p
ze
strany společnosti.
• V pposledních letech se kupříkladu
p
stává ppravidlem,,
že trestní minulost minimalizuje příležitosti získat
zaměstnání odpovídající
p
j
ppředstavám a kvalifikaci
propuštěného. Záznam v rejstříku trestu se stává
jjakýmsi
ý
stigmatem,
g
, které dopředu
p
dotyčného
y
znevýhodňuje.
Stereotypy
ypy v uvažování společnosti
p
• Společnost se domnívá, že lidé dopouštějící se
ý činů se nebojí
j trestní odpovědnosti,
p
trestných
protože výše trestu a snahy o humanizaci českého
vězeňství nepůsobí dostatečně odstrašujícím
příkladem.
• Vězni se celý den válejí na posteli, koukají na
televizi a nemusejí pracovat
Vytváří společnost podmínky pro
znovupřijetí lidí,
lidí kteří potřebují
pomoc,, p
p
protože sami to nedokáží?
Hypotéza:
H
té
Lidé bez domova se dopouštějí trestné činnosti,
protože jsou bez možnosti opatřit si finanční
pprostředkyy na živobytí
y legálním
g
způsobem.
p
Absence odborné diskuze
vytváří nevyhovující právní
normy a postupy
(
(např.
ř Akční
č í plán
á řešení
ř š í
problematik be
problematiky
bezdomovectví
domo ect í
pro rok 2008)
2008).
Vize na závěr?
Sociální práce je jako lidský
mozek, má obrovský potenciál,
ale
l mii zatím
tí dokážeme
d káž
využívat pouze nepatrnou část.
část
Děkuji za pozornost,
kritické poznámky a
otevřenou diskusi.
diskusi
PAVEL PěNKAVA
ě
Sekce sociálních kurátorů SSP ČR
http://socialnipracovnici.cz/sekcep
p
socialnich-kuratoru/
Dávky nepojistných systémů
ve vztahu
t h k bydlení
b dl í
Společnost sociálních pracovníků ČR
16. 5. 2013
Mgr. Petr Beck
Současná právní úprava sociálních dávek
v oblasti bydlení:
 příspěvek na bydlení (SSP)
- standardní dlouhodobé bydlení (nájemní, družstevní,
vlastnické)
l t i ké)
- stanoveny obecnější podmínky (test příjmu a nákladů na
bydlení)
y
)
 doplatek na bydlení (HN)
- doplňuje přísp. na bydl. u standardního bydlení
- nestandardní bydl. (ubytovny, podnájmy, pobyt. soc. služby)
- stanoveny přísnější podmínky (test příjmu, soc. a majetk.
poměrů, nákladů na bydl.)
 mimořádná okamžitá pomoc (HN)
- nenároková dávka, v ojedinělých případech
 příspěvek na zvláštní pomůcku - úprava bytu (DOZP)
- zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a
podpora sociálního začlenění
- zdravotní posouzení, někdy příjmový test
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
(systém dávek státní sociální podpory)
Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě
hlášen k trvalému pobytu, jestliže
- 30 % (v hl. městě Praze 35 %) jeho příjmů nestačí k
úhradě nákladů na bydlení
a zároveň
- těchto 30 % ((35 %) p
příjmů
j
není vyšší
y
než částka
normativních nákladů na bydlení daná zákonem
((systém
y
dávek státní sociální p
podpory)
p y)
• Příjmy i náklady na bydlení - za předcházející
kalendářní čtvrtletí a stanoví se jako měsíční průměr
za toto období
• Za příjmy se považují čisté příjmy ze závislé činnosti
a další příjmy spojené s výkonem povolání (služné
(služné,
odchodné, …), příjmy z podnikání, pronájmu,
výživného,
ý
, dávkyy nemocenského a důchodového
pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.
• Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za
plnění poskytované s užíváním bytu nebo
srovnatelné náklady a náklady za služby a
energie
(systém dávek státní sociální podpory)
Výše příspěvku na bydlení
činíí rozdíl
či
díl mezii normativními
ti í i (nebo
( b skutečnými)
k t č ý i)
náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny
vynásobeným koef
koef. 0
0,30
30 (pro hl
hl. město Prahu koef.
koef
0,35)
Počet příjemců cca 166 tisíc.
DOPLATEK NA BYDLENÍ
(systém dávek pomoci v hmotné nouzi)
• Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, pokud mu jeho
vlastní příjmy, včetně příspěvku na bydlení, nestačí k
úhradě nákladů na bydlení pokud je tento nájemce
nebo vlastník bytu
y osobou v hmotné nouzi a užívá byt
y
v obci, v níž je hlášen k pobytu. Podmínkou nároku je
také získání nároku na příspěvek na živobytí.
• Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve
výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na
příspěvek na živobytí a např. užívá jinou než nájemní
nebo vlastnickou formu bydlení. V případech hodných
zvláštního zřetele lze určit, že se dávka poskytne i v
situaci,
it
i žže podmínka
d í k hláš
hlášeníí pobytu
b t neníí splněna
l ě
• Příjmy se sledují za předchozí měsíc (u žádosti za 3 přechozí
měsíce))
Do příjmu se započítává
- 70 % příjmu z výdělečné činnosti
- 80 % příjmu z dávky nemocenského pojištění,
zp
podpory
p y v nezaměstnanosti a p
podpory
p yp
při
rekvalifikaci,
- 100 % ostatních započitatelných příjmů
(t
(tzn.
zvýhodňuje
ýh dň j se snaha
h o zvýšení
ýš í příjmu
říj
vlastní
l t í prací)
í)
Náklady na bydlení - sledují se za aktuální měsíc. Započítává
se: nájem - obvyklé náklady v místě; služby - není limit;
energie - limit ERÚ
→ u některých forem určeny max. limity podle SSP
Výše doplatku na bydlení
jje stanovena
t
ttak,
k aby
b po zaplacení
l
í odůvodněných
dů d ě ý h
nákladů na bydlení zůstala rodině částka živobytí.
Počet příjemců cca 40 tisíc.
Mimořádná okamžitá pomoc
(systém pomoci v hmotné nouzi)
• Osoba se dostala do tíživé situace a její celkové
a sociální a majetkové poměry jsou takové
takové, že ji
neumožňují překonat tuto situaci vlastními silami
a nemá k tomu dostatečné prostředky
prostředky.
- např. nezbytná potřeba spojená s úhradou
noclehu či s úhradou základních předmětů
dlouhodobé potřeby, první finanční pomoc při
živelní pohromě…
- max.
max výše dávky je daná zákonem podle situace
PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU
(systém dávek pro osoby se zdrav
zdrav. post
post.))
a) Zvláštní pomůcka: Nárok má osoba starší 1 roku, která
má
á těžk
těžkou vadu
d nosného
éh nebo
b pohybového
h b éh ú
ústrojí
t jí nebo
b
těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení
charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
stavu, a
její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
Posouzení nároku na příspěvek se provádí na základě
sociálního šetření a posouzení zdravotního stavu žadatele.
•
Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na
pořízení schodišťové plošiny,
p
p
y, schodišťové sedačky
y nebo
stropního zvedacího systému, je podmínkou souhlas
vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto
zařízení a jeho provozem, není-li vlastníkem nemovitosti
osoba, které je tento příspěvek poskytován.
zdrav. post
post.))
b) Úprava
Ú
bytu: Nárok má osoba starší 3 let, která má těžkou
vadu nosného nebo pohybového ústrojí a její zdravotní stav
nevylučuje přiznání tohoto příspěvku
příspěvku. Posouzení nároku na
příspěvek se provádí na základě sociálního šetření a
posouzení zdravotního stavu žadatele.
• Příspěvek na zvláštní pomůcku na úpravu bytu je zaměřen
jen na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC
a na rozšíření dveří.
zdrav. post
post.))
Výše příspěvku
• Pomůcka v ceně do 24 000 Kč: jen, je-li příjem nižší než
8nás ŽM → 10% spoluúčast
p
((min. 1 000 Kč))
• Pomůcka v ceně přes 24 000 Kč: žádný vstupní příjmový
test → 10% spoluúčast (nemá-li osoba určí ÚP
individuálně)
- max. 350 000 Kč na jednu pomůcku (400 000 Kč
schodišťová plošina)
-max. 800 000 Kč v 60 kalendářních měsících
(850 000 Kč schodišťová plošina)
Limity dávek
• Neřeší nalezení bydlení osobám
osobám, které
jej ztratily nebo nemají kde bydlet
• Časové
Č
omezení výplaty dávek
• Neřeší předražené náklady na bydlení
• Neřeší situace, kdy nejsou řádné
smlouvy k bytu
• Nereaguje na dluhy, exekuce
• Neřeší kauce
Přehled nákladů (v mil. Kč)
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PnB
1565
(3 2%)
(3,2%)
1619
(3 9%)
(3,9%)
2280
(5 4%)
(5,4%)
3521
(8 6%)
(8,6%)
4641
(12 9%)
(12,9%)
5744
(16 2%)
(16,2%)
DnB
524
(15 9%)
(15,9%)
473
(16 9%)
(16,9%)
512
686
850
(16 6%) (17,7%)
(16,6%)
(17 7%) (17,1%)
(17 1%)
1673
(21 6%)
(21,6%)
Úprava
bytu/Zvl.
pomůck
a
63
66
60
11
54
56
Přehled průměrné výše (Kč)
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PnB
1217
1617
2062
2508
2790
3004
DnB
1731
1890
2172
2433
2646
3213
Úprava
bytu/Zvl.
pomůck
a
31572
31522
31902 33740 34002 45288
Průměrný počet příjemců
Rok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PnB 104 461
86 840
97 891 122 724 142 624 163 328
DnB
20 258
19 885 23 395 26 527
27 340
41 479
Koncepce bydlení ČR do roku 2020
• Schválena vládou dne 13. 7. 2011 usnesením
č. 524
• Úkol:
NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍHO
BYDLENÍ S VYUŽITÍM INSTITUTU TZV. BYTOVÉ
NOUZE
Garanty úkolu:
Ministerstvo p
pro místní rozvojj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Termín splnění: 31. 12. 2013
Komplexní řešení sociálního bydlení
 MMR a MPSV - analytický materiál
Osnova:
•
•
•
•
Popis stávající situace na trhu s byty: aktualizace popisu trhu s byty podle
výsledků SLBD 2011, informace ze situační zprávy o sociálních ubytovnách,
demografická prognóza
prognóza, komentář k podílu výdajů za energie na celkových
výdajích za bydlení domácností , vyhodnocení výstupů analytického
materiálu MMR vycházejícího z legislativního vymezení osob v bytové
nouzi, vyhodnocení údajů ze šetření SILC, rozdělení domácností podle
čistých příjmů za domácnost s určitým počtem členů za jednotlivé právní
důvody užívání bytu
Popis územněsprávních kompetencí v oblasti bydlení: kompetence
z hlediska MMR, kompetence z hlediska MPSV (dávky, sociální práce,
sociální služby), kompetence MF v oblasti regulace energií
Popis nástrojů sociální a bytové politiky: problémy domácností v oblasti
dostupnosti bydlení, včetně dostupných statistických dat k příslušným
nástrojům
Potenciální rizika budoucího vývoje a identifikace problémů,
problémů které jsou
příčinou, že přes využití těchto již existujících nástrojů se určitá část
domácností ocitá v bytové nouzi: možná opatření
Sociální bydlení – „bytová
nouze““
• MPSV načrtlo legislativní úpravu osob v bytové
nouzi
„Fyzická osoba se nachází v bytové nouzi, pokud
nemá možnost užívat žádné obydlí nebo užívá
nevhodné obydlí nebo je ohrožena jeho
ztrátou. Zároveň její celkové sociální a
majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují
překonat tuto nepříznivou situaci vlastním
přičiněním.“
Domácnost v bytové nouzi
 její průměrné čisté měsíční peněžní příjmy za období 3 kalendářních měsíců
před dnem posuzování bytové nouze nedosáhly
• 0,5 násobek průměrné měsíční mzdy, žije-li v domácnosti jedna osoba,
• 0,7
, násobek průměrné
p
měsíční mzdy,
y, žijí-li
j v domácnosti dvě osoby,
y,
• 0,9 násobek průměrné měsíční mzdy, žijí-li v domácnosti tři osoby,
• 1,0 násobek průměrné měsíční mzdy, žijí-li v domácnosti čtyři osoby,
• 1,2
, násobek
ásobe průměrné
p ů ě é měsíční
ěs č mzdy,
dy, žije-li
je v do
domácnosti
ác ost pět a více
ce osob,
 žádná osoba, která je členem domácnosti, nemá vlastnické právo
k bytovému
y
domu,, rodinnému domu,, bytu
y či jinému
j
obydlí,
y , nemovitosti,,
v níž je byt či jiné obydlí, a není členem bytového družstva s právem nájmu
družstevního bytu,
 žádná osoba, která je členem domácnosti, neužívá jiný rodinný dům, byt či
jiné obydlí na základě věcného břemene, neužívá byt či jiné obydlí právem
nájmu na základě nájemní smlouvy nebo právem podnájmu na základě
podnájemní smlouvy,
smlouvy pokud se nejedná o případ uvedený v odstavci 3
3,
 je-li alespoň jeden člen domácnosti, který nemá ke dni posuzování bytové
nouze možnost využití ubytování v domově pro seniory,
seniory domově pro osoby
se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem ani v chráněném
bydlení podle zákona o sociálních službách.
 Domácnost se nachází v bytové
y
nouzi také tehdy,
y,
pokud se obydlí, které osoby, jakožto členové
domácnosti, výlučně užívaly, stalo k bydlení
nevhodné v důsledku vážné mimořádné události
(živelní pohroma, požár, ekologická
nebo průmyslová havárie
havárie, jiná destruktivní
událost); v takovém případě se k vlastnickému
právu k tomuto objektu
p
j
nepřihlíží.
p
 Domácnost užívající byt či jiné obydlí právem nájmu na základě
nájemní smlouvy nebo právem podnájmu na základě
podnájemní smlouvy se nachází v bytové nouzi, je-li kromě
podmínek uvedených výše dále splněn alespoň jeden
následující předpoklad:
•
její náklady na bydlení jsou vyšší než 65 % jejích čistých
měsíčních příjmů,
•
byt či jiné obydlí společně užívá takový počet osob, který je
nepřiměřený velikosti bytu či jinému obydlí a není tak
umožněno, aby všechny osoby mohly byt či jiné obydlí řádně
užívat a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách, nebo
•
byt či jiné obydlí se staly nevyhovujícím z důvodu zdravotního
stavu osob, které jsou členy domácnosti, a tento stav nelze
uspokojivě
k ji ě vyřešit
ř šit ú
úpravou bytu
b t či zvláštními
lášt í i pomůckami.
