MZ-40 Prosinec

Monarchistický
zpravodaj
Zpravodaj Koruny České
(monarchistické strany Čech,
Moravy a Slezska)
Číslo 40/2011
DEUS * REX * PATRIA
www.korunaceska.cz
Z obsahu čísla:
XX. Generální sněm KČ
2-3
*
Hlídka
–
Tiskové
prohlášení KČ
k úmrtí Václava Havla
3-4
*
Zemřel
5
první předseda KČ
*
Monarchistický
kalendář 2012 6
*
Dění v KČ
7
*
Akce
– Obnova pomníku císařovny Marie Terezie v Bratislavě
8
*
Reakce
9
*
Církev
10
a monarchie
*
Monarchisté
v uniformách
11
*
Literatura – Pekařovy dějiny 12
*
Kontakty
13
*
Diskuse,
články:
14 – 25
Reakce
na XX. GS KČ
Placák, Luboš Velecký, SdruPetr
žení
monarchistů Brno, David Hibsch, B. Šourek, Ivo Buličič, Jan Drnek.
KČ
XX. GS KČ – 26. listopad 2011
XX. jubilejní generální sněm Koruny České, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska, se konal dne 26. listopadu 2011 na Novotného lávce 1, Praha 1. Celkem se jej účastnilo 57 osob s hlasovacím právem + hosté a příznivci. Ohlasy z řad členské základny strany svědčí o tom, že za menší účastí stojí neochota části členstva asistovat případným vnitrostranickým sporům a obava, že tyto spory budou vedeny nevybíravými prostředky. Na přípravě a organizaci sněmu odvedl kyklopskou práci generální sekretář strany pan Bc. Aleš Hoffmann, který po organizační stránce dohlížel i na průběh sně‐
mu. Sněm předcházela mše svatá v kostele u Křížovníků u Karlova mostu. Po zahájení předsedou strany Václavem Srbem, po zpěvu císařské hymny a svatováclavského chorálu byl většinou hlasů schválen program sněmu. Následovaly projevy hostů. Hovořil Jan Lech Skowera z polské mo‐
narchistické organizace Konfederacja Spiska, čten byl dopis Petra Placáka, historika, spisovatele, disidenta, zakladatele iniciativy České Děti (1988), z níž se zrodila KČ a spoluzakladatele KČ. Dále hovořil PhDr. Stanislav Košťálek, předseda Heraldické společnosti, Ing. Artur Rehberger, aktivista na poli rehabilitace a spravedlivé‐
ho uctění památky našich dědů a pradědů, kteří zůstali věrni své vojenské přísaze, autor mnoha publikací a výstav na toto téma, Bc. Antonín Homola, člen výboru KDU‐ČSL na Praze 3 a člen vedení Mladých křesťan‐
ských demokratů a Miroslav Paukřík, správce Sdružení monarchistů Brno, který přednesl Zdravici XX. GS Ko‐
runy České v Praze. Během krátké přestávky proběhlo položení kytic u pomníku císaře a krále Karla IV. na Křížovnickém ná‐
městí a Františka I. (II.) na Smetanově nábřeží. Sněm pokračoval zprávou předsedy strany, zprávou Dohlédací komise KČ (která odvolala svého předsedu a jmenovala nového), zprávami zemských hejtmanů (J. Konečný, L. Velecký v zastoupení manželkou a B. Šou‐
rek). Zprávu přednesl i místopředseda strany Mgr. P. Nohel a člen předsednictva J. Drnek. V následujícím oddíle byly předneseny zprávy předse‐
dů či zástupců Místních společností strany: MS Praha 6 (RNDr. R. Špaček), MS Praha 1, 5 (Ing. Jenček), MS Pra‐
ha 2, 3 a 10 (V. Srb), MS Praha 4 (M. Krupka), MS Střed‐
ní Čechy (S. Novotný), MS Brno, MS Ostrava (D. Hibsch), MS Strážnice (MVDr. J. Čížek), MS Olomouc (MUDr. Andrš), MS Hlučín (Ing. J. Moravčík), MS Prostějov (B. Frelich), MS Valtice (pí. Velecká), MS Loket (T. Blecha) a MS Plzeň (J. Drnek). Po obědě vypukla otevřená diskuse, v níž se jasně odrážely názorové rozpory na další vedení a směřování strany. S přihlášenými projevy vystoupili: Ing. arch. Jan Bárta, Ing. Jiří Jenček, Bohumil Šourek, Jaroslav Koneč‐
ný, David Hibsch, Miroslav Krupka, Mgr. Petr Krátký, Ing. Václav Makrlík, Martin Prokop, Ing. Petr Tichý, JUDr. Ladislav Hubený, Ing. arch. Jan Bárta a Richard 2
Pech. Kromě několika technických poznámek vystou‐
pil ještě Bc. Aleš Hoffmann s dopisem neorganizova‐
ných monarchistů z Předměřic nad Labem k dění ve straně, a Ing. Jiří Jenček s informací o audienci u JJ Hanze Adama II. V závěru sněmu byl většinou hlasů schválen návrh usnesení: Generální sněm vyslechl zprávy předsedy strany, členů předsednictva, dohlédací komise a všech přítomných reprezentantů místních společností. Sněm přijal na vědomí připomínky jednotlivých delegátů a konstatoval úspěšné zakončení svého jednání. Poté byl sněm uzavřen zpěvem císařské hymny a svatováclavského chorálu. Vybrané projevy a příspěvky z XX. Generálního sně‐
mu zveřejňujeme v závěru Zpravodaje tak, aby odrá‐
žely názorový spor probíhající uvnitř strany. (red) Slovo předsedy KČ Vážení monarchisté a příznivci, dámy a pánové, především bych rád poděkoval všem, kteří se zúčast‐
nili jubilejního XX. Generálního sněmu Koruny České v sobotu 26. 11. 2011. Účast členů a příznivců ze Slez‐
ského vévodství byla vynikající, z Moravského mar‐
krabství velmi dobrá, a z Českého království ‐ no ne‐
vím, celkově snad dobrá, ale v případě členů z Prahy a Středočeského kraje patrně pouze dostatečná, mohu‐li si dovolit použít známkovací stupnice ze školních let. Je mi opravdu hluboce líto, že tolik členů (příznivce samozřejmě nelze za neúčast kárat) si nenašlo čas na jubilejní XX. GS. Podrobný zápis se právě dokončuje, bude rozeslán jako obvykle předsedům MS, řada podrobností a fotografií bude nebo již byla umístěna na korunním webu v patřičných rubrikách, něco jistě i na facebooku. Podrobnou a definitivní shrnující zprá‐
vou se k XX. GS vrátím i já po 7. lednu 2012. Již poně‐
kolikáté byl samotný a jistě nejdůležitější jednací den – sobota – zarámován pátečním a sobotními dopro‐
vodnými akcemi. Tato tradice byla zahájena před několika lety, pracovně jsem si dovolil nazvat ji mo‐
narchistickým triduem – třídenním. Šlo o to zjistit, jaká je mezi členstvem, případně příznivci, vůle zú‐
častnit se v budoucnu dvoj ‐ či dokonce vícedenních Sněmů. Již poněkolikáté bylo zjištěno, že malá. Již po několikáté jsem nabídl a zajistil zájemcům ubytování ve velmi dobrém tříhvězdičkovém standardu vč. boha‐
té bufetové snídaně za cenu 350,‐ Kč/osoba/noc, a to velmi blízko centra. Již poněkolikáté této nabídky využila toliko Místní společnost Strážnice. V předvečer XX. GS, v pátek 25. 11. 2011 jsme navštívili již podruhé hroby našich panovníků v kryptě katedrály sv. Víta, kapli sv. Václava a hrob sv. kněžny Ludmily v bazilice sv. Jiří. Sestry Matouškovy doprovodily naši návštěvu překrásným zpěvem středověkých latinských a řec‐
kých hymnů. U hrobu sv. Ludmily odsloužil akathist k její poctě náš příznivec, člen řádu sv. Lazara a pra‐
voslavný duchovní jerej Jan Beránek. Veškeré zmíněné prostory nám byly zpřístupněny opět exkluzivně ‐ běžně jsou nepřístupné. Následovala tradiční pro‐
cházka Prahou a letos nově zastávka v klubových místnostech Klubu za starou Prahu v Malostranské mostecké věži, díky laskavosti p. ing. arch. Bárty z MS Prahy 6, který nám také podal výklad o Juditině mostě a provedl nás po jinak také výjimečně přístupném objektu. Následovalo přátelské a neformální a opravdu milé posezení. V neděli 27. 11. se část našich členů a příznivců vypravila do Brandýsa n. L. a Staré Boleslavi pod vedením p. Josefa Trlicy, kde se poklonili bl. Karlovi I. v nově zřízené kapli a navštívili zámek (mimořádná prohlídka byla umožněna díky laskavosti dr. Milana Nováka, ředi‐
tele zámku). Doprovodných akcí se zúčastnilo sice více členů, než vloni, ale z mého pohledu přeci jen ještě poli‐
továníhodně málo. Totéž platí o krásné mši sv., jež byla, jako také již tradičně, sloužena v kostele sv. Františka z Assissi těsně před sněmem a jež byla hraná, zpívaná a doprovázena krásným zpěvem našeho člena operního pěvce Michala Lieberzeita. Jak uvedeno výše, podrobné zápisy, projevy, fota atd. budou následovat. Jistě mnozí cítí potřebu pokračovat v nedokončených diskusích (to je dobře), polemikách (to je na zvážení) či dokonce verbálních soubojích (to je škoda, neb to naší věci absolutně neprospívá). Někteří tak již dokonce pilně činí a to opět veřejně, jsouce vedeni svým svatým zápalem a přesvědčením o svém výlučném právu na pravdu a nedbajíce toho, že vytahováním, natožpak propíráním vnitrostranických věcí na cizích republikánských serve‐
rech a na veřejnosti slouží všemu jinému, jenom ne Panovníkovi. Nemohou‐li jinak, nechť tak činí. JÁ, SI VŠAK DOVOLUJI VYZVAT K RESPEKTU A ÚCTĚ K POSTNÍMU A ADVENTNÍMU OBDOBÍ, JAKOŽ I K NÁSLEDNÉMU OBDOBÍ SLAVENÍ NAROZENÍ NAŠEHO SPASITELE A NAVRHUJI, ABYCHOM SEPOKUSILI ALESPOŇ V TÉTO DO‐
BĚ VZÁJEMNÉ POLEMIKY A ZBYTEČNÉ SOUBOJE, NEŘKU‐LI NAPADÁNÍ, UTLUMIT, NEBO JEŠTĚ LÉPE POTLA‐
ČIT. SÁM ZA SVOJI OSOBU ZDVOŘILE SDĚLUJI, ŽE PRO JAKÉKOLIV KONTROVERZE A POLEMIKY, BUDOU‐LI, ŽEL, PORBÍHAT I NADÁLE, JSEM K DISPOSICI PO 7. LEDNU 2012. PRACOVNÍ A VĚCNÉ ZÁLEŽITOSTI SAMO‐
ZŘEJMĚ VE SPOLUPRÁCI SE SVÝMI KOLEGY ŘEŠÍM PRŮBĚŽNĚ. Václav Srb
Hlídka – prosinec 2011
Tiskové prohlášení Koruny České k úmrtí Václava Havla 3
Pondělí, 19. prosinec 2011 Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) vyjadřuje svoji hlubokou účast paní Dagmar Havlové a celé rodině zesnulého. Třebaže s některými činy, slovy a myšlenkami Václava Havla jsme nesouhlasili, s některými dokonce zásadně nemůžeme, tak jako ostatně nikdo soudný a nepředpojatý, nerespektovat skutečnost, že bez lidí, jako byl on, by ani žádná Koruna Česká bývala nemohla vzniknout. Je možné, že osobně statečných lidí, kteří nikdy a za žádných okolností nepřistou‐
pí na kompromis v otázkách odporu proti nesvobodě, násilí a totalitním režimům, je v našem národě a v naší historii méně než tomu je u národů jiných. V každém případě jsou však takovíto lidé, obzvláště v tragickém XX. století, ale i v současné době, spíše výjimkou a vzácností. O to více bychom měli být vděčni za to, že byli a jsou. S útrpným úsměvem a zároveň s údivem nad mírou jejich nevkusu, přihlížíme a nasloucháme projevům a oslavným tirádám na Václava Havla ze strany představi‐
telů parlamentní partiokracie, kteří nejen že obětavost, nezištnost, mravní integritu a nekompromisní vůli k životu v pravdě neměli nikdy ve své výbavě, ale dokonce tyto ideály namnoze hanobili a zesměšňovali. Jako členové uskupení, jež je, tak jako všechny dočasně mimoparlamentní strany a hnutí, vystaveno systematickému mediálnímu bojkotu a volební diskriminaci, vnímáme obzvláště citlivě nenávistné útoky, jež výše uvedení syste‐
maticky vedli a vedou proti myšlence občanské společnosti a nepolitické politiky, v podstatě však především proti jakékoliv činorodé a v nejlepším smyslu toho slova angažované existenci a práci mimo rámec vymezený a uměle udržovaný parlamentními stranami. Vnímáme rovněž velmi pozorně Havlovu kritiku "první ateistické společnosti v dějinách", jeho příkrý soud o povýšení konzumu za každou cenu na nejvyšší míru všech hodnost a pochopitelně zuřivé reakce apologetů současného společenské a mravního marasmu na tyto Havlovy postoje. Václav Havel zaujal zřetelné místo v dějinách XX. Století. Jeho význam je třeba analyzovat bez povrchní a účelové adorace, ovšem zároveň i bez jaké‐
koliv účelové a politicky podmíněné negace či dokonce démonizace. Jediný soud, kterému je občan Havel příslu‐
šen, je ten, před kterým teď stojí. Requiescat in pace ‐ Nechť odpočívá v pokoji! Jménem Předsednictva Koruny České: Václav Srb, předseda, Jan Drnek, člen předsednictva. Zemřel Václav Havel, liberální filosof,
humanista, bojovník za lidská práva, první
prezident České republiky, mezinárodně
uznávaný propagátor evropské integrace, ale
také disident, muž nesporného charakteru,
osobní odvahy, inspirátor života v pravdě a
občanské nespolupráce se zločinným režimem v naší zemi.
