Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let

Rekonstrukce komunistického
vládnutí na konci osmdesátých let
Dědictví komunistické vlády VX:
sborník popisů koministického vládnutí
Jiří Kabele a kol.
SP 03:10
2003
Tuto práci recenzovali:
Prof. Ing. Franti‰ek Zich
Doc. PhDr. Ladislav Cabada Ph. D.
Tento text vznikl v rámci projektu Grantové agentury âR 403/01/1564.
© Sociologick˘ ústav Akademie vûd âeské republiky, 2003.
ISBN 80–7330–047-8
Obsah
Abstrakt
5
Abstract
6
Abstraktum
7
Úvodní slovo
9
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu (Jifií Kabele)
5
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ (Jifií Kabele)
39
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ (Martin Hájek)
51
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil (Jifií Kabele)
96
Popis KS SNB (Petr Kohútek)
119
Komunistická vláda na úrovni kraje (TomበHoleãek)
127
Komunistická vláda na úrovni okresu (Zdenka Vajdová)
137
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese
na konci osmdesát˘ch let (Jifií Kabele)
145
Management získávání a zpracování dat (Petr Kohútek)
163
Shrnutí
000
Summary
000
Zusammenfassung
000
3
4
Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesát˘ch let
Dûdictví komunistické vlády IV: sborník popisÛ komunistického vládnutí
Jifií Kabele a kol.
Abstrakt
Sborník shrnuje popisnû-pfiehledové studie vycházející z pátrání v archivech, z rozhovorÛ
a pamûtí. Tyto studie mají slouÏit jako podklad pro dal‰í zkoumání sociálních hierarchií v novodob˘ch spoleãnostech (grantov˘ projekt GA âR 403/01/1564 Dûdictví komunistické vlády). Jednotlivé pfiíspûvky popisují fiízení vûcí vefiejn˘ch na konci osmdesát˘ch let v rÛzn˘ch místech
komunistické vládní hierarchie. Normativní rámování celého hierarchického systému a formální
popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ âSSR zpracoval Jifií Kabele. Vládnutí na úrovni Ústfiedního
v˘boru KSâ popisuje Martin Hájek. ¤ízení bezpeãnostních sil popisují Jifií Kabele a Petr Kohútek. Vládnutí na úrovni kraje popisuje TomበHoleãek. Vládnutí na úrovni okresÛ popisují Zdenka Vajdová a Jifií Kabele. Sborník doplÀuje informace o na‰em technickém fie‰ení získávání
a zpracování dat a pfiíloha s organogramy.
Klíãová slova
Sociální hierarchie, moc, reáln˘ socialismus, ústfiedí, kraj, okres, komunistická strana, státní správa, bezpeãnost
5
The Reconstruction of Communist Rule at the End of the 1980s
The Legacy of Communist Rule V: A Volume of Descriptive Studies of Communist Rule
Jifií Kabele a kol.
Abstract
This volume summarises the descriptive-survey studies that emerged out of the research work
conducted through a study of archive documents, interviews and memoirs. The studies are intended to serve as the foundation for further research on social hierarchies in modern age societies
(grant project GA CR 403/01/1564 "The Legacy of Communist Rule"). The individual contributions describe the management of public affairs at the end of the 1980s in various areas within the
communist government hierarchy. Jifií Kabele presents the normative framework of the entire hierarchic system and formal descriptions of the highest state bodies in the âSSR. Martin Hájek
describes rule at the level of the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party
(KSâ). Jifií Kabele and Petr Kohútek describe the management of security forces. TomበHoleãek describes rule at the level of the regional divisions, while Zdenka Vajdová and Jifií Kabele
offer the same kind of descriptions at the level of the district subdivisions. The volume also provides information on how the team technically co-ordinated the gathering and processing of data,
and includes an appendix with organograms.
Key words
Social hierarchy, power, real socialism, headquarters, region, district, Communist Party, state
administration, security
6
Rekonstruktion des kommunistischen Herrschaftssystems Ende der achtziger Jahre
Das Erbe der kommunistischen Herrschaft IV: Ein Sammelband von Beschreibungen des kommunistischen Herrschaftssystems
Jifií Kabele a kol.
Abstraktum
Der Sammelband enthält beschreibende Studien und Überblicksstudien, die von Untersuchungen
in Archiven, von Gesprächen und von Erinnerungen ausgehen. Diese Studien sollen als Grundlage für die weitere Erforschung sozialistischer Hierarchien in neuzeitlichen Gesellschaften dienen
(Forschungsstipendium Projekt GA âR 403/01/1564 Das Erbe der kommunistischen Herrschaft).
Die einzelnen Beiträge beschreiben die Regelung öffentlicher Angelegenheiten am Ende der achtziger Jahre an verschiedenen Stellen der kommunistischen Herrschaftshierarchie. Den normativen Rahmen des gesamten hierarchischen Systems und die formale Beschreibung der höchsten
staatlichen Organe der âSSR bearbeitete Jifií Kabele. Das Regieren auf der Ebene des Zentralkomitees der KSâ (Kommunistische Partei der Tschechoslowakei) beschreibt Martin Hájek. Die
Leitung der Sicherheitskräfte beschreiben Jifií Kabele und Petr Kohútek. Das Herrschaftssystem
auf der Eben der Bezirke beschreibt TomበHoleãek. Das Herrschaftssystem auf Kreissebene beschreiben Zdenka Vajdová und Jifií Kabele. Der Sammelband enthält weitere Informationen zu
unseren Lösungen zur Informations-Beschaffung und Verarbeitung und eine Beilage mit Organogrammen.
Schlüsselbegriffe
Soziale Hierarchie, Macht, Realer Sozialismus, Zentrale, Kreis, Bezirk, Kommunistische Partei,
staatliche Verwaltung, Sicherheit
7
8
Úvodní slovo
Úvodní slovo
Sborník textÛ Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesát˘ch let vznikl v rámci grantového projektu GA âR 403/01/1564 Dûdictví komunistické vlády. Cílem tohoto projektu je „na
základû vícestranné rekonstrukce procedur komunistického vládnutí rozpoznat, popsat a teoreticky
uchopit mechanismus a strategie vládnutí v reálném socialismu a zdroje jeho polistopadové setrvaãnosti.“ JiÏ nûkolik let zkoumáme konstruování sociálních hierarchií v moderní dobû a „dûdûní“
vlády jako souãást bûÏn˘ch i zásadních spoleãensk˘ch promûn. SnaÏíme se prozkoumat ty principy
vlády, které souvisejí s hlub‰ími rysy na‰í spoleãnosti a doby, a proto mohou pfietrvat i zmûnu tak
zásadní, jakou byl pfierod reÏimu reálného socialismu do reÏimu klasické evropské parlamentní
demokracie. Zásadní zmûna politického reÏimu je provázena zmûnou celkového v˘kladového
rámce, která má tendenci zastfiít mnohé podobnosti a spoleãné rysy, a dokonce zpÛsobí zapomnûní
mnoha drobností, jeÏ by mohly pfiipomínat pÛvod na‰ich institucí, norem a praxe. MoÏnost v˘povûdi o podobnostech je pfiemûnûna a odsunuta do roviny metaforické a hyperbolické fieãi typu „to uÏ
jsme tu jednou mûli“ nebo „to je jako za komunistÛ“ a tím je smetena z na‰eho dohledu. S jistou
mírou troufalosti bychom se mohli pfiihlásit k postoji a metodû Alexe do Tocquevilla, kter˘ shledával
mnohé zásadní podobnosti mezi porevoluãní Francií a zdánlivû zcela zniãen˘m Star˘m reÏimem:
„… Ujal jsem se úkolu proniknout aÏ k srdci tohoto starého reÏimu, kter˘ nám je‰tû není tak vzdálen˘, ale kter˘ nám Revoluce zastfiela… Seznámil jsem se peãlivû se v‰emi vefiejn˘mi materiály… Jak
jsem v této studii postupoval, udivovalo mû, Ïe neustále objevuji ve Francii oné doby mnohé rysy,
které bijí do oãí ve Francii souãasné. Nacházel jsem zde soustu pocitÛ, o nichÏ jsem se domníval, Ïe
se zrodily z Revoluce, spoustu my‰lenek, o nichÏ jsem mûl aÏ dosud za to, Ïe pocházejí teprve od ní,
tisíc zvyklostí, o nichÏ se zdálo, Ïe nám je dala teprve ona…“ 1
Ov‰em, jsme reálnému socialismu blíÏ, neÏ byl francouzsk˘ politik Starému reÏimu, a zmûna
nebyla tak velká ani tak krvavá, ale na‰e úvaha je této úvaze pfiíbuzná.
Po sborníku na‰ích prvních studií zab˘vajících se sociálními hierarchiemi (Kdo se bojí hierarchií?), v nûmÏ jsme si vyjasÀovali svá v˘chodiska, a sborníku teoretick˘ch a metateoretick˘ch
úvah o na‰em v˘zkumu (Svût hierarchií a reáln˘ socialismus), v nûmÏ jsme si pfiipravovali zázemí a aparát pro vlastní v˘zkum, jsme letos vydali sborník pfiíspûvkÛ ze semináfie Hierarchie jako
pfiednost i slabina komunistického vládnutí, které ukazují z rÛzn˘ch pohledÛ souvislosti na‰eho
dne‰ního Ïivota s pfiedlistopadovou dobou. Nyní vydáváme ãtvrt˘ sborník, kter˘ jsme naplnili
popisy hierarchického vládnutí na rÛzn˘ch stupních komunistické hierarchie. Cílem popisÛ je
ukázat a vynést na svûtlo fakta, která nám – a pfiípadnû i jin˘m – v dal‰í práci poslouÏí jako podklady pro interpretaci.
Spoleãn˘m jmenovatelem v‰ech studií je standardní popis, kter˘ zahrnuje historick˘ kontext
a normativní zaloÏení útvarÛ. Dále pokraãuje popisem jejich struktury, pÛsobnosti a vertikálních
i horizontálních vztahÛ. V tûch pfiípadech, kdy je to moÏné a dÛleÏité, uvádí deklarované principy vlády. Charakterizuje ãas rozhodování, jeho obsah (plánování, kontrola plnûní úkolÛ atd.)
a procedury. V nûkter˘ch pfiípadech se vûnuje vybran˘m jednáním. Ne ve v‰ech oblastech se nám
ov‰em dafiilo tuto osnovu naplnit, protoÏe jsme museli pracovat zpravidla s archivnû nezpracovan˘mi a tedy i podstatnû hÛfie dostupn˘mi dokumenty.
Na‰í snahou bylo co nejvíce se vystfiíhat interpretací, tak aby studie mohla slouÏit jako zdroj
informací stejnû dobfie nám i ostatním vûdcÛm. Na studii naváÏe práce, která bude souhrnnû interpretovat na‰e empirické nálezy. Z uvedeného ãistû popisného zamûfiení ponûkud vyboãuje pouze
první studie Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu, v níÏ je vût‰í dÛraz kladen
na anal˘zu a tedy i syntetickou interpretaci.
[Alexis de Tocqueville: Star˘ reÏim a revoluce: s. 46-47].
1
9
Úvodní slovo
Abychom lépe zachovali anonymitu komunistick˘ch funkcionáfiÛ, se kter˘mi jsme mluvili,
a abychom dali jasnû najevo, Ïe nám nejde o sdûlování tûch nebo onûch konkrétních skuteãností
(a rozhodnû ne o shánûní senzací nebo o policejní nebo politické vy‰etfiování), pfiejmenovali jsme
zkoumané kraje na V˘chodomoravsk˘ a Západomoravsk˘, do prvního z nich jsme umístili Dubensk˘ okres a do nûj mûsteãko Filipov, do druhého kraje okres Slavonick˘ a mûsteãko Bfieznice.
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu je ve stejnojmenné studii popisováno
ve ãtyfiech hierarchicky fiazen˘ch úrovních. První úroveÀ tvofií Budovatelsk˘ komplex ustanovení
sestávající z „blokov˘ch“ mezinárodních smluv, Stanov KSâ, ústavního Prohlá‰ení, první hlava
ústavy Spoleãenské zfiízení a tzv. Pouãení z krizového v˘voje. V dal‰í vrstvû je rozebírán zbytek
ústavy popisující dûlbu státní moci. Následují socialistické zákoníky doplnûné o zákony t˘kající se
sdruÏování, sluÏebního pomûru a hospodáfiské arbitráÏe. Nakonec vûnujeme pozornost právním
normám, které upravují v˘kon kontroly, ochranu státního tajemství a vyfiizování stíÏností.
Druhá studie pfiiná‰í formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ âSSR a âSR – vlád, parlamentních sborÛ, rad obrany státu, generálních prokuratur a nejvy‰‰ích soudÛ – z druhé poloviny
osmdesát˘ch let minulého století. Opírá se pfiedev‰ím o anal˘zu právních dokumentÛ.
Tfietí studie podává popis ÚV KSâ – jeho jednotliv˘ch orgánÛ a jejich vztahÛ mezi sebou
i k nestranick˘m organizacím v období konce 80. let. Klíãov˘mi rozhodovacími grémii bylo pfiedsednictvo a sekretariát. Ov‰em velk˘ podíl drobnûj‰ích rozhodnutí se odehrával téÏ na úrovni
oddûlení. Ústfiední v˘bor ovládal centrální státní a spoleãenské instituce prostfiednictvím stranick˘ch organizací v nich, ale také tím, Ïe v pfiedsednictvu byli rozhodující státní hodnostáfii.
âtvrtá a pátá studie – „Bezpeãnost“ jako souãást ozbrojen˘ch sil a Popis Krajské správy SNB
– charakterizují socialistické ozbrojené síly. První z nich ukazuje, jaké místo v nich mûly resorty
federálního a ãeského ministerstva vnitra a Sbor národní bezpeãnosti. Potom se postupnû vûnuje
útvarÛm a formám rozhodování federálního i ãeského ministerstva vnitra. Druhá studie se vûnuje V˘chodomoravské krajské správû SNB a jejím vztahÛm k okresním správám SNB.
Vládnutí na úrovni kraje a vztahy mezi V˘chodomoravsk˘m Krajsk˘m v˘borem KSâ a tamním Krajsk˘m národním v˘borem popisuje sedmá studie. Kromû popisu jednotliv˘ch mocensk˘ch útvarÛ obsahuje pfiíklady rozhodování, které mají doloÏit rozsah a vûcnou náplÀ jejich ãinnosti. Na dvou pfiíkladech vybran˘ch jednání s lidmi z niωích hierarchick˘ch pozic také dokládá
dominantní roli vedení KV KSâ v celém kraji.
Vládnutí na úrovni okresu je pfiedmûtem dal‰í studie. Zahrnuje formální popis komunistické
a státosprávní hierarchie vládnutí v Slavonickém okrese Západomoravského kraje a vztahy mezi
nimi. Pokou‰í se dát do souvislosti aktivity okresních orgánÛ KSâ a ONV na konci 80. let s aktivitami vy‰‰ích orgánÛ a celospoleãenskou situací té doby.
Devátá studie – Komunistické vládnutí ve Filipovû a v Dubenském okrese – popisuje v˘kon
moci ve mûstû Filipovû (Mûstsk˘ národní v˘bor a Mûstsk˘ v˘bor KSâ) ve vztazích vÛãi okresním centrÛm moci (Okresní národní v˘bor, Okresní v˘bor KSâ a Okresní rada obrany). Sborník
doplÀuje informace o technick˘ch a metodologick˘ch otázkách sbûru, úpravy, sdílení a zpracování dat v rámci rozsáhlej‰ího t˘mu. Na popisu plánování, vlastní realizace sbûru dat a vytváfiení
spoleãného archivu, jako prostoru pro sdílení dat a zhodnocení se mimo jiné odhaluje závislost
v˘sledkÛ na cestû. Zvlá‰tní dÛraz je kladen na pfiípravnou fázi v˘zkumu a na vyuÏití digitalizovan˘ch dat.
Práce by nevznikla bez ochoty mnoha lidí archiváfiÛ i b˘val˘ch funkcionáfiÛ. NemÛÏeme jim
podûkovat jmenovitû, ale s vdûãností na nû vzpomínáme. Do zvefiejÀovan˘ch popisÛ neviditelnû
vloÏily svou práci také Eva Sladkovská a zejména TáÀa Hanzlíková. Dûkujeme.
10
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
(Jak socialistické právo umoÏÀovalo pracujícímu lidu vykonávat státní moc?)
Jifií Kabele
Abstrakt
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu je popisováno ve ãtyfiech hierarchicky
fiazen˘ch úrovních. První úroveÀ tvofií budovatelsk˘ komplex ustanovení sestávající z „blokov˘ch“ mezinárodních smluv, Stanov KSâ, ústavního Prohlá‰ení, první hlavy ústavy Spoleãenské
zfiízení a tzv. Pouãení z krizového v˘voje. Pak je v dal‰í vrstvû rozebírán zbytek ústavy popisující dûlbu státní moci. Následují socialistické zákoníky doplnûné o zákony t˘kající se sdruÏování,
sluÏebního pomûru a hospodáfiské arbitráÏe. Nakonec vûnujeme pozornost vybran˘m právním
normám, které upravují v˘kon kontroly, ochranu státního tajemství a vyfiizování stíÏností.
11
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Uvedení
Socialistické právo podle ústavy socialistického âeskoslovenska z roku 1960 slouÏilo k tomu,
aby pracující lid mohl vykonávat státní moc. Komu ãi ãemu doopravdy slouÏilo, je otázka, kterou si budeme klást v tomto pfiíspûvku. Vycházíme z pfiedpokladu, Ïe tzv. socialistická zákonnost2
byla dÛleÏitou sloÏkou budovatelského reÏimu i pfiesto, Ïe tento reÏim ideu právního státu coby
základ burÏoazního pojetí práva vûdomû popíral, protoÏe se stala nástrojem vykofiisÈování pracujících.
Studie popisuje ‰ir‰í normativní rámování ve ãtyfiech hierarchicky fiazen˘ch úrovních, které tvofií:
Stanovy KSâ, „blokové“ mezinárodní smlouvy, ústavní Prohlá‰ení, první hlava ústavy
Spoleãenské zfiízení a Pouãení z krizového v˘voje3 (dále budovatelsk˘ komplex),
zbytek ústavy popisující dûlbu moci,
socialistické zákoníky doplnûné o zákony t˘kající se sdruÏování, sluÏebního pomûru
a hospodáfiské arbitráÏe,
vybrané právní normy upravující v˘kon kontroly, ochranu státního tajemství
a vyfiizování stíÏností.
Problémem role práva v budovatelsk˘ch reÏimech jsme se zab˘vali jiÏ v monografii Z kapitalismu do socialismu a zpût.4 Znovu toto téma nastolilo studium socialistick˘ch fiádÛ a pfiedpisÛ.5 Záhy
jsme zjistili, Ïe postupÛm jejich sestavování nebudeme schopni porozumût bez popisu ‰ir‰ího normativního rámování, v nûmÏ se uplatÀují. Socialistické stejnû jako dne‰ní fiády a pfiedpisy vÏdy
k takovému rámování v˘slovnû anebo skrytû odkazují. Bez respektování tohoto rámování
bychom nemohli popisovat, jak tûmto fiádÛm bylo strategicky rozumûno a jak proto utváfiely reÏim.
Vsadili jsme tedy na strategii souãasného studia socialistického právního rámování a sestavování statutárních fiádÛ. Tato strategie slibovala poskytnout lep‰í odpovûdi na na‰e v˘zkumné otázky: Jak právní normy pfiedurãovaly konstrukci hierarchií a povahu vlády v reálném socialismu?
Jaké manévrovací prostory mûli hlavní hráãi budovatelského reÏimu: socialistické organizace,
státní orgány a komunistická strana?
2
V‰ichni obãané a v‰echny organizace státní a spoleãenské dle ústavy z roku 1960 … mûli dbát o plné uplatnûní socialistické zákonnosti v Ïivotû spoleãnosti. Národní shromáÏdûní kaÏdoroãnû jednalo o zprávách Nejvy‰‰ího soudu
a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti. Místní lidové soudy mûly pfiispívat k upevÀování socialistické zákonnosti, k zaji‰Èování spoleãenského pofiádku a pravidel socialistického souÏití.
3
[Pouãení z krizového v˘voje ve stranû a spoleãnosti po XIII. sjezdu KSâ. 1988]
4
[KABELE v tisku (2004)]
5
Viz Socialistická pravidla a fiády: Pfiípad Komunistické strany âeskoslovenské.
12
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
„Velká“ tvrzení o sluÏbû právu a o svrchovanosti lidu najdeme ve v‰ech ústavách. Nesmíme je
naivnû chápat tak, Ïe lid sám sobû pfiímo vládne. VÏdy koná jenom skrze své ústavní ãi zákonné
prostfiedníky. Je-li tomu tak, pak vÏdy také vzniká prostor pro podezfiení, Ïe právo a zejména to
ústavní vytváfií pouze zdání vlády lidu, neboÈ doopravdy garantuje vládu vybran˘ch skupin. AÈ uÏ
lid díky právu vládne skuteãnû anebo jen jakoby, nic to nemûní na faktu, Ïe psané právo v moderních spoleãnostech v˘znamnû urãuje podobu uskuteãÀované vlády. Právní normy se ov‰em
mohou prosazovat dvojím zpÛsobem. Jimi ustavovaná pravidla buì zásadním zpÛsobem formují
Ïivot spoleãnosti anebo naopak vytváfiejí prostor pro soubûÏné stínové uplatnûní nepsan˘ch pravidel hry s alternativním obsahem. Îádoucí i skuteãná podoba determinace spoleãenského Ïivota právem se ov‰em zpravidla umísÈuje nûkde mezi uvaÏovan˘mi póly.
Rozbory a posudky determinace skuteãnosti psan˘m právem tvofií z metodologického hlediska
Achillovu patu této studie. Nabízená sociologická anal˘za konstitutivních textÛ se opírá o na‰e
zev‰eobecÀující – z právnického hlediska ov‰em laické – posudky ãi spí‰e odhady úlohy práva.
Abstrahuje od jednotliv˘ch pfiípadÛ. SnaÏili jsme se kompenzovat svÛj handicap tím, Ïe jsme se
pfii rozborech právních textÛ systematicky zamûfiovali na odkr˘vání a pojmenování normami
ustavovan˘ch asymetrií a symetrií, které se t˘kají postavení, v˘konu a vlivu klíãov˘ch hráãÛ:
socialistick˘ch orgánÛ a organizací. Mapování souvisejících asymetrií a symetrií pfiedstavovalo
most k sociologickému, ekonomickému a politologickému vûdûní o hierarchiích a ekvitách. V˘znam sociální hierarchií a sociálních ekvit spoãívá právû v tom, Ïe vyjadfiují – bereme-li v potaz
i jejich konstrukãní sílu6 – sloÏit˘ soubûh symetrick˘ch a asymetrick˘ch vlivÛ v sociálních vztazích. Jsou nástrojem i produktem vládnutí, vlastnûní, ale i poznávání. Jejich podoba je v˘znamnû dotváfiená jejich ãasoprostorovou koexistencí.7
Koexistenci sociálních hierarchií chceme vûnovat v celém projektu i v této studii znaãnou
pozornost. Teoreticky se opíráme o koordinaãní pojetí sociálních vztahÛ osob.8 Tvofií je osobami
uvûdomovaná a sdílená nízká anebo naopak vysoká transakãní nákladnost nûjakého oboru transakcí vázan˘ch na rekapitulace a scénáfie spoleãn˘ch akcí. Právní normy uvaÏovanou transakãní
nákladnost zpravidla v˘raznû spoluurãují: pfiímo, jsou-li respektovány, anebo nepfiímo, jestliÏe
jsou specificky nahrazovány jin˘mi pravidly hry.
âeské socialistické právo bylo pod vlivem sovûtsk˘ch vzorÛ pfietváfien˘m rakousko-uhersk˘m
a prvorepublikov˘m právem. V˘znamnû jej doplÀovaly dohody a smlouvy pfiipoutávající nejprve
okupované a posléze lidovû demokratické âeskoslovensko k sovûtskému bloku. Díky zfietelné inspiraci ãeské ústavy z roku 1960 Stalinovou sovûtskou ústavou z roku 1936 se toto právo stalo ov‰em
neúpln˘m. Ohla‰ovalo vedoucí úlohu Komunistické strany âeskoslovenska a univerzální pÛsobnost
Národní fronty ve sféfie zájmov˘ch organizací (ãl. 4 a 6). Pfiedepisovalo uplatÀování zásad komunistické v˘stavby strany a demokratického centralismu v socialistickém hospodáfiství (ãl. 11). V‰e toto
ãinilo, aniÏ by tyto instituty ãi zásady byly jakkoli v ústavû a zákonech specifikovány.
[Kabele 2002a]
Teoreticky se opíráme o koordinaãní pojetí sociálních vztahÛ jednotlivcÛ a organizací. Tyto vztahy tvofií v rekapitulacích a scénáfiích akcí uvûdomovaná a sdílená nízká anebo naopak vysoká koordinaãní nákladnost nûjakého oboru
spoleãn˘ch transakcí. ¤ády, právní normy a zákony tuto koordinaãní nákladnost zpravidla v˘raznû spoluurãují. PÛsobí pfiímo, jsou-li respektovány, anebo nepfiímo, jestliÏe jsou obcházeny a nahrazovány jin˘mi pravidly hry.
8
[KABELE 2000]
6
7
13
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Tak se mohlo stát, Ïe Stanovy KSâ, pfiestoÏe oficiálnû nebyly právním pramenem a t˘kaly se
vnitfiního uspofiádání jediné organizace, tvofiily spolu s „blokov˘mi“ dohodami, Prohlá‰ením,
první hlavou ústavy Spoleãenské zfiízení a pozdûji i posrpnov˘m Pouãením z krizového v˘voje9
ucelen˘ komplex ustanovení, kter˘ byl de facto normativnû nadfiazen vÛãi zbytku ústavy a v‰em
ostatním právním pramenÛm.
Budovatelská konstituce v˘konu státní moci nás zde bude zajímat zejména s ohledem na úpravu postavení Komunistické strany vÛãi sloÏkám státní moci a jejím orgánÛm a vÛãi orgánÛm
v‰ech ostatních socialistick˘ch organizací, uvnitfi nichÏ pÛsobila. Anal˘za zbytkové ústavní konstituce v˘konu státní moci je do znaãné míry pfievzatá z na‰ich dfiívûj‰ích prací.10 Zamûfiuje se na
dûlbu státní moci a na podobu ustavovan˘ch organizaãních hierarchií. Pfii rozboru kodexÛ - zákoníku práce, hospodáfiského a obãanského zákoníku, správního fiádu, trestního a obãanského
soudního fiádu - a pfii studiu vybran˘ch zákonÛ upravujících podmínky vlády v oblasti lidové kontroly, ochrany státního tajemství a vyfiizování stíÏností vûnujeme pozornost asymetriím, které
utváfiely manévrovací prostory socialistick˘ch organizací a umoÏÀovaly stranû uplatÀovat vÛãi
nim vedoucí úlohu. Z procesního hlediska nás zajímaly vedle soudních fiádÛ téÏ zákon o hospodáfiské arbitráÏi a jednací fiády Federálního shromáÏdûní a Národních rad.
Pouãení z krizového v˘voje ve stranû a spoleãnosti po XIII. sjezdu KSâ. Nabídlo závazné historické líãení i hodnocení událostí PraÏského jara, a tak doplnilo Prohlá‰ení ústavy z roku 1960. Toto prohlá‰ení stejnû jako podobné
prohlá‰ení v ústavû z roku 1948 narativnû legitimovalo vedoucí úlohu strany.
10
[KABELE v tisku (2004)]
9
14
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Budovatelské rámování v˘konu státní moci
„Blokové” smlouvy
Je‰tû pfied skonãením druhé svûtové války v prosinci 1943 uzavfielo âeskoslovensko se Sovûtsk˘m svazem smlouvu o pfiátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. V této smlouvû se sice smluvní strany dohodly „na vzájemném respektování své nezávislosti a svrchovanosti, jakoÏ i nevmû‰ování do vnitfiních vûcí druhého státu“, ale fakticky ãeskoslovenská strana pfiijala vazalské
závazky. Sovûtsk˘ svaz nekompromisnû vyÏadoval plnûní tûchto závazkÛ napfi. pfii postoupení
Zakarpatské Ukrajiny Sovûtskému svazu, pfii sestavování první pováleãné vlády v Moskvû
v bfieznu 1945 anebo pfii vynuceném odmítnutí Marshallova plánu v roce 1947. Smlouva o pfiátelství byla v normalizaci po roce 1968 obnovená v roce 1970 (ã. 67/1970 Sb.).11 Objevila se v ní
pasáÏ stvrzující závazky spojené s Var‰avskou smlouvou, ale také pasáÏ o „podpofie, upevÀování
a ochranû socialistick˘ch vymoÏeností, jichÏ bylo dosaÏeno hrdinn˘m úsilím a obûtavou prací
lidu kaÏdé zemû a jsou spoleãnou internacionální povinností socialistick˘ch zemí.“ Citovaná
pasáÏ reagovala na PraÏské jaro a vyjadfiovala tzv. BreÏnûvovu doktrínu „omezené suverenity“.12
V lednu 1949 byla v Moskvû ustavena Rada vzájemné hospodáfiské pomoci (RVHP). Do ãeského práva se ov‰em dostala aÏ v roce 1960 vyhlá‰kou o Statutu Rady vzájemné hospodáfiské
pomoci a Úmluvû o právní zpÛsobilosti, v˘sadách a imunitách Rady vzájemné hospodáfiské
pomoci (ã. 115/1960 Sb.). Její v˘znam ponûkud poklesl po revoluãním období sovûtsk˘ch
„poradcÛ.“ K relativní ztrátû v˘znamu byla odsouzena jiÏ tím, Ïe pfiestala zahrnovat vzájemné
vztahy lidov˘ch demokracií se samotn˘m Sovûtsk˘m svazem. Tyto vztahy urãovala bilaterální
vyjednávání vlád s Gosplanem, resp. stranická bilaterální ujednání. Zhruba od poloviny sedmdesát˘ch let ãeskoslovenská strana vyvíjela jen velmi málo úspû‰né úsilí o reformu RVHP. V období pfiestavby se tyto snahy zintenzívnily.
V roce 1955 byla uzavfiena dal‰í Smlouva o pfiátelství, spolupráci a vzájemné pomoci nejprve
mezi ‰esti a posléze mezi devíti socialistick˘mi zemûmi, kterou byla zaloÏena tzv. Var‰avská
smlouva (ã. 45/1955 Sb.). Smluvní strany se v ní dohodly „vytvofiit spojené velení sv˘ch ozbrojen˘ch sil a Politick˘ poradní v˘bor urãen˘ k provádûní touto Smlouvou stanoven˘ch porad mezi
státy zúãastnûn˘mi na Smlouvû.“ Var‰avská smlouva na jedné stranû ustavovala mocensk˘ blok
s hegemonním postavením SSSR, na druhé stranû kultivovala do Stalinovy smrti „divokou“
manipulaci ozbrojen˘ch sloÏek prostfiednictvím sovûtsk˘ch poradcÛ. Právní postavení orgánÛ
Var‰avské smlouvy je‰tû v sedmdesát˘ch letech upravila vyhlá‰ka zvefiejÀující Úmluvu o právní
zpÛsobilosti, v˘sadách a imunitách ·tábu a dal‰ích orgánÛ velení Spojen˘ch ozbrojen˘ch sil ãlensk˘ch státÛ Var‰avské smlouvy (ã. 20/1974 Sb.).
Po okupaci âeskoslovenska vojsky Var‰avské smlouvy byla je‰tû v roce 1968 uzavfiena mezi
vládou âSSR a vládou SSSR Smlouva o podmínkách doãasného pobytu sovûtsk˘ch vojsk na
území âeskoslovenské socialistické republiky (ã. 11/1969 Sb.). Podle této smlouvy ãást okupaãních sovûtsk˘ch vojsk zÛstala za úhradu „doãasnû na území âSSR za úãelem zaji‰tûní bezpeãnosti zemí socialistického spoleãenství pfied sílícími revan‰istick˘mi snahami západonûmeck˘ch
militaristick˘ch sil.“ Tato vojska podléhala ãistû sovûtskému velení.
11
Není-li uvedeno, o jak˘ typ dokumentu jde, ãti zákon ã. 67 z roku 1970 Sb.
Doktrína „omezené suverenity“ charakterizovala vojensk˘ zásah do vnitfiních záleÏitostí socialistick˘ch zemí jako
internacionální povinnost, jestliÏe by byl v této zemi ohroÏen socialismus.
12
15
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Uvedené smlouvy poskytovaly znaãn˘ prostor pro Sovûtsk˘ svaz, aby uplatÀoval svou vedoucí úlohu vÛãi KSâ. V‰ichni funkcionáfii strany, se kter˘mi jsme rozmlouvali, se ov‰em proti takovému závûru, kter˘ de facto zpochybÀuje vedoucí úlohu strany vÛãi spoleãnosti, ohrazovali. Pfiipou‰tûli, Ïe vliv Sovûtského svazu byl rozhodn˘ i pro nejvy‰‰í pfiedstavitele strany, ale souãasnû
poukazovali na sofistikované metody sovûtského zasahování do záleÏitostí spfiátelen˘ch lidov˘ch
demokracií a socialistick˘ch republik.13
Stanovy KSâ
Stanovy KSâ vymezují vedoucí úlohu komunistické strany a pfiipisují komunistické stranû konkrétní zpÛsobilosti zasahovat jako externí síla do Ïivota obãanÛ a organizací. Mûly odli‰n˘ v˘voj
neÏ socialistické ústavy.14 KSâ mûla v pováleãném období do roku 1952 organizaãní fiád. Ten se
v˘raznû zmûnil po roce 1948 na XI. sjezdu strany. Zavedla se ustanovení typická pro Stanovy
V‰esvazové komunistické strany (bol‰evikÛ) - napfiíklad institut kandidáta strany. Vypadl oddíl
frakce. Do stanov se dostaly oddíly t˘kající se Slovenské komunistické strany a stranick˘ch skupin v armádû a SNB. Tento organizaãní fiád mûl pr˘ ale nedostatky, které byly „odrazem zhoubného vlivu odhalen˘ch a zne‰kodnûn˘ch nepfiátel strany, ktefií se úãastnili vypracování organizaãního fiádu“ (s. 29).15 Proto v roce 1952 vznikly nové Stanovy KSâ dÛslednû inspirované Stanovami V‰esvazové komunistické strany (bol‰evikÛ).16 I poté se stanovy dále mûnily. Stávaly se
mnohomluvnûj‰í, ale jejich duch zÛstával stejn˘ aÏ do roku 1989.
V preambuli Stanov KSâ z roku 1986 je uvedeno následující vymezení vedoucí úlohy strany:
„Její vÛdãí úloha ve spoleãnosti, která je zakotvena v Ústavû âSR, spoãívá v tom, Ïe strana politicky vede a organizuje budovatelské úsilí pracujícího lidu a jeho boj za koneãné vítûzství komunismu.“ Pfiitom „Strana vypracovává na základû vûdeckého rozboru program a základní koncepce rozvoje socialistické spoleãnosti, kaÏdodenní pfiesvûdãovací a organizátorskou prací komunistÛ získává pro podporu své politiky pracující a rozvíjí tvÛrãí budovatelskou ãinnost lidu. S dal‰ím rozvojem socialistické spoleãnosti její vedoucí úloha vzrÛstá.“ Následuje pfiesn˘ popis – jak
zji‰Èujeme v na‰em v˘zkumu – základních dvou metod vedení: „¤ízením kádrové práce a vedením spoleãenské kontroly strana vytváfií hlavní organizaãní pfiedpoklady pro cílevûdom˘ a harmonick˘ v˘voj politického, ekonomického, ideologického a kulturního Ïivota zemû.“
13
„Já bych nefiekl, Ïe tu existovalo fiízení. Já teda jsem Ïádn˘ fiízení pfiím˘ vÛbec nezaÏil a dûlal jsem docela na dost
vysok˘ch místech a mnû nikdo pfiímo jako nefiídil, ale existoval tu jistû takovej ten vztah. Nefiídil mû jako pfiímo
nûkdo. Nûkdo, aby mi zavolal a fiekl mi, ”prosím tû, co tam vyvádí‰, nebo co tam vyvádíte, nebo co si prosím tû, tohle
ne. Takto teda ne, soudruÏky, povídám.“ Takhle se mnou nikdy v Ïivotû jako nemluvil, ale on se taky posunul svût.
TudíÏ metoda, fiekl bych, ta technologie vlivu, technologie moci, mûla úplnû jin˘ formy. … Napfi. Sovûti nikdy nefiekli: aÈ je tam Petr nebo Pavel, nebo udûlejte to tak nebo tak. Ale uÏ mûli taky tro‰ku, fiekl bych, vypracovan˘, fiekl
bych, civilnûj‰í a modernûj‰í formy. UÏ hovofiili zpÛsobem: „My jsme sly‰eli, Ïe pracujete na nové ústavû. Sly‰eli
jsme také, Ïe …,“ a teì fiekli, Ïe sly‰eli nûco, ale to nemohli sly‰et, protoÏe to nikdo nefiekl. „Ale sly‰eli jsme, Ïe
chcete, aby v ústavû bylo fixováno to a to.“ Nikdo nefiekl: „To tam nedávejte, dávejte si na to pozor. My jsme sly‰eli, Ïe byste tam ...“ Tedy ta forma byla mûkãí, fiekl bych, byla flexibilnûj‰í, byla pruÏnûj‰í a o to víc byla sloÏitûj‰í
pro v‰echny ta práce na v‰ech stranách a zejména potom tady pro nás, protoÏe svût byl rozdûlenej a my jsme od nich
byli, jak se fiekne bytostnû, Ïivotnû odvisl˘ a to nejen se surovinami, ale taky tím, Ïe cokoliv tady, kdo vyrobil, tak
to ‰lo na v˘voz jako tam.“ [âlen pfiedsednictva ÚV KSâ Novák].
14
Ústava z roku 1948 byla pfiipravována je‰tû pfied únorov˘m politick˘m zvratem v tûsné souãinnosti se zbyl˘mi prodemokratick˘mi stranami Národní fronty. Proto si zachovávala mnohé typické rysy ústav. AÏ ústava z roku 1960,
která se v˘raznû inspirovala sovûtskou ústavou, je v tomto smyslu skuteãnû budovatelská. Ústava z roku 1968, jejíÏ
koncept vznikal v období reforem ‰edesát˘ch let, opût vrací ústavu zpût k právní dikci.
15
[Rykl 1958]
16
V roce v roce1952 byly Stanovy KSâ pfiijaty na úrovni ústfiedního v˘boru. Schváleny byly ov‰em aÏ X. sjezdem
v roce 1954.
16
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Vybranné zpÛsobilosti KSâ zasahovat ve spoleãnosti
KDOPOVINNOSTI A ÚKOLY
Komunista
rozmnoÏovat a stfieÏit spoleãenské socialistické vlastnictví, usilovat o rozvoj v˘roby a v˘robních sil,
neustále dbát o intenzifikaci v˘roby, zvy‰ování produktivity práce, hospodárnost, efektivnost a kvalitu,
aktivnû se úãastnit politického Ïivota, správy a fiízení státních a vefiejn˘ch záleÏitostí,
osvojovat si marxismus-leninismus a pfiispívat aktivnû k v˘chovû ãlovûka komunistické spoleãnosti,
b˘t pfiíkladem v osobním Ïivotû, pomûrem k rodinû a péãi o v˘chovu dûtí,
upevÀovat jednotu âechÛ a SlovákÛ a utuÏovat bratrské styky na‰eho lidu k lidu Sovûtského svazu,
odhalovat nedostatky, které po‰kozují zájmy strany a státu, usilovat o jejich odstranûní a upozorÀovat
na nû stranické orgány aÏ k ústfiednímu v˘boru,
dodrÏovat leninské zásady v˘bûru a rozmísÈování kádrÛ podle politické vyspûlosti, odborn˘ch
znalostí, organizátorsk˘ch schopností, morálních a pracovních vlastností,
dodrÏovat stranickou a státní disciplínu,
v‰emoÏnû napomáhat upevÀování obranyschopnosti âSSR a neúnavû bojovat za mír a pfiátelství
mezi národy
Základní
uskuteãÀovat politiku strany v okruhu své pÛsobnosti,
organizace
organizovat aktivní úãast komunistÛ pfii fie‰ení a zabezpeãování v‰ech úkolÛ
a usnesení stranické organizace,
organizovat úãinnou masovou politickou práci,
provádût agitaãní a v˘chovnou práci mezi pracujícími, vychovávat je v duchu komunismu …,
vytváfiet podmínky pro rozvoj kritiky a sebekritiky, … vést pracující k nej‰ir‰í úãasti na fiízení státních
a vefiejn˘ch záleÏitostí, vést cílevûdomou uvûdomovací práci mezi organizátory v˘roby atd.,
cílevûdomû se starat o pfiípravu lidí, o správn˘ v˘bûr, v˘chovu a rozmísÈování kádrÛ v závodech, atd.,
aktivnû se podílet na fie‰ení hlavních úkolÛ rozvoje mûsta nebo obce, usilovat o vytváfiení
socialistického zpÛsobu Ïivota,
stranické organizace v produktivní sféfie … mají právo kontrolovat, jak vedení podniku nebo ústavu
uskuteãÀuje úkoly hospodáfiské politiky strany a státu,
stranické organizace v ministerstvech, … úfiadech, v fiídících orgánech VHJ, kulturních a vûdeck˘ch
institucí jsou povinny: prosazovat politiku strany, kontrolovat vyfiizování stíÏností pracujících,
kontrolovat hospodafiení a peãovat o dodrÏování zásad v˘bûru a rozmísÈování kádrÛ
Místní
soustfieìovat úsilí v‰ech komunistÛ, ostatních pracujících a obãanÛ k uskuteãÀování politiky strany,
a závodní
vést komunisty-funkcionáfie NV, spoleãensk˘ch organizací, vedení podniku a starat se o jejich v˘bûr …,
v˘bory
organizovat ideologickou práci,
fie‰it kádrové otázky v souãinnosti s OV
KV a OV
soustfieìovat úsilí v‰ech komunistÛ a pracujících k dÛslednému plnûní hospodáfisk˘ch plánÛ
usmûrÀovat a kontrolovat práci NV, odborov˘ch orgánÛ a dal‰ích spoleãensk˘ch organizací,
dÛslednû provádût v˘bûr a rozmísÈování kádrÛ dle zásad stanoven˘ch ÚV
ÚKRK
revidovat hospodafiení stranick˘ch organizací, podnikÛ, institucí a zafiízení
ÚV KSâ
rozpracovávat a fie‰it …. otázky dal‰ího rozvoje spoleãnosti, vnitfiní a zahraniãní politiky,
fiídit Lidové milice,
usmûrÀovat a kontrolovat ãinnost federálních a republikov˘ch zastupitelsk˘ch orgánÛ, vlád a ostatních
ústfiedních státních orgánÛ, Národní fronty s ústfiedními orgány spoleãensk˘ch organizací; … vedoucí
funkcionáfii povûfiení ústfiedním v˘borem prací ve státních, spoleãensk˘ch, hospodáfisk˘ch a ostatních
orgánech se odpovídají ústfiednímu v˘boru za uskuteãÀování politiky strany na svûfieném úseku,
pfiedkládají ústfiednímu v˘boru návrhy a doporuãení ke stanovení hlavních smûrÛ k dal‰ímu rozvoji
spoleãnosti a zprávy o plnûní úkolÛ schvalovat návrhy na ãleny federální vlády a jiné vedoucí
funkcionáfie ústfiedních organizací
Sjezd
projednávat a fie‰it nejzávaÏnûj‰í otázky stranického a státního Ïivota, dal‰ího rozvoje socialistické
spoleãnosti
17
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Dikce Stanov se pohybuje na pomezí deklarace, popisu a právního ustavování zpÛsobilostí.
Vytváfií zvlá‰tní jazykovou situaci, kde to, co je, také tak má b˘t a vice versa. Veden˘ lid si zvolil vedoucí úlohu strany. VyÏadují to i vy‰‰í humanitní normy a vûdecké spoleãenské zákony.
Podobnou apodiktickou mluvu najdeme v preambulích celé fiady stanov a fiádÛ i v ústavních reÏimech. ZvaÏovaná mluva získává v‰ak zcela odli‰n˘ v˘znam, jestliÏe je vsazena do pomûrÛ, kdy
jedna jediná organizace má v˘luãné privilegium vést ostatní a apodiktická mluva právû toto její
privilegium ustavuje.
Stanovy zaji‰Èovaly, Ïe strana pÛsobila prakticky v‰ude, v hlavách lidí i ve v‰ech organizacích.
Stranu vybavovaly tûmito privilegii:
a) zakládat stranické organizace uvnitfi v‰ech – hospodáfisk˘ch, správních, bezpeãnostních,
zájmov˘ch i masov˘ch - organizací tohoto zfiízení vãetnû ústavních,17
b) zakládat stranické skupiny uvnitfi v‰ech poãetnûj‰ích grémií zabezpeãujících fungování
tûchto institucí18
c) svolávat usnesením ústfiedního v˘boru a vlády ad hoc aktivity funkcionáfiÛ KSâ
k projednání dÛleÏit˘ch otázek a k provádûní kampaní a akcí,
d) vyÏadovat v podobû stranick˘ch úkolÛ residentské pÛsobení od kaÏdého ãlena strany
v jak˘chkoli sférách Ïivota spoleãnosti vãetnû soukrom˘ch.19
Pro stanovy jsou dále charakteristické dlouhé v˘ãty spí‰e neÏ zpÛsobilostí, rovnou povinností
a úkolÛ zavazujících ãleny strany stejnû jako hierarchicky uspofiádané stranické organizace a orgány.20 Tyto povinnosti a úkoly jsou vût‰inou zacílené nerozli‰enû na stranu a spoleãnost. V posledních
stanovách z roku 1986 se sice novû objevila formulace: „Stranické orgány a organizace nenahrazují
státní, hospodáfiské a spoleãenské orgány a organizace, nepfiipou‰tûjí smû‰ování úlohy stranick˘ch
a jin˘ch orgánÛ.“ Ve zbytku stanov je ov‰em nadále líãeno „totální poslání“ strany, v nûmÏ se spolu
mísí ústavnû normální i abnormální zpÛsobilosti zasahovat ve spoleãnosti.21
Smûrem do vlastních fiad Stanovy zdÛrazÀovaly vedle iniciativy je‰tû také kritiku funkcionáfiÛ,
orgánÛ i organizací a kontrolu shora dolÛ i zdola nahoru. V‰echny vefiejné funkce byly v systému
správy nomenklatury zpravidla obsazeny komunisty. Proto i tyto dvojvazebné v˘zvy – v jednom
odstavci se fiíká, kritizuj i buì loajální – se t˘kaly zmocnûní strany zasahovat do Ïivota spoleãnosti.
Za pov‰imnutí stojí je‰tû dvû dal‰í okolnosti.
âl. 63. … Základní organizace se tvofií podle smûrnic ústfiedního v˘boru KSâ v podnicích, závodech, dopravních
a obchodních organizacích, na státních statcích, v strojních a traktorov˘ch stanicích, v jednotn˘ch zemûdûlsk˘ch
druÏstvech, úfiadech, ‰kolách, institucích, v jednotkách ozbrojen˘ch sil, na vesnicích, ve mûstech apod., je-li tam
nejménû pût ãlenÛ strany. V pÛvodních stanovách bylo navíc toto ustanovení: V závodech, úfiadech, ve vesnicích, kde
jsou ménû neÏ tfii ãlenové strany a vût‰í poãet kandidátÛ strany, tvofií se kandidátské skupiny v ãele s dÛvûrníkem,
kter˘ je nejménû rok ãlenem strany a kter˘ je jmenován okresním nebo mûstsk˘m v˘borem. Základní stranické organizace jsou zcelovány okresním a mûstsk˘m v˘borem. Stanovy KSâ z roku 1986.
18
âl. 73 … V národních v˘borech, ve volen˘ch orgánech spoleãensk˘ch a zájmov˘ch organizací, druÏstev a umûleck˘ch svazÛ, na jejich sjezdech, konferencích a poradách, kde jsou nejménû tfii ãlenové strany, tvofií se na základû rozhodnutí pfiíslu‰n˘ch stranick˘ch orgánÛ stranické skupiny. … Kluby komunistick˘ch poslancÛ a stranické skupiny se
fiídí ve své ãinnosti politikou a stanovami strany, jsou podfiízeny pfiíslu‰n˘m stranick˘m orgánÛm a jsou povinny fiídit se
ve v‰ech otázkách jejich usneseními. Stanovy KSâ z roku 1986.
19
âl. 72 KSâ uskuteãÀuje politické vedení státních a spoleãensk˘ch orgánÛ a organizací, usmûrÀuje a koordinuje jejich
ãinnost prostfiednictvím komunistÛ, ktefií v nich pracují. Viz téÏ dále povinnosti komunisty. Stanovy KSâ z roku 1986.
20
V‰ude platilo sestupné hierarchické fiízení vázané na linii ústfiedí, republika, kraj, okres, místní anebo celozávodní organizace, zákl. organizace. V˘jimku tvofiily ozbrojené síly, které fiídil pfiímo ÚV KSâ [Tajemník OV KSâ Hulán].
21
Z v˘ãtÛ povinností ãi úkolÛ ãlenÛ a organizací a v˘borÛ byly vynechávány ty zpÛsobilosti, které se t˘kaly v˘hradnû komunistické strany. Nebylo to ov‰em vÏdy snadné. V ústavních i budovatelsk˘ch reÏimech napfi. sjezdy, konvence atd. stanovují linii vnitfiní a zahraniãní politiky strany. Jen v druhém pfiípadû takto ov‰em byla automaticky
urãována i linie pro celou spoleãnost.
17
18
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Stranick˘m trestem bylo i doãasné odvolání z vefiejné funkce. Pouze ve Stanovách se také dovídáme,
Ïe ústfiední v˘bor fiídí Lidové milice. Víc se v‰ak o nich ani ve Stanovách stejnû jako v zákonech
nedozvíme.22
Praktiky spravování nomenklatury a stranického dohledu byly podle dfiíve zvefiejnûné teoretické
hypotézy budovatelského zfiízení zaloÏeny na demokratickém centralismu.23
Tento pÛvodní LeninÛv organizaãní vynález ãinil vedoucí úlohu komunistické strany - v˘kon paralelní nadfiazené moci - transakãnû a oportunnû schÛdnou. Stanovy KSâ pfiedstavovaly demokratick˘
centralismus jako vÛdãí princip v˘stavby strany. Podle tohoto principu: „a) v‰echny vedoucí orgány
strany se volí zdola aÏ nahoru; b) stranické orgány pravidelnû skládají úãty a podávají zprávy o své
ãinnosti stranick˘m organizacím, které je zvolily, a vy‰‰ím orgánÛm; c) men‰ina a jednotlivci se disciplinovanû podfiizují rozhodnutím vût‰iny; d) usnesení vy‰‰ích orgánÛ jsou bezpodmíneãnû závazné
pro v‰echny niωí orgány; e) stranické orgány v‰ech stupÀÛ se mohou právoplatnû usná‰et, je-li pfiítomna nejménû polovina jejích ãlenÛ anebo delegátÛ; f) v ãinnosti v‰ech orgánÛ a organizací se uplatÀuje kolektivnost a osobní odpovûdnost kaÏdého komunisty za plnûní stranick˘ch usnesení.“ Lze
ukázat, Ïe demokratick˘ centralismus vznikl naroubováním byrokratick˘ch hierarchick˘ch prvkÛ na
pÛvodní samosprávní equitní substrát.24 Jeho vnitfiní rozpornost - zavazoval souãasnû k horizontální
loajalitû vÛãi voliãÛm i k vertikální loajalitû vÛãi nadfiízen˘m orgánÛm - generovala systematicky
místa neurãitosti v organizaci Ïivota spoleãnosti. Ovládání tûchto míst vy‰‰ími sloÏkami strany
umoÏÀovalo úãinnû ovládat stranu a po roz‰ífiení pÛsobnosti tohoto principu zejména pomocí zákoníkÛ i celou spoleãnost.
Základní „pfiednost“ demokratického centralismu spoãívala v tom, Ïe úãinnû zaji‰Èoval hlasovací
loajalitu ãlenÛ v‰ech grémií. Díky této loajalitû strana mohla ovládat v‰echna „jakoby“ demokraticky konstituovaná rozhodovací místa. Stanovovala podobu oficiálních norem a spravovala nomenklaturu. Tak kontrolovala rozhodování t˘kající se jak konstrukce sociálních hierarchií,25 tak obsazování hierarchick˘ch pozic funkcionáfii.26 Dûlo se tak v pfiímém protikladu s prvním ustanovením
demokratického centralismu: „v‰echny vedoucí orgány strany jsou voleny zdola aÏ nahoru“. Volební praxe ov‰em odpovídala rozpornému charakteru této zásady, kde funkcionáfii byli zároveÀ zavázáni plnou loajalitou vÛãi nadfiazen˘m útvarÛm i sv˘m volitelÛm, aniÏ by Stanovy stanovily preferenãní uspofiádání tûchto nesluãiteln˘ch závazkÛ.
S demokratick˘m centralismem byla spojena dal‰í zásada dÛleÏitá pro konstruování organizaãních
hierarchií: územní a odvûtvov˘ hierarchick˘ princip v˘stavby strany: „organizace, jejíÏ pÛsobnost se
vztahuje na pfiíslu‰né území, je zpravidla nadfiízena v‰em stranick˘m organizacím, pÛsobícím v ãástech tohoto území“.27 Podfiazené organizace se sv˘mi vlastními orgány pak fie‰ily samostatnû své
místní úkoly „v souhlase s usnesením vy‰‰ích orgánÛ.“ Popisovaná zásada se stala vzorem nejen pro
v˘stavbu v‰ech zastfie‰ujících spoleãensk˘ch a správních organizací (ROH, národní v˘bory atd.), ale
dokonce i pro v˘stavbu hospodáfisk˘ch hierarchií.28
Do právních pramenÛ se jinak Lidové milice dostaly díky dvûma vyhlá‰kám ministerstva vnitra o povûfiení pfiíslu‰níkÛ Lidov˘ch milicí plnûním nûkter˘ch bezpeãnostních úkolÛ (ã. 30/1971 Sb.) a o povolání pfiíslu‰níkÛ Lidov˘ch
milicí k plnûní úkolÛ SNB (ã. 67/1977 Sb.).
23
[KABELE 2002b]
24
Poslední dvû poloÏky v˘ãtu rysÛ demokratického centralismu byly doplnûny do stanov v letech 1971 a 1986. Jeho
podstatu, která je vtûlena do prvních ãtyfi poloÏek, nemûní [KABELE 2002b].
25
[KABELE 2003]
26
Rozhodovatelé i volitelé byli stranickou loajalitou zavázáni rozhodovat o záleÏitostech i volit vedoucí orgány podle
toho, jak nadfiízené orgány pfiedem stanovily.
27
V pÛvodních Stanovách KSâ z roku 1954 platilo je‰tû také, Ïe „stranická organizace, která podle zvlá‰tního usnesení Ústfiedního v˘boru pÛsobí v celém pracovním odvûtví, je nadfiízena v‰em stranick˘m organizacím, pÛsobícím
v ãástech tohoto pracovního odvûtví.“
28
Viz oddíl Organizaãní hierarchie moci.
22
19
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Ústavní prohlá‰ení a neústavní Pouãení
Prohlá‰ení prvních dvou pováleãn˘ch ústav z roku 1948 a 1960 zasazovala zbyl˘ text do historického pfiíbûhu, kter˘ mûl urãit˘ cíl. Odpovídal správnému a „nevyhnutelnému“ v˘voji spoleãnosti. V ústavû z roku 1948 bylo konstatováno dûjinné smûfiování âeskoslovenské republiky
k socialismu. Toto smûfiování se stalo souãástí slavnostního slibu pracovat na takto vymezeném
spoleãném díle. Pomûrnû rozsáhlé líãení historie státního souÏití ãeského a slovenského národa
pfiedev‰ím vykazovalo postupné naplÀování deklarovaného dûjinného smûfiování k socialismu.
V˘voj zahájen˘ jiÏ kvûtnovou revolucí v roce 1945 „zákonitû“ vyústil v rozhodnutí obou národÛ
zbavit v roce 1948 lidovû demokratickou republiku v‰ech nepfiátelsk˘ch ÏivlÛ a dovést ji k socialismu. Prohlá‰ení ústavy z roku 1960 jakoby navazovalo na Prohlá‰ení ústavy z roku 1948. Deklarovalo dûjinné smûfiování od jiÏ vítûzného socialismu ke komunismu. Zasazovalo je tentokrát
na pozadí líãení pov˘tce ãasné pováleãné historie, která vedla k budování a vybudování socialismu. Pak logicky v Prohlá‰ení následovalo rozhodnutí lidu budovat komunismus.
Reformní PraÏské jaro a obsazení âeskoslovenska vojsky Var‰avské smlouvy zasadilo zfietelnou ránu triumfujícímu pfiíbûhu obou ústavních Prohlá‰ení. Proto vzniklo Pouãení z krizového
v˘voje ve stranû a spoleãnosti po XIII. sjezdu KSâ. Nabídlo nové závazné historické líãení i hodnocení událostí PraÏského jara. Krizov˘ v˘voj ve stranû a spoleãnosti pfiivedl âSSR do kontrarevoluãní situace. Za této situace pfii‰la internacionální pomoc vãas, aby zabránila krvavé tragédii
i za cenu poãáteãního nepochopení doma i za hranicemi. Av‰ak proces rozvíjení socialistické
revoluce „má v podmínkách existence svûtové soustavy socialismu své objektivní zákonitosti
a závazná kritéria. Jejich naru‰ování ohroÏuje a váÏnû po‰kozuje zájmy socialismu, a stává se …
ve své podstatû protisocialistick˘m a kontrarevoluãním.“ Pouãením bylo, Ïe „hodnoty socialismu
- vedoucí postavení dûlnické tfiídy a její avantgardy, komunistické strany; úlohu socialistického
státu jako nástroje diktatury proletariátu; marxisticko-leninskou ideologii a její uplatÀování prostfiednictvím v‰ech nástrojÛ masového pÛsobení; socialistické spoleãenské vlastnictví v˘robních
prostfiedkÛ a zásady plánovitého fiízení národního hospodáfiství; principy proletáfiského internacionalismu a jejich dÛsledné uskuteãÀování v zahraniãní politice, zejména v pomûru k SSSR – je
tfieba aktivnû bránit.“ Pouãení poskytovalo legitimitu smlouvû o doãasném pobytu sovûtsk˘ch
vojsk. Jeho respektování se stalo klíãem pro provedení rozsáhlé stranické, tj. také funkcionáfiské
ãistky. Nehlásilo se jiÏ ov‰em otevfienû k my‰lence vybudování komunismu.
Vize o brzkém vybudování komunismu byla opu‰tûna po pádu Chru‰ãeva, kdyÏ byla oficiálnû
pfiijata koncepce rozvinutého socialismu. Ta se stala oficiální doktrínou BreÏnûvovy vlády a inspirovala politiku détante. V‰ichni námi interviewovaní funkcionáfii hovofiili o tom, Ïe my‰lenka
komunismu jiÏ na konci osmdesát˘ch let nebyla brána tak váÏnû.29 V˘znam Prohlá‰ení a Pouãení, tj. i jimi nabízeného dûjinného rámování, by ov‰em nemûl b˘t podcenûn. Opírala se o nûj první
hlava ústavy Spoleãenské zfiízení stejnû jako privilegované stranické uplatÀování tfiídního hlediska pfii posuzování sporn˘ch záleÏitostí.
„Videu komunismu snad lidé vûfiili je‰tû v padesát˘ch letech, ale v osmdesát˘ch nikdo. MoÏná jediné jako hodnû
vzdálenou budoucnost. My jsme vûfiili socialistické spoleãnosti. Pragmatici a „vûfiící“, ktefií byli vyloÏenû orientovaní na principy, se mohli dostávat do konfliktu, ale byl to spí‰e problém z dfiívûj‰ka.“ [Tajemník ÚV KSâ Talífi].
29
20
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Hlava Spoleãenské zfiízení
První hlava ústavy z roku 1960 ustavovala socialistick˘ stát „zaloÏen˘ na pevném svazku dûlníkÛ, rolníkÛ a inteligence, v jehoÏ ãele je dûlnická tfiída“ a jenÏ „náleÏí k svûtové socialistické soustavû.“30 V ãlánku 2 a 3 byla popsána zákonodárná moc. Ústavní pozice komunistické strany,
jakoÏ i Národní fronty – dále ústavnû nevymezené – zaruãovaly ãlánky 4 a 6. V první hlavû byla
zcela vynechána v˘konná i soudní moc. Rovnou se zde hovofiilo o socialistické hospodáfiské soustavû (vymezené typy vlastnictví a plánovit˘m fiízením) a státu. Socialistick˘ stát zfiizoval hospodáfiské organizace a urãoval státní politiky: hospodáfiskou, zdravotní, sociální a kulturní - provádûnou v duchu vûdeckého marx-leninského svûtového názoru, která musela odstranit pfieÏitky
vykofiisÈovatelské spoleãnosti ve vûdomí lidí. Hospodáfiství, jak si je‰tû ukáÏeme, mûlo b˘t závaznû fiízeno podle zásad demokratického centralismu. Tyto zásady ov‰em nebyly v ústavû vykládány. Nalezeny mohly b˘t jen ve Stanovách KSâ. UskuteãÀovat budovatelské cíle umoÏÀovala
státu pfiedev‰ím soudruÏská spolupráce âSSR se SSSR.
PfiestoÏe celá hlava Spoleãenské zfiízení je deklaratorní a nemûla témûfi nic spoleãného s obvyklou právní dikcí ústavy, mûla tato ãást ústavy spolu s pfiedcházejícím Prohlá‰ením a následujícími Právy a povinnostmi obãanÛ klíãov˘ v˘znam. UvaÏovan˘ vstup do ústavy zakládal nedvojznaãnû nadfiazenou moc komunistické strany vÛãi klasick˘m sloÏkám státní moci a obecnou podfiazenost âSSR vÛãi velkému spojenci, bratrskému Sovûtskému svazu.
Hlava Práva a povinnosti
Deklaratorní dikce b˘vá listinám práv a svobod vlastní. V tomto smyslu ãlánky hlavy Práva
a povinnosti obãanÛ nevyboãují z právnického úzu. Ústavodárci musejí ov‰em také dbát na to,
aby formulace práv a svobod byly natolik pregnantní, aby soudy mohly posuzovat újmy obãanÛ
na jejich právech. V této oblasti ústava platná na konci osmdesát˘ch let jiÏ pokulhávala, nebo se
dá spí‰ fiíci, Ïe byla psána tak, aby soudní pfiezkoumání v citliv˘ch oblastech vyluãovala. Napfiíklad klíãová demokratická práva jsou zahrnuta do jediného ãlánku, kter˘ nepotfiebuje komentáfie:
„âl. 28 (1) V souladu se zájmy pracujícího lidu je v‰em obãanÛm zaruãena svoboda projevu ve
v‰ech oborech Ïivota spoleãnosti, zejména také svoboda tisku. Tûchto svobod obãané uÏívají jak
v zájmu rozvoje své osobnosti a svého tvÛrãího úsilí, tak k uplatÀování své aktivní úãasti na správû
státu a na hospodáfiské a kulturní v˘stavbû zemû. K témuÏ cíli se zaruãuje svoboda shromaÏìovací
a svoboda pouliãních prÛvodÛ a manifestací. (2) Tyto svobody jsou zaji‰tûny tím, Ïe se pracujícím
a jejich organizacím dávají k dispozici vydavatelství a tiskové podniky, vefiejné budovy, sály, prostranství, jakoÏ i rozhlas, televize a jiné prostfiedky.“
Klíãová je pro tuto socialistickou listinu práv a povinností – nikoliv svobod - preambule. Ta
v zásadû zpochybÀuje status obãana a otevírá cestu pro jeho substituci statutem pracujícího: „âl.
19 (1) Ve spoleãnosti pracujících, ve které je odstranûno vykofiisÈování ãlovûka ãlovûkem, jsou
rozvoj a zájmy kaÏdého jejího pfiíslu‰níka v souladu s rozvojem a zájmy celé spoleãnosti.
Práva, svobody a povinnosti obãanÛ slouÏí tedy svobodnému, v‰estrannému rozvoji a uplatnûní osobnosti obãanÛ a zároveÀ upevnûní a rozvoji socialistické spoleãnosti; s jejím rozvojem se
dále roz‰ifiují a prohlubují. (2) Ve spoleãnosti pracujících mÛÏe jednotlivec dospût k plnému rozvinutí sv˘ch schopností a k uplatnûní sv˘ch oprávnûn˘ch zájmÛ jen aktivní úãastí na rozvoji celé
spoleãnosti, pfiedev‰ím náleÏit˘m podílem na spoleãenské práci.
V osmdesát˘ch letech byly tyto nálady tro‰ku jiné. V ideologické oblasti jsme nûkdy pfiehánûli – napfi. oslovování
soudruhu, zdravení ãest práci na vefiejn˘ch místech, úfiadech atd. Nûktefií obãané tyto skuteãnosti chápali jako provokaci. Celkem zbyteãná byla i provádûná cenzura v takovém rozsahu. V té dobû jsem ale tyto skuteãnosti takto nevidûl anebo podceÀoval. [Pfiedseda KNV Uhfiín, autorizovaná a pfiitom trochu zcenzurovaná v˘povûì].
30
Pojem demokracie jednou s pfiívlastkem lidová a po druhé socialistická se objevoval jen v Prohlá‰ení.
21
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Proto je práce ve prospûch celku pfiední povinností a právo na práci pfiedním právem kaÏdého
obãana.“ Tvrzení o povinnosti a právu na práci je ov‰em tfieba ãíst v kontextu se skuteãností, Ïe
stát díky dále probíranému spoleãenskému vlastnictví v˘robních prostfiedkÛ a statutu socialistick˘ch organizací sice nedokonale, ale stále monopolnû ovládal pracovní trh.
Vûcnû byly pro socialistická práva a povinnosti obãanÛ charakteristické ãtyfii okolnosti:
a) Náhrada svobody prací ve prospûch v‰ech ve dvojici ústfiedních demokratick˘ch
hodnot, kterou jinak tvofií - svoboda a rovnoprávnost.
b) Redukce práva vlastnit majetek na právo mít osobní vlastnictví spotfiebních pfiedmûtÛm
(garantované jiÏ ve hlavû Spoleãenské zfiízení).
c) Rozsáhl˘ v˘ãet povinností obãanÛ.
d) Vypu‰tûní práv na soudní a jinou právní ochranu.
Práva a povinnosti obãanÛ konstituovaly zfietelnû patronsk˘ vztah státu k pracujícím. U vût‰iny pfieváÏnû sociálních práv byly pasáÏe popisující, jak tato práva stát zaji‰Èuje. Jednalo se ov‰em
o závazek spojen˘ s povinností obãanÛ b˘t loajální. Není tfieba asi zvlá‰È zdÛrazÀovat, Ïe deklaracím jak˘chkoliv práv bez vyhlá‰ení práva na jejich ochranu a bez vzniku dostateãnû silné právní instituce speciálnû chránící tato práva (ústavního soudu) hrozí, Ïe zÛstanou jenom líbiv˘mi
deklaracemi plnûn˘mi v nejlep‰ím pfiípadû se spoustou v˘jimek.
Rámování v˘konu státní moci zbytkem ústavy
Na konci osmdesát˘ch let platila ústava z roku 1960. V˘raznû byla pozmûnûná v roce 1968
v rámci federalizace ústavním zákonem ã. 143/1968 Sb. V ústavû 1960 pÛvodní dûlbu moci na
ústfiední úrovni popisovaly asymetricky ãtyfii hlavy. Zákonodárnou moc mûla vedle Národního
shromáÏdûní téÏ omezenû Slovenská národní rada (6. hlava). Ústavní zákon z roku 1968 jiÏ symetrickou dûlbu moci popsal v pûti kapitolách. Po hlavû Rozdûlení pÛsobnosti mezi federaci
a republiky následovaly tfii hlavy vûnované federální dûlbû moci a jedna kapitola ustavující
ústfiední orgány národních republik: vlády a národní rady. Úpravy ústavy z roku 1968 byly v˘raznû poznamenány reformním úsilím ‰edesát˘ch let, které posilovalo ústavní chápání práva. Napfi.
v hlavû o Federálním shromáÏdûní se jiÏ hovofiilo o povinnostech poslance nekonkrétnû a jenom
ve slibu. Jeho odvolatelnost byla stanovována zákonem. Imunita byla specifikována v zásadû
demokraticky a silnû. Zastupitelské sbory získaly místo pracovních fiádÛ zpût jednací fiády. Federální shromáÏdûní se znovu také stalo zru‰iteln˘m, a to v pfiípadû, Ïe selÏe procedurálnû upfiesnûné ústavní vyjednávání. Nejv˘raznûji toto úsilí vyjadfiovala hlava Ústavní soud âSSR, kter˘
ov‰em vznikl aÏ po listopadu 1989 v roce 1991. I po novelizaci ústavy ov‰em stále platily klíãové budovatelské pasáÏe z ústavy roku 1960: Prohlá‰ení, Spoleãenské zfiízení, Práva a povinnosti
obãanÛ, Soudy a prokuratura a Národní v˘bory.
Rozdûlení pÛsobnosti mezi federaci a republiky
Formální rozdûlení pÛsobností mezi federaci a dvû republiky vytváfií z logiky vûci asymetrie.
Nikde pfiitom není pfiedem dáno, koho upfiednostÀují. ZáleÏí na jejich vyváÏenosti. Úloha spojená s vyvaÏováním se institucionálnû komplikuje pfii malém poãtu velmi odli‰n˘ch republik. Rozdûlení pÛsobnosti je vÏdy kompromisem, kter˘ je garantován ochotou dojednané rozdûlení zpÛsobilostí respektovat. V na‰em pfiípadû tato ochota byla znaãná, stejnû jako snahy na rozdûlení
nûco vyzískat. Ochotu podporoval budovatelsk˘ pfiíbûh, ale je‰tû více asi naprostá sovûtská hege22
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
monie v socialistickém bloku. Jinak si lze stûÏí vysvûtlit, Ïe komunistická strana byla nefederálnû asymetricky uspofiádaná vlastnû aÏ do konce svého vládního privilegia. Teprve v druhé polovinû osmdesát˘ch let se v rámci pfiestavby zaãaly dobudovávat ãeské stranické orgány. Rozdûlení pÛsobnosti mezi federaci a republiky ovlivÀovaly je‰tû dvû skuteãnosti. Celá sedmdesátá léta
aÏ do sklonku let osmdesát˘ch zaujímali vrcholné funkce ve stranû Slováci. Nebyl zfiízen Ústavní soud âSSR, kter˘ mûl republikové spory fie‰it, ale kter˘ téÏ mohl torpedovat v˘sadní postavení komunistické strany.
Rozdûlení pÛsobnosti mezi federaci a republiky zaji‰Èoval na konci osmdesát˘ch let ústavní zákon
z roku 1968 a v nûm stejnojmenná hlava, vûnovaná speciálnû tomuto problému. Tento zákon byl na
podzim roku 1990 boufilivû novelizován a mnozí politici soudí, Ïe tím byl uãinûn první váÏn˘ krok
k budoucímu rozdûlení. ProtoÏe se jedná o relativnû nedávné zmûny, tato novelizace nutnû vytváfií
referenãní rámec pro posouzení povahy rozdûlení pÛsobností v pfiedkládané anal˘ze.
Hospodáfiství âSSR bylo chápáno jako základ socialistického zfiízení. V ústavním zákonu
z roku 1968 pfiedstavuje celek vznikl˘ integrací dvou národních ekonomik, neboÈ „âesk˘ a slovensk˘ národ jsou ekonomicky svébytné.“ âSSR hospodafiila jen s tím vytvofien˘m spoleãensk˘m produktem, kter˘ jí národní republiky svûfiily. Tyto na první pohled sympatické formulace
zakr˘valy ov‰em skuteãnost, Ïe vlastnictví federace a národních republik nebyla pfiesnû vymezena a Ïe ono „svûfiování“ nemohlo proto mít de facto jasn˘ právní základ.
Ani vlastní rozdûlení pÛsobností pfiíli‰ neodpovídalo dikci spojující zrod federálních pÛsobností se svûfiením národních pÛsobností. Ústavní zákon vyjmenovával v˘luãné pÛsobnosti âeskoslovenské socialistické republiky (zahraniãní politika, obrana, mûna, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství a správa v rozsahu pÛsobnosti federace, kontrola ãinnosti federálních
orgánÛ a ochrana federální ústavnosti) a potom následoval rozsáhl˘ v˘ãet dal‰ích pÛsobností,
které spravovaly spoleãnû federální a národní republiky. Na pfiedpfiedposledním místû se v tomto
v˘ãtu ocitly vnitfiní pofiádek, bezpeãnost státu a kontrola. Ve v˘luãné kompetenci národních
republik zÛstaly dle ãl. 9 „Vûci, které nejsou taxativnû svûfieny do pÛsobnosti âSSR.“ Patfiily mezi
nû i otázky fiízení národních v˘borÛ. Otevfienû tuto podfiízenost konstatoval ãl. 136: „Vláda republiky fiídí a kontroluje ãinnost národních v˘borÛ.“
Ve v‰ech sdílen˘ch pÛsobnostech federace ovládala tvorbu zásad, koncepcí a politik, pravidel
hry a zákonodárství, celostátních investic, a proto byla hlavním partnerem Komunistické strany.
Na základû ústavního ãlánku ã. 61 prezident rozhodl (ã. 31/1969 Sb.), Ïe sjednávání a schvalování mezinárodních smluv v oblastech v˘hradní federální a sdílené federální a národní pÛsobnosti
svûfií - s v˘hradou jiného rozhodnutí v jednotliv˘ch pfiípadech - ãlenÛm ãeskoslovenské vlády ãi
jin˘m ústfiedním orgánÛm státní správy. Popsané nadfiazené postavení federace je tfieba spojovat
s nadfiazen˘m postavením federální vlády, Federálního národního shromáÏdûní a Federálního nejvy‰‰ího soudu vÛãi národním orgánÛm. K tomu, aby na federální úrovni bylo zabránûno majorizaci slovensk˘ch pfiedstavitelÛ ãesk˘mi, byl uplatÀován sloÏit˘ národnostní klíã pfii obsazování
v‰ech funkcí. Na úrovni Federálního shromáÏdûní této neÏádoucí majorizaci zabraÀoval ãl. 42
o zákazu majorizace (ã. 56/1969 Sb.). Navrhovan˘ zákon ãi usnesení musely získat prostou anebo
kvalifikovanou vût‰inu ve Snûmovnû národÛ i Snûmovnû lidu, které hlasovaly oddûlenû. 38
poslancÛ mohlo proto zablokovat rozhodnutí Federálního shromáÏdûní tvofieného 350 poslanci.
Takovéto parlamentní bitvy v‰ak mohly b˘t svádûny aÏ po listopadu 1989.
23
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Na úrovni federální vlády mûly pÛvodnû dle ústavy zaji‰Èovat paritu federální tajemníci alternativní národnosti vÛãi ministrovi, popfiípadû federální v˘bory, sloÏené ze stejného poãtu âechÛ
a SlovákÛ (ã. 172/1968 Sb.). Tyto instituty v‰ak byly jiÏ na zaãátku sedmdesát˘ch let zru‰eny.
V pfiedsednictvu ÚV KSâ mûli celá sedmdesátá léta a první polovinu osmdesát˘ch let klíãové
postavení dva Slováci: Gustáv Husák a Vasil Biºak. Jim sekundoval na národní úrovni politick˘
nezmar, Jozef Lenárt. âeská strana mohla po rozsáhl˘ch ãistkách v první polovinû sedmdesát˘ch
let nabídnout jedinou stejnû v˘raznou osobnost, pragmatika Lubomíra ·trougala. Ten ale byl pro
údajnou BreÏnûvovu nepfiízeÀ po celé zmiÀované období vlastnû v defenzívû.31
Dûlba státní moci
V monografii Z kapitalismu do socialismu a zpût jsme si ukázali, Ïe socialistick˘ pfierod byl urãován vedle revoluãního m˘tu (Prohlá‰ení) také institucionálními úpravami klasického ústavního
rámování, které se vesmûs prosadily jiÏ v letech 1945 –1954. Jejich spoleãn˘m jmenovatelem
bylo odbourávání právních ochran herních rámcÛ typick˘ch pro ústavní reÏimy a jejich nahrazování „neústavními“ typy ochran vedoucí úlohy strany a ústfiedního plánování.32 Kapitalistick˘ pfierod provázel proces právû opaãn˘. V monografii ukazujeme, Ïe první transformaãní kroky navazovaly na opatfiení chystané pfiestavby hospodáfiského mechanismu /napfi. zákony o bankách
a o státním podniku/. V bûhu byla pfied listopadem i pfiíprava nové ústavy, která údajnû mûla alespoÀ ãásteãnû obnovit politickou soutûÏ i novû nastavit dûlbu státní moci.33
Socialistickou dûlbu moci charakterizovalo ústavou zakládané, popfi. dopou‰tûné:
a) roz‰tûpení v˘konné moci na hospodáfisko-správní sloÏky a ozbrojené síly,
b) ru‰ení samosprávních rysÛ v‰ech samosprávn˘ch sdruÏení poãínaje zájmov˘mi
sdruÏeními a zastupitelsk˘mi sbory konãe,
c) pfiipoutání soudní moci prostfiednictvím prokuratur a trestního soudnictví
k ozbrojen˘m silám.
Vznikla tak „nová” dûlba moci mezi stranou, státní mocí (vládou) a ozbrojen˘mi silami, kterou
jsme jiÏ dfiíve nazvali hierarchick˘m vyvaÏováním.34 Zaruãovala hierarchické uspofiádání sloÏek
moci, ve kterém mûla komunistická strana nadfiazené postavení nad obûma zbyl˘mi a vyvaÏovan˘mi sloÏkami moci. Bránila jejich spolãení a nedovolovala ani jedné z nich trvale dominovat nad
druhou. Spí‰e je separovala a rozvíjela s nimi v˘luãné vztahy. UvaÏovanou promûnu doprovázelo (i) mimoústavní pfiijetí loajality vÛãi bratrskému Sovûtskému svazu coby vedoucí síle svûtové
revoluce a (ii) budování mohutn˘ch v‰ím prostupujících organizací: komunistické strany, Národní fronty, masov˘ch organizací atd.
„Samozfiejmû, Ïe s ním kooperovali, uznávali ho, v‰echno, ale ·trougal v Moskvû byl jenom v rámci delegací, které
vedl Husák. …. To znamená s dal‰íma pûti. To uÏ tam byl Vasil Biºak, Milo‰ Jake‰, dal‰í, a taky teda ten, ·trougal.
Tam uÏ to podle mû BreÏnûv jako uÏ to skousl. Ale Kosygin, zejména Kosygin, vytvofiil ve vztahu ke ·trougalovi
tady tu polohu, fiekl bych manuál, jak zacházet se ·trougalem. … Prostû mu nemohli zapomenout, Ïe jako byl místopfiedseda vlády v tom 68, Ïe tam sedûl v tom parlamentu, kdyÏ pfiijali to stanovisko, a Ïe nebojoval proti.“ [âlen pfiedsednictva ÚV KSâ Novák].
32
Konkrétnû se jednalo zejména o: i) kontrolu vstupÛ, (ii) narativní ukotvení vedoucí úlohy komunistické strany
historick˘m posláním, (iii) systémy anonymního stûÏování a (iv) disciplinární vymáhání loajality.
33
V‰ichni námi oslovení v˘‰e postavení funkcionáfii na tuto okolnost spontánnû poukazovali.
34
[Kabele 2002b]
31
24
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Roz‰tûpení v˘konné moci na hospodáfisko-správní sloÏky a ozbrojené síly
âistû ústavnû vzato nemohla b˘t o roz‰tûpení v˘konné moci fieã. Národní obrana byla v kompetenci federace a zab˘valo se jí federální ministerstvo obrany. Vnitfiní pofiádek a bezpeãnost státu
byly ve spoleãné pÛsobnosti federace a národních republik. Rozdûlení pÛsobnosti mezi âeskoslovenskou socialistickou republikou a obûma republikami ve vûcech bezpeãnosti upravoval speciální zákon (ã. 166/1968 Sb.), podle nûhoÏ orgány âSSR pfiedev‰ím koordinovaly ãinnost orgánÛ obou republik pfii fiízení ozbrojen˘ch bezpeãnostních sborÛ a fiídily ty sloÏky ozbrojen˘ch bezpeãnostních sborÛ, které byly vyãlenûny k plnûní zvlá‰tních úkolÛ pfii ochranû âSSR a k ochranû federálních orgánÛ a institucí. Federální ministerstvo vnitra bylo federálním ústfiedním orgánem státní správy pro oblast vnitfiního pofiádku a bezpeãnosti. Pfiipravovalo koncepci, zamûfiení
a hlavní úkoly Sboru národní bezpeãnosti (SNB) a vojsk ministerstva vnitra. Dále fiídilo Státní
bezpeãnost a ve vymezeném rozsahu i Vefiejnou bezpeãnost. Na národní ministerstva zbyla agenda zaji‰Èování vefiejného pofiádku a bezpeãnosti, vûci matriãní, státního obãanství, obãansk˘ch
prÛkazÛ, evidence obyvatelstva atd.
Soudní moc v návaznosti na rakousko-uherskou tradici byla od samotného poãátku âeskoslovenska dûlena v trestní oblasti na obãanskou a vojenskou sloÏku. Armáda, vojska ministerstva
vnitra a SNB ov‰em nemûly jenom speciální soudnictví, ale mûly také své vlastní zdravotnictví,
‰kolství, speciálnû upravené dÛchodové zabezpeãení, sportovní a rekreaãní zafiízení atd.
V oblasti národní obrany popisovan˘ obraz jednoty v˘konné moci dále naru‰uje Rada obrany
státu.35 Tento orgán privilegovanû – prakticky bez vztahu k vládû - urãoval hlavní smûry pfiípravy a organizace obrany âSSR a ãinil opatfiení s tím spojená. Vládû Rada pouze navrhovala po
projednání s pfiíslu‰n˘mi ústfiedními orgány (není jasné s jak˘mi, asi stranick˘mi, poznámka autora) základní proporce ekonomického zabezpeãení v˘stavby branného systému âSSR. Jinak byla
oprávnûna stanovovat závazné úkoly federálním ministerstvÛm a ostatním federálním ústfiedním
orgánÛm státní správy a radám obrany republik. Pfiedseda Rady obrany státu – podle nepsaného
pravidla zároveÀ i generální tajemník KSâ - mûl právo zúãastnit se schÛzí vlády a vyjadfiovat svá
stanoviska z hlediska obrany státu k projednávan˘m návrhÛm. Sekretáfiem Rady obrany státu byl
náãelník generálního ‰tábu a funkci sekretariátu vykonával generální ‰táb ministerstva národní
obrany. Rada obrany státu byla povinna podávat Federálnímu shromáÏdûní zprávy o pfiípravû
a stavu obrany âSSR a o sv˘ch závaÏn˘ch opatfieních. Doporuãovala mu opatfiení, která povaÏovala za nutná a úãelná. Ve vztahu k vládû jí byla zákonem ukládaná jediná povinnost: dát ke schválení FS a vládû opatfiení pfiijatá v mimofiádné situaci nenadálého napadení âSSR vnûj‰ím nepfiítelem, které znemoÏní na urãitou dobu ãinnost pfiedsednictva Federálního shromáÏdûní nebo vlády
âSSR.
Postavení ozbrojen˘ch sil v mimoprávní rovinû spoluurãovaly ãtyfii dal‰í zvyklosti. JiÏ jsme
hovofiili o tom, Ïe stranickou práci v armádních silách fiídil dle stanov pfiímo ÚV KSâ. ÚV mûl
pfiitom k dispozici své vlastní ozbrojené síly v podobû Lidov˘ch milic. Neménû dÛleÏitou okolností byl organizaãní úzus, Ïe ozbrojené síly v krajích a okresech, ale téÏ prokuratury, byly vÏdy
spravovány vedoucími tajemníky. Ti byli rovnûÏ veliteli pfiíslu‰n˘ch oddílÛ Lidov˘ch milic.
V oblasti bezpeãnosti mûly v˘znam pfiesahující pouhé koordinaãní setkání ãtvrtletní porady federálního ministra s národními za úãasti vedoucího oddûlení státní administrativy (13. oddûlení) ÚV
KSâ. Na tûchto poradách byla pfiijímána anebo alespoÀ posvûcována rozhodnutí, která byla
posléze uskuteãÀována rozkazy ministra anebo nafiízeními.
35
Viz téÏ Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
25
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Ru‰ení samosprávních prvkÛ ve státû
Ústavní zfiízení je hierarchickou samosprávou zaloÏenou na institutu zastupování a politické soutûÏi. Ústfiední úroveÀ samosprávy ustavuje dûlenou státní moc, která pÛsobí vedle a v souãinnosti s mocí generovanou regionální a místní mocí. Neklamn˘m znakem samosprávnosti zfiízení je
existence oblastí pÛsobnosti, kde samosprávné orgány v posledku rozhodují suverénnû - mimo
jiné také proto, Ïe jsou hospodáfisky nezávislé. Ru‰ení samosprávních prvkÛ se proto projevuje
ve tfiech základních rovinách:
a) ru‰ením otevfiené politické soutûÏe,
b) omezováním práva na sdruÏování a zabránûním vzniku zastupitelsk˘ch orgánÛ ãi jejich
pfiemûnou ve sluÏebné nástroje prosazování vÛle jedné strany,
c) zbavováním jednotlivcÛ i organizací hospodáfiské nezávislosti.
Ru‰ení samosprávních prvkÛ v budovatelském zfiízení zaãínalo znárodnûním, uzavfiením hranic
a inscenováním jen jakoby voleb. Doprovázelo je formování patronského vztahu ke stranû a státu
na bázi pracovního statutu, o nûmÏ budeme je‰tû hovofiit. Docházelo zde tedy k jakési kompenzaci ztrát. Náhrada za újmu v oblasti samosprávnosti zpÛsobovala, Ïe pracující masy, dokud se
jim dafiilo dobfie, „nic nepostrádaly“. Ru‰ení samosprávních prvkÛ se projevovalo na mnoha nejrÛznûj‰ích místech. StûÏí zde proto mÛÏe b˘t popsáno v úplnosti. Soustfiedíme se na zpÛsob, kter˘m byla zbavována v˘znamu zákonodárná moc, jak byly národní v˘bory podfiízeny vládû a skrytû téÏ stranû a jak docházelo k omezení sdruÏovacího práva na pÛdû komunisty vedené Národní
fronty.
Vylouãení otevfiené politické soutûÏe obecnû mûní zastupitelské sbory v nástroje stínového prosazování vÛle externû pÛsobících organizací. Vycházíme dále z pfiedpokladu, Ïe postupy, které
garantovaly sluÏebnost tûchto sborÛ vÛãi stranû, se zakládaly na zásadách demokratického centralismu a technologiích správy nomenklatury. Ty v‰ak ze zásady nikdy nebyly procedurálnû popisovány v zákonech a normativních aktech. Nicménû parlamentní organizaãní struktury a procedury ustavované právem musely vycházet vstfiíc tûmto pochybn˘m postupÛm. Tak „dûravû“ byly
sestaveny napfi. jednací fiády parlamentních sborÛ na konci osmdesát˘ch let.
Socialistické parlamentní zvyklosti se rodily jiÏ v padesát˘ch letech, kdy jednací fiády je‰tû
mnohem explicitnûji garantovaly ovládání parlamentních sborÛ. Jednací fiády Národního shromáÏdûní z roku 1949 i roku 1954 ustavovaly vedle pfiedsednictva je‰tû uωí pfiedsednictvo. Toto
grémium mûlo neobyãejné pravomoci urãovat prÛbûh jednání parlamentního sboru. Pfiedkládalo
Národnímu shromáÏdûní k projednání podle své úvahy návrhy a podnûty vy‰lé buì z jeho vlastní iniciativy nebo pfiímo z iniciativy lidu (návrhy, podnûty, rezoluce, petice apod.). Dále projednávalo návrhy, podnûty, rezoluce, petice apod., o nichÏ rozhodlo, Ïe se nestanou pfiedmûtem jednání Národního shromáÏdûní. Rozhodovalo, zda na dotazy poslancÛ má b˘t dána ústní odpovûì
pfiedsedou nebo ãleny vlády. âinilo návrhy nebo rozhodovalo v kárn˘ch vûcech poslancÛ. V jednacím fiádu z roku 1954 pfiibyly k tûmto zpÛsobilostem nûkteré dal‰í: (i) rozhodovat, zda iniciativní návrhy poslancÛ mají b˘t pfiedmûtem jednání Národního shromáÏdûní, (ii) sledovat a usmûrÀovat ãinnost v˘borÛ a poslancÛ a poskytovat jim v‰estrannou pomoc pfii plnûní jejich úkolÛ, (iii)
rozhodovat o Ïádostech poslancÛ o dovolené.
26
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Institut uωího pfiedsednictva byl ov‰em jiÏ v následujícím jednacím fiádu Národního shromáÏdûní z roku 1960 vypu‰tûn a zÛstalo v nûm pouze pfiedsednictvo s pravomocemi více fiídícími neÏ
samosprávn˘mi. Status i jeho pravomoci v platném jednacím fiádu v roce 1988 (ã. 1/1969 Sb.)
stále v˘raznû pfiesahovaly bûÏné samosprávní zpÛsobilosti organizaãních v˘borÛ, ale nebyly jiÏ
tak nápadnû nedemokratické. Pfiedsednictvo napfiíklad pfiedkládalo âNR návrhy, podnûty a zprávy. Usná‰elo se na návrhu rozpoãtu âNR a kontrolního orgánu âeské národní rady. Podávalo
závazn˘ v˘klad jednacího fiádu. Koneãnû mûlo cenzurní pravomoci. Mohlo vyluãovat z tisku
a tûsnopiseck˘ch zpráv projevy, které mohly „ohrozit bezpeãnost republiky, její socialistické zfiízení, projevy hrubû uráÏlivé nebo vybízející k trestn˘m ãinÛm nebo je schvalující.“
Ze stanov KSâ víme, Ïe komunistiãtí poslanci utváfieli v parlamentních sborech své kluby. Tyto
kluby, stejnû jako stranické skupiny v parlamentních v˘borech, pfiitom byly podle Stanov KSâ
podfiízené „pfiíslu‰n˘m stranick˘m orgánÛm“. Institut poslaneckého klubu se dostal do jednacího
fiádu âNR aÏ v roce 1969. Z jednacího fiádu Federálního shromáÏdûní pfiijatém v témÏe roce jiÏ
zfiejmû ale vypadl. Ze zápisÛ jednání âNR v roce 1988 se o existenci klubÛ nic nedovíme. Jako
by nebyly. Z pfiestavbového jednacího fiádu âNR z roku 1989 byly opût vypu‰tûny. Dostaly se do
nûj spolu s politick˘m grémiem aÏ novelou ã. 280/1991 Sb.
Národní v˘bory v‰ech stupÀÛ v reálném socialismu také mohly pfiedstavovat v˘znamné zastupitelské orgány. Nikdy ov‰em nebyly samosprávn˘mi tûlesy.36 PrÛlomov˘m se mohl stát zákon
o národních v˘borech z reformního období (ã. 69/1967 Sb.), kter˘ zavádûl institut samostatné
pÛsobnosti národního v˘boru. Jednalo se o pÛsobnosti v oblasti péãe o zlep‰ování Ïivotního prostfiedí, bydlení a uspokojování dal‰ích potfieb obãanÛ rÛzn˘mi sluÏbami, rozvíjení kulturního
a spoleãenského Ïivota a vytváfiení podmínek pro rozvoj tûlesné v˘chovy, sportu a rekreace. Zahrnuty byly i otázky zfiizování a fiízení hospodáfisk˘ch organizací, správy majetku a sdruÏování prostfiedkÛ a ãinností, stanovování hospodáfiského plánu a rozpoãtu i zfiizování a správy fondÛ. Ve
v‰ech tûchto oblastech mohly – alespoÀ podle litery zákona - národní v˘bory svou pÛsobnost
vykonávat samostatnû, fiídíce se jen zákony a jin˘mi obecnû závazn˘mi právními pfiedpisy a usneseními vlády. Ov‰em takto deklarovaná samostatná pÛsobnost vykonávaná bez vlastních zdrojÛ,
s vût‰inov˘mi kluby komunistick˘ch poslancÛ fiízen˘mi pfiíslu‰n˘mi v˘bory strany a za podfiízenosti vÛãi v˘‰e postavenému národnímu v˘boru, zfiejmû samosprávu jenom pfiipomínala.
Je‰tû jako dozvuk PraÏského jara vznikl zákon o Národní frontû (ã. 128/1968 Sb.). UmoÏÀoval
na krátké, asi roãní období alespoÀ na papífie, aby se novû vzniklé politické strany ucházely
o ãlenství v Národní frontû. Kromû toho se mohly dovolávat u Mûstského soudu v Praze pfiezkoumání pravomocného rozhodnutí ministerstva vnitra, které jejich ãlenství v Národní frontû
pfiípadnû nepovolilo ãi zru‰ilo. V roce 1970 byl tento zákon z ãeského práva odstranûn. Koneãnou ránu reformním pfiedstavám o otevfiení politické soutûÏe uãinilo Pouãení a na nûj navazující
ãistky. Obnovovaly pfiedev‰ím autoritu komunisty organizované správy nomenklatury.
Celá sedmdesátá a osmdesátá léta se nic nemûnilo na stavu, ve kterém Národní fronta s chab˘m
ústavním ukotvením regulovala jako zastfie‰ující organizace ostatní podobnû hierarchicky budované zájmové organizace. Ty ov‰em byly zastiÀované nejen komunistickou stranou, ale také Svazem socialistické mládeÏe a Revoluãním odborov˘m hnutím. Pfiestavba sice pfiinesla jistou pluralizaci politické scény a pohyb zasáhl i nûkteré organizace Národní fronty, av‰ak normativní
rámování, jímÏ se zde zab˘váme, zÛstávalo stejné. NejodváÏnûj‰í my‰lenka, která mífiila pfiímo
proti zde uplatÀované zásadû demokratického centralismu, byla spí‰e kuloárnû diskutovaná pfiedstava o tajn˘ch volbách z více kandidátÛ.
36
[Kabele v tisku (2004)]
27
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Pfiipoutání soudní moci prostfiednictvím prokuratur a trestního soudnictví k ozbrojen˘m silám
Postavení soudní moci bylo dáno ústavním zákonem o soudech a prokuratufie (ã. 64/1952 Sb.).
Tato zmûna urãila podobu ústavy z roku 1960. Prokuratura zde byla po sovûtském vzoru zafiazena do soudní moci a byl jí svûfien úkol „vychovávat obãany k oddanosti vûci socialismu, k zachovávání zákonÛ a pravidel socialistického souÏití i k ãestnému plnûní povinností ke státu a spoleãnosti.“ Prokuratura dozírala nad „dÛsledn˘m provádûním a zachováváním zákonÛ a jin˘ch
právních pfiedpisÛ ministerstvy a jin˘mi orgány státní správy, národními v˘bory, soudy, hospodáfisk˘mi a jin˘mi organizacemi i obãany.“ Generální prokurátor a jemu podfiízení prokurátofii se
úãastnili fiízení pfied soudy podle ustanovení soudních fiádÛ a zároveÀ dozírali, aby soudy správnû a jednotnû uÏívaly zákon. Druh˘ systém dozoru zakládala instanãní hierarchie soudÛ.37 O tehdej‰ím postavení soudÛ (ã. 36/1964 Sb.) vypovídá skuteãnost, Ïe mûly na prvním místû chránit
socialistick˘ stát a svou ãinností mûly vychovávat obãany k oddanosti k vlasti, k vûci socialismu
a komunismu. O osudech volen˘ch soudcÛ rozsáhle rozhodoval ministr spravedlnosti a organismy správy nomenklatury. Jejich postavení vymezoval sporn˘ paragraf, podle nûhoÏ soudci jsou
sice pfii v˘konu své funkce nezávislí, av‰ak právní pfiedpisy musejí vykládat v souladu se socialistick˘m právním vûdomím. Soudci z povolání mohli b˘t na Ïádost ministra spravedlnosti odvoláni, jestliÏe závaÏn˘m zpÛsobem poru‰ovali své soudcovské povinnosti.
Ústavní zákon ã. 143/1969 Sb. o federaci pfiinesl jistou právní kultivaci v oblasti v˘konné
a zákonodárné moci. V oblasti soudní moci sice nic nemûnil na soustavû soudÛ, ale pfii‰el se sv˘m
nejodváÏnûj‰ím opatfiením, ustavoval ústavní soud. Ten v‰ak nebyl v reálném socialismu nikdy
zfiízen, a tak se soudní moc stala vÛbec nejvíce zakonzervovanou oblastí státní moci. Její fungování urãovaly normy a instituty vytvofiené de facto v padesát˘ch letech.
Organizaãní hierarchie moci
Pro v˘konnou moc je nejvíce charakteristická hierarchie vefiejné správy. Pro zákonodárnou moc
jsou typické „hierarchie“ samosprávy se zpÛsobilostmi urãovat pravidla hry i stanovovat program
v˘konn˘m sloÏkám a kontrolovat je. Koneãnû pro soudní moc má zpravidla klíãov˘ v˘znam
instanãní hierarchie soudÛ. Nejen pÛsobnost, ale i povaha tûchto hierarchizovan˘ch sloÏek státní
moci je v ústavních zfiízeních odli‰ná. Tato skuteãnost vyvolává nutnû problém, jak zaji‰Èovat
jejich vyvaÏování:
a) aby vy‰‰í sloÏky nemohly nad rámec sv˘ch pravomocí ovládat niωí sloÏky,
ale souãasnû aby niωí sloÏky pfiimûfienû respektovaly autoritu vy‰‰ích,
b) aby sloÏky státní moci nemohly ve své pÛsobnosti privilegizovat urãité skupiny osob
anebo i jen dopou‰tût jakoukoli privilegizaci ãi monopolizaci,
c) aby jednotlivé sloÏky státní moci nemohly usilovat tfieba s podporou nûjaké neústavní
paralelní moci o privilegia znev˘hodÀující zb˘vající sloÏku ãi sloÏky moci.
Napfi. § 19 Krajské soudy dozírají na rozhodování v‰ech soudÛ a státních notáfiství ve svém obvodu zejména tím,
Ïe rozhodují jako soudy druhého stupnû ve vûcech, ve kter˘ch rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notáfiství.
37
28
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
V reálném socialismu konstrukce uvaÏovan˘ch hierarchií fie‰ila podle na‰í teoretické hypotézy38 v jistém smyslu právû opaãn˘ problém: mûla garantovat privilegované postavení komunistické stranû a umoÏÀovat ovládání v‰ech podfiazen˘ch sloÏek z ústfiedí. Dosahovala toho vcelku
úspû‰nû díky homogennímu a universálnímu uplatÀování územního a odvûtvového hierarchického principu pfii v˘stavbû celostátních ãi národních organizací a díky v‰eobecnému uplatÀování
zásad demokratického centralismu spolu se správou nomenklatury a vícenásobn˘mi systémy
dozoru. Ve sféfie práva mÛÏeme pfiedev‰ím sledovat s jakou dÛsledností se prosazoval územnû
odvûtvov˘ hierarchick˘ princip. Zde ov‰em pouze shrnujeme poznatky, které jsme pfiíleÏitostnû
získali pfii zpracovávání této studie.
V oblasti hospodáfisko-správní mûly celostátní ãi národní organizaci nejen národní v˘bory, ale
také V˘bor lidové kontroly (ã. 116/1971 Sb.), plánování (ã. 145/1970 Sb.), statistiky (ã. 99/1961
Sb.), zemûdûlské správy (ã. 154/1973 Sb.) atd. Hospodáfiská sféra se ov‰em nedá organizovat
ãistû na bázi územního principu. Vytvofiila se zde proto jakási kvaziúzemní organizace v hierarchii národních, krajsk˘ch, okresních a místních podnikÛ. Podobnû se vymykala územnímu principu i druÏstva, zejména pak zemûdûlská (ã. 99/1961, 94/1988 Sb.). I zde se na‰lo fie‰ení v institucích krajsk˘ch a okresních zemûdûlsk˘ch správ. Podobná fie‰ení na bázi správ se prosadila i ve
zdravotnictví, hygienû, ‰kolství a dal‰ích oblastech.
V oblasti branné, bezpeãnostní a právní je uplatnûní územního principu je‰tû nápadnûj‰í. T˘ká
se soudÛ (ã. 99/1961 Sb.), prokuratur (ã. 60/1965 Sb.), arbitráÏe (ã. 121/1962 Sb.), advokacie (ã.
