Mediální pokrytí duben 2014

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
duben 2014
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Ze starého šrotu dolují stříbro i zlato
17. 04. 2014
Kateřina Adamcová
Náklad: 48 234
Recyklace v Safině
Plechy, dráty, vnitřky starých počítačových klávesnic nebo nablýskané destičky. Ve výkupním skladu
Safiny je na první pohled odpad úhledně vyrovnaný v bednách nebo v kovových policích. Jen těžko si
lze představit, že člověk má před sebou materiál v hodnotě statisíců. Šéf divize Recyklace Josef Bříza
ale vidí něco úplně jiného. „Tohle všechno obsahuje drahé kovy, jako například zlato, stříbro nebo
palladium, a my je složitými procesy opět získáme,“ vysvětluje.
Občas je mezi nimi miska plná zdeformovaných zlatých a stříbrných prstýnků nebo řetízků.
„Vykupujeme i od klenotníků, ale u těchto produktů je proces recyklace odlišný než u průmyslového
zboží,“ říká a dodává, že zákazníky jsou jednotlivci i velké české a zahraniční firmy podnikající v
automobilovém, chemickém nebo třeba elektrotechnickém průmyslu. „Mezi významné trhy patří
země Evropské unie, především Německo, Itálie, Polsko, ale obchody máme také s Ruskem nebo se
Spojenými státy americkými, kde jsme dokonce otevřeli dceřinou společnost,“ doplňuje šéf divize,
která vznikla jako samostatný útvar začátkem letošního ledna a dosahuje dvouapůlmiliardových
tržeb, zhruba poloviny celé Safiny.
Ve výkupní hale zaměstnanci zboží přijímají, váží a třídí. Tady začíná cesta veškerého
recyklovatelného materiálu, který má pár gramů i několik tun. Následně putuje podle druhu do
některého z procesů. Například použité baterie z notebooků nebo mobilních telefonů míří přímo na
recyklaci do technologie PlasmaEnvi®, zatímco odpady s drahým kovem, jako jsou třeba průmyslové
katalyzátory s obsahem stříbra, jdou do předúpravny materiálů.
Nová pec šetří miliony Před vstupem do předúpravny dostane každý návštěvník čip, oranžovou vestu
a musí projít citlivým detektorem kovu. Úpravna je rozlehlá hala plná změtí trubek a válců. Josef Bříza
ukazuje na dvě velké pece, kde se materiál spaluje. „Ta menší je oxidační, ta větší je klasická žíhací
pec, kde teplota dosahuje osmi set stupňů Celsia,“ vysvětluje. Výsledek procesu leží v bedýnce
opodál. To, co kdysi bývala základní deska počítače, je teď zčernalý plát. Snadno se láme a drolí mezi
prsty.
Na uhel sežehlé věci se namelou na prach, dají do speciálního sudu a vloží se do stroje, který s nimi
minimálně hodinu míchá. Velkoobjemové zakázky firma zpracovává v tři a půl metru vysokém mixéru
ve tvaru kornoutu. V uzavřené nádobě stroj materiál promíchává a homogenizuje - upravuje
koncentraci drahých kovů tak, aby byla ve všech místech materiálu stejná.
Novinkou je velká žíhací pec, která pojme až tunu materiálu denně a investice do ní přesáhla
jedenadvacet milionů korun. Veškeré průmyslové katalyzátory nebo třeba textil, který přišel do
kontaktu se zlatem, se v ohromné peci zbaví organických látek. „Zařízení nám umožní až
desetinásobně rychlejší zpracování než doposud a zákazníkům ušetří miliony, protože po dobu, kdy je
u nás drahý kov recyklován, s ním jeho majitel nemůže pracovat. Je vcelku běžné, že tu máme tuny
stříbra v hodnotě desítek milionů korun,“ vyčísluje Bříza.
Na úpravně pracují čtyři technici, včetně vedoucího provozu. „Většina procesů probíhá v přístrojích,
které zaměstnanci obsluhují,“ objasňuje Bříza liduprázdnou halu a má zamířeno do dalšího provozu,
do vzorkovny. Skoro jako v chemické laboratoři Vzorkovna připomíná chemickou laboratoř. Zde se
připravuje vzorek o váze několika desítek gramů. Obsah drahého kovu musí odpovídat složení celého
zpracovávaného materiálu. „Dle obsahu drahého kovu se zakázka bilancuje se zákazníkem a následně
fakturuje,“ doplňuje Bříza a zdůrazňuje, že pečlivé provedení homogenizace a příprava vzorku je pro
obchod stěžejní.
