indikátory lidského rozvoje se zaměřením na chudobu v české

INDIKÁTORY LIDSKÉHO ROZVOJE SE
ZAMĚŘENÍM NA CHUDOBU V ČESKÉ
REPUBLICE
Human development indicators focusing on poverty in the Czech Republic
Magdalena Kotýnková, Karina Kubelková
Abstract
The paper focuses on the analysis of the explanatory power of selected human
development indicators used by the United Nations Development Program (UNDP). These
indicators, published in the Human Development Report, are as follows: the Human
Development Index, the Human Poverty Index and newly the Multidimensional Poverty
Index. This paper aims to evaluate the possibility of using these indicators for the assessment
of poverty in the Czech Republic. Conclusions about the practical application of mentioned
indicators in the economic and social policy in the Czech Republic are drawn on the basis of
their construction methods and available empirical data.
Keywords
Human Development, Poverty, HDI, HPI, MPI, Czech Republic
Klíčová slova
Lidský rozvoj, Chudoba, HDI, HPI, MPI, Česká republika
Úvod
Úroveň ekonomického a lidského rozvoje, příjmová nerovnost a chudoba jsou
v současném globalizovaném světě velmi citlivými a diskutovanými tématy, kterým
významné mezinárodní organizace, především Světová banka (WB) a Rozvojový program
OSN (UNDP), věnují velkou pozornost. Sledování výskytu světového bohatství a chudoby je
předpokladem stanovení podmínek pro poskytování rozvojové pomoci, kterou rozvinuté země
podporují země rozvojové, přičemţ za rozvojovou zemi je povaţována země se zastaralým
nebo ţádným průmyslem a nízkými hodnotami indikátorů, které vypovídají o ekonomickém a
sociálním rozvoji v dané zemi.
V současné době je kladen stále větší důraz na takovou konstrukci indikátorů, která
vyhodnotí v co nejširším rozsahu jak ekonomický, tak i sociální rozvoj v jednotlivých zemích.
Cílem předloţeného příspěvku je proto porovnat vypovídací schopnost pouţívaných
indikátorů, mezi které patří jak základní indikátory ekonomického rozvoje, tj. hrubý domácí
produkt přepočtený na obyvatele (Gross Domestic Product/per capita, dále: GDP/per capita) a
hrubý národní příjem na obyvatele (Gross National Income/per capita, dále: „GNI/per
capita‖), tak indikátory sloţené, tj. index lidského rozvoje (Human Development Index, dále:
„HDI―) a indexy chudoby (Human Poverty Index, dále: „HPI―, a Multidimensional Poverty
Index, dále: „MPI―)
1
Hodnocení ekonomického rozvoje
Všeobecným ekonomickým indikátorem pro porovnání dosaţeného stupně
ekonomického rozvoje mezi jednotlivými zeměmi je GDP/per capita, který se z důvodu
srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi vyjadřuje v paritě kupní síly USD. Hrubý domácí
produkt (Gross Domestic Product, dale: ―GDP‖) sleduje peněţní hodnotu finální produkce
statků a sluţeb určených ke konečné spotřebě, která je vyrobena na území daného státu
domácími i zahraničními subjekty v období jednoho roku. Světová banka vychází při
rozdělení zemí na bohaté a chudé z hrubého národního příjmu (Gross National Income, dále:
„GNI―). Název tohoto indikátoru je pouţíván pro indikátor hrubý národní produkt (Gross
National Product, dále: „GNP―), který zachycuje peněţní hodnotu finální produkce statků a
sluţeb vyrobených výrobními faktory vlastněnými příslušníky dané země v období jednoho
roku1. Oproti GDP jej lze vyjádřit také jako ukazatel GDP sníţený o odliv příjmů z vlastněných
aktiv zahraničními investory a zvýšený o získané příjmy ze zahraničních aktiv vlastněnými
příslušníky dané země. GNP je stejně jako GDP ekonomickým indikátorem, avšak s vyšší
vypovídací schopností o rozsahu peněţní hodnoty produkce zboţí a sluţeb, se kterou národní
ekonomika skutečně disponuje.
