Pavucina - Prosinec 2014-15

PROSINEC 2014
Ahoj holky, ahoj kluci,
doba vánoční je tu zase. Sice nemrzne, není na čem lyžovat,
ale přece si těšení se na Vánoce nenecháme zkazit. O
prázdninách hodně odpočívejte, radujte se z dárků, buďte milí
na všechny kolem sebe a šťastnou nohou vkročte do roku
2015. Ahoj v příštím roce. Váš redakční tým.
Adventní čas
Advent je období čtyř neděl před vánočními svátky. Období
duchovních příprav na Vánoce. Dříve při Adventu byly zakázány zábavy,
tanec a zpěv. V posledních dvou století nabývají na důležitosti materiální
přípravy na Vánoce - kupování vánočních dárků, pečení cukroví a
výzdoba. Jako symbolem Adventu je adventní věnec, na kterém jsou čtyři
svíčky, první adventní neděli se zapálí svíčka jedna, další neděli dvě,
potom tři a nakonec všechny čtyři.
Tradice s mikulášskou nadílkou
Anděl, čert a Mikuláš patří mezi zimní tradici, která se oslavuje dne
5.prosincince . V ČR čert , anděl a Mikuláš chodí od domu k domu za
dětmi a ptají se jich, zda byly hodné . Pokud děti odpoví , že ano - a rodiče
s tím nesouhlasí - tak děti musí slíbit polepšení v následujícím roce. Pokud
se tak stane, anděl jim dá sáček plný různých sladkostí a čert občas udělá
na tvář černou šmouhu .
Nic lepšího jsem dosud nečetl
Kouzelný meč Abaddon
Dobrodružná kniha, jejíž děj se odehrává ve světě pohádek a příběhů.
Hlavní postavou je tak zvaný Jenda Kulíšek a Pavla Pavlasatka. Jenda
neumí celou abecedu, začte se do příběhu a ztratí se v něm. Pavla se ho
snaží zachránit. Vezme si s sebou pár čarovných písmen a ponoří se do
příběhu… Jak to dopadne, co se tam stane? To se dozvíte, když si knížku
půjčíte, nebo koupíte.
TJ sokol Chrudim
TJ je zkratka tělovýchovné jednoty. V naší chrudimské sokolovně
se koná mnoho sportů například :florbal, basketbal pro chlapce, ping pong,
zumba, moderní a sportovní gymnastika. Já osobně chodím do chrudimské
sokolovny na sportovní gymnastiku. Je to velmi zajímavý sport, ve kterém
se člověk naučí ovládat své tělo a také se naučí spoustu nových cviků.
Také je to možnost, jak se seznámit s novými kamarády. Je zde velká
zábava a legrace. Jednou za čas jezdíme i na závody, kde ve své podstatě
máme jedinečnou příležitost ukázat, jak pilně jsme trénovali. Myslím si,
že zábavu a kamarády najdeme i v jiných sportech.
VÁNOČNÍ TRADICE V JINÝCH ZEMÍCH
Švédsko: Ve Švédsku se Vánoce jmenují JUL, dárky tam nosí JULBOCK,
to je kozel vyrobený ze slámy, který nosí dárky na zádech.
Anglie: V Anglii si děti na Štědrý den dávají na krb punčochy, večer před
božím hodem se Santa spustí do komínu a naplní dětem punčochy dárky,
na dveřích visí větvičky jmelí, pod kterými se lidé políbí.
Francie: Ve Francii se slaví Vánoce jako karneval, na Štědrý den se lidé
radují, na hlavách nosí červené kloboučky a v bytech rozvěšují ozdobné
girlandy. Děti dostávají dárky.
Itálie: Některé děti dostávají dárky až 6. ledna, na svátek Tří králů. Ale
některé děti slaví Štědrý večer stejně jako my. Domy bývají ozdobeny, vaří
se sváteční pokrmy a oblíbená vánoční buchta panettone.
Austrálie: V Austrálii žijí různí lidé z celého světa. Každý si ze své vlasti
přivezl různé vánoční zvyky. Protože Vánoce v Austrálii jsou v létě, tak se
slaví na pláži. Jakpak by se vám líbilo mít stromeček zapíchnutý do písku
a skočit do teplého moře?
Jaký by byl život bez PC ?
Čau caparti! Jak by se vám žilo bez počítače, televise, tabletu atd.?
Nedávno jsem dostala zaracha za ne moc dobrou známku z matiky. Říkala
jsem si: „To nepřežiju,“ ale šlo to. Uvědomila jsem si, že kdybych neměla
fb atd., tak bych to vnímala jinak. Asi vám rodiče vyprávěli, že v jejich
době běhali venku, neznali počítač. Poprvé jsem si řekla:? „Jak to mohli
přežít?“ Jo, i vy byste měli zkusit existovat třeba 1 týden bez počítače. Věř
mi, většinou si zlepšíš průměr a budeš si více vážit pár minutek na počítači.
Tak zdarec.
Kaťuš
Minihoror
Jednou jsme se přestěhovali do jednoho na pohled krásného domu.
Byl to ten nejkrásnější dům pod sluncem. Když jsme si dům prohlíželi,
místní nás varovali, že se tam dějí záhadné a podivné věci. Na jejich rady
jsme nedbali, mysleli jsme, že nás tam nechtějí, nebo že tam chce bydlet
jejich přítel či rodinný příbuzný. Ano, nastěhovali jsme se. Pár měsíců to
bylo v pohodě, ve škole jsem si našla nové kamarády, ale pak se tam
začínaly dít velmi podivné věci. Postupně se nám ztrácelo jídlo… mysleli
jsme si, že tatínek měl v noci hlad a šel se najíst. V noci ze čtvrtka na
pátek jsem se v noci vzbudila hladem. Tak jsem šla jako náměsíčná do
ledničky. Kompletně jsem se probrala, když se lednička rozsvítila a já si
mohla vybrat laskominu. Promnula jsem si oči a co jsem nespatřila! Jídlo
se začalo samo od sebe pohybovat. Nadzvedla jsem mrkev, která putovala
společně s okurkou, šunkou a citrónem někam, což jsem ani nechtěla
vědět. No čistě a jasně, nadzvednu ji a vidím asi 40 mravenečků,kteří si ji
nesou nejspíše do svého doupěte. Nechala jsem jim to, ať se nají. No,
neodstěhovali jsme se, já o své noční procházce nikomu neřekla a setkala
jsem se s mravenčí královnou a daly jsme si selfie!
