akademické listy - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

akademické listy - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

www.svse.cz
ZNOJEMSKÉ
zdarma
Na SVŠE Znojmo
jsou studenti spokojeni
Sami se přesvědčte
Od začátku se snažíme, aby Soukromá vysoká škola ekonomická
Znojmo byla školou studijně kvalitní, ale také aby výuka probíhala
v příjemném prostředí a v atmosféře vstřícnosti. Chceme být školou
s přátelským, ale náročným přístupem ke studentům. Pro výuku
vytváříme potřebné materiální podmínky – mám tím na mysli budovu
školy i vybavení učeben, studentský klub Harvart, ubytování na kolejích, studovny a knihovnu.
Nerozdáváme diplomy
ani
tituly.
Od studentů
totiž očekáváme hlavně
práci a systematické
studium.
Největší odměnou jsou pro nás jejich úspěchy při přijímacích řízeních na navazující magisterské studium na veřejnoprávních vysokých
školách a úspěchy v profesní praxi.
Vyvíjíme soustavnou snahu o navázání zahraničních kontaktů, zejména s nejbližšími sousedními zeměmi EU (Slovensko, Rakousko), ale
také třeba s Čínou. Cílem je zajistit
studentům zahraniční praxe i výměnné studijní pobyty.
Velmi oceňujeme, že se nám tuto
snahu podařilo naplnit. Nedokázali bychom to však bez pomoci
lidí, kterým není lhostejný profesní
i osobnostní růst našich studentů.
Získali jsme významné přímluvce
a pomocníky. Poděkování v této
souvislosti patří panu Johannu N.
Schneiderovi, majiteli mezinárodního koncernu AMMANN, panu
Tomáši Kopicovi, generálnímu
manažerovi Ammannu Shanghaj,
generálnímu řediteli společnosti
KOSIT a. s. Košice, panu Adelmo
Benassimu a paní Ing. Janě Končekové. Vážíme si upřímně jejich
pomoci a věříme, že naši studenti
i v budoucnu plně využijí možností, které se jim ve formě získaných
zkušeností nabízejí.
O tom, že je náš přístup pozitivně vnímán i samotnými studenty,
svědčí rovněž výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno na jaře 2008 u všech studentů
školy, tedy jak v prezenční formě
studia, tak také v kombinované.
Z výsledků mimo jiné plyne, že:
• kvalita výuky a odborná úroveň
vyučujících jsou vnímány více
než 90 % studentů kladně,
• podobně pozitivně hodnotí více
než ¾ studentů dostupnost studijních materiálů,
• s budovou školy projevilo spokojenost více než 90 % studentů,
• s technickým vybavením učeben
a poslucháren je spokojeno 85
%,
• a zejména je potěšitelné, že atmosféra školy působí na více než 90
% studentů příjemně.
AKADEMICKÉ LISTY
čtvrtletník SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ VE ZNOJMĚ
Až třetina studentů bude mít
šanci vyjet do zahraničí

Záležet bude na studijních výsledcích
SVŠE si uvědomuje, že možnost vycestovat v rámci studia do zahraničí je pro velkou část studentů velmi důležitá, a to jak z důvodů jazykových, tak z důvodu získání zkušeností v praxi
zahraničních podniků.
Proto se vedení školy rozhodlo nabízet vybraným studentům možnost absolvovat jednu souvislou třítýdenní praxi v zahraničí (buď na konci druhého ročníku nebo v polovině třetího ročníku
bakalářského studia)
Zahraniční stáže jsou hrazeny z prostředků školy, tzn. student má zdarma
dopravu a ubytování, ve vybraných
případech může být studentům navíc poskytováno stravné a kapesné.
V současné době škola zřídila pro financování zahraničních praxí peněžní
fond. Navíc v listopadu minulého roku
jsme požádali o členství v rámci projektu celoživotního vzdělávání, kde
se ucházíme o rozšířený ERASMUS
University Charter. Díky němu by
studenti mohli participovat na výměnných stážích v kooperaci se zúčastněnými zahraničními vysokými školami
a výrazně by se rozšířili i možnosti pracovních stáží našich studentů
v dalších evropských firmách, které
by navíc byly hrazeny z velké části
z evropských fondů.
Již v letošním akademickém roce vybraní studenti SVŠE poprvé vycestovali na zahraniční stáže. Nejatraktivnější destinací pro studenty byla Čína.
Do Shanghaje odletěli dva a rozhovor
s prvním z nich, Jardou Hvězdou, přinášíme na str. 3.
Kromě Číny si studenti mohli vybírat
ještě stáže v podnicích v Rakousku
a na Slovensku.
Pro příští roky plánuje SVŠE rozšířit
počet míst zahraničních stáží do takové míry, aby až třetina všech studentů
prezenční formy studia měla možnost
zúčastnit se zahraničních praxí.
Zahraniční praxe bude možné realizovat zejména díky těmto partnerům:
- společnosti AMMANN, která má,
kromě sídla ve švýcarském Langenthalu, svoje pobočky ve střední i západní Evropě a v mimoevropských
destinacích. Velmi nás těší možnost
užší spolupráce s koncernem AMMANN, která bude projednána při
nejbližší návštěvě generálního mažera Ing. Kopice na naší škole.
Pro AL Tomáš Kopic řekl:
„Ammann se snaží dlouhodobě
spolupracovat s vysokými školami
Z OBSAHU:
Rozhovor se starostou Znojma
Ing. Petrem Nezvedou o spolupráci
města a SVŠE.
str. 2
Jak Jarda Hvězda putoval na
Východ
Trochu neuspořádané zápisky o studijní stáži v Šanghaji.
str. 3
Bedlivě sleduji pokroky znojemské vysoké školy
Rozhovor s trenérem plavecké reprezentace ČR Jiřím Kyněrou.
str. 2
Rozhovor s režisérem Janem
Hřebejkem a spisovatelem
Michalem Vieweghem. str. P/1
III. ples SVŠE Znojmo
pátek 6. února 2009, hotel Dukla
HRAJÍ:
Plesem provází Tomáš Matonoha.
• více v příloze AL na str. P/2
Historické centrum Shanghaje
v zemích, kde působí. V České republice jsme tak vedle dlouhodobé
spolupráce s technickou univerzitou v Brně nastartovali spolupráci
se znojemskou SVŠE. Jsme rádi, že
jsme nalezli partnera se stejnou filosofií a kulturou jako máme my. Díky
naší shanghajské pobočce se naskýtá možnost porovnání evropského
a asijského prostředí ve všech firemních i obecných aspektech. Věřím, že
po skvělém letošním startu prvních
dvou stáží, kdy studenti dělají škole
výbornou reklamu, se nám tuto spolupráci povede rozvinout a rozšířit
do dalších zemí v rámci naší skupiny“.
- Městu Znojmu, které nám prostřednictvím svého úřadu bude pomáhat
při navazování kontaktů a spolupráce s firmami ve svých partnerských
městech, aby se studenti SVŠE
mohli zúčastnit praxí v těchto destinacích.
- spolupracujícím zahraničním vysokým školám (v současné době
SVŠE již kooperuje, resp. navazuje
spolupráci s univerzitami v Rakous-
ku, Rusku, Itálii, Maďarsku a na
Slovensku).
Jak již bylo výše uvedeno, tak se jedná o možnost zahraničních praxí pro
vybrané studenty SVŠE. Obecně platí, že ti studenti, kteří mají dobré znalosti a dobrý přístup ke studiu, budou
upřednostňováni ve výběru. Škola
stanovila tyto podmínky pro účast studentů na stážích:
- nezbytnou podmínkou je výborná
znalost příslušného cizího jazyka,
tzn. katedra cizích jazyků posuzuje
u každého zájemce jeho jazykové
schopnosti
-po kladném stanovisku katedry cizích jazyků vedení školy sestaví
„pořadník“ studentů, a to na základě studijního prospěchu za celou
dobu studia, mimoškolní aktivity
a dalších kritérií).
-studenti si dle stanoveného pořadí přednostně vybírají, v kterém
zahraničním podniku mají zájem
o praxi – tzn. nejšikovnější studenti
mají první právo výběru zahraniční
praxe.

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek:
SVŠE Znojmo mě příjemně překvapila
Pane hejtmane, přirozené centrum
univerzitního a vysokoškolského
života je pro Jihomoravský kraj samozřejmě v Brně. Ovšem před čtyřmi lety vznikla ve Znojmě Soukromá vysoká škola ekonomická a také
tady se začal rozvíjet akademický
I. čtvrtletí 2009  Číslo 2
život. Jaký je váš postoj k vysokému školství v kraji?
