âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVII. • B¤EZEN 2010 • âÍSLO 1
Z OBSAHU:
• Genetické defekty skotu u plemene
belgické modrobílé
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
skotu – VIII. díl
• Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb
– I. turnus 2010
• V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ
masného skotu v ãase – Aberdeen Angus
Vážené chovatelky a chovatelé,
měsíc březen je tu a s ním k vám přichází i první číslo svazového zpravodaje. I přesto, že pár dní by mělo astronomicky přijít jaro, venku to stále nevypadá, že by se zima chtěla jen tak snadno vzdát. Pevně však doufám, že první
turnusy výběrů býků, které začnou v polovině dubna, budou již zalité jarním sluncem.
V prvním kole výběrů na vás bude čekat celkem 630 býků, kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků,
dalších zhruba 225 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých odchovnách je velmi podobný loňskému roku, výrazně
vyšší je však počet býků, jež jsou odchováváni u chovatelů. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Na webových stránkách svazu jsou pak již zveřejněny i výběry druhého turnusu, zatím však pouze pro odchovny. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka
proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace,
zejména pak katalogy býků.
Věřím, že ještě před tím, než se spolu budete potkávat ve všech koutech naší země při výběrech býků, si většina z vás
najde čas a zajedete se podívat do Brna na výstavu Techagro. Účast na této výstavě je pro náš svaz i chovatele masného skotu již tradicí. Na letošním ročníku bude expozice masného skotu koncipovaná z části obdobně jako na
poslední výstavě před dvěma lety. K vidění bude okolo sedmdesáti zvířat masných plemen skotu. Změnou oproti předchozím ročníkům bude odlišná struktura zástupců jednotlivých plemen. Dostatečně početná plemena budou soutěžit
v národním šampionátu jalovic, který bude hodnotit zkušený francouzský bonitér. Ostatní plemena budou zastoupena
typickými představiteli svých plemen. V době, kdy vyjde tento zpravodaj bude výstava již těšně před svým zahájením,
a proto využiji této poslední příležitosti k tomu, abych všechny chovatele na tuto výstavu jménem svazu pozval. Jsem
přesvědčen, že výstava bude úspěšná a že cestu nebudete vážit zbytečně. Kromě kvalitních zvířat, která se vám budou
chtít prezentovat a možnosti setkat se svými kolegy, na vás bude také v našem stánku čekat možnost občerstvit se
dobrým steakem.
Na úplný závěr mi dovolte, abych jako každý rok popřál šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky
do svých chovů a všem pohodu a klid ve vaší nelehké práci a úspěšné zakončení období telení.
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 1/2010 – roãník XVII.
O B SAH
Aktuálnû ....................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2009/2010.....................................................................
Tag der Mutterkuh in Greinbach ................................................................
Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé............................
Skot, kter˘ se u nás nepase ........................................................................
WAGYU – japonsk˘ skot .........................................................................
Zku‰enosti s fie‰ením nedostatku selenu u masn˘ch krav v âR .................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..........................................
Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov: KdyÏ ekologick˘ produkt,
tak se v‰ím v‰udy ...................................................................................
Neãtinská zemûdûlská a.s.: DrÏíme se i pfies nepfiízeÀ osudu ....................
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010 .....................................
Základy etologie pro efektivní zacházení se skotem ..................................
Parazitární choroby skotu (III. ãást) ............................................................
V˘bûr zvífiat podle plemenn˘ch hodnot?....................................................
V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ masného skotu v ãase
(Aberdeen Angus) ...................................................................................
Recept – Irské hovûzí .................................................................................
4
5
6
9
12
12
14
16
16
20
23
24
26
32
34
42
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Galloway na farmě manželů Vacíkových
(foto: Karel Melger)
Titulní strana – malá fotka: (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – (foto: Vít Čepelák)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – ing. Pavel Kriegler
Dubovsko 277, 763 12 Vizovice
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
Chovatelé „blondÛ“ se stali ãlenem organizace FIERBA
V pÛlce ledna byla âeská republika prostfiednictvím âSCHMS a Klubu chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine oficiálnû
pfiijata za ãlena organizace s názvem FIERBA (Fédération International des Eleveurs de la Race Blonde d’Aquitaine), která
je mezinárodním sdruÏením chovatelÛ tohoto plemene. âeská republika se tak stala 14. zemí, která je ãlenem této asociace. Chovatelé „blondÛ“ se tak po chovatelích plemen aberdeen angus, charolais, galloway ãi belgické modré pfiidali
k plemenÛm, která jiÏ jsou ãleny mezinárodních organizací a prostfiednictvím tûchto organizací chtûjí b˘t propojeni se
svûtem. Poãátkem mûsíce bfiezna pak v PafiíÏi probûhlo pravidelné setkání ãlenÛ této organizace, kde na‰i pfiedstavitelé
prezentovali pfied sv˘mi zahraniãními kolegy národní systém ‰lechtûní masného skotu, zpÛsoby na‰í práce a zejména pak
v˘sledky chovu plemene blonde d’Aquitaine u nás. Nutno fiíci, Ïe se na‰e prezentace setkala s pozitivními ohlasy.
Národní dotace pro rok 2010
Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo zásady, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv.
národních dotací v tomto roce. Pro chovatele masného skotu nedo‰lo k Ïádn˘m zásadním zmûnám
a v‰echny dotaãní tituly zÛstaly zachovány jako v pfiedchozím roce. Stejnû tak sazby jednotliv˘ch
titulÛ jsou stejné aÏ na jednu pozitivní v˘jimku. A tou je dotaãní titul na podporu kontroly uÏitkovosti (2.A.e.1), kde byly pro tento rok nav˘‰eny finanãní prostfiedky, a to aÏ do v˘‰e 220 Kã/ks v KU.
Nutno v‰ak upozornit, Ïe podle vodítek EU, kter˘mi je systém národních podpor vázán, nemÛÏe
v˘‰e dotace pfiesáhnout 70 % oprávnûn˘ch nákladÛ (tzn. 70 % ceny za KUMP). To znamená, Ïe ani v pfiípadû maximální
sazby nemohou chovatelé v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu poãítat s tím, Ïe by jim byla vyplacena v˘‰e uvedená ãástka. Stejnû jako v pfiedcházejícím roce upozorÀujeme, Ïe podle zásad mohou o prostfiedky z dotaãního titulu 2.A.
Ïádat pouze subjekty splÀující kritéria malého a stfiedního podniku (tzn. do 250 zamûstnancÛ). RovnûÏ dotaãní tituly v nákazovém fondu a v˘‰e sazeb u jednotliv˘ch podtitulÛ zÛstávají z pohledu chovatelÛ skotu beze zmûny. Cel˘ text zásad najdete
na na‰ich webov˘ch stránkách v ãásti dotace/formuláfie a pfiíruãky.
Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem
Dvacáté v˘roãí od zaloÏení svazu se
rychle blíÏí, a proto jsme se rozhodli
pfii této vzácné pfiíleÏitosti uspofiádat
svazov˘ ples. Nechceme jej v‰ak
pojmout pfiíli‰ oficiálnû, ale spí‰e jako
spoleãenské setkání chovatelÛ ze
v‰ech koutÛ na‰í republiky, a proto
jsme jej nazvali Spoleãensk˘ veãer
s hudbou a tancem. ZároveÀ chceme
tuto slavnostní pfiíleÏitost vyuÏít
k podûkování a ocenûní práce osob, které stáli pfii vzniku
na‰eho svazu a podíleli se na jeho rozvoji a pfiispûli tak k pfiemûnû party nad‰encÛ na profesionální organizaci. Vstupenky
na tuto akci, která je naplánována na sobotu 10. dubna 2010
v prÛhonickém hotelu Floret od 18 hodin, je nutné závaznû
co nejrychleji rezervovat emailem na adrese [email protected]
ãi telefonním ãísle 221812865 nebo 724229094.
Cena vstupenky je 200 Kã/osobu. V cenû je zahrnuto parkování, uvítací drink, obãerstvení a raut. Ubytování je moÏné
v místû, rezervuje a hradí si kaÏd˘ úãastník sám
(tel.: 296528400, email: [email protected],
www.floret.cz).
Cena ubytování v hotelu Floret: jednolÛÏkov˘ pokoj 1400 Kã, dvoulÛÏkov˘
pokoj 1800 Kã, tfiílÛÏkov˘ pokoj 2150 Kã.
Uvedené ceny jsou vãetnû snídanû a pouÏití bazénu.
4
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 1. 2010
Irena Pe‰outová, Farma Îelichov, Holãovice, Postupice
FA-BIO, spol. s.r.o., Svûtlá Hora
FRIGOSERVIS s.r.o., HavlíãkÛv Brod
Dûtfiichovská spol. s.r.o., Dûtfiichov nad Bystfiicí
AgroRa‰elina s.r.o., Sobûslav
Katefiina Kunstová, Hefimanovice
BoÏetûch Fidler, ·kafiez, Prachatice
LUKRA, spoleãnost s ruãením omezen˘m, Lubenec
Hrado a.s., Hrabi‰ín
IC AGRO, a.s., PlzeÀ
Zemûdûlské druÏstvo Bernartice, Bernartice
Martin Záboj, Skalka, Cheb
FARMERS spol. s.r.o., Trutnov
Zdenûk ·kopek, Horosedly
COK FARM, s.r.o., MikulÛvka, Bystfiiãka
âeská zemûdûlská univerzita v Praze,
·kolní zemûdûlsk˘ podnik Lány, Lány
Milan Pospí‰il, Bechlín
Ing. Tomá‰ Klíma, ¤evniãov
LIMBA spol. s.r.o., Náchod
Roman Jalowiczorz – MARTA, âesk˘ Tû‰ín – Mosty
AGROPARKL spol. s.r.o., Skoro‰ice
AGROSTYL CZ s.r.o., Tfiebíã
Farmagro s.r.o., Otice
EKOFARMA BALADA, s.r.o., Velká nad Veliãkou
Jaroslav Velát, Horní Prosíãka, Ledeã nad Sázavou
FARMA MIRKOV spol. s.r.o., Mirkov, Ústí nad Labem
Ost – West Agro s.r.o., Hlavnice
Ing. Jifií Brodsk˘, Nehvizdy
Michal Stebelsk˘, Rynoltice
Aktivity âSCHMS 2009/2010
Prosinec
3. 12.
8. 12.
9. 12.
11. 12.
14. 12.
17. 12.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
schÛze ãlenÛ klubu Limousine (âeské Libchavy)
schÛze komise programu „Mladí chovatelé“ (âeské Budûjovice)
fieditel a pfiedseda svazu se zúãastnili jednání pfiedstavenstva AK k problematice systému rozdûlování finanãních
prostfiedkÛ v rámci národních doplÀkov˘ch plateb
pracovní jednání s âeskou plemenáfiskou inspekcí ohlednû odchovu plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu
(Malát, Kopeck˘)
Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)
Dal‰í prosincové aktivity:
• Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2010
• Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
• âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v˘roãí zaloÏení Svazu
Leden
4. 1.
12. 1.
18.
19.
20.
21.
27.
1.
1.
1.
1.
1.
jednání ohlednû importu nov˘ch masn˘ch plemen do âR a zavádûn˘ch nov˘ch plemenn˘ch knih v âR
(Malát, Kopeck˘)
pfiíprava spoleãenského veãera s hudbou a tance pofiádaného pfii pfiíleÏitosti 20. let od zaloÏení âSCHMS
jednání âMSCH a.s. Hradi‰tko ohlednû certifikace ãinností âSCHMS organizací ICAR (Malát)
fieditel svazu se zúãastnil schÛzky na MZe t˘kající se podmínek k udûlování v˘jimek v EZ
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)
v˘stavní v˘bor – Brno (Kopeck˘, Kriegler)
Dal‰í lednové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2010
• Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2009 (Kopeck˘, Malát)
• Kontrola BOZP
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010
• âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v˘roãí zaloÏení Svazu
Únor
2. 2.
3. 2.
8. 2.
25. 2.
26.–27. 2.
pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání snûmovny spoleãenstev AK
a Unie chovatelÛ
pracovní schÛzka t˘kající se národních dotací (Malát)
schÛze ãlenÛ klubu Charolais (Hradi‰tko)
úãast na v˘stavû masného skotu v rakouském Greinbachu
Dal‰í únorové aktivity:
• Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010
• âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu Techagro v Brnû (21.–25. 3. 2010)
5
Tag der Mutterkuh in Greinbach
Hubert Herrmann, âSCHMS
Pro ty, kdoÏ nevládnou nûmãinou poãe‰tíme – Den matky kravské v Greinbachu. A aby bylo
úplnû jasno – jedná se o v˘stavu
dorostu masného skotu. Jaloviãek
ve stáfií od jednoho do dvou let
stáfií, b˘ãkÛ od jednoho roku do
18 mûsícÛ. Na tuto v˘stavu nás
pozval pan Stefan Tröstl z firmy
NÖ Genetik Rinderzuchtverband,
jednoho z pofiadatelÛ v˘stavy. Aã
se jedná pouze o regionální
v˘stavu, pozvání jsme pfiijali.
Na trasu Praha – Kaplice – Linz –
VídeÀ – Greinabach vyráÏíme ve
sloÏení K. Malát a H. Herrmann 26.
2. o pÛl osmé. V Kaplicích v˘pravu
doplÀují mladí zaãínající chovatelé
V. ·ediv˘ a F. Farka. Prv˘ chovatel
masného simentál, druh˘ pase
limuzína. Z Kaplic do Rakouska co
by kamenem dohodil, dále na jih
do Lince, kde se stáãíme na
v˘chod a pokraãujeme k Vídni.
❒ Pan Samm se svými svěřeňkyněmi
(foto: Hubert Herrmann)
Pod Vídní ostfie na jih smûr Graz
po A2. Tudy mimo jiné vede cesta
do Chorvatska, moÏná Ïe jste ji
nûktefií absolvovali. PfiestoÏe stále
pr‰í, cesta odsejpá. Na místo srazu
s panem Danielem Heindlem,
kter˘ nás dostal na starost a byl
na‰ím prÛvodcem a tlumoãníkem,
do hotelu Pichler v Grimmensteinu doráÏíme na ãas, pfiestoÏe aÏ
na druh˘ pokus. Je ãas obûda.
Hotel u dálnice má zfiejmû mezinárodní klientelu, takÏe jídelní lístek je mnohajazyãn˘, ãe‰tinu
nevyjímaje. Ceny pfiimûfiené,
s ãesk˘mi srovnatelné. Komplikace nastává po obûdû. Dali
bychom si tureckou kávu. Personál nechápe i kdyÏ se snaÏíme
6
❒ Plemeno limousine patřilo na výstavě
k nejpočetnějším (foto: Hubert Herrmann)
anglicky, pan Heindl nûmecky.
Pantomimicky – ‰álek, mezinárodnû kafe, pantomimicky – zalít
vodou. V‰echno marnû. Vzdáváme to a dáváme si kávu vídeÀskou, ãemuÏ je rozumûno.
Po obûdû vyráÏíme po strmû
stoupajících serpentinách nad
Grimmenstein do vesniãky Flurwerg. No, vesniãky. âtyfii velké
baráky. V tom ãtvrtém Ïije s pfiítelkyní pan Thomas Samm. Zarputil˘
chovatel masného símentála.
Pfied dvaceti léty pfiivezl první
kusy z Dánska a od té doby tvrdû
bojuje o to, aby masn˘ simentál
byl v Rakousku uznán za samostatné plemeno. NaráÏí a jeho zvífiata jsou zapsána v plemenné
knize Fleckvieh-Flaisch.
Pan Samm, vysok˘, ‰lachovit˘,
jemuÏ se marn˘ boj s byrokracií
vepsal do tváfie, mluví ti‰e.
Rozumí anglicky, mluví nûmecky.
Ukazuje nám velmi svaÏité
pozemky, na kter˘ch hospodafií.
Na traktoru má namontovány
dvoumontáÏe, protoÏe pfii sklizni
travního porostu a pfii sekání
nedopaskÛ hrozí, Ïe se skoulí
i s traktorem do údolí. Celkem má
19 ha pastvin a 10 ha lesa
v nadmofiské v˘‰ce cca 580 m.n.
SráÏky dosahují 700 mm za rok, ale
jsou nepravidelné. Stfiídá se
období de‰ÈÛ a sucha. Chov je
zapojen do kontroly uÏitkovosti.
Stádo ãítá 19 krav základního
stáda. PouÏívá v˘hradnû inseminaci – dánské b˘ky Gorm a Thorp
P, nûmecké b˘ky Strabino, Exodus,
Hagat, Goethe, Enriko a jediného
rakouského b˘ka Gormo, syna
Gorma. Od 19 krav mívá 17 aÏ 18
telat za rok. 80 % b˘ãkÛ prodává
ve vûku 12–15 mûsícÛ do plemenitby, 4 se mu podafiilo prodat do
inseminace. U telat se uvádí
hmotnost pfii narození, kterou
pan Samm kvalifikovanû odhaduje. Tvrdí, Ïe je to lep‰í neÏ naváÏit 55 kg, leknout se a napsat 35.
V jeho stádû se odhadnutá
porodní hmotnost pohybuje
v rozmezí 43 aÏ 54 kg s prÛmûrem
47 kg. Dal‰í uvádûná hmotnost je
ve vûku 200 dní. Jeho b˘ãci
v tomto vûku dosahují prÛmûrné
hmotnosti 352 kg. Horní hranici
390 kg dosáhl syn Goetha, spodní
hranice 306 kg patfií synovi Gorma.
Ve stáfií jednoho roku byl nejtûÏ‰í
syn Strabina – 597 kg a nejlehãí syn
Exoda – 503 kg. PrÛmûr 546 kg.
Slu‰né v˘sledky, není liÏ pravda.
Lineární hodnocení exteriéru se
provádí v okamÏiku, kdy se najde
kupec na plemenného b˘ka a o ty
zfiejmû pan Samm nemá nouzi.
Cena b˘ka se pohybuje kolem 2
tis. Euro.
Krmná dávka je jednoduchá.
V létû pastva (od dubna do listopadu), v zimû travní senáÏ. Koncentráty Ïádné.
Dlouhá diskuse se vedla kolem
zápisu zvífiat do plemenné knihy.
Chovatel Fleckvieh se rozhodne,
zda dané zvífie zapí‰e do plemenné knihy Milch ãi Fleisch. Je-li
zvífie zapsáno v PK FF je tam
nastálo. Ale je-li zapsáno v PK FM,
mÛÏe se chovatel rozhodnout, Ïe
uÏ ho dojit nebude a nechá ho
zapsat do PK FF. Zpût cesta
nevede. PÛvodnû mléãné zvífie,
po pfieregistraci do masné PK, je
tedy pravdûpodobnû zapsáno ve
dvou odli‰n˘ch plemenn˘ch knihách, protoÏe jeho vy‰krtnutí
❒ Plemeno Murbodner
❒ Předvádění zvířat bylo stylové
z mléãné PK by znamenalo, Ïe
v‰ichni potomci zapsaní v mléãné
PK by byli rázem bez pÛvodu. To
by po‰kodilo chovatele, ktefií si
napfi. koupili potomky zvífiete
pfied jeho pfieregistrací a nechali
je v dojném programu.
Zemûdûlská v˘roba a dotace
(50:50) pana Samma uÏiví, pfiítelkynû pracuje v jiném oboru.
Zajímavost nakonec. Visaãky
drÏí, ale jsou malé, ze tfií krokÛ
neãitelné. Panu Sammovi to
zfiejmû nevadí, protoÏe ke kaÏdému zvífieti má velmi vfiel˘ vztah
a zvífiata mu to oplácejí, takÏe
visaãky bude ãíst i v dobû, kdy se
mu bude stáfiím kalit zrak. Zavedení takov˘ch visaãek do na‰ich
chovÛ by vyvolalo revoluci a pravdûpodobnû i defenestraci zodpovûdn˘ch. Cena páru visaãek je na
na‰e pomûry vysoká (2,5 Euro), ale
v pfiepoãtu na rakouské ceny je to
cena jedné polévky v hospodû.
Pfiipozdívá se. Louãíme se. Pan
Samm má pevn˘ stisk ruky, prostû
podá vám ruku hrdého sedláka.
De‰tûm se spou‰tíme ostr˘mi serpentinami do údolí. Pokraãujeme
asi 20 km smûrem ke Greinabachu
a odboãujeme vpravo do strm˘ch
kopcÛ opût krkolomn˘mi serpentinami. Po chvilce bloudûní nacházíme dal‰í farmu. Majitelem je pan
Pausackl a jeho Ïena. Oba pracují
a chovatelství nyní mají jako koníãek. Je‰tû pfied 5ti lety byli chovateli mléãného skotu na pln˘ úvazek a Ïili z mléãné produkce
a dotací. Koupili b˘ka plemene
Charolais a nûkolik ãistokrevn˘ch
jalovic. PÛvodní Fleckvieh milch
v pfiirozené plemenitbû pfiekfiiÏuje
charolaisk˘m b˘kem a v‰echny
kfiíÏence prodává do v˘krmu. âistokrevná zvífiata plemene Charolais má zapsány v plemenné knize,
ãistokrevné b˘ãky prodává zájemcÛm v sedmi mûsících. Nov˘ majitel b˘ãka dochovává a zafiazuje do
plemenitby. Pokud k tomu dochovan˘ b˘k není, nov˘ majitel ho
prodá na jatky. Zámûrem do
budoucna je ãistokrevn˘ chov plemene Charolais do 15ti kusÛ krav
základního stáda.
V zimû jsou zvífiata ustájena ve
stáji pro dojn˘ skot, tedy na
ro‰tech s lehacími boxy. Mají k dispozici zpevnûn˘ v˘bûh. V létû na
pastvinách, kter˘ch mají majitelé
kolem 15 ha. K tomu obhospodafiují 19 ha lesa.
Zimní krmná dávka je zaloÏena
pouze na travní senáÏi, které má
farmáfi dostatek. Sklízí tfii seãe.
Pfiitom hofiekuje, Ïe uÏ jen o trochu níÏe se sklízí aÏ 5 krát. Není
pfiíli‰ divu, protoÏe povrchová
aplikace kejdy je bûÏná. První aplikace se provádí hned jak sejde
sníh. To to potom, paneãku, roste.
A Ïe to ponûkud zamofiuje okolí?
Koho to bolí.
Padla tma. S díky odmítáme
pozvání na drink a spou‰tíme se
posledních 10 km na‰í pouti do
Greinbachu, kde jsme v hotelu
Sonnenhof
ubytováni.
Hotel
z venku pûkn˘, restaurace rovnûÏ,
pokoje nic moc. Televize malinká,
ale ·árka Záhrobská je po prvním
kole slalomu druhá. Od 20ti hodin
v restauraci chovatelsk˘ veãer.
Jsme tam na ãas. Mezi prvními.
Obsluha tím pádem stíhá. Objednáváme si Radler. Raku‰ané to pr˘
pijí a ãlovûk má zkusit v‰echno.
Tûm, co mají rádi mok pûniv˘
nelze pfiíli‰ doporuãit i kdyÏ je to
nápoj osvûÏující. Je to pivo s limonádou – dva v jednom. Kolem pÛl
deváté zaãínají proslovy a pravdûpodobnû i direktivy na zítfiej‰í
❒ Hodnocení probíhalo současně ve dvou
předvadištích (foto: Hubert Herrmann)
v˘stavu. V‰e v nûmãinû, takÏe se
jen dohadujeme. Po proslovech
se restaurace zaplnila (chovatelé
zfiejmû vûdí, kdy je ta správná
doba) a obsluha pfiestává stíhat.
Rozná‰í veãefie – hovûzí peãeni
s brusinkami, ãerven˘m zelím
a knedlíkem. Navrch desert.
Kolem desáté v‰ichni dojedli a restaurace se vylidÀuje. Muzika hraje
reprodukovaná, ale jen na toaletách a velmi ti‰e. Taneãní parket
nikde, u baru prázdno. Chovatelé
v Rakousku mají asi jin˘ naturel
neÏ jejich severní kolegové z kdysi
jednotného Rakouska Uherska.
Prostû, mají se od nás stále co
uãit. Den konãí. ·árka Záhrobská
jela druhé kole dobfie, pfiesto si
o jedno místo pohor‰ila. Bronzová
je také dobrá.
Po snídani vyráÏíme na v˘stavu.
Dvû kfiiÏovatky a odboãit k lesu.
U lesa stojí pfiedvádûcí hala a hala
pro ustájení cca 250 zvífiat. Uvítání
krojovan˘mi sleãnami nemá chybu. Vstupné gratis. V pfiedvádûcí
hale vedle dvou pfiedvádûcích
koralÛ kfiídlo kanceláfií a velká
restaurace. Na ochozech nad
tribunami stánky s obãerstvením, grilují hanbáãe, trochu to
ãmoudí.
Pfiesto, Ïe se jedná o regionální
v˘stavu fieknûme tak Budûjovicko,
úãastní se 57 chovatelÛ se 154 zvífiaty. Aberdeen angus – 6 ks,
v‰echny z Boa Farm, Blonde
ì Aquitaine – 20 ks, Charolais – 34 ks,
Fleckvieh Fleisch – 20 ks, Limousine – 43 ks, Moribundus, pardon
7
Murbodner (pÛvodní rakouské
plemeno, na které se bere dotace
na udrÏení genofondu, podobné
Aubraku s ãern˘mi nozdrami
rÛÏov˘m pruhem mezi nimi, maso
je velmi cenûno) – 24 ks, Belgické
modrobílé (tady jen v bílé varietû)
– 6 ks. A to jen mladá zvífiata, jak
svrchu uvedeno. Není to inspirativní, zvlá‰tû uvûdomíme-li si, Ïe
Raku‰ané zaãali s chovem masného skotu ve vût‰ím mûfiítku
daleko po nás. Pan Samm je v˘jimkou.
Pfiedvádûní souãasnû v obou
pfiedvadi‰tích
zaãalo
pfiesnû
v 9,00. Moderovala hlasatelka ORF.
V kaÏdém pfiedvadi‰ti jeden bonitér, kter˘ kaÏdé zvífie prohmatal
a hodnotil francouzskou metodou, zohledÀoval protuãnûní,
v˘‰ku ro‰tûnce, vyklenutí k˘ty
atd. Jednotlivá zvífiata detailnû
popsal a podrobnû vysvûtlil, proã
to které zvífie je lep‰í neÏ to vedle
a v‰e na dan˘ch zvífiatech ukázal.
Podle na‰eho hodnocení by bylo
pofiadí zvífiat v nûkolika pfiípadech
zfiejmû odli‰né. Zvífie se ‰irok˘m
hfibetem by u nás bylo hodnoceno lépe neÏ zvífie se hfibetem
uÏ‰ím ale s vysokou ro‰tûnkou.
V Rakousku opaãnû.
Z katalogu je patrné, Ïe ve v‰ech
u nás chovan˘ch plemenech se
v Rakousku ke zlep‰ení genetiky
vyuÏívají pfieváÏnû inseminaãní
b˘ci z ciziny. U plemene AA jsou to
Boomtime a Next Day z USA.