ů k i
Domácnost se nenachází v bytové nouzi,
pokud alespoň jeden ze členů:
•
v průběhu posledních 6 kalendářních měsíců ke dni posuzování bytové
nouze bez vážných
ý
důvodů odmítl p
pomoc p
poskytnutou
y
podle opatření
p
p
komplexního řešení sociálního bydlení,
•
v průběhu posledních 6 kalendářních měsíců ke dni posuzování bytové
nouze bez vážných důvodů odmítl spolupráci s poskytovatelem pomoci či
příslušným sociálním pracovníkem, který byl k tomuto účelu určen,
•
ztratil bydlení či mu hrozí ztráta bydlení z důvodu vlastního přičinění
( j é
(zejména
v důsledku
dů l dk výkonu
ýk
rozhodnutí,
h d tí uplatnění
l t ě í zástavního
á t
íh práva,
á
neplacení nájemného), nebo byt či jiné obydlí, ve kterém člen domácnosti
bydlí či bydlel, nelze nadále obývat z důvodu jeho destruktivního konání
nebo nedostatečné záchovné péče,
•
není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou
výdělečnou činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a může
si s ohledem na svůjj věk, zdravotní stav či sociální situaci zvýšit
ý
čisté
peněžní příjmy, které nedosahují stanovených limitů příjmů, vlastní prací,
•
prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem řádným
uplatněním nároků a pohledávek nebo prodejem či jiným využitím majetku
Výjimka
Domácnost se může nacházet v bytové nouzi, aniž by
splňovala některou z uvedených podmínek (vč.
negativního vymezení), pokud osoby této domácnosti
jsou ohroženy sociálním vyloučením a spolupracují
s poskytovatelem
y
pomoci či sociálním pracovníkem,
který byl k tomuto účelu určen, nebo je domácností
s nezletilými
ý dětmi s nedostatečnými
ý bytovými
y ý p
poměry,
y,
jestliže je v ní jinak zabezpečena řádná výchova dětí
ap
plnění ostatních p
povinností.
Závěr
Dávkami spojenými s bydlením lze řešit jen
některé situace ohledně bytové nouze
(hrazení nákladů, základní vybavení bytu,
úprava bytu spojená se zdravotním stavem).
Avšak řešením bytové nouze nemůže být
pouze p
p
poskytnutí
y
dávky!
y Je p
potřeba celá řada
dalších možných opatření… (???)
Děkuji
Děk
ji Vám
Vá
za pozornost
Půso
obnost orgánů SPOD
při ře
ešení situace neplatičů
nájem
j mného
Ivana Matoušková
M
odbor soc
odbo
ociálních
á c věcí
ěc
Krajského úřadu Kraje Vysočina
Jihlava
PREZENTUJÍCÍ
Podněty k transformaci
Zpráva Výboru pro práva dítěte
d
při OSN plnění ÚOPD
Ú
z 18. 3. 2003
„Výbor je znepokojen nedosstatečnou pomocí a podporou
rodičů
ů v otázkách rodičovskké zodpovědnosti za výchovu
a rozvoj dětí, což má za následek značný počet
opatrovnických
t
i ký h řízení
ří
í a přřípadů
ř dů umístění
ří
í tě í do
d náhradní
áh d í
péče v ústavech. Výbor je dále zneklidněn tím, že
preventivní
ti í snahy
h
a rodinné
di é poradenství
d
t í jsou
j
nedostatečné a že se ústavní výchova stává řešením
sociálních
iál í h problémů
blé ů a krizov
k i vých
ý h situací
it
í v rodině.“
di ě “
27.5.2013
2
PREZENTUJÍCÍ
Wallová a Wallo proti ČR (Rozsudek ESLP č.
23848/04 ze dne 26. 10. 20
006)
Dle soudu úlohou orgánů
ů sociálně-právní ochrany je
právě pomoc osobám v nesnázích, které nemají
nezbytné
b t é znalosti
l ti o systému,
té
vést
é t jejich
j ji h kroky
k k a
poskytnout jim radu mim
mo jiné o různých druzích
sociálních
iál í h dávek,
dá k o možnos
ž stech
t h získání
í ká í sociálního
iál íh bytu
b t a
o ostatních prostředcích k překonání
p
jejich obtíží.
27.5.2013
3
PREZENTUJÍCÍ
Rozsudek Havelka a ostatn
ní proti ČR
Č (Rozsudek ESLP
č. 23499/06 ze dne 12. 6. 2007)
2
Rozsudek ukládá státu pozitivní závazky, které jsou
těsně spjaty s účinným respektováním rodinného života.
Jakmile je prokázána existe
ence rodinného vztahu, musí
stát
tát v zásadě
á dě jednat
j d t tak,
t k aby
by se tento
t t vztah
t h mohl
hl rozvíjet.
íj t
Dále soud upozornil, že nedostatečná spolupráce rodičů
neníí naprosto
t rozhodující
h d jí í skutečností,
sk t č
tí jelikož
j lik ž nezbavuje
b
j
příslušné orgány povinnosti uplatnit prostředky, které by
umožnily
ž il zachování
h á í rodinné
di é
éh vztahu.
ého
t h
27.5.2013
4
PREZENTUJÍCÍ
Národní akční plán k tran
nsformaci a sjednocení systému
péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011, schválený
usnesením vlády ze dne 13.
13 července 2009 č.
č 883.
883
Obce měly být zapojeny do spolufinancování
s
ústavní péče, a to
podle trvalého bydliště dítě
ěte, aby byla obec ekonomicky
motivována k posílení preve
ence a podpory ohrožené rodiny.
Obce by se měly finančně po
odílet na podpoře dětí opouštějících
náhradní péči, a to jak ústavní, tak i náhradní rodinné, se stejným
nci umisťování dětí mimo původní
motivačním prvkem k preven
rodinu – terciární prevence.
27.5.2013
5
PREZENTUJÍCÍ
Reakce na rozsudky ESLP
Obecná opatření k výkon
nu rozsudků ESLP – prevence
odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických
důvodů (přijatá usnesen
ním vlády č.
č 882 dne 7.
7 12.
12
2010)
Odpovědnost za posskytnutí potřebné pomoci
ohrožené rodině neleží pouze na orgánech
uplatňujících státní moc
m
(zejména soudech a
orgánech sociálně-právn
ní ochrany dětí), ale nesou ji
společně všechny org
gány veřejné moci, včetně
samosprávy.
27.5.2013
6
PREZENTUJÍCÍ
Stanovisko
o NS
Stanovisko NS ČR
Č ze dne 8. 12. 2010 č. j. Cpjn
202/2010 k rozhodování soudů ve věcech nařizování
ústavní výchovy z důvodů materiálních nedostatků
rodiny, zvláště pak jejich špatných bytových poměrů.
NS konstatoval, že důvode
em pro nařízení ústavní výchovy
dítěte nemohou být
ý samyy o sobě materiální nedostatkyy
rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry. Navíc
„chudoba“ nebo nedostatek bydlení jsou řešitelné za
pomoci orgánů státu či org
gánů územní samosprávy, které
stát a orgány územní samosprávy za tímto účelem
vytvářejí.
t ář jí
27.5.2013
7
PREZENTUJÍCÍ
Přístup obcí
Úroveň
Ú
ň bydlení
b dl í určuje
č j
chara
h akter
kt
ži t íh
životního
způsobu
ů b
rodiny.
di
Přestěhování do horších bytový
ých podmínek (např. do holobytů),
kumulace rodin s p
problémy
y do jedné lokality
y apod.
p
vede následně
k osvojování negativních vzorc
ců chování, postojů,prohlubují se
specifické hodnoty a normy (důraz na přítomnost, naučená
bezmocnost rezignace).
bezmocnost,
rezignace)
Dobrovolná separace bohatých v exkluzivních čtvrtích a vynucená
segregace chudých posiluje soc
ciální nerovnost a vede k vytváření
paralelních
l l í h světů
ětů a k oslabení
l b í soc
ciální
iál í soudržnosti.
dž
ti
-Enviromentální nespravedlnost (vytváření chudinských enkláv v
blízkosti dálnic, skládek, továren apod.).
ap )
- Enviromentální rasismus (obec trvala na vyklizení romské rodiny z
„dobré adresy“ do vyloučené enklávy i po úhradě dluhů na
nájemném a penále,
penále zatímco
o dlužníky z majoritního etnika
ponechávala v centru měst bez re
epresivních opatření).
27.5.2013
8
PREZENTUJÍCÍ
Aktuální situace v oblasti bydlení
-
-
Přibývá
Přibý
á dětí vyrůstajících
ů t jí í h od
d narozeníí v azylových
l ý h domech.
d
h Tyto
T t
děti dosud nepoznaly stálý domov,
d
protože jejich matky nemají
prostředky pro zajištění stálého bydlení. Jedná se tedy o skryté
b d
bezdomovectví.
t í Obce
Ob privatiz
i tizují
jí bytový
b t ý fond
f d a azylové
l é domy
d
j k
jako
zařízení sociálních služeb pln
ní funkci sociálního bydlení namísto
obcí.
Modelovým příkladem může
ů
být mladá žena s jedním dítětem,
která využije azylového dom
mu výhradně z důvodu chudoby a
nedostupného bydlení. Poz
zději se chce vymanit z tohoto
systému a úporně (a často ne
eúspěšně) hledá partnera, který by jí
a dítěti nabídl stálé bydlení. Po
P několika letech pobytu v různých
azylových domech se setkáv
váme s toutéž ženou jako s matkou
tří dětí od tří různých mužů, jejíž šance na získání stálého
bydlení se snížily na minimum
m. Má patnou pověst, přestože není
promiskuitní. Sex není pro ni potřebou, ale prostředkem, jak
získat partnera s bytem.
27.5.2013
9
PREZENTUJÍCÍ
Kazuistika
Majetkoprávní
M
j tk á í odbor
db jednoho
j d h městského
mě t kéh úřadu
úř d zaslal
l l dne
d
1 12.
1.
12
2011 dopis vedoucímu příslušnéh
ho OSPOD téhož MěÚ. Informoval v
něm, že dne 6. 12. 2011 dojde
e v vyklizení bytu matky se dvěma
dět i
dětmi,
kt á v předchozím
která
ř d h í
období
bd bí s daným
d ý
odborem
db
nespolupracovala ve věci obnov
vení nájemního poměru a dluhu na
nájemném, který činí za 3 měsíc
ce 11.000 Kč a penále. V závěru je
žádost o zajištění přítomnosti soc
ciálního pracovníka, a to vzhledem k
tomu, že se jedná o matku se dvě
ěma dětmi.
Daný OSPOD se obrátil na krajsk
ký úřad jako na metodický orgán se
žádostí, jak postupovat a zda je jejich účast při vyklizení nezbytná.
Uvedli, že s matkou nikdy ne
emuseli řešit závažné problémy v
souvislosti s její péčí o děti a že o jejích bytových problémech nebyli
informováni. Shodli jsme se, že je
e nutné pomoci matce najít azylové
bydlení co nejdříve a zajistit, aby děti nebyly aktu vyklizení přítomny.
Přítomnost OSPOD by byla neúče
elná.
27.5.2013
10
PREZENTUJÍCÍ
Metodika KÚ
K z r. 2012
-Komise
K
i pro SPOD zřízené
ří
é dle
dl § 38 zákona
ák
č 359/1999 Sb.
č.
Sb koordinují
k
di jí
dle § 38 zákona č. 359/1999 Sb. výkon SPOD na území správního
echny subjekty, které se podílejí na
obvodu ORP. Měly by oslovit vše
zabezpečení
b
č í bydlení
b dl í občanů
bč ů v daném
d é
správním
á í
obvodu
b d (správce
(
á
bytového fondu - obce, bytová družstva, provozovatele sociálních
ubytoven). Je nutné s nimi dohod
dnout postup při předcházení vzniku
dluhů
ů na nájemném a postup při snižování již vzniklého dluhu.
Pronajímatelé by měli být požádáni o průběžné zasílání informací na
odičem nezletilého dítěte a o krocích,
OSPOD o neplacení nájemného ro
které učinili. Nezletilé dítě rodiče – neplatiče nájemného - je nutné
ou bydlení, proto se na něj zaměřuje
považovat za dítě ohrožené ztráto
sociálně-právní ochrana dle § 6 od
dst. 1 zákona o SPOD.
Současně by měli být pronajím
matelé seznámení s institutem tzv.
zvláštního příjemce příspěvku na
a bydlení dle § 24 a § 59 zákona č.
117/1995 Sb. a doplatku na bydleníí dle § 42 zákona č. 111/2006 Sb.
27.5.2013
11
PREZENTUJÍCÍ
Spolupráce
e
Při řešení
situace nep
platičů nájemného je nutné
spolupracovat s oddělením
m státní sociální podpory a
dávek hmotné nouze příslu
ušného úřadu práce z důvodu
užití výše uvedeného institu
utu zvláštního příjemce, popř.
spolupracovat se sociálním pracovníkem městského
úřadu.
Dlužníkem může být
ý rovněžž rodič,, který
ý není p
příjemcem
j
dávek SSP ani dávek hmotn
né nouze. Je pak možné využít
součinnosti se sociálním pracovníkem městského úřadu
při hledání pomoci na kompe
etentních institucích.
27.5.2013
12
PREZENTUJÍCÍ
Poradenstv
ví
OSPOD na základě
ákl dě oznámení
á
í pronajímatele
jí t l o dluhu
dl h na nájemném
áj
é
navštíví rodinu dle § 52 zákona č.
č 359/1999 Sb. a poskytne rodičům
dle § 11 poradenství zaměřené na uplatňování zákonných nároků
( ýži é dávky
(výživné,
dá k státní
tát í sociální
iál í podpory
p d
apod.).
d ) V případě
ří dě zjištění
jiště í
dluhů doporučí využití odborné pomoci
p
v zařízení specializovaném
na dluhovou problematiku (na
apř. Občanskou poradnu Jihlava),
zprostředkuje uzavření splátkov
vého kalendáře s pronajímatelem
apod. Jestliže OSPOD vyhodno
otí bytové poměry rodiny tak, že
nájemné neodpovídá majetkovým
m poměrům dlužného rodiče, bude
na něj apelovat, aby přistou
upil na výměnu bytu s cenově
dostupnějším nájemným.