Světová banka člení podle hodnoty indikátoru GNI/per capita v paritě kupní síly USD
země světa na čtyři skupiny: (1) země s nízkým příjmem, (2) země s niţším středním příjmem
(3) země s vyšším střením příjmem (4) země s vysokým příjmem, přičemţ výše GNI/ per
capita, která vymezuje hranici intervalů uvedených skupin je kaţdoročně aktualizována a
vydávána Světovou bankou jako součást tzv. WDI – World Development Indicators2. Země
zařazené do první skupiny jsou chápány Světovou bankou jako země chudé a v rámci
rozvojové spolupráce mezi zeměmi jim je poskytována rozvojová pomoc.
Podle hodnocení dosaţeného ekonomického rozvoje v jednotlivých zemích Světovou
bankou se Česká republika nachází ve skupině zemí s vysokými příjmy a patří proto k zemím,
které v rámci rozvojové spolupráce poskytují rozvojovou pomoc zemím s nízkým příjmem
(zemím chudým).
Příjmová nerovnost
Vzájemné srovnání zemí pomocí indikátorů GDP/per capita a GNI/per capita udává
rozsah národního bohatství, které bylo vytvořeno v průměru na jednoho obyvatele v období
jednoho roku. Neméně důleţitá je však analýza o přístupu obyvatelstva k distribuovanému
bohatství, která je zaloţena na analýze příjmové nerovnosti.
Ke grafickému vyhodnocení příjmové nerovnosti se vyuţívá Lorenzova křivka, která
udává, jakého procentního podílu na rozdělovaném bohatství dosahuje určité procento
obyvatel. Lorenzovu křivku lze vyjádřit jako distribuční funkci popisující rozdělení
vytvořeného bohatství (důchodu) ve společnosti. Z Lorenzovy křivky je odvozen Giniho
koeficient (dále: „GK―), který vyjadřuje velikost odklonu Lorenzovy křivky od tzv. přímky
rovnosti znázorněné pod úhlem 45°, přičemţ čím více se Lorencova křivka vzdaluje od
přímky rovnosti, tím větší rozdíly jsou v příjmech jednotlivců. GK je v případě úplné rovnosti
příjmového rozloţení roven nule a v případě úplné nerovnosti příjmového rozloţení je roven
jedné
1
Český statistický úřad definuje GNP následovně: „Hrubý národní důchod se rovná HDP plus prvotní důchody,
které mají být přijaty rezidentskými jednotkami od nerezidentů mínus výdajové prvotní důchody, které mají být
placeny rezidentskými jednotkami nerezidentům. Zdroj: apl.czso.cz/ode/tab/teina080.htm
2
Internetové stránky Světové banky
2
V členských zemích Evropské unie je v rámci statistického sledování materiální
situace lidí hodnocena příjmové nerovnost a chudoba pomocí následujících ukazatelů 3:

nerovnost v rozdělení příjmů, který vyjadřuje podíl objemu příjmu distribuovaného
mezi 20% obyvatelstva s nejvyššími příjmy (nejvyšší kvintil) k objemu příjmu
distribuovaného mezi 20% obyvatelstva s nejniţšími příjmy (nejniţší kvintil),

míra rizika chudoby (míra nízkých příjmů), který vyjadřuje podíl osob s příjmem pod
hranicí rizika chudoby, přičemţ hranice chudoby je stanovena jako 60% mediánového
příjmu národního příjmového rozloţení.
Na základě vyhodnocení příjmové nerovnosti pomocí výše uvedených ukazatelů je
příjmová nerovnost v České republice velmi nízká. Jak je zveřejněno ve statické části Zprávy
o lidském rozvoji 2010 4, mezi země nejvíce se přibliţující rovnému rozloţení příjmů obyvatel
patří na prvním místě Dánsko s hodnotou GK 24,7%, na dalších místech je zastoupeno
Japonsko s hodnotou GK = 24,9%, Švédsko s hodnotou GK 25% a následuje Norsko, Česká
republika a Slovensko s hodnotou GK 25,8%. Na druhé straně spektra lze nalézt Botswanu,
kde hodnota GK dosahuje 61%, nebo Angolu s GK 58,8% a Bolívii s GK 58,2%.
V rámci sledování příjmové nerovnosti v členských zemích Evropské unie byly
v České republice naměřeny velmi nízké hodnoty. V roce 2008 dosahovala příjmová
nerovnost v České republice spolu se Slovenskem a Slovinskem nejniţších hodnot ze všech
zemí Evropské unie (ukazatel nerovnost v rozdělení příjmů dosahoval hodnotu 3,4). V tomtéţ
roce bylo v České republice naměřeno riziko chudoby jako nejniţší ze všech zemí Evropské
unie (míra rizika chudoby dosahovala hodnoty 9,8) 5.