V malé místnosti jsou na stole vyskládané misky a půlmetrový vibrující stroj, do kterého pracovník
ještě jednou sype homogenizovanou směs. Z trychtýře padají zrnka materiálu do osmi rychle se
otáčejících připojených lahviček. „Vznikne tak sada stejných reprezentativních vzorků. Ty zákaznické a
rozhodčí jsou zapečetěny a rezervní vzorek zůstává v Safině až do ukončení obchodního případu,“
říká Bříza a do rukou bere dva plastové sáčky naplněné tmavě zeleným a šedým prachem. „Zelený je
rezervní vzorek niklového katalyzátoru a světle šedý v sobě má stříbro“.
Teprve po odsouhlasení výsledků analýz klientem může recyklace začít. V případě průmyslových
katalyzátorů s obsahem drahých kovů nebo baterií z laptopů či mobilních telefonů probíhá ve velké
zpracovatelské hale, kde má Safina patentovanou technologii PlasmaEnvi®. „Vytavený kov
odpichujeme podle druhu materiálu jednou i víckrát denně,“ vysvětluje vedoucí Recyklace.
V okamžiku odpichu je podle jeho slov v hale okolo třiceti stupňů Celsia. Teplota přímo u plazmového
reaktoru ale v tu chvíli dosahuje mnohem vyšších čísel, a proto jsou operátoři navlečeni do stříbrných
žáruvzdorných obleků. Připomínají kosmonauty. Mají dlouhé tyče, pomocí nichž uvolní cestu
rudooranžové taveniny do předem připravených forem - kokil -, kterým ale místní kvůli jejich tvaru
neřeknou jinak než parníky.
PlasmaEnvi® splňuje podle Břízy nejenom veškeré evropské emisní limity, ale je i výrazně pod jejich
úrovní. Společnost letos plánuje zpracovat okolo čtyř set padesáti tun materiálu pomocí této
technologie. Odlitky stříbra z recyklovaného katalyzátoru jsou pak následně vyrafinovány v
elektrolýze. Výstupem je poté stříbrný písek o ryzosti 99,99%, který je dále zpracováván na tavírně.
Teplo a pískot indukčních pecí V tavírně se pohybuje několik mužů, kteří kontrolují obsah pecí. Čekají
na příhodný okamžik odlití. Tady v jedné z tavíren se zpracovávají malé a středně velké zakázky. V
píckách pobublává roztavené zlato a stříbro. Zatím mají svítivě červenou barvu. Konkrétně stříbro ve
formě písku přihazuje jeden z mužů do pece, kde se mění v horkou taveninu. Ve správnou dobu dva
lidé pomalu otáčejí jednou z nich a vylévají obsah přes speciální síto do vody.
Do nádrže už padají stříbrné granálie. Následně je zaměstnanci Safiny uloží do bedny a pošlou do
skladu drahých kovů - do ohromného trezoru, kde pohyb kontrolují kamery a další bezpečnostní
zařízení.
A mají důvod. Právě jeden ze zaměstnanců přiváží na kárce sedm set kilogramů stříbrných desek v
hodnotě téměř devíti milionů korun. Mezi skladovaným zbožím jsou finální výrobky i drahokovové
polotovary, jako jsou zlaté nitě tenčí než lidský vlas, termočlánky, slitky z různých kovů, dráty nebo
stříbrné a zlaté granálie. Zákazník si poté už své zboží vyzvedne v expedici, která je hned vedle
výkupní haly.
Článek byl publikován také na portálu:
BYZNYS.IHNED.CZ
16. 04. 2014
http://byznys.ihned.cz/c1-62038450-trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umeji-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
CEFPO.CZ
16. 04. 2014
http://www.investicniweb.cz/2014/4/16/co-tahle-poptavku-ceskych-investoru-ke-zlatu/
SIGNALTRADE.CZ
16. 04. 2014
http://www.signaltrade.cz/zpravy-dne/trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umi-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro/
MARKETCENTER.CZ
16. 04. 2014
http://www.marketcenter.cz/cs/article/trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umi-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro
DARUJSPRAVNE.CZ
16. 04. 2014
http://www.darujspravne.cz/
CIANEWS.CZ: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na
další trhy
09. 04. 2014
Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz potvrdila hodnotu zlata
9. dubna 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve
střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za
první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA
prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku
2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na
700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům
s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem
a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy
k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
Fotografie: ilustrační fotografie investičních slitků rafinérie PAMP.
Příloha: grafy vývoje cen Au, Ag, Pt, Pd a Rh v 1. čtvrtletí 2014
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů
z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013
tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex
společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce
2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii
Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny
SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s.,
TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicnihozlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy-1005297/
CZECH AM: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na
další trhy
09. 04. 2014
Společnost Safina, zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, prodala v prvním čtvrtletí téměř
130 kg investičního zlata. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700
kg. Nejoblíbenější jsou dle společnosti zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce.
Společnost se v současnosti snaží rozšířit prodej svého zlata do dalších států. Činná je mimo jiné na
Slovensku a v Polsku. Od roku 2014 pak v prodeji spolupracuje i s finančním subjektem z Velké
Británie.