Nikomu z nás nepřísluší soudit, zvláště pak Václava Havla, který nyní stojí již před soudem, jakému nemůže žádný
lidský soud konkurovat. Ze zkušenosti víme, že lidský pohled na určitou událost a její význam se mění s časem, podle
úhlu pohledu, podle prizmatu situace, skrze kterou se díváme. Co se nám kdysi zdálo být radikální, odvážné a nesmlouvavé, může se nám jindy jevit jako nedostatečné, kompromisní a polovičaté. Co se nám zdálo být až neuvěřitelně
pravicové, může se nám dnes jevit poněkud nalevo. Co ale bylo odvážné a sebeobětavé, bude se nám tak jevit vždy a
nikdy to nezapřeme.
Jako monarchisty nás prezidentská funkce a role Václava Havla příliš nezajímá, a pochopitelně, za mnohem osudovější a tragičtější událost pro český národ považujeme červencový skon českého krále Otto Habsbursko-Lotrinského,
neméně osobně odvážného člověka a inspirujícího panovníka, neméně zodpovědného budovatele spojené Evropy.
Václav Havel nebyl panovníkem, nenarodil se k tomuto údělu, a jeho boj se odehrával na úže vymezené frontě, proto
zde, ani pro nás neexistuje srovnání.
V roce 1990 dosáhl Václav Havel a jeho spolupracovníci tak radikálního skoku v politických a občanských dějinách
našeho národa, jaký bychom byli jen pár měsíců před tím považovali za nemožný. Po jisté době euforie jsme si uvědomili, že se tato osobnost, jakoby zastavila na jisté pomyslné, přesto zřetelné a reálné hranici, kterou nehodlala nebo
nemohla překročit.
Václav Havel byl humanistou a miloval člověka pro člověka samého. Monarchisté, zvláště ti konzervativně a nábožensky založení, milují člověka proto, že je dílem Božím a my milujeme především Boha.
Václav Havel bojoval za pravdu, ale nerozlišil ji od Pravdy, od zjeveného a nepochybného prazákladu všech lidských
věcí.
Václav Havel bojoval za svobodu, ale nerozlišil ji od nezávislosti.
Václav Havel bojoval za lidská práva v době, kdy tato idea lámala a překračovala zažité kategorie pozitivisticky
pojatého státního práva a brala půdu pod nohama nejrůznějším diktátorům a totalitním režimům. Nikdy se však nepokusil odvodit pojem lidských práv od skutečného významu pojmů člověk, lidstvo a právo. Možná byl sám zaskočen tím,
jak rychle se může tato idea změnit i v násilnou ochranářskou ideologii dávající moc novým elitám lidsko-právních
ochranářů.
Václav Havel, důsledně pojmenoval a jasně označil zlo pocházející z totalitní komunistické ideologie, ale jako by po
svém nástupu do úřadu selhával v boji proti velkozlodějům, mafiánům a manipulátorům skrývajícím se za vznešené
ideály demokracie. Jenže Václav Havel nikdy netoužil po moci a byl do svého úřadu vyzdvižen lidovou vůlí spíše jako
symbol. Jeho angažovanost a jmenování možná zabránily mnohým hrůzám, o kterých nemámě ponětí. Byl režisérem a
spisovatelem, v této oblasti ležel jeho boj a jeho odpovědnost. To ostatní bylo již na jiných, a také na nás samotných.
Díky tomu, co Havel vybojoval a kam až posunul tuto neviditelnou frontovou linii, jsme my mohli zahlédnout směry a
cíle, ke kterým je nutno pokračovat.
Pamatujeme si na doby, kdy velká část našich bodrých spoluobčanů byla ochotna podepsat jakoukoliv výzvu a žádost
k tomu, aby Václava Havla a ostatní protivné hledače pravdy odvezli kamsi na Sibiř, ve strachu z toho, že režim přitvrdí
a bude hůř. Pamatujeme si doby, kdy vězeň Václav Havel rozhodně nebyl oblíbencem národa, jenž se krčil, dával si
pozor na ústa, hlasoval na schůzích, chodil do průvodu a kradl na stavbách cement. Naše děti si jednoho dne budou
pamatovat doby, kdy většina bodrých českých občanů mlčela ke kolosálnímu okrádání a zadlužování státu,
k demoralizaci národa a k rozbíjení rodin i přirozených lidských vztahů, nevystrkovala hlavu a kradla, co se dalo.
Odchodu Václava Havla můžeme litovat také proto, že v rovině osobní statečnosti, charakteru a cesty za pravdou, nemá
následovníka.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Tomuto, téměř erbovnímu heslu Václava Havla se my, monarchisté nechceme vysmívat, nebo snižovat jeho význam. Naopak. Václave Havle, dobrý občane a statečný člověče, je třeba pokročit
dále. Je třeba nahlas a jasně říci, že Pravda a Láska již zvítězila. Před dvěma tisíci lety. Naším úkolem je, se k této
Pravdě a Lásce jen přihlásit a naplnit ji svým životem. Pokud to uděláme a pokud nás bude dost, žádný totalitní režim
nad námi nezíská moc.
Koruna Česká, ve výše naznačeném smyslu, ctí památku Václava Havla, uznává jeho význam pro dějiny českého
národa, děkuje za to, že i on se svým způsobem podílel na tom, aby vůbec mohla vzniknout monarchistická strana, a
upřímně se modlí za jeho vstup do Království Božího.
Za svoji osobu – Jan Drnek
Všichni vědí, že monarchii obnovit nelze. Musí vyrůst generace, které to zapomněli říct.
Zemřel zakladatel a první předseda Koruny České, MUDr. Dalibor Stejskal Včera v noci zemřel po dlouhé komplikované nemoci dlouholetý člen Vojenského a špitálního řá‐
du svatého Lazara Jeruzalémského chev. MUDr. Dalibor Stejskal, KCLJ, rodem rytíř Vesecký z Ves‐
ce. Působil jako primář radiologického oddělení Železniční nemocnice, v 90. letech byl jejím ředite‐
lem. V našem Řádu dlouhá léta zastával úřad špitálníka. Byl předsedou správní rady Hospice a předsedou občanského sdružení Hospic Štrasburk. Byl zakladatelem a prvním předsedou monar‐
chistické strany Koruna Česká. Pohřeb MUDr. Dalibora Stejskala se koná ve středu dne 28. 12. 2011 ve 14 hodin v evangelickém kostele sv. Martina ve zdi v Praze 1 na Starém Městě. Čest jeho památce a budiž mu země lehká... 22 Prosinec 2011 MUDr. Dalibor Stejskal R. I. P. Dne 19. 12. 2011 zemřel po dlouhé nemoci jeden ze zakladatelů a první a dlouholetý představený (před‐
seda) Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska), pan MUDr. Dalibor Stejskal. Vyjadřu‐
jeme tímto svoji hlubokou účast rodině zesnulého. Zároveň panu doktorovi projevujeme upřímnou vděč‐
nost za jeho zakladatelské dílo. Pan MUDr. Dalibor Stejskal spoluzaložil a vedl tehdejší Korunu Českou, royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska (jež se později přejmenovalo na monarchistické hnutí a nakonec se počátkem nového tisíciletí stalo stranou) v letech bouřlivého společenského a politického kvasu a počá‐
teční euforie, která ovšem záhy vyprchala a ke konkrétní, mnohdy úmorné práci, spojené s agendou vedení jakékoliv organizace, se posléze ze stovek až tisíců původně nadšených postavili jen nemnozí. A pan doktor mezi ně rozhodně patřil. Tak jako ostatní zakladatelé, ale i členové pozdějších představenstev KČ, mnohdy vylepšoval velmi skromný rozpočet hnutí ze svých prostředků, ba dokonce nadlouho poskytl Koruně České přístřeší a útočiště v Železniční nemocnici (později Nemocnici sv. Václava), jejímž byl ředitelem v době, kdy si rozhodně nemohla platit žádné kancelářské prostory. MUDr. Dalibor Stejskal působil jako primář radiologického oddělení Železniční nemocnice, v 90. letech byl, jak již bylo zmíněno, jejím ředitelem. Byl členem Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalém‐
ského, kde dlouhá léta zastával úřad špitálníka. Byl také předsedou správní rady Hospice a předsedou ob‐
čanského sdružení Hospic Štrasburk. Pan doktor přijal moje telefonické pozvání na jubilejní XX. Generální sněm Koruny České před necelým měsícem, avšak horšící se zdravotní stav mu již nedovolil se nakonec Sněmu zúčastnit, čehož upřímně že‐
lím nejenom já. Requiescat in pace ! Nechť odpočívá v pokoji! Jménem Předsednictva Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) Václav Srb předseda KČ
Oznámení a dění v KČ – prosinec 2011
6
3
Pokud jste si nezakoupili dosud náš Monarchistický kalendář 2012, učiňte tak, prosím, co nejdříve. Darujte jej sami sobě, svým blízkým, kolegům, přátelům, ob‐
chodním partnerům atp. PRAŽSKÉ ČLENY, JAKOŽ I MI‐
MOPRAŽSKÉ, KTEŘÍ V PRAZE PRACUJÍ ČI Z RŮZNÝCH DŮVODŮ ČASTĚJI PŘIJÍŽDĚJÍ, PROSÍM, ABY SI KALEN‐
DÁŘ PŘIŠLI ZAKOUPIT DO VINÁRNY A KAVÁRNY U POSLEDNÍHO SOUDU, JAGELLONSKÁ 8, PRAHA 3 – KRÁLOVSKÉ VINOHRADY (www.uposlednihosoudu.cz) ‐ stanice metra „A“ Jiřího z Poděbrad, stejnojmenná zastávka tramvaje č. 11. Velmi blízko je rovněž zastávka „ Vinohradská vodárna „ tramvají č. 10 a 16, jakož i za‐
stávka „Olšanské náměstí“ tramvají č. 5, 9 a 26. Otevře‐
no je ve všední dny 10 – 22, so‐ne 17 ‐22. Vánoční a novoroční provozní doba je na výše uvedeném webu. Jedinými, z organizačních a technický důvodů nevhod‐
nými termíny jsou: dnes – 15.12, od 18.00 a v pondělí 19. 12. od 18.00. Nenechávejme zbytečně a nezaslouže‐
ně (za její „kvalitu“ služeb) vydělávat Českou nekrálov‐
skou poštu! Ke každému zakoupenému kalendáři 2012 obdržíte zdarma kalendář loňský. Cena kalendáře je 120,‐ (výrobní cena je 100,‐) A pokud dosud nemáte velice podařenou korunní skleničku na víno, je rovněž nejvyšší čas to napravit! K dostání tamtéž (50,‐ Kč). Kalendář lze také objednat poštou na emailové adrese generálního sekretáře Bc. Aleše Hoffmanna. Osvědče‐
ným osobám vydáváme větší množství kalendářů ke komisnímu prodeji. Uvádím odkaz na stránky polských monarchistů­
legitimistů, kteří z vlastní iniciativy přeložili po­
zvánku na naši zítřejší akci do polštiny, graficky zpracovali a uveřejnili na svém webu: http://www.legitymizm.org/ogloszenie‐pomnik‐
franciszka‐jozefa Dovoluji si Vás také upozornit na dosud probíhající vý­
stavy, které by, dle mého názoru, měl navštívit každý monarchista a sympatizant: 1. Fotografie doby monarchie: GALERIE LOUVRE http://www.galerielouvre.cz GALERIE LOUVRE, s.r.o. Národní 1987/22, 110 00 Pra‐
ha‐Nové Město, Otevírací hodiny: po‐ne 13:00 – 22:00 2. Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice: Národní galerie ‐ Anežský klášter Václav Srb, předseda KČ Monarchistický kalendář je tentokrát věnován Monarchistickému zpravodaji a jeho přílohu tvoří výběr
z událostí a článků jeho 35 čísel. Spolu s úvodní historií strany tak konečně vznikl komplex, z něhož si u
zcela neznalý čtenář může učinit představu o smyslu existence monarchistické strany, o zásadních idejích a
myšlenkách, o akcích, organizaci, složení, zdrojích a inspiracích, ale i o stále ještě řešené problematice.