Hodnocení ekonomického a sociálního rozvoje
Rozvojový program OSN, který mapuje stav a vývoj kvality ţivota a rozsahu chudoby
v zemích světa vyvíjí a vyuţívá indikátory, jejichţ úkolem je vytvořit několika faktoriální
pohled na stav světa. Tyto indikátory nehodnotí pouze ekonomický rozvoj, ale i sociální
rozvoj v jednotlivých zemích a patří k nim HDI - Index lidského rozvoje, pouţívaný od roku
1990, HPI - Index lidské chudoby pouţitý poprvé v roce 2007 a MPI – Vícenásobný index
lidské chudoby, nově pouţitý v roce 2010. Tyto indexy jsou sloţenými indexy, které
umoţňují nahlíţet na stav světa nejen z hlediska dosaţeného ekonomického rozvoje
v jednotlivých zemích, ale do popředí se dostává i hodnocení jejich sociálního rozvoje.
Index lidského rozvoje
Výsledky měření kvality ţivota v zemích světa pomocí Indexu lidského rozvoje jsou
od roku 1990 kaţdoročně zveřejněny ve Zprávě o lidském rozvoji, kterou předkládá
Rozvojový program OSN. HDI zahrnuje a zpracovává data týkající se nejen ekonomického
rozvoje v jednotlivých zemích, ale také data z oblasti zdraví a vzdělanosti. Skládá se ze tří
sloţek, které pokrývají tři základní otázky — ţít dlouhý a zdravý ţivot, získávat znalosti a mít
přístup k materiálním zdrojům.
Pro výpočet HDI je nutné vymezit dílčí indikátory, které při výpočtu HDI hrají
důleţitou roli. Jedná se o indikátor průměrné očekávané délky ţivota při narození, indikátor
3
Internetové stránky ČSÚ, ukazatelé sociální soudrţnosti,
http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/socialni_soudrznost_mezinarodni_srovnani
4 Internetové stránky UNDP, Worldwide Trends in the Human Development
Index 1970-2010,
http://hdr.undp.org/en/data/build/
5
Internetové stránky Eurostatu, Structural Indicators,
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsisc030
3
úrovně dosaţeného vzdělání 6 a ukazatel GDP/per capita v paritě kupní síly USD. Hodnota
HDI se pohybuje v intervalu [0 – 1], přičemţ čím více se hodnota HDI blíţí k horní hranici
daného intervalu, tím je ekonomický a sociální rozvoj ve sledované zemi vyšší. Podle hodnoty
HDI se země člení do tří kategorií podle jejich ekonomického a sociálního rozvoje:
 vysoce rozvinuté země při HDI ≥ 0,8
 středně rozvinuté země při HDI v rozmezí 0,5 – 0,799
 nejméně rozvinuté země při HDI < 0,5.
Index lidské chudoby
Současní ekonomové a vědci 7 jiţ nechápou chudobu pouze v závislosti na příjmu.
Chudoba má podle nich více rozměrů 8 podobně jako lidský rozvoj. Vícerozměrnému
hodnocení chudoby slouţí index lidské chudoby, který byl poprvé představen ve Zprávě o
lidském rozvoji z roku 2009, ve které byl vypočítán z údajů pro rok 20079. Posláním indexu je
sledovat stejné faktory jako v případě indexu lidského rozvoje, které jsou však pojímané
z jiného úhlu pohledu. Na tři oblasti ţivota společnosti - zdravotní péče a s ní související
délka ţivota, vzdělání a ţivotní úroveň - je pohlíţeno z hlediska jejich nedostatku. Výpočet
HPI je odlišný pro rozvojové země (HPI-1) a rozvinuté země (HPI-2) 10. Oba indexy HPI jsou
sloţené z dílčích indikátorů, které zahrnují oblast zdraví, vzdělanosti a ţivotní úrovně.