Kaťuš
Rébus
1. Kolik je druhů brzdné síly?
a) 2
b) 5
c) 1
d) 0
2. Jak se nazývají brzdné síly?
a) třecí, odporové
b) brzdné
c) žádné
d) posuvné
3. Co je větší kN nebo N?
a) kN
b) N
c) Je to stejné
4. Jaký je první Newtonův zákon?
a) zákon setrvačnosti
b) zákon o pohybu dvou těles
c) zákon síly
5. Kdo vynalezl žárovku?
a) Prokop Diviš
b) Alexander Graham Bell
c) Thomas Elva Edison
6. Kdo zavedl pojem gravitace?
a) Thomas Elva Edison
b) Galieo Galillei
c) Isaac Newton
Řešení rébusu
1.a,2.a,3.a,4.a,5.c,6.c
Žabák a Houska 1
Měla tam zakázáno chodit, ale byla tak zvědavá. Jen trochu
nahlédne, jen jednou. Ne, říkal jí hlas v nitru, nedělej to!! Neovládla se a
vstoupila. Na posteli ležel překrásný dopis. Pro koho asi je? Udiveně
vydechla. Na dopisu stálo její jméno. Rozhodla se, otevře to. Je to přece
pro ni. V dopise stálo, že se bude vdávat za prince Rohlíka Pečivového.
Vyděsila se, na vdávaní neměla zrovna náladu. Chtěla toho ještě tolik vidět
a prožít. Ani nevěděla, jak princ vůbec vypadá! Vyběhla z paláce do
zahrady a tam se rozplakala. Běžela ke svému stromečku. Sedla si pod něj
a brečela a brečela. Mezi vzlyky si povídala pro sebe. Jak se můžu já
princezna Houska Celozrnná vdát za Rohlíka Pečivového? Můžeš,
odpověděl hlas vedle ní. Vyskočila na nohy. Co to vedle ní promluvilo?
Když si sedla až úplně na zem, spatřila malého žabáka s korunkou. Upřeně
se na ni díval. Ano, nikdy jsi prince neviděla, ale brzy ho spatříš. Promluvil
rozhodně. Houska údivem přestala brečet. Mluví podivuhodný žabák
pravdu? Pokračování příště..
Strach z čertů
Čau děcka! Taky máte strach ze dne 6.12.? Asi nejsem jediná, kterou
čerti straší již od ranného věku. Když k nám poprvé přišli, bylo mi půl
roku. K nám teda chodil jenom hodně přísný čert, ale k Vám určitě chodí i
Mikuláš s andělem. Je mi 13 let, ale mám strach stále velký… Jednou se
nám stalo,to už jsme si mysleli, že čert nepřijde, že před spaním přišel…..
Věřte, že to bylo dost strašidelný.
Jaký by byl život bez PC ?
Čau caparti! Jak by se vám žilo bez počítače, televise, tabletu atd.?
Nedávno jsem dostala zaracha za ne moc dobrou známku z matiky. Říkala
jsem si: „To nepřežiju,“ ale šlo to. Uvědomila jsem si, že kdybych neměla
fb atd., tak bych to vnímala jinak. Asi vám rodiče vyprávěli, že v jejich
době běhali venku, neznali počítač. Poprvé jsem si řekla:? „Jak to mohli
přežít?“ Jo, i vy byste měli zkusit existovat třeba 1 týden bez počítače. Věř
mi, většinou si zlepšíš průměr a budeš si více vážit pár minutek na počítači.
Tak zdarec.
Adventní čas
Je to období čtyř neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného
očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba
rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla doba, kdy byly zakázány veškeré
zábavy, tanec a zpěv. V posledních dvou století nabývá na důležitosti
příprava různých vánočních dekorací, nakupování dárků, pečení cukroví,
uklízení, zdobení domácností, ale i měst. Na stvrzení každé uplynulé
adventní neděle se rozsvítí na adventním věnci jedna ze čtyř svíček. V den
po uplynutí všech čtyř neděl se rozsvítí všechny čtyři svíčky. Tomuto dni
se říká Štědrý večer. Tento večer je též vzpomínka na ukřižování Ježíše
Krista a jeho povstání z mrtvých.
VESELÉ VÁNOCE
Vánoční tradice v cizích zemích
V různých zemích je základem oslavování Vánoc, že se celá rodina sejde u
jednoho stolu a povečeří spolu, ale ve všech zemích to tak není. Například
muslimové, hinduisté ani buddhisté Vánoce neslaví.
Vánoce v různých zemích: např.
Norsko
Jelikož v Norsku je na Vánoce také sníh, tak se tam Vánoce podobají
Vánocům v Česku. Celá rodina se podle tradice sejde u jednoho stolu, kde
spolu večeří. Tradiční jídla se poněkud liší podle oblasti – na jihu je to
zejména vepřové nebo skopové žebírko, na severu pak treska. Nezbytností
ve všech regionech se stala rýžová kaše s ovocem a šlehačkou. V ní se
ukrývá jediná mandle, jejíž nálezce většinou dostane nějakou odměnu.
Afrika
Jedna třetina obyvatel celé Afriky slaví Vánoce podobně jako v Evropě či
Americe. Jižní Afrika uznává tradice v podobě vánočního stromku s dárky,
vánočních punčoch a jako slavnostní oběd si dopřejí pečeného krocana,
hovězí a také sladký švestkový pudink nebo biskupský chlebíček. Vánoce
v západní Africe se příliš neliší, ale místo tradičního vánočního stromku se
zde zdobí palmy. Lidé navštěvují kostely, zpívají koledy a společně si
s příbuznými sednou ven ke sváteční večeři, kde se podává hovězí maso a
rýže.
V ostatních zemích se Vánoce slaví podobně jako v Evropě.
A jak už asi všichni ví, tak tady v České republice rozdává dárky Ježíšek,
ale v jiných zemích rozdává dárky Santa Claus, avšak všude mu říkají
jinak. Např. v Chile mu říkají “El Viejo Pascuero“, ve Finsku mu říkají
velký “Ukko“, kterému pomáhají pidimužíci, ve Francii roznáší dárky
hodný duch “pére Noel“ a v Rusku je děda Mráz.
Chtěl/a bys mít mladšího nebo staršího sourozence?
MLADŠÍ: Když se narodí malý sourozenec a ještě nechodí a moc
vám nic nebere, tak to je dobrý. Potom když začíná lézt a začínají mu/jí
růst zuby, tak toho využívá k obraně a kouše. Ale má to i dobrou stránku,
mazlí se s vámi a má vás velmi rád. A vy ho/ji určitě taky. O rok později se
učí chodit, mluvit, i když jen trochu mluvil. Potom začíná chodit do
školky, dále do školy, můžete ho tam i vodit a chodit pro něj. Přitom si
můžete užít i srandu.
STARŠÍ: Vždycky vám může s něčím pomoc, ať už se jedná o bratra
či sestru. Se starším bratrem se někdy můžete hodně hádat, ale zastává se
vás třeba, když vám někdo něco udělá. Sestra se sestrou si asi trochu víc
rozumí než bratr a sestra. Různě se baví o holčičích věcech a tak dále.
Hrají si třeba na kadeřnici, prodavačku, servírku a všechno možné.
HÁDANKY
1. Jednou děrou dovnitř a dvěma děrami ven.(kalhoty)
2. Má to jednu nožičku a tisíc ručiček.(strom)
Vánoce v USA
Vánoce patří mezi nejdůležitější období roku pro všechny křesťany.