Kromě toho byla rozšířena pracovní část kalendáře a obsahuje adresy a kontakty na všechny členy předsednictva a předsedy MS. Opět je zde i církevní kalendář a historický kalendář doplněný o další údaje. Jsou
zde svátky, lunární kalendář a další astronomické údaje. Jde, mimo jiné, o ucelený propagační materiál.
* Koruna
České zřídila Volební komisi, která má za úkol hlídat Shromáždění na podporu obnovy pomníku vše kolem voleb a aktivně řešit jejich přípravu ze strany KČ.
Františka Josefa na hl. nádraží v Praze Pokud
by měl jakýkoliv člen či příznivec zájem zúčastnit se svými
nápady
chodu komise, ozvěte se, prosím, panu Mgr. Petru Krátkému na adresu: [email protected]> [email protected].
11. 1. 2012 bude v chrámu Páně P. Marie ve Strážnici
* Dne
sloužena
mše svatá za JCKV Karla Habsbursko-Lotrinského u
příležitosti
jeho 51. narozenin. Začátek v 18:00 hodin.
Přeju
krásný den. Vivat rex Carolus! Jirka Sýkora
politické straně si můžete odečíst od základu
Dar
dle ustanovení § 20, odst. 8. zákona č. 586/92 Sb.
daně
o daních z příjmů. Pokud např. přispějete 10 tisíc, za platíte
na daních jako fyzická osoba o 1500,- méně, jako právnická o 2000,- méně.
Všechny dary použije Koruna Česká (monarchistická
strana
Čech, Moravy a Slezska) na propagaci strany.
Provozní
výdaje jsou hrazeny z členských příspěvků a z
příspěvků
příznivců.
Chcete-li
podpořit naši stranu darem, vyplňte a vytisk něte
si návrh darovací smlouvy na webu Koruny České.
Darovací
smlouva pro právnické osoby: Formát PDF;
Formát
DOC
Darovací
smlouva pro fyzické osoby: Formát PDF;
Formát
DOC
poukažte na bankovní konto Koruny České:
Dar
1928428359/0800
Pokud
proti obsahu darovací smlouvy nemáte námitek,
doplňte do ní identifikaci dárce a darovanou částku, vy tiskněte
dvě vyhotovení, podepište a zašlete obratem
na adresu: Koruna Česká, Senovážné náměstí 24,
110
00, Praha 1. Obratem Vám zašleme námi potvrzený výtisk zpět.
V případě dotazů se obracejte na našeho GS: Bc. Aleš
Hoffmann,
tel.: 607 208 971, email:
[email protected]
MOTTO: „Mým hlavním úkolem je ochránit mé ná­
rody před jejich politiky“ ­ František Josef I. Místo konání: Vrchlického sady, park před nádražím Františka Josefa, v blízkosti sochy Rudoarmejce ‐ neda‐
leko zastávky tramvají 26, 9 a 5 „ Hlavní nádraží“ Termín: 16. 12. 2012 v 17:00 Touto akcí nesledujeme prvoplánovou agitaci ve pro­
spěch politické strany Koruna Česká (monarchistická strany Čech, Moravy a Slezska), nýbrž především obnove­
ní pomníku Františku Josefovi I. Jsme přesvědčeni, že alespoň občasná a částečná náprava podivné záliby v boření pomníků je projevem kultury, úcty a respektu k vlastní historii. Otázka minimálně korektury falešných historických a nacionálních mýtů je otázkou navýsost nadstranickou, jsoucí daleko za rámec politiky. Veřejný dluh České republiky
K aktuálnímu datu a hodině najdete na:
www.verejnydluh.cz
AKCE – prosinec 2011
8
Július Satinský byl monarchista, socha Marie Te­
rezie by ho potěšila Július Satinský o sobě s oblibou prohlašoval, že je monarchista, a opěvoval zaniklý svět Rakousko‐Uherska. Plánované obnovení sochy panovnice Marie Terezie by ho proto určitě potěšilo. Legionáři ji vyhodili do vzduchu Šest metrů vysoká socha Marie Terezie stála v Bratislavě až do roku 1921, kdy ji vyhodili do povětří českoslovenští legionáři. V roce 1937 na tomto místě vyrostla socha Milana Rastislava Šte‐
fánika, kterou po čase rovněž odstranili. Za socialismu zde odha‐
lili sochu Ľudovíta Štúra. Původní socha Marie Terezie byla od‐
halena 16. května 1897 u příležitosti oslav tisíciletého výročí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Měla symbolizovat vyrovnání Maďarů s habsburskou monarchií a připomínala korunovaci panovnice v Bratislavě. V nedávno ukončené anketě by Satinský pravděpodobně hlaso‐
pro její umístění na původní místo na nábřeží Dunaje. Za Socha Marie Terezie má nahradit sochu val měsíc podpořilo umístění sochy na náměstí Ľudovíta Štúra asi Ľudovíta Štúra. pět tisíc lidí. Výsledky ankety budou určitým doporučením pro poslance Dobrý den Vážení členové Koruny České,
dovolte, abych Vás informoval o dvou vylepšeměstského zastupitelstva, kteří v konečném důsledku rozhodnou o umístění sochy habsburské panovnice, která byla v Bratislavě ních na webových stránkách KČ.
(tehdejším Prešporku, Pressburgu nebo Pozsonyi) korunována 1) Členská sekce Ihned na hlavní staně webu v
levém menu (pod kontakty) byla přidána tzv.
za uherskou královnu. členská sekce. Jedná se o prostor pro interní
Panovnice, nebo spisovatel Socha panovnice Marie Terezie bezesporu rozdělila obyvatele informace, který není určen veřejnosti, ale pouze
Bratislavy. Někteří ji chtějí vrátit na původní místo, jiní jsou řádným členům KČ. Přístup do tohoto prostoru
ostře proti přestěhování sochy politika a spisovatele Ľudovíta získáte po vyplnění uživatelského jména a hesla,
Štúra, která nyní na tomto místě stojí. Před časem odhalili na přičemž jméno i heslo je ve všech případech
nábřeží Dunaje třetinový model původní sochy. Slavnostní akci následující:uživatelské jméno: korunaceska,
heslo: KorunaCeska111
provázely emoce. 2) NOVINKY Z WEBU PROSTŘEDNICTVÍM
Při odhalení se ozval potlesk, ale i pískot a výkřiky „Fuj“ a „Han­
ba“. „Bratislava byla korunovačním městem. Socha Marie Terezie INFORMAČNÍCH E-MAILŮ. V témže menu prak měla připomínat slavnou historii našeho města,“ řekla Právu ticky zcela dole (nad vyhledáváním) se nachází
by rodilá Bratislavanka Katarína Hofrichterová. „Jsem pobouřen rubrika "novinky e-mailem". Dovolil bych si Vás
nápadem přestěhovat Štúrovu sochu. Před časem se snažili od­ všechny požádat o vyplnění Vašeho jména a
stranit sochu Svatopluka z Bratislavského hradu, teď chtějí na­ Vašeho e-mailu. Jakmile toto provedete, budou
Vám na e-mail, který jste zadali, chodit automatic hradit Štúra sochou Marie Terezie,“ kroutí hlavou Karol Svrčko. ky novinky z našeho webu a žádný nový článek,
„O případném umístění sochy by měli rozhodnout odborníci,“ pozvánka nebo událost Vám již neunikne a dostauvedla Andrea Kozárová. „Je to symbol monarchie a maďarizace. ne se k Vám vždy včas.
Do ulic současné Bratislavy něco takového určitě nepatří,“ domní‐
tímto linkem:
vá se Štefan Bukšár. http://korunaceska.cz/forum/ucp.php?mode=regist
Veřejná sbírka er si můžete vytvořit účet pro diskusi na interním
Na obnovení sochy byla uspořádána veřejná sbírka. Socha má fóru našeho webu.
Petr Nohel
být obnovena v původní podobě, vyrobena z mramoru z Carrary a měla by stát několik statisíc eur. „Bude to co nejpřesnější kopie Vážení členové a příznivci Koruny České,
původní sochy bratislavského rodáka Jána Fadrusze,“ řekl Právu dnešním dnem se Vám po přihlášení na web KČ
jeden z iniciátorů obnovení sochy, Maroš Mačuha z Bratislavské‐
do členské sekce ke které máte přístup od 21. 11.
ho okrašlovacího spolku. „Tato socha byla kdysi symbolem Brati­
2011 (email pana Nohela), zobrazí v levém menu
slavy. Chtěli bychom vrátit její zašlou slávu,“ dodal. O obnovení ČLENSKÉ MENU. Naleznete v něm v budoucnu
sochy musí v konečném důsledku rozhodnout městští poslanci. veškeré články a názory určené členské základně
Repliku zhotovila sochařka Martina Zimanová, která postupova‐
a vnitrostranické diskuzi. Veškeré názorové platla podle zachovalých fotografií. formy naleznete také zde. Dále existuje možnost
Ivan Vilček, Právo, FOTO: Ivan Vilček, Právo http://www.novinky.cz/kultura/251577‐julius‐satinsky‐byl‐
monarchista‐socha‐marie‐terezie‐by‐ho‐potesila.html odeslat předsednictvu návrh na vytvoření stanoviska k určité kauze či události.