Dílčí indikátory vstupující do HPI-1 (rozvojový svět):
 pravděpodobnost nedoţití se 40 let
 negramotnost dospělých
 neváţený průměr procentního podílu obyvatel bez trvalého přístupu
k nezávadné vodě a procentního podílu podvyţivených dětí mladších 5 let
Dílčí indikátory vstupující do HPI-2 (rozvinutý svět):
 pravděpodobnost nedoţití se 60 let
 procento populace s nedostatečnou gramotností
 procento populace ţijící pod příjmovou hranicí chudoby (50 % mediánu
disponibilního příjmu domácnosti)
 dlouhodobá míra nezaměstnanosti (trvající 12 a více měsíců)
Zatímco ukazatel HPI-1 analyzuje navíc stav dětské podvýţivy a moţnost přístupu
k pitné vodě, HPI-2 sleduje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti a příjmové nedostatečnosti.
Pouţití odlišných ukazatelů k měření chudoby v rozvojových a vyspělých zemích poukazuje
na to, jak je chudoba relativní.
Hodnota obou indexů se pohybuje v mezích intervalu [0 – 1]. Platí, ţe čím vyšší je
hodnota indexu, tím více chudoby a zaostalosti v daném státě přeţívá.
6
Úroveň dosaţeného vzdělání je vyjádřena pomocí indexu vzdělanosti, který je měřen na základě syntézy
dílčích indikátorů, kterými je míra gramotnosti dospělé skupiny obyvatel a míra kombinovaného poměru zápisu
do škol. Zatímco pod ukazatelem gramotnosti si lze představit schopnost číst a psát, kombinovaný poměr zápisu
do škol poskytuje informaci o vzdělání od úrovně mateřské školy aţ po postgraduální studium.
7
Např. Amartya Sen
SEN, 1988
9
Human Development Report 2009
10
Internetové stránky United Nations Development Programme, HDR 2009, str. 176 - 180
8
4
Vícenásobný index chudoby
V červenci roku 201011 byl zaveden nový ukazatel chudoby, který klade důraz
na postiţení většího počtu rozměrů chudoby neţ HPI. Tímto indikátorem je vícenásobný
index chudoby (MPI), kterým se odborníci z Oxford Poverty and Human Development
Initiative (OPHI) 12 Oxfordské univerzity snaţili doplnit současné ukazatele o různé druhy
deprivací a jejich překonání. K aplikaci MPI došlo ve spolupráce odborníků OPHI a
odborníků Human Development Report Office Rozvojového programu OSN (UNDP).
MPI má matematickou strukturu měření chudoby podle autorů Alkirové a Fostera 13. Je
sloţen z deseti ukazatelů, odpovídající třem kritickým rozměrům chudoby na individuální
úrovni (osoby nebo domácnosti): vzdělávání, zdraví a ţivotní standard. Jedná se o stejné
rozměry jako u HDI a HPI. Indikátor je výsledkem součinu dvou ukazatelů 14 – procenta lidí,
kteří jsou chudí (Headcount, H) a tzv. průměrné intenzity strádání (Average Intensity of
deprivation, A).
Do podílu chudých (H) patří ty domácnosti, které jsou vícerozměrově chudé 15, tedy ty,
které strádají alespoň v 30 % daných váţených indikátorů. Průměrná intenzita strádání
(A) přitom ukazuje na podíl dimenzí (rozměrů), ve kterých domácnosti strádají. Nejlepší
výsledek je tedy čistá nula – neznamená to ale, ţe země nemá problém s chudobou.