Většina Američanů je věřících, i to je jeden z důvodů, proč je i většina
obchodů zavřená. Totéž platí pro všechny státní úřady. Mnoho míst je
zavřeno dokonce už den předem. Křesťané zde slaví Vánoce v souladu
s kázáním svých kongregací. Kromě přísných náboženských
nařízení,existují vánoční zvyky, které jsou praktikovány katolíky a
nekatolíky. Tak vznikla celá řada ryze amerických tradic. V žádném
období roku se nenakupuje víc, než-li právě o Vánocích. Obchody zažívají
již od Díkuvzdání na konci listopadu až do Vánoc skutečné žně. Mnoho
věřících si stěžuje, že pravý význam Vánoc je ničen touto komercializací.
Dárky se dávají dětem, členům rodiny, přátelům. Lidem, kteří nám poskytli
laskavost, či kolegům ze zaměstnání. Nemusí se vždy jednat o věcný dar.
Často lidé pečou sušenky a jimi obdarovávají své blízké či sousedy. Během
tohoto období Američané ukazují svou štědrost lidem, kteří na tom nejsou
tak dobře jako oni sami. Posílají peníze do nemocnic, sirotčinců a charit,
které pečují o znevýhodněné občany. Vánoční výzdoba je velice bohatá,
v některých případech nemá daleko ke kýči. Američané slavící Vánoce
mají stromeček živý, nebo umělý. Zdobí jej drobnými světly a ozdobami koule, řetězy z popcornu atd… No já osobně se na Vánoce těším a co vy??
Advent
Advent je období čtyř neděl před Vánocemi.
V západní tradici je advent také dobou zklidnění.
Odpovídá životnímu stylu našich předků. Dříve bylo
nutné zvládnout veškeré zemědělské práce a
odpočinek v zimě, kdy se vykonávaly domácí práce
jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní a třeba i
háčkování. Advent začíná většinou mezi 27.11.- 3.12. v neděli. Adventní
ozdobou je adventní věnec se čtyřmi svíčkami, svíčky by měly být tři
fialové a jedna růžová. Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v
poslední době jsou položeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svíček
vyjadřuje splňující se očekávání a radost. Na první adventní neděli
zapalujeme fialovou svíčku (proroků), tato svíčka je památkou na proroky.
Na druhou adventní neděli zapalujeme další fialovou svíčku (betlémskou),
reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Na třetí adventní
neděli zapalujeme růžovou svíčku (pastýřskou), která vyjadřuje radost
z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává
slavnostnější ráz. Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou
svíčku (andělskou), ta představuje mír a pokoj. Na Štědrý den můžeme
všechny svíčky zapálit.
10 důvodů, proč to mají vysoké holky těžké
1. Přezdívky
Je jedno, jestli se jmenujete Jana, Tereza, nebo Brigita, stejně vám nikdo
křestním jménem říkat nebude. V okolí budete vždycky známá jako žirafa,
nebo mrakodrap.
2. Když si hledáte kluka
Celé prázdniny se stresujete myšlenkou, jestli vaši spolužáci za ty dva
měsíce vyrostli a vaše zklamání, když zjistíte, že jejich hlava vám stále
nesahá ani po ramena, je nepopsatelné.
3. Ve škole
Je trapné, když vás rádoby přísný o dvě hlavy menší učitel kárá za to, že
jste si zapomněli domácí úkol, a nechává vás se dusit u tabule, zatímco celá
třída se pochechtává vašemu výškovému rozdílu a vy si jen tiše přejete se
prostě zmenšit.
4. Když jdete s přáteli ven
Stejně tak je trapné, když jdete ven se svou partou kamarádů. Kolemjdoucí
si vás mohou snadno splést s matkou a jejími pubertálními dětmi. Zkuste je
přesvědčit o tom, že to jsou jen vaši zakrslí spolužáci.
5. Ve velkých davech
Nikdy nesplynete s davy lidí. Vaše hlava bude přečnívat vždy a všude.
6. V divadlech
Prakticky celé představení musíte poslouchat nadávky a připomínky od
diváků sedících za vámi. Ač se hrbíte sebevíc, prostě přes vás nevidí a
kdyby mohli, sežerou vás i s vaší sedačkou. Vysvětlujte jim, že jste si
dneska jako na potvoru zapomněli brejle, bez kterých vidíte ještě hůř, než
oni přes vás, a proto musíte sedět co nejblíže scéně.
7. Při hře na schovávanou
Za keř se neschováte, do popelnice se nevsoukáte a tak jako tak jste prostě
všude vidět. Zbývá vám už jen jít si lehnout doprostřed chodníku a
předstírat, že jste asfalt.
8. Návštěvy
Nevyvarujete se větám: „Zlatíčko, vždyť ty už mě za chvíli přerosteš.” Od
o desítek centimetrů menší tetičky, která se vaší výšky pořád nemůže
nabažit a stále touží se s vámi přeměřovat. Několikrát jistě padne i věta
„Jestli vyrosteš do krásy, můžeš se dát na modelku.” Také se vás návštěva
několikrát zeptá, zda hrajete basket, případně pokud s tím nechcete začít.
9. Podpatky
Něco, co si nemůžete vzhledem ke svým přátelům dovolit. Ač se vám boty
na deseticentimetrovém podpatku líbí sebevíc, musíte si od nich nechat
zlomit srdce a vrátit je zpátky do regálu v obchodě.
10. Roztomilost
Nikdy nebudete roztomile malá. Nikdy.
d.s. sepsáno podle vlastních zkušeností
PS - No, prostě tak to v životě chodí. Někdo je vysoký, někdo tlustý, jiný
hubený. Holky - a kluci, věřte mi, že problémy, které vidíte dnes, budou
časem nicotné. Vím, teď jsou pupkem světa... Malí kluci však mohou
zůstat malými, hubení hubenými či vychrtlými, tlustí nikdy nedají ze své
váhy dolů ani deko a co vy? Vy se výškově srovnáte se svými opožděnými
vrstevníky, nebudete na ně shlížet dolů, ale budete jim hledět přímo do
očí... Božské!!! Malí navíc vyplešatí a pakliže se vám posmívali, zcela
jednoznačně se role otočí...Vy budete ale nad věcí a na třídním srazu po 10
letech je budete chlácholit, že vypadají božsky a že jste si výškového
rozdílu ani nevšimli. Tomu se říká noblesa... Využijte výškovou převahu neboj, dosáhnu tam, podám ti to, jsem větší, nevadí, žes mě neviděl :(,
buďte trpěliví, trpělivost růže přináší. A já dnes díky zkušenosti vím, že se
to vyplatí. A navíc - buďte krásní - jste totiž na rozdíl od ostatních - vidět.
Citáty
Konečně se blíží doba Vánoc. Tak jsem si řekla, že bych Vás mohla potěšit
pár citáty o přátelství. No, moc to není vánoční téma, ale tak snad to
nevadí. Každý z nás by měl mít alespoň jednoho pravého kamaráda.
Kamarádi nám dávají do života nejen radost, ale i nové zkušenosti.