U plemene BA – Onyx, GS Adjudent, Reveur, GS Uves, Nelson,
Nicodeme, Ogre, Passo, Alpha,
Ultra, Sammy, v‰ichni z Francie.
Chovatelé plemene Charolais vsázejí na Artura, Sesame, Populaira,
Russe, Jocrisse, Asteroida, Pistila,
Natura ze zemû pÛvodu a na
Veronika z Nûmecka. V chovech
plemene FF je vyuÏíván United,
West, Rocky, Supery, Ronni z Dánska, Poker, Exodus, Heraldik
z Nûmecka. LimuzíÀáci vyuÏívají
b˘ky z Nûmecka – Smirko, Dellor,
Roland P, z Lucemburska – GS
Ultra, Breton, z Francie – Toreador,
Meridien, Papillon, Loriot, Dauphin, Apolon, Meridien, Ramses,
Loriot, Uron, Ionesco, Mozart, Unicef, Pax, Remix. Neophin, Mas du
Clo, Nobel-lux. V chovu Belgického modrého jsou to Gratin
a Seduisant ze zemû pÛvodu. Na
8
❒ Hodnocení plemene belgické modrobílé (foto: Hubert Herrmann)
tak malé populace neb˘valá genetická ‰kála.
Fotografování z tribuny je
vhodné k pofiízení Ïánrov˘ch
obrázkÛ, nikoliv zootechnicky
alespoÀ trochu kvalitních dokumentárních fotek. A nebylo
moÏné, aby nám zvífie postavili,
jak by bylo záhodno. Proto
z v˘sledkÛ uveìme alespoÀ to, co
je, i kdyÏ ne pfiíli‰ kvalitnû, zdokumentováno. V kategorii roãních
b˘ãkÛ plemene FF se první umístil
b˘ãek katalogové ãíslo 81 SIGI (ph
50 kg, 200 denní hmotnost 386 kg,
Ïivotní pfiírÛstek 1680 g) po
SUPERY.
V kategorii b˘ãkÛ plemene BM
ve stáfií od 12 do 18 mûsícÛ byl
vyhlá‰en jako nejlep‰í b˘k katalogové ãíslo 184 ARNO (ph. – 50 kg,
200 dní – 277 kg, 365 dní – 455 kg,
Ïivotní pfiírÛstek 1110 g) po ARON
(b˘k narozen v Rakousku po dánské matce a maìarském otci).
Pozdní obûd v restauraci. Jak
jinak neÏ vídeÀsk˘ fiízek. Servíruje
se s hranolky. A tûch témûfi 700 km
zpût k domovu. Cestou vysazujeme mladé kolegy a je to celkem
pfiíjemná zastávka, protoÏe v Nesmûni jsou zvûfiinové hody. Veãefiíme daÀãí plec na ‰ípkové s knedlíkem. V˘borná, ale rychlá
veãefie. Îel, musíme se zvednout,
hospoda se plní. Hody se protáhnou asi do nedûle. My dva pfiespolní musíme k rodinám.
Co závûrem? Na tak mal˘ region
bylo pfiedvedeno velké mnoÏství
v prÛmûru velmi kvalitních zvífiat.
Samozfiejmû se na‰la i zvífiata
hor‰í. Celé hodnocení mûlo
pevnou reÏii, v‰echno odsejpalo
jako na drátkách. Hodnocení bylo
ukonãeno pfiesnû dle plánu – 3
a pÛl hodiny po zaãátku. Ráno na
tribunû sedûli zfiejmû jen známí
chovatelÛ, v poledne hala praskala ve ‰vech. MoÏná také proto,
Ïe souãástí v˘stavy byla tombola
– první cena traktor Fendt
(velik˘), druhá cena VW Polo. Inu,
kdo by nepfii‰el. Na‰e v˘stavy jsou
krásné, ale co se zdafiilo v jiÏním
Rakousku horko tûÏko pfiekonáme pfii celonárodní v˘stavû.
Hlavnû v poãtu vystavovatelÛ
a vystaven˘ch kusÛ. Nebo Ïe by
nám ne‰lo o chovatelskou prestiÏ? Stranou ponechme otázku,
kde chovatelské sdruÏení tak
malého regionu vzalo finance na
v˘stavbu krásné v˘stavní haly
a ustájovacích kapacit.
Do Greinbachu to není zas aÏ
tak daleko. Pfií‰tí v˘stavu lze jen
doporuãit. ChovatelÛm pro inspiraci. MoÏná i k navázání kontaktÛ
s chovateli rakousk˘mi. Nakupují
po Evropû, proã by nemohli u nás.
A opaãnû. Napfi. kvalitní simentálsk˘ b˘ãek s dobrou genetikou
a dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi za 2 tis. Euro od pana
Samma.
Genetické defekty skotu u plemene
belgické modrobílé
Ing. Katefiina Kaplanová
Mendelu v Brnû
NejrÛznûj‰í genetické mutace
se vyskytují u v‰ech moderních
plemen skotu, aÈ uÏ se jedná
o mutace Ïádoucí ãi naopak. Málokdy dochází v pozitivní zmûnû
vlastností zvífiete vlivem jediné
mutace, ov‰em i takové mutace
jsou známy – znají je chovatelé
skotu po celém svûtû. Bezrohost,
jejíÏ genetická podstata dosud
není známa, ale která je pravdûpodobnû zpÛsobena mutací v jediném genu, ãi dvojí osvalení je klasick˘m pfiíkladem takové mutace,
jeÏ vznikla spontánnû. V pfiípadû
dvojího osvalení k mutaci do‰lo
v genu pro myostatin, kter˘ brání
„pfierÛstání“ svaloviny a postupnou selekcí a ‰lechtûním byla
v chovu fixována a stala se
dokonce znakem belgického
modrobílého skotu. Plemeno belgické modrobílé v‰ak není nejãastûj‰ím nositelem jen této mutace,
ale ãasto i tûch negativních. Vlivem velmi intenzivní selekce se
v chovu roz‰ífiily i mutace pro chovatele mnohem ménû Ïádoucí,
zpÛsobující nejrÛznûj‰í genetické
defekty. Identifikace zvífiat, která
pfiená‰ejí dispozice k tûmto genetick˘m defektÛm, je v‰ak dnes
mnohem snaz‰í neÏ byla v minulosti. Díky genetick˘m testÛm je
moÏné pfiesnû ukázat na jedince,
kter˘ bez jakéhokoliv projevu
nemoci pfiedává sv˘m potomkÛm
defektní alely. Tyto alely se pak
mohou
projevit
v
nûkteré
z budoucích generací. Pomocí
genetick˘ch testÛ lze tato zvífiatapfiena‰eãe identifikovat a jejich
vyfiazením z chovu následnû eliminovat v˘skyt genetick˘ch anomálií. Chovatelé skotu plemene belgické modrobílé v Belgii to mají
dnes je‰tû snaz‰í, neboÈ mají dispozici dokonce 4 genetické testy,
umoÏÀující pfiedejít v˘skytu genetick˘ch anomálií a defektÛ jako je:
1. spinální svalová atrofie (oznaãovaná jako CMDI ãi SMA),
2. dûdiãná
dystonie
svalstva
(oznaãována jako CMDII, nebo-li
„elektrická telata“),
3. syndrom
„kfiivého
ocasu“
(Crooked Tail Syndrom)
4. nanismus, nebo-li trpasliãí
vzrÛst.
Tato onemocnûní a geny, jeÏ je
zpÛsobují, jsou intenzivnû zkoumány mimo jiné na Fakultû veterinárního lékafiství na Univerzitû
v Liège v Belgii.
V˘skyt genetick˘ch defektÛ
u plemene belgické modrobílé
V˘‰e jmenované genetické
poruchy se u plemene belgické
modrobílé vyskytují nejãastûji.
Z belgick˘ch prÛzkumÛ, jak uvádí
Dr.Hubin (2009), vypl˘vá, Ïe 25 %
zvífiat plemene belgické modrobílé jsou pfiena‰eãi CTS (syndrom
„kfiivého ocasu“), 10–15 % zvífiat
jsou pfiena‰eãi spinální svalové
dystrofie, 5–10 % pfiena‰eãi dûdiãné dystonie svalstva a soudí se, Ïe
25 % zvífiat jsou pfiena‰eãi poslednû jmenované poruchy, nanismu. Jedná se v‰ak pouze
o odhady, procentuální podíly
pfiena‰eãÛ genetick˘ch poruch se
mûní stádo od stáda pfiedev‰ím
v závislosti na vyuÏití plemenn˘ch
b˘kÛ testovan˘ch na tyto poruchy genetick˘mi testy.
Jaké jsou projevy jmenovan˘ch
genetick˘ch defektÛ?
Spinální svalová atrofie
(SMA (spinal muscular
atrophy), neboli CMDI
(congenital muscular
dystonia I) je neurodegenerativní
onemocnûní, pfii
kterém dochází
k
odumírání
bunûk
míchy
a
následnû
i
motorick˘ch
neuronÛ,
coÏ
vede k progresivní atrofii svaloviny. SMA se ve
vût‰inû
pfiípadÛ
projevuje bûhem
prvních 2–4 t˘dnÛ
Ïivota postupující
degenerací svaloviny
(ãasto
zaãínající od
zadních konãetin). Telata obtíÏnû
vstávají, postupem ãasu degenerace kosterní svaloviny natolik
postoupí, Ïe nevstávají vÛbec
a umírají zpravidla do 2–4 t˘dnÛ
od objevení pfiíznakÛ na dÛsledky
selhání d˘chacích svalÛ. Po celou
dobu projevÛ tohoto defektu
mají telata normální sací reflex
i apetit a ve‰keré smyslové funkce zÛstávají zachovány. Nové
v˘zkumy naznaãují, Ïe u belgického modrobílého skotu je SMA
zpÛsobeno jedinou mutací pravdûpodobnû v genu na chromozomu 25, ov‰em genetická podstata tohoto onemocnûní se
stále zkoumá (Saunders et al.,
2000; Joerg et al., 2005; Krebs et
al., 2007; Charlier et al., 2008).
Dûdiãná dystonie svalstva
(CMDII – congenital muscular
dystonia II), nebo-li „elektrická
telata“ je vrozen˘ genetick˘
defekt zpÛsoben˘ dysfunkcí
centrální
nervové
soustavy
v dÛsledku vakuolizace mozkové
tkánû. V obdobné formû (congenital myoclonus) se vyskytuje
i u plemene hereford. Hlavními
pfiíznaky této poruchy jsou
rychlé kfieãovité
stahy svalo-
9
viny a tfiesavé zá‰kuby, z ãehoÏ
vypl˘vá právû oznaãení „elektrická telata“. Zvífiata s touto
poruchou jsou pfiecitlivûlá na
smyslové stimuly (dotek, zrakov˘ i sluchov˘ vjem), které
u nich vyvolávají spontánní
kfieãe, pfiecházející postupnû aÏ
ve ztuhlost a neohebnost konãetin. Tato porucha se projevuje jiÏ
prenatálnû a telata postiÏená
tímto defektem umírají zpravidla
do nûkolika hodin po narození.
Gen zodpovûdn˘ za toto onemocnûní se pravdûpodobnû
vyskytuje na chromozomu 29
(Healy et al., 2002; Charlier et al.,
2008).
Syndrom „kfiivého ocasu“ (CTS
– Crooked Tail Syndrom) je genetick˘ defekt, jeÏ má za následek
zvlá‰tní vyboãení ocasu do
strany (odtud také plyne název
tohoto syndromu. U tohoto onemocnûní jsou známy 3 hlavní
symptomy: v‰eobecná retardace
rÛstu, která je nejvíce patrná pfii
porovnání zvífiete s tímto syndromem s jeho vrstevníky
zhruba ve vûku 1 mûsíce, dále
abnormální tvar lebky, neboÈ
takováto telata mají v˘raznû
krat‰í, ‰irokou lebku a extrémní
svalová hypetrofie, coÏ vysvûtluje v˘skyt pfiena‰eãÛ v chovu aÏ
na úrovni 25 %. Mezi dal‰í pfiíznaky, které se v‰ak nevyskytují
u v‰ech postiÏen˘ch telat, patfií
ztráta hybnosti v dÛsledku kfieãí.
Toto onemocnûní není letální,
ov‰em zpÛsobuje ekonomické
ztráty díky retardaci rÛstu a niÏ‰ím pfiírÛstkÛm zvífiat. Genetická
podstata této poruchy je stále
zkoumána, ov‰em nové v˘zkumy
naznaãují, Ïe k mutaci zpÛsobující tento defekt dochází v genu
na chromozomu 19 (Fasquelle et
al., 2009).
❒ Syndrom CTS (syndrom „křivého ocasu“)
(foto: Université de Liège)
10
Nanismus, nebo-li trpasliãí
vzrÛst, je defekt zodpovûdn˘ za
v˘razné zpomalení rÛstu mlad˘ch
zvífiat, která mají extrémnû nízk˘
pfiírÛstek oproti sv˘m vrstevníkÛm – vzrÛst je men‰í prÛmûrnû
o 10–15 % ve vûku 7 mûsícÛ. Problematické u tohoto defektu je, Ïe
se ãasto objevuje v pozdûj‰ím
vûku, ãasto aÏ ve 3 ãi 4 mûsících.
Telata nûkdy mívají vzhled
nemocn˘ch zvífiat, mají del‰í, trojúhelníkovou hlavu a del‰í srst.
Navíc tato anomálie pravdûpodobnû neovlivÀuje pouze vzrÛst,
ale mÛÏe ovlivnit dal‰í proporãní
parametry zvífiat, není ov‰em
letální. V˘zkum neustále probíhá
(Hubin, 2009).
Jak se tyto defekty dûdí?
Tyto genetické defekty jsou
zpÛsobeny mutacemi (zmûny ve
struktufie DNA) v genech zodpovûdn˘ch za uvedené anomálie.
KaÏd˘ jedinec nese v pfiíslu‰ném
genu 2 jeho formy, nebo-li
alely – 1 alelu získal od matky
a 1 alelu od otce. Alela, ve které
do‰lo k mutaci, neb˘vá funkãní
a mÛÏe pfiená‰et defekt.
Zvífiata, jejichÏ alely jsou obû
normální, nemutované, jsou
naprosto zdravá a nevykazují
Ïádné symptomy onemocnûní.
Zvífiata, v jejichÏ genetické
v˘bavû se nachází 1 alela mutovaná, defektní, se naz˘vají pfiena‰eãi, neboÈ se u nich onemocnûní
vÛbec neprojeví (alela zdravá pfievládne nad defektní), ale defektní
alelu mÛÏe pfiedat sv˘m potomkÛm. Identifikace pfiena‰eãÛ je
velmi obtíÏná, neboÈ bez DNA
testÛ ho lze najít jedinû prostfiednictvím studia rodokmenu a záznamu nemoci vyskytující se v jeho
potomstvu. Tímto zpÛsobem
v‰ak vzrÛstá riziko spojení 2 pfiena‰eãÛ, ktefií oba mohou pfiedat
potomkovi právû tu defektní alelu
a u jejich potomka, kter˘ pak nese
obû 2 alely mutované, se pak
nemoc projeví se v‰emi sv˘mi pfiíznaky, vãetnû letality.
U v‰ech 4 v˘‰e zmiÀovan˘ch
onemocnûní je zpÛsob pfienosu
alel z rodiãÛ na potomstvo autozomálnû recesivní. Autozomálnû
recesivní dûdiãnost znamená:
❒ Přenos alel z rodičů
na potomstvo
Popis obrázku:
Otec v genotypu alely
A/A a matka alely
B/B – potomek genotyp AB
(alela A od otce,
alela B od matky)
❒ Způsob přenosu spinální svalové
atrofie, dědičné dystonie svalstva,
syndromu „křivého ocasu“ i nanismu
a projevů těchto onemocnění
u potomstva, jsou-li rodiče zdraví,
přenašeči i nemocní jedinci.
Popis obrázku:
1) Zdrav˘ b˘k a zdravá kráva – zvífiata,
která ve své genetické v˘bavû nemají
mutované alely dan˘ch defektÛ, jejich
potomstvo bude 100% zdravé.
2a) B˘k-pfiena‰eã a zdravá kráva – v jejich
potomstvu bude 50 % telat naprosto
zdrav˘ch, 50 % telat budou opût
pfiena‰eãi, ktefií mohou defektní,
mutovanou alelu pfiedat sv˘m
potomkÛm, navenek v‰ak nevyzují
Ïádn˘ pfiíznak defektu.
2b) Zdrav˘ b˘k a kráva-pfiena‰eãka – v jejich
potomstvu bude 50 % telat naprosto
zdrav˘ch, 50 % telat budou pfiena‰eãi,
obdobnû 2a).
3) B˘k-pfiena‰eã a kráva-pfiena‰eãka –
v jejich potomstvu bude 25 % telat
naprosto zdrav˘ch, 25 % telat bude
nemocn˘ch a 50 % budou zdraví pfiena‰eãi.
4) B˘k a kráva (obû alely defektní) –
v pfiípadû genetick˘ch defektÛ, které
nejsou letální – CTS (syndrom „kfiivého
ocasu“) ãi nanismus – jejich telata budou
ve 100 % nemocná, s obûma alelami
defektními.
1. Autozomální: gen se nachází
na nepohlavních chromozomech a onemocnûní se tedy
vyskytuje jak u samcÛ tak
i samic, jeho v˘skyt není pohlavím ovlivnûn˘.
2. Recesivní: onemocnûní se projeví pouze u jedincÛ, jeÏ mají
v daném genu obû alely
defektní, tedy mutované.
ZpÛsob dûdiãnosti a procentuální zastoupení zdravého a nemocného potomstva u 4 defektÛ
znázorÀuje schéma v˘‰e.
Co oãekávat od genetick˘ch
testÛ?
Vyskytují-li se ve stádû zvífiata,
která vykazují uvedené symptomy nûkterého z genetick˘ch
defektÛ, je jejich identifikace
a následné vyfiazení z chovu
pomûrnû snadné. To ov‰em není
pfiípad zvífiete-pfiena‰eãe, kter˘
má ve své genetické v˘bavû
mutovanou pouze 1 alelu. Tito
pfiena‰eãi jsou zdraví, nevykazují
Ïádn˘ pfiíznak genetické poruchy, ov‰em jsou zodpovûdní za
její roz‰ífiení ve stádû ãi populaci.
DNA testy, jsou-li pro dané onemocnûní k dispozici, mohou tato
zvífiata-pfiena‰eãe odhalit se stoprocentní jistotou. V Belgii jsou
chovatelÛm aktuálnû k dispozici
genetické testy v‰ech 4 v˘‰e zmínûn˘ch genetick˘ch poruch: spinální svalové atrofie (SMA),
dûdiãné dystonie svalstva, CTS
(syndrom „kfiivého ocasu“) i nanismu. VyuÏití b˘kÛ, ktefií byli
testováni na tyto poruchy
pomocí genetick˘ch testÛ, zaji‰Èuje chovateli naprosto zdravé
potomstvo, a to i v pfiípadû, Ïe se
v jeho stádû vyskytují krávy-pfiena‰eãky dan˘ch defektÛ vyuÏití
zdravého b˘ka a krávy-pfiena‰eãky. Ani pfiítomnost krav-pfiena‰eãek v‰ak ve stádû není
Ïádoucí, neboÈ chovatel riskuje
narození telat-pfiena‰eãÛ defektu, jejichÏ prostfiednictvím mutované alely v populaci zÛstávají
a v dal‰ích generacích se mohou
projevit.
Je moÏné vyuÏít genetick˘
potenciál zdrav˘ch pfiena‰eãÛ?
Vyh˘bání se spojení 2 zvífiatpfiena‰eãÛ garantuje chovateli, Ïe
se v jeho stádû nevyskytnou
jedinci, u nichÏ by se sledovan˘
genetick˘ efekt projevil. Testování DNA v‰ech krav i jalovic ve
stádû na nejrÛznûj‰í defekty je
v‰ak ekonomicky pfiíli‰ nákladné,
proto se jako jednodu‰‰ím
a ménû nákladn˘m zpÛsobem jeví
pfiedev‰ím vyuÏití zdrav˘ch b˘kÛ,
u nichÏ byly genetické testy provedeny, s garancí, Ïe se nejedná
o pfiena‰eãe daného defektu.
Tento zpÛsob pfiiná‰í v˘hody pfiedev‰ím chovateli, neboÈ odpadá
nutnost testování samic. V pfiípadû, Ïe si chovatel pfieje vyuÏít
b˘ka-pfiena‰eãe v chovu (napfi.
pfiena‰eãe CTS – syndrom „kfiivého ocasu“), doporuãuje se vyuÏití pouze b˘kÛ se skuteãnû
vysok˘m genetick˘m potenciálem, a to na zdravé krávy (resp.
jalovice), nejlépe testované pomocí genetick˘ch testÛ. V takovém pfiípadû má chovatel zaruãeno, Ïe jejich potomstvo bude
naprosto zdravé, ov‰em 50 %
mohou b˘t opût dal‰í pfiena‰eãi
defektu. Takov˘to typ párování
b˘ka-pfiena‰eãe vysoké genetické
hodnoty se zdravou krávou se
vyuÏívá napfi. pfii embryotransferu. Je zde ov‰em stále riziko
v˘skytu pfiena‰eãÛ a jejich moÏného pozdûj‰ího spojení a moÏnosti
narození
potomstva
s defektem v nûkteré z pfií‰tích
generací.
❒ Latent De Somme
(foto: Belgian Blue Group)
Inseminaãní spoleãnost Belgian Blue Group nechala na 3
z tûchto defektÛ (spinální svalovou atrofii (SMA), dûdiãnou dystonii svalstva a CTS (syndrom
„kfiivého ocasu“) otestovat 452
b˘kÛ – 100 b˘kÛ bylo pfiena‰eãi
CTS, 10 dûdiãné dystonie svalstva
a 27 spinální svalové atrofie. Mezi
tûmito inseminaãními b˘ky se
vyskytovali i tací, jeÏ byli pfiena‰eãi mutované alely 2 defektÛ
a jeden b˘k (Latent De Somme,
jeÏ byl pfiena‰eãem v‰ech testovan˘ch defektÛ. B˘ci-pfiena‰eãi
se na‰li i mezi b˘ky s ãesk˘m
registrem, jejichÏ inseminaãní
dávky byly dováÏeny do âR –
mezi nimi jsou b˘ci-pfiena‰eãi
CTS (Adjectif De Rocourt – ZBM
226, Bivouac E.T. Du Vivier – ZBM
227, Fartaban Du Bronheit – ZBM
245, Radar E.T. Van Terbeck – ZBM
196) i b˘ci-pfiena‰eãi spinální svalové dystrofie (Depute De Boiron
– ZBM 230, Milan De La Boche-
❒ Gentleman De L’Orgelot
(foto: Belgian Blue Group)
roule – ZBM 224) a b˘k Gentleman
De L’Orgelot – ZBM 257, kter˘ je
pfiena‰eãem obou defektÛ, tedy
spinální svalové dystrofie i CTS.
V˘sledky v‰ech testovan˘ch b˘kÛ
jsou dostupné na stránkách
Herd-Book Blanc-Bleu Belge
(www.hbbbb.be).
Závûrem
Genetické defekty a nejrÛznûj‰í
anomálie nalezneme u v‰ech
moderních plemen skotu vystaven˘ch intenzivním selekãním tlakÛm. Plemeno belgické modrobílé
není samozfiejmû v˘jimkou. Pomineme-li dvojité osvalení, pak nejãastûj‰ími genetick˘mi defekty,
které se u belgického skotu vyskytují jsou tedy spinální svalová
dystrofie (SMA ãi CMDI), dûdiãná
dystonie svalstva (CMDII), CTS (syndrom „kfiivého ocasu“) a nanismus. Pro úspû‰nou selekci zvífiat
postiÏen˘ch tûmito defekty i zvífiat-pfiena‰eãÛ je velmi Ïádoucí
vyuÏití genetick˘ch DNA testÛ, jeÏ
umoÏÀují naprosto pfiesnou identifikaci zvífiat, jeÏ ve svém genotypu obsahují mutované alely
dan˘ch defektÛ. Provádût genetické testy v‰ech krav a jalovic ve
stádû je v‰ak ekonomicky velmi
nároãné, proto se jako mnohem
jednodu‰‰í varianta jeví testování
inseminaãních b˘kÛ, vyuÏívan˘ch
i u nás. Belgická inseminaãní stanice Belgian Blue group uÏ ke
genetick˘m testÛm sv˘ch plemeníkÛ pfiistoupila a informace zvefiejnila, tudíÏ si kaÏd˘ chovatel
mÛÏe sám rozhodnout, zda chce
ãi nechce b˘ka-pfiena‰eãe nûkterého ze zmínûn˘ch defektÛ
vyuÏít ve svém stádû.
Ve‰kerá uvedená literatura
je dostupná u autorky.
11
Skot, kter˘ se u nás nepase
V rámci pravidelné zpravodajové rubriky, vûnované masnému skotu, kter˘ u nás na pastvinách bûÏnû
nepotkáme, bychom Vám v tomto ãísle chtûli pfiedstavit plemeno, jehoÏ maso je díky speciálnímu systému
odchovu charakteristické atypick˘mi a velice cenûn˘mi vlastnostmi. Zemí jeho pÛvodu je daleké Japonsko.
Pojìme se podívat, jak lze z nedostatku udûlat pfiednost.
Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o.
WAGYU – japonsk˘ skot
(wa = japonsk˘, gyu = skot)
PfiedchÛdci skotu wagyu se do
Japonska dostali pfiibliÏnû ve druhém století na‰eho letopoãtu.
Japonci byli pfieváÏnû vegetariáni
a skot vyuÏívali zejména pfii práci
na r˘Ïov˘ch polích a k pfieváÏení
bfiemen. Díky ãlenitému terénu
byla migrace skotu pomalá
a omezená, takÏe tehdej‰í populace byly spí‰e izolované v mal˘ch
oblastech a jejich kfiíÏení témûfi
nebylo moÏné. Od roku 1635 do
roku 1868 byla díky dekretu vydanému Shogunem japonská stáda
oficiálnû uzavfiena. V souãasnosti
existuje pût v˘znamn˘ch linií
wagyu: Tajima (japonské ãerné),
Hida (japonské hnûdé), Tottori
(japonské bezrohé), Shimane
(japonské krátkorohé) a Kumamoto (Kumado Reds).
Tajima – pochází z prefektury
Hyogo. Vyznaãuje se klidn˘m
temperamentem, jemnû mramo-
❒ Jalovice plemene Wagyu (foto: internet)
12
rovan˘m masem, men‰ím rámcem a niÏ‰í rÛstovou schopností.
Shimane – pochází z prefektury Okayama a má dobr˘ rÛst,
klidn˘ temperament a v˘bornou
plodnost.
