1 Milí přátelé, je před námi doba prázdnin, dovolených a duchovních

1 Milí přátelé, je před námi doba prázdnin, dovolených a duchovních

18. 6. 2013
124
Milí přátelé, je před námi doba prázdnin, dovolených a duchovních cvičení. Bývá to doba
odpočinku, ale také mnohdy doba shonu, vypětí a starostí. Příprava na dovolenou, dětí na
chaloupky, různé akce a návraty z nich jsou mnohdy náročné a vyčerpávající. To nemluvím o těch, kdo něco organizují pro druhé (chaloupky, tábory, duchovní cvičení…). Plánujeme trasu cesty, co navštívit a na co nezapomenout, hry a zábavy pro sebe i pro druhé.
Při vymýšlení všech těch samo o sobě dobrých programů nemáme zapomínat na ten hlavní program – program našeho života. Tady bych odcitoval myšlenky Jana Pavla II. ze závěru jeho encykliky ECCLESIA DE EUCHARISTIA. …nejde o vymýšlení nějakého
„nového programu“. Program už tu je; stále týž, odvozený z evangelia a živé tradice.
Jeho středem je vlastně sám Kristus, kterého máme poznat, milovat, následovat…
…Každé úsilí o svatost, každá činnost tíhnoucí k tomu, aby uskutečňovala poslání
církve, každé provedení pastoračních plánů musí čerpat nezbytnou sílu z eucharistického tajemství…
…Kdybychom zanedbávali eucharistii, jak bychom mohli najít lék na svou krajní
nouzi?
Mnohdy nejde jenom o eucharistii, ale vůbec o duchovní život. Mám zkušenost, že
když jsem na cestách, dovolené…tak vypadnu ze svého zaběhnutého rytmu, a to základní
z duchovního života se tam obtížně dostává. Ti, kdo slouží druhým (např. vedoucí na chaloupkách), jen těžko hledají klidnou chvilku pro sebe. A přece známe z Bible i zkušenosti
církve, že se mnozí setkali s Ježíšem ve zcela nečekaných situacích.
Jeden z nich je příběh lotra po pravici. Víra dobrého lotra naplnila svatého Augustina
obdivem a úžasem. Táže se ho: „Jak jsi mohl poznat, že Mesiáš je Bůh, ve chvíli, kdy jeho
nepřátelé hlasitě triumfovali, kdy i sami apoštolové nebyli schopni umírajícího Pána poznat? Jedni i druzí přece studovali Písma – a neviděli, že se naplňují? Což jsi mezi dvěma
loupežnými výpravami studoval knihy, v nichž znalci neuměli číst? A dobrému lotrovi pak
vkládá do úst tuto obdivuhodnou odpověď: „Ne, nerozjímal jsem Písma, ne, nerozjímal
jsem proroky. Ale Ježíš se na mne podíval…a z jeho pohledu jsem pochopil všechno!“
Když tolik úsilí věnujeme vnější přípravě našich akcí, měli bychom také věnovat čas
přípravě duchovní? Naši předkové věděli, že bez Božího požehnání marné lidské namáhání. Přeji nám všem, abychom tak jako lotr po pravici dokázali i v nečekaných situacích
zachytit Ježíšův pohled a nechat se jím zasáhnout.
Maria Pomocnice křesťanů, vyprošuj Boží požehnání nám i celé salesiánské rodině.
Miloš Jansa
Milí přátelé. Jak ten čas letí. Jsme v půlce června a za chvíli tu jsou prázdniny a dovolené.
Čas, kdy budeme mít možnost si odpočinout, či toho stihnout ještě mnohem víc než nor1
málně. To už záleží na každém z nás. Je to ale také čas, abychom se obnovovali i po duchovní stránce. Proto také v následujících dvou měsících je nejvíc termínů duchovních
cvičení, i když ani září či říjen nepokulhávají. Přeji vám co nejlepší podmínky pro to,
abyste mohli mít z duchovních cvičení co největší prospěch. Don Bosco na ně vždycky
kladl velký důraz. Také chci povzbudit ty, kteří se ještě nepřihlásili, aby tu Boží nabídku
nepropásli. Vím také, že někteří z vás se z nejrůznějších důvodů nebudou moci duchovních cvičení zúčastnit. Ty chci zase povzbudit, aby využili i sebemenší možnost ke zklidnění, k četbě Písma či jiné duchovní knihy, zkrátka, abyste aspoň nějakou chvíli svého času věnovali svému duchovnímu životu. Kéž tedy nastávající čas prospěje našemu tělu
i duši.
Hezké prožití prázdnin a dovolené vám přeje Johny
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA…
Ze zápisu z 9. jednání provinciální rady
Zámok Smolenice 8. 6. 2013
Formace
PR bere na vědomí zahájení aspirantátu: Eva Hájková a František Hájek, Eva Šmídová, všichni MS Podorlicko, osobní formátoři všech Eva a Roman Barabášovi (11. 5. 2013)
Stanislav Vocásek a Nataša Kleplová – MS Severní Čechy (t.č. Rusko), osobní formátoři Iva a František Růžičkovi (12. 5. 2013)
Adresář, web
Připravuje se tištěný Adresář salesiánské rodiny. Prosíme všechna místní společenství,
aby zkontrolovala své údaje na webovém Adresáři. Údaje v něm budou sloužit jako zdroj
dat.
Mirek Málek doplnil na webu údaje o našich chalupách – jsou tam již všechny a naleznete
tam GPS souřadnice i kontakty na jejich správce. Děkujeme Mirkovi za neustálé vylepšování našeho webu.
Různé
– Pravidla pro výběr a jmenování nového delegáta či delegátky místního společenství
ASC: Zodpovědný za výběr nového delegáta je provinciální delegát SDB. Ten v součinnosti s koordinátorem místního společenství a s ředitelem salesiánské komunity, z níž by
měl být delegát vybrán, nebo s ředitelkou komunity FMA, v případě, že by se delegátkou
měla stát sestra FMA, hledá vhodného kandidáta. Provinciální delegát o tomto procesu informuje provinciála nebo provinciálku a provinciálního koordinátora. Po zdařilém výběru
a po souhlasu odpovědných představených provinciální delegát seznámí s výsledkem hledání provinciálního koordinátora. Ten požádá provinciála SDB o jmenování delegáta, či
provinciálku FMA o jmenování delegátky, pro toto místní společenství ASC.
– Dohodli jsme se, že jako typický rys naší provincie představí naši zástupci na podzimním jednání regionální Consulty Zpravodaj a jednotné formační plány.
– Zástupcem ASC v koordinačním týmu pro přípravu jubilea v roce 2015 bude Anežka
Hesová.
– Další jednání PR:
4.–5. 10. 2013 Hr. Králové, společně s předsednictvem SHM
16. 11. 2013
Brno-Žabovřesky
Důležité termíny:
9.–11. 8. 2013 společná Pouť pěšky či na kole za povolání
září / říjen
volby do místních rad
16. 11. 2013
setkání PR s nově zvolenými MR a rádci odpovědnými za formaci, Brno-Žabovřesky
2
Úmysl modlitby
Prosíme za Boží požehnání a ochranu Panny Marie na všechny prázdninové akce Salesiánské rodiny.
Prosíme za všechny lidi postižené povodněmi a za ty, kteří při nich nezištně pomáhali.
Děkujeme slovenské provinciální radě za vřelé přijetí a příjemně strávené společné chvíle
ve Smolenicích.
Zapsali Vojta Tošovský a Veronika Semerádová
Osobní dovětek:
Bůh promlouvá mnoha způsoby. S Maruškou jsme se na toto setkání velmi těšili a připravovali se na něj. Přišlo však pondělí 3. 6. a povodně. Vzhledem k tomu, že velmi citelně
zasáhly do mé pracovní činnosti, nemohli jsme odjet. Od pátku jsou mými společníky
především špína, čerpadla, košťata a čističe.
Na druhou stranu se v praxi potvrdilo, že provinciální rada je kolektivní služba a Bůh své
dary rozdává štědře. Je mi ctí, že mohu být členem tak schopného společenství.
Marian Cúth, zástupce koordinátora
Společné setkání české a slovenské provinciální rady – červen 2013
Jsou chvíle, kdy jsem docela rád, že jsem členem PR. Jednou z nich bylo i společné setkání se slovenskou provinciální radou ve Smolenici u Trnavy.
Celým setkáním se neslo jedno velké, radostné a přitom zavazující poslání. Seznamovali jsme se s ním postupně. V pátek večer při slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, při
slavnosti Boží lásky nám bylo sděleno první. Nechte na sebe působit Boží lásku, vědomí
toho, že nás Bůh miluje. Druhý krok, opětujme tuto Boží lásku k Bohu, k bližnímu,
k nepřátelům. Během soboty pak při slavnosti Neposkvrněného srdce Panny Marie
v jednom z nejstarších kostelíků v Trnavě zasvěcenému sv. Heleně pak druhé. Při evangeliu jsme slyšeli: „…Panna Maria uchovávala Ježíšova slova ve svém srdci…“ Co uchováváme ve svém srdci my? Co do něho necháváme vstupovat? A v neděli pak ve smolenickém kostelíku zaznělo poselství poslední. Ve Starém i Novém zákoně slyšíme vyprávět o
vzkříšení syna. Ježíš přistupuje k plačící matce, je mu jí líto, nechá se prostoupit jejím utrpením, soucítí s ní. Pak se obrací k Bohu s prosbou a přináší slova i skutky útěchy.