Multidimensional Poverty Index
Zdraví
Vzdělání
Životní standard
Dětská
úmrtnost
Roky školní
docházky
Elektrika
Výživa
Zápis dětí
do studia
Pitná voda
Kanalizace
Podlaha
Vaření
Majetek
Obr. 1: Multidimensional Poverty Index (struktura)
Zdroj: ALKIRE, FOSTER, 2009, vlastní úprava

Domácnost strádá podle konkrétního indikátoru 16, pokud:
zemřelo dítě v rodině (Dětská úmrtnost)
11
OPHI, tisková zpráva z 14. 7. 2010
Oficiální interetové stránky OPHI, 2010
13
ALKIRE, FOSTER, 2009
14
ALKIRE, SANTOS, 2010
15
ALKIRE, SANTOS, 2010
16
ALKIRE, SANTOS, 2010
12
5



dospělý nebo dítě v rodině jsou podvyţivení (Výţiva)
ţádný člen domácnosti nesplnil 5 let školní docházky (Roky školní docházky)
nějaké dítě v domácnosti opustilo školní docházku ve věku 1 aţ 8 let (zápis
dětí do studia)
 domácnost nemá elektřinu (Elektřina)
 pitná voda nesplňuje Rozvojové cíle tisíciletí nebo je více neţ 30 minut chůze
(Pitná voda)
 toaleta nevyhovuje definici Rozvojových cílů tisíciletí, nebo je společná i pro
další domácnosti (Kanalizace)
 podlahu tvoří hlína, písek nebo hnůj (Podlaha)
 si domácnost vaří dřevem, dřevěným uhlím nebo hnojem (Vaření)
 domácnost nemá vlastní více neţ jedno: rádio, TV, telefon, kolo, motocykl
MPI tedy hodnotí nejen intenzitu chudoby (součet váţených strádání, kterým kaţdá
domácnost čelí v učitou stejnou dobu), ale také podstatu nebo sloţení strádání v kaţdé
uvedené oblasti, která je nezbytná pro efektivní rozvojové programy a politiky. Díky způsobu
výpočtu umoţňuje MPI sledovat problémová místa (např. nerovnoměrně rozvinuté regiony,
strádání určitých skupin nebo silnější strádání v jedné určité dimenzi). Ukazatel zároveň plně
odpovídá Rozvojovým cílům tisíciletí. 17
Ve shrnutí popisuje Alkirová a Santosová 18 inovativnost indexu v pěti základních
oblastech. Podle nich umoţňuje zároveň:
 Identifikovat nejchudší obyvatele
 Zobrazit všechny druhy strádání, které zároveň ovlivňují něčí ţivot
 Ukázat, které druhy deprivace jsou nejčastější v různých regionech a mezi
různými skupinami lidí
 Odráţet rychle výsledky politických intervencí a umoţňovat srovnání v čase
 Integrovat různé aspekty chudoby do jediného ukazatele, který ukáţe propojení
mezi jednotlivými druhy deprivace
Hlavním přínosem indexu je metoda výpočtu 19 indexu – díky ní je moţné rozloţit
index dle regionu, dimenze, etnického původu či jiných charakteristik. Pomocí tohoto nového
ukazatele tak můţeme sledovat počet lidí, kteří jsou chudí (tedy kteří jsou podrobeni určitým
počtem daných strádání) a zároveň počet strádání, s nimiţ se chudá domácnost obvykle
potýká. Navíc lze MPI lze vypočítat z ordinálních i kardinálních dat, coţ dává flexibilitu
jednotlivým zemím i v typu a způsobu šetření a navazuje na jiţ existující pravidelná šetření.
MPI tak poprvé v letošní Zprávě o lidském rozvoji 20 nahrazuje Human Development Index,
který byl do Zpráv zahrnován pravidelně od roku 1990.
Hodnocení ekonomického a sociálního rozvoje v České republice
MPI byl poprvé stanoven v roce 2010 pro 104 rozvojových zemí, coţ odpovídá
přibliţně 78% světové populace 21. Z Evropské unie byl MPI vypočítán pouze pro Českou
republiku, Slovinsko, Slovensko, Lotyšsko, Maďarsko, Chorvatsko a Estonsko – u ostatních
zemí EU nejsou dostupná data nebo nesplňují definici rozvojové země podle UNDP.
Vyhodnocení úrovně ekonomického a sociálního rozvoje v České republice v porovnání
s ostatními evropskými zeměmi pomocí všech tří indikátorů HDI, HPI-2 a MPI (výklad
17
Millennium Development Goals, ALKIRE, SANTOS, 2010
ALKIRE, SANTOS, 2010
19
OPHI, MPI Summary, 2010
20
Zpráva o lidském rozvoji, UNDP, 2009
21
ALKIRE, SANTOS, 2010
18
6
indikátorů viz předcházející kapitoly) lze proto provést pouze v rámci uvedených zemí a
hodnot ukazatelů HDI, HPI-2 a MPI vypočtených z dat platných pro rok 2009, viz tabulka
č. 1.