Tottori – z prefektury Tottori je
charakterizováno dobr˘m rÛstem, vût‰ím rámcem celkovou
vyváÏeností a volnou kÛÏí.
Obecnû je wagyu je plemeno
stfiedního rámce a mimo mimofiádného mramorování masa,
díky kterému se proslavilo, disponuje také vynikající fertilitou,
snadn˘mi porody díky nízké
porodní hmotnosti, a dobr˘m
rÛstem.
Geografická izolace vyústila
v celosvûtovû nejvyhledávanûj‰í
hovûzí maso
Japonsk˘ ãlenit˘ terén nemûl
za následek pouze uzavfienost
populací, ale také pouÏívání rÛzn˘ch chovatelsk˘ch a krmn˘ch
technik. Pfiíkladem mÛÏe b˘t
tfieba masírování zvífiat nebo
napájení pivem, ãi nápojem saké.
Pfiedpokládá se, Ïe napájení
pivem a saké se praktikuje
s cílem zlep‰it zaÏívání a vzbudit
u zvífiat hlad bûhem období
de‰ÈÛ, a Ïe nemá Ïádn˘ vliv na
chuÈ masa. Masírování se nejspí‰
pouÏívá jako prevence ochromení svalÛ a podpora funkce
cévního fieãi‰tû pfii chovu v prostorovû velmi omezen˘ch japonsk˘ch stájích (v Japonsku se skot
obvykle nepase), kde nemají zvífiata moÏnost dostateãnû pouÏívat své svalstvo. V˘sledkem
tûchto specifick˘ch podmínek
jsou zfietelnû odli‰né vlastnosti
masa wagyu (podrobnosti o masu wagyu naleznete ve Zpravodaji bfiezen 2009), které v prÛbûhu let vedly k tomu, Ïe se
japonsk˘ skot stal svûtovû proslul˘m. Maso skotu wagyu se
oznaãuje „Kobe Beef“. Takto
oznaãované v‰ak mÛÏe b˘t
pouze maso vyprodukované
v japonském Kobe, kde produkce
masa probíhá za standardÛ nafiízen˘ch prefekturou. Maso jalovic
se nûkdy oznaãuje také jako
hovûzí Mastusaka. Po dvou dekádách v˘zkumu a v˘voje je jasné,
Ïe konzumace masa wagyu pfiiná‰í nesrovnatelnû lep‰í poÏitek
neÏ konzumace kteréhokoli
jiného hovûzího masa. A to se
odráÏí i na jeho cenû, která mÛÏe
b˘t vskutku astronomická. VÏdyÈ
fiezníci platí za jateãn˘ trup
10 000–20 000 dolarÛ.
Skot wagyu ve svûtû
Hned na zaãátku tohoto
odstavce je tfieba zdÛraznit, Ïe
❒ Vysoký stupeň mramorování je tím, co dává masu wagyu jeho dokonalejší
strukturu a chuť (foto: internet)
Japonci povaÏují wagyu za jeden
ze sv˘ch národních pokladÛ
a export skotu wagyu je mimo
území Japonska po staletí zakázán. Zdroje uvádûjí, Ïe pouze
dvakrát v historii bylo povoleno
Ïiv˘ skot vyvézt.
Do USA se první kusy vyvezly
v roce 1976, za úãelem v˘zkumu,
kter˘ provádûla Washingtonská
Univerzita. Ten se t˘kal moÏností
vyuÏití genetick˘ch kvalit wagyu
ke zlep‰ení vlastností americk˘ch plemen skotu. PÛvodnû
dovezen˘
skot
skonãil
v rukou nûkolika komerãních chovatelÛ, ktefií
dnes produkují zástav
zejména pro japonsk˘
trh. V USA se wagyu kfiíÏí
pfieváÏnû s aberdeen angusem. KfiíÏenci ve srovnání s ãistokrevn˘m wagyu lépe sná‰í
americké klima a podmínky
chovu. Také jejich maso je více
cenûné americk˘mi obchodníky,
a to díky jeho barvû. Pro amerického spotfiebitele je maso ãistokrevn˘ch wagyu „pfiíli‰ bílé“,
kdeÏto maso kfiíÏencÛ je vybalancované v barvû i mramorování. Toto maso získalo oznaãení
American Style Kobe Beef
a pÛvodnû se vyváÏelo pouze do
Japonska, ale dnes jiÏ je dostupné celosvûtovû. Aby Ameriãané ze sv˘ch krmn˘ch zdrojÛ
pokud moÏno co nejvûrnûji
napodobili sloÏení diety pouÏí-
vané v Japonsku, zkrmují kukufiici, vojtû‰ku, jeãmen a p‰eniãnou slámu.
Díky vysok˘m cenám obilovin
a pÛdy a tedy i nemoÏnosti chovat poãetná stáda a díky relativní
blízkosti se japonské spoleãnosti
zaãaly zajímat o moÏnosti chovu
wagyu v Austrálii. Av‰ak nároãná
období sucha v Austrálii omezují
dostupnost
zrnin
a
trávy.
To ovlivÀuje i kvalitu
masa, takÏe je v Austrálii vyprodukované maso
wagyu mezi japonsk˘mi obchodníky s masem oznaãováno
za tfietí kvalitu. Tou první je
samozfiejmû
maso
získané
z wagyu chovaného v Japonsku,
a druhou maso pÛvodem z Ameriky. Díky kvalitû masa dosahované v japonsk˘ch podmínkách,
se mnoho kusÛ wagyu narozen˘ch v Austrálii a USA vrací na
v˘krm do Japonska. Od roku 2007
je povoleno do Japonska na
v˘krm dováÏet pouze zvífiata
mlad‰í 20 mûsícÛ. Wagyu se
obvykle poráÏí ve vûku 30–35
mûsícÛ. Dlouh˘ a pomal˘ v˘krm
je nezbytn˘ pro správné ukládání
tuku ve svalstvu.
První evropskou zemí, která
importovala maso a posléze
i skot wagyu, bylo Nizozemsko.
Následovaly Belgie (chov Cháteaux Altembrouck) a Velká Británie (chov Voelas Hall v severním Walesu). Dovoz probíhal
témûfi v˘hradnû formou importu
embryí.
V âeské republice je prÛkopníkem chovu wagyu Ing. Zdenûk
Müller, kter˘ importoval z Nizozemska své stádo v podobû
embryí. Z jeho chovu pochází
také jedin˘ b˘k wagyu na ãeské
inseminaãní stanici. Wagus WAG1 stojí na inseminaãní stanici
Naturalu v Hradi‰tku pod Medníkem a jeho inseminaãní dávky
jsou ãesk˘m chovatelÛm
k plnû dispozici.
❒ WAG 1 Wagus
je prvním
býkem plemene
wagyu na české
inseminační
stanici
(foto: Schuhmann)
13
Zku‰enosti s fie‰ením nedostatku selenu
u masn˘ch krav v âR
Lucie Nûmcová, Alltech
Je známou skuteãností, Ïe v pÛdách celého kontinentu je deficit
biogenního mikroprvku selenu
a âeská republika bohuÏel není
v˘jimkou.
AÏ do poloviny sedmdesát˘ch let
se povaÏoval selen pouze za stopov˘ prvek, kter˘ je pfii pfiedávkování toxick˘. V˘znam pro lidsk˘
organismus byl ãásteãnû objasnûn aÏ s objevem toho, Ïe selen
je souãástí enzymu glutathion
peroxidázy. Ten se spoleãnû
s vitaminem E velice v˘znamnû
podílí na odstraÀování voln˘ch
radikálÛ z tûlních bunûk.
Nutnost fie‰it nedostatek tohoto
esenciálního stopového prvku
v krmné dávce se snaÏili chovatelé a v˘Ïiváfii nahradit pfiidáním
selenu, nejãastûji v podobû seleniãitanu sodného. Z ãistû logického hlediska je v‰ak zfiejmé, Ïe
se nejedná o optimální fie‰ení.
Seleniãitan sodn˘ je odpadní produkt vznikající pfii prÛmyslové
v˘robû mûdi. Jedná se o anorganickou formu, s níÏ se zvífie v pfiirozeném
prostfiedí
vÛbec
nesetká. V anorganické formû je
selen pfiítomen v pÛdním ekosystému, ze kterého je pak získáván rostlinami, které jej zabudují
do organické podoby – jako souãást funkãních a stavebních selenoproteinÛ a obsahem Se-aminokyselin. Pouze tuto formu je Ïivo-
ãi‰n˘ organismus (aÈ zvífiecí nebo
lidsk˘) schopen vyuÏít.
BohuÏel vlivem intenzivní agrotechniky je dostupnost selenu
v pÛdách pro rostliny dále omezována, coÏ vedle stále rostoucí
„poptávky“ cílenû zu‰lechÈovan˘ch masn˘ch plemen pfiispívá
k prohloubení selenového deficitu chovan˘ch zvífiat. ZávaÏnost
situace ukazují v˘sledky ‰etfiení,
z nichÏ vypl˘vá, Ïe 90 % (!) masn˘ch stád v âeské republice je ve
vût‰í ãi men‰í mífie selenodeficitních (Illek, 2008).
Spoleãnost Alltech je jedinou spoleãností, která dodává selen v té
samé formû, která se bûÏnû
vyskytuje v pfiírodû. Sel-plex je
organickou formou tohoto prvku,
jejíÏ pouÏívání je v zemích EU
povoleno k pouÏití ve v˘Ïivû hospodáfisk˘ch zvífiat. Díky organické
formû je selen v Sel-plexu jednak
stravitelnûj‰í neÏ ve formû anorganick˘ch slouãenin a jednak je
také v tûle lépe ukládán. Tato zv˘‰ená retence zvífiatÛm umoÏÀuje
vytvofiit si rezervy Ïivin pro
období jejich zv˘‰ené potfieby,
a to navíc bez jakéhokoli rizika
v˘skytu jeho pfiípadné toxicity.
Díky tomu mÛÏeme ovlivnit
funkãnost svalÛ, zlep‰it imunitu
a v˘znamnû ovlivnit reprodukci.
V âeské republice je Sel-plex zafiazen do krmn˘ch dávek na mnoha
farmách masného skotu a nás
zajímaly zku‰enosti a v˘sledky
❒ Jan Chroust se svým stádem (foto: Lucie Němcová)
14
chovatelÛ. Proto jsme se zeptali
ing. Jana Chrousta z rodinné
farmy CHROUST, která byla jednou
z prvních porevoluãních farem,
zab˘vajících se chovem masného
skotu, konkrétnû plemenem
Blonde d’Aquitane.
I kdyÏ jste díky va‰im aktivitám
vût‰inû chovatelÛ znám˘, mÛÏete nám ve struãnosti pfiedstavit Va‰i farmu?
Farmu zaloÏili moji rodiãe v roce
1991. Jediné co tehdy vûdûli, bylo
to, Ïe v podmínkách ve kter˘ch se
nachází, musí svoji aktivitu smûfiovat na extenzivní vyuÏívání
pÛdního fondu, tzn., Ïe pfieváÏná
vût‰ina pozemkÛ musí b˘t louky
ãi pastviny. Od toho je pak odvislá
i Ïivoãi‰ná v˘roba. Musí to b˘t
nûco, co dokáÏe vyuÏívat trávní
porosty. Po mnoha veãerech probírání moÏn˘ch variant se rozhodli pro chov masného skotu
plemene BA.
V roce 1991 jsme dovezli z Francie
‰est patnáctimûsíãních jaloviãek
tohoto plemene, ze kter˘ch jsme
zaãali rozmnoÏovat základní
stádo. Dnes farma hospodafií na
cca 100 ha zemûdûlské pÛdy
a specializuje se na produkci plemenného materiálu. Velikost
základního stáda je 32 ks matek.
Kdy jste se dozvûdûl o Sel-plexu
a jaké byly dÛvody, Ïe jste se ho
rozhodl vyzkou‰et?
V roce 2005 se nám na farmû
vyskytl problém s nízkou Ïivotaschopností telat po porodu.
Telata se zdála b˘t apatická
a nechtûla pfiijímat mlezivo, coÏ
mûlo za následek ãetné úhyny.
Nejprve jsme tento problém fie‰ili
s veterináfiem kontrolou krmné
dávky, ale k Ïádné odli‰nosti vÛãi
pfiede‰l˘m rokÛm jsme nedospûli.
AÏ veterináfi navrhl udûlat kontrolu matek pfied porodem na
obsah mikroprvkÛ. Tehdy jsme zjistili, Ïe vût‰ina odebran˘ch zvífiat
(moÏná v‰echna), nemají ani polovinu potfiebné dávky selenu. No,
a problém byl na svûtû. Do této
doby jsme pouÏívali rÛzné minerální lizy pro zvífiata na pastvû,
i kdyÏ nebyla taková moÏnost
v˘bûru jako nyní a problematikou
selenu se témûfi Ïádná z firem
nezab˘vala.
Proto jsem se zkontaktoval se
sv˘m kamarádem a kolegou ze
studií Ale‰em Kfiivkou, kter˘ pracuje pro spoleãnost Alltech,
a kter˘ mû kdysi o v˘znamu selenu
a o problémech s tím spojen˘ch
informoval. JenÏe kdyÏ problém
nemáte, tak vás to zase tak moc
„nezajímá“, a snad i proto jsem
tomu tehdy takovou pozornost
nevûnoval. JenÏe teì byla situace
jiná. Zkonzultovali jsme problém
a shodli se, Ïe nedostatek selenu
v krvi matek mÛÏe b˘t pravdûpodobnou pfiíãinou problémÛ právû
u telat a rozhodli jsme se vyzkou‰et léãebnou kÛru Sel-plexem.
Zafiadili jsme ho do minerální
smûsi pro suchostojné krávy po
dobu tfií mûsícÛ pfied porodem
a do minerálních lizÛ na pastvu.
Jaká jiná opatfiení jste udûlali?
Zmûnili jsme minerální liz u krav
pfied porodem na minerální smûs
monofos obohacenou o doplnûk
Sel-plex. TelatÛm po narození jsme
je‰tû aplikovali per orálnû Selevit,
ale ten byl podáván jiÏ pfiedtím. Îádná dal‰í opatfiení jsme uÏ nedûlali.
Jak hodnotíte „léãebnou kÛru
Sel-plexem“?
Od té doby, co Sel-plex pouÏíváme
v krmé dávce, se problém se ‰patnou Ïivotaschopností telat nevy-
skytl, alespoÀ ne v tak masivní
mífie, takÏe mÛÏeme pfiedpokládat, Ïe toto opatfiení bylo správné.
Proto bych se nebál jej s dÛvûrou
doporuãit i ostatním chovatelÛm,
ktefií mají podobné problémy, jako
tehdy postihly nás.
Ing. Janu Chroustovi dûkuji za rozhovor a pfieji mu mnoho úspûchÛ
nejen v chovatelské ãinnosti.
Existují vûdecké dÛkazy, Ïe pfii pouÏití organického selenu v Sel-plexu
je moÏné sníÏit doplÀování vitaminu E. Dlouhodobá karence
(nedostatek) selenu, zvlá‰tû v kombinaci s karencí vitaminu E, má
negativní dopad na zdraví a produkci u zvífiat. Nejznámûj‰í je nutriãní svalová dystrofie, která se
vyskytuje pfiedev‰ím u telat. Pfii
chronické formû onemocnûní probíhají dystrofické zmûny pomalu,
ale v dÛsledku naru‰ení imunity
vznikají u telat dal‰í onemocnûní,
v jejichÏ dÛsledku zvífiata hynou
a hlavní pfiíãina, kterou je karence
selenu a vitaminu E, není odhalena.
U krav s nedostatkem selenu
dochází k zadrÏením lÛÏka, ke
zhor‰ení kvality kolostra pro nízkou koncentraci imunoglobulinÛ
a celkov˘ch bílkovin. Telata jsou
pak málo Ïivotaschopná, ‰patnû
sají a v dÛsledku nedostateãné
kolostrální imunity je vysoká mortalita. Nedostatek selenu zpÛsobuje u telat a mladého skotu rozsáhlé zmûny na srdci a kosterní
svalovinû. Selen ovlivÀuje i ãin-
nost ‰títné Ïlázy a tvorbu tyroxinu, ovlivÀuje spermiogenezi,
plodnost u samcÛ a samic. Pfiíznivû pÛsobí na produkci mléka
a zdravotní stav mléãné Ïlázy. SniÏuje poãet somatick˘ch bunûk
v mléce. Krávy krmené Sel-plexem
produkují vy‰‰í mnoÏství selenoproteinu a v mase se zv˘‰í GSH-PX
v tkáni, která zlep‰í oxidaãní stabilitu. (Dr. Darren Juniper, Reading University v UK, 2008)
Organick˘ selen je pfiirozená
forma plnûní poÏadavkÛ na selen
pro hospodáfiská zvífiata a lidi.
PouÏitím kvasinkového selenu
(Sel-plexu) v krmení zvífiat je
moÏné zdvojnásobit koncentraci
selenu ve vejcích, mase a mléce.
Takové Ïivoãi‰né produkty obohacené selenem mají dÛleÏitou
roli ve v˘Ïivû lidí. Sel-Plex je organick˘ selen produkovan˘ Saccharomyces cerevisiae. Sel-Plex získal
autorizaci jako nutriãní aditivum
do krmiv pro pouÏívání v krmivech Evropské unie na základû
nafiízení ã. 1750/2006. Selenomethionin ze Saccharomyces cerevisiae mÛÏe b˘t pouÏíván jako zdroj
biologicky vyuÏitelného selenu
a
splÀuje
kritéria
nutriãní
doplÀkové látky pro v‰echny
druhy hospodáfisk˘ch zvífiat
a je certifikován pro pouÏití
v ekologickém
zemûdûlství.
❒ Telata se již těší vitalitě (foto: Jana Řehořová)
15
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
také v tomto roce se mÛÏete tû‰it na reportáÏe z na‰ich chovÛ. Pokud víte o nûkom, o jehoÏ hospodafiení by
bylo dobré napsat nebo pokud byste se chtûli prezentovat sami, staãí mne kontaktovat a mÛÏete se i Vy stát
souãástí této rubriky. KaÏd˘ chovatel, hrd˘ na svá zvífiata, by se nemûl stydût se prezentovat a podûlit o svou
radost a zku‰enosti. Inspirace, motivace, moÏnost srovnání – to jsou pfiínosy pro ostatní chovatele, a kdo
masná zvífiata nechová, pfieãte si „alespoÀ“ zajímav˘ pfiíbûh.
V tomto ãísle se Vám pfiedstaví chovy ze Západních âech. Galloway farma manÏelÛ Vacíkov˘ch a jeden z prvních chovÛ krav BTPM u nás, podnik Neãtinská zemûdûlská a.s. Rodinné hospodáfiství a transformované JZD,
extenzivní a intenzivní plemeno. Tolik k hlavním rozdílÛm. Spoleãn˘ mají ekologick˘ zpÛsob hospodafiení
a fakt, Ïe patfií mezi nejlep‰í a stále mají plno plánÛ, jak se je‰tû zlep‰it. Chcete se dozvûdût více? Pak jsou pro
Vás urãeny následující fiádky.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov:
KdyÏ ekologick˘ produkt, tak se v‰ím v‰udy
„KdyÏ pivo tak ãeské, kdyÏ uherák
tak maìarsk˘, kdyÏ skot, tak ze
Skotska.“ Tento citát vítá náv‰tûvníky webov˘ch stránek Galloway
farmy manÏelÛ Vacíkov˘ch v Roupovû. ¤íkáte si, Ïe majitelé budou
lidé, ktefií mají rádi styl. KdyÏ pak
farmu vidíte na vlastní oãi, pfiedãí
Va‰e oãekávání. âistota, pofiádek –
v‰e klape jako hodinky. Vacíkovi mají
ale stále plány na vylep‰ení. Pojìme
si vyslechnout jejich pfiíbûh.
Ing. Václav Vacík, stejnû jako
jeho Ïena Milada, pochází ze
zemûdûlsk˘ch rodin. Rod pana
Václava vlastnil nûkolik hektarÛ
v Roupovû, rodina paní Milady na
HoraÏìovicku. Budoucí manÏelé
se poznali pfii studiu stfiední
zemûdûlsko-technické
‰koly
v Klatovech. Václav po jejím
dokonãení ode‰el studovat zootechniku na vysokou ‰kolu do
âesk˘ch Budûjovic. Bûhem studia
vysoké ‰koly se Vacíkovi vzali.
Paní zaãala pracovat v JZD jako
zootechniãka. Po absolvování
vysoké ‰koly ode‰li spoleãnû pracovat na státní statky. Pan Vacík
dûlal zootechnika na farmû
v Dobfianech, následoval post
v˘robního námûstka na Zemûdûlské správû v Plzni a v letech 1987
aÏ 1990 funkce pfiedsedy druÏstva
v Kfienicích v okrese Klatovy.
Po roce 1989 zaãali Vacíkovi podnikat v obchodní ãinnosti. Podnikatelské tendence mûl pan Vacík
jiÏ bûhem práce v druÏstvu. Zavedl
pfiidruÏenou v˘robu – zafiídil
v˘vozní licenci, a za utrÏené
devizy nakupoval pro druÏstvo
chemické pfiípravky a stroje na
jejich aplikaci. Po revoluci si tuto
ãinnost zafiídil soukromû. VyváÏel
v‰e, o co byl zájem (dobytek a jiné
komodity), a to pfiedev‰ím do
Nûmecka. Poãáteãní kapitál tvofiily
rodinné úspory a star˘ moskviã.
Následovalo setkání s Nûmci,
ktefií u nás chtûli podnikat v kovov˘robû. Pan Vacík pro nû zaãal
pracovat jako jednatel. ManÏelka
mezi tím pokraãovala ve v˘vozních aktivitách. Po dvou letech
Nûmci zkrachovali. Vacíkovi pfievzali ãeskou poboãku firmy
a zaloÏili spoleãnost Comwa s.r.o.
V˘robna plechov˘ch produktÛ
byla
umístûna
do
Pfie‰tic.
Narychlo se shánûly prostory pro
lakovnu, aby bylo kde v˘robky
dodûlat a zkompletovat. V rodné
vesnici pana Vacíka, Roupovû, kde
s manÏelkou Ïili, byl na prodej
statek. Pfiíli‰ neváhali a pro úãely
zfiízení lakovny jej zakoupili. Hospodafií zde dodnes.
Hospodáfiské budovy byly pfii
nákupu v dezolátním stavu. Podepsalo se na nich hospodafiení JZD
a poté tfiíletá neãinnost pÛvodního majitele, kter˘ je dostal zpût
v restituci. Dûravé stfiechy bez
okapÛ, vytrhaná elektfiina, v‰udypfiítomné malé skládky a kfioviny..
Následky dlouhodobé neãinnosti
se dávají dohromady dodnes.
❒ Hospodářství Vacíkových v Roupově (foto: Karel Malger)
16
Ke statku náleÏelo 17 ha polí.
ManÏelé pozemky dopronajali do
rozlohy 40 hektarÛ a rozhodli se,
Ïe se vrátí ke své pÛvodní profesi
– zemûdûlství.
Zaãátky v zemûdûlství
Poãátkem 90. let, je‰tû neÏ Vacíkovi tu‰ili, Ïe se vrátí k zemûdûlství, jezdili na exkurze do v˘chodního Nûmecka – obhlédnout
systém v tamûj‰ích dojírnách.
U
spfiáteleného
nûmeckého
zemûdûlce poprvé spatfiili stádo
gallowayÛ importovan˘ch ze
Skotska. Zvífiata se pásla na podzolovan˘ch
pÛdách,
jejichÏ
povrch díky své niÏ‰í hmotnosti
neniãila. Byla nenároãná na
pastvu – spásala sítiny a ménû
kvalitní trávy. Îivinovû vystaãila
s málem. Men‰í pfiírÛstky a rámec,
ale v˘borné matefiské vlastnosti
(schopnost zabfieznout, bezproblémové porody atd.), odolnost
proti zimû a povûtrnosti – to v‰e
byly vlastnosti, které Vacíkov˘m
utkvûly v pamûti.
KdyÏ se pak rozhodovali, které
plemeno pofiídit na údrÏbu
pozemkÛ kolem zakoupeného
statku, kde zpoãátku nebylo
Ïádné zázemí, neváhali, a v roce
1995
si
za
tímto
úãelem
z Nûmecka dovezli 17 bfiezích
jalovic a plemenného b˘ka plemene galloway. Rok na to následovalo roz‰ífiení stáda o dal‰ích
20 jalovic – kfiíÏenek (charolais x
ãestr), tentokrát z ãeského
chovu. Na celkovû ãistokrevné
stádo tehdy nebyl dostatek
financí, a i tak bylo potfieba si vzít
úvûr. Stát sice tehdy na importovaná zvífiata poskytoval dotace,
ale na Vacíkovi se „nedostalo“.
DÛvodem neúspûchu bylo pravdûpodobnû to, Ïe si chtûli zvífiata
❒ Plemeník Sky Boy W ZGA 218, národní vítěz a šampion plemene na výstavě
PragaAgro 2003 (foto: Karel Melger)
dovézt sami. Firmy, které dováÏely masn˘ skot ve velkém,
dotace dostaly. Vacíkovi obdrÏeli
dopis, Ïe „díky vysokému pofiadovému ãíslu nebylo jejich Ïádosti
vyhovûno“. âást úroku z úvûru
jim pomohl umofiit PodpÛrn˘ lesnick˘ a rolnick˘ garanãní fond.
PÛjãka v‰ak musela b˘t uhrazena
celá z vlastních zdrojÛ.
Ekologie
Nedlouho poté, co zaãali Vacíkovi hospodafiit, pfie‰li do ekologického systému. O tomto zpÛsobu se doslechli na schÛzi klubu
plemen Galloway a Highland. Uvûdomili si, Ïe jejich pfiístup je jiÏ
stejnû více ménû ekologick˘, proã
by jej tedy nezoficiálnili. Plemeno,
které chovají, je v tomto ohledu
ideální – extenzivní, nepotfiebuje
jádro ani kukufiiãnou siláÏ. Se zatíÏením pastvin se stále dafií drÏet
se do 1 VDJ/ha, takÏe s hnojením
si vystaãí sami. Vápnit a pouÏívat
fosfor mohou. Odstranûní plevelÛ
fie‰í ãastûj‰í seãí – minimálnû
3krát do roka. Se zamofiením ‰Èo-
❒ Gallowayský skot v zimovišti (foto: Jana Řehořová)
víkem za dobu 12ti let, kdy jsou
v ekologii problém nemûli.