Stejný článek byl publikován také v anglické verzi CZECH AM.
BANKOVNICTVÍ (Newsletter): Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz
potvrdila hodnotu zlata
14. 04. 2014
EKONOMIKA
Společnost Safina představila analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí
roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v
prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013
došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg.
Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen
2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na
Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně
dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou
cen.
ETFS.CZ: Čtvrtletní shrnutí vývoje trhu s drahými kovy
10. 04. 2014
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád.
Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou
odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou
politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je
pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a
proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://etfs.cz/ctvrtletni-shrnuti-vyvoje-trhu-drahymi-kovy/
PODNIKOVYZPRAVODAJ.CZ: SAFINĚ roste prodej zlata
10. 04. 2014
Český zpracovatel drahých kovů Safina prodal během prvního čtvrtletí letošního roku 130 kg
investičního zlata, čímž překonala výsledek předchozího čtvrtletí. Na celkovém tuzemském prodeji
zlata se tak podílí téměř pětinou. Zájem je zejména o zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1
troyské unce.
http://www.podnikovyzpravodaj.cz/rychla-zprava/safine-roste-prodej-zlata
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
CTUSI.INFO.CZ
10. 04. 2014
http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/428/safine_roste_prodej_zlata/
POPLATKOZROUT.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej
rozšiřuje i na další trhy
10. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=6562
SVETPRUMYSLU.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej
rozšiřuje i na další trhy
10. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://www.svetprumyslu.cz/domaci/energetika/10-04-2014/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130kg-investicniho-zlata-prodej-rozs
PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej
rozšiřuje i na další trhy
10. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014.
Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z
drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013
tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex
společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce
2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii
Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny
SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s.,
TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SAFINA-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kginvesticniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy-314819
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
CLANKY.KECTENI.CZ
10. 04. 2014
http://clanky.kecteni.cz/1439497-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jehoprodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy
CTUSI.INFO
10. 04. 2014
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/320/safina_za_prvn237_ctvrtlet237_prodala_130_kg_in
vesticn237ho_zlata_a_160jeho_prodej_rozsiruje_i_na_dals237_trhy/
SEZNAM.NAME
10. 04. 2014
http://www.seznam.name/rss-clanek-11474562/2014-04-10/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy.html
KURZY.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na
další trhy
10. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/364640-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-ajeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy/
Tento článek byl také stručně zmíněn na portálech:
1-ZPRAVY.CZ
10. 04. 2014
http://www.1-zpravy.cz/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodejrozsiruje-i-na-dalsi-trhy-1829916/
NEWS.SK
10. 04. 2014
http://news.sk.shop-02.webglobe.sk/rss/clanok/2014/04/874770/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy/
PRESS-REPORT.CZ
10. 04. 2014
http://www.press-report.cz/clanek-15463863-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicnihozlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy
KITCO.CZ: SAFINA letos prodala 130 kg investičního zlata
10. 04. 2014
František Prokop
Český zpracovatel drahých kovů Safina prodal během prvního čtvrtletí letošního roku 130 kg
investičního zlata, čímž překonala výsledek předchozího čtvrtletí. Na celkovém tuzemském prodeji
zlata se tak podílí téměř pětinou. Zájem je zejména o zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1
troyské unce.
Safina úspěšně proniká i na zahraniční trhy. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů
vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. V březnu
dodala i první várku zlatých slitků do Velké Británie.
http://www.kitco.cz/safina-letos-prodala-130-kg-investicniho-zlata/
TEZKYPRACHY.CZ: V Česku se letos prodalo 700 kg zlata. A jeho cena roste
10. 04. 2014
Prodej zlata v prvním čtvrtletí v České republice je odhadován na 700 kg. Zájem o zlato vzbuzuje
situace na Ukrajině a možný další tisk peněz ve Spojených státech Fedem.
“Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení
Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování,” uvádí společnost Safina, která v
prvním čtvrtletí letošního roku v Česku prodala 130 kg zlata.
Cena zlata vystoupala od počátku roku o 15 % na 1 380 USD/oz.
Kromě zlata má současná expanzivní politika Ruska vliv i na cenu dalších drahých kovů. Kupříkladu
platina vystoupala v průběhu února a března ze 702 USD/oz. na 792,5 USD/oz. za výrazného kolísání.
„Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského
poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů společnosti Safina,
a dodává: „Důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu
platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“
http://www.tezkyprachy.cz/v-cesku-se-letos-prodalo-700-kg-zlata-a-jeho-cena-roste/
FINANCIAL TIMES (www.ft.com): Emerging market nations invest in central and Eastern Europe
30. 04. 2014
Kester Eddy
Steel business ArcelorMittal Poland is one of many examples of Indian companies investing in
eastern Europe
In 2001, when Tata Consultancy Services (TCS) was seeking to establish its first major information
technology centre in Europe, the Mumbai-based group shunned the well-tried, if expensive, options
in western Europe and plumped instead for Budapest.