Když se plánovalo toto setkání, myslím si, že nikoho ani nenapadlo, že nám to takhle
pěkně vyjde slavit takové velké svátky pospolu – a ono to vyšlo. Už samotné přijetí bylo
úžasné. Přijeli jsme na zámek. Tam nás již očekávali manželé Horváthovi se sklenkou trnavské medoviny – výborné pití. Postupně přijížděli ostatní. Až se nás sešlo 36. Následovala večeře v zámecké jídelně a po ní netradiční aktivity v loveckém salonu. Některým se
chtělo spát, někteří chtěli ještě zůstat. A tak jsme se postupně rozcházeli. Sobotní ráno
jsme začali společnou modlitbou ranních chval a pak hurá na snídani. Samé radosti. Marně jsem se pokoušel zrušit dopolední jednání české provinciální rady. Zástupcem pověřeným zástupce (tedy Veronika) to měla pevně, ale při tom laskavě v rukou. Takže zatímco
si ostatní vyšli na výlet do podzemní krápníkové jeskyně, my jsme zůstali, abychom mohli
jednat o otázkách sdružení.
Odpoledne jsme se věnovali prohlídce města se slavnou minulostí a přitažlivou přítomností. Jako správní katolíci jsme zahájili prohlídku města mší svatou v již zmíněném
kostelíku sv. Heleny, který je nejstarším ze zachovalých v Trnavě. Přestože byl v baroku
přestavován, dodnes má svůj původní středověký vzhled a půvab. Jednoduchý, ale očarující jednolodní kostel v sobě ukrývá hodnotné gotické prvky. Po mši sv. následoval sobáš,
toho jsme se ale již neúčastnili, ale vyrazili na prohlídku města s poutavým výkladem Růženky, co má ráda sudoku. Nejvíce mě zaujala monumentální stavba kostela sv. Mikuláše.
3
Kromě jiných zajímavostí, které se mi hluboko vryly do paměti, jsme se také dozvěděli,
jak město přišlo ke svému názvu. Když sem totiž přišli benediktini, začali budovat klášter
na periferii, kde rostlo jen samé bodláčí a trní.
Ve městě právě probíhal festival křesťanských písní „LUMEN“ a tak kromě hudebníků na pódiu jsme cestou potkávali řadu kněží, řeholníků a řeholnic, ale i laiků, kteří navazovali kontakty s kolemjdoucími a rozdávali nejrůznější brožury. Taky jsem jednu dostal:
Společenská etika platí aj v kostele. Zaujalo mě pravidlo 3x30. Tedy že 30 cm od vrchu
hlavy, 30 cm od dolní části (od nohou) a posledních 30 cm na rukách má být decentně
upraveno. Bylo by dobré, když by se s tím pohani seznámili. Pak jsme si dali rozchod a
každý si mohl dělat, co chtěl. Zamířili jsme tedy se slovenskými přáteli do restaurace na
sklenku piva. Tento nápad jsme nedostali jenom my, a tak jsme postupně zaplnili hned
několik stolů. Personál byl spokojený a my v tom horku taky,
Večer nás čekala „castel party“ na zámeckém nádvoří. Prostřené stoly plné dobrého
jídla a pití…
Nedělní dopoledne bylo vyhrazené pro vzájemné obohacování, neboť bohatství člověka spočívá v jeho vztazích. Pavel Kvapil nám pro tuto chvíli napsal ručně psaný dopis,
z něhož vyjímám: „…Milost víry je neuvěřitelné bohatství a nemáme ji pro svou soukromou potřebu. Prosím Ducha Svatého, aby stále obnovoval náš zápal a nadšení pro Boha.
A aby se náš život stával pramenem naděje pro všechny lidi, se kterými se potkáváme…“
Na závěr nás pak Slováci
seznámili s odkazem Dona
Cháveze při jeho návštěvě na
Slovensku v Drienici:
1/ Ochrana života od početí po přirozenou smrt
2/ Ochrana rodin
3/ Výchova
4/ Evangelizace
5/ Pastorace
V nezkrácené podobě se
na to můžete podívat na
webových stránkách:
https://docs.google.com/file/d/0ByfscEeik6kPandWd3FjLWlRWVk/edit?usp=drive_web
A víte co je to cedesko? To samé jako u nás CŠS. Akorát místo šťastné Slováci říkají
dobré.
Místo bylo výborně vybráno nejen svým prostředím, ale i vzdáleností. My, kteří jsme
to měli z ČR nejdál, totiž z Prahy (cca 350 km), jsme to měli blíž, než naši přátelé
z Prešova. Ještě jednou dík všem organizátorům i všem zúčastněným, a i těm, kteří na nás
vzpomínali, protože z nejrůznějších důvodů nemohli přijet. Zvláště pak Tobě, Pavle!
Za jednoho ze zúčastněných – Vojtěch Tošovský
Setkání se zástupci regionální rady ASC
Vydáno dne 16. 06. 2013
V neděli 28. 4. 2013 nás na zasedání provinciální rady v Pustých Žibřidovicích navštívili
zástupci regionální rady – Darina Čierniková a Peter Jakubík ze Slovenska. Prožili
jsme společně mši svatou a vzájemné představení. Mluvili jsme o tom, jak to vypadá
v naší provincii, kolik nás je, jak žijeme v salesiánské rodině, ale více jsme se ptali Dariny
4
a Petra, jak fungují jiné provincie, které navštívili. Protože setkání bylo krátké, položil
jsem jim přes e-mail několik otázek.
Můžete nám něco říct o sobě?
Darina Čierniková
Moji rodičia mi dali meno Darina (zdá sa, že tým chceli vyjadriť, že
mám byť DAR–INým). A tak sa snažím v živote napĺňať toto poslanie. Žiť tak, aby môj život bol darom pre iných. Mám 52 rokov.
Z malebnéj Oravy som sa presťahovala do Žiliny a tu je moja hlavná
téma, ktorej sa venujem, práca s mládežou a pre mládež.
Peter Jakubík
Mám 61 rokov. Som ženatý 33 rokov a spolu s manželkou Darinou
máme štyri dospelé deti a tešíme sa so šiestich vnúčat. Bývame v Ružomberku a pracujem posledný rok pred dôchodkom v papierňach.
Jak jste se dostali mezi salesiánské spolupracovníky?
D: Hlboko v totalite v roku 1978 som sa dostala do spoločenstva
mladých ľudí, ktoré u nás v dedine založil mladý vysokoškolák (bratranec), ktorý študoval vo Zvolene, kde sa stretával so saleziánom.
Bolo to malé spoločenstvo, ktoré nič nevedelo o saleziánov. Skôr nás nadchýňali myšlienky Focoláre. V druhom ročníku na strednej škole niektorí členovia spoločenstva boli na
svojich prvých duchovných cvičeniach pri Zvolene, ktoré viedli saleziáni. Tieto cvičenia
odhalila polícia. Pri vyšetrovaní niekto spomenul aj moje meno a tak som sa dostala na
zoznam účastníkov duchovných cvičení, hoci som tam nebola.
Nastal kolotoč vyšetrovania, pohovorov s vedením školy. Celá škola o tom hovorila.
Vtedy prišiel za mnou žiak z vyššieho ročníka a pozval ma na jedno stretnutie. Vedela
som, že je to chlapec, ktorého stretávam v kostole, preto som išla na pozvane stretnutie.
A tu som sa prvý raz stretla so skutočným saleziánom (ešte vtedy som nevedela, že je
kňaz) Bol nim don Jozef Sobota.
A tak som nastúpila na počiatok cesty, ktorá má doteraz názov saleziánska. Po skončení strednej školy som nastúpila na štúdia do Košíc, kde som hneď bola zaradená do spoločenstva mladých ľudí, ktoré viedli saleziáni (vtedy tajní). Stretávali sme sa v rodinách
mladých manželov, ktorí (ako sme sa neskôr dozvedeli) sa v tom čase pripravovali na cestu saleziánov spolupracovníkov.
Po skončení vysokej školy som sa vrátila späť na Oravu a tu som poznala už mnoho
mladých ľudí, ktorí chodili k don Jozefovi, ktorého sme volali „krstný otec“. A tak sa tu
začal písať rok 1984, kedy som nastúpila formáciu k saleziánom spolupracovníkom. Vyvrcholením bol deň 26. 1. 1986, kedy som zložila svoj prísľub a nastúpila som naplno cestu saleziánky spolupracovníčky.
Od toho roku nepretržite slúžim striedavo v miestnej či provinciálnej rade ASC a teraz
od roku 2008 aj v regionálnej rade Strednej a východnej Európy.
P: K saleziánom som sa dostal ako 16-ročný. V lete v roku 1968 som mal možnosť ísť na
výlet do Vysokých Tatier a nakoniec z toho boli duchovné cvičenia. Tu som stretol po prvý krát saleziánov. Od vtedy som bol stále v pravidelnom kontakte so saleziánmi. Postupne som mal skupinku, o ktorú som sa staral, organizoval som rôzne podujatia – modlitebné stretnutia, výlety, duchovné cvičenia a pod. Aktivít bolo veľa a ťažko je ich všetky
vymenovať.