Prožíváme s nimi různá dobrodružství a máme je prostě celkově rádi. Ať se
vám citáty líbí a přeji hlavně šťastné a veselé!!
Přítel je ten, který zůstává, když ostatní odcházejí…
Neštěstí má tu dobrou stránku, že nás učí poznávat opravdové přátele…
Přítel je mé druhé já…
Láska může zemřít za lež, přátelství za pravdu…
Přátelství je láska bez křídel…
Sobectví je jed každého přátelství…
A teď „malá„ rada ve formě citátu!!
Dobrého přítele si važ daleko víc než peněz.
Terka ☺
Nová rubrika: Sloupek školního preventisty
Ahoj děti, ve vašem okolí číhá spousta nástrah a nebezpečí. Naším
společným cílem je těmto nebezpečím předcházet a upozorňovat na ně.
V tomto sloupku se budeme postupně s některými z nich seznamovat.
Jedná se zejmána o nástrahy internetu, šikanu, kybernetickou šikanu,
záškoláctví, krádeže, alkohol, cigarety, návykové látky, vandalismus a
násilné chování, poruchy příjmu potravy. Tento školní rok se zaměříme na
téma „nástrahy internetu“.
PRAVIDLA PRO DĚTI K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ
INTERNETU
Nikdy nesděluj adresu svého bydliště, telefonní číslo domů nebo adresu
školy, kam chodíš, jména a adresy rodičů a rodinných příslušníků i jejich
telefonní čísla do práce, někomu, s kým jsi se seznámil/a prostřednictvím
internetu, jestliže Ti to rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají) přímo
nedovolí.
Pokud se neporadíš s rodiči, neposílej nikomu po internetu fotografii, číslo
kreditní karty nebo podrobnosti o bankovním účtu a vůbec žádné osobní
údaje.
Nikdy nikomu, ani nejlepšímu příteli, neprozraď heslo nebo přihlašovací
jméno své internetové stránky nebo počítače.
Nikdy si bez svolení rodičů nedomlouvej osobní schůzku s někým, s kým
jsi se seznámil/a prostřednictvím internetu. Doma musí bezpodmínečně
vědět, kam jdeš a proč. I když Ti rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají)
dovolí se s takovým člověkem sejít, nechoď na schůzku sám/sama a
sejděte se na bezpečném veřejném místě.
Nikdy nepokračuj v chatování, když se Ti bude zdát, že se tam probírají
věci, které Tě budou přivádět do rozpaků nebo Tě vyděsí. Vždy o takovém
zážitku řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají).
Nikdy neodpovídej na zlé, urážlivé, nevkusné nebo hrubé e-maily. Není
Tvoje vina, že jsi tyto zprávy dostal/a. Když se Ti to stane, oznam to
rodičům.
Nikdy neotvírej soubory přiložené k elektronickým zprávám (e-mailům),
pokud přijdou od lidí nebo z míst, které neznáš. Mohou obsahovat viry
nebo jiné programy, které by mohly zničit důležité informace a významně
poškodit software počítače.
Vždy řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají) o všech případech
nepříjemných, vulgárních výrazů na internetu, totéž platí pro obrázky
s vulgární tematikou.
Vždy buď sám/sama sebou a nezkoušej si hrát na někoho, kým nejsi (na
staršího, na osobu jiného pohlaví apod.).
Vždy pamatuj na následující pravidlo a chovej se podle něho: jestliže
některá webová stránka bude obsahovat upozornění, že je určena jen pro
dospělé nebo jen pro lidi od určitého věku, musí se to respektovat a ti, kteří
nevyhovují kritériím nemají takovou stránku otevírat.
Domluv se s rodiči na pravidlech používání internetu a poctivě je dodržuj.
Především se domluv, kdy můžeš internet používat a jak dlouho.
Provždy si zapamatuj další pravidlo: když Ti někdo na internetu bude
nabízet něco, co zní tak lákavě, že se to nepodobá pravdě, nevěř mu – není
to pravda.
Jestliže na internetu najdeš něco, o čem jsi přesvědčen, že je to nelegální,
oznam to rodičům.
Rizika používání sociální sítě „FACEBOOK“
Facebook
-je největší a nejrozšířenější socilání sítí světa, kterou aktuálně využívá
přibližně 1,4 miliardy uživatelů
-je zde uloženo asi 200 miliard fotografií, každý den se nahraje asi 250
milionů nových fotografií
-věkový limit pro vstup je 13 let
-je přelože do 68 jazyků, včetně češtiny, při jeho využívání tedy odpadá
jazyková bariéra
-v ČR ho využívá přibližně 3,7 milionů uživatelů, desetinu českých
uživatelů tvoří děti mladší šestnácti let
Hlavním rizikem je velmi vysoká koncentrace osobních údajů, které
mohou být lehce zneužity a to například k vydírání, vyhrožování,
verbálním útokům, manipulaci k osobní schůzce, šíření ponižujících
fotografií a videí atd.
Facebook obsahuje velké množství falešných profilů, ne vždy si píšete
s tím, za koho se dotyčný vydává.
Velmi obtížně se z Facebooku cokoli odstraňuje, protože nahráním
jakéhokoli souboru udělujete souhlas s použitím, přenosem a kopírováním
tohotom souboru. Pokud ho vymažete vy sami, neznamená to, že
neexistuje někde jinde v záloze.
Nejbližší zastoupení Facebooku je v Irsku v Dublinu, proto je velmi
obtížné vykomunikovat případné odstranění, či úpravy profilu a souborů na
něm nahraných a sdílených.
Bc. Olga Lupoměská
Zdroj: e-bezpečí
Hádej co je …..
1. Věc, která se užívá v lékařství k vyšetření zlomeniny?
a) sekačka
b) rentgen
c) jídlo
2. Jaký je jiný název pro pilotní kabinu?
a) kokpit
b) solitér
c) antikvariát
3. Který jazyk nebyl nikdy uznán jako úřední jazyk?
a) čeština
b) maďarština
c) esperanština
4. Jak se jmenuje obydlí na lodi?
a) jachta
b) panelák
c) houseboat (hausbót)
5. Co je to Nobelova cena?
a) každoroční ocenění pro vědce a vynálezce
b) částka
c) pokrm
6. Jak se říká osamělé osobě, zvířeti
nebo rostlině?
a) samotář
b) solitér
c) chudák
7. Jak se „profesionálně“ nazývá
učitel/učitelka?
a) pedagog
b) chytrolín
c) dozor
8. Jakým názvem se označuje
skupina hudebníků s dirigentem?
a) kapela
b) orchestr
c) skupinka
Lucík
Správné řešení k, Hádej co je ……
1. rentgen (b)
2. kokpit (a)
3. esperanština (c)
4. houseboat (c)
5. každoroční ocenění pro vědce a vynálezce (a)
6. solitér (b)
7. pedagog (a)
8. orchestr (b)
Hymna úspěchu
„… už jen přiblížení k cíli, ač sebemenší, je pro mě velkým úspěchem.”
