Gloria in centro EUROPE noviny vydané u

Vychází 29. června 2012 u příležitosti 10. výročí slavnostního odhalení Středu Evropy v Havlíčkově Brodě
Jak to tenkrát vlastně bylo aneb
Trocha historie nikoho…
Myšlenku, že Střed Evropy je v Havlíčkově Brodě, první odvážně vyslovil
a obhájil geniální Jára Cimrman.
Zde je na místě citovat pana Zdeňka
Svěráka: „Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907
pojal myšlenku, že se usadí. Teď šlo
ovšem o to, kde. On měl - jak víte prsty v radiokomunikaci a chtěl se
usadit někde, odkud by mohl vyzařovat
jeho genius do celé Evropy, čili hledal
její střed. Cimrmanovým plánem bylo
v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou
Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a
podlepil ji tvrdým papírem, pak si
dobře ořezal tužku a hledal těžiště.
Toto nejdříve hledal ve větru, což mu
nevycházelo vůbec, přičemž, když
naopak hledal v místnosti, střed
Evropy se blížil spíš k Brodu Uherskému než k Německému.
Jára Cimrman měl ovšem v Německém Brodě svou celovečerní a později
celoměsíční lásku učitelku Kláru K. nevím její příjmení - o které se říkalo,
že je stará panna. (Toto tvrzení mimochodem Cimrman vyvrátil jediným
vehementním rozmachem svého pera.)
A protože tato učitelka Klára K. byla z
bohaté rodiny - a byla zde tedy naděje,
že by mohla zafinancovat zmíněnou
vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy raději více
na západ, což nakonec udělal velmi
prakticky. Ustřihl kousek Uralu a tím
se rázem dostal tam, kam potřeboval,
tedy na břeh řeky Sázavy.
Proč Cimrman vlastně chtěl, aby to
bylo u brodu? Měl vše promyšleno tak,
že energii pro svoji vysílací věž bude
získávat pomocí mlýnského kola - čili,
že v místě zároveň bude mlýn. A aby
tento mlýn byl přístupný z obou stran
chtěl tam mít brod. A měl to i dost
dobře vymyšleno, a sice, že mlýn si
vydělá na provoz mletím. S tím, že
dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě:
prostě dohodnou se, kdy který z nich
bude mlít..."
Připomeňme si dále existenci rozsáhlého brodského Zemského ústavu pro
choromyslné. V širším kontextu pak
Cimrmanův výrok "Svět je loď bláznů
a v jeho středu se tedy nutně musí
koncentrovat" svědčí zajisté o tom, že
Cimrman o poloze tohoto bodu neměl
v podstatě pochybnosti.
více na druhé straně a na www.muhb.cz ♦ www.stredevropy.cz ♦ www.kavarnaunotare.cz
Po zhotovení prvního přenosného modelu Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara, byl vypátrán
přesný bod středu, aby mohlo být jeho
místo důstojným způsobem označeno.
Objekt označující tento bod vykoval
umělecký kovář pan Martin Šteller,
který jej ztvárnil jako trychtýř. Velikost
trychtýře je nepřímo úměrná velikosti
myšlenky slavného vědce - čím větší
myšlenka, tím menší trychtýř (pouze
3,20 x 2,50 m).
Proč trychtýř?
Trychtýř, slovo pocházející původně z
italštiny, má neskutečné množství
významů a podob. Kdo chce naslouchat a slyší špatně, může si k uchu přiložit třeba svou vlastní dlaň stočenou
nejlépe do trychtýře, aby mohl dobře
vnímat snesené poznatky, které staví
výše uvedené tvrzení do toho správného světla.
Mimochodem v této souvislosti, i
světelný paprsek má tvar trychtýři podobný. A pojďme dál. Tak třeba nálezy
z poslední doby ukazují, že člověk
používal dlaní sevřených jako trychtýř
k pití vody dávno před tím, než začal
používat oheň. Velký třesk, jenž patrně
způsobil vznik Země, potažmo celého
vesmíru, se rovněž odehrál pohybem
hmoty a antihmoty, které obě prošly
ruku v ruce vesmírným trychtýřem.
Ostatně zbytky tohoto jevu můžeme
dnes vidět na fotografiích větrných
bouří a tornád. Jasně vykazují trychtýřovitý tvar.
Všechno, co bylo, je a bude středem
čehosi by nemohlo existovat bez toho,
aniž by předtím neprošlo trychtýřem.
Netýká se to jenom přírody a věcí ale i
myšlení, instinktů a pudů.
Na příkladu tzv. norimberského trychtýře z poloviny sedmnáctého století,
který existuje v různých podobách do
dnešní doby, se ukazuje, že k nalévání
myšlenek a osvojení si různých vědomostí snadno a rychle je tvar trychtýře
rychlý a ideální. I samotný zrod všech
živých tvorů má s trychtýřem různé
souvislosti.
Málo se třeba ví to, že pramáti Eva
podala Adamovi jablko v dlaních
sevřených jako trychtýř.
Prorok Izaiáš sypal do mlýna zrno
Starého zákona, pochopitelně přes co
jiného než přes trychtýř. Zrno po semletí zachytil sv. Pavel. Uvádíme tuto
skutečnost proto, že tento výjev je
symbolem návaznosti Starého a Nového zákona.
Střed Evropy ve tvaru trychtýře
umožňuje jímat všechny druhy energií právě do tohoto místa. Trychtýř je
schopen tyto jevy nejen jímat, ale též
vyzařovat.
Těleso tvaru trychtýře je vlastně
implantát pro nás pozemšťany, kterým
slouží k akumulaci, popřípadě též k
znásobení přijímané či vysílané energie světelných vibrací do okolního
prostoru kosmu.
Pro snazší pochopení člověku dnešní
doby vlastně takový přijímač a rovněž
vysílač v jednom. Pokud jste dosud
vnímali trychtýř pouze v jeho kuchyňské podobě, a pokud jste se domnívali,
že k životu je potřeba hlavně vzduch a
voda, pak buďte ujištěni, že člověka
provází od nepaměti i trychtýř.
Odhalení objektu vyznačujícího
"Střed Evropy" (Centrum Europae)
v Havlíčkově Brodě se konalo
29. června 2002 od 13:20 hodin
na veřejně přístupné parkové zahradě
přiléhající ke Kavárně "U Notáře"
v Sázavské ulici. A tam jej také stále
naleznete.
A abychom opět citovali klasika:
"Nezpochybňujte prosím
střed Evropy.
Ať máme
alespoň něco jistého!“