Z hodnot tabulky č. 1 je zřejmé, ţe MPI umoţňuje odhalit vnitřní rozdíly a rozdíly
v chudobě, které neodhalí HDI ani HPI (i kdyţ srovnání s pouţitím MPI narazí na problém
dostupnosti dat). Podle naměřené hodnoty HDI dosáhla Česká republika v roce 2009 - po
Slovinsku - druhé nejvyšší úrovně lidského rozvoje, neboli kvality ţivota. Z hodnot HPI – 2,
které jsou dostupné pouze pro tři zkoumané země, mezi které patří ČR, Maďarsko a
Chorvatsko vyplývá, ţe rozsah chudoby a zaostalosti je v ČR z těchto tří zemí nejniţší. Avšak
aţ analýza chudoby pomocí indexu MPI dovozuje, ţe podle definice pro H u nás téměř nejsou
vícerozměrově chudé domácnosti (procento chudých lidí: H=0), ale ty domácnosti, které jsou
podle definice chudé, strádají ve větším počtu daných rozměrů (průměrná intenzita strádání:
A=0,476), tj. spolu s domácnostmi v Lotyšsku strádají ve srovnatelně stejném počtu rozměrů
a ve zkoumaném vzorku zemí se jedná o nejvyšší počet rozměrů strádání.
Tab. 1: Porovnání výsledků u indikátorů lidského rozvoje a vícerozměrové chudoby u zemí
EU s dostupnými daty
Vícerozměrová chudoba 22
Země
Hodnota Pořadí
MPI
MPI
H
A
Slovensko
0,000
1
0,000
0,000
Slovinsko
0,000
1
0,000
0,000
Česká
0,000
3
0,000
republika
Lotyšsko
0,001
5
0,003
Maďarsko 0,003
10
0,008
Chorvatsko 0,007
18
0,016
Estonsko
0,026
37
0,072
Zdroj: OPHI, 2009, vlastní úpravy
Poznámky k Tab. 1:
0,467
0,467
0,389
0,416
0,365
Indikátory lidského rozvoje23
HPI-2
HDI 2009
2009
Hodnota Hodnota Kategorie
0,88
Vysoký
Velmi
0,929
vysoký
Velmi
1,5
0,903
vysoký
0,866
Vysoký
2,2
0,879
Vysoký
1,9
0,871
Vysoký
0,883
Vysoký
Chudoba odhadnutá pro Slovensko a Slovinsko by měla být interpretována jako horní hranice odhadů, což
znamená, že vícerozměrová chuodba je menší nebo rovna své hodnotě MPI. Naopak chudoba odhadnutá pro
Lotyšsko by měla být interpretována jako dolní hranice odhadů, vícerozměrová chudoba je zde tedy minimálně
stejně velká jako ukazuje indikátor MPI. Všechny hodnoty pro výpočet MPI jsou z šetření WHS z roku 2003
Možnosti použití indikátoru MPI
Moţnosti vyuţití MPI pro Českou republiku těsně souvisí s metodou výpočtu.
Ukazatele MPI i hranice 30 % pro určení chudých domácností, jsou arbitrárně určeny tak, aby
vyjadřovaly úroveň nejzákladnějšího strádání (typického pro rozvojové země).
MPI je důleţitý ukazatel pro porovnání s ostatními zeměmi a můţe slouţit jako základ
pro vytvoření „národního či regionálního MPI― tím, ţe začlení rozměry a ukazatele, které jsou
šité na míru konkrétnímu kontextu 24. S tím se pojí i vlastní definice chudých domácností či
osob. Takový index zároveň umoţní sledovat účinnost programů podpory v průběhu času.
22
ALKIRE, SANTOS, 2010 výpočty
Zpráva o lidském rozvoji, UNDP, 2009
24
OPHI, 2010
23
7
Sami autoři si od nového indexu slibují 25 moţnost lepšího zacílení pomoci a zdrojů na
skutečně potřebné. Potřeba takového národního či regionálního indexu je akcentovaná
dlouhodobou strategií Evropské unie promítnuté do Strategie Evropa 2020 26. Tento
strategický dokument bude hrát s velkou pravděpodobností klíčovou roli rovněţ v budoucí
koncepci Kohezní politiky EU27 a výrazně tak ovlivní i Českou republiku. Koncentrace na tři
aţ čtyři klíčové priority rovněţ bude rovněţ vyţadovat sofistikovanější způsoby měření stavu
a pokroků28.
Zavedení tohoto nového způsobu měření národní chudoby, který by doplňoval
stávající ukazatele a podával širší přehled, nemusí být rovněţ nákladný. Současný výpočet
MPI pro Českou republiku, vychází z měření WHS (Světové šetření o zdraví organizované
WHO) z roku 2003. Národní index můţe vycházet z kaţdoročního šetření Ţivotní
podmínky29, které je v souladu s národní modifikací celoevropského šetření EU-SILC
(European Statistics on Income and Living Conditions). Jeho provádění je pro ČR i ostatní
členské státy Evropské unie závazné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
Evropské unie. Sledování změn by v tomto případě bylo rychlé a s přímou vazbou na
praktikovanou politiku a konkrétní programy.