S pozdravem Michal Štěpán
REAKCE – prosinec 2011
Drzost komunistů nezná mezí Praha 22. listopadu 2011 Konzervativní strana je rozhořčena nehoráznou a drzou provokací Komunistické strany Čech a Moravy, jejíž poslankyně Marta Semelová a Marie Nedvědová podaly trestní oznámení na statečnou ženu, paní Zden‐
ku Mašínovou, sestru protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa Mašínů. Komunistické poslankyně opírají své trestní oznámení o vystoupení paní Zdenky na Vysoké škole ekonomické v Praze 31. října t. r. V přednášce Život a boj bratří Mašínů si jejich sestra „dovolila“ říci, že činy svých bratrů vždy podporovala a schvalovala, přičemž litovala, že se v důsledku svého postižení nemohla do jejich činnosti přímo zapojit. Konzervativní strana, jejímž vzácným a váženým čle‐
nem byl jeden z hrdinů odbojové skupiny bratří Mašínů pan Milan Paumer, také schvaluje ozbrojený protiko‐
munistický odboj, který byl i vysokými státními před‐
staviteli, premiérem Nečasem, ministrem obrany Von‐
drou a dalšími označen jako úctyhodný a legitimní. Nebyli to protikomunističtí odbojáři, ale zločinný a zavrženíhodný komunistický režim, kdo vyhlásil vlast‐
nímu národu třídní boj. Jeho tehdejší stoupenci, stejně jako jeho současní obdivovatelé, si nezaslouží nic jiné‐
ho, než hluboké opovržení. Konzervativní strana je nynější komunistickou provo‐
kací upevněna ve svém názoru, že rozpustit Komunis‐
tickou stranu Čech a Moravy nebo alespoň přinutit ji vzdát se své zločinecké ideologie a názvu, který ji inze‐
ruje, je stále aktuální, a doufá, že vláda v nejbližších dnech podá v tomto smyslu konečně kvalifikovaný a dostatečně odůvodněný návrh Nejvyššímu správnímu soudu. Komunistické poslankyně nám totiž názorně doložily skutečnou nepoučitelnost komunistů. Svým neobyčejně hrubým činem vcelku jednoznačně ukazují míru neúcty členů této strany vůči těm, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za naši svobodu proti dvěma nejhrůznějším totalitám lidských dějin. Stejně tak nepřehlédnutelně naznačují, co by se stalo, kdybychom jim – prakticky nezměněným – umožnili vládnout. Samotné komunistické poslankyně pak jednají jedno‐
značně v protikladu se zákonem č. 198/93 Sb., který definuje zločinný režim a připomíná nám, kdo je hoden naší úcty. Komunistická strana je nepochybně stranou extremistickou – jak je patrné, pro její poslance jejich slib, že budou respektovat zákony, nic neznamená. Namísto toho se vědomě dopouštějí pomluv a nactiutr‐
hání. Konzervativní strana je připravena, stejně jako paní Zdenka Mašínová, stanout za svůj názor na činy odbo‐
jové skupiny bratří Mašínů na lavici obžalovaných. Spíše než paní Zdenka Mašínová však patří v právním státě před soud komunističtí zločinci a ti, kteří jejich zločiny omlouvají, relativizují či dokonce vychvalují. Konzervativní strana Za správnost vyjádření zodpovídá předseda Jan Kubalčík, [email protected]. Austrálie říká „NE“ už podruhé 9
Ona to udělala znovu. Nezřekla se svého stanoviska tvrdé linie a člověk musí ocenit její víru a práva jejích krajanů. Jakoby člověk ucítil závan čerstvého vzduchu. Přeji si, aby takovíto vůdcové nastoupili i v Evropě, Kanadě a v USA. Jako předseda australského ministerstva to udělala znovu! Pravdivější slova, která řekla ona, nebyly žád‐
ným významným člověkem ještě vyslovené. Vyžádalo si to od ní velkou odvahu – říct to, co řekla – říct to, aby to uslyšel svět. Celý svět by potřeboval takových vůdců! Když se vláda zaměřila na radikály v úsilí, aby odvráti‐
la potenciální teroristické útoky, tak jim bylo řečeno, aby odešli z Austrálie. Paní Gillardová zvlášť rozhněvala některé australské muslimy, když řekla, že podporovala špionážní agentury monitorující australské mešity. Citáty z jejího prohlášení: „Přistěhovalci, a ne Australané se musí přizpůsobit. Buď to akceptujete, nebo ne, ale potom ponesete důsledky. Jsem již unavená z obav našich lidí, jestli urážíme některé jednotlivce, nebo jejich kulturu. Od teroristických útoků na Bali zažíváme vzplanutí vlastenectví většiny Australa­
nů. „Naše kultura se vyvíjela po dobu dvou staletí bojů, zkou­
šek a vítězství milionů mužů a žen, kteří hledali svobodu.“
„Mluvíme převážně ANGLICKY“, ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestli se chcete stát součástí našeho spole­
čenství, naučte se tento jazyk!“ „Většina Australanů věří v Boha. To není křesťanské pra­
vicové křídlo, politický tlak, ale fakt, protože křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských zásadách a je to jasně zdokumentované. A není to potřebné vysta­
vovat na stěnách našich škol. Jestli vás uráží Bůh, potom vám navrhuji zvážit jiný kout světa jako svůj nový domov, protože Bůh je součástí naší kultury.“ „My budeme akcep­
tovat vaši víru a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme od vás, je, abyste akceptovali naši víru a žili s námi v souladu s mírovým spolužitím. Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši zástavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zů­
stat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akcep­
tujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přija­
la.“ Dodal V. Vondrovský CÍRKEV A MONARCHIE - prosinec 2011
Vážení kolegové, posílám info z kongerence "Vypořádání historického majetku církví: poslední dějství?" Nejdůležitější sdělení: Ústavní soud konstatoval v nálezu sp. zn. PL ÚS 9/07 z roku 2010 konstatuje mimo jiné "Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal histo‐
rický majetek církví a náboženských společností je pro‐
tiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy ČR..." Současně Ústavní soud rozhodl, že se církevní právní subjekty mohou svých práv domáhat běžnou právní cestou na základě restitučních zákonů a soudy musí o nárocích rozhodovat podle restitučních zákonů a ne‐
mohou se již odvolávat na budoucí zvláštní předpis. V současnosti je připravená dohoda mezi státem a církvemi o vyrovnání historického majetku, která se liší od dohody z roku 2008 v tom, že bude fyzicky vydán majetek v hodnotě 75 miliard Kč (v roce 2008 ‐ 51 mili‐
ard Kč) a za zbývající bude dána náhrada ve výši 59 miliard Kč (v roce 2008 ‐ 83 miliard Kč). Částka náhra‐
dy nebude úročena jako podle neschválené dohody z roku 2008, ale bude valorizována v závislosti na inflaci. Zkracuje se také doba pro její vyplacení cca na polovi‐
nu.. Po přechodnou dobu bude stát ještě finančně zabezpe‐
čovat církve, a to po 3 roky dosavadní částkou, pak se bude částka snižovat o 5% ročně, a po 17 letech státní příspěvek na činnost církví přestane. Byla uvedena skutečnost, že podle nezávislé expertizy výnos, který výnos státu z jím drženého církevního majetku převyšuje ročně výdaje na činnost církví cca o 2 miliardy Kč. Pokud by stát dohodu nepřijal nebo změnil, nemohou církve, katolická ani nekatolické změnu přijmout bez souhlasu nadřízených složek, tedy římsko‐ a řecko‐ katolická bez souhlasu Vatikánu a evangelíci bez sou‐
hlasu Světové ekumenické rada církví. Finanční náhrada bude rozdělena mezi církve v pomě‐
ru 80 : 20 ve prospěch katolické církve (v roce 2008 to bylo 83 : 17). Historický majetek církví náležel cca z 93 % řimsko‐ a řecko‐ katolické církvi, zbývajících cca 7 % nekatolickým církvím. V legislativní radě vlády byla opět nastolena otázka, jestli církve byly nebo nebyly skutečnými vlastníky majetku. Pravděpodobně jde o pokus dohodu zmařit, otázka byla již zodpovězena po námitkách poslance Tlustého a zmaření schválení dohody z roku 2008 ve prospěch vlastnictví církví. Ostatně, stejného názoru, že církve byly vlastníky majetku, je i Ústavní soud. Na zá‐
kladě námitek v legislativní radě bylo rozhodnutí vlády odloženo na 15. 12. 2011. Tolik předběžná zpráva. J. Pejřimovský 10
Dobrý den,
připojuji informaci postulátora procesu blahořečení císařovny Zity a prosím o její zveřejnění, je-li to možné. Děkuji a přeji
požehnaný Advent,
L. Cekotová
Relikvie K dispozici jsou obrázky s relikviemi ex indu­
mentis. Pocházejí z oblečení, které nosila císařovna za svého života. Můžete si je vyžádat na níže uvedené adrese. Jde o jediné relikvie, jejichž šíření je dovoleno v této fázi procesu. Zejména relikvie ex ossibus (malé kousky kostí Boží služebnice) nelze odebírat před případným blahořečením a prohlídkou těla, která mu předchází. Pokud žádáte o vyslyšení svých proseb na přímlu‐
vu Boží služebnice, můžete tuto relikvii přiložit na tělo nemocného nebo ji umístit do jeho lůžka. To samo‐
zřejmě vůbec nenahrazuje lékařskou péči, neboť k zázračným zásahům často dochází tehdy, když již medicína nemůže nic dělat, nikoli však místo lékařské vědy, která je rovněž darem od Boha! Prosím nezapomeňte o jakékoli obdržené milosti, vyslyšení či zázraku podat zprávu na níže uvedenou adresu. Tyto relikvie jsou samozřejmě zdarma, ale byli bychom vám velmi vděčni, kdybyste mohli sebe‐
skromnějším darem přispět na jejich výrobu a rozesí‐
lání. K tomuto účelu můžete využít systému Paypal na našich webových stránkách. Je to velmi jednoduché, bezpečné a rychlé. Adresa postulátora: Abbé Cyrille Debris, 11 Chemin du Prieuré 76130 Mont‐Saint‐Aignan Francie [email protected] Dobrý večer. Chtěl bych vám nabídnout shlédnutí Musea Franz Josefa: www.franz‐josef.cz. Případně po dohodě pou‐
žít některé exponáty v propagaci . Pokud vám síly a vůle budou příznivě nakloněny .pomozte v rozšíření o existenci těchto stránek. S pozdravem Museum Franz Josefa. cid:[email protected] Petr Nohel MONARCHISTÉ V UNIFORMÁCH – prosinec 2011
11
Ze života válečných vysloužilců PÁTRÁNÍ NA VARNSDORFSKÉM HŘBITOVĚ Dne 19. 11. 2011 jsme vyrazili na varnsdorfský hřbi‐
tov, kde jsme bezúspěšně pátrali po hrobech 35 vojáků, kteří během první světové války zemřeli ve varn‐
sdorfských lazaretech, nebo sem byli k pohřební převe‐
zeni. Bohužel se na hřbitově nedochovala kniha eviden‐
ce hrobů z příslušného období a tak nezbývá, než se s dotazem obrátit na Státní okresní archiv Děčín, zda není uložena tam. Návštěvu hřbitova jsme využili mimo jiné i k návštěvě pomníku padlým v první světové válce, který jsme prozkoumali a pokusili se zachránit texty na tor‐
zech čtyř betonových bloků. Porovnáním s dobovými fotografiemi jsme zjistili, že tyto bloky byly do pomníku zakomponovány až dodatečně, po druhé světové válce, kdy byl demolován pomník na hlavní ulici a právě z něj sem byly desky přemístěny. Betonové bloky jsme me‐
chanicky zbavili lišejníku, lehce přetřeli vápnem, čímž se jména a data staly opět čitelnými. Následně jsme pořídili fotodokumentaci pro případnou budoucí rekon‐
strukci. MV PÁTRÁNÍ PO DALŠÍM POMNÍKU NA ŠLUKNOVSKU Dalších z námi plánovaných akcí, kterou bychom rádi realizovali v roce 2012, je nalezení a oprava pomníku vojenských vysloužilců z Císařského. Tento pomník stával u základní školy v Císařském, která je dnes bohu‐
žel srovnána se zemí a pomník pravděpodobně zasypán pod troskami budovy. Tato kulturní památka je jistě velmi zajímavá, zejména z hlediska regionální historie šluknovska. Věříme, že se nám podaří ji nalézt a poté i zrekonstruovat. Vzhledem k tomu, že se podobně zane‐
dbaných, poškozených a zapomenutých památek nalézá na území šluknovského výběžku celá řada, čeká nás v příštím období mnoho práce. Pevně však věříme, že naše úsilí o obnovu kulturního bohatství, které nám zanehali naši předci, bude veřejností pozitivně vnímáno a přispěje k lepšímu poznání historických skutečností. MV http://svazvyslouzilcu.sweb.cz/
Plukovní zabíjačka
LIR 10
U Hymrů v Mladé Boleslavi
LP 14. 01. 2012
C. & K. LandwehrInfanterie Regiment
Nr. 10
Úžasný elektronický herbář Zdravím a posílám zajímavou webovou adresu: http://mirda2.atlasweb.cz/byliny.htm Někdo si dal tu práci a zpracoval nejrůznější léčivé by‐
linky, houby, rostliny a jejich využití a použití v elektro‐
nické podobě. Na ploše bylinky dle názvu ‐ vlevo ve sloupci jsou návody na přípravu různých léčiv a čajů, medicín a likérů z bylinek, naše orgánové hodiny
a mnoho dalšího.... Jindra Lipecký. LITERATURA – prosinec 2011
Pekařovy Dějiny naší říše Po roce 1914 dosud nepublikovaná práce velkého českého historika a humanisty Josefa Pekaře: Dějiny naší říše byly napsány jako učebnice pro nejvyšší třídy středních škol Rakousko‐Uherska a byly ,,schváleny výnosem C. K. ministerstva kultury a vyučování ze dne 9. dubna 1914". Učebnice představuje hutný přehled dějin monarchie, který bychom v tomto rozsahu dnes těžko hledali. Kniha ovšem nepokrývá jenom období, kdy Čechy byly součástí monarchie, ale celé období dějin od říše Římské až do roku 1914. Pozoruhodná je i časů Pekařova vize dalšího vývoje habsburského soustátí, načrtnutá v závěru knihy. Lze jen litovat, že dějiny se krátce po vydání knihy ubíraly jiným směrem. Vychází s doslovem historika Jiřího Raka. jsou kolektivním faktorem českých dějin již od Češi stěhování národů. Proto není třeba český národ doby obrozenecký "znovu vytvářet", nýbrž stačí jen klást na ty z již osvědčených hodnot, jež mu zajistily důraz existenci i za těch nejnepříznivějších okolností.Josef Pekař Války husitské, způsobily hospodářské škody tak veli‐
ké, že bylo třeba celého století,aby byly napraveny.To jak o zpustošení venkova, tak o poklesu živnosti platí měšťanských:velký obchod mezinárodní si počal hledat jiná střediska a jiné cesty v sousedství, čímž nesmírně utrpěla i Praha. Ivo Buličič 12
KONTAKTY – prosinec 2011
Specifické symboly pro platby v KČ
Ke zpřehlednění plateb přicházejících na účet KČ bylo zavedeno rozlišení pomocí specifických symbolů. Prosíme, používejte je, pomůžete tak identifikovat
účel vašich plateb a správné použití prostředků, které KČ posíláte. Děkujeme!
Platby ve prospěch KČ:
účel
specifikace
specifický symbol
chod strany
členský příspěvek
1112012*
chod strany
dary a příspěvky příznivců
2222012*
ML
vydávání ML
333
ML
inzerce v ML
322
ML
příjmy z prodeje ML
300
ML
předplatné ML
311
reklamní předměty
odznaky KČ
444
Jako variabilní symbol užívejte své členské, nebo rodné číslo.
*Poslední čtyřčíslí označuje rok, ke kterému se příspěvek vztahuje.