V roku 1980 bola znovu obnovená činnosť Saleziánov spolupracovníkov. Vtedy sme
5
s manželkou boli oslovení saleziánmi o možnosti vstúpiť do združenia. Po 4-ročnej príprave sme zložili prísľub dňa 14. 9. 1984.
Jaké máte zážitky z totality?
D: Skúsenosti z totality mám dvojaké. Veľmi dobre zážitky zo života a práce v malom
spoločenstve, kde boly vzťahy veľmi blízke, vládla dôvera a spontánnosť.
Na druhej strane boli to okamihy strachu z odhalenia, aj zážitky z vyšetrovania políciou.
Okrem hore spomínaného zážitku s mojou účasťou-neúčasťou na duchovných cvičeniach
a následného vyšetrovania, spomenu skúsenosť z dvoch rokoch pred padom totality. V tom
čase som viedla štyri spoločenstva mladých ľudí na celej Orave, spievala som v našom spevokole, chodila som miestnu faru pomáhať nášmu kňazovi. Pracovala som v podniku
v kancelárii. Jedného dňa si ma zavolal riaditeľ a predstavil mi dvoch príslušníkov polície. Že
vraj niečo vyšetrujú a potrebujú aj odo mňa nejakú odpoveď. Prešli sme do malej miestnosti.
Jeden z príslušníkov bol veľmi milý a druhý veľmi hrubý. Vypytovali sa na činnosť nášho
kňaza, na moje kontakty s nim, a na rôznych ďalších ľudí. Niektoré mená som ani nepoznala.
Pretože som už bola trošku pripravená na odpovede – moje informácie boli veľmi diplomatické, čo vždy rozzúrilo hrubého príslušníka a začal neuveriteľne po mne revať.
Asi po hodinovom vyšetrovaní vyrukovali s tým, že majú rozmnoženú náboženskú brožúrku (aj mi ju ukázali), ktorú som ja rozdávala mladým ľuďom. To ma veľmi prekvapilo.
Komu, kde? A ešte pridali, že som to rozmnožovala na rozmnožovacom stroji v podniku,
lebo ta brožúrka ma tmavý pás a taký pas robí stroj, ktorý je u nás v rozmnožovni.
Viem, že som mladým ľuďom zvykla dávať nejaké náboženské materiály, no nikdy som
nič v práci neromnožovala a nikdy som nebola v rozmnožovacej miestnosti. A keď som si
prelistovala brožúrku, zistila som, že som ju nikdy nevidela. Nepoznala som jej obsah.
Vtedy vstúpil so mňa hlboký pokoj – to je chyták. Darmo som ich presviedčala, že to
nepoznám, že nič som nikde nedávala. Čím viac som prejavovala pokoj, tým viac zúrivý vyšetrovateľ jačal.
Asi po troch hodinách ma poslali do kancelárie s tým, že budeme nabudúce pokračovať.
Nabudúce už nebolo. No vedela som, že si volajú rôznych kolegov a vypytujú sa ich
na mňa. (potajme mi to na záchode hovorili).
Od vtedy som bola tajne sledovaná v práci. (Mali sme tam viacerých kolegov, o ktorých
sme vedeli, že sú nasadení na sledovanie). Keď vypukol bratislavsky Veľký piatok – sviečková demonštrácia som bola chorá. Ležala som doma. Moja izba v rodičovskom dome bola
pod strechou a tam nebolo počuť zvonček. A tak som nepočula zvonček, kolegov z práce,
ktorí prišli na kontrolu mojej práceneschopnosti. Moja mamka pracovala v blízkej škole. Jej
kolegyne išli s potravinami okolo nášho domu vo chvíli, keď kontrola zvonila na zvonček.
Mamke povedali, že sme mali návštevu. Ona hneď dobehla za mnou a donútila ma zatelefonovať do práce, že som doma, aby som nemala problémy. Ja som nechcela volať. No nakoniec pre pokoj som to urobila.
Keď som po maródke prišla do práce, zavolal si ma pán riaditeľ a povedal mi, že som
mala jedinečné šťastie, že som zatelefonovala, že som doma, lebo kontrolóri mali vyšetrovateľom polície doniesť informáciu, či som doma, lebo ak by so nebola, bolo by jasne, že
som na sviečkovej manifestácii v Bratislave. Až tak ma sledovali.
A podobných zážitkov bolo v totalite viac.
P: Ako rodina sme počas totality organizovali výlety pre deti a mladých. Pripravovali sme
duchovné cvičenia pre rodiny a mládež. Tiež sme sa stretávali s kňazmi, ktorí boli tajne
vysvätení, a poskytovali im náš byt na stretnutia a slúženia svätej omše. Tých akcií bolo
veľa a o tom by bolo možné písať knihu.
6
Peter, jste z manželkou Darinou velmi aktivní, pamatuji si ji jako členku vaší provinciální rady, jak se má?
V našej rodine sme boli spolu s manželkou zapojení do činnosti združenia. Počas totality
som bol členom provinciálnej rady ja. Manželka pracovala v PR po totalite ako ekonómka
šesť rokov. V súčasnosti pracuje na miestnej úrovni.
Mohli byste něco říct o regionální radě, ve které působíte?
Pred štyrmi rokmi bola kreovaná Regionálna rada saleziánov spolupracovníkov – Stredná
a východná Európa. Regionálna rada bola tvoraná na základe PAŽ. Bolo to niečo úplne
nové, ktoré otváralo nový systém organizovania práce.
Kolik má členů a odkud ?
Regionálnu radu – sekretariát tvoria:
Helenka Jankowska – svetový delegát z Poľska
Barbara Pieraňska – sekretárka rady z Poľska
Darina Čierniková – formátorka zo Slovenska
Peter Jakubík – administrátor zo Slovenska
Zenon Klawikowsky – SDB delegát z Poľska
Malgorzata Ogrodnik – FMA delegátka z Moskvy
Jak často se scházíte a kde?
Stretávame sa dva krát ročne za účelom vzájomného poznania aktivít a činností
v jednotlivých provinciách a tiež aj k príprave podkladov pre svetové forum. Absolvovali
sme posledné stretnutia vo Warszawe, Wroclave, Ružomberku.
Vy dva jste prý objížděli některé země regionu, kde jste byli?
Pre lepšie spoznanie regiónu sme absolvovali stretnutia s Provinciálnymi radami Maďarska, Slovinska, Chorvátska, Čiech a Slovenska a Ruska. Uvedený okruh sme realizovali
v marci a máji tohto roku.
Je to určitě náročné na čas i
finance. I když jsme sousedé, vaše
cesta k nám trvala několik hodin.
Máte nějakého sponzora?
Všetky stretnutia, ktoré boli doteraz
uskutočnené, boli zabezpečené nasledovne:
Stravu a ubytovanie hradila
provincia, v ktorej sme sa stretli,
a náklady a cestovné sme si hradili
z vlastných zdrojov. Príspevok na
cestovné sme dostali zo Slovinskej
provincie – 200 Eur, Slováci nám
prispeli na cestovné náklady na
stretnutie do Moskvy.
Darina a Peter při návštěvě v Polsku
Co byste nám řekli o jednotlivých zemích. Co máme stejné a čím se lišíme?
Každá provincia žije a pracuje v duchu Don Bosca typickým spôsobom pre danú krajinu.
Veľa aktivít máme spoločných, ale v mnohých sa líšime, pretože to vychádza z daných
podmienok a kultúr daných krajín. Rovnakú máme lásku ku Ježišovi, Don Boskovi
a ľuďom. Odlišní sme v spôsobe, akým to prejavujeme.
7
Kolik je kde spolupracovníků?
Aktuálne štatistické údaje budú spresnené na septembrovom stretnutí Konzulty Reginalnej
rady Budapešti .
Minuly rok v 10 provinciách regiónu strednej a východnej Európy ( SK-CZ- HU-HRSL-RU PL 4x ) žije skoro 4 000 saleziánov spolupracovníkov, Na svete sa eviduje spolu
35 000 saleziánov spolupracovníkov, ktorá žijú v 11 regiónoch sveta.
Jak mezi sebou vycházejí Chorvaté a Slovinci?
Uvedené Provinciálne rady majú pomerne málo vzájomných kontaktov a prejavili záujem
o bližšie spoznanie a spoluprácu. Medzi spolupracovníkmi vládne láska a porozumenie.
A co Maďarsko?
V Maďarsku spolupracovníci pracujú pre najbiednejšich, bezdomovcov a realizujú pastoráciu Rómov. V Maďarsku nie je veľa spolupracovníkov, no ti, čo sú všetko obetujú pre
svoj apoštolát.
Jak nás a vás vnímají Poláci, kde je situace přece dost odlišná?
V Poľsku sme mali priame kontakty s Provinciálnou radou – Warszawa a Wroclaw. Tu si
uvedomujeme dominantné postavenie bratov SDB a sestier FMA, ktorí spolupracujú
s lokálnymi strediskami saleziánov spolupracovníkov a aktivity realizujú spoločne.