27.5.2013
13
PREZENTUJÍCÍ
Občanský zákoník
V rámci
á i poradenství
d
t í by
b měl
ěl OSPO
OD ověřit,
ěřit zda
d je
j rodič
dič informován
i f
á o
ustanoveních občanského zákonííku týkajících se nájmu bytu (§ 685 § 716)
- nutnost písemné podo
oby nájemní smlouvy včetně
náležitostí o užívání a výpoččtu úhrady (§ 686),
- právo pronajímatele trv
vat na užívání bytu určitým
počtem osob a povinnost nájemce oznámit pronajímateli
jména osob užívajících byt déle
d
než dva měsíce (§ 689),
- povinnost úhrady poplatku
u z prodlení, jestliže nájemce
neuhradí nájemné do 5 dnů od jeho splatnosti (§ 697),
- oprávnění pronajímatele vypovědět
v
nájem bez přivolení
soudu např. pro rušení dobrrých mravů v domě, z důvodu
nezaplacení nájemného a dalších služeb ve výši
trojnásobku úhrady apod. (§
§ 711),
27.5.2013
14
PREZENTUJÍCÍ
Občanský zákoník
- nutnost doručení výpovědi nájmu
n
nájemci - důvod výpovědi,
výpovědní lhůta, možnost podá
ání žaloby (§ 711)
- případy výpovědi nájmu pouzze s přivolením soudu (§ 711a –
užití bytu pro potřebu rodiny vlastníka, potřeba veřejného
zájmu – oprava domu,
domu potřeba
a podnikání)
- rozdíly mezi náhradním byte
em a náhradním ubytováním (§
712).
)
OSPOD by měl doporučit, abyy v případě soudního řízení rodič
požádal soud o ustanovení bezplatného právního zástupce
dle § 30 o. s. ř.
27.5.2013
15
PREZENTUJÍCÍ
Výchovná opatření
V případě, že rodič odm
mítne součinnost s OSPOD,
nekomunikuje s pronajímatelem a s OSPOD, odmítá sdělit, jak
bude řešit bytovou situaci v případě vyklizení,
vyklizení nezajišťuje
náhradní bydlení, neplní zpra
acovaný individuální plán a dluh
na nájemném nadále narůstá
á měl by OSPOD (je-li věcně
á,
příslušný jako obecní úřad dle § 13)
zahájit řízení o
napomenutí
p
rodiče nebo stanovení dohledu nad výchovou.
ý
Rovněž může podat podně
ět k soudu dle § 14 zákona o
OSPOD a dle § 178 o. s. ř. k zahájení řízení o uvedených
výchovných opatřeních.
27.5.2013
16
PREZENTUJÍCÍ
Náhradní ubytování
u
V případě, že bude provvedeno vyklizení bez bytové
náhrady, měl by o tom pron
najímatel v časovém předstihu
informovat OSPOD. Pracovník OSPOD ověří šetřením
v rodině, zda rodiče zajisstili náhradní bydlení. Může
nabídnout další pomoc (zprostředkování bydlení v
sociální ubytovně, v azylovém domě pro rodiče s dětmi,
případně
ří d ě umístění
í tě í samotné
t ého
h dítěte
dítět do
d pěstounské
ě t
ké péče
éč
na přechodnou dobu nebo do
d ZDVOP na žádost rodičů).
27.5.2013
17
PREZENTUJÍCÍ
Děti zajištěny
y před vyklizením
Jednání s rodiči ve věci vyklizení by mělo být vedeno za
účelem zajištění bydlení děte
em před výkonem rozhodnutí o
vyklizení Nezletilé děti by ne
vyklizení.
eměly být svědky tohoto úkonu.
úkonu
Rodiče by měli sami umístit dítě do vhodného náhradního
prostředí.
prostředí
Situace byy tedyy neměla být
ý řešena p
před vyklizením
y
předběžným opatřením a um
místěním dítěte do zařízení pro
výkon ústavní výchovy, ale jinými formami náhradní péče.
Rodiče by měli být vedeni k tomu, aby děti ochránili před
psychickým traumatem, který by byl vyvolán jejich přítomností
při
ři úkonu.
úk
27.5.2013
18
PREZENTUJÍCÍ
Odmítnutí účasti OSPOD
OSPOD by měl odmítnout žádost pronajímatele o účast
při samotném aktu vyklizení. Jeho přítomnost bude
nadbytečná a neúčelná s ohledem na skutečnost, že
vyklizení se nebude týkat dětí,
d
které již budou zajištěny
ještě před samotným úkon
nem. Přítomnost OSPOD by
byla popřením principů socciálně-právní ochrany dle § 1
zákona
ák
o SPOD a zásady
á d procesní
p
í ekonomie.
k
i
27.5.2013
19
PREZENTUJÍCÍ
Nezbytnos
st předběžného op.
Jestliže vyklizení bude pře
esto probíhat za přítomnosti
dětí, pro něž nemají rodiče
e zajištěné náhradní bydlení,
vykonavatelé oznámí věc neprodleně
n
na OSPOD, který
provede úkony nezbytné k ochraně
o
života a zdraví dítěte.
V této situaci lze připustit podání návrhu na předběžné
opatření dle § 76a o. s. ř. , nebude-li možné věc řešit
ji ý způsobem.
jiným
ů b
27.5.2013
20
PREZENTUJÍCÍ
Závěr
Sebelepší
S
b l ší síť
íť sociálních
iál í h služeb
l ž b nezlepší
l ší kvalitu
k lit života
ži t chudých
h dý h
dětí, které nemají zajištěné stab
bilní bydlení.
Děkuji za pozornost.
pozornost
Ivana Matoušková
K j ký úř
Krajský
úřad
d Kraje
K j Vysočina,
V
či
Jiihl
ihlava
odbor sociálních věcí
mobil.: +420 734 694 485
e-mail: [email protected]
27.5.2013
21
PREZENTUJÍCÍ
Mlčenlivost
pracovníků sociálních služeb
p
směrem k OSPOD
Petra Zdražilová
Lenka Doubravová
á
Kancelář veřejného ochránce práv
Praha,
16.května
Praha 16
května 2013
1
www.ochrance.cz
Poslání sociálních služeb
• Vzájemná
j
provázanost sociálních služeb a sociálněp
právní ochrany dětí (doplňují se, někdy i překrývají, mají
ale i odlišné
š é cíle)
í
p
v různých
ý p
předpisech
p
+p
povinnosti ve
• Problém – úprava
zvláštních právních předpisech (např. trestněprávní)
• Dvojkolejnost
D jk l j
sociální
iál í služby
l žb a pověření
ěř í k výkonu
ýk
sociálně právní ochrany dětí (hybrid, je nutno najít
hranici, což je velmi složité, jaké jsou přínosy pověření?)
2
www.ochrance.cz
Povinnosti dle ZoSPOD
●
§ 10 odst. 4 – případy, kdy se nelze dovolávat mlčenlivosti
(povinnost ohlásit, že jde o děti uvedené v § 6, možnost zpětné
vazby)– nutno hodnotit individuálně (intenzita a délka trvání
ohrožení)!
●
§ 53 – případy, kdy se nelze dovolávat mlčenlivosti (na výzvu OSPOD
sdělit bezplatně údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo
ze zanedbávání
dbá á í péče
éč o něj)
ěj)
●
§ 59e, § 59k: porušení povinností – přestupek nebo správní delikt
(50 tis.), možnost vyvinění („jestliže prokáže, že vynaložila veškeré
úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila“)
3
www.ochrance.cz
Jak ošetřit mlčenlivost?
●
§100 ZSS – mlčenlivost a případy
případy, kdy lze prolomit
●
Úprava ve vnitřních předpisech
●
Dohoda s klientem (v případě, že klient s OSPOD
spolupracuje v dohodě předávání info vždy ošetřit)
●
Dobrá praxe třístranné dohody – lze vymezit i zakázku
OSPOD (na co se v práci s rodinou/klientem soustředit)
●
Klient není v evidenci OSPOD – poučit ho o tom,
tom jaké
situace mohou nastat, lze následně řešit ad hoc
4
www.ochrance.cz
Případové konference a IPOD
●
Záleží na p
postavení sociální služby
y ((expertní
p
případová
p
p
konference, konference k Vašemu klientovi)
●
Vždy
ž
nutný
ý souhlas klienta (písemně
í
ě před
ř
případovou
ří
konferencí, nebo ho mít ošetřen jjiž ve smlouvě o
poskytnutí sociální služby) – pozvání na PK od OSPOD
souhlas
hl klienta
kli
nenahrazuje!!!
h
j !!!
●
OSPOD by měl sám aktivně sociální službu, se kterou
klient spolupracuje, oslovit, dohodnout si předávání info
( souhlasem
(se
hl
kli t ) příp.
klienta),
ří formulovat
f
l
t zakázku
ká k
5
www.ochrance.cz
Navrhované znění §100a zákona o SPOD
Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí
●
●
●
(1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen na žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně
sociálně-právní
právní ochrany
dětí údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany týkající se osoby, které byla rozhodnutím orgánu
sociálně-právní ochrany dětí uložena povinnost požádat o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby jako
povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí57). Poskytovatel
sociálních služeb je povinen vždy sdělit, zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu
platnosti smlouvy, popřípadě výpovědní důvod, pokud byla smlouva vypovězena, a zhodnocení průběhu
poskytování sociální služby.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 je poskytovatel sociálních služeb povinen na žádost orgánu sociálněprávní ochrany dětí umožnit pověřeným zaměstnancům tohoto orgánu nahlížet do písemných individuálních
záznamů o průběhu poskytování sociální služby vedených podle § 88 písm. f) a umožnit jim pořizovat výpisy a
opisy těchto záznamů na náklady orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3) Poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v §
37 odst.
d
2
2, § 48,
48 52
52, 54
54, 57
57, 58
58, 60
60, 60
60a, 62
62, 65 nebo
b § 69,
69 je
j povinen,
i
pokud
k d nejde
jd o případ
ří d uvedený
d ý v odstavci
d
i
1 nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-ochrany dětí
–
●
zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální
službu ,,druh a formu p
poskytované
y
sociální služby
y a dobu p
poskytování,
y
, zhodnocení p
průběhu poskytování
p
y
sociální služby.
(4) Účastní-li se zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb jako přizvaná osoba případové konference
pořádané podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nebo je-li přizván k jednání komise pro sociálně-právní
ochranu dětí zřizované podle zákona o sociálně-právní
sociálně právní ochraně dětí,
dětí a sdělí přitom údaje
údaje, o nichž je jinak
povinen zachovávat mlčenlivost, neporuší tím povinnost mlčenlivosti podle § 100.
6
www.ochrance.cz
Znění po připomínkovém řízení
§ 100a
Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí
●
●
(1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-právní
ochrany dětí údaje nezbytné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany týkající se osoby, které byla rozhodnutím
orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložena povinnost požádat o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby
jako povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí57). Poskytovatel
sociálních služeb je povinen vždy sdělit, zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti
smlouvy, datum ukončení poskytování sociální služby, popřípadě výpovědní důvod, pokud byla smlouva
vypovězena, a zhodnocení průběhu poskytování sociální služby.
(2) Poskytovatel sociálních služeb,
služeb který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v § 37
odst. 3, § 48, 52, 54, 57, 58, 60, 60a, 62, 65 nebo § 69, je povinen, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 1
nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-ochrany dětí
–
zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální službu,
●
druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování,
●
zhodnocení průběhu poskytování sociální služby.
●
57)
58)
Poskytovatel sociálních služeb má povinnost podle věty první jen v těch případech, kdy orgán sociálně-právní
ochrany dětí v žádosti současně uvede, že situaci dítěte a jeho rodiny vyhodnotil podle zákona o sociálně-právní
ochraně dětí58) tak, že se jedná o dítě, na něž se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje.
§ 12 a 13 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“
7
www.ochrance.cz
POZOR: připravovaná novela ZoSPOD
ZoSPOD-změny
změny
•
Pokud povinnost využít odbornou poradenskou pomoc uloží OSPOD – je sociální
služba povinna sdělit údaje nezbytné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany + zda
s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti smlouvy,
datum ukončení poskytování sociální služby,
služby popřípadě výpovědní důvod,
důvod pokud byla
smlouva vypovězena, a zhodnocení průběhu poskytování sociální služby
•
V ostatních případech, jde-li o dítě, na které se zaměřuje sociálně právní ochrana (a
není-li služba poskytována anonymně), povinnost sdělit orgánu sociálně-ochrany dětí
druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování, zhodnocení průběhu
poskytování sociální služby
8
www.ochrance.cz
Kazuistika ochránce
●
Případ
p
1: odebrání dětí z rodiny
y z bytových
y
ý
důvodů a
následně zjištěné nedostatky v péči matky v AD
●
Případ
p
2: nezletilá matka z mlýna
ý
v DDÚ a následné
hledání vhodné sociální služby
●
Případ 3: intenzivní sociální práce s rodinou před
možným návratem dětí zpět domů
9
www.ochrance.cz
Děkujeme Vám za pozornost.
[email protected]
d
l
h
[email protected]
10
www.ochrance.cz
Dopadynovéprávníúpravyvoblastiopatrovnictví
Irena Podivínská, DiS., veřejný opatrovník Města Mělníka
Dovolte mi zhodnotit současný stav a porovnat tuto bilanci s možnostmi, které by nám
měl přinést nový občanský zákoník. Vím, že možná bude mé hodnocení současného stavu
někomu připadat značně kritické, avšak vycházím opravdu ze své desetileté praxe, a vlastně
nejen své, ale i 50 veřejných opatrovníků z celé republiky, kterým tímto děkuji, že jakožto
respondenti odpověděli na otázky k problematice opatrovnictví v minivýzkumu, který jsem
realizovala v lednu tohoto roku.
Současný stav
Z obecného hlediska lze problematiku opatrovnictví zhodnotit tak, že centrálním bodem
celého soudního řízení nebývá na prvním místě zájem osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům
je dotčena. Dochází k nadužívání institutu omezení či zbavení ve způsobilosti k právním úkonům.
Obecně lze také hodnotit, že v České republice je malá informovanost o možnostech
předcházení ustanovení tohoto institutu. Prezentace výkonu funkce opatrovníka fyzickou i
právnickou osobou srozumitelnou formou je ve společnosti naprosto zanedbána. Malá
informovanost však není pouze u občanů, dotýká se i soudců (nezabývajících se přímo touto
problematikou), advokátů, odborné veřejnosti a opatrovanců. Úprava hmotněprávní i procesní je
nedostatečná.
Procesní úprava změny způsobilosti k právním úkonům by měla být změněna již u návrhu
na zahájení řízení. Zde může podat návrh kdokoliv a není vymezena síla důkazů, kterou musí
splňovat pro doložení takovéhoto návrhu. Vyšetřovaným osobám je ustanoveno právní
zastoupení ze strany advokáta, avšak jde pouze o formální akt, nikoliv o dostatečnou důraznost
při hájení práv vyšetřovaného a komunikace s ním bývá nulová. V průběhu soudního řízení
dochází k nedostatečné informovanosti vyšetřovaného, často je mu odepírána přítomnost u
jednání či doručování rozhodnutí. Znalecký posudek bývá mnohdy vypracován pouze na základě
výpisu z dokumentace praktického lékaře a běžného rozhovoru s vyšetřovaným. Chybí
rozsáhlejší studování předchozího a současného života vyšetřovaného z více zdrojů, které by
soudnímu znalci utvořilo ucelený obraz způsobu života vyšetřovaného. Někteří soudci
nedostatečně hodnotí důkazy a jejich provádění omezují na zprávy od lékařů a soudního znalce,
případně výpis z katastru nemovitostí. Soudní znalci nejsou v mnoha případech zváni k řízení
před soudem a jejich posudky bývají nekriticky přijímány soudci, následně hodnoceny pouze
formálně. V současné době je naprostá absence mechanismu nařizujícího přezkum nutnosti
omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v určitém časovém horizontu.