Závěr
Hodnocení úrovně ekonomického a lidského rozvoje je věnována systematická
pozornost významnými mezinárodními organizacemi, mezi které patří především Světová
banka a Rozvojový program OSN (UNDP), přičemţ je kladen stále větší důraz na takovou
konstrukci indikátorů, která vyhodnotí v co nejširším rozsahu jak ekonomický, tak i sociální
rozvoj v jednotlivých zemích. Proto se vyvíjí sloţené indikátory, které hodnotí stav světa
z více úhlů pohledu.
Na vývoj a vyuţívání více kriteriálních indikátorů je zaměřen Rozvojový program
OSN (UNDP), který mapuje stav a vývoj kvality ţivota a rozsahu chudoby ve světě. K těmto
indikátorům patří HDI - Index lidského rozvoje, pouţívaný od roku 1990, HPI - Index lidské
chudoby pouţitý poprvé v roce 2007 a MPI – Vícenásobný index lidské chudoby nově
pouţitý v roce 2010.
Z analýzy hodnot HDI, HPI-2 a MPI, které byly vypočteny v rámci Evropské unie pro
Českou republiku a další vybrané země bylo odvozeno, ţe MPI umoţňuje odhalit vnitřní
rozdíly v chudobě, které neodhalí HDI ani HPI a proto jeho aplikace je pro zkoumání stavu
světa přínosná.
Literatura
ALKIRE, Sabina – FOSTER, James. 2009. Counting and Multidimensional Poverty
Measurement, Oxford Poverty and Human Development Initiative, Working Paper No. 32,
December
2009,
Dostupné
na:
http://www.ophi.org.uk/wpcontent/uploads/OPHI_WP32.pdf
ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Acute Multidimensional Poverty: A New
Index for Developing Countries, Oxford Poverty and Human Development Initiative
Working Paper No. 39, July 2010, Dostupné na: http://www.ophi.org.uk/wpcontent/uploads/ophi-wp38.pdf
25
ALKIRE, SANTOS, 2010
Europe 2020 Strategy, 2010
27
Např. BARCA, 2009
28
BARCA, 2009
29
ČSÚ, 2005 – 2009
26
8
ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Czech Republic Country Briefing. Oxford
Poverty and Human Development Initiative (OPHI) Multidimensional Poverty Index
Country Briefing Series, 2010. Dostupné na: www.ophi.org.uk/policy/multidimensionalpoverty-index/mpi-country-briefings/.
ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Multidimensional Poverty Index: 2010
Data, Oxford Poverty and Human Development Initiative, 2010. Dostupné na:
www.ophi.org.uk/policy/multidimensional-poverty-index/
BARCA, Fabrizio. 2009. An Agenda for Reformed Cohesion Policy. Evropská komise, 2009,
Dostupné na: http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/future/pdf/report_barca_v0306.pdf
Český statistický úřad, oficiální internetové stránky:
http:/www.czso.cz
Europe 2020: A European strategy for smart, sustainable and inclusive growth, Evropská
komise, březen 2010, Dostupné na:
http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf
Oxford Poverty and Human Development Initiative. 2010. Oxford University and UNDP join
forces to launch a better way to measure global poverty, tisková zpráva, 14 th July 2010,
http://www.ophi.org.uk/wp-content/uploads/MPI-Final-Press-Release.pdf
SEN, Amartya. 1988. On Economics and Ethics, Blackwell publishing, 1. vydání, 1988, ISBN
0-631-16401-4
United Nations Development Programme (UNDP), oficiální internetové stránky:
http://www.undp.org/
World Bank, oficiální internetové stránky:
http:/www.worldbank,org/
Zprávy o lidském rozvoji (Human Development Reports) 1990 – 2010, United Nations
Development Programme (UNDP), Dostupné na: http://hdr.undp.org/en/
Ţivotní podmínky (výsledky šetření a komentované zprávy). 2005 – 2009. Český statistický
úřad, Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3012-10
Adresa autora (-ů):
Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
Národohospodářská fakulta
nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3
[email protected]
Ing. Karina Kubelková, MBA
Vysoká škola ekonomická v Praze
Národohospodářská fakulta
nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3
[email protected]
9