KdyÏ byla pfiede dvûma lety
vydána vyhlá‰ka ohlednû nutnosti
zkrmovat bio obilí, jeli se Vacíkovi
podívat, jak se to dûlá v Nûmecku,
kde toto nafiízení jiÏ platilo. „Pro
pûstování obilí v bio systému je
tfieba umût pracovat s pÛdou
a nenechat rozbujet plevele,“ fiíká
pan Vacík, kter˘ k tomuto úãelu
koupil speciální prutové brány na
obilí. Na 11,7 hektarech orné pÛdy
se pûstuje bio – p‰enice, jeãmen
a oves. V loÀském roce bylo poprvé vyrobeno i bio Ïito pro potravináfie, které se ukázalo b˘t dobr˘m obchodním artiklem. „Díky
tomu, Ïe steleme zimovi‰tû i plochy pfied ním, vzniká dostateãné
mnoÏství hnoje. Ten je uloÏen
v hnoji‰ti, kde nevysychá a dobfie
proleÏí, takÏe jej mÛÏeme pouÏít
jak na hnojení pastvin, tak na
ornou pÛdu, na které poté zaznamenáváme zajímavé v˘nosy. V˘tûÏnost u bio Ïita ãinila v loÀském
roce 46 q/hektar,“ fiíká hrdû farmáfi.
Bio obilí zkrmují b˘kÛm, ktefií
jsou urãeni na v˘krm – dennû
dostávají 2 kg smûsi maãkaného
ovsa s jeãmenem.
Masn˘ skot
Na farmû v Roupovû nehospodafií manÏelé Vacíkovi sami. Své
aktivity zde rozvíjí i syn Václav.
Kromû chovu skotu se vûnuje
odchovu speciálního plemene
koní Appaloosa, ovcí a podnikání
v autodopravû.
GallowayÛ chová Václav ml. 40
kusÛ základního stáda a jednoho
17
b˘ka. Pan Vacík vlastní 138 kusÛ
a dva plemeníky. Otec se synem
pasou svá stáda spoleãnû. Oba
hospodafií v ekologickém systému a vzájemnû si vypomáhají,
jak v systému krmení, tak s vyuÏitím plemeníkÛ. Plemeníky dováÏí
vût‰inou z Nûmecka, aby do
chovu dostali novou krev. V âR
není v tomto ohledu dostatek
zástupcÛ tohoto plemene. V posledních letech mûli s plemeníky
smÛlu. Jeden uhynul na zánût
stfiedního ucha a druhého, pÛvodem z Kanady, zabil b˘k z jejich
chovu. Letos tedy plánují nákup
nového plemenného b˘ka. Momentálnû pÛsobí v chovu dva b˘ci
importovaní a jeden z vlastního
odchovu.
B˘ci jdou do stád 1. dubna. Telí
se turnusovû. 80 % krav se otelí
do konce bfiezna. Porody nehlídají. „Ráno pouze spoãítáme novû
narozená telata a nandáme jim
visaãky,“ usmívá se pan Vacík.
V loÀském roce pfii‰li o 3 telata
z 80ti narozen˘ch, tzn. Ïe ztráty
ãinily pouhé 4 % .
Farma Roupov produkuje plemenné b˘ky, a to systémem vlastního odchovu. Pro odchov na
klasick˘ch odchovnách není plemeno galloway vhodné. Intenzivní v˘krm, kter˘ se tam aplikuje,
mu nesvûdãí. Z b˘ãkÛ, ktefií se
u VacíkÛ narodí, udûlají v˘bûr. Ti,
ktefií splní standardy dané ‰lechtitelsk˘m programem, jsou pfiedvedeni pfied v˘bûrovou komisi.
Zbylí b˘ãci, a ti ktefií neprojdou
základním v˘bûrem nebo kfiíÏenci, se vykrmují.
Zvífiata jsou rozdûlena do tfií
stád dospûlého skotu, jednoho
stáda jalovic a jednoho stáda
b˘ãkÛ. PrÛbûÏnû vypásají v‰echny
zatravnûné plochy, kter˘ch mají
dohromady 220 hektarÛ. 80 % je
vlastních, zbytek pronajat˘. Stavy
dobytka se budou navy‰ovat pfiimûfienû k nav˘‰ení plochy. Nechtûjí a v podstatû se ani nemohou
dostat na vy‰‰í intenzitu zatíÏení,
neÏ je kus na hektar. Pfii tomto
zatíÏení jsou schopni i vytváfiet
zásoby sena.
O stádo se stabilnû stará jeden
ãlovûk, kdyÏ se dûlají sena, pfiiberou se brigádníci. Evidenci, bourání a vydávaní masa má na starosti paní Vacíková. O tomto
zamûfiení farmy se doãtete v dal‰ím odstavci.
Krajinotvorba
Pozemky se neustále pfiikupují,
a to po jednotkách hektarÛ. Podmínkou je, aby byly v‰echny v jednom celku, v jednom katastru
a dobfie dostupné – nejvzdálenûj‰í pozemky se nachází 2 km od
farmy.
Pfied tfiemi lety probûhla na
pÛdû rodiny Vacíkov˘ch komplexní pozemková úprava. V rámci ní do‰lo ke zcelení pozemkÛ.
Nyní lze bez problémÛ pfiehánût
stáda z jednoho honu do druhého. Bûhem této úpravy byl
vytvofien biokoridor, v rámci kterého do‰lo k v˘stavbû dvou rybníkÛ. V souãasné dobû se pracuje
na tvorbû tfietího. Kolem rybníkÛ
byly vysazeny duby, kefie a voda
byla osazena rybami. Z dÛvodu
❒ Václav Vacík s plemennou klisnou univerzálního – jezdeckého, rodinného
a faremního plemene Appaloosa (foto: Jana Řehořová)
18
rozãlenûní krajiny, a aby mûl
dobytek stín, nechal pan Vacík na
pastevních honech vysázet více
neÏ 2000 smrkÛ.
Prodej ze dvora
Prodej ze dvora má na farmû
Roupov jiÏ témûfi desetiletou tradici. Vacíkovi prodávají maso
b˘ãkÛ, jalovic (které se nezafiadí
zpût do chovu nebo nejsou prodány jako plemenné) a volkÛ. Jako
volci konãí pozdûji narození b˘ãkové. Kastráti se pak mohou se
pást ve stádû s jalovicemi. Volci
se, díky tendencím k tuãnûní,
zabíjí dfiíve, a to kolem 14ti
mûsícÛ. KdyÏ oceÀuji, Ïe produkují volky, neboÈ se jedná o vybranou pochoutku z masa speciální
kvality, dostáváme se k dÛvodÛm,
které chovatele nemotivují tento
druh masa produkovat. „Vyrobit
volka je sloÏitûj‰í a jeho v˘kupní
cena je shodná s v˘kupní cenou
jalovic, která je hor‰í neÏ v˘kupní
cena b˘kÛ. Proto se v‰ichni producenti soustfiedí spí‰e na samãí
ãást populace. DÛvodem je politika masen“, fiíká pan Vacík. A jedním dechem dodává: „Nejen
v Nûmecku je maso z volkÛ nejvíce cenûn˘m druhem, poté je
maso jalovic, a pak teprve b˘kÛ –
bohuÏel pfiesnû naopak, neÏli je
tomu u nás.“
B˘ãci, ktefií tvofií hlavní ãást
produkce, se zaãínají poráÏet ve
vûku 12ti mûsícÛ. Do stáfií rok
a pÛl jsou vût‰inou v‰ichni pryã.
Doposud se postupovalo tak, Ïe
se b˘k nechal porazit na jatkách,
poté byl odvezen zpût do Roupova, kde nechali jateãnû opracovan˘ trup 5 dní viset ve zracím
boxu pfii teplotû 0–2 stupnû
a následovalo porcování v bourárnû, balení do balíãkÛ a pfiím˘
prodej.
Certifikovaná bourárna je na
farmû v Roupovû v provozu od
roku 2001. Zaãínalo se na 13ti
b˘cích roãnû. V loÀském roce jich
bylo prodáno jiÏ 28. Interval mezi
poráÏkami se zkrátil na t˘den aÏ
dva. B˘k se dává porazit, aÏ kdyÏ
se shromáÏdí objednávky. „Dfiíve
jsem musela obvolávat, ale dnes
uÏ si lidé sami volají a objednávají
maso“, fiíká paní Vacíková. Extra
reklamu na prodej masa nedûlají.
Pfied tfiemi lety si nechali vytvofiit
webové stránky, ale fungují hlavû
na doporuãení. Zákazníci dostávají maso v 5ti nebo 10ti kilov˘ch
balících, kde mají ãást od kaÏdého
druhu masa. Balíãky pfiipravuje
s pomocí fiezníka paní Vacíková,
která osobnû dohlíÏí na to, aby ‰ly
lidem pûkné kusy masa. Zákazníci
jsou uÏ nauãeni, Ïe si do pátku
odpoledne si musí objednané
mnoÏství vyzvednout.
Hlavním projektem leto‰ního
roku jsou vlastní jatka, která se
Vacíkovi chystají zfiídit. DÛvodu je
nûkolik – blízká jatka, kam jezdili
poráÏet, byla zru‰ena, dále
nechtûjí, aby se zvífiata stresovala
pfievozem a ãekáním na poráÏku,
a navíc bylo v rámci prodeje ze
dvora nafiízeno mít vlastní „prodejniãku“, tj. místo, kde se maso
bude
pfiedávat
zákazníkÛm.
K tomuto úãelu zakoupili v rámci
statku
dal‰í
hospodáfiskou
budovu, pod jejíÏ stfiechu se chystají v‰e umístit. V novém prostoru budou jatka, chladírna, bourárna i prodejniãka. Stará bourárna i chladící box se zru‰í a v‰e
bude v jednom objektu. Argumenty, Ïe je tento krok neekonomick˘ bere pan Vacík s nadhledem: „Co je v zemûdûlství ekonomické?“ ManÏelka mu pfiitakává:
„Cílem ekologického zemûdûlství
je, aby jeho produktem byla biopotravina. Aby lidé dostali kvalitu.“ Na jatka mají na farmû podmínky i prostfiedky. Produkce
masa bude kompletní a kompaktní. Není co fie‰it. Na stavbu
jatek bylo v loÀském roce udûleno stavební povolení a pfiidûlena dotace v rámci dotaãního
titulu SZIFu „zhodnocení vlastní
produkce“. Jejich budování jiÏ
zaãalo.
Zajímalo mne, jak postupovat,
pokud si chce chovatel na ekofarmû zfiídit vlastní zpracovatelské prostory. Vacíkovi se rozpovídají: „Na zaãátku je potfieba získat
stavební povolení, a to na „zmûnu
uÏívání stavby“, pokud se jedná
o pfiestavbu jiÏ existující budovy.
NejdÛleÏitûj‰í slovo v‰ak mají
veterináfii, ktefií urãují hygienické
podmínky. Îádné obecné pravidlo
na to, co a jak udûlat, neexistuje.
V kaÏdém kraji jedná ãlovûk
s jin˘mi zástupci Státní veterinární správy, a od toho se také
odvíjí jejich poÏadavky. Veterináfii
následnû téÏ kontrolují prÛbûh
kaÏdého bourání. Dále chovatele
ãeká jednou roãnû kontrola KEZu
(Kontrola ekologického zemûdûlství, pozn. aut.), a to pfiedev‰ím
na jatkách, aby nedocházelo
k zámûnám kusu a maso, které se
prodává, bylo opravdu „bio“.
V˘stavy a ocenûní
ManÏelé Vacíkovi se fiadí mezi
na‰e pfiední chovatele plemene
galloway. Od sam˘ch zaãátkÛ se
aktivnû úãastní v˘znamn˘ch chovatelsk˘ch akcí a pfiehlídek.
Pfiítomni byli jiÏ na první specializované v˘stavû masn˘ch plemen
skotu ve Svinãicích v roce 1997,
kde získali titul ‰ampion plemene.
Dále se úãastnili v‰ech národních
v˘stav v LetÀanech. V roce 1999 si
odnesli titul 1. místo v kategorii
star‰ích krav, 1. místo v kategorii
star‰í plemenní b˘ci. V témÏe
roce získali ocenûní na chovatelské v˘stavû v DomaÏlicích. V roce
2003 si z LetÀan odvezli ceny:
národní vítûz a ‰ampion plemene
za b˘ka Sky Boy W ZGA 218 a první
a tfietí místo v kategorii „jalovice
ve stáfií 25 aÏ 36 mûsícÛ“. Cenu
národní vítûz v kategorii „b˘ci
nad 3 roky vûku“ získal jejich b˘k
Tramp ZGA 170. V LetÀanech
v roce 2005 Vacíkovi opût sklízeli
úspûchy. Jejich zvífiata získala
ocenûní: národní vítûz v kategorii
telat, národní vítûz, ‰ampion plemene a první místo v kategorii
„jalovice ve stáfií 25 aÏ 36 mûsícÛ“
a titul národní vítûz v kategorii
„prvotelky a krávy na prvním
teleti“.
V roce 2006 udûlil klub chovatelÛ plemen Galloway a Highland
Vacíkov˘m ocenûní za prodané
plemenné
b˘ky
a
jalovice
v daném roce a za pfiírÛstky
v rámci kontroly uÏitkovosti.
Plány do budoucna
Vacíkovi se nechali inspirovat
ãlánkem, kter˘ vy‰el v loÀském
roce v na‰em Zpravodaji, a rozhodli se importovat do âR zcela
nové masné plemeno, Shorthorn.
Momentálnû se pracuje na tvorbû
‰lechtitelského programu a probíhají jednání s nûmeckou stranou, odkud by se mûli první
zástupci dovézt.
❒ Milada Vacíková s mazlíčkem, býkem
„Čertem“ (foto: Jana Řehořová)
Shorthorna si pan Vacík vybral
díky jeho vhodnosti pro kfiíÏení
s gallowayem. V plánu je pfiipustit shorthorny polovinu stáda,
urãeného na uÏitkové kfiíÏení.
PÛlka stáda zÛstane na ãistokrevnou plemenitbu. Pana Vacíka
zaujala historie i souãasné poãetní zastoupení tohoto plemene,
které je nenároãné a geneticky
ustálené a proto vyuÏívané pro
tvorbu nov˘ch masn˘ch plemen.
Co se nákupu dal‰ích budov
t˘ká, tak poslední roz‰ífiení probûhlo v loÀském roce. Statek je
nyní kompletní. Z novû pfiikoupen˘ch budov je jiÏ hotová
odchovna mladého dobytka,
chystá se stavba jiÏ zmínûn˘ch
jatek s dal‰ím pfiíslu‰enstvím
a syn Václav se chystá stavût penzion pro agroturistiku s ustájením
pro konû. V rámci jeho nad‰ení
pro dobytkáfiské disciplíny se rozhodl, Ïe zrenovuje a zároveÀ
doplní stávající jízdárnu o technologii potfiebnou pro „práci“
s dobytkem. Tato aréna bude
slouÏit pfieváÏnû pro trénink koní.
Jak jiÏ bylo zmínûno, Vacíkovi se
nebrání
ani
koupi
dal‰ích
pozemkÛ. Jejich hlavním cílem je
ale mít v pofiádku to, co jiÏ vlastní.
Vytvofiit uspofiádan˘, funkãní
a uÏitn˘ zemûdûlsk˘ komplex, na
kter˘ bude radost pohledût
a jehoÏ produkty byly vytvofieny
pfiirozenou cestou. Farmy jako je
tato dûlají ãest rodinn˘m farmám
s chovem masného skotu u nás.
V jejich cestû za dokonalostí
jim pfieji mnoho ‰tûstí a síly!
Dal‰í informace o Galloway farmû
maÏelÛ Vacíkov˘ch v Roupovû
naleznete na internetu na adrese
www.galloway-farma.cz
19
Neãtinská zemûdûlská a.s.:
DrÏíme se i pfies nepfiízeÀ osudu
Josefa Zímu jsem jela pÛvodnû
vyzpovídat jako jednoho z pamûtníkÛ, ktefií stáli u zaloÏení Svazu.
Historie podniku, kde dûlá jiÏ 20
let pfiedsedu, byla v jeho vyprávûní stále tak pfiítomná, Ïe jsem se
rozhodla pfii té pfiíleÏitosti napsat
i reportáÏ. A kdyÏ reportáÏ, tak
mûli co fiíci i pánové Petr Stfiíbrn˘,
vedoucí Ïivoãi‰né v˘rovy a zootechnik ing. Petr Patera.
Chov limousinÛ v Neãtinech
patfií mezi nejstar‰í z chovÛ
tohoto plemene u nás. Na následujících fiádcích se dozvíte, jak se
v‰e vyvíjelo a jaká je situace v souãasnosti.
❒ Plemenný býk z vlastního odchovu,
který působil ve stádě v roce 2007
Josef Zíma zaãínal svou profesní
kariéru jako agronom a zootechnik JZD ·tichovice. Poté se na
pln˘ úvazek vûnoval v˘uce na
stfiedním odborném zemûdûlském uãili‰ti na Hradû v Neãtinech. Po deseti letech pÛsobení
zaãal pracovat jako agronom na
‰kolním hospodáfiství. Odtud pfie‰el do JZD Neãtiny, kde nejprve
také pÛsobil jako agronom
a v roce 1991 se stal jeho pfiedsedou. V této funkci setrvává
dodnes. Je jedním ze zakládajících ãlenÛ âSCHMS a v letech
1995, 1996 byl i jeho pfiedsedou.
Neãtinská zemûdûlská a.s. se
rozkládá v podhorské oblasti
pohraniãní ãásti západoãeského
regionu. Území podniku spadá
do klimatické oblasti Tepelské
vrchoviny s velk˘mi v˘‰kov˘mi
rozdíly (490 – 669 m n. m.). prÛmûrná roãní teplota se pohybuje
kolem ‰esti stupÀÛ celsia. Na
20
základû vyhodnocení v˘robních
podmínek se podnik pfied rokem
1989, kdy fungoval jako JZD Neãtiny, dlouhodobû specializoval na
kooperaãní odchov vysokobfiezích jalovic (prodávalo se jich aÏ
850 roãnû), chov merinov˘ch ovcí,
chov prasat (konkrétnû chovn˘ch
prasniãek) a v rostlinné v˘robû na
pûstování a prodej sadbov˘ch
brambor a obilovin.
V roce 1980 zde byl vybudován
rozsáhl˘ pastevní areál, kter˘
pfiedznamenal chov masného
skotu. Páslo se zpÛsobem, Ïe
ráno byly krávy vyhnány na pastvinu a odpoledne zahnány do
stájí, kam se jim vozilo krmivo.
Nûkolikamûsíãní pobyt zvífiat
venku bez pfiístfie‰ku si tenkrát
nedokázal nikdo pfiedstavit.
Po roce 1989 mûlo druÏstvo
pfies 1800 ha. Po probûhl˘ch restitucích skonãilo na stavu 1630 ha.
Nyní k podniku patfií plocha o rozloze 1647 hektarÛ zemûdûlské
pÛdy. Akcionáfii a management
spoleãnosti mají ve vlastnictví
pfies 800 ha, zbytek plochy je pronajaté. Pfies 1000 ha z celkové rozlohy tvofií trvalé travní porosty
(z toho 70 ha louky, na kter˘ch se
nepase), 600 hektarÛ je orná
pÛda, na které se pûstuje travní
smûska na senáÏ a obiloviny.
Do roku 1991 fungoval podnik
jako JZD. Oprávnûné osoby poté
na valné hromadû odhlasovaly
nov˘ název: „Zemûdûlské druÏstvo v Neãtinech“, jemuÏ vydr-
❒ Nečtinské jalovice (foto: Karel Melger)
Ïel status „druÏstvo“ do roku
2002, kdy se právní forma zmûnila na akciovou spoleãnost –
vznikla souãasná Neãtinská
zemûdûlská, a.s.
Zaãátky chovu masn˘ch plemen
skotu a ovcí
V roce 1990 se tehdej‰í neãtinsk˘ zootechnik, pan Bayer spolu
s dal‰ími zástupci ãeského zemûdûlství, dostal prostfiednictvím
Ministerstva zemûdûlství do Francie, odkud do âech dovezl prvních dvacet ovcí plemene charollais. Nûkolik mûsícÛ na to se do
Francie za úãelem v˘bûru beranÛ
masn˘ch plemen, ktefií mûli b˘t
do âech dovezeni na pfievodné
kfiíÏení s vlnafisk˘mi plemeny,
s panem Bayerem vydal i Josef
Zíma. Zúãastnili se zemûdûlské
v˘stavy, kde byla mimo jiné pfiedvedena také plemena skotu.
Navázali zde kontakty s jejich
zástupci. Neãtin‰tí zam˘‰leli pfiivézt masné plemeno skotu charolais. S jeho francouzsk˘mi
zástupci se v‰ak nedohodli na
cenû. V˘hodnou nabídku naopak
uãinil prezident asociace plemene limousin Louis de Neuville,
a tak bylo z Francie nakonec
v únoru roku 1992 dovezeno 120
jalovic a 3 plemenní a jeden
jateãn˘ b˘k. Dva mûsíce nato byla
uspofiádána v˘stava limousinského skotu, kde byli pro srovnání poraÏeni ãervenostrakat˘
a limousinsk˘ b˘k o hmotnostech
650–700 kg Ïivé váhy. Poté byly
vyhodnoceny
jateãné
pÛlky
a porovnávána jateãná v˘tûÏnost,
jasnû hovofiící pro importované
plemeno.
Ptám se, zda byl jedin˘m motivem pro zmûnu názoru na jiné
neÏ plánované masné plemeno
lep‰í cena? „Ne, dÛvodÛ, proã
jsme si vybrali limousiny, bylo
nûkolik“, fiíká Josef Zíma a vyjmenovává: „Pfiedev‰ím snadné telení
a dobré matefiské vlastnosti plemene, dále pak vynikající v˘tûÏnost a kvalita masa. ·li jsme do
toho s tím, Ïe tak kvalitní maso,
jako mají limousini, u nás není,
a Ïe se nám podafií prosadit se na
na‰em trhu a ukázat tak spotfiebiteli, Ïe i na ãesk˘ch pastvinách
mÛÏe vyrÛst i kvalitní hovûzí.“ To
se ov‰em nestalo. Plány se rozplynuly, kdyÏ se zjistilo, Ïe fiezníci
nejsou ochotni maso zaplatit
a zákazníci jej nepoptávají.
Souãasná situace v chovu
masného skotu
V základním stádû se pohybuje
570 matek, z toho 220 zvífiat plemene limousine, 25 plemenn˘ch
b˘kÛ a 210 ks mladého chovného
dobytka. Podnik je zamûfien pfiedev‰ím na produkci zástavov˘ch
telat. Vût‰inu tûchto zvífiat podnik prodává do zemí Evropské
unie ve spolupráci s firmou Agrostyl s.r.o. Tfiebíã, která je v Neãtinech rovnûÏ majoritním vlastníkem akcií. Od poãátku se podnik
zab˘vá téÏ prodejem plemenn˘ch
zvífiat v‰ech kategorií. Prodej plemenn˘ch b˘ãkÛ se v Neãtinech
❒ Práce s koněm Petra Stříbrného (foto: Karel Melger)
datuje od roku 1996, v posledních
létech probíhá odchov zvífiat na
vlastní farmû. KaÏd˘ rok projde
základním v˘bûrem 20 aÏ 30
b˘ãkÛ, ze kter˘ch je vût‰ina
urãena k prodeji chovatelÛm.
Prodej plemenn˘ch zvífiat velmi
ovlivnil fakt, Ïe se v roce 2004 pfii
kontrolních odbûrech objevilo
témûfi 40 % pozitivních v˘sledkÛ
na IBR. V roce 2005 byl ve spolupráci Krajskou veterinární správou sestaven ozdravovací program formou vakcinace. V souãasné dobû jsou vakcinovaná
zvífiata oddûlena na jednom ze
stfiedisek Neãtinské zemûdûlské
a.s., pfiiãemÏ s ukonãením ozdra-
❒ Chov limousinů v Nečtinech byl jedním z prvních chovů
masného skotu u nás (foto: Karel Melger)
vovacího programu neãtinãtí poãítají do roku 2013.
V roce 2009 se po tfiíleté odmlce
opût zaãalo ve stádû vyuÏívat
inseminace, a to pfiedev‰ím ‰piãkov˘mi francouzsk˘mi b˘ky. Inseminaãní dávky podnik nakupuje
od firem Bursia Praha a Natural
s.r.o. Dal‰ím krokem ke zv˘‰ení
genetické kvality byl dovoz plemenn˘ch b˘ãkÛ z testaãní stanice
Lanaud ve Francii.
Souãasné v˘sledky v chovu
skotu se pohybují okolo 95 %
odstaven˘ch telat s pfiirÛstkem
do odstavu pfies 1000 g dennû.
Bfiezost se dlouhodobû pohybuje
na 95 % zvífiat v plemenitbû.
21
Chov ovcí
Oblast se mÛÏe py‰nit velkou
tradicí v chovu ovcí. Místní
‰lechta, rod MensdorfÛ, zde pfied
270 lety zavedla chov plemene
Kavkazské merino, specializovaného na produkci vlny. JZD Neãtiny jeho chov z dÛvodÛ pfiírodních podmínek a tradice pfievzalo. Celkov˘ stav dosahoval aÏ
2000 zvífiat. Po roce 1989 nahradilo merinové ovce masné plemeno charollais. Vût‰ina odchovan˘ch zvífiat byla prodávána
k dal‰ímu chovu, a to jak do ãistokrevn˘ch stád, tak i do stád
kombinovan˘ch plemen pro zv˘‰ení jejich masné uÏitkovosti.
Jateãná zvífiata jsou vyváÏena do
zahraniãí. Bahnic tohoto plemene je v souãasné dobû 130
kusÛ. Bahnic pozdûji pfiikoupeného plemene, Romney march,
se zde pase kolem stovky.
V sezónû ãiní celkové poãty ovcí
pfies 600 kusÛ. Obû plemena mají
statut ‰lechtitelsk˘ch stád âeské
republiky.
Ekologie
Od roku 2002 se mohou Neãtiny prokázat BIO certifikátem.
Pfiírodní podmínky, ve kter˘ch
se podnik nachází, nepfiejí
Ïádné formû intenzivní zemûdûlské produkce, proto jsou zde
chována masná plemena skotu
a ovcí, na orné pÛdû se pûstuje
p‰enice ‰palda, Ïito, triticale,
oves a jeãmen. Oves s jeãmenem jsou urãeny k vlastním
krmn˘m úãelÛm. Ostatní vypro-
❒ Část zázemí hospodářských budov Nečtinské zemědělské a.s.
(foto: Jana Řehořová)
dukované eko obilí je vyváÏeno
do zemí EU, kde jsou lep‰í
v˘kupní ceny.
Zamûstnanci. Je‰tû v roce 1991
mûlo ZD Neãtiny 169 zamûstnancÛ. Lidé postupnû ode‰li za
zajímavûj‰ími pracovními pfiíleÏitostmi. V souãasné dobû pracuje
v Neãtinské zemûdûlské 25 stál˘ch zamûstnancÛ.