„Já samozřejmě podporuji, aby se
nejen město Brno, ale Jihomoravský
kraj vůbec stal centrem vědy, výzkumu a vysokého školství v ČR. Ono to
především bude stát na Brnu, to je sa-
Můžete se o tom přesvědčit sami.
Rádi vás mezi sebou přivítáme.
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc.
Rektor SVŠE Znojmo
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek navštívil znojemskou vysokou školu ještě jako předseda poslaneckého klubu. Jeho beseda se studenty byla bezprostřední a přínosná pro obě strany.
mozřejmé a nezastírejme si, že to tak
není. Je ale dobře, že už není jediným
městem, kde dnes na jižní Moravě
funguje vysoké školství. Znojmo je
toho dobrým příkladem.
Já jsem byl před časem při návštěvě
znojemské soukromé vysoké školy
velmi příjemně překvapen atmosférou
i podmínkami, které tu jsou pro studenty vytvářeny.
Jsme regionem, který je zárukou, že
mladí budou na svá studentská léta
velmi rádi vzpomínat. Což samozřejmě platí ve velké míře i o Znojmě.
Studenti tady navážou osobní kontakty a to jsou věci, které se určitě
i v budoucnu zúročí. Budou to lidé,
kteří se sem budou vracet, budou šířit
dobré jméno jižní Moravy a konkrétně města Znojma a Znojemska. A to
jsou záležitosti, které budou mít – ač
se to nezdá - v budoucnu samozřejmě
také důležitý efekt.“

Anketa
Proč jste si ke studiu vybrali právě
SVŠE Znojmo?
Jana VÁŇOVÁ
studentka III. ročníku, obor Účetnictví a finanční řízení podniku
„Chtěla jsem vždycky studovat ekonomický obor a zároveň jsem moc stála o to zůstat ve Znojmě. Obojí se mi
splnilo. SVŠE je určitě škola náročná.
U mě nebyla problémem matematika,
jako u některých kolegů, ale zabrat mi
dala makro a mikroekonomie. Ovšem
přístup pedagogů je tu hodně osobní,
vše záleží na domluvě a věci se řeší
bez stresu. I na kulturní a sportovní
akce, které se tu v hojné míře organizují, chodím často a ráda. Všichni
se vzájemně známe, je to příjemné.
– A budoucnost? Možná spojení manažerské práce a účetnictví, které mě
moc zajímá.“
Josef ILL
student II. ročníku, obor Marketing
a management
„Vyhovuje mi obor, který můžu studovat, zejména marketIng. Na této
škole nevím, co ve vztahu student –
pedagog znamená neosobní přístup.
Vyhovuje mi i řada možností, které
se nabízejí ve škole v oblasti kultury
i sportu. A zvlášť oceňuji možnost
setkat se i s politiky, např. v Harvartu
neformální setkání s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou nebo besedu
s Jiřím Paroubkem. Škola se nám snaží zajistit co nejvíce informací a dává
možnost udělat si vlastní názor. Chtěl
bych pokračovat dál v magisterském
studiu. Nejraději zase ve Znojmě.“
DNY OTEVŘENÝCH
DVEŘÍ
úterý 17. února 2009
čtvrtek 23. dubna 2009
Začátek vždy v 9:00, 10:00 a 11:00 hodin.
2/
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz
Starosta města Znojma Ing. Petr Nezveda:
Město a vysoká škola stojí o vzájemnou spolupráci
Na úvod dovolte, pane starosto,
abychom mohli trochu nahlédnout
do vašeho soukromí. Studium na
vysoké škole je určitě období, na
které člověk s nostalgií vzpomíná.
Platí to i u vás?
Já jsem studoval v Brně, Fakultu elektrotechnickou VUT, obor mikroelektronika. Nejraději vzpomínám na to,
když jsem byl na praxi a dělal diplomku v Tesle Rožnov. Samozřejmě i na
zábavu, ale neměli jsme takovou dobrou partu jaká byla na znojemském
gymplu.
Kdybyste si mohl znovu vybrat profesní zaměření, měnil byste?
To nevím. Já jsem dokončil studia
v roce 1990, to znamená těsně po
revoluci a tím 89. rokem se strašně
moc věcí změnilo, samozřejmě i můj
pohled na svět. Takže bych přemýšlel
a nevím, jestli bych si vybral to stejné.
Nejen kvůli uplatnění, ale i vzhledem
k možnostem, které současná společnost nabízí.
Jednou z takových možností je
i fakt, že ve Znojmě vznikla, funguje a dobře si vede vysoká škola. Pro
Znojmo je to jistě prestižní záležitost. Město je navíc partner školy.
Co si pod tím lze představit?
My jsme navázali na to, co začalo
předchozí vedení radnice ve spolupráci s vysokou školou, která tehdy vznikala. Hodně v tom určitě udělal dnešní
místostarosta Pavel Balík. Co se týče
onoho hlavního partnerství, to obnáší
samozřejmě jak materiální podporu,
tak jistou neformální morální podporu. A nevím, která je v té které chvíli prioritní. Myslím však, že obojí je
důležité. V tom prvním případě město
poskytuje peníze a pronajímá, myslím si, za velmi výhodných podmínek
prostory v budově na Loucké ulici
v bývalé základní škole. A kromě toho
se snažíme komunikovat a spolupracovat s vedením školy.
Taková spolupráce by mohla a měla
být oboustranně výhodná…
S vedením SVŠE Znojmo jsem se
před nedávnem dohodli, že se budeme
každý měsíc pravidelně setkávat. Jde
o to, abychom se informovali o aktuálních potřebách školy a o aktuálních
možnostech spolupráce. A to hlavně
o té méně formální spolupráci, než je
právě finanční příspěvek z rozpočtu.
Myslím si, že škola má pro nás velký
potenciál v mnoha ohledech. V prvé
řadě – vždycky je dobře, aby ve městě
byla vysoká škola, protože se tam koncentrují chytří mladí lidé, vzdělaní, je
velká šance, že zde potom zůstanou.
Že se začne měnit ten trend, který fungoval celá dlouhá desetiletí, že mladí
lidé odešli po studiu na střední škole
ve Znojmě na vysokou školu a pak už
se v mnoha případech nevrátili. Určitě
má existence vysoké školy také velký
vliv na postupné zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, neboť Znojmo pa-
tří mezi regiony s nejméně vzdělaným
obyvatelstvem.
Vysoká škola rozšiřuje i možnosti
zahraničních stáží, které chce svým
studentům nabízet. Město Znojmo
má řadu partnerských měst ve státech Evropské unie. Bylo by možné
spolupracovat i v tomto ohledu?
Určitě by bylo možné navázat spolupráci. Ale není to otázka krátkodobá,
každý krok ve spolupráci s partnerskými městy vždycky stojí značné
úsilí a bohužel i moc času. Ale je to
určitě zajímavý námět.
Vedení SVŠE Znojmo bude usilovat
v nejbližší době o akreditaci magisterského stupně studia. Bude mít
podporu města?
Zcela jistě. Co nevidět budeme v orgánech města rozhodovat o garanci co
se týče například prostor a další podpory ze strany města v tomto případě.
Z vašich předcházejících slov je,
pane starosto, zřejmé, že byste velmi rád ve Znojmě uvítal další mladé
lidi, další studenty vysoké školy. Co
jim můžete slíbit?
Znojmo je krásné město, je to perla jižní Moravy i České republiky
do značné míry neobjevená. Je tady
krásné prostředí, myslím si, že je tady
ještě ve srovnání s jinými lokalitami
poměrný klid. Je zde krásné okolí.
Z centra města jste za pět minut v přírodě, v Národním parku Podyjí, takže
i pro sport i využití volného času je
to nádhera. Faktem je, že málokde třeba v Brně, v Praze a v dalších univerzitních městech - se můžete jít učit
do přírody, aniž by člověk musel jet
někam autem nebo vlakem. Znojmo
vás uvítá velmi srdečně a vlídně.
Děkujeme za rozhovor.

I. čtvrtletí 2009
Na třílůžkovém pokoji
zaplatí student 100 Kč měsíčně
Na dvoulůžáku si připlatí jen o málo
Od letošního akademického roku
připravilo vedení Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo pro
mimoznojemské studenty příjemné překvapení. Většinou totiž platí
studenti nejvíc peněz za ubytování.
Mimořádná finanční nabídka pro
Jaké jsou tedy ceny bydlení na
vysokoškolské koleji ve Znojmě
v ulici Na Kolbišti?
Studenti prezenční formy, kteří jsou
ubytováni na vysokoškolské koleji (cca 10 minut od budovy školy)
platí:
• 100 Kč měsíčně za ubytování ve třílůžkových pokojích (po odečtení ubytovacího stipendia)
• 450 Kč měsíčně za ubytování ve dvoulůžkových
pokojích (po odečtení ubytovacího stipendia)
Tuto cenu bude škola garantovat studentům po celou
dobu bakalářského studia.
ubytování na moderní a nové vysokoškolské koleji tenhle předpoklad
staví zcela na hlavu.