While not exactly the “Wild East”, the decision was still seen as brave – membership of the European
Union was promised, but not confirmed, and for most Indian companies the former
“It’s true; our investment in Hungary preceded the country’s accession to the European Union in May
2004. However, that was not a consideration in our decision,” says Dinesh P Thampi, vice-president
and delivery centre head, TCS Hungary. “Our motivation was a long-term vision to tap into the
excellent engineering talent pool here, not just for Europe, but for use with our global customers.”
Starting out with a core of about 20, mostly expatriate Indian nationals, TCS established what it calls
its “global delivery centre”, part of a worldwide team that offers a range of services from
troubleshooting to full IT systems integration. By 2004, the unit was able to pass the PCMM (people
capability maturity model) level five audit – the highest service quality level in the IT industry,
according to Mr Thampi.
Encouraged by such results, TCS began to diversify its operations from 2006. First it established an “IT
infrastructure services” unit – offering IT hardware and infrastructure systems management for
clients – followed by a business process outsourcing unit, which contracts to perform specific
business functions, such as financial services, as a third-party provider.
Today, TCS employs some 1,100 people in Budapest, including some from neighbouring countries
and from western Europe, speaking a total of 34 languages.
Looking to the future
CEE businesses may as yet have limited investment into other emerging markets beyond their own
region, but this is likely to increase in the future, a recent study for UK Trade & Investment suggests.
The report, which covers 48 companies in the region, revealed that Czech and Polish companies,
including those in the finance, mining, automotive and IT sectors, are considering investments in
Russia, the former Soviet Republics, China, Vietnam and Africa.
While company policy precludes the release of future plans, TCS is busy working with universities
across Hungary to nurture potential new recruits and support further development. “We are very
pleased with the quality of talent we found in the country,” Mr Thampi says.
Though one of the earliest and more successful companies from emerging market nations to move
into central and eastern Europe, TCS is not alone.
Chinese companies, though venturing into the region later than TCS, have nonetheless made an
impact, most notably Wanhua Industrial Group, which in 2011 took control of BorsodChem, the
Hungarian chemicals producer, in a deal worth €1.2bn.
The Chinese have also invested in Poland. Examples include LiuGong Machinery paying some $100m
for the Huta Stalowa Wola steel mill in 2012, and Xiangyang Automobile Bearing laying out €70m for
Polish bearings maker FLT-Krasnik last year.
Not every investment has been successful: in 2009, China Overseas Engineering Group (Covec), won
a tender to build a vital 50km motorway link between Warsaw and the German border with an
extremely low bid – coming in at less than 50 per cent of the 2.8bn zlotys ($1bn) budgeted by the
government.
However, the company quickly ran into financial difficulties once construction got under way and
halted work in May 2011. Poland’s road building authority then cancelled the contract, and the road
was hurriedly completed by other contractors just before the start of the European football
championships in 2012.
Investments in the opposite direction – from CEE to emerging markets outside the region – have
generally been limited to larger concerns, such as Mol, Hungary’s energy group – which oversees
projects in countries such as Egypt, Syria and Pakistan.
However, there are some enterprising exceptions among smaller and midsized companies,
including, for example, Safina, a Czech-based, privately owned refiner of gold, silver and other
precious metals.
It boasts its own patented recycling process, has 220 employees and had an annual turnover of
€182m last year, says Tomas Plachy, Safina’s managing director.
Seeing China as a key market, in 2004 Safina negotiated with Guoda Gold, the largest Chinese
refiner of silver and gold, to found a joint-venture named Guoda-Safina. The Czech company has
invested nearly €3m in the joint venture, which saw sales rise 15 per cent last year to €36m.
However, Mr Plachy warns against any notion that investing in China is a quick way to riches.
Compared with Europe and the USA, business practices in China depend “very much on personal
ties”, and written contracts “do not necessarily hold when compared to oral agreements”, he says.
http://www.ft.com/home/europe Pro přístup k online článku je třeba být zaregistrován.
FINANCE.CZ: Nejvíce zlata na trh dodává a spotřebovává Čína
07. 04. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích.
Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu
se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl
sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654
tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i
výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti
předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec
zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo
dokonce o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka,
manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii
nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální
banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a
její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla
v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích
veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://investice.finance.cz/zpravy/finance/415588-nejvice-zlata-na-trh-dodava-a-spotrebovava-cina/
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
PRAVEDNES.CZ
07. 04. 2014
http://pravednes.cz/search.page?q=Safina
FIREMNIFINANCE.CZ: Nejvíce zlata na trh dodává a spotřebovává Čína
07. 04. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích.
Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu
se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl
sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654
tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i
výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti
předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec
zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo
dokonce o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka,
manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii
nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální
banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a
její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla
v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích
veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/415588-nejvice-zlata-na-trh-dodava-a-spotrebovava-cina/
IDNES.CZ - BLOG: Příběh zlata
05. 04. 2014
Miroslav Jaroš
Zlato je u lidí oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a
trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také
spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace
World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě
přibližně 170 miliard amerických dolarů.
Rekordnímu zájmu investorů se těšilo především zlato ve fyzické podobě. Oproti roku 2012 vzrostla
poptávka po žlutém kovu ve formě slitků a mincí o 28 procent. Poptávka po špercích stoupla o 17
procent.
Z pohledu celkového trhu se zlatem však poptávka po zlatě výrazně poklesl. Pokles poptávky po zlatě
byl způsoben především poklesem zájmu o tzv. „papírové zlato“ (tj. o ETF fondy, které se zabývají
investicemi do zlata). V roce 2012 vzrostl objem „papírového“ zlata o 279 tun. V roce 2013 však
nastaly obrovské výprodeje. Nakonec investoři prodali akcie ETF fondů, které představovaly objem
881 tun zlata. Celkový trh se právě kvůli výprodejům ETF fondů propadl objemově o 15 procent. Při
přepočtu na americké dolary činil propad trhu dokonce výrazných 28 procent.
Na straně poptávky tvořila výraznou sílu především skupina centrálních a národních bank. Díky nim
byl zachován již tři po sobě jdoucí roky trvající trend převahy nákupů nad prodeji žlutého kovu. V
prosinci roku 2013 byly největšími držiteli zlata USA (více než 8 tisíc tun), Německo (3,4 tisíce tun),
Mezinárodní měnový fond (2,8 tisíce tun) a Itálie (2,4 tisíce tun). Čína, která se umístila na 6. místě,
vlastní celkem 1 tisíc tun zlata. V uvedených státech (samozřejmě kromě MMF a také Číny) tvoří zlato
65 a více procent celkových rezerv. Výjimkou je Čína. V Říši středu tvoří zlato pouze 1 procento
celkových rezerv. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám
ve zlatě,“ uvádí Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů společnosti Safina, a. s. „Podívejme
se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v
jednotkách procent,“ uvádí materiál společnosti Safina.
Obyvatelé jednotlivých asijských zemí - především Číny a Indie - však vnímají situaci odlišně. Oba tyto
státy z historicky poměrně dlouhého hlediska využívali zlato při tvorbě uměleckých předmětů a
šperků. Ale i tady zejména v poslední době roste obliba zlata jako investičního nástroje. Trh
investičních slitků a mincí rostl meziročně o 38 procent. Indický trh investičního zlata posílil o 16
procent. Objem zlata, které nakoupili čínští spotřebitelé v roce 2013, dosáhl rekordní hodnoty více
než 1 000 tun. Růst poptávky po investičním zlatě byl viditelný i v jiných oblastech – v USA o 26
procent a v Turecku činil meziroční růst dokonce 113 procent. K největšímu nárůstu poptávky po
zlatých mincích a slitcích však došlo v Egyptě. World Gold Council uvádí, že meziroční změna
poptávky činila až 738 procent. Když se však tato hodnota převede na tuny, není výsledek (tedy růst z
2,1 na 15,5 tun) tak ohromující.
Globální nabídka zlata v roce 2013 byla tvořena ze dvou třetin z těžby. Zbývající třetinu nabídky tvořil
recyklovaný kov. Objem celkové nabídky v loňském roce dosáhl hodnoty 4,34 tisíce tun. Největším
dodavatelem zlata je Čína. Na světové nabídce zlata se podílí 13 procenty. Východní Asie (včetně
Číny) tvoří 23 procent světové produkce zlata, Latinská Amerika se podílí na světové nabídce 21
procenty, Severní Amerika pak 12 procenty. Přibližně 20 procent světového zlata pochází z Afriky.
Střední Asie a východní Evropa poskytuje také 12 procent celkové produkce zlata.
Světové zásoby zlata jsou výrazně omezené. V roce 2012 činil odhad zásob zlata pod zemským
povrchem přibližně 174 tisíc tun. Kdyby bylo toto zlato odlito do tvaru krychle, byla by její hrana 20
metrů dlouhá. V roce 2013 se celosvětově vytěžilo 3 tisíc tun zlata. Do oběhu se dostalo 2 960 tun.
Oproti tomu recyklací bylo získáno 1 370 tun žlutého kovu. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, a. s. „Nejde přitom jen o jeho uplatnění na
investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha
průmyslových i dalších oborech – jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s
dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde
se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
Citace pocházejí z materiálu společnosti Safina, a. s.: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013
dosáhla globálního rekordu, nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína
http://miroslavjaros.blog.idnes.cz/c/404284/Pribeh-zlata.html
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na protálu:
PRAVEDNES.CZ
05. 04. 2014
http://pravednes.cz/search.page?q=Safina
Stejný článek byl publikován také na slovenském blogu:
BLOG.PRAVDA.SK
05. 04. 2014
http://jonasii.blog.pravda.sk/2014/04/05/pribeh-zlata/
ETFS.CZ: Jak rostla poptávka po fyzickém zlatě?