VÝBĚR ZAJÍMAVÝCH ODKAZŮ
Stránky plukovní historie (se zaměřením na napoleonskou éru):
http://www.primaplana.net/
Stránky císařovny Sisi a její rodiny:
http://erzsebet-kiralyne.blog.cz/rubrika/cisar-franz-josef-i
Internetové muzeum JCKV Františka Josefa: I.:
http://www.franz-josef.cz/
Stránky František Ferdinand d´Este:
http://www.franzferdinand.cz/cz/Frantisek-Ferdinand/II./
Stránky Habsburkové a jejich země:
http://arcidumhabsbursky.blog.cz/rubrika/citaty-a-rozhovory
Stránky ostrostřeleckého sboru Stříbro: http://ostrostrelci.stribro.net/
Stránky K. u K. 35 IR (2. Kompanie):
http://www.petatricatnici.cz/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1
13
DŮLEŽITÉ KONTAKTY
Koruna Česká
(monarchistická strana Čech, Moravy a
Adresa:
Senovážné nám. 24, 110 00, Praha
e–mail [email protected]
internet www.korunaceska.cz
IČ 44266740
č. účtu: 1928428359/0800 (CZK)
IBAN: CZ2808000000001721719263
předseda
Václav Srb
+420 603 412 671
[email protected]
generální sekretář
Bc. Aleš Hoffmann
+420 607 208 971
[email protected]
Monarchistický zpravodaj KČ – Periocidita: Měsíčník
Petici - Zrušte prezidenty podepisujte na adrese:
Redakční rada:
www.zrusmeprezidenty.cz
Jan Drnek (šéfredaktor) [email protected]
Mgr. Vlastimil Ježík (korektura) [email protected]
Otto Brachtel a Mgr. Petr Nohel (redakce a grafika) [email protected]
Monarchistický zpravodaj je stranickým periodikem založeným za účelem propagace a šíření monarchistických
myšlenek a informací pro členy a příznivce strany. V žádném případě není prostorem pro spory a polemiku.
O zveřejnění příspěvků rozhoduje předsednictvo Koruny České.
MONARCHISTICKÉ A HISTORICKÉ KALENDÁŘE 2012
Nový Monarchistický a historický kalendář na rok 2012 je možno zakoupit v rámci Generálního sněmu KČ. Kalendáře dále objednávejte nebo odebírejte v kavárně a vinárně U posledního soudu, Jagellonská 8, Praha 3 - www.uposlednihosoudu.cz denně od 17 do 22 hod. Zástupcům MS bude poskytováno i větší množství kalendářů pro komisní prodej.
Zbytek
nákladu kalendáře 2011 slouží nyní jako propagační materiál KČ, tedy zdarma, ale kde smys luplným účelům.
DISKUSE na XX. GS KČ – 26. listopadu 2011
Názory na těchto stránkách nemusí být v souladu s oficiální linií představenstva KČ
Petr Placák
Vážené kolegyně, kolegové monarchisté, milý hosté, Je to dva roky, co jsem se stal Moravským zemským hejtmanem. V prvním roce jsem byl zaměstnán přede‐
vším přípravou parlamentních voleb. Tenkrát docházelo k drobným střetům s panem Pavlicou a panem Jiřím Pospíšilem, kteří mi vyčítali, že málo hájím Moravany a jsem příliš s Pražáky. Připadalo mi to mnohdy úsměv‐
né. Dnes se již tak moc neusmívám. Co je příčinou? Zdá se mi, že nás potkaly problémy mnohem závažnější. V naší straně dochází k úbytku slušnosti. Dochází k neustálému vzájemnému napadání mezi mnoha našimi členy. V moment kdy i náš pan předseda používá v korespondenci slovo „nasrat“, není něco v pořádku. Jsem rád, že vznikly dvě nové místní společnosti Prostějov a Jemnice. Mám radost, že byla založena regionál‐
ní společnost Olomouc a že došlo k obnově společnosti Brno. Při cestě do Vaduzu se toho probralo poměrně mnoho. Jsem vděčný všem organizátorům. Je škoda, že si neudělalo čas ještě více našich členů. Sám však vím, že také nemohu být přítomen všude. S důvodů pracov‐
ních i finančních. Po mnoha debatách, které cestou proběhly, jsem se rozhodl uspořádat rozšířenou schůzi moravských míst‐
ních společností, kde se dohodneme jak přispět k přípravě na generální sněm. Považoval jsem za rozumné požádat zástupce konzervativní platformy o vysvětlení, o co jim jde. Pan MUDr. Pavel Andrš mi navrhl, nazvěme to jednání Moravským zemským sněmem. Neměl jsem důvod to neudělat. Pozvánku jsem rozeslal všem předsedům moravských místních společností. Na našem sněmu jsem požádal o vyjádření nespokojenosti prací pana Předsedy Václava Srba: Hlasováním bylo schváleno vyjádření nespokojenosti, které předkládáme panu předsedovi KČ Václavu Srbo‐
vi (12 hlasů pro, žádný proti, 1 se zdržel hlasování): „Vyjadřujeme nespokojenost předsedovi Koruny české panu Václavu Srbovi z důvodu nespokojenosti s jeho prací pro Korunu českou od posledního generálního sněmu. Nespokojenost vyjadřujeme v těchto bodech: 1) nedostatečná organizace a řízení schůzí předsednictva (nevhodný malý prostor jednací místnosti, narušo‐
ván ruchem hostů vinárny, vleklé schůze) 2) nedostatečný podíl na sjednocování členské základny 3) neinformovanost členské základny o styku se šlechtickými rody a panovnickým domem 4) neuspořádání ideové konference, která měla proběhnout před generálním sněmem KČ 2011 5) nečinnost ohledně vyjádření se ke vzniklým platformám KČ 6) Požadujeme od pana předsedy Václava Srba písemné vysvětlení k výše uvedenému ve lhůtě 14 dní před konáním generálního sněmu KČ na adresu moravského zemského hejtmana pana Luboše Veleckého.“ Místo písemné odpovědi pana předsedy následoval jeho telefonát, ve kterém mi popřel, že by někdy během schůze předsednictva odskakoval za svými vinárenskými hosty a naopak atakoval slovy, že mne konzervativ‐
ní platforma zpracovala. Zatím se mám za člověka se samostatným úsudkem. Nesnižuji se k nedůstojným osobním útokům, jaké vedou mezi sebou někteří naši členové. Jsem však pro přímé jednání. Další reakcí pana předsedy bylo, že obvolával další moravské společnosti, aby se ujistil, kdo jej podrží nebo nepodrží. Apeluji na Vás na všechny. Chovejme se důstojně. Osobní spory si řešme v ústraní a pracujme pro monarchii. O tom, jestli to bude monarchie socialistická, zednářská nebo konzervativní, ponechme na naši plánovanou ideovou konferenci. I když byl náš Moravský zemský sněm prohlášen předsednictvem z formálních důvodů za neplatný, stojím za vším, co zde bylo projednáno. Je to záležitost stanov, které tímto také považuji za velmi slabé. Rád bych, aby hlas Moravanů nebyl jen tím doporučujícím, ale hlasem silným, důstojným, který bude respek‐
tován i v Čechách. Pak již v budoucnu nic neuslyšíte o Pragocentrismu. Nevidím důvod, proč bych měl číst v emailech spory pana českého zemského hejtmana s jeho základnou. Unavuje mne to a také uráží. Vyřešte si české problémy v Čechách a nám se zase nevměšujte do problémů moravských. Co na závěr? Budujme království. Bez členské základny to však nepůjde. Snažme se oslovit lid svou moudrostí a zanechme hašteření. Děkuji za pozornost ‐ Luboš Velecký. Zdravice XX. generálnímu sněmu Koruny české v Praze Vážené dámy a pánové, monarchističtí kolegové, Sdružení monarchistů Brno, nepolitická a nezávislá monarchistická společenská organizace Vám zasílá kole‐
giální monarchistický pozdrav a přeje jednání Vašeho Generálního sněmu úspěch. Vnímáme Korunu Českou jako politickou představitelku celého monarchistického hnutí v tomto státě a není nám lhostejné, má‐li nějaké vážné vnitrostranické problémy, které pak i na venek snižují její společenskou autoritu a oslabují její boj za obnovení monarchie v naší vlasti v republikánském společenském a politickém prostředí. Spolu se všemi poctivými monarchisty bychom si přáli v Koruně České vidět: ‐ moderní monarchistickou politickou stranu, kvantitativně i kvalitativně silnou, organizačně i akčně jednot‐
nou, s vyspělou politickou profesionalitou a kulturou; ‐ stranu důsledně vycházející z evropských křesťanských tradic a plně prodchnutou ryzím duchem křesťan‐
ské morálky; ‐ stranu vedenou a řízenou na všech stupních zkušenými monarchistickými autoritami a politickými profesi‐
onály s morálně čistou minulostí i přítomností, imunními vůči všem negativním vlivům příkladů z okolního republikánského politického a společenského prostředí; ‐ stranu schopnou důstojně reprezentovat monarchismus v této zemi v zahraničí, zejména u členů panovnic‐
kých a aristokratických rodů a monarchistických organizací, odhodlanou plně zúročit vše, co již v tomto smě‐
ru bylo vykonáno; ‐ stranu způsobilou monarchistické hnutí u nás stmelovat a sjednocovat a spolupracovat při tom partnersky se všemi politickými, společenskými, církevními, kulturními a dalšími společnostmi a organizacemi, majícími k monarchistickým myšlenkám blízko; ‐ stranu citlivě vnímající a ve své vlastní organizační struktuře důsledně prosazující a respektující specifické zájmy a potřeby korunních zemí, tedy Čech, Moravy a Slezska, prostřednictvím hejtmanů, důkladně znalých dané zemské specifiky; ‐ stranu chápající nutnost budovat svou organizační strukturu všude tam, kde je nezbytná i pro regionální a lokální průběžné, nejen volební, měření sil s republikánským prostředím. Právě sem se totiž přesouvá značná část vnitropolitické soutěže mezi politickými stranami o přízeň voličů. Tedy ve stávajících krajích, městech a obcích; ‐ stranu cílevědomě budující další místní sdružení, schopná aktivně, cílevědomě i samostatně realizovat stra‐
nickou politiku v okruhu své působnosti a spolupracovat při tom s dalšími monarchistickými i příbuznými subjekty. Že to možné je, lze dokumentovat na věcné a oboustranně prospěšné spolupráci mezi MS KČ Stráž‐
nice a SM Brno a v budoucnu snad i mezi MS KČ Brno a SM Brno. Musí však k tomu být oboustranná vůle i akční předpoklady; ‐ moderní politickou stranu s promyšleným politickým Programem a strategií, citlivě a reálně reagujícími na všechny politické, ekonomické, sociální, morální, civilizační a jiné neduhy naší soudobé společnosti; Kdyby se Vašemu jednání podařilo důsledněji vyřešit alespoň část z uvedených problémů, pak by zajisté nikdo nemohl pochybovat o tom, že letošní GS KČ byl úspěšný. Monarchistické práce je mnoho, času však málo. Jménem všech členů Sdružení monarchistů Brno tedy přejeme Vašemu dnešnímu jednání plné a upřímné Boží Požehnání, s monarchistickým, zvláště dnes nesmírně aktuálním pozdravem a heslem VIRIBUS UNITIS! Jiří S. Pospíšil (kancléř SM Brno), Miroslav Pauřík (správce SM Brno), Dr. Luděk Šubert (představený SM Brno). Vážené dámy a pánové Úvodem Vás chci pozdravit z Vévodství slezského za MS KČ v Ostravě. A nyní k věci. Jak hodnotíme rok 2011 my Slezané? Dámy a pánové, veskrze pozitivně. Byl to rok vskutku bohatý. KČ začala dělat do politiky. Vstu‐
povala do politického života, prala se za tradiční principy a sváděla boj s projevy revoluce na všech frontách. Byla konečně vidět v mediálním světě a vyjadřovala se jasnými slovy a ke konkrétním věcem, vskutku nebý‐
valé. Navštívila lichtenštejnský knížecí rod a stále s ním udržuje kontakty. I lidé, kteří nikdy monarchisty ne‐
byli, avšak majíce vztah k tradičním hodnotám, si nás všimli. Dokonce oceňují proměnu naivní, rozmazlené spící Růženky ve zdravou ženskou, která konečně víc co chce. Představte si, jsou překvapeni, že monarchisté mají tvář, že myslí a nahlédli, oč v této zemi jde. Jsou dokonce šokováni, že monarchisté vidí i dál než k hranicím českého království, a že už i oni postřehli, že unie zemí krále Miroslava je vlastně Půlnoční říší. Za MS KČ Ostrava konstatuji, že jsem tomu skutečně rád. Jsem rád, že i my přispěli svým dílem. Avšak někteří syčí, že prý být moc konkrétní, moc se starat a moc pracovat je přece proti přírodě. Ba co víc, je to prý projev fanatismu a snad i skryté duševní nemoci. Dokonce říkají, že prý někteří z nás byli viděni, jak plivou směrem k zámku. Prý není dobré mít příliš odvahy vidět věci tak, jak jsou a je prý potřeba být jen uctivě zbožným, zvlášť před někým kdo má šlechtický titul či je předsedou, řekněme čehokoliv. Máte pocit, že si z Vás dělám legraci? Ne, nedělám! Mě se jen nedostává slov, když přemýšlím o stavu naší strany. Nedostává se mi slov, když nehybné voskové figuríny začnou syčet, litovat se a škemrat o soucit, by snáze obhájily svou vlastní existenci a nehybnost. Nedostává se mi slov, když srší síru, proti každému, kdo koná, ví, co chce, a přitom jsou mu lhostejné funkce a vlastní prestiž. Co figurínám upřít nelze, to je vychytra‐
lost. Vždy než ožehnou vybraného nešťastníka, nejdříve ho pochválí, vždyť přece i z pochvaly lze sklidit zá‐
sluhu před těmi, kteří nemají tušení, jak věci uvnitř skutečně vypadají. A jak už to bývá, voskové figuríny vždy zůstávají na pohled bez vady, vždyť důvodem jejich existence je postávat v muzeu. Byť se mi tedy nedostává slov, tak jedno vím zcela jistě. Vy všichni zde v sále můžete, a dnes máte i příležitost, konečně odlišit, komu oč jde. Kdo je oním voskovým panákem a kdo člověkem s poctivým úmyslem pro naši zem pracovat a nemít z toho nic. Tedy nic zde na zemi. Položte si otázku, komu tady jde o ideály spravedlivé společnosti ztělesněné králem, kdo bojuje v otevřeném poli a kdo se nebojí ran? Kdo je naopak muzeální voskovou figurínou, pro kterou je monarchismus posvěcením liberálního smyšlení o světě a král bezobsažnou ikonou. Kdo se tady bojí o funkci, neboť život bez funkce pro něj zřejmě nemá smysl? Věřím, že jste tohoto rozlišení schopni. Jako předseda MS KČ Ostrava s plnou odpovědností říkám, že my už své rozlišení udělali a podle toho jed‐
náme a jednat budeme, navzdory jakémukoliv syčení. V naší politické práci i chápání reality jen nám totiž příkladem náš císař a král bl. Karel, s nímž máme stejnou víru i poznání, že liberální revoluce je nepřítelem lidstva a královský hermelín jí nesluší. Vždyť to byl bl. Karel, který rázně odmítl elity tohoto světa, které ho připravily o trůn a pak mu jej s podmínkami chtěly vrátit. On věděl, že s principy se nekupčí. No, a že nás ve vašich očích obviňují z každé špatnosti? To je už holt taková tradice. To revoluce přeci dělá, vždyť nic ji není tak nebezpečné jako pravda, která by mohla získat i ostatní. Děkuji Vám za pozornost. David Hibsch, MS KČ – Ostrava.