Potvrzuje to i student druhého ročníku studijního oboru marketing
a management Jan Raabe:
„Jsem z Trutnova a SVŠE byla jediná
škola, kam jsem poslal přihlášku. Vyhovoval mi totiž obor, který nabízela
a který jsem chtěl studovat. Přijímací řízení jsem zvládl a musím říct, že
studium naplnilo mé představy. Výuka je příjemná, není odtažitá, známe
se navzájem a také přednášející k nám
přistupují jako k individualitám. Navíc je velmi bohatý také mimoškolní
život, každý si může vybrat, pokud
má zájem. A bydlení na kolejích? Je
pěkné, nově zrekonstruované, kousek
od školy. Ceny navíc velmi přijatelné.
To se studentovi vždycky hodí. Líbí se
mi i město Znojmo a jeho atmosféra.“
Jak lze i v dnešní době
k takové sumě dojít?
Běžná cena třílůžkového pokoje
činí 1 400 Kč (včetně připojení na
internet). Mimoznojemští studenti
obdrží příspěvek:
a. od vysoké školy - 650 Kč
b. od státu (ubytovací stipendium)
- 650 Kč
Konečná cena 100 Kč
Běžná cena dvoulůžkového pokoje
činí 1 750 Kč (včetně připojení na
internet). Mimoznojemští studenti
obdrží příspěvek:
a. od vysoké školy - 650 Kč
b. od státu (ubytovací stipendium)
- 650 Kč
Konečná cena 450 Kč
Studenti, kteří budou bydlet v jednolůžkových pokojích a v soukromí,
mají nárok na ubytovací stipendium
(650 Kč), ale již neobdrží příspěvek
od vysoké školy.

Prorektor Ing. Pavel Štohl:
Vybudovat prestižní vysokou školu je náš cíl
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo si za dobu své existence vybudovala image školy, která je zároveň náročná a zároveň si zakládá na své
přívětivé tváři, kterou nastavuje studentům.
To jsou pozitiva, jež oceňují bývalí i současní studenti. Náročnost je zárukou úspěchu absolventů při přijímacích zkouškách na magisterský typ
studia a samozřejmě i úspěchu v praxi. Rodinná atmosféra ve škole zase
pomáhá překonat bariéry mezi studenty a pedagogy, vychází vstříc všem,
kteří se potýkají s nějakým problémem. A že drobné starosti se mohou vyskytnout, je jasné. I vyučující, jejichž kmenovými školami jsou např. Vysoká škola ekonomická Praha nebo Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, oceňují přístup vedení SVŠE ke studentům.
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo je mladá škola. Dospět jí
v mnoha ohledech pomáhá prorektor pro studijní a pedagogickou činnost
Ing. Pavel Štohl. O čem vlastně přemýšlí člověk, který si vzal na svá bedra
velkou odpovědnost?
Pane prorektore, spíte dobře? A je
znojemská vysoká škola vaším realizovaným snem?
Vybudování prestižní vysoké školy
ve Znojmě je opravdu mým cílem,
který se postupně snažíme s kolegy
realizovat. Chtěli bychom, aby se
naše vysoká škola stala vyhledávanou
vzdělávací institucí, kam se budou
hlásit nejšikovnější studenti z celé republiky.
A pokud se jedná o to, zda dobře spím,
tak našt ěstí ano. Starosti s budováním
školy jsou sice poměrně značné, ale
jsou kompenzovány dosaženými výsledky školy a navíc si pravidelným
kontaktem s našimi studenty „prodlužuji“ krásný vysokoškolský život.
Říká se, že splněné sny někdy přinášejí rozčarování. To určitě není váš
případ.
Jsem zatím velmi spokojen s tím, jak
se nám za necelé čtyři roky povedlo
školu vybudovat. Škola má téměř 700
studentů a jejich znalosti jsou opravdu dobré. Takže o rozčarování určitě
nemůže být vůbec řeč. Ale na druhou
stranu si samozřejmě uvědomuji, že je
před námi ještě spousta práce. Jako jeden z hlavních úkolů vidím například
to, abychom přesvědčili studenty i ze
vzdálenějších regionů, že i když jsme
mladá soukromá škola, tak úroveň výuky je zde velmi dobrá a nemusí mít
obavy na naší škole studovat.
SVŠE se v žádném případě nesnaží
jen šlapat na paty soukromým i veřejným vysokým školám. Hledá si
svoje cesty a snaží se nabízet i nadstandardní servis.
Máte pravdu, zaměřujeme se na
konkrétní pomoc konkrétním lidem
při zvládání požadovaných znalostí.
Vůbec to neznamená, že jsme benevolentní, to by valná většina našich prvních absolventů neuspěla při
zkouškách na vyšší typ studia. Jsme
nároční, ale nebráníme se v žádném
případě tomu, abychom pomohli studentovi v nesnázích osvojit si učivo.
Domlouváme se na mimořádných
konzultacích, doučování apod. To je,
myslím, velké plus.
Jste školou soukromou, to znamená, že studenti platí školné. Není to
občas bariéra, která jim brání přihlásit se na SVŠE?
Samozřejmě se na soukromé vysoké
škola hradí školné – u nás činí 16 000
Kč za semestr. Stát nám finančně nepřispívá na provoz žádnou částkou,
škola musí všechno platit ze svých
prostředků.
Vezměme tohle mínus ale z trochu ji-
Slavnostní zahájení soutěže MÁ DÁTI - DAL v aule SVŠE na Loucké ulici ve Znojmě.
ného pohledu: pro studenty z našeho
regionu je nutnost platit školné „kompenzována“ úsporou peněz, které by
jinak při studiu mimo své bydliště
zaplatili za dopravu, ubytování, jídlo
mimo rodinu. Pro studenty ze vzdálenějších oblastí jsme vytvořili podmínky, nad kterými nelze jen mávnout
rukou. Ubytování na moderních kolejích za 100 Kč, respektive 450 Kč
(viz samostatný článek) – to je přece
velká pomoc.
Školné lze navíc od nového akademického roku hradit v měsíčních
splátkách. Myslím, že tato možnost
bude pro mnohé uchazeče výhodná.
Navíc je třeba vzít v úvahu, že SVŠE
velmi výrazně podporuje vynikající
studenty. Předně jsme zvýšili částku prospěchovým stipendií až na
10 000 Kč ročně. Nabízíme navíc
také zdarma zahraniční stáže v Evropě
i mimo Evropu. Například třítýdenní
stáž v Číně, o které se mohou čtenáři
více dozvědět ze samostatné reportáže, přijde školu na 40 000 Kč.
Při rozhovorech se studenty jsme
často slyšeli postesknutí – rádi by
pokračovali v magisterském stupni
studia právě ve Znojmě.
To je další krok, na kterém intenzivně pracujeme. Zatím magisterské
studium nemůžeme nabídnout, ale
věříme, že brzo se situace změní. Žádost o akreditaci byla právě na Ministerstvo školství podána. Její udělení
bude pro nás završením dlouhodobého úsilí, podpořeného, jak říkáte, také
velkým zájmem studentů.
Důraz na bohatý mimoškolní život je všude patrný. Avšak hledáte
i nové talenty v jednom z vašich
hlavních studijních oborů – v účetnictví. Důkazem je soutěž Má dáti
– dal.
Ano, letos pořádáme už třetí ročník
soutěže nejlepších studentů tohoto oboru na středních školách z celé
republiky. Činíme tak ve spolupráci
s Obchodní akademií Znojmo a s Institutem svazu účetních Praha, který je
odborným garantem.
Upřímně řečeno, není to pro nás jen
nezištná záležitost. Někteří úspěšní
absolventi z minulých ročníků studují
teď na SVŠE. Těm, kteří splní určitá
kritéria, totiž nabízíme možnost nastoupit k nám bez přijímacího řízení.
Soutěž si získala velmi dobré jméno,
vloni přijelo na 170 účastníků. Vítězové si odvezli notebook, fotoaparát,
DVD přehrávač.
Pro vás osobně ale může být tato
soutěž i jakousi prověrkou toho, co
se žáci středních škol naučili z učebnic, které jsou vaším dílem.
To je pravda. Jsem autorem učebnic
Účetnictví pro střední školy a veřejnost.
Jste jako vždycky příliš skromný.
Dodám tedy, že ve sborníku z Pedagogické konference Vysoké školy
ekonomické Praha ze závěru loňského roku byly zveřejněny i výsledky
ankety mezi vyučujícími středních
škol. Odpovídali na otázku, jakou
odbornou literaturu používají ve
výuce účetnictví…
… je to tak. Když už mě k tomu nutíte, musím říci, že ze 115 dotázaných
učitelů více než 80 % uvedlo, že moje
publikace používá ve výuce jako hlavní učebnice a jsou s nimi spokojeni.