118/1975 Sb.), Sboru národní bezpeãnosti (ã. 40/1974 Sb.), SborÛ poÏární ochrany (ã. 133/1985
Sb.), nápravn˘ch zafiízení, archivÛ (ã. 97/1974 Sb.), Rady obrany státu (ã. 10/1969 Sb.) atd. Bylo
by po‰etilé organizaci a dislokaci vojensk˘ch útvarÛ podfiídit územnímu principu, ale i zde pÛsobily krajské a okresní vojenské správy.
Zvlá‰tním pfiípadem byly tzv. dobrovolné organizace (ã. 68/1951 Sb.).39 I u celostátnû pÛsobících organizací se zpravidla prosazoval územnû hierarchick˘ princip, jak si je‰tû ukáÏeme.40
V zákonû byl tento princip nepfiímo ukotven tím, Ïe demokratick˘ centralismus byl ze zákona
zásadou jejich v˘stavby.
Rámování aktivit socialistick˘ch organizací kodexy
Socialistické kodexy hmotného práva upravovaly v‰echny hospodáfisko-právní, pracovnû-právní
a obãansko-právní vztahy. Dot˘kaly se proto mnohem bezprostfiednûji Ïivota spoleãnosti neÏ
budovatelsk˘ komplex ustanovení i zbytek ústavy. Pokud bychom je probírali izolovanû a bez
vztahu k procedurálním normám, obãanskému a trestnímu soudnímu fiádu, a také k zákonu o hospodáfiské arbitráÏi, stûÏí bychom mohli ukázat, Ïe vytváfiely prostor pro uplatÀování vedoucí
úlohy strany pfiedev‰ím tím, Ïe v˘raznû omezovaly sdruÏovací právo. Nástrojem tohoto omezení
se staly komplexní instituty socialistické organizace a spoleãenského vlastnictví.
âSSR kodexy vût‰inou zdûdila po první republice a ta je mûla od Rakouska-Uherska. Socialistické zákoníky vznikaly v návaznosti na první socialistickou ústavu z roku 1960. Na rozdíl od této
ústavy, která ukotvovala budovatelsk˘ reÏim vznikl˘ v první polovinû padesát˘ch let, byly jiÏ ãásteãnû poznamenané reformním úsilím let ‰edesát˘ch.
[Kabele 2002b]
Zákon jmenoval tyto: Revoluãní odborové hnutí, Jednotné svazy zemûdûlcÛ, âeskoslovensk˘ svaz mládeÏe, Svaz
ãeskoslovensko-sovûtského pfiátelství, âeskoslovensk˘ svaz Ïen, âeskoslovenská obec sokolská a âeskoslovensk˘
ãerven˘ kfiíÏ.
40
Viz oddíl Obãansko právní vztahy.
38
39
29
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Vût‰ina z nich ostatnû platí dodnes. Nûkteré ov‰em byly vynálezem budovatelsk˘ch zfiízení.
K okle‰tûnému obãanskému zákoníku (ã. 40/1964 Sb.) pfiibyl hospodáfisk˘ zákoník (ã. 109/1964
Sb.) nahrazující obchodní. Novû vznikl Zákoník práce (ã. 65/1965 Sb.). Socialistické právo tak
v oblasti hmotného práva rozeznávalo tfii základní typy vztahÛ: hospodáfisko-právní, pracovnûprávní a obãansko-právní. Sféfie procesní v evropském právu uznávanû vévodí tfii fiády upravující správní (ã. 71/1967 Sb.), soudní trestní (ã. 141/1961 Sb.) a obãanské fiízení (ã. 99/1963 Sb.).
Vûcnû vzato socialismu k nim pfiidal je‰tû právní úpravu arbitráÏního fiízení provedenou nikoli
zákoníkem, ale zákonem.
Dikci v‰ech zákoníkÛ posunuly zásadnû jiÏ pomûrnû jednoduché obmûny klíãov˘ch slov, které
zde uvádíme bez komentáfie:
Obmûna slovníku v kodexech
Socialistick˘ slovník
Hospodáfiská ãinnost a její fiízení
Hospodáfiské spory
Dotãené zákoníky
Hospodáfisk˘ – Obchodní zákoník
Zákon o arbitráÏi-obãansk˘
Obãané
Pracující
Pracující
Prokurátor
Pfiíslu‰ník SNB
SNB
Kapitalistick˘ slovník
Podnikání a obchodování
Obchodní spory
soudní fiád
Fyzické osoby
Zamûstnanci
Obãané
Státní zástupce
Policista
Policie
Socialistické organizace,
organizaãní jednotky, orgány
socialistick˘ch organizací
Socialistické organizace
Socialistické organizace
Socialistické organizace
Spoleãenské organizace
Podnikatel
Podniky
Zamûstnavatelé
Právnické osoby
Zájmová sdruÏení osob
Zákon o arbitráÏi-obãansk˘ soudní fiád
Hospodáfisk˘ – Obchodní zákoník
Zákoník práce
Obãansk˘ zákoník
Trestní fiád
Obãansk˘ zákoník
Zákoník práce
Trestní fiád
Trestní fiád
Zákon o sluÏebním pomûru
Zákon o sluÏebním pomûru
ZákoníkÛm vdûãíme za právní termín socialistická organizace.41 NejdÛleÏitûj‰í byly nové budovatelské zákoníky: hospodáfisk˘ a práce. Obãansk˘ zákoník „jen“ zakotvoval a vymezoval práva
a povinnosti obãanÛ a socialistick˘ch organizací vznikající v oblasti uspokojování hmotn˘ch
a kulturních potfieb. Socialistick˘ právní systém byl zaloÏen na zastaralé Marxovû pracovní teorii hodnoty. Proto zdrojem spoleãenského bohatství bylo hospodafiení socialistick˘ch organizací
(hospodáfisk˘ zákoník). Tyto organizace poskytovaly pracujícím nejen práci, ale také mzdu (zákoník práce), aby mohli uspokojovat své hmotné a kulturní potfieby (obãansk˘ zákoník).
Ve Stanovách KSâ a v ústavû z roku 1960 se hovofiilo pouze o organizacích pracujícího lidu a spoleãensk˘ch organizacích. O socialistick˘ch organizacích nalezneme v ústavû jedinou zmínku v souvislosti s národními v˘bory.
41
30
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Základní právní vztahy
Hospodáfiskoprávní vztahy
Pfiedváleãn˘ obchodní zákoník byl zru‰en poúnorov˘m obãansk˘m zákoníkem z roku 1951.
V roce 1964 byl de facto nahrazen hospodáfisk˘m zákoníkem.42 Tento zákoník pfiedev‰ím kodifikoval právní pomûry po znárodnûní zejména v letech 1945 – 1954-.43 Upravoval tyto vztahy:
plánovité fiízení národního hospodáfiství a socialistické spoleãenské vlastnictví,
organizaci hospodáfiské ãinnosti, postavení socialistick˘ch organizací a jejich hospodafiení,
spolupráci socialistick˘ch organizací a jejich majetkovou odpovûdnost za poru‰ení
stanoven˘ch povinností,
platební a úvûrové vztahy socialistick˘ch organizací.
Nejprve se budeme zab˘vat deklaracemi uvádûn˘mi v preambuli, zásadách a obecn˘ch ustanoveních hospodáfiského zákoníku, které jej zasazují do budovatelského rámování. Pak v na‰í anal˘ze vûnujeme spoleãnû pozornost institutu socialistického spoleãenského vlastnictví a úpravû
vztahÛ, na nichÏ se zakládalo fiízení hospodáfiské soustavy.44 Zde pojednáme i o plánování, které
bylo v hospodáfiském zákoníku pfiedstaveno jako základní nástroj fiízení hospodáfiské soustavy.
Nakonec se budeme zab˘vat typy organizací, rolí hospodáfiské smlouvy pfii plánování a hospodáfiskou arbitráÏí.
Socialistická republika byla dle ústavy zaloÏena na pevném svazku pracujících – dûlníkÛ, rolníkÛ a inteligence. Mûla svÛj základ v hospodáfiské soustavû. Tato soustava „vyluãovala jakoukoli formu vykofiisÈování ãlovûka ãlovûkem.“ V˘robní prostfiedky v ní byly „zespoleãen‰tûny
a ve‰keré národní hospodáfiství bylo plánovitû státem fiízeno. Orgány socialistického státu i v‰echny socialistické organizace pfiitom uplatÀovaly pfii plánovitém fiízení národního hospodáfiství i pfii
své hospodáfiské ãinnosti zákonitosti spoleãenského v˘voje a socialistické ekonomiky tak, aby na
základû rozvoje vûdy a techniky a vyuÏívání vûdeck˘ch poznatkÛ ve v˘robních procesech
i v organizaci práce … byly úãinnû vyuÏívány v‰echny zdroje a rezervy a rostla spoleãenská produktivita práce.“ Pfiitom se na v‰ech stupních fiízení „v nej‰ir‰í mífie soustavnû uplatÀovala úãast
a tvÛrãí iniciativa pracujících a jejich spoleãensk˘ch organizací, zejména Revoluãního odborového hnutí.“
Citace vstupních prohlá‰ení z preambule a obecn˘ch ustanovení hospodáfiského zákoníku neuvádíme jenom pro pfiipomenutí budovatelského diskursu. Je z nich patrné, Ïe na v˘konu hospodáfisk˘ch ãinností a fiízení národního hospodáfiství se podílely vedle socialistick˘ch organizací téÏ
stát ãi pfiesnûji jeho hierarchicky fiazené orgány. Pfiitom ov‰em národní hospodáfiství âSSR tvofiilo „nedíln˘ celek fiízen˘ pod vedením KSâ státem podle zásady demokratického centralismu.
Na první pohled se zdá, Ïe nic nespojuje hospodáfisk˘ zákoník s obchodním. Nicménû obû normy mají – s v˘jimkou v hospodáfiském zákoníku pfiidané preambule a zásad hospodáfisko-právních vztahÛ - v zásadû stejnou strukturu. Po obecn˘ch ustanoveních, která popisují vznik hospodáfisko-právních ãi obchodních závazkov˘ch vztahÛ, následuje právní úprava postavení úãastníkÛ tûchto vztahÛ (státních organizací, druÏstev a spoleãensk˘ch organizací anebo
obchodních spoleãností a druÏstev). Ve zbyl˘ch rozsáhlej‰ích pasáÏích obou zákoníkÛ jsou charakterizovány konkrétní hospodáfiské (§115-385), resp. obchodní (§ 261 – 755) závazky.
43
Viz [KABELE v tisku (2004)].
44
§ 3 Hlavním nástrojem fiízení rozvoje národního hospodáfiství je státní plán, kter˘ zaji‰Èuje, aby se národní hospodáfiství rozvíjelo proporcionálnû na základû optimálního vyuÏívání pfiírodních a ekonomick˘ch zdrojÛ a podmínek
zemû a na základû mezinárodní socialistické dûlby práce.
42
31
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Hlavním nástrojem fiízení byl státní plán rozvoje národního hospodáfiství, z nûhoÏ vycházela
a s nímÏ musela b˘t v souladu ve‰kerá fiídící a hospodáfiská ãinnost v‰ech orgánÛ a socialistick˘ch
organizací (ãl. I).“ Státní plán rozvoje národního hospodáfiství se vypracovával na základû smûrnic Komunistické strany âeskoslovenska (§ 4).
Nás samozfiejmû musejí zajímat obû takto popsané asymetrie zakládané nadfiazen˘m postavením:
(i) komunistické strany vÛãi orgánÛm státu a (ii) orgánÛ státu vÛãi socialistick˘m nikoli jen hospodáfisk˘m organizacím. První asymetrie byla dána oprávnûním KSâ sv˘mi smûrnicemi urãovat
podobu plánu a zaklínací formulí uplatÀování zásady demokratického centralismu. Více jiÏ v zákonících tato zásada popsána není. Druhá asymetrie je naopak detailnû ustavována právû kodexy. V˘znamnou roli pfii tomto ustavování mûl institut socialistického spoleãenského vlastnictví.
O socialistickém spoleãenském vlastnictví se v zákoníku doãteme, Ïe bylo vlastnictvím celospoleãensk˘m, druÏstevním, jakoÏ i vlastnictvím spoleãensk˘ch a jin˘ch socialistick˘ch organizací. Vznikalo podle zákoníku plánovitû fiízenou hospodáfiskou ãinností pracovních kolektivÛ
socialistick˘ch organizací, které mûly svÛj majetek: „vûci a majetková práva vãetnû práv
k v˘sledkÛm v˘zkumné, v˘vojové, projektové a jiné obdobné ãinnosti, k nimÏ má organizace
vlastnické právo nebo právo hospodafiení.“ Vûc mohla b˘t souãasnû v celospoleãenském vlastnictví i ve vlastnictví druÏstevních nebo jin˘ch socialistick˘ch organizací. Ústava tuto vlastnickou podvojnost popisovala takto: „Stát zfiizuje hospodáfiské organizace, zejména národní podniky, kter˘m svûfiuje ãásti národního majetku do správy jako samostatn˘m právnick˘m osobám.“
Podle hospodáfiského zákoníku státní organizace mûly k jednotliv˘m vûcem, pohledávkám
a jin˘m majetkov˘m právÛm státu právo hospodafiení.
Pro uvaÏovaná vlastnická práva – popisovaná nikoli v obãanském, ale v hospodáfiském zákoníku
(!) - bylo dÛleÏité, jak byly upraveny zpÛsobilosti socialistick˘ch organizací, popfiípadû orgánÛ státu
nakládat s vlastnûn˘mi statky a s vlastnick˘mi právy. Toto nakládání bylo v hospodáfiském zákoníku vymezeno axiomatick˘m pfiedpokladem, Ïe „socialistické organizace plní úkoly, které získávají
od orgánÛ hospodáfiského fiízení: ministerstev anebo národních v˘borÛ.“45 Pfiesnû vzato tyto úkoly
plnily „kolektivy pracovníkÛ nebo ãlenové socialistick˘ch organizací. Jejich ãinnost byla organizována na základû statutÛ, stanov nebo organizaãních fiádÛ, které urãovaly jejich statutární orgány
oprávnûné jednat jménem organizace ve v‰ech vûcech“ (§ 16). Právní úkony tûchto statutárních
orgánÛ bylo ov‰em tfieba vÏdy vykládat „v souladu se zájmem celé spoleãnosti na rozvoji národního hospodáfiství a v souladu s poÏadavky soudruÏské spolupráce socialistick˘ch organizací“ (§ 25).
Hospodáfisk˘ zákoník pfied pfiestavbov˘mi novelami z roku 1988 ustavoval státní hospodáfiské
organizace fiízené ministerstvy anebo národními v˘bory a struãnû charakterizoval jejich zfiizování.
Pfiedurãoval odvûtvové ministeriální organizování státních hospodáfisk˘ch organizací a jejich koncentraci ve v˘robních hospodáfisk˘ch jednotkách nebo jin˘ch obdobnû uspofiádan˘ch hospodáfisk˘ch jednotkách, které byly pfiímo fiízeny ministerstvem. Státní hospodáfiské organizace zfiizoval
pfiíslu‰n˘ ministr nebo vedoucí ústfiedního orgánu státní správy po projednání s pfiíslu‰n˘m krajsk˘m národním v˘borem. Na úsecích fiízen˘ch národními v˘bory zfiizoval státní hospodáfiské organizace pfiíslu‰n˘ národní v˘bor (§ 42). Orgán, kter˘ byl oprávnûn státní hospodáfiskou organizaci
zfiídit, mohl organizaci nebo její ãást pfievést do pÛsobnosti jiného orgánu (ministerstva nebo národního v˘boru) po dohodû s tímto orgánem. Mohl téÏ organizace slouãit, rozdûlit nebo zru‰it (§ 48).
Zfiizovatel musel povinnû oznaãit orgán pfiímo nadfiízen˘ (§ 43).
Zákon ã. 145/1970 Sb. § 23 „ Základní formou zaji‰tûní cílÛ státních plánÛ a hospodáfisk˘ch plánÛ je ukládání úkolÛ
plánu v plánovacím procesu vládou a rozepisujícím orgánem (organizací). Úkolem plánu se stanoví povinnost urãit˘m zpÛsobem jednat nebo se jednání zdrÏet, zejména závazn˘ úkol nebo závazn˘ limit, stanovení priorit, závazná
pravidla a postupy a zákazy. Vláda âeskoslovenské socialistické republiky mÛÏe stanovit pro nûkteré druhy úkolÛ
plánu zvlá‰tní postup.
45
32
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
V ãele státní hospodáfiské organizace byl jedin˘ vedoucí (fieditel), kter˘ fiídil ãinnost organizace a jednal jejím jménem ve v‰ech vûcech. ¤editel coby statutární orgán rozhodoval ve vûcech
státní hospodáfiské organizace samostatnû, pokud rozhodnutí nebylo vyhrazeno nadfiízenému
orgánu (§ 44). Vztahy uvnitfi v˘robních hospodáfisk˘ch jednotek, které tvofiily organizace nebo
organizaãní jednotky vystupující v hospodáfisk˘ch vztazích sv˘m jménem, upravovaly v souladu
s právními pfiedpisy jejich statuty (§ 46).
AÏ pfiestavbová novela z roku 1988 zaãala ru‰it uvaÏovan˘ hrubû asymetrick˘ vztah ústfiedních
i „stfiedních“ orgánÛ a organizací, v nûmÏ orgány hospodáfiského fiízení rozhodovaly, ale nesly nejasnou odpovûdnost. Tato novela stanovila, Ïe nadfiazené orgány mohou nejen zakládat, mûnit, ru‰it
nebo stvrzovat povinnosti a oprávnûní organizací (zde jiÏ státních podnikÛ) v rozsahu své pÛsobnosti, ale také nesou zákonem novû zformulovanou majetkovou odpovûdnost z tûchto rozhodnutí. Novela ov‰em jen málo co mûnila na tom, Ïe socialistické spoleãenské vlastnictví zÛstávalo z pohledu teorie vlastnick˘ch práv hybridem kombinujícím vlastnûní se zastupováním. Ustavovalo pfiímou nadfiazenost státních orgánÛ a dopou‰tûlo nepfiímou av‰ak klíãovou nadfiazenost komunistické strany vÛãi
státním orgánÛm. Povahu spoleãenského vlastnûní souhrnnû ukazuje následující tabulka:
ZpÛsobilost spoleãenského vlastnûní
→
TYPY KOORDINACE → NAKLÁDÁNÍ
ÚâASTNÍCI
(Vedení podniku a produkce)
SOCIALISTICKÁ
Hospodafiení jako plnûní
ORGANIZACE
úkolÛ
ORGÁNY ¤ÍZENÍ
Hospodáfiské úkolování
(Vláda, ministerstva,
(SmûÀování, odvádûní
národní v˘bory)
a dodávání, získávání pfiídûlÛ
a odebírání)
STRANA
(Nepsaná pravidla stranického úkolování)
ROZDùLOVÁNÍ ZPÒSOBILOSTÍ
(Plánovací útvary a transakce s právy)
Zfiizování, sluãování, rozdûlování
a ru‰ení organizací, ústfiední plánování
Smûrnice pro ústfiední plánování
a nastavování institutu spoleãenského vlastnictví, obsazování pozic
(Normotvorná a arbitráÏní ãinnost)
Klasick˘ institut soukromého vlastnictví stojí na symetrii vlastníkÛ prosazující se pfii smûnû vlastnick˘ch práv a asymetrii vlastníkÛ a nevlastníkÛ pfii uÏívání tûchto práv. V rámci institutu spoleãenského vlastnictví je ov‰em asymetrie vlastníkÛ a nevlastníkÛ zcela zastínûna dfiíve zvaÏovan˘mi asymetriemi postavení strany, státních orgánÛ fiízení vÛãi socialistick˘m organizacím. Je
proto ponûkud sporné je‰tû hovofiit o vlastnictví, jestliÏe nakládání s nik˘m skuteãnû nevlastnûn˘mi statky bylo fie‰eno jako nakládání s lidmi a organizacemi. V tomto smyslu jsou v˘stiÏná
ãastá pfiirovnání socialistické ekonomiky k jedné velké továrnû.
Problém tohoto pfiirovnání spoãívá v tom, Ïe popisovaná náhrada vlastnûní zastupováním pfiedpokládá ústfiední plánovatelnost ve‰keré hospodáfiské ãinnosti. Ta je ov‰em jen utopií. Proto reálné socialistické hospodafiení skrytû formovaly kvazivlastnické vztahy.46 Povaha uvaÏovaného
mutantu institutu vlastnictví bude zfiejmûj‰í, jestliÏe zahrneme do na‰ich rozborÛ je‰tû také právem rozeznávané typy organizací a praxi plánování probíranou v ãásti Spoleãná ustanovení o hospodáfisk˘ch závazcích.
46
[Mlãoch 1990]
33
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Socialistick˘ stát si vytváfiel k plnûní sv˘ch úkolÛ soustavu státních organizací, které byly zpravidla buì hospodáfiské nebo rozpoãtové. Tehdy uznávaná teze o nadfiazenosti produktivní sféry
nad neproduktivní pfiitom nadfiazovala hospodáfiské organizace nad rozpoãtové. Hospodáfiské
organizace byly dále uvnitfi své skupiny hierarchizovány. Na vrcholu stály národní podniky fiízené ministerstvy a pod nimi krajské a okresní podniky a samozfiejmû téÏ druÏstva. V‰echny organizace hospodáfiské i rozpoãtové byly v zásadû obdobnû zahrnuty do spoleãenského vlastnictví,
které urãovala pfiedev‰ím praxe ústfiedního plánování.
Konstitutivní popis této praxe spí‰e neÏ pravidla pfiiná‰el zákon o národohospodáfiském plánování (ã. 145/1970 Sb.). Národohospodáfiské plány tvofiily hierarchickou soustavu, jejíÏ souãástí
byly (a) státní plány rozvoje národního hospodáfiství, (b) státní rozpoãty, (c) mûnov˘ plán, (d)
hospodáfiské plány federálních a národních ústfiedních orgánÛ, orgánÛ stfiedního ãlánku fiízení,
socialistick˘ch organizací a národních v˘borÛ, (e) plány oblastní (regionální).
Úkol státního plánu a jeho rozpis, z nûhoÏ vyplynula pro dodavatele povinnost dodávky v˘robkÛ, prací anebo v˘konÛ pro urãitého odbûratele, byl podle pfiíslu‰n˘ch ustanovení hospodáfiského
zákoníku plánovacím aktem. Na jeho základû vznikala povinnost uzavfiít hospodáfiskou smlouvu
nebo právo vydat dodávkov˘ pfiíkaz. Uzavfiení hospodáfiské smlouvy v souvislosti s plánováním
bylo tedy chápáno jako povinnost.47 Proto hospodáfisk˘ zákoník jinak skoup˘ na vymezování pravidel toto uzavírání smlouvy procedurálnû upravoval. Napfi. smlouvu o pfiípravû dodávek byly
organizace povinny uzavfiít nejen na podkladû plánovacího aktu, ale také ke (i) splnûní úkolu stanoveného vládou k dlouhodobému smluvnímu zabezpeãení, (ii) k zaji‰tûní nezbytn˘ch náhradních dílÛ, (iii) obranyschopnosti nebo bezpeãnosti státu, anebo (iv) léãebnû preventivní péãe.
Zákon o plánování - navzdory tomu, co slibuje jeho název - nepopisoval procedurálnû pfiípravu
a schvalování plánÛ, pfiestoÏe se velmi v˘znamnû t˘kala zájmÛ zúãastnûn˘ch organizací. Pouze
urãoval podmínky zmûny plánu. Dále ukládal obecnou povinnost jeho kontroly a stanovoval
sankce ukládané nadfiízen˘mi orgány v pfiípadû jeho neplnûní. Trestné ov‰em bylo (ã. 140/1961
Sb. § 119), jestliÏe pfii provozu soukromého hospodáfiství soukromník nesplnil, byÈ i z nedbalosti, ve vût‰ím rozsahu úkoly vypl˘vající z hospodáfiského plánu (odnûtím svobody aÏ na jeden rok)
anebo uvedení nepravdiv˘ch nebo hrubû zkreslen˘ch údajÛ v plánovacích podkladech (odnûtím
svobody aÏ na dvû léta ).
PfiipomeÀme si, Ïe role strany v rámci socialistického hospodafiení je v ústavû i v hospodáfiském
zákoníku garantována aplikací zásad demokratického centralismu. Nበrozbor klíãov˘ch institutÛ hospodáfisk˘ch zákonÛ ov‰em ukazuje, Ïe zde nebyla, bereme-li v potaz ãistû zákony, splnûna
jedna z klíãov˘ch vstupních podmínek aplikace této zásady: dÛsledné uplatÀování kolektivního
rozhodování. Managementy státních podnikÛ mûly silné, ale nikoli neomezené postavení.
O fiídích aktech a plánech se rozhodovalo nejen ve vedení socialistick˘ch organizací, ale také na
vládû, ministerstvech ãi národních v˘borech. Kolektivnû se o tûchto aktech rozhodovalo téÏ na
stranick˘ch grémiích. Nemohlo-li se uplatÀování zásady demokratického centralismu pro neplatnost zásady kolektivního rozhodování plnû uplatÀovat v linii hospodáfiského úkolování, v soubûÏné linii stranického úkolování mohlo platit a také platilo.48
Nemusíme asi dlouze probírat fakt, Ïe takovéto ujednání nesplÀuje konstitutivní rys kaÏdé smlouvy: smluvní dobrovolnost. Jednalo se tedy o jakési kvazismlouvy.
48
Na otázku, co fieditele Krajské zemûdûlské správy Uhfiína motivovalo, aby plnil plán, zda to byla kontrola závodní
organizace, odpovûdûl: „V‰echny úkoly mûla Krajská zem. Správa stanoveny rozpisem státního plánu. Pochopitelnû
motivací bylo splnûní tûchto úkolÛ, protoÏe je mûl v prémiov˘ch ukazatelích a také proto, Ïe mu bylo splnûní uloÏenou pfii komplexním hodnocení, které bylo provádûné pfiíslu‰n˘mi nomenklaturními stranick˘m orgánem za pfiítomnosti nadfiízeného (ministra) a pfiedsedy na‰í základní organizace KSâ. V˘bor ZO KSâ se k tomuto komplexnímu hodnocení vyjadfioval. (Formulace je autorizována a mírnû upravena. PÛvodnû pan Uhfiín vÛbec nehovofiil o prémiov˘ch ukazatelích a v˘slovnû zdÛraznil, Ïe závodní organizace do vûcí fiízení nemluvila.)
47
34
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Na demokratickém centralismu je podstatn˘ centralistick˘ závazek vertikální loajality a vertikálního skládání úãtÛ, kter˘ je klamnû legitimován demokratickou horizontální loajalitou a skládáním úãtÛ.49 Klíãová ustanovení o uplatÀování demokratického centralismu tedy nejen stvrzovala nadfiazené postavení komunistické strany a na její pÛdû se odehrávajícího stranického úkolování, ale také zdÛvodÀovala nárok na vertikální loajalitu socialistick˘ch organizací vÛãi orgánÛm státu stejnû jako zamûstnancÛ vÛãi vedením organizací.
Hospodáfisko-právní vztahy byly upraveny jako hierarchické vztahy, v nichÏ prakticky ve v‰ech
klíãov˘ch záleÏitostech (plánování, viz dále probíraná arbitráÏ atd.) chybûly pfiimûfiené procedurální podpisy chránící podfiízené socialistické organizace stejnû tak jako nadfiízené orgány. Probírané vztahy procedurálnû upravovaly ov‰em ãetné podzákonné normy a nepsaná pravidla hry.
Zcela mimo úpravu stála role komunistické strany, i kdyÏ její nadfiazené postavení jak vÛãi orgánÛm hospodáfiského fiízení, tak socialistick˘m organizacím v podobû vedoucí úlohy bylo ustaveno nedvojznaãnû. Z rozhovorÛ víme, Ïe strana se angaÏovala nejen ve sféfie správy nomenklatury, ale také pfii zaji‰Èování plánÛ. Socialistická organizace, potaÏmo její vedení, byla nejen úkolována prostfiednictvím plánu, ale vedoucí pracovníci dostávali plnûní plánu navíc jako svÛj hlavní
stranick˘ úkol, nad nímÏ víc neÏ ãlenská organizace dané socialistické organizace bdûl vy‰‰í stranick˘ orgán, kter˘ nomenklaturnû rozhodnul o jejich jmenování do funkce.50
Pracovnû-právní vztahy
Zákoník práce (ã. 65/1965 Sb.) lze smûle fiadit v reálném socialismu k základním kodexÛm socialistického práva. Je to dáno tím, Ïe ústava z roku 1960 definovala spoleãnost dvojznaãnû jako
spoleãnost pracujících i obãanÛ a zavedla pojem pracující lid.51 Práce ve prospûch v‰ech se stala
více povinností neÏ právem jiÏ v pováleãném období zrodu socialismu.52 Socialistick˘ právní
systém to vyjadfioval zejména tfiemi paragrafy trestního zákona: o pfiíÏivnictví (§203, max. sazba
3 roky), poru‰ování povinnosti v provozu socialistické organizace (§ 129, 6 let) a naru‰ování fiízení, plánování a kontroly národního hospodáfiství (§ 125, 5 let). V‰echny uvedené paragrafy byly
vãetnû poãetné skupiny paragrafÛ chránících socialistické vlastnictví (§ 132- 139) po revoluci
zru‰eny.
Demokratick˘ centralismus je vymezen takto:
• v‰echny vedoucí stranické orgány se volí zdola aÏ nahoru (institut v‰eobecné volitelnosti),
• stranické orgány pravidelnû skládají úãty a podávají zprávu o své ãinnosti stranick˘m organizacím,
které je zvolily a vy‰‰ím orgánÛm (instituty horizontálního i vertikálního skládání úãtÛ),
• men‰ina a jednotlivci se disciplinovanû podfiizují rozhodnutím vût‰iny (institut horizontální loajality),
• usnesení vy‰‰ích orgánÛ jsou bezpodmíneãnû závazná pro v‰echny niωí orgány (institut vertikální loajality).
• stranické orgány a organizace se mohou právoplatnû usná‰et, je-li pfiítomna nejménû polovina jejích ãlenÛ anebo
delegátÛ.
50
Viz poznámka ã. 47.
51
„My pracující lid âeskoslovenska prohla‰ujeme slavnostnû: Spoleãenské zfiízení, za které bojovaly celé generace
na‰ich dûlníkÛ i ostatních pracujících a které mûly od vítûzství Velké fiíjnové socialistické revoluce pfied oãima jako
vzor, stalo se pod vedením Komunistické strany âeskoslovenska skuteãností i u nás. … âl. 19 (1) Ve spoleãnosti pracujících, ve které je odstranûno vykofiisÈování ãlovûka ãlovûkem, jsou rozvoj a zájmy kaÏdého jejího pfiíslu‰níka
v souladu s rozvojem a zájmy celé spoleãnosti. Práva, svobody a povinnosti obãanÛ slouÏí tedy svobodnému, v‰estrannému rozvoji a uplatnûní osobnosti obãanÛ a zároveÀ upevnûní a rozvoji socialistické spoleãnosti; s jejím rozvojem se dále roz‰ifiují a prohlubují.“
52
Napfi. [STÁTNÍK 1994]
49
35
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Zákoník práce vznikal v ‰edesát˘ch letech a platí dodnes. MÛÏeme proto sledovat jeho v˘voj
porovnáváním jeho verze pÛvodní s verzemi platn˘mi v roce 1988 a na sklonku roku 2000.
Z tohoto srovnání vychází také na‰e pojednání. Novou zákonnou úpravu ov‰em získaly nûkteré
normy navazující na pracovní zákoník, které blíÏe specifikují zamûstnaneck˘ pomûr. Zmûnily se
zákony upravující postavení policistÛ, soudcÛ anebo uãitelÛ, ale nemûnil se, anebo aÏ s velk˘m
zpoÏdûním, zákon o nûkter˘ch sluÏebních pomûrech vojákÛ (ã. 76/1959 Sb.).
Ze srovnání vypl˘vá, Ïe zákoník práce se v dÛleÏit˘ch vûcech po listopadu v˘raznû nezmûnil.
Zdánlivû beze zmûny zÛstal popis vztahu nadfiízenosti v druhé hlavû: „Vedoucí pracovníci organizace (resp. vedoucí zamûstnanci zamûstnavatele), jimiÏ se rozumûjí její orgány (odstavec 1),
jakoÏ i její dal‰í pracovníci, ktefií jsou povûfieni vedením na jednotliv˘ch stupních fiízení organizace, jsou oprávnûni stanovit a ukládat podfiízen˘m pracovníkÛm organizace (resp. zamûstnancÛm) pracovní úkoly, organizovat, fiídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu úãelu závazné pokyny“. Vztah zamûstnavatele a zamûstnance, vedoucího a podfiízeného, se tedy mûnil jen
nepfiímo zavádûním ochran pravidel urãujících tento vztah.
Zamûstnaneck˘ vztah byl a je vztahem deklarovanû smluvním, a proto rozhodující váhu pro
jeho utváfiení vÏdy mají okolnosti upravující vznik, zmûny a skonãení pracovního pomûru, tj.
ochrany typu vstup/v˘stup.
Vstup do zamûstnání se po právní stránce po listopadu témûfi nemûnil. Stát byl ov‰em tehdy prakticky monopolním zamûstnavatelem. Proto v zákonû postrádáme ochrany pracovníkÛ pfied zneuÏíváním tohoto monopolního postavení. KdyÏ uÏ nûkdo vstoupil do pracovního pomûru, nebylo snadné se ho zbavit (souhlas ROH), ani ho pfiesouvat z místa na místo. ZároveÀ mohl pracovník jen
obtíÏnû socialistickou organizaci opustit (nutnost uvádût dÛvody, sloÏité v˘povûdní lhÛty). Vedlej‰í
pracovní pomûr byl sice moÏn˘, ale socialistická organizace s ním musela souhlasit.
Propu‰tûní bylo snadné jedinû tehdy, kdyÏ pracovník ohroÏoval bezpeãnost státu anebo kdyÏ
do‰lo k poru‰ení „pracovní káznû tak hrub˘m zpÛsobem, Ïe jeho ponechání v organizaci do uplynutí v˘povûdní lhÛty nebylo moÏné z dÛvodu udrÏení pracovní káznû v organizaci“. OhroÏení
bezpeãnosti státu i ohroÏení káznû se zpravidla interpretaãnû vztahovalo k revoluãnímu m˘tu
a k pfiíbûhu o nepfiáteli sabotovaném budování socialistické spoleãnosti.
Pracovní kázeÀ byla v zákoníku práce pojímána jako „uvûdomûlé plnûní úkolÛ, které pro pracovníky vypl˘vá z jejich úãasti na spoleãenské práci.“ Spoãívala „v rozvíjení iniciativy v práci,
ve zvy‰ování ideologické a odborné úrovnû, v upozorÀování na zji‰tûné nedostatky, jejich odstraÀování, v pomoci v boji proti ru‰itelÛm pracovní káznû a v dodrÏování právních pfiedpisÛ a zásad
socialistického jednání pfii spoleãné práci.“ V kontextu této deklarace jsou podrobnû vymezovány povinnosti jak pracovníkÛ, tak i vedoucích pracovníkÛ, jejichÏ neplnûní podléhalo kárnému
fiízení. Zákoník práce je standardnû upravoval pro v‰echny socialistické organizace. Poãítal s pravideln˘m hodnocením v‰ech pracovníkÛ. Zákoník stanovoval, jaká kárná opatfiení mohou b˘t
ukládána: a) dÛtka, b) vefiejná dÛtka, c) sníÏení, popfiípadû odnûtí prémií nebo odmûn … na dobu
aÏ tfií mûsícÛ, d) pfievedení na ménû placenou práci na dobu aÏ tfií mûsícÛ, popfiípadû sníÏení
základního nebo funkãního platu aÏ o 10 % na dobu aÏ tfií mûsícÛ.53 Urãoval dále kázeÀskou odpovûdnost vedoucích pracovníkÛ organizací vÛãi je‰tû v˘‰e postaven˘m vedoucím pracovníkÛm.
Proti kázeÀskému opatfiení bylo moÏné se odvolat k rozhodãí komisi. Rozhodãí fiízení provádûly
odborové orgány, které urãovala Ústfiední rada odborÛ. Monopolní postavení stranou veden˘ch
socialistick˘ch organizací na trhu práce spolu s v˘‰e popsan˘mi právními normami poru‰ovaly
v˘znamnû smluvní rovnost v zamûstnaneck˘ch vztazích. âinily tak z pracovního pomûru vztah
kvazinevolnick˘.
53
Zru‰eno bylo jiÏ projednávání pfiestupkÛ místním lidov˘m soudem.
36
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Pracovnû-právní vztahy nab˘vají zvlá‰tní povahy u osob slouÏících v ozbrojen˘ch silách a ãásteãnû i u soudcÛ. Povaha úpravy tûchto vztahÛ nás musí zajímat jiÏ proto, Ïe ozbrojené síly zaji‰Èovaly v reálném socialismu jeden z klíãov˘ch úkolÛ socialistického státu „zabezpeãovat obranu
zemû a stfieÏit revoluãní vymoÏenosti lidu“ (ústava 1960), a mûly proto také v lecãems v˘sadní
postavení. Ani pracovní pomûr – jak jsme si ukázali - nebyl ãistû soukromou záleÏitostí, tím spí‰e
to platilo o sluÏebním pomûru pfiíslu‰níka SNB, vojáka anebo soudce, ktefií rozhodnû nepracovali jen za mzdu, ale pfiedev‰ím slouÏili vlasti: “Já, pfiíslu‰ník SNB, slavnostnû prohla‰uji, Ïe budu
vûrn˘ âeskoslovenské socialistické republice. Budu ãestn˘m, stateãn˘m a ukáznûn˘m pfiíslu‰níkem SNB. Pfii plnûní sv˘ch sluÏebních povinností se budu fiídit ústavou a zákony a budu chránit
ústavní zfiízení âSSR, práva obãanÛ a vefiejn˘ pofiádek. K tomu jsem pfiipraven vynaloÏit v‰echny své síly i schopnosti a nasadit i svÛj Ïivot.“ (ã. 100/1970 Sb.).
Nejedná se v prvé fiadû o smluvní vztah, ale o vztah zaloÏen˘ pfiíslu‰ností k organizaci, do níÏ
je jednotlivec pfiijímán ve speciálním fiízení. Jejím pfiíslu‰níkem se stává po sloÏení pfiísahy. Pfiíslu‰nost k organizaci je ov‰em také svázána s celou fiadou povinností a omezení, ale také v˘hod,
z nichÏ nûkteré trvají i po skonãení sluÏebního pomûru (napfi. umísÈování v obãanském povolání,
odchodné, platové vyrovnání po skonãení sluÏebního pomûru a pfiíspûvek za sluÏbu k penzi). Pfiíslu‰níci nosili stejnokroje a tvofiili hierarchii hodností. Institut hodnosti v˘znamnû tvaroval kariérní postup pfiíslu‰níkÛ a vázaly se na nûj nejen v˘hody, ale téÏ sluÏební zdvofiilost urãovaná
zákonem a fiády. SluÏební pfiíjem tvofiil funkãní plat svázan˘ s ustanovováním do funkcí, hodnostní plat, pfiídavek za v˘sluhu let, pfiíplatky a odmûny. Pro sluÏební pomûr bylo dále charakteristické, Ïe byl zaloÏen na respektování zákonÛ, sluÏebních pfiedpisÛ a pfiedev‰ím rozkazÛ. Pfiíslu‰ník byl povinen rozkaz splnit, i kdyÏ se domníval, Ïe je v rozporu s právním pfiedpisem. Nadfiízeného na takovou skuteãnost musel upozornit, ale trval-li nadfiízen˘ na splnûní rozkazu, musel
uposlechnout. ZároveÀ pfiíslu‰ník ze zákona nejen smûl, ale musel odepfiít splnûní rozkazu nebo
pokynu nadfiízeného, jestliÏe by jeho splnûním spáchal trestn˘ ãin. Tuto skuteãnost musel zároveÀ ohlásit bez zbyteãného prÛtahu vy‰‰ímu nadfiízenému.
Nesplnûní rozkazu stejnû jako zpronevûfiení se pfiísaze bylo váÏn˘m kázeÀsk˘m pfiestupkem.
Ten organizaci vyvazoval z odpovûdnosti za konání pfiíslu‰níka. Pfiíslu‰ník pak mohl v kázeÀském fiízení pfiijít o hodnost, b˘t propu‰tûn a ztratit v˘hody spojené s lety dfiívûj‰í sluÏby. V˘kon
kázeÀské pravomoci náãelníky a veliteli54 se velice v˘znamnû t˘kal práv pfiíslu‰níkÛ SNB, a proto
zákon o sluÏebním pomûru poãítal s odvolacím fiízením, kde rozhodnutí vyná‰el senát.
Po roce 1989 byl pfiijat nov˘ zákon o sluÏebním pomûru a mohli bychom proto oãekávat, Ïe se
povaha sluÏebního pomûru v ústavním zfiízení v˘raznû zmûnila. Opak je spí‰e pravdou. Spolu
s terminologickou zmûnou t˘kající se hlavních aktérÛ (pfiíslu‰ník SNB ➞ policista anebo Sbor
národní bezpeãnosti ➞ Policie) byla odstranûna i tendenãní preambule a zmûnûna sluÏební pfiísaha. Dále bylo vypu‰tûno kritérium oddanosti socialistickému spoleãenskému zfiízení pfii pfiijímacím fiízení a právo ministrÛ vnitra, resp. prezidenta, odejmout hodnost pfiíslu‰níku, „kter˘ a) prokázal sv˘m jednáním nepfiátelsk˘ pomûr k socialistickému zfiízení, b) kter˘ se dopustil jednání,
jeÏ je v pfiíkrém rozporu s morálnû politick˘mi poÏadavky kladen˘mi na pfiíslu‰níka“. Jinak jsou
rozdíly spí‰e kosmetické.
Obãansko-právní vztahy
Obãansk˘ zákoník byl pÛvodnû rozdûlen do osmi ãástí, jimÏ pfiedcházela preambule a osm ãlánkÛ popisujících specifiku obãansko-právních vztahÛ v socialistickém zfiízení. Novelizovány byly
54
Sbor národní bezpeãnosti tvofiila i vojska ministerstva vnitra.
37
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
de facto ãtyfii ãásti, první, druhá, ‰está a sedmá - Obecná ustanovení, Socialistické spoleãenské
vlastnictví a osobní vlastnictví, Odpovûdnost za ‰kodu a za neoprávnûn˘ majetkov˘ prospûch
a Dûdûní majetku v osobním vlastnictví. Zbylé ãásti - Osobní uÏívání bytÛ, jin˘ch místností
a pozemkÛ, SluÏby a Práva a povinnosti z jin˘ch právních úkonÛ - byly zru‰eny a nahrazeny jednou osmou ãástí Závazkové právo. Takto bylo pÛvodních 262 paragrafÛ nahrazeno 364 nov˘mi
paragrafy. Víc jak polovina paragrafÛ pÛvodního zákoníku byla tedy zru‰ena. V mnohokrát novelizovaném zákoníku staré pasáÏe - v mnoha pfiípadech doplÀované nov˘mi paragrafy – tvofií nyní
necelou tfietinu.
Kdybychom se fiídili ãetností v˘skytu pojmu obãan, mohlo by se zdát, Ïe pfiedlistopadov˘
obãansk˘ zákoník je dokonce obãan‰tûj‰í neÏ polistopadov˘. Upravuje vztahy obãanÛ mezi sebou
a k socialistick˘m organizacím, zatímco obãansk˘ zákoník upravuje vztahy fyzick˘ch a právnick˘ch osob. Slovo obãan se v souãasném obãanském zákoníku témûfi nevyskytuje. Nabízené rozli‰ení fyzick˘ch a právnick˘ch osob je ov‰em klíãové pro stvrzení klíãového práva fyzick˘ch
osob vytváfiet sdruÏení fyzick˘ch nebo právnick˘ch osob, anebo úãelová sdruÏení majetku, která
coby právnické osoby mají zpÛsobilost mít práva a povinnosti upravovaná obãansk˘m zákoníkem. Pfiitom tato práva a povinnosti musejí b˘t v zásadû rovná s právy a povinnostmi fyzick˘ch
osob. Jedinû tak mÛÏe b˘t splnûna podmínka pro vznik soudnû pfiezkoumateln˘ch smluvních
vztahÛ, které se dynamicky rozvíjejí pfii nejrÛznûj‰ích typech podnikání. V ústavních zfiízeních
urãuje pravidla hospodáfiského podnikání obchodní zákoník. Politické podnikání vymezují
volební zákony, zákony o politick˘ch stranách atd.
Socialistick˘ obãansk˘ zákoník ru‰il popsanou symetrii fyzick˘ch a právnick˘ch osob, která
byla v˘razem práva na sdruÏování. Nahrazovala ji nesoumûrností obãana a socialistické organizace.55 Jejich asymetrie byla dána skuteãností, Ïe zákoník nepojednával ani o vzniku socialistick˘ch organizací, ani o jejich vztazích. Socialistické organizace blíÏe z tohoto hlediska vymezoval, jak jsme si jiÏ ukázali, jedinû hospodáfisk˘ zákoník. Pojímal je jako právnické osoby a upravoval jejich vzájemné hospodáfiskoprávní vztahy a jejich vztahy ke státu. Spory v tûchto vztazích
fie‰il zákon o hospodáfiské arbitráÏi (ã. 121/1962 Sb.). V tomto zákonû ov‰em chybûl, jak jiÏ bylo
fieãeno, procedurální popis arbitráÏního fiízení tak, jak jej známe z oblasti soudního fiízení.56 SoudÛm bylo paradoxnû svûfieno vedení podnikového rejstfiíku, tj. úkon, kter˘ se soudním fiízením
nemá de facto nic spoleãného.
Hospodáfiské i jiné organizace vstupovaly za socialismu nepochybnû do vzájemn˘ch smluvních
vztahÛ. Ty v‰ak byly stejnû jako pojem socialistické organizace krajnû nejasné. Institut smlouvy pfiedpokládající rovnost - byl sice v socialistickém obãanském zákoníku vymezen (§ 43 – 51)
a hovofiilo se v nûm obecnû i o úãastnících smlouvy. Net˘kal se ov‰em vztahÛ socialistick˘ch organizací, které nespadaly do pÛsobnosti zákoníku. Problém spoãíval v tom, Ïe jinde v socialistickém
právu jiÏ podrobn˘ popis institutu smlouvy nenajdeme. Najdeme zde ov‰em budovatelsk˘ diskurs
o vzájemné spolupráci, rozvoji iniciativy, roz‰ifiování úãasti pracujících na fiízení, o úãinném prosazování zájmÛ celé spoleãnosti, povinnostech plnit plán, pfiekonávání pfieÏitkÛ ve vûdomí lidí atd.
Dobrovolné organizace mohly vznikat podle zákona o dobrovoln˘ch organizacích a shromáÏdûních (ã. 68/1951 Sb.) a k nûmu vydané provádûcí vyhlá‰ky (ã. 320/1951 Sb.). Nevznikaly sdruÏováním obãanÛ, ale lidu „k uplatnûní sv˘ch demokratick˘ch práv, a tím k upevnûní lidovû demokratického zfiízení a k podpofie úsilí o v˘stavbu socialismu“. Kromû toho zákon ukládal státu, jmenovitû
národním v˘borÛm, aby peãovaly „o rozvoj organizací“.
I v tomto zákoníku se na jednom místû ov‰em hovofií o „právnické osobû: „Do obãanskoprávních vztahÛ vstupují
i jiné organizace neÏ socialistické, jsou-li právnick˘mi osobami.“
56
Zákon zavádí institut pfiezkoumání arbitráÏního fiízení. I po tomto pfiezkoumání bylo moÏné se dovolávat prezidia
státní arbitráÏe âeskoslovenské socialistické republiky, aby v˘sledky arbitráÏního fiízení zmûnilo.
55
38
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Tyto organizace se musely ve své v˘stavbû fiídit zásadou demokratického centralismu. Na tomto jediném místû, kde byl v ãeském právu demokratick˘ centralismus specifikován, se ov‰em objevuje na
místo precizního vymezení ze Stanov KSâ vágní vymezení: „K usnesení staãí vût‰ina hlasÛ, men‰ina se podrobuje vût‰inû. Pfiijatá usnesení jsou závazná pro v‰echny. âlenové volí demokraticky funkcionáfie organizace.“
Dobrovolné organizace musely mít organizaãní fiád, kter˘ schvalovaly národní v˘bory anebo
pfiímo ministerstvo vnitra. Zákon neuvádûl Ïádná jiná kritéria kromû demokratického centralismu
pro jeho schválení. Proti rozhodnutí tûchto orgánÛ nebylo odvolání. Pouze v˘‰e citovaná vyhlá‰ka specializovala formální nároky na organizaãní fiád. Musela v nûm b˘t ustanovení o sloÏení,
pravomoci a zpÛsobu usná‰ení vrcholného orgánu (v˘roãní schÛze, sjezdu delegátÛ apod.), o sloÏení, pravomoci a zpÛsobu usná‰ení fiídícího orgánu (pfiedstavenstva, v˘boru apod.) a o ãinnosti
kontrolních orgánÛ. Otázku právní subjektivity (zde zejména moÏnosti vstupovat do smluvních
vztahÛ) ponechávala i vyhlá‰ka nejasnou.57 Je v ní v‰ak specifikována celá fiada dal‰ích omezení
ãinnosti dobrovoln˘ch organizací (napfiíklad povinnost ohlásit jakoukoliv jeho vefiejnou akci) ãi
stanovení zásadních kompetencí národního v˘boru (moÏnost rozpustit spolek, kdyÏ dojde k pfiesvûdãení, Ïe jeho existence v˘stavbû socialismu nepomáhá nebo ji dokonce brzdí).
V dobrovoln˘ch spoleãensk˘ch organizacích se podle ústavy sdruÏují pracující. Tyto organizace se dále sdruÏují v Národní frontû, která byla politick˘m v˘razem svazku pracujících mûst
a venkova vedeného Komunistickou stranou âeskoslovenska. Vznik a vztahy nûkter˘ch organizací, napfi. ROH, byly popsány ve speciálních zákonech.
Platnost obãanského zákoníku je v preambuli odvozována z ústavy aÏ po pfiipomenutí hospodáfiského zákoníku. Spoleãnû tyto zákoníky upravovaly vztahy v oblasti socialistické v˘roby
i práce a v oblasti osobní spotfieby obãanÛ. Hospodáfisk˘ zákoník se vztahoval na klíãovou oblast
pro spoleãnost: rozvoj plánovitû fiízené socialistické v˘roby, tj. i spoleãenské vlastnictví v˘robních prostfiedkÛ. Obãansk˘ zákoník naopak vymezoval osobní vlastnictví jako odvozené od vlastnictví spoleãenského.58 Chránil je jako jeden z dÛleÏit˘ch prostfiedkÛ uspokojování osobních
potfieb obãanÛ. Jeho hlavním úkolem bylo „zakotvit a vymezit práva a povinnosti obãanÛ a organizací vznikající v oblasti uspokojování hmotn˘ch a kulturních potfieb, chránit tato práva, jsou-li
vykonávána v souladu se zájmy spoleãnosti, a pfiispût k dÛslednému dodrÏování socialistické
zákonnosti v obãansko-právních vztazích.“
Popsaná právní konstrukce tedy zfietelnû „kodifikovala“ patronsk˘ vztah socialistického státu
k obãanÛm59 prostfiedkovan˘ socialistick˘mi organizacemi, kter˘ jsme identifikovali jiÏ v druhé
hlavû ústavy Práva a povinnosti obãanÛ. Hlavní roli pfiitom sehrávaly hospodáfiské organizace,
které obãanÛm dávaly práci. UvaÏovaná právní konstrukce koncentrovala pozornost ke spoleãenskému vlastnictví v˘robních prostfiedkÛ jako ke klíãové devizi budovatelského zfiízení. Ve
skuteãnosti se tento vlastnick˘ monopol a s ním spojené plánování staly vûãn˘m problémem
budovatelsk˘ch reÏimÛ. ReÏim musel v pfiimûfiené mífie uspokojovat spotfiební nároky nejen pracujících, ale také v‰ech sv˘ch nenasytn˘ch spoleãensk˘ch organizací.
ZmiÀuje se pouze v souvislosti s demokratick˘m centralismem o tom, Ïe „sloÏky organizace fie‰í své zvlá‰tní úkoly
samostatnû v souladu s usneseními vy‰‰ího orgánu“.
58
§ 123 Vûci, které jsou urãeny k osobní potfiebû obãan_, se pfievádûjí ze socialistického spoleãenského vlastnictví do
jejich osobního vlastnictví, nebo se jim pfienechávají do osobního uÏívání.
59
Napfi. Michal Foucault líãí tento vztah jako novou formu uplatÀování „past˘fiské moci“. [FOUCAULT 1996], str.
205-208.
57
39
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Soudní, správní a arbitráÏní fiízení
Sféra procesního práva v reálném socialismu obecnû ustavovala ãtyfii základní typy fiízení: správní
fiízení (Správní fiád), trestní soudní fiízení (Trestní fiád), obãanské soudní fiízení (Obãansk˘ soudní fiád)
a arbitráÏní fiízení (Zákon o hospodáfiské arbitráÏi). Zahrnovala téÏ tvorbu práva (hmotného i procesního) a v tomto smyslu by sem patfiily i jednací fiády Federálního shromáÏdûní a âeské národní rady,
i kdyÏ neslouÏily v jednotliv˘ch pfiípadech pro rozhodování o právech a právem chránûn˘ch zájmech
pracujících a socialistick˘ch organizací.
V‰echna uvaÏovaná fiízení spravovala tak fiíkajíc „suverénnû“ vyãlenûnou oblast sporÛ o práva.
¤ízení ve vûcech hospodáfisko-právních vztahÛ – sv˘m zpÛsobem pro socialistick˘ reÏim klíãov˘ch
záleÏitostech – byla ov‰em upravena jenom zákonem. Tento zákon souãasnû fie‰il jak procesní, tak
i konstituãní záleÏitosti (organizaci hospodáfiské arbitráÏe). Pfiesto mûl ve srovnání s obãansk˘m
soudním fiádem jen tfietinov˘ rozsah. Hospodáfiská arbitráÏ nahrazovala obchodní soudnictví. Na
správní fiád nenavazovalo správní soudnictví. Socialistická úprava procesního práva znamenala tedy
nejen velmi citelné oslabení soudní moci (pfiipomeÀme si, Ïe neexistovalo ani ústavní soudnictví), ale
také postup, kter˘ odfiezával celé velké oblasti rozhodování o právech od evropské právní kultury.
Civilní soudnictví fie‰ilo hlavnû rozvody, majetkové a zamûstnanecké spory. Z hlediska v˘konu
vlády se nejednalo o pfiíli‰ dÛleÏitou oblast a my se jí zde nebudeme rozsáhleji zab˘vat. Je tfieba
jenom pfiipomenout, Ïe zÛstalo také prostorem,60 v nûmÏ mohla b˘t – pfii dobré vÛli - právní kultura
relativnû ctûna a po svém pûstována.
Správní fiád z roku 1967 byl normou, která jiÏ v˘raznûji ãerpala z dûdictví evropského práva. Je
pozoruhodn˘ tím, Ïe první novelu mûl aÏ v roce 1993. V‰echny dÛleÏité sloÏky správního fiízení
(podání, dokazování apod.) jsou procedurálnû popsány s témûfi stejnou peãlivostí jako v obou soudních fiádech. Nicménû se zde nejedná o kontradiktorické fiízení, kde by proti sobû stály Ïalující a Ïalovaná strana. Je tu pouze správní orgán a strana, vÛãi níÏ je správní fiízení vedeno. Lze si proto stûÏí
pfiedstavit, Ïe implementace takto koncipovaného správního fiádu by mohla b˘t bez soudní kontroly
pfiijíman˘ch správních aktÛ jednotnou a dostateãnû robustní, aby mohla odolávat vnûj‰ím politick˘m
a hospodáfisk˘m tlakÛm.
Hospodáfiské smlouvy mezi socialistick˘mi organizacemi v pfiípadû sporÛ nepodléhaly soudnímu
pfiezkoumání. Zákon 1962 o hospodáfiské arbitráÏi (ã. 121/1962 Sb.) stanovil, Ïe ve sporech socialistick˘ch organizací rozhodovaly v˘luãnû federální, národní a krajské arbitráÏe. Jednalo se o spory,
v nichÏ proti sobû stály dvû potenciálnû velmi silné strany, kter˘m mohlo jít o hodnû. V úvahu pfiicházely spory: o uzavfiení hospodáfisk˘ch smluv, o zmûnu nebo zru‰ení hospodáfisk˘ch závazkÛ
(pfiedsmluvní spory), o reálné plnûní, o vydání vûci, dále o majetkové a urãovací spory.
Vlastní arbitráÏní jednání bylo nicménû v zákonu popsáno pûti fiádky: „Hospodáfisk˘ spor projednává arbitr spolu se zástupci organizací, mezi nimiÏ vznikl, a fiídí jednání tak, aby spoleãnû bylo
dohodnuto fie‰ení, které je v souladu s celospoleãensk˘mi zájmy. Hospodáfisk˘ spor se sloÏitou problematikou mÛÏe b˘t projednán a rozhodnut nûkolika arbitry, z nichÏ jeden pfiedsedá.“ Zákon nezvaÏoval okolnost, Ïe by se organizace nemusely dohodnout, ani nijak negarantoval procesní práva
úãastníkÛ, v tomto smyslu byl „anti-procesní“ normou. Pfii popisu celého arbitráÏního fiízení vãetnû
pfiezkoumání si pfiíslu‰n˘ zákon vystaãil s 23 dosti struãn˘mi paragrafy, coÏ je asi tak desetina paragrafÛ, které potfiebuje obãansk˘ soudní fiád k témuÏ.61
[KABELE, Hájek, and Holeãek 2001]
V arbitráÏi mûli úplnû jiné fiízení. Nebyl to proces, ale spí‰e správní fiízení, kde existovalo nerovné postavení státu
a strany. … Dfiíve se rozhodovalo u kafe, rozhodnutí se nezdÛvodÀovalo, nebyly ani pofiádnû vedeny protokoly z jednání. Teprve kdyÏ do‰lo k odvolání, arbitr postoupil spis vy‰‰í instanci s písemn˘m stanoviskem. Pfiedseda krajského soudu roce 2000.
60
61
40
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
PfiipomeÀme si téÏ, Ïe zákonná úprava hospodáfisko-právních vztahÛ neumoÏÀovala soudní pfiezkoumání arbitráÏního rozhodnutí. Zákon tedy nepfiímo postuloval velmi silné stavení arbitrÛ
anebo komise arbitrÛ. Takové postavení by stûÏí mohli mít, kdyby se neopírali pfii svém rozhodování o mimo zákon pÛsobící vnûj‰í autoritu vedoucí znesváfiené socialistické organizace
k tomu, aby se dohodly. Tuto autoritu pfiedstavovala komunistická strana.
Trestním soudním fiádem (ã. 141/1961 Sb.) jsme se zab˘vali nejpodrobnûji. Pozornost jsme
soustfiedili na obecná ustanovení role úãastníkÛ fiízení: obvinûn˘, obhájce, po‰kozen˘, státní
zástupce, a na úkony: vazbu, dokazování, fiízení pfied soudem, odvolání a fiízení o nûm. Trestní
soudní fiád upravoval postup orgánÛ ãinn˘ch v trestním fiízení tak, „aby trestné ãiny byly náleÏitû zji‰tûny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivû potrestáni.“ Trestné ãiny stanovoval trestní zákoník (ã. 140/1961 Sb.), jemuÏ socialistick˘ obsah vtisklo období diktatury proletariátu
a politick˘ch procesÛ z padesát˘ch let. Co tím míníme, snad mÛÏe charakterizovat seznam zru‰en˘ch paragrafÛ po roce 1989:62
Paragrafy trestního zákona zru‰ené po roce 1989
§ 98
Podvracení republiky
§ 99
Po‰kozování státu
svûtové socialistické soustavy
§ 100 Pobufiování
§ 101 ZneuÏívání náboÏenské funkce
§ 104 Hanobení státu svûtové socialistické
soustavy a jeho pfiedstavitele
§ 108 Vyzvûdaãství a ohroÏení státního
tajemství ke ‰kodû státu svûtové
socialistické soustavy
§ 109 Opu‰tûní republiky
§ 110 Vniknutí na území republiky
§ 111 Poru‰ování pfiedpisÛ
o mezinárodních letech
§ 112 Po‰kozování zájmÛ republiky v cizinû
§ 116 Odnûtí vûci hospodáfiského urãení
§ 117 Spekulace
§ 119 Neplnûní úkolÛ pfii provozu
soukromého hospodáfiství
§ 120 ZneuÏívání socialistického podnikání
§ 122 OhroÏení hospodáfiského tajemství
§ 123 Neoprávnûné nakládání s vynálezem
62
§ 125 Naru‰ování fiízení,
plánování a kontroly národního hospodáfiství
§ 128 Dodávka v˘robku a prací zvlá‰È vadné jakosti
§ 129 Poru‰ování povinnosti v provozu socialistické
organizace
§ 132 Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví
§ 133 Neoprávnûné uÏívání vûci z majetku
v socialistickém vlastnictví
§ 134 Podílnictví ke ‰kodû majetku
v socialistickém vlastnictví
§ 138 Pletichy proti sociálnímu zabezpeãení
a nemocenskému poji‰tûní
§ 139 Spoleãné ustanovení
§ 156a ZtûÏování v˘konu pravomoci vefiejného ãinitele
§ 170a
§ 173
§ 186
§ 203
Tisková nedbalost
OhroÏení sluÏebního tajemství
Nedovolen˘ provoz a drÏení vysílací stanice
PfiíÏivnictví
§ 209a Neoprávnûné uÏívání cizího motorového vozidla
§ 244 Pohlavní styk s osobou téhoÏ pohlaví
Stejnû v˘mluvn˘ je ov‰em také seznam nov˘ch paragrafÛ trestního zákona, viz pfiíloha ã. 1.
41
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Trestní fiád se mezi listopadem 1989 a koncem tisíciletí mûnil novelami více neÏ dvacetkrát. Nejnápadnûj‰í byla jiÏ dfiíve uvedená zmûna slovníku. Ostatní zmûny, alespoÀ do roku 1999, kdy jsme
je sledovali, nebyly tak nápadné.63 Jednalo se spí‰e o dílãí procedurální zpfiesnûní, která ov‰em
mohla mít velk˘ v˘znam. Napfiíklad kdyÏ se do práv obvinûného (§ 33) dostala formulace, Ïe „není
povinen vypovídat“ anebo Ïe „s obhájcem se v prÛbûhu svého v˘slechu nemÛÏe radit o tom, jak
odpovûdût na jiÏ poloÏenou otázku.“ Nebo novû formulovaná poloÏka 2 § 215 o souãinnost stran
pfii dokazování umoÏnila, aby státní zástupce i obÏalovan˘ a jeho obhájce mohli Ïádat, „aby jim bylo
umoÏnûno provést v˘slech svûdka“ atd.
Ústava, trestní soudní fiád a zákon o prokuratufie (ã. 60/1965 Sb.) spoleãnû vytváfiely privilegované postavení prokuratury vÛãi soudÛm, nad nimiÏ mûly prokuratury stejnû jako nad ostatními socialistick˘mi organizacemi dozor. Sledovaly zákonnost jejich postupu a rozhodování. Jmenovitû se
prokurátofii úãastnili podle trestního fiádu trestního soudního fiízení. Mohli podávat návrhy na zahájení fiízení nebo kdykoliv do fiízení vstoupit, mûli-li za to, Ïe to vyÏaduje zájem spoleãnosti. Proti
rozhodnutí soudÛ podávali opravné prostfiedky i stíÏnosti pro poru‰ení zákona. Mohli vyslovovat
podnûty k zaujetí stanovisek k zaji‰tûní jednotného v˘kladu zákonÛ.
Postavení prokurátorÛ bylo klíãové zejména v pfiípravném fiízení, kdy prokurátor napfi. mohl dávat
závazné pokyny k vy‰etfiování a k vyhledávání trestn˘ch ãinÛ; nafiizoval v kterékoliv vûci, v níÏ lze
konat vyhledávání, aby v ní bylo konáno vy‰etfiování; mohl odejmout kteroukoliv vûc urãitému
vy‰etfiovateli a uãinit opatfiení, aby vûc byla pfiikázána jinému vy‰etfiovateli. Pouze prokurátor byl
oprávnûn: (i) podat obÏalobu nebo návrh na potrestání, ve vyhledávání postoupit vûc anebo zastavit trestní stíhání, (ii) vzít do vazby, vydat pfiíkaz k dodání do vazby a propustit z vazby. DÛkazní
fiízení probíhalo prakticky dvakrát. Jednou naneãisto v pfiípravném fiízení a podruhé naostro pfied
soudem. Ve skuteãnosti to ov‰em znamenalo, Ïe je‰tû na konci devadesát˘ch let soudci situaci hodnotili takto: „vytváfiení pfiípadu nebylo plnû v rukou soudce. PÛvodnû staãil policista, zde se vymyslela funkce nezávislého vy‰etfiovatele. Je to vloÏka mezi prokurátorem a soudcem. Je jich potfieba
stra‰nû moc. Z 58 % jsou to zemûdûl‰tí inÏen˘fii a z 35 % uãitelé. Jejich právnické ‰kolení je na
úrovni kursÛ. Dûlají to ‰patnû. Chyba je jiÏ v systému. Váha práce by mûla b˘t na státních zástupcích, ktefií by se mûli jako advokáti státu stfietávat s advokáty obÏalovan˘ch.“64
Evropské inkviziãní fiízení se ukázalo jako velmi dobfie pfiizpÛsobitelné pojetí socialistického
práva. Pro tento typ fiízení je charakteristické, Ïe „orgán, kter˘ vede v urãitém stadiu fiízení, má zároveÀ v˘luãnou povinnost obstarávat a provádût dÛkazy potfiebné k objasnûní vûci a na základû nich
ve vûci rozhoduje. Obvinûnému se garantuje právo na obhajobu s tím, Ïe závisí na jeho úvaze, jak
je vyuÏije. Nepfiedpokládá se ov‰em, Ïe obhajoba by sama vedla dÛkazní fiízení, tím spí‰e Ïe by
obstarávala dÛkazy. Role státního zástupce jako vefiejného Ïalobce se uplatÀuje aÏ v fiízení pfied soudem - i zde v‰ak jeho pfiípadná pasivita nezbavuje soud povinnosti v rozsahu stanoveném zákonem
objasnit skutkov˘ stav vûci a rozhodnout. Pfied podáním obÏaloby role státního zástupce spoãívá
pfiedev‰ím v garantování zákonnosti postupu policejních sloÏek.“65 Takto chápané inkviziãní fiízení
ov‰em zásadnû mûní svÛj charakter, jestliÏe: (i) bylo ústavnû posíleno postavení prokurátora, (ii) se
zmnoÏil poãet rolí vy‰etfiovatelem a (iii) posílila se role správních hierarchií v soudní moci na úkor
správních (silné postavení pfiedsedÛ soudÛ a jejich podfiízenost ministru spravedlnosti). Zdánlivû
silná role soudce v inkviziãním fiízení – inscenuje dÛkazní fiízení i soudí – byla takto zásadním zpÛsobem oslabena a pfiedsoudní fiízení zaãalo inscenaãnû dominovat vlastnímu soudnímu fiízení.
Pomíjíme zmûny vyvolané zru‰ením vojenského soudnictví.
Star‰í soudce HRSTKA ve v˘zkumu [KABELE et al. 2001]
65
DÛvodová zpráva k návrhu Trestního soudního fiádu pojednávanému v roce 2000 parlamentem.
63
64
42
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Vybrané zákony upravující podmínky vlády
Archivní dokumenty nás pfiesvûdãily o tom, Ïe kontrola, utajování státního tajemství a vyfiizování stíÏností pfiedstavovaly dÛleÏité agendy komunistické vlády. Komunistická strana jim vûnovala zvlá‰tní pozornost. Mûly svÛj stranick˘ i vûcn˘ rozmûr, a proto byly upravovány právem. V pfiípadû kontroly a utajování mûly i své vlastní celostátní organizaãní struktury.
Kontrola
Orgány lidové kontroly sledovaly plnûní zákonÛ, ostatních obecnû závazn˘ch právních pfiedpisÛ
a usnesení pfiíslu‰n˘ch vlád, národních v˘borÛ, fiídících orgánÛ ve v‰ech oblastech národního hospodáfiství a státní správy. Zákon jim ukládal, aby ve své ãinnosti vycházely ze smûrnic komunistické strany a její orgány také spolu s orgány spoleãensk˘ch organizací mûly seznamovat
s v˘sledky kontrol. Jejich úkolem bylo upevÀovat socialistickou zákonnost, státní a pracovní disciplínu, pÛsobit na zvy‰ování efektivnosti v˘roby atd. Mimo jiné také dozíraly na stav a úroveÀ
vyfiizování stíÏností, oznámení a podnûtÛ pracujících a organizací a závaÏnûj‰í z nich provûfiovaly. Jejich pÛsobnost se nevztahovala na rozhodovací ãinnost soudÛ, prokuratury, orgánÛ hospodáfiské arbitráÏe, státních notáfiÛ a orgánÛ vy‰etfiování.
V˘bory lidové kontroly mûly své pfiedsedy, místopfiedsedy a ãleny. Rozhodovaly ve sborech.
Byly zfiizované na ústfiední, národní, krajské, okresní a mûstské úrovni (pfii národních v˘borech)
ve v˘robních hospodáfisk˘ch jednotkách. V závodech mohly b˘t zfiizovány komise lidové kontroly. âlenové orgánÛ lidové kontroly byli vybíráni z fiad dûlníkÛ, druÏstevních rolníkÛ a inteligence – ze zákona není ov‰em zfiejmé k˘m - na návrh orgánÛ Komunistické strany âeskoslovenska a jin˘ch organizací Národní fronty i státních organizací. Zákon nefie‰il problém moÏné podjatosti kontrolorÛ, stejnû jako otázku kárn˘ch opatfiení.
V˘bory lidové kontroly mûly pfiitom v zásadû neomezen˘ vstup do v‰ech objektÛ a pfiístup ke
v‰em podkladÛm a materiálÛm i osobním v˘povûdím. Mohly si podle zváÏení pfiibírat spolupracovníky a vytváfiet kontrolní komise. Nejen kontrolovaly, ale také ukládaly sankce od poÏadavku
odstranûní nedostatkÛ po návrhy kárn˘ch opatfiení anebo dokonce návrhÛ na kádrová opatfiení.
StíÏnosti
Vyhlá‰ka ze dne 1. fiíjna 1958 o vyfiizování stíÏností, oznámení a podnûtÛ pracujících patfií zfiejmû
k nejdéle platn˘m vládním vyhlá‰kám. V preambuli uvádí, Ïe správné, vãasné a dÛsledné vyfiizování stíÏností, oznámení a podnûtÛ pracujících pfiispívá k ochranû jejich práv a zájmÛ, posiluje socialistickou zákonnost, je dÛleÏit˘m prostfiedkem v boji proti byrokratismu a upevÀuje spojení státního
a hospodáfiského aparátu s lidem. Na vyhlá‰ce je podivuhodné, jak je „provoznû“ propracovaná. Dbá
se na to, aby stíÏnosti mohly b˘t podány a byly nejen vyfiizovány, ale také aby byly odstraÀovány
nedostatky. Velká váha, která byla stíÏnostem pfiikládaná, je vyjádfiená tím, Ïe vedoucí útvarÛ pro provádûní provûrek a revizí, popfiípadû sekretariát vedoucího organizace, byli povinni vypracovat nejménû dvakrát do roka zprávu o do‰l˘ch, vyfiízen˘ch a nevyfiízen˘ch stíÏnostech s rozborem jejich obsahu, pfiíãin zji‰tûn˘ch závad a s uvedením opatfiení proveden˘ch k nápravû. Muselo zde b˘t rovnûÏ
zhodnoceno, jak byla v organizaci dodrÏována ustanovení této vyhlá‰ky. Zprávy pak skuteãnû jednou
roãnû projednávala kolegia ministerstev, ústfiedních úfiadÛ a orgánÛ a rady národních v˘borÛ, jak jsme
se pfiesvûdãili v archivu.
Vyhlá‰ka vÛbec nepfiipou‰tí okolnost, Ïe by stíÏnosti mohly b˘t anonymní, Ïe by stûÏování mohlo
b˘t zneuÏíváno k vyfiizování osobních úãtÛ a Ïe by mohly b˘t problémy se stanovením oprávnûnosti stíÏnosti. Podobnû neomezené právo postupovat stíÏnost jin˘m organ. nám pfiipadá rovnûÏ sporné.
43
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Tajemství
Na v‰ech dÛleÏit˘ch stranick˘ch dokumentech jsme v archivech nacházeli oznaãení „Pfiísnû
tajné“. Z nepfiítomnosti podobného oznaãení na dokumentech z národních v˘borÛ bychom jistû
nemûli ãinit nesprávné závûry, Ïe tyto dokumenty nebyly utajovány pfied vefiejností. Zákonné
podklady pro legální utajování poskytoval zákon o ochranû státního tajemství (ã. 102/1971 Sb.)
a nafiízení vlády (ã. 148 a 149/1971 Sb.) stanovující skuteãnosti tvofiící pfiedmût státního, resp.
hospodáfiského a sluÏebního tajemství.66 Státním tajemstvím se podle zákona rozumûlo v‰e, co
v dÛleÏitém zájmu âeskoslovenské socialistické republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo hospodáfiském má zÛstat utajeno pfied nepovolanou osobou. Pfiitom základní skuteãnosti tvofiící pfiedmût státního tajemství stanovovala dle zákona vláda âSSR.67 Hospodáfiské a sluÏební tajemství bylo podobnû vymezeno a zákon na nû mûl b˘t pouÏit pfiimûfienû.
Vláda obecnû stanovila sv˘m nafiízením (ã. 148/1971 Sb.), co je tfieba utajovat v zájmu politickém, obranném a hospodáfiském. Oznaãení pfiísnû tajné se na stranické dokumenty dostalo díky
tomu, Ïe v zájmu politickém bylo nezbytné utajovat tyto základní skuteãnosti: a) v˘znamná
vnitropolitická jednání a konference i jejich pfiípravu, vãetnû pokynÛ úãastníkÛm tûchto jednání,
budou-li pofiadatelem nebo jeho nadfiízen˘m orgánem oznaãeny jako utajené,68 b) mezinárodní
jednání a konference, mezinárodní smlouvy a dohody, pokud se na jejich utajení dohodnou
smluvní strany …“ Probírané nafiízení napfiíklad také vysvûtluje, proã jsme v reálném socialismu
pouÏívali zkreslené mapy. V hospodáfiské oblasti stanovovalo, Ïe pfiedmûtem utajení musejí b˘t
státní plány rozvoje národního hospodáfiství âSSR, âSR a SSR, téÏ ale smûrnice pro jejich vypracování, hospodáfiské plány urãen˘ch ústfiedních federálních orgánÛ i ústfiedních orgánÛ republik,
jakoÏ i plány urãen˘ch oborÛ, popfiípadû odvûtví.
Popisované vládní nafiízení otevíralo cestu k témûfi absolutní libovÛli pfii oznaãování státního
tajemství. Víme, Ïe KSâ vyuÏívala tento prostor a s jejím povolením tak mohly zfiejmû ãinit
i dal‰í subjekty. Jak ale toto utajování fungovalo prakticky, se ze zákona nedoãteme.
Za ochranu státního tajemství v orgánech a organizacích odpovídali jejich vedoucí. Praxe utajování si vytváfiela v podobû zvlá‰tních oddûlení svoje vlastní rezidentury prakticky ve v‰ech
ústfiedních – federálních i národních - organizacích. Jejich kompetence ov‰em nebyly nijak zákonem stanoveny. Za ochranu státního tajemství odpovídalo FMV a pfii nûm zfiízená Komise pro
ochranu státního tajemství. Do styku se státním tajemstvím mohly pfiicházet pouze „urãené
osoby“. JestliÏe se s ním dostal do kontaktu obãan, musel uãinit v‰e, aby toto tajemství nebylo
zneuÏito. Zejména byl povinen zachovávat mlãenlivost a informovat SNB.
Zákon se dále ve speciálních ãástech zab˘val ochranou státního tajemství v zafiízeních na obranu vlasti, fotografováním, filmováním a ‰ifrovou sluÏbou.
Jejich ohroÏování a vyzvûdaãství byly kvalifikovány jako trestnû ãiny (§108, 122 a 178 trestního zákona).
Rozebíran˘ zákon nahradil aÏ v roce 1998 Zákon o ochranû utajovan˘ch skuteãností. Zde utajovanou skuteãností je
taková skuteãnost, se kterou by neoprávnûné nakládání mohlo zpÛsobit újmu zájmÛm âeské republiky nebo zájmÛm,
k jejichÏ ochranû se âeská republika zavázala, nebo by mohlo b˘t pro tyto zájmy nev˘hodné, a která je uvedena
v seznamu utajovan˘ch skuteãností.
68
Teoreticky vzato pfiedmût libovolného jednání mohl b˘t kdykoliv prohlá‰en za státní tajemství.
66
67
44
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Závûry
V teoretické hypotéze budovatelského zfiízení jsme v závûru konstatovali, Ïe komunistická strana coby „pfiedvoj“ proletariátu svá vÛdcovská privilegia a plánovací monopoly prosazovala
zejména díky obsazování klíãov˘ch herních pozic v rámci podvojné hierarchické struktury spoleãnosti, v níÏ se stranické a vûcné hierarchie strany vzájemnû prolínaly. Tato studie ukazuje, Ïe
tento zpÛsob vlády byl umoÏÀován zejména nadfiazením budovatelského rámování v˘konu státní
moci nad ústavní rámování. Budovatelsk˘ komplex ustanovení transcendoval právo jako takové,
jak to vyjadfiuje slovní protimluv tfiídní právo. ZároveÀ poskytoval kvaziprávní legitimitu celé
fiadû psan˘ch i nepsan˘ch mimoprávních pravidel hry t˘kajících se napfiíklad správy nomenklatury. Spoleãnost si na tato pravidla zvykla tak, Ïe uÏ je ani nevnímala.
Souãasnû s popisovan˘m nadfiazením budovatelského bloku vznikla tak „nová“ dûlba moci mezi
komunistickou stranou, vládou a ozbrojen˘mi silami, která komunistické stranû zaruãovala nadfiazené postavení nad druh˘mi dvûma sloÏkami moci.
V kodexech do‰lo spolu se zavedením komplexních institutÛ socialistick˘ch organizací a spoleãenského vlastnictví k váÏnému omezení sdruÏovacího práva. Hospodáfisko-právní vztahy byly
upraveny jako hierarchické vztahy, v nichÏ prakticky ve v‰ech klíãov˘ch záleÏitostech (plánování,
arbitráÏ atd.) chybûly pfiimûfiené procedurální popisy chránící podfiízené socialistické organizace
stejnû tak jako nadfiízené orgány. Procedurálnû probírané vztahy upravovaly ov‰em ãetné podzákonné normy a nepsaná pravidla hry. Zcela mimo úpravu stála vedoucí úloha komunistické strany.
Pracovnû-právní vztahy nahrazovaly smluvní vztahy kvazinevolnick˘mi. Obãansk˘ zákoník
vymezoval osobní vlastnictví jako odvozené od vlastnictví spoleãenského. Dotváfiel patronsk˘
vztah socialistického státu k obãanÛm-pracujícím prostfiedkovan˘ socialistick˘mi organizacemi,
kter˘ ustavovala jiÏ ústava a zákoník práce. Budovatelsk˘ reÏim, kter˘ pÛvodnû sliboval práci,
v‰em uãinil z práce nejen povinnost, ale také svÛj základní nástroj vynucování loajality vÛãi privilegované komunistické stranû.
Podklady a literatura
Pouãení z krizového v˘voje ve stranû a spoleãnosti po XIII. sjezdu KSâ. 1988. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Stanovy Komunistické strany âeskoslovenska. 1986. Praha: ÚV KSâ.
Foucault, Michel. 1994. My‰lení vnûj‰ku. Moc a subjekt. Praha: Hermana a synové. Pp. 195-227.
Kabele, Jifií 2000. Transakce, sociální vztahy a koordinaãní instituty. Pp. 4-165 in Filipov II. ed.
Josef Kandert. Praha: Institut sociologick˘ch studií, UK FSV.
Kabele, Jifií ed. 2002a. Svût hierarchií a reáln˘ socialismus. Sosiologické texty/Sociological
Papers SP 02:6 Praha: Sociologick˘ ústav AV âR.
Kabele, Jifií 2002b. „Vláda v budovatelském a v ústavním zfiízení.“ Pp. 59-81. Svût hierarchií
a reáln˘ socia-lismus. Sociologické texty II Praha: Sociologick˘ ústav AV âR.
Kabele, Jifií 2003. „Socialistická pravidla a fiády: Pfiípad komunistické strany âeskoslovenska.“
Hierarchie jako pfiednost i slabina komunistického vládnutí. Sociologické texty ed. Matin Hájek.
Praha: Sociologick˘ ústav AV âR.
45
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Kabele, Jifií (v tisku) 2004. Z kapitalismu do socialismu a zpût. Teoretické vy‰etfiování pfierodÛ
âeskoslovenska a âeské republiky. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vûd.
Kabele, Jifií and Hájek Martin 2002. „Sociální hierarchie a ekvity.“ Pp. 11-27 in J. Kabele a kol.:
Svût hierarchií a reáln˘ socialismus. Sociologické texty Praha: Sociologick˘ ústav AV âR.
Kabele, Jifií, Martin Hájek and TomበHoleãek 2001. „Lesk a bída hierarchií ãeského soudnictví.“
Pp. 419-64 in Jifií Kabele and Lubomír Mlãoch (eds.): Institucionalizace (ne)odpovûdnosti: globální svût, evropská integrace a ãeské zájmy (2).
Mlãoch, Lubomír 1990. Chování âeskoslovenské podnikové sféry. Praha: Ekonomick˘ ústav âSAV.
Rykl, J. 1958. Stanovy KSâ ztûlesnûní leninsk˘ch norem stranického Ïivota a zásad vedení. Praha:
SNPL.
Státník, Dalibor. 1994. Sankãní pracovní právo v padesát˘ch letech: Vládní nafiízení o opatfieních
proti fluktuaci a absenci ã. 52/1953 Sb.: Studie. Praha: Ústav pro soudobé dûjiny AV âR.
Rozhovory
ManÏelé Kalábovi (straníci), Filipov, (1999).
Poslanec MûNV Filipov, Kotrnec (nestraník), (1998).
Pfiedseda MûV KSâ Filipov cca do pÛlky 80. let, âíÏek, (1997).
Poslední pfiedseda MûV Filipov, Masák, (1998).
Pfiedseda NF Filipov, Kaláb, (1998).
Pfiedsrpnov˘ vysok˘ funkcionáfi KSâ Hlavata, (1998).
Zamûstnankynû MûNV Filipov, Kotrncová (nestraník), (1998).
âlenka rady ONV Dubno, Paleãková, (1997, 1998).
[Místopfiedseda ONV Palivec, 1999]
Tajemník OV KSâ Dubno, Hulán, (2002, 2003).
Pfiedseda V˘chodomoravského KNV, Uhfiín, (2003).
Tajemník ÚV KSâ Talífi, (2003).
âlen pfiedsednictva ÚV KSâ Novák, (2003).
Star‰í soudce HRSTKA, (2000).
46
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu
Pfiíloha ã. 1
NOVù ZA¤AZENÉ PARAGRAFY TRESTNÍHO ZÁKONA PO ROCE 1989
§ 37a
Ukládání spoleãného trestu za
pokraãování v trestném ãinu
§ 118a Neoprávnûné provozování loterie
a podobné sázkové hry
§ 125 Zkreslování údajÛ o stavu
hospodafiení a jmûní
§ 128 ZneuÏívání informací
v obchodním styku
§ 129 Vystavení nepravdivého potvrzení
§ 145a Padûlání a pozmûÀování
nálepek k oznaãení zboÏí
§ 147a Zvlá‰tní ustanovení o úãinné lítosti
§ 148a Poru‰ení pfiedpisÛ o nálepkách
k oznaãení zboÏí
§ 148b Nesplnûní oznamovací povinnosti
v daÀovém fiízení
§ 163a-163c Zloãinné spolãení
§ 163a Úãast na zloãinném spolãení
§ 169a Zasahování do nezávislosti soudu
§ 169b Pohrdání soudem
§ 175a Kfiivé tlumoãení
§ 175b Padûlání a vystavování
nepravdiv˘ch lékafisk˘ch zpráv,
posudkÛ a nálezÛ
§ 176a Nedovolená v˘roba a drÏení státní
peãeti a úfiedního razítka
§ 178a Pytláctví
§ 181a-181e OhroÏení a po‰kození ÎP
§ 181c Po‰kozování lesa tûÏbou
§ 181e Nakládání s nebezpeãn˘mi odpady
§ 185a V˘voj, v˘roba a drÏení zakázan˘ch
bojov˘ch prostfiedkÛ
§ 186 Nedovolená v˘roba a drÏení
radioaktivního materiálu
a vysoce nebezpeãné látky
§ 186
§ 201a
Nedovolená v˘roba a drÏení
radioaktivního materiálu
a vysoce nebezpeãné látky
Opilství
§ 202a
Hanobení lidsk˘ch ostatkÛ
§ 203
T˘rání zvífiat
§ 209a
§ 216a
Nedovolené nakládání s tkánûmi a orgány
Obchodování s dûtmi
§ 216b
§ 218a
Spoleãné ustanovení
Podávání anabolick˘ch látek mládeÏi
§ 249a
Neoprávnûn˘ zásah do práva k domu,
bytu nebo k nebytovému prostoru
Neoprávnûné drÏení platební karty
Pojistn˘ podvod
Úvûrov˘ podvod
Legalizace v˘nosÛ z trestné ãinnosti
Zv˘hodÀování vûfiitele
Pletichy pfii fiízení konkursním
a vyrovnacím
§ 249b
§ 250a
§ 250b
§ 252a
§ 256a
§ 256b
§ 256c
PfiedluÏení
§ 257a
Po‰kození a zneuÏití záznamu
na nosiãi informací
§ 259a
Muãení a jiné nelidské a kruté zacházení
§ 263a
Persekuce obyvatelstva
§ 279a-279b Poru‰ování práv a chránûn˘ch
zájmÛ vojákÛ
§ 283
Zbûhnutí do ciziny
§ 288a
Poru‰ování sluÏebních povinností
47
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Jifií Kabele
Abstrakt
Studie pfiiná‰í formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ âSSR a âSR - vlád, parlamentních
sborÛ, rad obrany státu, generálních prokuratur a nejvy‰‰ích soudÛ – z druhé poloviny osmdesát˘ch let minulého století. Je uvedena struãnou kronikou. Opírá se pfiedev‰ím o anal˘zu právních
dokumentÛ. Uvádí pfiehled pfiijíman˘ch zákonÛ, nafiízení a vyhlá‰ek v letech 1986-1995 uvefiejnûn˘ch ve sbírce zákonÛ. DoplÀuje ji schéma Státní orgány v ãeskoslovenské federaci a jejich
základní vztahy a tabulka uvádûjící základní informace z rozpoãtÛ âSSR a âSR na rok 1988. Studie volnû navazuje na pfiíspûvek Normativní rámování v˘konu státní moci v reálném socialismu
a tvofií pendant ke studiím Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ a „Bezpeãnost“ jako souãást ozbrojen˘ch sil.
48
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Uvedení
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ - vlád, parlamentních sborÛ, rad obrany státu, generálních prokuratur a nejvy‰‰ích soudÛ69 - plní ve sborníku orientaãní funkci. DoplÀují poznatkovou základnu projektu Dûdictví komunistické vlády v oblastech, které námi nebyly intenzivnû
zkoumány. Nabízené popisy oznaãujeme jako formální, protoÏe jsou zaloÏeny pfieváÏnû na kompilaci z právních norem a pfiedpisÛ.
Nûkteré z probíran˘ch útvarÛ – zejména se to t˘ká federální a národní vlády - jsme pÛvodnû
mûli téÏ zájem dÛkladnû studovat, ale zabránily nám v tom dvû okolnosti: redukce kapacit projektu oproti pÛvodnímu zámûru pfiedkládanému Grantové agentufie a znaãná nedostupnost dokumentÛ v archivech. Konkrétnû v pfiípadû vlád jsme získali pfiístup jen k jejich usnesením a to aÏ
v posledním roce.70
Studie volnû navazuje na pfiíspûvek do sborníku Normativní rámování v˘konu státní moci
v reálném socialismu a tvofií pendant ke studiím Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
a „Bezpeãnost“ jako souãást ozbrojen˘ch sil.
Struãná kronika âSSR v letech 1986 - 1989
1986
Gorbaãovova nová politika vÛãi satelitÛm
1986/01 1990/12 Státní plán rozvoje národního hospodáfiství âSSR na léta 1986-1990
1986/03
XVII. sjezd KSâ a program pfiestavby
1986/05
Parlamentní volby a konstituce vedení v‰ech ústfiedních státních orgánÛ
1987
Kontakty západních politikÛ s Chartou 77
1987/03
Adamcova ãeská vláda, Gorbaãovova náv‰tûva v Praze
1987/12
Milo‰ Jake‰ generálním tajemníkem
1988/04
Zru‰eno oddûlení ÚV KSSS pro vztahy s komunistick˘mi stranami
státÛ v˘chodní Evropy
1988/04
Reorganizace federální vlády, pfiijetí zásady omezování vlivu strany
na ãinnost vlády a státního aparátu
1988/06 1989/12 Pfiestavbové zákony
1988/10 1989/12 Adamcova „pfiestavbová“ federální vláda
1989/01
Demonstrace v rámci Palachova t˘dne a navazující podpisové akce
1989/02
Polsko: „kulat˘ stÛl“
1989/06
Maìarsko: „kulat˘ stÛl“
1989/11
NDR: pád berlínské zdi
1989/11
Sametová revoluce
1989/11 1992/08 âalfova vláda po zru‰ení vedoucí úlohy strany
MnoÏné ãíslo, které je ponûkud absurdní zejména v pfiípadû nejvy‰‰ích soudÛ, nepfiímo poukazuje k tomu, Ïe díky
ponûkud formální federalizaci byly v‰echny nejvy‰‰í státní orgány ztrojeny, vedle federálních existovaly je‰tû národní, tj. ãeské a slovenské. V této popisné studii nevûnujeme velkou pozornost jevu federální a národní dûlby moci.
Zab˘váme se jím ve studii Normativní rámování v˘konu státní moci v reálném socialismu, oddíl Rozdûlení pÛsobnosti mezi federaci a republiky.
70
Na‰e zkoumání v archivech bylo celkovû poznamenáno tím, Ïe jsme skoro v˘hradnû studovali dokumenty, které
je‰tû nebyly archivnû zpracované. Tím byl podstatnû ztíÏen˘ jak v˘bûr relevantních dokumentÛ, tak i jejich pfiíprava
pro nás. V daném pfiípadû jsme museli ãelit i tomu, Ïe Ústfiední archiv se stûhoval do nové budovy v Chodovci.
69
49
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Komunistická strana âeskoslovenska pfiijala generální linii v˘stavby rozvinuté socialistické spoleãnosti pro druhou polovinu osmdesát˘ch let na svém XVII. sjezdu v bfieznu 1986. Tato generální linie byla vtûlena do Hlavních smûrÛ hospodáfiského a sociálního rozvoje âeskoslovenské
socialistické republiky na léta 1986-1990 s v˘hledem na období do roku 2000. Tyto programové
materiály byly rozpracovány do podoby zákona o státním plánu rozvoje národního hospodáfiství
âeskoslovenské socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (zákon o osmém pûtiletém plánu, ã.
81/1986 Sb.).71 Plán stanovoval zvût‰it vytvofien˘ hrub˘ národní dÛchod v roce 1990 o 18-19 %
proti roku 1985 a jeho pfiírÛstek z 92-95 % zv˘‰ením spoleãenské produktivity práce. Jedním
z úkolÛ byla téÏ pfiíprava komplexní pfiestavby hospodáfiského mechanismu tak, aby nov˘ mechanismus v˘raznû usmûrnil postup zdokonalování soustavy plánovitého fiízení v letech 1987-1990
a mohl b˘t plnû vyuÏit pfii sestavování 9. pûtiletého plánu.
Na konci kvûtna 1986 se v âeskoslovensku uskuteãnily volby do zákonodárn˘ch a zastupitelsk˘ch orgánÛ. Voleb se zúãastnilo 99,39 % oprávnûn˘ch voliãÛ, z nichÏ 99,94 % hlasovalo pro
jednotnou kandidátku Národní fronty. Kádrové návrhy na obsazení nejvy‰‰ích funkcí ve Federálním shromáÏdûní, národních radách a vládách projednalo ÚV KSâ na zaãátku ãervna a je‰tû tent˘Ï mûsíc byly uskuteãnûny. Pfiedsedou federální vlády jmenoval prezident republiky Gustáv
Husák 16. ãervna opût Lubomíra ·trougala. Ve 26ãlenné vládû se objevili tfii noví ministfii. V ãele
ãeské vlády (7 nov˘ch ministrÛ) stanul znovu Josef Korãák. Na prvním zasedání Federálního
shromáÏdûní 12. ãervna se funkce pfiedsedy tohoto sboru ujal Alois Indra. Pfiedsedou Snûmovny
lidu a Snûmovny národÛ byli zvoleni Vladimír Vedral a Dalibor Hanes. Pfiedsedou âeské národní rady se stal Josef Kempn˘.
Staronová vládní sestava se ov‰em jiÏ nedokázala udrÏet v tûchto získan˘ch pozicích. Nejprve
Adamec nahradil v roli ãeského premiéra Josefa Korãáka. Pak se Milo‰ Jake‰ stal generálním
tajemníkem ÚV KSâ a Ladislav Adamec nakonec postoupil aÏ na premiéra federální vlády.
Z na‰eho hlediska byla v˘znamná i pfiestavbová promûna vlády provedená je‰tû Lubomírem
·trougalem. Do vlády byl v dubnu 1988 mimo jiné pfiivzat Marián âalfa jako pfiedseda Legislativní rady. Vzniklo pfiedsednictvo vlády sestávající z pfiedsedy, prvního místopfiedsedy a místopfiedsedÛ vlády. Na zasedání pfiedsednictva byli dále zváni: ministr-pfiedseda VLKu, ministr financí, ministfii vlád âSSR a pfiedseda legislativní rady, pfiedseda Státní banky ãeskoslovenské. ZároveÀ byly zru‰eny ve velkém poãtu pomocné orgány vlády. Takto zredukovaná vláda pfiipravila na
socialistické pomûry opravdu ambiciózní program redukce aparátÛ v˘konné moci.72
71
„Pfiedtím neÏ vznikla pûtiletka byl pfiipraven program komunistické strany, kter˘ pfiijal sjezd. Zde bylo naznaãeno jaké
úkoly má fie‰it pfií‰tí pûtiletka, ale také byly stanoveny smûry rozvoje na pfií‰tích deset aÏ patnáct let. Na úrovni vlády na
to navazoval pûtilet˘ plán, kter˘ uÏ konkrétnû stanovoval, kolik masa, obilí, zeleniny atd., je tfieba za pûtiletku vyprodukovat a jakého rozvoje dosáhnout. Tato pûtiletka pak byla rozepsána do jednotliv˘ch rokÛ. Program schválen˘ na sjezdu
byl rozpracováván tak, Ïe z nûho vyplynula zasedání ústfiedního v˘boru, která se vûnovala postupnû rÛzn˘m oblastem,
zemûdûlství, strojírenství, kádrové práci atd. Zde se fie‰ily otázky postupu plnûní programu a jaké úkoly stojí pfied komunisty, aby byl program zabezpeãen. Na tato zasedání ÚV navazovala zasedání KV, OV a tak byly úkoly komunistÛ rozepisovány, aÏ se dostaly na jednotlivé základní organizace. [Tajemník OV KSâ Hulán].
72
[Usnesení vlády âSSR ze dne 5. kvûtna 1988 ã. 130 o zásadách a postupech sniÏování pracovníkÛ ústfiedních orgánÛ; Zásady a postupy sniÏování poãtu pracovníkÛ federálních ústfiedních orgánÛ (pfiíloha ã. 1 usnesení vlády âSSR ã.
130); Postup ústfiedních orgánÛ, organizací a národních v˘borÛ pfii umísÈování, hmotném a sociálním zabezpeãení pracovníkÛ uvolÀovan˘ch v souvislosti s pfiestavbou národního hospodáfiství (pfiíloha ã. 2 usnesení vlády âSSR ã. 130)]
50
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Vláda
Nejvy‰‰ím v˘konn˘m orgánem státní moci âSSR byla dle ústavy z roku 1968 (ãl. 66) vláda âeskoslovenské socialistické republiky. Skládala se z pfiedsedy, místopfiedsedÛ, ministrÛ a pÛvodnû
téÏ státních tajemníkÛ. Státní tajemníci druhé národnosti mûli pÛsobit ve v‰ech federálních ministerstvech. V normalizaci byl ov‰em tento institut zru‰en. S pÛsobností republikovou byla podobnû ustavena i ãeská vláda. Druhá hlava ústavy spolu se speciálním zákonem (ã. 133/1970 Sb.) stanovovala rozdûlení vládních pÛsobností mezi federaci a republiky. Obecnû jsme se jiÏ tímto dûlením zab˘vali ve studii Normativní rámování v˘konu státní moci v reálném socialismu. Národní
vlády v oblasti na‰eho zájmu prakticky fiídily a kontrolovaly ãinnost národních v˘borÛ a vefiejné
bezpeãnosti. Státní bezpeãnost a vojska ministerstva vnitra podléhala federální vládû nebo spí‰e
Radû obrany státu anebo rovnou generálnímu tajemníku ÚV KSâ.73
Na federální a národní úrovni pÛsobily kromû ministerstev je‰tû dal‰í ústfiední orgány, které
uvedeme pouze v˘ãtem:
OSTATNÍ FEDERÁLNÍ A NÁRODNÍ ÚST¤EDNÍ ORGÁNY
Federace74
Federální statistick˘ úfiad
Správa federálních hmotn˘ch reserv
Úfiad pro vynálezy a objevy
Úfiad pro normalizaci a mûfiení
Státní arbitráÏ âSSR
Státní banka ãeskoslovenská
Správa vojensk˘ch soudÛ
Federální úfiad pro tisk a informace
âs. komise pro atomovou energii
V˘bor lidové kontroly âSSR76
Státní plánovací komise
Federální cenov˘ úfiad
Státní komise pro vûdeckotechnick˘ a investiãní rozvoj
âeská republika75
âesk˘ statistick˘ úfiad,
âesk˘ úfiad geodetick˘ a kartografick˘
âesk˘ báÀsk˘ úfiad
âesk˘ úfiad bezpeãnosti práce
âeská komise pro vûdecké hodnosti
âesk˘ úfiad pro hospodáfiskou soutûÏ
âesk˘ geologick˘ úfiad
âesk˘ úfiad pro tisk a informace
V˘bor lidové kontroly âSR
âeská plánovací komise
âesk˘ cenov˘ úfiad
„Ministr byl fakticky pfiímo podfiízen generálnímu tajemníkovi ÚV KSâ. Tato skuteãnost se stala je‰tû prÛhlednûj‰í po rozdûlení funkcí generálního tajemníka strany a prezidenta republiky. Vláda a parlament do ãinnosti resortu,
s v˘jimkou legislativy a otázek financování, nezasahovaly. Ministra vnitra vÏdy vybíral generální tajemník a vy‰‰í
funkcionáfii resortu vnitra byli v nomenklatufie pfiedsednictva, sekretariátu ÚV nebo generálního tajemníka.“
[LORENC 1992]
74
Zákon ã. 170/1968 Sb. o nûkter˘ch opatfieních souvisejících s federativním uspofiádáním státu.
75
Zákon ã. 2/1969 Sb. o zfiízení ministerstev a jin˘ch ústfiedních orgánÛ státní správy âeské republiky.
76
Poslední ãtyfii útvary mûly své stálé zástupce ve vládû.
73
51
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Na konci pfiestavbového roku 1988 se podoba vlády v˘raznû mûnila zákonem o pÛsobnosti federálních ústfiedních orgánÛ státní správy (ã. 194/1988 Sb.). V ãele nového seznamu federálních ministerstev stáli ãlenové vlády,77 zatímco v dal‰ích orgánech federální státní správy78 byli jen vládou jmenovaní a odvolávaní pfiedstavitelé, ktefií se ov‰em téÏ zasedání vlády zpravidla zúãastnili. Pfii této
zmûnû se v˘raznû sníÏil poãet ministerstev. Napfi. federální ministerstvo hospodáfiství nahradilo
slouãená federální ministerstva paliv a energetiky, hutnictví a tûÏkého strojírenství, v‰eobecného
strojírenství a elektrotechnického prÛmyslu. Novû vznikla napfi. federální ministerstva pro strategické plánování a pro hospodáfiskou soutûÏ. Celkovû se poãet ãlenÛ vlády sníÏil z 26 na 20. I na
národní úrovni se ministerstva sluãovala,79 av‰ak zde jiÏ zmûny nebyly tak v˘razné.