04. 04. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu
se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl
sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654
tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i
výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti
předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec
zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo
dokonce o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka,
manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii
nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální
banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a
její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla
v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích
veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla – z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://etfs.cz/rostla-poptavka-fyzickem-zlate/
INVESTICNIWEB.CZ: Co české investory táhne ke zlatu
16. 04. 2014
Čechy zlato láká, jen za rok 2013 nakoupili skoro tři čtvrtě tuny fyzického kovu. Jak velká by měla být
investice do zlata, s jak velkou částkou začít a jak se aktuálně daří méně populárnímu bratříčkovi zlata
a stříbra paládiu? Na to ve studiu Investičního webu odpovídal Libor Křapka, manažer ze společnosti
SAFINA.
http://www.investicniweb.cz/2014/4/16/co-tahle-poptavku-ceskych-investoru-ke-zlatu/
EURO: Kam kráčí světové zlato? Na východ!
22. 04. 2014
Náklad: 31 507
Libor Křapka
Konstantní vysoká poptávka na asijských i jiných trzích pozitivně ovlivňuje cenu zlata bez ohledu na
to, kdo ho poptává
Rok 2013 byl pro zlato velmi zajímavý.
I velká část lidí, kteří se o trh se zlatem vůbec nezajímají, musela zaznamenat události loňského roku.
Světová cena zlata během 12 měsíců poklesla o neuvěřitelných 28 procent. Do roku 2013 vstupovalo
zlato s cenou přes 1600 dolarů za trojskou unci, koncem prosince dosahovala 1200 dolarů. Proč?
U akcií a dalších investičních nástrojů jsou podobné výkyvy relativně běžné a nikoho nepřekvapí. U
zlata je tomu jinak. V posledním desetiletí jeho cena neustále rostla, ke klíčovému zlomu došlo loni v
dubnu. Rapidní pokles ceny způsobilo to, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své
podíly v tzv. papírovém zlatu, tedy v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Po zbytek roku jsme
pak sledovali vysokou cenovou volatilitu zlata.
Propad cen zlata v minulém roce nahrával spíše dlouhodobým investorům do fyzického zlata včetně
centrálních či národních bank, kteří si nákupem drahých kovů posílili své portfolio. Určitý pokles ceny
byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, signály na trhu vzhledem k opatřením velkých
investičních fondů byly poměrně silné. Málokdo z nás ale čekal, že pokles dosáhne desítek procent.
Odhadovat nejbližší vývoj lze jen velmi těžce, ale já osobně jsem přesvědčen, že hodnota zlata z
dlouhodobého pohledu neutrpí.
Zatímco západní investoři se vloni vlivem poklesu ceny do nových masivních nákupů zlata příliš
nehrnuli, někteří se dokonce svých zásob zbavovali, na asijských trzích propukla nefalšovaná zlatá
horečka. A stále pokračuje. „Západní“ zlato proto v nedávné době ve švýcarských rafineriích prošlo
„odtučňovací kúrou“ – bylo předěláváno na menší, pro asijské trhy atraktivnější slitky a cihličky. Nižší
gramáž činí drahý kov dostupnějším. Data World Gold Council ukazují, že během ledna až září 2013
bylo ze Švýcarska do Hongkongu, hlavního asijského obchodního centra, vyvezeno celkem 707 tun
zlata, což je téměř šestkrát víc než v roce předchozím. Zlato je v Asii „in“ bez ohledu na světové ceny.
Zlatá Čína Asijské poptávce jednoznačně dlouhodobě dominují dva giganty, Čína a Indie. Čína vloni
poprvé v historii v množství dovezeného zlata předstihla Indii, a to i přesto, že je světovým lídrem v
těžbě zlata, loni vytěžila více než 428 tun. Její poptávka dosáhla téměř 1200 tun, zatímco Indie, která
sama příliš netěží, dovezla „pouze“ necelých 990 tun.
Dlouhodobě velmi vysoká a neustále rostoucí indická poptávka po zlatě byla v loňském roce uměle
zbrzděna zavedením dovozních tarifů a omezení za účelem snižování schodku běžného účtu. Po
necelém roce už však Dillí uvažuje o jejich uvolnění. Zatím ale není jasné, kdy a do jaké míry k tomu
dojde. Každopádně pokud se tak stane, výrazně to pomůže dalšímu dovozu zlata do této asijské
země.