(Pozn. autora: učebnice P. Štohla jsou
ve sborníku VŠE Praha prezentovány
jako velmi dobré až výborné, srozumitelné, přehledné, které jsou každoročně aktualizované).
Možná si někteří letošní maturanti
po přečtení tohoto rozhovoru řeknou, že by třeba nebylo od věci dozvědět se o Soukromé vysoké škole
ekonomické Znojmo ještě něco víc.
Dostanou tu možnost?
Zcela jistě. Přesvědčit se o tom, jak to
na naší škole funguje, nasát její atmosféru, projít se učebnami, prohlédnout
si koleje, ale také pohovořit s vyučujícími – to všechno bude možné
v průběhu dnů otevřených dveří, které
chystáme na 17. února a 23. dubna.
Zveme všechny, které zaujala třeba jen
část z toho, co tu bylo řečeno. Rádi je
budeme informovat osobně, vzájemná
lidská setkání skutečně preferujeme.
Anonymita u nás nemá místo.

I. čtvrtletí 2009
Jak Jarda Hvězda putoval na Východ

Trochu neuspořádané zápisky o studijní stáži v Šanghaji
Osoby:
h Jaroslav Hvězda, student III. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, obor Účetnictví
a finanční řízení podniku
h Tomáš Kopic, ředitel pobočky
švýcarské firmy Ammann v Šanghaji
h Gabriela Kopicová, manželka
Tomáše Kopici, která během stáže
přijala do svého domu, v němž se
stará o své dvě malé děti, také Jaroslava Hvězdu
Místo: Šanghaj, Čína
Čas: Od 1. do 19. prosince 2008
Děj:
h Letěl jsem z Vídně do Amsterodamu a pak do Šanghaje.
Takhle daleko jsem nikdy nebyl, těch
skoro jedenáct hodin v letadle bylo
dlouhých a s mou větší postavou to
nebylo zrovna jednoduché.
Na letišti na mě čekal řidič firmy s cedulkou. Neuměl moc anglicky, takže
jsme se hůř domluvili. Zavezl mě do
firmy a tam jsem se seznámil s Tomášem Kopicem. Byl velmi příjemný
a vstřícný. Stejně jako jeho žena Gabriela. Bylo to fajn, strávil jsem celý
čas u nich v rodině, bydlel jsem u nich
v domku.
h Tomáš Kopic závod přímo řídí,
je tam už asi rok a půl.
V Šanghaji má švýcarská firma Ammann takový menší montážní závod
a vyrábí tam obalovny asfaltu.
Provoz firmy Ammann má na čtyři
desítky zaměstnanců. Montují obalovny asfaltu, jak jsem už řekl. Díly,
Pozn.:
AMMANN GROUP
Ammann je švýcarská rodinná společnost
s dlouholetou a úspěšnou tradicí. Byla založena již v roce 1869 a dnes je vedoucím
dodavatelem strojů, systémů a služeb pro
stavební průmysl. Působí v Evropě a na
vybraných trzích v Asii, Austrálii a Severní
Americe. Zaměstnává více než 2 800 lidí.
konkrétně ty nejkomplikovanější části, přivážejí z Evropy, něco nakupují
od dodavatelů v Asii a menší části si
vyrábějí sami.
Měl jsem možnost si prohlédnout, jak
vše funguje nejen v závodě. Ale i jak
to vypadá v Šanghaji ve městě. Rozhodně je to zajímavé místo.
h Co jsem dělal já, jak jsem se
uplatnil?
Samozřejmě jsem pozoroval provoz
a práci kolem sebe. Přitom jsem si
stačil posbírat materiály pro bakalářskou práci. Původně měl být tématem
dlouhodobý majetek. Ale dohodli
jsme se na změně – pokusil bych se
srovnat, jak to funguje v čínské pobočce Amannu a jak v pobočce, která
je u nás v České republice v Ústí nad
Metují. Takže musím navštívit i tento
závod a pokusit se získat tam potřebná
fakta. A pak už bych se do toho měl
pustit. S plným nasazením.
h O své profesní budoucnosti nemám ještě úplně vyhraněnou
představu.
Chtěl bych rozhodně pokračovat
v magisterském studiu. Uvidíme, jak
to všechno dopadne. Ukončit teď bakalářské studium na SVŠE, to je primární cíl.
h Kdybych se měl znovu rozhodovat – jet či nejet – neváhal bych.
Ono rozhodně velmi záleží na tom,
jak vás při absolvování stáže v podniku přijmou. Jak se vám otevřou,
jak s vámi jednají, jak vám vycházejí
vstříc, jaké informace jsou vám ochotni a schopni dát.
Tomáš Kopic byl v tomto smyslu velmi vstřícný, mohl jsem si cokoli ofotit,
vyfotit, kohokoli se na cokoli zeptat.
Já jsem hlavně spolupracoval s finančním ředitelem, od něho jsem se snažil
vytěžit co nejvíce informací, o nichž
jsem si myslel, že je budu potřebovat.
Byl to Číňan, jako většina z asi patnácti administrativních zaměstnanců.
Mezi pracovníky jsou taky asi čtyři
Němci a Tomáš jako šéf. Komunikují
mezi sebou v angličtině, takže nebyl
problém se s nimi domluvit. S dělníky
už by to šlo hůř. Ti mluví jen čínsky,
s těmi bych se nedomluvil.
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz
toho, abychom riskovali nějaké zdravotní problémy.
Doma u Kopiců vařila většinou jejich
čínská hospodyně. Byla to často rýže
a k tomu zelenina a troška kuřecího
masa, lehké jídlo, ale fajn. Tlustého
Číňana jsem nikde nepotkal, abych
řekl pravdu. Snad jen ti mladší jsou
trošku naducanější, asi už se na nich
podepisuje MacDonald.
h Jaký je v Číně systém školství?
– Do toho se mi nepodařilo proniknout
a ani jsem se zvlášť nesnažil. Pozoroval jsem jen, jak to chodí u Kopiců.
Tříletá Julie chodila do mezinárodní školky s angličtinou a se základy
čínštiny a v kuchyni visel diplom
„student týdne“. Jeden večer probírali
rodiče její hodnocení ze školky, je to
jistě jiný systém než u nás.
h Vánoce jsem už prožil v kruhu
rodiny.
h Přínos?
Jestli to nějaký byl? Ale určitě! Když
pominu jazykové i odborné záležitosti, možnost podívat se do Číny byla
super... Vidět všechno na vlastní oči.
I když Šanghaj není v žádném případě
typická Čína
/3
h Stáž kdekoli bych spolužákům
doporučil.
Podívat se někam je jedině dobře,
přivezete si spoustu zajímavých informací o zemi, lidech, ale i nové znalosti z oboru. O tom, jak to funguje
v mezinárodní firmě, jak je všechno
organizované.
h Chtěl bych velmi poděkovat vedení školy za možnost podívat se
do světa.
A taky chci poděkovat manželům Kopicovým za to, že na tři týdny oželeli
své soukromí, poskytli mi střechu nad
hlavou. Tomášovi děkuji i za čas, který mi věnoval ve firmě. Budu se snažit, abych své nové znalosti opravdu
zúročil.

První státní závěrečné zkoušky
…. a dobrá zpráva pro nové studenty
Jak je obecně známo, vysokoškolské studium je zakončeno státní
závěrečnou zkouškou a obhajobou
bakalářské práce. V červnu loňského roku se první státní závěrečné
zkoušky konaly i na SVŠE Znojmo.
zvládat přípravu na jednotlivé předměty, naráží na problém týkající se
samotné šíře látky. S tím se vypořádávají lépe ti, kteří jsou schopni
prokázat určitý nadhled umožňující
v širších okruzích presentovat významnější poznatky a souvislosti, se
schopností potlačit méně významné
jednotlivosti spíše informačního či
doplňujícího charakteru. U státních
zkoušek se často stává, že student
zahlcený nastudovanými poznatky
se ve zkušebním okruhu „ztratí“.
Nicméně průběh potěšil nejen domácí pedagogy, ale příznivé hodnocení bylo slyšet i z úst zástupců
jiných škol. Všeobecná shoda panovala v tom, že úroveň prvních
státních závěrečných zkoušek
byla plně srovnatelná s obdobnými zkouškami na veřejnoprávních
vysokých školách.
Zkoušky z mikroekonomie a makroekonomie
konané v průběhu studia
budou uznávány u státnic
h Šanghaj je obrovské město, přes
dvacet miliónů lidí.
Je to prostě světové velkoměsto střižené podle evropského stylu. Já jsem
Znojmák, takže to byl úplně jiný svět.