V˘stavy. Neãtinsk˘ podnik se
pravidelnû úãastnil v˘stav masného skotu, kde posbíral ãetná
ocenûní. Na v˘stavû Praga Agro
v LetÀanech v roce 1999 to bylo 1.
a 2. místo v kategorii star‰í krávy,
1. a 3. místo v kategorii mlad‰í
jalovice. O dva roky pozdûji si
z LetÀan odvezli jedno první, tfii
druhá a tfii tfietí místa. A v roce
2003 získali první místo v kategorii
„b˘ci do 3 let vûku“ za b˘ka ZLI
❒ Ovce plemene charollais, jejichž první zástupci v ČR byli importováni do ZD
Nečtiny (foto: Jana Řehořová)
22
280, 2. místo v kategorii star‰ích
krav a 3. místo v kategorii jalovice
mlad‰í.
Spolupráce se ‰kolami. Od 50.
let minulého století posílala âeská
zemûdûlská univerzita v Praze
své studenty na praxi do ·kolního
hospodáfiství Hrad Neãtiny, které
pfie‰lo od 1. 1. 1987 pod JZD Neãtiny. Studenti jezdí do Neãtin na
praxi do oblasti Ïivoãi‰né v˘roby
dodnes. âerpají zde téÏ podklady
pro své bakaláfiské a diplomové
práce.
Plány do budoucna. Management Neãtinské zemûdûlské a.s.
poãítá i nadále s rozvojem chovu
masn˘ch plemen skotu, pfiedev‰ím plemene limousine, okrajovû i plemene masn˘ simentál.
V chovu ovcí bude snaha udrÏet
oba stávající ‰lechtitelské chovy.
To v‰e v ekologickém systému
hospodafiení. Jediné, co pana
Zímu mrzí, je, Ïe na ãeském trhu
chybí poptávka po eko-mase.
Kdyby se podafiilo toto zmûnit,
bylo by to skvûlé.
Pokud mohu do pfiedstav pana
pfiedsedy vstoupit, toto bychom
si pfiáli i my. A nejen aby vznikla
poptávka po eko mase, ale také
po hovûzím z masn˘ch plemen
skotu obecnû. Jsou k tomuto
úãelu koneckoncÛ chována a je
‰koda, aby energii na‰í zemû, díky
které vyrÛstají krásná zvífiata,
pfiijímali nûkde jinde.
Pfieji Neãtinské zemûdûlské a.s.
do budoucna hodnû ‰tûstí
a úspûchÛ v jejím hospodafiení!
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010
I. turnus – b˘ci narození 1. 11. 2008 – 31. 3. 2009 na OPB a OCH
23
Základy etologie pro efektivní zacházení se skotem
Pro práci se zvífiaty je nezbytné
pochopit, ãím je motivováno jejich
chování. DokáÏe-li chovatel, o‰etfiovatel, inseminaãní technik, veterinární lékafi a kaÏd˘, kdo se dostává
do jejich blízkosti odli‰it emoce jako
je strach nebo agrese a reaguje-li na
nû správn˘m zpÛsobem, pak se jeho
práce stává nejen jednodu‰‰í, ale
hlavnû bezpeãnûj‰í. Navíc ménû
stresovan˘ skot má lep‰í uÏitkové
vlastnosti, aÈ uÏ jde o pfiírÛstky
hmotnosti u mladého skotu nebo
reprodukãní ukazatele u krav. Projevy chování, technikami uãení
a správn˘mi postupy pfii manipulaci
se zvífiaty se zab˘vá americká etoloÏka doktorka Temle Grandin
z Colorado State University. Následující fiádky pfiiná‰ejí nûkteré praktické poznatky z jejích prací.
Reakce zvífiat
Reakce zvífiat na rÛzné podnûty
jsou ovládány ãtyfimi emocemi, kter˘mi jsou:
1. STRACH
2. AGRESE
3. INSTINKT
4. NAUâENÁ REAKCE
V˘sledné projevy chování (kopání,
klopení u‰í, atd…) v‰ak mohou b˘t
stejné nebo velmi podobné, aÈ uÏ
jsou fiízeny kteroukoli z nich. Koplo
zvífie ze strachu nebo proto, Ïe je
agresivní? Strach a agrese jsou neurologicky dvû naprosto rozdílné
emoce, které se v‰ak mohou projevovat stejnû. Abychom je dokázali
odli‰it, musíme si uvûdomit, jaká
situace vyvolala dané jednání a jakou
povahu má dané zvífie. Pokud se tak
stalo pfii v˘cviku, ‰lo pravdûpodobnû o strach. Také zvífiata svázaná, drÏená v sevfiení nebo chovaná o samotû reagují nejãastûji na
základû strachu. U nervózních,
❒ Nácvik vodění na ohlávce
24
vysoce vzru‰iv˘ch jedincÛ jsou
reakce motivované strachem ãastûj‰í neÏ u tûch s klidn˘m, mírn˘m
temperamentem. Rozpoznání strachu od agrese je pro práci se skotem velmi dÛleÏité. Potrestáme-li
bázlivé, vydû‰ené zvífie, tak se jeho
reakce pfii dal‰ím setkání se stejn˘m
podnûtem zhor‰í. Naopak potrestání agresivního nebo neposlu‰ného jedince mÛÏe v nûkter˘ch situacích pomoci.
Projevy strachu
Díváme-li se na stádo na pastvinû,
poznáme zneklidnûná zvífiata podle
vzpfiímeného drÏení hlavy. Dal‰ím
projevem strachu je ‰vihání oháÀkou, které je tím rychlej‰í, ãím je
skot nervóznûj‰í. Strach je také pfiíãinou úprku. âasto mÛÏeme vidût
krávy deroucí se vpfied, aÈ uÏ jsou
vedeny nebo se pohybují volnû ve
stádû. Kráva zahnaná do kouta se
mÛÏe obrátit a jít proti ãlovûku
a i to je forma úprku.
Agresivní chování
Opravdu
agresivní
jednání
nastává tehdy, vnímá-li skot ãlovûka
jako druha ze stáda, nad kter˘m
chce dominovat. Takto reagují pfiedev‰ím b˘ci. Problém samãí agrese
v‰ak není pouze otázkou krotkosti,
ale ãasto také zámûny identity, ke
které dochází u osifiel˘ch zvífiat
odchovan˘ch mimo stádo. Sirotci si
mohou myslet, Ïe patfií k lidskému
druhu a podle toho jednají.
V˘sledné chování je roztomilé
u telete, ale u dospûlého b˘ka
mÛÏe b˘t opravdu nebezpeãné.
Napfiíklad dospívající b˘ãek-sirotek
mÛÏe zaútoãit na o‰etfiovatele, aby
zjistil, zda uÏ je dominantním samcem ve stádû. Stejnû tak jedinci
drÏení bez kontaktu se stádem
budou ãasto bojechtiví, pokud se
do nûj dostanou. Sirotci se prostû
musí nauãit, jak se mají ve stádû
chovat a aby získali normální
reakce, musí b˘t chování s dal‰ími
zvífiaty svého druhu.
B˘k pfiipraven˘ k útoku bude ukazovat svou sílu. Postaví se bokem
k jedinci, kterému chce dát najevo
svou pfievahu, aÈ uÏ je to jin˘ b˘k
❒ Charolais
kříženec
CH x
BM na
nebo ãlovûk,
a budeaho
upfienû
sle-
❒ Skot se nechá snadněji naložit na
otevřený přívěs (foto: Zuzana Biniová)
dovat. Ukazuje tak svou velikost
a sílu. Otevfiená hrozba je vrozená
agresivní reakce a b˘k, kter˘ ji pfiedvede proti ãlovûku, mÛÏe b˘t
opravdu nebezpeãn˘. Dostanete-li
se do takovéto situace, zkuste
napodobit jeho chování Nûktefií b˘ci
se podrobí a odejdou, ale pokud se
tak nestane, snaÏte se pomalu
vycouvat. Nikdy se v‰ak k nûmu neotáãejte zády a neprchejte. B˘ci
s agresivními projevy chování vÛãi
ãlovûku, ktefií neustoupí pfii jejich
napodobení, by mûli b˘t poraÏeni
pfiedtím, neÏ nûkoho zraní nebo
zabijí. To samé platí u b˘kÛ, ktefií
bezdÛvodnû zaútoãí na ãlovûka na
volném prostranství, napfiíklad na
pastvinû.
Kastrace u dospûl˘ch b˘kÛ sniÏuje riziko agrese, u mlad˘ch b˘ãkÛ
ji témûfi eliminuje.
Instinktivní chování
Instinkty neboli vrozené vzorce
chování má kaÏd˘ tvor vrozené
a hluboko zakofienûné. Jsou to
reakce, které bychom mohli pfiirovnat k poãítaãovému programu.
Instinkty nejsou závislé na uãení
a jsou spou‰tûny specifick˘mi podnûty. JiÏ první reakce mládûte na
takov˘to podnût je obvykle témûfi
dokonalá.
U ptákÛ mÛÏeme sledovat mnohem více instinktÛ neÏ u savcÛ.
Krásn˘mi pfiíklady instinktivního
chování jsou napfiíklad námluvní
tanec ptákÛ nebo flémování koní
a b˘kÛ. Podnûtem ke spu‰tûní
tûchto reakcí je pach samic pfiipraven˘ch k páfiení. A právû reprodukce je spojena s mnoha hluboko
uloÏen˘mi instinktivními reakcemi.
Dal‰í instinktivní reakcí, kterou
farmě
(foto: Jana
kaÏd˘Newroddidge
ãlovûk pracující
se Řehořová)
skotem
jistû velmi dobfie zná, je trkání vyvolané tlakem na ãelo telete. To je
opût u telat roztomilé, ale u dospûlého skotu velmi nebezpeãné,
proto bychom s telaty nikdy nemûli
hrát „hru na trkanou“. Chcete-li, aby
tele zaujalo podfiízené postavení,
tlaãte ho pod bradou nebo na
kohoutku, nikdy ne do ãela.
Instinktivní reakce se ãasto vzájemnû ovlivÀují s tûmi nauãen˘mi.
Napfiíklad u telete krmeného po
nûkolik t˘dnÛ z lahve, které je chováno ve skupinû s dal‰ími telaty,
vût‰inou nedojde k jiÏ zmiÀované
zámûnû identity.
Uãení
Obecnû platí, Ïe aÈ uÏ b˘ka ãi krávu
uãíme ãemukoli, je daleko efektivnûj‰í, probíhá-li v˘uka kaÏd˘ den 15
minut neÏ jednou t˘dnû dvû hodiny
a Ïe mladá zvífiata se uãí rychleji neÏ
star‰í. DÛleÏit˘ je i vrozen˘ temperament jedince. Pravidelnost tréninku
je dÛleÏitá zejména u zvífiat s nervózní, lekavou povahou a jeho délka
by mûla b˘t uzpÛsobena potfiebám
zvífiete. V˘uka by mûla b˘t ukonãena
poté, co zvífie zareaguje poÏadovan˘m zpÛsobem a pfiedtím, neÏ
zaãne projevovat známky strachu.
Pokud se zaãne bát a znervózní,
mÛÏe mu trvat aÏ 30 minut neÏ se
zklidní a tak je krat‰í trénink ãasto
efektivnûj‰í.
Nástup do pfiepravního boxu
Je velmi dÛleÏité, aby první zku‰enost zvífiete s pfiepravním boxem
nebyla negativní. Pokud se pfii prvním nástupu udefií do hlavy nebo
spadne, pravdûpodobnû na to
nikdy nezapomene. Takov˘ záÏitek
se mu mÛÏe uloÏit do dlouhodobé
pamûti a zpÛsobit, Ïe se bude pfiepravníkÛ bát. Toto je problém
zejména u horkokrevn˘ch jedincÛ
s nervózním temperamentem.
KdyÏ se b˘ka nebo krávu pokou‰íte
❒ Na pastvině poznáte znepokojená
zvířata podle vzpřímeného držení hlavy
(foto: Jana Řehořová)
poprvé naloÏit, zkuste je nalákat na
krmivo. To jim v‰ak dejte teprve
v okamÏiku, kdy je budete mít tam,
kde potfiebujete. Skot se nechá
snadnûji navést na prostorn˘ pfiívûs, s mal˘m sklonem rampy. Zvífiata vût‰inou vzdorují, mají-li jít do
tmavého prostoru, proto otevfiete
okna na protilehlé stranû pfiívûsu,
aby vidûla svûtlo. Základním kamenem úspûchu je neklouzavá podlaha, protoÏe skot panikafií, zaãnouli mu podkluzovat nohy. Po ukonãení nástupu poãkejte, neÏ se zvífie
uklidní a teprve poté ho vyveìte.
Nácvik vodûní
Pfii nácviku vodûní je nutné zvolit
postup, kter˘ b˘ka ãi krávu pfiimûje
nechat se vést místo vzdorování.
Nejprve je dobré je navyknout na
ohlávku a vodící lano tím, Ïe se jim
nûkolik dnÛ nasazují „ve volnosti“.
Tak se zvífiata nauãí necukat ve
chvíli, kdy si lano pfii‰lápnou. B˘kovi
se lano mÛÏe pfiipevnit na nosní
krouÏek, má-li ho zaveden˘. Nedoporuãuje se b˘ka hned poprvé pfiivázat. Skot s mírn˘m, klidn˘m temperamentem si zvykne, kdyÏ ho
ohlávka párkrát zatáhne, ale
bojácná zvífiata se mohou tak vydûsit, Ïe se pfies takovéto trauma
nikdy nepfienesou. Ze strachu pak
mohou zaãít kopat po lidech. Pro
b˘ka je lep‰í, má-li moÏnost ustupovat a vzdorovat, pak si po ãase na
ohlávku a vodítko zvykne. Pfii sundavání ohlávky vyãkejte, aÏ se
uklidní a skloní hlavu, aby se nauãil,
Ïe se jí tak zbaví.
S nácvikem vodûní je dobré zaãít
aÏ v okamÏiku, kdy si b˘k na ohlávku
zvykne. Jednou z ãast˘ch chyb je
tahání za ohlávku, kdyÏ se zaãne
pohybovat vpfied. V tu chvíli by naopak mûl tah za odmûnu ustat. DÛleÏité je správné naãasování, aby si
uvûdomil souvislost. Musí se nauãit,
Ïe tah ustane, kdyÏ se pohybuje
vpfied.
Pfiíprava na v˘stavy
a pfiedvádûní
âasto se stává, Ïe doma klidn˘,
poslu‰n˘ a dobfie ovladateln˘ skot
zpanikafií a stane se tûÏko zvládnuteln˘m ve chvíli, kdy se ocitne v cizím, nezvyklém prostfiedí napfiíklad
na v˘stavû nebo draÏbû. Stává se tak
opût nejãastûji u jedincÛ s nervózním temperamentem. Pokud chce-
❒ Pohlazení je pozitivní motivace
(foto: archiv Natural)
te této situaci pfiedejít, je dobré
zaãít pfied takovouto akcí zvífiata
zvykat na pohled a zvuky pfiedvádûcího ringu. Je potfieba je postupnû
vystavovat zvukÛm rozhlasu, hudbû,
hlasit˘m ranám a podobnû.
Nervozita v cizím prostfiedí mÛÏe
b˘t zpÛsobena i nepfiítomností dÛvûrnû známého o‰etfiovatele. Jedním ze zpÛsobu jak se vyhnout nervozitû z tohoto dÛvodu je mít víc
lidí, ktefií se skotem pravidelnû manipulují bez toho, aby v nûm vzbudili
nervozitu.
Shrnutí
Pochopení základní motivace jednání usnadÀuje manipulaci se skotem, zvy‰uje bezpeãnost práce, sniÏuje stres u zvífiat a zvy‰uje uÏitkovost. Urãit správnû emoci, která
dané jednání vyvolala je nezbytné
pro dal‰í postup pfii práci se zvífietem (uklidnûní, pochvala, trest...).
Proto je dÛleÏité znát temperament daného jedince. Trestání
bojácn˘ch zvífiat, která z nûjakého
dÛvodu projevují svÛj strach, nikdy
situaci nezlep‰í. Naopak potrestání
agresivních jedincÛ mÛÏe pomoci.
UplatÀování dominance v‰ak neznamená bití, dokud se zvífie psychicky nezlomí. Vût‰ina zvífiat
dobfie reaguje na pozitivní odezvu
za správnû vykonan˘ úkol pfii
v˘cviku (napfi. krmení, pohlazení,
vlídn˘ hlas, apod.). Odmûna je dobrou motivací a pfiispívá rychlosti uãení.
Z ãasopisu Irish Charolais Cattle
Society, podzim 2008
pfieloÏila ing. Zuzana Biniová,
Natural spol. s r.o.
25
Parazitární choroby skotu
(III. ãást)
Ing. Pavla Vydrová, PhD.
JiÏ ve dvou pfiedchozích ãíslech
zpravodaje (III/09 a IV/09) jsme tuto
rubriku o onemocnûní skotu vûnovali
parazitárním chorobám a nebude
tomu jinak ani v tomto vydání. Doposud jsme si oÏivili dûlení cizopasníkÛ
dle rÛzn˘ch vztahÛ a zamûfiili jsme se
podrobnûji na tyto parazity: motolice
(fasciolózu a dicroceliózu), babezielózu (klí‰tûnku hovûzí), ãervivost (slezová, stfievní a plicní) a uhfiivost (cysticerkóze). Dne‰ní ãást bude vûnována
tzv. ektoparazitÛm (vnûj‰ím parazitÛm), které si pro lep‰í pfiehlednost
rozdûlíme na dvû skupiny – entomózy
(vyvolávané bodav˘m i nebodav˘m
hmyzem) a akarózy (vyvolávaná roztoãi). Z onemocnûní patfiících do první
skupiny si pfiipomeneme podrobnûji
stfieãkovitost skotu a okrajovû se podíváme také na klí‰Èatovitost, mallofagózu, anoplurózu, muchniãkovitost,
ovádovité, bodalkovité, bzuãivkovité
a komáry jako zástupce entomóz. Ze
zástupcÛ druhé skupiny – akaróz – se
zamûfiíme podrobnûji na velmi
závaÏné a nepfiíjemné onemocnûní
jehoÏ pÛvodcem je zákoÏka svrabová
a dále pak okrajovû na trudníkovitost
u skotu.
Obecnû o ektoparazitech
V dÛsledku roz‰ifiujícího se pastevního odchovu (masného) skotu
v posledních dvaceti letech a importÛ
zvífiat ze zemí s vysok˘m v˘skytem
parazitóz, je jistû na místû neopomínat
pomûrnû velk˘ zdravotní v˘znam ektoparazitóz (vnûj‰ích parazitÛ). V podmínkách âeské republiky je ale tfieba
poãítat s v˘skytem ektoparazitÛ jak
u mléãného tak i masného skotu, tzn.
ve stájovém i pastevním prostfiedí.
Ektoparazitózy jsou onemocnûní
vyvolaná zástupci nejpoãetnûj‰í skupiny Ïivoãi‰né fií‰e – ãlenovcÛ (Arthropoda). Jejich v˘znam dokladuje skuteãnost, Ïe tvofií více neÏ 80 % v‰ech Ïivoãi‰n˘ch druhÛ, vyskytují se v‰ude na
zemûkouli, a to podle souãasn˘ch
poznatkÛ jiÏ déle neÏ 500 milionÛ let.
Z více neÏ jednoho milionu znám˘ch
druhÛ je asi 40 % ‰kÛdcÛ se zásadním
zdravotním a veterinárním v˘znamem.
Jejich patogenní vliv na organismus zvífiat se projevuje vût‰inou onemocnû-
26
ními kÛÏe, dále sáním krve a nebo jsou
to pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímo
pÛsobí ãlenovci jako pfiena‰eãi více
neÏ padesáti virov˘ch, bakteriálních,
protozoárních a helmintózních infekcí.
Toto pÛsobení se uskuteãÀuje jednak
formou inokulativní, tj. vbodnutím pfii
sání apod. nebo kontaminativní, tj.
nepfiímo z exkrementÛ nebo v˘mû‰kÛ
jednak pasivním pfienosem nebo po
rozmáãknutí a vetfiení do kÛÏe nebo
sliznic.
Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme, jak uÏ jsme si uvedli v˘‰e, do
dvou základních skupin a sice akarózy,
jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi roztoãe
(Acarina) a entomózy vyvolané hmyzem (Insecta).
Ochrana stád pfied onemocnûními
vyvolan˘mi ektoparazity pfiedpokládá
cílené a ekonomické vyuÏití registrovan˘ch ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe jejich
neodborná aplikace mÛÏe pfiedstavovat
riziko pro zdraví lidí, zvífiat i Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, je vÏdy nutno pfiísnû
dodrÏovat doporuãené metodické
pokyny a ochranné lhÛty. Vzhledem ke
stávajícím pfiedpisÛm o ochranû masa
a Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, pfii pouÏití
ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ, je
nutné této problematice vûnovat trvalou pozornost jak ze strany chovatelÛ
tak veterinární sluÏby, kdy je podrobná
znalost problematiky zárukou úãinné
prevence a tlumení tûchto infekcí.
Pro zajímavost je vhodné se zmínit
i o problematice spoleãné pastvy skotu
a ovcí, kdy pfieÏívají obavy z vy‰‰í
nároãnosti na tlumení parazitóz. Dle
dostupné literatury jsou ale k dispozici
nûkolikaletá podrobná sledování, která
prokázala, Ïe pfii spoleãné pastvû je
intenzita parazitóz niÏ‰í neÏ pfii jednodruhové, také vyuÏití porostÛ je logicky
lep‰í a prokazatelné je dle autorÛ
zejména zv˘‰ení pfiírÛstkÛ o 7 – 10 %
a uÏitkovosti pÛdy o 13 – 15 %.
Entomózy
V pastevních oblastech má znaãn˘
zdravotní v˘znam napadení skotu
zejména bodav˘m a nebodav˘m hmyzem – vãetnû myiáze (stfieãkovitosti),
jejichÏ pÛvodci patfií do fiádu dvoukfiídlého hmyzu (Diptera). Dal‰ími
v˘znamn˘mi zástupci entomóz jsou
u skotu v‰enky a v‰i, coÏ jsou perma-
nentní ektoparazité s pfiísnou hostitelskou specifikou.
Stfieãkovitost skotu (Hypodermatosis)
❒ Střeček hovězí – stádia
(larvy a dospělec) (foto: internet)
Stfieãkovití (lidovû fieãeno stfieãci)
jsou ãeledí patfiící mezi dvoukfiídl˘
hmyz. âítá nûkolik rodÛ velk˘ch much,
jejichÏ larvy prodûlávají v˘voj v podkoÏí, nosních dutinách a hltanu pfieÏv˘kavcÛ, pfiípadnû koní, hlodavcÛ
a zajícÛ nebo v trávicím ústrojí lichokopytníkÛ. Stfieãkovitost je parazitární
onemocnûní sezónního charakteru
a patfií mezi tzv. pravé myiáze, neboÈ
larvy stfieãkÛ bûhem svého v˘voje
migrují tûlem hostitele.
❒ Střeček hovězí –
larvy
(foto: internet)
Podle lokalizace larev stfieãkÛ v hostiteli se tedy rozli‰uje stfieãkovitost na:
podkoÏní, nosohltanovou a Ïaludeãní.
❒ Střeček hovězí –
podkožní forma
(foto: internet)
Mezi podkoÏní stfieãky a zároveÀ parazitující u skotu patfií zejména H. bovis,
ale okrajovû také Hypoderma lineatum.
❒ Larva střečka
hovězího opouští
hostitel otvorem
v kůži
(foto: internet)
PÛvodce
PÛvodcem tohoto onemocnûní
u na‰eho skotu jsou larvy stfieãka hovû-
zího (Hypoderma bovis). Dospûlí
jedinci jsou mohutné dvoukfiídlé mouchy o velikosti mezi 11 – 16 mm,
jejichÏ konãetiny a tûlo jsou porostlé
hust˘mi ãern˘mi chloupky s v˘razn˘mi
svûtl˘mi pfiíãn˘mi pásy. Zadní ãást tûla
samiãek je rezavû oranÏová s vysunovateln˘m kladélkem a rovnûÏ nohy
mají silnû ochlupené.
·ífiení onemocnûní, morfologie,
patogeneze,…
Dospûlé a oplozené samiãky stfieãkÛ
H. bovis nalétají na pasoucí se skot
(a divoké pfieÏv˘kavce) za tepl˘ch
a slunn˘ch dní – od kvûtna do srpna.
Sedají si na srst zvífiat a kladou 400 –
800 ks bûlav˘ch ováln˘ch vajíãek
o velikosti cca 1 mm na spodní krajiny
tûla (bfiicho, nohy a slabiny). Z vajíãek
ulpûn˘ch pevnû na srsti se bûhem 3 – 5
dnÛ líhnou larvy I. instaru. Pomocí ústních háãkÛ a enzymÛ pronikají larvy do
podkoÏí a postupnû migrují v mezisvalovém pojivu podél nervov˘ch drah
dorsálním smûrem (k pátefii). Migrace
larev I. instaru trvá 5 – 7 mûsícÛ. Poté
vnikají do pátefiního kanálu, kde se usazují pfies zimní období. Koncem zimy
a zaãátkem jara se larvy dostávají
z pátefiního kanálu do podkoÏí v oblasti
hfibetu a bederní krajiny, kde dozrávají
a vytváfiejí typické postupnû se zvût‰ující stfieãkové boule. Larvy se zde dvakrát svlékají aÏ do larev III. instaru,
které dosahují velikosti aÏ 30 mm. Vyzrálé larvy III. instaru (dozrávají asi po
‰esti aÏ deseti t˘dnech) pomocí enzymÛ
naru‰ují kÛÏi a vytváfiejí otvor, kter˘m
aktivnû opou‰tûjí hostitele a vypadávají
na zem, kde se ihned kuklí na pÛdû.
Po 40 – 60 dnech se z kukel na pÛdû
líhnou dospûlé mouchy (imaga), které
mají zakrnûlé ústní ústrojí, ale stále
mohou sát tekutiny, spí‰e v‰ak tráví
zásoby získané bûhem larválního
v˘voje. Jako místa shromaÏìování
a páfiení si stfieãci vybírají vyv˘‰ená
a dobfie oslunûná místa v terénu. Akãní
radius samic je v okruhu asi 5 km. Skot
je velmi citliv˘ na vysokou frekvenci
jejich bzukotu a pfii nalétávání se pla‰í
„stfieãkuje“, pfiiãemÏ samiãky zpravidla
trvale pronásledují prchající stádo,
nikdy v‰ak nezalétávají do uzavfien˘ch
prostorÛ (stájí, pfiístfie‰kÛ). Záhy po splnûní svého Ïivotního úkolu hynou.
V˘voj stfieãka hovûzího trvá v podstatû jeden cel˘ rok. U druhu H. lineatum pfieãkávají larvy zimu v jícnu hostitele.