Nemûnila se pouze struktura vlád, ale i personální obsazení. Tyto zmûny souvisely se vzestupem Ladislava Adamce. Nejprve se v bfieznu 1988 stal pfiedsedou ãeské vlády a jiÏ v fiíjnu nahradil Lubomíra ·trougala v roli pfiedsedy federální vlády. Na dubnovém zasedání ÚV KSâ v roce
1988 byla navíc pfiijata zásada omezení vlivu strany na ãinnost vlády a státního aparátu.
Vlády âeskoslovenské i âeské socialistické republiky se scházely kaÏd˘ t˘den.80 Rozhodovaly
dle ústavy ve sborech, které byly schopny se usná‰et, byla-li pfiítomna nadpoloviãní vût‰ina jejích
ãlenÛ.81 K platnosti usnesení bylo tfieba souhlasu nadpoloviãní vût‰iny pfiítomn˘ch ãlenÛ vlády.
V roce 1988 se obû vlády spolu s Federálním shromáÏdûním a národními radami musely zab˘vat
pfiestavbou. Ta se ohlásila na zaãátku roku nafiízením vlády âSR o prodeji zboÏí a poskytování
jin˘ch sluÏeb obãany na základû povolení národního v˘boru. V dubnu vy‰ly ve sbírce zákonÛ v únoru usnesením vlády schválené - Zásady a postup pfiestavby organizaãních struktur v˘robnû
technické, vûdeckov˘zkumné a obûhové základny národního hospodáfiství na státní podniky
(ã. 31/1988 Sb.). Pfiedmûtem návazn˘ch zákonn˘ch úprav pfiipraven˘ch vládami se stalo zejména:
77
SEZNAM NOV¯CH FEDERÁLNÍCH MINISTERSTEV
Federální ministerstvo pro strategické plánování
Federální v˘bor pro Ïivotní prostfiedí
Federální ministerstvo zahraniãních vûcí
Federální ministerstvo národní obrany
Federální ministerstvo financí
Federální ministerstvo vnitra
78
DAL·ÍCH ORGÁNY FEDERÁLNÍ STÁTNÍ SPRÁVY
Federální statistick˘ úfiad
Federální úfiad pro vynálezy
âeskoslovenská komise pro atomovou energii
79
Federální ministerstvo zahraniãního obchodu
Federální ministerstvo práce a sociálních vûcí
Federální ministerstvo hospodáfiství
Federální úfiad pro hospodáfiskou soutûÏ
Federální ministerstvo dopravy a spojÛ
Federální ministerstvo kontroly
Správa federálních hmotn˘ch rezerv
Federální úfiad pro normalizaci a mûfiení
SEZNAM NOV¯CH âESK¯CH MINISTERSTEV
Ministerstvo financí, cen a mezd
Ministerstvo v˘stavby a stavebnictví
Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy
Ministerstvo kultury
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních vûcí
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra a Ïivotního prostfiedí
Ministerstvo prÛmyslu
Ministerstvo zemûdûlství a v˘Ïivy
Ministerstvo lesního a vodního hospodáfiství
a dfievozpracujícího prÛmyslu
Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu
V˘bor lidové kontroly âeské socialistické republiky
„V‰echny zásadní vûci, které projednávala vláda a parlament, pfiedtím projednalo politbyro. To byla zásadní chyba, …
asi jsme nemûli projednávat úplnû ty stejn˘ papíry, co mûla vláda a parlament. Potom pro mû tfieba bylo nezajímav˘ b˘t
v parlamentu. Tfieba Indra fiekl: Kam utíkበpofiád, vÏdy tady nejvíc naru‰uje‰ docházku. Já povídám, co bych tam dûlal,
vÏdyÈ uÏ jsme to … No, dobfie, ale kdyÏ budeme v‰ichni takhle utíkat, tak tady nebude nikdo sedût. … Pozorovat to analytik logicky musel fiíct: Ti chlapi se zbláznili. Tak pfiedevãírem, nebo ve stfiedu byly vlády a v pátek byla politbyra.
V pátek v politbyru, vÏdyÈ jsem si to tady vystfiihl, projednávali to stejn˘ jako teì na vládû. TakÏe zásadní vûci byly dávno
jako dojednan˘, rozhodnut˘ i vzhledem k tomu, Ïe vláda byla komunistická.“ [âlen pfiedsednictva ÚV KSâ. Novák].
80
52
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
(i) posílení podnikatelského vymezení podniku (ã. 88/1988, 173/1988 Sb.) a druÏstev (ã. 90/1988
a 94/1988 Sb.), (ii) oslabení direktivní povahy plánování (ã. 98/1988 a 67/1989 Sb.), (iii) rozvoj
zahraniãních stykÛ (ã. 102 a 173/1988 Sb.) a (iv) reforma bankovního sektoru (ã. 175/1988
a 130/1989 Sb.). V roce 1989 byly je‰tû upraveny hospodáfisk˘ zákoník (ã. 98/1988 a 80/1989
Sb.) a rozpoãtová pravidla (ã. 129/1989 Sb.). Pozornost zaslouÏí nafiízení vlády âeskoslovenské
socialistické republiky o povinném projednávání dodavatelsko - odbûratelsk˘ch vztahÛ a konkretizaci závazn˘ch v˘stupÛ státního plánu u dodávek produkce (ã. 81/1989 Sb.), které ukazuje, Ïe
soukolí plánovaného hospodáfiství nepfiestávalo ani díky pfiestavbû skfiípat.
K zápisÛm federální vlády jsme se nedostali. VyuÏívali jsme skuteãnosti, Ïe v‰echny dÛleÏité
vládní dokumenty nejprve projednával sekretariát anebo pfiedsednictvo ÚV KSâ. Získali jsme
takto napfiíklad pfiístup k plánu zasedání vlád. Mûli jsme pfiístup k usnesením federální a ãeské
vlády z roku 1988.82 RovnûÏ jsme mohli studovat usnesení novû vzniklého pfiedsednictva federální vlády. Federální vládu soudû dle jejích usnesení nejvíce zamûstnávaly vztahy se zahraniãím:
zahraniãní cesty a sjednávané mezinárodní dohody. V˘znamné agendy tvofiily i spolupráce
s mezinárodními organizacemi, s RVHP a udrÏování bilaterálních vztahÛ se SSSR. Tyto poloÏky
pfiedstavovaly zhruba tfietinu v seznamu usnesení. Asi pûtinov˘ podíl mûla usnesení t˘kající se
hospodáfiské ãinnosti (finanãních opatfiení, hospodáfisk˘ch úkolÛ a pfiedev‰ím pfiestavby) a typicky vládní agendy (národní v˘bory, ochrana Ïivotního prostfiedí apod.). Následovaly zhruba stejnû poãetné agendy: vyznamenání, kádrová opatfiení, pfiestavba a zákonodárná ãinnost. Vláda se
také zab˘vala svou vlastní organizací a provádûla kontroly. Obraz získan˘ rozborem seznamu
usnesení pfiedsednictva vlády je obdobn˘. Dominuje zahraniãí a následuje ekonomika. Na pfiedsednictvu se jednalo více o konkrétních hospodáfisk˘ch úkolech. O pfiestavbû se usná‰ela skoro
v˘hradnû vláda jako celek. V usneseních pfiedsednictva také nalezneme vût‰í podíl kontrolních
akcí a expertíz, ale o statisticky v˘znamn˘ rozdíl se evidentnû nejednalo.
Parlamentní sbory
Normotvornou pravomoc ústavnû vzato mûly vedle zákonodárn˘ch sborÛ také vlády, ministerstva i národní v˘bory (ãl. 79 a 94). Jimi vydávané vyhlá‰ky a nafiízení tvofií tzv. druhotnou legislativu. Federální shromáÏdûní, resp. národní rady, mohly tato vládní a ministerská nafiízení ru‰it
(ãl. 36). Podobnû vláda a vy‰‰í národní v˘bory mohly ru‰it nafiízení niωích národních v˘borÛ.
Ucelen˘, i kdyÏ ne úpln˘ obraz o zákonodárné a normotvorné ãinnosti poskytuje sbírka zákonÛ.
Na základû ní jsme sestavili následující tabulku:
Vláda nepochybnû mûla svÛj jednací fiád a pravidla legislativního plánování, av‰ak k tûmto mater. jsme se nedostali.
S ohledem na orientaãní charakter nabízeného popisu neuvádíme rozbor usnesení ãeské vlády. Zdá se v‰ak, Ïe
pÛsobnosti sdílené ãeskou a federální vládou – v na‰em pfiípadû napfiíklad národní v˘bory a Vefiejná bezpeãnost zamûstnávaly spí‰e ãeskou vládu.
81
82
53
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Pfiehled pfiijíman˘ch zákonÛ, nafiízen˘ a vyhlá‰ek v letech 1986-1994
1986
Parlament
FS
âNR
Vláda
Vláda - federální
Vláda - ãeská
MF
MPSV
MZ
MSP
MV
MO
MZE
Ostatní ministerstva
Ústavní soud
Cedulová banka
Úfiady
Prezident
1987
1988
1989
1990
1991
1992
6
13
16
10
32
26
30
28
114
65
67
89
99
113
0
6
7
2
13
0
1
0
3
7
1
6
5
7
23
1
0
0
6
18
27
17
13
10
27
1
3
0
6
27
32
18
16
8
22
0
1
1
6
18
23
16
48
34
50
6
11
8
0
95
17
18
49
53
56
5
5
3
2
92
0
3
0
3
1
11
1
3
10
1
18
14
4
15
10
14
22
49
24
69
9
16
3
10
66
7
28
11
Léta 1986 a 1987 se jeví je‰tû jako léta v˘razného útlumu v oblasti zákonodárné i nafiizovací.
Situace se ov‰em zmûnila jiÏ v letech 1988 a 1989, kdy zaãala pfiestavba. Bilance roku 1989 je
zkreslená politick˘m zvratem na konci roku, kter˘ odstartoval horeãnatou ãinnost parlamentu. Za
poslední mûsíc a pÛl pfiijalo Federální shromáÏdûní zhruba tolik zákonÛ co za prvních deset a pÛl
mûsíce. Následující roky jsou netypické, protoÏe byly poznamenány pfierodem spoleãnosti a rozdûlením âeskoslovenska. Zákonodárná ãinnost se stabilizovala aÏ v roce 1994.
Federální shromáÏdûní tvofiily Snûmovna národÛ (150 poslancÛ) a Snûmovna lidu (200 poslancÛ). Národní rady mûly rovnûÏ 200 poslancÛ. Federální shromáÏdûní i jednotlivé snûmovny
a národní rady mûly dále svá pfiedsednictva (SN 20 ãlenÛ, SL 20, âNR 25) s pfiedsedy, prvními
místopfiedsedy a 3 nebo 4 dal‰ími místopfiedsedy. Pfiedsednictvo Federálního shromáÏdûní mohlo
zfiizovat ze sv˘ch ãlenÛ stálé nebo doãasné komise. Jeho schÛze stejnû jako schÛze pfiedsednictva
âNR byly zpravidla nevefiejné a mohly na nû b˘t povoláváni ãlenové vlády. Pfiedsednictva musela o své ãinnosti podávat zprávu snûmovnám a radám. Na pÛdû obou parlamentních sborÛ pÛsobily kluby komunistick˘ch poslancÛ zmiÀované ve stanovách KSâ nikoli v‰ak v jednacím fiádu
Federálního shromáÏdûní. Uvnitfi jednotliv˘ch v˘borÛ byly vytvofieny stranické skupiny. âinnost
poslaneck˘ch sborÛ a klubÛ komunistick˘ch poslancÛ byla plánovaná. Roãní plány a v˘hledy na
pfií‰tí rok schvalovalo usnesením pfiedsednictvo ÚV KSâ.83
Získali jsme plány âeské národní rady. Plán na rok 1988 zahrnoval 6 bodÛ projednávan˘ch âNR, ale také 29 bodÛ
projednávan˘ch pfiedsednictvem âNR tak, jak mu je musely pfiedkládat parlamentní v˘bory. Zpravidla se jednalo
o kontrolní zprávy „Zpráva o plnûní …, o realizaci … o v˘sledcích … nebo zprávy bilanãní. [PÚV KSâ 54. -bod 14
– plán práce âNR a jejích orgánÛ… 88].
83
54
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Poslanci se v poslaneck˘ch sborech dûlili do v˘borÛ:
V˘bory poslaneck˘ch sborÛ
Snûmovna lidu
V˘bor mandátov˘ a imunitní
V˘bor brann˘ a bezpeãnostní
V˘bor pro kulturu a v˘chovu
V˘bor pro plán a rozpoãet
V˘bor pro prÛmysl,
dopravu a obchod
V˘bor pro sociální politiku
V˘bor ústavnûprávní
V˘bor pro zemûdûlství a v˘Ïivu
V˘bor pro Ïivotní prostfiedí
V˘bor zahraniãní
Snûmovna národÛ
V˘bor mandátov˘ a imunitní
V˘bor brann˘ a bezpeãnostní
V˘bor pro kulturu a v˘chovu
V˘bor pro plán a rozpoãet
V˘bor pro prÛmysl,
dopravu a obchod
V˘bor pro sociální politiku
V˘bor ústavnûprávní
V˘bor pro zemûdûlství a v˘Ïivu
V˘bor pro Ïivotní prostfiedí
V˘bor zahraniãní
âeská národní rada
V˘bor mandátov˘ a imunitní
V˘bor pro kulturu a v˘chovu
V˘bor pro plán a rozpoãet
V˘bor pro prÛmysl a stavebnictví
V˘bor ústavnûprávní
V˘bor pro zemûdûlství a v˘Ïivu
V˘bor pro národní v˘bory
a národnosti
V˘bor pro obchod,
sluÏby a dopravu
V˘bor pro ‰kolství a vûdu
Zdravotní a sociální v˘bor
V pfiipravované studii O socialistick˘ch pravidlech a fiádech se promûnami jednacího fiádu
âNR budeme zab˘vat podrobnûji. Federální shromáÏdûní mûlo jednací fiád obdobn˘, pouze
muselo navíc fie‰it vztahy sv˘ch dvou snûmoven: lidu a národÛ. Zde byla téÏ zabudovaná pro âeskoslovensko osudná klauzule o zákazu majorizace. Jednání parlamentu lze podrobit velmi
podrobné anal˘ze, protoÏe velké mnoÏství informací (zejména stenografické zápisy jednání, tisky
a usnesení) lze nalézt v digitální knihovnû parlamentu. My se zde omezíme jen na velmi hrubou
anal˘zu jednání âNR, která je srovnatelná s orientaãními rozbory vládních usnesení.
Zápisy z pûti schÛzí âNR v roce 1988 byly velmi struãné. OdráÏely vysoce ritualizovan˘ prÛbûh jejího zasedání. Najdeme zde cyklicky se opakující poloÏky, úvodní slovo pfiedsedy, schvalování pofiadu schÛze, zprávy pfiedsedy âeské národní rady o ãinnosti pfiedsednictva âeské
národní rady v minulém mezidobí. Asi nikoho nepfiekvapí, Ïe âNR nejvíce zamûstnávala zákonodárná ãinnost, tj. projednávání vládních návrhÛ zákonÛ (22 poloÏek), k nim se také vázalo nejvíce vystoupení poslancÛ. Na jednu schÛzi rady pfiipadalo zhruba 20 fieãí poslancÛ. Hned potom
následovaly volby soudcÛ z povolání (20 poloÏek). Volbu startovaly návrhy pfiedsednictva ústfiedního v˘boru Národní fronty âeské socialistické republiky na volbu soudcÛ. Zpro‰Èováni funkce
byli naopak na základû návrhÛ ústavnûprávního v˘boru. Na pÛdû národní rady se odehrávaly jiÏ
jen dvû dal‰í v˘znamné aktivity.
Rada pfiijímala usnesení t˘kající se plánu, rozpoãtu, závûreãného úãtu, kontroly plnûní vládního programu a komplexního rozvoje vybran˘ch oblastí. Nûkterá z tûchto usnesení reagovala na
zprávu vlády k témuÏ tématu. Dále se zde odehrály tfii obmûny sloÏení rady a dva poslanci si
vymûnili v˘bory. Ministfii ve tfiech pfiípadech odpovídali poslancÛm na jejich otázky.
Pfiedsednictvo âNR zasedalo mezi dvûma sv˘mi schÛzemi v prÛmûru dvakrát. Vyslovovalo
souhlas s rozhodnutími pfiedsedy âeské národní rady, kter˘mi pfiikazoval v˘borÛm k projednání
vládní návrhy zákonÛ a smluv. Jinak svou ãinnost ãlenilo na (i) plnûní ústavních úkolÛ (18 polo55
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Ïek, vyhla‰ování doplÀovacích voleb, pfiijímání demisí ãlenÛ vlády a dále jmenovalo funkcionáfie, udílelo ceny apod.), (ii) fiídící a koordinaãní ãinnost (38), (iii) kontrolní ãinnost (21) a (iv)
organizaci zahraniãních stykÛ (8). ¤ídící, koordinaãní a kontrolní ãinnost pfiedsednictva byla velice v˘znamná. Pfiedsednictvo schvalovalo plán ãinnosti âNR, sestavovalo pofiad schÛzí, kontrolovalo rozpoãet âNR, stanovovalo náleÏitosti pfiedsedy Nejvy‰‰ího soudu âSR, delegovalo ãleny
rady, jmenovalo je do komisí atd. NejdÛleÏitûj‰í rozhodnutí se konala v pfiedsednictvu a poslanecká snûmovna je rutinnû posvûcovala spolu se zprávou o ãinnosti pfiedsednictva vÏdy aÏ na
samotném konci schÛze.
Rady obrany státu
Normativní ukotvení federální a národních rad obrany státu jsme jiÏ vyloÏili ve studii Normativní rámování v˘konu státní moci v reálném socialismu. Struãnû fieãeno Rada obrany státu navrhovala vládû základní proporce ekonomického zabezpeãení v˘stavby branného systému âSSR.84
ZároveÀ byla oprávnûna stanovovat závazné úkoly federálním ministerstvÛm a ostatním federálním ústfiedním orgánÛm státní správy a radám obrany republik. Rada obrany státu byla povinna
podávat Federálnímu shromáÏdûní zprávy o pfiípravû a stavu obrany âSSR.
Pátrali jsme po jak˘chkoli údajích o fungování tohoto dÛleÏitého grémia, ale byli jsme pov˘tce neúspû‰ní. Nezjistili jsme ani, kde v archivech jsou dokumenty z jejího pÛsobení uloÏeny.
Údajnû nejsou ani ve Vojenském ústfiedním archivu, ani v Archivu ministerstva vnitra. Nás by
samozfiejmû zajímaly dvû okolnosti: Do jaké míry ãinnost tûchto rad vytûsÀovala ze hry vlády ãi
národní v˘bory a jak v˘znamnû rady ovlivÀovaly nejen armádu, ale také bezpeãnost? Informace,
které lze získat ze shromáÏdûn˘ch dokumentÛ, rozhovorÛ a pamûtí, nasvûdãují tomu, Ïe vlády
slouÏily radám k tomu, aby zaji‰Èovaly v pûtilet˘ch a roãních plánech zdroje pro ozbrojené síly
a pfiedkládaly zákonodárn˘m sborÛm návrhy na zákony. Ty se ov‰em zejména v armádû témûfi
nemûnily v celé socialistické historii âeskoslovenska. V druhém pfiípadû se naopak zdá, Ïe rady
nebyly pro bezpeãnost tuze dÛleÏit˘m rozhodovacím místem. V kaÏdém pfiípadû byl jejich vliv
zastiÀován pÛsobením 13. oddûlení státní administrativy ÚV KSâ a zejména pak generálního
tajemníka a jeho sekretariátu.
Nûkolik zmínek o Radû jsme nalezli na parlamentním serveru. Federální shromáÏdûní dne 21.
bfiezna 1989 na své 13. schÛzi projednávalo informaci ministra obrany Václavíka o pfiípravû textu
nové vojenské doktríny, „ktor˘ bude zverejnen˘ po schválení v Rade obrany ‰tátu.“ A o tom, Ïe
se âSSR aktivnû pfiipojila „k iniciatívam bratsk˘ch socialistick˘ch ‰tátov. Rozhodnutím Rady
obrany ‰tátu o zníÏení poãtu osôb, v˘zbroje a organizaãn˘ch zmenách v âSLA vzbudilo medzi
na‰im ºudom oprávnenú pozornosÈ, stretlo sa so v‰eobecn˘m súhlasom a malo i pozitívny medzinárodn˘ ohlas.“
Z parlamentního tezauru jsme se také dozvûdûli,85 Ïe Rada obrany státu mûla na konci roku
1989 devût nebo deset ãlenÛ.86 Gustáv Husák je‰tû na sklonku roku 1989 z Rady obrany státu
odvolal Milo‰e Jake‰e (generální tajemník KSâ), armádního generála Ing. Milana Václavíka
(min. národní obrany) a generálporuãíka Franti‰ka Vincla (náãelník generálního ‰tábu ?).
Zda tak ãinila nebo ne je obtíÏné posoudit, protoÏe tyto informace zjevnû nebyly zatím odtajnûny.
Tato informace by mûla b˘t ovûfiena, neboÈ jsme nemûli moÏnost nahlédnout do originálních tiskÛ. V kaÏdém pfiípadû se zdá, Ïe národní ministfii obrany v Radû obrany státu nebyli.
86
Podle toho zda v ní zÛstal nebo nezÛstal Gustáv Husák.
84
85
56
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Prezident Havel pak 9. února 1990 odvolal zbylé ãleny Rady obrany státu, Karla Urbánka (generální tajemník KSâ), Ladislava Adamce (pfiedseda federální vlády), Ignáce Janáka (1. tajemník
ÚV KSS), Jaromíra Îáka (pfiedseda Státní plánovací komise), Rudolfa Hegenbarta (vedoucí 13.
oddûlení ÚV KSâ) a Franti‰ka Pince (federální ministr vnitra). Novû byli jmenováni generálplukovník Ing. Miroslav Vacek (ministr obrany) a Ing. Franti‰ek Pinc (KSâ), dále Marian âalfa
(pfiedseda federativní vlády); Valtr Komárek (místopfiedseda federální vlády), Vladimír Dlouh˘
(místopfiedseda federální vlády), Milan âiã (pfiedseda slovenské vlády), Jifií Dienstbier (ministr
zahraniãí), Richard Sacher (federální ministr vnitra), Petr Pithart (pfiedseda ãeské vlády) a Jifií
KfiiÏan (prezidentÛv poradce).87
Rady obrany státu mûly dÛleÏitou roli pfii organizaci operaãních ‰tábÛ vznikajících na základû
vyhlá‰en˘ch mimofiádn˘ch bezpeãnostních opatfiení.88 Cel˘ systém operaãních ‰tábÛ, o nûmÏ
budeme podrobnûji hovofiit ve studii „Bezpeãnost“ jako souãást ozbrojen˘ch sil, vznikal, stejnû
jako územní plány MBO a seznamy stfieÏen˘ch objektÛ, na základû usnesení rad obran státu.89
Infrastruktura rad byla prakticky vyuÏívána pro zaji‰tûní souãinnosti nejrÛznûj‰ích sloÏek ozbrojen˘ch sil pfii zabezpeãování mimofiádn˘ch bezpeãnostních akcí.
Generální prokuratury a nejvy‰‰í soudy
Úzké sepûtí prokuratur a soudÛ bylo vyjádfiené v ústavû z roku 1960 tím, Ïe spolu zaãaly tvofiit
soudní moc. Nezávislost soudní moci byla prakticky zru‰ena tím, Ïe striktnû hierarchicky prokuratury dozíraly nejen nad v‰emi obãany, státními institucemi a socialistick˘mi organizacemi, ale
i nad soudy. Prokuratura a soudy zde nebyly hlavnû od toho, aby chránily práva obãanÛ, ale aby
v oblasti socialistické zákonnosti „soustavnû rozpracovávaly své úkoly pfii realizaci závûrÛ XVII.
sjezdu KSâ, zvlá‰tû i se zfietelem na usnesení 7. a 9. zasedání ústfiedního v˘boru KSâ …, musely dále, téÏ s vyuÏitím podnûtÛ 19. v‰esvazové konference ÚV KSSS, zvy‰ovat úãinnost a kvalitu vlastní práce.“90 Svou ãinností prokuratura a soudy vychovávaly „obãany k oddanosti vlasti,
vûci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonÛ a jin˘ch právních pfiedpisÛ, k ochranû socialistického vlastnictví, k dodrÏování pracovní káznû, k úctû k právÛm, cti a váÏnosti spoluobãanÛ, k plnûní povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k ãestnému plnûní v‰ech povinností ke
státu a spoleãnosti a k zachovávání v‰ech pravidel socialistického souÏití.“91
âinnost prokuratur upravoval zákon o prokuratufie (ã. 60/1965 Sb.). Po provedení federalizace
se nejvy‰‰ími ústfiedními orgány federace republik staly generální prokuratury âSSR, âSR
a SSR. Odpovûdny byly pfiíslu‰n˘m parlamentním sborÛm a jim také musely spolu s nejvy‰‰ím
soudem pravidelnû podávat zprávu o stavu socialistické zákonnosti. Generálního prokurátora
âSSR jmenoval a odvolával prezident.92 *Jeho první námûstek musel b˘t vÏdy druhé národnosti
neÏ generální prokurátor.
Sekretáfiem Rady obrany státu byl fieditel odboru obrany a bezpeãnosti Úfiadu vlády âeské a Slovenské federativní
republiky. Funkci sekretariátu vykonával odbor obrany a bezpeãnosti Úfiadu vlády âeské a Slovenské federativní
republiky.
88
[ÎÁâEK 1998]
89
Za zdrojové usnesení bylo povaÏováno usnesení 8. schÛze Rady obrany státu dne 3. fiíjna 1970.
90
[Zpráva generálního prokurátora … 1988]
91
„Napfiíklad jen prokurátofii uskuteãnili v roce 1987 11 396 pfiedná‰ek a 3 377 besed, uvefiejnili 1 744 ãlánkÛ, absolvovali 298 vystoupení v rozhlase a 51 v televizi. Soudci, vãetnû soudcÛ z lidu, jakoÏ i ostatní justiãní pracovníci,
uskuteãÀují roãnû dokonce nûkolik desítek tisíc pfiedná‰ek a besed, publikují kolem 2 tisíc ãlánkÛ a uskuteãÀují nûkolik set vystoupení v rozhlase a televizi.“ [Zpráva generálního prokurátora … 1988]
92
Generální prokurátory republik jmenovalo a odvolávalo pfiedsednictvo Národní rady.
*Stranicky byl veden generálním tajemníkem ÚV KSâ.
87
57
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Orgány prokuratury byly podfiízeny jedinû generálnímu prokurátorovi a vykonávaly své funkce nezávisle na místních orgánech. Pfii ve‰keré své ãinnosti se mûly ov‰em opírat o iniciativu pracujícího lidu a jeho organizací (âl. 106 ústavy). Generální prokurátofii se úãastnili s poradním hlasem schÛzí vlád. /§ 6/
Nejvy‰‰í soud âSSR sídlil v Praze. Vedle nûho pÛsobily je‰tû nejvy‰‰í soudy republik. Spoleãnû dozíraly na soudní ãinnost v‰ech ostatních soudÛ a zaji‰Èovaly jednotnost judikatury. Soudci
Nejvy‰‰ího soudu byli voleni Federálním shromáÏdûním, resp. národními radami na ãtyfii roky
a zahrnovali i soudce z lidu. Nejvy‰‰í soud âeskoslovenské socialistické republiky rozhodoval ve
tfií anebo pûtiãlenn˘ch93 senátech. Pfiedseda Nejvy‰‰ího soudu âeskoslovenské socialistické
republiky jim mohl pfiikázat zaujetí právního stanoviska. Pfied tímto zaujetím stanoviska si pfiedseda Nejvy‰‰ího soudu musel vyÏádat je‰tû vyjádfiení generálního prokurátora âSSR a pfiedsedÛ
Nejvy‰‰ích soudÛ republik.
Soudci z povolání Nejvy‰‰ího soudu âSSR tvofiili podle úseku své ãinnosti trestní, obãanskoprávní a vojenská kolegia. Pfiedsedy kolegií byli námûstci pfiedsedy Nejvy‰‰ího soudu âSSR.
Pfiedsedové kolegií mûli organizovat a fiídit ãinnost kolegií a sledovat rozhodování senátÛ v kolegiích. Zejména mûli fiídit jejich rozborovou ãinnost, navrhovat kolegiím zobecnûní poznatkÛ
z rozhodování soudÛ, upozorÀovat je na nedostatky v rozhodování atd. Pro socialistické soudnictví ov‰em byla charakteristická právû velmi chudá judikatura.
Na Nejvy‰‰ím soudû je‰tû navíc pÛsobilo plénum Nejvy‰‰ího soudu âSSR, které tvofiili pfiedseda, místopfiedseda, námûstci pfiedsedy a dal‰í ãlenové kolegií Nejvy‰‰ího soudu âSSR. Zasedání pléna se mohl úãastnit generální prokurátor âSSR a s poradním hlasem pfiedsedové nejvy‰‰ích soudÛ republik. Na zasedání pléna bylo moÏno pfiizvat i vedoucí jin˘ch státních orgánÛ a spoleãensk˘ch organizací. Plénum se mohlo platnû usná‰et za pfiítomnosti nejménû dvou tfietin sv˘ch
ãlenÛ. Rozhodovalo o jednacím fiádu Nejvy‰‰ího soudu, projednávalo a schvalovalo zprávy pfiedsedÛ kolegií, dále zprávy o úãinnosti zákonÛ a jin˘ch obecnû závazn˘ch právních pfiedpisÛ ãi
o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáÏdûní.
JestliÏe rozhodovaly o stíÏnosti pro poru‰ení zákona podané proti rozhodnutí Nejvy‰‰ích soudÛ republik nebo
vojensk˘ch senátÛ Nejvy‰‰ího soudu, anebo kdyÏ zaujímají stanoviska k zaji‰tûní jednotného v˘kladu zákona;
v tomto pfiípadû je tfieba dbát toho, aby ãleny senátu byli obãané obou republik. JestliÏe se rozhodovalo ve vûcech
spadajících do v˘luãné pfiíslu‰nosti vojensk˘ch soudÛ podle § 22, byl senát sloÏen z vojensk˘ch soudcÛ Nejvy‰‰ího
soudu âSSR.
93
58
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Podklady a literatura
“Postup ústfiedních orgánÛ, organizací a národních v˘borÛ pfii umísÈování, hmotném a sociálním
zabezpeãení pracovníkÛ uvolÀovan˘ch v souvislosti s pfiestavbou národního hospodáfiství (pfiíloha ã. 2 usnesení vlády âSSR ã. 130).“ (5. 5. 1988) Ústfiední archiv.
“Usnesení vlády âSSR ze dne 5. kvûtna 1988 ã. 130 o zásadách a postupech sniÏování pracovníkÛ ústfiedních orgánÛ.“ Ústfiední archiv.
“Zásady a postupy sniÏování poãtu pracovníkÛ federálních ústfiedních orgánÛ (pfiíloha ã. 1 usnesení vlády âSSR ã. 130).“ (5. 5. 1988) Ústfiední archiv.
“PÚV KSâ 54. - bod 14 – plán práce âNR a jejích orgánÛ….“ (1. 6. 1988) Ústfiední archiv.
Zpráva generálního prokurátora âSSR a Nejvy‰‰ího soudu âSSR o stavu socialistické zákonnosti - B. Tisk 91. (4. srpna 1988) Federální shromáÏdûní.
HrÛza, Franti‰ek and Josef Svoboda 1984. Pfiíruãka pro usnadnûní pfiehledu o právní úpravû
základní pÛsobnosti federálního ministerstva vnitra. Praha: Federální ministerstvo vnitra.
Lorenc, Alojz 1992. Ministerstvo strachu?: Neskartované spomienky generála Lorenca. Bratislava: Tatrapress.
Îáãek, Pavel 1998. Securitas Imperii 4/1“. Operaãní ‰táby generála Lorence v letech 1988-1989:
krizov˘ management FMV v akci.“ Úfiad dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu. Pp. 6281.
Rozhovory
Tajemník OV KSâ Dubno, Hulán, (2002, 2003).
âlen pfiedsednictva ÚV KSâ Novák, (2003).
59
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Pfiíloha ã. 1
Státní orgány v âeskoslovenské federaci a jejich základní vztahy94
94
Tabulka je pfievzatá z dokumentu federálního ministerstva vnitra [HRÒZA and Svoboda 1984].
60
Formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ
Pfiíloha ã. 2
Rozpoãty na rok 1988
Pfiíjmy
z hospodáfiství
z vûdy a techniky
z penûÏních
a technick˘ch sluÏeb
ze spoleãensk˘ch
sluÏeb a ãinností
z obrany a bezpeãnosti
Danû od
obyvatelstva a poplatky
Ostatní pfiíjmy
Dotace ze státního
rozpoãtu federace
Úhrnem
âSSR
195 105 283
327 770
17 267 842
âSR
49 700 351
135 225
4 252 759
484 128
1 269 019
1 503 000
83 000
obyvatelstvo
294 000
obranu a bezpeãnosti
25 256 000 správu
322 977
82 342 300
V˘daje na
hospodáfiství
vûdu a techniku
penûÏní
a technick˘ch sluÏeb
spoleãenské sluÏby
a ãinnosti pro
âSSR
38 512 185
5 338 493
3 123 454
âSR
35 668 000
2 614 060
2 792 458
1 355 058
70 124 461
24 187 990
2 372 820
4 252 700
1 509 021
2 075 946
Dotace ze státního
140 204 000
rozpoãtu federace do
státních rozpoãtÛ republik,
resp. do národních v˘borÛ
215 094 000 165 325 600 Úhrnem
215 094 000
48 364 901
165 325 599
Zákony ã. 97 a 107/1987 o státním rozpoãtu âSR a âSSR na rok 1988.
Komentáfi
Rozpoãty byly vyrovnané. Federální a ãeské v˘daje na obranu a bezpeãnost ãinily 28 440 690 tisíc,
tj. necel˘ch deset procent (9,6 %) z úhrnn˘ch federálních a ãesk˘ch pfiíjmÛ. Na ústfiední správu
âSSR a âSR vydávaly pak 1,3 %. Na správu ‰la ov‰em také podstatná ãástka z dotací národních
v˘borÛ, které ãinily 16 % z úhrnn˘ch federálních a ãesk˘ch pfiíjmÛ. Uvádûná ãísla je tfieba ov‰em
brát s velkou rezervou, protoÏe je známo, Ïe metodiky statistického vykazování a celá fiada dal‰ích
opatfiení zastírala skuteãné v˘daje socialistick˘ch zemí na obranu a bezpeãnost.
61
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Martin Hájek
Abstrakt
Pfiíspûvek podává popis ÚV KSâ - jeho jednotliv˘ch orgánÛ a jejich vztahÛ mezi sebou i k nestranick˘m organizacím v období konce 80. let. Vychází najevo, Ïe klíãov˘mi rozhodovacími grémii
bylo pfiedsednictvo a sekretariát. Ov‰em velk˘ podíl drobnûj‰ích rozhodnutí se odehrával téÏ na
úrovni oddûlení. Ústfiední v˘bor ovládal centrální státní a spoleãenské instituce prostfiednictvím
stranick˘ch organizací v nich, ale také tím, Ïe v pfiedsednictvu byli rozhodující státní hodnostáfii.
V rámci ústfiedního v˘boru a rovnûÏ tak i v celé stranû panovaly pfiísné hierarchické vztahy,
jejichÏ smyslem bylo podfiízení strany ústfiednímu vedení.
62
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Úvod
VÛdãí postavení ústfiedního v˘boru KSâ ve spoleãnosti bylo odvozeno z dûjinného nároku komunistické strany dovést spoleãnost k lep‰í – záfiné – budoucnosti. Aãkoliv za vedoucí sílu v˘voje
byla povaÏována dûlnická síla, komunistická strana sebe samu definovala jako její pfiedvoj, jako
její morální a intelektuální jádro; tím se stala i morálním a intelektuálním vÛdcem celé spoleãnosti. Generální tajemník to vyjádfiil pfiesnû: „Strana pfiedstavuje ãest a rozum na‰í spoleãnosti.“95
Vedoucí úloha strany v socialistickém státû byla zdÛvodnûná analogicky: „Skuteãnost, Ïe socialistick˘ stát vzniká v prÛbûhu a jako dÛsledek socialistické revoluce, ve kterém je hegemonem
dûlnická tfiída, a kde tuto hegemonii zabezpeãuje vedoucí úloha strany, jiÏ samo o sobû pfiedpokládá, Ïe má-li se revoluce rozvíjet dále, musí komunistická strana zabezpeãit dal‰í v˘voj socialistického státu.“96 Vedoucí role KSâ ve spoleãnosti byla proto ústavnû zakotvena.
Dal‰ím zdÛvodnûním vedoucí role ve spoleãnosti i státû byla její proklamovaná politická
vyspûlost a ztotoÏnûní jejích zájmÛ se zájmy celé spoleãnosti. „Komunistická strana je nejvy‰‰í
formou spoleãenské politické organizace, jejíÏ politika vyjadfiuje nejvlastnûj‰í zájmy dûlnické
tfiídy i ostatních pracujících.“97 Suverénní vládnutí nepoãetné skupiny nejvy‰‰ích funkcionáfiÛ
komunistické strany bylo tak spojeno s konceptem celospoleãenského zájmu. Jakákoliv opozice
vÛãi politice strany formulované jejím vedením byla straníky a i mnoh˘mi nestraníky chápána
jako opozice vÛãi „spoleãenskému zfiízení“, vÛãi spoleãnosti jako celku; vzájemná pozitivní identifikace vedení strany, státu a spoleãnosti byla velice silná a dávala mocenské skupinû úãinn˘
argumentaãní nástroj k prosazování sv˘ch cílÛ. Z tohoto dÛvodu vedení strany stále intenzivnû
(jakkoliv marnû) horovalo „proti projevÛm resortismu a lokálního patriotismu“, které znamenaly
nadfiazení „partikulárních“ zájmÛ na „celospoleãenské“ zájmy stranického vedení. V neposlední
fiadû umoÏÀoval koncept celospoleãenského zájmu zaji‰Èovat nákladné projekty strany (Lidové
milice, stranické ‰kolství) finanãní podporou ze strany státu.
Kromû ideologického a ústavního rámce pro „uplatÀování vedoucí úlohy strany“ existoval je‰tû
jeden velice v˘znamn˘ normativní rámec – Stanovy KSâ. V nich byly formálnû zakotveny zpÛsoby vlády jak ve stranû samotné (demokratick˘ centralismus), tak strany ve spoleãnosti (stranické organizace na pracovi‰tích a jejich právo kontroly). Stanovy rovnûÏ urãovaly strukturu stranick˘ch orgánÛ (tzv. v˘stavba strany), postavení, úlohy a pravomoci jednotliv˘ch stupÀÛ stranické v˘stavby. V neposlední fiadû definovaly práva a povinnosti ãlenÛ a dal‰í otázky související
s ãlenstvím. Obecnû lze fiíci, Ïe podobnû jako i v jin˘ch oblastech komunistického vládnutí, stanovy a organizace strany mûly svÛj model ve stanovách a organizaci KSSS; zmiÀme alespoÀ
leninské principy v˘stavby strany a demokratick˘ centralismus.
Historick˘ kontext existence útvarÛ a jejich struktury
Normalizaãní vládnutí na nejvy‰‰í stranické úrovni, jeÏ bylo cílem na‰eho popisu, vymezovaly
tfii klíãové události: stranické a ãásteãnû i mimostranické ãistky z poãátku 70. let, GorbaãovÛv
program pfiestavby v polovinû 80. let a uvûdomûní si kritického morálnû-ekonomického stavu
spoleãnosti na konci let osmdesát˘ch. V prvé fiadû „v‰ichni [v pfiedsednictvu ÚV] byli zrozeni tím
rokem 68 plus minus.“98 Vedení strany se po témûfi celé dvacetiletí snaÏilo udrÏet stav, kterého
dosáhli tzv. oãistou strany.
[Sborník hlavních dokumentÛ…, 1982: 41]
[Základy teorie a praxe v˘stavby strany…, 1978: 21]
97
[Vedoucí úloha…, 1983: 7]
98
[Rozhovor 1]
95
96
63
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Hlavním imperativem byla obezfietnost, ostraÏitost vÛãi v‰emu, co by nûjak˘m zpÛsobem pfiipomínalo rok 1968. Tato obezfietnost znemoÏÀovala jakékoliv uvolnûní pomûrÛ, rozvoj iniciativy ãi
snahu cokoliv reformovat.
Jedinou silou, která byla schopna naru‰it tuto normalizaãní strnulost, byla KSSS. Ze dvou
dÛvodÛ. Strukturálnû byla mocensk˘m centrem celého socialistického bloku a suverénním hegemonem socialistického tábora (s v˘jimkou âíny). V‰echny události v KSSS byly chápány jako
víceménû modelové pro ostatní „bratrské“ strany. V pfiípadû KSâ to platilo dvojnásobnû, protoÏe
vedoucí funkcionáfie prosadili do jejich pozic právû – obraznû fieãeno – sovûtské tanky. Paradoxnû v‰ak, kdyÏ Michail Gorbaãov zaãal v Sovûtském svazu s reformními kroky, ke kter˘m se fiadila i „glasnosÈ“ neboli politika vefiejné informovanosti, ãeskoslovenské stranické vedení bylo
nuceno se tûmto sovûtsk˘m=správn˘m tlakÛm na zmûny bránit, protoÏe podkopávaly pevnost
jeho vlastního postavení.
Souãasnû s pfiíchodem sovûtské pfiestavby se zaãala projevovat i stagnace ãs. hospodáfiství
a v‰eobecn˘ ‰patn˘ morální stav spoleãnosti. V druhé polovinû 80. let bylo ãím dál více zfiejmé,
Ïe bez hlubok˘ch hospodáfisk˘ch reforem bude vzrÛstat nespokojenost obyvatelstva se stranick˘m vedením, které bylo právem povaÏováno za odpovûdné za danou situaci. Mocenská skupina
se tak dostala do schizofrenního postavení: na jedné stranû chtûla prosadit reformy politické i ekonomické (s dÛrazem na to druhé v pofiadí), ale na druhé stranû si její ãlenové uvûdomovali, Ïe to
znamená i váÏné ohroÏení a pravdûpodobnû i pád jejich absolutní mocenské pozice, pfiípadnû
dokonce oznaãení za viníky ‰patného stavu. V˘sledkem byla patová situace, kdy KSSS nechtûla
fie‰it vnitfiní problémy KSâ pfiímo, uvnitfi zemû bylo stranické vedení stále nejsilnûj‰í mocenskou
skupinou, která se v‰ak nechtûla vzdát moci dobrovolnû.99 Sám generální tajemník v roce 1988
pfiirovnal ãs. situaci k „tiché stávce na okupovan˘ch územích“,100 v‰ak na druhé stranû tvrdil, Ïe
„kritika nesmí podnûcovat nespokojenost.“101 V dÛsledku toho – a s vûdomím nezvratn˘ch zmûn
probíhajících v okolních socialistick˘ch státech – se nejvy‰‰í pfiedstavitelé snaÏili spí‰e neÏ pád
odvrátit, tak b˘t na nûj pfiipravení: „MÛÏe nastat situace, kdyÏ strana nebude vedoucí silou. Promyslet si to, abychom mûli nûkteré [finanãní] vûci poji‰tûné pro kaÏd˘ pfiípad.“102
Útvary a jejich vnitfiní struktura
„Komunistická strana pfiedstavuje pevnou soustavu organizací a pfiíslu‰n˘ch vedoucích orgánÛ,
s podfiízeností niωích orgánÛ vy‰‰ím. Tyto orgány pak musí na jednotliv˘ch stupních vzhledem
ke svému poslání dosáhnout v plné ‰ífii základní sféry spoleãenského Ïivota, zabezpeãovat v nich
vedoucí úlohu a realizaci politiky strany.“103
Sjezd KSâ
Organizaãní strukturu, postavení a úkoly jednotliv˘ch útvarÛ KSâ urãovaly Stanovy KSâ. Nejvy‰‰ím orgánem KSâ byl sjezd. V období, na které se nበv˘zkum zamûfiil, tzn. roky 1988-89,
sjezd neprobûhl, pouze se zaãínal pfiipravovat. Klíã pro volbu delegátÛ pro plánovan˘ XVIII.
„Tady vlastnû byla sloÏitá vûc a bohuÏel to byla prekérní situace, proto teda ta ãeskoslovenská skuteãnost byla v t˘
slep˘ uliãce. Jako ty lidé nebyli hloupí, Ïe by nevûdûli, Ïe se konãí, a souãasnû ani nic neudûlali, to znamená, zÛstali, jak se fiekne, na t˘ ãekaãce aÏ do toho konce“ [Rozhovor 1].
100
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 65/1988, diskuse]
101
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 85/1988, diskuse]
102
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 118/1989, diskuse]
103
[Kadefiábek, Mrhal et al., 1986: 115]
99
64
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
sjezd KSâ byl urãen na 12. zasedání ÚV. Podle tohoto klíãe mûlo b˘t zvoleno 1624 delegátÛ
s hlasem rozhodujícím (1 delegát na 1000 ãlenÛ strany) a 20 delegátÛ s hlasem poradním (1 delegát na 5000 kandidátÛ strany). Podle stanov se sjezdu jako delegáti s hlasem poradním zúãastnili rovnûÏ ãlenové a kandidáti ÚV a ÚKRK, ktefií nebyli zvoleni za delegáty s hlasem rozhodujícím (asi 90-110 osob). Celkem se sjezdu mûlo úãastnit kolem 1740 delegátÛ s hlasem rozhodujícím i poradním.104
„29. Nejvy‰‰ím orgánem KSâ je sjezd strany. ¤ádn˘ sjezd svolává ústfiední v˘bor jednou za pût let.
Mimofiádn˘ sjezd strany svolává ústfiední v˘bor buì z vlastní iniciativy, nebo na Ïádost nejménû jedné
tfietiny v‰ech ãlenÛ strany. Svolání sjezdu a pofiad jednání oznámí ústfiední v˘bor osm mûsícÛ pfied sjezdem. Sjezd se mÛÏe právoplatnû usná‰et, je-li na nûm zastoupena nejménû polovina v‰ech ãlenÛ strany. Pravidla o zastoupení ãlenÛ strany a zpÛsob volby delegátÛ urãuje ÚV KSâ. âlenové a kandidáti
ÚV KSâ a ãlenové ústfiední kontrolní a revizní komise, pokud nejsou zvoleni fiádn˘mi delegáty,
zúãastní se sjezdu s hlasem poradním.
30. Sjezd strany: projednává a schvaluje zprávu ústfiedního v˘boru KSâ a zprávu ÚKRK; urãuje linii
strany v otázkách vnitfiní a zahraniãní politiky, projednává a fie‰í nejzávaznûj‰í otázky dal‰ího rozvoje
socialistické spoleãnosti, schvaluje program a stanovy strany; volí ÚV KSâ, ÚKRK a stanoví jejich
sloÏení.“ 105
I kdyÏ sjezd a jeho pfiíprava ve studovan˘ch dokumentech zachycen není, zdá se, Ïe se nebudeme pfiíli‰ m˘lit, kdyÏ ho pfiirovnáme k zasedání ÚV KSâ s tím, Ïe byl daleko vût‰ích rozmûrÛ
a byl o to více ceremoniální událostí. V‰echny sjezdové materiály byly pfiipraveny pfiedsednictvem, v‰echny pfiednesené pfiíspûvky, i kritické, byly konzultovány s nadfiízen˘mi stranick˘mi
orgány. Pro stranické aparáty i pro volené funkcionáfie znamenala pfiedsjezdová pfiíprava pravdûpodobnû velké vypûtí s v˘bûrem vhodn˘ch delegátÛ, s pfiípravou jejich i sv˘ch vystoupení, s nalezením toho, ãím se mÛÏe stranická organizace dané úrovnû pochlubit apod. Samotn˘ sjezd byl
v‰ak v tomto období spí‰e stranick˘m svátkem neÏ místem, na kterém by se projednávaly a fie‰ily nejzávaÏnûj‰í otázky vnitfiní i vnûj‰í politiky strany na budoucích pût let.
Pro samotné vedení strany byl úspû‰n˘ sjezd, tzn. takov˘, kter˘ probûhl plnû v jeho reÏii, potvrzením jeho pevného postavení. Byl znamením, Ïe vládne prakticky celé stranû, Ïe neexistuje konkurenãní skupina nebo platforma, popfi. obecnû sdílená nespokojenost.
Ústfiední v˘bor – struktura, tajemníci ÚV
Na sjezdu byl zvolen ústfiední v˘bor (ÚV), kter˘ fiídil stranu v období mezi sjezdy. Ústfiední v˘bor
sídlil v budovû na nábfieÏí Ludvíka Svobody.106
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 120/1989, bod 9]
[Stanovy KSâ, 1976]
106
âlenové a pracovníci ústfiedního v˘boru o svém sídle mluvily jako o „baráku“. To platilo obecnû, takÏe i mûstsk˘
v˘bor KSâ nebo ÚV SSM mûli svÛj „barák“.
104
105
65
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
31. Ústfiední v˘bor KSâ fiídí v období mezi sjezdy ve‰kerou práci strany, zejména:
a) rozpracovává a fie‰í v duchu usnesení sjezdÛ strany otázky dal‰ího rozvoje socialistické spoleãnosti,
vnitfiní a zahraniãní politiky;
b) soustfieìuje ãinnost stranick˘ch orgánÛ a organizací na dÛsledné uskuteãÀování vytyãené linie, fiídí
niωí stranické orgány a pomáhá jim rozvíjet politickou a organizátorskou práci; fiídí Lidové milice;
kontroluje plnûní stranick˘ch usnesení; vytváfií a fiídí rÛzné instituce a podniky strany;
c) usmûrÀuje a kontroluje ãinnost federálních a republikov˘ch zastupitelsk˘ch orgánÛ, vlád a ostatních
ústfiedních státních orgánÛ, Národní fronty a ústfiedních orgánÛ spoleãensk˘ch organizací prostfiednictvím komunistÛ a stranick˘ch skupin; zamûfiuje jejich ãinnost na dÛsledné prosazování a provádûní
politiky strany, vede je k tomu, aby zabezpeãovaly vãasné plnûní úkolÛ státního plánu, co nejhospodárnûji vyuÏívaly v‰ech prostfiedkÛ a zabezpeãovaly spoleãenské potfieby, a to za nej‰ir‰í úãasti pracujících; vedoucí funkcionáfii povûfiení ÚV prací ve státních, spoleãensk˘ch, hospodáfisk˘ch a ostatních orgánech odpovídají ÚV za uskuteãÀování politiky strany na svûfieném úseku a v jejím smyslu iniciativnû, s tvÛrãím pfiístupem rozvíjejí úãinnou fiídící ãinnost, pfiedkládají ÚV návrhy a doporuãení ke
stanovení hlavních smûrÛ k dal‰ímu rozvoji spoleãnosti a zprávy o plnûní úkolÛ;
d) schvaluje návrhy na ãleny federální vlády a jiné vedoucí funkcionáfie ústfiedních organizací a institucí;
na tajemníky ÚV KSS a vedoucí tajemníky krajsk˘ch v˘borÛ strany; jmenuje hlavního redaktora
Rudého práva;
e) zastupuje stranu ve styku s jin˘mi stranami;
f) pravidelnû informuje stranické organizace o své práci;
g) schvaluje celkov˘ rozpoãet strany a kontroluje jeho plnûní, rozdûluje materiální a finanãní prostfiedky
strany a stanoví v˘‰i ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ; fiídí a spravuje hospodafiení ÚV, jeho podnikÛ a institucí;
h) doplÀuje ÚV z kandidátÛ zvolen˘ch sjezdem, jestliÏe ubude jeho ãlenÛ;
i) pro praktické provádûní a kontrolu usnesení zfiizuje oddûlení a odbory.107
Pro úãely popisu mÛÏeme Ústfiední v˘bor rozdûlit na dvû ãásti: volenou a nevolenou. Pfiednû
zde bylo sjezdem zvolené plénum ÚV, které se scházelo na zasedáních asi tfiikrát do roka. Sestávalo z asi pÛldruhé stovky ãlenÛ a padesátky kandidátÛ (148/58 v listopadu 1989).108 Plénum ze
sv˘ch fiad volilo pfiedsednictvo ÚV, které bylo de facto nejvy‰‰ím mocensk˘m centrem v zemi,
a sekretariát ÚV, kter˘ se zab˘val pfieváÏnû vnitrostranick˘mi problémy. Dále plénum volilo
tajemníky ÚV. Tajemníci mûli na starost aparát ÚV, kter˘ tvofiil spolu s dal‰ími útvary (Vysokou
‰kolou politickou ÚV KSâ apod.) nevolenou ãást ústfiedního v˘boru. Tajemníci ústfiedního v˘boru spolu s aparátem tvofiili jádro komunistické vlády. Základní rozhodnutí ãinilo sice pfiedsednictvo, ve kterém mohli b˘t tajemníci nûkdy dokonce v men‰inû, ale realizaci usnesení pfiedsednictva zaji‰Èovali „po stranické linii“ tajemníci. Tajemníci, v ãele s generálním tajemníkem, mûli
k dispozici poãetn˘ aparát, kter˘ pracoval podle jejich pokynÛ.
Obecnû existoval rozdíl mezi volen˘m funkcionáfiem a pracovníkem aparátu v tom smyslu, Ïe volen˘ funkcionáfi rozhodoval a aparát rozhodnutí provádûl, ale v mnoha praktick˘ch ohledech rozhodovali pracovníci aparátu samostatnû nebo dokonce byli tajemníci na ãinnosti „svého“ oddûlení pfiímo
závislí. Silná byla role vedoucích oddûlení, zvlá‰tû pokud tuto funkci vykonávali del‰í dobu. Vedoucí
oddûlení se po nûjaké dobû mohl stát tajemníkem (napfi. M. BeÀo, K. Urbánek), i kdyÏ to nebylo ãasté.
Tajemníci odpovídali za jedno nebo více oddûlení. Aãkoliv byli tajemníci voleni ústfiedním v˘borem,
o jejich oblasti pÛsobení rozhodovalo pfiedsednictvo resp. generální tajemník. Odpovûdnosti nûkter˘ch
tajemníkÛ byly dobfie známé, jin˘ch pro nás zcela neznámé, protoÏe se nikde neuvádûly. Neexistovalo pravidlo rozdûlování oddûlení do pravomocí tajemníkÛ, zde jako by byla hranice mezi politikou
a administrativou, univerzalitou a specializací. Jedin˘m pravidlem bylo, Ïe dvû velmi dÛleÏitá oddûlení (v‰eobecné a státní administrativy) si ponechával generální tajemník pro sebe.109
[Stanovy KSâ, 1976]
[Poslední hurá. Tajné stenografické záznamy z posledních zasedání ÚV KSâ v listopadu 1989, 1992: 14-15]
109
[Kaplan, 1993: 20]
107
108
66
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Dal‰ími v˘znamn˘mi oddûleními bylo zahraniãní, pro svÛj intenzivní styk s KSSS, a politickoorganizaãní (napfi. sdruÏovalo instruktory pro krajské a okresní v˘bory). V˘znam tajemníkÛ byl
jednoznaãnû dán jejich ãlenstvím resp. neãlenstvím v pfiedsednictvu (v sekretariátu byli v‰ichni).
Jeden z b˘val˘ch ãlenÛ pfiedsednictva k tomu fiekl: „Tajemníci, co nebyli v pfiedsednictvu, to mûli
tûÏk˘, protoÏe pfiedkládali materiály a sedûli a báli se, aby jim to pfiedsednictvo nevyhodilo; pro
politick˘ boj a politickou práci to byla pro kaÏd˘ho tajemníka nev˘hoda, kdo tam nebyl.“ KaÏd˘
tajemník mûl k dispozici kanceláfi, sekretáfiku a dva tfii pomocníky (politické pracovníky); pro
detailnûj‰í popis viz [Kaplan, 1993: 20-21].
Generální tajemník
Generální tajemník byl hlavou ústfiedního v˘boru a tím i hlavou celé KSâ. Pro v˘kon jeho funkce byly dÛleÏité jak ãetné formální pravomoci, tak neformální autorita, vliv a vztahy k mocenské
skupinû v KSSS. V˘znamn˘ byl rovnûÏ zpÛsob, jak˘m se do své pozice dostal (kdo ho do ní dosadil) a jak˘m zpÛsobem vládnul. Bûhem v˘zkumu jsme nesesbírali dostateãnû informací, abychom
se mohli kompetentnû vyjádfiit k vládnutí generálního tajemníka. Archív generálního tajemníka
(G. Husáka i M. Jake‰e) byl v dobû v˘zkumu nepfiístupn˘. Nezb˘vá proto, neÏ odkázat na dobfie
zpracovan˘ popis K. Kaplana,110 pfiípadnû komentovanou biografii G. Husáka111 od V. Plevzy
a autobiografii M. Jake‰e.112
Jediné, co se ukázalo evidentní, je klíãová role KSSS: aÈ jiÏ skuteãná nebo iluzivní, pro komunistické vládnutí na nejvy‰‰í úrovni v na‰ich podmínkách byly „vztahy s Moskvou“ povaÏovány
za rozhodující. Odvolával se na nû jak G. Husák, kter˘ podle sv˘ch spolupracovníkÛ trpûl „sovûtsk˘m komplexem“,113 i M. Jake‰.114 Ten, kdo byl pfiesvûdãen o sovûtské podpofie, si mohl poãínat
velice suverénnû.
Dovolíme si jednu poznámku. Nûkdy se fiíká, Ïe komunistické vedení a zvlá‰tû generální tajemník byli odtrÏeni od reality, Ïe nemûli zprávy o tom, jak se Ïije, co lidi trápí, s jak˘mi problémy se
pot˘kají apod. Podle v‰eho je to omyl. Oni problémy znali, ale nedokázali si s nimi nijak poradit.
UÏ jen kaÏdomûsíãní souhrnné zprávy obsahu dopisÛ do‰l˘ch generálnímu tajemníkovi (kter˘ch
bylo nûkolik stovek mûsíãnû), které se projednávaly v pfiedsednictvu ÚV, poskytovaly nejvy‰‰ímu
vedení nelichotiv˘ obraz o stavu strany i spoleãnosti. „Vedle pozitivních názorÛ, námûtÛ a rÛzn˘ch
poÏadavkÛ na fie‰ení osobních problémÛ pfiedev‰ím v dopisech adresovan˘ch generálnímu tajemníkovi pfievládá otevfiená kritika rÛzn˘ch ne‰varÛ a nepofiádkÛ, zejména na hospodáfisk˘ch úsecích,
ale i v celé na‰í spoleãnosti s poÏadavky na fie‰ení.“115 Generální tajemník a s ním celé pfiedsednictvo se dozvûdûli, Ïe „KSâ jako vedoucí síla spoleãnosti nese za souãasn˘ neuspokojiv˘ stav zodpovûdnost, ale nûktefií vedoucí straniãtí a státní pfiedstavitelé ve sv˘ch vystoupeních na sebe svÛj
podíl odpovûdnosti za souãasn˘ stav neberou; Ïe bez podstatn˘ch kádrov˘ch zmûn ve vrcholn˘ch
politick˘ch i hospodáfisk˘ch funkcích se vûci dopfiedu nepohnou; nebo je kritizována v˘roba znaãného mnoÏství nekvalitního zboÏí, zejména ledniãek CALEX, automobilÛ, televizorÛ, ale i nekvalitní potravináfiské v˘robky, vãetnû brambor apod.; Ïe stát trpí ‚vefiejn˘ ãern˘ trh‘ s devizov˘mi prostfiedky pfied kaÏd˘m Tuzexem“ atd. ãtyfii a pÛl strany stíÏností na pomûry i funkcionáfie.
[Kaplan, 1993: 21-27]
[Plevza, 1991]
112
[Jake‰, 1996]
113
[Plevza, 1991: 137]
114
[Jake‰, 1996: 68]
115
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 57/1988 informace 7]
110
111
67
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Nejvy‰‰í funkcionáfii tedy dobfie vûdûli, Ïe lidé jsou s pomûry nespokojeni, a snaÏili se nûkteré vûci,
zvlá‰tû nedostatek spotfiebního zboÏí, i nûjak po svém fie‰it,116 ale byli v tom témûfi bezmocní. Vedoucí ekonomického oddûlení na schÛzi sekretariátu referoval: „S. L. Adamec a s. P. Colotka na pfiedsednictvu ÚV KSâ slíbili, Ïe se na to podívají a neudûlali to.“ Druh˘ muÏ ve stranû, V. Biºak si stûÏoval: „Proã není cement? 68 vlakÛ navíc pro Temelín, fiíká ·trougal. Vodil mû za nos.“117
Pfiedsednictvo ÚV
Pfiedsednictvo Ústfiedního v˘boru KSâ bylo podle stanov voleno ústfiedním v˘borem „k fiízení práce
mezi plenárními zasedáními ústfiedního v˘boru.“ Pfiedsednictvo mûlo nûco málo pfies deset ãlenÛ a tfii
aÏ pût kandidátÛ;118 schÛzí se úãastnil také pfiedseda ÚKRK. Vûkov˘ prÛmûr na poãátku roku 1988
byl 66,5 let a zapoãítáme-li i kandidáty, tak 63,6 let. Vûk ãlenÛ byl pomûrnû homogenní, dalo by se
fiíci, Ïe byli s v˘jimkou G. Husáka resp. V. Biºaka vrstevníci. Dále byli pfiizváni k celému jednání
tajemníci ÚV, ktefií nebyli v pfiedsednictvu, vedoucí v‰eobecného oddûlení, kter˘ byl rovnûÏ zapisovatelem, a ‰éfredaktor Rudého práva. K jednotliv˘m projednávan˘m bodÛm byli podle potfieby pfiizváni i vedoucí oddûlení, ministfii a jiní funkcionáfii. Celkov˘ poãet zúãastnûn˘ch se tak pohyboval
mezi dvaceti a tfiiceti. Scházelo se jednou t˘dnû, schÛze trvaly ãasto pfies dvû hodiny, nûkdy se protáhly aÏ na nûkolik hodin. SchÛzi fiídil generální tajemník, kter˘ mûl, podobnû jako na schÛzi sekretariátu, poslední slovo. Hlavní úkoly pfiedsednictva se stanovily na cel˘ rok (schváleno plénem ÚV),
ale ãasov˘ harmonogram projednávan˘ch bodÛ schÛzí se plánoval na pololetí a po projednání
v sekretariátu si ho pfiedsednictvo schválilo samo. Hlavními tématy jednání (v roce 1988) byly otázky „vnitfiních ekonomick˘ch vztahÛ“ (57 úkolÛ; 6 úkolÛ se t˘kalo vnûj‰ích ekonomick˘ch vztahÛ);
pfiedsednictvo se téÏ zab˘valo vnitrostranickou prací (16), problematikou státní správy, Národní fronty a spoleãensk˘ch organizací (13), brannou a bezpeãnostní politikou (11 úkolÛ); ménû se zab˘valo
úkoly mezinárodní politiky (4; to v‰ak neznamená, Ïe by se aktuální mezinárodní situace v pfiedsednictvu neprojednávala, pouze nebyla tématem úkolÛ), propagandou (3) a ‰kolstvím (2). Kromû toho
do agendy pfiedsednictva patfiily kádrové otázky (1413 nomenklaturních funkcí), svolávání schÛzí
rÛzn˘ch komisí a zasedání, porad vedoucích tajemníkÛ apod., schvalování vyznamenání a cen,
pozvání a vysílání náv‰tûv a delegací atd. Pfiedsednictvem také procházely programy práce vlád, parlamentÛ, ÚV NF, dÛleÏitá vládní usnesení a dÛleÏité navrhované zákony; k nûkter˘m se pfiedsednictvo vyjadfiovalo, nûkteré pouze dostalo k informaci. Lze fiíci, Ïe v‰echna v˘znamná opatfiení a normy,
musely projít pfiedsednictvem ÚV KSâ. K tomuto úãelu byli ãleny pfiedsednictva rovnûÏ nejvy‰‰í
pfiedstavitelé hlavních spoleãensk˘ch organizací: prezident republiky, pfiedsedové federální a národních vlád, pfiedseda Federálního shromáÏdûní, pfiedseda âNR a v osobû generálního tajemníka i pfiedseda ÚV Národní fronty.
Komunikaci mezi pfiedsednictvem a sekretariátem zaji‰Èoval generální tajemník, kter˘ fiídil v‰eobecné oddûlení ÚV, které jejich program a agendu zpracovávalo. Námûty k projednání pfiedkládali pfiedsednictvu tajemníci, pozdûji i ministfii vlád. Pofiadí bodÛ jednání urãoval generální tajemník resp. jeho sekretariát. Diskuse byly del‰í neÏ na sekretariátu, ov‰em k ostr˘m stfietÛm ãasto
nedocházelo. V projevech nûkdy zaznívala sprostá slova. Hlasovalo se jen ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech. Nûkdy se stávalo, Ïe po projednání v‰ech bodÛ, kdy ode‰li v‰ichni pfiizvaní a zÛstali jen
ãlenové a kandidáti pfiedsednictva, se projednávalo „RÛzné“; ãasto to byly aktuální bezpeãnostní
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988 bod 3]
[obojí Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988, diskuse]
118
V srpnu 1988 mûlo 12 ãlenÛ a 5 kandidátÛ [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 81/1988, prezenãní listina]
116
117
68
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
otázky, kádrové otázky, problémy s disidenty nebo exkomunisty, apod.119 Z archivních záznamÛ
nelze vyãíst, jaká vládla na schÛzích pfiedsednictva atmosféra. Nûco naznaãuje historik V.Plevza:
„V Predcedníctve ÚV KSâ to [po odchodu Husáka] ãím ìalej t˘m viac ‰krípalo. Na pravideln˘ch
rokovaniach, o ktor˘ch sa vydávali bezzubé informácie, to niekedy vyzeralo ako na perzskom
trhu: Fojtík slúÏiac verne Biºakovi a Jake‰ovi intriguje proti ·tûpánovi, ktorého si vraj generálny
tajomník pripravuje za svojho nástupcu; Indra nezná‰a Jake‰a; Janák oddane podporuje Biºaka
a Jake‰a, nezná‰a Colotku; Adamec má plné zuby v‰etk˘ch odporcov reforiem; Gustáv Husák má
veºké v˘hrady ku kádrovníkovi Hoffmanovi.“120 Rozpad autority se objevuje pfiímo i v záznamech
diskusí na PÚV, kdy zapisovatel (vedoucí v‰eobecného oddûlení) pfiipisuje své (ironické)
poznámky k projevu GT.121
Sekretariát ÚV
Sekretariát byl volen Ústfiedním v˘borem „k fiízení bûÏné práce, hlavnû organizování kontroly plnûní usnesení a pro v˘bûr kádrÛ.“ ÚãastníkÛ bylo více: 13 ãlenÛ sekretariátu (v‰ichni tajemníci ÚV,
pfiedseda ÚV SSM a nûktefií dal‰í v˘znamní funkcionáfii), pfiedseda ÚKRK, vedoucí oddûlení ÚV122
a dal‰ích institucí ÚV (15-20 osob) a k vybran˘m bodÛm je‰tû dal‰í; celkovû se schÛze úãastnilo
kolem 30 lidí. PrÛmûrn˘ vûk ãlenÛ sekretariátu byl 60 let. Program sekretariátu byl v hlavních úkolech roãní, schválen˘ plénem ÚV, ale ãasov˘ rozpis se urãoval na pÛl roku s tím, Ïe ho schvalovalo
pfiedsednictvo. Tematicky se vûnovala pozornost pfieváÏnû otázkám vnitfiního fungování strany (24
úkolÛ pro rok 1988), otázkám propagandy a sdûlovacích prostfiedkÛ (17 úkolÛ), národního hospodáfiství (10 úkolÛ), ‰kolství (7), organizace státní správy a Národní fronty (7), branné a bezpeãnostní
politiky (7); relativnû nejménû pozornosti bylo vûnováno otázkám mezinárodní politiky (4). Kromû
toho se sekretariát prÛbûÏnû zab˘val kádrov˘mi návrhy pfiíslu‰ejícími do jeho nomenklaturního
pofiádku (4016 funkcí), vysíláním a pfiijímáním delegací, aÈ jiÏ vnitrostátních, tak i mezinárodních,
stranick˘ch i mimostranick˘ch, schvaloval zahraniãní cesty vybraného okruhu ãs. funkcionáfiÛ, udûlování vyznamenání a cen ãesk˘m i cizím obãanÛm, aj. Sekretariát se scházel jednou t˘dnû. SchÛze
fiídil generální tajemník, kter˘ mûl také poslední slovo k projednávan˘m bodÛm. Na zaãátku se urãilo pofiadí projednávan˘ch bodÛ; schÛze trvaly zpravidla kolem hodiny, nûkdy byly jen pÛlhodinové,
nûkdy se protáhly na dvû aÏ tfii hodiny. Vedoucí oddûlení, nûkdy v souãinnosti s nestranickou organizací (vládou, SSM apod.) pfiedkládali návrhy usnesení a u dÛleÏit˘ch usnesení pfiednesli zpravidla
krátk˘ úvodní pfiíspûvek. Pokud se diskutovalo, diskutovali jen volení ãlenové a pfiedseda ÚKRK.
Usnesení byla pfiijímána konsensuálnû, nehlasovalo se (alespoÀ pro léta 1988-9 nebyl nalezen záznam hlasování). Lze odhadnout, Ïe prÛmûrnû bylo jednomu bodu schÛze vûnováno 5 minut. Velké
diskuse byly proto fiídké a vût‰ina usnesení byla pfiijata v podobû, ve které byla pfiedloÏena. V˘znamné záleÏitosti byly pfiedávány je‰tû k projednání popfi. k informaci pfiedsednictvu.
„Ale pak byla druhá ãást toho pfiedsednictva […]. Vlastnû ti pfiizvaní nebo ti co tam chodili, jako ti ‰li domÛ. […] A teìkon, [fiekl generální tajemník,] máte nûkdo nûco dál? V‰echno se skr˘valo pod slÛvkem rÛzné, tajuplném rÛzné, a tam se
tfieba fie‰ily taky vûci, tfieba […] jsem se pfiihlásil, tfieba uvedu pfiíklad, jo. Ano, já mám, soudruhu generální, hovofiil jsem
s tebou, konzultoval, soudruzi to nûktefií vûdí, já bych chtûl, abyste odsouhlasili uvolnûní […]“ [Rozhovor 1].
120
[Plevza, 1991: 152]
121
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 85/1988 bod 2, diskuse]
122
„Na celou ãást byli zvaní v‰ichni vedoucí oddûlení, aby byli u toho a nemuseli jsme uÏ nikde nic opakovat, aby,
protoÏe tam se, jak se fiekne, vytváfiela, vafiila, rozhodovala situace“ [Rozhovor 1].
119
69
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Pro ilustraci uvádíme ukázku ze zápisu z diskuse k bodu Kontrola zaji‰tûní vybran˘ch dodávek
z resortÛ ministerstva prÛmyslu âSR a SSR pro vnitfiní trh (zápis není doslovn˘):
„Dotazy:
s. M. BeÀo: Stav pfiípravy plánu na rok 1989, reálnost zv˘‰ení pokrytí vnitfiního trhu, v˘roba nabízí,
obchod nebere, fie‰ení dûtského obleãení a obutí.
s. V. Biºak: Páchání polho morálních ‰kod, 43 let po osvobození obrovské trhliny – ostudné, 8 párÛ
obuvi na osobu, 40m bavlny na osobu, kÛÏe, bavlna, p. s. dovoz; neuvaÏuje se, tfieba s Indií, kooperovat? kapacita 30-40 % zv˘‰ení bez koruny investic – BaÈovi fieditelé, které poloÏky dlouho nejsou.
s. M. ·tûpán: Trochu se minulo úãinky, nepfiehlednost nedává moÏnost, podniky nechtûjí prodluÏovatsmlouvy na úrovních 1988? ROHO, Strojmetal, Nábytek, malé vûci a jejich fie‰ení: malífiské ‰tûtce, ‰tûtky,
t˘mové fie‰ení, komplexní pohled, praãky, televize, prací prá‰ky, zprávy vrcholí smutkem, neví se, jak dál.
s. K. Hoffmann: Co se rychle zmûní? 1. nepodléháme tomu, Ïe chceme fie‰it v‰echno? 2. poãet poloÏek
nedo statkového zboÏí se zvy‰uje – v ãem to je? nedostatek pracovních sil? co je perspektivnûj‰í modernizace? obuvníci – dûlníci, administrativa, v˘robci oblekÛ – chybí jim metráÏ, na export, platí to dál?
s. J. Lenárt: Struãná charakteristika zásob pro vnitfiní trh, sleduje se to, zatím platí 5letka, vidíte uvolnûní,
kdyÏ není povinnost, jaké vidíte nástroje ovlivÀování vnitfiního trhu (PLR, Maìarsko, Jugoslávie?).
s. M. Kabrhelová: V˘voj prÛmyslu, pfiebudování kapacit na bavlnu? kolik to bude stát? zv˘‰í se módnost Ïen? dûtí? sníÏení sériovosti? spolupráce mezi resorty âSR a SSR? s. M. Jake‰: Obchod a v˘roba - rozpory, obuvníci, textil – reakce.
Odpovûdi:
s. Urban: NárÛsty – 180-200 mil. 1989, 250 mil. v 1990; dodávky nad cca 400 mil. (1.Q 280 mil.),
vztah k obchodu, vy‰‰í podíl smûnnosti – RVHP, KS zatím 10 %, cíl 20 %, dûlat to obchodníci, dûtské obleãení, obuv
– nov˘ prvek.
Diskuze:
s. V. Biºak: 60 % obuvi export, Indie – mezi námi je prostfiedník, ekonomická efektivnost nevychází,
do 48 hodin námûty.
s. M. ·tûpán: spolupráce v˘robcÛ a obchodníkÛ novû, dosud pfies plán, nepodepí‰e – plní, podepí‰e –
neplní.
s. K. Hoffmann: Co se dá rychle zmûnit, návrhÛ je mnoho, ale vût‰inou do ztracena, 28 tis. pro 5letku,
tfieba dal‰ích 6, zahraniãní vykupování, zahr. pracovníci – ‰ir‰í internacionální zájmy, domácí p. s. na
kvalitní v˘robu.
s. J. Lenárt: Vysoko pod normativ z rÛzn˘ch pfiíãin, urãitá volnost je pfiijímána s urãitou opatrností.
s. M. Kabrhelová: Syntetika, pfiechody dûláme, bavlna, smûsi, export SSSR, Slovenka Vranov, punãochy – SSSR, módnost a sníÏení série – otázka ekonomické UVV – mzdy,âSSR, âSR
a SSR spolupráce, ale narazíme na hranice moÏností, nemoÏností, nutit v˘robce dûlat to, ãeho je nedostatek, chybûl ekonomick˘ zájem.
s. Hojer: Objemovû jsme na tom hÛfie, osobnû mû je hanba, strukturální zmûny O x V levné zboÏí získat odjinud, podnikat, vloÏit kapitál do rozvojovky, luxus…, jsme na to sami, srovnání se svûtem nedovedu fiíci, zmûna je pomalá a tûÏká, státní podnik (jít do rizika, inovaãní úvûr, nûco nového), v˘chova
obchodníkÛ, manaÏerÛ. – Zaujmout stanovisko –
s. M. Kabrhelová: Dûtská obuv, botasky, plátûná obuv, vypracování konfekce, mlad‰í rodiny, cenová
regulace – vlna, hodnû zásob v textilu – co s tím.
s. K. Hoffmann: Na konkrétní otázky ne vÏdy konkrétní odpovûdi, ale co 9. zasedání ÚV? do závûrÛ
uloÏit, které poloÏky budou vyfie‰eny. s.M.BeÀo: Musíme odejít z indexu, odrazit se ze situace trhu,
plnûní v‰ech úloh, operativní reakce, souãinnost stranick˘ch a hospodáfisk˘ch pracovníkÛ, pfieru‰it
metodu zdÛvodÀování, mobilizovat, kontrolovat, vést.
s. J. Lenárt: Hrozí rozvrat trhu, star˘m mechanismem to nejde, profanace práce – odklad reformy na
pfiechodné období, kaÏd˘ tak rozdûlit – 1. pfiíprava pfiestavby, 2. fie‰ení denního Ïivota a regulace trhu.
s. V. Mohorita: Reagovat na závûry 9. zasedání, intenzivnû malé vûci, mladé lidi – boty (plátûnky), triãka, kalhoty, pfiehnaná sociální jistota (vûci na sklad), ãastûj‰í obmûna ‰atníku, provokovat hosp. pracovníky.
s. V. Biºak: Proti reformû v PLR, to je i u nás, není kam ustoupit – od socialismu, - od Ïivotní úrovnû,
poruchy krátkodobé a poruchy velmi dlouhodobé, mládeÏ si nesmí myslet, Ïe to je prÛvodní jev socialismu, natáãky, hfieben, fietízek na dvefie, hledat nové formy podnikání a fiízení (ne v‰echno sami), více
iniciativy (laciná pracovní síla), Indie – 10 ministrÛ, koÏeluÏna 280 Ïen – vzorky podle módy.
70
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
s. F. Hanus: Zv˘‰it politick˘ pfiístup k fiízení, v˘roba plní, vinen je ?!? Svit – vyprodal se do SSSR, byl
u toho resort? základ byl textil a obuv, nenaplÀují se poloÏky obchodu, úloha cen pruÏnûj‰í, zevrubnû
projednat na poradû tajemníkÛ, pfiedloÏit v komplexu usnesení do PÚV KSâ.
s. M. Jake‰: Jde o to ovûfiit si reakci na zabezpeãení úkolÛ z usnesení str. org. a vl. prohlá‰ení, chybí
aktivní iniciativní pfiístup, nejednáme s prac. kolektivy – co pro to udûlají? nemít klapky na oãích –
sobeckost (otázka politického krytí), operativní skupiny chytr˘ch lidí, fiíci co je potfieba, mzdy se
vyplácí – práce se neodvede, chybí pfiístup, zúfiaduje se od shora dolÛ, od vlády politick˘, aktivní pfiístup více propagovat – konkrétní organizátorská práce (ne papír), co se t˘ká strategie, tak se fie‰ení
odkládá, dejme jim ty stroje, dováÏejme to domÛ, hledáme práci za kaÏdou cenu, SPK, ZO, strojafii,
Egypt – proã bavlna a ne v˘robky, ve Vimperku zru‰ili pracovní ãas, kontrolky.
Závûr:
(Jake‰?): Soudruzi ministfii projednat s vyuÏitím pfiipomínek SÚV KSâ v rezortech a ve v˘borech státních centrálních orgánÛ jaká konkrétní opatfiení byla pfiijata, do konce tohoto mûsíce sdûlit; jde o organizaci v˘roby a práce (v‰echno to mrtvû stojí), jít za lidmi, projednat to s nimi, svolat námûstky, vedoucí odborÛ, ZO KSâ, do fabrik zajet, vysvûtlit úãinnû metody práce.“122
Plénum ÚV – zasedání ÚV
Plénum ÚV mûlo rozsáhlé pravomoci, pfiedev‰ím kádrové, ale i programové. Ve skuteãnosti
v‰ak bylo z nejvy‰‰ích orgánÛ strany nejbezbrannûj‰í (nepoãítáme-li sjezd) a jeho úloha byla
schvalovat pfiedsednictvem pfiedkládané materiály. Jedin˘m privilegiem fiadov˘ch ãlenÛ a kandidátÛ ÚV KSâ, pokud nepracovali pfiímo v aparátu ÚV, byla vût‰í informovanost o dûní na nejvy‰‰í úrovni. Jejich podíl na spolurozhodování v stranick˘ch záleÏitostech se mnoho neli‰il od
fiadov˘ch ãlenÛ strany. Jistou paralelu bychom mohli vést mezi ãleny pléna ÚV a poslanci tehdej‰ího parlamentu.
„32. ÚV se schází nejménû tfiikrát do roka. Kandidáti ÚV a pfiedseda ÚKRK se úãastní zasedání ÚV
s právem poradního hlasu. ÚV podle povahy projednávan˘ch otázek zve k aktivní úãasti na sv˘ch plenárních schÛzích dal‰í funkcionáfie stranick˘ch orgánÛ, spoleãensk˘ch organizací, státních a hospodáfisk˘ch orgánÛ a pracovníky vûdy a kultury.
33. ÚV volí ze sv˘ch ãlenÛ: pfiedsednictvo k fiízení práce mezi plenárními zasedáními ÚV, sekretariát
k fiízení bûÏné práce, hlavnû organizování kontroly plnûní usnesení a pro v˘bûr kádrÛ, generálního
tajemníka a tajemníky ÚV.“123
Zasedání ÚV byla svolávána pfiedsednictvem a konala se vût‰inou 3-4x do roka. Pofiadová ãísla
zasedání zaãínala vÏdy znovu od sjezdu. KaÏdé zasedání bylo vûnováno urãité problematice –
zemûdûlství, ideologii, ‰kolství apod. Jeho ideologick˘ v˘znam byl v tom, Ïe vefiejnû formulovalo politiku strany v dané oblasti (stranické dokumenty a usnesení pak byly uvádûny: v rámci
úkolÛ vyt˘ãen˘ch X-t˘m sjezdem strany a v souladu s usnesení Y-tého zasedání ÚV KSâ…).
Zasedání probíhalo ve ·panûlském sále PraÏského hradu. Pfiedsednictvo zasedání tvofiili ãlenové
a kandidáti PÚV, pfiedseda ÚKRK, tajemníci ÚV, ãlenové SÚV. Na zasedání mûl hlavní, znaãnû
rozsáhl˘, projev tajemník ÚV pro problematiku, které bylo zasedání vûnováno. Dále pfiedsednictvo a sekretariát podali ve smyslu stanov zprávu o své ãinnosti. Následovaly organizaãní otázky,
pfiedev‰ím kádrové. Teprve potom byla otevfiena diskuse, ve které vystupovali fiadoví ãlenové ÚV
a pozitivnû hodnotili danou problematiku ve svém kraji, okrese, podniku. Nûkdy byly téÏ dotazy
z pléna smûrem k vedení strany (na 9. zasedání v roce 1988 to bylo 29 pfiipomínek). Tyto dotazy
v‰ak nebyly odpovûzeny pfiímo na zasedání, ale aÏ následnû odpovídajícím oddûlením ÚV resp.
tajemníkem.
„Na celou ãást byli zvaní v‰ichni vedoucí oddûlení, aby byli u toho a nemuseli jsme uÏ nikde nic opakovat, aby,
protoÏe tam se, jak se fiekne, vytváfiela, vafiila, rozhodovala situace [Rozhovor 1].
123
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 58/1988 bod 1, diskuze]
122
71
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Pro nûkteré ãleny ÚV bylo v‰ak poniÏující, Ïe jejich vystoupení na jednání ÚV s nimi pozdûji
projednával fiadov˘ pracovník aparátu.124 Teprve od 12. zasedání ÚV v roce 1988 byl poskytnut
prostor pro diskusi. Po jejím zhodnocení v PÚV bylo dohodnuto, Ïe se s vedoucími tajemníky KV
projedná, jak diskusi pfiece jen pfiedem pfiipravit, aby nedocházelo k pfiekvapením („Na pfií‰tí
poradû fiíci vedoucím tajemníkÛm KV, jak by mûla vypadat diskuse na zasedání ÚV“; „Na poradû s ved. tajemníky KV hovofiit o diskusi na zasedání ÚV a jak by její obsah mohli ved. taj. KV
pozitivnû ovlivnit.“)125 Nakonec bylo jednohlasnû schváleno usnesení ústfiedního v˘boru navrÏené PÚV.126 Závûreãnou, stejnû jako úvodní fieã drÏel generální tajemník.
Politicko-organizaãní zabezpeãení zasedání a jeho závûrÛ127 znamenalo, Ïe pfiedsednictvo
ústfiedního v˘boru je‰tû pfied zasedáním schválilo: sloÏení pracovních orgánÛ zasedání (komisí
a skrutátorÛ), seznam písemn˘ch podkladov˘ch materiálÛ, návrh pfiizvan˘ch (121 osob, napfi.
vedoucí oddûlení, instruktofii ÚV, generální prokurátor, ‰éfredaktofii vybraného stranického tisku
apod., kupodivu nikdo z KSSS) a povûfiilo nûkteré své ãleny fiízením jednání. âlenové a kandidáti ÚV mûli k prostudování materiálÛ 2 hodiny (byli k tomuto úãelu pozváni dvû hodiny pfied
zaãátkem zasedání). Publicita ze zasedání (vãetnû formy zpravodajství, médií a pfiesn˘ch ãasÛ
jejího zvefiejnûní) byla téÏ pfiedem schválena PÚV.
Komise ÚV KSâ
Stanovy v ãlánku 28 fiíkají: „Stranické orgány volí ze sv˘ch ãlenÛ a kandidátÛ a z fiad aktivu komise, které svou ãinností pomáhají tûmto orgánÛm pfii rozpracování a uskuteãÀování politick˘ch,
ekonomick˘ch a ideologick˘ch úkolÛ strany.“ Dlouhou dobu existovaly pouze ãtyfii komise:
národohospodáfiská, zemûdûlská, ideologická a mládeÏe; k nim pfiibyly komise pro otázky Ïivota
strany a pro Ïivotní prostfiedí. V záfií roku 1988 se po vzoru KSSS navrhovalo zfiídit je‰tû komise
pro mezinárodní otázky, politick˘ systém, právní komise, sociální politiky, vûdy a techniky, ‰kolská komise a kulturní komise.
Komise tvofiili ãlenové a kandidáti ÚV, neãlenové ÚV – komunisté, ktefií jsou odpovûdn˘mi
funkcionáfii a v˘znamn˘mi pracovníky v daném oboru a koneãnû na konci 80. let i odborníci –
nekomunisté, bezpartijní (s v˘jimkou komise pro otázky Ïivota strany i branné a bezpeãnostní
komise ÚV). V dobû, kdy byly komise pouze ãtyfii, fiídili je odpovídající tajemníci; v roce 1988
bylo nutné do ãela nûkter˘ch komisí navrhnout i funkcionáfie mimo tento okruh, tzn. dal‰í ãleny
pfiedsednictva ãi sekretariátu, pfiípadnû i ãleny ÚV, ktefií mûli v pfiíslu‰né oblasti autoritu. Tajemníci komise byli vedoucí oddûlení nebo jejich zástupci. Komise se nescházely pfiíli‰ ãasto, zdá se,
Ïe jednou mûsíãnû, ale s urãitostí se to tvrdit nedá.
Smysl komisí mûl b˘t v tom, Ïe se zmûní úloha oddûlení ÚV, které do té doby samo fiídilo po
v‰ech stránkách odpovídající rozsah pfiímo fiízen˘ch organizací. Komise mûly poskytovat stranické politice orientaci, kterou by oddûlení mohla prosazovat.
âinnost komisí spoãívala v diskusi o zvolen˘ch problémech dané oblasti a mûly rovnûÏ pfiedkládat pfiedsednictvu (pfiípadnû ÚV) stanoviska a návrhy a doporuãovat vhodné kádry do vedoucích
funkcí. Skuteãností v‰ak bylo, Ïe jsme se pfii studiu archivu nesetkali s tím, Ïe by komise ÚV pfiekládala pfiedsednictvu nûjak˘ návrh nebo Ïe by její ãinnost byla nûjak v˘raznû vidût. MoÏná to bylo
dáno i povahou otázek, kter˘mi se zab˘valy. Napfiíklad Národohospodáfiská komise v 2. pololetí
1988 projednávala tyto otázky: Návrh dlouhodobé koncepce jednotné státní vûdeckotechnické
[Stanovy KSâ, 1976]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 86/1988, diskuse]
126
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 100/1989, diskuse]
127
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 86/1988 bod 1]
124
125
72
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
politiky do roku 2000 s cílem vût‰ího sepûtí základního a aplikovaného v˘zkumu a vysok˘ch ‰kol
s v˘robou; Zákon o národohospodáfiském plánování; Centrální varianta dlouhodobého v˘hledu
âSSR do roku 2005; Hospodáfisko-politická smûrnice k pfiípravû deváté pûtiletky na období
1991-1995; Anal˘za hospodáfiského a sociálního rozvoje âSSR po XVII. sjezdu KSâ. Ideologická komise projednávala ve stejném období tyto otázky: Hlavní úkoly ideologické práce pfii formování historického vûdomí; Ideovû tematick˘ plán âs. rozhlasu na rok 1989 s v˘hledem na rok
1990; Ideovû-tematick˘ plán âs. televize na léta 1989-1990.128 Komise podávaly o své ãinnosti
zprávy.
Dále existovaly (v letech 1988-89) tyto komise Pfiedsednictva ÚV KSâ: komise pro koordinaci boje s nepfiátelskou ideologií; komise pro fiízení ekonomické propagandy a agitace; komise
PÚV KSâ pro regulaci dovozu; komise pro otázky plánovitého fiízení národního hospodáfiství.129
O jejich organizaci, sloÏení a ãinnosti se z archivních materiálÛ nelze více dozvûdût, ani proã
napfiíklad poslednû jmenovaná komise nemohla b˘t komisí ÚV.
Ústfiední kontrolní a revizní komise (ÚKRK)
Tato komise Ústfiedního v˘boru KSâ mûla tfii hlavní úkoly: a) sledovat dodrÏování stanov, plnûní
usnesení nejvy‰‰ích orgánÛ a dohlíÏet na správné vyfiizování stíÏností; b) revidovat hospodafiení
v‰ech stranick˘ch organizací, podnikÛ, institucí a zafiízení; c) provádût disciplinární fiízení a fie‰it
ãlenské otázky. ÚKRK byla volena sjezdem, stejnû jako ústfiední v˘bor. Jen její pfiedseda musel b˘t
(z neznámého dÛvodu) do funkce potvrzen ÚV (byl v jeho nomenklatufie). ÚKRK pracovala nejen
podle stanov strany, ale téÏ podle smûrnic ÚV KSâ. Zprávy o své ãinnosti a v˘sledcích kontroly
pfiedkládala sjezdu, ale ãastûji ústfiednímu v˘boru. Její vztah k ústfiednímu v˘boru byl smûsí nezávislosti a podfiízenosti. Pfiedseda ÚKRK se úãastnil schÛzí pfiedsednictva i sekretariátu ÚV.
I kdyÏ ÚKRK byla vzhledem k ostatním kontrolním a revizním komisím hierarchicky nejvy‰‰í úroveÀ, komise nebyly sobû nadfiízené a podfiízené jako fiídící stranické orgány. „Komise na
vy‰‰ích stupních stranické v˘stavby pomáhají komisím na niωích stupních metodicky, organizováním semináfiÛ, ‰kolení a porad, vydáváním metodick˘ch pomÛcek i osobní úãastí sv˘ch ãlenÛ
a pracovníkÛ na zasedání komisí a jejich vedení, instruktáÏích, provûrkách, rozborech, revizích
a pfii fie‰ení disciplinárních problémÛ nebo sloÏit˘ch stíÏností. (…) Hlavní a velmi úãinnou formou metodického vedení komisí na niωích stupních je zaveden˘ systém v˘mûny zku‰eností
a poznatkÛ. Pfiedseda ÚKRK KSâ jednou za rok svolává celostátní poradu pfiedsedÛ krajsk˘ch
kontrolních a revizních komisí strany, na níÏ je zhodnocena vykonaná práce a sjednocována linie
kontrolní ãinnosti na dal‰í období.“130
Historická úloha kontrolních a revizních komisí byla na poãátku normalizace v organizování
stranick˘ch provûrek, tedy v období, kdy byl jejím pfiedsedou M. Jake‰. V osmdesát˘ch letech uÏ
byla jakousi trafikou pro odkládání nepouÏiteln˘ch funkcionáfiÛ strany. Její kontroly a ‰etfiení sice
mohly nastavit jakési zrcadlo stranick˘m pofiádkÛm, nicménû ze své pozice nemûla Ïádné v˘konné pravomoci a v‰e tedy záleÏelo na vÛli pfiedsednictva a sekretariátu. ZÛstalo tedy vût‰inou
u konstatování, Ïe „znovu jsme se pfiesvûdãili, Ïe v‰ude je tfieba zv˘‰it úctu ke stranick˘m usnesením a dokumentÛm, zavést pofiádek, upevnit kázeÀ a organizovanost, spravedlivû hodnotit kaÏdou práci, zabezpeãit dobrou evidenci a samozfiejmû i dÛslednou kontrolu podle známé zásady
‚Kdo fiídí, také kontroluje‘.“131
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 86/1988, bod 7, 8]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 82/1988 bod 1]
130
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 82/1988 bod 1]
131
[·ach, 1989]
128
129
73
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Aparát ÚV
Nevolenou ãást ústfiedního v˘boru tvofiil jeho aparát a dal‰í stranická zafiízení. Aparát „tvofiil nejdÛleÏitûj‰í mocensk˘ nástroj stranického vedení“ a v pfiípadû ÚV KSâ jak˘si „vrchní úfiad pfies
politiku“, pí‰e K. Kaplan ve své studii Aparát ÚV KSâ v letech 1948-1968.132 V jeho práci je stranick˘ aparát popsán natolik zasvûcen˘m zpÛsobem, Ïe bychom si jen tûÏko mohli dûlat nadûje
udûlat z dostupn˘ch archivních materiálÛ a nûkolika rozhovorÛ podobn˘ popis pro léta 1988-89.
Z tohoto dÛvodu se omezíme jen na ty skuteãnosti, které – z dÛvodu omezení ãasového rozsahu
do roku 1968 – Kaplanova studie neobsahuje.
Organizaãnû aparát ÚV KSâ sestával – nepoãítáme-li do aparátu volené tajemníky – z oddûlení, resp. jejich pracovníkÛ. Normalizaãní struktura a systemizace oddûlení byla stanovena usnesením sekretariátu ÚV KSâ dne 17. 4. 1973 (pochopitelnû po pfiedchozím projednání a odsouhlasení v pfiedsednictvu). Aparát byl „organizaãnû rozãlenûn do 13 oddûlení, 55 odborÛ a 4 útvarÛ ÚKRK KSâ. Systemizace zahrnovala celkem 520 politick˘ch a 318 [odborn˘ch, administrativních a technick˘ch] pracovníkÛ.“ V prÛbûhu let 1974-1989 do‰lo k nûkolika zmûnám v organizaãní struktufie. Byla vytvofiena dvû nová oddûlení – oddûlení masov˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ a oddûlení sociální politiky a stranické práce ve stavebnictví, vnitfiním obchodû, dopravû a spojích. V roce 1989 bylo oddûlení masov˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ opût slouãeno s oddûlením propagandy a agitace a oddûlení sociální politiky a stranické práce ve stavebnictví, vnitfiním obchodû, dopravû a spojích (vytvofiené v roce 1987) opût pfiipojeno k oddûlení ekonomickému. Dále,
oddûlení kultury bylo taktéÏ v roce 1989 slouãeno s oddûlením ‰kolství a vûdy a vytvofieno jedno
oddûlení ‰kolství, vûdy a kultury. DÛvody pro tyto zmûny byly ve vût‰inû pfiípadÛ personální, kdy
jedinou moÏností, jak se zbavit nepohodlného vedoucího pracovníka nebo naopak dostat nahoru
Ïádaného pracovníka, bylo zru‰it jeho úfiad resp. zfiídit úfiad nov˘.
Aparát tvofiili politiãtí a techniãtí pracovníci. Politick˘ch pracovníkÛ bylo nûkolik druhÛ. Nej
vy‰‰í funkcí v aparátu ÚV byl vedoucí oddûlení. V˘znam této funkce byl dán pfiedev‰ím neformální autoritou získanou v prÛbûhu let a dále pfiehledem o v‰em, co se v dané spoleãenské, kulturní nebo hospodáfiské sféfie dûlo.133 Vedoucí oddûlení byl pfiímo podfiízen tajemníkovi a na jeho
pokyn pfiipravoval podklady pro jednání orgánÛ ÚV. Vzhledem k tomu, Ïe obecnû vztah mezi
tajemníky a jim svûfien˘mi oddûleními nebyl pfiíli‰ tûsn˘ a oddûlení muselo b˘t schopné pracovat
relativnû samostatnû, byl to právû jeho vedoucí, kdo nesl za práci oddûlení odpovûdnost. Ten také
pfiedkládal osobnû do sekretariátu materiály a prostfiednictvím tajemníka i do pfiedsednictva ÚV.
Na druhé stranû i dlouholet˘ vedoucí nemohl Ïádnému volenému funkcionáfii pfiímo odporovat,
ponûvadÏ byl v hierarchii na niωí úrovni. ZpÛsob jeho odporu mohl b˘t pouze nepfiím˘. V pfiípadû konfliktu riskoval, Ïe bude odvolán nebo jeho oddûlení reorganizováno. Vedoucí oddûlení
mûl k ruce konzultanta, tzn. pomocníka, kter˘ pro nûj vyfiizoval nejrÛznûj‰í agendu, která neprocházela odbory.
Vedoucí oddûlení mûl jednoho aÏ tfii zástupce, ktefií byli vût‰inou souãasnû vedoucími odborÛ.
Vedoucí odboru byl odpovûdn˘ za pfiidûlenou oblast. Dále v oddûlení pÛsobili fiadoví pracovníci,
naz˘vaní instruktofii nebo referenti.134 Ti mûli na starosti jednu nebo více institucí, které byly
pfiímo fiízené nebo spadaly do odpovûdnosti daného oddûlení.
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 47/1987, diskuse]
[Kaplan, 1993: 7]
134
Vedoucí oddûlení patfiili do okruhu dvou stovek nejv˘znamnûj‰ích státních a stranick˘ch osob zásobovan˘ch
Dodávkovou sluÏbou Praha (viz níÏe).
132
133
74
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Speciální kategorií pracovníkÛ aparátu byli instruktofii, ktefií pÛsobili na niωích úrovních stranické hierarchie (kraje, okresy), kde instruovali odpovûdné pracovníky (ne volené funkcionáfie), jak
pracovat s usneseními a smûrnicemi ústfiedního v˘boru, sekretariátu135 nebo pfiedsednictva.
V oddûleních pÛsobilo nûkolik konzultantÛ – poradcÛ, podíl podle usnesení sekretariátu nesmûl
b˘t více neÏ 30 % v‰ech politick˘ch pracovníkÛ oddûlení. Navíc do aparátu ÚV patfiili uvolnûní
pfiedsedové CZV KSâ pfiímo fiízen˘ch centrálních státních a hospodáfisk˘ch institucí a tajemníci
Hlavních správ Ministerstva vnitra a âSLA.
Dal‰í kategorií lidí pÛsobící v ústfiedním v˘boru byli stáÏisté. StáÏ mûla u nûkter˘ch pracovníku slouÏit „k ovûfiení jejich pfiedpokladÛ pro práci ve stranickém aparátu nebo k cílevûdomé politické pfiípravû kádrov˘ch rezerv a ovûfiení si schopností pro v˘kon nomenklaturních funkcí ve
státních a hospodáfisk˘ch orgánech i spoleãensk˘ch organizacích, zafiazen˘ch v kádrovém pofiádku ÚV KSâ.“136 Na stáÏ trvající od 3 mûsícÛ do jednoho roku byli ãlenové strany vybíráni jednotliv˘mi oddûleními, pfiiãemÏ jejich pfiijetí musel schválit sekretariát. Pfii v˘bûru se mûlo pfiihlíÏet k nárokÛm stanoven˘m na pracovníky aparátu strany usnesením sekretariátu ÚV KSâ z 22.
bfiezna 1971. Poãet stáÏistÛ nesmûl pfiesáhnout 10 % systemizovaného stavu politick˘ch pracovníkÛ oddûlení ÚV KSâ. StáÏisté ov‰em mohli plnit i obrácenou funkci, tzn. jestliÏe nûjaká silná
hospodáfiská organizace nebo státní instituce zajistila pro svého pracovníka stáÏ v oddûlení ÚV
ten potom prostfiednictvím nabyt˘ch kontaktÛ a znalostí situace pomáhal své matefiské organizaci v prosazování jejích zájmÛ.