Z hlediska hmotněprávního chybí jakákoliv alternativa k omezení a zbavení způsobilosti
k právním úkonům. Neuplatňují se zásady omezení v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně
nutnou dobu, aby byl chráněn zájem dotčené osoby. Zcela automatickou návazností na úpravu
způsobilosti k právním úkonům je ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických
práv, apod.
Z hlediska ustanovení opatrovníka je zde absence kritérií pro výběr takovéto osoby, tj.
jednotně stanovená pravidla pro celou republiku. Mezi opatrovancem a opatrovníkem může
docházet ke střetu zájmů. Když už je opatrovník ustanoven, není zde žádný relevantní výčet
postavení, práv a povinností opatrovníků. Neexistuje systém efektivní kontroly opatrovníků ze
strany soudu, v mnoha případech jde o formální akt. Není zakotvena povinnost respektovat přání
opatrovance a jednat tak v jeho prospěch. Neexistuje kvalifikační předpoklad pro fyzické osoby
ani veřejné opatrovníky, který by stanovil minimální možné dosažené vzdělání, ale ani vzdělávání
následné.
Z provedených analýz v rámci teoretického základu pro výkon opatrovnictví i provedeného
dotazníkového šetření u fyzických osob a veřejných opatrovníků vyplývá, že stav je vážný. Je
nezbytné přijetí legislativních změn v rámci této problematiky, které upraví, jak procesní, tak i
hmotně právní oblast. Opatrovanci potřebují fungující systém, který jim bude garantovat
adekvátní právní zastoupení v procesu změny způsobilosti k právním úkonům a stanovení
podmínek, za kterých k tomuto dojde. Nezbytně nutná je úprava délky omezujících opatření a
jejich rozsah, který bude pravidelně přezkoumáván. Opatrovníci k výkonu své funkce potřebují
1
nejen změny legislativní, které by jim jejich činnost zaštítily, ale především stanovení podrobného
rozsahu práv a povinností. Zavést by se mělo také vzdělávání v rámci minimálního penza
informací z oblasti právní, sociální a psychologické, a to zejména pro opatrovníky z řad fyzických
osob. U opatrovníků veřejných by mělo dojít k určení minimální výše dosaženého vzdělání a
vymezení oborů, v nichž toto vzdělání bude uznatelné.
Co by se mělo změnit pohledem Nového občanského zákoníku
Od 1. 1. 2014 nabývá účinnosti Nový občanský zákoník (pozn. zkratka NOZ), který by měl
výrazným způsobem změnit pojetí opatrovnictví. Jde o výrazné změny, které ovlivní život, jak
opatrovanců, tak opatrovníků.
Svéprávnost je nový pojem NOZ, který nahrazuje dříve užívaný pojem „způsobilost
k právním úkonům“. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy dovršením 18. roku věku,
což se nemění.
Z pohledu Nového občanského zákoníku lze problematiku opatrovnictví zhodnotit tak, že
centrálním bodem celého soudního řízení se stává osoba, jejíž svéprávnost má být dotčena. I
přes to, nebo možná právě proto, že dosavadní praxe prokazovala časté využívání institutu
úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům, byl v Novém občanském zákoníku zcela
vypuštěn. Osoby, podle dosavadních právních předpisů zbavené způsobilosti k právním úkonům,
budou ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku považovány za osoby omezené ve
svéprávnosti. Rozsah omezení svéprávnosti v těchto případech bude dán ustanovením § 64, kdy
budou moci samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Toto
opatření je prvním z těch, která mají vést k zamezení nadužívání institutu omezení a předchozího
zbavení ve svéprávnosti. Se zavedením těchto možností bude jistě souviset i zvýšení informovanosti o možnostech
předcházení ustanovení institutu omezení svéprávnosti. Nesmíme se však domnívat, že by to
měli činit pouze centrální orgány státní správy, myslím si, že zde by měli osvětově působit
zejména opatrovníci veřejní, kteří přicházejí v první řadě při návštěvách a kontrolách do styku
s opatrovníky z řad fyzických osob. Prezentace výkonu funkce opatrovníka fyzickou i právnickou
osobou srozumitelnou formou je nezbytná. Vzhledem k tomu, že s novou právní úpravou bude
nutné projít odbornou přípravou, zvýší se informovanost u odborníků, tj. soudců, advokátů,
odborné veřejnosti a opatrovanců. Nová právní úprava zvyšuje i připravenost hmotněprávní a
procesní.
Omezení způsobilosti k právním úkonům stanovené podle dosavadních právních
předpisů se považuje ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku za omezení
svéprávnosti a člověk je způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními
předpisy. Jak jsem již uvedla, Nový občanský zákoník zrušil institut úplného zbavení, a vzhledem
k umožnění podpory, institut omezení svéprávnosti považuje za krajní řešení. Nově k omezení
svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká. Důvodem by měl být tedy stav,
kdy mu hrozí jinak závažná újma a nepostačí k zajištění jeho zájmům mírnější a méně omezující
opatření. Na principu tzv. subsidiarity je tedy upřednostněno vyčerpání předchozích možností.
Omezení svéprávnosti musí být prokazatelně pro člověka přínosem a výhody z tohoto opatření
plynoucí musí převážit nad nevýhodami. Nově musí být soud v osobním kontaktu s člověkem, o
kterém rozhoduje, brát v úvahu jeho osobní jedinečnost a respektovat jeho práva. Soud musí
vyvinout potřebné úsilí k zjištění názoru člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, i za použití
takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. To, že má člověk obtíže se dorozumívat,
nemůže být samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti. Formulace omezení v rozsudku
bude znít v duchu: „Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém není schopen
právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.“
Soud vezme v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Tato
formulace směřuje k negativnímu vymezení omezení v rozsudku, takže soud uvede konkrétní a
konečný výčet úkonů, které člověk není oprávněn činit. Toto musí být nepochybně prokázáno, a
to především z hlediska dopadu této skutečnosti na schopnosti omezené osoby postarat se o své
záležitosti. Pro omezení způsobilosti právně jednat nebude rozhodující „deficit“ schopností
člověka, ale závažnost vlivu „deficitu“ na vlastní život člověka a tedy nutnost zasahovat do jeho
základních práv. Rozsah omezení je nově zakotven limitem pro maximální rozsah omezení a to,
že rozhodnutí o omezení svéprávnosti nikdy nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat
2
v běžných záležitostech každodenního života. Svéprávnost bude omezována jen na určitou dobu,
a to nejdéle na tři roky. Uplynutím stanovené doby právní účinky omezení zanikají, pokud soud
před uplynutím stanovené doby nezahájí řízení o prodloužení doby omezení. V takovém případě
právní účinky původního rozhodnutí trvají až do vydání nového rozhodnutí, maximálně však
jeden rok. O omezení svéprávnosti může soud rozhodnout také pouze v souvislosti s určitou
záležitostí a na dobu nutnou pro její vyřízení. Osoby, které mají způsobilost upravenou před
účinností nového zákona, automaticky s jeho účinností získají omezení svéprávnosti na dobu tří
let ode dne nabytí účinnosti nového zákona. Nová právní úprava v určitých případech výslovně
přiznává platnost i právnímu jednání člověka s omezenou svéprávností.
V případě, že opatrovanec jednal samostatně, kdy nemohl jednat bez opatrovníka, lze
jeho právní jednání prohlásit za neplatné, pouze pokud mu působí újmu. Jednání bez opatrovníka
je platné také tehdy, pokud jej opatrovník schválí nebo pokud své právní jednání schválí sám
jednající poté, co nabyl svéprávnosti.
Zcela automatickou návazností na úpravu způsobilosti k právním úkonům je v současné
době ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických práv, apod. Nový občanský
zákoník toto řeší, a to v případě uzavírání manželství tak, že omezení svéprávnosti neznamená
automatické omezení uzavřít jej. Soud musí výslovně rozhodnout, že omezení svéprávnosti se
vztahuje také na schopnost uzavřít manželství. Pokud se omezení svéprávnosti vztahuje i na
uzavření sňatku, nelze jej uzavřít ani s přivolením soudu. Jedinou možností by bylo, že soud by
svéprávnost v této oblasti vrátil. Došlo-li k uzavření manželství, přestože omezení svéprávnosti
se vztahuje i na uzavření manželství, soud jej prohlásí za neplatné na návrh každého, kdo na tom
má právní zájem, nebo i bez návrhu. Manželství však nemůže být prohlášeno za neplatné, pokud
bylo počato dítě, které se narodilo živé. V případě rodičovské zodpovědnosti se její trvání a
rozsah může změnit jen na základě rozhodnutí soudu. Pokud je člověk soudem omezen v
rodičovské odpovědnosti, výkon jeho rodičovské odpovědnosti je po dobu omezení pozastaven.
Může být však rozhodnuto o zachování výkonu péče o dítě a osobního styku s dítětem.
Z hlediska hmotněprávního nová právní úprava přináší další možnosti zamezující
nadužívání institutu omezení svéprávnosti založených na modelu podpory, a to předběžné
prohlášení a nápomoc při rozhodování, která předcházejí změně svéprávnosti, tedy schopnosti
zletilé osoby právně jednat. Předběžné prohlášení umožňuje komukoliv z nás, v případě
očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, možnost projevit svou vůli, jak mají být naše
záležitosti spravovány či kdo je má spravovat. Nápomoc při rozhodování se poskytuje na základě
smlouvy mezi podporovaným a podpůrcem. Jejím smyslem je poskytnout podporu osobě, které
duševní postižení působí potíže při rozhodování, aby mohla být zachována plná svéprávnost, bez
ustanovení opatrovníka. Dohoda o zastoupení členem domácnosti se uplatní, na rozdíl od
nápomoci při rozhodování tam, kde duševní porucha člověku brání právně jednat a nemá jiného
zástupce. V případě zastoupení členem domácnosti zákon stanovuje konkrétní okruh osob, které
jsou oprávněné zastupovat dospělého člověka nezpůsobilého právně jednat. Těmito osobami
jsou potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která s ním žila před
vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.
Z hlediska ustanovení opatrovníka je doposud absence kritérií pro výběr takovéto osoby.
Nová právní úprava již osobu opatrovníka řeší. Nejprve bude soud zjišťovat, zda člověk učinil v
minulosti předběžné prohlášení o tom, kdo se má v případě jeho nezpůsobilosti stát
opatrovníkem. Neučinil-li člověk v minulosti předběžné prohlášení, má právo navrhnout svého
opatrovníka během řízení z okruhu blízkých osob a soud tuto osobu, souhlasí-li s tím, jmenuje
opatrovníkem. Pokud opatrovanec nikoho nenavrhne či navrženou osobu není z objektivního
důvodu možné ustanovit, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu
opatrovanci blízkou, jestliže prokáže dlouhodobý a vážný zájem o opatrovance. Není-li možné
jmenovat blízkou osobu, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to,
aby se stala opatrovníkem. Nebyla-li soudem nenalezena žádná vhodná osoba, kterou by
ustanovil opatrovníkem, jmenuje veřejného opatrovníka. Zde již nová právní úprava upřesňuje
více. Veřejným opatrovníkem se rozumí obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická
osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu. Zákon výslovně určuje, že jmenování
veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas. Konečně se tak předchází situacím, ke
kterým doposud docházelo, kdy se obce odvolávaly proti svému jmenování. Institut veřejného
opatrovníka je po vyčerpání všech předchozích možností poslední šancí k zajištění práv a potřeb
3
opatrovanců, z čehož logicky vyplývá, že není možné se opatrovnictví vzdát. Otázkou stále
zůstává, zda příslušná ministerstva budou řešit i vlastní podstatu toho, proč obce opatrovnictví
odmítají, jestliže dávají obcím povinnost jej přijmout. Ruku v ruce s novou legislativou by měla
přijít i opatření zajišťující obcím možnost personálně a materiálně opatrovnictví vykonávat. Tuto
situaci by měl řešit zvláštní zákon, který připravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR a měl by řešit
veřejného opatrovnictví, neboť na něj odkazuje i § 471 odst. 2 nového občanského zákoníku.
Vlastní výkon opatrovnictví pak doznal změnu ještě v možnosti opatrovníka pověřit dalšího
zástupce, vyžaduje-li to nutná potřeba. Opatrovník tak může řešit situaci, kdy nežije v blízkosti
opatrovance a tento například užívá sociální služby. Za výběr vhodné osoby pak zodpovídá
opatrovník. Jde o logické opatření, kdy opatrovník pověří např. poskytovatele sociální služby.
Výrazným posunem od dosavadní právní úpravy je stanovení základních pravidel pro
výkon opatrovnictví. Od typického paternalistického přístupu, kdy člověk s postižením je objektem
péče a ochrany došlo k posunu k modelu podpory, kdy je respektována individualita člověka
s postižením a jeho nárok na asistenci a přiměřenou úpravu prostředí, aby mohl plně realizovat
všechna svá práva. Hlavní úlohou opatrovníka bude nadále starat se o naplnění práv
opatrovance, ochrana jeho zájmů, zájem o jeho zdravotní stav, k čemuž s ním musí udržovat
vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelný kontakt a projevovat o opatrovance
skutečný zájem. Opatrovník musí vycházet z názoru a přání opatrovance. Opatrovník při plnění
svých povinností naplňuje právní prohlášení opatrovance a dbá jeho názorů, i když je
opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlíží a zařizuje
jeho záležitosti v souladu s nimi. Není-li to možné, postupuje opatrovník podle zájmů
opatrovance.
Po ustanovení opatrovníka již Nový občanský zákoník řeší i jeho práva a povinnosti,
včetně překročení těchto práv a povinností ze strany opatrovníka i opatrovance. Vždy je prioritní
zájem osoby s omezenou svéprávností. Existovat bude již i systém kontroly opatrovníků ze strany
soudu. Došlo k zakotvení povinnosti respektovat přání opatrovance a jednat tak v jeho prospěch.
Kvalifikační předpoklady pro fyzické osoby a veřejné opatrovníky by pak měl řešit zákon o výkonu
opatrovnictví, který je v přípravě.