1. Co je pro tebe úspěch?
• Vstát ráno z postele (když nepřijdu pozdě do školy)
• Úspěch je pro každého něco jiného. Pro mě je úspěch něco, na
čem určitý čas pracuji a potom se mi to konečně povede.
• Dobré známky ve škole, udělat přijímačky na střední školu,
vystudovat střední, případně i vysokou.
• Úspěch pro mě znamená, že jsem zaslouženě a vydařeně něco
ukončil.
• V životě něco dokázat. Mít nějaký sen a splnit si ho.
• I pád na hubu je pohyb vpřed.
• Dát gól ve sportu, který hraju ve starší věkové kategorii a proti
o dost starším klukům. Dostat se na soupisku ve starší věkové
kategorii.
2. V čem podle tebe úspěch spočívá?
• Když se ti povede něco, co ti nejde.
• Úspěch nikdy nepřijde sám. Stojí za tím obrovská snaha a
práce.
• V tvrdé dřině a nevzdávání se když ti něco zkříží cestu.
• Pro úspěch si musíš jít kvůli sobě, ne kvůli ostatním.
• Věříš, běžíš, zakopneš a ležíš.
• Úspěch spočívá v neustálém zlepšování se.
• Něco splněného. Spočívá v něčem, co jsme dokázali, správně
udělali.
3. Jaký je tvůj dosavadní největší úspěch?
• Trvalé vytáčení paní učitelky na VO.
• Můj doposud největší úspěch je dosavadní vyznamenání ve
škole.
• Žiju šťastně, mám všechno, co si přeju. Jelikož jsem ještě
mladý doufám, že dosáhnu větších a záslužnějších úspěchů.
• Nezakopnout!
• Mým největším dosavadním úspěchem je nominace do české
fotbalové reprezentace, byl to jeden z mých největších snů.
Jak budu prožívat vánoční svátky
Jako každý rok během dne před Vánoci zdobíme stromeček. Ráno,
když se vzbudíme, jdeme k babičce na oběd. Babička má vždycky
navařeno a napečeno takových dobrot, že nikdy neodolám. Když se blíží
16.hodina, jdeme domů. Táta s mamkou připravují večeři a já se sestrami
jsme většinou v pokoji a něco děláme. Když je hotová večeře,
spěcháme všichni ke stolu. V naší rodině máme jednu tradici,
že nikdo nesmí odejít od stolu, dokud ostatní nedojí. Což
je pro mě velká nevýhoda, protože táta vždycky
zdržuje tím, že si přidá další řízek a my všichni jsem
netrpěliví , protože se těšíme, co nám asi Ježíšek
přinese. Po večeři jdeme se sestrami do pokoje čekat, až
zazvoní Ježíšek. Když zazvoní, jdeme rozbalovat dárky. Po
jejich
rozbalení k nám přijde babička s dědou podívat se, co jsme
všechno dostali. Druhý den jezdíme k druhé babičce na oběd. U ní jsme do
večera a pak jedeme domů si zabalit věci na hory. My každý rok jezdíme
na 14 dní do Špindlerova Mlýna lyžovat. Vždycky je to fajn, ale tenhle rok
si to neužiju tolik jako předtím, protože budu nervózní před talentovými
zkouškami, abych náhodou nenastydla. Na hory jezdíme se strejdou, s
tetou a ještě s tátovými kamarády, se kterými je vždycky sranda. Za sebe
musím říct, že si vánoční svátky vždycky užiju a každý rok se na ně
těším.☺
Jana ☺
LAST SUMMER
Díl 1. All Black
První den prázdnin. První den dvouměsíčního pekla. Pro mnohé mé
vrstevníky jsou prázdniny nejlepším obdobím v roce, ale pro mě jsou to
zbytečné dva měsíce, které musím strávit doma. Možná si myslíte, že jsem
divná, no v něčem asi budu, ale muset vy být 62 dní v roce s alkoholikem
bez práce, který na vás v jednom kuse řve, a ještě navíc jste nucena říkat
mu tati, taky byste nesnášeli prázdniny.
Vstoupila jsem do dveří tmavého bytu a zabouchla je. Alkohol byl cítit už
od vchodu. Ani jsem se nenamáhala s pozdravem, stejně bych se nedočkala
odpovědi. Hodila jsem si tašku do pokoje, převlékla se, popadla druhou
tašku a zase rychle prchala z alkoholem nasáklého bytu.
Když jsem přišla na pláž, všude kolem bylo plno lidí, kteří si užívali
sluníčka. Miluju tohle místo. Pláž v Brightonu je nejkrásnější místo ve
městě. Vytáhla jsem skicář a úhel a začala se rozhlížet kolem sebe. Mojí
pozornost upoutal racek, který se vpovzdálí snažil ukořistit housku z koše
na odpadky. Pomalu jsem si obrázek načrtla a pokračovala s úpravami. Po
půl hodině jsem měla hotovo, a protože už se mi nechtělo kreslit, uklidila
jsem skicář s úhlem zpátky do tašky. Zvedla jsem se, nazula boty, které
jsem si během kreslení zula, a rozešla se směrem k molu. Na mole bylo
celkem živo. Šla jsem ke stánku s fish and chips, a protože moje ruka
objevila v kapse pár liber a můj žaludek naštvaně kručel, chtěla jsem si
koupit jednu porci národního jídla. Když jsem došla ke stánku a objednala
si, uviděla jsem ceduli, na které stálo: „Hledá se brigádník, bližší
informace u prodavače.” Napadlo mě, že by nebylo špatné přivydělat si pár
liber a navíc bych nemusela být doma. „Dobrý den, měla bych zájem o tu
brigádu,“ řekla jsem muži za pultem. „Kolik ti je?“ zeptal se a prohlížel si
mě od hlavy až k patě. „17, pane,“ odpověděla jsem slušně. „No,
potřeboval bych někoho na obsluhu, kdy bys mohla nastoupit?“ ptal se dál.
„Klidně hned,“ zněla moje odpověď. „Tak pojď, sepíšeme to,“ řekl a
otevřel dvířka do malého karavanu. Pokrčila jsem rameny a s úsměvem
vstoupila dovnitř.
O hodinu později už jsem stála za pultem a obsluhovala zákazníky,
podle pokynů, které mi dal pan Walters, majitel stánku s občerstvením.
Upřímně myslím, že mi to celkem šlo, protože pan Walters vypadal
spokojeně. Rozhlédla jsem se kolem. Ke stánku pomalu šel kluk, asi v
mém věku, a i přesto, že bylo celkem teplo, byl celý v černém. Něco mě na
něm hrozně zaujalo, nevím, jestli to bylo jeho chůzí nebo očima, ale
nejspíš asi jeho stylem, all black.
týpí.
Mikulášská nadílka
Mikuláše, čerta a anděla mám moc ráda, nejen kvůli nadílce, ale také
kvůli zasněžené krajině a těšení se stále více na Štědrý den. 5.prosince
Mikuláš, čert a anděl obchází domy, aby společně trochu postrašili zlobivé
děti.