Vážené dámy a pánové, žijeme v kuriózních časech. Pražák se stane slezským zemským hejtmanem a následně obviňuje předsednic‐
tvo z pragocentrismu! Jsou to ale paradoxy! Slezané měli neustálé potíže se zajištěním účasti svého zástupce na jednáních předsednictva. Vzdálenost 400 km byla přece jen znát, a pokud je člověk existenčně závislý na svém podnikání a řeší navíc i jiné problémy, není pro něho jednoduché ztratit celý den kvůli tříhodinovému jednání. Byl z toho Jaromír Fojtík, tehdejší slezský hejtman, dost nešťastný, neboť i plánovaná účast se většinou na poslední chvíli nějak zvrtla. Co já vím, měli s tím potíže i předchozí hejtmani, ale to už je mimo rámec mého příspěvku. Nakonec se Ostraváci poradili a učinili pokus zefektivnit jednání. Navrhli předsednictvu několik opatření, jak zajistit příhodnější podmínky pro účast slezského i moravského hejtmana. Reakce předsednictva nebyla bo‐
hužel příliš povzbudivá. Moderní doplňky ve formě elektronické verze porad nebyly shledány jako použitelné, celodenní jednání o víkendu rovněž příliš neoslnilo. Víkendy si brát nedáme? Trochu úsměvné přišlo tzv. obnovení výjezdních zasedání – ani jsme netušili, že byla zrušena. Konkrétně se o tom můžete dočíst v přehledu dokumentů KP. Celé to vedlo k rezignaci p. Fojtíka na funkci hejtmana. Slezanům ovšem bylo jasné, že tento problém bude přetrvávat, ať funkci přijme kdokoliv. A obrátili se na mne. Že jsem nejprve vyvalil bulvy je zcela jasné. Nakonec jsem uznal argumenty a v pondělí to bude 2 měsíce, co je ze mne Slezan. A od té doby se to celé jaksi otočilo. Nejezdí už slezský hejtman z Ostravy do Prahy, ale z Prahy do Ostravy. Nikoliv ovšem na jednání předsednictva, na to stačí pražské metro. Kupodivu tuto volbu, uskutečněnou poměrně narychlo, nikdo nezpochybnil. (oprava: až předevčírem). Po‐
zvánka na 3. SZS byla totiž rozeslána pouze pár dní před jeho konáním, neboť Slezané mají mezi jinými tu odpornou vlastnost, že neváhají. Asi proto také nikdo z předsednictva nepřijel. Zato legitimita následného mimořádného zemského sněmu, který se sešel velmi operativně – v té Ostravě to opravdu, ale opravdu žije ‐ zpochybněna byla! Jsou to ale paradoxy! Dočtete se to v zápise z předsednictva, až bude rozeslán. I když tedy, nutno říci, trvá to se schválením docela dlouho. Čím to asi bude? Chápu rozhořčení, že nebyl nikdo z předsednictva pozván. Však to nevěděli ani členové, když se scházeli. Rozhodli se, prostě původní běžnou poradu, s kterou všichni počítali už hodně dlouho, prohlásit vzhledem k situaci za sněm a zdůraznit tak její význam. Chtěli se totiž přidat k závěrům předešlého MZS – mimochodem také zpochybněného – a přidat tím usnesením z Moravy na váze. Operativnost se ovšem nepovoluje. Tudíž pokládám za nutné pro budoucí případy upozornit: Chcete‐li mi‐
mořádný sněm, musíte rozeslat pozvánky řádně podle stanov minimálně měsíc předem. Jak už jsem několi‐
krát řekl: opravdové paradoxy! Já jsem přesvědčen, že mravnost stojí výše než zákon! Hovořil jsem na jednání následného předsednictva, že je celkem jedno, jak se postaví ke konání mimořádné‐
ho sněmu, můžeme ho nazvat jakkoli, nic to však nezmění na závěrech, které Slezané přijali a jak posuzují situaci strany. Diskutovalo se pak o formulaci stanoviska opravdu dlouho, až úmorně. Děkuji všem členům předsednictva, kteří zaujali racionální přístup a upřednostnili obsah před formou. Proč o tom tak dlouho mluvím? Protože je to vhodný příklad pro dokreslení formalismu, který se ve straně uhnízďuje. Na jedné straně se velmi dbá na striktní dodržování stanov, na straně druhé ovšem – nutno uznat – se dá očko občas přivřít. Řídí se to zcela zjevně podle utilitárních potřeb. Jde‐li o cosi nepříjemného, je třeba chytit viníka na švestkách, ať si mele cokoliv – prostě je to nelegitimní a basta. Ostatně soudím, že v následujícím období by měla proběhnout důkladná debata nad současným zněním stanov. My Slezané ji určitě budeme požadovat. (Zas už něco požadují…) Porovnával jsem si stanovy s předchozími a byl jsem docela překvapen, jak se posouvaly pravomoce z nižších složek na předsednictvo. Je skutečně třeba to podrobit revizi a to v dostatečném časovém předstihu, nikoliv předložit nějaký návrh těsně před sněmem ‐ k prohlasování. A tady se dostávám k jádru věci. Formalismus je vždy tam, kde schází vize. Pan předseda ve své „Zprávě o situaci ve straně“ vykreslil velmi barvitými slovy chování konzervativní platformy, charakterizoval nás jed‐
noho po druhém jako opravdu odporné osoby, ovládané zuřivou nenávistí, aniž by chápal její důvody. Oná‐
lepkoval nás jako zamračené zarputilce, fanatiky atd., nemluvě o nálepkách, jimiž nás častoval od jara tr. To by mi v zásadě tolik nevadilo, chápu, že nás nemá rád. Co však postrádám, a co by především mělo být jádrem jeho řeči, je vize. Představa, co naše strana musí udělat v nejbližší době, jakým způsobem zasáhne do maras‐
mu naší doby, těhotné potřebou změn. Přitom jsou občané vlivem současné propagandy zcela zmateni, vědí, že něco je špatně, hledají řešení. My monarchisté jsme jediní, kdo si uvědomuje podstatu, jsme jediní, kdo může nabídnout skutečnou alternativu. My víme, z čeho vyplývají problémy dnešních časů, že to není jen tak obvyklá krize, která přijde a pomine, že jde o krizi systému, budovaného od francouzské revoluce. V této chví‐
li, ano, právě teď, bychom měli být hlasitě slyšet, teď bychom měli přijít s vizí a veřejně ji nabídnout, ilustro‐
vat ji na konkrétních záležitostech, dokázat, že je možno mít jiná řešení. Není to lehké, neboť občanstvo, zblb‐
lé opakovanými republikánskými frázemi a žvásty, ideologickými nesmysly, nás nejprve nepřijme – ale dělat to musíme, neboť nikdo jiný to za nás neudělá. Toto není jednoduchá cesta a my se jí nemůžeme zříci, jinak je zbytečné, abychom byli v politické straně. Ale k tomu nutně potřebujeme osobnost s vůdčí ideou, osobnost, která sjednocuje a dokáže přesvědčit. Před pár dny měl pan předseda rozhovor v rozhlase. Byli jsme na něj několikrát upozorněni se zasláním od‐
kazu, abychom si jej mohli opravdu poslechnout. Ano, byla to velmi pěkná řeč, tak, jak to p. předseda umí. Musím však přiznat, že já tam opět mnohé postrádal a leccos se mi nelíbilo. On se dobře poslouchá, ale jsou to jen kluzká slova. Poslouchám nebo čtu ho už celé roky, mám celou sbírku jeho vystoupení. Jenže ‐ co řekl no‐
vého? Čím oslovil současnou dobu, těhotnou potřebou změn? Takto mluví, co ho znám, jen opakuje své man‐
try. Dnes, právě dnes, je třeba přijít s novými závěry, je třeba razantněji určit příčiny problému, distancovat se od mnohých lží, jimiž jsou voliči krmeni. Korunu Českou však postavil do politického středu, byť napravo od středu. Ale jak vypadá současný střed? Vždyť to není nic jiného než levice – a mohou se ODS či Top09 jakkoliv označovat za pravici, skutky je usvěd‐
čují. Celé Slezsko, včetně jeho pražské části, prostě odmítá být ve stejné pozici s těmito stranami. My nejsme napravo od středu. My jsme prostě napravo a střed je od nás velmi daleko. Nemáme nic společného se sou‐
časným středem. Naše vize je monarchistická a monarchismus není liberální. Tyto dvě ideje nejsou kompati‐
bilní, a jak by mohly být, když je to právě liberalismus, který již přes 200 let dělá vše, aby monarchismus po‐
tlačil a zničil. Ještě jedné věci jsem si všiml. Pan předseda se vyhnul otázce, kolik má strana členů. Proč to zamluvil prázd‐
nými frázemi? My, kteří jsme vyjádřili na jaře tohoto roku svou nespokojenost, se s tím střetáváme po celou dobu. To, co hlavně předsedovi KČ chybí, je smělá a zkonkretizovaná vize, nehalící se do vznešených frází. Nebylo nám to možná zcela jasné v počátcích našeho vystoupení, ale potvrzovalo se to každým krokem. Proto také nakonec celé Slezsko – doslova jako jeden muž – uchopilo výzvu moravského sněmu, chopilo se jí a při‐
dalo se k ní. Proto vyjádřilo předsedovi nedůvěru a vyzvalo ho k odstoupení. A protože tak zjevně nechce učinit, vyzýváme tento generální sněm, aby svým hlasováním rozhodl, zda má či nemá zůstat ve své funkci. Čas prchá a voda stoupá. Nemůžeme čekat. B. Šourek, slezský zemský hejtman. Zdravím XX. generální sněm Koruny České a všechny zúčastněné a velice se omlouvám za svoji neúčast a za neúčast nikoho z naší místní společnosti. Jak již většina víte, dne 5. 11. 2011 byla znovu založena místní společnost Koruny České Brno, přítomni byli: paní hraběnka Marie Salmová, MUDr. Suchá Marcela, Terezie Suchá, Ivo Buličič Program schůze byl: 1. Znovu ustanovení místní společnosti KČ Brno 2. Vyslovení názoru na Konzervativní platformu Koruny České, která uráží jeho jasnost knížete Schwarzen‐
berga a vede stranu Koruny České do klerofašistických vod. Předsedou byl zvolen Ivo Buličič, místopředsedkyní hraběnka Marie Salmová, sekretářkou Terezie Suchá, spolupráci slíbil a již aktivně pomáhá, Radko Bohdálek, kterému chci tímto poděkovat. Ve druhém bodě jsme se rozhodli reagovat na konzervativní platformu a na události ve straně. Hluboce se nás totiž dotýká reakce na jeho jasnost Karla Schwarzeneberga, která hází naši stranu do veřejné hanby. Ne‐
jde o to, zda zastáváme jeho politické názory či nikoliv, ale o fakt, že stranu to ukazuje v očích šlechty a jiných jako tlupu primitivů hrajících si na monarchisty znalých politiky. Samozřejmě souhlasím, že strana musí více být součástí aktivní politiky a méně klást věnce, jak se říká. Ale nesmí jít cestou autoritářské, či když dovolíte silnější slovo ‐ klerofašistické strany. Když čtu názory lidí na historii či politiku, dočtu se, že Češi žili pod nad‐
vládou diktátorů nebo jiných forem sebedestruktivních autoritářských režimů po většinu 20. století. Kromě období Hitlera, Stalina a komunismu je k těmto obdobím přiřazována i monarchie. Pokud chceme proniknout do politiky, nemůžeme jinak než strana moderní a demokratická, která ale má základy ve své monarchistické historii. Kdysi si následník trůnu napsal do svého deníku: Je velmi potěšující, když vidíme, jak příslušníci nej‐