Pfii migraci larev tûlem a podkoÏím
vznikají v dÛsledku zanesené bakteriální infekce lokální zánûty, hnisavé procesy a mohou se vytvofiit i abscesy
s mohutn˘m edémem. V pátefiním
kanálu mÛÏe docházet k po‰kození
míchy s následn˘m váÏn˘m po‰kozením pohybového aparátu (parézy aÏ
paral˘zy). Otvory v kÛÏi se hojí jizvami,
které po koÏedûlném zpracování vypadávají a znehodnocují kÛÏi v místech,
kde je nejhodnotnûj‰í. Vliv na zdravotní stav skotu má jak vyru‰ování zvífiat na pastvû (pfiíp. i poraÀováním), tak
vlastní onemocnûní. NejzávaÏnûj‰ím
ekonomick˘m dopadem jsou ztráty
v dÛsledku ireverzibilního po‰kození
kÛÏe, omezení uÏitkovosti u krav na
produkci mléka (o 10 aÏ 25 %) a sníÏení pfiírÛstkÛ u mladého skotu (o 10 aÏ
30 kg za pastevní sezónu).
Diagnóza
Klinickou diagnózu je moÏno stanovit teprve na základû v˘skytu stfieãkov˘ch boulí. V zahraniãí jsou v souãasné
dobû vyvinuty testy (ELISA) prokazující
ãasnou infekci a to jak z krevního séra
tak i ze vzorkÛ mléka.
Terapie, prevence, tlumení
Úãinn˘mi prostfiedky pro léãbu podkoÏní stfieãkovitosti jsou makrocyklické
laktony, jak k parenterální tak pfiedev‰ím k pour-on aplikaci (om˘vání)
v doporuãovan˘ch dávkách. Jejich
úãinnost se pohybuje v rozmezí 95 aÏ
100 %, ale nejvy‰‰í je na mladá v˘vojová stadia. V pfiípadech, kdy nelze
uvedené prostfiedky pouÏít (ochranné
lhÛty pro maso a mléko), pfiedev‰ím jiÏ
pfii v˘skytu stfieãkov˘ch boulí, je moÏno
aplikovat preparáty na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ (cyfluthrin, cypermethrin, tetramethrin), pfiíp. dimpylat.
Aplikují se rovnûÏ systémem pour-on
po celé délce hfibetní a bederní krajiny.
Léãba podkoÏní stfieãkovitosti se v‰ak
nesmí provádût od zaãátku prosince do
konce bfiezna vzhledem k tomu, Ïe
v této dobû se larvy H. bovis mohou
nacházet v pátefiním kanálu a v pfiípadû
jejich hromadného usmrcení a rozpadu
mÛÏe dojít k irreversibilním zmûnám
zejména pohybového aparátu. Léãba se
proto provádí buì ihned po skonãení
pastevního období, nebo aÏ na jafie pfii
v˘skytu boulí.
V˘skyt (v âR)
Hypodermóza byla v posledních
desetiletích minulého století na na‰em
území témûfi zlikvidována, nicménû
s importy masn˘ch plemen skotu
(zejména z Kanady a Francie) je opûtovnû, i kdyÏ ojedinûle, diagnostikována pfiedev‰ím v nûkter˘ch oblastech
západních, stfiedních a severních âech
a na severní Moravû. O nûco málo vy‰‰í
v˘skyt stfieãkÛ, neÏ je tomu na na‰em
území, je na pastvinách na‰ich v˘chodních sousedÛ – Slovenska.
Klí‰Èatovitost (ixodidóza)
Jako samostatné klinické onemocnûní
se v na‰ich podmínkách prakticky
nevyskytuje, i kdyÏ ztráty krve zpÛsobené klí‰Èaty mohou bûhem pastevní
sezóny u jednotliv˘ch zvífiat dosahovat
aÏ 1 litru i více. Kromû vlastní parazitace mají klí‰Èata zejména v˘znam jako
pfiena‰eãi chorob. Jedná se pfiedev‰ím
o klí‰tû obecné (Ixodes ricinus), jehoÏ
hlavním místem v˘skytu jsou vlhké, listnaté a smí‰ené lesní porosty s hojn˘m
podrostem a nekulturní kfiovinaté
porosty na pastvinách a v jejich okolí
do v˘‰ky cca 1000 m n. m. V evropsk˘ch podmínkách je klí‰tû hlavním
pfiena‰eãem babeziózy u skotu, kterou
jsme si podrobnûji popsali v prvním
díle rubriky vûnovaném parazitÛm
(zpravodaj ã. III/09) a spárkaté zvûfie
druh Babesia divergens. V níÏinn˘ch,
zejména luÏních oblastech se vyskytují
i druhy z rodÛ Dermacentor a Haemaphysalis. Klí‰Èata se vût‰inou lokalizují
na místech jako jsou báze u‰í a rohÛ, na
spodinû krku a laloku, vemeni a v okolí
análního otvoru a vulvy.
❒ Klíště obecné
(Ixodes ricinus)
(foto: internet)
Boj proti klí‰ÈatÛm je nutno zamûfiit
pfiedev‰ím na pravidelné agrotechnické
o‰etfiování pastvin, tj. odstraÀování
kefiov˘ch porostÛ a nespasen˘ch trsÛ
travin, které jsou pfiíhodné pro v˘voj
klí‰Èat. Vlastní o‰etfiení zvífiat se zakládá
na hromadném pouÏití postfiikÛ vhodn˘mi preparáty, pfiíp. i individuální aplikaci makrocyklick˘ch laktonÛ v období
❒ Všenka tuří (Bovicula bovis)
(foto: internet)
27
maximálního v˘skytu klí‰Èat (zpravidla
v dubnu aÏ ãervnu).
Mallofagóza (Bovicola bovis)
Tento parazit, s ãesk˘m názvem
v‰enka tufií, má dorzoventrálnû oplo‰tûlé tûlo a stejnû ‰irokou hlavu s dobfie
vyvinut˘m hryzav˘m ústním ústrojím.
Jeho velikost se pohybuje od 1,2 –
1,5 mm a v‰echna stadia se vyvíjejí na
tûle a Ïiví se koÏním epitelem a organick˘m detritem (zbytky rozru‰ené
bunûãné tkánû). Samiãky pfiilepují
vajíãka k bázi chlupÛ a jejich promûna
je nedokonalá (larva, nymfa, imago).
V˘skyt v‰enek vrcholí v zimních mûsících, kdy trvale dráÏdí a zneklidÀují
zvífiata. Klinické onemocnûní se projevuje pouze u ustájen˘ch telat a mladého skotu, zpravidla v souvislosti
s dal‰ím onemocnûním, nebo celkov˘m
oslabením. V‰echna stadia v‰enky je
moÏno diagnostikovat pouh˘m okem,
ale k odli‰ení od v‰í je nutná prohlídka
pod lupou nebo mikroskopem. Úãinn˘mi eliminaãními prostfiedky jsou
postfiiky, resp. om˘vání syntetick˘mi
pyrethroidy. Vzhledem k odolnosti vajíãek se musí o‰etfiení za 10 aÏ 14 dnÛ
opakovat.
Anoplurózu (zav‰ivení)
Vyvolávají u skotu tfii druhy v‰í. Jejich
tûlo je podobnû jako u v‰enek dorzoventrálnû oplo‰tûlé, av‰ak hlava je vÏdy
v˘raznû uÏ‰í neÏ tûlo. Samiãky jsou
vût‰í neÏ samci, ústní ústrojí je bodavé
a savé. Vajíãka (hnidy) se zfieteln˘m
víãkem a velikosti aÏ 0,5 mm jsou pfiilepována na srst. V˘voj trvá tfii aÏ ãtyfii
t˘dny.
Linognathus vituli (ve‰ telecí) mûfií 2 –
3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku, bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen. Haematopinus eurysternus (ve‰ dobytãí) dosahuje aÏ
4,5 mm a napadá star‰í skot. Lokalizuje se
pfieváÏnû v okolí báze rohÛ, oãí, mulce
a na ocase. Solenoptes capillatus je
nejmen‰í (1,5 mm) a vyskytuje se zpravidla v chumáãcích pfieváÏnû na krku,
❒ Veš telecí (Linognathus vituli)
(foto: internet)
28
bocích laloku a v bederní krajinû. V‰i jsou
obligátní hematofágové, v˘mû‰ky jejich
slinn˘ch Ïláz vyvolávají v místû sání
hypersenzitivní reakci, vznikají koÏní
puch˘fie doprovázené siln˘m svûdûním,
které zvífiata trvale zneklidÀuje. Slabé
infekce jsou obvykle spojeny s chronickou dermatitidou. NejtûÏ‰í onemocnûní
se vyskytuje u telat s pfiíznaky anemie,
vysílení a znaãn˘ch ztrát na hmotnosti.
Zav‰ivení v chovech svûdãí o nízké hygienické úrovni a nedostateãné v˘Ïivû.
Diagnostika je stejná jako u v‰enek.
Dobré léãebné v˘sledky dává pouÏití
makrocyklick˘ch laktonÛ a sice pfii
parenterální aplikaci (v dávkách 0,2 aÏ
0,3 mg.kg –1 Ïivé hm) a pfiípadnû
i pour–on (0,5 mg.kg –1), jejichÏ aplikaci
– vzhledem ke dlouhodobé úãinnosti –
není zpravidla tfieba opakovat. Úãinné
jsou i akaricidní prostfiedky na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ, o‰etfiení se v‰ak
musí vzhledem k odolnosti vajíãek po
14 dnech opakovat.
Muchniãkovití (Simulidae)
Muchniãky jsou drobné mu‰ky (3 –
4 mm) typické dorzálním vyklenutím
stfiedohrudi. Z poãetn˘ch druhÛ znám˘ch na na‰em území má nejvût‰í
v˘znam Odagmia ornata (muchniãka
zdobená). Mu‰ky nalétávají na skot
v rojích, zpravidla od konce kvûtna do
konce ãervence, zejména ráno a veãer.
Krev sají zvífiatÛm pouze samiãky,
kromû skotu napadají i spárkatou zvûfi
a pfiíleÏitostnû i ãlovûka. Toxické produkty slinn˘ch Ïláz, které vnikají do
organismu pfii sání krve, ochrnují ãinnost d˘chacího centra, vyvolávají cirkulaãní poruchy a silné lokální reakce
na vpich. Vût‰inou se vyvíjí dvû aÏ ãtyfii
generace muchniãek do roka, v˘voj
probíhá pouze v ãist˘ch tekoucích
vodách (kde kukly i pfiezimují), protoÏe
larvy jsou vysoce nároãné na kyslík.
Bezprostfiednû po vylíhnutí, které probíhá hromadnû (rojení) napadají hostitele. Nejãastûji atakovan˘mi místy jsou
u‰ní boltce, oãní víãka, slabiny
a vemeno. Zvífiata pfii napadení obvykle
vyhledávají útoãi‰tû v lesních a kefiovit˘ch porostech, pfiípadnû i ve vodních
zdrojích. Masivní napadení mÛÏe mít
za následek onemocnûní s velmi prudk˘m prÛbûhem a následn˘m hromadn˘m hynutím, které b˘vá v˘sledkem
kombinovaného vlivu anafylaktické
(alergické) reakce a ztráty krve, nebo
v dÛsledku hromadného vdechování
muchniãek i tûÏkého edému plic. Hromadná napadení skotu jsou u nás zji‰-
❒ Zástupce čeledi
Muchničkovití
(foto: internet)
Èována pfiedev‰ím v oblastech horsk˘ch
a podhorsk˘ch bystfiin, ménû v oblastech níÏinn˘ch potokÛ. NejdÛleÏitûj‰ím
opatfiením pfii napadení je okamÏité
ustájení skotu a symptomatická léãba
zvífiat (infuze kalcia, antialergika, prostfiedky posilující srdeãní ãinnost). Chemoterapeutickou ochranu stáda na
dobu asi 2 aÏ 3 t˘dnÛ zaji‰Èuje o‰etfiení
(postfiik, om˘vání) syntetick˘mi pyrethroidy, z nichÏ nejvy‰‰í insekticidní
úãinnost má cyfluthrin.
Ovádovití (Tabanidae)
Obecnû jsou to dvoukfiídlé mouchy,
ãasto nápadnû pestfie zbarvené s velk˘ma oãima a ústním ústrojím tvofien˘m mohutn˘m sosákem. Cizopasí
pouze hematofágní samice, samci se
Ïiví rostlinn˘mi ‰Èávami, kvûtním nektarem, pfiíp. i vytékající mízou ze stromÛ
(mají pÛvod v kvûtopasném hmyzu).
V˘voj probíhá ve vlhkém prostfiedí
(okolí vodních zdrojÛ) pfies 5 aÏ 11 larválních instarÛ v˘luãnû s jednou generací do roka. Na na‰em území bylo jiÏ
zji‰tûno více neÏ 60 druhÛ z 10 rodÛ.
Z rodu Tabanus nejãastûji napadá skot
T. bovinus – ovád hovûzí (19 – 24 mm),
T. autumnalis (17 – 22 mm) a T. bromicus (9 – 11 mm). Na ·umavû se vyskytuje nejvût‰í ze stfiedoevropsk˘ch
druhÛ, robustní T. sudeticus (20 –
27 mm).
❒ Ovád hovězí (Tabanus bovinus)
(foto: internet)
Ovádi dosahují tedy v prÛmûru velikosti od 1 do 2,7 cm, obtûÏují skot
pouze na pastvinách (nikdy nezalétávají do stájí) a to hlavnû v letních mûsících. Sv˘m bolestiv˘m vpichem ru‰í
zvífiata nejen na pastvû, ale i pfii odpoãinku. ZpÛsobují znaãné ztráty krve,
samiãka rodu Tabanus vysaje aÏ 0,2 ml
krve a sání se opakuje kaÏdé tfii aÏ ãtyfii
dny. U mlad˘ch kusÛ na pastvû dochází
postupnû k v˘raznému sniÏování hmotnostních pfiírÛstkÛ, u dojnic mÛÏe
pokles mléãné produkce dosáhnout 15
aÏ 25 %. Ovádi mají znaãn˘ v˘znam
v pasivním i aktivním pfienosu pÛvodcÛ
infekãních a parazitárních onemocnûní, protoÏe velmi ãasto stfiídají hostitele. V˘voj probíhá ve vlhk˘ch a stinn˘ch lokalitách, kde rovnûÏ pfiezimují.
Ochrana pasoucích se zvífiat je velmi
obtíÏná, zejména pro velk˘ akãní
rádius samic (aÏ nûkolik km) a moÏnost
stfiídání hostitelÛ (spárkatá zvûfi). Pfiípadné chemoterapeutické o‰etfiení je
v‰ak nutno provádût podobnû jako
u muchniãek v prÛbûhu pastevní
sezóny opakovanû.
Z rodu Haematopota je nejãastûji se
vyskytujícím druhem H. pluvialis – bzikavka de‰Èová (8 – 12 cm) a z rodu
Chrysops bzikavka slepooãka (Ch. caecutiens; 7 – 11 mm).
Bodalkovití (Stomoxidae)
Bodalky patfií do skupiny synbovinních
a synantropních much (Ïijících v blízkosti skotu a ãlovûka), jsou typiãtí hematofágové, kdy krev sají obû pohlaví. Kosmopolitnû roz‰ífien˘m druhem je bodalka
stájová (Stomoxys calcitrans), která je
vázaná na prostfiedí stájí a lidsk˘ch
obydlí a jejich bezprostfiední okolí. Je
podobná mou‰e domácí, imaga mûfií 6 –
9 mm, mají v‰ak del‰í sosák uzpÛsoben˘
k bodání a sání krve. Samiãka kladou
vajíãka pfiedev‰ím do hnoje a cel˘ v˘voj
pfies saprofágní larvy a kukly probûhne za
optimálních podmínek jiÏ asi za 12 dnÛ.
Na pastvû napadají skot pfiedev‰ím Haematobia stimulans (bodalka podhorská)
a H. irritans (bodalka malá), jejichÏ v˘voj
probíhá v ãerstv˘ch v˘kalech. Bodalky ve
stájích trvale zneklidÀují zvífiata, aktivní
jsou bûhem dne a v letním období,
bodalka malá napadá zvífiata i v noci. Na
pastvinách se bodalky vyskytují hlavnû
na jafie a na podzim. Pfii masivním
v˘skytu mohou zpÛsobovat znaãné ztráty
na produkci mléka (aÏ 20 %) a pfiírÛstkÛ
(10 – 20 %). Typick˘m synbovinním druhem je i moucha dobytãí (Musca autumnalis), velikosti asi 4,4 – 6 mm, Ïiví se
oãními a nosními sekrety, pfiípadnû krví
z ran po napadení ovády. V prostfiedí
stájí, pfiíp. i na pastvinách se vyskytuje
i moucha domácí (Musca domestica).
Ústní ústrojí obou tûchto much je lízavé,
v˘voj probíhá ve hnoji a rÛzn˘ch exkrementech, jejich larvy jsou bûlavé barvy
a lidovû se naz˘vají „trusky“. V období
tepl˘ch letních dnÛ a pfii ‰patn˘ch zoohygienick˘ch podmínkách mÛÏe docházet k obrovskému namnoÏení tûchto
much a spolu s bodav˘mi mouchami
vyvolávají tzv. „mu‰í kalamity“ (napfi.
v teletnících), kdy mohou velmi nepfiíznivû ovlivÀovat jak zdravotní stav (pfienos
pÛvodcÛ prÛjmov˘ch onemocnûní, letní
mastitidy, protozoární cysty apod.), tak
i uÏitkovost. V období maximálního
v˘skytu much je nutno provádût opakované postfiiky stájov˘ch prostorÛ schválen˘mi biocidními pfiípravky, pfiíp. repelenty. Nev˘hodou vût‰iny tûchto prostfiedkÛ je v‰ak rychl˘ nástup rezistence
a tím i nutnost jejich pravidelné obmûny.
Bzuãivkovití (Calliphoridae)
Je rovnûÏ poãetná ãeleì dvoukfiídl˘ch,
jejíÏ pfiíslu‰níci vyvolávají pravé myiáze,
vût‰ina druhÛ patfií mezi tzv. metalické
mouchy pro své doslova kovovû lesklé
zbarvení. Samiãky kladou do ran, odûrek (pfiíp. i pfiirozen˘ch otvorÛ tûlních)
vajíãka, z nichÏ se jiÏ bûhem nûkolika
hodin líhnou larvy, které sv˘mi proteolytick˘mi enzymy rozpou‰tí napadenou
tkáÀ, postupnû vnikají (zavrtávají se) do
hloubky a Ïiví se exudátem. Pro svÛj
‰roubovit˘ tvar a pohyb jsou v anglické
terminologii naz˘vány „screw worms“.
Podle teploty prostfiedí dozrávají bûhem
jednoho aÏ dvou t˘dnÛ, kuklí se v povrchov˘ch vrstvách pÛdy a bûhem dvou
aÏ tfiít˘denní metamorfózy se líhne
imago (dospûlec).
Velmi závaÏn˘ zdravotní a veterinární
v˘znam mají pfiedev‰ím v tropick˘ch
a subtropick˘ch oblastech, zejména
v zemích s rozvinut˘m chovem ovcí,
kde kaÏdoroãnû napadají miliony
tûchto zvífiat a ztráty (i úhynem) jsou
v tûchto oblastech obrovské. NejzávaÏnûj‰í jsou myiázy koÏní, napadeny v‰ak
mohou b˘t i rÛzné tûlesné orgány (myiáze oãní, u‰ní, stfievní a urogenitálního
systému).
❒ Zástupce čeledi
Bzučivkovití
(foto: internet)
❒ Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans)
(foto: internet)
Postupné zvy‰ování v˘skytu tûchto
much je v posledních letech pozorován
také v podmínkách stfiední Evropy. Zejména nalétají na ovce, ale mohou
napadat za stejn˘ch pfiíznakÛ i telata.
Jedná se pfiedev‰ím o druhy z rodÛ Calliphora, Phormia a Lucilia. Bzuãivky
mají v‰ak znaãn˘ v˘znam i v pfienosu
nákaz, zejména pÛvodcÛ infekãních
prÛjmÛ, cyst a oocyst prvokÛ, vajíãek
helmintÛ, pfiíp. i botulotoxinu. Z tohoto
hlediska je v na‰ich podmínkách za
nejnebezpeãnûj‰í povaÏován synantropní druh Lucilia sericata. Dospûlé
mouchy tohoto druhu jsou zeleného
zbarvení s typicky kovov˘m leskem,
jejich larvy se bûÏnû vyvíjí i na mrtv˘ch
tûlech zvífiat, dále na potravinách
(maso, masné a mléãné v˘robky) a také
v odpadcích. V˘znam mají zejména
imaga, která pfiená‰í zárodky jak v zaÏívacím traktu, tak i na povrchu tûla.
Pfiedpokladem úspû‰ného tlumení myiází je vãasná diagnostika, která je
závislá na prohlídce ran a okolí pfiirozen˘ch tûlních otvorÛ a individuálním
mechanickém o‰etfiení a odstraÀování
larev. Vlastní léãebné zákroky jsou tak
velice nákladné a ãasovû nároãné. Prevence pfienosu nákaz závisí pfiedev‰ím
v odstraÀování líhni‰È bzuãivek.
Komáfii (Culicidae)
❒ Zástupce čeledi Komáři (Culicidae)
(foto: internet)
Jedná se o velmi poãetnou ãeleì
dvoukfiídl˘ch s pfiibliÏnû 2500 druhy,
z nichÏ se u nás vyskytuje více neÏ 50
druhÛ. K nejãastûj‰ím patfií rody Culex,
Aedes a Anopheles. Dospûlí jedinci
dosahují velikosti 3 aÏ 6 mm s v˘razn˘
sosákem, makadly a tykadly. V˘voj
komárÛ probíhá na vhodn˘ch vodních
nebo zaplavovan˘ch plochách, zpravidla 3 – 5 generací do roka. Krev sají
pouze samiãky na ‰irokém spektru hostitelÛ a jejich akãní rádius je asi 300 m.
Produkty slinn˘ch Ïláz vyvolávají svûdûní, tvorbu papul a v pfiípadech silného napadení mÛÏe u mlad˘ch kusÛ
docházet k projevÛm alergické reakce.
Medicínsk˘ v˘znam komárÛ v‰ak tkví
pfiedev‰ím v pfienosu fiady patogenÛ
29
(virov˘ch, bakteriálních a pfiedev‰ím
protozoárních) jak u zvífiat tak i u lidí.
K ochranû skotu je moÏno pouÏívat
stejn˘ch prostfiedkÛ jako u ostatních
dvoukfiídl˘ch. Omezení populací
komárÛ v líhni‰tích v blízkosti chovÛ
zvífiat je moÏno dosáhnout pouze melioraãními zásahy.
Akarózy
Svrab (Psoroptes)
Svrab, neboli pra‰ivina, je jedním
z nejroz‰ífienûj‰ích chronick˘ch parazitárních onemocnûní skotu i ovcí, které
lze v souãasné dobû diagnostikovat
v na‰ich chovech. ¤adí se mezi akarózy. Jde o rychle se ‰ífiící tûÏké koÏní
onemocnûní vyvolávané mikroskopick˘mi roztoãi zákoÏkami (zákoÏka svrabová), z nichÏ u na‰eho skotu cizopasí
zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Chorioptes a Psoroptes. ZákoÏky svrabové
vyvolávají ve stádech nervozitu, zvífiata
se snaÏí pfiekonat velmi intenzivní pocit
svûdûní a napadnutá kÛÏe velmi ãasto
inklinuje k zánûtÛm v dÛsledku druhotné infekce. Pra‰ivina je vysoce
nakaÏlivé onemocnûní a její v˘skyt
podléhá povinnému hlá‰ení.
Pfievládá názor, Ïe pÛvodním hostitelem svrabu byl ãlovûk, od kterého do‰lo
ke vzniku variant adaptovan˘ch nejdfiíve na domácí a pozdûji i na divoká
zvífiata. Na ãlovûku tyto varianty nejsou
schopné vytváfiet chodbiãky a zpÛsobují pouze vznik jednotliv˘ch svûdiv˘ch papul. K pfienosu dochází pouze
úzk˘m kontaktem s postiÏen˘m zvífietem, na kterém mohou b˘t pfiítomny
eroze, krusty a loÏiska vypadlé srsti.
V pfiípadû nakaÏení ãlovûka po kontaktu s nemocn˘m zvífietem se projevy
nákazy odhojují spontánnû.
PÛvodce
ZákoÏky svrabové jsou roztoãi na
hranici viditelnosti pouh˘m okem. Îiví
se tkáÀov˘m mokem a v˘potkem.
ZákoÏky rodu Sarcoptes nejãastûji
postihují hlavu, zatímco zákoÏky rodu
Psoroptes hfibet, boky, kofien ocasu
a krk. Chorioptes se lokalizuje na spûnkách. Druhy cizopasící u a skotu a ovcí
patfií vesmûs do rodu Psoroptes.
Sarkoptóza, jejíÏ pÛvodcem je Sarcoptes bovis, je nejmen‰í ze zákoÏek (samci
200 – 280 mikrometrÛ, samice 300 –
500 mikrometrÛ) s podkovovit˘m chobotkem, krátk˘mi kuÏelovit˘mi konãetinami a pfiísavn˘mi terãíky na 1. a 2. páru
konãetin. Typick˘m diagnostick˘m znakem jsou dále jednoduché trny, které
30
zují pfiedev‰ím na krku, plecích, ‰íji
a okolí kofiene ocasu, postupnû se v‰ak
mohou roz‰ífiit na celé tûlo.
❒ Zákožka svrabová (Sarcoptes,
Chorioptes a Psoroptes) (foto: internet)
jsou u samic na 3. a 4. páru a u samcÛ
na 3. páru konãetin. Tato zákoÏka cizopasí pouze u dospûlého skotu. Samiãky
tohoto druhu pronikají rohovou vrstvou
pokoÏky a vrtají chodbiãky, které jsou
vÏdy rovnobûÏné s povrchem kÛÏe. Do
chodbiãek nakladou vajíãka a bûhem 10
– 14 dnÛ zde probíhá v˘voj pfies larvální
stádium, dvû nymfální stadia aÏ do
dospûlosti. ZákoÏky vyluãují fermenty,
které rozru‰ují buÀky pokoÏky a poté
vysávají tkáÀové tekutiny a dráÏdí níÏe
poloÏené buÀky k vy‰‰ímu mnoÏení
a tvorbû rohov˘ch vrstev. KoÏní zmûny
pfii sarkoptóze se lokalizují pfiedev‰ím na
hlavû a to v lícní krajinû, okolí oãí a dále
se mohou ‰ífiit i na krk, lalok, plece,
u b˘kÛ i v okolí pupku a u dojnic na
vemeni.
