Pavel Kousal 20.února 2012

Pavel Kousal
20.února 2012
Detroit Red Wings
Detroit Red Wings je profesionální americký hokejový klub. Od roku 1933
hraje severoamerickou NHL. Je to dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších klubů
NHL.
Historie
Zlatá éra Detroit Red Wings se
datuje do první poloviny padesátých
let, kdy v rozmezí šesti let získali
hráči rudých křídel čtyři Stanley
cupy. Vůdčí postava týmu byl tehdy
Gordie Howe, přezdívaný
'Mr.Hockey' (Pan Hokej), který ve
své době ovládl svými výkony celou
NHL. Poté následovala dlouhá léta
úpadku, až byl v roce 1983
draftován Steve Yzerman, který se rázem stal vůdčí
osobností týmu a také nejmladším kapitánem NHL. Ve druhé polovině 80. let a
na přelomu 90. let, Yzerman sbíral spousty bodů, ale pravý obrat k lepšímu
dokonal až veleúspěšný trenér Scotty Bowman, který k týmu přišel v roce 1993
a ihned začal klást větší důraz na defenzivu, což sice přibrzdilo Yzermana v
jeho útočných manévrech, zato jej ale předělalo na komplexního hráče a vůdčí
osobnost týmu. S vhodným doplněním kádru (postupně přišli Sergej Fjodorov,
Nicklas Lidstrom, nebo Brendan Shanahan), se Red Wings vypracovali mezi
nejlepší týmy NHL a po účasti ve finále Stanley Cupu v roce 1995 dovedl tým k
absolutnímu vrcholu v letech 1997, 1998, 2002 nebo 2008.
Vstup do NHL: 25. září 1926 jako Detroit Cougars, 1930-32 jako Detroit
Falcons, od roku 1932 jako Detroit Red Wings
První sezóna: 1926-27
Stadión: Joe Louis Arena, 20.066 diváků
Největší úspěchy: Stanley Cup 1936, 1937, 1943, 1950, 1952, 1954, 1955, 1997,
1998, 2002, 2008
Adresa: Joe Louis Arena, 600 Civic Center Drive, Detroit, MI 48226
Individuální rekordy jedné sezóny:
Branky: 65 - Steve Yzerman (1988-89)
Asistence: 90 - Steve Yzerman (1988-89)
Body: 155 - Steve Yzerman (1988-89)
Trestné minuty: 398 - Bob Probert (1987-88)
2
Detroit Red Wings
Kdo v monumentální ledové aréně, která nese jméno slavného boxera Joe Louise, vzhlédne
ke stropu, spatří rudý dres s číslem devět. Toto číslo nikdo v mužstvu již nenosí, patřilo totiž jedné z
největších hokejových legend NHL. Nikdo z těch, kteří tvořili historii mužstva z města automobilů,
si nezaslouží být jmenován na prvním místě jako právě Gordie Howe. Do Detroitu přišel v
sedmnácti přímo z tréninkového tábora New York Rangers, odkud jej poslali domů s tím, že z něj
nikdy velký hokejista nebude. Howe za Red Wings hrál celé čtvrtstoletí, zažil jejich vzestup i pád a s
hokejem se rozloučil v neuvěřitelných dvaapadesáti letech!
Tento tým se celkem osmkrát - z toho sedmkrát za sebou - vyhoupl na
nejvyšší příčku celé NHL (1949-55 a 1957) a v letech 1950, 1952, 1954 a 1955
získal i prestižní Stanley Cup. Na posledním pohárovém triumfu se už jako
kouč podílel Jimmy Skinner, který byl ale již v roce 1957 nahrazen Sidem
Abelem, kapitánem týmu z let 1942-52.