Nový občanský zákoník zavádí možnost ustanovení opatrovnické rady, a to z důvodu
vyšší ochrany práv opatrovance. V takovém případě má osoba omezená ve svéprávnosti
opatrovníka a opatrovnickou radu složenou z osob z jeho nejbližšího okolí. Toto má doplnit a
vyvážit činnost opatrovníka, zprůhlednit činnost opatrovníka, umožnit kontroly jeho činnosti a
poskytovat platformu zainteresování pohledu většího počtu lidí.
Lze tedy říci, že pokud nebude odložena účinnost Nového občanského zákoníku a
povede se připravit a uvést v život zákon o výkonu opatrovnictví, dozná opatrovnictví výrazných
změn a lze předpokládat, že i opatrovníci zaznamenají zvýšení kreditu své práce. Opatrovanci by
měli být chráněni fungujícím systémem, který jim bude garantovat adekvátní právní zastoupení
v procesu
změny
svéprávnosti
a
stanovení
podmínek,
za
kterých
k
tomuto dojde. Je stanovena i délka omezujícího opatření a jeho rozsah bude v rozsudku
vymezen soudem, který jej pravidelně přezkoumá. S připravovaným zákonem o opatrovnictví lze
předpokládat i zaštítění veřejných opatrovníků centrálními orgány, potřebné vzdělávání z oblasti
právní, sociální a psychologické, a to zejména i pro opatrovníky z řad fyzických osob.
4
Dopady
y nové právní
úpravy v oblasti
opatrovnictví
Praha, 16. května 2013
Irena Podivínská, DiS.
veřejný opatrovník
Analýza současného stavu legislativy
Centrálním bodem soudního řízení není 
ál í b d
d íh ří í
í
osoba, jejíž způsobilost je dotčena.
Nadužívání institutu omezení a zbavení ve p
p
způsobilosti k právním úkonům.
Velmi nízká možnost a informovanost o možnostech předcházení ustanovení těchto
možnostech předcházení ustanovení těchto institutů.
P
Prezentace výkonu funkce opatrovníků t
ýk
f k
t
íků
naprosto zanedbána.
Nedostatečná úprava opatrovnictví v procesní p
i hmotněprávní rovině.
Právní zastoupení osoby dotčené řízením o změně způsobilosti k právním úkonům plní
změně způsobilosti k právním úkonům plní pouze formální akt. Minimální je komunikace s touto osobou ze strany právního zastoupení v b
á íh
í
řízení a nedostatečnou je u důraznost při hájení práv vyšetřovaného.
Nedostatečná informovanost vyšetřovaného v 
d
č ái f
š ř
éh
průběhu řízení.
Znalecký posudek je často sumarizací výpisu z p
dokumentace praktického lékaře a běžného rozhovoru s vyšetřovaným.
Chybí rozsáhlejší studování předchozího a
Chybí rozsáhlejší studování předchozího a současného života vyšetřovaného z více zdrojů pro ucelenost obrazu o způsobu života
pro ucelenost obrazu o způsobu života vyšetřovaného. Analýza současného stavu legislativy
Nedostatečné opatřování a hodnocení p
podkladů o životě osoby, o jejíž právní y j j p
způsobilost se jedná.
Naprostá absence mechanismu nařizujícího
Naprostá absence mechanismu nařizujícího přezkum nutnosti omezení/zbavení ve způsobilosti k PÚ.
ů bl
k Ú
Absence časového horizontu tohoto institutu.
Absence časového horizontu tohoto institutu.
Z hlediska hmotněprávního chybí alternativa k p
omezení/zbavení ve způsobilosti k PÚ.
Automatickou návazností na změnu způsobilosti k PÚ je ztráta politických práv
způsobilosti k PÚ je ztráta politických práv, práva na uzavření sňatku, vlastnických práv, apod. Absence širších kritérií pro výběr osoby
Absence širších kritérií pro výběr osoby opatrovníka.
Neexistuje systém efektivní kontroly p
j
y
opatrovníků, často jde o formální akt ze strany soudu.
Neexistuje kvalifikační předpoklad pro
Neexistuje kvalifikační předpoklad pro opatrovníky – z řad fyzických osob i veřejných opatrovníků
íků
Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku
Účinnost Nového občanského zákoníku Ú
od 01. 01. 2014.
SVÉPRÁVNOST jako nový pojem nahrazující „způsobilost k právním úkonům
způsobilost k právním úkonům“.
Centrálním bodem soudního řízení se STÁVÁ osoba, jejíž svéprávnost je dotčena.
Zbavení svéprávnosti JIŽ NENÍ PŘÍPUSTNÉ
Zbavení svéprávnosti JIŽ NENÍ PŘÍPUSTNÉ.
 Institut omezení svéprávnosti se považuje za krajní I i
í é á
i
ž j
k j í
řešení.
 Osoby doposud zbavené svéprávnosti SE STÁVAJÍ O b d
d b
é é á
ti SE STÁVAJÍ
OSOBAMI S OMEZENOU SVÉPRÁVNOSTI s účinností NOZ a to v nejširším možném pojetí
NOZ, a to v nejširším možném pojetí.
 Osoba s omezenou svéprávností může samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního
právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
 Omezení svéprávnosti musí předcházet využití p
p
y
podpůrných opatření na základě principu subsidiarity. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku
Model podpory:

d l d
1. Předběžné prohlášení – projevení vlastní vůle v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat.
2. Nápomoc při rozhodování –
p
p
smluvní ujednání j
mezi podporovaným a podporovatelem se zachováním plné svéprávnosti, bez ustanovení opatrovníka.
p
dohoda v 3. Zastoupení členem domácnosti –
rámci vymezeného okruhu osob v případě, kdy p
p
j
duševní porucha brání člověku právně jednat. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku
O
Omezení svéprávnosti musí být pro dotčeného í é á
i
í bý
d č éh
přínosem a výhody musí převažovat nad nevýhodami.  Rozhodování o omezení svéprávnosti –
R h d á í
í é á
ti řízení:
ří í
1. Soud musí být v osobním kontaktu s posuzovaným.
2. Soud musí vyvinout potřebné úsilí k zjištění názoru d
í
ř b é ú lí k š ě í á
posuzovaného.
3 Soud uvede konkrétní a konečný výčet úkonů, které 3.
S d
d k k ét í k
č ý ýč t úk ů kt é
člověk není oprávněn činit.
4 V rozhodnutí o omezení svéprávnosti je okamžitě 4.
V rozhodnutí o omezení svéprávnosti je okamžitě
určen i opatrovník.
Je stanoven maximální rozsah omezení –

i ál í
h
í
člověk nikdy nesmí být zbaven práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Je stanovena maximální doba omezení p
max. 3 roky.
y
svéprávnosti –
Osoby omezené ve svéprávnosti před účinností NOZ od této doby spadají do této
účinností NOZ od této doby spadají do této lhůty automaticky. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku
Jednal‐li opatrovanec

d l li
samostatně, ač nemohl, ě č
hl
lze prohlásit toto právní jednání za neplatné, POUZE pokud mu působí újmu.
ů
Soud musí VÝSLOVNĚ rozhodnout o omezení svéprávnosti ve smyslu uzavření manželství a p
rodičovské zodpovědnosti.
I při omezení rodičovské odpovědnosti může být rozhodnuto o zachování výkonu péče o
být rozhodnuto o zachování výkonu péče o dítě a osobního styku s dítětem.
 NOZ řeší již OSOBU OPATROVNÍKA:
ř ší již
Í
1. Osoba určená v předběžném prohlášení –
p
p
nutnost prošetření soudem, zda je určena.
2 Blízká osoba 2.
Blízká osoba – není.li učiněno předběžné není li učiněno předběžné
prohlášení …má právo člověk v průběhu řízení navrhnout svého opatrovníka
řízení navrhnout svého opatrovníka.
3. Veřejný opatrovník – obec, kde má opatrovanec
t
b dliště J
bydliště. Jmenování NENÍ á í NENÍ
VÁZÁNO NA SOUHLAS OBCE.
 Stanovení základních pravidel pro výkon St
í ákl d í h
id l
ýk
opatrovnictví – posun od paternalistického přístupu k modelu podpory s respektováním
přístupu k modelu podpory s respektováním autonomie člověka.
Nastavení práv a povinností opatrovníků
Nastavení práv a povinností opatrovníků.
Nastavení podmínek správy majetku.
Nastavení systému kontroly ze strany soudu i
Nastavení systému kontroly ze strany soudu i opatrovnické rady.
PŘÍPRAVA ZÁKONA O OPATROVNICTVÍ na který
PŘÍPRAVA ZÁKONA O OPATROVNICTVÍ, na který NOZ odkazuje. Možnosti změn z pohledu Nového občanského zákoníku
 OPATROVNICKÁ RADA:
OPATROVNICKÁ RADA
‐
‐
‐
‐
‐
‐
‐
Důvodem zřízení je vyšší ochrana práv opatrovance.
Osoba omezená ve svéprávnosti má v takovém případě opatrovníka a opatrovnickou radu.
O ustavení rady může požádat opatrovanec nebo osoba jemu blízká. Opatrovník do třiceti dnů od obdržení žádosti svolá schůzi, na níž pozve opatrovance a všechny blízké osoby které jsou mu známy Schůze se může
opatrovance a všechny blízké osoby, které jsou mu známy. Schůze se může zúčastnit kdokoli z okruhu lidí kolem opatrovance, a to i pokud nebyl pozván. Nesvolá‐li schůzi včas opatrovník, svolá ji soud.
Člen opatrovnické rady je volen na dobu neurčitou. Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady. Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok a přizve na zasedání opatrovance i opatrovníka. Zápis se pořizuje a doručuje se opatrovníkovi a soudu. Opatrovnická rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v
rada na svém pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jmění opatrovance a k vyúčtování jeho správy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka za správu jmění. Opatrovník ze zákona nesmí bez souhlasu opatrovnické rady rozhodnout o
Opatrovník ze zákona nesmí bez souhlasu opatrovnické rady rozhodnout o některých důležitých věcech.
 ZÁKON O OPATROVNICTVÍ by měl řešit:
ZÁKON O OPATROVNICTVÍ b ěl ř šit
‐ Rámcové vymezení opatrovnictví.
‐ Definování podmínek výkonu opatrovnictví, zejména Definování podmínek výkonu opatrovnictví zejména
pro obce.
‐ Povinnost vzdělávání pro opatrovníky.
Povinnost vzdělávání pro opatrovníky.
‐ Financování opatrovnictví.
‐ Odpovědnost opatrovníka a možnost jeho pojištění.
p
p
j
p j
‐ Smlouvy, povinnosti a práva podpůrců.
‐ Umožnění a nastavení pravidel opatrovnictví ze strany p
p
y
nestátních neziskových organizací v případě jejich zájmu.
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
Irena Podivínská, DiS.
tel.: 315 635 334, 603 786 174
e‐mail: [email protected]
Městský úřad Mělník
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
nám. Míru 1
á Mí 1
276 01 Mělník
Psychiatrická péče v nové Psychiatrická
péče v nové
legislativě
g
Prim. MUDr. Petr Hromada‐CPP PL Havl. Brod
MUDr. Jaromír Mašek‐ředitel PL Havl. Brod Nové zdravotnické zákony
Nové zdravotnické zákony
• 372/2011
372/2011 Sb., o zdravot. službách a podmínkách Sb
d
t l žbá h
d í ká h
jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
• 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
• 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
• 298/2011 Sb. + 369/2011 Sb., kterými se mění /
/
,
ý
zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravot. pojištění
Z č 372/2011 Sb upravuje:
Z.č. 372/2011 Sb. upravuje:
• obecná pravidla poskytování ZS (§
b á
idl
k t á í ZS (§ 1 až §
1 ž § 27)
• práva a povinnosti pacienta (§ 28 až § 30)
• informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených ZS
informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených ZS
(§ 31 až § 33)
• poskytování ZS se souhlasem (§ 34 + § 35)
• poskytování ZS bez souhlasu (§ 38, § 40)
• použití omezovacích prostředků (§ 39)
• práva a povinnosti poskytovatele (§
á
i
ti
k t t l (§ 45 až §
45 ž § 51)
• zdravotnická dokumentace (§ 52 až § 69)
postup při úmrtí (§ 83 až §
83 až § 92)
• postup při úmrtí (§
• stížnosti (§ 93 až § 97)
• hodnocení kvality a bezpečí ZS (§
y
p
(§ 98 až §
§ 106))
Oprávnění k poskytování ZS
Oprávnění k poskytování ZS
• pro
pro všechny poskytovatele ZS na území ČR platí všechny poskytovatele ZS na území ČR platí
jednotná pravidla pro získání oprávnění k poskytování ZS (registrace)
• o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje krajský úřad = správní úkon
rozhoduje krajský úřad správní úkon
• přechodné období pro léčebnu k získání oprávnění poskytovatele ZS trvalo do 31.3.2013, ale požádat k t t l ZS t l d 31 3 2013 l
žád t
bylo nutné do 30.6.2012
• oprávnění poskytovatele nezakládá automaticky nárok na smlouvu se zdravotní pojišťovnou
Nová terminologie
Nová terminologie
• nikoli „nemocný
nikoli nemocný“, ale „pacient
ale pacient“
• „zdravotnické zařízení“ = prostory (budovy)
• „poskytovatel ZS“ = fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování ZS
p
p y
• „individuální léčebný postup“ = poskytování ZS, včetně jednotlivých zdravotních výkonů v logické a
včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi (diagnostická rozvaha, návrh léčby, léčebně rehabilitační péče, doporučení dalšího postupu, léč b ý ži ) průběžné záznamy ve zdravotnické ůběž é á
d
t i ké
léčebný režim) –
dokumentaci (lékařské vizity, epikrízy)
Souhlas s poskytováním ZS
Souhlas s poskytováním ZS
• ZS lze poskytovat pouze se svobodným a l
k
b d ý
informovaným souhlasem pacienta
• písemná forma souhlasu je povinná u h it li
hospitalizace, u ZS podle zákona č. 373/2011 ZS dl ák
č 373/2011
Sb., nebo pokud tak určí poskytovatel (ECT)
• ZS bez souhlasu pacienta lze poskytovat za podmínek stanovených z č 372/2011 Sb (§
podmínek stanovených z.č. 372/2011 Sb. (§
38 až § 40)
Souhlas u nezletilého nebo nesvéprávného pacienta (§ 35)
• ZS
ZS se poskytují nezletilému pacientovi s jeho souhlasem tehdy, pokud je se poskytují nezletilému pacientovi s jeho souhlasem tehdy pokud je
projevený souhlas adekvátní jeho rozumovým schopnostem. Nově po úpravě nutný v ostatních případech souhlas pouze jednoho z rodičů. ýp
p
ý
p
p
,
Obdobný postup u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům, souhlas rodiče nahrazuje souhlas opatrovníka. Stávající formulace zákona je však nejednoznačná a zatím nejednotně vykládaná!