Finanãní ohodnocení pracovníkÛ aparátu ÚV v roce 1988 bylo následující: instruktor-lektor
(7 osob): 2900-4900, (∅ 4371); instruktor-lektor s V· (279 osob): 3400-5400 (∅ 4705); konzultant (66 osob): 4000-6100, (∅ 5420); vedoucí odboru II, instruktor pro KV (2 osoby): 4000-6100
(∅ 5450); vedoucí odboru I, instruktor pro KV (45 osob): 4700-7000 (∅ 6238); zást. ved. odd.
II, pom. tajemníka II (9 osob): 4700-7000 (∅ 6055); zást. ved. odd.I, pom. tajemníka I (37 osob):
5500-8300 (∅ 7043).137 Plat vedoucího oddûlení nebyl uveden v tomto pfiehledu (to naznaãuje
jeho spí‰e politické, neúfiední postavení). Z celkov˘ch souãtÛ platÛ lze odvodit, Ïe mûli kolem
10000 Kã mûsíãnû.
Aparát ústfiedního v˘boru, pfiesnûji jeho systemizace neustále rostla, v‰ak nikoli závratn˘m
tempem. Od roku 1973 do roku 1987 vzrostla o 39 politick˘ch a 21 ostatních pracovníkÛ, ãímÏ
dosáhla dosáhla 559 politick˘ch a 339 ostatních pracovníkÛ. Na druhé stranû systemizace nebyla dlouhodobû naplÀována v prÛmûru o 8-10 %.138 NenaplÀování systemizace byl zajímav˘ problém. Vedoucí oddûlení Ïádali o zv˘‰ení systemizovan˘ch míst a na druhou stranu ãást tûchto
míst zÛstávala dlouhodobû neobsazená. Oficiální vysvûtlení znûlo, Ïe „pfiíãiny spoãívají v nesystematické práci oddûlení ÚV KSâ a krajsk˘ch v˘borÛ s vytipovan˘mi soudruhy, v nedostateãné
organizaci a kontrole jejich pfiípravy, zejména praktické, nezájmu kvalifikovan˘ch dobrovoln˘ch
funkcionáfiÛ o práci v aparátu, kter˘ vypl˘vá pfiedev‰ím z vy‰‰í ãasové nároãnosti i nízkého hmotného ocenûní politick˘ch pracovníkÛ. Tím se stává, Ïe hlavním zdrojem kádrÛ pro aparát nejsou
rozhodující podniky a závody, ale rÛzné okrajové organizace a instituce, kde zejména finanãní
podmínky tolik nebrání pfiechodu do aparátu.“139
[Kaplan, 1993: 28]
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988, bod 1]
137
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 92/1978, bod 2]
138
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 59/1988, bod 4]
139
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988, bod 1]
135
136
75
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Je ov‰em tûÏko uvûfiitelné, Ïe zájem schopn˘ch lidí o práci na ústfiedním v˘boru by byl minimální, zvlá‰tû kdyÏ hlavním kritériem pro práci v aparátu strany nebyly odborné ãi organizaãní
schopnosti, ale „nejÏádanûj‰í a nejlépe honorovanou vlastností byla schopnost b˘t vÏdy a v‰ude
k dispozici vy‰‰ím orgánÛm nebo nûkterému funkcionáfii.“140 Jedním z moÏn˘ch vysvûtlení je
zámûr ponechat nûjaká místa pfiipravená pro budoucí potfieby, resp. bylo lep‰í nechat nûjaké místo
volné neÏ pfiijmout neÏádoucího pracovníka (aÈ uÏ podle národnostního, mocenského ãi jiného
klíãe).141
Pro mladé (a ambiciózní) funkcionáfie byl aparát pouze nutnou pfiestupní stanicí do vysok˘ch
státních nebo hospodáfisk˘ch funkcí. Bylo to pravdûpodobnû z toho dÛvodu, Ïe kádrová politika
byla plnû v rukou stranického vedení na ÚV. A podle v‰eho si to stranické vedení i uvûdomovalo: „Hlavní pfiíãiny odchodu naprosté vût‰iny pracovníkÛ mimo aparát [OV, KV, ÚV] byly zejména obavy ze ztráty odbornosti, moÏnosti perspektivy a celkovû lep‰í podmínky práce ve státních
a hospodáfisk˘ch orgánech. Nûktefií tito pracovníci [s vysoko‰kolsk˘m vzdûláním ze státních
‰kol] tak berou pÛsobení v aparátu jen jako pfiechodn˘ stupeÀ k zastávání vy‰‰í funkce v mimostranick˘ch orgánech.“142
Kádrové rezervy ÚV KSâ
K 1. 7. 1989 bylo v kádrov˘ch rezervách pro potfieby ÚV KSâ celkem 45 osob. Práce s kádrov˘mi rezervami odráÏela neduhy kádrové práce ústfiedního v˘boru obecnû. ProtoÏe obsazování
míst v aparátu bylo urãováno strategick˘mi cíli jednotliv˘ch funkcionáfiÛ, Ïádná systematiãnost
pfii v˘bûru kádrov˘ch rezerv nemohla vydrÏet. To dosvûdãovala i pfietrvávající nenaplnûnost systemizace aparátu ÚV. Kádrové rezervy si mûla vybírat oddûlení pfiedev‰ím z absolventÛ stranického ‰kolství, ktefií se po absolutoriu vrátili do aparátu krajsk˘ch v˘borÛ. Zdá se v‰ak, Ïe tento
systém nefungoval, jak by mûl. Zpráva pro sekretariát, která stav kádrov˘ch rezerv hodnotila,
upozornila i na skuteãnost, Ïe „po návratu do kraje [po absolvování V·P ÚV KSâ] je i urãitá neochota nûkter˘ch vybran˘ch soudruhÛ po urãité dobû nastoupit na ÚV KSâ nebo se po pracovní
i osobní stránce v místû bydli‰tû stabilizují. Také niωí územní stranické orgány vÏdy nerespektují, Ïe se jedná o pracovníky, ktefií jsou zafiazení do kádrov˘ch rezerv ÚV KSâ a pfiemísÈují je do
jin˘ch funkcí bez ohledu na program pfiípravy.“143 MÛÏeme se jen domnívat, Ïe podobnû jako i ve
v˘‰e uveden˘ch pfiípadech, stranické ‰kolství bylo vyuÏíváno ke splnûní nutné politické kvalifikace k postupu do vy‰‰ích funkcí státních a zvlá‰tû hospodáfisk˘ch organizací, nikoliv jako souãást kariérního rÛstu stranického funkcionáfie.
Oddûlení
„Oddûlení ÚV KSâ zabezpeãují rychlou a kvalitní vzájemnou informovanost. Poskytují diferencovanû pfiímou pomoc stranick˘m organizacím v centrálních státních orgánech. Vûnují spolu
s územními stranick˘mi orgány systematickou péãi ideové v˘chovû komunistÛ, peãují o zkvalitnûní kádrového sloÏení aparátu, zamûfiují pozornost na kontrolu plnûní usnesení ÚV KSâ. ZobecÀují získané poznatky a vyuÏívají je k dokonalej‰í a úãinnûj‰í aplikaci vedoucí úlohy strany ve
státní sféfie. Z nejvyspûlej‰ích komunistÛ vytváfiejí aktiv ÚV KSâ jako pomocníka ÚV KSâ.“144
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 58/1988, bod 2]
[Weis, 1989: 13]
142
[Rozhovor 2]
143
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 58/1988 bod 2]
144
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 107/1989, informace 1]
140
141
76
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Agenda oddûlení plnû kopírovala agendu vládní – kdyÏ do‰lo k pfiesunÛm na ministerstvech,
do‰lo následnû i k pfiesunÛm v oddûleních (napfi. v roce 1988 do‰lo k pfiesunu oborÛ dfievafiského
a nábytkáfiského prÛmyslu z ministerstva prÛmyslu na ministerstvo lesního a vodního hospodáfiství a dfievozpracujícího prÛmyslu a následnû byla zmûnûna i systemizace pfiíslu‰n˘ch oddûlení
na ÚV KSâ a zodpovûdn˘ pracovník byl pfiesunut).
Sekretariát generálního tajemníka
Na základû pokynÛ generálního tajemníka opatfioval podklady, informace a stanoviska potfiebná
pro jeho ãinnost. Vedl dokumentaci domácích a zahraniãních informací z tisku o ãinnosti ÚV
KSâ, jeho orgánÛ a vedoucích funkcionáfiÛ. Zaji‰Èoval celkovou organizaãní a administrativní
ãinnost spojenou s prací generálního tajemníka ÚV KSâ. V sekretariátû pracovala skupina konzultantÛ-poradcÛ. K 1. 1. 1989 pÛsobilo v sekretariátû generálního tajemníka 6 pomocníkÛ a 1
pracovník armády (jehoÏ pracovní náplÀ se nepodafiilo zjistit). Vedoucí sekretariátu generálního
tajemníka (a do jisté míry v‰ichni pracovníci tohoto oddûlení) mûl v aparátu privilegované postavení. Svûdãí o tom i jeho kariéra poté, co z funkce ode‰el: jeden se stal vedoucím v‰eobecného oddûlení, druh˘ tajemníkem ÚV, tfietí federálním ministrem vnitra, kariéru dal‰ích se nepodafiilo zjistit.
V‰eobecné oddûlení
V‰eobecné oddûlení patfiilo k nejv˘znamnûj‰ím útvarÛm aparátu ÚV. Vzniklo v roce 1973 v rámci
nového organizaãního uspofiádání aparátu stranick˘ch orgánÛ. O ‰irokém rozsahu jeho ãinnosti si
mÛÏeme udûlat pfiedstavu z následujícího popisu ãinnosti: „Zabezpeãuje po organizaãní a technické stránce pfiípravu jednání pléna, pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSâ. Zhotovuje protokoly a zápisy z jejich jednání, rozesílá dokumenty podle stanoven˘ch rozdûlovníkÛ, vede jejich evidenci, sleduje jejich vrácení. Kontroluje dodrÏování termínÛ pfiípravy materiálÛ pro orgány ÚV
KSâ, jakoÏ i to, zda mají v‰echny stanovené náleÏitosti. Vede evidenci usnesení ÚV KSâ, kontroluje dodrÏování termínÛ vypl˘vajících z plánu práce a usnesení orgánÛ ÚV KSâ. Podle rozhodnutí a pokynÛ orgánÛ ÚV KSâ ve spolupráci s ostatními oddûleními ÚV KSâ vydává bulletiny pro informaci niωích stranick˘ch orgánÛ. Zabezpeãuje práci s dopisy pracujících, vede jejich
centrální evidenci, sleduje lhÛty jejich vyfiizování, vypracovává pravidelnû pro orgány ÚV obsahové a statistické informace o dopisech pracujících. Pfiijímá náv‰tûvy ãlenÛ a kandidátÛ strany
i ostatních pracujících a zprostfiedkovává jejich styk s oddûleními ÚV KSâ.
Zabezpeãuje potfiebné práce s budováním, udrÏováním a zaji‰Èováním jednotného dokumentaãního stfiediska pro ãinnost oddûlení ÚV KSâ a archivu ÚV KSâ. Zprostfiedkovává jednotn˘ písemn˘ a dálnopisn˘ styk oddûlení ústfiedního v˘boru s niωími stranick˘mi orgány a organizacemi
a naopak. Pfiijímá ve‰keré písemnosti, které docházejí ÚV, tfiídí je, eviduje, zpracovává o nich pfiehledy a pfiedává je tajemníkÛm a pfiíslu‰n˘m oddûlením ÚV KSâ. Prostfiednictvím oddûlení se
odesílají ve‰keré materiály (usnesení, smûrnice, pokyny, bulletiny, informace apod.) niωím stranick˘m orgánÛm a funkcionáfiÛm podle stanoveného rozdûlovníku.
Vypracovává ve spolupráci s ostatními oddûleními ÚV a niωími stranick˘mi orgány návrhy
smûrnic pro zacházení se stranick˘mi dokumenty, pro práci s dopisy pracujících, vedení stranické administrativy apod. Oddûlením ÚV a aparátu niωích stranick˘ch orgánÛ poskytuje v tomto
smûru metodickou pomoc. Vypracovává návrhy na zavádûní moderní techniky k urychlení administrativních prací v ÚV KSâ a v niωích stranick˘ch orgánech. Organizuje pfiijímání kvalifikovan˘ch administrativních pracovnic do aparátu ÚV, jejich rozmístûní a odbornou v˘chovu. Spolu
s ostatními oddûleními ÚV KSâ nese odpovûdnost za ochranu a bezpeãné uloÏení dokumentÛ
77
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
a ostatních písemn˘ch materiálÛ a dodrÏování stranického a státního tajemství.“145 K 1. 1. 1989
mûlo 21 pracovníkÛ, z toho 3 z âSLA.
Odpovûdnost za oddûlení si ponechal z pochopiteln˘ch dÛvodÛ generální tajemník. Vedoucího
oddûlení si pfiivedl v roce 1973 ze svého sekretariátu. Ten si své postavení udrÏel aÏ do listopadu
1989. Vedoucí v‰eobecného oddûlení byl zároveÀ zapisovatelem schÛzí pfiedsednictva a sekretariátu a podílel se na formulování koneãn˘ch znûní usnesení.
Politicko-organizaãní oddûlení
Pfied rokem 1973 to bylo nejsilnûj‰í oddûlení, jehoÏ fiízení spadalo do odpovûdnosti generálního
tajemníka.146 V nové systemizaci oddûlení fiídil tajemník ÚV, kter˘ byl ãlenem pfiedsednictva.
Vedoucí oddûlení byl asi také respektovanou osobou, pfiicházel napfi. z pozice vedoucího tajemníka KV, vût‰inou se z nûj stal tajemník ÚV a v pfiípadû Z. Urbánka dokonce generální tajemník.
NáplÀ práce oddûlení byla organizovat stranick˘ Ïivot, a to i kádrovû: „Pfii rozpracování a realizaci základních úkolÛ stranické a organizaãní ãinnosti, zdokonalování politického fiízení a pomoci územním stranick˘m organizacím a jejich vedoucím stranick˘m orgánÛm. (…) Zabezpeãování úkolÛ souvisejících s kádrovou politikou orgánÛ ÚV KSâ. Vede celkovou evidenci nomenklaturních kádrÛ. (…) V oddûlení jsou zafiazeni instruktofii ÚV KSâ. Jejich práce je zamûfiována
zejména na poznávání situace v pfiíslu‰n˘ch krajsk˘ch (mûstsk˘ch) organizacích, v˘sledkÛ dosahovan˘ch v plnûní základních usnesení ÚV, úrovnû a úãinnosti práce krajsk˘ch a okresních v˘borÛ strany a základních organizací, na v‰estranné poznávání kádrÛ, vyhledávání kádrov˘ch rezerv
a na zobecÀování zku‰eností; pomáhají stranick˘m orgánÛm pfii politicko-organizátorské práci pfii
realizaci usnesení ÚV KSâ.“147
K 1. 1. 1989 mûlo 57 pracovníkÛ, z toho byla ale vût‰ina instruktorÛ pro KV a OV strany. Tito
instruktofii vût‰inu ãasu pob˘vali na okresech, resp. krajích a do centra pfiijíÏdûli, jen aby pfiedali
informace.
Oddûlení propagandy a agitace
Oddûlení mûlo pÛsobit „pfii rozpracování a fie‰ení základních ideovû teoretick˘ch problémÛ politiky strany a zvy‰ování celkové ideové úrovnû stranick˘ch fiad. (…) Pfii rozpracování a realizaci
úkolÛ politiky strany a stranické práce v oblasti tisku, rozhlasu, televize a novináfisk˘ch svazech.
(…) Prostfiednictvím oddûlení orgány ÚV KSâ fiídí po obsahové stránce stranické organizace
v pfiíslu‰n˘ch centrálních ideologick˘ch zafiízeních a redakcích ústfiedních sdûlovacích prostfiedkÛ.“148 Oddûlení pfiímo fiídilo celozávodní v˘bory a základní organizace napfi. v Tiskové agentufie
Orbis, Nakladatelství Svoboda, Muzeu K. G., Muzeu V. I. Lenina, ÚV SAK âSSR, ãeské ÚV
SAK, Ústavu pro v˘zkum vefiejného mínûní FSÚ.
V prÛbûhu sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let bylo k oddûlení pfiiãlenûno jako jeden z odborÛ
oddûlení masov˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ, potom opût oddûleno, aby bylo nakonec v roce 1989
zase pfiiãlenûno.
[Základy teorie a praxe v˘stavby strany…, 1978: 27]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
147
[Kaplan, 1993: 30]
148
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
145
146
78
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Na pfiíkladu tohoto oddûlení si mÛÏeme ukázat strukturu oddûlení ÚV. Oddûlení mûlo vedení,
tfii odbory a ‰est úsekÛ; 58 politick˘ch, 8 odborn˘ch a 11 administrativních pracovníkÛ; z politick˘ch pracovníkÛ byl jeden vedoucí oddûlení, jeden jeho zástupcem, 3 zástupci vedoucího
oddûlení a souãasnû vedoucí odboru, 17 konzultantÛ a 36 instruktorÛ (mezi nimi byli i 4 uvolnûní pfiedsedové CZV KSâ).
Vedení oddûlení mûlo kromû vedoucího, kter˘ mûl k ruce pomocníka-konzultanta a sekretáfiku,
jednoho zástupce, jednoho konzultanta povûfieného „zabezpeãováním ãinnosti ideologické komise ÚV KSâ“ a jednu administrativní pracovnici.
Odbor masov˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ (pro pfiíklad) sestával z vedení (vedoucí odboru, kter˘
byl souãasnû zástupcem vedoucího oddûlení, pomocník vedoucího, kádrovák a sekretáfika) a dvou
úsekÛ: úseku centrálních sdûlovacích prostfiedkÛ a úseku operativního a obsahového fiízení MSP.
První úsek mûl pût politick˘ch pracovníkÛ – pro celostátní deníky a ãasopisy, pro âs. televizi, pro
âs. rozhlas, pro âTK, FÚTI a materiálnû-technické zabezpeãení MSP a pát˘ mûl na starosti stranickou práci v aparátu âs. svazu novináfiÛ a v Mezinárodním svazu novináfiÛ a TA Orbis); dále
do úseku patfiili 4 uvolnûní pfiedsedové CZV KSâ v Rudém Právu, âTK, âs. televizi a âs. rozhlase a jedna sekretáfika. Vedením úseku byl povûfien jeden z politick˘ch pracovníkÛ. Úsek operativního a obsahového fiízení MSP mûl vedoucího úseku, kter˘ se zab˘val koncepãními a politick˘mi otázkami a organizoval práci, dále pracovníka pro akce orgánÛ ÚV KSâ a pro spolupráci se Zpravodajsk˘m filmem, pracovníka pro ekonomickou propagandu, vûdu a techniku, pracovníka pro politick˘ systém a demokratizaci, pracovníka pro propagandu do zahraniãí a mezinárodní politiku, pracovníka pro pfiípravu novináfiÛ, odbornou pracovnici pro agendu zahraniãních sluÏebních cest novináfiÛ a jednu administrativní pracovnici.149
Oddûlení masov˘ch a sdûlovacích prostfiedkÛ
Oddûlení zaniklo pfii reorganizaci aparátu ÚV KSâ v roce 1973, kdy bylo slouãeno s oddûlením
propagandy a agitace; znovu vzniklo nûkdy v 70.-80. letech (nepodafiilo se zjistit pfiesné datum);
v roce 1989 bylo opût slouãeno s oddûlením propagandy a agitace. âinnost oddûlení byla zamûfiena na „zpracovávání koncepãních materiálÛ k prohlubování vefiejné informovanosti tiskem, rozhlasem a televizí, vypracovává návrhy smûfiující k soustavnému zkvalitÀování ãinnosti masov˘ch
sdûlovacích prostfiedkÛ“; hlavní náplní práce v‰ak bylo pfiedev‰ím „pÛsobení pfii prosazování
politiky KSâ a socialistického státu“ ve sdûlovacích prostfiedcích. Oddûlení pfiímo fiídilo CZV
a ZO KSâ napfi. v Tiskov˘ch podnicích KSâ, âs. rozhlase nebo âs. televizi.
Oddûlení ‰kolství a vûdy
Úkol oddûlení byl definován struãnû: „pfii rozpracování a realizaci úkolÛ politiky strany a zabezpeãování usnesení ÚV v oblasti ‰kolství a vûdy.“ Oddûlení mûlo ãtyfii odbory – odbor vysok˘ch
‰kol, odbor základních a stfiedních ‰kol, odbor spoleãensk˘ch vûd a odbor pfiírodních a technick˘ch vûd. Pracovalo v nûm 23 politick˘ch pracovníkÛ a 5 „odbornû administrativních“ pracovnic. Oddûlení fiídilo CZV a ZO KSâ napfiíklad na Ministerstvu ‰kolství âSR, úfiadu prezídia
âSAV, Ústavu pro filozofii a sociologii âSAV, Ústavu státu a práva âSAV, Ekonomickém ústavu âSAV, Ústavu ãeskoslovensk˘ch a svûtov˘ch dûjin âSAV, Ústfiedním v˘boru odborov˘ch
svazÛ (ÚVOS) pracovníkÛ ‰kolství a vûdy.
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
149
79
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Oddûlení kultury
Oddûlení kultury mûlo pfiipravovat a „zabezpeãovat“ usnesení ústfiedního v˘boru v oblasti kultury, umûní a kulturnû osvûtové práce, v kulturních a umûleck˘ch institucích a zafiízeních, umûleck˘ch ‰kolách a svazech. Bylo ãlenûno na 3 odbory – odbor pro literaturu a dramatické umûní,
odbor pro v˘tvarné a hudební umûní a odbor kulturnû-v˘chovné ãinnosti; celkovû v nûm pracovalo 17 politick˘ch pracovníkÛ a 3 sekretáfiky. Pfiímo fiídilo stranické organizace na ministerstvu
kultury âSR, v Národním divadle, v ÚVOSu a âVOSu pracovníkÛ umûní, kultury a spoleãensk˘ch organizací, Svazu ãesk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ a Svazu ãesk˘ch spisovatelÛ.
V roce 1989 bylo pfiiãlenûno k oddûlení ‰kolství a vûdy a vytvofieno oddûlení ‰kolství, vûdy
a kultury; dÛvody slouãení byly pov˘tce personální.
Ekonomické oddûlení
Náplní tohoto oddûlení bylo pfiedev‰ím fiídit stranické organizace v centrálních hospodáfisk˘ch
institucích (ministerstvo zahraniãního obchodu âSSR, ministerstvo financí âSSR a âSR, Státní
banka ãeskoslovenská; Hlavní ústav SBâS pro âSR, âeskoslovenská obchodní banka, Státní plánovací komise, âeská plánovací komise, Federální statistick˘ úfiad, Státní a âeská komise pro
VTIR, Úfiad pro vynálezy a objevy, Státní arbitráÏ âSSR a âSR, Federální a âesk˘ cenov˘ úfiad,
Správa federálních hmotn˘ch rezerv, Úfiad pro normalizaci a mûfiení, âs. komise pro atomovou
energii, V˘zkumn˘ ústav pro vûdeckotechnick˘ rozvoj, Ústfiední ústav národohospodáfiského
v˘zkumu, V˘zkumn˘ ústav vnûj‰ích ekonomick˘ch vztahÛ, VÚ sociálnû ekonomick˘ch informací a automatizace fiízení Bratislava, Ústfiední celní správa, Ústfiední a âeská rada âSVTS, âs.
obchodní a prÛmyslová komora; Ministerstvo práce a sociálních vûcí âSSR a âSR, V˘bor lidové kontroly âSSR a âSR, ministerstvo stavebnictví âSR, ministerstvo obchodu âSR, ministerstvo dopravy âSSR, ministerstvo spojÛ âSA, Státní ústav národního zdraví, ministerstvo zdravotnictví âSR, Ústfiední fieditelství spojÛ, âSA ZO KSâ ã. 4, âesk˘ svaz spotfiebních druÏstev,
âesk˘ svaz spotfiebních druÏstev, ÚVOS pracovníkÛ obchodu a spotfiebních druÏstev, ÚVOS pracovníkÛ dopravy a silniãního hospodáfiství, ÚVOS pracovníkÛ Ïeleznic, ÚVOS pracovníkÛ ve
spojích, ÚVOS pracovníkÛ ve zdravotnictví, ÚVOS pracovníkÛ ve stavební v˘robû a v˘robû stavebních hmot). K jeho úkolÛm patfiil také podíl na „realizaci úkolÛ hospodáfiské politiky strany,
zejména na úseku národohospodáfiského plánování a fiízení národního hospodáfiství, technického
a investiãního rozvoje, vnûj‰ích ekonomick˘ch vztahÛ, Ïivotní úrovnû, finanãní, bankovní
a penûÏní soustavy, mzdové, cenové a sociální politiky, systému sociálnû-ekonomické informace,
ekonomického v˘zkumu, politicko-organizaãního zaji‰tûní státního plánu rozvoje národního hospodáfiství a organiz[ovalo] kontrolu jeho plnûní po stranické linii.“150 Oddûlení mûlo kolem 30
pracovníkÛ.
V roce 1987 se z nûj vydûlila ãást, která dala vznik oddûlení sociální politiky, stavebnictví,
vnitfiního obchodu, dopravy a spojÛ. Av‰ak uÏ v únoru 1989 bylo toto oddûlení zru‰eno a odlouãená ãást znovu pfiiãlenûna k ekonomickému oddûlení.
Oddûlení stranické práce v prÛmyslu
Oddûlení plní svou funkci „pfii rozpracovávání a realizaci úkolÛ hospodáfiské politiky strany a prohlubování její vedoucí úlohy na úseku prÛmyslu, dopravy, spojÛ, stavebnictví, investic, státního
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 89/1989, bod 2]
150
80
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
a druÏstevního obchodu, místního hospodáfiství a ve v˘robních spotfiebních a bytov˘ch druÏstvech. (…) V zabezpeãování úkolÛ kádrové politiky strany v rámci stanovené pÛsobnosti podle
pokynÛ ÚV KSâ. Prostfiednictvím oddûlení orgány ÚV KSâ fiídí po obsahové stránce stranické
organizace v pfiíslu‰n˘ch centrálních státních a hospodáfisk˘ch orgánech a institucích a sjednocují pomoc základním organizacím vybran˘ch generálních fieditelství a v˘robních hospodáfisk˘ch
jednotek.“151 Jin˘mi slovy po stranické linii pfiímo fiídilo ministerstva a podniky se stranickou
strukturou pfiesahující pÛsobnost kraje. K 1. 1. 1989 mûlo 37 pracovníkÛ.
Oddûlení stranické práce v zemûdûlství, potravináfiském prÛmyslu, lesním a vodním hospodáfiství
NáplÀ a metody práce byly stejné jako v oddûlení prÛmyslu pouze s tím rozdílem, Ïe se t˘kalo
zemûdûlství a zemûdûlsk˘ch (potravináfisk˘ch) organizací a druÏstev. V oddûlení pracovalo 17
politick˘ch pracovníkÛ.
Oddûlení spoleãensk˘ch organizací a národních v˘borÛ
Toto oddûlení mûlo na starosti prosazování vedoucí úlohy strany ve Federálním shromáÏdûní
a âNR, v národních v˘borech a ve spoleãensk˘ch organizacích zejména v ROH, SSM, tûlov˘chovné organizaci a Ïenském hnutí. Jeho velikou agendu tvofiily kádrové otázky mnoha státních
orgánÛ a organizací (napfi. Národních v˘borÛ), schvalování zahraniãních cest nomenklaturních
funkcionáfiÛ, návrhy na vyslání a pfiijímání státních i jin˘ch delegací apod. K 1. 1. 1989 mûlo 23
pracovníkÛ (nicménû systemizace pfiedpokládala 34 míst).
Pfiíklad nûkter˘ch tímto oddûlením pfiímo fiízen˘ch stranick˘ch organizací – Kanceláfi prezidenta âSSR, Úfiad pfiedsednictva vlády âSSR, Úfiad vlády âSR, Ústfiední rada odborÛ, Ústfiední
v˘bor SSM, Kanceláfi FS âSSR, Federální v˘bor Svazu poÏární ochrany âSSR a âSR, ÚV
âSTV, ÚV SâSP, Svûtová odborová federace, âesk˘ svaz bytov˘ch druÏstev, âesk˘ svaz v˘robních druÏstev, ÚV NF âSSR a âSR, Mezinárodní svaz studentstva, CKM, Kanceláfi âNR, ÚV
âSSÎ a âSÎ. V prosinci 1988 bylo pfievedeno fiízení stranick˘ch organizací v Kanceláfii prezidenta âSSR a Úfiadu pfiedsednictva vlády âSSR do oddûlení státní administrativy.
Oddûlení mezinárodní politiky
âinnost oddûlení spoãívala v podílu na „pfiípravû a zaji‰Èování rozhodnutí orgánÛ ÚV KSâ
v oblasti stykÛ a vzájemn˘ch vztahÛ s komunistick˘mi a dûlnick˘mi stranami socialistick˘ch,
kapitalistick˘ch a rozvojov˘ch zemí, kontaktÛ s mezinárodními organizacemi se sídlem v âSSR
a akreditovan˘mi novináfii a dal‰ími pracovníky bratrsk˘ch stran Ïijících v âSSR (…) Sledování, hodnocení a zpracovávání souãasn˘ch hlavních mezinárodních politick˘ch problémÛ (…) problematiky antikomunismu a ideologické diverze proti âSSR a zaji‰Èování informací o mezinárodní problematice uvnitfi strany (…).“ Aktivita oddûlení se rovnûÏ projevovala „v péãi o provádûní správné kádrové práce v zahraniãnû politické oblasti na základû rozhodnutí a pokynÛ orgánÛ ÚV KSâ, o zahraniãní cesty nomenklaturních kádrÛ, pfii koordinování zahraniãních stykÛ spoleãensk˘ch organizací (…) pfii vysílání kádrÛ do mezinárodních organizací a sledování ãinnosti
ãs. pfiedstavitelÛ v tûchto organizacích.“152 Oddûlení pfiímo fiídilo stranickou organizaci na ministerstvu zahraniãí, coÏ vyvolávalo ãasté tfienice (ChÀoupek – Biºak).
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 1972/62 bod 3]
151
152
81
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Jednalo se o velmi silné oddûlení, protoÏe mûlo praktick˘ monopol na zahraniãní styky strany,
tedy i styky s KSSS, které byly v‰emi povaÏovány za mocensky rozhodující. Pracovalo v nûm 39
politick˘ch pracovníkÛ.
Oddûlení státní administrativy
Tzv. 13. oddûlení mûlo na starosti bezpeãnostní síly. Jin˘mi slovy jeho úkolem bylo uplatÀovat
a posilovat vedoucí úlohu strany v silov˘ch resortech. Do jeho kompetence spadaly stranické
organizace na ministerstvu národní obrany, federálního a národních ministerstev vnitra. Vzhledem k tomu, Ïe v tûchto státních institucích byli témûfi v‰ichni zamûstnanci téÏ ãleny KSâ, mûlo
jejich fiízení zvlá‰tní charakter. Pracovníci oddûlení také pÛsobili ve prospûch politiky strany
v hlavních v˘borech KSâ na ministerstvech vnitra, v politické správû Pohraniãní stráÏe, v politickém oddûlení CO, VB a ve stranick˘ch organizacích prokuratury, justice a Svazarmu. Do oddûlení byly zafiazeny i Lidové milice. V neposlední fiadû do jeho ãinnosti patfiilo „vytváfiení podmínek k prohlubování internacionálních vztahÛ a spolupráce spojeneck˘ch spfiátelen˘ch armád
a bezpeãnostních orgánÛ bratrsk˘ch socialistick˘ch státÛ.“153
K 1. 1. 1989 mûlo 20 politick˘ch pracovníkÛ (pro 44 systemizovan˘ch míst) a 14 pracovníkÛ
z armády a ministerstva vnitra.
Oddûlení hospodáfiské správy
Útvar spravující finance a majetek strany. Evidovalo a staralo se o ãlenské pfiíspûvky. Zaji‰Èovalo materiálnû-technickou základnu pro ãinnost strany, zvlá‰tû v dopravû, telekomunikacích
a investiãní v˘stavbû. Oddûlení mûlo rovnûÏ na starosti rekreace, léãebnou péãi, fie‰ení pracovnûprávních a sociálních záleÏitostí funkcionáfiÛ a pracovníkÛ strany, péãi o zahraniãní hosty, materiální zaji‰tûní zasedání orgánÛ, porad aktivÛ apod. ¤ídilo Stranick˘ podnik sluÏeb, navrhovalo
hlavní hospodáfiské ukazatele pro tiskové podniky RP a vypracovávalo návrhy metodick˘ch
pokynÛ a závazn˘ch ukazatelÛ pro rÛzné úseky stranického hospodafiení. Vypracovávalo návrhy
mzdov˘ch fondÛ. K 1. 1. 1989 mûlo 11 pracovníkÛ.
Vysoká ‰kola politická ÚV KSâ
Hlavním smyslem této vzdûlávací instituce byla teoretická pfiíprava stranick˘ch kádrÛ. Souãasnû
‰kola mûla b˘t i jak˘msi vûdecko-v˘zkumn˘m pracovi‰tûm zab˘vajícím se otázkami teorie
a dûjin komunistického hnutí. V letech 1988-9 byla ‰kola ve velkém útlumu, nepoÏívala uvnitfi
strany témûfi Ïádn˘ respekt a byla ba‰tou stranického konservativismu. Byla jí vyt˘kána strnulost,
dogmatismus a odtrÏení v˘uky od aktuální politiky strany. Kritizována byla nízká úroveÀ vyuãujících pedagogÛ.154
V·P mûla 25 kateder, kabinetÛ, oddûlení a pracovi‰È; celkem 228 pracovníkÛ, z toho 202 politick˘ch pedagogÛ (23 profesorÛ, 60 docentÛ a 99 odborn˘ch asistentÛ), 20 odborn˘ch pedagogÛ
a 6 politick˘ch nepedagogick˘ch pracovníkÛ; 101 administrativních pracovníkÛ.
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 62/1972 bod 3]
153
154
82
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Nalezli jsme tuto informaci o rozmísÈování absolventÛ do kádrov˘ch rezerv: „Pfii rozmísÈování
absolventÛ vysok˘ch stranick˘ch ‰kol jsou nûktefií z nich doporuãováni na základû v˘bûru politicko-organizaãním oddûlením za úãasti funkcionáfiÛ stranické organizace, vedoucího uãitele roãníku a zástupcÛ pfiíslu‰ného krajského v˘boru do kádrov˘ch rezerv pro potfieby ÚV KSâ. PfiihlíÏí se k prospûchu ve studiu a v˘sledku pohovoru na jednotliv˘ch oddûleních ÚV KSâ. Jde o soudruhy a soudruÏky, které mají pro práci v centru pfiedpoklady a k získání dal‰ích zku‰eností ze
stranické práce jsou zafiazováni zpravidla do aparátu krajsk˘ch v˘borÛ strany. Sleduje se jejich
pracovní v˘konnost, ovûfiují schopnosti pro práci na ÚV KSâ nebo pro funkce tajemníkÛ okresních v˘borÛ strany. Cílem je dosáhnout optimální pfiípravy pracovníkÛ pro aparát nejvy‰‰ího stranického orgánu. Tato praxe je uplatÀována od roku 1984; sekretariátem ÚV KSâ bylo do kádrov˘ch rezerv v období 1984-1988 schváleno 119 soudruhÛ a soudruÏek; z nich nastoupilo do aparátu ÚV KSâ 35, 41 bylo zafiazeno do vedoucích funkcí územních stranick˘ch orgánÛ a 42 absolventÛ bylo z kádrov˘ch rezerv vyfiazeno na základû stanovisek niωích stranick˘ch orgánÛ, upfiesnûní potfieb jednotliv˘ch oddûlení ÚV KSâ, posouzení pracovních v˘sledkÛ nebo z rodinn˘ch ãi
zdravotních dÛvodÛ.“155
Ústav marxismu-leninismu ÚV KSâ
„Ústav marxismu-leninismu ÚV KSâ byl vytvofien ke dni l. kvûtnu 1970 rozhodnutím PÚV KSâ
ze dne l. dubna 1970 jako základní teoretické pracovi‰tû ÚV KSâ. Na základû usnesení orgánu
ÚV KSâ a v souladu se schválen˘m plánem vûdeckov˘zkumné a dal‰í ãinnosti se ústav zab˘vá
v˘zkumem teoretick˘ch problémÛ rozvoje socialismu v âSSR se zvlá‰tním zfietelem k uskuteãÀování vedoucí úlohy strany v tomto procesu. Urãující je problematika v˘stavby socialismu, její
zákonitosti, problémy charakteru souãasné etapy v˘voje a urychlení sociálnû-ekonomického
pohybu v âSSR.(…)
Ústav je také základním pracovi‰tûm pro v˘zkum dûjin KSâ a zkoumá i zku‰enosti mezinárodního komunistického a dûlnického hnutí. Podílí se také na úkolech Státního plánu základního
v˘zkumu, kde plní fiídící, koordinátorské i fie‰itelské funkce. Ústav plní i úkoly, které pomáhají
stranické propagandû a agitaci nebo jsou jinak vyuÏitelné v politické praxi. (…) Pro potfieby strany pfiipravuje a vychovává vûdecké kádry.
Ústav je jednotn˘m centrálnû fiízen˘m vûdeckov˘zkumn˘m pracovi‰tûm organizaãnû ãlenûn˘m
do jednotliv˘ch odborÛ podle tematick˘ch okruhu ãinnosti, má zvlá‰tní oddûlení pro dokumentaci a archív. Vyvíjí obsáhlou publikaãní ãinnost.“156
Celkem mûl 51 vûdeck˘ch, 95 odbornû-administrativních a 16 technick˘ch pracovníkÛ.
Neformální struktury
Obecnû lze tvrdit, Ïe naprostá vût‰ina neformální struktur ve stranû byla spojená s osobními ambicemi, strategiemi a politikami jednotliv˘ch funkcionáfiÛ. I kdyÏ se objevují zmínky o konzervativním kfiídlu, reformní ãásti apod., jsou tím mínûni sympatizanti s urãit˘m názorov˘m proudem
spí‰e neÏ nûjaká skupina nebo platforma uvnitfi strany. Îádnou takovou formaci se nám nepodafiilo najít. Jedním z dÛvodÛ mÛÏe b˘t i to, Ïe jakékoliv frakce nebo ideové platformy byly v KSâ
zakázány.157
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54/1988, diskuse]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 107/1989, bod 7]
157
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 85/1988 bod 2]
155
156
83
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Vût‰ina neformálních ãinností na nejvy‰‰í úrovni se t˘kala jednotlivcÛ, resp. formálních útvarÛ, jichÏ byli pfiedstaviteli, a prosazováním jejich názorÛ a zájmÛ. Tyto aktivity bychom mohli
provizornû rozdûlit do nûkolika typÛ: pfiedjednávání, vytváfiení kvádrov˘ch závojÛ a intriky. Pfiedjednávání byla naprosto bûÏná ãinnost, která byla vynucena více ãi ménû ceremoniálním charakterem v‰ech stranick˘ch zasedání spojen˘m s imperativem jednoty stranick˘ch fiad. Proto se
muselo cokoliv, aÈ uÏ kádrov˘ návrh nebo nûjaké konkrétní opatfiení, je‰tû neÏ bylo „nahlas“
vysloveno, dÛkladnû pfiedjednat.158 Nepfiipraven˘ návrh, kter˘ vyvolal spontánní názorovou rozepfii a v‰eobecnou nejistotu, byl nejãastûji staÏen z pofiadu a dán pfiedkladateli k „dopracování“.
Konfliktní otázky (napfi. ãeskoslovenská), které ne‰lo dovést ke kompromisu v neformálních ani
poloformálních vyjednáváních, nebyly vÛbec na zasedání pfiedneseny z obavy, aby nedo‰lo k formální roztrÏce a ztrátû jednoty. Pravdûpodobnû jediné otevfiené spory v pfiedsednictvu a sekretariátu vyvolávaly kádrové otázky, protoÏe ty souvisely s vytváfiením individuálních „závojÛ“ (viz
níÏe), coÏ bychom mohli interpretovat jako dÛkaz toho, Ïe v podstatû ‰lo o boj jednotlivcÛ, nikoliv skupin. Pfiedjednávání bylo také vynuceno stanovami zakotvenou povinností kolektivního rozhodování. Kolektiv, kter˘ by se názorovû rozdûlil na dvû nebo tfii ãásti, by nemohl jednoznaãnû
rozhodnout. Hlasování – vefiejné – nebylo fie‰ením, ponûvadÏ by jen zviditelnilo názorov˘ nesoulad. Urãit˘m fie‰ením byl jeden z principÛ demokratického centralismu, tj. podfiízení se men‰iny
vût‰inû, podle kterého byla moÏná diskuse jen do pfiijetí usnesení; poté „je nutné diskusi uzavfiít
a k usnesení pfiistupovat jako k neporu‰itelnému zákonu, disciplinovanû a aktivnû se podílet na
jeho realizaci.“159 Ov‰em kaÏdé vefiejné podfiízení se vlastnû urãit˘ soubor osob jako men‰inu
a potenciální frakci konstituovalo. Proto byla tak Ïádoucí jednomyslnost.
Pfiedjednávání se ve velké mífie t˘kalo niωích funkcionáfiÛ, kdyÏ chtûli prosadit nûco, co by
mohlo b˘t „‰patnû pochopeno“ nadfiízen˘m stranick˘m orgánem. V jejich zájmu bylo, aby nejdfiíve kádrov˘ návrh nebo jinou vûc konzultovali s odpovídajícím oddûlením ÚV.
Ryze individuální ãinností bylo vytváfiení jak˘chsi kádrov˘ch závojÛ. To znamenalo dosazování vÛãi své osobû loajálních soudruhÛ a soudruÏek do v‰ech dostupn˘ch podfiízen˘ch funkcí
a pozic. Z povahy vûci témûfi kaÏd˘ funkcionáfi zaãínal jako souãást nûãího závoje a pokud uspûl,
konãil jako správce svého závoje. V˘znam kádrového závoje byl dvojí: jednak odstranûní neloajálních podfiízen˘ch, ktefií byli souãástí závoje nûkoho jiného a mohli by b˘t zdrojem neposlu‰nosti ãi vyzvûdaãství. A jednak velikost a síla závoje posilovala vlastní pozici funkcionáfie, protoÏe pfii jeho odstranûní bylo nutné odstranit i ãleny jeho závoje, ktefií by mohli ‰kodit tomu, kdo
danou pozici novû obsadí, popfi. lidem s ním spojen˘m. Z toho dÛvodu bylo nûkdy velice tûÏké
vymûnit „zaslouÏilého“, ale pfiestárlého funkcionáfie, protoÏe s jeho odchodem by „byly velké
smutky“, tzn. nesouhlasné reakce mnoha ãasto i v˘znamn˘ch ãlenÛ jeho závoje, ktefií by s jeho
odchodem ztratili jistotu sv˘ch pozic.160 UdrÏování a roz‰ifiování svého závoje bylo proto dÛleÏitou ãinností a lidé, ktefií mûli schopnosti pro sebe získávat loajální jednotlivce, dosazovat je na
vhodná místa, udrÏet je tam, napomáhat jejich kariérnímu postupu v mezích vlastních potfieb,
dosahovali v˘znaãn˘ch pozic a bylo témûfi nemoÏné je jakkoliv z vedení odstranit.
Tfietím typem neformálních aktivit bylo intrikafiení. To patfií ke v‰em dobám a ke kaÏdé organizaci, kde se soutûÏí a bojuje o moc, a ÚV KSâ takovou organizací byl. A nebudeme daleko od
„Neporu‰iteln˘m základem Ïivota, v˘stavby a ve‰keré ãinnosti strany je ideová a organizaãní jednota, semknutost
jejích fiad. (…) Jak˘koliv projev frakcionáfiství a skupinkafiení je s ãlenstvím v komunistické stranû nesluãiteln˘“
[Stanovy KSâ, 1976: 6-7].
159
„Vûc se dûlala tak, Ïe tam, kde vûci byly takov˘ sloÏit˘ a kde by to vyvolávalo zbyteãná pnutí uvnitfi toho kolegia,
bych tak fiekl, tedy toho [pfiedsednictva nebo sekretariátu], tak se prostû to konzultovalo, dûlalo pofiád tak dlouho, aÏ
to bylo v situaci, Ïe uÏ kaÏd˘ vûdûl, Ïe se to vyfie‰í. Jedin˘ vûci, kde byly, ne spory, ale v˘mûna, kaÏdej má svÛj názor,
b˘valo u tûch kádrÛ nûkdy… [Rozhovor 1].
160
[Mrhal, 1984: 36-37]
158
84
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
pravdy, kdyÏ prohlásíme, Ïe na ústfiedním v˘boru KSâ byly pro intrikafiení nejlep‰í podmínky.161
Souvisí to s pfiemírou utajování, pfiedstíraného konsensu a spolupráce a se zpÛsoby vládnutí. JestliÏe nelze sporné otázky vyjádfiit vefiejnû a vést boj v otevfiené politické arénû, tak pokud chceme
zvítûzit (a to pfiedpokládáme), je tfieba k prosazení vlastních zájmÛ pouÏívat i intriky. Souvislost
autoritativnû-byrokratického zpÛsobu vládnutí nejvy‰‰ího vedení a intrikafiení zmiÀuje jeden
b˘val˘ funkcionáfi: „Ty orgány taky dávaly hodnû moÏností k intrikám, Ïe jo, to je ta odvrácená
strana toho mechanismu, kterej nepochybnû, kdyÏ se rozhodlo, tak to za hodinu buì nûkde nastartovalo nebo nenastartovalo, ale souãasnû dávalo moÏnost rÛzn˘m manipulacím, takÏe je velkej
omyl, kdyÏ nûkdo fiíká, Ïe ve stranû neprobíhaly boje. To byly boje - tady to [dnes] jsou procházky
rÛÏov˘mi sady.“162 V‰eobecné intrikafiení zpÛsobovalo, Ïe nikdo si nebyl jist sv˘m postavením
a osobní úspûchy ãi neúspûchy byly pfiipisovány intrikám. Podobnû se vÏdy hledalo, „kdo za tím
stojí“, „kdo pfii‰el s tím nápadem“ apod., protoÏe znalost pÛvodce nûjakého návrhu ãi opatfiení mu
teprve dávala náleÏit˘ kontext, ze kterého mohlo b˘t usuzováno na jeho „prav˘ smysl.“
Aktivity a akce – produkované ãi jen koordinované
KaÏd˘ orgán ústfiedního v˘boru vyvíjel specifickou ãinnost. O nûkter˘ch aktivitách jsme se uÏ
zmínili v˘‰e pfii popisu jednotliv˘ch útvarÛ. Hlavní díl ãinnosti ÚV probíhal na oddûleních, kde
se pfiipravovaly materiály pro schÛze pfiedsednictva a sekretariátu. Av‰ak nejdÛleÏitûj‰í ãinností
bylo bezesporu (ne)schvalování usnesení, které probíhalo právû na tûchto schÛzích. Proto se soustfiedíme pfiedev‰ím na obsahovou náplÀ tûchto schÛzí. Z dÛvodu nedostatku archivních materiálÛ ponecháme stranou individuální ãinnost tajemníkÛ a komisí ÚV. Nebudeme se vûnovat ani
práci Vysoké ‰koly politické,163 Ústavu marxismu-leninismu164 ani plnûní úkolÛ Lidov˘ch milicí.165
Hlavní úkoly orgánÛ ÚV KSâ
Plán hlavních úkolÛ vycházel na nejobecnûj‰í úrovni z programu strany, ze kterého byla na sjezdu vytvofiena podle potfieb doby „politická linie.“ Z této sjezdové linie byl vytvofien perspektivní
plán a z nûj plány roãní. Na základû Plánu hlavních úkolÛ byl vytvofien pololetní âasov˘ plán
práce.166 Roãní plán hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ, o kter˘ nám zde jde, pfiedkládal generální
tajemník pfiedsednictvu ke schválení a je zpracován podle podkladÛ z jednotliv˘ch oddûlení ÚV
a ÚKRK. V tomto plánu se plánuje: a) obsah jednání ãtyfi zasedání ÚV KSâ; b) pololetní ãasov˘
plán pfiedsednictva, sekretariátu a komisí ÚV, jakoÏ i pfiehled pfiedkládan˘ch materiálÛ do pfiedsednictva a sekretariátu, pfiehled otázek projednávan˘ch v komisích a pfiehled materiálÛ pfiedkládan˘ch „k informaci.“ Tento plán byl prostfiednictvím pfiedsedÛ jednotliv˘ch vlád plnûn i na vládní úrovni a prostfiednictvím vedoucího tajemníka ÚV KSS i na úrovni KSS. Generální tajemník
pfiedával plán tajemníkÛm K(Mû)V. Tajemníci ÚV a vedoucí oddûlení ÚV potom plnûní plánu
prosazovali a kontrolovali v organizacích hospodáfisk˘ch, státních a ostatních.
„Samozfiejmû bylo obtíÏné fiíci, bylo to obtíÏn˘ prostû zafiídit, jo? Tak soudruhu…, tak uÏ mበ67, hele, ví‰ co, jin˘
lidi uÏ jsou 7 let v dÛchodu, tak si jdi taky odpoãinout.“ Bylo by to, protoÏe uÏ za ním byl také velmi tûÏk˘ závoj
celé pyramidy, kterou jako on budoval, kdyÏ tedy pracoval tam nûkde atd. [Rozhovor 1]. „No tak vyhodit jako...vyhodit to asi ne‰lo. Tak bylo potfieba, aby nûkde zas byly voln˘ místa, aby se ten, kdo tam byl dlouho, tak ten aÈ jde domÛ
a v podstatû moc lidí se rozzlobilo“ [Rozhovor 1].
162
Vztah komunistické moci a politiky intrik je popisován v mnoha publikacích.
163
[Rozhovor 1]
164
Pro pfiehled viz [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54/1988 bod 5]
165
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 85/1988 bod 2]
166
To je popsáno ve zprávû pro schÛzi pfiedsednictva ÚV 81/1988, bod 4.
161
85
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Tabulka 1. Souhrnn˘ plán na rok 1988, plán na II. pololetí 1988
Oblast vnitrostranické práce
Agitace a propaganda, masové
sdûlovací prostfiedky
·kolství, vûda a kultura
Národohospodáfiská oblast:
vnitfiní ekonomické vztahy
vnûj‰í ekonomické vztahy
Orgány státní moci a správy,
Národní fronta, spoleãenské organizace
Branná, bezpeãnostní a právní politika
Oblast mezinárodní politiky
P 1988167 S 1988
23
27
P II. 1988168 S II. 1988
17
24
P II. 1988169 S II. 1988
14
17
3
4
26
13
3
2
17
7
0
2
7
4
57
12
8
0
49
6
11
0
52
6
9
0
14
14
6
12
9
4
13
11
4
7
7
4
10
15
5
6
3
4
Kromû tûchto hlavních úkolÛ byly na jednání pfiedsednictva i sekretariátu pfiedkládány materiály k periodicky se opakujícím otázkám pfiípravy a v˘sledkÛ jednání orgánÛ RVHP a mezivládních
komisí, svolávání jednání Federálního shromáÏdûní âSSR, âNR, SNR, návrhy na vyznamenání,
schválení posluchaãÛ dlouhodob˘ch a krátkodob˘ch kursÛ, vûdecké aspirantury a postgraduálního studia, vãetnû návrhÛ na jejich rozmístûní; návrhy na jmenování profesorÛ vysok˘ch ‰kol
a docentÛ V·P, udûlení státních, národních cen, spoleãn˘ch cen akademií vûd a udûlování titulÛ
národní a zaslouÏil˘ umûlec a udûlování ãestn˘ch názvÛ. Dále se PÚV i SÚV zab˘valy kádrov˘mi otázkami, vysíláním a pfiijímáním delegací, kaÏdoroãním pfiipravováním mnoha slavností
apod. Jak je z vidût z tabulky v˘‰e, pfiedsednictvo se vûnovalo nejvíce otázkám hospodáfiské politiky, zatímco sekretariát kromû vnitrostranické práce projednával otázky propagandy, masmédií,
‰kolství, vûdy a kultury. V neposlední fiadû se pfiedsednictvo zab˘valo i ãinností nepfiátelsk˘ch
skupin a exkomunistÛ. Rozdílnost ãinnosti pfiedsednictva a sekretariátu vypl˘vá z rozdílného
obsazení tûchto orgánÛ – v pfiedsednictvu byli kromû prezidenta pfiedsedové vlád a parlamentu
vãetnû odborÛ, tzn. jejich ãinností bylo projednávat úkoly spojené primárnû se státní politikou; na
druhé stranû v sekretariátu byli v‰ichni tajemníci ÚV, tudíÏ náplÀ práce se t˘kala politiky stranické. V pfiípadech, kdy sekretariát promlouval do státní politiky, jak se to stalo napfi. pfii projednávání „NámûtÛ k fie‰ení nûkter˘ch nedostatkÛ v uspokojování oprávnûn˘ch potfieb obãanÛ,“170
jeho usnesení úkolovalo vedoucí oddûlení ÚV k jednání s ministry, jehoÏ v˘sledkem mûl b˘t
materiál pfiedloÏen˘ pfiedsednictvu, které jediné mohlo úkolovat pfiedsedu vlády, aby potfiebná
opatfiení na vládní úrovni provedl.171 O plnûní úkolÛ stanoven˘ch plánem podávaly PÚV i SÚV
ústfiednímu v˘boru zprávu.172 Projednání zprávy na zasedání ÚV bylo podle v‰eho jen formální.
„Plán hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ na rok 1988 a âasov˘ plán pfiedsednictva, sekretariátu a komisí ÚV KSâ na
I. pololetí 1988 vychází z politickoorganizaãního zabezpeãení závûrÛ XVII. sjezdu KSâ pfiijatého pfiedsednictvem v
bfieznu 1986 k postupnému rozpracování a realizaci hlavních smûrÛ sjezdové linie, ze závûrÛ zasedání ÚV KSâ po
XVII- sjezdu KSâ a z usnesení pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSâ k vyuÏití podnûtÛ lednového zasedání ÚV
KSSS v roce 1987“ [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54/1988, bod 3].
168
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54/1988 bod 3]
169
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 77/1988 bod 4]
170
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 105/1989 bod 5]
171
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988, bod 3]
172
Napfiíklad: „[Sekretariát] ukládá [jmenovan˘m vedoucím oddûlení ÚV] námûty doplnit podle pfiipomínek SÚV
KSâ. Ve spolupráci s pfiíslu‰n˘mi ministry a dal‰ími odpovûdn˘mi funkcionáfii námûty upfiesnit a pfiedloÏit informaci pfiedsednictvu ÚV KSâ“ [Zápis schÛze sekretariátu ÚV 52/1988].
167
86
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Zajímavou otázkou je, do jaké míry ãinnost pfiedsednictva nahrazovala práci vlády a parlamentu. Z dokumentÛ vypl˘vá, Ïe v‰echna vládní opatfiení vznikala v rÛznû intenzivní souãinnosti
s oddûleními ÚV. Uvádíme pfiíklad pfiípravy vládního materiálu a role oddûlení ÚV KSâ:
„V závûru minulého roku materiál projednaly vlády âSR a SSR, 5. ledna t. r. vláda âSSR. Ta uloÏila dopracovat
materiál ve smyslu závûrÛ 7. zasedání ÚV KSâ a schválen˘ch opatfiení k pfiestavbû hospodáfiského mechanismu. 20.
ledna t. r. byl materiál projednán v pfiedsednictvu ÚV NF âSSR. Na základû pfiipomínek tûchto orgánÛ byl dopracován v pracovní skupinû, sloÏené z pracovníkÛ vlád âSSR,
âSR a SSR, ministerstev vnitra a Ïivotního prostfiedí
âSR a SSR, Ústavu státní správy a ÚV NF âSSR. Na jeho dopracování se dále podíleli pracovníci Vládního v˘boru âSSR pro otázky plánovitého fiízení národního hospodáfiství. Státní plánovací komise a Federálního ministerstva
financí. Postup prací prÛbûÏnû sledovalo oddûlení spoleãensk˘ch organizací a národních v˘borÛ ÚV KSâ v souãinnosti s pfiíslu‰n˘m oddûlením ÚV KSS. Z iniciativy oddûlení byl materiál v pracovní verzi konsultován s pfiedsedy
vybran˘ch národních v˘borÛ v‰ech stupÀÛ a druhÛ a na základû jejich pfiipomínek upraven. Doporuãuje se, aby na
základû projednání materiálu v pfiedsednictvu ÚV KSâ zajistily vlády âSSR, âSR a SSR a ÚV NF âSSR, âSR
a SSR ve své kompetenci rozpracování a realizaci úkolÛ k zabezpeãení pfiestavby v oblasti národních v˘borÛ podle
ãasového harmonogramu v pfiíloze III/a, III/b a informovanost vefiejnosti o pfiipravovan˘ch opatfieních. Obvyklou
cestou operativnû zajistit informovanost územních stranick˘ch orgánÛ po stranické linii.“173
KdyÏ vláda nakonec opatfiení schválila, materiál ‰el k projednání do pfiedsednictva ÚV KSâ. To
ho vût‰inou vzalo na vûdomí s pfiipomínkami a doporuãilo nebo uloÏilo pfiítomnému pfiedsedovi
vlády „vyuÏít podnûty z diskuse pfii dopracování“ daného vládního opatfiení. Jak˘m zpÛsobem to
vláda uãinila, uÏ z dokumentÛ není zfiejmé. Napfiíklad:
„Usneseno: Pfiedsednictvo ÚV KSâ I. bere s pfiipomínkami na vûdomí usnesení vlády âSSR ã.
29/1988 o Smûrnicích k zabezpeãení komplexní pfiestavby hospodáfiského mechanismu; II. ukládá 1.
s. L. ·trougalovi a s. R. Rohlíãkovi zváÏit vyuÏití podnûtÛ z diskuse v pfiedsednictvu pfii dopracování
Smûrnic k zabezpeãení komplexní pfiestavby hospodáfiského mechanismu; 2. s. L. ·trougalovi, s. L.
Adamcovi, s. P. Colotkovi a s. R. Rohlíãkovi urychlenû dopracovat návrh uspofiádání centrální sféry
tak, aby mohl b˘t realizován od 1. ãervence 1988. Provede: s. L. ·trougal, s. L. Adamec, s. P. Colotka, s, R. Rohlíãek.“174
V pfiípadû opatfiení t˘kajících se bezpeãnosti a obrany byl materiál vytváfien buì pfiímo nebo pod
dohledem oddûlení státní administrativy a odtud pfiedloÏen pfiedsednictvu k projednání. Nûkteré
materiály byly vypracovány pfiímo na zadání PÚV, které následnû úkolovalo vládu k jejich provedení. Pfiíklad:
„Usnesení 24. schÛze PÚV KSâ ze dne 7. 1. 1987 uloÏilo ministru vnitra âSSR pfiedloÏit ve spolupráci s pfiíslu‰n˘mi resorty návrh postupu ãeskoslovensk˘ch orgánÛ pfii fie‰ení humanitárních otázek.“175 Po pfiedloÏení návrhu zmûny ministrem vnitra âSSR ji PÚV projednalo a usneslo se, Ïe:
„schvaluje navrÏená opatfiení […] a ukládá I. s. L.·trougalovi zabezpeãit a) dofie‰ení ekonomick˘ch
problémÛ spojen˘ch se zavedením […], b) novelizaci právní úpravy […]; II. s. V. Vajnarovi provést ve
spolupráci s pfiíslu‰n˘mi resorty úpravu […]“.176
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 56/1988 bod 4]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 80/1988, bod 2]
175
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 58/1988, bod 1]
176
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 66/1988, bod 2]
173
174
87
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
âinnost ÚKRK
Hlavní ãinností Ústfiední kontrolní a revizní komise bylo „v souvislosti s pfiíslu‰n˘mi oddûlením
ÚV KSâ a v˘bory lidové kontroly ÚKRK provûfiovat plnûní usnesení a úkolÛ pfiedev‰ím v centrálních orgánech a institucích.“177 Jednalo se pfiedev‰ím o plnûní závûrÛ sjezdu a nûkdy i zasedání ÚV KSâ (pokud na dané téma v uplynulém období bylo).
Pro obrázek o ãinnosti ÚKRK nebo spí‰e o formulaci plánu této ãinnosti uvádíme nûkolik jejích
úkolÛ z roku 1988. „âinnost ústfiední kontrolní a revizní komise KSâ bude zamûfiena na podporu úsilí ústfiedního v˘boru strany o dÛslednou realizaci závûrÛ XVII. sjezdu KSâ zejména
v oblasti hospodáfiské politiky, zvy‰ování úãinnosti stranické práce, dodrÏování stanov a norem
stranického Ïivota, upevÀování káznû a odpovûdnosti. V souãinnosti s pfiíslu‰n˘mi oddûleními
ÚV KSâ a v˘bory lidové kontroly bude provûfiovat plnûní usnesení a úkolÛ pfiedev‰ím v centrálních orgánech a institucích. Na ministerstvu dopravy âSSR a ve vybran˘ch podfiízen˘ch organizacích provûfií, jak komunisté - vedoucí pracovníci a stranické organizace plní závûry XVII. sjezdu KSâ z hlediska plynulosti a hospodárnosti Ïelezniãní dopravy, upevÀování disciplíny a pofiádku pfii uspokojování potfieb národního hospodáfiství a obyvatelstva. (…) V souãinnosti s ÚKRK
KSS a kontrolními a revizními komisemi na niωích stupních stranické v˘stavby uskuteãní koordinovanou provûrku, jak stranické organizace ve smyslu závûrÛ 5. a 7. zasedání ÚV KSâ bojují
za dÛsledné splnûní úkolÛ hospodáfiského plánu a vedou komunisty i ostatní pracující k urychlení vûdecko-technického rozvoje a jeho vyuÏívání v praxi. (…) Provede revize vybran˘ch úsekÛ
hospodafiení ve stfiedoãeské, severomoravské a stfiedoslovenské krajské stranické organizaci
a dokonãí ji ve v˘chodoãeském kraji. Uskuteãní následnou kontrolu plnûní opatfiení k v˘sledkÛm
revize hospodafiení hotelov˘ch zafiízení Stranického podniku sluÏeb. Zpracuje stanoviska
k v˘sledkÛm hospodafiení a návrhu rozpoãtu KSâ. Provûfií úroveÀ vyfiizování námûtÛ, pfiipomínek a stíÏností na v‰eobecném oddûlení ÚV KSâ a dále na západoãeském a v˘chodoslovenském
krajském v˘boru strany. Zpracuje zprávu o vyfiízení dopisÛ pracujících, postoupen˘ch ústfiední
kontrolní a revizní komisi KSâ v letech 1987 a 1988.“178
Charakteristiku ãinnosti ÚKRK jsme získali téÏ od jednoho respondenta: „Stát se pfiedsedou
kontrolní komise byla spí‰, fiíkám otevfienû, odpoãinková záleÏitost, protoÏe bylo tam málo
v˘konnejch jako záleÏitostí, oni se v podstatû si schválili celoroãní plán stranick˘ch kontrol. No
a kontrolovali rÛzn˘ vûci. Pfiednû tedy kontrolu plnûní usnesení. Jak kdo se s tûma usneseníma
vypofiádal nebo jestli je hodil do ko‰íku nûkde a nic nedûlal. Taky bohuÏel se obãas montovali,
nemuseli, nemûli, ale s chutí se do toho montovali […] i do mravnostních takovejch vûcí, […] Ïe
kdyÏ se nûkdy nûkdo rozved, tak taky s hroznou chutí prostû si na to zakládali desku a provádûli
besedy.“ A dále pokraãuje „ale nemohli… [...] pro nápravu oni nemûli exekutivní kompetence.
TudíÏ v té situaci, tam se moc lidí mohlo vejít, kdyÏ ten vedoucí tajemník nebo ten orgán v˘konnej, ten fiídící orgán a tenhleten kontrolní jako tam na‰li nûjakej dobrej vztah, tak v‰ichni mohli
v zásadû tak nûjak vyjít - toho nic nebolelo, ty udûlali kontrolu a tamten udûlal nápravu v rámci
moÏností, aby tfieba nikoho nebolelo, jestli si rozumíme.“179 Komise mûla sice relativnû velkou
nezávislost, ale nemûla témûfi Ïádné pravomoci, ve‰kerá nápravná ãinnost musela b˘t projednána
a schválena pfiedsednictvem dané úrovnû.
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 66/1988, bod 2]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54 1988, bod 3]
179
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 54/1988 bod 4]
177
178
88
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Financování aktivit
Informace o hospodafiení strany jsme získali z vlastního stranického dokumentu, ve kterém bylo hospodafiení rekapitulováno: „Po roce 1945 tvofiily majetek [strany] pfiedev‰ím konfiskáty, z nichÏ ãást
slouÏila téÏ k v˘dûleãné ãinnosti. K znaãnému roz‰ífiení majetku do‰lo po slouãení se sociální demokracií v roce 1948 a pfievzetím znaãného rozsahu tiskárensk˘ch kapacit umoÏÀujících vydávání publikací, místních i ústfiedních novin a ãasopisÛ, které vytváfiely podmínky jak ke zv˘‰ení ideologického pÛsobení, tak poskytovaly znaãné finanãní zdroje na ãinnost strany. […] V roce 1954 byly pfiedány téÏ ve‰keré budovy sekretariátu, ‰kol a jin˘ch zafiízení z majetku strany pfiíslu‰n˘m okresním
národním v˘borÛm. Jedinou budovu, kterou si ponechala v majetku, je Lidov˘ dÛm v Hybernské
ulici v Praze jako historicky v˘znamn˘ objekt pro dûlnické hnutí. Pro potfieby orgánÛ, institucí a podnikÛ dostala KSâ potfiebné budovy pfies pfiíslu‰né ONV do trvalého uÏívání s tím, Ïe zodpovídala za
jejich provoz a trvalou údrÏbu. […] Finanãní situace KSâ se v roce 1968 znaãnû zkomplikovala. Plénum ÚV KSâ v kvûtnu 1968 schválilo v˘razné sníÏení ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ. âást základních organizací pfii bezznámkovém systému odmítala odvádût pfiíjmy za pfiíspûvky vy‰‰ím stranick˘m orgánÛm. […] Nové stranické vedení schválilo v roce 1969 návrat k pfiíspûvkov˘m známkám a sekretariát ÚV KSâ dne 20. 8. 1969 rozhodl poÏadovat refundaci nûkter˘ch nákladÛ celospoleãenského charakteru hrazen˘ch z prostfiedkÛ KSâ. Uvedené v˘daje se nedají pfiesnû specifikovat, a proto v˘poãet
byl stanoven procentním podílem z vynaloÏen˘ch nákladÛ. Dle tohoto postupu ze státního rozpoãtu
ãs. federace se refundují provozní náklady celospoleãenského charakteru hrazené z prostfiedkÛ ÚV
KSâ v tomto rozsahu: agitace, propagace a masová politické práce - 30 %; stranické ‰koly - 50 %;
stranická muzea - 100 %; lidové milice - 75 %; vnitfiní reprodukãní cenové vyrovnání v rozsahu stanoveném kaÏdoroãnû uzavíranou dohodou s FMF; refundace nûkter˘ch dal‰ích provozních v˘dajÛ
spojen˘ch zejména s nakladatelskou a vydavatelskou ãinností - ?? %. Podle tohoto usnesení se postupuje aÏ dosud s tím, Ïe podíl státního rozpoãtu byl dle dohody na úrovni vedoucího oddûlení hospodáfiské správy ÚV KSâ a fieditele odboru státního rozpoãtu ãs. federace zv˘‰en u poloÏky agitace,
propagace a masové politická práce na 50 %. Novû byla zavedena poloÏka “telefonní linka B“ se stoprocentní úhradou ze státního rozpoãtu a dotace pro nakladatelství Pravda na pokrytí ztráty s vydáváním politické a spoleãenskovûdní literatury. Uveden˘ postup je dodrÏován aÏ do souãasnosti (viz
pfiíloha IV/l). âástka poÏadované dotace od federálního ministerstva financí je zahrnuta v rozpoãtu
KSâ v poloÏce ostatních pfiíjmÛ. Rozpoãet je projednáván v pfiedsednictvu ÚV KSâ a schvalován
plénem ÚV KSâ. V posledních letech se refundace nákladÛ stabilizovala na úhradû 70 miliónÛ roãnû.
Druhou oblastí bylo zásadní fie‰ení majetko-právních vztahÛ budov pouÏívan˘ch stranou. Pfiedsednictvo ÚV KSâ projednalo a schválilo v srpnu 1971 materiál k opravû majetko-právních vztahÛ
u budov ve vlastnictví státu pouÏívan˘ch KSâ, vãetnû uzavfiené rámcové dohody s ministerstvem financí, která vstoupila v platnost po schválení pfiedsednictvem vlády âSSR od l. l. 1972.
Uvedenou dohodou se stanoví, Ïe âeskoslovensk˘ stát zastoupen˘ federálním ministerstvem
financí financuje investiãní v˘stavbu zejména tûchto objektÛ KSâ: sekretariáty okresních, krajsk˘ch v˘boru a ÚV KSâ a KSS; objekty urãené pro vnitrostranickou v˘chovu, vûdecké instituce
a muzea strany; objekty slouÏící k ubytování a rekreaci, resp. léãení zahraniãních hostÛ KSâ;
objekty pro potfieby mezinárodního komunistického hnutí; objekty pro v˘cvik LM; objekty slouÏící potfiebám KSâ v pfiípadû branné pohotovosti státu a úãelÛm civilní obrany; budovy pro vydavatelství, nakladatelství a polygrafickou ãinnost stranick˘ch vydavatelství. V souladu s touto
dohodou, poãínaje rokem 1972, byla od ministerstva financí poÏadována úhrada ukonãen˘ch,
novû budovan˘ch staveb stranick˘ch orgánÛ.“180 Stranické budovy byly po dostavûní pfiedány pfiíslu‰nému okresnímu národnímu v˘boru a pfievzaty do trvalého bezplatného uÏívání.
[Rozhovor 1]
180
89
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Pfiehled majetkového a v˘sledkového hospodafiení a rozpoãet KSâ je uveden v tabulkách 2 –
4; v˘‰e investiãní v˘stavby a dotací pro období 1975-1988 ukazuje tabulka 5.
Tabulka 2. Majetková rozvaha KSâ k 31. 12. 1987
Tabulka 3. V˘sledková rozvaha KSâ k 31. 12. 1987
90
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Tabulka 4. Rozpoãet KSâ na rok 1989 (v tis. Kãs)
Tabulka 5. Pfiehled o zúãtování investiãní v˘stavby KSâ a poskytnut˘ch dotacích federálním ministerstvem financí
91
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Hierarchické a horizontální vztahy útvarÛ a jejich subútvarÛ – na dané úrovni
Obecnû platí, Ïe vztahy mezi útvary (nikoliv osobami) v KSâ byly asymetrické. Symetrické horizontální vztahy byly minimalizovány; jedinou „dovolenou“ formou symetrie byla specializace.
Uvnitfi útvarÛ existovala rovnûÏ hierarchická struktura, ale téÏ i soubory osob, které si byly navzájem formálnû rovny.
Pro stranickou hierarchii mûlo platit, Ïe volení funkcionáfii byli v nadfiazeném postavení vÛãi
nevolen˘m pracovníkÛm strany (politika nadfiazená byrokracii). Ov‰em ne vÏdy to platilo, zvlá‰tû v pfiípadû pracovníkÛ oddûlení ÚV – mluvilo se o „vládû aparátu nad volen˘mi orgány.“181 Tato
asymetrie byla asi nejsilnûj‰í ve vztahu oddûlení ÚV – fiadoví ãlenové ústfiedního v˘boru; ov‰em
nejsou pro to zfiejmé doklady vyjma v˘‰e zmínûné stíÏnosti.182 Pravdûpodobnû by nebylo moÏné,
aby ãlen pléna úkoloval nebo dohlíÏel na ãinnost nûkterého z oddûlení ÚV. Oddûlení byla podfiízena tajemníkÛm a pracovala na jejich zadání a sv˘m zpÛsobem vládla niωím úrovním strany;
plénum bylo z faktického vládnutí vylouãeno, jeho role spoãívala v posvûcování pfiedsednictvem
pfiedloÏen˘ch materiálÛ.
V rámci v˘konn˘ch útvarÛ ústfiedního v˘boru bylo nejv˘‰e postavené pfiedsednictvo, poté
sekretariát a nejníÏe oddûlení; tato hierarchie platila i pro vzájemn˘ vztah mezi ãleny jmenovan˘ch orgánÛ. Rovné vztahy formálnû platily mezi tajemníky a mezi oddûleními. Arbitrem sporÛ
mezi tajemníky byl generální tajemník, kter˘ byl na vrcholu pyramidy. Jeho pozice ov‰em nebyla tak silná jako v jin˘ch socialistick˘ch zemích, protoÏe nebyl volen pfiímo sjezdem, ale ústfiedním v˘borem, kter˘ ho mohl kdykoliv odvolat. Mezi tajemníky existovala neformální hierarchie.
Ta oznaãovala jako „druhého“ tajemníka Vasila Biºaka; dále uÏ to nebylo tak jasné. Jistá hierarchie tajemníkÛ plyne i z opatfiení pro letní dovolené, které urãovalo zástupce za nepfiítomného
generálního tajemníka: v dobû nepfiítomnosti M. Jake‰e zastupuje V. Biºak a kdyÏ ani on není, tak
K. Hoffmann.183 Pochopitelnû, jak bylo jiÏ v˘‰e fieãeno, tajemník - ãlen pfiedsednictva byl neformálnû „v˘‰e“ neÏ fiadov˘ tajemník.
Mezi oddûleními byly silnûj‰í a slab‰í. K siln˘m patfiilo v‰eobecné, politicko-organizaãní,
zahraniãní a státní administrativy. Pracovníci a nepfiímo i oddûlení nûkdy mezi sebou vedli kompetenãní spory, kdo (které) má co na starosti.
Hierarchii nejvy‰‰ího stranického orgánu si mÛÏeme ukázat napfiíklad na rozdûlovníku zápisu
ze zasedání ústfiedního v˘boru (tabulka 6), kter˘ je evidentnû hierarchicky uspofiádán. PoloÏky 16 tvofií nejvy‰‰í volení funkcionáfii ÚV, hned za nimi jsou vedoucí oddûlení ÚV, coÏ ukazuje na
jejich v˘znamnou pozici v hierarchii; následují specializované funkce a vedoucí oddûlení ÚV
KSS; teprve na 12. místû jsou vedoucí krajsk˘ch v˘borÛ a hned za nimi vedoucí okresních v˘borÛ. MoÏná to odráÏí jejich relativnû nízk˘ status vzhledem k ústfiedí. 15. aÏ 31. poloÏka jsou bezpeãnostní a vojenské instituce, které byly rovnûÏ informovány o tom, co se dûlo na zasedání ÚV.
(V diskusi bylo upozornûno, Ïe nejsou uvedeni ãlenové a kandidáti ústfiedního v˘boru, coÏ pfiíznaãnû ukazuje na jejich nev˘znamnou roli. Na jaké místo byli nakonec zafiazeni, není známo.)
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 118/1989, bod 5]
[Weis, 1989:13]
183
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 86/1988, diskuze]
181
182
92
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Tabulka 6. Rozdûlovník zápisu 7. zasedání ústfiedního v˘boru v roce 1988184
ãlenové a kandidáti pfiedsednictva ÚV KSâ
ãlenové sekretariátu ÚV KSâ
ãlenové pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSS
vedoucí oddûlení ÚV KSâ
Ústav marxismu-leninismu ÚV KSâ Praha
vedoucí oddûlení ÚV KSS
vedoucí tajemníci OV strany
Hlavní v˘bor KSâ na MV âSSR
Politická správa PS a OSH
Hlavní v˘bor KSS na MV âSR
Politické oddûlení MNO Praha
PO – 12 Praha
VÚ 6383 Tábor
PS VVO Trenãín
VÚ 5982 PO Hradec Králové
VA KG Bratislava
tajemníci ÚV KSâ
pfiedseda ÚKRK
pfiedseda ÚKRK KSS
‰éfredaktor Îivota strany
rektor Vysoké ‰koly politické ÚV KSâ
vedoucí tajemníci KV a MûV strany v Praze
pfieds. str. v˘borÛ pfii provozních oddílech âSD
Politick˘ odbor správy vojsk MV âSSR
Hlavní v˘bor KSâ na MV âSR
HPS âSLA Praha
PO útvarÛ a zafiízení MNO Praha
PS ZVO Tábor
VÚ 6093 Písek
VÚ 2477 PO Stará Boleslav
VA AZ Brno – politické oddûlení
Podobn˘ obrázek si mÛÏeme uãinit z platového Ïebfiíãku nejvy‰‰ích funkcionáfiÛ. V tabulce 7
vidíme v˘‰e zmiÀovan˘ rozdíl mezi tajemníky, ktefií byli resp. nebyli v pfiedsednictvu ÚV. Pro
informaci, v˘‰e platÛ funkcionáfiÛ strany zhruba odpovídala v˘‰i platÛ státních hodnostáfiÛ.
Tabulka 7. Funkãní platy a pau‰ální úhrada nákladÛ vedoucích funkcionáfiÛ KSâ185
základní plat (zdanûn˘)
1. generální tajemník
2. I. tajemník ÚV KSS
3. pfiedseda VSP âSR
4. tajemník ÚV KSâ, ãlen PÚV
5. tajemník ÚV KSâ, kandidát PÚV
6. pfiedseda ÚKRK KSâ
7. tajemník ÚV KSâ
8. tajemník ÚV KSS, kandidát PÚV
9. pfiedseda KRK VSP âSR
10. pfiedseda ÚKRK KSS
11. tajemník VSP âSR
12. tajemník ÚV KSS
13. vedoucí tajemník KV KSâ, ãlen PÚV
14. vedoucí tajemník KV KSâ, kand. PÚV
15. vedoucí tajemník KV KSâ
18000
15000
15000
15000
15000
15000
14000
12000
11-12000
11-12000
11-12000
11-12000
10000
10000
10000
pau‰ální náhrada
v˘dajÛ (nezdanûná)
8000
6000
6000
6000
5000
5000
5000
5000
4000
4000
4000
4000
3-5000
3-4000
2000
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 79/1988 bod 16]
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 55/1988, bod 9]; ãíst po fiádcích.
184
185
93
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Hierarchické vztahy útvarÛ a jejich podútvarÛ – k vy‰‰ím a niωím úrovním
Role KSSS
Opomeneme-li sjezd strany z dÛvodu jeho divadelnosti,186 na území b˘valého âeskoslovenska
neexistoval Ïádn˘ komunistick˘ orgán, kter˘ by byl nadfiazen˘ ústfiednímu v˘boru KSâ. Nicménû âSSR bylo souãástí svûtové socialistické soustavy a v jejím rámci dominovala komunistická
strana Sovûtského svazu. Ta byla také reálnou nejvy‰‰í instancí komunistické hierarchie. Postavení ÚV KSâ vÛãi (ÚV) KSSS bylo jednoznaãnû podfiízené; KSSS byla v pravém smyslu hegemonem a vztah k ní byl smûsí obdivu a strachu. Dûní v KSSS bylo bedlivû sledováno a vyhodnocováno; po kaÏdém sjezdu ãi v‰esvazové konferenci KSSS se nejvy‰‰í funkcionáfii KSâ ptali,
„co z toho plyne pro nás?“ V‰echny zásadní kroky vãetnû kádrov˘ch, pokud nebyly uãinûny
podle vzoru KSSS nebo na její popud, byly nûjak˘m zpÛsobem s KSSS diskutovány.187 Podle získan˘ch svûdectví KSSS projevovala svÛj vliv více diplomaticky neÏ administrativnû, nikoliv formou pfiíkazÛ, n˘brÏ doporuãením, pfiípadnû formou pouh˘ch otázek.188 Spolu s postupující pfiestavbou se vztah ke KSSS zkomplikoval tím, Ïe sovûti pfiijali politiku nezasahování189 a zároveÀ
nûkteré jejich reformy byly pro zdej‰í vedení pfiíli‰ liberální (napfi. politika glasnosti). PÛsobením
tûchto faktorÛ pfiestávala b˘t Gorbaãova KSSS hegemonickou silou v tom smyslu, Ïe její postupy nebyly poslu‰nû aplikovány v KSâ a zaãaly se naopak zdÛrazÀovat „specifika v˘voje v âSSR,
k nimÏ je tfieba pfiihlíÏet a z nichÏ vypl˘vají tempa pfiestavby.“190 Se smí‰en˘mi pocity byly pravdûpodobnû pfiijímány Gorbaãovy pfiímluvy, aby do‰lo k omlazení vedení KSâ.191
„Informace z KSSS“ byly pfiedkládány pfiedsednictvu pravidelnû a byla v nich obsaÏena pfied
v‰ím stanoviska KSSS k mezinárodní situaci s pfiehledem zam˘‰len˘ch krokÛ. Dal‰ím zdrojem
informací bylo pochopitelnû velvyslanectví SSSR, které pofiádalo pfii rÛzn˘ch pfiíleÏitostech setkání s vysok˘mi funkcionáfii. Sovûtsk˘ velvyslanec také nosil osobnû pravidelnou zprávu pro
generálního tajemníka.192 Velvyslanec nebo jeho zástupce pr˘ také ãasto chodil k funkcionáfiÛm
„pohovofiit“. Informace o v˘voji v sousedních zemích se získávaly rovnûÏ pfies oddûlení zahraniãní politiky KSSS spolu s jejich „správn˘mi“ interpretacemi. Pochopitelnû existovalo daleko
více nejrÛznûj‰ích propojení mezi KSSS, resp. SSSR a KSâ resp. âSSR, ale jejich nalezení nebylo cílem tohoto v˘zkumu.
Pfiímo fiízené stranické organizace v centrálních státních orgánech a institucích
Nyní pfiejdûme ke vztahÛm s hierarchicky niωími stranick˘mi orgány. Jednalo se pfiedev‰ím
o pfiímo fiízené stranické organizace v centrálních státních orgánech a institucích a o krajské v˘bory KSâ. Pfiímo fiízené stranické organizace tvofiily v˘jimku v obecné hierarchii stranické v˘stavby.
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 111/1989, bod 24]
To, Ïe sjezd byl v normalizaãním období spí‰e dobfie reÏírovan˘m pfiedstavením, neÏ rozhodujícím nejvy‰‰ím orgánem strany neznamená, Ïe se jím za jin˘ch okolností nemohl stát. To ale nic nemûní na faktu, Ïe ve sledovaném období bylo skuteãn˘m nejvy‰‰ím orgánem KSâ pfiedsednictvo ústfiedního v˘boru v ãele s generálním tajemníkem.
188
Lze to v‰ak i obrátit, jako v pfiípadû T.Îivkova, kter˘ jezdil do Moskvy aby po návratu mohl udûlat kádrové zmûny
s odÛvodnûním, Ïe se na tom dohodl se sovûtsk˘mi soudruhy [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 113/1989 bod 1].
189
„ Sovûtská metoda od roku 70 uÏ nebyla metodou“ dejte nûkde Pepíãka nebo Franti‰ka, proã jste ho tam nedali“,
oni se ptali, co dûlá tenhleten Franti‰ek, a kdo tomu jako tro‰ku rozumûl, jo, ono to bylo v bledûmodr˘m to stejn˘,
jo, tak uÏ vûdûl, jako Ïe to se neptají jen tak jako“ [Rozhovor 1].
190
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 113/1989 bod 1]
191
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 113/1989 bod 1]
192
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 80/1988, diskuze]
186
187
94
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
PonûvadÏ fiízení stranick˘ch organizací v ústfiedních orgánech a institucích pfies krajské (mûstské)
a okresní (obvodní) organizace strany by bylo koordinaãnû velmi nákladné a neoperativní, byly
tyto dÛleÏité organizace fiízeny pfiímo z ústfiedí.
„Vztahy ÚV KSâ ke stranick˘m organizacím v centrálních státních orgánech jsou urãovány politick˘m v˘znamem tûchto orgánÛ, principem demokratického centralismu a územnû v˘robní zásadou
v˘stavby strany. Základem tûchto vztahÛ je jak bezprostfiední úãast na tvorbû, tak zejména spoleãné
úsilí pfii rozpracování, realizaci a kontrole plnûní politické linie strany. ÚV KSâ a jeho orgány zabezpeãují pohotovou a kvalitní informaci o cílech a úkolech strany a opatfieních a usneseních ÚV KSâ
vztahujících se k práci centrálních státních orgánÛ. ÚV KSâ a jeho orgány souãasnû v této ãinnosti
úzce spolupracují s mûstsk˘mi a obvodními v˘bory strany, v jejichÏ obvodu pÛsobnosti pracuje stranická organizace na centrálních státních orgánech. Vedoucí pracovníci státních orgánÛ a stranické
organizace mají povinnost informovat ÚV KSâ a jeho orgány o stavu zabezpeãování, realizaci a plnûní usnesení strany v dané oblasti, vãas signalizovat nedostatky a pfiiná‰et podnûty. Ve smyslu usnesení
ÚV KSâ pomáhají stranick˘m organizacím na centrálních státních orgánech pfiíslu‰ná oddûlení ÚV
KSâ. Nenahrazují tím ani orgány ÚV KSâ, ani vedoucí funkcionáfie státních orgánÛ.“193
Analogicky existovaly pfiímo fiízené organizace také na úrovni krajÛ. Do kompetence ústfiedního v˘boru spadalo pfies stovku tûchto stranick˘ch organizací (zhruba jednu tfietinu tvofiily celozávodní v˘bory, napfi. v televizi, rozhlasu nebo na ministerstvech; zbytek byly základní organizace v men‰ích úfiadech). Vzhledem k tomu, Ïe ústfiední orgány a instituce byly témûfi stoprocentnû
stranicky proorganizované, základní organizace v nich pÛsobící sdruÏovaly v‰echny pracovníky.
Pfiedsedové tûchto organizací se zpravidla nekryli s vedoucími funkcionáfii dotyãn˘ch úfiadÛ
a institucí, jejich v˘znam byl jednak ve zprostfiedkování vlivu centra na chod instituce a jednak
v zastupování orgánu v komunikaci s oddûleními ãi jin˘mi orgány ÚV. Podle jednoho respondenta byli v ãilém a intenzivním styku s pracovníky oddûlení ÚV.194 Návrhy na jejich zvolení
schvaloval sekretariát ÚV. ¤ízením stranick˘ch organizací v centrálních orgánech byla povûfiena
oddûlení ÚV, podle jednotliv˘ch oblastí (viz popis oddûlení). Základní metodou práce oddûlení
ÚV KSâ pfii fiízení stranick˘ch organizací v ústfiedních orgánech a institucích „je pfiedev‰ím
pfiím˘ styk vedoucích a dal‰ích pracovníkÛ oddûlení a funkcionáfiÛ stranick˘ch organizací, cílevûdomá osobní úãast na dÛleÏit˘ch jednáních celozávodních v˘borÛ, ãlensk˘ch, v˘borov˘ch
i vefiejn˘ch schÛzích, celozávodních aktivech a dal‰ích v˘znamn˘ch stranick˘ch akcích.“195 Stranické organizace v ústfiedních orgánech podávaly pravidelnû prostfiednictvím sv˘ch pfiedsedÛ
informace o plnûní usnesení a smûrnic pfiedsednictva a sekretariátu ÚV v daném úfiadû ãi instituci.196 Pfiímo fiízené stranické organizace tvofiily pravdûpodobnû nejvût‰í konflikt v hierarchiích
fiízení. Vyjma nûkolika oblastí, které spadaly v˘hradnû do kompetence stranického vedení (vnitro, armáda, masmédia a vûda),197 mûly v‰echny ústfiední instituce a jejich sloÏky dvojí fiízení:
vlastní a stranické. KaÏd˘ vysok˘ úfiedník nebo manaÏer byl odpovûdn˘ jak svému nadfiízenému,
napfi. ministru, tak pfies pfiedsedu své stranické organizace i ústfiednímu v˘boru.198 Pravdûpodobnû muselo docházet ke konfliktÛm loajalit, kter˘m se vedení strany snaÏilo zabránit odsuzováním
„resortismu a lokálního patriotismu.“
[Rozhovor 1]
[Základy teorie a praxe v˘stavby strany…, 1978: 26-7]
195
[Rozhovor 2]
196
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 55/1977, bod 6]
197
„Vedoucí pracovníci – komunisté a stranické organizace mají povinnost informovat ÚV KSâ, KSS o stavu zabezpeãování a v˘sledcích plnûní usnesení strany na sv˘ch úsecích, vãas signalizovat nedostatky, pfiekáÏky a nové jevy,
doporuãovat opatfiení k prohlubování vedoucí úlohy strany v ústfiedních orgánech a institucích a k dÛsledné realizaci stanoven˘ch úkolÛ“ [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 55/1977, bod 6)
198
[Poslední hurá. Tajné stenografické záznamy z posledních zasedání ÚV KSâ v listopadu 1989, 1992: 59]
193
194
95
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Nejpfiímûj‰í forma fiízení nestranické instituce spoãívala v zafiazení jejího vedoucího do decizního stranického orgánu, vût‰inou do pfiedsednictva. Jen tûÏko si lze pfiedstavit, Ïe by partnerem
pro pfiedsedu federální vlády nebo parlamentu byl vedoucí oddûlení. Na druhé stranû spojení nejvy‰‰ích státních a stranick˘ch funkcionáfiÛ v jednom stranickém orgánu vedlo ke spl˘vání strany
a státu a znejasÀování odpovûdností.
Zajímavû byla vyfie‰ena zdvojená podfiízenost stranick˘ch organizací v centrálních institucích,
které nad sebou mûly jak ústfiední v˘bor, tak obvodní (okresní) resp. mûstskou (krajskou) organizaci. Nejmarkantnûji se to projevovalo v Praze, kde byla vût‰ina federálních úfiadÛ, dvû vlády
apod. Stranicky, po formální stránce, byly tyto organizace fiízeny pfiíslu‰n˘mi územními organizacemi (OV a MûV), zatímco obsahovû byly fiízeny oddûleními ÚV. V Praze byla „synchronizace“ fiízení zaji‰tûna je‰tû tak, Ïe vedoucí tajemník mûstského v˘boru byl souãasnû ãlenem pfiedsednictva ÚV.199 (Z podobného dÛvodu se pravdûpodobnû i vedoucí tajemník OV KSâ Prahy 1
stal ãlenem pfiedsednictva mûstského v˘boru strany.)
„Vztahy niωích územních stranick˘ch orgánÛ ke stranick˘m organizacím v centrálním státním aparátu vypl˘vají z pÛsobnosti tûchto orgánÛ vymezené ve stanovách KSâ a ze specifiky státního centra. Je
zde nutná spolupráce ÚV KSâ s niωími územními stranick˘mi orgány v této oblasti, zejména v Praze
a Bratislavû. Obvodní v˘bory KSâ vedou stranické orgány a organizace na centrálních státních orgánech k zabezpeãování úkolÛ celostranického charakteru. Usnesení OV KSâ jsou pro stranické orgány
a organizace v tûchto státních orgánech závazná v otázkách vnitrostranické práce. Obvodní v˘bory provádûjí kontrolu zabezpeãování linie strany v okruhu pÛsobnosti stranické organizace. Peãují o otázky
vnitfiního Ïivota stranick˘ch organizací, jako ãlenské záleÏitosti vãetnû pfiíspûvkÛ, stranické administrativy, schÛzové ãinnosti a dodrÏování principÛ v˘stavby strany. Obvodní v˘bory spolu s CZV KSâ
a ZO KSâ zaji‰Èují ideovû v˘chovné vzdûlávání komunistÛ.“200
Vztah ústfiedního v˘boru resp. jeho v˘konn˘ch orgánÛ ke krajsk˘m v˘borÛm byl tvofien dvûma
liniemi: jednu tvofiili instruktofii pro KV, ktefií patfiili do politicko-organizaãního oddûlení ÚV; druhou linií byla porada generálního tajemníka s vedoucími tajemníky krajsk˘ch v˘borÛ strany, která
se konala kaÏdé tfii mûsíce (v souvislosti se zasedáním ÚV). Této porady se úãastnili i ostatní
tajemníci ÚV a ãlenové sekretariátu.201 Informace sdûlované krajsk˘m tajemníkÛm byly dvojího
typu – písemné a ústní; o tom, co bude sdûleno v té ãi oné formû, se v pfiedsednictvu vedla diskuse.202 âas od ãasu se konaly porady tajemníka ÚV s krajsk˘mi tajemníky pro danou oblast (napfi.
ideologie) k nûjaké otázce, která mohla souviset s tématem (probûhlého, budoucího) zasedání ÚV.
Kádrov˘ pofiádek
V˘znamn˘m zpÛsobem komunikace mezi ústfiedním v˘borem a niωími ãlánky stranické v˘stavby byla kádrová práce. Ústfiední v˘bor mûl svÛj kádrov˘ pofiádek. V prÛbûhu sedmdesát˘ch
a osmdesát˘ch let nab˘val na rozsahu. V roce 1970 mûl pouze 4 416 a po zru‰ení byra ÚV KSâ
pro fiízení stranické práce v ãesk˘ch zemích 6 940 funkcí. V roce 1984 jiÏ zahrnoval 9 273 funkcí a do roku 1988 se dále roz‰ífiil na 10 093 funkcí.
O dvojím fiízení svûdãí i tato pasáÏ ze stanov t˘kající se ZO v centrálních institucích: „Zprávy o zji‰tûn˘ch nedostatcích a návrhy na zlep‰ení ãinnosti úfiadu nebo instituce pfiedkládají vedoucímu úfiadu a pfiíslu‰nému stranickému
orgánu“ [Stanovy KSâ, 1976: ãl. 71].
200
„Mûlo to i logiku, protoÏe kdyÏ v‰echny centrály byly v Praze, národní i federální, tak oddûlit si toho praÏsk˘ho
vedoucího tajemníka a mít ho na stejnou vzdálenost z hlediska vztahov˘ch metod práce fiízení atd., jako tfieba vedoucího tajemníka z Brna nebo z Ostravy, by spí‰e bylo velkou tûÏkostí pro centrální fiízení v t˘ zemi, protoÏe stanovy byly
pro v‰echny stejn˘, to znamená [on] mohl fiadu vûcí udûlat a mohly by komplikovat Ïivot v‰em…“ [Rozhovor 1].
201
[Základy teorie a praxe v˘stavby strany…, 1978: 27]
202
[Rozhovor 1]
199
96
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
K nejvût‰ímu nárÛstu do‰lo v nomenklatufie tajemníkÛ ÚV KSâ, ktefií se vyjadfiovali ke zb˘vajícím témûfi 3 561 funkcím v kádrovém pofiádku (tj. více neÏ 35 % nomenklatury). Napfi. v pÛsobnosti oddûlení prÛmyslu se tajemník ÚV KSâ vyjadfioval k 638 funkcím, v oddûlení sociální politiky k 530, v mezinárodním k 716, v ekonomickém k 726, v oddûlení kultury k 71 a v oddûlení
‰kolství a vûdy ke 119 funkcím.
Plénum ÚV KSâ schvalovalo 1043 funkcí. Z toho pfiedsednictvo, sekretariát a tajemníci ÚV
KSâ pfiedseda ÚKRK tvofiilo 40 funkcí; komise ÚV KSâ (204); tajemníci ÚV KSS (4); vedoucí
tajemníci KV (MûV) strany (12); pfiedsedové FS, SL, SN, âNR, SNR, místopfi. FS (11); prezident,
vlády âSSR, âSR, SSR (65); pfiedsedové ÚV NF âSSR, âSR, SSR a ÚRO (4); poslanci SL, SN,
âNR, SNR (700); generální prokurátor âSSR, pfiedseda Nejvy‰‰ího soudu, ‰éfredaktor RP (3).
Pfiedsednictvo ÚV KSâ schvalovalo 1413 funkcí: místopfiedsedy ÚKRK, ved. oddûlení ÚV KSâ
(17); pfiedsednictvo ÚV, pfieds. ÚKRK a ved. oddûlení ÚV KSS (24); tajemníky KV strany a pfiedsedy KKRK (61); vedoucí tajemníky OV strany, HV KSâ MV âSSR, âSR, SSR (130); vedoucí
funkcionáfie stran, institucí a tisku (16); vedoucí funkcionáfie ÚV NF âSSR, âSR, SSR a spoleãensk˘ch organizací (123); orgány a vedoucí pracovníky FS, âNR, SNR (197); primátory (Praha, Bratislava), pfiedsedy KNV (12); námûstky ministrÛ, místopfiedsedy komisí (134); vládní zmocnûnce,
vedoucí ústfiedních orgánÛ atd. (196); generální fieditele (155); funkcionáfie âSLA (39); vedoucí pfiedstavitele v zahraniãí (192); vedení âSAV, pfiedsedu SAV, âSAZ (26); rektory V· (29); ostatní (57).
Sekretariát ÚV KSâ schvaloval 4 016 funkcí: zástupce ved. oddûlení, vedoucí odborÛ, konzultanty a politické pracovníky ÚV KSâ, ÚKRK (555); tajemníky OV, pfiedsedy OKRK KSâ (414); funkcionáfie a politické pracovníky V·P a ÚML ÚV KSâ a muzeí, fieditele KP· (417); pfiedsedy v˘b. ZO,
koord. v˘b. a ved. stran. skupin v pfiímo fiízen˘ch orgánech a organiz. (230); pfiedsedy, místopfiedsedy, tajemníky, vedoucí oddûlení orgánÛ NF, spoleãenské organizace a jejich zástupce v mezinárodních organizacích atd. (550); vedoucí pracovníky sekretariátÛ, kanceláfií prezidenta âSSR, FS, âNR
a úfiadÛ pfiedsednictva vlády âSSR a vlády âSR (83); námûstky primátorÛ, místopfiedsedy a tajemníky KNV, pfiedsedy ONV atd. (178); námûstky pfiedsedÛ úfiadÛ, komisí a vedoucí útvarÛ ústfiedních
orgánÛ atd. (78); náãelníky správ, ‰tábÛ, oddûlení, akademií a ‰kol v âSLA, CO âSSR a MV, SNB
atd. (138); vedoucí pracovníky generální prokuratury, soudÛ a ministerstva spravedlnosti âSR (98);
generální fieditele, jejich námûstky, odborné fieditele VHJ a fieditele samostatn˘ch hospodáfisk˘ch
organizací (112); vedoucí obchod. oddûlení, rady, generální konzuly a dal‰í ãs. pfiedstavitele v zahraniãí (404); fieditele ÚML vysok˘ch ‰kol, vûdeck˘ch pracovi‰È âSAV a kulturních institucí (47); ‰éfredaktory hromadn˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ, fieditele studií a zahr. zpravodaje (145); ostatní (789).
Tajemníci ÚV KSâ schvalovali 3 561 funkcí: náãelníky krajsk˘ch ‰tábÛ LM z âSR (8); vedoucí oddûlení, odborÛ, útvarÛ atd. ve spoleã. organizacích NF (80); fieditele a vedoucí odborÛ ministerstev a ústfiedních úfiadÛ, hlavní kontrolory atd. (568); námûstky generálních fieditelÛ, odborné
fieditele VHJ, fieditele podnikÛ, organizací, ústavÛ atd. (802); pfiedstavitele v mezinárodních organizacích, RVHP, fieditele afilací, zástupce vedoucího obchodního oddûlení atd. (324); redaktory,
zástupce ‰éfredaktorÛ hromadn˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ, ‰éfredaktory a fieditele nakladatelství
atd. (160); ostatní (l 619).
V fiíjnu 1988 byl vypracován nov˘ kádrov˘ pofiádek ÚV KSâ a plánovaného V˘boru pro stranickou práci v âSR, kter˘ byl do velké míry redukován (o 53,8 %). Hlavní zmûnou bylo vyfiazení velkého mnoÏství nepfiíli‰ v˘znamn˘ch funkcí, ke kter˘m se vyjadfiovali tajemníci ÚV a ãást
z nich (1386) byla pfiesunuta mimo kádrov˘ pofiádek do okruhu funkcí ke konzultaci tajemníkÛ
a oddûlení ÚV KSâ.203 Kritéria a metody kádrové politiky ÚV zde nebudeme probírat, protoÏe uÏ
existuje podrobná publikace na toto téma.204
„Co jim fiíci a co jim dáme písemnû“ [Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 80/1988 diskuze].