Je to civilizované město, ze kterého
chtějí Číňané udělat jedno ze světových center.
Jak říkal Tomáš, ještě před necelými dvěma lety se mohli lidé v centru
procházet úzkými uličkami s atmosférou starých časů. Ty ale rychle mizí
a ustupují moderní a supermoderní
výstavbě. Dědictví předků je v tomto
smyslu moc netrápí. Pokud se chcete
pokochat starou čínskou architekturou, je tu k vidění v podstatě jen staré město, které je vlastně určeno pro
turisty. Tam se setkáte se stavbami
s pagodami, stupňovitými střechami,
prostě s typickými starými východními budovami.
h Sám jsem zpočátku nevěděl, jak
všechno funguje.
Tomáš mi jeden den ukázal všechno,
až po finální produkt, který montují.
Jde o stroje, které dělají povrch komunikací, po kterém se jezdí. O tento
produkt je v této části světa samozřejmě zájem. Vyrábějí dvě až tři soupravy měsíčně. Zejména pro Asii, Rusko,
Austrálii.
h Pokud jde o moji angličtinu, ze
začátku jsem se musel trošku
rozpovídat, ale pak to bylo super
takhle si „pokecat“.
Byl jsem často s šestadvacetiletým
kolegou z Německa, bral mě sebou
ven, na večeře, občas jsme se setkávali s jeho kamarády. Popovídali jsme si
anglicky, bylo to moc fajn.
A pak jsem si vlastně vyzkoušel i tu
obchodní angličtinu při rozhovorech
s finančním ředitelem. Začátek byl
krušnější, ale člověk se do toho dostane a je dobré vyzkoušet si používaní
různých odborných výrazů a formulace myšlenek. Bylo to velmi zajímavé
a užitečné. Vyjet někam na delší čas
znamená určitě zlepšit se v komunikaci v cizím jazyce opravdu hodně.
h Večer jsme chodili po jedné
z hlavních ulic plné restaurací
s nabídkou různých světových
kuchyní.
Chutnala mi třeba indická. Potkávali
jsme tam Andyho kamarády, Australany, Afričany, Indonésany, prostě lidi
z celého světa. Německá menšina je
tam údajně největší, žije tam na dvacet tisíc příslušníků této národnosti.
Andy žije v Šanghaji už rok a půl, takže věděl, kam mě zavést, do kterých
restauračních podniků se dá zajít bez
Na základě rozhodnutí vedení školy
byli o účast ve zkušebních komisích
požádáni i významní odborníci a pedagogové jiných vysokých škol (VŠE
Praha, UTB ve Zlíně, MZLU v Brně,
MU v Brně). Zástupci těchto škol
rovněž vykonávali u obou studijních
oborů funkci předsedy. Před státní
zkouškou panovala tradičně nervozita
u studentů, ale je nutno zdůraznit, že
do jisté míry se vyskytla i u pedagogů SVŠE. Důvody byly prosté. Státní
zkouška byla obsáhlá a skládala se ze
Průběh zkoušek vyhodnocovalo velmi zodpovědně vedení školy i akademická rada a po diskusi se dospěli
ke shodě v dílčí úpravě. Jejím cílem
je vytvořit u SZZ ještě větší prostor
pro presentaci vlastních znalostí
a přístupů studentů. Posílí se prostor
pro presentaci a obhajobu bakalářské práce. Naopak státní zkouška
z ekonomie se časově předsouvá
již do průběhu studia. Zkoušky
z mikroekonomie a makroekonomie, které tvoří obecný základ studia v 1. ročníku, budou povýšeny
na státní zkoušku. Jedná se o pra-
Prorektoři (zleva) Kamil Fuchs a Pavel Štohl poblahopřáli bezprostředně po státních závěrečných zkouškách prvním absolventům.
tří částí – obhajoby bakalářské práce,
obecné části tvořené předměty mikroekonomie a makroekonomie a odborné části tvořené předměty oborově
profilujícími.
Tím představuji novou situaci, ve
které se studenti ocitají. Obecně platí, že mnozí z těch, kteří jsou schopni
xi, kterou uplatňuje řada škol, kde
rovněž SZZ z ekonomie probíhají
v časovém předstihu obhajob bakalářských prací.
Prof. PhDr. Kamil Fuchs, CSc.
prorektor SVŠE Znojmo 
4/
ZNOJEMSKÉ AKADEMICKÉ LISTY - www.svse.cz
Kdo stojí za katedrou
Pro studenty není zdaleka důležité jen to, jaký obor nebo předmět
zrovna studují. Kvalitu výuky samozřejmě v rozhodující míře ovlivňuje pedagogický sbor. SVŠE Znojmo už od svého vzniku právě tento
fakt akcentuje a vybírá pro své studenty ty nejlepší pedagogy.
Patří mezi ně také děkanka Fakulty
regionálního rozvoje a mezinárodních
studií Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity Brno prof. Iva Živělová,
prof. Jindřich Klůfa z Vysoké školy
ekonomické Praha a prof. Ing. Václav
Vybíhal, CSc.
Prof. Ing. Iva Živělová, CSc.
Paní
profesorko, čemu
vyučujete na
SVŠE Znojmo?
Ve
Znojmě
učím podnikovou ekonomiku
a finance podniku. Snažím
se tuto problematiku vykládat spíš z toho praktického hlediska, abych je nezahlcovala jen
suchou teorií, ale přiblížila jim praxi
a život.
Jak hodnotíte studenty ve Znojmě? Vy máte samozřejmě srovnání
s frekventanty své mateřské univerzity v Brně.
Musím říct, že se mi tady velice líbí.
Studenti se mi jeví jako aktivní, se zájmem o studium. Ve srovnání s těmi
brněnskými opravdu chodí na přednášky, chodí do výuky, prostě zdá se,
že se tolik nerozptylují jako jejich kolegové v Brně.
Ono je to možná dáno tím, že škola
není tak anonymní. Myslím, že ono
rodinnější prostředí, o kterém se tu
nejen mluví, má v této škole rozhodně
na výuku pozitivní vliv.
Co byste vzkázala těm, kteří se
v těchto měsících budou rozhodovat
o svém dalším studiu, budou zvažovat obory a vybírat školy?
Rozhodně bych řekla, že pokud jim
vyhovuje některý z oborů, které nabízí SVŠE a jsou na vážkách mezi
znojemskou školou a některou větší
třeba i veřejnou školou, nemusí mít
ze Znojma obavy. Nemusí se bát toho,
že by šlo o nějakou regionální školu.
Skutečně si myslím, že svojí úrovní je
srovnatelná i s veřejnými univerzitami.
Prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc.
S nabídkou vyučovat na SVŠE ve
Znojmě přišel můj kolega z VŠE.
Nabídku jsem přijal na základě jeho
doporučení.
Pedagogické činnosti se věnuji 34 let.
Absolvoval jsem MFF UK v Praze,
můj obor je pravděpodobnost a matematická statistika. Původně jsem učil
statistiku na VŠZ v Praze (nyní ČZU),
nyní učím matematiku na VŠE v Praze.
Proč jste přijal nabídku vyučovat
na SVŠE Znojmo?
- to jsou paradoxy
Studenti jsou všude stejní. Pokud jde
o znalosti matematiky, látka na sebe
navazuje, takže dost závisí na úrovni znalostí ze střední školy. V tomto
smyslu jsou asi lépe vybaveni studenti
VŠE, ale je to individuální.
Obavy z matematiky kolují mezi
potenciálními studenty SVŠE Znojmo velmi často. Jsou opodstatněné?
Matematika na SVŠE ve Znojmě není
zdaleka ten nejdůležitější předmět, od
studentů se neočekává „matematické
myšlení“. Jde o to zvládnout základní
postupy, které jsou mechanické a které se může v zásadě naučit každý student. Myslím, že obavy potenciálních
studentů jsou neopodstatněné.
Na SVŠE Znojmo přednáší
předměty Daně
a Mzdová propedeutika, autor úspěšných
odborných publikací, dlouholetý
zkušební komisař
ISÚ Praha.
Víme o Vás, že jste pro SVŠE Znojmo „vytvořil“ nový studijní obor
„Mzdové účetnictví, daně a personalistika“, který nelze studovat
na žádné jiné vysoké škole v ČR.
Zkuste prosím čtenářům tento obor
stručně představit?
Obor „Mzdové účetnictví, daně a personalistika“ patří mezi ekonomické
obory, po nichž je v praxi evidentní
společenská poptávka. Na SVŠE ve
Znojmě studenti mají možnost získat
v tomto oboru teoretické poznatky
z oblasti mezd a platů, úspěšně se orientovat v daňové problematice. Nedílnou součástí programu studia je i personalistika a další předměty společné
i pro ostatní obory studia.