Spolupracovníci sú tiež zapojení do činnosti na saleziánskych školách a inštitúciách,
ktoré sú tam zriadené saleziánmi.
Pred spolupracovníkmi tu stoji výzva väčšej samostatnosti, preberania zodpovednosti
za vlastné povolanie, apoštolát aj rozhodovanie.
Priemerný vek je tu dosť vysoký, no množstvu lásky, ktorú prejavujú, to neuberá na sile.
Ve dnech 13.–15 5. jste měli zasedání v Moskvě, můžete nám o tom něco říct?
Tu sme sa mali možnosť stretnúť s Provincialnou radou Ruska – Moskva a zástupcov
Ukrajiny.
Pre nás osobne to bolo veľké
obohatenie a povzbudenie. Na jednej
strane máme skúsenosť z minulosti –
ateistické Rusko a dnes veriaci bratia
a sestry, ktorí prežívajú znovuzrodenie a entuziazmus viery v Don Boscovom duchu. Pracujú v lokálnych
strediskách, kde prebieha 10 až 15
rokov vybudovanie kostolov, oratórií,
pastoračných centier v spolupráci
v bratmi SDB a sestrami FMA. Sú
príkladom spolupráce všetkých troch
zložiek saleziánskej rodiny v ich vzáDarina a Peter při návštěvě v Moskvě
jomnej podpore.
A jak v kontextu regionu vidíte nás spolupracovníky v České republice?
Kontakty spolupracovníkov Čiech a Slovenska sú dlhodobé a vzájomne obohacujúce obidve strany. Tento model spolupráce by bolo vhodné pretransformovať aj do iných krajín
regiónu.
Tak ako sa zdieľajú česká a slovenská Provinciálna rada, bolo by veľmi užitočné, aby
sa aj česká rada stretávala a zdieľala svoje skúsenosti aj s ďalšími provinciami.
Českí spolupracovníci sú obetaví a hlboko veriaci ľudia.
8
Děkuji Darinke i Peterovi za rozhovor na dálku a přeji jim osobně i všem jejich blízkým
hodně Božího požehnání a stálou ochranu Panny Marie. Miloš Jansa, rádce pro formaci
2. DUCHOVNÍ CVIČENÍ
Zrušení duchovních cvičení – termín 9.–14.7. v Újezdě u Uničova
Vydáno dne 27. 05.
Pro malý zájem se ruší DC v termínu 9.–14. 7. v Újezdě u Uničova.
Informace pro všechny váhající, kterých je ještě stále dost. Budete-li s přihlašováním otálet, může se stát, že se již nebudete mít kam přihlásit.
Vaše provinciální sekretářka Veronika Semerádová
Přihlašování na duchovní cvičení
Vydáno dne 16. 06. 2013
Milí přátelé, čas dovolených je již za dveřmi a právě část dovolené někteří z nás prožíváme i duchovně na exerciciích, které organizuje naše sdružení.
Přihlášení je letos možné na webových stránkách www.ascczech.cz v sekci Adresář
ASC. Pro přihlášení budete potřebovat znát své uživatelské jméno a heslo. Pokud své
jméno a heslo neznáte, tak se můžete obrátit na správce adresáře na emailu adresar@
ascczech.cz, který vám rád jméno a heslo zašle.
Pomůcku a popis k novému přihlašování naleznete v PDF na webu.
Na exercicie se prosím, pokud možno, s ohledem na organizaci exercicií přihlaste
co nejdříve (nejlépe do prázdnin).
Jestliže práce s počítačem není pro vás to pravé ořechové, tak vám rádi s přihlášením
pomohou ředitelé konkrétních exercicií.
Dejme možnost Pánu, aby se s námi setkal a osobně se dotkl našich srdcí a načerpejme
povzbuzení ze setkání s přáteli z naší salesiánské rodiny.
Za provinciální radu s přáním krásného a požehnaného prožití dovolených
Roman Turowski
3. APOŠTOLÁT
Aktualizovány údaje o chalupách ASC
Vydáno dne 05. 06. 2013
Drazí přátelé, s potěšením vám oznamuji, že v sekci Odkazy na našich webových stránkách byly doplněny zeměpisné údaje o poloze chalup, které jsou v užívání nebo ve vlastnictví našeho sdružení. Další bližší informace, týkající se těchto chalup, bychom vám rádi
v dohledné době zprostředkovali.
chalupa
Borek
Lipiny
Pusté Žibřidovice
Klášterecká Jeseň
Ovčín
Josífkov-Spáleniště
kontaktní osoba
Václav Nádvorník
Jan Koláčný
Jiří Hampl
Jiří Rezek
Jiří Boček
František Jakubec
web / kontakt
www.chalupaborek.cz
603 502 383
adresar.ascczech.cz
731 619 896, 608 053 627
724 038 237
www.spaleniste.cz
Mimo doplnění údajů o chalupách je také přidán odkaz, kde se kliknutím na souřadnice
zobrazí mapa s místem chalupy. Najít konkrétní místo už bude hračka.
Jarda Kotal, rádce pro ekonomiku, chalupy
9
4. FORMACE
Málo známý poklad
Vydáno dne 13. 05. 2013
Tak by se možná dal nazvat duchovní život sestry Marie Dominiky Mazzarellové, jejíž
svátek slavíme dnes 13. května. Marie byla prosté a nevzdělané děvče, které neumělo
téměř psát, ani příliš číst. Toužila stát se řeholnicí, ale nedovedla si představit, že by ji někam přijali. Za několik let však stojí u vzniku nové, dynamicky se rozvíjející kongregace.
I když má kolem sebe daleko vzdělanější sestry, je takřka proti své vůli jednomyslně zvolená generální představenou.
To ukazuje, že to byla mimořádná osobnost, jejíž přirozená autorita a pracovitost byla
doplňována velkou schopností vcítit se do radostí a bolestí druhých. Velká důvěra v milujícího Boha, úplná odevzdanost Panně Marii, smysl pro sebezápor a bezmezná obětavost
vůči bližním ukazují na její hluboký duchovní život.
Když jsem si před lety přečetl její životopis, tak jsem zatoužil shrnout její poselství do
jedné věty, podobně jako je to u Dona Boska – Dej mi duše a ostatní si vezmi. Samozřejmě jsem nic nevymyslel a na celou věc jsem zapomněl. Po nějakém čase při rozjímání
žalmu 63,9: Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží, jsem si náhle uvědomil,
že tento úryvek asi vystihuje Marii Dominiku. Tajemství její úspěšné činnosti je v jejím
hlubokém duchovním životě a úplném přilnutí k Bohu. Bůh ji pak vedl, podpíral
a pomáhal.
V roce 2001, když byly Dny salesiánské spirituality v Koclířově o Marii Dominice
Mazzarellové, přijela tam přednášet sestra Marie Ester Posada, která učila salesiánskou
spiritualitu. Zeptal jsem se jí, zda tento úryvek žalmu vyjadřuje život Marie Dominiky
Mazzarellové. Rozzářily se jí oči a hned celý žalm 63 začala zpaměti citovat s tím, že tento žalm je umístěn a citován v jejím rodném domku v Mornese. Marie Dominika může být
vzorem a přímluvkyní všem, ale zvláště obyčejným lidem. Každý se může po jejím vzoru
víc snažit přimknout k Bohu, spoléhat na jeho pomoc a žít obyčejný, všední život. Tak jak
ona plnit denní povinnosti co nejlépe a často se spojovat s Bohem v modlitbě.
Sv. Marie Dominiko Mazzarellová, přimlouvej se za nás.
Miloš Jansa, rádce pro formaci
Životní cyklus spolupracovníka – manuál pro místní radu
Vydáno dne 23. 05. 2013
Milí kamarádi, když si otevřete internetový adresář ASC a podíváte se na statistiku, shledáte, že nás nyní je, po slibech ve Fryštáku, již 620.
Dále máme 11 aspirantů, 46 předaspirantů a ještě další zájemce ve fázi seznamování.
Předešlá provinciální rada sestavila formační manuály pro aspirantát a předaspirantát,
takže vedoucí formačních společenství a formátoři mají z čeho vycházet. Ale pořád někde
přetrvává nejistota nebo neznalost, co kdy kde kam a proč zařídit, vyplnit, nahlásit a poslat, aby se na někoho s něčím nezapomnělo a abychom v tom měli trochu pořádek.
A tak provinciální rada vytvořila malý manuál pro místní rady a lidi zodpovědné za
formaci – nazvali jsme ho tak trochu technicky „Životní cyklus spolupracovníka“ – ve
kterém je stručně symbolicky popsáno, co je třeba v jaké fázi členství udělat, od úvodního
seznámení se s Donem Boskem až po definitivní odchod na věčnost do jeho náruče. Snažili jsme se být struční a názorní, a doufáme, že vám tento dvoustránkový dokument
umožní soustředit se více na vlastní formaci než na administrativní záležitosti.
Manuál ke stažení v PDF na webu nebo je uložen také v sekci Ke stažení.
10
Památka svatého Giuseppe Marello
Vydáno dne 30. 05. 2013
Na dnešek (30. května) připadá památka svatého Giuseppe Marello, kterému Don Bosco
osobně předal diplom salesiána spolupracovníka.