• Jde‐li o zdravotní služby, které spočívají v neodkladné péči podle §38, odst. 4, nebo v akutní péči a souhlas opatrovníka nelze získat bez d
b
k í éč
hl
ík
l
ík b
zbytečného odkladu, rozhodne o jejich provedení zdravotnický pracovník.
Hospitalizace bez souhlasu (§ 38)
Hospitalizace bez souhlasu
• nařízené soudem:
naří ené so dem
– ochranné léčení ústavní
– vyšetření zdravotního stavu podle TŘ nebo OSŘ
• hlášené soudu do 24 hodin
– pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze li
á k é látk
k dh b
i t
b j h k lí l
odvrátit jinak
– zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas
neumožňuje, aby vyslovil souhlas
– informovat osobu blízkou nebo Policii ČR ‐ ale není lhůta
• jiné
je nařízena izolace karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně
– je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví
– u pacienta nezletilého nebo nesvéprávného je podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání
zneužívání nebo zanedbávání Zdravot péče bez souhlasu (§ 38)
Zdravot. péče bez souhlasu
• léčb
léčba vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího áž é d š
í
h
k d b dů l dk j jíh
neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta p
• neodkladná zdravotní péče, pokud zdravotní stav neumožňuje pacientovi souhlas vyslovit
• zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví nezletilého nebo nesvéprávného pacienta
• pokud je u nezletilého nebo nesvéprávného pacienta podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání
Omezovací prostředky (§39)
Omezovací prostředky
• poprvé zakotveno v zákoně
é k t
ák ě
• p
praxe v léčebně zatím beze změny ‐
y Standard
• do budoucna možná budou nutné administrativní změny u nezletilých a nesvéprávných pacientů
změny u nezletilých a nesvéprávných pacientů hospitalizovaných se souhlasem zákonného zástupce: – hlásit soudu do 24 hodin každé omezení i u pacienta hospitalizovaného se souhlasem zákonného zástupce
– hlásit zákonnému zástupci každé omezení pacienta a učinit hlásit zákonnému zástupci každé omezení pacienta a učinit
o tom záznam do zdravotnické dokumentace, který podepíše zákon. zástupce a zdravot. pracovník Nahlížení do zdravot. dokumentace bez písemného souhlasu pacienta
– osoby v přípravě na výkon zdravotnického povolání
b
ří
ě
ýk
d
t i kéh
lá í
(pacient musí být informován a může zakázat – ale nemusí to dávat písemně)
– osoby provádějící hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
– zaměstnanci poskytovatele (nezdravotníci) v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání a z důvodu splnění úkolů podle z.č. 372/2011 Sb. a jiných právních předpisů (např. zaměstnankyně sekretariátu ředitele, včetně ( p
y
podatelny a výpravny, archivu…)
Zákon č 373/2011 Sb
Zákon č. 373/2011 Sb.
• zdravotní služby poskytované za zvláštních podmínek
d
t í l žb
k t
é
lášt í h d í k
– např. terapeutická kastrace, testikulární pulpektomie, změna pohlaví u transsexuálních pacientů, psychochirurgické výkony
– nutný písemný souhlas pacienta + souhlasné stanovisko odborné ý í
ý
hl
hl é
k db é
komise ustavené Ministerstvem zdravotnictví ČR
• ověřování nových léčebných postupů a metod
ů
• posudková péče + pracovnělékařské služby
posudková péče + pracovnělékařské služby
• lékařské ozáření a klinické audityy
• ochranné léčení
Ochranné léčení (OL)
Ochranné léčení (OL)
• pacient
pacient musí být prokazatelně seznámen se svými musí být prokazatelně seznámen se svými
právy a povinnostmi při výkonu OL
• jasná pravidla pro restrikce a omezení osobní svobody pacienta v rámci léčebného režimu
• jasná pravidla pro udělení propustky
• útěk pacienta hlásit do 24 hodin soudu, který OL nařídil
• Podstatné změny již dříve dle novely Trestního zákoníku – délka ÚOL.
zákoníku délka ÚOL.
Zákon 374/2011 Sb. o Zdravotnické záchranné službě
• Nově
Nově transport do nejbližšího zdravotnického zařízení transport do nejbližšího zdravotnického zařízení
adekv. potížím pacienta
• Ruší fakticky definitivně vyhlášku o Spádových y
y
p
ý
oblastech PL
Další související úpravy
• Status psychiatrických léčeben
– Od 1.7.2013 změna názvu na Psychiatrické y
nemocnice
– Výběrové řízení na poskytování akutní péče
Výběrové řízení na poskytování akutní péče
– PL Bohnice přechází pod Město Praha, změna zřizovatele zřizovatele
• Reforma psychiatrické péče, nejasná budoucnost, ve hře omezení počtu lůžek, event. zrušení celých ústavů
ý
• Presidentská amnestie z 1.1.2013
– Příliv pacientů do léčebných ústavů bez valné p
ý
motivace k léčbě na podkladě nařízených ÚOL, blokování lůžek pro akutní pacienty
p
p
y
• Plánované změny v Občanském zákoníku, y
p
p
změny v oblasti posuzování způsobilosti k právním úkonům
• Tlak Evropské Unie
Tlak Evropské Unie
Dopady finanční krize a úsporných opatření
• Snížené úhrady ze strany zdrav. pojišťoven dle y
yp
Úhradové vyhlášky pro rok 2013 na všech úrovních psych. péče.
• Ekonomická hrozba pro menší psych. lůžková Ekonomická hrozba pro menší psych lůžková
zařízení, ale i ambulance
• Pro pacienty redukce invalidních důchodů, skryté i přiznané rehospitalizace k potvrzení
skryté i přiznané rehospitalizace k potvrzení jejich oprávněnosti
Jaká je praxe?
Jaká je praxe?
• Přes patrně dobře míněné kroky vlády je v tuto chvíli situace poněkud ř
ě d bř
í ě é k k lád
h íl
ěk d
nepřehledná a nejistá, i vzhledem k dalším vyhlídkám…
p y ý y
p
p
• Vedou se spory o výkony u osob s omezením způsobilosti k právním úkonům i o jejich další status
• Je ohrožena existence zdravotnických zařízení na všech úrovních, ať přímo, vypovězením registrace nebo nepřímo ekonomickou likvidací
vypovězením registrace, nebo nepřímo, ekonomickou likvidací
• V tuto chvíli trpí psychiatrická péče nedostatkem volných lůžek, pro dlouhodobě hospitalizované pacienty není připraveno dostatečné sociální zázemí
• Otázka politického vlivu na další vývoj, reforma byla nutná (!), není ale zřejmé jak s ní bude naloženo za rok!
zřejmé, jak s ní bude naloženo za rok!
• Nesporně správné kroky sráží jiné kroky nedotažené, chybně motivované nebo špatně formulované
Doporučení???
• Nezbláznit se…
Nemáte jistotu, že zákony umožní vaši
• Nemáte jistotu, že zákony umožní vaši léčbu…
• Příjemný den…
j
ý
Nový
N ý občanský
bč
ký zákoník
ák ík –
změny v oblasti bydlení a jejich
očekávané dopady na seniory
Mgr.
g Kristýna
ý Krušinská,, Mgr.
g Petra Skuhrová
REMEDIUM Praha občanské sdružení
Konference „Důsledky
Důsledky sociální reformy a změn v právních
předpisech na práci sociálních pracovníků“
17 5 2013
17.5.
2013, Praha
I.
Aktuální potíže seniorů v oblasti bydlení
II.
Změny a dopady nového občanského zákoníku
Aktuální
Akt
ální potíže seniorů v oblasti
bydlení
- zvyšování nájemného
- výpověď z nájmu
- vyúčtování služeb
- přechod nájmu
- výměna bytů
- změna pronajímatele
Legislativa
1) stávající Občanský zákoník č. 40/1964 Sb.
(dál jjen SOZ)
(dále
- do 31.12. 2013
- §685-719
2)) nový
ý Občanskýý zákoník č. 89/2012 Sb.
(dále jen NOZ)
- od 1.1. 2014
2301
- §2235
§2235-2301
Zvyšování nájemného
~ přechod na smluvní nájemné
- SOZ
- proces zvýšení:
ýš í dohodou,
d h d
prostřednictvím
tř d i t í soudu
d
- NOZ
-
proces zůstává
ů tá á v zásadě
á dě zachován
h á
limit pro zvýšení nájemného
zvýšení nájemného v souvislosti se stavebními úpravami
předpokládá se existence prováděcího právního předpisu,
který stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného
nájemného obvyklého v daném místě (doposud nebyl
vytvořen)
Výpověď z nájmu
~ jednostranné ukončení nájemního vztahu
- SOZ
- nájemce může dát výpověď bez uvedení důvodu,
pronajímatel z důvodů uvedených v § 711 a § 711a
- existence bytových náhrad dle § 712
- NOZ
- nebudou rozlišovány výpovědní důvody s přivolením soudu a
bez přivolení soudu
- výpověď pro porušení zvlášť závažným způsobem bude
možná
bez výpovědní
ž áb
ý
ěd í doby
d b
- absence bytových náhrad
Vyúčtování
~ nájemník je povinen hradit zálohy na
služby
- SOZ
- povinnost pronajímatele předložit vyúčtování
- absence komplexní legislativy
- NOZ
- stanovení rozsahu nezbytných služeb, které má pronajímatel
zajistit
- ohledně způsobu rozúčtování ceny poskytovaných služeb
odkazuje na jiné právní předpisy
- právo nahlížet do vyúčtování nákladů služeb, možnost
pořizovat si výpisy,
p
ýp y, opisy
p y nebo kopie
p
Výměna bytů
~ nájemník
áj
ík sii chce
h vyměnit
ě it byt
b t s jiným
ji ý
- SOZ
- výměna bytů podléhá souhlasu pronajímatelů, jejich souhlas
nelze
e e nahradit
a ad t soud
soudním rozhodnutím
o od ut
- při výměně nájemníci vzájemně vstupují do svých práv a
povinností
- NOZ
- není řešena
Přechod nájmu
~ úmrtí nájemce
nájemce, trvalé opuštění domácnosti
- SOZ
- přechod
ř h d na osobu,
b kt
která
á žil
žila s nájemcem
áj
kke d
dnii smrti
ti ve
společné domácnosti (příbuzní x ostatní osoby)
- limit délky nájmu po přechodu (vyjma výjimek 2 roky)
- není nutný dodatek k nájemní smlouvě či nová smlouva
- NOZ
ž
t přechodu
ř h d nájmu
áj
áj
dědi
- možnost
na nájemcovy
dědice
- odpovědnost za dluhy zemřelého nájemce
- právo pronajímatele požadovat po novém nájemci složení
jistoty
ji t t
- absence informace o formě přechodu nájmu
Změna pronajímatele
~ původní majitel byt prodá
prodá, zemře
zemře, …
-
SOZ
- řešeno ustanovením § 680
- změna majitele není důvodem pro výpověď ze strany pronajímatele
- není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu, stačí dodatek ke
stávající
-
NOZ
§2221 222
- §2221-2224
- při změně vlastnictví přechod práv a povinností na nového
vlastníka - pronajímatele
- právo
nevěděl,
nemovitost
prá o vypovědět
po ědět nájem má vlastník,
lastník který ne
ěděl že nemo
itost
je pronajímaná (právo na odstupné)
- právo výpovědi ze strany nájemce zůstává zachováno
byl li pronajat byt,
byt ve kterém nájemce bydlí
- byl-li
bydlí, nemá pronajímatel
právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. K opačnému
ujednání se nepřihlíží
Shrnutí očekávaných změn - negativních
- zvyšování nájemného – absence prováděcího
předpisu
- vyúčtování
účt á í služeb
l ž b – chybí
h bí „jiný
ji ý právní
á í předpis“
ř d i “
- přechod nájmu – i nadále věková hranice,
hranice absence
informace o formálních požadavcích na přechod nájmu
- výpověď z nájmu – nebude povinnost zajištění bytové
náhrady
- požadavek složení jistoty
Shrnutí očekávaných změn - pozitivních
- nebude se přihlížet k ujednání
ujednání, která zkracují
nájemcova práva.
- bude sjednocena způsob a splatnost nájemného (nyní
podpůrně používán § 671 SOZ, tj. dle smlouvy).
- jasné vymezení způsobu předání bytu při skončení
nájmu
nájmu.
- automatické prodlužování nájmu – nyní analogicky
pouze u nebytových prostor
Děkujeme za j
p
pozornost!
[email protected]
www.remedium.cz
Nový občanský zákoník – změny v oblasti bydlení a jejich
očekávané dopady na seniory
Mgr. Kristýna Krušinská, REMEDIUM Praha občanské sdružení, Fakulta humanitních studií Univerzity
Karlovy v Praze1
Mgr. Petra Skuhrová, REMEDIUM Praha občanské sdružení
Úvod
Nový občanský zákoník,2 jehož účinnost se velmi rychle blíží, přinese řadu změn, které se dotknou
celé naší společnosti. Tento příspěvek se zaměřuje na změny v oblasti nájemních vztahů. Ta je dílčím,
v porovnání s ostatními ne příliš rozsáhlým oddílem nového občanského zákoníku. V naší občanské
poradně3 se však již nyní setkáváme s tím, že právě oblast nájemních vztahů se na základě častých
změn postupně stává pro občany (zejména v seniorském věku) složitější a nepřehlednější, což u nich
vyvolává obavy a strach z budoucnosti. Nový občanský zákoník tento trend následuje. Vzhledem
k tomu že významná část nájemníků je v seniorském věku, rozhodly jsme se v našem příspěvku
poukázat na novinky a změny, které se dotknou právě této cílové skupiny.
V naší poradně mapujeme nejčastější potíže, se kterými se senioři v oblasti bydlení setkávají. Zcela
určitě mezi ně můžeme řadit zvyšování nájemného, problematiku výpovědi z nájmu včetně bytových
náhrad, vyúčtování služeb, přechod nájmu, výměnu bytů a také změnu pronajímatele.
Výše uvedené oblasti nyní upravují dosud účinný zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a nařízení
vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí Občanský zákoník. Mezi další legislativu související
s problematikou nájemních vztahů patří vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro
rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
mezi konečné spotřebitele a Cenový věstník Ministerstva financí č. 13/2009. Od 1. ledna 2014 pak
vstoupí v účinnost nový občanský zákoník (dále OZ).
V následujícím textu se zaměříme na výše uvedené problematické okruhy z oblasti nájemních vztahů.
Nejprve poukážeme na aktuální legislativní úpravu a následně nastíníme změny, které přinesené nový
občanský zákoník.
Zvyšování nájemného
1
Na vznik této publikace byla FHS UK poskytnuta Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj
výzkumné organizace (MŠMT– 2013).
2
Zákon č. 89/2012 Sb.
3
Občanská poradna REMEDIUM je registrovanou sociální službou odborné sociální poradenství.