Obor je určen zejména pro zájemce
o výkon funkcí mzdových účetních
a personalistů v podnikatelském sektoru s využitím znalostí i v sektoru
veřejném.
Perspektivu oboru lze spatřovat i v situaci na trhu, kde narůstá poptávka po
účetních a zejména mzdových účetních. Náročnost této profese si vyžaduje i perfektní odbornou přípravu.
V tomto směru má SVŠE konkurenční výhodu, neboť poptávka po tomto
oboru i v obdobích krizového vývoje
ekonomiky bude narůstat.
Na SVŠE Znojmo nejen vyučujete,
ale také jste byl u státních závěrečných zkoušek. Můžete prosím zhodnotit znalosti studentů znojemské
vysoké školy?
Pane profesore, jak dlouho se věnujete pedagogické činnosti? Jaký je
váš obor?
SVŠE Znojmo má pobočku v Praze
Jsou nějaké rozdíly mezi studenty
na VŠE a studenty znojemské vysoké školy?
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Znalosti studentů SVŠE Znojmo v oblasti podnikové ekonomiky, účetnictví
a daní u státních bakalářských zkoušek mě velmi příjemně překvapily.
V tomto směru, podle mého soudu, se
jejich znalosti vyrovnaly a v mnohém
převýšily znalosti studentů na některých veřejných vysokých školách.
Je to především zásluhou kvalitního
profesorského sboru, v němž působí
významní profesoři a uznávaní odborníci z daných oborů. 
I. čtvrtletí 2009
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, studijní středisko
Praha. Tak zní název pobočky,
kterou zřídila znojemská vysoká
škola rok po svém založení v akademickém roce 2006/2007 v hlavním městě. Může se to jevit jako
paradox - ve valné většině případů tomu přece bývá naopak - ale
je to tak.
Pobočka nabízí výhradně bakalářský
studijní obor Účetnictví a finanční
řízení podniku, a to kombinovanou
formu studia. Adresa studijního
střediska je prestižní. Nachází se
přímo v centru Prahy v Hybernské
ulici, takže vynikající dopravní spojení je zaručeno.
Znalosti předává studentům na dvacet vyučujících, jedním z nich je
i docent Luboš Marek, který na naší
škole vyučuje matematiku, statistiku
a informatiku a který je
zároveň vedoucím katedry statistiky na VŠE
Praha.
Docent Marek hodnotí své studenty
takto:
„Zejména matematika v prvním
ročníku je pro studenty „těžkým
oříškem“. Na druhé straně je třeba
říci, že na všech studentech je patrná velká snaha se i s těmito pro ně
těžkými předměty zdárně vypořádat,
což se mimo jiné projevuje i velkým
zájmem o konzultace. Zkušenosti
z prvních tří let studia ukazují, že
při pečlivé domácí přípravě i tyto
předměty studenti nakonec zdárně
zvládnou.“
Ve třech ročnících studuje nyní na
170 lidí. Sedmatřicet studentů se
chystá v letošním roce studium dokončit a získat bakalářský titul. Pobočka se tedy na červen připravuje
na první státní zkoušky. Promoce se
však uskuteční počátkem července v prostorách Městského divadla
Znojmo a bude společná se znojemskými absolventy.
Při přípravě oboru Účetnictví a finanční řízení podniku zřizovatel
spolupracoval s Institutem svazu
účetních, a.s. a tento studijní obor
je vystavěn ve výrazné shodě se
Systémem certifikace a vzdělávání účetních. Studenti mohou během
standardní doby studia složit zkoušky předepsané ISÚ, a.s. a získat tak
nejen bakalářský titul, ale také profesní certifikát (Certifikovaný účetní) – ostatně stejně jako studenti ve
Znojmě. Tento certifikát představuje vysokou kvalifikaci odpovídající
mezinárodním vzdělávacím standardům v oblasti účetnictví. 
Trenér plavecké reprezentace ČR Jiří Kyněra:
Bedlivě sleduji pokroky znojemské vysoké školy
Jiří Kyněra, trenér reprezentačního týmu plavání České republiky,
už dovedl k titulům mistrů Evropy
i účasti na světových šampionátech
a olympijských hrách řadu mladých
lidí především ze Znojma.
Je totiž rodilý
Znojmák a jeho
vztah ke Znojmu
i k mladým lidem předznamenal před lety samozřejmě i jeho
podporu
úsilí
založit ve městě
vysokou školu.
Jak jste vnímal snahu založit ve
Znojmě vysokou školu?
Je dobře, že byla ve Znojmě založena
SVŠE, kde mají možnost studovat nejen Znojmáci. Je to jedna z možností
i pro některé sportovce, kteří se u nás
připravují a trénují tu.V příštím roce
této možnosti spojit vzdělání a sport
využije i jedna naše plavkyně, která
v současné době reprezentuje Slovensko.
Snahu o založení vysoké školy ve
Znojmě jsem vnímal velmi intenzivně, protože mě při zakládání oslovil
osobně Ing. Pavel Štohl. Podařilo se
nám najít spřízněnou osobu v podobě současné děkanky prof. Stávkové
z Mendelovy zemědělské a lesnické
univerzity v Brně a ta výrazně pomohla při organizaci a spuštění školy.
Zajímáte se i nadále o to, jak škola
funguje?
Přehled o zázemí a nabídce této školy
mám, protože sleduji její činnost, pokroky, které jsou nesporné.
Všem studentům i jejich pedagogům
přeji hodně nadšení, pohody a úspěchu v práci a ve studiu.
A jaké úkoly stojí aktuálně před trenérem naší plavecké reprezentace?
Především mě čeká příprava reprezentantů na letošní mistrovství světa
v Římě. Předcházet tomu bude několik zahraničních soustředění a mezinárodních závodů, konstatuje Jiří
Kyněra.

Člen akademické rady SVŠE Znojmo Ing. Pavel Vajčner, generální ředitel Znovínu Znojmo:
Vysoká škola zvyšuje renomé Znojma
Začátek roku je pro mnohé obdobím bilancování. Jaký byl pro vás
uplynulý rok?
Rok 2008 byl pro vinaře úspěšný.
Byla velmi dobrá úroda a z ročníku
očekáváme velmi aromatická bílá
vína jako Sauvignon, Tramín, Pálavu.
Co se týče prodeje vína, byl rok velmi úspěšný. Stoupající spotřeba vína
a zaměření na odrůdová bílá vína,
spojená s turistickým programem přináší ovoce.
Znovín je jedním z hlavních nositelů turismu na Znojemsku. K nejvýznamnějším cílům patří Šobes
a Křížový sklep v Příměticích.
Proč?
Jde o dlouhodobou soustavnou cílenou propagaci viniční tratě Šobes. Její
mimořádná poloha v Národním parku
Podyjí podložená kvalitou je podmínkou. Křížový sklep je jako křížový
opravdu unikátní stavba. Navíc v tomto sklepě se vínům opravdu daří.
Také bývalý premonstrátský klášter
Louka ve Znojmě je dnes spojován
právě se Znovínem. Co tu nabízíte,
respektive co chystáte nového?
V Louckém klášteře ve Znojmě –
v jeho přízemních dvou patrech máme zajímavou nabídku turistických
atraktivit ve spojení s vínem. Ať už jde
o vinařsko-bednářské muzeum, také
obrazovou galerii, která dnes čítá přes
400 děl současných českých malířů
a dalších umělců. Je zde návštěvnické
centrum, prodejna, Terroir salonek, je
zde uloženo přes 0,5 mil. lahví vína.
Prostory jsou vhodné pro konference,
svatby, školení, ochutnávky vín. Nově
je instalováno muzeum Klementa Maria Hofbauera.
Pane řediteli, jste členem akademické rady SVŠE Znojmo a Znovín
je jejím partnerem. Jak hodnotíte
působení vysoké školy na Znojemsku?
Hodnotím je pozitivně. Škola zvyšuje renomé Znojma, zájem akademiků
o Znojmo, vychovává inteligenci se
vztahem ke Znojmu. To je velmi důležité i pro budoucnost města. Navíc
škola je ve Znojmě vidět a v povědomí jeho obyvatel je již pevně ukotvena. Díky za to, přeji hodně dalších
úspěchů.

Ing. Vajčner s účastníky mezinárodní Vědecké
konference Nové trendy - nové nápady 2008.