Narodil se 26. 12. 1844 v Turíně a zemřel 30. května 1895 ve městě Savona. Dětství
prožil v S. Martino Alfieri blízko Asti. Jeho zvláštní oddanost Panně Marii určila výběr
jeho povolání a jeho věrnost k němu. Don Bosco ho přijal do Oratoře. Vstoupil do semináře v Asti, kde podněcoval své přátele svojí dobrotou a svatostí.
Na kněze byl vysvěcen 19. září 1868. Giuseppe Marello prožíval svůj kněžský život
intenzívně: diecézi v Asti sloužil nejprve jako tajemník biskupa a potom jako kancléř, řídil
činnost kurie a věnoval se duchovnímu poradenství a katechezi. Bral vážně morální a náboženské vzdělání mládeže a pomáhal v pastorační službě. Projevil se jako citlivý ke starým lidem, když převzal dům pro seniory, který neměl prostředky na provoz. Zaangažoval
laiky prostřednictvím katolických iniciativ, které byly utvořeny pro podporu papežovy
osoby a aktivit v době, která byla pro církev obtížná.
Současně uvažoval o tom, že se zcela zasvětí Pánu v kartuziánském klášteře. Avšak
jeho biskup Monsignor Savio ho od této myšlenky odradil a řekl mu, že Pán od něho požaduje něco jiného. Chtěl usměrnit Marellovu touhu úplného zasvěcení Pánu tak, že založí
novou náboženskou rodinu, která by v Asti znovu podpořila duchovní život.
14. března 1878 Giuseppe založil Kongregaci sv. Josefa, který jim byl vzorem důvěrného vztahu k Bohu. Jako hlavní úkol svěřil otcům a bratrům v kongregaci šířit oddanost
k sv. Josefovi, školit mladé a pomáhat ve službě místním farnostem. Nechybí mu těžkosti,
ale ty překonává a světlo dostává v setkáních s Donem Boskem. Don Bosco mu osobně
předal diplom salesiána spolupracovníka.
Během 1. vatikánského koncilu Jeho Eminence Giacchino Cardinal Pecci, pozdější
papež Lev XIII., měl příležitost ocenit ctnosti a nadání mladého kněze Giuseppe Marella,
který doprovázel svého biskupa jako tajemník. Papež Lev XIII. jmenoval Giuseppa Marella biskupem v Acqui, byl vysvěcen 17. února 1889. Jako biskup se přiblížil ke všem lidem a usiloval o to, vytvořit jednotu mezi duchovenstvem a věřícími. Ve své pastorační
práci podporoval studium katechismu, křesťanskou výchovu mládeže, farní misie a křesťanský život. Giuseppe Marello zemřel 30. května 1895 v Savoně, kam odešel navzdory
chatrnému zdraví, aby se zúčastnil oslav 300 let od smrti sv. Filipa Neri.
Kauza jeho kanonizace začala 28. května 1948. Prohlášení o nesmírné ctnosti bylo
přečteno 12. června 1978 za přítomnosti papeže Pavla VI. Svatý otec Jan Pavel II. blahořečil Giuseppa Marellu 26. září 1993 v Asti a vyzdvihl ho jako příklad lásky k bližnímu,
neúnavné a tiché práce pro mladé a opuštěné, a jako vzor pro všechny duchovní pastýře
Božího lidu a pro všechny na celém světě, kteří pokračují v práci apoštolů.
Slavnostním výnosem dne 18. prosince 2000 Svatý otec prohlásil, že zázrak, který Bůh
vykonal na přímluvu blahoslaveného Giuseppa Marella, biskupa z Acqui, zakladatele
kongregace sv. Josefa, byl verifikován: a sice náhlé, úplné a trvalé uzdravení dětí Alfréda
a Isilie Chávez León, které se obě uzdravily ve stejnou dobu ze zánětu plic, nemoci, která
je doprovázena vysokou horečkou a dušností u pacientů a je obvykle způsobena chronickou podvýživou.
Po uznání tohoto zázraku, během veřejné obvyklé konzistoře pro svatořečení blahoslaveného, papež Jan Pavel II. dne 13. března 2001 slavnostně prohlásil: „Z moci všemohoucího Boha, svatých apoštolů Petra a Pavla a naší vlastní, prohlašujeme, že … blahoslavený
Giuseppe Marello má být zapsán do souboru svatých 25. listopadu 2001.“
11
Při jeho svatořečení papež řekl: „Bůh totiž rozhodl, aby se v [Kristu] usídlila veškerá plnost dokonalosti“ (Kol 1,19). Na této plnosti měl účast svatý Giuseppe Marello jako
kněz kléru v Asti a jako biskup diecéze Acqui. Plnost milosti, podnícené v něm intenzivní
zbožností k nejsvětější Panně Marii; plnost kněžství, kterou mu Bůh udělil jako dar a závazek; plnost svatosti, které dosáhl připodobněním se Kristu, Dobrému Pastýři. Mons.
Marello se formoval ve zlatém období piemontské svatosti, kdy mezi různorodými formami nepřátelství vůči církvi a katolické víře vykvetli mistři ducha a lásky, jako Cottolengo, Cafasso, Don Bosco, Murialdo a Allamano.
Mladý, dobrý a inteligentní, zaujatý kulturou a občanskými záležitostmi, našel náš
světec syntézu každého ideálu v Kristu a zasvětil se Mu v kněžství. „Jednat v zájmu Kristově“ bylo mottem jeho života, a toto viděl ve svatém Josefovi, snoubenci Panny Marie,
„pěstounovi Vykupitele“. Na svatém Josefovi ho silně přitahovala skrytá služba, živená
hlubokou niterností. Tento styl dovedl vtisknout Oblátům svatého Josefa, řeholní kongregaci, kterou založil. Velmi rád jim opakoval: „Buďte mimořádní ve věcech obvyklých“
a dodával: „Buďte kartuziány doma a apoštoly mimo dům“. Jeho silnou osobností si Pán
chtěl posloužit pro svou Církev, když ho povolal do biskupské služby v diecézi Acqui,
kde v několika málo letech vydal pro stádce všechnu svou energii a zanechal stopu, kterou
čas nesmazal.
Janko Ihnát
5. NALÉHAVÁ VÝZVA
Pojďte s námi pomáhat!
Vydáno dne 11. 06. 2013
Hledáme dobrovolníky na pomoc do povodní postižené vesnice Křešice u Litoměřic. Ubytování je ve stanovém městečku v Křešicích.
Hlásit se můžete co nejdříve, každá pomocná ruka je dobrá.
Kontaktní osoba: Hanka Koudelková, FMA, telefon: 728 941 219
6. MODLITEBNÍ MOST
Zprávy od Dvořáků
Vydáno dne 12. 06. 2013
Milí přátelé, chtěli bychom se s vámi podělit o jednu radostnou událost. A to, že náš Tom
po devíti měsících chodí!!! Kolena se uvolnila a chodí již zcela bez berlí. Kolena bolí jen
při jízdě na kole či běhu. Zmizela i nespavost. Bolesti hlavy jsou menší, ale trvají. Snažíme se pokračovat dále v započaté léčbě a nepolevovat, snad až do uzdravení, dá-li Bůh.
Moc děkujeme za vše.
Jana a Pavel Dvořákovi
Modlitba pro každý prst ruky
1. Palec je prst nejbližší. Začni se tedy modlit za ty, kteří jsou ti nejblíže. Jsou to lidé,
na které si vzpomeneme nejsnadněji. Modlitba za naše drahé je „milá povinnost.“
2. Dalším prstem je ukazováček. Modli se za ty, kdo učí, vzdělávají a pečují o druhé.
Sem patří učitelé, profesoři, lékaři a kněží. Potřebují podporu a moudrost, aby ostatním
ukazovali správný směr. Vždy na ně pamatuj ve svých modlitbách.
3. Další prst je největší. Připomíná nám naše vůdce. Modli se za prezidenta, poslance,
podnikatele a další zodpovědné. Jsou to lidé, kteří řídí osud naší vlasti a ovlivňují veřejné
mínění. Oni potřebují Boží vedení.
4. Čtvrtým prstem je prsteníček. Mnozí se budou divit, ale je to náš nejslabší prst, což
může potvrdit každý učitel hry na klavír. Tento prst nám má připomínat modlitbu za slabé,
12
zkoušené a nemocné. Oni potřebují tvé modlitby ve dne i v noci. Modliteb za ně nebude
nikdy dost.
Prsteníček nás zve i k modlitbě za manželské páry a rodiny.