K nám chodí jenom čert a to ho ani
nepouštíme domů. Vždycky když je tma, všude
krásně chumelí a praská v krbu, my popíjíme čaj
a už jsme strašně nedočkaví, kdy už konečně přijde ten čert. Pro jistotu
zamykáme dveře. Abychom se já a sestra bály víc, zhasneme světla, takže
v obýváku svítí jenom krb. Potom se objeví na terase prskavka nebo tak
něco a po chvíli přiběhne k francouzským oknům čert a začne do nich bušit
a vydávat skřeky, které už asi všichni znáte. Čert vypadá vždycky
strašidelně. Když konečně odejde, jdeme se podívat ven. Trochu se bojíme,
ale hned když uvidíme velký pytel, strach přejde. V pytli najdeme různé
sladkosti a mezi nimi i obrovský adventní kalendář od Lindt.
5. prosinec mám strašně ráda a vždycky mít budu.☺
Haase
Skrývačky
Najdi ve větách skrytá slova:
Děda telefonoval do práce.
Pavel bloudí lesem a nemůže najít houby.
Když jsem se myla, zbyla po mně mokrá vana.
Myslivec má slovenského psa.
Babka v kamnech zatopila.
Advent
Advent je období čtyř neděl před Vánocemi. V západní tradici je
advent také dobou zklidnění. Odpovídá životnímu stylu našich předků.
Dříve bylo nutné zvládnout veškeré zemědělské práce a odpočinek v zimě,
kdy se vykonávaly domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní
a třeba i háčkování. Advent začíná většinou mezi 27.11.- 3.12. v neděli.
Adventní ozdobou je adventní věnec se čtyřmi svíčkami, svíčky by měly
být tři fialové a jedna růžová. Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v
poslední době jsou položeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svíček
vyjadřuje splňující se očekávání a radost. Na první adventní neděli
zapalujeme fialovou svíčku (proroků), tato svíčka je památkou na proroky.
Na druhou adventní neděli zapalujeme další fialovou svíčku (betlémskou),
reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Na třetí adventní
neděli zapalujeme růžovou svíčku (pastýřskou), která vyjadřuje radost
z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává
slavnostnější ráz. Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou
svíčku (andělskou), ta představuje mír a pokoj. Na Štědrý den můžeme
všechny svíčky zapálit.
Hádanky
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. (sníh)
Každé ráno vesele, tahá spáče z postele. (budík)
Čtyři rohy, žádné nohy. (polštář)
Strach
Každý člověk trpí nějakým strachem. Někdo má strach třeba
z pavouků nebo z první schůzky s klukem. Já osobně se bojím dne, kdy mi
odejde moje babička. Mám ji moc ráda a nedokážu si představit jediný den
bez ní. Snažím se udělat všechno pro to, abych ji viděla, jak je šťastná.
Někdy si řeknu, že to zvládnu být bez milované babičky, ale přiznejme si
stejně, jako nebe nemůže být bez mraků, tak ani já nemůžu být bez
babičky. Přiznávám se, prostě tenhle strach se překonat nedá. Když o tom
mluvím, je to smutné, ale prostě takový je život. Někdo přijde a zase někdo
odejde, ale co já o tom můžu vědět? Jsem ještě „dítě“, ale můj názor se
třeba v dospělosti změní. Budu mít vlastní děti, které budou to jediné, na
kterých mi záleží. Třeba oni jednou budou mít strach, že jim odejdu, ale já
to prostě nezměním…
Nikdy nedovol, aby tě strach zastavil ve hře života.
An-Olli☺
Tajemná I.
…Jsem ráda, že konečně začaly prázdniny. Škola byla pro mě
utrpením, protože jsem tam neměla žádné kamarády. Byla jsem vlastně
ráda, když mi mamka oznámila, že se stěhujeme do většího domu a úplně
jiného města a já půjdu na jinou školu. „Dobře.“ To bylo všechno, co jsem
ji na to odpověděla, a šla jsem do svého pokoje. Podívala jsem se, na svoji
skříň a začala balit. Za dva týdny jsme se měli stěhovat. „Nemohla mi to
říct dřív?“ Asi ne. Skoro jsme se nebavili, protože většinu času jsem trávila
zamčená ve svém pokoji. Otce jsem nepoznala, jelikož nás opustil, když se
dozvěděl, že máma je těhotná. Tomu se říká otec, jak má být.
Šla jsem do koupelny a začala jsem si česat svoje hnědé vlásky. Byly
dlouhé a rovné. Sepnula jsem si je do copu a po okrajích tváře nechala
ofinu. Velké vykulené oči jsem měla určitě po tátovi. Vždycky jsem byla
zvědavá, jak vypadal předtím, než nás opustil. Seběhla jsem po schodech a
hledala mámu. Nakonec ležel na stole dopis, že šla ke kamarádce a vrátí se
až zítra. „Jídlo máš v ledničce a nepodpal dům.“ Nevěřila jsem vlastním
uším, co bych asi tak podpálila a začala jsem se smát. Nechala mi nějaké
peníze, kdybych něco potřebovala. Ještě jsem zkontrolovala stav v ledničce
a vytáhla pomerančový džus. „Mňam.“
Procházka po nedalekém parku se sluchátky v uších mě vždy
dokázala uspokojit a vyčistit hlavu. Rozmýšlela jsem se, jaké to bude na
nové škole a jestli budu mít nějaké kamarády. V bývalé škole jsem nebyla
oblíbená. Asi proto, že jsem raději byla tichá a hleděla z okna, než abych
s holkama rozebírala, kdo má lepší zadek. „Jaké to tam asi bude?“ ptala
jsem se sama sebe. No, snad to bude dobré.
Nastal čas stěhování. Vzhůru jsem byla už od páté a rychle jsem si
dobalovala poslední věci a kontrolovala, jestli jsem něco nezapomněla.
„Máš všechno?“ ptala se opakovaně máma. „Doufám,“ odpověděla jsem
s úsměvem a ona udělala to, co dlouho ne. Objala mě. „Neboj se, střední
škola se ti bude líbit. Navíc máš už šestnáct let, takže jsem zvědavá, jestli
mi představíš nějakého toho chlapce“ a ušklíbla se. Máma byla tak
nadšená, že se nedalo tomu neusmát. „Tak to se ještě uvidí!“ Odešly jsme
spolu do auta, které nás mělo odvézt k novému domu a doufala jsem, že i
k lepšímu životu.
Tajemná II.
Wau. Nový dům byl skvělý, to musím uznat. Druhé poschodí mělo
krásný balkon s ještě krásnějším pohledem na nedaleké jezero. „ Druhé
poschodí je moje,“ usmála jsem se a hned, jak mamka odemkla, vyběhla
jsem nahoru do poschodí. Otevřela jsem svůj pokoj, který mě potěšil,
jelikož měl vlastní koupelnu. Byl veliký a ta boží manželská postel.
Dokonce v rohu byl i malý rozkládací gauč. Nic tady měnit nebudu, jen
potřebuji stoleček, nástěnku a nějaké skříňky a poličky. Samozřejmě si
pokojíček vymaluji. Bude tu dost práce, ale aspoň mám zábavu na celé
prázdniny.