Za enormní čínskou poptávkou po zlatě stojí jednak zvýšený zájem tamních obyvatel o investice a
uchování hodnoty peněz, především v podobě kvalitních zlatých šperků (v tomto odvětví bylo loni
spotřebováno více než 716 tun) a investičních slitků a mincí (375 tun), ale také Čínská lidová banka
navyšující své zlaté rezervy. Čína několik posledních let o stavu svých zlatých rezerv neudávala přesné
informace, ještě na začátku ledna 2014 byl poslední dostupný údaj z roku 2009, podle kterého Peking
držel 1054 tun zlata.
Odborníci z celého světa se však shodovali, že toto číslo už dávno neplatí.
Nedávno konečně vyšlo najevo, že měli pravdu. Čína odtajnila, že během posledních zhruba čtyř let
navýšila své zásoby zlata o tři čtvrtiny na 2710 tun. Větší množství zlata drží už jen Německo a
Spojené státy. Je více než pravděpodobné, že Čína se s pomyslnou třetí příčkou nespokojí a bude
zlato kumulovat i nadále a během dalších let se přiblíží USA, jejichž rezervy přesahují osm tisíc tun.
Ovšem opět se spekuluje, že další případné nákupy budou i nadále tajeny. Pro trh se zlatem jsou
čínské nákupy dobrou zprávou. To, že mu takto důvěřuje jedna z nejrychleji rostoucích a největších
ekonomik, by mělo mít pozitivní vliv na volatilitu jeho ceny a zabránit jejímu dalšímu masivnímu
poklesu.
ZlatO DOStUPnÉ VŠEM Zlato už dlouho není jen výsadou bohatých a mocných. Zlaté horečce naplno
podlehli i lidé se středními a nižšími příjmy. Nejmarkantnější to je právě v Číně a Indii, ale ani výsledky
jiných států nejsou zanedbatelné.
V Thajsku vzrostla poptávka po slitcích a mincích během roku 2013 o 75 procent oproti roku 2012, v
Hongkongu o 41 procent a v Indonésii o 36 procent.
Investice do zlata je stále více populární i v ostatních státech jihovýchodní Asie – sám jsem letos na
vlastní oči viděl ohromnou nabídku v Thajsku a Kambodži, kde je investiční zlato švýcarské rafinerie
PAMP v podobě slitků nabízeno na billboardech po celé zemi. Ale zpět k Číně a Indii, které hrají prim.
Čínští prodejci zlata se předhánějí v nabídce měsíčních splátkových plánů, aby si kousek zlata mohl
dovolit opravdu každý, a prodejen s fyzickým zlatem každoročně přibývá po stovkách až tisících.
V Indii je aktuálním trendem nákup zlata venkovským obyvatelstvem, které tvoří nezanedbatelné dvě
třetiny populace, což je více než 800 milionů lidí. Indové mají tradičně největší zájem o zlato v
podobě šperků, v posledních letech se ve větším množství pustili i do nákupu mincí a slitků. Může za
to také speciální projekt indické pošty, která od roku 2010 nabízí na necelé tisícovce svých poboček
nízkogramážní zlaté mince.
Do budoucna se očekává, že se síť rozšíří až na 155 tisíc poboček, takže zlato bude dostupné i
obyvatelům těch nejvzdálenějších koutů Indie. Trend přibližování zlata širokým vrstvám obyvatelstva
ostatně sledujeme i v Česku. V posledních letech významně vzrostla obliba slitků do sta gramů.
S větší dostupností zlata širším vrstvám obyvatel po celém světě vyvstává otázka, jaký bude mít tento
trend dopad na trh se zlatem a jeho další směřování. Zaslechl jsem i názory, že rozšíření zlata by
mohlo mít za následek další pokles ceny, potažmo jeho znehodnocení. Tato obava pramení z pocitu,
že když je nyní stejné množství zlata rozděleno mezi větší počet lidí, je tedy dostupné všude a již není
tak vzácné.
Tak dramaticky bych to určitě neviděl. Nejsme rozhodně svědky znehodnocování světových zásob
zlata, naopak těžba tohoto kovu je omezená, dochází jen k jeho přerozdělování mezi větší počet
subjektů. Konstantní vysoká poptávka ať už na asijských, či jiných trzích navíc pozitivně ovlivňuje cenu
zlata bez ohledu na to, kdo ho poptává.
Problémem není ani skutečnost, že dochází k výraznému rozmělňování zásob a neustálé přeměně
větších kusů zlata na malé a ještě menší. Ač se může zdát, že tyto zásahy zlato znehodnocují, není
tomu tak. I ty nejmenší zlaté slitky se mohou opět znovu využít, ať už v lékařství, nebo při výrobě
šperků či zlatých cihliček. Jak? Jednoduše se zrecyklují a znovu použijí. Stejně tak je významná
recyklace průmyslových produktů z drahých kovů, protože až 70 procent drahých kovů této produkce
se recykluje.