1
Od 1. ledna 2013 došlo k přechodu z jednostranného zvyšování nájemného na smluvní nájemné i ve
zbylých částech České republiky (zejména se jednalo o větší města). V praxi to znamená, že skončilo
období, v němž mohl pronajímatel jedenkrát za rok zvýšit nájemné v limitech stanových legislativou,
aniž by to nájemce měl možnost ovlivnit. Nová úprava vychází z předpokladu, že zvýšení nájemného
je podmíněno buď dohodou mezi oběma stranami nebo v krajním případě rozhodnutím soudu. 4 Na
rozdíl od předchozí úpravy se také poprvé hodnotí kvalita bydlení ve větší komplexnosti, tzn. při
zvyšování nájemného by se měly brát v potaz kvalita bytu, lokalita či třeba vybavenost domu (např.
výtah). To je významný posun oproti době, kdy se byty dělily na byty standardní a byty se sníženou
kvalitou, přičemž kritérii byl způsob vytápění a existence koupelny a WC.
Výše popsaný aktuální legislativní stav působí zdánlivě veskrze pozitivně. Nelze však opomenout, že
nájemníci v seniorském věku často nemají dostatek sil, znalostí apod. (ať už z vlastního subjektivního
nebo z objektivního hlediska), aby dokázali být rovnocennými partnery pro svoje pronajímatele, což
pro ně často znamená další stres a obavy z budoucího vývoje.
Nový OZ tak proces zvyšování nájemného v zásadě zachovává. Nově se objeví limit pro zvýšení
nájemného a také možnost zvýšení nájemného v souvislosti se stavebními úpravami. Zároveň se
předpokládá existence prováděcího předpisu, který stanoví podrobnosti a postup pro zjištění
srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Doposud však nebyl vytvořen.
Výpověď z nájmu
Dle stávající legislativy lze nájemní vztah ukončit dohodou obou stran nebo výpovědí (třetí možnosti je
uplynutí doby na kterou byl nájem sjednán). Nájemce může dát výpověď aniž by uvedl důvod nebo
naopak může uvést jakýkoliv. Pronajímatel je oprávněn dát výpověď pouze na základě některého ze
zákonných důvodů, které jsou upraveny v § 711 a § 711a občanského zákoníku. S ukončením
nájemního vztahu výpovědí úzce souvisí problematika bytových náhrad, kterou upravuje § 712
aktuálního OZ. V praxi jsme se mohli nezřídka setkat se situaci, kdy nájemní vztah skončil, nicméně
nájemce byt nadále obýval, jelikož mu pronajímatel neopatřil vhodnou bytovou náhradu5.
V novém OZ již nebudou rozlišovány výpovědní důvody s přivolením soudu a bez přivolení soudu jako
tomu je dosud, tzn., že v zákoně bude pouze taxativně vymezen okruh výpovědních důvodů. Nově
bude moci pronajímatel uplatnit výpověď pro porušení zvlášť závažným způsobem. U tohoto typu
výpovědi není zachována tradiční tříměsíční výpovědní doba – nájemce bude byt opustit do jednoho
měsíce od skončení nájmu.
4
Pokud se na něj pronajímatel ve stanovené lhůtě obrátí. Právo obrátit se na soud mají obě strany, pokud není
vyhověno jejich návrhu – v případě nájemníka návrhu na snížení nájemného.
5
Bytovou náhradou rozumíme náhradní byt a náhradní ubytování. Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a
vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Náhradním ubytováním se rozumí
byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného
nájemce.
2
Průlomovou novinkou se však zcela určitě stává absence bytových náhrad, která bude mít velmi
pravděpodobně negativní dopady zejména na nájemce v seniorském věku. U této cílové skupiny je
totiž obecně těžké už samotné vyrovnávání se se zánikem nájmu. O to více náročné bude pro většinu
seniorů (zvlášť pro osamělé seniory)
obstarání si nového vhodného bydlení bez pomoci
pronajímatele.
Vyúčtování služeb
Oblast vyúčtování služeb je již řadu let velmi problematická. Situaci komplikuje zejména neúplná
legislativa. Z aktuálního OZ vyplývá, že nájemník je povinen hradit plnění spojená s užíváním bytu,
což jsou zejména „služby“. Pronajímatel je naopak povinen předložit alespoň jedenkrát v roce
vyúčtování služeb. Podrobněji práva a povinnosti obou stran upravuje vyhláška č. 372/2001 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele a Cenový věstník Ministerstva financí č.
13/2009.
Pozitivní změnou v novém OZ bude stanovení rozsahu nezbytných služeb, které má pronajímatel
zajistit (doposud chybí legislativní výčet). Ze zákona bude také plynout právo nájemce nahlížet do
vyúčtování nákladů služeb a možnost pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie z pronajímatelových
podkladů. V souvislosti s rozúčtováním služeb atd. nový OZ odkazuje na „jiné právní předpisy“, ty však
doposud nebyly vytvořeny.
Výměna bytů
Na základě novely aktuálního OZ zákonem č. 132/2011 Sb. podléhá výměna bytu souhlasu
pronajímatelů, jejich souhlas nelze nahradit soudním rozhodnutím (toto bylo možné do 31. 10. 2011).
Při výměně bytů nájemníci vstupují do práv a povinností původního nájemce. Výměna bytů není
podmíněna uzavřením nové nájemní smlouvy.
Jakým způsobem a zda vůbec budou probíhat výměny nájemních bytů po účinnosti nového
občanského zákoníku ukáže čas. Nový občanský zákoník totiž výměnu nájemních bytů neupravuje.
Z praxe lze říci, že k výměnám bytů v současnosti dochází zřídka – lidé obvykle volí spíše způsob
výpovědi z původního nájmu a nalezení nového bytu. Nicméně právě u seniorů může absence této
oblasti způsobovat obavy, neboť jak někdy uvádějí během konzultací v občanské poradně, výše
nastíněný postup není odchod „z jistého do jistého“.
Přechod nájmu
Podmínky přechodu nájmu výrazně zpřísnila již zmíněná novela č. 132/2011 Sb. Dle aktuální úpravy
platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na
3
osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Je-li
touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo
vnuk, přejdou na ni práva a povinnosti z nájmu, jen pokud pronajímatel s jejím bydlením v bytě
písemně souhlasil. Zde je nutné brát v úvahu, že vlastním bytem není myšlen pouze byt v osobním
vlastnictví, ale třeba i právo nájmu k jinému bytu.
Nájem bytu po jeho přechodu pak skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu. To
neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla k okamžiku přechodu nájmu věku 70 let.
Stejně tak se toto ustanovení nepoužije v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla k
okamžiku přechodu nájmu věku 18 let. V tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba
dosáhne věku 20 let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. Stejné podmínky jsou
aplikovány na situaci, kdy nájemce trvale opustí společnou domácnost. To znamená, že až na výjimky
nájem přechází pouze na omezenou dobu, což již nyní dle našich zkušeností působí některým lidem
potíže – např. dítě bydlí u svého rodiče a stará se o něj. V době jeho smrti je sice samo v důchodovém
věku, avšak je mu méně než 70 let.
Nový občanský zákoník bude umožňovat přechod nájmu na nájemcovy dědice. Nově bude upravena
odpovědnost za dluhy zemřelého nájemce. Bohužel, ani z nové právní úpravy zcela jasně nevyplývá,
že přechod nájemného není podmíněn uzavřením nové nájemní smlouvy6.
Změna pronajímatele
Podle aktuální právní úpravy není změna majitele domu či bytu, ve kterém nájemník bydlí, podmíněna
uzavřením nové nájemní smlouvy. Nový pronajímatel totiž vstupuje do práv a povinností předchozího
pronajímatele. Tuto skutečnost stačí upravit dodatkem ke stávající nájemní smlouvě.
Nový občanský zákoník bude opravňovat vlastníka, který nevěděl, že je nemovitost pronajímána,
uplatnit výpověď z nájmu. V tomto případě však nájemci vznikne právo na odstupné. Není-li pochyb
tom, že nový pronajímatel byl seznám s existencí nájemních vztahů, které se váží k nemovitosti, nemá
právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. Pozici nájemníka pak ještě přímo posiluje §2224,
který říká, že byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z
důvodu změny vlastnictví.
Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že nový OZ poměrně výrazně ovlivní postavení nájemců a pronajímatelů.
Bez pochyb lze při bližším prostudování příslušných paragrafů uvést jak pozitivní novinky, tak i takové,
které postavení nájemníků citelně oslabí. Jedná se zejména o absenci bytových náhrad, požadavek
složení jistoty či chybějící předpisy v oblasti zvyšování nájemného a vyúčtování služeb.
6
V současné době dovozeno judikaturou Nejvyššího soudu - 26 Cdo 619/2002.
4
Nový OZ bude přinášet řadu změn a z toho plynoucích potřeb řešení nepochybně náročných situací,
ke kterým se budou nuceni postavit nejen sami občané, ale také rodina, obec a v neposlední řadě
stát. Přejme si tedy, aby se všichni zúčastnění odpovědně připravili na budoucí změny a snažili se co
nejvíce eliminovat vznik problematických situací.
5
OSPOD – limity práce proti
očekávání veřejnosti, rodičů,
zákonodárce
ák
dá
Mgr.
g Luboš Kejla
j
MěÚ Rakovník
OSPOD jako součást MěÚ
•
okres Rakovník = obvod ORP Rakovník
Rakovník, soudní okres Rakovník zahrnuje
všechny obce ORP Rakovník
rozloha obvodu 896 km2, počet obyvatel cca 55 tisíc, 62 obyvatel/ km2, 83
obcí,
b í z toho
t h 3 města,
ě t ve městech
ě t h žije
žij pouze 39% obyvatel,
b t l specifika
ifik okresu
k
vznikla historicky (Křivoklátsko, Sudety)
z OkÚ převedeno 9 pracovníků, samostatné oddělení v rámci odboru
aktuálně 8 pracovníků, dvě oddělení – SPOD a sociální prevence,
vždy samostatný odbor, změna názvu po odluce dávkových systémů,
směrem k vedení úřadu i města vztahy velmi dobré,
dobré nikdy žádné zásahy do
činnosti, jednoznačný respekt k výkonu přenesené působnosti, slušné
podmínky pro činnost OSPOD (automobil, umístění odboru, vybavení,
kanceláře dary poručencům,
kanceláře,
poručencům pohotovost,
pohotovost posun plat
plat. třídy)
výchovně rekreační tábor
•
rozpočet
p
((dary,
y sociální výpomoc,
ýp
opatrovnictví,
p
pporučenství, stravenky)
y)
•
•
•
•
•
•
Novela první zkušenosti
Novela,
•
•
•
•
•
•
•
•
nárůst administrativy
administrati - standardy,
standard vee vztahu
tah k soudům,
so dům dotace na výkon
ýkon
pěstounské péče, účtování, sociální pracovník nebo právník
IPOD
§ 13a – pobyt ve středisku výchovné péče,
péče otázka předběžného opatření,
opatření
normativní instrukce k dávkám HN
§ 21 – povinnost nabízet do NRP děti, u kterých je zahájeno řízení o
odebrání z rodiny (Jakub,
(Jakub Adam,
Adam Lukáš),
Lukáš) …nebo
nebo pokud bylo jinak
zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo
jiných osob odpovědných za výchovu dítěte
přesun p
p
pravomoci ukládat výchovná
ý
opatření
p
na ORP
oprávnění ředitele zařízení zastoupit dítě ve věcech zásadní důležitosti,
když rodiče nespolupracují, nemají zájem, a je to v zájmu dítěte (§ 23
zákona č. 109/02 Sb.)
právo ředitele zařízení nahlédnout do Om spisu
OSPOD je vždy účastník řízení ve věcech nezletilých
•
pověřování
ěř á í k výkonu
ýk
SPOD – odebrání
d b á í možnosti
ž ti obci
b i zřizovat
ři
t ze zákona
ák
výchovně rekreační tábor, nutnost podstoupit SŘ
Standardy dotace na výkon SPOD
Standardy,
•
•
•
personální zabezpečení výkonu SPOD – počet dětí x statistické výkazy,
zohlednění regionu, nedostatek NNO
přijímání
p
j
a zaškolování
dotace na výkon SPOD
Pěstounská péče
•
•
•
•
•
•
•
dohody – neomezená kreativita, přestěhování rodiny, vydávání souhlasu
domovského OSPODu, vztah k IPOD, administrace příspěvku na výkon
PP, oznamovací povinnost ve vztahu k SSP
poznatky z přípravy – zkreslené představy o PP, představy o dětech, snaha
pomoci za každou cenu, dítě v PP vnímají jako svoje, typy žadatelů,
pěstouni x osvojitelé,
osvojitelé !práce s vlastními dětmi,
dětmi signalizovat problém,
problém
nepřehánět
PP na přechodnou dobu, specializace, psychologická podpora
naše zkušenosti s PP – jsou dvě PP, nařizování PP soudy (x poručenství),
neumístěné děti (Jana, Saša)
chybí podpůrná síť
co se stane, když pěstoun nebude plnit dohodu, péče příbuzných
vyjadřování se k nároku pokrevních pěstounů pro SSP
OSPOD ve vztahu k justici,
ombudsmanovi,veřejnosti
•
•
•
•
•
•
•
nejednotnost v rozhodovací praxi (výživné, výchovná opatření)
státní zastupitelství v civilních řízeních (zbavení/omezení RoZ, výchovná
opatření),
p
), řízení ppodle zákona č. 218/03 Sb.
právní zástupci účastníků
Policie ČR
školská zařízení
veřejnost, rodiče
Úřad veřejného ochránce práv – Štěpánka,
Štěpánka Saša
„Sociální
Sociální“ bydlení
•
•
•
•
•
2003 – 2009 tzv. sociální bydlení v městských bytech, 12 bytů (garsonky)
základní kritéria – příjem, nájemní smlouva dvouletá, předpoklady k řešení
bytové
y
otázky
y
zkušenosti
vstupní byt, byt ve výjimečném případě
aktuálně nájemné „obálkovou“ metodou
Spolupráce s ÚP ČR
s ÚP ČR
•
•
•
•
specializace - sociální práce na úseku hmotné nouze, na úseku sociálních
služeb (ORP x POÚ)
samostatně jje vnímána práce
p
OSPOD (represivní
( p
orgán)
g )
praktické problémy: nepružnost, výplata dávky, poštovní poukázky, Skarty
dva nezávislé úřady
Děk ji za pozornostt a trpělivost.