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 94/1988, bod 4]
203
204
97
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Vnitrostranické informace
Systém vnitrostranick˘ch informací byl dal‰í formou komunikace mezi ústfiedním v˘borem s hierarchicky niωími útvary. V roce 1980 byly schváleny Zásady pro práci s vnitrostranickou informací v KSâ. „Písemné informace jsou z ÚV KSâ pfiedávány podle charakteru a specifiky jednotliv˘ch typÛ informací stanoven˘m pfiíjemcÛm. Tvofií je pfiedev‰ím broÏury, sborníky, bibliografické pfiehledy ze sjezdÛ a zasedání ÚV KSâ. Formou dopisÛ tajemníkÛ ÚV KSâ pfiedávan˘ch
vnitrostranickou cestou je informován vybran˘ okruh pfiíjemcÛ, napfiíklad o usneseních PÚV
a SÚV KSâ, o politickoorganizaãních zabezpeãeních apod. Oddûlení ÚV KSâ vydávají
k vyzbrojování funkcionáfiského aktivu periodické materiály, napfiíklad Aktuální politické informace, Informace oddûlení mezinárodní politiky, Informace o hlavních tendencích burÏoazní propagandy a o ãinnosti ideodiverzních stanic. Ve vût‰ím nákladu, aÏ do úrovnû základních organizací, je distribuováno Slovo propagandisty a agitátora a Fakta a argumenty.205
Druh˘m smûrem, zdola nahoru, proudily informace pfiedev‰ím o plnûní usnesení PÚV, SÚV,
zasedání ÚV, popfi. sjezdu. Niωí stranické orgány rovnûÏ pravidelnû informovaly o politické situaci v kraji (okrese) a o v‰ech v˘znamn˘ch událostech. Pfiíklad rozvrhu vnitrostranick˘ch organizací na jedno pololetí je uveden v pfiíloze.
Problémem systému vnitrostranické informace bylo, Ïe nefungoval jako komunikaãní systém,
ale jako obûhov˘ systém dokumentÛ. Z ústfiedního v˘boru pro‰lo do krajÛ (nemluvû o okresech)
oficiální cestou jen minimum dÛleÏit˘ch informací, protoÏe ty si ÚV Ïárlivû stfieÏil pro sebe a na
nich budoval svou informaãní i mocenskou pfievahu („dávat pravdu x neprosívat materiály“; „zintenzivnit ÚV fi OV (velká CZV KSâ) to, co nefiíkáme vefiejnû /âernobyl, rakety, Dubãek/“206).
Navíc, bylo-li tfieba pfiece jen informovat o v˘znamné záleÏitosti, dûlo se tak osobním sdûlením,
konzultací („co jim fiíci a co jim dáme písemnû“207). Krajské, okresní a niωí stranické orgány
proto dostávaly veliké mnoÏství materiálu s nulovou informaãní hodnotou, které málokdo ãetl.208
Podobnû neefektivní byl informaãní tok zdola nahoru. Veliké mnoÏství zpráv o plnûní v‰emoÏn˘ch úkolÛ a usnesení bylo vypracováváno velice formálnû s vûdomím toho, Ïe se s nimi dále
nijak nepracuje a Ïe „nahofie“ nechtûjí sly‰et o problémech. To bylo potvrzováno i tím, Ïe na
názory, pfiipomínky a kritiku posílanou na ústfiední v˘bor nepfiicházely uspokojivé odpovûdi,
pokud vÛbec nûjaké pfii‰ly. Na ÚV si proto po právu stûÏovali, Ïe informacím zdola chybí „objektivnost a pravdivost“ a „hlavnû okresní v˘bory strany […] chápou [vypracovávání informací] pfieváÏnû jen jako poÏadavky nadfiízen˘ch ãlánkÛ stranické v˘stavby.“209
Personální prÛnik a kumulace funkcí
Hierarchie komunistické strany se pfiinejmen‰ím v posledních dvou desetiletích vyznaãovala
kumulací moci nûkolika málo jednotlivci. Nebyl to systém vlády jednoho ãlovûka-diktátora, popfi.
byrokrata, kter˘ mûl v rukou ve‰kerou dostupnou moc. Spí‰e se jednalo o vytvofiení malého ohraniãeného prostoru s vysokou koncentrací moci, jakkoliv byla tato moc nedostateãná k tomu, aby
efektivnû vládla spoleãnosti. Strategické dÛvody, které vedly ke snaze vedení KSâ vysát ve‰kerou
[Hradecká, Koudelka, 1998]
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 51/1988 bod 1]
207
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 51/1988 bod 1, diskuze]
208
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 80/1988, diskuze]
209
„Zku‰enosti ukazují, ze informací pfiedávan˘ch z centra niωím stranick˘m orgánÛm, organizacím i vefiejnosti je co
do mnoÏství dostatek. Problémem v‰ak je jejich kvalita, vãasnost, obsah a rozsah“ [Zápis schÛze sekretariátu ÚV
51/1988, bod 1].
205
206
98
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
moc ze spoleãnosti, na tomto místû nemÛÏeme ani neumíme objasnit. Snaha pfiivlastnit si moc
vedla ke kumulaci funkcí nejvy‰‰ích funkcionáfiÛ. Typick˘m pfiíkladem byl Gustáv Husák, kter˘
byl souãasnû prezidentem republiky, pfiedsedou Rady obrany státu, pfiedsedou ÚV Národní fronty a generálním tajemníkem ÚV KSâ nemluvû o dal‰ích odvozen˘ch funkcích.210
Nyní k situaci na konci 80. let. Ze zprávy pro PÚV se dozvídáme, Ïe „kumulace je zãásti opodstatnûná, av‰ak v fiadû pfiípadÛ je neÏádoucí, neboÈ ãasto vede k formálnímu v˘konu funkcí. Tak
napfiíklad je‰tû pfied 9. zasedáním ÚV KSâ 77 % ãlenÛ ÚV KSâ zastávalo více neÏ 3 dal‰í volené funkce (témûfi 1/3 mûla více neÏ 6 funkcí),211 mezi ãleny a kandidáty ÚV KSâ bylo pfies 20 %
vedoucích pracovníkÛ zastupitelsk˘ch orgánÛ a vlád âSSR, âSR a SSR. Vedoucí tajemníci KV
KSâ, KSS vykonávali v prÛmûru kromû 2-3 stranick˘ch funkcí je‰tû 2-3 dal‰í volené funkce
v zastupitelsk˘ch sborech, v orgánech a organizacích Národní fronty. 65 % poslancÛ Federálního
shromáÏdûní âSSR mûlo soubûÏnû dal‰í 2 a více funkcí, ze 64 ãlenÛ vlád zastávalo 42 volené
funkce v zastupitelsk˘ch sborech, 61,5 % federálních ministrÛ mûlo více neÏ 3 volené funkce.
Rozbor také ukazuje, Ïe zpravidla se zastáváním volen˘ch funkcí ve vy‰‰ích orgánech, zejména
strany, roste i poãet dal‰ích zastávan˘ch dÛleÏit˘ch funkcí.“212
Vztah ÚV KSâ a státu
Role nejvy‰‰ího vedení KSâ byla dána jeho postavením v organizaci vládnutí. Základním principem
tohoto vládnutí byla ústavnû zakotvená a mocensky za‰títûná vedoucí úloha KSâ ve spoleãnosti.
Strana vedla spoleãnost a ústfiední v˘bor vedl stranu. V tomto smyslu vládl stranû i spoleãnosti:
„V socialistické spoleãnosti je politická a ekonomická moc v rukách pracujícího lidu v ãele s dûlnickou tfiídou. K udrÏení a rozvoji této moci slouÏí pracujícímu lidu cel˘ systém diktatury proletariátu
a hlavnû socialistick˘ stát. Komunistická strana tvofií organickou souãást systému diktatury proletariátu, nestojí mimo nûj. JestliÏe je komunistická strana pfiedvojem dûlnické tfiídy, která je vedoucí silou
ve spoleãnosti, stojí strana na ãele tohoto systému diktatury proletariátu. (…) V tomto smysl je komunistická strana vládnoucí stranou“ (Základy 4, 22-3).
Zdá se, Ïe vskutku platila ideologická pouãka, Ïe „socialistick˘ stát je hlavním prostfiedkem
zabezpeãování historického poslání dûlnické tfiídy, ochráncem socialistick˘ch v˘robních vztahÛ
a rozhodujícím nástrojem budování nové spoleãnosti.“213 Jin˘mi slovy: „Pokud jde o stát, uplatÀuje se vedoucí úloha KSâ ve v‰ech jeho organizaãních mechanismech, budovan˘ch podle dûlby
práce: v soustavû zastupitelsk˘ch sborÛ státní moci; v soustavû v˘konn˘ch orgánÛ státní moci;
v soustavû soudních orgánÛ a orgánÛ prokuratury; i v jednotliv˘ch ãláncích tûchto uveden˘ch
mechanismÛ státu. Vedoucí úloha KSâ se uplatÀuje ve v‰ech hospodáfisk˘ch, kulturních, ‰kolsk˘ch, zdravotnick˘ch a sociálních institucích.“214 Státní aparát byl mechanismem, kter˘ strana
vyuÏívala k vládnutí ve spoleãnosti – na vrcholu to byl parlament a vláda, na spodu národní v˘bory. Ov‰em nikdy nedo‰lo k takovému srÛstu strany se státem, jako v Sovûtském svazu, o ãemÏ
svûdãí i relativnû snadn˘ pfiechod ze socialismu k demokracii a trÏnímu hospodáfiství.
Vzájemn˘ vztah stranick˘ch a státních orgánÛ byl podle potfieb vymezován rÛzn˘mi smûrnicemi sjezdÛ strany nebo zasedání ÚV KSâ. Uveìme nûkteré formy fiízení státních orgánÛ komunistickou stranou:
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 51/1988, bod 1]
Pfiesto si stûÏoval, jak tûÏko se mu vládlo a Ïe kdyby mohl, tak… [Plevza, 1991]
212
Navíc, mnozí byli souãasnû nevolení funkcionáfii strany jako napfi. vedoucí oddûlení ÚV.
213
[Zápis schÛze pfiedsednictva ÚV 86/1988 bod 9]
214
[Vedoucí úloha…, 1983: 33]
210
211
99
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
„1. Strana urãuje politickou linii, strategii a taktiku, vypracovává základní smûrnice, které jsou závazné pro práci státních orgánÛ.
2. Strana vychovává a pfiipravuje kádry zejména do vedoucích funkcí, uskuteãÀuje kontrolu jejich
práce a svou ãinností zabezpeãuje obmûnu tûchto kádrÛ i jejich správné rozmístûní.
3. Strana fiídí práci komunistÛ v zastupitelsk˘ch sborech prostfiednictvím klubÛ komunistick˘ch
poslancÛ (ve FS, âNR a SNR) a stranick˘ch skupin poslancÛ národních v˘borÛ-komunistÛ.
4. Stranické orgány analyzují základní problémy zdokonalování systému i struktury státních orgánÛ,
pfiijímají usnesení ke zdokonalování forem a metod práce tohoto aparátu.“216
UÏ z tûchto nûkolika citací stranick˘ch uãebnic je zfiejmé, Ïe vztah vedení strany a státních
institucí byl jednoznaãnû asymetrick˘ v prospûch strany. UÏ bylo uvedeno, Ïe v‰ichni nejvy‰‰í
pfiedstavitelé státu byli nejenom komunisté, ale pfiímo ãlenové pfiedsednictva ÚV KSâ. Pfiedsednictvo schvalovalo, popfi. se vyjadfiovalo ãi bralo na vûdomí v‰e alespoÀ trochu podstatné, o ãem
se rozhodovalo ve vládû, parlamentu, bezpeãnosti, soudnictví nebo v armádû, vãetnû kádrového
obsazení. Existovala sice rivalita a nûkdy i nesná‰enlivost mezi ministrem vlády a tajemníkem
ÚV pro danou oblast (napfi. mezi Bohumilem ChÀoupkem a Vasilem Biºakem trvala 18 let), ale
i v tomto pfiípadû se nijak nezpochybÀoval vliv strany na chod ministerstva nebo jiné instituce.
Neexistoval (alespoÀ nám není znám) úfiad nebo státní instituce, která by nepodléhala stranickému vedení. I církve musely Ïádat o schválení sv˘ch biskupÛ a ostatní politické strany schválení
sv˘ch pfiedsedÛ a místopfiedsedÛ. Snad – v duchu pfiísloví o lampû a stínu – jen bezpeãnost
a armáda mûly jakousi ãásteãnou autonomii v tom, Ïe ani pfied vedením nebyly naprosto transparentní a uplatÀování vedoucí úlohy v nich bylo proto obtíÏné. Do jaké míry a v jaké podobû zde
hrál roli SSSR, nám není známé. Na druhé stranû „Státní bezpeãnost podléhala KSâ jak z hlediska zákonÛ (neboÈ cel˘ stát tu byl druh˘, aÏ po stranû), tak z hlediska personálního. V˘znam
toho, Ïe v‰ichni funkcionáfii StB podléhali schválení pfiíslu‰n˘m v˘borem KSâ (poãínaje nomenklaturou ÚV KSâ v pfiípadû nejvy‰‰ích hodnostáfiÛ vnitra a konãe nomenklaturou krajsk˘ch
a okresních v˘borÛ KSâ pro niωí velitele), nelze vÛbec podceÀovat. Naopak. AÈ uÏ se dÛstojníci
StB tváfiili jako sebevût‰í profesionálové, byli naprosto existenãnû závislí na partajní byrokracii.“217
Na závûr
Koneãnû závûrem se zmiÀme, dodávkové sluÏbû, která k Ïivotu nejvy‰‰ího funkcionáfie patfiila.
216 nejv˘znamnûj‰ích osob v zemi (vãetnû vdov po nejv˘znamnûj‰ích osobách) nakupovalo
potraviny prostfiednictvím Dodávkové sluÏby Praha. Tento podnik byl ustaven jako úãelová organizace s pfiesnû vymezen˘m okruhem odbûratelÛ ve smyslu zákona ã. 40 podfiízená ministerstvu
obchodu âSR. Zafiazování do okruhu a vyfiazování z nûj se provádûlo oznamovacím dopisem
oddûlení hospodáfiské správy ÚV KSâ u stranick˘ch funkcionáfiÛ, dopisem vedoucího úfiadu
federální vlády u státních ãinitelÛ na základû jmenování do pfiíslu‰né nomenklaturní funkce.
Kromû potravin bylo funkcionáfiÛm nabízeno i jiné spotfiební zboÏí (kosmetika, elektrospotfiebiãe apod.). Vût‰ina zboÏí byla zahraniãní v˘roby, pravdûpodobnû z „kapitalistick˘ch“ zemí.
Tuto studii tedy mÛÏeme uzavfiít posledním z hierarchicky uspofiádan˘ch seznamÛ – seznamem
„zásobovacím“:
[Základy teorie a praxe v˘stavby strany…, 1978: 24]
[Bartu‰ka, 1999: 207-208]
216
217
100
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
I. okruh: ãlenové a kandidáti PÚV KSâ (17); tajemníci, ãlenové SÚV KSâ a pfiedseda ÚKRK (8).
II. okruh: Federální shromáÏdûní (6); Vláda âSSR (23); âeská národní rada (2); Vláda âSR
(19); vedoucí oddûlení ÚV KSâ (15); vedoucí centrálních orgánÛ a institucí + vedoucí tajemník
Stã. KV KSâ (25); úãelová zafiízení (7); zastupitelsk˘ úfiad SSSR (4); sekretariáty (66); ostatní
domácnosti (7).218
III. okruh: zaslouÏilí ãlenové strany a vdovy (17).219
Podklady
Dokumenty
V‰echny citované archivní dokumenty pocházejí ze Státního ústfiedního archivu v Praze.
Zápisy ze schÛzí pfiedsednictva jsou ve fondu ÚV KSâ 02/1, ze schÛzí sekretariátu ve fondu ÚV
KSâ 02/4.
Rozhovory
Rozhovor 1 s b˘val˘m ãlenem pfiedsednictva ÚV KSâ.
Rozhovor 2 s b˘val˘m ãlenem ÚV KSâ.
Literatura
Bartu‰ka, V. 1999. Listopad '89 z pohledu StB v denních situaãních zprávách. Pp. 191-220 in
Securitas Imperii 5. Praha: Úfiad dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu P âR.
Hradecká, V., F. Koudelka. 1998. Kádrová politika a nomenklatura KSâ 1969-1974. Praha: Ústav
pro soudobé dûjiny AV âR.
Jake‰, M. 1996. Dva roky generálním tajemníkem. Praha: Regulus.
Kaplan, K. 1993. Aparát ÚV KSâ v letech 1948-1968. Praha: Ústav pro soudobé dûjiny AV âR.
Mrhal, T. 1984. Co je demokratick˘ centralismus. Praha: Svoboda.
Plevza, V. 1991. Vzostupy a pády. Gustáv Husák prehovoril. Bratislava: Tatrapress.
Poslední hurá. Tajné stenografické záznamy z posledních zasedání ÚV KSâ v listopadu 1989.
Praha: Cesty. 1992.
Stanovy KSâ. Praha: ÚV KSâ. 1976.
·ach, V. 1989. „V ãem tkví metodická pomoc ÚKRK KSâ.“ Îivot strany 22:32.
Vedoucí úloha Komunistické strany âeskoslovenska. Praha: Svoboda. 1983.
Weis, P. 1989. „Rychle obnovit organizaãní v˘stavbu a vnitfiní Ïivot strany.“ Îivot strany 26:13-14.
Základy teorie a praxe v˘stavby strany. [âást] 4. Komunistická strana âeskoslovenska a socialistick˘ politick˘ systém v âSSR. Praha: V·P ÚV KSâ. 1978.
Aãkoliv jsou uvedeny jmenovitû, kromû dvou vysok˘ch dÛstojníkÛ bezpeãnosti se nepodafiilo zjistit, o koho se jedná.
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 82/1988 bod 6]
218
219
101
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Pfiíloha
Plán vnitrostranick˘ch informací ÚV KSâ na II. pololetí 1989220
Plán vnitrostranick˘ch informací, jako nedílná souãást plánu práce orgánÛ i jednotliv˘ch oddûlení ÚV KSâ, pfiedstavuje souhrn poÏadavkÛ na zprávy a informace od krajsk˘ch /mûstsk˘ch/
v˘borÛ KSâ /KSS/ ve II. pololetí 1989. Sv˘m obsahem usmûrÀuje poznání stranick˘ch orgánÛ
a kontrolní úlohu informací zejména na úkoly v oblasti politickoorganizátorské, ideovû v˘chovné práce strany a v oblasti spoleãensk˘ch organizací NF a národních v˘borÛ. TûÏi‰tû informaãní
ãinnosti bude v tomto období poloÏeno:
na získávání poznatkÛ o akceschopnosti a úãinnosti práce územních stranick˘ch orgánÛ
a metodách jejich politického vedení pfii realizaci závûrÛ 7., 9., 10., 12., 13. a 14. zasedání ústfiedního v˘boru strany;
na to, jak se dafií zvy‰ovat kvalitu vnitfiního Ïivota strany, aktivitu komunistÛ pfii jednání ãlensk˘ch schÛzí ZO KSâ ve státních podnicích, ústavech, institucích a v místech pfii zabezpeãování
usnesení PÚV KSâ k v˘roãním ãlensk˘m schÛzím základních organizací, v‰eplenárním schÛzím,
stranick˘m konferencím pfied XVIII. sjezdem KSâ;
na vyhodnocování zku‰eností z ovûfiování nov˘ch forem uspofiádání a ãinnosti pracovní kÛ
aparátÛ okresních (obvodních), krajsk˘ch (mûstsk˘ch) v˘borÛ strany;
na zku‰enosti z aktivizace komunistÛ - vedoucích hospodáfisk˘ch pracovníkÛ, funkcionáfiÛ
národních v˘borÛ a spoleãensk˘ch organizací NF ze zabezpeãování linie XVII. sjezdu a následn˘ch zasedání ÚV KSâ, zejména v oblasti ekonomického, sociálního rozvoje, programu pfiestavby hospodáfiského mechanismu a demokratizace na‰í spoleãnosti, ve vazbû na Provolání PÚV
KSâ k 41. v˘roãí Vítûzného února;
na prohlubování znalostí názorÛ komunistÛ a ostatních pracujících na aktuální otázky spoleãensko politického dûní, na pravidelné posuzování v˘voje politické situace a vyuÏívání získan˘ch
poznatkÛ v organizátorské, ideovû v˘chovné práci a k ovlivÀování politické situace v místech,
okresech a krajích.
Uveden˘ obsah je tfieba promítnout ve v‰ech druzích informací a materiálÛ zpracovávan˘ch pro
vlastní a vy‰‰í stranické orgány. Dbát pfiitom, aby reáln˘ a otevfien˘ pohled vnitrostranick˘ch
informací pfiispíval ke zlep‰ení poznání volen˘ch orgánÛ, k rozvoji vnitrostranické demokracie
a komplexnûj‰ímu uplatÀování v‰ech funkcí strany. V zájmu toho zhodnotí KV /MûV/ KSâ
/KSS/ v tomto období vûcnû a kriticky v˘sledky realizace opatfiení ke zdokonalení informaãního
systému v okruhu své pÛsobnosti, pfiijmou závûry k odstranûní zji‰tûn˘ch nedostatkÛ a k dal‰ímu
prohloubení této ãinnosti. Územní stranické orgány zapracují poÏadavky ÚV KSâ do sv˘ch plánÛ
práce a plánu vnitrostranick˘ch informací na II. pololetí 1989.
[Zápis schÛze sekretariátu ÚV 105/1989, bod 6]
220
102
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
A
Pravidelné informace zpracované politickoorganizaãními oddûleními KV /MûV/ KSâ /KSS/
z poznatkÛ ostatních oddûlení, ze zpráv okresních v˘borÛ a i dal‰ích zdrojÛ:
1. Informace o politické situaci a postupu stranick˘ch orgánÛ, základních organizací pfii zabezpeãování závûrÛ XVII. sjezdu a usnesení zasedání ÚV KSâ
termín: 12. 7., 9. 8., 13. 9., 11. 10., 8. 11., 6. 12. 1989 /10. 1. 1990/ /pro PÚV KSâ/
2. Operativní informace krajsk˘ch /mûstsk˘ch/ v˘borÛ strany, názory a reagence komunistÛ na
aktuální otázky politiky strany
termín: zpravidla 1x za 14 dní, kromû termínÛ uveden˘ch pod bodem 1
a/ Signální informace o mimofiádn˘ch událostech a závaÏn˘ch jevech, které ovlivÀují názorovou
hladinu; ohlasy pracujících na zasedání a v˘znamná opatfiení ÚV KSâ, vlády âSSR a mezinárodní události.
Pfiedávat ihned po jejich v˘skytu.
B
Zprávy o vybran˘ch otázkách stranické ãinnosti vypl˘vající z usnesení a plánu práce orgánÛ ÚV
KSâ, zpracované pfiíslu‰n˘mi oddûleními krajsk˘ch /mûstsk˘ch/ v˘borÛ strany, nebo v jejich
souãinnosti:
Z úseku politickoorganizátorské práce:
1. Informace o pfiípravû v˘roãních ãlensk˘ch schÛzí KSâ /KSS/
termín: 23. srpna 1989 /pro PÚV KSâ/
2. Jak se podafiilo v pÛsobnosti KV /MûV/ KSâ /KSS/ realizovat opatfiení ke zdokonalení informaãního systému ve stranû, schválené SÚV KSâ 24. 3. 1988
termín: 31. srpna 1989 /pro SÚV KSâ/
3. UplatÀování zásad kádrové politiky a jejího rozvíjení v podmínkách celospoleãenské pfiestavby a demokratizace
termín: 29. záfií 1989 /pro PÚV KSâ/
4. Vyhodnocení experimentálního ovûfiování organizaãního uspofiádání aparátu okresních /obvodních/ v˘borÛ strany, severoãeského a v˘chodoãeského KV KSâ
termín: 29. záfií 1989 /pro SÚV KSâ/
5. Souhrnná informace o v˘sledcích v˘roãních ãlensk˘ch schÛzí ZO KSâ /KSS/ pfied XVIII.
sjezdem strany.
termín: 8. prosince 1989 /pro PÚV KSâ/
Z úseku propagandy a agitace
6. Informace o pÛsobení opoziãních skupin a jejich aktivistÛ
termín: 15. záfií 1989 /pro PÚV KSâ/
Z úseku spoleãensk˘ch organizací a národních v˘borÛ
7. Jak hodnotí územní stranické orgány situaci mezi mládeÏí
termín: 31. srpna 1989 /jako podklad pro pfiípravu celostátní konference SSM/
103
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
C
Oddûlení ústfiedního v˘boru budou zpracovávat a politickoorganizaãnímu oddûlení pfiedávat jako
podklady pro zprávy orgánÛm ÚV KSâ tyto informace:
1. Poznatky z realizace závûrÛ XVII. sjezdu, aktuálních úkolÛ a z politické situace v okruhu
pÛsobnosti ZO KSâ pfiímo fiízen˘ch oddûleními ústfiedního v˘boru strany /vãetnû poznatkÛ z jednání v˘roãních a ãlensk˘ch schÛzí ZO KSâ/
termín: 10. 7., 7. 8., 11, 9., 9. 10., 6. 11., 4. 12. 1989 /8. 1. 1990/
2. Poznatky oddûlení o pfiípravû stranického aktivu, kádrovém, obsahovém a organizaãním zabezpeãení VâS v pfiímo fiízen˘ch ZO KSâ
termín: 21. srpna 1989
3. Jak se podafiilo v rámci oddûlení ÚV KSâ realizovat opatfiení ke zdokonalení informaãního
systému ve stranû, schválená SÚV KSâ 24. 3- 1988
termín: 31. srpna 1989
4. Zhodnocení plnûní plánu VSI na I. pololetí 1989 a poÏadavky na informace od krajsk˘ch /mûstsk˘ch/ v˘borÛ strany do plánu I. pololetí 1990
termín: 20. listopadu 1989
5. Souhrnná informace o v˘sledcích v˘roãních ãlensk˘ch schÛzí ZO KSâ v ústfiedních státních
a spoleãensk˘ch orgánech a institucích
termín: 4. prosince 1989.
104
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Organizace práce pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSâ v letech 1988 a 1989 a její selhání?
Jan Mar‰álek
Ve své práci se zab˘vám organizací práce pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSâ v posledních
dvou letech trvání reálného socialismu skrze tzv. ãasové plány hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ.
Nejpodrobnûj‰í pÛlroãní ãasové plány (ty obsahují ãasov˘ harmonogram úkolÛ po mûsících
a zpracovatele úkolu) byly zpracovávány v‰eobecn˘m oddûlením ÚV z podkladÛ oddûlení ÚV
KSâ a ÚKRK KSâ. Tyto pÛlroãní ãasové plány byly vlastnû rozpracováním ãasov˘ch plánÛ roãních, úkoly pfiedpokládané roãním plánem hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ mûly zase naplÀovat
závûry posledního sjezdu strany.
Roãní i pÛlroãní ãasové plány hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ se dûlily na ãasové plány hlavních úkolÛ zpracované zvlá‰È pro PÚV KSâ a pro SÚV KSâ, ale pfiedkládány k projednání a ke
schválení pfiedsednictvem i sekretariátem byly tyto dílãí plány ve spoleãném dokumentu ãasového plánu. Tato skuteãnost svádí k vyuÏití ãasov˘ch plánÛ k pátrání po vztahu mezi orgány ÚV,
neboÈ správnost pfiedstavy vyrovnan˘ch pravomocí obou orgánÛ k zasahování do ãasového plánu,
kter˘ se jich obou také t˘ká, se nezdá pravdûpodobná (a snad ani moÏná - pfiinejmen‰ím jeden
z orgánÛ musel mít ve schvalovacím mechanismu poslední slovo; tímto posledním arbitrem pravdûpodobnû bylo pfiedsednictvo). MÛÏe se také zdát, Ïe sestavování ãasového plánu, faktická moÏnost jeho pozmûÀování a koneãnû poslední slovo pfii jeho schvalování v sobû nese velk˘ mocensk˘ potenciál (kontrola práce, kontrola hlavních témat jednání). V takovém pfiípadû by bylo zajímavé najít nositele tûchto kompetencí, pfiiãemÏ by jím mohl b˘t stejnû tak jednotlivec, jako skupina nebo jeden z orgánÛ ÚV. Obû tyto úvahy v‰ak vycházejí z pfiedpokladu, Ïe ãasové plány byly jednotliv˘mi orgány ÚV dodrÏovány, nebo Ïe bylo jejich dodrÏování alespoÀ formálnû vyÏadováno.
Ze srovnáním ãasového plánu hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ na II. pololetí 1988 s obsahem
schÛzí221 pfiedsednictva a sekretariátu ze stejného období222 ale vypl˘vá, Ïe pfiedpoklad o respektování ãasového plánu orgány ÚV KSâ je lehce zpochybniteln˘. Jaká je bilance tohoto srovnání?
Ze 105 hlavních úkolÛ urãen˘ch k projednání v pfiedsednictvu ÚV KSâ, které pfiedepisoval ãasov˘ plán na II. pololetí 1988223 (ãervenec-prosinec), bylo na schÛzích pfiedsednictva projednáno 40
návrhÛ, z toho pouze 26 vãas, 11 pozdûji a 3 dfiíve, neÏ ãasov˘ plán pfiedpokládal. PÚV KSâ pfiitom v tomto období projednalo celkem 410 návrhÛ a 141 dokumentÛ urãen˘ch „k informaci“.
V sekretariátu ÚV KSâ bylo za stejné období projednáno 32 z 77 návrhÛ ãasov˘m plánem
pfiedpokládan˘ch, pfiiãemÏ pouze 14 z nich bylo projednáno v období pfiedpokládaném ãasov˘m
plánem, 17 návrhÛ pozdûji a 1 dfiíve. V tomto období projednal SÚV KSâ celkem 326 návrhÛ
a 31 zpráv urãen˘ch „k informaci“.
Zjevn˘m pfiedpokladem zde samozfiejmû je, Ïe úkoly urãené ãasov˘m plánem mûly b˘t projednávány na schÛzích
orgánÛ ÚV. To ale není nikde explicite fieãeno, ke kaÏdému úkolu v ãasovém plánu je sice urãen jeho zpracovatel,
není ale uvedeno, jak˘m zpÛsobem bude jeho zpracování úkolu v daném orgánu projednáno. Právû proto, Ïe ãasov˘
plán blíÏe neurãuje zpÛsob dal‰ího postupu se zpracovan˘m materiálem a Ïe se v zápisech ze schÛzí orgánÛ ÚV
opravdu setkáváme s body jednání sv˘m znûním pfiesnû odpovídajícími zadání ãasov˘m plánem, zdá se nám tento
pfiedpoklad udrÏiteln˘ a uãinûné srovnání smysluplné.
222
K dispozici nám není zápis z poslední schÛze pfiedsednictva z roku 1988.
223
K dispozici nám jsou pouze dvû verze ãasového plánu hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ na II. pololetí 1988, a to
verze pfiedloÏená sekretariátu na jeho schÛzi dne 30.6.1988 a pozdûj‰í (sekretariátem nepfiíli‰ pozmûnûná) verze pfiedloÏená dne 8.7.1988 ke schválení pfiedsednictvu. Právû pozdûj‰í verzi srovnáváme s obsahy schÛzí obou orgánÛ ÚV
KSâ, ta se ale je‰tû li‰í od koneãné podoby ãasového plánu, neboÈ ten byl pfiedsednictvem schválen s pfiipomínkami,
podle kter˘ch bylo uloÏeno pfiedkladateli plán upravit.
221
105
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Ukazuje se tedy nejen to, Ïe napfiíklad v II. pololetí 1988 nebyl ãasov˘ plán ani z poloviny dodrÏován, ale také, Ïe i kdyby tento plán respektován byl, jím pfiedpokládané body k jednání by pfiedstavovaly pouze zlomek z opravdu projednávan˘ch otázek (pfiestoÏe se ãasto jednalo o otázky témûfi
aÏ nicotného v˘znamu, byly „mimo plán“ projednávány i závaÏnû vyhlíÏející problémy). Je tudíÏ
pfiirozené se ptát, proã ãasové plány nebyly v tak v˘znamné mífie plnûny a k ãemu tedy vlastnû byly.
V neprojednan˘ch ani projednan˘ch návrzích se mi nepodafiilo najít Ïádn˘ „skryt˘“ fiád ani
jak˘koliv (pfiesvûdãiv˘) náznak systematiãnosti, nezdá se tedy pravdûpodobné, Ïe by bylo neplnûní ãasového plánu zpÛsobeno nûjak˘mi jednostrannû pÛsobícími vnûj‰ími okolnostmi. Odpovûdi na otázku smyslu ãasov˘ch plánÛ a jejich plnûní mohou b˘t ve skuteãnosti velice rozmanité, od velice prozaického vysvûtlení, které nám ostatnû nabízí sám tajemník v‰eobecného oddûlení ÚV KSâ M. Jake‰ (o tom dále), aÏ po velice odváÏné interpretace o spí‰e symbolické neÏ
pracovnû-organizaãní funkci ãasov˘ch plánÛ. K získání pfiesvûdãivé odpovûdi na tuto otázku
bude tfieba dal‰ího peãlivého zkoumání dokumentÛ, a to nejspí‰ s pfiihlédnutím k pomûrnû ‰irok˘m okolnostem: MÛÏe nám v interpretaci k nûãemu poslouÏit informace, Ïe ãasové plány hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ byly zpfiístupÀovány vedoucím tajemníkÛm krajsk˘ch nebo mûstsk˘ch v˘borÛ strany? Kdo mohl mít zájem na oddalování nûkter˘ch usnesení? Podobné otázky
a mnoho dal‰ích bude tfieba vznést, budeme-li se snaÏit o solidní interpretaci v˘sledkÛ anal˘zy
dokumentÛ. Snad je‰tû lépe by ale k tomuto úãelu poslouÏila pfiímá svûdectví, protoÏe o zákulisním dûní se mÛÏeme na základû na‰ich dokumentÛ pouze dohadovat.
Jaké vysvûtlení neplnûní plánu pfiedkládá tajemník v‰eobecného oddûlení, které ãasové plány
vypracovává? Informace o plnûní (pfiesnûji neplnûní) ãasového plánu hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV
KSâ za I. ãtvrtletí 1988, kterou pfiedloÏil M. Jake‰ pfiedsednictvu na jeho schÛzi 6. kvûtna 1988,
uvádí následující dÛvody neplnûní plánu:
materiál byl zpracován a mûl b˘t teprve k projednání orgány ÚV KSâ pfiedloÏen;
materiál byl zpracován a jiÏ byl pfiedloÏen vládû k projednání, ta ho ale zatím neprojednala;
materiál byl zpracován a projednán vládou, nebyl ale zatím pfiedloÏen k projednání
stranick˘m orgánÛm (zde pfiímo jmenováni ti, ktefií materiál nepfiedloÏili,
pfiestoÏe tak asi mûli udûlat);
materiál se dopracovával;
bylo rozhodnuto o slouãení s jin˘m materiálem, o zafiazení do rámce jiného úkolu
a do‰lo proto k posunutí jeho pfiedloÏení;
bylo navrÏeno/rozhodnuto materiál na schÛzích PÚV KSâ nebo SÚV KSâ nepfiedkládat.
Vydáme-li se touto cestou, dostane se nám pomûrnû jednoduchého vysvûtlení, proã ãasov˘ plán
nebyl dodrÏen. Na druhou stranu tím otevfieme mnoho nov˘ch otázek: Mohl vÛbec kdo pfiedpokládat, Ïe by ãasov˘ plán v tak sloÏitém prostfiedí (podmiÀování se rÛzn˘ch rozhodovacích instancí) b˘t dodrÏen mohl? Znovu bychom touto otázkou mohli b˘t dovedeni k tomu, abychom se
zeptali, jaká tedy byla funkce ãasov˘ch plánÛ. Nabízejí se ale i dal‰í otázky: Jak˘ existoval vztah
(mocensk˘, pracovní) mezi orgány ÚV KSâ a vládou? Co mohly stranické orgány u tûch materiálÛ, které jiÏ byly projednány vládou, projednávat a s jak˘mi moÏn˘mi v˘sledky? Jakou roli
sehrávali v komunikaci mezi vládou a orgány strany jednotlivci? Kdo rozhodoval o zmûnû zpÛsobu fie‰ení té které otázky a jak byla taková rozhodnutí koordinována?
Rozhodneme-li se nedÛvûfiovat oficiálním vysvûtlením, nespokojit se s jejich jednoduch˘m
zobecnûním (nezapomínejme, Ïe v˘‰e uvedená informace o plnûní plánu se t˘ká pouze I. ãtvrtletí
1988) a koneãnû neoznaãíme-li cel˘ problém za nezajímav˘, nevyhneme se nutnosti mnohem ‰ir‰ího vhledu do fungování stranického aparátu a jeho vrcholu, kter˘ se pravdûpodobnû neobejde bez
podpory jin˘ch informaãních zdrojÛ (napfi. rozhovorÛ), neÏ jak˘mi jsou archivní dokumenty.
106
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Jifií Kabele
Abstrakt
Studie Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil nejprve charakterizuje socialistické ozbrojené
síly. Ukazuje, jaké místo v nich mûly resorty federálního a ãeského ministerstva vnitra a Sbor
národní bezpeãnosti. Potom se postupnû vûnuje útvarÛm a formám rozhodování federálního
a ãeského ministerstva vnitra. Nakonec studie ukazuje ministerskou praxi plánování a kádrovû
personální ãinnosti.
Uvedení
Pfiedkládaná studie spolu s popisem v˘chodomoravské Krajské správy SNB Petra Kohútka si
klade za cíl poskytnout v rámci formálního popisu ozbrojen˘ch sil základních popis hierarchií
Bezpeãnosti, jak byly zkrácenû oznaãovány bezpeãnostní sloÏky tvofiené ministerstvy vnitra,
jejich útvary a Sborem národní bezpeãnosti. ZdrÏuje se interpretací, pokud nejsou spojeny s pronikáním do svûta ozbrojen˘ch sil a se snahou poskytnout ãtenáfii v˘bûrem informací lep‰í orientaci v Bezpeãnosti. Práce neobsáhne ve‰keré ozbrojené síly ani v jejich uωím pojetí. Informuje
struãnû pouze o právních rámcích pÛsobení ozbrojen˘ch sil, pokud jejich pÛsobení takové rámce
vÛbec mûlo. Pfiedmûtem zkoumání byly hierarchie nejen Státní, ale i Vefiejné bezpeãnosti zavr‰ované souãinností federálního a národních ministerstev vnitra.224 Oblast Státní bezpeãnosti byla zdaleka nejvíce dokumentaãnû zpfiístupnûna a stala se téÏ pfiedmûtem pomûrnû intenzivního historického studia. Toto studium se rozvíjelo zejména na pÛdû Ústavu pro soudobé dûjiny a Úfiadu dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu. Nejvût‰í pozornost pfiitom byla vûnována ãinnosti Státní bezpeãnosti.225 Na tyto práce na‰e popisy navazují, mnohdy na nû jenom jednodu‰e odkazují.
MoÏnosti zkoumání vedení a organizování ozbrojen˘ch sil jsou ov‰em stále znaãnû omezené.
NaráÏeli jsme nejen na problém archivnû nezpracovan˘ch dat, ale nûkteré archivní dokumenty
jsou buì skartovány (13. oddûlení ÚV KSâ), anebo se nám nepodafiilo vypátrat, kde jsou vÛbec
uloÏeny (Rada obrany státu). V˘kon vedoucí úlohy strany, resp. sovûtsk˘ch bezpeãnostních sloÏek v samotné Bezpeãnosti byl pravdûpodobnû jen ãásteãnû dokumentován. Ani tato neúplná
dokumentace se zfiejmû nedostala celá do archívÛ. Pro nás pak byla aÏ na malé v˘jimky nedostupná. Museli jsme se proto spokojit s ãtením „stop“ v oficiálních dokumentacích resortÛ vnitra. Je tfieba mít kromû toho na mysli, Ïe ne v‰echny informace z oblasti ozbrojen˘ch sil mohou
b˘t po patnácti letech odtajnûny, i kdyÏ by se to asi nemûlo t˘kat dokumentÛ popisujících organizaci jejich ãinnosti. Koneãnû i na‰e kapacity byly omezené.
Nepodafiilo se nám získat rozhovor od Ïádného funkcionáfie pÛsobícího v ozbrojen˘ch sloÏkách.
Mohli jsme se ov‰em opírat o pamûti dvou klíãov˘ch postav pÛsobících ve zkoumané oblasti:
Tato hrubû nastínûná struktura útvarÛ FMV se konstituovala kolem roku 1974. Z v˘znamnûj‰ích zmûn v období let
1974 – 1988 se zmíním o zfiízení a pozdûji zru‰ení 13. správy FMV, analyticko-informaãního a evidenãního centra
Státní bezpeãnosti. Dále o zfiízení 14. správy SNB pro boj proti terorismu. Tuto správu ministr zru‰il právû v souvislosti se zmûnami na konci roku 1985. Tehdy operativní ãást správy vãlenil do 2. správy a zásahová jednotka –
odbor zvlá‰tního urãení – pfie‰la do podfiízenosti Správy vojsk FMV. V roce 1977 vyãlenûním v˘zkumného ústavu
ze 6. správy vznikla Technická správa FMV. Útvar zaji‰Èující politickov˘chovnou a propagaãní ãinnost pro‰el asi
dvûmi vût‰ími reorganizacemi. [LORENC 1992], str. 79.
225
Viz napfi. dokumenty Securitas imperii a práce [ÎÁâEK 1998a; Îáãek 19946; Koudelka 1993]
224
107
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Rudolfa Hegenbarta, vedoucího 13. oddûlení státní administrativy226 a 1. námûstka federálního
ministra vnitra, generála Alojze Lorence.227 I rozhovor s ãlenem pfiedsednictva ÚV KSâ se ãasto
dot˘kal vztahÛ komunistické strany a Bezpeãnosti. Témûfi bezcenn˘m zdrojem informací se ukázaly pamûti generálního tajemníka Milo‰e Jake‰e.228
Museli jsme se rovnûÏ spokojit s velmi omezen˘mi informacemi o roli sovûtsk˘ch bezpeãnostních sloÏek a stranick˘ch orgánÛ pfii usmûrÀování ãeskoslovenské Bezpeãnosti. O této problematice vypovídal Alojz Lorenc. Ján Lango‰ se pokusil rekonstruovat vliv KGB na ãeskoslovenskou
rozvûdku.229
Jsme si vûdomi, Ïe v˘sledkem na‰eho „dolování dat“ je jen ãásteãnû sestavená skládanka. Jsou
z ní snad jiÏ patrné obrysy vedení a organizování Bezpeãnosti, ale stále je zde mnoho prázdn˘ch
míst. Ne vÏdy dokonce víme, která to jsou a ãím by mûla b˘t vyplnûna.
Bezpeãnost a ozbrojené síly
Bezpeãnost v myslích socialistick˘ch funkcionáfiÛ tvofiily na konci osmdesát˘ch let ministerstva
vnitra, krajské a okresní správy SNB, pohraniãní stráÏ, vojska ministerstva vnitra a v‰echny specializované sluÏby, které tyto ozbrojené síly vyuÏívaly.230 Pojem ozbrojené síly mûl i právní zakotvení. Ústava z roku 1960 v preambuli tvrdí, Ïe ãeskoslovenská spoleãnost socialismus vybudovala bojem a prací. âlánek 37 návaznû ustavuje, Ïe „obrana vlasti a jejího socialistického zfiízení
je vrcholnou povinností a vûcí cti kaÏdého obãana“. Proto podle téhoÏ ãlánku obãané také ze
zákona museli povinnû vykonávat sluÏbu v ozbrojen˘ch silách. Právní pojem ozbrojené síly nabyl
zvlá‰tního v˘znamu po roce 1948. Zavádûl jej brann˘ zákon (ã. 92/1949 Sb.), nûkolikrát novelizovan˘ zákon o sluÏebních pomûrech (ã. 76/1959 Sb. pro armádu, ã. 100/1970 Sb.) a celá fiada
dal‰ích norem uzákoÀujících speciální postavení ozbrojen˘ch sloÏek dané vlastním soudnictvím,
‰kolstvím, zdravotnictvím, dÛchodov˘m poji‰tûním a celou fiadou dal‰ích speciálních zpÛsobÛ
zacházení s pfiíslu‰níky ozbrojen˘ch sil, napfi. ubytovávání (ã. 41/1961 Sb.).
HEGENBART, Rudolf: Sny "Jara 68" skonãily 17.listopadu 1989. http://mujweb.cz/www/hegenbartrudolf/sny.htm
[LORENC 1992]
228
O jeho pÛsobení v oblasti, která byla konstitutivní pro generálního tajemníka a vedoucí tajemníky na niωích úrovních – velení Lidov˘m milicím a kontrole ozbrojen˘ch sil, se prakticky nic nedovíme. V jednom krátkém odstavci
ov‰em obhajuje ãinnost 13. oddûlení státní administrativy tím, Ïe toto oddûlení „nemûlo právo o niãem rozhodovat,
ale povinnost informovat vedoucí orgány o ãinnosti stranick˘ch organizací … a dávat pfiíslu‰né návrhy orgánÛm ãi
stanoviska ke zprávám pfiedkládan˘m odpovûdn˘mi funkcionáfii státních a vládních orgánÛ“. [JAKE· 1996]
229
Na FMV pracovala skupina pracovníkÛ KGB. Jejich vedoucí pfiedstavitel mûl svou pracovnu pfiímo na ministerstvu a dal‰í pracovníci byly rozmístûni na jednotliv˘ch správách. Mûli pfiístup ke v‰em dÛleÏit˘m informacím.
Musím v‰ak uvést, Ïe tito lidé nemûli vÛãi ministerstvu a jeho funkcionáfiÛm Ïádnou rozhodovací pravomoc nebo
status poradcÛ. Myslím si, Ïe základní linie, s níÏ pracovníci KGB v letech, o nichÏ pí‰i, pfiijíÏdûli do Prahy, obsahovala pfiíkaz nezasahovat do kompetencí funkcionáfiÛ FMV. [LORENC 1992], str. 73. Z písomn˘ch materiálov
b˘valej I. správy FMV - ãeskoslovenskej rozviedky z osemdesiatych rokov vypl˘va, Ïe rozviedka ZSSR bola hlavn˘m spotrebiteºom v˘slednosti ãeskoslovenskej rozviedky - informácií získan˘ch ãeskoslovenskou rozviedkou a
spracovan˘ch vo forme informácií rozviedky, súhrnn˘ch analytick˘ch informácií, tématick˘ch informácií a analytickoprognostick˘ch informácií. V˘mena informácií bola realizovaná na základe dvojstrann˘ch zmlúv. Bola síce
obojstranná, ale napríklad za obdobie 1985 - 1989 bolo sovietskej rozviedke odovzdan˘ch viac ako 11 tisíc informaãn˘ch podkladov, zatiaº ão poãet informácií prevzat˘ch od sovietskej rozviedky bol tri tisíc. [LANGO·]
230
Napfiíklad generál Aloiz Lorenc si ve sv˘ch pamûtech stûÏuje, Ïe zdÛrazÀování a neobyãejné roz‰ífiení subsidiárního poslání bezpeãnostních orgánÛ ve státû vedlo k „k nepfiedstavitelnému roz‰ífiení zainteresovanosti Bezpeãnosti do
v‰ech oblastí spoleãenského Ïivota a neobyãejnû rozptyloval síly bezpeãnostních orgánÛ na úkoly, jejichÏ fie‰ení patfiilo jin˘m orgánÛm. … Bezpeãnost sv˘mi zpravodajsk˘mi metodami, informacemi, v˘strahami, hrozbami i postihy,
které se nemohly zamûfiit pouze na dÛsledky pfiíãin, nemohla nahradit politiku a ãinnost jin˘ch povolan˘ch státních
orgánÛ ãi organizací, ani fie‰it základní pfiíãiny kriminality.“ [LORENC 1992], str. 62.
226
227
108
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Nûkteré z tûchto zákonÛ poãínaje brann˘m zákonem platí dodnes, a proto pojem ozbrojené síly
nalezneme i v souãasnû platné ústavû z roku 1992.
V uωím chápání ozbrojené síly pfiedstavovaly útvary, na nûÏ se vztahoval zákon o sluÏebním
pomûru, tj. armáda, vefiejná a státní bezpeãnost, dále útvary pohraniãní stráÏe, popfiípadû i sbory
nápravné v˘chovy. âlenové ozbrojen˘ch sil byli a jsou dodnes vázáni pfiísahou.231 V‰echny sbory
ozbrojen˘ch sil se formovaly v prÛbûhu 2. svûtové války a bezprostfiednû po ní dle sovûtského
vzoru, jak se k tomu vláda zavázala Ko‰ick˘m vládním programem sestaven˘m komunisty
v Moskvû. Tento proces nemûl nûkolik let jasné právní zakotvení. V pfiípadû Bezpeãnosti toto právnû divoké období trvalo do roku 1947 a i potom zÛstala nevyjasnûna otázka Státní bezpeãnosti.
Na brann˘ zákon se vázalo velké mnoÏství vojensk˘ch fiádÛ a pfiedpisÛ, které pfiimûfienû platily zfiejmû nejen u vojsk ministerstva vnitra, ale i v Lidov˘ch milicích. Jejich postavení coby
ozbrojeného sboru KSâ smifiovaly s právem jen dvû vyhlá‰ky ministra vnitra âSSR o povûfiení
pfiíslu‰níkÛ Lidov˘ch milicí plnûním nûkter˘ch bezpeãnostních úkolÛ z období normalizace (ã.
30/1971 Sb.) a o povolání pfiíslu‰níkÛ Lidov˘ch milicí k plnûní úkolÛ SNB (ã. 67/1977 Sb.).
V ozbrojen˘ch sloÏkách se uplatÀovaly vedle politick˘ch principÛ tfiídnosti a stranickosti
(vedoucí úloha KSâ)232 je‰tû dal‰í dÛleÏité principy vládnutí ãi fiízení:
a) jednoty politického odborného vedení,
b) demokratického centralismu,
c) nedílné velitelské pravomoci,
d) úãelné dûlby práce a
e) plánovité organizace fiízení.
Uvádûny b˘vají také zásady pfiimûfienosti a subsidiarity.233 „Nezbytnou souãástí a pfiedpokladem
fiídící ãinnosti byla soustavná, metodicky promy‰lená kontrolní ãinnost.“234
Pfiísaha platná aÏ do devadesátého roku: Já, obãan âeskoslovenské socialistické republiky, vûdom si své ãestné vlastenecké povinnosti, pfiísahám pfied bojovou zástavou vûrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou
âeskoslovenska. Slibuji, Ïe budu vojákem stateãn˘m a ukáznûn˘m, Ïe budu dÛslednû a iniciativnû plnit ustanovení
vojensk˘ch fiádÛ, rozkazy velitelÛ a zachovávat vojenské tajemství. Svûdomitû se budu uãit ovládat vojenskou techniku a zbranû, svûfiené mi pracujícím lidem, a pfiipravovat se pro boj, abych mohl na rozkaz presidenta a vlády âeskoslovenské socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistick˘ fiád proti kaÏdému nepfiíteli. Pro obranu socialismu jsem vÏdy pfiipraven stát pevnû v fiadách ozbrojen˘ch sil âeskoslovenské socialistické
republiky po boku Sovûtské armády i armád ostatních socialistick˘ch zemí v boji proti jeho nepfiátelÛm a nasadit i
svÛj Ïivot k dosaÏení vítûzství. Tak pfiísahám!“ Zákon ã. 76/1959 Sb., §2.
232
Princip tfiídnosti a stranickosti v bezpeãnostní politice byl logick˘m dÛsledkem politick˘ch základÛ státu. ·lo o to,
Ïe v˘stavba a ãinnost SNB se mûly organizovat a uskuteãÀovat tak, aby co nejlépe zaruãovaly a zabezpeãovaly
ochranu politick˘ch základÛ a zájmÛ státu. Tfiídní a stranick˘ princip nebyl dáván do protikladu s v‰elidov˘m a vlasteneck˘m. VÏdyÈ úkolem Bezpeãnosti bylo ochraÀovat práva obãanÛ vypl˘vající z ústavy a zákonÛ, chránit jejich
Ïivoty, zdraví a majetek. [LORENC 1992], str. 63.
233
Poslední zásada byla zfiejmû chápaná svéráznû, jak je zfiejmé z v˘rokÛ Alojze Lorence: ZdÛrazÀování zfiejmû správného pfiístupu – pfiedcházení poru‰ování zákonÛ – vytváfielo v praxi základ neobyãejnému roz‰ífiení subsidiárního
poslání bezpeãnostních orgánÛ ve státû. Prostû v‰ude tam, kde jiné státní, hospodáfiské i spoleãenské orgány ãi organizace neplnily dostateãnû úkoly t˘kající se pfiímo nebo ve svém dÛsledku ochrany politick˘ch zájmÛ státu, nahrazovaly jejich povinnosti v kontrole hospodáfiské oblasti, v pfiedcházení havárií a poÏárÛm bezpeãnostní orgány. Dále
se staraly o problémy v zásobování i ve v˘chovû mládeÏe a také o sociální otázky RomÛ. Pletly se do vûdy i do kultury. [LORENC 1992], s. 62. Státní bezpeãnost v‰ak kvÛli objasÀování trestné ãinnosti shromaÏìovala i dal‰í ãetné
informace: o narkomanech a pa‰erácích drog, o padûlatelích. Ale na rozdíl od demokratick˘ch státÛ, kde se sbûr údajÛ
mezi tajn˘mi sluÏbami a kriminální policií také pfiekr˘vá, na‰e StB informace nejen sbírala, ale mûla i v˘konné pravomoci. Mohla nejen poÏadovat informace, ale také zat˘kat a vysl˘chat v rámci trestního fiízení. ¤e‰ila napfiíklad
vût‰í pfiípady hospodáfiského rázu, dÛlní a vlakové havárie, v˘buchy atd. Schovánek, Radek: Co s archivy StB: Otevfiít, nebo spálit? [LANGO·]
234
[HRÒZA and Svoboda 1984], str. 29.
231
109
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
¤ídící ãinnost se zde uplatÀovala pfiímo, liniov˘m zpÛsobem, anebo v metodické rovinû. Pfiímé fiízení stavûlo na velitelské pravomoci rozkazovat. Liniové fiízení spoãívalo v rozpracovávání rozhodnutí vy‰‰ích fiídcích ãlánkÛ. Metodické fiízení se vztahovalo na úpravu odborného postupu, jak si je‰tû
ukáÏeme.
V ‰ir‰ím slova smyslu tvofiily ozbrojené síly i tûsnû pfiidruÏené sloÏky. Vedle Svazarmu, SborÛ
poÏární ochrany a specializovaného soudnictví, ‰kolství, zdravotnictví a hospodáfisko-správních hierarchií sem mÛÏeme fiadit i prokuratury a jimi kontrolované soudy, advokacii a hospodáfiskou arbitráÏ. Tento celek byl politicky veden na v‰ech úrovních vÏdy vedoucími tajemníky, resp. generálním
tajemníkem. Na ÚV KSâ se jím zab˘valo 13. oddûlení státní administrativy, které fiídilo stranické
skupiny nejen na generální prokuratufie, v nejvy‰‰ím soudu, v advokacii, arbitráÏi a na ministerstvech
vnitra a národní obrany, ale také v kanceláfii prezidenta republiky a v konci i na Úfiadu federální vlády.
V plánovacích dokumentech ÚV KSâ235 se hovofiilo o úkolech v oblasti branné, bezpeãnostní a právní politiky. Pododdíly této problematiky tvofiily trochu nelogicky vedle branné, bezpeãnostní a právní politiky je‰tû také vojenská politika a Lidové milice.
Ve studii Normativní rámování v˘konu státní moci v reálném socialismu uvefiejnûné v tomto sborníku charakterizujeme, jak mezinárodní smlouvy o pfiátelství, Var‰avská smlouva (ã. 45/1955 Sb.)
a Smlouva o podmínkách doãasného pobytu sovûtsk˘ch vojsk na území âeskoslovenské socialistické republiky (ã. 11/1969 Sb.) zaji‰Èovaly v˘sadní vliv sovûtsk˘ch ozbrojen˘ch sil na ãeskoslovenském území. V této studii rovnûÏ poukazujeme na skuteãnost, Ïe Stanovy KSâ ustavovaly v˘sadní
právo komunistické strany pÛsobit uvnitfi ozbrojen˘ch sil a vést je, jakoÏ i organizovat vlastní ozbrojené sloÏky, Lidové milice. V‰echny stranické organizace v ozbrojen˘ch silách byly fiízeny ÚV KSâ.
V téÏe studii jsme se zab˘vali právními zdroji roz‰tûpení v˘konné moci do dvou sloÏek – hospodáfisko-správních anebo ozbrojen˘ch. Zdrojem jejich relativní nezávislosti na vládû byla jiÏ
zmiÀovaná neoficiální pfiímá podfiízenost v‰ech ozbrojen˘ch sloÏek nejvy‰‰ímu pfiedstaviteli strany v daném území a existence Rady obrany státu. Tato rada urãovala hlavní smûry pfiípravy
a organizace obrany âSSR a ãinila opatfiení s tím spojená. Byla oprávnûna stanovovat závazné
úkoly federálním ministerstvÛm, federálním v˘borÛm a ostatním federálním ústfiedním orgánÛm
státní správy a radám obrany republik. Velitelem Lidov˘ch milic, velitelem armády236 i pfiedsedou
Rady obrany státu byl generální tajemník ÚV KSâ.
Klíãová místa rozhodování v ozbrojen˘ch silách netvofiila grémia, ale prezident, ministfii, velitelé, tajemníci (Lidové milice) a náãelníci, ktefií zpravidla mûli k ruce své poradní sbory, kolegia
a operativní porady nebo ‰táby. Na papífie by mûly b˘t dÛleÏité branné a bezpeãnostní v˘bory
Federálního shromáÏdûní, ale nebyly, protoÏe normotvorba se skoro v˘luãnû odehrávala na podzákonné úrovni. Pokud se tedy prosazovaly v této oblasti kolektivní orgány, jednalo se s v˘jimkou rad
obrany o orgány stranické. JiÏ jsme naznaãili, Ïe nejvût‰í rozhodovací moc soustfieìoval ve sv˘ch
rukou generální tajemník ÚV KSâ spolu s 13. oddûlením státní administrativy,237 s pfiedsednictvem
[PÚV KSâ 54. - bod 3. – plán hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ na rok 1988 a stanovení dnÛ jejich schÛzí (4021) 88]
Pokud ov‰em byl téÏ prezidentem.
237
Oddûlení Státní administrativy mûlo v roce 1988 tfiicet osm systematizovan˘ch míst, ale obsazeno bylo jen 33 míst.
Z toho 16 míst bylo vedoucích (vedoucí oddûlení, odborÛ a jejich zástupci, plat cca 6400 Kã). 1 pracovník byl v roli
konzultanta (plat cca 5400) , zbylí ve funkci instruktorÛ (plat cca 4800). Dokument, z nûhoÏ citujeme, ov‰em poãítal s tím, Ïe by mûl b˘t zvût‰en poãet konzultantÛ aÏ na poãet 11. Vût‰í bylo pouze oddûlení politicko organizaãní
(51) a oddûlení propagace a agitace (46). Zhruba stejnû velká byla oddûlení prÛmyslu (32), ekonomické (34), spoleãensk˘ch organizací a NV (32). Celkem ÚV KSâ a ÚKRK mûlo 476 pracovníkÛ vãetnû sekretariátu generálního
tajemníka a tajemníkÛ, ale bez pfiedsedÛ CZV KSâ (16), tajemníkÛ Hlavního v˘boru MV (6) a instruktorÛ pro KV
KSâ a KSS (12). [SeÚV KSâ 52. - bod 1 - Informace o naplnûní systemizace aparátu ÚV KSâ ze dne 31.3.1988;
SeÚV KSâ 110. - bod 7 - Inventarizace platÛ pracovníkÛ orgánÛ a institucí KSâ k 1. 1. 1989 a návrh mzdov˘ch
fondÛ na r. 1990]
235
236
110
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
ÚV KSâ a hlavními nebo celoútvarov˘mi v˘bory na ministerstvech, krajsk˘ch a okresních správách.238 Ani generální tajemník ov‰em nebyl suverénem, protoÏe musel respektovat rozhodnutí ãinûná na úrovni blokov˘ch institucí anebo pfiímo sovûtsk˘mi tajemníky ãi ministry.
Vlády zdrojovû zabezpeãovaly ãinnost ozbrojen˘ch sloÏek, ale strategická rozhodnutí jim
nepfiíslu‰ela. Ta mohla oficiálnû pfiijímat v nestranické sféfie fiízení ozbrojen˘ch sil jen Rada obrany státu. Dal‰í dÛleÏité subjekty rozhodování o ozbrojen˘ch silách tvofiili ministfii vnitra a obrany ãi jejich námûstkové. Své rozhodování opírali, nebereme-li v potaz stranická grémia a funkcionáfie, o svá kolegia, operativní porady a ‰táby. V armádû trvale pÛsobil generální ‰táb. Naopak
v úseku ministerstva vnitra pÛsobily spoleãné operativní ‰táby. Byly svolávané ad hoc pro jednotlivé kampanû nebo pÛsobily pfii vyhlá‰ení stavu ohroÏení. Dal‰í úroveÀ rozhodovací moci je‰tû
stále na ústfiední úrovni tvofiili velitelé jednotliv˘ch druhÛ vojsk a jejich útvarÛ resp. náãelníci
správ SNB pÛsobící ve Vefiejné anebo Státní bezpeãnosti.
Rada obrany státu mûla zvlá‰tní status, pfiemosÈovala stranické a vojenské ãi bezpeãnostní
kruhy, ale nepatfiila ani do jednoho z tûchto uskupení. Existuje fiada pádn˘ch dÛvodÛ se domnívat, Ïe asymetrické sdílení vlivu mezi stranou a ozbrojen˘mi silami se v Bezpeãnosti i armádû
mnohdy obe‰lo bez zprostfiedkování Radou. Aloiz Lorenc popsal vedoucí úlohu strany v Bezpeãnosti jasnû: „Ministr byl fakticky pfiímo podfiízen generálnímu tajemníkovi ÚV KSâ. Tato
skuteãnost se stala je‰tû prÛhlednûj‰í po rozdûlení funkcí generálního tajemníka strany a prezidenta republiky. Vláda a parlament do ãinnosti resortu, s v˘jimkou legislativy a otázek financování, nezasahovaly. Ministra vnitra vÏdy vybíral generální tajemník a vy‰‰í funkcionáfii resortu
vnitra byli v nomenklatufie pfiedsednictva, sekretariátu ÚV nebo generálního tajemníka. V‰echny
zásadní koncepãní, plánovací a hodnotící dokumenty, t˘kající se bezpeãnostní situace a ãinnosti
SNB, projednávalo pfiedsednictvo ÚV KSâ. Generální tajemník dostával dennû informace o nejdÛleÏitûj‰ích událostech ve státû i o hlavních v˘sledcích ãinnosti Bezpeãnosti. Dostával v‰echny
dÛleÏité zprávy zpravodajské ãinnosti rozvûdky i kontrarozvûdky. … Dal‰í ãlenové pfiedsednictva vãetnû pfiedsedy vlády a pfiedsedy parlamentu, a po rozdûlení funkcí i prezident, dostávali
informace ve formû souhrnn˘ch zpráv nebo individuálnû analyticky zpracované informace podle
jejich kompetencí. Generální tajemník bral pfiedloÏené informace na vûdomí a s opatfieními vyjadfioval souhlas, nebo je zamítal. Gustav Husák se v problematice resortu vyznal velice dobfie a
informace a návrhy ministerstva posuzoval s jistotou. Po jeho v˘mûnû ve funkci generálního
tajemníka Milo‰em Jake‰em se situace zmûnila. Milo‰ Jake‰ nerozhodoval tak autoritativnû,
zejména v‰ak jeho snaha o jakési kolektivní rozhodování v systému, kter˘ byl léta zvykl˘ na siln˘
centralismus, pfiinesla více nejistoty neÏ objektivity.“239
O vlivu stranick˘ch v˘borÛ ministerstev a krajsk˘ch a okresních správ fiízen˘ch 13. oddûlením Státní administrativy a pfiíslu‰n˘mi oddûleními na krajsk˘ch a okresních v˘borech svûdãí skuteãnost, Ïe jejich zástupci byli pravidelnû zvan˘mi hosty na vût‰inu dÛleÏit˘ch „bezpeãnostních“ grémií a vÏdy také byli na jejich rozdûlovnících. Pokud
jsme mohli posoudit z malého vzorku zápisÛ, které nám pro‰ly rukama, grémií se také pravidelnû úãastnili. Stranu
na tûchto grémiích ov‰em vÏdy také zastupovali vedoucí pracovníci 13. oddûlení státní administrativy anebo jim liniovû podfiízen˘ch oddûlení na krajsk˘ch v˘borech.
239
[LORENC 1992], str. 65.
238
111
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Resorty ministerstev vnitra a jím fiízené útvary
Kronika
Rok
1969
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1980
1982
1983
1985
1987
Upfiesnûní
1. 4.
1970
do 21. 4. 1988
do 20. 6. 1983
Událost
Husák, Gustáv - generálním tajemníkem
Vznik federálního a národních ministerstev a normalizaãní obmûna kádrÛ
Jung, Josef - ãesk˘ ministr
Obzina, Jaromír - federální ministr
Zákon o SNB
Zfiízení okresních správ SNB
Klíãové smûrnice StB
Vydání nov˘ch organizaãních fiádÛ správ StB
Nov˘ organizaãní fiád ministerstva
do 11. 10. 1988 Vajnar,Vratislav - federální ministr
1. 1. 1985
Lorenc, Alojz - 1. námûstek federálního ministra
1987 - 1988
Rozsáhlá organizaãní reforma spojena s redukcí zamûstnancÛ
a obmûnou kádrÛ
1987 9. 12. 1987
Milo‰ Jake‰ generálním tajemníkem
1988 do 5. 12. 1989
Jireãek, Václav - ãesk˘ ministr vnitra
1988 ãervenec
Hegenbart, Rudolf - vedoucím oddûlení státní administrativy
1988 do 3. 12. 1989
Kincl, Franti‰ek - federální ministr vnitra v Adamcovû vládû
1989
Vznik hlavní správy kontrarozvûdky
1989 20. 7. 1989
Celostátní porada vedoucích pracovníkÛ, prokuratury, bezpeãnosti,
advokacie a arbitráÏe
1989 do 10. 12. 1989 Pinc, Franti‰ek - federální ministr
V kronice resortÛ ministerstev vnitra uvádíme nejdÛleÏitûj‰í promûny, které se dotkly federálního a ãeského ministerstva vnitra po jejich vzniku v roce 1969. Soustfiedili jsme svou pozornost
na v˘mûny klíãov˘ch osob a nejdÛleÏitûj‰í organizaãní zmûny. DÛleÏité bylo vydání nového
zákona o SNB v roce 1974 a na nûj navazujících smûrnic a organizaãních fiádÛ. Takto normalizovaná Bezpeãnost pÛsobila zhruba deset let aÏ do „velké reorganizace“ v roce 1988. Setrvaãnost
pÛsobení naru‰ila pouze v˘mûna federálního ministra vnitra Obziny v roce 1983 za Vajnara, kter˘
byl jednoznaãnû muÏem Gustáva Husáka (dfiíve byl vedoucím jeho sekretariátu). Z této zmûny
mûl posléze kariérní uÏitek Alojz Lorenc. Nov˘m impulsem pro zmûny se stala v˘mûna generálních tajemníkÛ v roce 1987, která vynesla do ãela Milo‰e Jake‰e. Zhruba s roãním zpoÏdûním se
promítla do v˘mûny ministrÛ vnitra i vedoucího 13. oddûlení státní administrativy. Velkou reorganizaci v roce 1988, která postihla zejména federální ministerstvo vnitra, iniciovalo rozhodnutí
pfiedsednictva ÚV KSâ. Nafiídilo provést 30 % redukci státní administrativy.240
Vláda na to pfiijala své vlastní usnesení o sníÏení fiídícího aparátu ministerstva o 30 % a v této souvislosti i poãtu
námûstkÛ ministra. To se ov‰em nemohlo uskuteãnit bez zásadní reorganizace struktury útvarÛ ministerstva, a tedy i
rozvûdky.
240
112
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Federální ministerstvo vnitra
Federální ministerstvo vnitra pÛsobilo od zaãátku roku 1969 dle ústavního zákona ã. 126/1970
Sb. Jeho postavení, úkoly a vztah k ostatním ústfiedním orgánÛm jsou upraveny vedle ústavy
z roku 1968 téÏ kompetenãním zákonem (ã. 133/1970 Sb.) a specifikovány statutem, resp. po
reorganizaci organizaãním fiádem FMV.241
Podle kompetenãního zákona byla ve v˘luãné pÛsobnosti FMV pfiíprava mezinárodních smluv,
nûkteré úkoly obrany âSSR a správa v rozsahu pÛsobnosti federace (napfi. zamezení pfiepravy,
dovozu a ‰ífiení vûcí zahraniãního pÛvodu). V oblasti spoleãné pÛsobnosti federace a republik
t˘kající se vnitfiního pofiádku a bezpeãnosti byly FMV svûfieny úkoly úpravovat právní normy
a vykonávat státní správu. Tyto zpÛsobilosti se vztahovaly na Sbor národní bezpeãnosti, vojska
ministerstva vnitra a na na vybrané agendy (napfi. vydávání cestovních dokladÛ, povolení ke vstupu a pobytu, správa státních hranic a státních symbolÛ a záleÏitosti t˘kající se spolãování, ochrany státního tajemství, silniãního provozu atd.). FMV fiídilo Státní bezpeãnost a ve vymezeném
rozsahu i Vefiejnou bezpeãnost. Bylo orgánem pro fiízení a velení vojsk ministerstva vnitra. Stanovovalo zásady organizace, jednotného v˘konu sluÏby a soustavy politické a odborné pfiípravy
pfiíslu‰níkÛ SNB a vojsk ministerstva vnitra a kontrolovalo jejich plnûní úkolÛ. Zabezpeãovalo
rozvoj metod a prostfiedkÛ bezpeãnostní práce a jejich unifikaci. Vydávalo pro Sbor národní bezpeãnosti a vojska ministerstva vnitra obecnû závazné právní pfiedpisy, které upravovaly práva
a povinnosti jejích pfiíslu‰níkÛ vÛãi jin˘m orgánÛm státní správy, organizacím a obãanÛm, dotváfiely sluÏební pomûr, finanãní, materiální, sociální a zdravotnické zabezpeãení pfiíslu‰níkÛ i nezávislé telekomunikaãní spojení.
Ministr vnitra âSSR po projednání s ministry vnitra republik povolával vybrané pfiíslu‰níky
SNB k plnûní úkolÛ FMV a na návrh ministrÛ vnitra republik ustanovoval náãelníky krajsk˘ch
správ Sboru národní bezpeãnosti.
Federální ministerstvo vnitra se ãlenilo na:242
a) útvary FMV (poãet 20243) – útvary zabezpeãení v˘konu pravomocí ministra a jeho námûstkÛ,
inspekce a správy kádrového, plánového, materiálního, finanãního, zdravotnického, technického
a jiného zabezpeãení,
b) federální útvary SNB: sloÏky StB (12 správ a 1 odbor zahraniãního tisku),
c) útvary pfiidruÏené k FMV, které pfiedstavovaly samostatné organizaãní celky zfiizované k plnûní konkrétních úkolÛ (hlavní správa Pohraniãní stráÏe, správa vojsk ministerstva vnitra, vysoká
‰kola SNB, ústfiední nemocnice a stavební v˘roba FMV).
[Nafiízení MV âSSR ze dne 23. prosince 1988, kter˘m se vydává organizaãní fiád federálního ministerstva vnitra]
Viz téÏ [Organizace federálního ministerstva vnitra Rozkaz ministra vnitra âSSR ã. 1/1982]
243
Poãet pfied reorganizací v roce 1988.
241
242
113
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Generál Lorenc popsal fiízení útvarÛ SNB takto:244 „Na federálním MV bylo jakousi tradicí, Ïe
ministr mimo ‰tábní útvary (legislativa, centrální analytika, kádrovka, inspekce, mezinárodní
styky, mobilizaãní úkoly, rÛzné koordinaãní a koncepãní útvary pro fiídící ãinnost ministerstva)
pfiímo fiídil také I. správu SNB. Byla to rozvûdka, která získávala zpravodajské informace zejména z politické a vûdeckotechnické oblasti. Jejím úkolem bylo také pronikat v zahraniãní do rÛzn˘ch institucí a do fiídících struktur cizích zpravodajsk˘ch sluÏeb, a tak napomáhat kontrarozvûdné práci.245 Ministr dále fiídil V. správu SNB, tj. operativní a fyzickou ochranu ãlenÛ pfiedsednictva ÚV KSâ a ãelních ústavních ãinitelÛ.
Po zmûnû, kterou ministr provedl koncem roku 1985, si navíc podfiídil také VI. správu SNB,
která nasazovala a vytûÏovala zpravodajskou techniku, zaji‰Èovala provûrku korespondence
a fiídila radiorozvûdnou i kontrarozvûdnou ãinnost. Do pfiímé ministrovy kompetence patfiila i XII.
správa v Bratislavû. Ta byla kompletnû vybaven˘m kontrarozvûdn˘m útvarem s úsekem operativy, analytiky, zpravodajské techniky i sledování.“246
Námûstkové
generál Lorenc
1. námûstek
generál Hru‰eck˘
generál ·ubrt
plukovník VáÀa
generál ·ilhav˘
Spravované útvary
X. správa s náplní kontrarozvûdné práce pro ochranu státu pfied
podvratnou ãinností, XI. správa pro kontrarozvûdnou ochranu
ekonomiky, technická správa FMV, správa spojení, zvlá‰tní správa FMV,
správa v˘voje automatizace FMV
II. a III. správa SNB (kontrarozvûdka proti cizím zpravodajsk˘m sluÏbám
a vojenská kontrarozvûdka), hlavní správa pohraniãní stráÏe a ochrany
státních hranic, správa vojsk FMV a správa pro politicko-v˘chovnou
práci v resortech ministerstva vnitra
IV. správa SNB (zpravodajské sledování kontrolovan˘ch osob a objektÛ),
správa vy‰etfiování StB, ekonomická správa FMV a správa hospodáfiského
zabezpeãení FMV
federální správa vefiejné bezpeãnosti, letka FMV a správa pasÛ a víz
zdravotnická správa, nemocnice FMV, správa vrcholového sportu
a stavební v˘roby FMV
PÛvodní sestava federální útvarÛ SNB byla tato:
a) sloÏka Státní bezpeãnosti
1. hlavní správa rozvûdky (I. správa SNB)
2. správa kontrarozvûdky pro boj proti vnûj‰ímu nepfiíteli (II. správa SNB)
3. hlavní správa vojenské kontrarozvûdky (III. správa SNB)
4. správa sledování (IV, správa SNB)
5. správa ochrany stranick˘ch a ústavních ãinitelÛ (V. správa SNB)
6. správa v˘konné zpravodajské rozvûdky (VI. správa SNB)
7. správa kontrarozvûdky pro boj proti vnitfinímu nepfiíteli (X. správa SNB)
8. správa kontrarozvûdky pro ochranu ekonomiky (XI. správa SNB)
9. správa kontrarozvûdky v Bratislavû (XII. správa SNB)
10. správa vy‰etfiování StB
11. správa víza pasÛ
12. správa kontrarozvûdky pro boj proti mimofiádn˘m a zvlá‰tním formám trestní ãinnosti (XIV. správa SNB)
13. odbor zahraniãního tisku (IV. odbor SNB)
b) sloÏky Vefiejné bezpeãnosti federální správa Vefiejné bezpeãnosti.
[Organizace federálního ministerstva vnitra Rozkaz ministra vnitra âSSR ã. 1/1982]
245
LANGO·, Ján: KGB. http://langos.sk/index1.htm
246
[LORENC 1992], s. 74.
244
114
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
„Reorganizací do‰lo k podstatné integraci útvarÛ. Kontrarozvûdné útvary (II., X. a XI. správa,
aut.), s v˘jimkou vojenské kontrarozvûdky a XII. správy, byly integrovány do hlavní správy kontrarozvûdky. Vedení kontrarozvûdky bylo znaãné omlazeno. Náãelníkem se stal 45let˘ plukovník
Vykypûl. Jeho zástupci byli je‰tû mlad‰í. … ·ifrovou a kryptoanalytickou ãinnost jsme slouãili
s radiorozvûdkou a radiokontrarozvûdkou (Zvlá‰tní správa). S technickou správou integrovali
správu v˘konné zpravodajské techniky. Do správy pro plán, rozpoãet a sociální zabezpeãení byly
soustfiedûny v‰echny útvary t˘lového zabezpeãení.“247
Poradními orgány ministra bylo kolegium ministra a operativní porada ministra. První grémium mûlo slouÏit k projednávání základních otázek, druhé k fie‰ení neodkladn˘ch úkolÛ souvisejících s fiízením a ãinností útvarÛ. Ministr dále dle fiádu z roku 1988, kter˘ byl v˘sledkem reorganizace, zfiizoval pût komisí (vesmûs se t˘kaly osobních záleÏitostí pfiíslu‰níkÛ, napfi. Komise
pro fie‰ení stanoven˘ch otázek sluÏebních pomûrÛ), ·táb obrany federálního ministerstva vnitra
pro fiízení pfiíprav k obranû a Radu ministra vnitra âSSR pro rozvoj a vyuÏití techniky.
Kolegium federálního ministra vnitra v roce 1988 zasedalo 9krát. Operativní porady ministra
vnitra âSSR se konaly ãastûji, ale pravdûpodobnû ne jednou za ãtrnáct dní, jak to pfiedpokládal
jednací fiád. SchÛze obou tûchto poradních orgánÛ byly plánované, a to tak, aby odpovídaly ãasovému postupu pfiedkládání dokumentÛ vrcholn˘m stranick˘m orgánÛm.248 Návrh postupu zfiejmû
necharakterizuje vûrnû pfiedávání dokumentÛ z FMV na pfiedsednictvo ÚV KSâ. Pro rok 1989
jsou zde uvedeny jen dvû poloÏky, jimiÏ FMV reaguje na body projednávané na PÚV: ochrana
utajovan˘ch skuteãností a zjednodu‰ení stykÛ obãanÛ se státními orgány. Dále jsou zde uvedeny
bezpeãnostní zprávy pro ÚV KSâ a pfiedsednictvo vlády. Zhruba dvakrát do roka se je‰tû také
konaly porady ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR. Kromû toho ke kaÏdé vût‰í akci svolával ministr vnitra anebo 1. námûstek ministra vnitra operaãní ‰táby. Napfiíklad v rámci mimofiádné bezpeãnostní akce spojené s 21. srpnem 1989 zasedal jeden takov˘ ‰táb 6x.249
Kolegium250 tvofiilo po reorganizaci 13 námûstkÛ a vybran˘ch náãelníkÛ správ SNB a krajsk˘ch
správ SNB:
Seznam ãlenÛ kolegia ministerstva vnitra âSSR v roce 1989
I. námûstek ministra vnitra âSSR
genmjr. Ing. Alojz LORENC, CSc.
námûstek ministra vnitra âSSR
plk. doc. RSDr. Stanislav NEZVAL
námûstek ministra vnitra âSSR
plk. Ing. Franti‰ek KINCL
náãelník vnitfiní organizaãní správy FMV
plk. JUDr. Milou‰ KRÁSA, CSc.
náãelník kádrové správy FMV
plk. RSDr. Václav KONÍâEK
náãelník inspekce ministra âSSR
pplk. Otakar PILSK¯
náãelník I. správy SNB
genmjr. Karel SOCHOR
náãelník II. správy SNB
pplk. PhDr. Karel VYKYPùL
náãelník XII. správy SNB
plk. RSDr. ·tefan HOMOLA
náãelník správy SNB hl. m. Prahy a Stfiedoãeského kraje
genmjr. JUDr. Bohumil CARDA
náãelník správy SNB hl. m. Bratislavy
plk. JUDr. ·tefan MIKULA
a Západoslovenského kraje
náãelník krajské správy SNB Brno
plk. Ing. Josef ·OBÁ≈
náãelník federální správy VB
pplk. JUDr. Josef VOSTÁREK
[LORENC 1992], s. 103.
[âasov˘ postup pfiedkládání dokumentÛ vrcholn˘ch stranick˘m orgánÛm v 1. pololetí 1989, plán práce kolegia
ministra vnitra âSSR a operativních porad ministra vnitra âSSR na 1. pololetí 19891988]
249
[ÎÁâEK 1998]
250
[ÎÁâEK 1998]
247
248
115
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Pravidelnû byli dále zváni národní ministfii vnitra, vedoucí 13. oddûlení a pfiedseda hlavního
v˘boru KSâ FMV. Program federálních kolegií byl rozhodnû mnohem ménû nabit˘ neÏ program
kolegií ministra vnitra âSR, kde se pfieváÏnû fie‰ily, jak si je‰tû ukáÏeme, konkrétní úkoly resortu. I takové úkoly by zde mohly b˘t, neboÈ FMV mûlo v oblasti StB v˘luãnou pÛsobnost, ale na
kolegiu nebyl jedin˘ bod, kter˘ by se StB zvlá‰È zab˘val. Souãinnost StB a VB se pak projednávala na poradách ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR, na nichÏ b˘val pomûrnû znaãn˘ poãet bodÛ
jednání. Nejãastûj‰í poloÏkou kolegia federálního ministra vnitra byly zprávy o bezpeãnostní situaci v jednotliv˘ch krajích nebo v celé republice, ãi rozbory bezpeãnostní práce v oblasti alkoholové a nealkoholové toxikománie (9x). Pak následovaly kádrové záleÏitosti a vyznamenání (6 +
2), plánování a koncepce (6+1). Nakonec následovaly zprávy o jednotliv˘ch agendách FMV (stíÏnosti, ochrana stanic, kriminalita, vy‰etfiování trestních ãinÛ, mimofiádné události, rekreace).
Operativní porada ministra vnitra âSSR byla rovnûÏ jeho poradním orgánem. âleny byli dle
jednacího fiádu námûstci ministra vnitra, náãelník kanceláfie ministra, náãelník sekretariátu FMV,
kter˘ souãasnû plnil funkci tajemníka operativní porady. Jednání se zúãastÀoval pracovník 13.
oddûlení ÚV KSâ a vedoucí tajemník HV KSâ na FMV. Na poradû se mûla projednávat fie‰ení
závaÏn˘ch opatfiení v oblasti Státní bezpeãnosti t˘kající se zejména organizace, fiízení a zamûfiení kontrarozvûdné práce a bezpeãnostní situace, dále záleÏitosti fiízení útvarÛ FMV, SNB a vojsk
ministerstva vnitra, jejichÏ fie‰ení pfiesahuje pravomoc jednotliv˘ch námûstkÛ, a koneãnû se zde
mûla koordinovat souãinnost útvarÛ FMV, SNB a vojsk MV k plnûní rozkazÛ a nafiízení ministra
vnitra. K zápisÛm z operativních porad jsme se nedostali.
Svolávání operaãních ‰tábÛ v dobû pfiedcházející sametové revoluci charakterizoval podrobnû
Pavel Îáãek.251 Operaãní ‰táby252 fiídily mimofiádné bezpeãnostní akce (MBA) v rámci mimofiádn˘ch bezpeãnostních opatfiení (MBO). Legislativnû byla tato opatfiení kryta nafiízením ministra
vnitra.253 Vyhla‰ovány byly rozkazem ministra vnitra âSSR a mobilizovaly v rÛzném stupni Sbor
národní bezpeãnosti (SNB), vojska ministerstva vnitra, resorty ministerstev vnitra (MV âSSR,
MV âSR, MV SSR), federální ministerstvo národní obrany (FMNO), Lidové milice (LM)
a Sbory nápravné v˘chovy (SNV). Byly pro nû vypracovány podrobné smûrnice a územní
plány.254 Existovalo sedm stupÀÛ mimofiádn˘ch bezpeãnostních opatfiení, pfii posledním stupni
urãeném k likvidaci hromadn˘ch protisocialistick˘ch vystoupení (HPSV) bylo moÏné na základû
rozhodnutí nejvy‰‰ích politick˘ch a státních orgánÛ âSSR (pfiedsednictvo ÚV KSâ anebo Rada
obrany státu) pouÏít dal‰í „pÛvodnû nevyãlenûné“ útvary a jednotky âSLA a LM, u nichÏ plán
nepfiedpokládal nasazení proti demonstrantÛm.
[ÎÁâEK 1998]
Podle Pavla Îáãka ústfiedním orgánem mûl b˘t spoleãn˘ operaãní ‰táb (SO·) âSSR, fiízen˘ federálním ministrem
vnitra. âleny ãeského operaãního ‰tábu (O· âSR) byl námûstek ministra vnitra âSR, kter˘ ho fiídil, náãelník republikového orgánu LM, velitel pfiíslu‰ného vojenského okruhu (ãi jeho zástupce), zástupce náãelníka X. správy SNB
pro vnitfiní zpravodajství, náãelník správy vojenské kontrarozvûdky (VKR) západního vojenského okruhu, náãelník
správy Sboru nápravné v˘chovy a náãelník hlavní správy PoÏární ochrany. Zasedání republikov˘ch O· se mimoto
mûli zúãastnit zástupce oddûlení státní administrativy ÚV KSâ (KSS), vedoucí odboru obrany a bezpeãnosti Úfiadu
vlády âSR (SSR), vedoucí tajemník hlavního v˘boru KSâ (KSS) pfii MV a sekretáfi Rady obrany âSR (SSR).
[ÎÁâEK 1998]
253
[Nafiízení ministra vnitra âSFR ã. 9/82 ze dne 1. ãervence 1982 o mimofiádn˘ch bezpeãnostních opatfieních a bezpeãnostních akcích, 1982]
254
O vyhlá‰ení 3. stupnû MBO byl dopisem informován pfiedseda Rady obrany státu a zároveÀ generální tajemník ÚV
KSâ Milo‰ Jake‰. Na základû rozhodnutí rad obrany krajÛ a okresÛ bylo na území âSSR stfieÏeno 1 357 objektÛ
(stráÏními jednotkami SNB 65 objektÛ, 1 092 jednotkami LM a 195 âSLA). V rámci SNB a souãinnostních sloÏek
mûlo b˘t k plnûní úkolu MBO vyãlenûno celkem 53 732 pfiíslu‰níkÛ SNB, LM a vojákÛ âSLA (z toho plnilo speciální úkoly 16 568 pfiíslu‰níkÛ SNB). Ministr národní obrany v prÛbûhu MBO vytváfiel zálohu v síle 1 983 vojákÛ a
náãelník H·LM 2 557 pfiíslu‰níkÛ. [ÎÁâEK 1998], str. 54.
251
252
116
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
„Operaãní ‰táby FMV zasedaly pravidelnûji neÏ v pfiedchozích letech (v tomto roce se konalo
minimálnû jedenáct zasedání, v následujícím nejménû ãtrnáct). Od ledna 1988 do prosince 1989
bylo vydáno dvanáct rozkazÛ MV âSSR vyhla‰ujících MBO (z toho dva pro rok 1988; první
z nich byl platn˘ pro období leden aÏ srpen). Ze stejného období jsou zápisy z jednání doloÏeny
k tfiiadvaceti zasedáním O·FMV (nepfiístupné byly nûkteré ze srpna a fiíjna 1988 a moÏná i dal‰í).
V posledních dvou letech komunistického reÏimu byla MBO z úrovnû ministra vnitra âSSR
vyhla‰ována v deseti pfiípadech z ideologicko-historick˘ch dÛvodÛ (v˘roãí 25. února, 1. máje, 5.
a 9. kvûtna, 21. srpna, 28. fiíjna) a ve tfiech, resp. v ‰esti, z aktuálnû politick˘ch dÛvodÛ (k ochranû okresních a krajsk˘ch konferencí KSâ, kvÛli masov˘m demonstracím v lednu, listopadu a prosinci 1989). KaÏdé vyhlá‰ení MBO znamenalo pro republikové i federální bezpeãnostní resorty
znaãné personální, materiální i finanãní zatíÏení - v roce 1988 statisticky ‰lo o nûco více neÏ tfii
t˘dny, ale v rozhodujícím roce 1989 jiÏ nejménû o 75 dnÛ.“255
Státní bezpeãnost je nejlépe dokumentaãnû charakterizovaná a pomûrnû rozsáhle popsána díky
úsilí Úfiadu pro dokumentaci komunistick˘ch zloãinÛ, Jána Lango‰e, b˘valého federálního ministra vnitra, a pracím Pavla Îáãka a dal‰ích historikÛ. Poãetn˘ soubor shromáÏdûn˘ch dokumentÛ,
rozkazÛ, smûrnic, statutÛ, bezpeãnostních zpráv, zápisÛ z operaãních porad a ‰tábÛ by si rozhodnû spolu se zpfiístupnûn˘mi svazky StB zaslouÏil podrobnûj‰í studium v rámci diskursivní a institucionální anal˘zy. Takové anal˘zy by mohly detailnû rekonstruovat zpÛsoby organizování StB
a její ovládání komunistickou stranou.
Spolu se zvefiejÀováním dokumentÛ Státní bezpeãnosti se zaãaly objevovat v Securitas imperii
i studie charakterizující a interpretující (i) dÛleÏité akce StB (napfi. celostátní projekt „KLÍN“,
Pavel Îáãek a Rebeka KfiiÏanová, akce NORBERT, Jifií Gruntorád atd.), (ii) snahy spojené s reorganizací Bezpeãnosti provádûnou v letech 1988-1989 (napfi. Iluze a realita: Pokus o reformu StB
v letech 1987 – 1989, Pavel Îáãek) i (iii) neúspû‰né úsilí ãelit narÛstající tzv. „protistátní“ aktivitû v letech 1988 – 1989 projevující se demonstracemi a sametovou revolucí (napfi. Operaãní
‰táby generála Lorence v letech 1988 - 1989: Krizov˘ management FMV v akci, Pavel Îáãek
a Listopad 1989 z pohledu StB v denních situaãních zprávách, Václav Bartu‰ka, atd.).
UvaÏované studie poskytují jiÏ znaãnû plastick˘ obraz ãinnosti StB. DoplÀují je dvû monografie Pavla Îáãka. První z nich „Pfiísnû tajné. Státní bezpeãnost za normalizace“256 charakterizuje
nejdÛleÏitûj‰í smûrnice urãující ãinnost Státní bezpeãnosti v oblasti kontrarozvûdné práce: smûrnice pro ãinnost pracovníkÛ kontrarozvûdky (A-oper-I-1). Alojz Lorenc, kdyÏ zde charakterizoval ãinnost rozvûdky, odkazoval na uvedenou smûrnici takto: „Do vzpomínek se mi vkrádá terminus technicus: signál, provûrka signálu, rozpracování, realizace. Tyto odlid‰tûné termíny se
t˘kají lidí aÏ aÏ.“ Tvrdí zde, Ïe „v roce 1989 bylo v kontrarozvûdnû ochraÀovan˘ch objektech
a kontrolovan˘ch bazách operativnû rozpracováno pfiibliÏnû 1000 signálÛ o protistátní ãinnosti.
K vyhledávání signálÛ v objektech a bazách, k dokumentování trestné ãinnosti a k preventivnímu
opatfiení mûla kontrarozvûdka (bez vojenské ãásti, VKR) utvofienou síÈ asi 15 000 aktivních spolupracovníkÛ, residentÛ, agentÛ a osob, které StB dávaly k dispozici své byty pro její konspiraãní ãinnost. Kromû toho s kontrarozvûdkou spolupracovalo asi 3 000 kandidátÛ tajné spolupráce,
pfiipraven˘ch k pfiijetí za agenty. Ti byli povûfiováni rÛzn˘mi kontrolními úkoly pro ovûfiení jejich
schopnosti a dÛvûryhodnosti. Kromû agentÛ a kandidátÛ na agenty vyuÏívala kontrarozvûdka
je‰tû více neÏ 30 000 dÛvûrníkÛ. Ti plnili pomocné úkoly ve zpravodajské ãinnosti kontrarozvûdky a tvofiili ‰ir‰í základnu pro doplÀování agenturní sítû.“
[ÎÁâEK 1998]
[LORENC 1992; Îáãek 2002a]
255
256
117
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Práci se spolupracovníky normativnû vymezovala druhá Îáãkem probíraná smûrnice pro práci
se spolupracovníky (A-oper-I-3). Tato smûrnice definovala hlavní typy spolupracovníkÛ (rezident, agent, drÏitel propÛjãeného bytu, popfiípadû dÛvûrník) a zpÛsoby, jak jsou získáváni ke spolupráci i jak je jejich ãinnost organizována fiídícími orgány vãetnû stanovení zásad konspirace.
Smûrnice pro evidenci osob ohroÏujících vnitfiní pofiádek a bezpeãnost státu (NMV âSSR ã.
21/1978 Sb.) definovala nepfiítele a informace, které o nûm StB má získávat i jak s tûmito informacemi má nakládat. Nakonec se Pavel Îáãek zab˘vá metodick˘m pokynem I. námûstka ministra vnitra âSSR k provádûní preventivní ãinnosti ãs. kontrarozvûdky, kter˘ byl vydán o ãtyfii roky
pozdûji neÏ smûrnice v roce 1982. Smûrnice umoÏÀovala kontrarozvûdn˘m útvarÛm StB pouÏívat dva typy opatfiení: aktivní obranná opatfiení a udûlování v˘strah.
Druhá Îáãková monografie „·tB na Slovensku za “normalizácie“. Agónie komunistickej moci
v zvodkách tajnej polície“257 zdaleka necharakterizuje jen kvazifederalizaci Státní bezpeãnosti po
roce 1969. Tato reorganizace vyústila ve vznik Hlavní správy StB v Bratislavû, která se nakonec
stala pfiedobrazem v roce 1988 vzniklé Hlavní právy StB. Od zaãátku totiÏ plnila „úkoly právû
tûchto správ (2., 10. a 11., poznámka autora) v hlavním mûstû Slovenska. Kromû operativních
odborÛ pro práci proti cizím zpravodajsk˘m sluÏbám, pro kontrarozvûdnou ochranu ekonomiky
a pro operativní ãinnost proti vnitfinímu protivníkovi byla vybavena i odborem zpravodajské techniky a odborem sledování. Mûla i svÛj vlastní evidenãní a analytick˘ útvar.“258
Pro nás je dÛleÏitá také Îáãkova rekonstrukce informaãních tokÛ StB.259 Podle rozkazu ã.
12/1983 vydaného ministrem Vajnarem soustavu periodicky vydávan˘ch informací a analytick˘ch materiálÛ tvofiily denní situaãní zprávy,260 informace FMV o ideodiverzním pÛsobení nepfiátelsk˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ (mûsíãní), prÛbûÏná informace o v˘sledcích ãinnosti orgánÛ Bezpeãnosti (ãtvrtletní) a informace o bezpeãnostní situaci v âSSR a aktuálních otázkách práce orgánÛ bezpeãnosti (ãtvrtletní), roãní vyhodnocení plnûní hlavních úkolÛ SNB a roãní vyhodnocení
pracovních v˘sledkÛ útvarÛ kontrarozvûdky.
Pfiedkládání analyticko-informaãních materiálÛ se fiídilo dle Îáãka zásadami, které zde parafrázujeme:
a) niωí stupnû pfiedkládaly informace nejblíÏe vy‰‰ím,
b) vy‰‰í stupnû mûly právo postoupit dokumenty niωím,
c) centrální správy FMV mûly povinnost se podle potfieby navzájem informovat,
d) správy StB na kraji postupovaly informace stranick˘m orgánÛm v kraji, ostatním institucím
jenom se souhlasem náãelníka KS SNB,
e) správy FMV informovaly stranické a státní orgány, mimo resort smûly jít jen informace, kde byl
adresát upozorÀován na nedostatky v ochranû a na závady v reÏimu dodrÏování státního tajemství.
[ÎÁâEK 2002b]
[ÎÁâEK 2002b], str. 22.
259
Podobu ústfiedního informaãního systému urãovala Smûrnice o soustavû informací, systému jejich zpracování a
pfiedkládání a o zásadách analytické práce v útvarech Státní bezpeãnosti. Soustavu informací tvofiily informace a analytické materiály periodické a neperiodické. Periodické dokumenty tvofiily: denní situaãní zpráva (tzv. svodky),
t˘denní informace, zpravodajské informace (rovnûÏ t˘denní), mûsíãní zpráva o v˘skytu nepfiátelsk˘ch písemností a
nápisÛ, pololetní hodnocení pracovních v˘sledkÛ, roãní hodnocení pracovních v˘sledkÛ a v˘kaz provedení preventivních opatfiení). Neperiodické informace a analytické materiály pfiedstavovaly Zprávy o bezpeãnostní situaci âSSR,
tématické rozbory, bulletiny a informace o ohlasech.
260
Denní svodky byly kontrarozvûdné a vnitfiní. Rozdûlovník stanovoval federální ministr vnitra a byli na nûm jistû
ãlenové pfiedsednictva ÚV KSâ.
257
258
118
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
SNB byl organizaãnû ãlenûn na StB a VB. Pnutí mezi nimi vznikalo jiÏ proto, Ïe StB byla fiízena unitárnû z FMV, zatímco v fiízení VB svoje kompetence zfietelnû prosazovala ministerstva
národní. Nicménû Alojz Lorenc ne pfiíli‰ vûrohodnû tvrdil, Ïe „tyto diference se net˘kaly vztahu
VB a StB, ani principu jednoty SNB, tak jak byl vyjádfien tezí, Ïe ‘Mezi Státní a Vefiejnou bezpeãností neexistují Ïádné rozdíly v politick˘ch pfiístupech a rozdíly jsou ãistû profesního charakteru.‘ … Vzniklá struktura fiízení krajsk˘ch a okresních správ dala organizaãní základ souãinnosti mezi obûma sloÏkami. Av‰ak pfiedstava, Ïe by ve vût‰inû okresÛ mohla zpravodajskou ãinnost
StB nahradit VB, se ukázala jako nereálná.“261 Tvrzení Alojze Lorence povaÏujeme za nepravdûpodobné nejen proto, Ïe neodpovídá sociologické zku‰enosti, ale téÏ v‰em svûdectvím získan˘m napfi.
právû v archivech. Nicménû souãinnost obou sloÏek SNB byla nutná pfii mimofiádn˘ch událostech
hospodáfiského i politického rázu. K zaji‰tûní nezbytné souãinnosti byla vydávána nafiízení a pokyny.262 Byla realizována buì vytvofiením spoleãn˘ch speciálních skupin KS SNB, anebo skupin KS
SNB ãi OS SNB, anebo spoleãn˘m ‰etfiením bez vyuÏití t˘mÛ. Speciální skupiny mûly náãelníkem
KS SNB stanoveného velitele a jeho zástupce. Byl-li jeden z StB, druh˘ musel b˘t z VB.
Pro nás jsou tyto podklady zajímavé mimo jiné i tím, Ïe se dot˘kají informaãních tokÛ v SNB.
Zahrnují podrobnou, v zásadû hierarchicky fiazenou klasifikaci mimofiádn˘ch událostí s urãením,
kter˘m operaãním stfiediskÛm na OS a KS SNB, ministerstvech a jim podfiízen˘ch útvarech se
o nich podává hlá‰ení. Hierarchické postavení mimofiádné události je dáno právû úrovní, kam aÏ
a kdo v‰echno je o ní informován. Na vrcholu byly napfiíklad události proti základÛm a bezpeãnosti republiky a obranû vlasti anebo násilné útoky na v˘znamné objekty politick˘ch, státních,
spoleãensk˘ch a jin˘ch orgánÛ.
Postup pfii pfiípravû a vydávání resortních právních pfiedpisÛ byl upraven RMV ã. 35/1972. Rozkaz stanovoval souãinnost útvarÛ pfiipravujících pfiedpis s právním odborem FMV a podobu pfiipomínkového fiízení. ·lo-li o pfiedpis, kter˘ se závaÏn˘m zpÛsobem dot˘kal ãinnosti SNB nebo
vojsk MV, nebo pfiedpis, kter˘ urãil ministr anebo jeho námûstek, musel b˘t pfiedloÏen kolegiu
ministra vnitra. Nakonec právní pfiedpis nabyl platnosti podpisem ministra a byl publikován, ‰loli o federální pfiedpis, ve Vûstníku FMV.