5. Nakonec přichází malíček, nejmenší ze všech. Podobně malými se máme cítit před
Bohem a před bližním. Bible říká, že „poslední budou prvními.“ Malíček ti připomíná,
aby ses modlil za sebe. Poté, co se pomodlíš za všechny ostatní, lépe pochopíš, jaké jsou
tvé potřeby, a uvidíš je správným úhlem pohledu.
papež František
7. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE
Společenství ASC Pardubice (504)
Nějak se to tak sešlo, že jsme společenství hodně rozdílných lidiček a možná z různých
pohledů už vůbec ne „ideálních“. Snažíme se ale pravidelně scházet alespoň jedenkrát za
měsíc (střídavě v Pardubicích a střídavě u Ochů, kteří nikam jet nemohou)a už to je docela
výkon, protože všichni jsme poměrně dost zaměstnáni. Myslíme, že většina z nás může
říct, že nás spojuje pomoc těm nejpotřebnějším: dětem a mladým lidem, kteří neměli to
štěstí, aby se narodili do alespoň nějak fungující rodiny:
Ochovi mají už fůru let opravdu velkou rodinu díky svému Soukromému dětskému
domovu Markéta. Holt nemají možnost jezdit na různá spolupracovnická setkání, ale zaslouží si opravdu obdiv a hlavně modlitbu, aby vydrželi v tom, co dělají. Je to apoštolát
jako hrom a díky jejich působení se v Radhošti, vesnici, kde žijí, hodně k lepšímu změnily
sousedské vztahy. Ale především dali spolu možnost zažít teplo rodiny dětem, které by jinak vůbec neměly šanci – mívají většinou výrazné výchovné problémy.
Jarča Vaňková se se svým mužem stará o tři pěstounské holky – kdo sám má někoho
v pěstounské péči, tak ví, že to není procházka růžovým sadem.
U Peterků je Vláďa v invalidním důchodě: o to víc podporuje Moniku, aby mohla fungovat v Centru Don Bosco Pardubice. To už řadu let pomáhá mladým lidem z dětských
domovů, aby se dokázali postavit na vlastní nohy. Centrum Don Bosco je místem, kam se
tito mladí mohou vracet – na návštěvu nebo s konkrétní potřebou pomoci. Na rozdíl od
našich dětí totiž tito mladí opravdu většinou nikoho kloudného nemají. Tahle náročná práce by nebyla možná bez skvělého týmu, ve kterém v současné době funguje salesián Jirka
Woclawek. Centrum funguje v salesiánském domě a salesiáni jsou také jeho zřizovatelé.
Jarmila Nováková, inženýrka chemie, kromě toho, že přispívá k dobrým vztahům na
pracovišti – je ve vedoucí pozici – tak v Centru Don Bosco výborně vaří na Kurzech přípravy na život. Přispívá tím velkou mírou k rodinné atmosféře, o kterou se snažíme.
No, a Traxlerovi, ti se věnují už léta prevenci. To ale asi všichni víte. Kromě toho,
že Věra pracuje v Centru pro rodinu, tak se léta věnuje se svým mužem Ladislavem přípravě snoubenců na manželství. Myslím, že by to byl velmi slušný počet manželství, která
spolu nějak na začátku ovlivnili.
Jako delegáta máme Josefa Trochtu, SDB, který se nám přes svou vytíženost (střídavě
ředitel komunity a ekonom komunity v Pardubicích), snaží poctivě věnovat.
No a o tom, že už většina z nás má docela velké děti a často i vnoučata, za které je potřeba se taky modlit, snad někdy příště.
Díky za další květ do spolupracovnické kytice!!! V našem seriálu jsme se dostali již do
dvou třetin. Příště se můžeme těšit na seriálové pokračování z Podorlicka, pokud se nepletu… :-)
Sazeč
13
8.
SALESIÁNSKÁ RODINA
Májové osvěžení na duchu i na těle na Festivalu 2013
Vydáno dne 16. 05.
V sobotu 11. května 2013 se uskutečnil již 13. ročník Festivalu, který pořádalo Salesiánské hnutí mládeže a Sdružení salesiánů spolupracovníků. V Salesiánském středisku mládeže v Pardubicích tak společně přivítali na 600 účastníků, pro které byl připraven opravdu bohatý program.
Jako každý rok byl i letošní Festival zahájen slavnostní mší svatou.
Hlavním celebrantem se stal otec
biskup Mons. Karel Herbst, SDB.
Spolu s ním sloužilo bohoslužbu osm
kněží, vypomáhal jeden jáhen a přisluhovalo mnoho ministrantů z klubů
po celé republice. Aby se dětem (ale
i dospělým) více přiblížilo evangelium, bylo před oltářem ztvárněno
pomocí tvořivé práce s biblickými
postavičkami. Mohli ho tak všichni
vnímat nejen intelektem, ale i smysly
a emotivní stránkou. Mši svatou hudebně doprovodil známý chrámový smíšený pěvecký sbor Santini z Telče.
V průběhu celého Festivalu měly jednotlivé kluby SHM a místní společenství ASC
možnost prezentovat svou činnost formou vystavených nástěnek, předvedením kulturního
vystoupení, ale i realizací nejrůznějších workshopů. Děti i dospělí si mohli vyzkoušet
např. lukostřelbu, používání středověkých zbraní a zbrojí, seznámit se se základy práce
s biblickými postavičkami a postavit si vlastní „scénu“ podle daného biblického textu, nebo se aktivně zapojit do ukázky činností při canisterapii čili léčebném kontaktu psa
a člověka. Pro děti byl připravený dětský koutek a velmi oblíbené malování na obličej.
U dalších stánků byla možnost vyrobit si náramky, papírové skládačky, zápichy do květináčů, záložky do knih, ozdobit si vázičky, poskládat různé origami, vytvořit si vlastní
placku a další drobné dekorace. Na Festivalu bylo letos celkem patnáct workshopů. Toto
rekordní číslo hezky vypovídá o šikovnosti a tvořivosti členů ASC i SHM, kteří jsou
ochotni dobrovolně se věnovat druhým ve svém volném čase.
Na pódiu se postupně střídala koncertní a divadelní představení. K poslechu znovu zahráli hudebníci ze sboru Santini, dále vystoupila Schola SDDM a SDDM Band z Ostravy,
skupina LO3 a bigbítová kapela SAXER z Hlinska. Odpolední program patřil také pohádce s názvem Napravený čaroděj z dílny SHM Klubu Krucemburk a muzikálu Popelka
v předvedení členů z SHM Klubu Plzeň. Velký úspěch zaznamenalo také napínavé představení šermířů ve středověkých oblecích.
Během Festivalu proběhlo také přátelské setkání „šéfů“ SHM, ASC a jednotlivých zástupců dalších salesiánských větví při číši vína.
Aktivita „Škatulata, batolata, hejbejte se!“ byla zaměřena zvláště na děti. Jejím cílem
bylo vyzkoušet si nejrůznější dovednosti a splnit úkoly na dvanácti pohádkových stanovištích. Po splnění daného úkolu děti dostávaly na každém stanovišti malou drobnost a razítko na kartičku. Po splnění pěti úkolů si mohly dojít pro větší odměnu – cukrovou vatu
nebo párek v rohlíku. Všichni se velmi snažili, o čemž svědčí i to, že se rozdalo 238 ks
14
cukrových vat a 150 párků v rohlíku. Na závěr byly ještě vylosovány ceny pro děti, které
splnily úkoly na všech stanovištích.
Děti i dospělí si mohli vyzkoušet řídit různé modely lodiček, ponorku či vznášedlo
v novém bazénku. Celým areálem se také proplétala auta řízená na dálkové ovládání. Děti
řádily i u dalších aktivit – například u prolézacího pytle, házecích panáků či stolního fotbalu.
Zkoušely také chodit na chůdách.
Letošní sportovní vyžití bylo pestré. Jako
každý rok zaujala všechny věkové kategorie
nafukovací skluzavka Hrad, nafukovací horolezecká stěna Věž a horolezecká stěna v tělocvičně. Řidiče i neřidiče velmi potěšily čtyřkolky, pro které byla po celý den připravena
závodní dráha. Probíhala u nich také soutěž v odhadu přepravených tun. Pro informaci
uveďme, že se na nich za dvě hodiny vystřídalo přes 200 lidí, kteří vážili přes 9,2 tuny.
Další festivalovou novinkou byla hra RINGO. Vítězným týmem se po lítém boji stala
dvojice z Újezdu u Brna. Blahopřejeme.
Celý Festival byl provoněný mnoha dobrotami. Pro zajímavost lze uvést pár čísel:
snědlo se 200 litrů guláše, 300 kusů domácích klobás, 90kilové grilované prase společně
s 65 bochníky chleba. Mistři kuchaři usmažili za 4,5 hodiny kolem 360 palačinek naplněných marmeládou či nutelou. Ačkoli bylo celý den chladno, během chvíle se rozdalo 333
kornoutků se zmrzlinou, tedy 27 litrů. K domácím buchtám a nejen k nim byla připravena
káva, horký čaj, ale i točená kofola (vypilo se jí 200 litrů). Na Festivalu proteklo i mnoho
vody, od tří hodin napršelo 35 mm srážek.
K závěru tohoto setkání zaznělo i slůvko na cestu, které nás povzbudilo a připomnělo,
že každý může být šťastný.
Ačkoliv Festivalu 2013 počasí úplně nepřálo, přesto se jeho účastníci nenechali odradit a po celý den vládla v areálu přátelská atmosféra. Poděkování patří proto všem, kdo
přijeli – ať už jako účastníci nebo dobrovolníci, kteří měli na starost nějakou část programu či výpomoc s organizací. Díky patří také všem, kdo podporovali Festival v myšlenkách a modlitbách. Je třeba poděkovat také Salesiánskému středisku mládeže v Pardubicích za poskytnuté zázemí.
Festival 2013 sice právě skončil, ale již nyní pořadatelé srdečně zvou celou Salesiánskou rodinu na další setkání na Festivalu 2014, který se bude konat 17. května 2014.