různějších národností a zemí jsou kamarádsky spojeni. Němci z Dolního a Horního Rakouska, z Vídně, Slované z Čech, Přímoří a z Dalmácie, Italové a Maďaři smíšení v pestré směsi. Nehledě na národnost cítí se každý jednotlivec tohoto mužstva sjednocen ve služebním svazku pod jedinou, slavnou vlajkou. Domnívám se, že toto je ta cesta. Pojďme spolu ve jménu hesla Viribus Unitis jednotně něco pro stranu vykonat, bez hádek, vzájemných urážek. Podejme si bratrsky ruce a věřme, že pokud se budeme snažit, může mít strana před sebou skvělou budoucnost. Musíme mít ovšem víru, a ne reptání a pomluvy. V bibli, 11. kapit., 20. odst. se píše: "O víru se opíral Izák, když Jakubovi a Ezauovi dával požehnání, které se vztahovalo až na události v budoucnosti." Váš předseda KČ Brno Ivo Buličič. Vážení monarchisté,
Kdysi, ve svých telecích letech, jsem byl členem spolku, který si říkal Liga černých jezdců a ustavil se za účelem
boje proti revizorům v MHD v Plzni. Naivně jsme si mysleli, že když způsobíme dopravnímu podniku velké ztráty
hromadným ježděním načerno, revizoři dostanou padáka. Liga o desítkách členů, se skládala ze sekcí, podle způsobu jízdy na černo. Byli tam ryzí černojezdci, ti, kdo vlastnili kartotéku již použitých jízdenek, ti, kdo si vyráběli
kapesní štípací strojky, ti, kdo chemicky přebarvovali známky na legitimacích, ti, kdo nelegálně získávali slevy a
podobně. Účel spolku byl pochybný a pochopitelně jsme nemohli dosáhnout účelu, totiž reálně zdiskreditovat revizory, kteří nám připadali arogantní a naschválničtí. Ale bylo to konspirativní, romantické a byla tam spousta skutečného přátelství, legrace, exploze nápadů a kreativity, dobrovolného nadšení a práce. Liga měla svůj výbor a předsednictvo složené ze zástupců jednotlivých sekcí, měla své pravidelné schůze. Vymysleli jsme funkční systém, vydali katalogy revizorů, platili příspěvky a založili společný fond pro platbu pokut přistižených. Asi po roce úspěšné
činnosti a rozkvětu Ligy začaly spory. Některé sekce byly napadány jako nevýkonné, kdosi se pokoušel ovládnout
hlasování předsednictva. Někteří jedinci kritizovali systém i jednotlivé osoby. Radost a nadšení se vytratily, otrávení
lidé odcházeli. Zjistili jsme, že některé sekce své kapesní strojky či archivy jízdenek prodávají a mají tudíž zájem na
tom, aby byly zlikvidovány jiné sekce, coby obchodní konkurence. Došlo k zajímavému vývoji. Dokud sekce sloužily společnému cíli a účelu, naplňovaly ideál mnohosti v jednotě. Každý přispíval po svém, nikdo s ostatními nesoutěžil, nikdo se s ostatními nepoměřoval co do výkonnosti. Jakmile se ve hře vyskytl nějaký osobní zisk, sekce se
rázem změnily ve frakce, které bojovaly o to, kdo ovládne celek. Ty nejagresívnější frakce zpochybňovaly metody a
akceschopnost předsednictva. Bojovaly o to, kdo se zmocní faktického vedení celé Ligy. Dočkali jsme se i udávání a
poprvé jsme mezi sebou zakusili nenávist. Všichni byli otrávení, radost a nápaditost se vytratily a Liga se rozpadla
během několika týdnů.
Co se principiálně stalo? Ten, kdo začal svůj způsob jízdy na černo prodávat, se totiž již prvním prodejem změnil
v parazita a začal parazitovat na existenci celé Ligy. Přestal ho zajímat společný cíl a Liga se pro něho stala jen
prostředím a nástrojem k maximalizaci vlastního cíle a zisku.
Frakce, která začala kritizovat metody vedení a dosavadní praxi, ovšem neodešla a nezaložila jinde tu správnou
Ligu, která by to všem ukázala. Proč? Protože to není cílem žádné frakce. Cílem frakce je vytěžit pro sebe maximum
z toho, co připravili a vypěstovali jiní. Proto je každá frakce parazitem. Neumí existovat sama, potřebuje hostitele,
kterého by se postupně zmocnila a vysála ho. Nemá s hostitelem společný cíl. Parazit vždy jedná v marné naději a
v iluzi, že když vysaje a zmocní se hostitele, sám se hostitelem stane. Ale i když plísně a houby zahubí strom, živí se
i jeho mrtvým tělem, ale nikdy se nestanou stromem. Když břečťan obroste borovici tak, že původní strom není už
vůbec vidět, pořád se břečťan nestane stromem a nenahradí ho. Když strom padne, parazit se zase jen plazí po zemi.
Katalyzátorem rozpadu Ligy byl finanční zisk. Ale zisk má různé podoby, nejen peníze. Ziskem může být i sláva,
uznání, touha po sebeprosazení, ambice všeho druhu, pocit neuznanosti a nedoceněnosti. To vše jsou pro někoho
formy zisku, o který začne bojovat, a v tom okamžiku začne také parazitovat na celku, k němuž se pod záminkou
sdílení ideálů přisál. Ani gnostické nauky nemohly nikdy existovat samostatně. Mohly se rozvíjet jen tehdy, když
existoval pevný a výživný kmen církve či ortodoxie. I duchovní moci a síly mohou parazitovat, ale žádná gnostická
nauka se nikdy nestala ortodoxií, jakkoliv vyrostla a nabobtnala. Základní princip je stále stejný. Parazitem je ten,
kdo se formálně přihlásí, přisaje, připojí k nějakému svébytnému celku, ale ve skutečnosti chce, aby celý podnik
sloužil jemu. Sám sebe považuje za cosi významnějšího, než celek, k němuž se přidal.
Všimněme si, že velmi podobně paraziticky se dnešní politické strany chovají ke státu. Stát byl na světě dříve než
politické strany. Stát byl výrazem jednoty v mnohosti a mnohosti v jednotě. Politické straně nejde o stát a málokterá
si stát dá alespoň do programu. Politická strana se ke státu chová jako agresívní útočník. Chce z něho co nejvíce
získat materiálně. Chce, aby jeho obyvatelé nakonec pracovali pro ni, pro vítěznou stranu. Některé politické strany
dokonce chtějí, aby jim obyvatelé státu upsali duši, chtějí získat i jejich vědomí a svědomí, jejich myšlení a city.
Chtějí, aby se jim lidé klaněli. Pokud stát reprezentují již pouze zástupci těchto stranických parazitů, stát de facto
neexistuje. Změní se v arénu, ve které se paraziti servou o zbytky státního těla. Protože: Kam se poděla ona služba
společné věci a společnému cíli? Namísto mnohosti v jednotě tu máme mnohost ve rvačce.
Proto tvrdím, že pragmatické politické strany jsou pouhými aliancemi parazitů, ustavené za účelem společného
parazitování na větším celku státu a společnosti. Trvají jen do té doby, dokud je parazitování možné a přináší zisk.
Nikdy stát nenahradí.
Také ideové politické strany mohou být parazity, ale jejich ziskem nejsou ukradené miliardy, ale čirá moc. Někdy i
prasečí radost z pokoření světa. Tací nemocní lidé a takové nemocné zvrhlé strany poznáme podle toho, jak se zvráceně vyžívají v ponižování, jak se ukájejí trápením a bolestí jiných. Jejich cílem je také jednota, ale jednota v zániku
a smrti.
Tvrdím, že existence politických stran je, sama o sobě, důkazem rozpadu či neexistence státu. Tím se ale dostáváme do logické pasti, protože také Koruna česká je a chce být politickou stranou. Koruna Česká je ale paradoxní po
všech stránkách. Nechce ovládnout stát, a nejen proto, že ten už neexistuje. Od státu nic nechce a nic nedostává.
Existuje zcela mimo výživné, i když mrtvé tělo státu a neparazituje na něm. Koruna česká je politickou stranou,
která má paradoxní cíl, totiž zánik politických stran, tedy i sebe sama. Koruna Česká nechce v očích společnosti
nahradit stát, spolknout ho, vysát ho, ale naopak, před očima celé společnosti, ve skutečném státu zaniknout a rozplynout se.
Je třeba pochopit, jak moc jsme jiní. Copak můžeme vstupovat do rvačky psů, kteří se vzájemně rdousí nad tělem
zabité ovce, když chceme s touto ovcí splynout? Když chceme živé ovci sloužit? Můžeme vstoupit do politického
boje o zbytky mrtvého státu se smečkou parazitů, když to stát nevzkřísí? Někteří z nás po tom touží a vyčítají nám,
že se také pořádně neporveme. A k čemu by to bylo, když nechceme zisky, když nemáme tento druh dravčího hladu? Abychom zabili ty psy a parazity? To je zbytečné, až dožerou mršinu státu, pozabíjí se navzájem a chcípnou
hlady. Do téhle arény je zbytečné vstupovat. Ovce je mrtvá. Je třeba najít beránka a tomu sloužit. Je třeba prostě jen
být. Nabízet alternativu. Ptát se trpělivě lidí: Chcete službu beránkovi, nebo psí rvačku? Vyberte si, protože jiná
možnost není. Podívejte se na lidovce, jak si stále nemohou vybrat, a jak je to trhá. My máme nabízet, nevnucovat.
Nabízet tak dlouho, dokud to někdo nepochopí. Ale stát se sami hladovým psem, jakkoliv velké zuby by nám narostly, jde zcela proti smyslu naší existence. My přece nechodíme do voleb proto, abychom uspěli ve psí rvačce. My
kandidujeme stále a vytrvale proto, že je to způsob, jak nabízet beránka, jak s ním být vidět. Kdo chce být psem a
servat se s ostatními, ať si založí další psí stranu, ale s tím já nechci nic mít. Je mi úplně jedno, kolik budeme mít
voličů a kolik členů, protože to nic nezmění na tom, co nabízíme, co představujeme, co symbolizujeme. A co je pro
psy nedotknutelné. Až to bude beránek chtít, stanu se lvem a psy sežeru. Až bude beránek chtít, stanu se ohněm a
spálím parazity. Ale až to bude chtít on, ne proto, že to chci já. Takže – kandidovat ve volbách ano. Psát, malovat,
tvořit, argumentovat, zdůvodňovat a hlásat ano. Ale mít trauma z toho, že nejsem nezubatějším psem a nehoduji na
mrtvole s nimi, to ne. Ti, kdo se k nám přidali proto, že v nás viděli jen možnost stát se dalším zubatým psem, se
zřejmě spletli. A to je to, co nám tak rozhořčeně vyčítají. Že neplníme jejich objednávku, že nevstupujeme do arény
a nesoupeříme nad mrtvým státem o moc, o vítězství, o slávu, o sebevědomí, o vlastní významnost a důležitost o
možnost soudit a trestat. Ale tyhle kvality nejsou vstupenkou k nám. Vstupenkou k nám je paradoxně odmítnutí
úspěchu a zavržení jakéhokoliv vlastního významu či potřeb. My nejsme stranou vítězů. Jsme stranou beránkovou a
ten se nechal ukřižovat. Před tím řekl, že on je ta cesta. Jsme stranou služby, ne vítězství. Jsme stranou největšího
paradoxu lidské existence. Proto souhlasím s tím, abychom to měli i v názvu.
Služba beránkovi, potažmo jím pomazanému králi je pochopitelně v rozporu s jakoukoliv formou služby sobě.
Buďto sobě, nebo ideálu. Na obou židlích sedět nelze. Proto říkám:
Ti, kdo od nás čekají, že je povedeme do rvačky, aby se mohli cítit jako vítězové, se spletli.