Pfii terénním sbûru dokumentÛ jsme shromaÏìovali organizaãní a jednací fiády. SnaÏili jsme se
popsat, jak konstrukce textÛ socialistick˘ch fiádÛ a smûrnic umoÏÀovala ustavovat hierarchie,
v nichÏ se uplatÀovala vedoucí úloha strany prostfiednictvím demokratického centralismu, spravování nomenklatury a stranické kontroly. Námi studované fiády z oblasti Státní bezpeãnosti mûly
naprosto totoÏnou armaturu: Úvodní ustanovení - Základní úkoly - Organizaãní struktura vãetnû
náplnû ãinnosti organizaãních celkÛ - Poradní orgány - Vztahy spolupráce a souãinnosti - Závûreãná ustanovení. Tato struktura byla ov‰em vÏdy pfiizpÛsobena zvlá‰tnostem té které správy tím,
Ïe byla „naplnûna“ jin˘m obsahem. Armatura organizaãních fiádÛ správ StB pfiedstavovala ãisté
naplnûní armatury statutárních fiádÛ aÏ na to, Ïe se v tûchto fiádech neuvádûly principy fiízení.263
Organizaãní fiády hlavní správy kontrarozvûdky SNB a vÛbec v‰ech útvarÛ ministerstva vnitra
vãetnû samotného ministerstva byly zfiejmû sestavovány dle jednoho vzoru. Je na nich pozoruhodné pouze to, Ïe pfiedstavují ãisté rozdûlení dlouh˘ch seznamÛ zpÛsobilostí nûco konat, odhalovat, zabezpeãovat, provádût, fiídit, koordinovat, organizovat, uplatÀovat atd. Akãní podoba tûchto fiádÛ jakoby byla zaloÏena na pfiedpokladu, Ïe rozdûlování zpÛsobilostí jde ruku v ruce s rozdûlováním odpovûdností a rovná se pfiidání poloÏky do seznamu úkolÛ v organizaãním fiádu.
[LORENC 1992], s. 82.
[Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR - Zabezpeãení souãinnosti Státní bezpeãnosti a Vefiejné bezpeãnosti pfii
provûfiování, popfi. objasÀování, vyhledávání nebo vy‰etfiování mimofiádn˘ch událostí v národním hospodáfiství 89].
263
Popisovaná opro‰tûnost od deklaratorního stylu vyjadfiování mÛÏe b˘t dána i tím, Ïe se jednalo o pfiísnû tajné dokumenty, které rozhodnû nebyly urãeny pro vefiejnost. Napfi. v organizaãních fiádech národních v˘borÛ pasáÏe popisující principy fiízení tvofiily zpravidla kapitolu, ãást ãi hlavu.
261
262
119
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Ministerstvo vnitra a Ïivotního prostfiedí âSR
Ministerstvo vnitra âSR, resp. vnitra a Ïivotního prostfiedí, se dûlilo na bezpeãnostní a civilní
úsek. Kromû toho, Ïe se v˘konnû staralo o vnitfiní pofiádek a bezpeãnost, bylo téÏ ústfiedním orgánem pro bezpeãnost silniãního provozu, pro vnitfiní vûci, zvlá‰tû územní ãlenûní republiky, státní
symboly âeské socialistické republiky, vûci matriãní, státního obãanství, obãansk˘ch prÛkazÛ
a evidence obyvatelstva, sdruÏovacího a shromaÏìovacího práva, dále pro archivnictví, poÏární
ochranu a posléze i Ïivotní prostfiedí. My se zde budeme podrobnûji zab˘vat jen aktivitami ministerstva vnitra na poli bezpeãnostním.
I bezpeãnostní úsek MV âSR tvofiily útvary MV, národní útvary SNB (sloÏky VB) a útvary pfiidruÏené k MV. Celkovû bylo ãeské ministerstvo ov‰em jednodu‰‰í neÏ federální. Pfied reorganizací v roce 1988 mûl bezpeãnostní úsek 16 útvarÛ (FMV 37) a po reformû dokonce jen jedenáct.264
Podobu bezpeãnostního úseku ministerstva vnitra (a Ïivotního prostfiedí) pfied a po reorganizaci
ukazují pfiiloÏená schémata. Je na nich dobfie vidût, Ïe reorganizace spoãívala ve zru‰ení jednoho
místa námûstka a ve vytvofiení ucelené hlavní správy VB, která by byla rovnûÏ protûj‰kem hlavní správy kontrarozvûdky.
Ministerstvo vnitra a Ïivotního prostfiedí âSR – schéma pÛvodního bezpeãnostního úseku
Zdroj: [Návrh na zmûnu fiídící a organizaãní struktury bezpeãnostního úseku MVÎP âSR 88]
Bûhem reorganizace se poãetní stav pracovníkÛ mûl sníÏit ze 750 na 590. tj. o 31 %.
264
120
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Ministerstvo vnitra a Ïivotního prostfiedí âSR – schéma nového bezpeãnostního úseku
Zdroj: [Návrh na zmûnu fiídící a organizaãní struktury bezpeãnostního úseku MVÎP âSR 88]
Podobnû jako FMV i MV âSR mûlo kolegium ministra. To spolu s operativní poradou tvofiily
poradní orgány ministra. Kolegium ministra vnitra bylo pfiibliÏnû stejnû veliké jako kolegium
jeho federálního partnera.265 Jednání kolegia byla ov‰em mnohem konkrétnûji zamûfiená. Nejpoãetnûj‰í poloÏku tvofiily zprávy o agendách MV (10). Vedle trestné ãinnosti /5/ a obligátních vyfiizování stíÏností zde byly v roce 1987 je‰tû zdravotní zabezpeãení, v˘chovnû vzdûlávací ãinnost,
silniãní provoz, pfiedcházení mimofiádn˘m událostem a ochrana utajovan˘ch skuteãností. Zprávy
byly vypracovávané i o úkolech a pfiijat˘ch opatfieních (napfi. Zpráva o úãinnosti opatfiení pfiijat˘ch s ohledem na vefiejno-bezpeãnostní situaci v Praze). K této nejvût‰í skupinû mÛÏeme pfiifiadit i kontroly úkolÛ (2) a kontroly plnûní plánu (2). Dále kolegium jednalo o kádrov˘ch záleÏitostech a vyznamenáních (11+2), o plánech a koncepci (7+2). Pravidelnû zde i zaznûla informace z kolegia ministra vnitra âSSR, která mohla ústit v usnesení (vût‰inou se jednalo o kádrová
opatfiení a jednou byla konkretizovaná pfiijatá koncepce). Kolegium projednávalo téÏ informace
o bezpeãnostní situaci âSR.
Tvofiili jej I. námûstek ministra vnitra âSR, námûstek ministra vnitra âSR, náãelník sekretariátu, náãelník kádrové správy MV, náãelník inspekce ministra âSR, náãelník ekonomické správy, náãelník správy vy‰etfiování VB, náãelník správy pro politicko-v˘chovnou a vzdûlávací ãinnost, náãelník kanceláfie ministra vnitra, náãelník krajské správy SNB Brno, náãelník krajské správy SNB Ústí nad Labem, náãelník MS VB Praha. Dále byli pravidelnû zváni:
námûstek ministra vnitra âSSR, vedoucí 13. oddûlení ÚV KSâ a vedoucí tajemník HV KSâ na FMV.
265
121
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
¤ízení Vefiejné bezpeãnosti bylo, jak jsme si jiÏ fiekli, ve spoleãné pÛsobnosti federálního a národních ministerstev. Její problémy a její souãinnost na úrovni krajsk˘ch a okresních správ se fie‰ily
zejména na poradách ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR. ZpÛsoby fiízení VB urãovala prozatímní
smûrnice, která vy‰la spoleãn˘m rozkazem ministrÛ ã. 4 v roce 1979. Tato smûrnice rozvádûla zákon
o SNB (ã. 40/1974 Sb.) a my jí zde rozebereme. Smûrnice stvrzovala tfiístupÀov˘ systém komplexního fiízení: ústfiedí - kraje - okresy. První stupeÀ fiízení tvofiily kromû Sekretariátu ministra vnitra
âSSR, Federální správy VB a federální a ãeské správy pro politickov˘chovné, vzdûlávací, tiskové
a propagaãní ãinnosti také dal‰í útvary MV âSR: ‰táb MV âSR, Správa kriminální sluÏby, Správa
pofiádkové a dopravní sluÏby, Odbor ochrany objektÛ a Správa vy‰etfiování VB. Na úrovni národní
se tedy jednalo vesmûs o útvary, které spadaly do pravomoci 1. námûstka ministra vnitra âSR.
TatáÏ prozatímní smûrnice na kaÏdém stupni fiízení zavazovala vrcholné funkcionáfie - ministry vnitra, náãelníky KS SNB a OS SNB, aby konkrétnû delegovali pravomoci na své námûstky,
zástupce a náãelníky útvarÛ jimi fiízen˘ch ministerstev a správ. V liniovém, ale i metodickém fiízení mûly b˘t naprosto jasné vztahy podfiízenosti tak, aby umoÏÀovaly naplnit zásadu nedílné velitelské pravomoci. Pfiitom v pfiípadû liniového fiízení mûlo jít o komplexní fiízení jednotliv˘ch
úkolÛ uloÏen˘ch vy‰‰ími stupni fiízení provádûné v organizaãní ose. Pfiívlastek komplexní znamenal, Ïe úkoly mají b˘t zaji‰Èovány po v‰ech stránkách. Organizaãní osa byla tvofiena „fiízením
smûrovan˘m jednak k tûm útvarÛm, které jsou pfiímo pod pfiíslu‰n˘m subjektem, jednak k tûm,
které pfiíslu‰n˘ funkcionáfi fiídí v rámci své pravomoci“. Metodické fiízení – projevující se pokyny, poradami, ‰koleními, semináfii, konzultacemi a telefonními konferencemi - fie‰ilo „cestu, zpÛsoby a pfiístupy k realizaci a rozpracovávání aktÛ komplexního a liniového fiízení“, nebyly-li
pfiesnû vymezeny v zákonech nebo jin˘ch normativních aktech. „Charakteristick˘m znakem
metodického fiízení byla skuteãnost, Ïe do vztahu k objektÛm fiízení vstupovaly i orgány, jeÏ nebyly fiízenému objektu pfiímo nadfiazeny.“ Pfiitom „úãelná dûlba práce a delegace úkolÛ a pravomocí se uplatÀovala ve vertikálním i horizontálním smûru“.
Smûrnice dále stanovovala, co jsou na kterém stupni fiídící akty náãelníkÛ a jejich zástupcÛ a jak
se písemné fiídící akty zvefiejÀují. Napfi. na stfiedním stupni se jednalo o pokyny a rozkazy náãelníka a pokyny zástupce náãelníka. Publikovány byly jen pokyny, a to ve „Sbírce pokynÛ …“.
Smûrnice266 dále specifikovala vztahy podfiízenosti ve vazbû na jednotlivé subjekty fiízení poãínaje ministrem vnitra âSSR a konãe zástupci náãelníka OS SNB a náãelníky odborÛ VB. Poté
následovaly v˘ãty pravomocí, které napfiíklad na nejniωím stupni konãily u písmena q. Zde uvádûné specifikace lze znovu nalézt v organizaãních fiádech ministerstev a správ, které byly vytváfieny podle jednotného vzoru.
Rozebíranou prozatímní smûrnici doprovázel podrobn˘, teoreticky ladûn˘ v˘klad, kde se rozsáhle zvaÏoval „mechanismus delegace pravomocí“. Mûlo platit, Ïe „odpovûdn˘ zÛstává ten
funkcionáfi, kter˘ delegoval úkol“. Niωí stupeÀ odpovûdnosti mûl naopak pfiipadat na funkcionáfie nebo ten subjekt, kter˘ úkol realizoval. Smûrnice trvala na tom, aby tato delegace probíhala
normativním aktem, v nûmÏ by byl preciznû stanoven „rozsah povinností a práv funkcionáfie, na
nûjÏ byla delegace pfienesena“. V roce 1983 byla provedena provûrka dodrÏování probírané Prozatímní smûrnice. Zamûfiila se na úroveÀ plánovací ãinnosti a operativního fiízení útvarÛ VB,
dûlbu práce, delegování úkolÛ a pravomocí a vydávání písemn˘ch aktÛ fiízení a jejich úãel a úãinnost. Nejvíce nedostatkÛ bylo zji‰tûno pfiirozenû na základním stupni, kde ãistû byrokratick˘ rozmûr fiízení pfiesahoval do Ïivota lidí. Kritizován byl formalismus plnûní úkolÛ a to, Ïe úkoly
a pokyny vydávané shora nebyly dostateãnû rozpracovány na konkrétní podmínky útvaru a Ïe na
nejniωí ãlánky dopadalo pfiíli‰ mnoho akcí vyhla‰ovan˘ch na nejrÛznûj‰ích vy‰‰ích stupních.
Z potfieby praxe ov‰em vznikly a byly respektovány dal‰í formy fiídících aktÛ, napfi. metodické pokyny a zejména
spoleãné smûrnice v‰ech ministrÛ.
266
122
Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil
Hodnotitelé také upozorÀovali na soustavné stfietávání dvou základních pojetí fiízení: liniového
a metodického. Jestli jsme tomu správnû porozumûli, docházelo k zamûÀování metodického fiízení za liniové. Zcela selhávala delegace pravomocí, kterou mûly niωí ãlánky provádût podle vzoru
delegace pravomocí provedené ministrem na jeho námûstky. Nedobr˘ stav delegace pravomocí
se ov‰em také promítal do vydávání písemn˘ch aktÛ fiízení. Vydávaly je pfiíslu‰né i nepfiíslu‰né
subjekty fiízení a tato praxe vedla k nedostatkÛm v koordinaci úkolÛ. Kritizován byl i rostoucí
poãet podávan˘ch hlá‰ení. Smûrnice mûla bránit nadmûrnému centralismu a vrchnostenské svévoli, ale byla shledána málo úspû‰nou. Závûr zprávy znûl, Ïe novelizace smûrnice je nutná. Mohli
jsme sledovat je‰tû nûkteré návrhy na její úpravu. Nakonec nahrazena byla. Platila sice je‰tû
v roce 1984, ale v roce 1988 jiÏ nebyla uvádûná mezi celostátnû platn˘mi resortními pfiedpisy.267
Kádrová práce a plánování v resortech vnitra
Formování sboru pfiíslu‰níkÛ
Nábor nov˘ch pfiíslu‰níkÛ byl velmi dÛleÏitou agendou v‰ech bezpeãnostních sloÏek. SluÏební
pomûr v SNB nebyl v prvé fiadû smluvním vztahem, ale vztahem pfiíslu‰nosti k SNB. Jednotlivec
do nûj byl pfiijímán ve speciálním fiízení, které uzavírala pfiísaha. Pfiedpokládala se u uchazeãe
oddanost socialistickému zfiízení, bezúhonnost, tûlesná a du‰evní zdatnost a pfiíslu‰né vzdûlání.
PoÏadavky na oddanost socialistickému spoleãenskému zfiízení a bezúhonnost se uplatÀovaly
i u blízk˘ch pfiíbuzn˘ch uchazeãe. Jimi byli rodiãe, sourozenci, manÏelka a dûti uchazeãe a dále
potom rodiãe a sourozenci manÏelky uchazeãe. Ve vztahu k tûmto osobám byly závadami, pro
které nemohl b˘t uchazeã pfiijat do sluÏebního pomûru pfiíslu‰níka SNB, nebo vojáka z povolání
vojsk MV, zejména: trestná ãinnost, emigrace a vystûhovalectví, osobní a jin˘ styk s cizinou
a cizinci (z nesocialistick˘ch státÛ), styky (nikoli náhodné) s kriminálnû závadov˘mi osobami
a osobami nepfiátelsk˘mi socialistickému spoleãenskému zfiízení anebo ztráta ãlenství v KSâ.
Pro nás je zajímavá Roãní statistická zpráva o poãetních stavech a kvalitû pfiíslu‰níkÛ SNB268 v roce
1986, zpracovaná na ministerstvu vnitra âSR. Charakterizuje ov‰em jen sloÏku Vefiejné bezpeãnosti:269
Zafiazení pfiíslu‰níkÛ podle stupÀÛ fiízení (MV âSR)
Útvary
ministerstva
PP VB âSR
útvary KS SNB
útvary OS SNB
základní útvary VB
Poãet
734
1652
4428
9024
10067
[Nafiízení Ministra Vnitra âSSR Ze Dne 15. Února 1988 o Zru‰ení Nûkter˘ch Resortních PfiedpisÛ]
[4. kolegium MV - Roãní statistická zpráva o poãetních stavech a kvalitû pfiíslu‰níkÛ SNB ...]
269
ZA¤AZENÍ P¤ÍSLU·NÍKÒ PODLE ODBORNÉHO ZAMù¤ENÍ
Smûr vykonané práce
Poãet
Smûr vykonané práce
operativa
4837
zdravotníci
v˘konná sluÏba
17043
ekonomické a t˘lové sluÏby
politicko v˘chovná a kádrová práce
549
doprava
pomocné sluÏby operativy
604
tûlov˘chova a sport
technika
231
administrativa
právníci
55
267
268
Poãet
157
761
961
86
157
123
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Z jiného podkladu270 MV âSR se dovídáme, Ïe nábor v roce 1987 a 1988 byl úspû‰n˘. Tfii ãtvrtiny nov˘ch pfiíslu‰níkÛ pracovaly v materiální v˘robû a byly z dûlnick˘ch anebo rolnick˘ch
rodin. Tfietina byla ãleny nebo kandidáty strany a témûfi dvû tfietiny mûly alespoÀ stfiedo‰kolské
vzdûlání. Jednalo se o ukazatele (vyjma vy‰‰ího vzdûlání nov˘ch pfiíslu‰níkÛ), které odpovídaly
prÛmûru celého sboru.
Urãitou pfiedstavu o poãtech pfiíslu‰níkÛ spojen˘ch s FMV si mÛÏeme uãinit z návrhu plánu pracovních sil FMV na r. 1989 projednávaném na kolegiu federálního ministra vnitra:271
Návrh plánu pracovních sil FMV na rok 1989
Útvary
Pfiíslu‰níci SNB, PS a vojáci z povolání vojsk MV
Z toho ústfiedí
Obãan‰tí pracovníci
Z toho ústfiedí
Vojáci základní sluÏby PS a vojsk MV
Pracovníci vrcholového sportu
Poãet
24 847
15 076
4403
4 328
17 681
512
Správa nomenklatury
Klíãové pro rozvoj kádrové a personální práce v normalizovaném âeskoslovensku bylo usnesení
pfiedsednictva ÚV KSâ je‰tû z roku 1970.272 Toto usnesení obnovovalo praxi správy nomenklatury po „krizov˘ch letech“ 1968-1969. DÛraz se zde kladl na v˘bûr kádrÛ a vytváfiení rezerv. Základem pro tento v˘bûr, kter˘ se fiídil pfiedev‰ím leninskou zásadou politiãnosti a odbornosti, bylo
pravidelné komplexní hodnocení v‰ech pracovníkÛ socialistick˘ch organizací, které bylo chápáno jako „nástroj kontroly, v˘chovy k odpovûdnosti a k upevÀování soudruÏsk˘ch vztahÛ na pracovi‰ti.“ Byla téÏ stanovena obecnû platná kritéria zaji‰Èující komplexnost hodnocení. Zahrnovala zmûny u pracovníka od posledního hodnocení z hlediska kvalifikace, plnûní závûrÛ posledního hodnocení, celkovou politickou angaÏovanost, pracovní zdatnost, v˘sledky práce a charakterové a osobní vlastnosti. V komplexním hodnocení pfiedev‰ím nesmûla b˘t trpûna formálnost
a ‰ablonovitost. KaÏd˘ vedoucí pracovník byl povinen provádût hodnocení u sv˘ch podfiízen˘ch
pracovníkÛ. Po provedení pohovorÛ pfiedkládal písemné hodnocení k projednání stranickému,
hospodáfiskému ãi státnímu orgánu.
Kádrová a personální práce (KPP) zahrnovala nejen odvolávání a jmenování funkcionáfiÛ
a tvorbu kádrov˘ch rezerv, ale téÏ rozhodování o kádrovû dÛleÏit˘ch záleÏitostech, jako byla politicko-ideologická ‰kolení kádrÛ i rezerv, vyznamenávání, udûlování vûdeck˘ch hodností, vysílání na funkcionáfiské stáÏe, v˘jezdy do kapitalistické a nekapitalistické ciziny apod.273 Po oãi‰tûní
strany v letech 1972 aÏ 1973 se stala trvalou agendou jednání v‰ech stranick˘ch grémií. Bdûl nad
ní pfiímo ÚV KSâ. V souvislosti s pfiestavbou se v roce 1988 KPP speciálnû zab˘valo 7. zasedání
[Podklad k vyhodnocení stfiednûdobého plánu sluÏební ãinnosti BÚ MVÎP åSR na léta 1987-1990 (úsek kádrové
a personální práce)]
271
Podobné plány nebyly zpravidla plnûny na 100 procent ve v‰ech poloÏkách, ale vût‰í jak pûtiprocentní odchylka
nebyla ãastá. [Kolegium MV âSSR - návrh plánu pracovních sil FMV na r. 1989]
272
[Ke kádrové a personální práci (Usnesení pfiedsednictva ÚV KSâ ze dne 6. listopadu 1970 potvrzené XIV sjezdem
KSâ)]
273
[KABELE 2002]
270
124
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
ÚV KSâ. Deklarovalo novost pfiístupu ke KPP, která mûla spoãívat pfiedev‰ím v dÛslednûj‰ím
uplatÀování socialistické demokracie. ·lo o to, poskytnout niωím ãlánkÛm fiízení, straníkÛm
i nestraníkÛm vût‰í prostor pro autonomní rozhodování a iniciativu. Bezpeãnost se nemusela
vypofiádávat s tak revoluãními inovacemi, jako byla volba fieditelÛ státních podnikÛ z více kandidátÛ. Nicménû i zde pfiestavba v roce 1988 spustila stavidla nomenklaturních zmûn, které
bychom mohli oznaãit jako v˘mûnu generací následující po dlouhé normalizaãní stabilitû. Tento
kádrov˘ pohyb byl navíc spojen s v˘razn˘mi organizaãními zmûnami a poãetní redukcí nomenklaturních míst, jak jsme o tom jiÏ hovofiili.
Poslední Komplexní sluÏební hodnocení nomenklaturních kádrÛ probûhlo v roce 1986.274 Navazovalo na podobné hodnocení v roce 1981 a kontrolu v roce 1983. Hodnoceni byli v‰ichni funkcionáfii, jejich poãty v zásadû odpovídaly plánu. V nûkter˘ch pfiípadech byly jen mírnû niωí:
Rok
1980/1981
1983
1986
ÚV KSâ
24
23
25
HV KSâ
68
77
71
FMV
340
342
319
KV KSâ
1114
999
882
OV KSâ
86
89
88
CÚV-ústfiedí
435
518
590
CÚV275-kraje Celkem
2067
2003
1975
Komplexní sluÏební hodnocení bylo spojeno s udûlováním úkolÛ. Napfi. ÚV KSâ udûloval
v prÛmûru na jedno hodnocení 4,6 úkoly a ty byly plnûny na 90 %, zatímco celoútvarové v˘bory
KSâ (CÚV) udûlovaly v prÛmûru jen 2,6 úkolÛ a ty byly plnûny na 64 %. Úkoly udûlené v celém
hodnocení se t˘kaly zkvalitnûní fiídící (27 %) i organizaãní a kontrolní ãinnosti (13 %), zlep‰ení
metodické, rozborové a koncepãní práce (10 %), uplatÀování nov˘ch metod (5 %), odborné pfiípravy (5 %), politického vzdûlávání (2 %) a politické a vefiejné ãinností (15 %). Hodnocení
dopadlo dobfie. 99,3 % funkcionáfiÛ bylo hodnoceno jako zpÛsobil˘ch vykonávat své funkce.
V roce 1987 kolegium MV âSR rovnûÏ probíralo informaci o tfiídnû politickém v˘voji náãelníkÛ a velitelÛ v resortu MV.276 Z této informace je zfiejmé, Ïe vût‰inou byli ve vûku 35 aÏ 50 let
a v‰ichni byli ãleny komunistické strany. Nejen ministerstva, ale i niωí sloÏky musely v souladu
s plánem sledovat KPP. Napfiíklad jednotlivé útvary povinnû kaÏd˘ rok vyhodnocovaly práci
s kádrov˘mi rezervami a pfiipravovaly si pfiehled pfiedpokládan˘ch zmûn v obsazení náãelnick˘ch
funkcí atd. O celkové organizaci a administrativní nároãnosti KPP v Bezpeãnosti jsme získali
jenom útrÏkovitou pfiedstavu. „Citlivé“ kádrové dokumenty ne vÏdy byly pfiedány do archivÛ.
Nejnároãnûj‰í souãást KPP pfiedstavovaly kádrové zmûny: projednávání a posléze pfiedkládání
návrhÛ na odvolání a jmenování funkcionáfiÛ nomenklaturou stanoven˘m stranick˘m grémiím.
Napfi. kdyÏ byli v roce 1988 na návrh vedoucí oddûlení státní administrativy schvalováni SeÚV
KSâ budoucí pfiedsedové celoútvarov˘ch orgánÛ ÚV KSâ, jejich návrhy musely b˘t projednány
v hlavních v˘borech KSâ, na MV âSSR i âSR, dále s funkcionáfii ministerstva vnitra a posuzovalo je i 13. oddûlení státní administrativy ÚV KSâ. Jejich schválení pfiedcházelo jejich zvolení
na v˘roãních schÛzích a konferencích stranick˘ch orgánÛ.277 Nejen návrhy na kádrové zmûny, ale
jakékoliv kádrové rozhodnutí doprovázela zpravidla jednostránková kádrová charakteristika
dotyãn˘ch soudruhÛ s tûmito rubrikami:
[3. kolegium MV - Závûreãná zpráva o pfiípravû, prÛbûhu a v˘sledcích komplexního sluÏebního hodnocení nomenklaturních kádrÛ v r. 1986]
275
Jedná se o celoútvarové v˘bory na ministerstvech vnitra a krajsk˘ch správách.
276
[8. kolegium MV - Informace o v˘voji tfiídnû politické a kvalifikaãní struktury náãelníkÛ a velitelÛ v resortu MV
âSR na funkcích, pro nûÏ je stanoven kvalifikaãní pfiedpoklad V· vzdûlání]
277
[SeÚV KSâ 47. - bod 14 - Návrhy na pfiedsedy celoútvarov˘ch v˘borÛ KSâ (CÚV KSâ) na ministerstvech vnitra âSSR a âSR]
274
125
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Biografické údaje
Jméno a pfiíjmení
ManÏelsk˘ status, dûtí
Stávající funkce
Pfiehled zamûstnání
Profese
PÛvod
Národnost
Od kdy v KSâ
Od kdy v SNB
Vzdûlání
ZdÛvodnûní zahrnující slovní hodnocení
Politické vzdûlání
Stranické funkce
Jiné funkce
Vyznamenání
Plénum ÚV KSâ schvalovalo generálního prokurátora âSSR a pfiedsedu Nejvy‰‰ího soudu.278
Pfiedsednictvo ÚV KSâ schvalovalo funkcionáfie HV KSâ MV âSSR, âSR, SSR (130) a âSLA
(39). Sekretariát ÚV KSâ schvaloval jednak náãelníky správ, ‰tábÛ, oddûlení, akademií a ‰kol
v âSLA, CO âSSR a MV, SNB atd. celkem (138), jednak vedoucí pracovníky generální prokuratury, soudÛ a ministerstva spravedlnosti âSR (98). Tajemníci ÚV KSâ schvalovali náãelníky
krajsk˘ch ‰tábÛ LM z âSR (8).
V roce 1988 do‰lo k jiÏ zmiÀované 30 % redukci poãetního stavu pfiíslu‰níkÛ na bezpeãnostním úseku FMV i MVÎP a novû byl zfiízen V˘bor pro stranickou práci âSR. Zmûny byly spojeny s reorganizacemi ministerstev i krajsk˘ch a okresních správ. Znamenaly redukci velení ministerstev o 14 vrcholn˘ch pozic, 26 funkcionáfiÛ bylo odvoláno, 13 zmûnilo jen funkci a 12 nov˘ch
bylo jmenováno. Do‰lo k v˘raznému omlazení.279 Tato reorganizace ministerstev280 nám poskytla
detailnûj‰í informace i o správû nomenklatury na ministerstvu. Funkcionáfii ministerstev vnitra
byli v nomenklatufie sekretariátu ÚV KSâ, pfiedsednictva ÚV KSâ anebo pfiímo generálního
tajemníka ÚV KSâ. V‰ichni náãelníci federálních kontrarozvûdn˘ch správ (II., X. a XI.) ãi posléze hlavní správy kontrarozvûdky byli v nomenklatufie pfiedsednictva ÚV KSâ. Generální tajemník rozhodoval o náãelnících zabezpeãovacích správ a náãelnících kanceláfie a sekretariátu FMV.
Spolu s reorganizací byly schváleny nové kádrové pofiádky s nov˘mi kádrov˘mi rezervami.
Z materiálu hodnotícího tyto nové rezervy281 je zfiejmé, Ïe jejich vûkov˘ prÛmûr byl 43 let, 70 %
pfie‰lo do SNB z materiální v˘roby a 75 % z nich mûlo dûlnick˘ pÛvod. Z materiálu je zfiejmé, Ïe
jednotlivé funkce mûly zhruba vÏdy dva funkcionáfie v rezervû. U prvního námûstka byli ãtyfii
kandidáti.
Podrobnûji viz HÁJEK, Martin: Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ.
Vedení kontrarozvûdky bylo znaãné omlazeno, náãelníkem se stal 45let˘ plukovník Vykypûl. Jeho zástupci byli
je‰tû mlad‰í. [LORENC 1992], s. 104.
280
Napfi. [ÎÁâEK 1994], nebo Posledná zmena riadiacich a organizaãn˘ch ‰truktúr a ich kádrového zabezpeãenia v rezorte Federálneho ministerstva vnútra âSSR a v bezpeãnostn˘ch úsekoch ministerstiev vnútra a Ïivotného prostredia SSR a
âSR pred prevratom. Príloha ã. I k ã. j. N/Z-00309/88-ZD Predsedníctvo ÚV KSâ. http://langos.sk/index1.htm
281
[Zpráva o provedeném pfiehodnocení kádrov˘ch rezerv na BÚ MVÎP âSR v návaznosti na novelizované kádrové
pofiádky stranick˘ch orgánÛ.]
278
279
126
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Plánování
Plánovitá organizace fiízení byla sice v Bezpeãnosti dÛleÏit˘m principem vládnutí a fiízení, ale ne zase
tak klíãov˘m, aby se slovo plán dostalo do deklarací zákona o SNB. Ministerstva, krajské a okresní
správy mûly své plánovací a rozpoãtové útvary a skrze nû a skrze federální a národní vlády byla bezpeãnost propojena s roãními a pûtilet˘mi státními plány. V‰echno se plánovalo, jednání v‰ech grémií,
kádrová a personální ãinnost i objasnûnost kriminálních zloãinÛ. Pro plánování sluÏební ãinnosti
v SNB, PS a vojskách MV platila speciální smûrnice.282 ÚroveÀ plánování byla ov‰em v prvních
letech pfiestavby shledána jako nedostaãující. Formalismus plánování neposkytoval „prostor pro operativní fie‰ení aktuálních potfieb bezpeãnostní praxe.“ PfiekáÏkou byla „v obecné poloze zpracovaná
zamûfiení centrálních správ. Úkoly v nich obsaÏené útvary ãasto mechanicky pfiebíraly bez ohledu na
specifické potfieby fie‰ení bezpeãnostní situace v dané oblasti ãinnosti a teritoriu.“ Proto bylo v roce
1989 pfiistoupeno ke zpracování Návrhu zmûn obsahu a formy Smûrnice k plánování sluÏební ãinnosti, z nûhoÏ citujeme.283 Zde uvedená poãetná zamûfiení, v nichÏ bylo tfieba plánovat úkoly, mûla
b˘t zru‰ena. Ponechány byly pouze základní smûry plánování – (i) v˘kon a sluÏba, (ii) fiídící a organizaãní ãinnost a (iii) materiálnû technické zabezpeãení. Navrhované zmûny mûly posílit osobní
odpovûdnost náãelníkÛ plánovacích útvarÛ. Kritizován byl i zdlouhav˘ a neoperativní plánovací proces trvající témûfi pÛl roku, stejnû jako jeho neúmûrná administrativní nároãnost na v‰ech stupních fiízení, která „odvádí od vlastního plnûní sluÏebních úkolÛ.“ NavrÏen byl tento nov˘ systém plánování:
Roãní plán hlavní správy VB MV âSR na rok 1990 zfiejmû ov‰em je‰tû nebyl zpracováván podle
jiÏ platné novelizované smûrnice.284 Úkoly sluÏební ãinnosti jsou zde totiÏ postaru ãlenûny podle
zamûfiení: na úseku ãs. ekonomiky; na úseku boje proti obecné kriminalitû; po linii zvlá‰tního oddûlení; po linii sluÏby ochrany objektÛ; na úseku ochrany vefiejného pofiádku; na úseku správní sluÏby;
po linii dopravní sluÏby; v oblasti organizace a fiízení; v oblasti personální práce. K plánu náleÏel je‰tû
dílãí plán kontrolní ãinnosti a zabezpeãení ochrany utajovan˘ch skuteãností. SvÛj dílãí plán mûl i ‰táb
HS VB MV âSR. Dílãí plán v oblasti organizace a fiízení, kter˘ zde uvedeme, sice patfií k nejobsáhlej‰ím, ale co do poãtu a v‰eobecnosti formulací si pfiíli‰ nezadá o ostatními oblastmi, liniemi a úseky:
Úkol
V návaznosti na novelizovanou smûrnici k plánování zpracovat návrh stfiednûdobého plánu
DÛslednû pokraãovat ve sniÏování administrativní nároãnosti i rozsahu operativního fiízení vÛãi územním útvarÛm VB
Pfiezkoumat a upravit organizaãní fiád HS VB
Podílet se FMV a MV SSR na pfiehodnocení souãasné organizaãní struktury teritoriální
struktury KS SNB a OS SNB
Podílet se FMV a MV SSR v oblasti legislativy na nové právû zásad organizace SNB
Podílet se na realizaãních opatfieních k zabezpeãení VídeÀské následné schÛzky o bezpeãnosti a spolupráci v Evropû
Zv˘‰it úãinnost prevence nezávaÏnûj‰ích forem trestné ãinnosti
UpevÀovat kázeÀ a morálku pfiíslu‰níkÛ
V návaznosti na provedené organizaãní zmûny a pfiepracovávání dokumentace pro ãinnost
po vyhlá‰ení stupÀÛ bojové pohotovosti zajistit pfiipravenost HS VB MV âSR na plnûní
úkolÛ pfied a po branné pohotovosti státu
DÛslednû zabezpeãovat dodrÏení zásad ochrany utajovan˘ch skuteãností
Soustfieìovat informace o vefiejnobezpeãnostní situaci na území âSR
Zabezpeãit v˘kon a fiízení hlásné sluÏby a ãinnost operaãního stfiediska MV âSR
Zabezpeãit mobilnost MS VB
Termín
do fiíjna
prÛbûÏnû
polovina února
konec dubna
dle FMV
dle FMV
trval˘
trval˘
konec listopadu
trval˘
trval˘
trval˘
trval˘
RMV âSSR, âSR, SSR ã. 2/1983.
[Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR- Návrh zmûn obsahu a formy Smûrnice k plánování sluÏební ãinnosti v
SNB, PS a vojskách MV]
284
[Roãní plán hlavní správy VB MV âSR na r. 1990]
282
283
127
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Podklady
„Kolegium MV âSSR - Návrh plánu pracovních sil FMV na rok 1989“. (17. 12. 1987) Archiv
ministerstva vnitra v Praze.
„Ke kádrové a personální práce (Usnesení pfiedsednictva ÚV KSâ ze dne 6. listopadu 1970 potvrzené XIV sjezdem KSâ. Archiv ministerstva vnitra v Praze.
Nafiízení ministra vnitra âSFR ã. 9/82 ze dne 1. ãervence 1982 o mimofiádn˘ch bezpeãnostních
Opatfieních a Bezpeãnostních akcích. (1982): Vûstník FMV.
Organizace Federálního ministerstva vnitra rozkaz ministra vnitra âSSR ã. 1/1982. (1982): In:
„3. kolegium MV - Závûreãná zpráva o pfiípravû, prÛbûhu a v˘sledcích komplexního sluÏebního
hodnocení nomenklaturních kádrÛ v r. 1986“. (19. 3, 1987) Archiv MV - Kanice.
„4. kolegium MV - Roãní statistická zpráva o poãetních stavech a kvalitû pfiíslu‰níkÛ SNB ...“.
(23. 4. 1987) Archiv MV - Kanice.
„8. kolegium MV - Informace o v˘voji tfiídnû politické a kvalifikaãní struktury náãelníkÛ a velitelÛ v resortu MV âSR na funkcích, pro nûÏ je stanoven kvalifikaãní pfiedpoklad V· vzdûlání“. (15.
10. 1987) Archiv MV - Kanice.
Nafiízení Ministra vnitra âSSR ze dne 15. února 1988 o zru‰ení nûkter˘ch resortních pfiedpisÛ.
(1988): Vûstník FMV. (1).
Nafiízení MV âSSR ze dne 23. prosince 1988, kter˘m se vydává organizaãní fiád Federálního
ministerstva vnitra. (1988): Vûstník FMV. (12).
„Podklad k vyhodnocení stfiednûdobého plánu sluÏební ãinnosti BÚ MVÎP âSR na léta 19871990 (úsek kádrové a personální práce)“. /Ke konci roku 1988) Archiv MV - Kanice.
âasov˘ postup pfiedkládání dokumentÛ vrcholn˘ch stranick˘m orgánÛm v 1. pololetí 1989, plán
práce kolegia ministra vnitra âSSR a operativních porad ministra vnitra âSSR Na 1. pololetí
1989. (24. 11. 1988) Archiv ministerstva vnitra v Praze.
„PÚV KSâ 54. -Bod 3. – Plán hlavních úkolÛ orgánÛ ÚV KSâ na rok 1988 a stanovení dnÛ jejich
schÛzí (4021)“. (6. 1. 1988) Ústfiední archiv.
„SeÚV KSâ 47. - Bod 14 - Návrhy na pfiedsedy celoútvarov˘ch v˘borÛ KSâ (CÚV KSâ) Na
Ministerstvech vnitra âSSR a âSR“. (18. 2. 1988) Ústfiední archiv.
„SeÚV KSâ 52. -Bod 1 - Informace o naplnûní systemizace aparátu ÚV KSâ ze dne 31. 3. 1988“.
Ústfiední archiv\sekretariát. „Návrh na zmûnu fiídící a organizaãní struktury bezpeãnostního úseku
MVÎP âSR“. (16. 6. 1988) Archiv MV – Kanice.
Organizace federálního ministerstva vnitra Rozkaz ministra vnitra âSSR ã. 1/1982
„Zpráva o provedeném pfiehodnocení kádrov˘ch rezerv na BÚ MVÎP âSR v návaznosti na novelizované kádrové pofiádky stranick˘ch orgánÛ.“ (2. 10. 1989) Archiv MV - Kanice.
„Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR- Návrh zmûn obsahu a formy smûrnice k plánování
sluÏební ãinnosti v SNB, PS a vojskách MV“. (13. 5. 1989) Archiv MV - Kanice.
128
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
„SeÚV KSâ 110. - bod 7 - Inventarizace platÛ pracovníkÛ orgánÛ a institucí KSâ k 1. 1. 1989
a návrh mzdov˘ch fondÛ na r. 1990“. (24. 8. 1989) Ústfiední archiv.
„Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR - zabezpeãení souãinnosti Státní bezpeãnosti a Vefiejné bezpeãnosti pfii provûfiování, popfi. objasÀování, vyhledávání nebo vy‰etfiování mimofiádn˘ch
událostí v národním hospodáfiství“. (28. 9. 1989) Archiv MV - Kanice.
„Roãní plán hlavní správy VB MV âSR na r. 1990“. (8. 1. 1990) Archiv MV - Kanice.
Poslední mûsíce: Porada StB z 20. ãervence 1989 a její realizace. (19946): Securitas Imperii 6“
ed. Pavel Îáãek. Úfiad dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu. Pp. 192-205
HrÛza, Franti‰ek and Josef Svoboda 1984. Pfiíruãka pro usnadnûní pfiehledu o právní úpravû
základní pÛsobnosti federálního ministerstva vnitra. Praha: Federální ministerstvo vnitra,
Jake‰, Milo‰ 1996. Dva roky generálním tajemníkem. Praha: Regulus.
Kabele, Jifií 2002. „Vláda v budovatelském a v ústavním zfiízení.“ In: Svût hierarchií a reáln˘ socialismus, Sociologické texty II ed. Praha: Sociologick˘ ústav AV âR,
Lango‰, Jan. KGB. http://langos.sk/.
Koudelka, Franti‰ek 1993. Státní bezpeãnost 1954-1968: Základní údaje. Praha: Ústav pro soudobé dûjiny AV âR. 217 s. (Se‰ity Ústavu pro soudobé dûjiny ; sv. 13) Angl. souhrn. Publikace
vy‰la s pfiispûním Grantové agentury âR a Nadace K. Adenauera. bibl IV.D.
Lorenc, Alojz 1992. Ministerstvo strachu?: Neskartované spomienky generála Lorenca. Bratislava: Tatrapress.
Îáãek, Pavel 1994. „Iluze a realita: pokus o reformu StB v letech 1987 - 1989.“ In: Securitas
Imperii 3, Úfiad dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu.
Îáãek, Pavel 1998. „Operaãní ‰táby generála Lorence v letech 1988-1989: Krizov˘ management
FMV v Akci.“ In: Securitas Imperii 4/1, Úfiad dokumentace a vy‰etfiování zloãinÛ komunismu,
Pp. 6-281.
Îáãek, Pavel 2002a. Pfiísnû tajné. Státní bezpeãnost za normalizace. Praha: Votobia.
Îáãek, Pavel 2002b. ·TB Na Slovensku za „normlizacie“. Agonie komunistickej moci v zvodkách
tajnej polície. Bratislava: Ministerstvo spravedlnosti SR.
Rozhovory
âlen pfiedsednictva ÚV KSâ, Novák, (2003).
129
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Popis KS SNB
Petr Kohútek
Abstrakt
Studie popisuje jednotlivé struktury krajské správy Sboru národní bezpeãnosti (KS SNB) a jejich
vzájemné vztahy. Popis vychází pfiedev‰ím z materiálÛ z konce 80. let, i kdyÏ nûkteré materiály
jsou i star‰í, napfi. nûkteré rozkazy ustanovující postavení a vztahy jednotliv˘ch útvarÛ KS SNB.
Úvod
Popis krajské správy Sboru národní bezpeãnosti (KS SNB) vychází z dokumentÛ získan˘ch
v archivech ministerstva vnitra v Praze a v Kanicích. Hlavním zdrojem pfiitom byly rozkazy
ministrÛ vnitra, kter˘mi byla specifikována struktura jednotliv˘ch útvarÛ a jejich vzájemné vztahy. Pfii popisu obsahové ãásti rozhodování jsem ãerpal pfiedev‰ím ze záznamÛ z jednání ·tábu
náãelníka KS SNB, z rozkazÛ náãelníka KS SNB a roãních plánÛ KS SNB.
Struktura i obsah jednání se prÛbûÏnû mûnily (napfiíklad zavádûní útvarÛ v˘poãetní techniky ãi
zv˘‰ení v˘znamu hospodáfiské kriminality v 80. letech). Bûhem sledovaného období také probíhala restrukturalizace, která mûla posílit okresní správy SNB na úkor správ krajsk˘ch.285
Úãelem tohoto popisu není podat ucelenou historie v˘voje jednotliv˘ch útvarÛ a jejich mûnících se vztahÛ, ale spí‰e orientaãní vhled do situace. Dokumenty, ze kter˘ch jsem ãerpal, se
z velké ãásti t˘kají druhé poloviny 80 let, nûkteré, pfiedev‰ím rozkazy stanovující strukturu a vztahy jednotliv˘ch útvarÛ, jsou star‰í. S rÛzn˘mi úpravami totiÏ platily aÏ do konce osmdesát˘ch let.
Tento popis doplÀuje studii Jifiího Kabele “Resorty vnitra jako souãást ozbrojen˘ch sil“. Dohromady se snaÏí podat vhled do zpÛsobu organizace bezpeãnostních sloÏek.
Útvary a jejich struktura
V zásadû se Krajská správa skládala ze tfií hlavních sloÏek. Vefiejné bezpeãnosti, StB a funkãních
útvarÛ, které zaji‰Èovaly organizaãní a technické zázemí. Zvlá‰tní postavení mûly útvary vy‰etfiování (VB i StB), které byly po odborné linii nezávislé na náãelníkovi KS SNB.
Krajská správa pfiedstavovala co do poãtu tabulkov˘ch míst cca 17 % celkového poãtu pfiíslu‰níkÛ SNB v âSR. Krajské správy v‰ech krajÛ mûly dohromady 4 412 tabulkov˘ch míst286.
V následující tabulce jsou uvedena dvû rÛzná ãlenûní útvarÛ KS SNB, jak existovala na zaãátku a na konci 70. let:
[Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR - Návrh zásad organizace a systemizace funkãních útvarÛ a správ VB
KS SNB a informace o opatfieních k posílení OS SNB]
286
[4. kolegium MV - Roãní statistická zpráva o poãetních stavech a kvalitû pfiíslu‰níkÛ SNB ...]
285
130
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
âlenûní z roku 1971287
âlenûní z roku 1979288
a) Funkãní útvary:
vnitfiní oddûlení
inspekce náãelníka
kádrov˘ a organizaãní odbor
hospodáfisk˘ odbor
spojovací odbor
ústav národního zdraví
a) útvary KS SNB
vnitfiní odbor nebo útvar s podobnou pracovní náplní
(napfi. ‰táb KS SNB)
inspekce náãelníka
oddûlení obrany
kádrov˘ odbor
hospodáfisk˘ odbor
zdravotnick˘ ústav
oddûlení pro politicko-v˘chovnou práci
spojovací odbor
krajské stfiedisko automatizace
b) Útvary v˘konného aparátu:
správa StB (vãetnû oddûlení a skupin v okresech a oddûlení pasov˘ch
kontrol na hraniãních pfiechodech)
správa VB
c) Útvary vy‰etfiování:
odbor vy‰etfiování StB
odbor vy‰etfiování VB
Útvary bezpeãnostní správy:
krajsk˘ odbor pasÛ a víz
b) útvary KS SNB - SloÏky StB
Správa StB
odbor vy‰etfiování StB
Odbor pasÛ a víz
c) útvary KS SNB - sloÏky VB
Správa VB
mûstská správa VB v Praze a Bratislavû
odbor vy‰etfiování VB
d) útvary KS SNB - plnící úkoly sloÏky StB, VB
útvary SNB zabezpeãující ochranu objektÛ zvlá‰tní
dÛleÏitosti (napfi. jaderné elektrárny)
[Rozkaz ministra vnitra âSR - Postavení náãelníka KSSNB a zásady organizace územních útvarÛ SNB]
[Vûstník FMV 22 - nafiízení ministra vnitra âSR ze dne 6.srpna 1979, kter˘m se stanoví zásady organizace SNB v
krajích a okresech]
287
288
131
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Náãelník KS SNB
Náãelník Krajské správy SNB - je pfiedstavitelem Sboru národní bezpeãnosti na území kraje.
Náãelník KS SNB:289
zabezpeãuje na území kraje jednotu fiízení a souãinnost federálních i republikov˘ch útvarÛ
organizuje a zabezpeãuje vzájemnou souãinnost útvarÛ SNB na území kraje ve vztahu k jin˘m
orgánÛm státní správy, orgánÛm ãinn˘m v trestním fiízení, âeskoslovenské lidové armádû,
Lidov˘m milicím apod.
koordinuje závazn˘mi pokyny ãinnost náãelníkÛ správy Státní bezpeãnosti, správy Vefiejné
bezpeãnosti, krajského odboru pasÛ a víz a odborÛ vy‰etfiování StB a VB - za tím úãelem jej
náãelníci centrálních útvarÛ seznamují se sv˘mi zásadními fiídícími akty; pfiitom nezasahuje do
liniového fiízení zabezpeãovaného centrálními útvary federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra âSR a SSR
kontroluje jednotnou realizaci platn˘ch zákonÛ, aktÛ fiízení MV i vlastních rozhodnutí vydan˘ch v rámci své pÛsobnosti
v dobû mimofiádného ohroÏení klidu a vefiejného pofiádku a v dobû branné pohotovosti státu
pfiímo velí v‰em útvarÛm SNB dislokovan˘m v kraji
organizuje rozpracování základních úkolÛ SNB dislokovan˘m v kraji
v rámci plánu a rozpoãtu KS SNB jednotnû zabezpeãuje ãinnost v‰ech útvarÛ v kraji po stránce finanãní, ubytovací, materiálnû technické, zdravotnické a za tím úãelem pfiímo fiídí funkãní
útvary ....
vykonává ... kádrovou a kázeÀskou pravomoc
dodrÏuje ... zákony stanovenou procesní samostatnost vy‰etfiovatelÛ
·táb náãelníka
·táb je poradním orgánem náãelníka KS SNB. Jeho stál˘mi ãleny jsou náãelníci správy StB,
náãelníci správy VB, náãelník odboru vy‰etfiování StB, náãelník odboru vy‰etfiování VB, náãelník krajského odboru pasÛ a víz a pfiedseda CÚV KSâ. Je moÏné podle situace pfiizvat dal‰í ãleny.
SchÛzek ‰tábu náãelníka KS SNB se ve V˘chodomoravském kraji úãastnilo pfiibliÏnû 20 lidí.
Na ãinnost ‰tábu mûlo vliv více útvarÛ, neÏ které byly zastoupeny ve ‰tábu sv˘mi náãelníky. Zjistit se to z na‰ich materiálÛ dá pouze nepfiímo podle rozdûlovníkÛ. Je moÏné zjistit, komu se pravidelnû rozesílal plán ãinnosti ‰tábu.
Rozdûlovník pro rozesílání plánu ãinnosti ‰tábu:
náãelník KS SNB; zástupce náãelníka KS SNB pro PVP; konzultant FMV (Federální ministerstvo vnitra); pfiedseda CÚV KSâ pfii KS SNB Dubno; náãelník S-StB (správa StB); náãelník SVB (správa VB); náãelník OV· StB; náãelník OV· VB; náãelník kádrového odboru; náãelník
inspekce; náãelník organizaãního a oper. odboru KS SNB; náãelník ekonomického odboru; náãelník oddûlení obrany; náãelník spojovacího odboru; náãelník zdravotního ústavu KS SNB; náãelník operaãního stfiediska; náãelník odboru automatizace; pfiedseda CÚV SSM pfii KS SNB
Dubno; náãelník organ. a oper. odd. KS SNB; specialista -“- 2x; náãelník MS SNB Dubno; náãelníci OS SNB, Ú SNB v JmK.
[Rozkaz ministra vnitra âSR - Postavení náãelníka KSSNB a zásady organizace územních útvarÛ SNB]
289
132
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Útvary v˘konného aparátu
V˘konn˘ aparát se skládal ze dvou ãástí: správy VB a správy StB.
Správa VB
Podle návrhu z roku 1980290
organizaãní a analytick˘ odbor
odbor obecné kriminality
odbor hospodáfiské kriminality
zvlá‰tní odbor
odbor kriminalistické techniky a expertíz
odbor pofiádkové a správní sluÏby
odbor dopravní sluÏby
oddûlení sluÏby ochrany objektÛ
Základní útvary podfiízené správû VB
dálniãní oddûlení VB
pofiíãní oddûlení VB
oddûlení VB metro
pohotovostní motorizovaná jednotka VB
Správa StB
vnitfiní oddûlení
vyhodnocovací a SEO
1., 2., 3., 4. a 6. odbor
vysunuté pracovi‰tû správy StB
odbor pasÛ a víz
odbor vy‰etfiování StB
oblastní odbor StB
Odbory vy‰etfiování
Odbory vy‰etfiování podléhaly náãelníkovi KS SNB po linii organizaãní, po linii odborné mûly
nezávislé postavení a byly fiízeny pfiíslu‰n˘mi útvary republikov˘ch ministerstev. Ve skuteãnosti
se v‰ak ve‰keré vy‰etfiování odehrávalo na úrovni obvodních a místních správ. KS správa tedy
slouÏila jako koordinaãní a odvolací stupeÀ.291
[Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR - Návrh zásad organizace a systemizace funkãních útvarÛ a správ VB
KS SNB a informace o opatfieních k posílení OS SNB]
291
[Návrh opatfiení k pfiizpÛsobení organizace SNB dvoustupÀové struktufie národních v˘borÛ]
290
133
Komunistická vláda na úrovni kraje
Vztahy útvarÛ
Náãelník KS SNB
Náãelník KS SNB je podfiízen ministru vnitra âSSR i ministrÛm vnitra republik; zodpovídá
zejména za bezpeãnostní situaci v kraji, morálnû politick˘ stav, kádrovou práci, racionální vyuÏití sil a prostfiedkÛ, mobilizaãní a bojovou pfiipravenost. Náãelník KS SNB fiídí funkãní odbory KS
SNB. Vy‰etfiovatelé VB a StB mají zákonem stanovenou nezávislost.292
Krajská správa SNB fiídí okresní a místní správy sboru národní bezpeãnosti.
ZpÛsoby fiízení
V‰echny pfiedpisy t˘kající se fiízení musí zachovávat princip jednoty fiízení. ¤ízení probíhá podle
principu organizaãního (zachovávajícího jednotnost velení) a principu odborného (funkãního,
liniového). Tyto principy jsou podrobnû rozpracovány v organizaãních fiádech jednotliv˘ch útvarÛ SNB. Obecné principy jsou popsány dále pomocí názorn˘ch schémat.
Organizaãní zpÛsob fiízení
¤ízení podle zásad organizace SNB
(podle §8 odst. 3 zákona ã. 40/1970 Sb. - schéma je podle pfiílohy rozkazu MV âSSR)
Toto fiízení vychází pfiedev‰ím z vojensk˘ch zásad organizace útvarÛ SNB a ze zásady jednoty SNB.
¤ízení po odborné linii (funkãní, liniové)
Podle schématu fiízení po odborné linii je pfiedev‰ím zfiejmá nezávislost jak správy VB tak správy StB na náãelníkovi KS SNB. Po odborné stránce byly obû správy fiízeny pfiíslu‰n˘mi námûstky na ministerstvu. Náãelník KS SNB zde plnil roli koordinaãní.
Normativní zaloÏení útvarÛ
Celá struktura SNB byla dána rozkazy z ministerstva vnitra. To také urãovalo vnitfiní organizaci
a poãetní stavy krajské správy.
Pravidelné restrukturalizace byly zfiejmû, alespoÀ podle nám dostupn˘ch dokumentÛ, pravideln˘m koloritem. Koncem 80. let se napfi. jednalo o sníÏení stavÛ “úfiednick˘ch“ míst s tím, Ïe uvolnûná tabulková místa by byla vûnována na posílení hlídkov˘ch sluÏeb293.
âas rozhodování
Základními plánovacími dokumenty v rámci SNB byly294:
a) pûtilet˘ strategick˘ plán, ve kterém se formulovaly hlavní cíle a úkoly
b) stfiednûdobé plány
c) roãní plány
Náãelník KSSNB je povinen respektovat zákony stanovenou procesní samostatnost vy‰etfiovatelÛ SNB [Rozkaz
ministra vnitra âSR - Postavení náãelníka KSSNB a zásady organizace územních útvarÛ SNB]§I-3
293
[Porada náãelníkÛ správ VB MSVB - Zásady a námûty k racionalizaci ãinnosti na krajském a okr. stupni fiízení
SNB]
294
[Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR- Návrh zmûn obsahu a formy Smûrnice k plánování sluÏební ãinnosti v
SNB, PS a vojskách MV]
292
134
Komunistická vláda na úrovni kraje
Na úrovni KS SNB se podafiilo identifikovat:
d) Roãní plán KS SNB, kter˘ podrobnûji rozpracovával obecn˘ plán stanoven˘ na MV.
e) Plán ãinnosti ‰tábu náãelníka KS SNB, kter˘ se pfiipravoval pololetnû.
f) ·táb Náãelníka KS SNB, kter˘ se konal jednou za mûsíc.
g) Rozkazy náãelníka KS SNB, které se t˘kaly buì obecn˘ch smûrnic a ustanovení nebo konkrétních úkolÛ. Vydávány byly prÛbûÏnû.
Obsah rozhodování
K nejdÛleÏitûj‰ím aktÛm rozhodování na úrovni kraje patfiilo zaji‰Èování jednotného v˘kladu
zákonn˘ch pfiedpisÛ, koordinace sloÏek STB a VB a organizaãní a technické zázemí (byty, zdravotnická zafiízení atp.).
Koncepãní plánování SNB - roãní plány
Roãní plány pfiedev‰ím rozpracovávaly obecnûj‰í cíle stanovené podle závûrÛ sjezdÛ KSâ a rozkazy ministra vnitra.
Typy úkolÛ formulovan˘ch v roãních plánech: Zamûfiit se na hospodáfiskou trestnou ãinnost (napfi.
zamûfiit se na zneuÏívání dodavatelsko-odbûratelsk˘ch vztahÛ). Je potfieba posílit hlídkové sluÏby na úkor ... . Atp.
KaÏd˘ úkol má svého gestora, je u nûj stanoven termín plnûní a zpÛsob, jak a kdy má b˘t plnûní
úkolu kontrolováno.
V roãním plánu se také zmiÀuje plán kontroly ãinnosti okresních a místních správ SNB.
135
Komunistická vláda na úrovni kraje
Ve vyhodnocení roãních plánÛ se sledují takové poloÏky jako: objasnûnost kriminality, skladba
pfieãinÛ, mimofiádné události (klid a vefiejn˘ pofiádek), dopravní nehodovost a dal‰í.
Rozkazy Náãelníka KS SNB:
Rozkazy náãelníka se pfiedev‰ím t˘kají bûÏného provozu krajské správy. Náãelník nafiizuje termíny a zpÛsob organizování bojové pfiípravy, stanovuje cviãení a pfiezku‰ování stfielby, ale také
inventarizaci prostfiedkÛ, pfiidûlování bytÛ ãi udílení ãestn˘ch plaket.
·táby náãelníka KS SNB
·táby se vûnují souãinnosti StB a VB, vyhodnocování plnûní úkolÛ, interní záleÏitosti (hospodafiení, kolektivní smlouva, zdravotní péãe atp.)
Procedury rozhodování
¤ídícími akty náãelníka KS SNB byly rozkazy, nûkteré vydával v rámci své pÛsobnosti sám, jiné
pouze rozpracovávají rozkazy ministra vnitra.
Kontrola plnûní úkolÛ
Provádûly se pravidelné provûrky, které byly celkem podrobné (aÏ do takov˘ch, detailÛ jako zda
má náãelník OSS MS SNB zaveden˘ osobní t˘denní plán).
ZpÛsob kontroly je u úkolÛ explicitnû uveden (písemná zpráva - kdy, prÛbûÏná kontrola, atp.)
Podklady
Porady náãelníka Krajské správy SNB Dubno
Rozkazy náãelníka Krajské správy SNB Dubno 1987-89
·táby náãelníka Krajské správy SNB Dubno 1988-89 (ko‰ilky)
Roãní plán KS SNB Dubno 1988
Vûstník FMV 22 - nafiízení ministra vnitra âSR ze dne 6. srpna 1979, kter˘m se stanoví zásady
organizace SNB v krajích a okresech.
Rozkaz ministra vnitra âSR - Postavení náãelníka KSSNB a zásady organizace územních útvarÛ
SNB. 1971.
Archiv MV Kanice - 4. kolegium MV - Roãní statistická zpráva o poãetních stavech a kvalitû pfiíslu‰níkÛ SNB ... 1987.
Archiv MV Kanice - Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR- Návrh zmûn obsahu a formy
Smûrnice k plánování sluÏební ãinnosti v SNB, PS a vojskách MV. 1989.
Archiv MV Kanice - Porada ministrÛ vnitra âSSR, âSR a SSR - Návrh zásad organizace a systemizace funkãních útvarÛ a správ VB KS SNB a informace o opatfieních k posílení OS SNB. 1989.
Archiv MV Kanice - Návrh opatfiení k pfiizpÛsobení organizace SNB dvoustupÀové struktufie
národních v˘borÛ. 1989.
Archiv MV Kanice - Porada náãelníkÛ správ VB MSVB - Zásady a námûty k racionalizaci ãinnosti na krajském a okr. stupni fiízení SNB. 1989.
136
Komunistická vláda na úrovni kraje
Komunistická vláda na úrovni kraje
TomበHoleãek
Abstrakt
V textu je popsané vládnutí na úrovni kraje a vztahy mezi V˘chodomoravsk˘m Krajsk˘m v˘borem KSâ a V˘chodomoravsk˘m Krajsk˘m národním v˘borem. Kromû popisu jednotliv˘ch
mocensk˘ch útvarÛ a systému jejich rozhodování uvádím pfiíklady rozhodování, které mají doloÏit rozsah a vûcnou náplÀ jejich ãinnosti. Na dvou pfiíkladech vybran˘ch jednání s lidmi z niωích
hierarchick˘ch pozic dokládám dominantní roli vedení KV KSâ v celém kraji.
Úvod
Cílem tohoto popisu je vytvofiit základní pfiedstavu o bûÏném provozu komunistické vlády na úrovni kraje a poslouÏit tak jako podklad k úvahám o principech moderní vlády, kter˘mi se ve svém
v˘zkumu zab˘váme. Cílem tohoto popisu není nahradit historické zkoumání, které by umoÏnilo
peãliv˘ a hlubok˘ vhled do dûní v dané dobû. Nezab˘vám se ideov˘mi ani morálními otázkami.
Otázkou, na niÏ má mÛj popis odpovûdût, je: Jak byla uplatÀovaná komunistická vláda na
úrovni kraje?
Nûkde uvádím pfiesné údaje, nûkde jen pfiibliÏné. Stejnû tak nûkde uvádím obecnou charakteristiku práce útvarÛ a nûkde konkrétní pfiíklady rozhodování. ZáleÏí na tom, jaké materiály byly
dostupné. Pro vytvofiení základní pfiedstavy o vládû na úrovni kraje by to ale mûlo staãit.
Události rámující konec osmdesát˘ch let
Popisuji stav komunistické vlády v kraji na konci osmdesát˘ch let, pfiesnûji v roce 1988 (nûkteré
údaje pocházejí z konce roku pfiedcházejícího nebo ze zaãátku roku následujícího). V té dobû se
v na‰í zemi s nûkolikalet˘m zpoÏdûním zaãala (z centra) prosazovat „Pfiestavba“, pocházející ze
Sovûtského svazu, resp. její první fáze, spoãívající v pokusu oÏivit hospodáfiství.295 Bylo zfiejmé,
Ïe hospodáfiství stagnuje a je nutné s ním nûco dûlat.
Útvary a jejich struktura
Na úrovni kraje pÛsobily pfiedev‰ím tyto útvary komunistické strany: Krajská konference, Krajsk˘ v˘bor (KV KSâ), Sekretariát Krajského v˘boru (SKV KSâ) a Pfiedsednictvo Krajského
v˘boru (PKV KSâ).
Krajskou konferenci tvofiilo 750 delegátÛ s hlasem rozhodujícím a 39 delegátÛ s hlasem
poradním. Úãastnili se jí i hosté, zaslouÏilí ãlenové strany a delegace Ústfiedního v˘boru KSâ.
Konference si zvolila pracovní pfiedsednictvo a ãtyfii komise: volební, návrhovou, mandátovou
a tiskovou.
Krajsk˘ v˘bor tvofiilo 62 ãlenÛ a 22 kandidátÛ.
Pfiedsednictvo Krajského v˘boru tvofiilo 15 ãlenÛ, vãetnû vedoucího tajemníka KV, dvou
tajemníkÛ KV a pfiedsedy Krajského Národního v˘boru.
Tato fáze byla tou dobou v SSSR jiÏ opu‰tûna jako neprÛchodná a zaãínaly se tam prosazovat politické reformy,
pfiedev‰ím „_________“, tedy svoboda slova a shromaÏìování; viz [Mlynáfi, Gorbaãov 1995].
295
137
Komunistická vláda na úrovni kraje
Sekretariát Krajského v˘boru tvofiilo 8 ãlenÛ, vãetnû vedoucího tajemníka KV a v‰ech ãtyfi
tajemníkÛ KV (tajemníka pro politicko-organizaãní práci, tajemníka pro stranickou práci v prÛmyslu, tajemníka pro stranickou práci v zemûdûlství a potravináfiském prÛmyslu, tajemníka pro
ideologickou práci).296
Krajsk˘ v˘bor KSâ ustavil nûkolik komisí a mûl aparát (asi 100 lidí)297, kter˘ tvofiilo nûkolik
oddûlení.
Samosprávu kraje a zãásti i státní správu mûl na starosti Krajsk˘ národní v˘bor (KNV). V nûm
pÛsobily pfiedev‰ím dva útvary: Plénum KNV a Rada KNV,
Plenární zasedání mûlo nejménû 80 ãlenÛ (volen˘ch na základû jednotné kandidátky Národní
fronty) a jeho zasedání byla vefiejná.
Rada mûla 17 ãlenÛ, vãetnû pfiedsedy KNV, jeho místopfiedsedÛ a tajemníka KNV. Kromû
komunistÛ v ní byli i dva lidovci, dva socialisté a tfii nestraníci. Jednání Rady se jako host úãastnil i krajsk˘ prokurátor.
Vedení KNV tvofiili kromû pfiedsedy a místopfiedsedÛ je‰tû tajemník a pfiedseda V˘boru lidové
kontroly. KNV mûl rozsáhl˘ aparát (asi 360 lidí), kter˘ tvofiily komise, správní komise, odbory,
V˘bor lidové kontroly, ‰táb CO a kter˘ doplÀovaly rÛzné aktivy.298
Vztahy útvarÛ
Vztahy uvnitfi komunistické strany vypadaly takto:
Krajská konference volila Krajsk˘ v˘bor. Ten dále volil své pfiedsednictvo a sekretariát; volil
také v‰echny své tajemníky. Kandidátky ale byly sestaveny pfiedem (pfiedsednictvem a vy‰‰ími
útvary) a potvrzovány témûfi jednomyslnû. Vedoucí tajemník byl dokonce volen˘ na doporuãení
Ústfiedního v˘boru.299
Ve stejné posloupnosti mohly jednotlivé útvary dávat ostatním stranické úkoly. Usnesení konference a v˘boru ale byla také navrhována pfiedem a témûfi jednomyslnû potvrzována; na zasedání docházelo jen k drobn˘m zmûnám (zmûny na základû podnûtÛ delegátÛ navrhovala nebo zamítala návrhová komise, její návrhy pak byly jednomyslnû potvrzovány.)
Vztah mezi plénem a radou KNV vypadal takto:
Plenární zasedání volilo radu KNV a ta mu byla odpovûdná. Nûkterá zásadní rozhodnutí rady
musela b˘t plénem potvrzena, jinak pozbyla platnosti (pfiedev‰ím ‰lo o Obecnû závazná nafiízení,
nûco mezi vyhlá‰kou a zákonem). Rada pfiipravovala zasedání pléna a poskytovala servis poslancÛm. Plenární zasedání se proti Radû nikdy nepostavilo.
Vztah mezi útvary komunistické strany a KNV vypadal takto:
Krajsk˘ v˘bor KSâ schvaloval kandidáty na poslance KNV, námûstky pfiedsedy KNV (jeho
samotného schvalovalo pfiedsednictvo ÚV KSâ a KV jej pouze projednal) a tajemníka KNV;
pfiedsednictvo KV KSâ schvalovalo pfiedsedy komisí KNV a dal‰í funkce. ProtoÏe vedoucí funkce na národním v˘boru a rozhodující vût‰ina poslaneck˘ch míst byly obsazeny komunisty, mohly
je stranické útvary (Krajská konference, nebo útvary v dobû mezi zasedáními ji zastupující)300
V‰echny údaje uvádím podle [Zápis z krajské konference V˘chodomoravské KSâ 1988].
Viz [Informace o stavu a v˘voji stranického aparátu v Vm kraji v roce 1987].
298
Údaje uvádím podle [Dûlba práce a pravomoci volen˘ch orgánÛ Vm KNV], poãty ãlenÛ byly urãené zákonem, viz
kapitolu 4.
299
Viz [ Zápis z krajské konference V˘chodomoravské KSâ 1988].
300
Jak mohl ukládat úkoly Sekretariát KV KSâ mi není zcela jasné, ale rozhodnû tak ãinil pfiinejmen‰ím v záleÏitostech chodu strany a pfii pfiípravû schÛzí, viz tfieba [Zápis 49. schÛze sekretariátu Vm KV KSâ].
296
297
138
Komunistická vláda na úrovni kraje
pomocí stranick˘ch úkolÛ ovládat. Národní v˘bory ale komunistické stranû podléhaly i de jure,301
poslanci dokonce museli seznamovat obãany se stranick˘mi usneseními.302
V‰echny uvedené vztahy jsou jednoznaãnû hierarchické.303 Na úrovni kraje tedy – podle mého
mínûní – pfievaÏovala hierarchická forma vlády jak smûrem k okresÛm, tak mezi krajsk˘mi útvary. Nezávislou silou byly snad jen v kraji pÛsobící ãásti organizací pfiímo podléhajících centrální
vládû, zbylé dvû politické strany (socialisté a lidovci), církve a opozice.
Normativní zaloÏení útvarÛ
Celkov˘ normativní rámec ãinnosti komunistické strany urãovala Ústava, která jí pfiisoudila
„vedoucí úlohu“. PÛsobnost zmínûn˘ch útvarÛ komunistické strany zakládaly stanovy KSâ
a usnesení krajské konference, resp. sjezdu.
âinnost KNV byla vymezena zákonem o národních v˘borech (ã. 69/1967 Sb. s prÛbûÏn˘mi
novelami) a dal‰ími zákony, podle oblasti pÛsobení (napfi. pokud ‰lo o ‰kolství, volby…), dále
volebním programem Národní fronty (ten byl podle zákona schvalovan˘ plénem), aj.
Pro ãinnost v‰ech zmínûn˘ch útvarÛ byl závazn˘ Státní plán.
âas rozhodování
Obecnû platí, Ïe ãím byl útvar men‰í, tím ãastûji se scházel.
Krajská konference se scházela jednou za nûkolik let. Krajsk˘ v˘bor nûkolikrát za rok, Pfiedsednictvo a Sekretariát jednou za dva t˘dny.
Plenární zasedání KNV se scházelo nûkolikrát do roka a Rada jednou za tfii t˘dny. Vedení KNV
jednou za t˘den, nebo i ãastûji.
Termíny zadávan˘ch úkolÛ byly v fiádech mûsícÛ nebo let, nûkteré byly trvalé. Podstata rozhodování byla spí‰e v plánování, nezadávaly se úkoly s rychlou úãinností.
Obsah rozhodování
Krajská konference schvalovala zprávy o ãinnosti KV KSâ, Krajské kontrolní a revizní komise a také ãinnosti celé krajské organizace strany. Pfiijímala usnesení, v nûmÏ zadávala úkoly v‰em
komunistÛm v kraji. Tyto úkoly byly v nûkter˘ch pfiípadech velmi obecné a zjevnû pouze rámcové, v jin˘ch zcela konkrétní.
Napfiíklad konference v roce 1988 ukládala v‰em komunistÛm a v‰em stranick˘m orgánÛm
a organizacím prosazování „Pfiestavby“ (v hospodáfiské oblasti) a dodrÏování Státního plánu.304
Kromû toho ale také ukládala komunistÛm v urãit˘ch vyjmenovan˘ch dodavatelsk˘ch a investorsk˘ch podnicích, aby zajistili plynulou stavbu továrny na nové traktory. KomunistÛm v jednom
urãitém podniku také napfiíklad uloÏila, aby splnili vládní termíny dodávek pro stavbu vodního
díla Gabãíkovo. KomunistÛm ve dvou nábytkáfisk˘ch firmách uloÏila, aby „zv˘‰ili podíl v˘robkÛ vysoké jakosti“.
Viz [Dûlba práce a pravomoci volen˘ch orgánÛ Vm KNV],kde pfiímo stojí: „Rada rozpracovává, zabezpeãuje a
kontroluje plnûní úkolÛ vypl˘vajících pro národní v˘bory z usnesení stranick˘ch orgánÛ (sic!), âeské národní rady,
vlády âSR, plenárního zasedání KNV, a z plánu a rozpoãtu…“ (str. 13). V zákonu o NV je obecné podfiízení vedoucí úloze KSâ.
302
Viz zákon o NV.
303
Pro vymezení hierarchického vztahu viz [Kabele, Hájek 2002].
304
Práci krajské konference popisuji podle [Zápis z krajské konference Vm KSâ 1988].
301
139
Komunistická vláda na úrovni kraje
V‰em komunistÛm pÛsobícím v „organizacích státní moci a správy“ uloÏila, aby spolupracovali s organizacemi Národní fronty a aby s nimi pfiedjednávali dÛleÏitá rozhodnutí. Také jim uloÏila, aby vyuÏívali „v‰ech právních a ekonomick˘ch nástrojÛ“ k zapojování ústfiednû fiízen˘ch
a druÏstevních organizací do rozvoje kraje, pfiedev‰ím pfii budování infrastruktury a pfii rekonstrukci mûstsk˘ch center. Dále mûli vypracovat „základní smûry hospodáfiského a sociálního rozvoje kraje“, racionalizovat a zjednodu‰it administrativu a peãovat o ãistotu mûst a obcí.
Konference ukládala úkoly i ãlenÛm strany pÛsobícím v rÛzn˘ch organizacích Národní fronty.
Napfiíklad ve svazu mládeÏe mûli roz‰ifiovat vliv na neorganizovanou mládeÏ a v odborovém
hnutí mûli pfiipravovat podmínky k volbám do podnikov˘ch samospráv.
V oblasti vysokého ‰kolství mûli komunisté vysvûtlovat studentÛm „Pfiestavbu“, vést vysoké
‰koly k uωí spolupráci s âSAV a zavést „vy‰‰í organizaãní formy v˘uky“305 budoucích fiídících
pracovníkÛ.
Krajsk˘ v˘bor schvaloval zprávy o ãinnosti svého sekretariátu a pfiedsednictva, zprávu o své
ãinnosti, svÛj rozpoãet, plán práce sv˘ch volen˘ch orgánÛ a komisí. Pfiedsednictvo mu pfiedkládalo ke schválení i dal‰í zvlá‰È dÛleÏité zprávy. Pfiijímal také usnesení, v nûmÏ ukládal (v zastoupení konference) úkoly v‰em komunistÛm v kraji – tyto úkoly vût‰inou pfiímo vycházely z úkolÛ
schválen˘ch konferencí. Tyto úkoly byly vût‰inou obecné.306
Krajsk˘ v˘bor uloÏil na jednom svém zasedání v roce 1988 v‰em stranick˘m organizacím: na
schÛzích stanovit konkrétní postup „Pfiestavby“ (tomu fiíkali „realizace závûrÛ 7. zasedání ÚV
KSâ“); v plánech práce zakotvit kontrolu a vyhodnocování pfiípravy na „Pfiestavbu“; zv˘‰it nároky a kontrolu kádrÛ; prohlubovat úãinnost „práva kontroly“ stranick˘ch organizací nad vedoucími pracovníky (tam, kde je to dÛleÏité pro souãasnou politiku: ve vyuÏití poznatkÛ vûdy a techniky ve v˘robû, v efektivitû a úsporách, v kvalitû v˘roby, ve vyuÏívání iniciativy pracujících,
v plnûní sociálního programu); plnit Státní plán a nezkreslovat v˘sledky… atd.
TajemníkÛm uloÏil zorganizovat aktivy nomenklatury, kde jim vyloÏí zásady „Pfiestavby“.
V‰em vedoucím pracovníkÛm pfiímo uloÏil pfiípravu na „Pfiestavbu“ a komunistÛm v médiích uloÏil podporovat „demokratickou v˘mûnu názorÛ“, „linii strany“ a pfiedev‰ím „informování o stranické práci“.
KomunistÛm v organizacích Národní fronty uloÏil prakticky totéÏ, co pfiedtím Krajská konference.
Pfiedsednictvo Krajského v˘boru bylo asi nejdÛleÏitûj‰ím útvarem v kraji. Projednávalo
a rozhodovalo vût‰inu podstatn˘ch otázek. Spravovalo svou nomenklaturu, do které patfiili pfiedev‰ím fieditelé velk˘ch podnikÛ v prÛmyslu i v zemûdûlství a také fieditelé v˘znamn˘ch institucí ve ‰kolství.
Pfiedsednictvo projednávalo a bralo na vûdomí „Informaci o politicko-ekonomické situaci
v kraji“, která shrnovala:
a) politické dûní (velké oslavy, Krajskou konferenci, ohlasy a dopady konference, potíÏe s „prosazováním závûrÛ“, v˘voj v základních organizacích strany, informace o církevních a opoziãních akcích,
jejich hodnocení a hodnocení pfiimûfienosti reakce na nû – ve zjevné snaze pfiíli‰ neprovokovat – dále
názory stranické vefiejnosti na systém ‰kolství a zaostalost uãebnic, o ãemÏ se jednalo na ãlensk˘ch
schÛzích, a vyhodnocení stranick˘ch ‰kolení o uplatÀování „Pfiestavby“); uloÏila politicko-organizaãnímu oddûlení vyhodnotit pfiipomínky z Krajské konference a zafiídit jejich fie‰ení
V tom napfiíklad do‰lo ke zmûnû na konferenci: v pfiedloÏeném návrhu mûli zavést pouze „nov˘ pfiedmût“, po
zmûnû uÏ „vy‰‰í organizaãní formy v˘uky“.
306
AspoÀ v tûch zasedáních, jejichÏ zápisy jsem prostudoval. Práci KV KSâ popisuji podle [Zasedání Vm KV KSâ]
a [Usnesení KV KSâ].
305
140
Komunistická vláda na úrovni kraje
b) ekonomické dûní (plnûní, resp. neplnûní Státního plánu, vyhodnocení pfiíãin neúspûchÛ, a to
„objektivních“ i „v úrovni fiízení a organizace práce“, vyjmenování problematick˘ch podnikÛ,
pfiesné údaje o plnûní „kvalitativních i kvantitativních ukazatelÛ“, informace o volbách do podnikov˘ch samospráv); uloÏila prÛmyslovému oddûlení svolat aktiv stranick˘ch funkcionáfiÛ
a fieditelÛ podnikÛ, kde by se domluvil jednotn˘ postup pfii uplatÀování závûrÛ Krajské konference
c) situaci na trhu (co chybûlo – spotfiební zboÏí a elektronika, stavební materiál, vysoké ceny dûtského obleãení a obuvi, potíÏe s „kvalitou“ chleba)
d) dûní v organizacích NF (co se dûje v odborech, jaké mají poÏadavky a pfiipomínky k pracovním podmínkám, odmûÀování, poledním pfiestávkám v práci, rÛzn˘m v˘hodám a sociálním jistotám, dále co se dûje v SSM, jak pfiipravují letní tábory pro dûti, brigády a druÏbu s mládeÏí SSSR,
co se dûje v âSTV, jak jsou lidé nespokojení s v˘kony fotbalistÛ)
e) dûní na KNV (ãinnost rady a pléna)
f) Kromû své bûÏné ãinnosti pfiedsednictvo projednávalo dal‰í materiály.310 Byly to vût‰inou materiály fie‰ící praktické politické problémy krajské organizace strany a kraje. Opût vycházely z usnesení Krajské konference. Kromû vnitrostranick˘ch otázek, jako byla napfiíklad „názorová agitace
a její úkoly pfii realizaci závûrÛ sjezdu“, se pfiedsednictvo zab˘valo otázkou stavebnictví (tj. bytové v˘stavby, ve které uloÏilo generálnímu fiediteli stavebních podnikÛ, aby jeho firmy plynule
plnily roãní úkoly s poãtem dokonãen˘ch bytÛ, a pfiedsedovi KNV a primátorovi, aby pfiipravili
a s centrální vládou dojednali plán na dal‰í období), prÛmyslu (pfiíprava, realizace a vyhodnocování zku‰eností z „Pfiestavby“, s úkolem pro prÛmyslového tajemníka, aby projednal na aktivu
fieditelÛ podnikÛ a pfiedsedÛ ZO spoleãn˘ postup), zemûdûlství (ve které uloÏilo zemûdûlskému
tajemníkovi projednat na poradû tajemníkÛ OV problém „efektivity vyuÏití základních prostfiedkÛ zemûdûlsk˘ch podnikÛ“), otázkou spolupráce stfiedních ‰kol a podnikÛ (ve které dalo úkoly
tajemníkÛm, aby spolupráci zajistili v podnicích, a pfiedsedovi KNV, aby ji zajistil ve ‰kolách).
Souãasnû fie‰ilo i konkrétní problém rozvoje pekáren, ve kterém dalo úkoly tajemníkÛm, pfiedsedovi KNV i fiediteli pfiíslu‰ného podniku.
Pfiedsednictvo projednávalo i mocensko-politické materiály, napfiíklad zabezpeãení propagandy
v televizi (s úkoly pro tajemníky, fieditele hromadn˘ch sdûlovacích prostfiedkÛ v kraji,
a pro komunisty v ZO v médiích), nebo „aktivizaci Národní fronty“ (s úkoly pro vedoucí tajemníky OV kontrolovat plnûní pfiíslu‰ného usnesení PÚV; vedoucí tajemnici NF vyuÏívat pfii aktivizaci zku‰eností z kontroly).
Dále se pfiedsednictvo zab˘valo tfieba návrhem na zfiízení Institutu medicínského v˘zkumu
(vãetnû návrhu na kádrové obsazení, stranickou strukturu a statut), udûlovalo vyznamenání,
schvalovalo doktoráty, profesury a ãleny vûdeck˘ch rad, bralo na vûdomí informace z porad
tajemníkÛ KV na ÚV atd.
Pfiedsednictvo také pfiipravovalo kádrové zmûny v aparátech niωích stranick˘ch v˘borÛ
a organizovalo ãinnost komise pro „kádrovou pfiípravu“ Krajské konference.
O nomenklatufie vydal Ústav pro soudobé dûjiny publikaci: [Hradecká, Koudelka 1998].
Viz napfi. [Zápis 2. schÛze pfiedsednictva Vm KV KSâ]
309
Jak vypl˘vá v˘‰e fieãeného, byly to pÛvodnû „závûry zasedání ÚV“, a tedy „Pfiestavba“.
310
Pfiíklady uvádím podle [Zpráva o ãinnosti pfiedsednictva a sekretariátu Vm KV KSâ] a podle [Zpráva o ãinnosti
pfiedsednictva Vm KV KSâ od krajské konference KSâ 1988]
307
308
141
Komunistická vláda na úrovni kraje
Sekretariát Krajského v˘boru fiídil krajsk˘ aparát, spravoval pfiidûlenou nomenklaturu (tj.
vybíral a odvolával lidi na urãen˘ch vedoucích pozicích, zafiizoval a povoloval jim studium
a cesty do zahraniãí, atd.), do které patfiili funkcionáfii strany a pfiedev‰ím námûstci vût‰ích podnikÛ a fieditelé men‰ích; sekretariát organizoval ãlenské záleÏitosti v kraji, projednával zprávy
o schÛzích základních organizací a vyfiizoval dopisy pracujících.311
Kromû své bûÏné ãinnosti sekretariát projednával materiály pfiedloÏené aparátem. Ty obvykle
odpovídaly obecn˘m úkolÛm Krajské konference a Krajského v˘boru a dovádûly je do proveditelné podoby. Jednalo se napfiíklad o zpÛsobu vysvûtlování „Pfiestavby“ na vysok˘ch ‰kolách
a sekretariát dal za úkol vedoucímu oddûlení ‰kolství a vûdy seznámit s pfiedloÏenou zprávou
vedoucí základních organizací strany na vysok˘ch ‰kolách a také pfiedsedy SSM. Podobnû vycházela z obecn˘ch úkolÛ i zpráva z provûrky „Jak stranické organizace vyuÏívají práva kontroly…“,
kterou pfiipravila Krajská kontrolní a revizí komise a sekretariát ji vzal na vûdomí; sekretariát
potom uloÏil vedoucím oddûlení vyuÏívat v˘sledky této zprávy a pomocí instruktorÛ Krajského
v˘boru (coÏ byli lidé rozesílaní na niωí místa ve stranické hierarchii) docílit toho, aby byly
v˘sledky zprávy vyuÏívány pfii pfiípravû ãlensk˘ch schÛzí.
Sekretariát dále projednával napfiíklad materiál o „zku‰enostech z osobní agitace ve dvou podnicích“ a uloÏil vedoucím tajemníkÛm pfiíslu‰n˘ch OV KSâ „vyuÏít získan˘ch poznatkÛ“ pfii pfiípravû ãlensk˘ch schÛzí. Sekretariát pfiímo zasahoval i do vûcné – mimostranické – oblasti: vzal
tfieba na vûdomí zprávu o vyuÏívání mezioborového studia na urãité vysoké ‰kole a uloÏil vedoucímu oddûlení ‰kolství a vûdy „projednat po stranické linii“ dal‰í postup v této záleÏitosti.
Vysok˘m ‰kolám se sekretariát hodnû vûnoval. Schvaloval cestu studentÛ do Moskvy, ãlenství
uãitelÛ v mezinárodních organizacích, návrhy na pfiijetí vûdeck˘ch aspirantÛ ve spoleãenskovûdní oblasti atd. Projednával návrhy na pfiedsedy a místopfiedsedy „pfiímo fiízen˘ch“ základních
organizací KSâ na vysok˘ch ‰kolách a v akademii vûd.
Kromû toho sekretariát pfiijímal plány porad: ‰lo o porady oddûlení, ale také o porady vedoucích tajemníkÛ a tajemníkÛ OV. Zab˘val se také návrhem na jmenování zástupcÛ Krajského
v˘boru na zasedání jednotliv˘ch OV a jejich pfiedsednictev.
Národní v˘bor mûl b˘t kombinací státní správy a samosprávy, a tomu odpovídala jeho ãinnost.
Rozhodující pravomoci mûlo Plénum, ale v‰echno rozhodovala Rada.
Plenární zasedání KNV schvalovalo v‰echna zásadní rozhodnutí, volilo ãleny Rady a v‰ech
komisí a v˘borÛ, dokonce i vedoucí odborÛ. Mûlo také pravomoci kontrolovat národní v˘bory
niωích stupÀÛ. Obecnû se mûlo starat o „základní otázky hospodáfiské, zdravotní a sociální
v˘stavby kraje“.312
Plenární zasedání zfiizovalo krajské podniky, starající se o dopravu, údrÏbu silnic, dodávky
vody a údrÏbu kanalizace, o stavebnictví, pekárny a sbûrné suroviny. Zfiizovalo i rozpoãtové organizace (krajsk˘ Ústav národního zdraví, knihovnu, správu ‰kol…) a pfiíspûvkové organizace
(divadla, muzea). Jako zfiizovatel mûlo pak na starosti i hospodafiení tûchto organizací. Plenární
zasedání také zfiizovalo a ru‰ilo ‰koly.
Plenární zasedání se staralo o mandáty poslancÛ a jednací fiády, schvalovalo Volební program
Národní fronty a kontrolovalo jeho plnûní (jednalo se tedy spí‰e o jakési „vládní prohlá‰ení“ neÏ
o program do voleb) a mûlo pravomoci schvalovat územní zmûny ve svém kraji. Pfiijímalo dlouhodobé koncepce a investiãní zámûry, staralo se o územní plány a hlavní smûry rozvoje Ïivotního prostfiedí. Mûlo se také vyjadfiovat k otázkám bezpeãnosti v kraji.
Údaje uvádím podle zprávy o ãinnosti pro KV KSâ [Zasedání Vm KV KSâ] a podle zápisÛ ze schÛzí sekretariátu v roce 1988.
312
Údaje uvádím podle [Dûlba práce a pravomoci volen˘ch orgánÛ Vm KNV].
311
142
Komunistická vláda na úrovni kraje
Plenární zasedání mûlo pravomoc pfiijímat Obecnû závazná ustanovení a kontrolovat (a ru‰it)
taková ustanovení vydávaná niωími národními v˘bory.
Rada KNV mûla na starosti v˘kon plnûní úkolÛ. Mûla na starosti koordinaci a dozor nad v˘konem státní správy niωími národními v˘bory a nad zákonností celé jejich ãinnosti.313
Rada fiídila v‰echny komise a odbory, urãovala poãty jejich pracovníkÛ a plány jejich práce.
Mohla pozastavit nebo zru‰it jejich rozhodnutí. ¤ídila v‰echny podniky a organizace podléhající
KNV, dosazovala a odvolávala jejich fieditele, ukládala jim úkoly.
Prakticky kontroloval ãinnost odborÛ pfiedev‰ím tajemník KNV. Tomu také odbory pfiedávaly
jednou mûsíãnû podrobné svodky o své ãinnosti a on z nich sestavil pro Radu shrnutí.314
Rada pfiipravovala rozpoãet KNV. Dále plánovala v˘voj zamûstnanosti v kraji, investiãní
v˘stavbu, regulaãní opatfiení v energetice, ochranu ãistoty vod a pÛdního fondu, regulovala prodej pevn˘ch paliv. V dopravû pfiipravovala plány velk˘ch oprav, ru‰ení tratí a regulaci jízdného.
V oblasti své pÛsobnosti urãovala ceny a kontrolovala ceny ostatních organizací (státních nebo
druÏstevních) v kraji. Rada schvalovala vût‰í akce „Z“.
Rada mûla je‰tû dal‰í pravomoci v sociální oblasti (starala se tfieba o pfiesídlování lidí do pohraniãí), v kultufie a ve ‰kolství a v cestovním ruchu. Schvalovala také názvy obcí a starala se o volby.
Napfiíklad v souvislosti s „Pfiestavbou“ Rada uloÏila 58 úkolÛ sv˘m oborÛm a podfiízen˘m organizacím. Tyto úkoly rozpracovávaly „závûry zasedání ÚV KSâ“ v oblasti pÛsobnosti KNV. Napfiíklad
odboru oblastního plánování uloÏila, aby zpracoval „dlouhodob˘ v˘hled rozvoje odvûtví v˘robní
a nev˘robní sféry“ a zabezpeãil „jeho provázanost na dlouhodobé koncepce okresÛ a mûst“; pfiitom
mûl spolupracovat s dal‰ími odbory KNV, s ONV a MûNV, s Plánovací komisí, resorty a podniky.
Finanãnímu odboru uloÏila „aplikovat nové zásady hospodafiení v duchu pfiestavby hospodáfiského
mechanismu na podmínky hospodáfiství NV v kraji, zejména kvantifikovat dopady nov˘ch zásad na
plán a rozpoãet kraje… “ ve spolupráci s plánovacím odborem a odbory odvûtvov˘mi.
Jin˘m pfiíkladem ãinnosti Rady mÛÏe b˘t pfiijetí materiálu o roz‰ífiení pÛsobnosti obãansk˘ch
v˘borÛ v kraji, kter˘ umoÏÀoval „místním sdruÏením“ (fieãeno dne‰ní politickou fieãí) vzná‰et pfiipomínky k rozhodování národních v˘borÛ.
Z toho je zfiejmé, Ïe prostfiednictvím KNV byla fiízena velká ãást Ïivota v kraji.
Procedury rozhodování
Rozhodnutí byla pfiijímána na poradách men‰ích útvarÛ, tj. na Pfiedsednictvu nebo na Sekretariátu
v pfiípadû strany, ve vedení KNV nebo v Radû. Plenární zasedání (KV, Krajská konference, Plenární
zasedání KNV) vÏdy jednomyslnû schvalovala – hlasováním – návrhy, které jim byly pfiedloÏeny.
Na porady byly pfiedkládány materiály, jeÏ pfiedem pfiipravily aparáty nebo tajemníci. Mohlo se
stát, Ïe materiál nepro‰el (nebo nepro‰la nûjaká jeho ãást). Ne v‰ak na základû hlasování: pokud
se vyskytly námitky, pfiedsedající vyjednal konsensuální rozhodnutí. Pfiedsedající mohl materiál
upravit nebo dosáhnout jeho staÏení z jednání. Podle svûdectví nûkdy docházelo ke konfliktÛm,
ãemuÏ úãastníci fiíkají „celkem otevfienû se tam diskutovalo“.315
Svûdectví se rÛzní, pokud jde o hlasování na Pfiedsednictvu.316 Rozhodnû v‰ak pfiinejlep‰ím
potvrzovalo konsensus. Na Radû KNV se hlasovalo, ale v‰ichni byli vÏdy pro; neúspû‰né materiály byly po diskusi staÏeny nebo zmûnûny.
Zápisy o skuteãném hlasování se objevují aÏ v materiálech z listopadu 1989.
Údaje uvádím opût podle [Dûlba práce a pravomoci volen˘ch orgánÛ Vm KNV] a dále podle [RadaVm KNV Usnesení ã. 181-06 ] a [Rada Vm KNV - Usnesení ã. 182-01] a dal‰ích usnesení Rady.
314
Napfiíklad [Informace o politicko-ekonomické situaci v orgánech Vm KNV].
315
Zde vycházím z rozhovorÛ s úãastníky.
316
V archivních zápisech o nûm není ani zmínka.
313
143
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Kontrola plnûní úkolÛ
Zadávání úkolÛ by bylo k niãemu, kdyby jejich plnûní nebylo kontrolované. Kontrola probíhala ve dvou hlavních rovinách: v roãních v˘kazech plnûní plánÛ v odvûtvích (pfiedev‰ím plnûní
Státního plánu) a v „komplexním kádrovém hodnocení“ jednotlivcÛ.317
KaÏdá komise, aktiv nebo porada okresních tajemníkÛ zaãínala kontrolou plnûní úkolÛ z pfiedchozí schÛze a hodnocením celkového stavu. Tato hodnocení nebyla zcela bezobsaÏná a v celkovém rámci v˘kazu úspûchÛ zahrnovala i v˘ãet slab˘ch míst.
Ve velk˘ch oblastech (napfi. v zemûdûlství) se jednou za rok konal aktiv vedoucích pracovníkÛ
v kraji (nûkolik set lidí), kde probûhlo hodnocení roku. Tomu samozfiejmû pfiedcházelo podrobné
vykazování dosaÏen˘ch v˘sledkÛ.
KaÏd˘ nomenklaturní kádr byl navíc osobnû hodnocen˘ (zpravidla jednou za dva roky, ale
v pfiípadû potíÏí i ãastûji) sv˘m nadfiízen˘m a zástupcem (tajemníkem) toho útvaru strany, kter˘
jeho nomenklaturní pozici spravoval. „Komplexní hodnocení“ pak mûlo podobu jednání, na kterém se hodnotily v‰echny minulé úkoly, vzdûlání a úkoly do budoucna. Vznikl materiál, kter˘ byl
zakládán do osobní sloÏky pracovníka.
Krajské vedení KSâ také objíÏdûlo okresní v˘bory a vedlo s nimi „konzultace“. V˘sledky tûchto
konzultací se zapoãítávaly do osobních hodnocení a mûly vliv pfii pfií‰tích volbách okresních vedení.
Vybraná jednání
Pro ilustraci vlivu, kter˘ mûlo vedení KV KSâ na cel˘ kraj, pfiedvedu obsah dvou jednání.
První z nich je schÛze vedení kraje s vedením okresního v˘boru KSâ (tyto schÛze se konaly 1x
za 2 roky, v pfiípadû potíÏí i ãastûji). Druhou z nich je porada v‰ech okresních zemûdûlsk˘ch
tajemníkÛ v kraji s krajsk˘m tajemníkem (i tyto porady byly pravidelné).
Na KV KSâ (z okresu tedy museli pfiijet) se konala následující „konzultace vedení KV KSâ
s vedením OV KSâ“: za kraj jednalo 6 lidí: pfiítomni byli tfii tajemníci KV, jeden vedoucí oddûlení aparátu KV, pfiedseda Krajské kontrolní a revizní komise, instruktor KV; za okres jednalo 5
lidí: vedoucí tajemník, tfii tajemníci a pfiedseda Okresní kontrolní a revizní komise. Jednání fiídil
organizaãní tajemník KV.
Podle zápisu318 nejprve vystoupil vedoucí tajemník okresu a vyloÏil, Ïe celková situace je pfiíznivá a lidé mají zájem o politiku strany. Pak ale mluvil o tom, jak okres neplní Státní plán a úkoly
sjezdu, jak se tûÏko prosazuje stranická práce, jaké mají problémy s v˘konem státního statku, jak
se snaÏí zkvalitnit fiídící práci a Ïe mají nedostatek pedagogÛ ve ‰kolství.
Potom postupnû vystoupili v‰ichni zástupci KV a kritizovali práci OV. KaÏd˘ upozornil na
hlavní chyby a dal doporuãení k nápravû. Ideologick˘ tajemník doporuãil napfiíklad zkvalitnit
vedení regionálních dûjin, ocenil pofiádání velk˘ch politick˘ch oslav, ale doporuãil, aby je nedûlali v pracovních dnech. Zemûdûlsk˘ tajemník kritizoval zaostávání rostlinné i Ïivoãi‰né v˘roby
a souãasn˘ rÛst nákladÛ na tuto v˘robu.
Doporuãil „neprosazovat maximální poÏadavky v investiãní v˘stavbû“ a navrhl reorganizaci státních statkÛ nebo aspoÀ v˘mûnu vedení jednoho z nich. Vedoucí prÛmyslového oddûlení KV ocenil,
Ïe na okrese dobfie sledují plnûní plánu, ale kritizoval, Ïe plán neplní, zaostávají v zavádûní „vûdeckotechnické revoluce“ a nov˘ch zpÛsobÛ odmûÀování do praxe. Nelíbilo se mu, Ïe rostou náklady
a klesá v˘roba. Pfiedseda Krajské kontrolní a revizní komise doporuãil dal‰í postup okresní komisi.
Zde vycházím pfiedev‰ím z osobního svûdectví b˘val˘ch krajsk˘ch tajemníkÛ, ale stopy jsou k nalezení i v archivech.
Podle [Zápis z konzultace vedení Vm KV KSâ s vedením OV KSâ Dubno na KV KSâ].
317
318
144
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Organizaãní tajemník KV ocenil, Ïe okresní vedení plní úkoly z pfiede‰lé konzultace. Doporuãil promyslet, proã je v okrese relativnû nejvíce pfiipomínek na 1 ZO; pfiipustil, Ïe okres zfiejmû nemÛÏe
splnit úkol KV, aby 30 % technicko-hospodáfisk˘ch pracovníkÛ pocházelo z pfiedv˘robní oblasti,
a doporuãil vûnovat vût‰í pozornost práci Národní fronty, která v okrese stagnuje.
Pak opût vystoupil vedoucí OV a ve‰kerou kritiku pfiijal.
Závûry z konzultace pak vyvodil organizaãní tajemník KV: „Uvedl, Ïe vedení OV pfiistupuje
odpovûdnû, kolektiv má smysl pro disciplínu a nechybí mu iniciativa. KaÏd˘ z vedení OV má na
v˘sledcích svÛj podíl.“ KaÏdému z vedení pak dal nûkolik rad do dal‰í práce (a vyslovil hodnocení jeho dosavadní práce), napfi. jednomu z okresních tajemníkÛ doporuãil, aby „byl nároãnûj‰í
ke sv˘m pracovníkÛm“ a „více prom˘‰lel zadávání úkolÛ“.
Poradu okresních tajemníkÛ pro stranickou práci v zemûdûlství a potravináfiském prÛmyslu fiídil krajsk˘ zemûdûlsk˘ tajemník.319 Porada se se‰la v jednom zemûdûlském podniku
v jednom okresním mûstû.
Kromû kontroly plnûní úkolÛ z pfiede‰lé porady se jednalo o volbách fieditelÛ podnikÛ (zavádûní podnikov˘ch samospráv), probíralo se plnûní plánu a v˘sledek Ïní, plánovaly se podzimní
práce, nákup masa a brambor. Probírali také problémy se surovinami. Na poradû bylo projednávané vyuÏívání brigádní formy práce a odmûÀování a plnûní usnesení krajské konference o Ïivotním prostfiedí.
Jednání vyústilo do nûkolika úkolÛ, které byly uloÏené okresním zemûdûlsk˘m tajemníkÛm:
1. Pfii kontrole komplexního hodnocení prosadit do úkolÛ nomenklaturních kádrÛ fie‰ení otázek
Ïivotního prostfiedí a zavádûním „progresivních forem organizace práce a odmûÀování zv˘‰it
zapojení kolektivÛ pracujících“.
2. S nomenklaturními kádry „fie‰it negativní tendence vypl˘vající z rozborÛ hospodafiení
za první pololetí“.
3. Projednat rozbor skliznû obilovin.
4. Projednat úkoly podzimních prací.
5. O v˘sledcích porady informovat stranické aktivy a nomenklaturní kádry.
6. Ve stranick˘ch skupinách projednat závûry sjezdu a rozpracovat je na okresy.
Závûr
Dominantní roli mûlo v kraji vedení KV KSâ (Sekretariát a Pfiedsednictvo). Prakticky v‰echno
fiídilo pomocí vlastních rozhodnutí a úkolÛ, pomocí fiízení niωích míst ve stranické hierarchii,
pomocí návrhÛ ‰ir‰ím plénÛm, pomocí systému prÛmyslov˘ch a zemûdûlsk˘ch tajemníkÛ, jenÏ
ovládal celé hospodáfiství, a pomocí správy nomenklatury (tj. kontroly v‰ech dÛleÏit˘ch lidí
v kraji). Krajsk˘ národní v˘bor byl plnû pod stranickou kontrolou. Vládnutí fungovalo jako
v˘konn˘ stroj s men‰ími administrativními náklady, neÏ dnes. Základní charakter vládnutí pomocí porad a pfiípravy materiálÛ se od dne‰ního li‰il pfiedev‰ím v‰eobecn˘m pfiedstíráním jednoty
názorÛ a – v˘chozím podfiízením se sovûtské okupaci pfiijatou – skuteãnou jednotou názorÛ
v mnoha podstatn˘ch otázkách.