Psoroptóza je nejãastûji se vyskytující
pra‰ivina u na‰eho skotu. Je vyvolána
druhem Psoroptes ovis, kter˘ bûÏnû cizopasí u ovcí. Patfií k nejvût‰ím zákoÏkám
(samci 500 – 650 mikrometrÛ, samice
600 – 800 mikrometrÛ) s protáhl˘m chobotkem kuÏelovitého tvaru a dlouh˘mi,
silnû vyvinut˘mi konãetinami. Pfiísavné
terãíky jsou u samic na 1., 2. a 4. páru,
u samcÛ na 1., 2. a 3. páru, 3. pár konãetin u samic je opatfien typick˘m,
mohutn˘m dvojit˘m trnem. V˘voj probíhá pfies stejná stadia a pfiibliÏnû ve
shodn˘ch ãasov˘ch intervalech jako
u pfiedchozího druhu, s tím rozdílem, Ïe
nevrtají koÏní chodbiãky, ale samiãky
kladou vajíãka na povrch kÛÏe nebo ke
kofienÛm chlupÛ. KoÏní zmûny se lokali-
❒ Prašivka ovčí (Psoroptes ovis)
(foto: internet)
Chorioptóza je vyvolána druhem
Chorioptes bovis, kter˘ má krátk˘
masivní chobotek a jjehoÏ velikost se
pohybuje mezi obûma pfiede‰l˘mi (400
– 600 mikrometrÛ). Typick˘m místem
lokalizace tûchto zákoÏek jsou distální
(dolní) ãásti pfiedev‰ím zadních konãetin, ale mohou se roz‰ífiit i na vemeno
a spodinu bfiicha. V na‰ich podmínkách
není v˘skyt chorioptové pra‰iviny
u skotu tak ãast˘.
Zdroje a ‰ífiení infekce
(pfienos, vnímavost)
ZákoÏky Ïijí na povrchu kÛÏe svého
hostitele. K jejich pfiímému pfienosu
dochází klinicky a latentnû pfies
nemocná zvífiata, k nepfiímému potom
pfies ovãáckého psa, ãlovûka a stájové
prostfiedí. Onemocnûní se ‰ífií velmi
rychle, proto je dodrÏování hygienick˘ch zásad základem zdravého chovu.
Patogeneze (vznik a v˘voj chorobn˘ch
zmûn v tûle)
V místech v˘skytu zákoÏek se u v‰ech
v˘‰e uveden˘ch druhÛ nejprve objevují
drobné uzlíãky, které se mûní v pustulky a v dÛsledku pokraãující sekrece
spolu s odlupujícím se epitelem
a neãistotami zasychají na strupové
nálepy (krusty), které mohou postupnû
dosáhnout znaãn˘ch rozmûrÛ. Po
opadnutí krust zÛstává kÛÏe lysá
a hrubá a ãasto vytváfií silné koÏní fiasy
(hyperkeratóza). Zejména pfii chorioptóze mohou vznikat ve spûnkové krajinû mohutné krusty v dÛsledku kontaminace bakteriálních infekcí, pfiíp.
krvácení pfii trvalém poraÀování.
Inkubaãní doba a klinické pfiíznaky
Inkubaãní doba trvá nûkolik dní aÏ 3
mûsíce, coÏ závisí na mnoÏství zákoÏek,
na prostfiedí a zdravotním stavu zvífiat.
Prvním klinick˘m pfiíznakem u v‰ech
forem svrabu je svrbûní, které se objevuje dfiíve, neÏ se projeví první zmûny
na kÛÏi. Zvífiata se otírají o rÛzné pfiedmûty a v dÛsledku poraÀování krevních
kapilár jsou krusty a uvolÀovaná srst
prostoupeny krví. Onemocnûní zpravidla propuká na podzim a vrcholí v zimû
a v pfiedjafií. Pfii generalizovaném prÛbûhu je fyziologická funkce kÛÏe tûÏce
naru‰ena, dochází k celkovému onemocnûní a zejména ke ztrátám na produkci a pfiírÛstcích. Klinická manifes-
tace svrabu se mÛÏe zlep‰it v dÛsledku
ultrafialového záfiení po pfiíchodu zvífiat
na pastvu. U psoroptového svrabu se
v‰ak jedná zpravidla pouze o pfiechodnou fázi, vzhledem k tomu, Ïe pro tyto
zákoÏky je typické, Ïe za nepfiízniv˘ch
podmínek pro jejich v˘voj se stahují na
chránûná místa (koÏní záhyby na krku,
slabiny, oãní víãka, ‰ourek) a tak mohou
ve stadiu tzv. diapauzy pfieÏívat na tûle
déle neÏ pÛl roku. Tato skuteãnost
vysvûtluje ãastá vzplanutí svrabu ve stádech v zimním období, aniÏ by byl
pfiedpoklad zanesení infekce zvenãí.
Terapie, prevence, tlumení
Základem léãby a prevence je diagnostika pÛvodce a cílená léãba veterinárního lékafie, tj. opakované podávání
antiparazitik (neocidÛ). V pfiípadech
masivních zánûtÛ je dÛleÏitá jejich
léãba a lokální o‰etfiení. Samotná léãba
není efektivní bez vlastní iniciativy chovatele – asanace chovn˘ch prostor, prostfiedí a likvidace kontaminované podest˘lky, izolace postiÏen˘ch zvífiat apod.
Jako nejefektivnûj‰í preventivní opatfiení se jeví dÛkladná prohlídka chovn˘ch zvífiat pfii jejich nákupu.
Je nutno dále zdÛraznit, Ïe svrab je
vysoce
kontagiózní
onemocnûní
a pÛvodci se pfiená‰í v‰emi zpÛsoby,
pfiedev‰ím vzájemn˘m stykem zvífiat,
ale i náfiadím, o‰etfiovateli apod. KaÏdé
podezfiení na svrab musí b˘t laboratornû
potvrzeno. K vy‰etfiení se odebírají koÏní
se‰kraby (aÏ na krvavou spodinu) z míst
pfiechodu koÏních zmûn v kÛÏi zdravou,
kde je koncentrace zákoÏek nejvût‰í.
Diagnózu potvrzuje nejen nález dospûl˘ch zákoÏek, ale i v‰ech v˘vojov˘ch
stadií. Ve vy‰etfiovan˘ch vzorcích srsti
a se‰krabech kÛÏe jsou u na‰eho skotu,
jak uÏ bylo nastínûno, zji‰Èovány pfiedev‰ím zákoÏky rodu Psoroptes. Laboratorní diagnostika bohuÏel v souãasné
dobû nepostihuje skuteãné roz‰ífiení
svrabu, vzhledem k tomu, Ïe jen ãást
koÏních zmûn je zasílána k vy‰etfiení.
V zahraniãí jsou vyrábûny sérologické
testy (ELISA) dosud vyuÏívané pfiedev‰ím k testování prasat.
Pro léãbu svrabu u skotu se v souãastnosti vyuÏívá nûkolik registrovan˘ch veterinárních pfiípravkÛ na bázi
makrocyklick˘ch laktonÛ a to ivermectinu, doramectinu a moxidectinu
v obvykl˘ch dávkách a sice u pfiípravkÛ
pro subkutánní aplikaci 0,2 mg.kg –1
Ï. hm., pfii pour-on aplikaci 0,5 mg.kg –1
Ï. hm. Pouze eprinomectin je moÏno
aplikovat u dojnic bûhem laktace. Pfii
tûÏkém prÛbûhu svrabu, pfiíp. pfii generalizovan˘ch formách je vhodné pouÏít
1 – 2x opakované celotûlové o‰etfiení
(postfiik, om˘vání) prostfiedky na bázi
syntetick˘ch pyrethroidÛ (cypermethrin, tetramethrin, deltamethrin), pfiíp.
amitrazu nebo dimpylatu. U v‰ech pouÏívan˘ch prostfiedkÛ je nutno bezpodmíneãnû dodrÏovat pfiedepsané
ochranné lhÛty pro maso a mléko.
Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe zákoÏky
mohou mimo tûlo hostitele pfieÏívat 3
aÏ 4 t˘dny a jejich akãní rádius dosahuje asi 1 aÏ 1,5 m je nezbytnou souãástí hromadného i individuálního o‰etfiení zvífiat i sanitace stájí, kotcÛ a v‰ech
zafiízení a náfiadí se kter˘mi pfii‰la zvífiata do styku. PouÏít je moÏno v˘‰e
uveden˘ch postfiikÛ, pfiípadnû dal‰ích
biocidních pfiípravkÛ (vesmûs rovnûÏ
na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ). Také
jejich pouÏití mÛÏe pfiedstavovat riziko
pro zdraví zvífiat a Ïivoãi‰né produkty,
proto je nutné vÏdy pfiesnû dodrÏovat
metodické pokyny a ochranné lhÛty.
V˘skyt v âR
U ãlovûka: V b˘valém âeskoslovensku poslední epidemie skonãila v r.
1974, s vrcholem v letech 1968 – 1970,
s v˘skytem 400 pfiípadÛ/100 tisíc obyvatel. V souãasné dobû v âeské republice v˘skyt poãtu hlá‰en˘ch onemocnûní po dosaÏeném maximu v roce
1993 pozvolna klesá, naposledy v roce
2004 bylo dle dostupné literatury hlá‰eno 37 nemocn˘ch na 100 tisíc obyvatel.
V˘skyt ve svûtû
U ãlovûka: Morbidita svrabu v celosvûtovém mûfiítku je odhadována na
300 milionÛ nemocn˘ch. Cyklická zv˘‰ení v˘skytu pozorovaná po celém
svûtû s vlnovit˘m prÛbûhem epidemií
v intervalu kolem 15 let, s maximem
kaÏd˘ch 30 let, nejsou odrazem pouze
sociálních a hygienick˘ch podmínek,
ale jejich pfiíãina není dosud zcela
známá. V posledních letech svrab
postihuje 1,2 % dermatologick˘ch
pacientÛ v Nûmecku, 1,96 % v Japonsku, v roce 1991 8 % ve Velké Británii
a v rozvojov˘ch zemích postihuje pfies
20 % dermatologicky nemocn˘ch. Prevalence v nûkter˘ch oblastech JiÏní
a Stfiední Ameriky dosahuje 100 %. Epidemiemi jsou ohroÏeny zejména
léãebny dlouhodobû nemocn˘ch
a sociální zafiízení pro seniory.
V Kanadû jimi bylo postiÏeno 20 %
tûchto ústavÛ bûhem 1 roku.
Demodikóza (trudníkovitost)
Toto onemocnûní je celosvûtovû roz‰ífiené u vût‰iny savcÛ. PÛvodcem
u skotu je specifick˘ druh Demodex
bovis, typicky ãervovitého tvaru tûla se
zakrnûl˘mi konãetinami, velikosti
pouze asi 250 mm. Trudníci vnikají hluboko do chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz, kde se Ïiví epiteliálními buÀkami, koÏním mazem a detritem. Pfii
jejich pfiemnoÏení dochází k zánûtu
folikulÛ, vypadávání srsti a po sekundární infekci vznikají pustuly aÏ intradermální abscesy. Vytvofiené zmûny se
lokalizují pfieváÏnû v pfiední ãásti tûla,
kde dosahují zpravidla velikosti prosa
aÏ hrá‰ku. Typick˘ pruritus (svûdûní)
chybí. U dospûlého skotu nevyvolává
demodikóza zpravidla celkové onemocnûní, ale je pfiíãinou po‰kození
kÛÏe, kdy po koÏedûlném zpracování
zÛstávají kráterovité prohlubnû, pfiíp.
otvory o prÛmûru 2 aÏ 10 cm. K infekci
telat dochází ãasto jiÏ pfii sání a první
zmûny se objevují na nosní krajinû,
odkud se ‰ífií na pfiední ãást tûla
a mohou vyvolávat celkové onemocnûní.
❒ Trudník dobytčí (Demodex bovis)
(foto: internet)
U na‰eho skotu byl dále popsán druh
Demodex tauri s lokalizací v oãních
víãkách. âasté pfiípady v˘skytu demodikózy ve stádech skotu jsou hlá‰eny
zejména z Nûmecka a Polska, u nás je
v˘skyt klinick˘ch pfiípadÛ fiídk˘. Diagnostiku je nutno provádût velmi peãlivû, na základû hlubokého koÏního
se‰krabu nebo incize uzlíku a mikroskopického vy‰etfiení. Léãba demodikózy je
obvykle dlouhodobá, pouÏívá se subkutánní aplikace makrocyklick˘ch laktonÛ
v obvykl˘ch dávkách = opakovanû,
nejménû dvakrát v intervalu 14 dnÛ.
Vysoce úãinn˘ je amitraz v postfiiku
opakovaném po sedmi aÏ deseti dnech.
Dezinfekce prostfiedí není nutná, protoÏe trudníci rychle ztrácí mimo
tûlo schopnost infekce.
Zdroj: odborné internetové servery
31
V˘bûr zvífiat podle plemenn˘ch hodnot?
Ing. Pavel Káãer, Genoservis a.s.
Tento drobn˘ pfiíspûvek do
nekoneãné a nekonãící debaty
o plemenn˘ch hodnotách si
nedává za cíl do hloubky objasnit
ve‰keré zákonitosti, souvislosti
a záludnosti odhadu plemenn˘ch
hodnot. Jen se pokusí nastolit
diskusi a moÏná tím trochu zv˘‰it
povûdomí o tom, jak a s jakou
váhou zapojit tento nástroj do
zootechnické práce. V souvislosti
s tím se asi dopustím velk˘ch (pro
nûkoho moÏná neodpustiteln˘ch) zjednodu‰ení, ale to je daÀ,
se kterou se smífiím.
Co to vlastnû je plemenná
hodnota?
Plemenná hodnota (dále PH)
odhaduje jaké genetické zaloÏení
má zvífie pro danou vlastnost ve
vztahu k populaci. V podstatû
nikdy nelze zjistit PH na jedinci
pfiímo, protoÏe to, jak zvífie
vypadá, je ovlivnûno i prostfiedím
a to vÏdy ovlivní, jak se genetické
zaloÏení projeví nebo neprojeví.
Proto se do odhadu zapojuje co
nejvíce pfiíbuzn˘ch zvífiat. Získá se
suma dat a ta se statisticky
vyhodnotí. První PH se poãítají od
roku 1943 a metody odhadu se
stále zdokonalují. S poãtem pfiíbuzn˘ch jedincÛ a s v˘vojem
populace se kaÏdá PH mûní.
BohuÏel i dnes je‰tû obãas narazíme na publikaci neaktuálních PH
– to není seriozní a uvádí to chovatele v omyl.
Jak mám ta ãísla ãíst?
Pro porozumûní pracujme dále
s konkrétním zvífietem, s b˘kem
Churchil ZTI 227. Churchil má
aktuální plemennou hodnotu pro
rÛst ve 210 dnech pro pfiím˘ efekt
108. Abychom toto ãíslo zafiadili
do souvislosti, tak potfiebujeme
znát dvû vûci. První je prÛmûr
populace pro tento znak. Dle
metodiky by mûl b˘t 100, ale
z aktuálního prÛmûru pra dan˘
termín v˘poãtu (viz webové
stránky svazu) víme, Ïe prÛmûr
v‰ech charolais b˘kÛ je pro tento
ukazatel 106. TakÏe první poznatek je, Ïe ze v‰ech b˘kÛ je Churchil nadprÛmûrn˘. A jak moc
je nadprÛmûrn˘, nám fiekne
Gaussova kfiivka – na té graficky
vidíme, kde ta na‰e 108 v populaci
leÏí. âíselnû vyjádfieno 1510 b˘kÛ
je hor‰ích neÏ Churchil a 1082 lep‰ích. 133 b˘kÛ má stejnou PH.
Gaussova kfiivka
Co znamenají?
Churchil patfií do 45 % nejlep‰ích ze v‰ech charolais b˘kÛ pro
tento znak. Pokud se ale podíváme na b˘ky, po kter˘ch se narodilo alespoÀ 10 telat, tak zjistíme,
Ïe uÏ patfií do 35 % nejlep‰ích
b˘kÛ! âíselnû vyjádfieno je 495
b˘kÛ hor‰ích neÏ Churchil a 224
lep‰ích. 32 b˘kÛ má stejnou PH.
To uÏ je velk˘ rozdíl! Proã se nám
to tak mûní?
Proã se postavení b˘ka
v populaci mûní?
Jak uÏ víme, PH odhadujeme.
âím více máme údajÛ, tím je ná‰
odhad pfiesnûj‰í. TudíÏ ãím více
telat, tím reálnûj‰í odhad. Ale
nejde jen o telata narozená po
zvífieti. Jde i o rodiãe, bratry,
sestry, polobratry a polosestry,
atd., atd. Co to znamená? Ke
kaÏdé PH musíme znát její spolehlivost. Bez ní je PH ãíslo bez
vypovídací
schopnosti
pro
selekci. Zejména pokud budeme
publikovat a srovnávat PH pro
celou populaci. Nelze reálnû srovnat zvífiata dle PH, pokud souãasnû neznáme spolehlivost (protoÏe jiÏ v první tfiídû nás uãili, Ïe
nejde sãítat jablka s hru‰kami)!
Mimo jiné tím i poru‰ujeme legislativu EU, která fiíká, Ïe: „Spolehlivost genetického hodnocení se
musí mûfiit koeficientem opakovatelnosti v souladu s principy,
které stanovily pfiíslu‰né mezinárodní subjekty (napfiíklad ICAR).
Pfii zvefiejnûní v˘sledkÛ hodnocení je vhodné uvést spolehlivost
a datum hodnocení.“ (Pfiíloha 1,
ãást III, odstavec I z Rozhodnutí
Komise Evropsk˘ch spoleãenstev
2006/427/ES ze dne 20. ãervna
2006, kter˘m se stanoví metody
pro kontrolu uÏitkovosti a stanovení genetické hodnoty ãistokrevného plemenného skotu)
A jak mÛÏe spolehlivost
ovlivnit PH?
Neznáme ãísla u na‰ich zvífiat,
ale mÛÏeme si pomoci pfiíkladem
ze zahraniãí. Podívejme se na
kanadské simentály a chvíli si
mysleme, Ïe Churchil je simentál.
Jaká je jeho skuteãná PH pfii rÛzné
spolehlivosti?
Zejména u zvífiat relativnû
nepfiíbuzn˘ch je moÏná zmûna
PH velmi vysoká, a napfiíklad pfii
v˘bûru b˘ka nás mÛÏe velmi pozitivnû i negativnû pfiekvapit. Napfiíklad Nostrdamus ZCH 570 – nepfiíbuzn˘ anglick˘ b˘k. V roce 2004
Tabulka ã. 1 – PH âSCHMS Praha prosinec 2009 (jen b˘k Churchil a jen ãást znakÛ, pro které se poãítá PH)
Státní
registr
Jméno býka
Narozených
potomků
SI pp
ZTI 227
CHURCHILL
19
104
Přímý efekt
210d 365d
108
109
Maternální efekt
SI růst SI pp 120d SI růst
108
98
106
106
VT
DT
108
113
Lineární hodnocení
HM
KT
OS
110
118
117
UT
118
Tabulka ã. 2 – Interval, ve kterém je skuteãná PH 108 pro odstavovou hmotnost pro rÛzné úrovnû spolehlivosti
(za pouÏití dat Canadian Simmental Association)
Spolehlivost
Skutečná PH
32
0,05
93–123
0,15
95–121
0,25
96–120
0,35
98–118
0,45
100–116
0,55
101–115
0,65
103–113
0,75
104–112
0,85
106–110
0,95
107–109
1,00
108
A závûr?
VÏdy se zajímejte o to, jaká je
spolehlivost informace, se kterou
pracujete a jak˘mi daty je podloÏena. Jinak na tom budete jako
v tom okfiídleném rãení o statistice. „Sníte“ pÛlku kufiete a pofiád
budete nûjak divnû hladoví.
❒ Churchil ZTI 227 (foto: Pavel Káčer)
index rÛstu 102 (pod prÛmûrem
a nepfiipu‰tûn jako otec b˘kÛ)
a v roce 2009 uÏ 114 (velmi nadprÛmûrn˘ b˘k). A kde je pravda –
ve spolehlivosti v˘poãtu PH! Pro
b˘ky (více potomstva) se jako
dostateãnû spolehlivá pro seriozní práci udává hodnota PH se
spolehlivostí 0,75. Pro krávy je to
nûkde kolem 0,35.
A pfií‰tû?
Tfieba, Ïe genetické hodnocení
nesmí b˘t ovlivnûno zásadními
vlivy prostfiedí ani strukturou
údajÛ. Nebo moÏná o selekci
pomocí indexÛ, která umoÏÀuje
kompenzovat v˘hody a nev˘hody jednotliv˘ch vlastností (pfiíkladem jsou indexy Genoservisu
uvádûné v jeho materiálech).
Nebo o moÏnosti pfiepoãtu
plemenn˘ch hodnot z jin˘ch
populací.
Uvidíme…
Stavy masn˘ch krav rozhodnû nestoupají
Stavy masného skotu resp. krav bez trÏní produkce mléka
(KBTPM) stagnují ãi spí‰e klesají. Dokládají to údaje z ústfiední
evidence skotu. Nejsou tedy pravdivé informace o tom, Ïe za
poslední období se opût stavy KBTPM zv˘‰ily, a to meziroãnû
o 10 aÏ 15 tisíc kusÛ. Je sice pravdou, Ïe v období telení stavy
krav mírnû stoupají, v ostatních mûsících naopak ale zase klesají, v prÛmûru se v‰ak dá hovofiit spí‰e o celkovém poklesu. Dle
dat ÚE byl za cel˘ rok 2008 prÛmûrn˘ stav KBTPM 170100 kusÛ,
za rok 2009 je pak prÛmûr 167500. Na poãátku roku 2008 bylo
evidováno cca 168 tis. KBTPM, v lednu 2009 163 tis., dnes je
poãet KBTPM na úrovni 164 tis. kusÛ. Z uvedeného zcela jednoznaãnû vypl˘vá, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ ani za jednotlivé mûsíce,
ale zejména pak v prÛmûru za cel˘ rok nedo‰lo k Ïádnému
nárÛstu stavÛ, ale naopak k poklesu poãtu chovan˘ch KBTPM.
V˘voj stavÛ KBTPM v ústfiední evidenci
33
V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ masného skotu
v ãase (Aberdeen Angus)
Jaromír Ducháãek, Josef Pfiibyl,
Lubo‰ Vostr˘
âZU v Praze – Katedra genetiky
a ‰lechtûní
Úvod
Chov masného skotu v âR se
v souãasnosti stal jedním z hlavních odvûtví chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Chovatelé se ve své
nelehké ekonomické situaci snaÏí
o úsporu finanãních prostfiedkÛ,
a proto dochází k trvalému zvy‰ování poãtu masného skotu a krav
bez trÏní produkce mléka. Hlavním úãelem chovu je nejenom
produkce masa, ale také udrÏování krajiny.
Objektivní odhad PH u masného
skotu je ve v˘znamné souvislosti
s vyjádfiením masné uÏitkovosti.
V˘znamnost metody je dána
v metodick˘ch instrukcích pro
popis a odhad PH masného skotu
u âSCHMS (âSCHMS 2009).
JelikoÏ jsou zvífiata Ïiv˘mi organismy, je mezi nimi promûnlivost
a navzájem se mezi sebou li‰í.
Tato odli‰nost spoãívá v potenciálu produkce masa, jakosti masa
a dal‰ích ekonomicky dÛleÏit˘ch
parametrech. Vzájemnou odli‰nost mezi zvífiaty lze vyjádfiit plemennou hodnotou (PH).
Pod pojmem PH se rozumí
odhad genetického zaloÏení
jedince pro odchylku uÏitkové
❒ Ilustrační foto: Karel Melger
34
vlastnosti od prÛmûru vrstevníkÛ.
PH je proto vÏdy odchylka
(odchylka mezi jedinci, mezi rodinami, mezi liniemi, mezi plemeny)
(Jakubec a kol. 1998).
Je to jediné vûrohodné a v praxi
nezbytné ohodnocení zvífiat. Na
zvífie pÛsobí rÛzné efekty jako je
stádo (vliv chovatele), roãní
období, poãet vrstevníkÛ a dal‰í
vlivy aÈ jiÏ pevné nebo náhodné
(jedinec…). Promûnlivost uÏitkovosti je z 10 % závislá na genetické sloÏce, ze 30 % na náhodném prostfiedí a ze 60 % na chovateli. Genetickou promûnlivost
lze dále dûlit na aditivní, dominantní a sloÏku interakcí. Z celkové geneticky podmínûné promûnlivosti nás v podstatû zajímá
pouze aditivní sloÏka, která je
vlastním vyjádfiením obecné plemenné hodnoty. Postupem odhadu plemenn˘ch hodnot je oãi‰-
tûní uÏitkovosti o vlivy prostfiedí
aÏ na vlastní genetické zaloÏení.
V kontrole uÏitkovosti masn˘ch
plemen (KUMP) jsou zji‰Èovány
údaje o rÛstu a lineární popis
zevnûj‰ku. V rámci KUMP jsou
odhadovány rÛstové parametry
a lineární popis zevnûj‰ku v polním testu a na odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ. Pro rÛstové
schopnosti jsou odhadovány plemenné hodnoty pro hmotnosti
pfii narození ve 120, 210 a 365
dnech. Pro znaky lineárního
popisu se odhadují plemenné
hodnoty pro: v˘‰ku v kfiíÏi, délku
tûla, Ïivou hmotnost, pfiední ‰ífiku
hrudníku, hloubku hrudníku,
‰ífiku zádû, délku zádû, osvalení
plece, osvalení hfibetu, osvalení
zádû a uÏitkov˘ typ. Poslední
vlastností, pro kterou odhadujeme plemennou hodnotu, je
obtíÏnost telení. Do budoucna se
uvaÏuje o zavedení plemenné
hodnoty pro znaky jateãného
opracování tûla a dlouhovûkost.
Zvífiata stárnou, rodí se jim
potomci a tûmto opût dal‰í generace potomkÛ. Dochází tak
k postupnému zpfiesÀování plemenn˘ch hodnot. Vztahy mezi
plemenn˘mi
hodnotami
lze
vyjádfiit prostfiednictvím korelaãních koeficientÛ. Tyto koeficienty
udávají míru závislosti dvou promûnn˘ch (v na‰em pfiípadû plemenn˘ch hodnot).
Cílem tohoto pfiíspûvku je hodnotit v˘voj plemenn˘ch hodnot
pro pfiím˘ (PE) a maternální efekt
(ME) v ãase v souvislosti s nárÛstem databáze KU. K vyhodnocení
byla vybrána odstavová hmotnost
u plemene aberdeen angus, které
(poãet skupin vrstevníkÛ), jedinec, matka a trvalé prostfiedí
matky.
je jedním z nejpoãetnûji chovan˘ch masn˘ch plemen v âR.
Jedná se o urãení stability plemenn˘ch hodnot v závislosti na
poãtu informací a ãasovém hledisku.
Materiály a metody
Základní údaje pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot byly získány
z databáze KUMP. Tyto údaje jsou
v souãasnosti jedinou a nejpfiesnûj‰í informací o stavu masného
skotu. Pro lep‰í názornost byla
vybrána pouze odstavová hmotnost u plemeno aberdeen angus.