Stanovila jsem si pěkně krok po kroku, jak budu pokračovat
v malování pokoje.
První krok: Vymalovat.
Dlouho jsem se rozmýšlela, jakou si dám barvu do pokoje a nakonec jsem
se rozhodla pro slabě fialkovou. Je to pěkná barvička a krásně ladila
k závěsům. Rozhodla jsem se, že si pokoj vymaluji sama. Výsledku jsem
se dost bála, ale byla to sranda. Sice jsem byla celá od barvy, ovšem
výsledek byl dokonalý.
Druhý krok: Upravit skříně.
Toto byl asi nejlehčí krok, který jsem si stanovila. Měla jsem plné skříně
věcí a většinu z nich jsem nenosila. Třídila jsem to půl dne a výsledek nic
moc… Rozhodla jsem se s mamkou, že nějaké věci dáme do dětského
domova, tam určitě z nich budou mít určitě ohromnou radost.
Třetí krok: Nákupy.
Musím uznat, že nákupy miluji, ale která slečna ne… Dokázala bych
nakupovat celé hodiny. Byla jsem si vybrat potřebný nábytek. Dobře,
skříně mám, stoleček a poličky také, tak už jen nástěnku. Na stoleček jsem
si ještě koupila lampu, dokonce i na psací stůl, ale trochu větší. Všechno
jsem si v pokoji krásně urovnala, jak jsem chtěla. S výsledkem jsem byla
nadmíru spokojená, a tak jsem vběhla do koupelny, dala jsem si rychlou
sprchu a unavená jsem skočila do postele. Na druhý den jsem v nákupech
pokračovala, ale tentokrát oblečením a botami. Úspěšně jsem utratila
všechny svoje úspory a spokojená s minimálně deseti taškami jsem šla
domů.
Měsíc prázdnin byl pryč. Pokoj jsem měla dokončený. Myslela jsem
si, že to bude trvat delší dobu. Najednou jsem nevěděla, co budu dělat.
Pustila jsem se tedy do vybalování svých milovaných knih. Měla jsem jich
velmi moc a každou jsem přečetla nejmíň stokrát. V jiném pokoji jsem
našla knihovnu. Celé další dva dny jsem nedělala nic jiného, než ukládala
knihy. Já vím, nuda. Ale začaly chvíle, které mi změnily život.
Procházka okolo jezera se sluchátky v uších byla příjemná. Sedla
jsem si na trávu a pozorovala západ slunce. Když jsem měla v uších
sluchátka a byla zasněná ve svých myšlenkách, nevšimla jsem si kluka,
který si ke mně přisedl, až do chvíle, než mi zamával rukou před očima a
tím mě vyrušil z mých snů. „Ahoj,“ pověděl ten neznámý, když jsem si
vyndala sluchátka z uší. „Ahoj,“ odpověděla jsem a ani jsem se na něj
nepodívala. „Jsi tu nová? Jmenuji se David. “ „Ano, jsem. “ Cítila jsem
jeho pohled. Konečně jsem zdvihla oči. Černé vlasy s modrýma očima.
„Prozradíš mi jméno?“ ptal se mě a zkoumavě na mně hleděl. „Ne!“
Postavila jsem se, že odejdu domů, no on byl neodbytný. „Uvidím tě
ještě?“ ptal se mě s nadějí v hlase a já jsem se otočila. „Ahoj, Dádo.“
Usmála jsem se. „Ahoj, moje Tajemná!“ ušklíbl se a odešel.
Michalkaa:-*
Tomu ještě nerozumíš
Každé ráno, jako každý jiný člověk mého věku, chodím do školy.
Jsem v deváté třídě a mám mladšího bráchu.
Kuba vždycky ráno snídá u televize a pak přesně v sedm dvacet pět
se zvedne, bleskurychle se oblékne a žene do školy. Já na druhou stranu
vstanu, nebo spíš nevstanu, ale dotrmácím se ke skříni, něco na sebe
hodím, pak jdu do koupelny a jsem tam v podstatě až do tři čtvrtě na osm.
Každé ráno mě tedy provází otázka od bráchy: ,,Proč ráno trávíš tolik
času v koupelně?“ Odpověď je prostá: ,,Tomu ještě nerozumíš!“
Jsem si jistá, že jelikož Kuba žije fotbalem, bude v koupelně trávit
víc času, než si myslí – gelováním si vlasů, jak se to zrovna nosí.
Tak si na to, milý Kubíčku počkáme… :D Já ti ty minuty - no hodiny
spočítám….
Vánoce
Bylo nebylo, jednoho dne na Štědrý den jsem
přemýšlel o Vánocích. Sedl jsem si k oknu a díval se na
zasněženou krajinu. Venku byla zima. Byl jsem šťastný, že
mám okolo sebe šťastnou rodinu. I když nejsme zrovna
bohatí a nemůžeme mít všechno, tak i přesto jsme šťastní.
Mám kamarádku jménem Teri, která má sice hodně peněz a rodiče jí koupí
vše, co si přeje, ale není šťastná. Tátu skoro doma nepotkává a nemá s ním
dobré vztahy. Vždy jí dá jen peníze a myslí si, že Teri bude šťastná.
Mamka chodí často s kamarády pryč, a tak na ni nemá moc čas. Rodiče si
myslí, že když jí dají k Vánocům to, co si přeje, že bude šťastná a
spokojená. Neuvědomují si, že jí schází to nejdůležitější a to je RODINA!
Vánoce nejsou jen o penězích. Jsou především o rodinném klidu a o tom,
že se rodina sejde u jednoho stolu v příjemné atmosféře. Já mám skvělou
rodinu, za kterou jsem moc rád. 24. prosince večer se sejdeme společně u
jednoho stolu. Nedáváme si sice moc dárků, ale hlavní je, že jsme spolu.
Podle mě je lepší šťastná rodina s malou vánoční nadílkou než rodina
s mnoha dary, ale se studenými srdci.
Deniskaa:-*
Vánoční anketa - ptáme se 12 vrstevníků ze školy…
Raději kupuješ nebo dostáváš dárky?
1)Raději kupuji, rád/a rozdávám radost…
2)Raději dostávám…
3)Oboje, tak půl na půl…
3 hlasy
7 hlasů
2 hlasy
Jaké druhy vánočního cukroví máte nejraději?
1)Perníčky…
2)Vanilkové rohlíčky…
3)Vosí hnízda…
4)Linecké slepované…
6 hlasů
4 hlasy
0 hlasů
2 hlasy
Terka a Lea ☺
Krásné svátky
Krásné svátky vánoční,
pěknou cestu z půlnoční.
Pod stromečkem dárku dosti,
však dávej pozor na rybí kosti,
Na Silvestra veliký krok,
a pak šťastný celý rok.
Hodně štěstí
Hodně štěstí, neboť je krásné.
Hodně zdraví, neboť je vzácné.
Hodně lásky, neboť je jí málo.
A hodně všeho dalšího, co by za to stálo.