Ondrovi, Lajblovi, Zrzavých, Pražanovi
Noví dobrovolníci jsou
připraveni k vyplutí
Předminulý víkend (7. až 9.6) proběhl poslední přípravný víkend salesiánských dobrovolníků. To znamená, že noví dobrovolníci budou v nejbližší době vyrážet na svá
působiště v salesiánských misiích. Slavnostní vyslání dobrovolníků proběhne letos
při příležitosti oslav 1150. výročí příchodu
věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje – viz dal15
ší článek. Vyprošujme novým dobrovolníkům hodně Božího požehnání v jejich práci pro
potřebné. Poděkujme také týmu, který od září připravoval zájemce o dobrovolnictví na jejich poslání. A samozřejmě poděkujme také těm, kteří v současné době v misiích končí.
Děkujeme za to, že věnovali rok svého života službě dětem v duchu Dona Boska.
Věříme, že jste si občas našli čas a přečetli jste si něco z jejich dopisů a také se za ně
modlili nebo i nějak podpořili.
Lída a Honza Obručovi
P.S. Salesiánským misiím a dobrovolníkům jsou věnované také články v nejnovějším čísle Salesiánského magazínu a v Katolickém týdeníku č. 24.
Velehrad: balónkem na pomoc „Adopci nablízko“
(převzato z webu www.adopcenablizko.cz)
1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje ve znamení vyslání dobrovolníků
Při příležitosti oslav 1150. výročí
příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na naše území bude slavnostně
vysláno kolem patnácti dobrovolníků.
Ti budou působit po dobu jednoho
měsíce až celého roku v Indii, Africe,
Bulharsku, Německu, Velké Británii
nebo Mexiku.
Dobrovolníci budou vysláni během
slavnostní mše svaté v pátek 5. července
2013 v rámci projektu Adopce nablízko, který je jedním z podporovaných
projektů velehradských Dnů lidí dobré vůle. „Tak jako bratři Cyril a Metoděj přišli na
naše území, aby šířili vzdělanost, tak i naši dobrovolníci putují do různých koutů světa
pomáhat těm nejpotřebnějším,“ říká Iveta Pešatová, koordinátorka projektu Adopce nablízko. Dny lidí dobré vůle jsou již tradičním vyvrcholením Cyrilometodějských oslav na
našem území a událostí nadnárodního rozměru.
Myšlenka vyslání dobrovolníků během velehradských slavností bude podpořena akcí
organizovanou Adopcí nablízko s názvem „Balónkem na pomoc“. Do ní se může zapojit
kterýkoliv návštěvník Dnů lidí dobré vůle zakoupením balónku s logem Adopce nablízko
a Velehradských slavností. „Balónky budou hromadně vypuštěny na začátku živého koncertu v předvečer státního svátku Cyrila a Metoděje. Pokusíme se překonat rekord z minulého roku, kdy bylo najednou vysláno 2012 balónků,“ popisuje akci jedna z jejích organizátorů Marie Kolmačková. Balónky budou opatřeny kartičkou s QR kódem a unikátním
číselným kódem, dle kterého bude moci případný nálezce vypuštěného balónku dohledat
informace a identifikovat balónek pomocí facebookové aplikace. Výtěžek z prodeje půjde
na náklady spojené s vysíláním dobrovolníků Adopce nablízko.
Projekt Adopce nablízko již dlouhodobě působí na poli dobrovolnické služby. Od roku
2005 školí a vysílá dobrovolníky do různých zemí světa, kde pomáhají chudým a znevýhodněným dětem. Celkem již bylo vysláno přes 100 dobrovolníků. Příprava každého
z nich je nejen časově, ale i finančně náročná. „Náklady na vyslání jednoho dobrovolníka
se můžou vyšplhat až přes 100 tisíc korun,“ říká P. Jaroslav Vracovský, ředitel Salesiánské asociace Dona Boska, která projekt realizuje.
Více informací o projektu „Adopce nablízko“ naleznete na stránkách
www.adopcenablizko.cz
16
Spolupracovnická chaloupka
HODOŇOVICE 10.–12. 5. 2013
Na chalupu v Podbeskydí
vydala se spousta lidí.
Rodičové a dětičky
zaplnili pokojíčky.
V pátek hořel táborák
v sobotu pak přišel mrak.
Nikomu však nevadilo,
že až do neděle lilo.
Program pestrý jak se patří
zajistili svatí bratři.
S Cyrilem a Metodějem
z Řecka na Moravu spějem.
Spoustu těžkých úkolů
vyřešili jsme spolu.
Rostislav byl spokojený
za ten výkon odvedený.
Mši svatou jsme také měli,
s kytarami písně pěli.
Víkend SUPER! Bohu díky
za překrásné okamžiky!
Vydáno dne 12. 06. 2013
Pavla Oujeská, společenství Moravská brána
Koadjutor Ištván Šándor bude 19. 10. 2013 blahoslavený Vydáno 12. 06.
Papež František podepsal 30. března 2013 dekret o blahořečení. Mezi jeho
prvními blahoslavenými je i salesián koadjutor Štěpán (Ištván) Šándor.
Dnes je už v římském seznamu svatých veden jako blahoslavený, ale veřejný ceremoniál prohlášení za blahoslaveného bude v Budapešti až v sobotu
19. října 2013.
V sobotu 8. června uplynulo 60 let od jeho popravy z nenávisti proti
víře, jak je formulována jeho mučednická smrt. Hlavní představený k tomu
datu napsal zvláštní dopis, kde mluví o hodnotě jeho svědectví. Mrzí mne, že toto slavné
datum „bratrů v utrpení“ (Maďarů) u nás prošlo naprostým mlčením. Chtěl bych připomenout zodpovědnost za veliký dar těch salesiánů, kteří léta trpěli kvůli své víře. Z jejich
utrpení i my dnes žijeme. Ale i důležitost modlitby za ty, kteří udávali a dodnes pokání
dělat nechtějí, a kteří si za svou zradu nechávali platit.
Ištván Šándor se narodil 26. října 1914 v Maďarsku ve městě Szolnok na řece Tise, asi
100 km na severovýchod od Budapešti. Narodil se v rodině železničáře, matka byla v domácnosti. Byl synem národa, který ve svých dějinách musel vždy bojovat o nezávislost.
Maďarsko trpělo nájezdy Osmanské říše, ale i pod Habsburky, nacisty, a nakonec pod
krutým stalinismem, který poslední povstání maďarského národa v roce 1956 utopil v krvi. Život Ištvána Šándora probíhal v době velikých zvratů i nenadálých útoků nepřátel,
náhlých změn a pochybných spojenectví. Jeho rodiče, otec Ištván a matka Maria, byli hluboce praktikující katolíci pevných morálních zásad. Měl ještě bratra Jana a Ladislava.
Prožil normální šťastné dětství a už v dětství se projevoval jako altruista, byl známý tím,
že vždycky pomohl kamarádům v těžkostech. Byl vůdcem všech her. V tom je jeho dětství podobné dětství Dona Boska. Rodina chodila ve městě Szolnok do kostela k františ17
kánům. A byli to oni, kteří mu poradili, když viděli, co všechno dělá pro mládež, aby
vstoupil k salesiánům. Tam uskutečnil svou touhu pracovat pro mládež.
Ištván vzal jejich rady velice vážně, protože byl člověk, který uměl brát vážně vlastní život. První informace o své budoucí rodině – salesiánech – se dovídal z Bolettino Salesiano
v maďarštině. Tak poznával Dona Boska i jeho odvážné podniky ve prospěch svých synů.
Oceňoval jeho výchovnou metodu i stálou snahu o záchranu mládeže a žasl nad jeho radostí
při práci pro mládež, hlavně nejpotřebnější. Pochopil tedy, že jeho ideálem už dále nebude
práce dělníka na železnici, kterou dělal jeho otec, a i on tam už nějakou dobu pracoval. Don
Bosco ho zasáhl a neustále ho více a více přitahoval k sobě. Nakonec se mu podařilo získat
i souhlas rodičů. V roce 1936 vstupuje do aspirantátu v tiskařské škole v Budapešti ve čtvrti
Rakospalota. Salesiáni ho tak nadchli, že byl po měsíci připuštěn do noviciátu. Konec jeho
formace byl neslavný, protože byl v roce 1941 opětovně povolán do armády. Nad jeho vlastí
se kupily mraky. Podařilo se mu ukončit noviciát, ale potom musel ihned obléci vojenskou
uniformu. Na vojně pracoval jako telegrafista. Podařilo se mu vytvořit kolem sebe malou
skupinku dobrých vojáků, kteří byli přitahováni jeho příkladem a se kterými se modlil. Snažil se udržovat kontakt s představenými. V jeho dopisech se ukazuje jeho obava o vnitřní život, protože se často ocital v těžkých situacích. Na ruské frontě zažíval velice tvrdé situace.
Nakonec se ocitl i v americkém zajetí a byl poslán domů. V roce 1944 se vrátil k salesiánům. Salesiány považoval za svůj pravý domov.