AKADEMICKÉ LISTY ▪ Čtvrtletník SVŠE Znojmo ▪ Vydává: SVŠE Znojmo ▪ Redakce: Anna Maixnerová ▪ Sazba: Zdeněk Mikeš ▪ Tisk: Ekon Jihlava
www.svse.cz
PŘÍLOHA
ZNOJEMSKÝCH AKADEMICKÝCH LISTŮ
KULTURA A SPORT NA SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLE EKONOMICKÉ ZNOJMO
I. čtvrtletí 2009  Číslo 2
Vysokoškolský klub Harvart žil i v první polovině tohoto školního roku bohatým kulturním a společenským životem. Na jeho pódiu se vystřídali Jiří
Schmitzer, Luboš Pospíšil s Bohoušem Zatloukalem, Vladimír Mišík s Olinem Nejezchlebou a Pavlem Skálou, Jablkoň nebo Poutníci se svým vánočním koncertem. V rámci podzimní části nabitého programu vysokoškolského klubu si do Harvartu přišlo se studenty pobesedovat i několik populárních osobností. Se dvěma z nich, spisovatelem Michalem Vieweghem a režisérem Janem Hřebejkem, jsme pro vás do druhého čísla Akademických
listů připravili rozhovor.
Michal Viewegh: Nezastavějte si životní obzor učebnicemi, na světě jsou i jiný věci…
Chodil jste rád do školy?
Docela jo. Já jsem byl na základní
škole premiant, takže mě chválili.
Nemůžu říct, že na základku bych
chodil nerad, opravdu jsem byl třídní
premiant, ale na tom gymplu už jsem
zažíval ty obvyklý stresy, oni to uměli
někdy tak nějak vyhrocovat, všechny
ty písemky a tak. Jakože z toho dělali
záležitost života a smrti. Takže jestli
jsem si někde zadělal na svý nynější
žaludeční problémy, tak tam.
Co jste nemusel?
Matika, fyzika, chemie, tyhlety věci.
Já jsem ještě chodil na přírodovědnou
větev gymnázia, což byl totální omyl
v mém případě. A jak už jsem říkal,
naše třídní z toho dokázala dělat záležitost obřadnou, takový téměř náboženský rituál bych to nazval, taky to
byla předsedkyně strany na škole…
Vy jste se tomu snažil vyhýbat, když
jste později sám učil?
Já jsem se to snažil zlehčovat, vždycky jsem říkal, aby si nezastavěli životní obzor učebnicemi, že jsou i jiný
věci. A to jsem se snažil říkat i svý
dceři. Když přinesla čtyřku, tak jsem
říkal: „hele jako dobrá zpráva to není,
ale není to tragédie, z toho se nezblázníme“.
A literatura, čeština, už tenkrát vás
nějak táhla?
Když jsem studoval? No, já když jsem
se učil na základce, tak mě táhly ty
slohy - ale to se furt bavíme o tom, že
jsem napodoboval Šimka a Grosmana, jako Besídka ze zvláštní školy, což
by se sešity ze sedmé osmé třídy dalo
velmi snadno doložit.
Jaký jste měl vztah k poezii?
Ze začátku takovej jako nijakej, pak
jsem jednou na gymnáziu v nějakým
takovým citovým rozjitření – někoho jsem asi platonicky miloval nebo
co - jsem v knihovně rodičů objevil
knížku, výbor české milostné poezie,
která se jmenovala Mým snem jsi prošla. A tahleta kniha mě dost ovlivnila,
protože jsem byl úplně uhranutej, celou řadu těch veršů jsem uměl a umím
do dneška zpaměti.
Víte, že o vás jedni říkají, že jste
„sociologický jev“ a jiní vás srovnávají s Kunderou?…
To bylo velmi lichotivé srovnání,
které použil Thomas Brussig, známý
německý spisovatel pro týdeník Der
Speigel a to musím říct, že samozřejmě mě velmi potěšilo. Protože když
renomovaný německý spisovatel vás
takhle ohodnotí, to nemůže autora než
potěšit.
I po tom, co se panu Kunderovi nedávno dálo a děje?
Ať už to bylo jakkoli, tak s kvalitou
jeho knih to nemá nic společného.
A vy a výtvarné umění? Jaký je tento vztah?
Jsem takový laik, řekněme mírně poučený laik.
Vy jste mluvil na besedě v Harvartu o těch filmech, které jste dělal
a jejichž scénáře vycházejí z vašich
knih. Neláká vás prostě napsat rovnou scénář?
Měl jsem takovej plán, že bych někdy napsal původní scénář, kde bych
nebyl svazován vlastní předlohou, že
bych měl jako volnej prostor. Chtěl
bych napsat romantickou komedii,
třeba jako byla Láska nebeská, něco
přiznaně idealizovaného, s happyendem. Mít tu ambici pobavit lidi, dodat
jim pozitivní energii... Já bych chtěl
vidět lidi odcházet nadšený z mýho
filmu, no.
Nadšený a odpočatý?
Jo. Ale to nemusí být něco jalového,
nechtěl bych jít do něčeho úplně nepravděpodobného. To může být konkrétně na hraně, že je to mírná nadsázka a zároveň se tam ten divák bude
poznávat, že se třeba bude moct identifikovat s těma postavama. Což jistě
se nemůže v případě Daniely Steelové ztotožnit s hlavní hrdinkou, nebo
v Beverly Hills.
Vy jste ve Znojmě potřetí?
To víckrát. Byl jsem dokonce letos
tady nedaleko v Hnanicích v Happy
Staru s rodinou na dovolený na kole.
A ne jednou. Podruhé jsem v Harvartu a taky jsem měl besedu v knihovně, když končila paní ředitelka Kratochvilová. To byla velmi vzdělaná
a příjemná paní. No prostě Znojmo
a zejména jeho okolí se mi líbí.
A co vy a víno?
No - tady bych mohl říct, že jsem víc
než poučený laik. Víno mám rád. 
Režisér Jan Hřebejk a jeho ALE v Harvartu
vaší práce – vy
jste přece studoval scénáristiku.
Víte, on film sice
má spoustu technických aspektů a já když řeknu, že
jim v mnoha ohledech nerozumím,
tak to není nějaká
póza – ale já jen
jako režisér všemu
nepotřebuju úplně
přesně rozumět.
Ale víte, že já považuju za výhodu,
že jsem studoval
scénáristiku? I tam
ale samozřejmě
člověk má jeden
semestr filmové
techniky a absolvuje tyhlety věci.
Jan Hřebejk prý takovéto besedy
nevyhledává. Prostě se nechal někým přemluvit a až v mlze cestou
do Znojma přemýšlel, komu naletěl. ALE vypadalo to, že nelitoval.
Řekl hned na úvod, že všechno pojme jako příjemné večerní „pindání“ aneb co režisér může říct kromě
veselých historek z natáčení.
Řekl toho hodně. Promluvil poctivě
o každém svém filmu – a vůbec je
nešetřil.
ALE Jan Hřebejk mluvil i o jiných
věcech. A pak nám odpověděl na
naše otázky:
Jak jde dohromady vaše tvrzení,
že nejste zaměřený na exaktní vědy
s vaší prací? Film, to je přece - samozřejmě mimo jiné podstatné záležitosti - ve velké míře také technika. A když už mluvíme o zaměření
Ale to, že já jsem na FAMU vlastně
těch pět let až sedm (počítám ty poslední dva roky, kdy jsem psal diplomku) strávil tím, že jsme se bavili
o příběhu a o tom, proč to vlastně děláme - tak to byla určitá výhoda možná i třeba proti klukům na katedře hraného filmu nebo režie hraného filmu.
Já aspoň se soustředím na to, abych
vyprávěl ten příběh a vím: toto, technickou část má na starosti kameraman
a jeho spolupracovníci. Taky v postprodukci samozřejmě vím a orientuju
se v tom oboru do té míry, abych věděl, co se ještě dá, co se nedá. Protože
u filmu se stanou různé věci.
Ono se to možná ani nedá v naší
době specializací všechno obsáhnout. Nebo to může jeden člověk
zvládnout?
Vpodstatě ne. Ale takhle – film, po-
dobně jako jiné obory, je v tom základní principu jednoduchý. Prostě
existují nějaké scény, ty se snímají
kamerou a spojují se dohromady. Jestli se spojují dohromady tak jako ještě
před …nácti lety, kdy jsme stříhali
Šakalí léta, nebo jinak… Teď už je to
na stříhacím stole všechno digitální
technologie, ale princip je tentýž, jo,
a ty ostatní aspekty, to se člověk naučí
poměrně rychle.
Já od toho filmu trošku zamířím jinam. Ono to přece jen není tak dlouho, co jste studoval, ale přece jenom
– je něco, co závidíte těm dnešním
studentům, co vy jste neměli.
Ta situace je tak diametrálně odlišná,
hlavně v té možnosti volby. Abych se
vyjádřil přesně – to je samozřejmě
ohromné, že mladý lidi dneska mají tu
možnost – teď nechci opakovat klišé
- že můžou cestovat, prameny nemají žádný limit, ke všemu se dostanou.