Nádherný pozdrav
Nádherný pozdrav bílých vloček.
Velmi dárků pod stromeček.
Radost a klid na Vánoce,
štěstí, zdraví v novém roce.
Vánoční nostalgie
24. 12. 1964
„No to je dost!” zvolala mamka, když jsme se přiřítili domů
s oškubanou borovicí narychlo uříznutou v nejbližším lesíku. Za absenci
některých větviček mohl její krátký pobyt v ne zrovna prostorném kufru
našeho trabantu. Ale i přesto jsme všichni byli za to koště spokojení a hnali
jsme se ho ověšet ozdobami.
Zatímco Pepa - kapr, který si ještě dneska ráno pokojně plaval v naší
vaně, se právě smažil na pánvi, já seděla na pohovce, poslouchala vánoční
koledy ozývající se z gramofonu a ujídala cukroví z talíře. Když jsem se
podívala z okna, viděla jsem ve tmě zářit bílý sníh. Už jsem se nemohla
dočkat úplného večera.
Seděli jsme u stolu a jedli kapra s bramborovým salátem. Připili jsme
si na veselé Vánoce a šťastný nový rok 1965, přičemž si rodiče nalili víno
a na mě zbyla limonáda. Když jsme dojedli, čekali jsme, až se z vedlejšího
pokoje ozve zvoneček ohlašující příchod Ježíška.
A konečně; to čekání se opravdu vyplatilo. Rychle jsme běželi ke
stromečku a vrhli se na dárky, které pro nás, tedy alespoň pro mě, byly
středem vesmíru.
„No to je krása!” vykřikla překvapeně maminka, když pod
zelenomodrým balicím papírem našla drahé látky přivezené z Drážďan a
hned začala plánovat, co si z nich ušije. Táta mezitím pod stromečkem
našel obraz New Yorku; města, do kterého věděl, že se nikdy nepodívá.
Konečně přišla řada i na mě; kromě mrkacích a chodících panenek jsem
objevila i jezdící vláčky. Podle mě si tehdy Ježíšek spletl tátovo jméno s
mým; nikdo si s nimi totiž nevyhrál tolik jako právě on. Nejspíš je to
pravda, že si otcové na dárcích svých dětí prodlužují vlastní dětství.
Od té doby uplynulo už padesát let. Hodně se toho změnilo.
Maminčiny šaty se roztrhaly, vláčky zrezly, panenky přestaly mrkat a táta
se přece jen do Ameriky podíval. Přesto to pro mě budou navždy
nejkrásnější Vánoce.
(Zdrojem informací pro napsání příběhu mi byl seriál Vyprávěj a moje babička.
Děkuju.)
d.s.
Vánoční nostalgie
24.12.2014
Zatímco jsem se znuděně dívala na vánoční pohádky, jejichž děj
jsem už znala nazpaměť a jichž na mě televize o Vánocích pokaždé chrlí
celou salvu, až mi občas začínají připadat trapné, táta tasil z krabice náš
celoročně ozdobený stromeček.
Většina větviček na něm držela
jen silou vůle, ale na Štědrý
večer se přece jen ještě použít
dal.
Pomalu jsem ujídala
z tácu cukroví v typické
gaučové poloze, kterou
používám celý rok; ovšem jen
jeden den z toho roku ve
svátečním oblečení. Mobil
v mých rukou mezitím
zpracovával data z facebooku,
twitteru, instagramu a dalších
sociálních sítí – už od října jsou
ale prakticky stejné a nedá se
na nich najít jiné téma než to
vánoční.
Tak to ovšem fungovalo i
v realitě. Má nervová soustava od začátku října zabalená v pestrém
vánočním papíru už pomalu přestávala vnímat dění a vánoční zoufalství
okolo sebe. Přinutila jsem se vstát od pohádek a rozhodla se jít na
procházku se psem, který si spokojeně ťapkal v blátě, které nám letos
nasněžilo. Z mobilu mi do uší hrály vánoční anglické písničky a já si
v duchu překládala jejich text. Do očí mi přitom bily křiklavé barvy
z různých výzdob v oknech ostatních lidí.
Začalo se stmívat. Jako každé Vánoce jsem se vzdala kapra při
štědrovečerní večeři a jen usrkávala ze sklenice vychlazené kofoly.
Když jsme se poté hromadně přesunuli k haldě různě velkých dárků,
zvolal nejmladší člen rodiny: „Počkejte, nerozbalujte! Musím si to nejdřív
vyfotit na svůj profil na facebooku!”
U stromečku se dostalo na každého; a hned několikrát. Nebyla jsem
překvapená. Čekala jsem to.
Vánoce jsme si tedy konečně všichni užili. Nebo možná odbyli.
Těšila jsem se na další, samozřejmě. Už rok dopředu jsem ale věděla, že
budou vlastně navlas stejné jako ty předchozí.
(Psáno s nadsázkou. Nikdy nechci prožít podobné Vánoce.)
d.s
Violoncello
Od první třídy, možná už od školky, hraju na violoncello. Vždycky
jsem měla nástroj půjčený od školy, ale teď jsem skončila se sólovými
hodinami a nastal problém. Tento rok ještě pan ředitel udělal výjimku a
dovolil mi si violoncello půjčit. S rodiči musíme pořídit mé vlastní
violoncello, abych využila své znalosti ohledně hraní na cello, než vše
zapomenu. Narazili jsme ovšem na velký problém, velký finanční problém.
Věděla jsem, že nástroje jsou drahou záležitostí, ale uvědomila jsem si, že
jsem nikdy nepřemýšlela, kolik vlastně violoncello stojí.
Tento romantický nástroj může stát klidně i třicet tisíc. Dá se sehnat
také přes bazary. V téhle oblasti se cena pohybuje okolo deseti tisíc. Je to
snesitelnější, ale i tak je to darda.
Momentálně je koupě violoncella mojí prioritou, jelikož ten nástroj
zbožňuji a mým snem je působit jako violoncellistka v rockové kapele.
PS: Na té kapele už se pracuje!
key.
Víte, co je:
1.
a)
b)
c)
Bělozubka nejmenší:
ryba
hlodavec
pták
2.
a)
b)
c)
Koktejl:
jídlo
nápoj
koření
3.
a)
b)
c)
Citadela:
pevnost
kniha
vězení
4.
a)
b)
c)
Paleontologie:
nauka o rostlinách
nauka o vaření
nauka o zkoumání
zkamenělin
5.
a)
b)
c)
Oscar:
cena Akademie
sýr
bývalý řecký sportovec
6.
a)
b)
c)
Botel:
letadlo
plovoucí hotel
maďarsky hotel
7.
a)
b)
c)
Apostrofa:
ovoce
zdrobnělina
literární oslovení
nepřítomné osoby, zvířete,
věci
8.
a)
b)
c)
Symbol:
značka
hrad
květina
Správné řešení :
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
b)
b)
a)
c)
a)
b)
c)
a)
Haase
OMALOVÁNKY PRO MRŇOUSY
OMALOVÁNKY PRO MRŇOUSY