Sid Abel byl také tím, kdo v roce 1963 nahradil
odstoupivšího manažera Adamse, který se s hokejem
v Detroitu rozloučil po šestatřiceti letech skvělých
služeb. Abel se ve své nové funkci uvedl více než
dobře a v roce 1964 dovedl tým až do finále poháru,
aby si tutéž pozici zopakoval i v sezóně 1965-66, tedy
v sezóně, která následovala po již dvanáctém
vítězství Red Wings v NHL. Jak triumf v NHL z roku
1965, tak i účast ve finále poháru z roku následujícího byly ovšem na dlouhé
roky největší úspěchy klubu. Red Wings totiž jaksi pozapomněli na výchovu
mladých hráčů a dá se říci, že jim rozšíření soutěže zasadilo těžkou ránu.
Svědčí o tom poslední místo v divizi v ročníku 1967-68 a zejména pak výsledky
klubu v dalších letech. V období 1967 - 1983 se klubu pouze dvakrát podařilo
postoupit do play off, ale jak v roce 1970, tak i v roce 1978 skončili už ve
druhém kole.
V sezóně 1990-91 skončil Detroit v Norrisově
divizi na třetím místě, před pozdějším finalistou
Minnesotou. S druhým celkem divize poté v play off
svedl napínavou bitvu na sedm zápasů, odešel však
nakonec poražen 3:4. Skutečný zlom ve výkonech Red
Wings přinesl až příchod kouče Scottyho Bowmana v
roce 1993. Jeden z nejlepších koučů ligové historie
složil vynikající mužstvo, které se stalo lídrem soutěže
a po více než čtyřiceti letech vybojovalo pro Detroit
další Stanley Cup. A to ne jeden, ale dokonce rovnou
dva za sebou.
3
Detroit Red Wings
Trošku nepochopitelně nepoučení
Red Wings si pohár hořkosti vypili do
třetice v ročníku 2000-01. Ano, základní
část Detroitu vyšla a tým z města motorů
měl druhý nejvyšší bodový zisk v celé lize,
v play off to ale dopadlo katastrofálně.
Mužstvo plné přesluhujících veteránů
(Chelios, Murphy, Larionov, Duchesne,
Verbeek) nepřežilo ani první kolo,
protože Los Angeles Kings dokázali
čtyřmi výhrami v řadě otočit sérii ze stavu
0:2 ve svůj prospěch. A nebylo to jenom
tím, že se zranili lídři týmu Yzerman a
Shanahan.
I v sezóně 2001-02 vsadila Rudá křídla na
zkušenost a očekávaná generační výměna se
opět nekonala. Místo toho přišli další veteráni
Dominik Hašek, Luc Robitaille, Fredrik
Olausson a Brett Hull. Z vysokého věkového
průměru si však nikdo nic nedělal. Detroitští
"staříci" hýřili sebevědomím a dobrou náladou
po celý rok. Klub měl sice nejvyšší mzdový
rozpočet v NHL (64,4 mil. dolarů), ale
investované peníze se mu bohatě vrátily. Už na
konci října se jejich hokejisté usadili na čele
ligového pelotonu a vydrželi tam až do úplného závěru. Posedmé za devět let
získali v základní části přes 100 bodů (116).
Cestu za plánovaným Stanley Cupem nastoupili sice poněkud rozpačitě,
ale nakonec si s nabuzeným Vancouverem poradili stejně jako s
favorizovaným St. Louis nebo obhájcem trofeje z Denveru. Ani do finále
nevykročili hráči Red Wings tou správnou nohou. Postupně však uplatnili
všechny své přednosti a v pětizápasové sérii porazili Carolinu Hurricanes.
Historický počet pohárových vítězství tak zaokrouhlili na kulatých deset. Pro
trenéra Scottyho Bowmana to byl už devátý triumf, čímž o jedno vítězství
překonal letitý rekord svého učitele Toe Blakea. Mezi oslavence se zapsal i
Dominik Hašek, který ve vyřazovacích zápasech udržel šestkrát čisté konto a
tuto metu také hned tak někdo nepřekoná. Vynikající výkony obránce
Nicklase Lidströma byly oceněny Conn Smythe Trophy.
4
Detroit Red Wings
5