S příchodem sovětské armády začínají pro církev těžké časy. Na osobní příkaz maršála
Vorošilova byl vyhnán apoštolský nuncius Mons. Angelo Rotta, který přispěl k záchraně
mnoha Židů. Po příchodu k salesiánům začal Ištván pracovat jako mistr v salesiánské tiskárně. Vojenská zkušenost neoslabila jeho povolání a přesvědčení, naopak ho posílila
a začíná ihned rozsáhlý apoštolát mezi mládeží. Události v jeho zemi se odvíjejí rychle.
13. února 1945 osvobozují sovětská vojska Budapešť a Maďarsko přechází pod sovětskou
sféru vlivu. 16. srpna ministr školství začíná školní reformu, jejíž cílem je likvidace církevního školství, a 4. listopadu v roce 1945 jsou první volby. I když komunisté získali jenom 17 % hlasů, s podporou sovětské armády začíná kontrola státního aparátu. V roce
1946 už salesiánská tiskařská škola nefunguje, pracuje jenom tiskárna. Ta to v povalečné
bídě nemá lehké, když lidé mají sotva na chleba. Katolický tisk je velice omezen. V době
od 12. do 27. července 1946 ministr vnitra Ladislav Rajk rozpouští všechna náboženská
sdružení, jak mládežnická, tak dospělých. Mnozí funkcionáři těchto sdružení jsou uvězněni. Ještě v roce 1948 se salesiánům podaří vytisknout v malém nákladu překlad preventivního systému do maďarštiny a v červnu 1948 je provoz tiskárny zastaven. Maďarský parlament 16. června 1948 zestátňuje všechny školy a jejich zařízení. Stát zabírá celou síť
salesiánských škol. Na rodiče je vyvíjen nátlak, aby nepřihlašovali své děti do náboženství. Po 23 letech je ukončena salesiánská činnost. V červnu 1950 byly rozpuštěny všechny řády a kongregace, 7. června jsou řeholníci exportováni do soustřeďovacích klášterů.
Inspektor P. Vincent Sellye (1907–1983) byl odsouzen na 33 let.
Mladí salesiáni, klerici a novici jsou posláni domů. Museli si najít práci a zapojit se do
pracovního procesu. Ištván Šándor začal pracovat, ale zároveň vyvíjet tajnou apoštolskou
činnost mezi mládeží. Mohl odejít do ciziny, ale nakonec si to rozmyslel. Nepovažoval za
správné opustit mládež v tak těžké době. Řeholníci se nesměli mezi sebou setkávat, jak to
známe i z naší historie. Komunisté považovali 30 tisíc sirotků, kteří byli v Maďarsku, jako
příležitost je indoktrinovat a vychovat z nich straně oddané lidi. Po tříměsíčním školení je
učinili strážci stranických funkcionářů, služebníky strany. Ti, kteří prožili část svého života v církevních zařízeních, nadále udržovali tajné styky se svými představenými a hlavně
s Ištvánem, který mezi nimi tajně působil.
18
Tajná policie na to přišla a Ištvánovi nepomohlo ani to, že si změnil jméno. Byl zatčen
v závodě, kde pracoval, a od toho dne o něm nebylo slyšet. Krutostí ještě z dalších vymlátili přiznaní a zinscenovali protistátní skupinu. Metody k doznání byly všude v socialistických zemích stejné. 28. října 1952 začal tajný proces, kde se před soudem octlo devět členů speciálních policejních jednotek, pět mladých salesiánů, jeden student a jedna
studentka. Vše proběhlo za zavřenými dveřmi a během jednoho stání bylo rozhodnuto.
Byli odsouzeni rozhodnutím číslo 1/0308/1952, a to salesián Ištván a tři mladí policisté za
zločin spiknutí proti lidově demokratickému státu k trestu smrti. Žádost o milost byla zamítnuta. Za vším stála nenávist k víře. Nábožensky ovlivňovat policisty bylo v tehdejší
době velikým zločinem.
Až po pádu berlínské zdi a potom, co mohli promluvit ti, kteří museli mlčet, se mohlo
dokázat, že Ištván Šándor byl mučedník. Ištván byl popraven večer 8. června 1953. Jeho
poprava byla oznámena až po roce 1990. Místo uložení ostatků je neznámé.
(Na slovenském webu http://www.ascslovakia.sk je uveřejněn překlad dopisu Cháveze
k blahořečení Ištvana Šandora.)
Jan Ihnát – z pramenů, které jsem sehnal
9.
RŮZNÉ INFORMACE
Volné místo vychovatelky v Domově mládeže při DKSŠ
Vydáno dne 17. 05. 2013
v Praze-Karlíně
Hledáme novou spolupracovnici do týmu vychovatelek Domova mládeže při Dvouleté katolické střední škole v Praze-Karlíně od školního roku 2013/2014.
Požadujeme: pedagogické vzdělání, ochotu pracovat zejména odpoledne a večer (včetně
některých nedělí a svátků a práce v noci), kladný vztah k práci s dívkami nestudijního typu a sociálně nebo zdravotně znevýhodněnými, komunikační dovednosti, samostatnost
i schopnost týmové spolupráce, ochotu k dalšímu vzdělávání, křesťanský postoj k životu.
Motivační dopis a strukturovaný životopis zasílejte na adresu [email protected]
(Ludmila Rybecká, vedoucí vychovatelka).
Bližší informace o našem zařízení naleznete na www.dkss.cz.
10. MIMINKA V NAŠÍ VELKÉ RODINĚ
Radostná událost na den matek
Vydáno dne 14. 05. 2013
Tak se nám v neděli na Den matek v 7.40 narodila malá princeznička. K Benediktovi a Samuelovi přibyla Eliana Marie.
(Eliana je ženská podoba jména Eliáš.)
Dva měsíce po narození vnučky Lidušky od syna Petra
máme teď dva vnuky a dvě vnučky! Její míry 3,13 kg a 46 cm.
Naše nejstarší dcera Janka je šťastnou maminkou a zeť Pavel
Mareda hrdým otcem.
Janka Procházková
11. NAŠI OSLAVENCI
(Zdroj: Web / Adresář ASC / Jubilea)
V těchto a následujících dnech oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito naši přátelé:
Málková Božena
2. 6.
65
Větrovská Jana
6. 6.
45
Hnát Vlastimil
3. 6.
55
Hájková Jarmila
8. 6.
65
Pavlicová Marie
3. 6.
45
Fiřtová Eva
10. 6.
65
Cúthová Marie
6. 6.
50
Madronová Eva
11. 6.
50
19
Pešatová Lenka
Vaněk Jan
Dufalová Jana
Fišer Jan
Havlátková Iveta
Oujeský Ladislav
Šabacký Ladislav
Malý Oldřich
Maršíková Jindřiška
Ovečková Daniela
Švandová Eva
Kamarád Karel
Šuláková Astrid
Kuchařová Marie
Peterková Monika
Hájek Josef
Slavíčková Marta
Macoun Pavel
Ryšavý Milan
11. 6.
12. 6.
18. 6.
18. 6.
26. 6.
27. 6.
1. 7.
7. 7.
7. 7.
7. 7.
12. 7.
13. 7.
13. 7.
15. 7.
20. 7.
24. 7.
31. 7.
2. 8.
5. 8.
45
50
45
55
50
70
70
65
70
60
55
45
85
50
55
65
55
55
50
Moravcová Jaromíra
Cahová Martina
Drábková Marie
Blecha Jan
Přikrylová Šárka
Havlátko Jindřich
Rezková Marie
Boštík Josef
Šafařík Pavel
Janštová Krista
Gallina Ladislav
Ptáčníková Věra
Fišerová Brigita
Žižkovský Jiří
Reumannová Franceska
Vančurová Kateřina
Šafářová Markéta
Hochmanová Ludmila
6. 8.
9. 8.
11. 8.
13. 8.
14. 8.
21. 8.
28. 8.
1. 9.
5. 9.
18. 9.
5. 10.
5. 10.
6. 10.
9. 10.
11. 10.
16. 10.
22. 10.
24. 10.
60
35
80
55
40
60
65
60
60
60
60
75
55
50
55
40
40
80
12. KALENDÁŘ AKCÍ
do 30. 6. 2013
9.–11. 8. 2013
září / říjen
4.–5. 10. 2013
16. 11. 2013
16. 11. 2013
převedení příspěvků MS na 253474458 / 0300, VS číslo MS
pouť za povolání – pěší i cyklo (Vysočina)
volby do místních rad
jednání PR společně s předsednictvem SHM, Hradec Králové
jednání PR, Brno-Žabovřesky
setkání PR s nově zvolenými MR a rádci odpovědnými za formaci,
Brno-Žabovřesky
vždy ve 22:00 (… možno i kdykoli jindy…) Modlitební salva… §;-)
Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků
Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902,
Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8 www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC.
Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831
Změny adres: [email protected]
Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu: [email protected]
Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu: [email protected]
Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz
Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o.
Uzávěrka Zpravodaje č. 125 bude v pondělí 17. 10. 2013, dá-li Bůh.
Můžete si odstřihnout a založit do svých breviářů…
Úmysl modlitby
 Prosíme za Boží požehnání a ochranu Panny Marie na všechny prázdninové akce Salesiánské rodiny.
 Prosíme za všechny lidi postižené povodněmi a za ty, kteří při nich nezištně pomáhali.
20