Děkuji
t ěli t
XXI. odborná konference Společnosti sociálních pracovníků ČR
„Důsledky sociální reformy a změn v právních předpisech
na práci sociálních pracovníků“
16. – 17. květen 2013
JUDr. Věra Novotná
„Praktické dopady novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí
na práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí„
Dámy a pánové, vážení hosté, milé kolegyně a kolegové,
novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb., přinesla v práci orgánů sociálněprávní ochrany dětí řadu úkolů a povinností, které se od počátku letošního roku uvádějí do
praxe. Obsah novely se dotýká i činnosti opatrovnických soudů, které vlastně spolu s orgány
SPOD změny realizují. Podíváme-li se chronologicky do změn v zákoně, tak uzákonila nové
pojmy a postupy při výkonu sociálně-právní ochrany dětí ( například vyhodnocování,
individuální plán, případová konference), které ale nejsou pro orgány SPOD nic nového a
neznámého. I před přijetím novely zákona o SPOD zaměstnanci orgánů SPOD - sociální
pracovníci/pracovnice vyhodnocovali situaci dítěte, jeho rodiny a širší sociální prostředí a
určovali buď spolu s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte či bez nich
krátkodobé, střednědobé
a dlouhodobé cíle a
postupy. Zpravidla to ale nenazývali
vyhodnocováním, individuálním plánem ochrany dítěte nebo případovou konferencí, i když již
v roce 2009 měly orgány SPOD k dispozici dvě metodická doporučení, a to metodické
doporučení č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci a metodické
doporučení č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě. V roce 2010 přibylo
metodické doporučení č. 2/2010 pro postup orgánů SPOD při případové konferenci. Tato
metodická doporučení spolu s dalšími doporučeními, uveřejněnými na webových stránkách
MPSV jsou využitelná i po přijetí novely zákona o SPOD č. 401/2012 Sb.. Tato nová právní
úprava, bezpochyby dobře míněná s cílem rozvoje sociální práce a sanace rodin snad v blízké
budoucnosti přispěje k naplnění cíle. Ale velmi vážnou otázkou je, zda v současné době
mnohomluvné a obsáhlé vyhodnocování, směřující k promítnutí do podrobností v individuálním
plánu ochrany dítěte, který je vlastně živým materiálem, reagujícím na vyhodnocování nebude
na úkor vlastní sociální práce s rodinou, zda je to vůbec třeba a zda jsou zaměstnanci orgánů
SPOD oprávněni některé údaje zjišťovat Tedy zda tyto požadavky upravené v právních
předpisech jsou adekvátní zamýšlenému zlepšení. Navíc v požadavcích na vyhodnocování se
setkáváme s duplicitní prací, protože řada údajů je již ve spise. Časová náročnost, spočívající
ve vyplňování mnoha stránek tiskopisu vyhodnocování má totiž důsledky ve vyčerpanosti tak
nízkého počtu pracovníků stávajících OSPOD.
Případové konference se konaly i v době minulé, někdy i pod jiným názvem. Úmysl připravit
případovou konferenci je součástí správního uvážení orgánu SPOD a vyhodnocení
situace dítěte, rodiny či širšího rodinného prostředí a je dobře, že tato setkání mají
zákonnou oporu. Již nyní se ukazuje a jistě se brzy v praxi ukáže, kdy je pořádání
případových konferencí účelné a vhodné a také, že jejich pořádání nebo vyžadování za
každou cenu není na místě. To platí i o aplikaci novelizovaných ustanovení, především
ustanovení § 12 a § 13, tedy za každou cenu správním rozhodnutím ukládat rodičům
povinnost navštívit určitou odbornou instituci. Zda ano, či ne by opět mělo být obsaženo ve
vyhodnocení nebo v individuálním plánu ochrany dítěte a mělo by to být ponecháno na
orgánu SPOD a v rámci kontrolní činnosti mu nevytýkat, že rozhodnutí nevydal. Vždyť
v řadě případů nepřátelsky laděných rodičů, kteří negují vše, je to neúčelné a také i
1
nehospodárné. Tím ovšem nechci říci, že naopak v řadě případů by orgán SPOD měl brzy po
vyhodnocení zapracovat do IPOD využití těchto nástrojů, a to zejména proto, aby se včas
přistoupilo k odpovídajícímu řešení a nečekalo se, že si rodiče upraví poměry, že spolu
konečně začnou komunikovat jako opravdoví rodiče společného dítěte apod. V souvislosti
s těmito zmíněnými ustanoveními se také nabízí otázka, jak budou postupovat soudy, zda
budou čekat, až orgány SPOD vyčerpají možnosti, které jim dává zákon o SPOD nebo budou
reagovat i na podněty orgánů SPOD a zahajovat řízení z moci úřední. Ne vždy je totiž
rozhodnutí ve správním řízení vůči některým klientům účinné, pro některé je autoritou jen soud
a proto na jejich počínání více platí rozhodnutí soudu.
Zneklidňující je diskuze nad zakládáním spisů Om a zařazení či nezařazení dítěte pod § 6
zákona o SPOD v otázkách výchovy a výživy, kdy rodiče deklarují, že se dohodnout nebo u
opatrovnictví v souvislosti připravovanými změnami v Instrukci o vedení spisové dokumentace.
Orgány SPOD toto rozlišení, včetně jednorázových situací umí, avšak je třeba se vyvarovat
snižování počtu živých spisů právě v případech opatrovnictví či v případech, kdy rodiče tvrdí,
že se dohodnou, avšak skutečnost je jiná.
V řadě případů totiž OSPOD mají zkušenost, že i když z počátku případu dochází k
nekonfliktnímu průběhu při rozhodování soudu o úpravě výchovy a výživy či schválení dohody
rodičů soudem, je třeba poskytovat sociálně-právní ochranu v podobě poradenství o úpravě
výchovy a výživy, o úpravě styku, o určení a další úpravě výživného, o vzájemném sdělování
informací mezi rodiči o zdravotním stavu a školním prospěchu dítěte apod. Zkušenosti jsou i
takové, že počáteční dohody o výchově a výživě se změní ve spor rodičů. Navíc vůbec nelze
jednoznačně říci, že dítě není rozchodem rodičů nějakým způsobem ohrožené, úplná
rodina se rozpadla, druhý rodič s rodinou nežije, dítěti se stýská a touží po něm, ptá se na
něj, čeká kdy přijde, může to být ohrožení i neplněním vyživovací povinnosti nebo
stanovením výživného v nízké částce či následnými počínajícími spory rodičů o dítě.
Zákon o SPOD v § 6 neupravuje taxativně všechny skutečnosti, které dítě ohrožují, používá zcela
záměrně termín „ zejména „ a odstavec uzavírá „ pokud tyto skutečnosti trvají po takovou
dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou
být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Z celosvětových analýz a studií vyplývá, že „
Rozvodovost a její negativní dopad na zdraví a prosperitu dětí je vnímána jako naléhavý problém.
Rozpad rodiny se stává nejčastějším a nejvýznamnějším rizikovým faktorem ohrožujícím zdravý
vývoj dětí “. Nevěnování pozornosti dětem, jejichž rodiče se rozcházejí a podceňování názorů
odborníků na míru ohrožení těchto dětí z hlediska psychologického, pedagogického, zdravotního,
sociálního a samozřejmě též právního by bylo velmi krátkozraké a neodborné.
Takže je třeba správní uvážení ve smyslu § 2 odst. 2 správního řádu o stávajícím nebo možném
ohrožení dítěte a o tom, zda založit spis Om či nikoliv. Toto tvrzení je v souladu s § 54 zákona o
SPOD, podle kterého obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí
a) uvedených v § 6,
b) kterým byl ustanovený opatrovníkem nebo poručníkem .
V této souvislosti je třeba konstatovat, že těch případů, kdy při rozpadu rodiny není dítě
ohroženo bude minimálně.
Jak obecně známo, velkou měrou jsou děti ohroženy týráním, zneužíváním a zanedbáváním, a
to zejména proto, že tyto jevy jsou dlouho skryté za zdmi bytu a často se na přijde až když
je dítěti ubližováno nebo ublíženo. Proto také bylo v zákoně o SPOD ustanovení, podle
kterého mělo zdravotnické zařízení povinnost při ošetřování úrazu dítěte v případě podezření
z týrání dítěte, zneužívání nebo ze zanedbávání péče o ně zajistit zaznamenání úrazu a oznámit
tuto skutečnost orgánu SPOD. Při nesplnění této povinnosti se zdravotnické zařízení dopustilo
správního deliktu s příslušnou sankcí. I tak se dělají právní předpisy, kdy se bez odborné erudice
takovéto důležité ustanovení, směřující k úzké spolupráci a včasné ochraně dítěte ze zákona dá
pryč, například s takovým odůvodněním, že zdravotnická zařízení stejně plní oznamovací
povinnost podle trestního zákoníku. Jenže, to už je v mnoha případech pozdě.
OSPOD signalizují i problémy s novým ustanovením, podle kterého mohou být děti na
návrh OSPOD a z rozhodnutí soudu umístěné do SVP. Toto nové ustanovení
2
nekoresponduje s provozem a možnostmi SVP, z čehož plyne nerealizovatelnost pobytů
na základě soudního rozhodnutí.
Také se ukazuje, že novela zákona o rodině, přijatá v souvislosti s novelou zákona o
SPOD, týkající se posuzování zjevného 3měsíčního nezájmu o dítě v případě osvojení a
poučovací povinnosti vůči rodičům orgánem SPOD
nepřináší pozitivní výsledek.
V důsledku tohoto ustanovení se prodlužuje doba pobytu dítěte v zařízení nebo v PP na
PD. Tato právní úprava je bohužel i v novém občanském zákoníku.
Samostatnou otázkou je pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu. Již
v roce 2006, kdy byla PP na PD uzákoněna se vědělo, že v té podobě, jak byla do zákona
o SPOD vřazena nemůže fungovat. Logicky, kdo mohl PP na PD vykonávat bez zajištění
v době, kdy nebude mít v PP na PD dítě a tudíž žádné zajištění v podobě příjmu a hlavně
sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění. Takže to bylo jen pár osob a takováto
právní úprava byla neživotná.
V současnosti je sice tento nedostatek odstraněný a z hlediska zajištění pěstounů a dětí
se lze domnívat, že vše bude již fungovat. Tato domněnka se ale zatím nepotvrdila,
přesto, že finanční zajištění již v zákoně existuje. Pěstounů na přechodnou dobu jako
osob v evidenci a pěstounů jako osob pečujících je stále málo, tedy vůbec se nenaplnil
předpoklad velkého počtu pěstounů na přechodnou dobu a snížení počtu dětí
v ústavních zařízeních a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pěstouni na
přechodnou dobu sice musí absolvovat přípravu, ale zdá se že nejsou dostatečně připravováni
na výkon pěstounské péče na přechodnou dobu, který je pojímán jako institut pro řešení
krátkodobé krizové situace – od toho také název PP na PD. Z terénu zaznívají stesky, že
pěstouni jsou orientováni na děti útlého věku, na rannou péči a už vůbec ne na děti
starší, dokonce že jsou podporováni v tom, že si mohou vybírat, že budou zařazeni do
evidence pro malé děti apod. Podporováni jsou také v tom, že si musí odpočinout. Tak to
je ale velké pomýlení. Pak PP na PD nemůže být krizový institut a nemůže se ani snížit
počet dětí v ústavech. Vždyť děti útlého věku by se měly co nejdříve vrátit do vlastní
rodiny nebo být svěřeny do osvojení či do PP na PD, ale tuto pomoc potřebují i děti
starší. Doufejme, že praxe ukáže, jak je to třeba a že myšlenka vtělená do právního
předpisu bude v praxi správně aplikována.
V souvislosti s pěstounskou péčí tíží orgány SPOD i uzavírání dohod s pěstouny, včetně
pěstounů na přechodnou dobu a hospodaření se státním příspěvkem na výkon pěstounské
péče. Podíváme-li se do § 47d zákona o SPOD, tak k užívání tohoto státního příspěvku je
pouze řečeno, kdo má na tento příspěvek nárok a že je určen na pokrytí nákladů
vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím , osobám v evidenci nebo
svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. Vzhledem k tomu, že na
každou pěstounskou rodinu se přiznává 48 000,- Kč ze státního rozpočtu je to dost chudá
právní úprava. Navíc, dohody příslušné subjekty uzavřely, blíží se prázdniny a peníze k
naplňování § 47a zákona o SPOD ještě nemají.
Porovnáme-li to s právní úpravou vyhodnocování a IPOD v zákoně o SPOD a v prováděcí
vyhlášce č. 438/2012 Sb., tak nezbývá než konstatovat, že je to velmi nevyvážené. Je totiž
řada orgánů SPOD, které uzavírají dohody se 40-80 pěstounskými rodinami, což představuje
nemalou částku v podobě státního příspěvku. A jeho vynakládání je usměrněno nadřízeným
orgánem pouze informacemi a doporučeními, nikoliv zákonnou úpravou. Pravdou je, že
ne vše lze nebo je vhodné svázat paragrafy, zejména proto, že možnosti a podmínky pro
zajišťování pomoci ve smyslu § 47a zákona o SPOD, tedy zajistit práva a povinnosti
pěstounů při výkonu PP jsou v určitých lokalitách odlišné. Ale za zcela nedostatečné je
čerpání státního příspěvku usměrňovat informacemi a doporučeními, například v čerpání
státního příspěvku na mzdové prostředky subjektů, které budou uzavírat dohody. Právě
proto, že se vynakládají státní prostředky by měly být některé věci upraveny právním
předpisem.
Také některé OSPOD uvádějí, že dvouměsíční kontrolu v rámci sledování naplňování
dohody považují někteří pěstouni spíše za obtěžování, protože měli vždy otevřené dveře
3
na OSPOD. Takže pěstounské rodiny, které jsou v ČR jsou pod pravidelnou kontrolou,
ale pěstouni s dětmi, kteří pobývají v cizině kontrolováni nejsou, dohodu s nimi nelze
uzavřít a i kdyby, tak je stejně nevykonatelná.
Co lze říci závěrem ?
Lze konstatovat, že pro zaměstnance orgánů SPOD by naplňování novely zákona o SPOD bylo
profesionálním uspokojením, pokud by orgány SPOD měly dostatek zaměstnanců, kteří budou
realizovat metody sociální práce, vyhodnocovat, zpracovávat, kontrolovat a zase vyhodnocovat,
organizovat případové konference a k tomu ještě další zaměstnance, kteří budou plnit zbývající
množství úkolů vyplývajících pro orgány SPOD nejen ze zákona o SPOD, zákona o rodině, OSŘ
ale i dalších právních předpisů. Beze zbytku platí, že když se v právním předpise řekne A,
musí na to navazovat B a C. Proto nezbývá, než doufat, že se některé věci změní a vylepší.
4

uložit soubor - Společnost sociálních pracovníků

Transkript

Podobné dokumenty

Hoření, Hašení

technický list - Spectrum Franěk sro

Prospekt

TECHNICKÝ LIST TOTALSEAL 7016 Podpora přilnavosti