Postupnû poãty zvífiat v databázi
KU narÛstají. Toto plemeno bylo
v roce 2007 chováno v poãtu 3144
kusÛ, zapsan˘ch v pûti oddílech
plemenné knihy. Z dÛvodu usnadnûní v˘poãtu byly pouÏity pouze
ãistokrevní jedinci. Cel˘ soubor
hodnocené databáze s poãty pfiípadÛ v jednotliv˘ch hodnocen˘ch
letech je uveden v tabulce 1.
V tabulce 1 jsou uvedeny roky,
poãty jedincÛ, matek, trvalého
prostfiedí matek, skupin vrstevníkÛ a oznaãení v˘sledn˘ch plemenn˘ch hodnot v na‰em
odhadu. Se vzrÛstajícím poãtem
jedincÛ v postupujících letech
KUMP narÛstají postupnû i skupiny matek a poãet skupin vrstevníkÛ. Poãty matek a trvalého prostfiedí matek jsou vÏdy stejná
ãísla, protoÏe tele má vÏdy jednu
matku a jedno trvalé prostfiedí.
Zvífiata mají v urãité dobû váÏení
(hodnocení) urãité vrstevníky,
které tvofií stádo.
V‰echny odhadnuté plemenné
hodnoty byly vyjádfieny v kg pfiírÛstku. Pro odhad PH byla pouÏita metoda BLUP-AM s maternálními efekty. ZpÛsob odhadu plemenn˘ch hodnot v jednotliv˘ch
letech je popsán modelovou rovnicí. V na‰em pfiípadû obsahovala
následující efekty: pohlaví, vûku
pfii otelení (u matky), stádo
Tabulka ã. 1 – Poãty pfiípadÛ v souboru a jednotliv˘ch skupinách podle rokÛ hodnocení
ROKY
JEDINCI
MATKY
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2 385
3 206
4 124
5 355
6 632
8 473
10 286
11 850
13 389
15 293
17 173
849
1116
1381
1768
2116
2691
3185
3648
4083
4653
5125
TRVALÉ
PROSTŘEDÍ
MATEK
849
1116
1381
1768
2116
2691
3185
3648
4083
4653
5125
SKUPINY
VRSTEVNÍKŮ
(SRO)
159
225
288
380
477
601
724
832
933
1039
1137
ZNAČENÍ
SOUBORU
PH10
PH9
PH8
PH7
PH6
PH5
PH4
PH3
PH2
PH1
PH0
V˘sledky byly vyhodnocen˘ nûkolika zpÛsoby:
1. Vyhodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot v‰ech zvífiat
v letech 1997 aÏ 2007
Hodnocení vlivu pfiib˘vání dat
v databázi KU na kolísání plemenn˘ch hodnot. Toto hodnocení
vypovídá
o
dlouhodobûj‰ím
trendu v odhadu plemenn˘ch
hodnot pro pfiím˘ a maternální
efekt.
2. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch do roku 1997, následnû
ve tfiídách podle pohlaví, ve
skupinách podle dosaÏené plemenné hodnoty v rámci pohlaví
a stabilita plemenn˘ch hodnot
vybran˘ch zvífiat
V tomto hodnocení jde o zvífiata narozená do roku 1997.
V hodnocení jsou tudíÏ zahrnuta
i velmi stará zvífiata, která mají
vypoãítanou plemennou hodnotu pfiedev‰ím na základû
potomkÛ a potomkÛ sv˘ch
potomkÛ.
3. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch v roku 1997 a stabilita
plemenn˘ch hodnot vybran˘ch
zvífiat
Toto hodnocení vypovídá o stabilitû plemenn˘ch hodnot zvífiat
narozen˘ch v roce 1997. Jsou to
tedy jedny z nejstar‰ích zvífiat
v hodnocení a je oãekáván
záporn˘ trend v dal‰ích odhadech
plemenn˘ch hodnot.
V˘sledky a diskuse
Hodnocené soubory zvífiat se
li‰ily s pfiib˘váním informací do
databáze kontroly uÏitkovosti
(KU) mnoÏstvím zvífiat, které bylo
od 2385 do 17 173 jedincÛ.
V na‰em pfiípadû bylo dÛleÏité
pfiedev‰ím vyhodnocení narÛstající databáze a zvífiat narozen˘ch
do roku 1997. Hodnocení zvífiat
narozen˘ch v roce 1997 je sv˘mi
trendy v odhadu plemenn˘ch
hodnot podobné zvífiatÛm narozen˘m do roku 1997, a proto je
mÛÏeme v tomto ãlánku ztotoÏnit s pfiedchozím hodnocením.
V kaÏdém zde uvedeném grafu
35
Tabulka ã. 2 – PrÛmûrné plemenné hodnoty s narÛstající databází KU pro pfiím˘ efekt
Soubor
PH 1997
PH 1998
PH 1999
PH 2000
PH 2001
PH 2002
PH 2003
PH 2004
PH 2005
PH 2006
PH 2007
Počet
2 385
3 206
4 124
5 355
6 632
8 473
10 286
11 850
13 389
15 293
17 173
Průměr
1,76
2,01
1,91
2,61
2,96
3,01
3,62
4,04
4,21
4,57
4,73
jsou v˘voje prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot, jsou to ve vyjádfiení ãáry sloÏené z jedenácti
bodÛ v rámci rokÛ hodnocení
1997–2007.
V‰echna zvífiata obsaÏená
v narÛstající databázi KU
V tabulce 2 jsou uvedeny
základní statistiky vyhodnocení:
poãet pfiípadÛ, prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatnou
odchylku a extrémy plemenn˘ch
hodnot, narÛstající databáze KU
pro pfiípad pfiímého efektu.
U v‰ech zvífiat obsaÏen˘ch
v databázi KU dochází postupem
rokÛ k nárÛstu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. SoubûÏnû
narÛstalo i rozpûtí PH uvnitfi
roku hodnocení. Promûnlivost
vyjádfiená ve smûrodatn˘ch
odchylkách ve v‰ech letech hodnocení se zvy‰ovala jen mírnû
bez ohledu na pfiib˘vání informací. Mírné zv˘‰ení mÛÏe naznaãovat, Ïe s ãasem spolehlivost PH
narÛstala.
Základní popisné statistiky
maternálního efektu jsou uvedeny v tabulce 3. Tato tabulka
obsahuje sloupce hodnocen˘ch
rokÛ, poãtu zvífiat v databázi KU,
Směr. odchylka
8,78
8,90
9,08
9,41
9,78
9,97
10,16
10,38
10,52
10,61
10,87
Minimum
– 26,66
– 29,20
– 29,57
– 31,38
– 33,46
– 36,25
– 42,43
– 40,16
– 41,89
– 40,52
– 42,46
Maximum
35,73
38,71
38,50
39,41
38,78
39,00
55,75
62,70
69,44
62,64
60,93
prÛmûrné plemenné hodnoty,
smûrodatné odchylky a extrémy
plemenn˘ch hodnot dan˘ch rokÛ
hodnocení. Docházelo k ustálení
plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt. Tento trend byl zapfiíãinûn souãasn˘m zpÛsobem
‰lechtûní, kdy jsou do plemenitby
upfiednostÀováni jedinci s vy‰‰í
plemennou hodnotou pro pfiím˘
efekt na úkor maternálního
efektu.
Graf ã. 1 – Porovnání pfiímého a maternálního efektu pro narÛstající databázi KU
36
Počet
2 385
3 206
4 124
5 355
6 632
8 473
10 286
11 850
13 389
15 293
17 173
Průměr
– 1,43
– 1,08
– 1,41
– 1,46
– 1,91
– 1,65
– 1,40
– 0,99
– 0,50
– 0,37
– 0,50
Zvífiata narozená do roku 1997
V tabulce 4 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky, minimální
a maximální plemenné hodnoty
zvífiat, která mûly ve v‰ech hodnocen˘ch letech vypoãítánu plemennou hodnotu. Tento soubor
obsahoval v‰echna zvífiata narozená do konce roku 1997 = 2385
zvífiat. Z této tabulky vypl˘vá, Ïe
nedocházelo k velk˘m zmûnám
v promûnlivosti a prÛmûrné plemenné hodnoty u tûchto star‰ích zvífiat zÛstávaly s pfiib˘vajícími roky témûfi nezmûnûny.
U tûchto zvífiat dochází vlivem
pfiib˘vajících informací k nárÛstu
spolehlivosti plemenn˘ch hodnot.
Graf ã. 2 – Porovnání zvífiat v narÛstající
databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku
1997 – pfiím˘ efekt
V tomto grafu je modrou ãárou znázornûn
v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro
pfiím˘ efekt a ãervenou ãárou maternální
efekt.
Z porovnání pfiímého a maternálního efektu, graf 1, pro narÛstající databázi lze vyvodit nûkolik
závûrÛ. Pfiím˘ efekt s postupem
let narÛstá. Nové generace jsou
geneticky lep‰í coÏ se projevuje
Tabulka ã. 3 – PrÛmûrné plemenné hodnoty s narÛstající databází KU pro ME
Soubor
PH 1997
PH 1998
PH 1999
PH 2000
PH 2001
PH 2002
PH 2003
PH 2004
PH 2005
PH 2006
PH 2007
postupn˘m nárÛstem prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro
pfiím˘ efekt. U maternálního
efektu dochází ke stagnaci. DÛvodem je souãasn˘ trend ve v˘bûru
b˘kÛ do plemenitby, kdy je
upfiednostÀován pfiím˘ efekt na
úkor maternálního. V˘sledky dále
souvisí se zápornou genetickou
korelací mezi pfiím˘m a maternálním efektem.
Směr. odchylka
5,59
5,90
6,25
6,65
7,02
6,76
7,04
7,16
7,12
7,06
7,14
Minimum
– 35,67
– 37,84
– 36,05
– 30,83
– 32,92
– 31,75
– 30,09
– 30,55
– 30,84
– 30,44
– 36,39
Maximum
22,30
23,18
23,02
24,81
27,43
29,23
30,55
30,53
34,72
32,06
31,61
V grafu 2 jsou uvedeny porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch
hodnot pro zvífiata v narÛstající
databázi KU a zvífiat narozen˘ch
do roku 1997 pro pfiím˘ efekt. Zde
je viditeln˘ kontrast, kter˘ je
dÛkazem v˘znamu ‰lechtûní.
Mlad‰í zvífiata jsou vlivem pozitivní selekce v prÛmûru lep‰í
v plemenné hodnotû pro pfiím˘
efekt, coÏ znamená lep‰í potenciální rÛst. ZároveÀ lze tento obrázek vysvûtlit jako potvrzení stability plemenn˘ch hodnot, protoÏe
zvífiata narozená do roku 1997 si
udrÏují pfiibliÏnû stejnou plemennou hodnotu. Drobná kolísání
a rozdíly podle rokÛ v˘poãtu jsou
Tabulka ã. 4 – Zvífiata narozená do roku 1997 – pfiím˘ efekt
Soubor
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Průměry
1,76
1,64
1,27
1,68
1,71
1,40
1,67
1,96
2,00
1,81
1,84
Směr. odchylka
8,78
8,86
8,81
8,97
9,16
9,18
9,30
9,48
9,50
9,50
9,62
dány pouze spolehlivostí plemenn˘ch hodnot. V tomto grafu je
modrou ãarou znázornûn v˘voj
prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot
pfiím˘ efekt u zvífiat v narÛstající
databázi KU. âervenou ãárou je
znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pfiím˘ efekt
u zvífiat narozen˘ch do roku 1997.
V tabulce 5 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty pro
maternální efekt, smûrodatné
odchylky, minimální a maximální
plemenné hodnoty vyhodnocovan˘ch zvífiat, která byla narozena
do roku 1997 (mûly vypoãítány
plemenné hodnoty ve v‰ech
letech). Soubor obsahuje 2385 zvífiat. Ve v˘poãtu je viditeln˘ nárÛst
prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot
pro maternální efekt.
Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata
v narÛstající databázi KU a zvífiat
narozen˘ch do roku 1997 pro
maternální efekt jsou uvedeny
v grafu 3. Zvífiata narozená do
roku 1997 mají vzrÛstající trend
prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot. NarÛstající databáze KU
nemá takov˘ trend jako u zvífiat
narozen˘ch do roku 1997. Toto je
vlivem hor‰ích plemenn˘ch hod-
Minimum
– 26,66
– 29,20
– 29,57
– 31,38
– 33,46
– 35,04
– 42,43
– 40,16
– 39,64
– 40,52
– 41,18
Maximum
35,73
38,71
38,50
39,41
38,78
37,00
36,52
37,89
38,68
37,55
38,12
Graf ã. 3 – Porovnání zvífiat v narÛstající
databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku
1997 – maternální efekt
not pro maternální efekt u mlad‰ích zvífiat. Mlad‰í zvífiata se stávají podprÛmûrná a star‰í zvífiata
se proto dostávají v porovnání
s nimi v tomto efektu do popfiedí.
I v tomto grafu je modrou ãárou
znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot maternální
efekt pro zvífiata v narÛstající
databázi KU a ãervenou ãárou je
vyjádfien v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata
narozená do roku 1997.
Vyhodnocení zvífiat ve skupinách
v rámci pohlaví.
Zvífiata narozená do roku 1997
byla následnû rozdûlena na
pohlaví a následnû podle dosaÏené plemenné hodnoty v roce
1997 do skupin.
Tabulka ã. 5 – Zvífiata narozená do roku 1997 – maternální efekt
Proměnná
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
PH
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Průměr
– 1,43
– 1,18
– 1,26
– 0,66
– 0,76
– 0,29
0,07
0,64
0,91
1,02
0,90
Směr. odchylka
5,59
6,22
6,77
7,08
7,53
7,54
7,66
7,69
7,73
7,53
7,59
Minimum
– 35,67
– 37,84
– 36,05
– 30,83
– 32,92
– 30,78
– 30,09
– 30,55
– 30,84
– 29,11
– 31,88
Maximum
22,30
23,18
23,02
23,92
27,29
27,68
26,41
29,17
34,72
32,06
31,61
Skupiny b˘kÛ a krav byly roztfiídûny následovnû, s dvûma zpÛsoby roztfiídûní a to podle plemenn˘ch hodnot v roce 1997
a podle plemenn˘ch hodnot
v roce 2007:
B˘ci:
• skupina ã. 1 – b˘ci s plemennou
hodnotou pod –3 kg
hodnotou mezi –3 a 4 kg
hodnotou mezi 4 a 11 kg
hodnotou nad 11 kg
Krávy:
• skupina ã. 1 – krávy s plemennou
hodnotou pod –4 kg
hodnotou mezi –4 a 8 kg
hodnotou nad 8 kg
V tûchto hodnoceních byla prokázána v˘razná stabilita plemenn˘ch hodnot, tzn. skupina podprÛmûrn˘ch zvífiata v roce 1997,
byla podprÛmûrná i pfii opakovan˘ch hodnoceních v letech následujících. NadprÛmûrná byla také
nadprÛmûrná i v následn˘ch
letech apod. Jako ukázku zde uvádíme v grafu 4 skupiny b˘kÛ
Graf ã. 4 – PrÛmûrné plemenné hodnoty
skupin b˘kÛ podle roku 1977 – pfiím˘
efekt
vytvofiené podle plemenn˘ch
hodnot v roce 1997. Zajímavé
je v tomto hodnocení mírná
tendence ve sbliÏování plemenn˘ch hodnot jednotliv˘ch skupin
se vzdáleností od pÛvodního
hodnocení v roce 1997. To lze
vysvûtlit tím, Ïe plemenné hodnoty s ãasem vyvíjí a postupnû se
zvy‰uje základna pro odhad
tûchto plemenn˘ch hodnot.
V prÛmûru se plemenné hodnoty
v daném roce hodnocení musí
rovnat 0, protoÏe plemenné hodnoty jsou zaloÏeny porovnávání
zvífiat (odchylkách) mezi sebou.
37
Graf ã. 5 – Plemenné hodnoty vybran˘ch
b˘kÛ a mnoÏství informací – pfiím˘ efekt
V tomto grafu je modrou ãárou
znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot u skupiny 1,
která mûla v roce 1997 nejniÏ‰í
plemenné hodnoty. Ostatní ãáry
v tomto grafu znamenají v˘voje
plemenn˘ch hodnot u ostatních
tfií skupin zvífiat podle plemenn˘ch hodnot.
Vztah mnoÏství informací
a dosaÏené plemenné hodnoty.
V tomto hodnocení byla zji‰tûna závislost velikosti plemenn˘ch hodnot na mnoÏství informací. Jako pfiíklad zde uvádíme
graf 5 znázorÀující prÛbûh v˘voje plemenn˘ch hodnot u vybran˘ch nûkolika b˘kÛ pro pfiím˘
efekt
v
ãasovém
období
1997–2007. B˘ci jsou sefiazeni
podle PH v roce 1997 od nejhor‰ího k nejlep‰ímu. Na ose y jsou
jednotlivé plemenné hodnoty
a mnoÏství informací. Graf je dále
proloÏen dvûma lineárními trendy a to podle PH v roce 1997
(niÏe) a podle PH v roce 2007
(v˘‰e). Trendové pfiímky jsou
témûfi rovnobûÏné, coÏ znamená, Ïe si tito náhodnû vybraní
b˘ci udrÏují v prÛmûru svou PH
i s pfiib˘vajícími informacemi.
V tomto grafu je vÏdy vedle sebe
jedenáct plemenn˘ch hodnot
jednotlivého zvífiete a jedenáct
sloupeãkÛ mnoÏství informací na
dané zvífie (poãet potomkÛ +
vlastní uÏitkovost).
Graf ã. 6 – Korelace pro zvífiata narozená
do roku 1997 – pfiím˘ efekt
38
Závislosti plemenn˘ch hodnot
jednotliv˘ch rokÛ hodnocení
Pro v‰echny varianty hodnocení byly stanoveny koeficienty
korelací mezi PH stejn˘ch zvífiat
v navazujících letech. Tyto koeficienty urãují míru zavislosti
(vztahy) plemenn˘ch hodnot.
Pro pfiíklad uvádíme hodnocení
korelací v grafu 6. Jsou zde 3 ãáry.
Jedna vyjadfiuje korelace mezi
rokem hodnocení 1997 a hodnoceními v následn˘ch letech (PH
10), dal‰í ãára (PH5) vyjadfiuje
korelace PH k roku hodnocení
2002, coÏ je uprostfied námi sledovaného desetiletého období
a dal‰í (PH0) vyjadfiuje korelace PH
v roce 2007 k hodnocením v pfiedchozích letech.
V‰echny korelace jsou vysoké,
s ãasovou vzdáleností mezi roky
hodnocení mírnû klesají. Mezi PH
stanoven˘mi v rozpûtí rokÛ 2000
aÏ 2007 jsou korelace nad 0,9.
Témûfi kaÏdé hodnocení mûlo
jak˘si zlom v hodnotách od roku
2000. Mezi PH pfied rokem 2000
a po tomto roce jsou korelace
ponûkud niÏ‰í, nicménû pfievy‰ují
hodnotu 0,7. Tento zlom je pravdûpodobnû zpÛsoben vlivem
narÛstání spolehlivosti plemenn˘ch hodnot a objemu databáze
KU. Tradiãnû byly zji‰tûny nejvy‰‰í
korelace mezi sousedními roky
v˘poãtÛ plemenn˘ch hodnot.
Mezi nejvzdálenûj‰ími roky hodnocení byla prokázána nejniÏ‰í
korelace.
Závûr
Plemenná hodnota je v souãasné dobû jednou z nejdÛleÏitûj‰ích a nejcennûj‰ích informací
pro chovatele jak˘chkoliv kategorií skotu. Je dÛleÏité, aby si
chovatelé uvûdomovali pravou
podstatu a dÛleÏitost odhadÛ
plemenn˘ch hodnot. Z tûchto
v˘poãtÛ plemenn˘ch hodnot lze
vyvodit mnoÏství závûrÛ pro kaÏdého chovatele v jeho stádû,
i pro ‰lechtûní celého plemene.
NejdÛleÏitûj‰ím poznatkem je, Ïe
mladá zvífiata jsou v pfiímém
efektu geneticky lep‰í neÏ star‰í
zvífiata. Mlad‰í zvífiata jsou ov‰em
ale hor‰í oproti star‰ím zvífiatÛm
v maternálním efektu. Zvífiata
s jiÏ vypoãítanou plemennou
hodnotou si v prÛbûhu let udr-
Ïují pfiibliÏnû stejné plemenné
hodnoty. V horizontu let dochází
pouze ke zpfiesÀování prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot
a drobn˘m zmûnám v pofiadí
zvífiat.
Na základû v˘poãtÛ lze potvrdit
i negativní vztah mezi pfiím˘m
a maternálním efektem. Schaeffer
2002 uvádí, Ïe pokud je korelace
mezi pfiímou a maternální plemennou hodnotou negativní
(–0,1), pro pfiíklad jestliÏe zvífie
mûlo vysokou plemennou hodnotu pro pfiím˘ efekt zaloÏen˘ na
jeho vlastních záznamech o rÛstu, potom mÛÏe b˘t maternální
plemenná hodnota následkem
korelace negativní.
Podobnû jako v této práci, tak
také Pfiibyl a kol. (2003) odhadoval
PH pro 12 masn˘ch plemen (aberdeen angus, belgické modrobílé,
blond d’aquitaine, charolais, galloway, gasconne, hereford, highland,
limousine, piemontese, salers
a masn˘ simentál) a jejich kfiíÏení
s ãesk˘m strakat˘m (kombinovan˘m typem) a mléãn˘m skotem.
Odli‰ností této práce je, Ïe
nikdo doposud neodhadoval plemenné hodnoty v âR v podobném ãasovém horizontu a nebyly
doposud vyhodnoceny vlivy informací na hodnoty odhadÛ plemenn˘ch hodnot.
JelikoÏ jsou u masného skotu
poãítány plemenné hodnoty je‰tû
pro hmotnost pfii narození, v 120
dnech a 365 dnech lze udûlat
podobné hodnocení, jako je
v této práci, po drobn˘ch úpravách i pro tyto hmotnosti. Po pfiidání heterózního efektu telete
a matek by bylo moÏné vyhodnotit i populace kfiíÏencÛ. Zajímavé
by jistû bylo porovnání hmotnosti
i mezi jednotliv˘mi plemeny masného skotu, u kter˘ch by se
muselo pfiihlíÏet k jejich rozliãn˘m intenzifikacím. Závûrem lze
fiíci, Ïe plemenná hodnota pro
hmotnost v 210 dnech je pro chovatele nejdÛleÏitûj‰í. Podle tûchto plemenn˘ch hodnot a plemenn˘ch hodnot pro hmotnost v 365
dnech by bylo jistû nejv˘hodnûj‰í
provádût selekci pro intenzitu rÛstu zvífiat.
PouÏitá literatura je k dispozici
u autorÛ ãlánku.
Vesty âSCHMS
pro jednotlivá plemena
Mnozí z Vás si zajisté vzpomenete na vesty, které nechal Svaz vyrobit pfied nûkolika lety.
Byly na nich názvy a loga jednotliv˘ch plemen. Kdo si tehdy vestu pofiídil, má jí jiÏ zajisté
obno‰enou a navíc pfiibylo hodnû nov˘ch ãlenÛ, kter˘m by se mohl hodit tepl˘ doplnûk
‰atníku. Tu‰íte správnû – rozhodli jsme se nechat vyrobit nové svazové vesty.
Vybrali jsme pro Vás kvalitní typ s tûmito vlastnostmi: vatovan˘ stojací límec, fiada kapes,
pfiední odepínání se zapu‰tûn˘m zipem, límec a kapsa s dráÏkou pro kabel mobilního
telefonu, tûsnící prÛramky odolné proti vûtru, pruÏná stahovací ‰ÀÛrka kolem bokÛ,
nepromokavá, materiál pfiipomínající na dotek broskev.
SloÏení: mikrovlákno potaÏené PU, vnitfiní pod‰ívka
nylon 190T
Rozmûry: S (‰ífika 58x2 cm, délka 65 cm),
M (‰ífika 61x2 cm, délka 68 cm), L (‰ífika 64x2 cm,
délka 71 cm), XL (‰ífika 67x2 cm, délka 74 cm),
XXL (‰ífika 70x2 cm, délka 77 cm).
Za pfiíplatek moÏno objednat i velikosti 3XL,
4XL a 5XL
Barva: univerzální tmavû ‰edá
Nápis: na levé horní kapse
název a logo Svazu
v bílé barvû (jako mají
trika a letní vesty,
které jiÏ nabízíme)
plus název daného
plemene
Cena/ks:
dle vyrobeného
mnoÏství
od 700 do 900 Kã
za kus
Prostfiednictvím této zprávy bychom rádi zjistili, zda byste mûli o vesty zájem.
Pokud ano, po‰lete nám laskavû mail na adresu: [email protected]
nebo zavolejte na tel.: 724 229 094 – prozatím nezávazná objednávka.
Uveìte své jméno a název plemene, poãet kusÛ, o kter˘ byste mûli zájem,
a velikost vesty.
Na základû Va‰eho pfiedbûÏného zájmu necháme vyrobit pfiíslu‰n˘ poãet kusÛ.
Vestu si poté budete moci objednat jako reklamní pfiedmût âSCHMS pfies
webové stránky www.cschms.cz nebo zmínûn˘ telefon a email.
Irské hovûzí
Stále zelená krásná ostrovní země na západ od Anglie chutná po whisky a černém silném
pivu. Především Guiness je u všeho, co je v Irsku podstatné. Tedy i u vaření. Globalizace
má mimo jiné i tu výhodu, že Guiness můžete koupit téměř v každém větším supermarketu. Náhrada jakýmkoliv jiným černým pivem je sice možná, ale výsledek bude žalostný.
Budeme potřebovat:
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
600 g hovězího masa (vrchní šál)
malé pivo Guiness
2 cibule
2 stroužky česneku
2 větší mrkve
6 sušených švestek bez pecek
olej
bobkový list, snítka tymiánu, pepř
hladká mouka
vývar
Jako příloha:
➣ vařený brambor
➣ rýže
➣ dle vlastních chutí a možností
Postup:
Na rozpáleném oleji necháme zesklovatět nakrájenou cibuli. Přidáme na tenké plátky nakrájený
česnek a vše osmažíme dozlatova. Poté směs cibule a česneku vyjmeme z oleje. Olej necháme
znovu rozpálit, vložíme maso nakrájené na kostky a osmažíme dohněda. Zaprášíme hladkou
moukou, mírně osmahneme a podlijeme pivem a vývarem ve stejném množství, vložíme osmaženou cibuli s česnekem, mrkev nakrájenou na kolečka a všechno koření. Zhruba po hodině
dušení pod pokličkou na mírném ohni přidáme sušené švestky a dodusíme, tentokrát již bez
pokličky, až je maso měkké a šťáva náležitě hustá.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhněte si PDF Akademického bulletinu

Genetické defekty skotu u plemene