Ti, kdo čekají, že jim ve volbách dubudeme nějaké posty a veřejné funkce se spletli.
Ti, kdo čekají, že zastavíme rozpad a chaos světa a umlčíme tím jejich děsy a strachy, se spletli.
Ti, kdo čekají, že se u nás stanou významnými, uznávanými či ctěnými osobami se spletli.
Ti, kdo čekají, že se s naší pomocí pomstí těm, kdo je straší, zneklidňují, nebo nedoceňují, se spletli ze všech nejvíc.
Ti, kdo čekají, že vybojujeme světu spravedlnost a získáme tak věčnou lásku lidstva se spletli.
Ti, kdo čekají, že si u nás vydobudou tituly, hodnosti a podobně, se spletli.
Dokonce i ti, kdo čekají, že si u nás vyslouží zásluhy před Pánem, se spletli.
Ti, kdo k nám přišli proto, že mají rádi něčí krev, kdo se živí trápením druhých, ale sami jsou natolik zbabělí, že u
nás doufají najít dost bezbranné a snadné oběti, se možná nespletli. O tom rozhodně tento sněm a to, co přijde po
něm.
Do této strany jsem vstupoval v době, kdy byla plná společného radostného bláznovství. Nešlo ani tak o naději na
nějaké brzké vítězství a na dosažení cíle. Věděli jsme, že vítězství nezáleží na nás, že kdyby Bůh chtěl, seděl by král
na Pražském hradě již zítra. Pokorně jsme přijímali nesporný fakt, že Bůh má své vlastní plány, a my je uspěchat
nedokážeme, že rvačkou a vynucováním bychom dosáhli leda nějaké karikatury monarchismu. Pokorně jsme přijali
fakt, že lepší než vědět jak to má být a jak se to má dělat, je spolupracovat s tím, kdo to opravdu ví. To byl přece
vrcholně konzervativní postoj. Důležitější byl pro nás pocit jednoty a vědomí, že stojím na správné pozici a sloužím
dobré věci. Důležitější bylo přátelství, radost a také humor, který jsem tady nacházel. Většinu svých vlastních nápadů a plánů jsem zde neprosadil, dokonce jich byla většina úplně přeslechnuta, ale nikdy jsem si nemyslel, že bych na
to měl mít nějaký nárok, že by mé vize a nápady byly lepší než ostatní, jen proto, že jsou mé, že vzešly ode mne.
Nikdy jsem si nestěžoval na ty, kteří mne nevyslyšeli. Nacházel jsem tu něco mnohem lepšího, než je pouhé sebeuplatnění. Zdá se, nyní, že toto hezké a smysluplné zmizelo. Vyjádřím se proto naprosto zřetelně a jasně.
1. Žádnou z takzvaných platforem uvnitř Koruny České nepovažuji za přínosnou a legitimní. Považuji je za nemoc
a příznak rozkladu, za formování sil, které jsou plné jedu exhibicionismu a sebestřednosti.
2. Žádný politický, ani názorový boj a soupeření uvnitř strany nepovažuji za přínosné a legitimní, protože jsem si
nevšiml, že by lepší argumenty a názory mohly někdy přesvědčit někoho, kdo názory považuje jen za zbraň a za
mocenský nástroj. Prorokuji, že plánovaná ideová konference bude naprosto k ničemu, nic nezmění ani nesjednotí.
Bude jen další fraškovitou rvačkou, plnou osobních urážek a útoků protože lidé se nezměnili. Bude jen menším
vydáním toho, co se odehrává v celé této zemi a národě.
3. Žádné vítězství nějaké vnitřní frakce a platformy, kdyby měla možnost převzít vedení strany, nepovede k posílení
strany a k zlepšení její pozice, povede naopak k její diskreditaci a úpadku. Frakce je totiž vždy menší než celek, na
kterém ona frakce parazituje. Frakce je vždycky již formou izolace a názorového i zájmového ghetta. Frakce
je parazit a potřebuje svého hostitele. Kdyby nebyla frakce parazitem, nepotřebovala by se skrývat uvnitř strany, ale
vykročila by vlastní cestou, jako samostatná strana. Parazit se vždy vyznačuje neschopností a neochotou osamostatnit se, a krátkozrakostí, která mu nedovoluje dohlédnout k vlastnímu zániku.
4. Žádný kompromis, nebo ústupek vedení této strany nepovede k uspokojení a uklidnění těch, kdo se živí bolestí a
trápením druhých, protože ti nechtějí ústupky, ale právě jen onu bolest a trápení. Nejde jim o správný názor, ale o
další rvačku a o pocit vítězství. Když se jim zápas o monarchii zdá příliš na dlouhé lokte, budou tedy bojovat se
svým okolím, hlavně aby zažili ten opojný pocit vítězství.
Zůstávám v této straně pouze proto, že tu mám ještě své přátele a kamarády a nechci je v tom nechat samotné.
Jakmile však usoudím, že rozklad je již neodvratný, odejdu a budu se věnovat společenstvím, jejichž život a cesta
mají smysl. Budu svůj čas a síly věnovat lidem, kteří mají své vnitřní problémy natolik vyřešené, že nemusí nic ničit
a rozvracet, aby si dokázali, že vůbec existují. Budu svůj čas a síly věnovat lidem, kteří jsou natolik tvůrčí, že nemají zapotřebí zmocňovat se něčeho, co před nimi vybudovali jiní. Odejdu, protože pohrdám ubohostí.
Mohu se mýlit, ale byl jsem členem Ligy černých jezdců. Jsem zkušený pozorovatel a prožil jsem to již mnohokrát.
Děkuji za pozornost.
Jan Drnek
Brainwashing – pravda a láska musí zvítězit – dokázal být i normálním člověkem – jako Emmanuel
- Kéž i ve vás žije Bůh! - Buďte normální a bude vám hej… – Jára Šašek. Planá 2011
Státem posvěcená lichva V současnosti Vám exekutor může vlézt do bytu a vybrat ho bez asistence policie. Ministr spravedlnosti na‐
vrhuje, aby se tak mohlo stát i bez svolení soudu. Minulý týden se proti návrhům v exekučním zákoně ohradi‐
la Karolína Peake, plus navrhovala další změny, které by exekutorskou činnost upravily ve prospěch práv věřitele a dlužníka. Přes média se jí od pana ministra Pospíšila dostalo poučení, že „Taková kritika od koaliční političky je trošku nepatřičná. Paní vicepremiérka není nadřízená ministra spravedlnosti. O rozsahu novely rozhoduje ministr, paní Peake nemůže říkat, že jí tam něco chybí. Nejsme povinni plnit její pokyny, závazné je vládní prohlášení, postoj premiéra a postoj celé vlády“. Vyhodnocovat práci kteréhokoli ministra, mít k ní případně připomínky v dobrém i zlém je přímo povinnost každého poslance, ale troufnu si tvrdit taky každého z nás. Pokud jde o exekutory, pak dnešní stav je přece naprosto šílený. Troufnu si tvrdit, že v desítkách tisíc přípa‐
dů se exekuce pohybují za hranicí státem posvěcené lichvy. Každý dluh do 1000 Kč vymáhaný exekutorem se po započítání exekučních poplatků vyšplhá na 18 000 Kč. Zároveň se dluhy, byť od jednoho věřitele a jednoho dlužníka, nesčítají. Takže když dlužíte nemocnici 5 třice‐
tikorunových poplatků (nebo na ně nemáte jen potvrzení), exekutor po vás vymáhá 5x 18 000 Kč plus dluh 150 Kč. Mockrát jsem opakoval ‐ dluhy se platit musí. Jenže jaký smysl má, když věřitel dostane 150 korun a dlužník je zruinovaný. Těmi devadesáti tisíci to totiž nekončí. Pokud dlužník nemá celou částku, exekutor může nařídit, a také ji velmi často nařizuje, exekuci majetku. Exekutor ale nemá povinnost přistoupit na nejvýhodnější řešení pro dlužníka. Teoreticky byste si mohli vzít půjčku na nemovitost, ale pokud je obstavená exekutorem, tak už nesmíte. Mohli byste v nejhorším dům či byt prodat a z prodeje dluh uhradit, ale ani to vám zákon nepovoluje. Vše je zcela v rukou exekutora. V praxi to pokračuje tak, že dům či byt třeba v hodnotě 500 000 Kč jde do dražby pro dluh 150 Kč plus pří‐
slušenství. V dražbě je za vyvolávací cenu cca 200 000 Kč a za ni se také obvykle prodá (nejlépe spřízněné realitní firmě nebo známému nebo dokonce kamarádovi exekutorovi). Výsledek ‐ věřitel dostane 150 Kč. Dlužník přichází o 500 000 (a také o střechu nad hlavou). Exekutor inka‐
suje přes 100 000 Kč. Výsledkem jsou matky v azylových domech, bezdomovci na ulici, rozpadlé rodiny. To není teorie ‐ znám případ svobodné matky se dvěma dětmi z Pardubického kraje, která pro dluh 60 000 za vodu přišla o dům za půl milionu. Samozřejmě na splacení dluhu neměla a nebyla schopná ho jako neza‐
městnaná účinně řešit. Ale našla si kupce na dům, byla ochotná ho prodat, dluh zaplatit a za zbytek by ještě koupila malý domeček ve stejné vesnici, kde žila. Jenže k prodeji neměla svolení exekutora. Dům zájemce nakonec vydražil za 200 000. Její dluh s poplatky exekutorovi překročil 270 000. Takže přišla o dům, ale stále ještě dluží. Dnes je na ulici, přespává s dětmi po známých a jen děti jsou zřejmě důvod, proč si nesáhla v zoufalství na život. Týká se to každého Málo se ví, že exekutor má právo zabavovat majetek všude, kde se laicky řečeno dlužník mihne, nebo si to exekutor myslí. Tak varuji ty, co nad exekucemi mávnou rukou a řeknou, že jich se to netýká. Najímáte‐li byt, tak samozřejmě exekutor může zabavit vaše vybavení bytu pro dluh nájemníka. Jezdí k vám známí na chalu‐
pu? Tak si schovávejte účtenky od všeho, co v ní stojí a leží. A když vám majetek neoprávněně zabaví, pak spořte, abyste mohli zaplatit výlohy spojené s vymožením vlastního majetku zpět. Rozlučte se s tím, na co nemáte doklad. Teoreticky můžete vzniklou škodu následně vymáhat u dalšího soudu po státu. Takže ji pří‐
padně zaplatíte znovu vy a všichni daňoví poplatníci. Komu tohle přijde normální? Panu ministrovi? Vám? Mně určitě ne. Přitom řešení jsou relativně jednoduchá a přátelé pana ministra, plzeňští exekutoři, mu dávno mohli poradit, že stačí například sečíst dluhy jednoho člověka k jednomu věřiteli a vymáhat je za jeden poplatek – nechci, aby exekutoři třeli bídu ‐ ať mají i těch 18 000 za dluhy do 1000 Kč. Ale inkasovat téměř stonásobek a zničit lidem existenci, to je sprosťárna. A že by stačilo, aby exekutor měl povinnost vybrat pro dlužníka nejvýhodnější řešení dluhu ‐ tj. povinnost povolit třeba mimodražební prodej, pokud je za výhodnou cenu, která pokryje dluh a poplatky. Dluhy si plaťme, o tom žádná ‐ bez toho nemůže fungovat ekonomika. Ale nemůže ani fungovat, když malé dlužníky budeme doslova ruinovat. Zvláště za situace, kdy tady volně běhají lidé, kteří si nakradli stamiliony – často z veřejných peněz ‐ a nic se jim nestane. Když jsem psal naposledy na svém blogu o exekutorech (25. 2. 2011, Zastřel svého exekutora?), navštívila mě poté jedna milá dáma. Prezidentka exekutorské komory paní Tvrdková. Sdělila mi, že uprosila kolegy, kteří mě chtěli za můj blog žalovat. Doufala, že se napravím a budu k exekutorům milejší. No... asi její snaha vyšla vniveč. Na žalobu se těším. Pokud si problému všimla Karolína Peake z Věcí veřejných, pak jsem rád, že alespoň někdo. Vím, že v této souvislosti připravuje návrhy změn také pan poslanec Vojtěch Filip, předseda KSČM. I jemu dík. Oba v tomhle bodě budu ze všech sil podporovat (tak jako třeba Petra Gazdíka ze STAN/TOP09 v případě připravované novely zákona o cizincích, která zpřísní podmínky pobytu pro nežá‐
doucí a parazitující cizince). Až mě za to milí diskutující budete odsuzovat, zkuste se prosím oprostit od ne‐
vraživosti ke konkrétním osobám. Kritizujme konkrétní práci a návrhy. Protože neschopnost domluvit se na obecně prospěšných věcech je jednou z hlavních příčin současného stavu naší země. Děkuji vám. Tomio Okamura | pondělí 15. srpen 2011, iDNES.cz > okamura.blog.iDNES.cz Pf 2012 Umenšete se! Drnci