Ale to je i civilizačním pokrokem,
který je oproti těm dávno minulým
dobám úplně zběsilý. Ale na druhou
stranu je celá řada věcí, které vyžadují
prostě nějaký výkon, vyžadují soustředění. Pravěký umělec si sice svítil
petrolejkou nebo nějakou loučí na ten
obraz, který tvořil, ale – žil zase na
jednom místě, nic ho nerozptylovalo
a mohl vytvořit ohromné dílo výtvarné, hudební nebo nějaké. Ale dneska
ta veškerá otevřenost a všechny tyto
věci mají taky odvrácenou stránku –
odvádějí vás od toho soustředění.
Takže v tom vlastně těm mladým lidem nezávidím.
Ale zároveň ta nemožnost odjet na
celé prázdniny, jednoduše stopovat
po Evropě, nás prostě pozitivně nutila
k tomu ležet v nějakýchch knížkách
nebo mluvit s lidmi. Ale tohle nejde
ani vrátit, ani nevím, jestli by to bylo
dobré. Takže já těm lidem závidím, ve
smyslu závidím, ale přeju, ohromné
možnosti, které mají, ale zároveň jim
je nezávidím, protože opravdu něco
vytvořit - ať už jako umělec, vědec,
manažer cokoli - vyžaduje obrovskou
schopnost soustředění. A to bych řekl,
že dneska je těžší.
Pro vás je určitě důležité kamarádství…
No jasně. Já jsem z takové širší rodiny, vyrůstal jsem mezi bratranci a sestřenicemi, a vlastně mám do dneška
blízký kamarády z gymnázia i mezi
spolupracovníky. Já kamarádství jako
hodnotu mám strašně rád a myslím
si, že to je výhoda, že to je důležité.
Ale samozřejmě nezazlívám nikomu,
když k tomu nemá dispozici, že kamarády třeba nemá, nebo že je nepotřebuje, že si třeba vystačí jen se svojí
úzkou rodinou… Možná by moje žena
byla ráda, kdybych neměl tolik kamarádů…
Ale nesmí se to plést, já i když mám
řadu kamarádů, tak pochopitelně známí převažují. Opravdu blízkých ka-
marádů je minimum, ale tím spíš takový vztah oceňuji a stavím poměrně
dost vysoko.
Chtěla jsem se vás zeptat na Znojmo, ale pokud jste tady poprvé, tak
to padá. Ale zeptám se vás na víno,
protože Znojmo a víno patří k sobě.
Víno máte rád?
Ano, já jsem se dokonce onehdy na
Sonbergu potkal v Popicích tady s panem ředitelem Vajčnerem ze Znovínu.
Ale víno je tak široká kapitola, že mi
nemůžete dát krátkou otázku a zeptat
se mě na víno…
Ono se dá taky krátce odpovědět –
ano nebo ne.
O víně já krátce asi nemůžu nic říkat.
Ale jsem rád, že je to jeden z těch
oborů, kde se věci pohybují k lepšímu. Jeden z nejznámějších světových
scénáristů Jean Claudie Carier (dělal
taky s Milošem Formanem a Luisem
Buñuelem) v jednom rozhovoru říkal:
„Jsou věci, které se na světě i zlepšují,
třeba červené víno je stále lepší“. 
P/2/
PŘÍLOHA ZNOJEMSKÁCH AKADEMÍCKÝCH LISTŮ - www.svse.cz
III. ples Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo
PODRUHÉ POD TAKTOVKOU NO NAME
V pátek 6. února 2009 se ve všech prostorách hotelu Dukla uskuteční v pořadí třetí ples SVŠE Znojmo.

Předešlé dva plesy se staly vrcholem plesové sezóny ve Znojmě a ten letošní nebude chtít za svými předchůdci zůstat pozadu. Po loňském famózním úspěchu Richarda Krajča se skupinou Kryštof se „na místo činu“ vrací hvězdy
historicky prvního vysokoškolského plesu ve Znojmě slovenští NO NAME. Ti se v duchu této průkopnické tradice
stali koncem loňského roku také historicky prvním zahraničním Zlatým Slavíkem, tedy „NEJOBLÍBENĚJŠÍM
SLOVENSKÝM INTERPRETEM V ČR“
Denník Znojemsko v lednu 2007
napsal:
NO NAME roztančili
vysokoškolský ples
... Soukromá vysoká škola ekonomická
neponechala nic náhodě a výsledek se
povedl. Vysokoškolský ples byl beze
zbytku vyprodán a návštěvníci se bavili
až do pozdních hodin.
... „Igor, Igor!“ burácelo před desátou
hodinou večerní celým hlavním sálem
hotelu Dukla. Jednalo se samozřejmě o Igora Timka, na první pohled
nenápadného, leč na druhý pohled
charismatického a na pódiu nesmírně
mrštného zpěváka skupiny No Name.
„Bezejmenní pánové“ odehráli úžasný
hodinu a půl trvající koncert, nechyběly
skladby jako Žily, Ďakujem že si či Nie
alebo áno.
I. čtvrtletí 2009
Sportovní centrum SVŠE
V roce 2008 bylo zřízeno Sportovní centrum SVŠE Znojmo, jehož cílem je
organizovat sportovní aktivity pro studenty a zaměstnance školy.
Mezi akce organizované Sportovním centrem patří:
• bruslení v Hostan aréně
• lyžařský kurz v Donovalech
• sportovní den rektora SVŠE
• cyklovíkend ve Chvalaticích
• turnaj dvojic v míčovém pětiboji
• tenisový turnaj SVŠE Znojmo
• volejbalové utkání studentů proti kantorům
• vánoční turnaj v badmintonu a squashi
V rámci školy je možno dle zájmu studentů organizovat dlouhodobější soutěže,
mimo jiné se lze také zapojit do sportovních soutěží a lig organizovaných na
znojemském okrese.
Pro své sportovní aktivity mohou studenti SVŠE v areálu školy využívat tělocvičnu a tenisový kurt.
„Jsem překvapená, kolik lidí přišlo
a jak fajn se všichni bavili. Ples byl
úžasný a už se těším na další!“, uvedla studenta SVŠE oboru Marketing
a management a dodala: „Také ceny
v tombole mě prekvapily, myslím, že
bylo opravdu co vyhrát a těch patnáct
hlavních cen bylo pohádkových“.
V bohaté tombole se kromě pěti set
okamžitých výher losovalo přímo o půlnoci například o mobilní telefon, jazykový kurz, víkendový pobyt v lázních
či DVD přehrávač. Hlavní cenou byl
notebook ...
E-mailový vzkaz Igora Timka pro
všechny, kteří se na ples chystají
i pro ty, kteří zatím váhají:
Na Znojmo sa velmi tesime. Mame
tam vela priatelov a zo Znojma si
zakazdym odnesieme mnoho prijemneho. Zvlast nas tesi hrat pre
studakov, ktori znamenaju buducnost daneho regionu. Pokial hrame
pre nich, buducnost na znojemsku
mame aj my
Igor....
LETOŠNÍM PLESEM PROVÁZÍ HEREC A MODERÁTOR TOMÁŠ MATONOHA.
Výherce půlnočního losování tomboly si tentokrát odnese poukaz pro dvě osoby na týdenní pobyt
v hotelu Hilton Ras Al Khaimah Beach & Spa Resort ***** ve Spojených arabských emirátech.
Studenti se s pedagogy často scházejí nejen v učebnách, ale také si spolu zasportují. Na přelomu
roku se sešli s raketami v rukou a svedli bitvu o krále turnaje v badmintonu a squashi.
Doplňovačka s tajenkou
o věcné ceny, které věnovala společnost
Znovín Znojmo a.s. - partner SVŠE
Pokud jste detailně prostudovali druhé číslo Akademických listů, víte, kde
hledat informace, jež vám pomohou vyluštit následující jednoduchou doplňovačku.
V tajence najdete název vinice Znovínu Znojmo. Jde o jednu z nejstarších
a nejlepších vinic v Evropě.
Vyluštěnou tajenku zašlete na e-mailovou adresu [email protected] do 16. února 2008. Správné odpovědi budou slosovány a výherci budou informováni
o dalším postupu.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
1. Název vysokoškolského klubu naší školy
2. Předmět, který učí prof. Klufa
3. Asijská země, kde naši studenti absolvují stáž
4. Odměna pro studenty s dobrými výsledky
5. Obor soutěže „Má dáti - dal“, pořádané naší školou
6. Jméno kapely, která letos vystoupí na našem plese
7. Zkratka naší školy
8. Obnos, který zaplatí mimoznojemský student za ubytování
na třílůžkovém pokoji na kolejích
9. Forma studia při zaměstnání
10. Příjmení rektora naší školy
11. Stupeň studia, o který se naše škola uchází na ministerstvu školství