Podle [Zápis z porady tajemníkÛ OV KSâ].
319
145
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Podklady
V˘chodomoravsk˘ krajsk˘ archiv
Zápis z porady tajemníkÛ OV KSâ, 1988.
Zápis z konzultace vedení Vm KV KSâ s vedením OV KSâ Dubno na KV KSâ, 1988.
Informace o politicko-ekonomické situaci v orgánech Vm KNV, 1988.
Dûlba práce a pravomoci volen˘ch orgánÛ Vm KNV, 1982.
Rada Vm KNV - Usnesení ã. 181-06, 1988.
Rada Vm KNV - Usnesení ã. 182-01, 1988.
Zpráva o ãinnosti pfiedsednictva a sekretariátu Vm KV KSâ, konec roku 1987.
Zpráva o ãinnosti pfiedsednictva Vm KV KSâ od krajské konference KSâ, 1988.
Zasedání Vm KV KSâ, 1988.
Usnesení KV KSâ, 1988.
Zápis 2. schÛze pfiedsednictva Vm KV KSâ, 1988.
Zápis z krajské konference V˘chodomoravské KSâ, 1988.
Informace o stavu a v˘voji stranického aparátu v Vm kraji v roce 1987.
Zápis 49. schÛze sekretariátu Vm KV KSâ, 1988.
Rozhovory
Rozhovor s krajsk˘m tajemníkem.
Rozhovor s pfiedsedou KNV.
Dal‰í materiály
Hradecká V., F. Koudelka, 1998. Kádrová politika a nomenklatura KSâ 1969 – 1974. Praha:
Ústav pro soudobé dûjiny V âR.
Kabele J., M. Hájek 2002. Sociální hierarchie a ekvity. A in: Svût hierarchií a reáln˘ socialismus
- Dûdictví komunistické vlády II. Praha: SoÚ AV âR.
Gorbaãov M., Z. Mlynáfi 1995. Reformátofii neb˘vají ‰Èastni. Victoria publishing.
146
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Komunistická vláda na úrovni okresu
Zdenka Vajdová
Abstrakt
Pfiedmûtem studie je vládnutí na úrovni okresu. Pfiíspûvek zahrnuje formální popis komunistické
a státosprávní hierarchie vládnutí v Slavonickém okrese Západomoravského kraje a vztahy mezi
nimi. Pokou‰í se dát do souvislosti aktivity okresních orgánÛ KSâ a ONV na konci 80. let s aktivitami vy‰‰ích orgánÛ a celospoleãenskou situací té doby.
Úvod
Na okresní úrovni vládnutí, tak jako i na ostatních stupních vládnutí, lze rozli‰it dvû mocenské
hierarchie: stranickou a státní. Jejich vzájemn˘ vztah je zcela jednoznaãnû vyjádfien ve schématech, obsaÏen˘ch v souboru názorn˘ch pomÛcek.320 Okresní národní v˘bor (ONV) je podfiízen
Okresnímu v˘boru Komunistické strany âeskoslovenska (OV KSâ) a také Krajskému národnímu v˘boru (KNV). Vztahy podfiízenosti jsou zaji‰tûny jednak nomenklaturou OV KSâ, jednak
personálním propojením orgánÛ OV KSâ, ONV a KNV. Personální propojení je moÏné doloÏit
i vzhledem k Národní frontû (NF) a jejím organizacím, stejnû tak k organizacím hospodáfisk˘m.
V 80. letech jsou zjevné snahy KSâ o oddûlení stranického vedení a spravování státu a hospodáfiství. Dafiilo se to v‰ak velmi obtíÏnû, spí‰e nedafiilo.
Okresní úroveÀ vládnutí mûla pfiím˘ dopad na osudy obyvatel. Na okresní úrovni se rozhodovalo o konkrétních hospodáfisk˘ch a sociálních záleÏitostech. V okrese a v lokalitû bylo nejvíce
lidí - nestraníkÛ i ãlenÛ stranick˘ch organizací -, jejichÏ strach a poslu‰nost, pozdûji aspoÀ loajalitu, zaji‰Èovaly okresní a místní orgány strany a vlády; v okrese a v lokalitû se naplÀoval totalitní reÏim v Ïivotech obcí, rodin a jednotlivcÛ.
Útvary, jejich struktura a vztahy mezi útvary
Okresní organizace KSâ
Podle Stanov KSâ, schválen˘ch na XVII. sjezdu v roce 1986 s posledními zmûnami,321 je strana budována podle územní a v˘robní zásady (ãl. III, odst. 20). Znamená to, Ïe základní organizace se zfiizují podle místa bydli‰tû komunistÛ a podle pracovi‰È. Základní organizace je základem strany.322 Tvofií se kdekoliv, kde je nejménû pût ãlenÛ strany. Má-li základní organizace více
ãlenÛ, mÛÏe vytváfiet dílãí organizace strany. SdruÏují se do okresních a krajsk˘ch organizací.
V‰echny základní organizace v okrese tvofií okresní organizaci KSâ. Ve mûstech a místech, kde
je více základních organizací, se tvofií mûstské a místní v˘bory strany se souhlasem OV KSâ; ve
velk˘ch závodech, podnicích a institucích, kde je více základních organizací, se souhlasem KV
KSâ tvofií celozávodní v˘bory nebo se souhlasem ÚV KSâ podnikové v˘bory strany.
[Mrhal, 1981]
Na sklonku 80. let byl projednáván v okresních organizacích KSâ nov˘ návrh Stanov, v tomto smyslu to byly
poslední zmûny, které byly schváleny pfied zmûnou reÏimu.
322
Zdá se, Ïe ve chvílích nouze se obrací ÚV KSâ pfiímo na základní organizace. Tohoto druhu je i dopis z 29. 4. 1988,
urãen˘ ZO KSâ, kter˘ varoval pfied aktivizací vnitfiního i vnûj‰ího protivníka.
320
321
147
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Okresní v˘bory KSâ fiídí základní organizace, mûstské, místní, celozávodní a podnikové v˘bory na území okresu. Jednou z hlavních povinností okresní organizace KSâ je „usmûrÀovat a kontrolovat práci národních v˘borÛ, odborov˘ch orgánÛ a dal‰ích spoleãensk˘ch organizací prostfiednictvím komunistÛ a stranick˘ch skupin“ (ãl. VI); stranické skupiny se tvofiily na jakékoliv
platformû kterékoliv organizace, kde byli nejménû tfii ãlenové strany; jejich úkolem bylo uskuteãÀovat na této pÛdû politiku strany a posilovat její vliv mezi neãleny strany (ãl. IX).
Nejvy‰‰ím orgánem okresní organizace KSâ je okresní konference a v období mezi konferencemi to je okresní v˘bor KSâ. Okresní konference je svolávána OV KSâ jednou za dva aÏ tfii roky.
Okresní v˘bor je volen okresní konferencí (v na‰em okrese to je 43 ãlenÛ a 14 kandidátÛ OV KSâ),
stejnû jako kontrolní a revizní komise (v na‰em okrese to je 26 ãlenÛ OKRK); okresní v˘bor volí ze
sv˘ch ãlenÛ pfiedsednictvo (cca 13-15) a tajemníky (3-4) okresního v˘boru; pfiedsednictvo OV fiídí
mezi zasedáními OV práci, organizuje a kontroluje plnûní usnesení, fiídí a kontroluje práci okresního aparátu strany. Okresní v˘bor se schází nejménû 6x do roka, v období mezi jeho zasedáními fiídí
práci pfiedsednictvo. Za nejvy‰‰í funkci v okresní organizaci KSâ je povaÏován vedoucí tajemník
OV. Stanovy neurãují poãty ãlenÛ ani okresního v˘boru ani jeho pfiedsednictva. Ve Stanovách se
také nepraví, kdo se úãastní zasedání OV KSâ. Jediné, co se ve Stanovách fiíká, je, Ïe kandidáti OV
a pfiedseda okresní a revizní komise se úãastní zasedání OV KSâ s hlasem poradním.
Toto je obecná struktura stranick˘ch organizací a jejich orgánÛ na okresní úrovni, stejnû tak
jako jejich povinností, jak obojí pfiedepisují Stanovy.
Kádrov˘ pofiádek OV KSâ po XVII. sjezdu KSâ (1986)
V této ãásti ãerpáme z dokumentu,323 kter˘ je návrhem kádrového pofiádku OV KSâ. Kromû
samotné nomenklatury OV KSâ a pfiedsednictva OV obsahuje zásady vytváfiení kádrov˘ch
pofiádkÛ a v˘ãet nárokÛ na kádry, obojí má obecn˘ charakter. Abychom porozumûli, jakou úlohu
hrál kádrov˘ pofiádek v konstruování hierarchie vládnutí, zopakujme struãnû obecné zásady
v uvedeném dokumentu.
Kádrová politika je jedním z nástrojÛ uplatÀování vedoucí úlohy KSâ. Jejím hlavním cílem je
zabezpeãení toho, aby v ãele v‰ech oblastí spoleãenského Ïivota byli lidé náleÏitû vybaveni tfiídnû politicky, odbornû i morálnû. Po sjezdu KSâ v roce 1986 to znamená kádrovû zabezpeãit „strategii urychlení sociálnû ekonomického rozvoje spoleãnosti a pfiestavbu v‰ech jejích sfér“. Kádrov˘ pofiádek pak vymezuje jednak dûlbu práce mezi orgány a organizacemi, jednak práva, povinnosti a odpovûdnost pracovníkÛ, „ktefií z povûfiení strany zastávají vedoucí funkce ve státních,
spoleãensk˘ch, hospodáfisk˘ch a ostatních orgánech a organizacích“. RozmisÈování kádrÛ do
funkcí není prosté dosazování. Kádrov˘ pofiádek vymezuje pravomoc a odpovûdnost jednotliv˘ch
orgánÛ strany pfii tom takto: uvnitfi strany se do vymezen˘ch funkcí volí, do funkcí v niωích stranick˘ch orgánech se doporuãuje k volbû ãi odvolání, v jin˘ch funkcích se potvrzuje a je‰tû do
jin˘ch funkcí se schvaluje, pfiípadnû z funkce uvolÀuje nebo odvolává. Do vedoucích funkcí
mimostranick˘ch orgánÛ a organizací urãené orgány strany delegují zástupce strany nebo schvalují kandidáta na volbu ãi jmenování, pfiípadnû uvolnûní ãi odvolání. Pro fiídící funkce v národním
hospodáfiství, zdravotnictví, ‰kolství a kultufie, vûdû a technice se pfiipou‰tí v˘bûr pracovníkÛ do
nomenklaturních funkcí konkurzem, ale stranick˘ orgán dává souhlas k vyhlá‰ení konkursu,
deleguje zástupce do konkursní komise a postará se, aby se pfiipravené nomenklaturní kádry do
konkursu zapojily; nakonec se stranické orgány vyjadfiují k vítûzi, pfiípadnû doporuãí opakování
konkursu.324 Komplexní hodnocení sv˘ch nomenklaturních kádrÛ provádûjí stranické organizace
Podle dokumentu Kádrov˘ pofiádek OV KSâ
Tato zásada je pravdûpodobnû inovací v kádrovém pofiádku.
323
324
148
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
pravidelnû. V˘bûr a v˘chova kádrov˘ch rezerv na nomenklaturní funkce jak pro stranické funkce
tak i pro ostatní funkce ve státních, hospodáfisk˘ch a spoleãensk˘ch orgánech a organizacích je
úkolem stranick˘ch orgánÛ; zafiazení ãi vyfiazení z kádrov˘ch rezerv schvalují stranické v˘bory
nebo pfiedsednictva. Kádrové pofiádky vypracovávají v‰echny volené orgány na jednotliv˘ch stupních organizace KSâ. Do nomenklatury by se nemûly zafiazovat funkce, které nejsou v˘konnou
vedoucí funkcí, jako napfi. pedagogické, vûdecké hodnosti, posluchaãi stranick˘ch ‰kol apod.
Zásady pro pfiedkládání kádrov˘ch návrhÛ orgánÛm OV KSâ urãují, kter˘ orgán kterému orgánu návrh pfiedkládá. Odsud pak vypl˘vá, kter˘ orgán kterou nomenklaturu spravuje.
Nomenklatura OV KSâ návrhy pfiedkládá pfiedsednictvo OV KSâ. V této nomenklatufie jsou
vût‰inou stranické funkce, do kter˘ch plénum OV KSâ na svém zasedání kádry volí. V pfiípadû
na‰eho OV KSâ to jsou funkce: vedoucí tajemník a ãtyfii tajemníci OV (pro politickoorganizaãní práci, pro ideologickou práci, pro stranickou práci v prÛmyslu a pro stranickou práci v zemûdûlství), ãlenové pfiedsednictva OV, pfiedsedové komisí OV KSâ (ekonomická; zemûdûlská, potr.
prÛmysl a Ïivotní prostfiedí; ideologická; pro práci s mládeÏí; pro VTR; pro vnitfiní Ïivot strany)
a ãlenové komisí OV KSâ. Plénum potvrzuje do funkce pfiedsedu OKRK. Na úseku NF schvaluje pfiedsedy OV NF, OOR, OV SSM a delegaci KSâ do OV NF. Na úseku NV schvaluje tajemníka ONV, místopfiedsedy ONV a pfiedsedu v˘boru lidové kontroly ONV (VLK ONV).
Nomenklatura pfiedsednictva OV KSâ. Právo pfiedkládat kádrové návrhy do této nomenklatury
má vedoucí tajemník OV KSâ, pfiedseda OV NF, ostatní tajemníci, ãlenové pfiedsednictva, pfiedseda
OKRK a prostfiednictvím tajemníka OV také vedoucí pracovníci státní a hospodáfiské správy, ale
i spoleãensk˘ch a zájmov˘ch organizací. V nomenklatufie jsou fiídící funkce jak stranické (pfiedsedové ZO KSâ, vedoucí stranick˘ch skupin, velitelé závodních jednotek Lidov˘ch milicí (LM)), tak
v Národní frontû (napfi. pfiedsedové a tajemníci organizací NF, OV SSM), rovnûÏ na úseku národních
v˘borÛ (vedoucí odborÛ na ONV, pfiedseda posudkové komise, pfiedsedové a tajemníci MûNV, uvolnûní tajemníci a pfiedsedové MNV) a v ostatních oblastech (fieditelé závodÛ, ‰kol, fiídící funkce
v oblasti soudnictví, prokuratury a bezpeãnosti, rovnûÏ funkce církevního tajemníka ONV). Pfiedsednictvo do tûchto funkcí kádry nevolí, ale schvaluje, nebo schvaluje kandidaturu.
Kádrové návrhy pfiipravují oddûlení OV KSâ, v pfiípadû mimostranick˘ch návrhÛ provûfiují
návrhy stranickou cestou (tj. napfi. hodnocení ZO KSâ z místa bydli‰tû). Návrhy jsou velmi
podrobné a zahrnují celkov˘ bûh Ïivota, postoje v krizov˘ch letech 1968-1969 a také informaci
o rodinû a pfiíbuzn˘ch navrhovaného. S návrhem se pfiedkládá úpln˘ kádrov˘ spis, kter˘ obsahuje: kádrov˘ dotazník, Ïivotopis, hodnocení z pfiedcházejících pracovi‰È a mezi ostatními kádrov˘mi doklady jsou právû informace o rodinû a pfiíbuzn˘ch (napfi. zmûny politické pfiíslu‰nosti,
nezákonn˘ pobyt v zahraniãí, atd.), ale i lékafiské zprávy o navrhovaném.
Orgány OV KSâ pfiedkládají ke schválení vy‰‰ím stranick˘m orgánÛm kádrové návrhy na
vedoucího tajemníka a tajemníky OV KSâ, pfiedsedu OKRK, politické pracovníky OV KSâ,
uvolnûného pfiedsedu MûV KSâ Slavonice, poslance Federálního shromáÏdûní, âNR, poslance
Západomoravského KNV, dále na pfiedsedu ONV, náãelníka okresní správy SNB, pfiedsedu okresního soudu, okresního prokurátora a fieditele okresního odboru MZVÏ.
Definitivní kádrov˘ pofiádek325 projednávan˘ na plenárním zasedání OV KSâ je tent˘Ï, jako
v˘‰e popsan˘ návrh. A ten je aktualizovanou replikou kádrového pofiádku schváleného v roce
1977.
Zápis z PZ OV KSâ 22. 6. 1989
325
149
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
âlenská základna
Zpráva o ãlenské základnû na‰í okresní organizace KSâ za uplynul˘ rok se projednávala obvykle na bfieznovém zasedání. Podle informací o ãlenské základnû z roku 1980326 a 1984327 mûla na‰e
okresní organizace KSâ v 80. letech pfiibliÏnû 7400 ãlenÛ a kandidátÛ organizovan˘ch v 240
základních organizacích, mezi nimi 27 % Ïen. PrÛmûrn˘ vûk ãlenÛ a kandidátÛ byl 46 let. KaÏdá
základní organizace byla fiízena pfiíslu‰n˘m oddûlením aparátu OV KSâ. V na‰em pfiípadû bylo
fiízeno oddûlením prÛmyslu 85 organizací, oddûlením zemûdûlství 77, oddûlením ideologie 19,
organizaãním oddûlením 50, SV âSD fiídilo 9 ZO. Formát informací o ãlenské základnû se li‰il
v letech 1980 a 1984 a tak pfiímé srovnání, ze kterého by vyplynuly zmûny v nûkter˘ch charakteristikách, napfi. sociálnû tfiídní skladba ãlenstva, není moÏná. Pfiece jenom urãitou orientaci
o skladbû ãlenstva poskytuje informace z roku 1980: 29 % dûlníci, 11 % ãlenové JZD, 28 %
informaãní a technicko hospodáfi‰tí pracovníci, 6 % pracovníci ve sluÏbách a 26 % dÛchodci. Dá
se pfiedpokládat, Ïe pfii zanedbateln˘ch zmûnách v poãtu ãlenÛ a kandidátÛ (napfi. v 84. roce
o necelé procento nárÛst ãlenÛ), a také v poãtu základních organizací v prÛbûhu dekády (o 5)
nemûnily se ani podíl sociálních tfiíd. Podle uveden˘ch dokumentÛ bylo v KSâ organizováno 1314 % obyvatelstva star‰ího 18 let.
Okresní národní v˘bor
Státní správu a postupnû a pomalu se obnovující samosprávné funkce na území okresu zaji‰Èoval
Okresní národní v˘bor (ONV) se sv˘mi orgány – Radou ONV, V˘borem lidové kontroly ONV
a komisemi. ONV bylo souãástí územní státosprávní mocenské hierarchie národních v˘borÛ. Tato
hierarchie byla fiízena zákonem o Národních v˘borech z roku 1967 (Zákon ã. 69/1967 Sb.)
v následn˘ch úpravách a smûrnicemi ústfiedních státních orgánÛ. Poslanci ONV byli voleni ve
volbách konan˘ch jednou za 5 let. Souãasnû byli voleni poslanci MNV, KNV, poslanci Federálního shromáÏdûní a âeské národní rady. Volila se jednotná kandidátka Národní fronty. Synchronizace zásadních událostí, které organizovaly spoleãensk˘ a hospodáfisk˘ Ïivot zemû, ilustruje
provázanost mocensk˘ch hierarchií strany a vlády.
Sjezdy KSâ
XIV. sjezd v roce 1971
XV. sjezd duben 1976
XVI. sjezd duben 1981
XVII. sjezd bfiezen 1986
Volby do zákonodárn˘ch
a zastupitelsk˘ch orgánÛ
ãerven 1976
ãerven 1981
kvûten 1986
Pûtiletky (PLP)
6. pûtiletka 1976 - 1980
7. pûtiletka 1981 – 1985
8. pûtiletka 1986 –
Pûtileté plány byly obvykle v 1. roce pûtiletky schvalovány Federálním shromáÏdûním jako
zákon. G. Husák o PLP fiíká na sjezdu v roce 1981, Ïe plán „je program strany. Schvaluje jej ÚV
KSâ, Federální vláda, âeská a Slovenská národní rada. Je to zákon …“328.
NበONV329 mûl cca 70 poslancÛ a zasedal ãtyfiikrát do roka. Zasedání pléna ONV byla ãíslována vÏdy od zaãátku volebního období. Trvala obvykle jeden den. Rada ONV mûla cca 12 lidí,
zasedala kaÏd˘ch 14 dní, jednání trvalo obvykle jedno dopoledne (3-4 hodiny). Nejv˘znamnûj‰í
funkcí ONV byl pfiedseda, tajemník, místopfiedsedové, pfiedseda V˘boru lidové kontroly.
Informace pro plenární zasedání OV KSâ dne 22. 3. 1980
Základní údaje o ãlenské základnû okresní stranické organizace Slavonice. PZ OV KSâ 31. 3. 1984
328
Zpráva o ãinnosti strany a v˘voji spoleãnosti od XV. sjezdu KSâ, str. 28, Praha, 1981, Svoboda
329
Informace jsou ãerpány z dokumentÛ ONV – zápisy plenárních zasedání ONV, zápisy zasedání Rady ONV – uloÏen˘ch ve Státním okresním archivu.
326
327
150
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Normativní zaloÏení útvarÛ
Normativní rámec obou mocensk˘ch hierarchií urãovala Ústava a zákony. Pro jejich ãinnost byl
závazn˘ dokument o hospodáfiském a sociálním rozvoji spoleãnosti, kter˘ byl schvalován na sjezdu KSâ a z nûhoÏ vycházel pûtilet˘ plán, kter˘ byl schvalován jako zákon (viz v˘‰e). Tak napfi.
v roce 1986 byl na sjezdu KSâ schválen dokument Hlavní smûry hospodáfiského a sociálního
v˘voje na léta 1986-1990 a v˘hled do roku 2000. Dokument stejného v˘znamu schválen˘ sjezdem o 10 let dfiív se jmenoval velmi podobnû, Smûrnice pro hospodáfisk˘ a sociální rozvoj
v letech 1976-1980. Zprávu „Hlavní smûry“ pfiednesl na sjezdu v roce 1986 ãlen pfiedsednictva
a pfiedseda vlády Lubomír ·trougal; na sjezdu v roce 1976 také; v roce 1981 to muselo b˘t podobné. Pûtilet˘ plán byl rozpracováván v lokálních podmínkách a jeho plnûní kontrolováno, projednáváno orgány NV a orgány stranick˘mi na v‰ech úrovních.
âas a obsah jednání
Kalendáfi i obsah jednání jak ONV tak OV KSâ a jejich orgánÛ je urãen roãní dobou a zasedáními vy‰‰ích orgánÛ.
Plenární zasedání ONV byla svolávána 4x do roka. Jejich prÛbûh byl pfiipraven na pfiedcházejících jednáních rady ONV: rada schválila program a pfiipravené usnesení a dala se informovat
o úvodní zprávû o ãinnosti ONV a VLK od posledního plenárního zasedání. PrÛbûhy zasedání
byly bezproblémové a jednání zcela sterilní. Úãastnilo se cca 160 lidí.
Rada ONV se scházela k jednání kaÏd˘ch 14 dní. Nûkolikrát do roka bylo spoleãné zasedání
Rady ONV a OV NF; po projednání spoleãn˘ch vûcí jednala Rada dále samostatnû. Projednávané zprávy dostávali ãlenové rady pfiedem a písemnû v urãeném termínu. Jednání k urãité zprávû
byli pfiítomni ti, kter˘ch se t˘kala; byli to napfi. pfiedsedové MNV, fieditelé podnikÛ apod. Diskuse byla krátká a na návrh pfiedsedy ONV, kter˘ diskusi obvykle uzavíral, bylo schváleno pfiedem
pfiipravené usnesení. U dal‰ího bodu jednání byli pfiítomni jiní dotãení. Diskuse byla obvykle bezrozporná, materiály byly dopfiedu známy. Rada vÏdy projednávala:
politicko-organizaãní práci jednoho MNV v okrese,
rozpracování a plnûní úkolÛ pléna ONV,
plnûní úkolÛ k zaji‰tûní závûrÛ entého pléna KV KSâ
plnûní úkolÛ k zabezpeãení závûrÛ entého zasedání ÚV KSâ
politicko-organizaãní smûrnice k zabezpeãení jarních zemûdûlsk˘ch prací (resp. Ïní,
skliznû brambor apod.)
schválení zahraniãních v˘jezdÛ nomenklaturních osob do zahraniãí (napfi. fieditelka M· jede
do NDR na rekreaci, apod.)
V prÛbûhu roku a pak ve 2. pololetí se postupnû projednávaly v˘roãní a pÛlroãní zprávy z rÛzn˘ch oblastí, napfi. StíÏnosti a pfiipomínky obãanÛ a poslancÛ, Socialistická soutûÏ NV a podnikÛ,
demografická situace a potratovost, … ; pravidelnû také zprávy o zásobování obyvatelstva, pfiipravenost vánoãního trhu, nábory pracovníkÛ pro to ãi ono s rozpisem vÏdy na podniky a organizace. Opakovanû se projednávaly zprávy o vzdûlávání, o zdravotnictví apod., vÏdy to bylo
v návaznosti na nûjaké usnesení vlády, strany a Zpm. KNV; obvykle se konstatují nedostatky
(lhÛty v prádelnû, nedostatek toaletního papíru, mnoho dûtí ve tfiídû,…), ale jsou rezervy, v‰echno je v pofiádku. Novû se na jednání Rady objevuje v roce 1984 bod „pfievedení majetku z vlastnictví ãsl. státu do vlastnictví MNV“ nebo rÛzn˘ch státních podnikÛ, napfi. âsl. státních lesÛ.
151
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Zajímav˘m dokumentem jsou Zásady skládání úãtÛ poslancÛ ONV voliãÛm, podle zákona o NV
(§14, odst. 2b) a na základû Usnesení Zpm. KNV ã. 287/84; byly projednány na 22. zasedání rady
ONV.330
Zápisy pÛsobí naprosto uhlazenû, ani v 84. ani pozdûji nejsou zmínûny nûjaké události pfiesahující obzor kraje, ale vût‰inou ani ne okresu. Zdá se v‰ak, Ïe v zápisech z 88. roku se ãastûji
vyskytuje ohled na obãana, nûkdy je zfieteln˘m dÛvodem nûjaké akce.
Plénum OV KSâ
Na plénu OV KSâ,331 které se scházelo 6x za rok, se opakovanû projednával „Postupov˘ plán
OV KSâ“ na vymezené období. Byl obvykle vymezen˘ konáním sjezdu KSâ nebo zasedáním
ÚV KSâ. Byl rozepsán pro prÛmysl, zemûdûlství, kádrovou práci, dále pro pfiedsednictvo, pro
komise OV KSâ a na cel˘ rok i s odpovûdností jednotliv˘ch tajemníkÛ OV. Nûkde se ãasem stala
souãástí programu plenárního zasedání OV i informace o jednání pfiedsednictva OV (POV); mezi
jednotliv˘mi zasedáními pléna ‰lo o 3-4 jednání. Informace o jednání POV se stala v prÛbûhu
ãasu rozsáhlej‰í, a to ve struktufie:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
hospodáfiská politika
zemûdûlství a potravináfiství
vnitrostranick˘ Ïivot
ideová a masová politická práce
politick˘ systém
kádrové a organizaãní otázky
Na lednovém zasedání pléna OV v roce 1988 bylo hlavní zprávou Rozpracování závûrÛ 7. pléna
ÚV a na nûm vystoupení nového generálního tajemníka M. Jake‰e,332 kter˘ vyhlásil program
„komplexní pfiestavby a prohloubení socialistické demokracie“; ve zprávû byl hned na zaãátku
zmínûn M. Gorbaãov a jeho úsilí o perestrojku.
Pfiedsednictvo OV KSâ
Na zasedání POV333 se vÏdy nejprve projednávaly kádrové a organizaãní otázky. Body k projednání vyãerpávaly témûfi celou abecedu. Pravidelnû se objevovalo schválení pfiijetí ãlenÛ KSâ,
kandidátÛ, ale také zru‰ení ãlenství v KSâ. Projednávalo se „potvrzení zru‰ení ãlenství v KSâ“
s rÛzn˘mi dÛvody: pro pasivitu, neplnûní ãlensk˘ch povinností, neplacení pfiíspûvkÛ, ãasto na
vlastní Ïádost; na jednom POV to bylo 5 lidí. V pfiípadech vlastní Ïádosti o ukonãení ãlenství byla
vytvofiena komise v ZO, která nejprve s dotyãn˘m jednala a která mûla zjistit dÛvody Ïádosti
o ukonãení ãlenství; komise pravidelnû dospívala k v˘sledku, Ïe dotyãn˘ trvá na zdravotních
nebo rodinn˘ch dÛvodech apod. Souãasnû se projednávalo udílení medailí za zásluhy, potvrzovalo se pfiijetí dal‰ích ãlenÛ a kandidátÛ.
Je zfiejmé, Ïe synchronizace projednávan˘ch záleÏitostí byla dobrá.
Zápisy ze zasedání pléna OV KSâ z 80. let.
332
Suk, 1999, str. 27
333
Zápisy z jednání pfiedsednictva OV KSâ z 80. let
334
Zápis z jednání POV 23. 1. 1989
330
331
152
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Na druhém zasedání POV v roce 1989334 pfiedal vedoucí tajemník OV KSâ ústní informaci
k pÛsobení nepfiátelsk˘ch struktur na území âSSR, ãímÏ pravdûpodobnû zdÛvodnil, Ïe vy‰‰í stranické orgány si pfiály b˘t prÛbûÏnû informovány o tom, co se dûje na území. V roce 1989 se stala
souãástí jednání pfiedsednictva Informace o politické situaci a postupu stranick˘ch orgánÛ pfii
zabezpeãení závûrÛ XVII. sjezdu a usnesení ÚV v mûsíci N. Napfi. „V mûsíci kvûtnu byla celková politická atmosféra v okrese pozitivnû ovlivÀována úsilím pracovních kolektivÛ v prÛmyslu,
zemûdûlství i dal‰ích oblastech o splnûní sjezdov˘ch závûrÛ v hospodáfiské oblasti v souvislosti
s reagencí na Provolání pfiedsednictva ÚV KSâ ke 41. v˘roãí Vítûzného února, spoleãensk˘mi
akcemi v rámci prvomájov˘ch oslav a 44. v˘roãí osvobození âeskoslovenska Sovûtskou armádou.“335 Pravdûpodobnû vy‰‰ím stranick˘m orgánÛm ne‰lo o tento druh informací. Hned v dal‰ím
zápise336 se projevuje dopad událostí odehrávajících se za obzorem okresu. V Informaci o politické situaci v ãervnu 1989 stojí: „…Stálá pozornost vûnována v˘voji v SSSR … neustávají obavy
o v˘voj v PLR a MLR … V závûru mûsíce byly zaznamenány první odsuzující reagence na v˘zvu
Charty, napfi. úãastníci plenárního zasedání MNV obce K. se pfiipojili k provolání PÚV a odsoudili jednání protisocialistick˘ch ÏivlÛ sdruÏen˘ch v Chartû 77…“. PfiestoÏe jednání POV bûÏela
podle plánu pfiedem stanoveného, Informace o politické situaci nûjak reflektují události, o kter˘ch
se obyvatelé dovídají nejen z Rudého práva, ale i z vysílání radia Svobodná Evropa, které pfiestalo b˘t ru‰ené: „ Názorová situace … s obavami je hodnocena situace v Polsku a Maìarsku
a SSSR (… nedodrÏování smluvních vztahÛ … nájezdy polsk˘ch obãanÛ na burzy v Ostravû …
odkládání dokonãení spoleãn˘ch staveb v SSSR, neúspû‰né jednání kolem vodního díla na Dunaji apod.) …Obavy, aby k podobnému v˘voji nedo‰lo i u nás … s pfiekvapením sledován útûk tisícÛ mlad˘ch obãanÛ NDR … Ve vnitropolitické oblasti jsou i nadále kritické pfiipomínky k úrovni zásobování vnitfiního trhu … pfies pfiijatá opatfiení k umûlcÛm, ktefií podepsali Nûkolik vût, stále
se objevují zejména na obrazovkách televize – proã opatfiení není vedením TV dÛslednû dodrÏováno …“.337
Bylo svoláno mimofiádné zasedání POV338 a to odpovûdûlo na spoleãenskou situaci jednoznaãnû dokumentem „Postup stranick˘ch, státních a hospodáfisk˘ch orgánÛ a Národní fronty okresu
v politicko-organizátorské a masové politické práci v souãasném období“. Byla to mobilizace
civilních i silov˘ch sloÏek KSâ.
JestliÏe postavíme do kontrastu obsah projednávan˘ch skuteãností v rámci kádrov˘ch a organizaãních otázek (pfiib˘vající rezignace na ãlenství a kandidaturu v KSâ) a v˘voj obsahu pravidelné mûsíãní informace o politické situaci a postupu (i kdyÏ by to byla jenom kamufláÏ nebo
projev, kter˘ by bylo moÏné pozdûji vydávat za kamufláÏ), vynofiuje se hypotéza o konzervaãní
úloze OV KSâ v celospoleãensk˘ch procesech, odehrávajících se na sklonku 80. let v âeské
republice.
Zápis z jednání POV 26. 6. 1989
Zápis z jednání POV 10. 7. 1989
337
Zápis z jednání POV 16. 10. 1989
338
Zápis z mimofiádného jednání POV 21. 11. 1989
335
336
153
Vládnutí na úrovni Ústfiedního v˘boru KSâ
Podklady
Mrhal, T. et al. 1981. Soubor názorn˘ch pomÛcek k v˘uce a studiu pfiedmûtu teorie a praxe v˘stavby strany. Praha: V· ÚV KSâ.
Zpráva o ãinnosti strany a v˘voji spoleãnosti od XV. sjezdu KSâ. 1981. Praha: Svoboda. Str. 28.
Suk, J. 1999. Chronologie zániku komunistického reÏimu. Praha: Ústav pro soudobé dûjiny.
Státní okresní archiv
Kádrov˘ pofiádek OV KSâ.
Zápis z PZ OV KSâ 22. 6. 1989.
Informace pro plenární zasedání OV KSâ dne 22. 3. 1980.
Základní údaje o ãlenské základnû okresní stranické organizace Slavonice. PZ OV KSâ 31. 3.
1984.
Zápis z jednání POV 23. 1. 1989.
Zápis z jednání POV 26. 6. 1989.
Zápis z jednání POV 10. 7. 1989.
Zápis z jednání POV 16. 10. 1989.
Zápis z mimofiádného jednání POV 21. 11. 1989.
154
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Jifií Kabele339
Abstrakt
Studie Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let popisuje v˘kon moci ve mûstû Filipovû. Zamûfiuje se na ãinnost Mûstského národní v˘boru a mûstského v˘boru KSâ. Rekonstruuje z v˘povûdí svûdkÛ vztahy mûstsk˘ch rozhodovacích míst k okresním stfiediskÛm moci: Okresnímu národnímu v˘boru Dubnu a Okresnímu v˘boru KSâ. Rekonstrukce okresního vládnutí se pfieváÏnû opírá o archivní dokumenty.
Komunistická filipovská vláda v osmdesát˘ch letech
Kronika
Komunistické vládnutí Filipovu má svou historii sahající aÏ do pováleãného období. Na ni jsme
se v tomto v˘zkumu pfiíli‰ nezamûfiovali a ani na‰i svûdci o ní nijak obsáhle nevypovídali. Ná‰
zájem se pfiedev‰ím soustfieìoval na zdroje stability komunistické vlády ve filipovském mikroregionu, stejnû jako v celém okrese. Institucionální reÏim, kter˘ jsme studovali se zrodil z normalizace sedmdesát˘ch let a její reformy státní správy, která vedla k vytvofiení stfiediskov˘ch obcí
(ã. 49/1982 Sb.).340 Naopak svûdectví i dobové dokumenty fiízení vypovídají o tom, Ïe perestrojka do okresu a mikroregionu dorazila jen málo.341
Restauraci komunistické disciplíny a pravidel hry v dobû normalizace mÛÏeme ãásteãnû sledovat v archivu díky tomu, Ïe normalizátofii a tehdej‰í tajemník OV KSâ si zfiejmû potrpûli na systematické zpracovávání písemn˘ch podkladÛ a ãasová odlehlost naopak zpÛsobila, Ïe tyto materiály se „cestou do archivu“ neztratily. Jádrem této restaurace se stala obnova rutinního spravování nomenklatury v rámci ‰iroce chápaného systému kádrové a personální práce.
Vznik stfiediskov˘ch obcí v osmdesát˘ch letech, pfii nûmÏ Filipov k sobû nabral dal‰í obce Filipovské Petrovice, Vidly, Blovice, nikdo z na‰ich svûdkÛ z Filipova jako událost v Ïivotû mûsta
ãi mikroregionu prakticky nezmiÀoval. Sehrála ov‰em dÛleÏitou roli v rámci promûny radnice po
roce 1989, kdy se osamostatÀovaly dfiíve nesamostatné vesnice.
Slovo pfiestavba ãi perestrojka se v rozhovoru na‰ich informátorÛ prakticky nevyskytovalo, ani
v ironickém kontextu. Naopak v‰e svûdãí o tom, Ïe okres Dubno, k nûmuÏ Filipovsko patfií, pfiedstavoval oblast, kde se zpÛsoby vládnutí a ovládání vefiejnosti vytvofiené v normalizaci zachovaly témûfi nedotãené zmûnami aÏ do samotného listopadu 1989.342
Historie okresního mûsta Dubno nebyla barvitûj‰í. V druhé polovinû osmdesát˘ch let zde
ov‰em do‰lo na úrovni ONV a OV k v˘mûnû osob na klíãov˘ch pozicích, o níÏ hovofiíme dále.
Pfiedkládaná studie je zredukovanou, upravenou a místy i doplnûnou studií Filipov‰tí komunisté na konci dvacátého století, která byla zpracovaná v rámci grantu 403/97/0971 Pfierodové procesy. Redukce se dot˘ká pfiedev‰ím v
pÛvodní studii bohaté dokumentaci citacemi rozhovorÛ.
340
„Pfiechod ke slouãen˘m vesnicím v sedmdesát˘ch letech konsolidaci zavr‰il. Do‰lo k tomu, Ïe lokální vlády ztratily postavení. Ani se moc nebránily, protoÏe okres byl dostateãnû siln˘ a mûl v‰echny aparáty pevnû v ruce. V‰e se
toãilo kolem druÏstva, protoÏe druÏstvo byl majetek. Byl to monopolní velk˘ vlastník. Je tfieba si uvûdomit, Ïe to
nebyla skuteãná druÏstva, ale spí‰e nûco na zpÛsob podniku. Lidé neparticipovali na vlastnick˘ch právech.“ [Pfiedsrpnov˘ vysok˘ funkcionáfi KSâ Hlavata 1998]
341
¤editelé byli ov‰em v prÛbûhu roku 1989 voleni i zde v souladu s nov˘ zákonem o státním podniku a POV je jenom
potvrzoval. [Návrh zákona o státním podniku. 87]
342
„Ta komunální politika se dûlala pofiád stejnû aÏ do listopadu, fungovalo to pofiád stejnû a dobfie.“ [âlenka rady
ONV Paleãková 1998]
339
155
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Filipovské vládnutí v reálném socialismu
Dne‰ní pfiedseda komunistické strany uvádí, Ïe komunistÛ bylo pfied listopadem 1989 ve Filipovû asi 300.343 Vládli hlavnû ze dvou orgánÛ: Mûstského v˘boru KSâ (dále jen MûV) a Mûstského národního v˘boru (MûNV). Pfiirozenou ba‰tu komunistÛ tvofiila pak základní ‰kola, kde pÛsobil v roli fieditele pfiedseda MûV âíÏek. Jej nahradil soudruh Paleãek, jehoÏ Ïena - na‰e dÛleÏitá
svûdkynû - zde také uãila. Ta byla celá sedmdesátá a osmdesátá léta poslankyní ONV a ãlenka
rady ONV. Koneãnû dodnes zde uãí b˘val˘ pfiedseda NF a dne‰ní pfiedseda KSâM, Kaláb (dal‰í
nበpopfiední svûdek).
V sociální hierarchii rolí po pfiedsedovi MûNV a pfiedsedovi MûV nejbliωí niωí pro vefiejnost
stále zfietelné patro hierarchie tvofiili ãlenové MûV KSâ. Ve v˘boru vedle pfiedsedÛ MûV, MûNV,
NF nalézáme z vlivn˘ch osobností Filipova je‰tû fieditele velk˘ch podnikÛ (Fruty, pfiípadnû
Sigmy), JZD a Státního traktorové stanice /STS/.344 ¤ídil-li pfiedseda MûV pro Filipov nejreprezentativnûj‰í mûstsk˘ v˘bor, jehoÏ sloÏení - vãetnû personálního obsazení funkce pfiedsedy
MûNV - bylo plnû v rukou pfiedsednictva OV KSâ, pak pfiedseda MûNV - rovnûÏ schvalovan˘
pfiedsednictvem OV KSâ - zase fiídil volené orgány: radu a plénum MûNV. Jeho pfiípadná síla v pfiípadû pfiedsedy ·irokého zfietelnû zastiÀující v posledních letech pozici pfiedsedy MûV Masáka - ov‰em nevypl˘vala z takto získané legitimity, ale z toho, Ïe to byla placená funkce. Disponoval úfiadem a velk˘mi zdroji.345 Funkce pfiedsedy MûV byla naopak dobrovolná. Zdroje mûstského v˘boru byly minimální a také skuteãná rozhodovací síla nebyla na MûV, ale aÏ na OV
KSâ.346 Existovala zfiejmû nepsaná dohoda mezi posledním pfiedsedou MûV Masákem a zku‰enûj‰ím pfiedsedou MûNV ·irok˘m o tom, Ïe druh˘ bude vládnout a první bude mít klid za to, Ïe
tuto vládu bude posvûcovat. Je to model, kter˘ zfiejmû mohl fungovat v fiadû mûst.
Mûstsk˘ v˘bor KSâ
MûV KSâ Filipov byl nejniωím sídelním orgánem v hierarchii územní v˘stavby strany. DÛleÏit˘ byl jen místnû a zfiejmû proto se dokumentace jeho ãinnosti nedostala do archivu. Rozhovory
s místními funkcionáfii nám dovolí vylíãit ãinnost MûV z pohledu jeho ãlenÛ. Zaãnûme tím,
„Vstoupil jsem do KSâ v roce 1975, ale zájem jsem mûl jiÏ v roce 1973. ·koly ale dostaly smûrná ãísla a musel
jsem dva roky ãekat neÏ na mû do‰la fiada. Z okresu vÏdycky pfii‰ly pfiíkazy, jednou brali mlad˘, jindy stfiení vûk Starali se o to, aby nebyla naru‰ena kontinuita mezi generacemi v KSâ. K tomu do‰lo po revoluci.“ Zde mi pan Kaláb
nabízel, Ïe mi fiekne lidi, ktefií se dnes du‰ují, Ïe by nikdy do strany nevstoupili, ale on ví, Ïe se o vstup ucházeli a
neuspûli. . … „Kdo zastával v˘znamnûj‰í funkci tak u nás byl.“ [Pfiedseda NF Kaláb 1998]
Jiní ov‰em uvádûjí ãíslo niωí, dokonce i jenom 200. Tento velk˘ rozdíl mÛÏe b˘t dán tím, zda se zapoãítávají anebo
nikoli i vesnice patfiící do stfiediskové obce Filipov.
344
Hierarchie moci (rekonstruované spolu se Ïenou):
1. pfiedseda MûV KSâ:
âíÏek
2. pfiedseda MûNV:
·irok˘
3. Fruta:
ing. Klocman
4. Pfiedseda JZD:
Presinger, Oparek (agronom JZD),(po nûm mlad˘ inÏen˘r)
5. STS:
Sachr Rudolf, ml.
6. Pfiedseda NF:
Masák, Robert Kaláb (uãitel, pak také pfiedseda NF)
[Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998]
345
Rozpoãet tehdej‰ího filipovského MûNV ve v˘dajové sloÏce napfiíklad zhruba odpovídal rozpoãtu celého OV KSâ.
346
Rozpoãet neprofesionální MûV tvofiil patnáct tisíc, tj. tfii promile rozpoãtu MûNV. „MûV KSâ mûl minimální rozpoãet, prostfiedky na mûstskou konferenci musel Ïádat z okresu. Rozhodování nebylo zaloÏeno na ekonomickém
základû, taková síla byla na MûNV a závodech. MûV rozhodoval zpravidla o tom, co bylo pfiipraveno na MûNV.
âlenství v MûV KSâ byla ãestná funkce.“ [Pfiedseda MûV Masák 1997].
343
156
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
co nás osobnû nejvíce pfiekvapilo. MûV ve Filipovû Ïil po finanãní stránce prakticky z niãeho.347
Komunisté sice organizovali mnoho akcí, ale v jejich reÏii byly prakticky jen schÛze MûV
a v˘roãní schÛze filipovské stranické organizace. První máje, MDÎ, hody, akce Z atd. pfiedev‰ím
reÏírovali, ale neprodukovali. Produkce byla kolektivní anebo v rukou MûNV, podnikÛ, spoleãensk˘ch organizací NF. Zdroje se ãasto kolektivnû skládaly ad hoc.348 Je tfieba fiíci, Ïe ve hfie byly
organizace disponující statky a finanãními zdroji pocházejícími z rozpoãtu (rozpoãtové a pfiíspûvkové organizace) anebo do rozpoãtu odvádûjící drtivou vût‰inu sv˘ch ziskÛ. Organizované
akce byly jedním ze „sacích“ kanálÛ, kter˘m se zdroje dostávaly zpût do Filipova pfiímou cestou.
Od socialistick˘ch obãanÛ nebyly Ïádané nijaké finanãní obûti, pfiedev‰ím byla dÛleÏitá úãast
v podobû ãlenství ve spoleãensk˘ch organizacích NF anebo je‰tû bezprostfiednûji brigádnick˘ch
hodin. MûV neprodukoval, ale pfiedev‰ím koordinoval a jeho moc byla dána centrálním postavením v lokální, úzkostlivû regulované institucionální síti. Tuto centrální koordinaãní roli mohl celkem snadno - zejména pfii slabém, neambiciózním, problémovém349 ãi líném pfiedsedovi MûV pfievzít MûNV se zku‰en˘m pfiedsedou.
Pfiedseda MûV, ale totéÏ platí i o pfiedsedovi MûNV, se starali o to, aby ve Filipovû byla práce
pro lidi, aby se v‰ichni mohli vyÏít v dfiíve spoleãensk˘ch ãi zájmov˘ch, dnes neziskov˘ch organizacích. Jejich paleta se prakticky po roce 1989 nezmûnila.350 Pfiedseda k tomu svolával MûV,
vedl zápisy z jednání a dûlal plán jeho práce. Na v˘boru projednávali jednotlivé závody v jejich
gesci a spoleãenské organizace. Na tato jednání byli zváni jejich pfiedstavitelé. Sledovali ãinnost
vefiejné bezpeãnosti. Ve v‰ech vût‰ích podnicích a institucích mûli komunisté své vnitfiní závodní
organizace s pfiedsedou a v˘borem. Na nû se mohl MûV obracet a od nich získával informace.351
Pfiedstavitelé institucí byli zváni na „v˘bor“ anebo naopak ãlenové v˘boru nav‰tûvovali dÛleÏité
podniky - v˘roãní schÛze a jednání organizací v jejich gesci.
Komunistiãtí funkcionáfii pÛsobící na mûstské úrovni také je‰tû kontrolovali vefiejnou bezpeãnost.
„Prostû pfiijela náv‰tûva z druÏebního mûsta na Slovensku a den se o nûj starala ‰kola, pak Fruta a pak tfieba Sigma.
Ty mûly peníze. My jsme nemûli nic. Jen jsme dûlali schÛze a zvali si lidi. Podobnû ale ani OV KSâ nemûlo vlastní fondy, z kter˘ch by mohli financovat nûco podle vlastního uváÏení. To museli vÏdy získat od nûkoho, kdo byl "pod
nimi" - z podnikÛ a organizací, kam chodily plánovací peníze." [Pfiedseda MûV KSâ âíÏek 1997] „Základní organizace strany nemûly peníze. Pfiíspûvky byly sice znaãné (1 % odbory), v komunistické stranû progresivnû rostly s velikostí platu, napfi. nad 5000 jiÏ ãinily 4%, ale ty se odvádûly." [Pfiedseda NF Kaláb 1998] Podle rozpoãtu OV mûl MûV
Filipov v roce 1989 8 a pÛl tisíce na agitaci a propagaci, tfii a pÛl tisíce na konání v˘roãní schÛze a 2 300 Kãs na jiné
organizaãní v˘daje. Celkem tedy necel˘ch patnáct tisíc.
348
„MûV KSâ mûl 12-13 ãlenÛ, jezdíval na nûj jejich instruktor z okresu. Mûl vÏdy víc obcí. Ten moc nevystupoval,
víc poslouchal a ptal se. Koalice tam nebyly. Ani rozpory. Nejrozhodnûj‰í slovo jsme mûli my dva pfiedsedové. My
jsme zadávali úkoly podnikÛm a ty se tomu obãas ov‰em bránily." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
349
„Chyby komunismu: jednoznaãnû se spojovaly vedoucí funkce s ãlenstvím v KSâ. Vedlo to aÏ k takov˘m absurditám, Ïe Leopold Kos, kter˘ na to nemûl, mûl nejvût‰í postavení ve Filipovû. Byla to chyba podstatná, ale ne obecná. Leopold byl ãlovûk hodn˘ a poctiv˘, ale nemûl na to."[Pfiedseda MûV Masák 1997].
350
„Lidé nebyli ochotni moc pracovat. Organizace jen vykazovaly ãinnost. Celá vûc spoãívala v tom, vybrat schopné
lidi, ktefií by pracovali v intencích, které ta která organizace mûla. Tam, kde se to podafiilo, tam to fungovalo. … Svazarm 195 ãlenÛ, ale jen 10-12 aktivních, ostatní byli ãleny a platili. Sokol 336, kolik ale intenzivnû Ïilo, jen nûktefií.
Házená, fotbal a to je v‰echno a ti Ïijí i teì." [Pfiedseda MûV KSâ âíÏek 1997].
351
„Ve státní správû bylo nad 50% komunistÛ a tak se nadfiízen˘ mohl obracet na stranické pfiedsedy, aby zjednal autoritu
sv˘m pfiíkazÛm. ¤editelé podnikÛ poslouchali, protoÏe v‰ichni rozhodující byli v MûV KSâ." Je‰tû pr˘ ale byla nûjaká
koordinaãní rada, v níÏ byli v‰ichni fieditelé podnikÛ a kde se organizovaly veliké akce. DruÏstvo dodá takovou a takovou mechanizaci, Fruta to a to, atd. „Tam, kde to vázlo, zasáhla strana. Postih ani nebyl tfieba. Spolupráce byla pravdu na
vysoké úrovni, jinak by se tolik práce nedalo udûlat.Taky se nikdy moc nediskutovalo. Akce Z ‰la velice dobfie. KdyÏ
jsem o tom referovala na jednání rady, dost dobfie se to poslouchalo." [âlenka rady ONV Paleãková 1998] „·irok˘,
âíÏek, Masák, ti se nejãastûji scházívali, protoÏe NF se na velk˘ch akcích také v˘znamnû podílela. ¤editelé podnikÛ vût‰inou nebyli v radû nebo plénu, a tak se v‰e muselo dojednávat na jiném fóru, koordinaãní radû MûV KSâ, kde
fieditelé nejvût‰ích podnikÛ také byli." [âlenka rady ONV Paleãková 1998].
347
157
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Nebo jí byli spí‰ kontrolováni? Vefiejná bezpeãnost mûla totiÏ svou vlastní linii podfiízenosti. Náãelník SNB ve mûstû podléhal okresnímu náãelníkovi a ten byl ãlenem grémia Okresního ‰tábu fiízeného okresním tajemníkem KSâ. Z okresu sem zasahovala Státní bezpeãnost, tzv. hospodáfiská kriminálka a samozfiejmû dal‰í okresní „silové orgány“, prokuratura, podnikové Lidové milice apod.352
ProtoÏe rozhovor o tûchto „silov˘ch záleÏitostech“ pfiedstavoval choulostivé téma, soustfiedili jsme
svou pozornost jen na Státní bezpeãnost. Vûdûli jsme, Ïe v mikroregionu pÛsobili dva disidenti.353
Aktivní pÛsobení StB pfiiznali pouze pfiedseda MûNV ·irok˘354 a pfiedseda MûV âíÏek.355 Ostatní
funkcionáfii o StB vûdûli, ale u nich ve Filipovû se s ní nikdy nesetkali. Sami nikoho neperzekuovali. V‰ichni evangelíci pfiece nakonec vystudovali. Mûli s StB co do ãinûní, jedinû kdyÏ muÏi
v civilu za nimi osobnû pfii‰li.356 PÛsobily zde ov‰em je‰tû dvû ryze místní instituce: Pomocná
stráÏ357 a sítû informátorÛ, které si organizovali místní pfiedstavitelé. Pfiedseda MûNV ·irok˘ takové organizování dona‰eãské sítû pfiiznal,358 naopak âíÏek, pfiedseda MûV, je odmítl.359
Filipovská radnice
Komunistická radnice ve Filipovû se, alespoÀ na první pohled, organizaãnû neli‰ila od radnice polistopadové. Byl to, vidûno z venku, také jako úfiad, jehoÏ nadstavbu tvofiily volené orgány: plenární zasedání MûNV (dnes zastupitelstvo) a rada (dnes téÏ rada). Jim pfiedsedal pfiedseda MûNV,
dnes starosta. I dûlba práce mezi tajemníkem a pfiedsedou MûNV byla podobná. Pfiedseda MûNV
·irok˘ spolu s tajemníkem Peterkou - mûfieno tehdej‰ími mûfiítky - tvofiili zdatn˘ t˘m a není proto
divu, Ïe pfiedseda MûNV pfiedãil sv˘m vlivem v hodnocení nûkter˘ch straníkÛ dokonce i pfiedsedu
„Na kaÏdém závodû byly milice, kdyby nyní byly, mohly by se v˘raznou mûrou podílet na tûch katastrofálních
záplavách. Milice fiídil OV KSâ. Pfiehled o vefiejné bezpeãností, tím spí‰e Státní bezpeãnosti jsem nemûl. MûNV
dostával pouze pfiehled o trestné ãinnosti. S StB jsem se nedostal do kontaktu, asi tu pÛsobila, ale tak, Ïe jsme to ani
netu‰ili. O nich jsem opravdu nic nevûdûl. Byla tam ov‰em pomocná stráÏ VB. Pomáhali honit zloãince a nûkdy fiídili dopravu." [Pfiedseda MûV Masák 1997].
353
Jedno z pfiekladi‰tû disidentské literatury pa‰ované do âSSR bylo v domku místních evangelíkÛ vedle dvora, kde
bydlel tehdej‰í pfiedseda MûV KSâ Masák. Málem se stalo, Ïe mikrobus s literaturou na jeho dvofie také jednou omylem skonãil.
354
„Tajná policie náhodou plnila dÛleÏitou funkci. ·li tam ti nejlep‰í, mûli kontrolu nad funkcionáfii. Ty by taky kradli, kdyby mohli. Jo, to byli odborníci. Na mû asi nesbírali informace, ale strana musela mít kontrolu. Sám jsem se
s ní nesetkal. Neb˘t Hlavatého ve Voticích, kter˘ byl hlídan˘, jeho dcera dûlala ... v Brnû, ale tûm taky nikdo nic neudûlal, jen je hlídali. My jsem o tom samozfiejmû vûdûli. Neb˘t jich, tak bych ani o nich nevûdûl. Obãas jsme se s
nûkter˘mi se‰li u sklenice vína, ale to bylo jenom tak. V StB byli schopní lidi." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
355
„Tajná policie tu samozfiejmû byla, ale já jsem odmítl doná‰et. Bylo to tak, Ïe jsem byl pfiedsedou a nûkdo (z STS)
mi pfii‰el fiíct, Ïe se na mû ptali páni a naznaãovali, Ïe jako mám nûco se ‰kolaãkami. Byli z Brna, a tak jsem se stra‰nû rozãílil. Volal jsem na okres i Brno a stra‰nû jsem jim vynadal. ¤ekl jsem, Ïe to tu nechci mít, a tak se pak uÏ na
mû neobraceli." [Pfiedseda MûV KSâ âíÏek 1997].
356
„Nedovedu si pfiedstavit, Ïe by nûkdo byl agentem. Nesetkala jsem se státní bezpeãností." Pak si ale vzpomíná, jak
za ní pfii‰li: „To bylo v roce 1972, kdyÏ shánûli materiály proti âíÏkovi, bylo to z ONV. Pfii‰li za mnou, abych svûdãila proti nûmu, Ïe ji obtûÏoval. Nemûla jsem ráda âíÏka, ale to jsem udûlat nemohla." KdyÏ jsem se ale ptal prve na
tajnou bezpeãnost a potom na dona‰eãe. To v‰e vyvracela. [âlenka rady ONV Paleãková 1997].
357
„Pomocná stráÏ? Pfiedev‰ím z mlad‰ích lidí, mnozí funkcionáfii, sousta kamarádÛ. Hlídali po diskotékách, ha‰i‰,
proti vandalství. Sem tam nûjak˘ dostal pendrekem.Tenkrát na Národní taky dostali, ale to teì uÏ urãitû víc tluãou.
Tfieba, kdyÏ hlídají Temelín. KdyÏ stojí policajti proti lidem a ty jdou proti nim, tak se policajti musejí bránit.To bylo
dfiív a teì je to taky." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
358
„Informátofii? Tak to ãlovûk musel mít. Musel vûdût, co se dûje ve mûstû, v podnicích, jinak by na nû nemohl tlaãit, kdyÏ nûco chtûl. Tak to jsem mûl zorganizovan˘. To byla nutnost, abych byl informovan˘ a mohl rozhodovat."
[Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
359
„Tajná policie pr˘ spí‰ chodila na pfiedsedu MûNV, ten mûl své informátory. Já jsem je nepotfieboval, protoÏe je
mûli kdyÏ tak pfiedsedové ve v‰ech organizacích, a on se od nich v‰e dozvûdûl a tak vidûl v‰ude. Urãitû tu mûli (StB)
nûkoho, ale nevím, koho, a ani mû to nezajímalo."[Pfiedseda MûV KSâ âíÏek 1997].
352
158
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
MûV âíÏka.360 Spolu se sv˘m neménû úspû‰n˘m tajemníkem Peterkou361 pfiedev‰ím shánûli pro
lidi byty a práci.362 Byty budovali za podmínek pro obãany z dne‰ního hlediska zfiejmû neuvûfiitelnû v˘hodn˘ch.363 MûNV mûl jasn˘ a srozumiteln˘ úkol, a tak se rodila tradice budovatelství,
která pak v˘raznû zavazovala novou polistopadovou radnici.
V‰echny peníze ‰ly z okresu; 4,5 aÏ 5 milionÛ podle velikosti akce Z, v níÏ budovali nûco pro
Filipov (nûkdy i za 1-2 miliony). Na provoz mûsto spotfiebovalo 3-3,5 milionu. Domovní správa
ov‰em byla vyãlenûná z rozpoãtu. Starali se o kulturu, ‰kolství a tûlov˘chovu (na platy uãitelÛm
dostávali peníze z okresu, ale provoz ‰kol vãetnû ‰kolních kuchyní hradili). Mohlo se jim ov‰em
stát, ale nestávalo, Ïe i popisované málo penûz bylo hodnû. Na okrese byl nedostatek stavebních
firem.364 Okresní stavební podnik mûl urãitou kapacitu vyhrazenou pro Filipov, ale malé zakázky
mu tfieba nestály za to a pak nic nepomohlo, Ïe stavba byla zafiazena do plánu.365
Obce si mohly naplánovat jen to, na co vybyly peníze. KdyÏ chtûli filipov‰tí komunisté investici,
museli ji dostat do plánu a pak je‰tû také do rozpoãtu. Pfiedseda, aby dostal fieknûme nákupní stfiedisko do plánu, musel nejprve obejít funkcionáfie okresu. To ov‰em jiÏ musel mít stavbu pfiedprojektovû pfiipravenou. Projekt musel zadat (30-50 tis.) a nechat na ONV schválit pfiíslu‰n˘mi odbory. Pak
mohl do rady ONV, aby jej dala do plánu. Tam mûli svého poslance („uãitelka Paleãková, to je ãlovûk s velk˘m pfiehledem, ta jim moc pomohla“). Kdyby to nikdo netlaãil, tak by stavba nemûla ‰anci.
Aby se investice do plánu vpravila, museli ãasto aÏ do Prahy. Zde se rozdûloval „balík“ navíc. A to
se opakovalo kaÏd˘ rok. Stavba mohla z rozpoãtu vypadnout. Peníze byly vÏdycky jenom na konkrétní vûci a rok. Pfiitom MûV KSâ podle pfiedsedy MûNV ·irokého v tûchto záleÏitostech moc platn˘
nebyl. MûV KSâ ho jen zpovídal, tak jako ho zpovídal okres. KdyÏ tajemník anebo pfiedseda ale akci
jiÏ dostali do plánu, pak MûV KSâ byl jiÏ více nápomocn˘, protoÏe organizoval podporu podnikÛ.
V‰echno plánování se podle posledního pfiedsedy NF a souãasného pfiedsedy KSâM Kalába
zaãínalo tím, Ïe „kdyÏ se blíÏila pûtiletka, pfiedseda napsal dopis v‰em organizacím, aby mu sdûlily, co by mûlo b˘t ve volebním programu tfieba na rok 1970 -75. Na seznamu byly podniky, spoleãenské organizace, prostû v‰ichni. Pak se na obci provedla sumarizace, diskutovala se na MûV
a MûNV. Vypoãítalo se, Ïe by to stálo tfieba reálnû 45 milionÛ, ãástka se nafoukla na 60 (vÏdy se
totiÏ krátila) a poslala se Ïádost na okres a tam se zase ãástka sníÏila tfieba na 40 milionÛ.“366
„Asi nejvlivnûj‰í byl ·irok˘. âlovûk ale neví, co by se dûlo, kdyby chtûl nûco jiného neÏ âíÏek. Masák byl jiÏ jasnû
ménû vlivn˘. ·irok˘ dostal peníze, ale aby je dostal, musel jít na MûV KSâ, aby ho podpofiil na okresní úrovni." [âlenka rady ONV Paleãková 1998].
361
„80. léta v mé kanceláfii byla stûna se sam˘mi ãestn˘mi uznáními. Jedno od Korãáka vládní, k tomu byla cena 200 000.
KaÏd˘ rok získávali ocenûní. Krajské 50000 anebo okresní 20 000. Z toho napfiíklad postavili tûlov˘chovû bufet. … Perfektnû fungoval úfiad, mûl jsem dobr˘ho tajemníka Peterku (zem). Byla tam tfietina lidí, on, tajemník a 7 úfiednic. V‰ichni s my‰lením pomáhat lidem v místû. Zaãínal jsem s 2000 a 18 a pÛl roku jsem mûl 4.500 mûsíãnû, takÏe mám akorát
prÛmûrn˘ dÛchod." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
362
Mûstská infrastruktura byla pov˘tce spravována z okresu, a proto byla také zanedbávána.
363
„Vybudovali jsme sídli‰tû, infrastrukturu vyvedenou aÏ na pozemek (plyn, voda, elektfiina), stavební místo zadarmo,
úvûr za 1 procento. Kdo chtûl vût‰í, mohl si pfiikoupit metr za 6 Kãs, úrok 2,8 procenta. Takhle vystavûli zhruba 130 bytÛ,
stavûli to mladí lidé v hodnotû 130-150 tisíc Kã. Moje netefi (ãi kdosi, aut.) to stavûl, tak to dobfie vím. Postavila se za
podobn˘ch okolností i fiada domÛ uvnitfi Filipova. Vedle bydlení musí mít lidé také práci: Fruta 250-300 lidí, podafiilo se
zaloÏit Sigmu 150 lidí a Traktorka 200 lidí (a Sklárnu, pozn. aut.). Fruta nyní nemá ani 100 lidí? Na 60 procent jsou doma,
(nechodí do práce a berou 60 procent platu)." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
364
"KdyÏ malé obce neproinvestovaly a na poslední chvíli nûjaké peníze zbyly, mohly by propadnout. Tak uÏ jsem mûl
nachystané koupû. Nakoupil jsem takto napfiíklad dva Bûlorusy (asi traktory?) UMC. … KdyÏ jsme stavûli, nejtûωí bylo
ov‰em sehnat materiál. To jsem pak jezdil a vozil víno (z vlastního). Musel se plnit plán akcí Z. Investiãní akce byly spoleãn˘ zájem i m˘ch nadfiízen˘ch, podle toho byli hodnoceni. Nûkdy to znamenalo i zaãít nûjakou dal‰í akci, kdyÏ nûco
selhalo, aby se splnilo, takÏe ãlovûk musel mít v zásobû akce." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998]
365
[Rozpoãet MûNV Filipov na rok 1988].
366
Pan Kaláb, souãasn˘ i dfiívûj‰í radní se jiÏ pohybuje v dne‰ních ãíslech, ale i tak jsou cifry nadsazené.
360
159
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Aby toto „podnikání“ MûNV mohlo b˘t úspû‰né, muselo mít ov‰em „gremiální“ legitimaci získanou projednáváním na MûV, ve stranick˘ch skupinách, komisích MûNV, radû a plénu.367 Toto
projednávání ov‰em také slouÏilo k mobilizaci místních zdrojÛ, neboÈ v akcích Z se samozfiejmû
poãítalo nejen s brigádnick˘mi hodinami, ale také s pomocí pfii získávání materiálÛ, propÛjãením
dopravních prostfiedkÛ, dodáním pracovní síly apod.368 Právû pfii tomto „konsensuálním“ dospívání k rozhodnutí se pfiedseda MûNV musel opírat o MûV,369 poslance MûNV,370 ale téÏ o dÛvûrnou znalost místních pomûrÛ.
Pohled do statusu MûNV371 i zápisÛ ze schÛzí rad a plén ov‰em ukazuje, Ïe MûNV mûl téÏ rozsáhlou správní agendu, kterou obhospodafioval jeho jedin˘ odbor spolu s odborn˘mi komisemi,
a v‰e - zfiejmû docela schopnû, soudû dle slov pracovníkÛ tehdej‰ího MûNV, ktefií dále pracují na
MûÚ372 - fiídil tajemník Peterka. Ten bohuÏel zemfiel a tak o této stránce ãinnosti bychom mohli
referovat jenom na základû anal˘z dokumentÛ. Správní agendy byly oblast, do níÏ okres jen málo
vidûl. Proto i faktická suverenita MûNV zde byla znaãná, pokud signalizovali svou loajalitu úãastí na hierarchicky organizovan˘ch akcích plánování, soutûÏích, oslavách, stranickém ‰kolení atd.
Komunistick˘ okres a vy‰‰í sféry komunistického vládnutí
Postavení okresu
V˘povûdi b˘val˘ch funkcionáfiÛ svûdãí o tom, Ïe pro komunistické vládnutí bylo podstatné centrum v Praze a Bratislavû, pak okresy, kde se jiÏ pfiímo ãi „nakrátko“ zasahovalo do Ïivota obcí,
podnikÛ a lidí. Normalizace údajnû obecnû posílila roli okresÛ.
„Na komise jsme zvali lidi a ty museli fiíkat, co udûlali. Samy komise ov‰em mûly jen iniciaãní a kontrolní funkci.
Mimo VLK nemûly samostatné kompetence. Co se tam dohodlo, s tím ‰el pfiedseda do rady a tam se rozhodlo, anebo
dokonce o tom rozhodovalo plénÛm poslancÛ (70 po slouãení, pfiedtím 50)." [Pfiedseda MûNV ·irok˘].
368
„Nejvíc jsme v‰e budovali svépomocí. Závody poslaly své dûlníky na stavbu. Já jsem tam do‰el a vyjednal to. Se
v‰emi spoleãensk˘mi organizacemi byly dohody o poãtech brigádnick˘ch hodin. Ty byly pfiidûleny na konkrétní
úkoly. Komise pfii‰la a vyhodnocovala ãinnost, a hlavnû kolik se postavilo. KdyÏ jsme vyhráli na okrese, ‰li jsme do
kraje a kdyÏ jsme tam byli nejlep‰í, tak jsme ‰li do republiky. To ovlivnilo velice v˘voj ve Filipovû. …. Jak se stavûlo? DÛm sluÏeb stál pût milionÛ - to byla rozpoãtová hodnota. Banka pÛjãila 75 procent, 25 procent jsme vytvofiili my (brigády podnikÛ a materiál …). Pak jsme tfieba prodali za 100 procent a 25 procent nám zÛstalo a mohli jsme
investovat do dal‰í akce. Takhle jsme postavili zdravotní stfiedisko. Znamenalo to, Ïe jsem musel chodit pfiesvûdãovat fieditele, pomáhaly mi stranické orgány." [Pfiedseda MûNV ·irok˘ 1998].
369
„KdyÏ jsem dostal akci do plánu, pak MûV KSâ byl velmi nápomocn˘, protoÏe organizoval podporu podnikÛ.
Pfiedseda MûV KSâ byl dÛleÏitûj‰í. Já jsem to tenkrát organizoval, ale strana ukládala úkoly. Nikdy jsem si nestûÏoval, Ïe by mû nûkdo stavûl do latû." [Pfiedseda MûNV ·irok˘].
370
„KaÏd˘ poslanec byl zvolen za urãitou ulici (nakonec jich bylo 70, aut.) a to mûlo své v˘hody (viz dále). Kandidátka byla sestavovaná tak, Ïe komunisti smûli mít ne ménû neÏ 51 procent, 33 procent Ïen, dûlníci 50 procent, inteligence urãité procento atd. Kandidáty navrhovaly organizace, ROH apod. Na základû nich si sestavil kandidátku
MûV KSâ, ale strukturu pfiedepsal OV KSâ a ten mûl taky rozhodn˘ slovo, kdo tam bude. Taky se na tom podílela
NF. V˘hoda poslancÛ za urãité ulice byla v tom, Ïe se kaÏd˘ staral, aby to mûl v obvodû nejlep‰í. Staral se o pofiádek a kdyÏ nebyl, tak jsem chodil za lidma. VÏdycky jsem si to sám pro‰el a kdyÏ nûco nebylo v pofiádku, vefiejnû
jsem to kritizoval. Závody mezi sebou soutûÏily. KaÏd˘ dûlal pfied sebou pofiádek, lidi taky a tak se udrÏoval vefiejn˘ pofiádek. KdyÏ ne, tak jsem se postaral o to, aby poslanec byl kritizovan˘ na schÛzi, anebo dokonce pozvan˘."
[Pfiedseda MûNV ·irok˘, 1998].
371
[Statut MûNV ve Filipovû].
372
„Co jsem se nauãila o státní správû, to jsem se nauãila od Peterky. To se jiÏ Ïádn˘m nov˘m kolegyním nepodafiilo. Co obná‰í státní správa, co je poctivá úfiedniãina, jak se vyhnout tomu, Ïe pfied nim sedí byrokrat, co nemá v sobû
lidství." Tak referovala evangeliãka, která nespokojenû ode‰la z úfiadu, a zase sem vrátila po listopadu 1989. [Zamûstnankynû MûNV Kotrncová (nestraník) 1998].
367
160
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
V osmdesát˘ch letech do‰lo v dubenském okrese k v˘raznému kádrovému omlazení.373 Tyto pfiemûny v‰ak nebyly v˘sledkem nûjakého boje mezi „liberály“ a „konzervativci“, ale pouze normální dÛsledek spravování nomenklatury. Prakticky v‰ichni noví funkcionáfii byli kádrov˘mi
rezervami na jim pfiidûlené posty jiÏ pfied zhruba patnácti lety v roce 1972.374
Na okresní úrovni komunistické vlády panovala stejná dvojitost - OV KSâ a ONV - jako na
úrovni mûstské.375 Okresní instituce dále tvofiily Okresní odborová rada, Okresní správa SNB,
Okresní zemûdûlská správa. Do hry se zde dostávaly téÏ silové orgány, které zahrnovaly vedle
OV KSâ pfiímo fiízeného velitelství LM také Okresní správu Sboru národní bezpeãnosti, prokuraturu a soudy.
Pfiedsednictvo OV KSâ bylo kolektivní orgánem okresního v˘boru, spoleãnû byly kaÏdoroãnû
voleny okresní konferencí KSâ. Vedle grémia pfiedsednictva OV KSâ ov‰em pÛsobily je‰tû jiné
mnohem uωí a utajenûj‰í okresní rady obrany. NF jako v‰ude i na okrese hrála ãtvrté housle.376
V ãele okresních institucí stáli zpravidla fiiditelé. „V‰ichni byli ãlenové strany a v‰ichni stranû
vdûãili za své jmenování. Nûktefií z nich také byli v Okresním v˘boru anebo dokonce v pfiedsednictvu. Ti pak spolu s pfiedsedy závodních organizací zabezpeãovali program, kter˘ byl pfiijat na
okresní konferenci.“377
OV KSâ a silové a mocenské orgány
O tom, jak OV KSâ Dubno spravoval nomenklaturu a ãlenskou základnu a jak konkrétnû vypadal, máme relativnû úplné informace - ov‰em z poãátku let sedmdesát˘ch.378 MoÏná omylem
zÛstaly totiÏ v archivu s byrokratickou peãlivostí pfiehlednû zpracované normalizaãní dokumenty, které obnovovaly správu nomenklatury. Kromû toho jsme mohli okresní kádrovou práci studovat na zápisech rozhodování pfiedsednictva OV KSâ.
„Chyby v konci 80. let se dûlaly. Nastupovala nová garnitura. Ta jiÏ nebyla oddána vûci komunismu, lidem. Byli
to kariéristi, co chtûli hlavnû pro sebe. Byla to nová ‰lechta. To bylo i na OV strany, pan Klusák. KdyÏ fiekli, to je
bíl˘, tak to bylo bíl˘ a v‰ichni to museli fiíkat. Tûm jiÏ ne‰lo o pracující. ·lo o koryta. Mûli pfiitom v‰echno zadarmo.
Po stránce ekonomické stagnovala produktivita práce. My jsme to kritizovali, podávali jsme OV zprávu. To v‰echno se stopilo. Mûli jsme z toho jen nasazenou psí hlavu. Teì lidi také nedûlají. Morálka nebyla dobrá. Bylo to tím
celkov˘m pÛsobením svrchu. KdyÏ vidûli, jak tam nic nedûlají, tak lidi na to ka‰lali.Teì je nutno zavést pofiádek do
v˘roby." [Pfiedseda MûV KSâ âíÏek 1997]
374
„Spí‰e se tam dostali mladí shodou okolnosti, i kdyÏ pfiipou‰tím, Ïe drÏeli spolu. Nováãek byl ekonom a dûlal na
finanãním a rozpoãtovém odboru. Pak postoupil , kdyÏ zemfiel tajemník ONV, pfievzal jeho funkci a kdyÏ pfiedseda
ONV ode‰el do Brna, protoÏe byl schopn˘ a pracovit˘, dostal se do této funkce. Hledal se vhodn˘ typ a on vyhovoval. Na OV KSâ byl vedoucím tajemníkem VráÈa Marada, a ideologick˘m tajemníkem Pfievrátil. VráÈa pfie‰el do
Jihlavy a pak do Brna na KV. Ten Pfievrátil zase na ONV (pfiedseda pfied Nováãkem v Dubnu) a pak ode‰el na KV.
Po Maradovi nastoupil Gazda, dûlal pfiedtím tajemníka pro zemûdûlství." [Místopfiedseda ONV Palivec 1999]
375
„Program i plán byl rozpracován na stranické linii pro jednotlivé komunisty a funkcionáfie tak, aby byl zaji‰tûn
plán. Konkrétní rozpracování znamenalo, Ïe kaÏd˘ dostal konkrétní stranick˘ úkol pfii zaji‰tûní plánu a ten musil splnit, protoÏe v‰ichni byli v nomenklatufie. Podléhali komplexnímu hodnocení, to dûlal KV nebo OV. KaÏd˘ byl hodnocen podle plnûní plánu. … Lenin to v nûjaké fieãi pro odbory vyjádfiil tezí o dvojjedinosti politiky a ekonomiky:
nadstavba ovlivÀuje základnu, vná‰í tam program. Poltické subjekty urãovaly smûr, dávaly program." [Tajemník OV
KSâ Hulán]
376
„NF v té dobû nemûla Ïádn˘ smysl, nemûla finance, nemûla ani pravomoci. V‰echno rozhodoval OV KSâ a na
obci MûV KSâ. NF byl jenom pfiívûsek, aby se nefieklo." [Pfiedseda NF Kaláb 1998]
377
Pfiedseda závodní organizace nebyl nomenklaturní funkce. Byla to ãestná funkce. Rozhodoval o nûm OV a byl
volen˘ ãlenskou schÛzí. VÛãi nám, tj. OV, byl ov‰em na stejné úrovni jako fieditel (nomenklaturní funkce). Oba dva
doporuãoval OV. OV fiídil v‰echny závodní organizace. Bylo dÛleÏité, aby se fieditel a pfiedseda partaje shodli.
[Tajemník OV KSâ Hulán]
378
[Kádrov˘ pofiádek OV KSâ]
373
161
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
OV KSâ tvofiili v sedmdesát˘ch letech:
pfiedsednictvo OV KSâ (POV, 13)
ãlenové OV KSâ (26)
kandidáti OV KSâ (11)
pracovníci OV KSâ (35, z toho 6 administrativních pracovnic, 3 fiidiãi, 2 informátorky
a 2 uklízeãky)
OKRK /okresní kontrolní a revizní komise/ (23)
komise OV KSâ (ekonomická /16/, ideologická /13/, zemûdûlská /18/, pro práci s mládeÏí /12/)
Lidové milice /18 + 18 velitelÛ jednotek v nejvût‰ích závodech/.
Cykly stranick˘ch grémií byly následující: roãnû okresní konference, ãtvrtletnû okresní v˘bory, ãtrnáctidennû pfiedsednictva OV KSâ (POV), t˘dnû porady sekretariátu.
V pfiedsednictvu byli soudû dle nám dostupn˘ch nomenklaturních údajÛ z roku 1971 vedle vlivn˘ch osob také osoby spí‰e s omezen˘m vlivem.379 Napfiíklad v pfiedsednictvu byl tento pomûr
vlivn˘ch a nevlivn˘ch380 4 ku 13. Místo zde mûli takfiíkajíc jisté jen vedoucí tajemník, organizaãní tajemník a pfiedseda ONV. K nim v Dubnu je‰tû pfiibyl tajemník pro prÛmysl. Dûlíme-li ãleny
OV KSâ na vlivné a nevlivné, je to v nûkter˘ch ohledech zavádûjící. „Nevlivnost“ okresní mohla
v˘raznû posilovat vlivnost mûstskou, kde dominoval duch budovatelství a ne‰lo tolik o to se prosadit, jako spí‰e umût nûco nahofie zafiídit.381
V celém OV KSâ zastupoval tzv. silové orgány jen náãelník OO-VB382 a jeden dÛstojník místního útvaru (nebyl zde ani náãelník LM, OS VB, náãelník VS a uÏ vÛbec ne nikdo z VLKu, prokuratury anebo soudÛ). Okresní správa SNB vypracovávala pro vedoucího tajemníka OV KSâ,
pfiedsedu ONV a okresního prokurátora kaÏd˘ den tzv. svodku: Informace o mimofiádn˘ch událostech v okrese. Vût‰inu poloÏek v nich zabíralo poÏití alkoholu pfied jízdou a dopravní nehody,
ale byly tam zaznamenány i domnûlé ãi skuteãné pokusy o pfiechody státních hranic.383
Tabulka sloÏení OV KSâ ãlenÛ a kandidátÛ ze zaãátku sedmdesát˘ch let:
379
POV KSâ
Dûlníci z oblasti prÛmyslu
Dûlníci z oblasti zem. a potravináfiského prÛmyslu
âlenové JZD
ITHP z oblasti prÛmyslu
ITHP z oblasti zem. a potravináfiského prÛmyslu
Politiãtí pracovníci
Vefiejní pracovníci
Humanitní inteligence
Ostatní
Celkem
2
1
1
2
2
3
1
1
0
13
OV KSâ
5
2
5
3
4
2
2
1
2
26
Kandidáti
OV KSâ
4
3
3
0
0
0
0
0
0
11
Celkem
11
6
9
5
6
5
3
2
2
50
Zhruba ãtyfii pûtiny byly do padesáti let, 52% byli dûlníci a ãlenové JZD a 20% byly Ïeny.
380
KaÏd˘ z tûchto nevlivn˘ch mûl ov‰em zhruba dvû dal‰í stranické funkce a nepochybnû podobné mnoÏství tzv. vefiejn˘ch funkcí. Nejãastûji byli poslanci MûNV anebo ONV, pfiedsedové MûV, ãlenové rady, instruktofii, pfiedsedové ãi ãlenové stranick˘ch organizací ãi v˘borÛ, tj. patfiili do grémií dÛleÏit˘ch na mûstské úrovni.
381
„Co to znamená uchovávat a vynutit si respekt? (Po pfiem˘‰lení) Klíã k tomu vidím v situacích, kdy je tfieba nûco zafiídit. MuÏ, kter˘ umí svému prostfiedí zprostfiedkovat to, co pochází shora. NejdÛleÏitûj‰í pro uchování respektu byly vazby
mezi místními orgány a okresními. Tyto vazby byly klíãem k moci. âím se nûkdo lépe zapsal na okrese, tím mûl vût‰í
autoritu." [Pfiedsrpnov˘ vysok˘ funkcionáfi KSâ Hlavata 1998]
382
Okresní správy SNB byly zfiízeny v roce 1977. Mûly funkãní a v˘konné útvary: oddûlení StB, odbor VB, oddûlení
vy‰etfiování a oddûlení pas a víz.
383
Z této svodky napfi. víme, Ïe 20. listopadu 1989 nûjak˘ dûlník udûlal pfieãin proti vefiejného pofiádku tím, Ïe zhotovil
letáky na úãtenky z restaurace o rozmûrech 15x6 cm s textem: „Chceme svobodu, pryã s terorem apod." a Ïe tyto letáky
pfii cestû do zamûstnání rozhodil na jednom námûstí.
162
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
„Pod vedoucím tajemníkem byly soudy, prokuratura, bezpeãnost i 17 ãlenÛ StB. Mûl k tomu
sekretariát – tj. sekretáfiku a pomocníka vedoucího tajemníka, kter˘ se právû o tyto silové sloÏky
staral. Na okrese je‰tû ov‰em také pÛsobila rada obrany. Ta nepatfiila do Ïádné zatím probírané
linie. Byla zaloÏena samostatn˘m zákonem, mûla ústfiední aÏ okresní úroveÀ. Zde byli údajnû
vedoucí tajemník, pfiedseda ONV, náãelník vojenské správy, náãelník OVB, O· LM. ... Scházeli
se jednou za jeden nebo za dva mûsíce a také pfiíleÏitostnû, tfieba pfii pfiírodních pohromách.384
Nemûlo by asi cenu probírat konkrétnû, jací tajemníci byli na OV KSâ v osmdesát˘ch letech.
Nicménû je zfiejmû pfiíznaãné, Ïe v zemûdûlském okrese bylo nejÏhavûj‰í místo tajemníka pro
zemûdûlství a Ïe nejménû vzdûlan˘ byl tajemník pro ideologickou práci.385
âím se ale okresní v˘bor, ãi pfiedsednictvo anebo sekretariát zab˘valy? Samy by asi fiekly, Ïe
politicky a organizaãnû zabezpeãovaly Ïivot strany a pomocí ní i Ïivot celého okresu. Vládly tím,
Ïe spravovaly nomenklaturu a ãlenskou základnu. Kromû toho umoÏÀovaly, aby byl okres
nomen-klaturnû spravovan˘ z pozice KV a ÚV, resp. jejich pfiedsednictev. Smûrem k tûmto sloÏkám mohly vyvíjet aktivitu, iniciovat nadokresní akce, prosazovat urãitá fie‰ení ãi soudruÏsky
a „konstruktivnû“ kritizovat, vést nadokresní stranick˘ Ïivot (ãinnost nadokresních orgánÛ, stranické ‰kolení, stranické soutûÏe, ale tfieba také hony a oslavy v˘roãí a narozenin). Toto pfiedstavování okresu v krajsk˘ch a celostátních kruzích mohlo mít ov‰em dÛleÏit˘ dopad nejen na kariéru dotyãn˘ch funkcionáfiÛ, ale samozfiejmû i na to, jaké zdroje se dostávaly v systému plánování do okresu. Jakkoli toto pfiedstavování bylo dÛleÏité, zde mu budeme vûnovat pozornost jenom
ve vztahu k plánování ONV.
Celkov˘ obraz o vládnutí OV KSâ jsme ãerpali zejména z anal˘zy programÛ pfiedsednictva OV
KSâ. POV KSâ mûl rozsáhlé kompetence k rozhodování ve vûci správy nomenklatury, popfiípadû rozhodoval o materiálech, jeÏ statutárnû pfiijímal okresní v˘bor anebo dokonce okresní konference. Na zápisech z OV KSâ a okresní konference je nejpozoruhodnûj‰í, Ïe se v nich nikdy neuvádí v˘sledky hlasování, i kdyÏ se na nich hlasovalo.386
POV tedy posvûcoval návrhy pfiedkládané vedoucím tajemníkem a ostatními tajemníky, ãi
sekretariátem sv˘m gremiálním hlasováním. Pak je teprve postoupilo k hlasování na OV KSâ a to
je je‰tû mohlo postoupit okresní konferenci. Takov˘to nejvy‰‰í status dÛleÏitosti mûlo napfiíklad
rozhodnutí o sloÏení samotného OV KSâ (klíãov˘ bod jednání okresní konference). Av‰ak právû
v této klíãové záleÏitosti spravování nomenklatury ani POV ãi vedoucí tajemník nerozhodoval
suverénnû. Rozhodovalo hlasování na pfiedsednictvu ÚV, sekretariátu anebo KV.
Pfiedsednictvo OV KSâ, resp. tajemníci a sekretariát OV KSâ, vládli formálnû tím, Ïe spravovali ãlenskou základnu, nomenklaturu a organizovali stranick˘ Ïivot, coÏ jsou ov‰em tfii neodli‰itelné záleÏitosti. Spravováním ãlenské základny a nomenklatury ov‰em neovládali jenom stranick˘ Ïivot ve stranick˘ch organizacích v‰ech podnikÛ a správních institucí, ale v zásadû na stejném principu, i kdyÏ nepfiímûji, ve‰ker˘ jejich produktivní Ïivot. O tomto produktivním Ïivotû
podnikÛ, správních institucí a spoleãensk˘ch organizací alespoÀ formálnû rozhodovaly samy tyto
organizace ãi pfiesnûji jejich vûcné hierarchie v systému státního plánování. V rámci vedoucí
úlohy strany se v‰ak v˘znamnû - jak lze soudit z v˘povûdí svûdkÛ - prosazovala strana, resp. profesionální aparát OV KSâ. Konkurovat tomuto vlivu mohli jenom nûktefií hráãi okresního hfii‰tû,
v prvé fiadû ONV, pfiípadnû velké státní ãi krajské podniky, které mûly své nezávislé vazby na
vy‰‰í stranické i státní orgány.
[Tajemník OV KSâ Hulán]
Pan Palivec, nበsvûdek a souãasn˘ starosta Tfiebenic o Brunerovi, svém tehdej‰ím kolegovi hovofiil jako o neosobnosti." [Místopfiedseda ONV Palivec 1999].
386
Platí to dÛslednû i pro POV.
384
385
163
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Základem nomenklatury byl tajn˘ kádrov˘ pofiádek, kter˘ stanovoval zásady pro pfiedkládání
a projednávání kádrov˘ch návrhÛ na obsazování funkcí v okrese. Urãoval, které z tûchto funkcí
orgány OV KSâ pfiedkládaly k rozhodnutí plénu, pfiedsednictvu ãi sekretariátu KV, a ty popfiípadû dále k rozhodnutí plénu, pfiedsednictvu ãi sekretariátu ÚV. Dále stanovoval v‰echny funkce,
o kter˘ch rozhodovalo plénum387 a pfiedsednictvo OV KSâ. V kádrovém pofiádku OV KSâ bylo
na zaãátku sedmdesát˘ch let – k jinému jsme se nedostali - celkem 713 funkcí, z toho 138 osob
ze stranick˘ch orgánÛ, 35 z lidov˘ch milic, 37 ze státních orgánÛ a státní administrativy, 180
z NV, 53 z NF, 65 z hospodáfiské správy, 145 ze zemûdûlství a prÛmyslu a 62 z kultury a ‰kolství.
KaÏdá taková funkce byla nûk˘m obsazena a zároveÀ byli pro tuto funkci stanoveni jeden aÏ dva
soudruzi jako kádrová rezerva. Takto sestaven˘ sbor soudruhÛ pak byl pfiedmûtem plánovaného
‰kolení a vyhodnocování jejich ãinnosti.388
Na mimofiádn˘ v˘znam spravování nomenklatury poukazuje i hrubá obsahová anal˘za programÛ zasedání pfiedsednictva OV KSâ v období posledního roku jejich práce pfied listopadem 1989
(prosinec 1988 - listopad 1989). Její podrobnûj‰í v˘sledky jsou uvedené v pfiíloze ã. 2. Vypl˘vá
z ní, Ïe dvû tfietiny poloÏek se t˘kaly pfiímo ãi nepfiímo kádrové a personální práce, 4 % vûcn˘ch
problémÛ a zbytek se t˘kal organizování uvnitfi OV KSâ a vztahÛ k vy‰‰ím a niωím sloÏkám.
Na jednání POV byly zafiazovány body plánované na pÛl roku dopfiedu. Mnohé z nich byly
v jednoroãním nebo víceletém cyklu opakované. Druhou ãást pfiedstavovaly v zásadû standardní
organizaãní a kádrové záleÏitosti. Na konci programu byla zpravidla poãetná rubrika rÛzné. K ní
jsme pfii anal˘ze pfiifiadili i nûkteré „nestandardní“ body z rubriky organizaãních a kádrov˘ch
záleÏitostí (viz pfiíloha ã. 2).
Nezasvûcenému by se mohlo zdát, Ïe OV KSâ se témûfi úzkostlivû vyh˘bal zasahování do správy a v˘roby. Urãit˘, nicménû pochopiteln˘ pfiekryv byl ve vûcn˘ch problémech, které v‰ak tvofiily jen mizivé procento rozhodnutí POV. Struãnû fieãeno, nezab˘val-li se POV sv˘mi vztahy
k vy‰‰ím ãlánkÛm, zab˘val se stranickou organizací anebo spravováním ãlenské základny
a nomenklatury.
ProtoÏe ãlenství ve stranû bylo podmínkou pro nomenklaturní funkce, je tfieba vidût v pfiijímání kandidátÛ ãi jiÏ ãlenÛ, anebo ukonãování ãlenství jak˘si nult˘ nomenklaturní akt. âlenství
v KSâ bylo v˘luãné a bylo spojeno s vymahateln˘mi závazky, které byly definovány v termínech
úãasti na stranickém a mimostranickém spoleãenském Ïivotû.389
Plénum volilo funkce na OV KSâ, schvalovalo funkce na ONV, NF, vyjadfiovalo se k pfiedsedovi ONV, náãelníkÛm silov˘ch a mocensk˘ch orgánÛ a potvrzovalo pfiedsedu OKRK.
388
„Jak se provádûla práce s kádrov˘mi rezervami? Konkrétnû v mé ‰kole se napfi. vûdûlo, Ïe do urãitého data odejde
nûkdo z vedoucí funkce a tak se vytipovali lidé, ktefií ho mohli nahradit. Byli zapsáni do seznamu nomenklatury. Projednalo se to na StB, které provûfiovalo kádrové pfiedpoklady. Pak byl vyslán do ·lapanic na ‰kolení (pfiedná‰ky z
práva…). Pracovník se pofiád sledoval. Pak byl poslán na tfiímûsíãní stáÏ na OV KSâ, kde se seznamoval s politickou praxí. Potom studoval VUML, tím si roz‰ifioval vzdûlání (ale nebyl dostatek lektorÛ). Dal‰ím stupnûm byla krajská politická ‰kola v Brnû. Lidé to o nûm vûdûli a mohli sledovat, jak si vede, jak pracuje. V ·lapanicích se jim dostalo odborné pfiípravy. Krajská politická ‰kola ov‰em nemûla dobrou úroveÀ. Já sám jsem byl v nomenklatufie a absolvoval jsem v‰echno kromû ·lapanic. Tam jsem mûl jít pfií‰tû, ale pfii‰el listopad." [Pfiedseda NF Kaláb 1998]
389
„Pan Kaláb: No. Dfiív to bylo jasné, ãlovûk musel popfiít v mnoha smûrech svou osobnost.
Jura: A proã?
Pan Kaláb: Není to divné, protoÏe pokud nesouhlasil s mnoh˘mi vûcmi, tak to znamenalo vylouãení nebo vy‰krtnutí ze strany a to byl podstatnû hor‰í trest, jako kdyÏ nûkdo v té stranû vÛbec nebyl. Jo, kdo nebyl ve stranû, ten tak
Ïil neutrálnû, ale na vylouãeného nebo na vy‰krtnutého se pohlíÏelo mnohem hÛfi a v‰em dûtem se to vlastnû psalo
..., kdyÏ se psávaly posudky, vycházely dûti, tak tam muselo b˘t vÏdycky doloÏka: rodiãe nejsou a nebyli politicky
organizováni. To bylo v pofiádku. Rodiãe jsou ãleny KSâ, to bylo plus, ale taky tam muselo b˘t: rodiãe nebo otec byl
vy‰krtnut z KSâ ... a to bylo velké mínus …" [ManÏelé Kalábovi (straníci) 1999]
387
164
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Jinak ãlenÛm strany hrozilo ukonãení ãlenství.390 Nestaãilo si tedy ãlenství zaplatit v pfiíspûvcích, alespoÀ ne na okrese, kter˘ jsme studovali.
Vedle osobních úkolÛ, nejrÛznûj‰ích kontrol, skládání úãtÛ, vyhodnocování naplÀování usnesení, opatfiení, zaji‰tûní apod., psaní posudkÛ atd., mûla strana je‰tû jeden velmi mocn˘ nástroj disciplinace sv˘ch ãlenÛ. Tím byly stíÏnosti a pfiipomínky, pfii jejichÏ projednávání se kaÏd˘ ocital
v ohroÏení. ProtoÏe na grémiích se kritizovalo jen ve velmi omezené mífie a jiÏ vÛbec nepfiicházelo v úvahu stûÏovat si takto vefiejnû nahoru, stalo se zvyklostí, Ïe oÏehavûj‰í stíÏnosti a pfiipomínky se podávaly zpravidla anonymnû. Ty pak byly brány stejnû váÏnû jako stíÏnosti a pfiipomínky neanonymní. KaÏdá stíÏnost byla evidována a vy‰etfiována pod pfiím˘m vedením tajemníkÛ OV KSâ a konãila rozhodnutím: odÛvodnûná, ãásteãnû odÛvodnûná a neodÛvodnûná, vÏdy
s doplÀkem opatfiení. Jednalo se v tomto pfiípadû o stranická ‰etfiení, av‰ak z v˘povûdí na‰ich
funkcionáfiÛ se zdá, Ïe do hry byly mnohdy zapojeny mimo protokol vedle OKRK také silové
a mocenské orgány. Z na‰í spí‰e letmé anal˘zy stíÏností je ov‰em naprosto zfiejmé, Ïe oznaãení
stíÏnost bylo mnohdy eufemismem pro normální udávání a Ïe také nebylo pfiíli‰ radno vystupovat z anonymity, protoÏe otevfiené stûÏování mohlo mít nepfiíjemné následky pro stûÏovatele.
I financování OV KSâ bylo v zásadû skromné. Jeho hospodáfiská bilance byla velice úspû‰ná
právû díky stranick˘m pfiíspûvkÛm. V roce 1988 se vybralo asi sedm a pÛl milionu. Jeho rozpoãet tvofiilo ale necel˘ch pût a pÛl milionu korun, z toho 2 300 tisíc padlo na platy funkcionáfiÛ, na
politicko-v˘chovnou ãinnost 480 a na v˘daje ãinnosti ZO, CZV a MûV 440 tisíc (6 %). Pfii této
úspornosti mûla okresní organizace pfiebytek 2 miliony 110 tisíc tj. (29 %).391
Okresní národní v˘bor v Dubnû
Podobu a ãinnost ONV mÛÏeme rekonstruovat nejen z jeho pracovních dokumentÛ (zápisÛ jeho
pfiedsednictva, rady a pléna, i jednotliv˘ch opatfiení), ale také z organizaãního fiádu. Tento fiád
velmi podrobnû popisuje v‰echny správní funkce jeho orgánÛ i vzájemné vztahy, ale pfiekvapivû
nijak nevymezuje vztahy ONV k orgánÛm komunistické strany.392 Organizaãní struktura okresního národního v˘boru zahrnovala:
Do 13.11 1989 bylo v okrese za necel˘ rok vylouãeno celkem 120 soudruhÛ. Nejãastûji byli zfiejmû nabíráni i vyluãováni mladí (narození do roku 1954). Pro nezájem nûkdy kombinovan˘ s pfiestûhováním bylo vylouãeno cca 25%.
Ov‰em vyskytly se i pfiípady, kdy lidé odevzdávali legitimace s kategorick˘m nechci ãi nûjakou "nejapnou" v˘mluvou (20%, vût‰inou stfiední generace). Komunistická strana se také bez cirátÛ rozcházela s lidmi trestan˘mi a alkoholiky. Anal˘za provedena na základû evidence kandidátÛ, ãlenství a ukonãení ãlenství v KSâ.
391
Celkem KRK, OKRK, MûKRK a OV KSâ provedlo 106 revizí a zjistily nedoplatky v pfiíspûvcích asi 18. tisíc Kãs
a pfieplatky asi 5 a pÛl tisíce. [Hospodafiení okresní organizace za rok 1988]
392
V digitalizované ãásti (cca dvou tfietinách nejdÛleÏitûj‰ích pasáÏích s 21 500 slovy) se slovo komunistická strana
(resp. KSâ) vyskytuje sedmkrát a vztahÛ s OV KSâ se t˘kají pouze dvû pasáÏe, kde se dovídáme, Ïe na úseku organizaãním ONV má:
• uzavírat s pfiedsednictvem OV KSâ, NF, OOR, SSM, pfiípadnû dal‰ími spoleãensk˘mi organizacemi a státními
orgány dohody o zásadách souãinnosti,
• hodnotit úãinnost forem a metod práce rad MûNV a MNV a odborÛ ONV z hlediska dosahovan˘ch v˘sledkÛ pfii
plnûní úkolÛ vypl˘vajících ze schváleného pracovního plánu, z usnesení UV KSâ, KV KSâ, OV KSâ, vlády KNV
a z obecnû závazn˘ch pfiedpisÛ.
[Organizaãní fiád Okresního národního v˘boru v Dubnû; Pracovní fiád. Dubno: ONV 84]
390
165
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
1. plenární zasedání /v‰ichni poslanci, 90 ãlenÛ)
2. radu /13 ãlenÛ z fiad poslancÛ/,
3. komise /13/,393
4. správní komise /6/,394
5. v˘bor lidové kontroly,
6. odbory a jiné útvary, postavené na úroveÀ odborÛm /14/,395
7. jiné organizaãní útvary /4/,396
8. zvlá‰tní orgány /3/,397
9. poradní sbory, pracovní komise a jiné aktivy (poradní orgány) /21/.398
Poslanci byli voleni ve volbách probíhajících jednou za ãtyfii roky. Okresní národní v˘bor pfiitom uvolÀoval z fiad poslancÛ pro v˘kon funkce: pfiedsedu ONV, 3 místopfiedsedy ONV, tajemníka ONV, pfiedsedu v˘boru Lidové kontroly ONV a 2 pfiedsedy posudkov˘ch komisí sociálního
zabezpeãení. Cykly grémií byly následující: ãtvrtletnû plénum ONV, mûsíãnû rada ONV, t˘dnû
vedení ONV (pfiedseda, tfii místopfiedsedové, tajemník a pfiedseda VLK).
Kromû toho plenární zasedání ONV zfiizovalo k plnûní sv˘ch úkolÛ hospodáfiské /6/,399 rozpoãtové /5/,400 pfiíspûvkové /1/401 a zálohované organizace (zafiízení bez právní subjektivity) /3/.402
Dále ONV spravoval následující zafiízení: okresní archiv, redakce místních novin, okresní technické a materiálové stfiedisko, okresní pedagogicko-psychologickou poradnu, okresní pedagogické stfiedisko, stfiedisko pro pofiizování a zpracování dat, útvar hlavního architekta, 67 základních
‰kol, 4 lidové ‰koly umûní, 8 ‰kol pro mládeÏ vyÏadující zvlá‰tní péãi, 4 dûtské domovy a 134
matefisk˘ch ‰kol.
JiÏ tento velmi struãn˘ popis ONV naznaãuje, Ïe na chodu ONV se musel pfiímo ãi nepfiímo
Plánovací, finanãní, místního hospodáfiství, obchodu, dopravy, v˘stavby a územního plánování, vodního a lesního
hospodáfiství a zemûdûlství, ‰kolství, kultury, sociálních vûcí a zdravotnictví, pro ochranu vefiejného pofiádku, pro
mládeÏ a tûlov˘chovu, pracovních sil.
394
Posudkovou komisi sociálního zabezpeãení v Dubnû, posudkovou komisi sociálního zabezpeãení v Mor. Hronovû,
dávkovou komisi sociálního zabezpeãení, komisi péãe o rodinu a dûti, regresní komisi, nákazovou komisi.
395
Odbory vesmûs odpovídají komisím: organizaãní, kádrové a personální práce, plánovací, finanãní, v˘stavby a
územního plánování, místního hospodáfiství, obchodu a cestovního ruchu, dopravy, vodního a lesního hospodáfiství a
zemûdûlství, ‰kolství, kultury, sociálních vûcí zdravotnictví, pracovních sil, vnitfiních vûcí.
396
Útvar obrany pro fiízení, koordinaci a realizaci úkolÛ hospodáfiské mobilizaãní pfiípravy a pÛsobnosti ONV a pro
metodickou a svodnou ãinnost s tím související,útvar obrany, útvar racionalizace a informaãního systému pro racionalizaci práce aparátu národních v˘borÛ, zdokonalování a sjednocování informaãního systému a uplatÀování v˘poãetní techniky a útvar pro záleÏitosti ochrany státního tajemství.
397
Okresního hygienika, okresní protipovodÀovou komisi a okresní správu Sboru poÏární ochrany.
398
Energetická komise, komise pro fiízení a kontrolu mezd, komise pro Ïivotní prostfiedí, koordinaãní komise pro vyuÏívání pracovní doby, komise cestovního ruchu, komise pro bezpeãnost silniãního provozu, soutûÏní komise, komise pro otázky cikánského obyvatelstva, komise pro nápravnû v˘chovnou ãinnost, komise pro brannou v˘chovu,
komise individuální protichemické ochrany (IPCHO), systemizaãní a personální komise, protialkoholní sbor, sbor
pro obãanské záleÏitosti, komise pro operativní fiízení akce „Z", sbûrová komise, koordinaãní komise pro postupnou
realizaci dokumentu o dal‰ím rozvoji ãs. v˘chovnû vzdûlávací soustavy, koordinaãní sbor pro sniÏování mimopracovní úrazovosti, komise pro koordinaãní péãi o defektní dûti a mládeÏ, komise pro racionalizaci a informaãní systém
národních v˘borÛ, dislokaãní komise pro památkovou péãi komise pro dosídlování pohraniãí, komise pro koordinaci postupu pfii realizaci rozvoje bytového hospodáfiství.
399
Okresní stavební podnik, restaurace a jídelny, okresní prÛmyslov˘ podnik, okresní podnik sluÏeb, okresní podnik
rekreace, okresní bytov˘ podnik.
400
Okresní ústav národního zdraví, okresní ústav sociálních sluÏeb, okresní správa silnic, okresní kulturní stfiedisko a
okresní knihovna.
401
Okresní muzeum.
402
Okresní dÛm pion˘rÛ a mládeÏe, zvlá‰tní ‰kola internátní, dûtsk˘ domov.
393
166
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
podílet nûkolikanásobnû vût‰í poãet lidí neÏ na chodu OV KSâ, a zde uÏ byl poãet úctyhodn˘ cca
190. ONV byl v kaÏdém pfiípadû nejvût‰ím pfiím˘m ãi nepfiím˘m zamûstnavatelem na okrese.
Témûfi v‰echna vedoucí místa ov‰em spadala do nomenklatury spravované OV KSâ.
Svûdci popisovali situaci tak, Ïe v strana intervenovala do rozhodování ONV dvûma základními zpÛsoby: vûcnû zasahovala do fie‰ení403 anebo díky její autoritû pfiedkládaná fie‰ení byla pfiijímána zpravidla jednomyslnû.404 Zejména zku‰en˘ pfiedseda ONV mûl velikou moc a tato moc
byla uznávaná lidmi alespoÀ v tom smyslu, Ïe se na nûho neúnavnû obraceli se sv˘mi Ïádostmi
a stíÏnostmi. V˘znamnou funkcí byl je‰tû tajemník ONV, kter˘ spravoval aparát úfiadu. Naopak
funkce místopfiedsedÛ byly ménû v˘znamné.405
Nedají-li se ani v dokumentaci OV KSâ, ani v dokumentaci ONV sledovat vzájemné vlivy OV
KSâ a ONV na horizontální úrovni, dají se naopak díky byrokraticky peãlivû vedené dokumentaci velice dobfie sledovat hierarchické transakce od vlády tfieba aÏ do MûNV. Pfii studiu archivu jsme
rekonstruovali zpÛsob vyfiízení usnesení vlády o kádrové a personální práci ve státní správû a usnesení t˘kajícího se plánu na rok 1989 (pfiíloha ã. 1). V kádrové ãinnosti mûla rozhodné slovo strana,
resp. v na‰em pfiípadû OV KSâ.406 Státní správa jí ov‰em také musela provádût. Jinak to ani ne‰lo,
jestliÏe jmenovací zpÛsobilosti mûli formálnû její funkcionáfii a grémia. V druhém pfiípadû plán byl
bezesporu nejdÛleÏitûj‰ím dokumentem hospodáfiského a správního Ïivota okresu. ONV díky nûmu
získával své prostfiedky. V celé procedufie komunistická strana dle dokumentace nijak nefigurovala,
leda na úplném poãátku pfiijetím programov˘ch materiálÛ. Její vliv byl dokonale zastfien detailnû
rozpracovan˘m plánovacím rituálem sestupnû padajícím z vlády aÏ na úroveÀ mûst.
V jednom podzimním zasedání se vÏdy fie‰ily tfii úlohy: bilancování plnûní plánu, rozpis plánu
na pfií‰tí rok a pfiíprava zámûru plánu na rok dal‰í.407 Obraz plánování líãen˘ na úrovni okresu se
podobá obrazu líãenému na mûstské úrovni jako vejce vejci, jenom se tu hraje vy‰‰í hra: 408
„Linie rozhodování na ONV: KNV ( ONV (rada) ( OV KSâ (klíãové osoby ONV tam patfií) ( komise ( rada (plénum.
Radu tvofiilo 13 lidí. V‰ichni nemûli stejné slovo. Nejvût‰í mûli pfiedseda a tajemník."[âlenka rady ONV Paleãková 1997].
404
„V plénu ONV byli zástupci v‰ech obcích. Pfied jeho jednáním byla svolána stranická skupina a tam jim bylo sdûleno,
co je na programu a jak se má hlasovat. Tady ve Filipovû byli dva zástupci v OV KSâ. Nûjaká paní Ingrlová (dûlnice ve
Frutû) a pak tam byla paní Kvûta Drlíková (pracovala ve ‰kolce). Byli tam ale stejnû jenom do poãtu." [Pfiedseda NF
Kaláb 1998].
405
„Jako místopfiedseda jsem mûl pod sebou vedoucí odborÛ. Tûm jsem na poradû, z níÏ se pofiizoval zápis, pfiidûlil úkoly
z vedení ONV. To se konalo v pondûlí ráno a já mûl svou poradu v pondûlí odpoledne. Nebyl jsem v˘konn˘ orgán a nemûl
jsem tedy starosti s dosahováním loajality, spí‰ jsem práci koordinoval, v˘konn˘m orgánem byli vedoucí odborÛ. Já
jenom sledoval, jak úkoly bûÏí. Moje funkce byla dÛleÏitá spí‰e vÛãi radû. Jí jsem pfiedkládal materiály z jednotliv˘ch
odborÛ a také jsem je musel obhajovat. Postihy za neplnûní úkolÛ jsem nemohl udûlovat, tu pravomoc mûl pfiedseda ONV,
mohl jsem je jenom navrhovat. To jsem také dûlal, ale nejãastûji staãilo vynadat. Moji vedoucí oddûlení ov‰em spadali
také pod tajemníka, kter˘ zabezpeãoval chod úfiadu po administrativní stránce (on mûl na starosti vûcnou stránku). Funkce místopfiedsedÛ usnadÀovala Ïivot pfiedsedovi, ale nebyla pfiíli‰ potfiebná. Já bych ji dnes nezfiizoval. Pokud jde o získávání loajality, je tfieba si uvûdomit, Ïe v‰ichni moji vedoucí byli také straníci, a tak jsem se mohl také obrátit na stranickou organizaci, aby problém nekáznû projednala. Základní organizace KSâ na ONV se spí‰ zab˘vala vnitrostranick˘m Ïivotem ONV, ‰kolením, prací místních stranick˘ch organizací apod. Pfiedseda strany i odborového hnutí z ONV
jeden ãas chodil na vedení ONV, pak se to ale odbouralo, zvali jsme si je jen, kdyÏ se projednávali otázky s nimi související. Nebylo to postavení spojené s uvolnûním funkce a nebylo také moc prestiÏní. Spí‰ to byla práce navíc." [Místopfiedseda ONV Palivec 1999].
406
Podle organizaãního fiádu má ov‰em rada ONV "na úseku kádrové a personální práce:
projednávat a schvalovat plány kádrov˘ch rezerv v aparátu okresního národního v˘boru,
projednávat a schvalovat plán zvy‰ování politické a odborné kvalifikace nomenklaturních kádrÛ, kádrov˘ch rezerv, funkcionáfiÛ, poslancÛ ONV, MûNV a MNV podle schválen˘ch zásad pro v˘bûr a rozmísÈování kádrÛ
projednávat a schvalovat plány personálního a sociálního rozvoje, plán v˘chovy a vzdûlávání pracovníkÛ aparátu NV,
stanovit odmûny uvolnûn˘m a neuvolnûn˘m funkcionáfiÛm ONV, MûNV a MNV."
407
[Úvodní slovo k rozpisu plánu a rozpoãtu na rok 1989 a akce "Z"]
408
[Místopfiedseda ONV Palivec 1999].
403
167
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
„Na ONV se tvofiil rozpoãet, kter˘ schvalovalo plénum. Tím se pak fiídili místopfiedsedové.
V‰echny zmûny rozpoãtu musely b˘t schváleny plénem. Dílãí zmûny byly v pravomoci Rady.
Sestavování rozpoãtu bylo zásadnû ovlivÀováno kvótou pfiidûlen˘ch prostfiedkÛ, které okresu
vûnoval stát. V˘‰e této kvóty velmi záleÏela na tom, jaké kontakty mûl pfiedseda ONV na ministerstvu financí, kde se rozpoãet pfiipravoval. Bylo nepruÏné mobilizovat v‰echny tyto známosti.
Pfiitom ‰lo hlavnû o to, vybojovat pro okres investice. Takové schÛzky tfieba pfiipravoval místopfiedseda, ale jednat jezdil pfiedseda ONV s místopfiedsedou, a ‰lo-li o velké vûci tak i s vedoucím
tajemníkem OV KSâ a dal‰ími funkcionáfii.
Konkrétnû kdyÏ jsme zafiizovali nemocnici, jezdili jsme já, pfiedseda a tajemník za Korãákem.
Pfiitom jsme mûli podporu Pauluse na V˘chodomoravském KNV (jeho nadfiazen˘ funkcionáfi)
a dal‰ích krajsk˘ch funkcionáfiÛ. Já jsem ty schÛzky organizoval. Ale jednali jiní. KdyÏ uÏ byla
mezi funkcionáfii dÛvûra, mohla se pfiivést nûjaká fla‰ka, ale to musely b˘t jiÏ navázány kontakty. Já jako místopfiedseda bych se ke Korãákovi nedostal. Celou akci zaãal fieditel nemocnice.
Jeho nápad se nejprve projednával v na‰ich a stranick˘ch organizacích (ONV, OV KSâ). Kromû
mû se tím musel zab˘vat místopfiedseda, kter˘ mûl na starosti finance a plán. Nejprve ‰lo o to, aby
stavba zakotvila v plánu. Trvalo to i nûkolik let. Muselo se to pofiád sledovat a bojovat za to. Snad
1969 vznikl nápad na tu nemocnici. 1971 se to dostalo do plánu (Korãákovou zásluhou) a 1974
(snad) uÏ akce byla hotova. Skuteãnost, Ïe se to dostalo do plánu, je‰tû neznamenala, Ïe na to
bude pfiidûleno dost financí. O v˘‰i se muselo dál bojovat a kolikrát se nám to i nepodafiilo.“
168
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Podklady
ONV v Dubnû - Návrh rozpisu provádûcího státního plánu na r. 1989. (6. 9. 1988) Okresní archiv
v Dubnû.
ONV V Dubnû - V˘hled otázek pro jednání rady ve 2. pololetí 1989. (ãerven 1989) Okresní archiv
v Dubnû.
ONV v Dubnû - Schválení akce v investiãní ãásti akce „Z“ na r. 1988. (11. 1. 1988) Okresní
archiv v Dubnû.
Organizaãní fiád Okresního národního v˘boru v Dubnû. (1984) Okresní archiv v Dubnû.
Rozpoãet MûNV ve Filipovû na rok 1988. (leden 1988) Okresní archiv v Dubnû.“
Seznam ãlenÛ pfiedsednictva OV KSâ, ãlenÛ a kandidátÛ OV KSâ, pracovníkÛ OV KSâ a ãlenÛ
OKRK. (1971) Okresní archiv v Dubnû.
Statut MûNV Filipov. (16. 9. 1969) Okresní archiv v Dubnû.
Kádrov˘ pofiádek OV KSâ. (1971) Okresní archiv v Dubnû.
Systematizace OV KSâ 1971-1972. (1971) Okresní archiv v Dubnû.
Pracovní fiád. ONV v Dubnû. (1984) Okresní archiv v Dubnû.
Návrh Zákona o státním podniku. (1987) Okresní archiv v Dubnû..
Úvodní slovo k rozpisu plánu a rozpoãtu na rok 1989 a akce Z. (4. 10. 1988) Okresní archiv
v Dubnû.
Hospodafiení okresní organizace za rok 1988. (30. 5. 1989) Okresní archiv v Dubnû.
Rozhovory
ManÏelé Kalábovi (straníci), Filipov, (1999).
Poslanec MûNV Filipov, Kotrnec (nestraník), (1998).
Pfiedseda MûV KSâ Filipov cca do pÛlky 80. let, âíÏek, (1997).
Poslední pfiedseda MûV Filipov, Masák (1998)
Pfiedseda NF Filipov, Kaláb, (1998).
Pfiedsrpnov˘ vysok˘ funkcionáfi KSâ Hlavata, (1998).
Zamûstnankynû MûNV Filipov, Kotrncová (nestraník), (1998).
âlenka rady ONV Dubno, Paleãková, (1997, 1998).
Místopfiedseda ONV Palivec, (1999).
Tajemník OV KSâ Dubno, Hulán, (2002, 2003).
169
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Pfiíloha ã. 1
Plánovací procedura na rok 1989
Zasedání vlády
Usnesení vlády ã. 211
38. schÛze rady KNV
Zápis ze 38. schÛze rady KNV v Jihlavû
Usnesení rady KNV ã. 194-03 k návrhu rozpisu provádûcího plánu a rozpoãtu KM kraje narok 1989 a k zamûfiení pfiípravy státního plánu na rok 1990
V˘pis z XXI. plen. zasedání JmKNV
XI. Plenární zasedání KNV
V˘pis ze zápisu XI. Plenárního zasedání KNV (zpráva o plnûní za 1. pol. +
rozpis provádûcího plánu na rok 1989)
37. SchÛze rady ONV
Opatfiení ONV 2049-03/89 k zaji‰tûní usnesení rady KNV k rozpisu provádûcího plánu rozvoje hospodáfiství fiízeného NV a rozpoãtu NV okresu
X. PZ ONV
Úvodní slovo k rozpisu plánu a rozpoãtu na rok 1989 a akce „Z“
Usnesení ONV X/36 - 03/88 k rozpisu provádûcího plánu rozvoje hospodáfiství fiízeného NV a rozpoãtu okresu Dubno a k zaji‰tûní usnesení KNV k návrhu rozpisu provádûcího plánu a rozpoãtu KM kraje na rok 1989 a k zamûfiení
pfiípravy státního plánu na rok 19909
38. schÛze rady ONV
Zápis ze 38. schÛze rady ONV v Dubnû
Zaji‰tûní usnesení a opatfiení orgánÛ KNV
49. Rada MûNV
Opatfiení k rozpisu provádûcího plánu (??)
16. PZ MûNV
Politicko-organizaãní zaji‰tûní 17. Plenární zasedání MûNV
59. rada MûNV
Plán a rozpoãet MûNV na rok 1989 (Závûreãn˘ úãet MûNV a SKP za rok
1988 + Socialistick˘ závazek pro rok 1989)
17. MûNV
Usnesení XVII-517/89
170
2. 8. 1988
6. 9. 1988
20. 9. 199
22. 9. 1988
4. 10. 1988
13. 10. 1988
17. 10. 1988
19. 12. 1988
7. 3. 1989
20. 3. 1989
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Pfiijímání usnesení vlády o kádrové a personální práci
Zasedání vlády
Usnesení vlády ã. 124 o úkolech ke zkvalitÀování KPP ve státní správû
a hospodáfiské oblasti
Usnesení vlády ã. 125 k zabezpeãení politické a odborné pfiípravy kádrÛ
státní správy a hospodáfiské sféry v období pfiestavby hospodáfiského
mechanismu
55. schÛze rady KNV
Zápis z 55. schÛze rady KNV
Opatfiení KNV 2150/89 … o úkolech ke zkvalitÀování KPP ve státní správû
a hospodáfiské oblasti
Opatfiení KNV 2151/89 … k zabezpeãení politické a odborné pfiípravy
kádrÛ státní správy a hospodáfiské sféry v období pfiestavby hospodáfiského
mechanismu
Zaji‰tûní usnesení vlády KNV (organizaãní odbor)
37. SchÛze rady ONV
Opatfiení ONV 2075/89… o úkolech ke zkvalitÀování KPP ve státní správû
a hospodáfiské oblasti
Opatfiení ONV 2076/89 … k zabezpeãení politické a odborné pfiípravy
kádrÛ státní správy a hospodáfiské sféry v období pfiestavby hospodáfiského
mechanismu
Zaji‰tûní opatfiení KNV
73. rada MûNV (pfiedseda sdûluje radû opatfiení RONV 2075/89 a 2076/89
a ta mu a tajemníkovi ukládá se jimi fiídit pfii kádrové práci; do opatfiení
2076/89 jsou v‰ichni pracovníci MûNV zapojeni)
7. 5. 1989
29. 8. 1989
19. 10. 1989
7. 11. 1989
171
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
Pfiíloha ã. 2
Program hlavních bodÛ a ústních zpráv
âlenûní
1
1.1
1.2
2
2.1
2.2
3
3.1
3.2
4
4.1
4.2
4.3
5
Projednávané body
ZáleÏitosti OV KSâ
Zabezpeãení akcí a jiné záleÏitosti OV KSâ
Lidové milice roku (2x vÏdy na konci)
Vztahy k vy‰‰ím orgánÛm
Aktuální politická situace ve státû
Státo-bezpeãnostní situace v okrese
Otázky v˘stavby stranické organizace
ZáleÏitosti ZO, CZV
Stranická organizace
Stranické udrÏování bdûlosti (loajality)
Kontroly
Plnûní a naplÀování závûrÛ, opatfiení ãi usnesení
Skládání úãtÛ
Vûcné problémy
âetnosti
10
8
2
5
3
2
18
16
2
19
6
6
7
7
Organizaãní a kádrové záleÏitosti
âlenûní
1
1.1
1.2
2
2.1
2.2
3
3.1
3.2
3.3
3.4
4
4.1
4.2
4.3
5
5.1
5.2
6
6.1
6.2
6.3
172
Projednávané body
Organizace OV KSâ
Rozpoãet OV KSâ
Plány OV KSâ a jeho zmûny
Organizace ãinnosti
Politicko organizaãní zabezpeãení usnesení, akcí
Informace o v˘voji politicko-ekonomické situace v okrese za mûsíc
Kádrová opatfiení
Uvolnûní z funkce
Schválení do funkce
Hromadné kádrové návrhy
Aspirantury
âlenství v KSâ
Potvrzení pfiijetí za kandidáty KSâ
Potvrzení pfiijetí kandidátÛ za ãleny KSâ
Návrhy na ukonãení ãlenství v KSâ
Stranické udrÏování bdûlosti (loajality)
Návrhy na propÛjãení vyznamenání (individuálnû i kolektivnû )
Vymazání a nûkdy zmûna stranického trestu
Pohyb osob
V˘jezdy a sluÏební cesty
StáÏe
Pobyty delegací
âetnosti
6
2
4
28
16
12
80
27
30
23
3
54
24
12
1
32
26
6
36
24
4
8
Komunistické vládnutí v Filipovû a Dubenském okrese na konci osmdesát˘ch let
RÛzné a nadstandardní poloÏky v organizaãních a kádrov˘ch záleÏitostech
âlenûní
1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
2
2.1
2.2
3
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
4
4.1
4.2
4.3
4.4
5
6
6.1
6.2
7
Projednávané body
ZáleÏitosti OV KSâ
Kádrové zmûny na OV KSâ
Noví ãlenové LM
Finance OV KSâ
Úpravy platÛ OV KSâ
Úpravy dÛchodÛ
Personální záleÏitosti OV KSâ
Vztahy k vy‰‰ím orgánÛm
Infomace pro a z KV a ÚV
Reakce na politické události
Otázky v˘stavby stranické organizace
Organizaãní zmûny ve stranické organizaci
Práce ZO
Dotace ZO
Pfiíspûvky
DruÏební styky
Stranické udrÏování loajality
Stranické studium
Stranická ‰etfiení
StíÏnosti a pfiipomínky
Podezfielé církevní akce
Organizace NF
Inovace zákona o podniku
Organizaãní zmûny v podnicích
Kádrová opatfiení v souvislosti se zákonem o podniku
Vûcné problémy a rÛzné
âetnosti
21
6
3
4
2
3
3
27
14
13
32
5
3
10
7
5
21
5
2
11
3
9
10
3
6
9
173
Management získávání a zpracování dat
Management získávání a zpracování dat
Petr Kohútek
Abstrakt
Sbûr, úprava, sdílení a zpracování dat v rámci rozsáhlej‰ího t˘mu pfiedstavuje nejen technick˘, ãi
organizaãní problém, ale má své metodologické konsekvence. Na popisu plánování, vlastní realizace sbûru dat a vytváfiení spoleãného archivu, jako prostoru pro sdílení dat a zhodnocení se
mimo jiné odhaluje závislost v˘sledkÛ na cestû. Zvlá‰tní dÛraz je kladen na pfiípravnou fázi
v˘zkumu a na vyuÏití digitalizovan˘ch dat. Moderní techniku není efektivní zapojovat izolovanû,
smysl získají teprve kdyÏ jednotlivé technologie dohromady vytvofií ucelen˘ prostor pro anal˘zu.
174
Management získávání a zpracování dat
Úvod
Management sbûru, uchovávání a zpracování dat bûhem projektu je základním pfiedpokladem pro
minimalizaci ãasov˘ch a finanãních nákladÛ, které jsou se správou dat bûhem projektu spojené.
To, co je v malém projektu zahrnujícím jednoho v˘zkumníka a pár rozhovorÛ ‰ikovné, je více neÏ
nezbytné pro realizaci projektu, ve kterém bude nûkolik v˘zkumníkÛ ãi dokonce nûkolik v˘zkumn˘ch t˘mÛ soubûÏnû sbírat a následnû sdílet mnoÏství rÛznorod˘ch materiálÛ.
V projektu Dûdictví komunistické vlády se na sbûru a zpracování dat podílejí dva t˘my
a i v rámci jednotliv˘ch t˘mÛ je sbûr dat obvykle záleÏitostí jednotliv˘ch v˘zkumníkÛ. Stejnû tak
i rozsah v˘zkumn˘ch artefaktÛ slouÏících jako data je rÛznorod˘ a zahrnuje písemné materiály
z rÛzn˘ch zdrojÛ a zápisky a nahrávky z v˘zkumn˘ch rozhovorÛ.
Základním pfiedpokladem úspû‰ného managementu sbûru dat je jeho vãasn˘ návrh, kter˘ je
potfieba pfiipravit jiÏ v úvodní fázi navrhování projektu. Z hlediska správy dat je potfieba se vypofiádat s tûmito základními faktory: dostupné zdroje (finanãní i personální), ãas a objem dat (a nároãnost jejich zpracování). Tyto tfii faktory tvofií vrcholy pomyslného trojúhelníku zpracování dat.
Znázornûní vztahu mezi jednotliv˘mi faktory
KaÏd˘ z tûchto faktorÛ má své limitující hodnoty dané podmínkami (projekt nemÛÏe trvat déle
neÏ …, data jsou pouÏitelná aÏ od urãitého mnoÏství a kvality zpracování, atp.), av‰ak uvnitfi tûchto mezí mÛÏeme volit podle toho, na co klademe dÛraz.
Tyto faktory jsou v rámci návrhu projektu adresovány a) Ïádostí o prostfiedky (grant), b) ãasov˘m plánem, c) plánem sbûru dat a metodikou jejich zpracování.
Îádost o prostfiedky
Îádost o prostfiedky je v podstatû urãující pro to, v jakém prostoru se budeme pohybovat. Získání prostfiedkÛ je podmínûno smyslupln˘m rozvrhem obou dal‰ích faktorÛ (ãas a rozsah).
Z v˘‰e uvedeného vztahu mezi jednotliv˘mi faktory je zfiejmé, Ïe jakákoli zmûna proti Ïádan˘m prostfiedkÛm se nutnû musí projevit na mnoÏství práce s daty, nebo na dobû jejich zpracování. Doba je ov‰em v rámci projektu daná pevnû, takÏe jedinou moÏností je upravit objem sbíran˘ch dat.
Z praktického hlediska to znamená, Ïe po získání prostfiedkÛ je potfieba smysluplnû pfieformulovat rozsah sbûru dat tak, aby bylo moÏné se vejít do podmínek dan˘ch grantem.
âasov˘ plán
V projektu takového rozsahu, jiÏ není moÏné technické a organizaãní problémy fie‰it za bûhu.
Takov˘ch problémÛ se samozfiejmû bûhem projektu nûkolik vyskytne, ale základní rozbor je
potfieba provést v dostateãném pfiedstihu. Jakákoli zmûna strategie pfii ukládání znamená váÏné
175
Management získávání a zpracování dat
problémy: dodateãné náklady na úpravy dat, nebo ztíÏená moÏnost jejich vyuÏití. âím pozdûji
v prÛbûhu projektu, tím je situace nepfiíjemnûj‰í.
Na zaãátku projektu je potfieba vytyãit, alespoÀ orientaãní ãasov˘ plán sbûru a zpracování dat.
Je tfieba ponechat rezervu na nákup technologií a vyladûní metodiky, pfiípravu terénu.
Plán sbûru dat
Pfiíprava sbûru dat je dlouhodobou záleÏitostí a nelze ji pfieskoãit. Je potfieba zajistit potfiebná
povolení a domluvit moÏnosti sbûru dat z jednotliv˘ch zdrojÛ, zjistit reálnou dostupnost jednotliv˘ch zdrojÛ dat a odhadnout náklady spojené se získáváním dat.
KdyÏ uÏ je základní pfiedstava o zdrojích hotová, pfiichází na fiadu v˘bûr odpovídajících technologií pro sbûr a uchovávání a metodiku sbûru. Zde je zapotfiebí zdÛraznit, Ïe klíãov˘m momentem není nakoupení jedné technologie (zafiízení ãi programu), ale zapojení jednotliv˘ch technologií a postupÛ do funkãního celku, ve kterém se budou moci data i dokumenty plynule pfiecházet z jednoho stavu urãení do druhého.
Flexibilita
Pfiedev‰ím v kvalitativním v˘zkumu je tfieba poãítat s tím, Ïe vytvofien˘ plán nemÛÏe b˘t rigidní,
statickou záleÏitostí, která se provede na zaãátku v˘zkumu a pak uÏ se nikdy nezmûní. Z povahy
bádání vypl˘vá znaãn˘ tlak na zahrnutí nepfiedpokládan˘ch dat ãi vypu‰tûní nûkter˘ch pfiedpokládan˘ch zdrojÛ, které se nakonec ukáÏí jako nedostupné.409 S tím, jak se projekt na základû prvních zji‰tûní postupnû zaciluje, vynofiuje se postupnû koneãná kontura v˘zkumu. Jedním ze zpÛsobÛ, jak udrÏet kontrolu nad tímto procesem zacilování, je provádût pravidelnû celkové zhodnocení stavu bádání a jeho dÛsledky promítnout do aktualizovan˘ch verzí projektu. V pfiípadû na‰eho v˘zkumu se takovéto revize kryly s vypracováváním prÛbûÏn˘ch zpráv z v˘zkumu na konci
kaÏdého úãetního období.
Systém managementu dat v˘znamn˘m zpÛsobem strukturuje prostor, v jakém se budete pfii
v˘zkumu pohybovat. V závislosti na konkrétních volbách postupÛ a metod pfii sbûru, sdílení
a zpracování údajÛ se nûkteré materiály stávají dosaÏitelné snadnûji neÏ jiné. Nûkteré typy materiálÛ ãi zdroje dat se tak stanou prakticky nedosaÏitelné. To není otázka dobfie nebo ‰patnû navrÏeného systému správy dat, dûje se to vÏdy a je tfieba jiÏ pfii návrhu zvaÏovat, k jak˘m materiálÛm si cestu otevíráme a k jak˘m naopak uzavíráme.
V˘chozí situace
Na poãátku na‰eho v˘zkumu jsme vycházeli z následujících pfiedpokladÛ: Projektem se bude zab˘vat 8 lidí ve dvou v˘zkumn˘ch t˘mech, rozdûlen˘ch podle lokality pro sbûr dat. Data budou tvofiena
z valné ãásti dokumenty z archivÛ. DoplÀkovû pak zápisky, nahrávkami a pfiepisy rozhovorÛ.
Pro sdílení dat mezi jednotliv˘mi ãleny v˘zkumného t˘mu bude zapotfiebí vytvofiit interní archiv.
V rámci archivu se kromû primárních dat budou sdílet také jednotlivé dílãí anal˘zy, interpretace
a komentáfie k datÛm a spoleãnû psané texty - dokumenty. V tomto ohledu se tedy nejedná o klasick˘ archiv, ale spí‰e o prÛbûÏnû doplÀovanou a vyuÏívanou bázi znalostí (knowledge base).
Postupné zacilování není jen v˘razem mûnících se podmínek v dostupnosti dat, ale také reflektuje postupné precizování v˘zkumn˘ch otázek. ZpÛsob jak adresovat toto zacílení pfii pfiípravû v˘zkumného projektu pfiirovnává Ronald
Chenail k práci s olovnicí. [CHENAIL 2003].
409
176
Management získávání a zpracování dat
První náãrt systému pro data management:
Data budeme sbírat pokud moÏno rovnou v digitální podobû, tak abychom pokud moÏno minimalizovali nároky na jejich dal‰í úpravu. V archivech budeme namísto kopírování dokumenty
rovnou skenovat, nahrávky rozhovorÛ by se mohly pofiizovat na digitální diktafon. Pokud to bude
moÏné, budeme moci nahrávky pfiepsat a naskenované dokumenty pfievést pomocí programÛ pro
rozpoznávání textÛ (OCR) do textového formátu. Tím bychom získali archiv dat v jednom homogenním formátu. JiÏ v této fázi je ale zfiejmé, Ïe toto nebude moÏné provést se v‰emi daty.
Dokumenty budeme uchovávat stejn˘m zpÛsobem jako data s tím, Ïe je potfieba vyfie‰it problém verzování a soubûÏné práce na dokumentech.
Sdílení dat bude zabezpeãeno pomocí chránûného pfiístupu na spoleãn˘ FTP server, ze kterého
bude moÏné si kdykoli stáhnout aktuální verze dokumentÛ. Pfiedev‰ím z bezpeãnostních dÛvodÛ
bude tento server zrcadlen na dvou dal‰ích poãítaãích (alespoÀ jeden mimo fakultní síÈ) a doplnûn prÛbûÏnou archivací dat v osobních archivech na CD ROM.
Na základû zku‰eností z pfiedchozího projektu, ve kterém se také pracovalo ve vût‰ím t˘mu se
sdílen˘mi daty (Filipov410), jsme si sestavili modelovou proceduru získání a vyuÏití dokumentÛ
podle pfiedpokládané posloupnosti jednotliv˘ch ãinností, které budeme s dokumenty provádût:
10.
11.
12.
13.
14.
Pofiízení dokumentu
Úprava
Oznaãení dokumentu
UloÏení (zpfiístupnûní ostatním)
Zpracování
Zku‰enosti z Filipova nám poslouÏily i pfii v˘bûru technologií pro pofiizování dat. Bude potfieba zakoupit notebook a scanner, aby bylo moÏné digitalizovat materiály pfiímo na místû v archivech. Av‰ak pro mnoÏství dokumentÛ, které jsme hodlali získat, byl scanner pfiíli‰ pomal˘ (cca 1
stránka/minuta) a tak jsme zaãali experimentovat s digitálním fotoaparátem.
První modifikace systému - pfiiblíÏení realitû
FTP
Na fakultním serveru jsme zafiídili FTP server. Pfiístup na nûj byl zabezpeãen˘ a vyãlenûn˘ prostor mûl bez problémÛ pojmout cel˘ archiv. JenÏe po dal‰ím testování se ukázalo, Ïe není moÏné
synchronizovat vût‰í mnoÏství dat mimo rámec fakultní sítû. Server se vÏdy po nûkolika pfienesen˘ch souborech odpojoval a bylo nutné ruãnû navazovat nové spojení. Také z hlediska bezpeãnosti uschovan˘ch dat se nám server nezdál b˘t na úrovni citlivosti uchovávan˘ch materiálÛ.
Nakonec se tedy tento server stal místem v˘mûny dokumentÛ, kter˘ch bylo mnohem ménû. Také
jsme zfiídili internetové stránky informující o probíhajícím projektu, pfiipravovan˘ch ãi vydan˘ch
textech a informacích o pfiipravované konferenci.
[KOHÚTEK 1998].
410
177
Management získávání a zpracování dat
Povolení fotografování v archivech
Velmi dÛleÏitou událostí pfii pfiípravû terénu byla podpora, jiÏ jsme pro nበzámûr získali od vedení archivÛ, pfiedev‰ím paní fieditelky Státního ústfiedního archivu PhDr. Evy Dra‰arové, Csc.
a fieditele archivní správy ministerstva vnitra PhDr. Vácslava Babiãky. Díky jejich podpofie jsme
získali povolení pouÏívat digitální fotoaparát ve vût‰inû archivÛ, ve kter˘ch jsme bádali.
Tento zpÛsob získávání údajÛ zatím v archivech pfiíli‰ roz‰ífien není, ale je moÏné, Ïe se to
ãasem zmûní. Digitalizace zpfiístupní uchované dokumenty mnohem ‰ir‰ímu okruhu lidí, a to
zpÛsobem, kter˘ je k materiálÛm mnohem ‰etrnûj‰í. Je otázka, zda by se nevyplatilo, po anal˘ze
vyuÏívání jednotliv˘ch fondÛ, pfiistoupit k naskenování alespoÀ tûch, které se ãasto vyuÏívají. Pro
‰ir‰í vyuÏití v archivech je spí‰e neÏ fotografování pravdûpodobnûj‰í vyuÏití scannerÛ, které
ponechávají otevfienou cestu k dal‰ímu zpracování materiálÛ pomocí OCR.
OCR
Plo‰né skenování a pfievádûní textÛ pomocí specializovaného softwaru pro pfievod obrázkÛ na
text (napfi. RECOGNITA) se v pfiedchozím projektu (Filipov) ukázalo jako velmi nákladné. Pro
pfievod by nebylo moÏné pouÏít podklady ofocené pomocí digitálního fotoaparátu. Kvalita skenovan˘ch archiválií navíc nebyla pfiíli‰ dobrá, a tak by si pfievádûní dat z obrazu na text vyÏádalo ruãní opravu pfieveden˘ch textÛ, pokud by mûl b˘t pfievod vÛbec pouÏiteln˘. Z tûchto dÛvodÛ
jsme od vyuÏití technologie OCR nakonec upustili.
Hardware
Digitální fotoaparát
Snímání archivních materiálÛ pomocí digitálního fotoaparátu se ukázalo jako v˘hodné. Stanovili jsme minimální poÏadavky, pokud jde o poãet obrazov˘ch bodÛ, a jako
dostateãn˘ se zdál b˘t 2Mpx fotoaparát. Existovaly samozfiejmû i lep‰í fotoaparáty (s vût‰ím mnoÏstvím bodÛ, ãi
lep‰í optikou), ale ty byly finanãnû nedostupné.
Bylo zapotfiebí fotoaparát pfii focení archiválií fixovat
pomocí stativu, aby se fotografie nerozmazávaly. Stativ
postaãil bûÏn˘ tfiínoh˘, jak˘ je k sehnání v cenû do tisíce korun v kaÏdé vût‰í prodejnû fotografick˘ch potfieb.
Z hlediska otfiesÛ by se velmi hodila dálková spou‰È
(pomocí kablíku, nebo infraãervená), ale ta u fotoaparátÛ námi uvaÏované cenové hladiny k dispozici nebyla.
Také jsme zvaÏovali dokoupení pamûÈové karty, aby
bylo moÏné udûlat vût‰í mnoÏství snímkÛ, neÏ bude
potfieba je pfiehrát do poãítaãe. Tato potfieba vyvstala ze zpÛsobu, jak˘m jsme v archivu postupovali: Nejdfiív jsme pro‰li cel˘ balík dokumentÛ, vybrané dokumenty jsme pak najednou ofotografovali a potom balík vrátili a vyÏádali si dal‰í. Karta byla vhodná, nikoli v‰ak okamÏitû nezbytná, proto jsme její nákup pfiesunuli do druhého roku trvání grantu.411
To se shodou okolností velmi vyplatilo, neboÈ ji do té doby v˘raznû zlevnili.
411
178
Management získávání a zpracování dat
Notebook
Notebook byl nezbytn˘ pro fotografování a skenování dokumentÛ v archivech. Ale také jsme jej
chtûli jako zafiízení pro ukládání dat, které by bylo nezávislé na fakultní síti se kterou jsme mûli
velmi ‰patné zku‰enosti.
V rámci moÏností dan˘ch aktuální situací na trhu s notebooky jsme mûli následující poÏadavky:
Integrovan˘ modem a síÈovou PC/MCI kartu
Notebook bude ãasto pfiená‰en a bude zapotfiebí jej zapojit do rÛzn˘ch poãítaãov˘ch sítí.
Modem jsme chtûli kvÛli mobilnímu pfienosu dat pfii práci v terénu.
Rozhraní USB
Toto rozhraní je nezbytné pro pfiipojení vût‰iny v souãasné dobû prodávan˘ch scannerÛ,
digitálních fotoaparátÛ a dal‰ích periferií.
LION baterie
Klasické NiCd se jiÏ nevyplatí kupovat, LIPOL jsou zatím jen v luxusních noteboocích.
Co nejvût‰í HD (disk)
Velikost HD byla pravdûpodobn˘m úzk˘m hrdlem kupovaného notebooku, tento
pfiedpoklad se nakonec ovûfiil. Kdybychom namísto velikosti disku investovali do jiné vlastnosti, archiv by se nám do notebooku cel˘ neve‰el.412)
Scanner
Pokud jde o poÏadavky na rychlost a kvalitu snímání, tak na‰im potfiebám vyhovoval v podstatû
jak˘koli dostupn˘ scanner. Pro pravidelné no‰ení do archivu a pouÏití s notebookem jsme tedy
chtûli, aby byl scanner lehk˘, snadno zapojiteln˘ do USB na notebooku. Zde se vyskytly men‰í
obtíÏe pfii vyjednávání s centrem v˘poãetní techniky na fakultû, neboÈ scanner zapojen˘ do USB
není v zastaralé fakultní síti pouÏiteln˘. Nabízené varianty v‰ak buì ne‰ly pouÏít s notebookem
(SCSI fiadiã), nebo byly natolik zastaralé, Ïe by jejich zakoupení bylo neefektivní (pfienos pfies
paralelní port). Nakonec jsme vybrali model, kter˘ je z USB konektoru dokonce i napájen, takÏe
nevyÏaduje zapojení do zásuvky.
UvaÏovali jsme i o automatickém podavaãi papírÛ, ale jeho cena neodpovídala pfiedpokládanému uÏitku.
Digitální diktafon
Pfiedpokládali jsme, Ïe vût‰inu rozhovorÛ nebudeme nahrávat, protoÏe nebude snadné získat svolení respondentÛ. Nahrávan˘ch rozhovorÛ tedy mûla b˘t men‰ina. Navíc v dobû pofiizování
funkãní digitální záznamník dostupn˘ nebyl.413
Nahrávat rozhovory bylo moÏné pomocí mikrofonu pfiímo do notebooku, ale toto fie‰ení jsme
zavrhli jako pfiíli‰ tûÏkopádné a pro respondenta odstra‰ující.
Rozhodli jsme se vyuÏít stávajících kazetov˘ch záznamníkÛ a nahrávky následnû digitalizovat.
Pfiedev‰ím v mezifázích neÏ bylo moÏné provést optimalizaci obrázkÛ.
K sehnání byly cenovû dostupné typy záznamníkÛ, které sice ukládaly zvukov˘ záznam v digitální podobû, ale
neobsahovaly digitální v˘stup. Data tedy bylo moÏné dostat z diktafonu do poãítaãe pouze pfies analogov˘ v˘stup
(konektor sluchátek). Digitální diktafon s v˘stupem pfies USB, pro pfiím˘ pfienos digitalizovaného zvuku do poãítaãe byl cenovû nedostupn˘.
412
413
179
Management získávání a zpracování dat
Software
Atlas/ti
Internetové stránky v˘robce: www.atlasti.de
Program Atlas/ti je úãinn˘m nástrojem pro kvalitativní anal˘zu. Byl navrÏen pfiedev‰ím pro
zpracování textov˘ch dokumentÛ, ale s urãit˘mi omezeními je moÏné v nûm zpracovávat i multimediální soubory, napfi. obrázky, zvuky. Podrobnûj‰í popis programu, základních postupÛ práce
v nûm a nástin nûkter˘ch metodologick˘ implikací pouÏívání takovéhoto softwaru vy‰el ãesky
v ãasopisu Biograf.414
ProCite
Internetové stránky v˘robce: www.procite.com
Program urãen˘ pro správu bibliografick˘ch referencí. Obvykle se do nûj ukládají odkazy na
knihy a ãlánky, které lze pozdûji citovat pfii psaní textu.
ProCite má i jinak mnoho v˘hod, z nichÏ mezi hlavní patfií:
moÏnost citovat materiály bûhem psaní v MS Word. Kliknete na ikonku, která se do Wordu
pfiidá a vyberete si materiál, kter˘ chcete citovat. Velmi snadno si pak mÛÏete mûnit formát
citace v textu.
na konci dokumentu ProCite umí automaticky vygenerovat seznam literatury (opût s bohat˘mi moÏnostmi konfigurování)
v samotném ProCite mohou jednotlivé záznamy obsahovat klíãová slova, abstrakty a hyperlinkov˘ odkaz.
ProCite obsahuje pfiednastavené ‰ablony pro zadávání údajÛ (kniha, ãlánek, noviny, atp.) My
jsme si vytvofiili vlastní ‰ablonu, obsahující pole dÛleÏitá pro popis sbíran˘ch dat. Pokud si dáme
od zaãátku záleÏet na tom, abychom do ProCite dÛslednû zadávali v‰echny nasbírané materiály,
budeme se v nich potom mnohem snáze orientovat.
ACDSEE
Internetové stránky v˘robce: www.acdsee.com
ACDSee je sada programÛ pro správu a editaci obrázkÛ.
Jeho velkou pfiedností je komfortní uÏivatelské prostfiedí, ve kterém si snadno pomocí náhledÛ
(tzv. „thumbnails“) zobrazíte velké mnoÏství obrázkÛ najednou. Vybrané obrázky pak lze zobrazit ve vût‰ím náhledovém oknû nebo zobrazit zvlá‰È, mezi obrázky v adresáfii se pohodlnû listuje. Velikost obrázku lze nastavovat ruãnû podle potfieby nebo vyuÏít automatick˘ch funkcí pro
nastavení mûfiítka, napfi. vÏdy tak, aby se obrázek (v na‰em pfiípadû stránka textu) ve‰el do otevfieného okna na ‰ífiku “Fit Width“.
Editaãních funkcí jsme vyuÏili pfii úpravû nafocen˘ch obrázkÛ, které bylo potfieba otoãit a ofiezat.
[KONOPÁSEK 1997].
414
180
Management získávání a zpracování dat
Transcriber
Internetové stránky v˘robce:415 (www.etca.fr/CTA/gip/Projets/Transcriber/)
Transcriber je naprosto nedoceniteln˘ pomocník pro pfiepis nahran˘ch rozhovorÛ. Pfiepisování
pomocí tohoto volnû ‰ífiitelného programu (freeware) je efektivnûj‰í neÏ pfiepisování pomocí klasick˘ch kanceláfisk˘ch souprav. k dispozici je i obsáhlá recenze s návodem k pouÏití.416
PGP
Program PGP je jedním z fiady programÛ, které umoÏÀují kvalitní ochranu dat pomocí pokroãilého ‰ifrování. Program funguje tak, Ïe vytvofiíte soubor, kter˘ se po zadání hesla chová jako pfiipojen˘ disk. V dobû, kdy jsme ho zaãali pouÏívat byl volnû dostupn˘. V dobû psaní tohoto ãlánku je jiÏ k dispozici pouze jeho nová verze, kterou lze pouÏívat aÏ po zakoupení.
Vyjednání pfiístupu do archivÛ
Práce v archivech tvofiila podstatnou ãást agendy sbûru dat. Kromû fotografování ãi skenování
dokumentÛ jsme také je‰tû získávali rozhovory s vytipovan˘mi ãleny tehdej‰ích (80. léta 20. století) vládnoucích struktur.
Jak jsme jiÏ uvedli v˘‰e, fotografování bylo dohodnuto se znaãn˘m pfiedstihem a bez potvrzujícího dopisu fieditele archivní správy ministerstva vnitra PhDr. Vacslava Babiãky bychom s poÏadavkem na kopírování uspûli málokde. Vzhledem k plánu zmapovat celou vládnoucí komunistickou hierarchii od místní úrovnû aÏ po úroveÀ ústfiední, a to po linii správní, stranické a bezpeãnostní, bylo potfieba vyjednat pfiístup do tûchto archivÛ:
Ústfiední archiv v Praze
V˘chodomoravsk˘ krajsk˘ archiv (*417)
Státní okresní archiv Slavonice (*)
Archiv ministerstva vnitra v Praze
Archiv ministerstva vnitra v Kanicích
Znaãného ãasového pfiedstihu bylo zapotfiebí mimo jiné také proto, Ïe záznamy z 80. let je‰tû
nejsou v‰echny zpracovány a je moÏné se k nim dostat jen díky zku‰enostem a ochotû zamûstnancÛ archivÛ.
Metodika sbûru dat a jejich zpracování
Pfiedpokládali jsme, Ïe vût‰inu dokumentÛ budeme pofiizovat rovnou v digitální podobû pomocí
notebooku a digitálního fotoaparátu ãi scanneru. To se také potvrdilo a nakonec jsme nemohli
pouÏít digitalizaci pfiímo na místû pouze v archivu ministerstva vnitra v Praze.
Velmi uÏiteãné stránky o tomto programu v ãe‰tinû, stejnû tak jako návod k pouÏití, pfievod ovládacích nabídek do ãe‰tiny a dal‰í informace najdete na stránkách elektronického archivu - Medard (medard.institut.cz/czdigit.htm#transcriber).
416
[BITRICH and Konopásek 2001].
417
Hvûzdiãkou jsou oznaãeny anonymizované názvy institucí.
415
181
Management získávání a zpracování dat
Sbûr dat
Jednotn˘ postup pfii sbûru dat zaji‰Èovaly koordinaãní dokumenty jako napfi. „Zásady tvorby
archivu“ a úãelové návody jako tfieba “Návod na pouÏití fotoaparátu“.
KaÏd˘ mûl pfiidûlenu urãitou oblast pro sbûr dat. Oblasti byly vymezeny typem a úrovní hierarchie a místem (studovali jsme pro srovnání dvû hierarchické linie, které jsme si pojmenovali
Západomoravsk˘ kraj a V˘chodomoravsk˘ kraj).
Rozdûlení terénu
Pro popis vládnoucích hierarchií jsme potfiebovali tyto hierarchie popsat od místní úrovnû
(mûsto) aÏ po úroveÀ ústfiedních linií. Pro srovnání jsme kromû hlavní linie vy‰etfiování vedli je‰tû
kontrolní sondu v jiném kraji.
Hlavní linie ‰etfiení probíhala ve V˘chodomoravském kraji a pracovali na ní: TomበHoleãek,
Jifií Kabele, Martin Hájek a Petr Kohútek.
Kontrolní sondu v kraji Západomoravském zaji‰Èovala Zdenka Vajdová.
Strana
(strana, NF, zákonodárství)
Vláda a strana (správa)
Vláda a strana (hospodafiení)
Bezpeãnost a strana
(soudnictví, zastupitelství)
Ústfiedí a kraj
Martin Hájek
Okres a mûsto
Jifií Kabele (Filipov)
Zdenka Vajdová (Bfieznice)
TomበHoleãek
Kompilace dostupn˘ch studií
Jifií Kabele
Petr Kohútek
JiÏ v prÛbûhu sbírání dat bylo ov‰em zfiejmé, Ïe pÛvodní pfiedstava o dûlbû oblastí byla pfiíli‰
ambiciózní. Proto do‰lo je‰tû k dal‰ímu zúÏení oblastí, jak je vyjadfiuje obsah sborníku. I po zúÏení oblastí jsme v‰ak data vyãerpali tak z padesáti procent. Navíc vznikla studie “Normativní
rámování v˘konu moci v reálném socialismu“, se kterou jsme dfiíve nepoãítali.
Zdroje dat
Archivy:
Státní ústfiední archiv v Praze
V˘chodomoravsk˘ krajsk˘ archiv
Státní okresní archiv - Dubno
Státní okresní archiv - Slavonice
Archiv ministerstva vnitra v Praze
Archiv ministerstva vnitra v Kanicích
Vojensk˘ ústfiední archiv v Praze
Rozhovory:
Rozhovory jsou anonymizované a odkazujeme se na nû podle nejvy‰‰í funkce, jakou dotyãná
osoba zastávala.
182
Management získávání a zpracování dat
Seznam rozhovorÛ:
Rozhovor
Poslanec MûNV
Poslední pfiedseda MûV KSâ
Pfiedseda MûstNV
Pfiedseda MûV KSâ
Pfiedseda NF, dnes pfiedseda KSâM
¤editel národního podniku, dne‰ní starosta
âlenka rady ONV
Místopfiedseda ONV
Tajemník OV KSâ
Tajemník KV KSâ
Pfiedsrpnov˘ vysok˘ funkcionáfi KSâ
Tajemník KV KSâ
Pfiedseda KNV
Tajemník ÚV KSâ
âlen pfiedsednictva UV KSâ
Tajemník
âlen ÚV KSâ
Krycí jména
Palivec
Masák
·irok˘
âíÏek
Kaláb
Klocman
Paleãková
Kotrnec
Hulán
Kaplan
Hlavata
Prstík
Oliva
Talífi
Novák
Paleãek
Nosál
V˘zkumn˘ terén
mûsto
mûsto
mûsto
mûsto
mûsto
mûsto
okres
okres
okres
kraj
kraj
kraj
kraj
ústfiedí
ústfiedí
ústfiedí
ústfiedí
Pamûti:
Dal‰ím ze zdrojÛ informací o fungování vládnoucích hierarchií reálného socialismu jsou pamûti
exponentÛ b˘valého reÏimu.
Internetové stránky:
Problematice na‰í socialistické minulosti se vûnuje i fiada internetov˘ch stránek, z nichÏ mnohé
byly pro nás cenn˘m zdrojem dat.
Svûdek (http://svedek.host.sk/)
Obãanské sdruÏení archivy (http://www.sdruzeniarchivy.cz/)
Spoleãnost pro v˘zkum v˘chodní a stfiední Evropy v âeské republice
(http://www.nkp.cz/slov_knih/spolecnost/titul.htm)
Petr Cibulka (http://www.cibulka.com/)
Ú¤AD DOKUMENTACE A VY·ET¤OVÁNÍ ZLOâINÒ KOMUNISMU
(http://www.mvcr.cz/policie/udv/index.html)
Jan Lango‰ (http://langos.sk/)
Pracovní skupina pro anal˘zu charakteru komunistického reÏimu v âeskoslovensku 19451989 (http://www.usd.cas.cz/usdwin/sem_uvod.htm)
Dokumentární instrukce
Adresáfiová struktura:
Pfii postupném plnûní dat do archivu bylo zapotfiebí navrhnout takovou strukturu, která by umoÏ183
Management získávání a zpracování dat
nila udrÏet si alespoÀ základní orientaci v nasbíran˘ch datech i bez pouÏití navigaãních pomÛcek
(ProCite). Kromû toho také bylo zapotfiebí uchovat informaci o tom, v jakém pofiadí data do
archivu postupnû pfiib˘vala, aby bylo moÏné tato data postupnû upravovat (otáãet, ofiezávat).
Pro udrÏení orientace jsme se rozhodli data tfiídit podle archivÛ, ze kter˘ch byla data sbírána,
pfiedpokládali jsme, Ïe kaÏd˘ bude pfieváÏnû pracovat na „sv˘ch“ datech.
Na základû tûchto poÏadavkÛ vznikla adresáfiová struktura, kde kaÏd˘ adresáfi zaãínal datem
pofiizování materiálÛ následovan˘m názvem archivu. Zvlá‰tní adresáfie vznikly také pro rozhovory a pro dal‰í materiály.
Spoleãnû psané texty, organizaãní a koordinaãní dokumenty byly ukládány v oddûlené adresáfiové struktufie, která byla udrÏována i na FTP serveru.
Pfiíklad adresáfiové struktury archivu
Název souboru:
Konvence s pojmenováním souborÛ se velmi zjednodu‰ila, neboÈ jsme pro fotografování archivních materiálÛ pouÏívali v‰ichni jeden fotoaparát, kter˘ vytváfií pro kaÏd˘ obrázek unikátní název.
Základní orientace v materiálech byla dána adresáfiovou strukturou a podrobná navigace v ProCite byla pomocí hyperlinkÛ propojena k souborÛm. Díky tomu nebylo potfieba zavádût Ïádné
dal‰í konvence pro pojmenování jednotliv˘ch souborÛ.
Úprava dat - plnûní archivu
Po nasbírání dat v archivu, byly soubory vÏdy nejdfiíve zálohovány na nezávislé poãítaãe a na CD
ROM. Potom byly pfiedány Tánû Hanzlíkové k úpravû. A zanesení do navigaãního databázového
systému, zaloÏenému na programu ProCite.
Úprava dat
Úprava dat spoãívala v otoãení obrázkÛ s materiály tak, aby byl text orientován vodorovnû. Dokumenty byly, vzhledem k formátu fotografií snímány naleÏato. Otáãení dokumentÛ hodnû pomohly funkce v ACDSee pro hromadné otáãení velkého mnoÏství obrázkÛ najednou.
Kromû toho bylo potfieba nafocené obrázky ofiezat. Díky ofiezu se znatelnû zmen‰ila velikost
celého archivu, navíc se s ofiezan˘mi obrázky mnohem pohodlnûji pracuje. Napfiíklad pfii vyuÏití
funkce automatické úpravy mûfiítka obrázku na ‰ífiku stránky se objeví v pfiípadû ofiíznutého
obrázku dokument v optimálním mûfiítku pro ãtení z obrazovky.
Nahrané rozhovory byly digitalizovány do poãítaãe.418 Pro bûÏné pouÏití byly vytvofieny soubory ve formátu mp3, které nekladou pfiehnané nároky na pamûÈovou kapacitu diskÛ. Pro potfieby pfiepisování nahrávek programem Transcriber bylo potfieba pfievést nahrávky také do nekomprimovaného formátu419*.wav.
Podrobn˘ návod na digitalizaci zvukov˘ch nahrávek je moÏné najít na stránkách vûnovan˘ch digitalizaci dat
(http://medard.institut.cz/digidat/ )
419
Ve formátu mp3 není moÏné pfiesnû specifikovat ãasov˘ úsek v nahrávce, program pro pfiepis rozhovorÛ pfiesné
oznaãení potfiebuje pro oznaãování segmentÛ nahrávky, které se pak pfiepisují. Pfii pouÏití formátu mp3 pak zaãátky
a konce segmentÛ „klouÏou".
418
184
Management získávání a zpracování dat
âasová prodleva
Úprava a organizování digitalizovan˘ch materiálÛ je ãasovû dosti nároãná záleÏitost, ãasto b˘vá
podceÀovaná. A i my jsme se nechali mnoÏstvím práce, které s sebou úpravy nesou trochu zaskoãit. Data jsme dávali k úpravû vÏdy aÏ ve vût‰ích dávkách, abychom zamezili organizaãním zmatkÛm, pfií‰tû by zfiejmû bylo lep‰í ve‰kerá data zaãít upravovat okamÏitû po jejich získání, jinak
dochází k velk˘m prodlevám.
Je moÏné, Ïe ãasem dosáhne i technologické zázemí fakulty takové úrovnû, aby pro zadávání
dat k úpravû mohl slouÏit pÛvodnû uvaÏovan˘ ftp server. Tím by se pfiinejmen‰ím minimalizovaly náklady spojené se synchronizací mezi upraven˘mi a neupraven˘mi materiály.
Navigaãní systém - ProCite
Popis dokumentu musí v‰em ãlenÛm v˘zkumného t˘mu (a potenciálnû i moÏn˘m dal‰ím
v˘zkumníkÛm) umoÏnit alespoÀ povrchní orientaci ve v‰ech dokumentech pro pfiípadné vytipování dokumentÛ do vlastního v˘zkumného projektu.
Popis by mûl obsahovat v‰echny hlavní tfiídící klíãe, podle kter˘ch se dokumenty vyhledávají.
Na druhou stranu s kaÏd˘m dal‰ím klíãem popisu roste doba potfiebná k zadání v‰ech materiálÛ
do informaãního systému. V˘sledné fie‰ení je tedy kompromisem mezi popisem ideálním a realizovateln˘m. Abychom si ponechali otevfiené dvefie k pfiípadnému dal‰ímu zpfiesÀování popisu,
pfiedev‰ím pfii dal‰í práci s dokumenty, vyuÏili jsme moÏnost práce s klíãov˘mi slovy. Pro snadnûj‰í orientaci pfii zadávání dokumentÛ do ProCite a jejich dal‰í zpracování jsme si nadefinovali
vlastní platformu pro nasbírané materiály:
Popis klíãov˘ch polí:
01 - Jméno respondenta
02 - Anonymizované jméno
03 - Afiliace
04 - Název
13 - ReÏim pouÏívání
14 - Projekt
16 - Pofiizovatel
20 - Datum
34 - Archivní oznaãení (ãíslo)
35 - Typ dokumentu
37 - Umístûní (archiv)
38 - URL (cesta k souboru)
39 - Kód (kvÛli kompatibilitû s archivem Filipov)
42 - Poznámka
43 - Abstrakt
45 - Klíãová slova
âást materiálÛ byla nejdfiív popsána v programu MS Excel, kde se snadno provádí hromadné
kopírování, inkrementace ãísel atp. Vytvofien˘ seznam byl poté importován do ProCite.
185
Management získávání a zpracování dat
Práce s archivem
V‰echny technologie, které jsme pro práci s archivem sehnali, jsou samy o sobû jistû zajímavé,
ale skuteãná vyuÏitelnost se ukáÏe, aÏ kdyÏ se v‰echny podafií zapojit do jednoho funkãního
celku. Jeden takov˘ se pokusím popsat v tomto oddílu:
Pro anal˘zu jsme pouÏívali vzájemnû na sebe reagující programy: ProCite, ACDSee a Atlas/ti.
ProCite obsahuje databázi v‰ech dokumentÛ, která zahrnuje jejich podrobn˘ a snadno prohledávateln˘ popis - názvy, data, místo pÛvodu, typ dokumentu, klíãová slova, …. Kromû tohoto popisu
také kaÏd˘ záznam obsahuje hyperlinkov˘ odkaz na první stránku dokumentu. Dokument, kter˘ si
v databázi ProCite vyhledáte pak snadno (pomocí klávesové zkratky) otevfiete v programu ACDSee.
ACDSee - je velmi pfiíjemn˘ na prohlíÏení/proãítání otevfien˘ch dokumentÛ. Snadno se v nûm
naviguje mezi jednotliv˘mi stránkami (=obrázky), dá se v nûm vyuÏít uÏivatelsky snadné ovládání zvût‰ení (automatické i manuální) a v pfiípadû potfieby i nejbûÏnûj‰í funkce pro úpravu (otoãení, zesvûtlení, atp.). V nûm si dokument pfieãtete a zváÏíte jeho potenciál pro dal‰í anal˘zu.
Pokud v dokumentu naleznete informace, které byste si rádi zafiadili, okomentovali ãi rovnou
okódovali, staãí jej pomocí funkce drag&drop420 pfienést do programu pro anal˘zu kvalitativních
dat Atlas/ti, kde s dokumentem dále pracujete. MÛÏete si jednotlivé pasáÏe oznaãit pomocí kódÛ
a komentáfiÛ a pak je podle rÛzn˘ch pravidel vyhledávat.
KdyÏ potom na základû anal˘z pí‰ete ãlánek v programu MS Word, jednodu‰e citované pasáÏe
vloÏíte z databáze v ProCite pomocí funkce “Cite While You Write“.
KaÏd˘ má své zpÛsoby, jak pracovat s daty, a archiv musí b˘t dostateãnû pruÏn˘, aby se v nûm
jeho uÏivatelé dokázali najít. Zmûnit zpÛsob, jak˘m pracujeme s daty, není snadné, mÛÏe to b˘t
i trochu traumatizující, ale v˘sledek mÛÏe stát za to.
Sepisování interních dokumentÛ
Interní dokumenty byly spolu s pracovními verzemi ãlánkÛ a organizaãními texty jedinou souãástí archivu, která byla udrÏována plnû aktualizovaná na FTP serveru. Jedním z dÛvodÛ byla
obava z nedostateãného zabezpeãení dat na FTP proti odcizení. Druh˘m dÛvodem byla nespolehlivost serveru pfii pfienosech vût‰ího mnoÏství dat. Obû tato omezení nebyla pro interní dokumenty nikterak zásadní.
Pro práci na interních dokumentech bylo naopak zapotfiebí zaruãit maximální flexibilitu a sníÏit riziko pfiemazání úprav jednoho z pfiispûvatelÛ jin˘m pfiispûvatelem. Z tûchto poÏadavkÛ
vyplynula následující pravidla pro psaní spoleãn˘ch interních dokumentÛ:
Dokumenty budeme verzovat tak, Ïe za název dokumentu pfiidáme datum uloÏení (= datum
poslední modifikace) ve formátu rrrrmmdd – napfi. pravidla20010306. rtf
Ten, kdo hodlá upravovat spoleãn˘ dokument si ho nejdfiíve „zamkne“, a to tak, Ïe na ftp
pfiidá do jména souboru své jméno (napfi. pravidla 20010306 Petr. rtf). Od toho okamÏiku v‰ichni vûdí, Ïe v dokumentu se dûjí úpravy a neupravují jej. Po dokonãení oprav nahrajeme na ftp
aktualizovanou verzi. V praxi by to mohlo fungovat tak, Ïe ten kdo si dokument zamkne se stává
jak˘msi garantem kanonizované verze. To znamená, Ïe pfiípadné úpravy a doplÀky se budou
muset dohodnout a posílat garantovi.
Po uloÏení zálohy na CD ROM bychom mohli klidnû smazat nedÛleÏité verze dokumentÛ (to
by se provedlo spoleãnû na pravideln˘ch schÛzkách). Verze, které byly nûkde pouÏity, bych navrhoval oznaãit slovem final a/nebo pfiíp. kódem, k ãemu byly pouÏity (napfi. pravidla 20010306
final prÛbûÏná zpráva. rtf)
Pfietáhnutí pomocí my‰i. Obrázek v ACDSee oznaãíte, stisknete levé tlaãítko my‰i, podrÏíte je a pfiemístíte kurzor
my‰i nad plochu programu Atlas/ti a tam levé tlaãítko my‰i uvolníte.
420
186
Management získávání a zpracování dat
Zabezpeãení dat
Aktualizace a zálohování
Riziko ztráty dat neplyne jen z moÏnosti jejich fyzického zniãení (vymazání, ztráta disku, …), ale
také se mÛÏe stát, Ïe se data ztratí ãi po‰kodí v prÛbûhu úpravy (v na‰em pfiípadû napfi. pfii pfievodech mezi formáty, ofiezu a otáãení). NejdÛleÏitûj‰ími principy pro ochranu dat je jejich zmnoÏení a rozpt˘lení.
Cel˘ archiv je pravidelnû zálohován, schovávají se i staré zálohy obsahující data, která jiÏ byla
upravena. Archiv je zámûrnû a pravidelnû (!) zrcadlen na nûkolika poãítaãích.
Ochrana osobních dat
Zabezpeãení dat se, obzvlá‰tû ve vût‰í skupinû, mÛÏe stát tvrd˘m ofií‰kem. Vût‰ina údajÛ, se kter˘mi jsme se pfii sbûru dat setkávali, mûla charakter citliv˘ch materiálÛ, nûkteré z nich dokonce
velmi citliv˘ch (rozhovory s pfiedstaviteli rÛzn˘ch úrovní komunistického vládnutí). Z hlediska
úrovnû zabezpeãení je potfieba se vyvarovat pfiíli‰né lehkomyslnosti na jedné stranû a bezpeãnostní paranoie na stranû druhé. Pfiíli‰ zabezpeãen˘ projekt pak totiÏ nakonec nejsou schopni pouÏívat ani jeho vlastní uÏivatelé.
V zásadû jsme se potfiebovali chránit proti dvûma hlavním bezpeãnostním rizikÛm. To jedno bylo
vnûj‰í, Ïe nûkdo na‰e údaje zcizí, to druhé spoãívá v riziku tfieba i nechtûného vyzrazení identity
na‰ich informátorÛ v odborn˘ch publikacích vycházejících z tohoto v˘zkumu.
Ochrana proti zcizení:
KvÛli riziku zcizení jsme nakonec nenechali cel˘ archiv na FTP. Ochrana údajÛ mûla dvû úrovnû:
Na první úrovni jsme archivní materiály chránili tak, Ïe jsme v‰echny dokumenty ‰ífiili pouze
uvnitfi t˘mu na interních CD ROMech a dodrÏovali pravidlo zv˘‰ené opatrnosti pfii práci na poãítaãích, k nimÏ by mûl pfiístup i nûkdo dal‰í (‰kolní poãítaãe). Data na notebooku jsou standardnû
chránûna pfiístupov˘m heslem na úrovni BIOSU.
Druhá úroveÀ ochrany je aplikována na nahrávky a pfiepisy rozhovorÛ, které jsou v notebooku i na interních CD ROMech chránûny programem PGP, kter˘ vyuÏívá pokroãil˘ch ‰ifrovacích
algoritmÛ.
Anonymizace
Riziku vyzrazení osobních údajÛ nebo údajÛ, které by mohly snadno vést k odhalení identity
na‰ich informátorÛ, jsme se snaÏili ãelit pomocí dÛsledné anonymizace. Na úrovni ústfiední vlády
nemûlo smysl zavádût anonymizované jméno, ale jiÏ na úrovni krajÛ byly zavedeny kódové
názvy V˘chodomoravsk˘ a Západomoravsk˘ kraj. Stejnû tak i okresy a místa jsou pfiejmenovány.
Z dÛvodu udrÏení anonymity jsme museli zavést anonymizované názvy i pro archivy, z nichÏ
jsme ãerpali. Pro potfieby vûdeckého bádání a ovûfiení materiálÛ je samozfiejmû moÏné tyto anonymizované názvy na vyÏádání rozklíãovat.
187
Management získávání a zpracování dat
MoÏnosti dal‰ího (sekundárního) vyuÏití
Velká ãást celkov˘ch nákladÛ v˘zkumného projektu tvofií náklady spojené s pofiízením dat.
Archiv, kter˘ jsme spoleãn˘mi silami tfii roky budovali, obsahuje velké mnoÏství materiálÛ
a nabízí dal‰í moÏnosti zpracování, ke kter˘m jsme se zatím nedostali. Archiv byl zámûrnû budován takov˘m zpÛsobem, aby umoÏnil dal‰í práci s nasbíran˘mi materiály, a to jak ãlenÛm
v˘zkumného t˘mu, ktefií se na vybudování archivu podíleli, tak dal‰ím v˘zkumníkÛm.
Archiv kvalitativních dat
Nasbíraná data by mûla b˘t nakonec uloÏena v archivu. Pfii Virtuálním institutu vznikl archív kvalitativních dat MEDARD.421 Archiv neslouÏí jen jako zprostfiedkovatel kontaktu pro pfiípadné dal‰í
v˘zkumníky, ktefií by chtûli data vyuÏít, ale také jako instituce, která by mohla a mûla zaruãit, Ïe se
data neztratí pfii stûhování fakultních kanceláfií ãi doma pfii pfiedvánoãním velkém úklidu.
Vzhledem k citlivé povaze vût‰iny dat se zfiejmû nebude jednat o data volnû dostupná a jejich
vyuÏití bude potfieba podmínit souhlasem fie‰itele grantu.
Podrobnûj‰í informace o archivu kvalitativních dat MEDARD naleznete na internetové stránce http://medard.institut.cz/
421
188
Management získávání a zpracování dat
Podklady
Bitrich, Tomበand Zdenûk Konipásek 2001. “Transcriber – pohodlnûj‰í pfiepisování, a moÏná
i nûco navíc.“ Biograf 24.
Chenail, Ronald J. “Keeping things plumb in qualitative research.“ The Qualitative Report [OnLine Serial] 3(3):37 paragraphs.
Kohútek, Petr 1998. Filipov II“. Filipov - Archív.“ redaktor Kandert. Praha: Katedra sociologie
Karlovy university v Praze. Pp. 155-62
Konopásek, Zdenûk 1997. “Co si poãít s poãítaãem v kvalitativním v˘zkumu? Program
Atlas/ti v akci.“ Biograf (12):71-110.
189
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
Shrnutí
Cílem sborníku Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesát˘ch let je pfiinést relativnû ucelen˘ souhrn informací charakterizující nejen klíãová decizní místa komunistické vlády
v na‰í zemi v druhé polovinû osmdesát˘ch let, ale i zpÛsob jejich rozhodování. Respektuje jejich
hierarchické fiazení. Soustfiedûnou pozornost vûnuje komunistické stranû, státní správû a Bezpeãnosti v jejich vzájemn˘ch vztazích. Opírá se o archivní dokumenty, pamûti a rozhovory.
Spoleãn˘m jmenovatelem v‰ech studií je standardní popis, kter˘ zahrnuje historick˘ kontext
a normativní zaloÏení útvarÛ. Dále pokraãuje popisem jejich struktury, pÛsobnosti a vertikálních
i horizontálních vztahÛ. V tûch pfiípadech, kdy je to moÏné a dÛleÏité, uvádí deklarované principy vlády. Charakterizuje ãas rozhodování, jeho obsah (plánování, kontrola plnûní úkolÛ atd.)
a procedury. V nûkter˘ch pfiípadech se vûnuje vybran˘m jednáním. Ne ve v‰ech pfiípadech se nám
ov‰em dafiilo tuto osnovu naplnit, protoÏe jsme museli pracovat zpravidla s archivnû nezpracovan˘mi a tedy i podstatnû hÛfie dostupn˘mi dokumenty.
Na‰í snahou bylo co nejvíce se vystfiíhat interpretací, tak aby studie mohla slouÏit jako zdroj
informací stejnû dobfie nám i ostatním vûdcÛm. Na studii naváÏe práce, která bude souhrnnû interpretovat na‰e empirické nálezy. Z uvedeného ãisté popisného zamûfiení ponûkud vyboãuje pouze
první studie Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu, v níÏ je vût‰í dÛraz kladen
na anal˘zu a tedy i syntetickou interpretaci.
Normativní rámování v˘konu moci v reálném socialismu je ve stejnojmenné studii (Jifií Kabele) popisováno ve ãtyfiech hierarchicky fiazen˘ch úrovních. První úroveÀ tvofií Budovatelsk˘ komplex ustanovení sestávající z „blokov˘ch“ mezinárodních smluv, Stanov KSâ, ústavního Prohlá‰ení, první hlava ústavy Spoleãenské zfiízení a tzv. Pouãení z krizového v˘voje. V dal‰í vrstvû je
rozebírán zbytek ústavy popisující dûlbu státní moci. Následují socialistické zákoníky doplnûné
o zákony t˘kající se sdruÏování, sluÏebního pomûru a hospodáfiské arbitráÏe. Nakonec vûnujeme
pozornost právním normám, které upravují v˘kon kontroly, ochranu státního tajemství a vyfiizování stíÏností.
Druhá studie (Jifií Kabele) pfiiná‰í formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ âSSR a âSR vlád, parlamentních sborÛ, rad obrany státu, generálních prokuratur a nejvy‰‰ích soudÛ – z druhé
poloviny osmdesát˘ch let minulého století. Opírá se pfiedev‰ím o anal˘zu právních dokumentÛ.
Tfietí studie podává popis ÚV KSâ - jeho jednotliv˘ch orgánÛ a jejich vztahÛ mezi sebou
i k nestranick˘m organizacím v období konce 80. let. Klíãov˘mi rozhodovacími grémii byl pfiedsednictvo a sekretariát. Ov‰em velk˘ podíl drobnûj‰ích rozhodnutí se odehrával téÏ na úrovni
oddûlení. Ústfiední v˘bor ovládal centrální státní a spoleãenské instituce prostfiednictvím stranick˘ch organizací v nich, ale také tím, Ïe v pfiedsednictvu byli rozhodující státní hodnostáfii. Popisem organizace práce pfiedsednictva a sekretariátu ÚV KSâ doplÀuje pohled na ústfiedí komunistické moci v âSSR krátká sonda (Jan Mar‰álek).
Pátá studie – „Bezpeãnost“ jako souãást ozbrojen˘ch sil (Jifií Kabele a Petr Kohútek) – nejprve
charakterizuje socialistické ozbrojené síly. Ukazuje jaké místo v nich mûly resorty federálního
a ãeského ministerstva vnitra a Sbor národní bezpeãnosti. Potom se postupnû vûnuje útvarÛm
a formám rozhodování federálního ministerstva vnitra, ãeského ministerstva vnitra, V˘chodomoravské krajské správy SNB a jejím vztahÛm na okresní správy SNB.
Vládnutí na úrovni kraje a vztahy mezi V˘chodomoravsk˘m Krajsk˘m v˘borem KSâ a tamním Krajsk˘m národním v˘borem popisuje ‰está studie (TomበHoleãek). Kromû popisu jednotliv˘ch mocensk˘ch útvarÛ obsahuje pfiíklady rozhodování, které mají doloÏit rozsah a vûcnou
náplÀ jejich ãinnosti. Na dvou pfiíkladech vybran˘ch jednání s lidmi z niωích hierarchick˘ch
190
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
pozic také dokládá dominantní roli vedení KV KSâ v celém kraji.
Vládnutí na úrovni okresu je pfiedmûtem dal‰í studie (Zdenka Vajdová). Zahrnuje formální
popis komunistické a státosprávní hierarchie vládnutí v slavonickém okrese Západomoravského
kraj a vztahy mezi nimi. Pokou‰í se dát do souvislosti aktivity okresních orgánÛ KSâ a ONV na
konci 80. let s aktivitami vy‰‰ích orgánÛ a celospoleãenskou situací té doby.
Osmá studie – Komunistické vládnutí ve Filipovû a v Dubenském okrese (Jifií Kabele) –popisuje v˘kon moci ve mûstû Filipovû (Mûstsk˘ národní v˘bor a Mûstsk˘ v˘bor KSâ) ve vztazích
vÛãi okresním centrÛm moci (Okresní národní v˘bor, Okresní v˘bor KSâ a Okresní rada obrany).
Sborník doplÀuje informace o technick˘ch a metodologick˘ch otázkách sbûru, úpravy, sdílení
a zpracování dat v rámci rozsáhlej‰ího t˘mu (Petr Kohútek). Na popisu plánování, vlastní realizace sbûru dat a vytváfiení spoleãného archivu, jako prostoru pro sdílení dat a zhodnocení se
mimo jiné odhaluje závislost v˘sledkÛ na cestû. Zvlá‰tní dÛraz je kladen na pfiípravnou fázi
v˘zkumu a na vyuÏití digitalizovan˘ch dat.
191
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
Summary
The goal of this volume, "The Reconstruction of Communist Rule at the End of the 1980s", is to
deliver a relatively comprehensive summary of information characterising not only the key decision-making places in the communist government in this country in the second half of the 1980s
but also the method whereby decisions were made. The study observes the hierarchic ordering of
these particular points. It also devotes focused attention to the Communist Party, state administration, and the security forces in their reciprocal relationships. The research is based on a study
of archive documents, memoirs, and interviews.
The common denominator of all the studies is a standard description, which encompasses the
historical context and the normative foundation of the particular body or unit in question. Each
study goes on to provide a description of the structure, area of activity, and vertical and horizontal relationships of the particular body or unit. In those cases where it is possible and useful, the
declared principles of government are presented. It characterises the time of decision-making, its
content (planning and the inspection of the fulfilment of duties, etc.) and its procedures. In some
cases attention is also devoted to selected forms of conduct. However, the authors were not in all
cases able to fulfil the task at hand, as the materials they had to work with generally had not been
previously processed by the archives, or consisted of documents even considerably less accessible.
The authors attempted as much as possible to avoid making interpretations, so that the studies
could serve as a source of information equally well for both the authors themselves and for other
scientists. As a follow up to the research presented in this study there will be another study that
will be devoted to interpretations of the empirical findings. Departing from the purely descriptive orientation indicated here somewhat is the first study, "the Normative Framework of the Execution of Power in Real Socialism", in which greater emphasis is placed on analysis and thus also
on a synthetic interpretation.
The normative framework of the execution of power in real socialism is described in a study of
the same name (Jifií Kabele) at four hierarchically ranked levels. The first level is formed by the
Constructivist Complex of statutes, consisting of the international "bloc" treaties, the statutes of
the Czechoslovak Communist Party, the Constitutional Declaration, the first chapter of the Constitution – the Social Order, and the post-1968 "Lessons to be Drawn from the Crisis in the Party
and in Society". At the next level, an analysis is made of the remaining areas of the constitution
describing the division of state power. This is followed by a look at the socialist legal codes with
the addition of laws relating to the act of association, service classifications, and economic arbitration. Finally, attention is turned to the legal regulations that govern the execution of control, the
protection of state secrets, and the redress of complaint.
The second study (Jifií Kabele) presents formal descriptions of the highest state organs of the
âSSR and the âSR – their governments, parliamentary committees, state defence councils, public prosecution offices, and highest courts – dating from the second half of the 1980s. The work
in this part is based primarily on an analysis of legal documents.
The third study provides a description of the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party (ÚV KSâ) – the individual organs comprising it, and their inter-relations and relations
192
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
to non-party organisations during the period at the end of the 1980s. The two key decision-making
administrative bodies were the Presidium and the Secretariat, but a large share of the more minor
decisions took place at the departmental level also. The Central Committee controlled the central
institutions of the state and society by means of Party organisations within them, but also through
the presence of key state dignitaries within the Presidium. The examination of the central communist power in the Czechoslovak Socialist Republic (âSSR) is rounded out with a final and brief
probe (Jan Mar‰álek) describing the organisation of the work of the Presidium and the Secretariat of the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party.
The fifth study – "Security", as a component of the armed forces (Jifií Kabele and Petr Kohútek) – first of all provides a characterisation of the socialist armed forces and shows what kind of
position the departments of the federal and the Czech ministries of interior and the National Security Corps (SNB) occupied within the forces. The study then gradually turns its focus towards the
formations and structures of decision-making within the federal Ministry of Interior, the Czech
Ministry of Interior, the East-Moravian Regional Administration of the SNB and its relations to
the District Administration of the SNB.
Rule at the regional level and the relationships between the East-Moravian Regional Committee of the Czechoslovak Communist Party (KV KSâ) and the local Regional National Committee are described in the sixth study (TomበHoleãek). In addition to a description of the individual power configurations it contains examples of decision-making that are intended to demonstrate the extent and material content of their activities. On the basis of two examples of selected proceedings with people in positions lower within the hierarchy, evidence is provided of the dominant role of the leadership of the KV KSâ throughout the entire region.
Rule at the district level is the subject of the next study (Zdenka Vajdová), which includes a formal description of the communist and the constitutional hierarchy of rule in the Slavonice district
of the West-Moravian region and the relations between them. It attempts to determine the connection at the end of the 1980s between the activities of the district organs of the Czechoslovak
Communist Party (KSâ) and of the District National Committee (ONV) on the one hand and the
activities of the highest organs and the overall situation in society at the time on the other.
The eighth study – Communist Rule in Filipov and in the Dubenec District (Jifií Kabele) –describes the execution of power in the town of Filipov (Municipal National Committee of the KSâ)
in its relations to the district centres of power (District National Committee, District Committee
of the KSâ and the District Defence Council).
The volume concludes with information on the technical and methodological issues of the collection, outlining the way the data was organised, shared and processed within the framework of
a larger team (Petr Kohútek). The description of the planning and the actual implementation of
data collection and of the formation of a shared archive as a space for sharing and assessing data
reveals among other things how much any results depend on the particular path that is chosen.
Special emphasis is put on the preparatory phase of the research and the use of digitalised data.
193
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
Zusammenfasssung
Das Ziel des Sammelbandes zur Rekonstruktion des kommunistischen Herrschaftssystems Ende
der achtziger Jahre ist es, eine relativ abgeschlossene Zusammenfassung an Informationen zu
bereitzustellen, die nicht nur die einzelnen Schlüsselstellen der kommunistischen Regierung in
unserem Land Ende der achtziger Jahre charakterisiert, sondern auch die Art und Weise ihrer
Entscheidungen unter Berücksichtigung ihrer Hierarchien. Besondere Aufmerksamkeit wird
dabei der kommunistischen Partei, der staatlichen Verwaltung und der Staatssicherheit in ihren
gegenseitigen Beziehungen gewidmet. Dabei stützt der Band sich auf Archivdokumente, Erinnerungen und Gespräche.
Der gemeinsame Nenner aller Studien ist eine standartisierte Beschreibung, welche den historischen Kontext und die normative Gründung der Gruppierungen enthält. Es folgt eine Beschreibung ihrer Strukturen, ihres Wirkens und ihrer vertikalen und horizontalen Verbindungen. In den
Fällen, in denen dies möglich und wichtig ist, werden die deklarierten Prinzipien der Regierung
angeführt. Es wird die Zeit der Entscheidung charakterisiert, ihr Umfang (Planung, Kontrolle,
Erfüllung der Aufgaben usw.) und die Prozeduren. In einigen Fällen widmet sich der Band einzelnen Verhandlungen. Nicht in allen Fällen gelang es uns aber, den Entwurf einzuhalten, weil wir
regelmäßig mit archivarisch nicht verarbeitetem Material arbeiten mussten. Die Dokumente
waren also wesentlich schwerer zugänglich.
Unser Bemühen war es, Interpretationen, so weit es geht, zu vermeiden, sodass diese Studie uns
und anderen Forschern gleichermaßen als Informationsquelle dienen kann. An die Studie wird
eine Arbeit anschließen, die unsere empirischen Befunde zusammenfassend interpretiert. Von den
hier rein beschreibenden Zielvorgaben weicht nur die erste Studie zum normativen Rahmen der
Machtausübung im realen Sozialismus etwas ab. Dort wird mehr Wert auf die Analyse und damit
auf eine synthetische Interpretation gelegt.
Die normative Einrahmung der Machtausübung im realen Sozialismus wird in der gleichnamigen Studie von Jifií Kabele in vier hierarchisch gegliederten Ebenen beschrieben. Die erste Ebene
ist der Komplex der Verfügungen, bestehend aus den zwischenstaatlichen “Block“-Verträgen, die
Satzung der KSâ, der Ausrufung der Verfassung, dem Kopf 1 der Verfassung der Gemeinschaftsordnung und der sog. Belehrung aus der Krisenentwicklung. In der nächsten Ebene wird der Rest
derVerfassung, der die Aufteilung staatlicher Macht beschreibt, behandelt. Es folgen die sozialistischen Gesetzbücher, ergänzt durch Gesetze, die sich auf Versammlungen, Arbeitsverhältnisse
und wirtschaftliche Arbitragen beziehen. Am Ende wenden wir unsere Aufmerksamkeit Rechtsnormen zu, die die Ausführung von Kontrollen, den Schutz von Staatsgeheimnissen und die Bearbeitung von Beschwerden regeln.
Die zweite Studie (Jifií Kabele) beschreibt formal die höchsten staatlichen Organe der âSSR
und der âSR in der zweiten Hälfte der achtziger Jahre des vergangenen Jahrhunderts - die Regierung, Institutionen des Parlaments, den Rat zur Verteidigung des Staates, Generalprokuraturen
und die höchsten Gerichte. Sie stützt sich dabei vor allem auf die Analyse von Rechtsdokumenten.
Die dritte Studie bringt die Beschreibung des Zentralkomitees der kommunistischen Partei (ÚV
KSâ), seiner einzelnen Organe, ihrer gegenseitigen Beziehungen und der Beziehungen zu NichtParteiorganisationen Ende der achtziger Jahre. Die entscheidenen Gremien waren das Präsidium
und das Sekretariat. Ein Großteil kleinerer Entscheidungen spielten sich aber auf der Ebene der
Abteilungen ab. Das Zentralkomitee beherrschte zentrale staatliche und gesellschaftliche Institu
tionen mithilfe von Parteiorganisationen innerhalb dieser, aber auch dadurch, dass im Präsidium
194
Shrnutí, Summary, Zusammenfasssung
die entscheidungstragenden staatlichen Honoratioren verteten waren. Mit der Beschreibung der
Arbeit des Präsidiums und des Sekretariats des ÚV KSâ ergänzt Jan Mar‰álek die Beschreibung
der Zentralstellen kommunistischer Macht in der âSSR.
Die fünfte Studie, „Der Sicherheitsdienst“ als Teil der bewaffneten Kräfte (von Jifií Kabele und
Petr Kohútek), charakterisiert zunächst die sozialistischen bewaffneten Streikräfte. Sie zeigt, welche Position die Ressorts des föderalen und des tschechischen Innenministeriums und das Korps
der nationalen Sicherheit innerhalb der Streitkräfte einnahmen. Danach widmet sich die Studie
schrittweise den Gruppierungen und den Formen der Entscheidungen des föderalen Innenministeriums, des tschechischen Innenministeriums, der ostmährischen Bezirksverwaltung des SNB
(Korps der Nationalen Sicherheit) und ihren Beziehungen zur Kreisverwaltung des SNB.
Das Herrschaftssystem auf Bezirksebene und die Beziehungen zwischen dem ostmährischen
Bezirkskomitee der KSâ und dem damaligen nationalen Bezirkskomitee beschreibt die sechste
Studie von TomበHoleãek. Neben der Beschreibung der einzelnen Machtgruppierungen enthält
sie Beispiele von Entscheidungen, die die Reichweite und die Inhalte ihrer Tätigkeit belegen sollen. An zwei Beispielen ausgewählter Verhandlungen mit Leuten in Positionen niederer Hierarchieebenen zeigt die Studie auch die dominante Rolle der Führung des KV KSâ (Bezirkskomitee der Kommunistischen Partei) im gesamten Bezirk.
Das Herrschaftssystem auf Kreisebene ist das Thema der nächsten Studie (Zdenka Vajdová).
Sie enthält eine formale Beschreibung der kommunistischen Regierungshierarchie und der Regierungshierarchie in der Staatsverwaltung im slavonischen Kreis des ostmährischen Bezirkes und
die Beziehungen zwischen ihnen. Sie versucht, die Aktivitäten der Kreisorgane der KSâ und
ONV (Kreisnationalausschuss) am Ende der achtziger Jahre mit den Aktivitäten höherer Organe
und der gesamtgesellschaftlichen Situation in dieser Zeit in Beziehung zu setzen.
Die achte Studie – “Die Kommunistische Herrschaft in Filipov und im Kreis Duben“ (Jifií
Kabele) – beschreibt die Machtausübung in der Stadt Filipov (Stadtnationalausschuß und Städtisches Komitee der KSâ) in den Beziehungen zur Machtzentrale des Kreises (Kreisnationalausschuss, Kreiskomitee der KSâ und Kreisrat der Verteidigung).
Der Sammelband wird ergänzt durch Informationen zu technischen und methodologischen Fragen der Sammlung, Verbesserung, der gemeinsamen Nutzung und der Verarbeitung im Rahmen
eines größeren Teams (Petr Kohútek). Beim Beschreiben der Planung, der eigentlichen Realisierung der Sammlung der Daten und der Erstellung eines gemeinsamen Archives, als Raum für die
gemeinsame Nutzung und Auswertung von Daten, enthüllt sich unter anderem die Abhängigkeit
der Ergebnisse vom eingeschlagenen Weg. Ein Schwerpunkt wird auf die Vorbereitungsphase und
und die Ausnutzung digitaler Daten gelegt.
195
Publikace edice Sociologické texty/Sociological Papers:
03:11
J. Mi‰oviã, M. Tuãek: Pohled ãeské vefiejnosti na elity pÛsobící v politice
a ekonomice
03:10
M. Hájek, T. Holeãek, J. Kabele, P. Kohútek, J. Mar‰álek,
Z. Vajdová: Rekonstrukce komunistick˘ch vládnutí na konci 80. let.
SP 03:9
A. KfiíÏková, H. Ha‰ková: Women_s Civic and Political Participation in the
CR and the Role of the Gender Equality and Accesion Policies.
SP 03:8
M. Kreidl, T. Lebeda: Pre-election polls, election results and validity of
measurement before the 2002 elections
SP 03:7
J. Krejãí: V˘zkumy stranick˘ch preferencí, jejich uplatnûní
ve spoleãnosti a jejich kvalita
SP 03:6
Z. R. Ne‰por, P. Holub, M. Skovajsa: Promûny ãesk˘ch socioekonomick˘ch
hodnot na pfielomu 20. a 21. století
SP 03:5
P. Sunega: Objektivní a subjektivní hodnocení finanãní dostupnosti bydlení
v âR v prÛbûhu 90. let, 100 s.
SP 03:4
D. Hamplová: Vstup do manÏelství a nesezdaného souÏití v âeské republice
po roce 1989 v souvislosti se vzdûláním. 50 s., 67 Kã
SP 03:3
J. Veãerník: Work and Job Values in CEE and EU countries. 50 s., 134 Kã
SP 03:2
F. Zich, O. Roubal, B. Spalová: Mezigeneraãní biografická konfigurace
obyvatel ãeské ãásti Euroregionu Nisa. 120 s., 134 Kã
SP 03:1
P. MatûjÛ, B. ¤eháková, N. Simonová: Strukturální determinace rÛstu nerovností. 49 s.
SP 02:13
E. Rendlová, T. Lebeda: V˘zkumy vefiejného mínûní – teoretické souvislosti
a praktická aplikace. 52 s., 100 Kã
SP 02:12
M. Havelka, M. Tuãek, J. âern˘, J. âesal, M. Hudema: Skupinové mentality.
85 s., 154 Kã
SP 02:11
M. Hájek, T. Holeãek, J. Kabele, J. Kandert, P. Kohútek,
Z. Vajdová: The World of Hierarchies and Real Socialism. 108 s., 190 Kã
SP 02:10
A. KfiíÏková, L. Václavíková-Hel‰usová: Sociální kontext Ïivota Ïen pracujících
v fiídících pozicích. 48 s., 107 Kã
SP 02:9
L. Linek, P. Raku‰anová: Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties
Act in Unity?. 73 s., 81 Kã
SP 02:8
A. KfiíÏková: Îivotní strategie manaÏerek: pfiípadová studie. 67 s., 129 Kã
SP 02:7
T. Kosteleck˘, J. Stachová, D. âermák: Region a politika. 76 s., 116 Kã
SP 02:6
M. Hájek, T. Holeãek, J. Kabele, J. Kandert, P. Kohútek, Z. Vajdová: Svût hierarchií
a reáln˘ socialismus. 97 s., 169 Kã
SP 02:5
P. Sunega, D. âermák, Z. Vajdová: Dráhy bydlení v âR 1960 - 2001. 97 s., 177 Kã
SP 02:4
Z. R. Ne‰por: Reemigranti a sociálnû sdílené hodnoty. Prolegomena
k sociologickému studiu ãesk˘ch emigraãních procesÛ 20. století se zvlá‰tním
zfietelem k západní reemigraci 90. let. 85 s., 148 Kã
SP 02:3
M. Lux: Spokojenost ãesk˘ch obãanÛ s bydlením. 56 s., 93 Kã
SP 02:2
N. Simonová: The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational
Inequalities in the Czech Republic after 1989, 36 s., 73 Kã
SP 02:1
P. Machonin, M. Tuãek: Zrod a dal‰í v˘voj nov˘ch elit v âeské republice
(od konce osmdesát˘ch let 20. století do jara 2002; 64 s., 97 Kã
SP 01:12
M. Hájek, T. Holeãek, J. Kabele, P. Kohútek, Z. Vajdová: Kdo se bojí hierarchií?
Dûdictví komunistické vlády; 99 s., 133 Kã
SP 01:11
H. Jefiábek a E. Veisová: 11 September. Mezinárodní internetov˘ komunikaãní
v˘zkum International On-line Communication Research; 60 s., 95 Kã
SP 01:10
J. Rychtafiíková, S. Pikálková, D. Hamplová: Diferenciace reprodukãního
a rodinného chování v evropsk˘ch populacích; 83 s., 117 Kã
SP 01:9
T. Kosteleck˘: Vzestup nebo pád politického regionalismu? Zmûny na politické
mapû v letech 1992 aÏ 1998 – srovnání âeské a Slovenské republiky; 96 s., 133 Kã
SP 01:8
M. Novák a K. Vlachová: Linie ‰tûpení v âeské republice. Komparace národní
úrovnû s pfiíkladem konkrétní lokality; 32 s., 68 Kã
SP 01:7
D. Kozlíková: Romská otázka – pfiekáÏka vstupu âeské republiky
do Evropské unie?; 64 s.,100 Kã
SP 01:6
P. Soukup: ISSP – Îivotní prostfiedí; 74 s., 105 Kã
SP 01:5
J. Veãerník: Mzdová a pfiíjmová diferenciace v âeské republice
v transformaãním období; 66 s., 111 Kã
SP 01:4
F. Zich: The Bearers of Development of the Cross-Border Community
on Czech-German Border; 54 s., 88 Kã
SP 01:3
P. Sunega: Adresn˘ pfiíspûvek na nájemné v prostfiedí âeské republiky:
komparace vybran˘ch modelÛ; 96 s., 138 Kã
SP 01:2
M. Kreidl: The Role of Political, Social and Cultural Capital in Secondary School
Selection in Socialist Czechoslovakia, 1948-1989; 48 pp., 89 Kã
SP 01:1
P. ·tûpánková: Income Maintenance Policies, Household Characteristics and Work
Incentives in the Czech Republic; 40 pp., 77 Kã
SP 00:7
L. Simerská, I. Smetáãková: Pracovní a rodinná praxe mlad˘ch lékafiek; 70 s., 95 Kã
SP 00:6
P. Machonin, L. Gatnar, M. Tuãek: V˘voj sociální struktury v ãeské spoleãnosti
1988-1999; 70 s., 101 Kã
SP 00:5
K. Vlachová: Stranická identifikace v âeské republice; 38 s., 62 Kã
SP 00:4
M. Kreidl: What makes inequalities legitimate? An international comparison; 54 pp.,
80 Kã
SP 00:3
D. Hamplová: NáboÏenství a nadpfiirozeno ve spoleãnosti (mezinárodní srovnání
na základû jednoho empirického v˘zkumu); 64 s., 90 Kã
SP 00:2
K. Müller, V. ·tûdronsk˘: Transformace a modernizace spoleãnosti na pfiíkladech
vybran˘ch institucí. První ãást pfiípadov˘ch studií: stfiední prÛmyslov˘ podnik, soft
warová firma, banka, rÛzná zdravotnická zafiízení, vysoko‰kolsk˘ institut; 116 s., 109 Kã
SP 00:1
M. Lux: The housing policy changes and housing expenditures in the Czech
Republic; 64 pp., 82 Kã
PUBLIKACE EDICE „WORKING PAPERS“
WP 99:11
M. Jefiábek (ed.): Geografická anal˘za pohraniãí âeské republiky; 184 s.
WP 99:10
M. Kreidl, K. Vlachová: Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech
Republic in the 1990s; 40 p.
WP 99:9
B. ¤eháková: Vnímané a spravedlivé nerovnosti: v˘voj v devadesát˘ch letech
a dal‰í souvislosti; 46 s.
WP 99:8
L. Brokl, A. Seidlová, J. Beãváfi, P. Raku‰anová: Postoje ãeskoslovensk˘ch obãanÛ
k demokracii v roce 1968; 84 s.
WP 99:7
H. Jefiábek, R. Gabriel, M. KfiíÏ, H. Maleãková, M. Novák, E. Pilíková, K. Plecitá,
J. Remr, A. Vlachová: Utváfiení postojÛ obyvatel ãeského mûsta I. Lidé s vlivem
a osobní mezilidská komunikace pfii utváfiení politick˘ch postojÛ v lokální komunitû; 136 s.
WP 99:6
H. Mafiíková: MuÏ v rodinû: demokratizace sféry soukromé; 110 s.
WP 99:5
M. Musilová: V˘voj politiky rovn˘ch pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen v âeské republice
v kontextu evropské integrace; 60 s.
WP 99:4
F. Zich: Nositelé pfieshraniãní spolupráce na ãesko-nûmecké hranici; 108 s.
WP 99:3
L. Bu‰tíková: Známosti osobností lokální politiky; 68 s.
WP 99:2
A. Nedomová (editor), L. Bu‰tíková, E. Hefimanová, T. Kosteleck˘, Z. Vajdová, P.
Vojtûchovská: Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti; 82 s.
WP 99:1
M. Tuãek, E. Rendlová, M. Rezková, A. Glasová, J. âern˘: Odraz spoleãensk˘ch
zmûn ve vefiejném mínûní 1990-1998 (anal˘za dat IVVM); 104 s.
WP 98:6
K. Müller: Modernizaãní kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty; 82 s.
WP 98:5
L. Brokl, Z. Mansfeldová, A. Kroupa: Poslanci prvního ãeského parlamentu
(1992-1996); 94 s.
WP 98:4
M. Lux: Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu; 56 s.
WP 98:3
M. Tuãek a kol.: âeská rodina v transformaci – Stratifikace, dûlba rolí a hodnotové
orientace; 162 s.
Rekonstrukce komunistického vládnutí
na konci osmdesát˘ch let
Jifií Kabele a kol.
Edice Sociologické texty/Sociological Papers SP 03:10
¤ídí: Marie âermáková
Pfieklady: Robin Cassling, Daniel Meier
Redakce: Anna âermáková
Sazba, tisk a vazba: WOW
Vydal: Sociologick˘ ústav AV âR
Jilská 1, 110 00 Praha 1
Náklad 170 ks
1. vydání
Prodej zaji‰Èuje Tiskové a ediãní oddûlení
Sociolofického ústavu AV âR
tel.: 222 221 761, fax: 221 183 250
e-mail: [email protected]