To znamená, že recyklace je nesmírně důležitým faktorem, který umožňuje návrat drahých kovů zpět
do výrobního procesu. To je klíčové také z hlediska ekologického přínosu. Oproti recyklaci jiných
surovin má navíc zlato a další drahé kovy velkou výhodu v tom, že proces ani v nejmenším nenarušuje
jejich kvalitu. Růst významu recyklace je zásadní, od roku 2007 do roku 2012 vzrostla světová nabídka
recyklovaného zlata o 60 procent na více než 1600 tun za rok, což představuje asi 40 procent celkové
roční spotřeby.
Vzhledem k tomu, že celosvětová roční těžba zlata činí čtyři tisíce tun, budeme určitě v nejbližších
letech svědky dalšího recyklačního nárůstu, jelikož možnosti těžby jsou z mnoha důvodů limitované.
Nikoho asi nepřekvapí, že hlavní podíl na tom bude mít Čína. Ta je v současné době v recyklaci zlata
třetí na světě, po USA a Itálii. Vzhledem k velké poptávce a více než pozitivnímu přístupu Číňanů k
investicím do vědy a průmyslu, obzvlášť jedná-li se o přímé soupeření se západními státy, bych nebyl
udiven, kdyby Čína dosáhla prvenství i v tomto ukazateli, a to během několika mála nadcházejících
let.
Určitý pokles ceny byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, málokdo ale čekal, že propad
dosáhne desítek procent.
ZLATO NA HOUPAČCE Průměrná měsíční cena zlata na Londýnské burze (USD za trojskou unci)
KURZY.CZ: Čínský drak vycenil zuby na zlatý trh a chce víc
29. 04. 2014
Libor Křapka
Trend na trhu je zřejmý: posledních pár týdnů mu výrazně kralují země z jihovýchodní Asie. Koridor
Japonsko-Čína-Indie je velmi silný. Na konci března se výrazně zvýšila poptávka po fyzickém zlatě
v Japonsku. Podle vyjádření obchodníků pro renomovaný list Financial Times vzrostla tato poptávka
až o 500 %. Důvodem je především to, že japonská vláda plánovala od prvního dubna zavést zvýšení
spotřební daně z 5 na 8 %. Jakkoliv jsme tento fakt sledovali se zájmem, můžeme říci, že na globálním
trhu se tento skokový a časově omezený krok nijak výrazně neprojevil. Japonsko je sice aktivním
nákupčím fyzického zlata, ovšem v porovnání se svými asijskými kolegy Čínou a Indií je tím
„nejslabším“ hráčem. V loňském roce dosáhla japonská spotřeba fyzického zlata cca 21 tun, v Indii je
to 975 tun, a v Číně dokonce 1 066 tun. U Říše středu se samozřejmě přesný počet tun velmi těžko
určuje, protože nemáme k dispozici přesná čísla jak v případě centrální banky, tak individuálních
nákupů. Podle zprávy organizace World Gold Council je aktuální situace následovná (navíc velmi
dobře ilustruje rapidní vývoj tohoto státu):
· V roce 2004 bylo v zemi 224 tun zlatých šperků, v loňském roce to bylo již 669 tun.
· V roce 2004 dosáhly investice do zlatých slitků a mincí dvanácti tun. V roce 2013 se číslo vyhouplo
na 397 tun.
· Za stejnou dobu se populace Číny zvýšila o pět procent na cca 1,36 miliardy, zvyšuje se i počet
městského obyvatelstva na aktuálních 52 %, což je číslo pro trh se zlatem velmi důležité, níže
vysvětlím proč.
Kromě toho, že se Čína stala číslem jedna na globálním trhu se zlatem, také nejvíce tohoto žlutého
kovu sama vytěžila. Historickým těžebním centrem je provincie Šan-tung, která se rozkládá na
východě země podél dolního toku Žluté řeky. Patří mezi nejlidnatější a ekonomicky nejvyspělejší
oblasti a svoji těžařskou minulost si udržuje i nadále – kromě toho, že se v ní nejvíce zlata vytěží, také
se ho tam nejvíce rovnou zpracuje. Je jasné, že blízkost této provincie k Pekingu i to, že se rozkládá na
břehu moře, jí výrazně pomáhá k rozvoji obchodu. Významným městem provincie je město Pin-čou,
které je učebnicovým příkladem vývoje čínské společnosti. Zvyšuje se v něm podíl střední třídy, která
zažívá lepší a lepší časy, je podporovaná státem, má více finančních prostředků a více také utrácí.
Novými produkty, do nichž tito lidé investují, jsou právě zlaté šperky, investiční slitky a mince. Proto
očekáváme, že do roku 2017 by měla poptávka po zlatě v čínském soukromém sektoru vzrůst
minimálně na 1 350 tun.
Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/365429-cinsky-drak-vycenil-zuby-na-zlaty-trh-a-chce-vic/
E15.CZ: Krize na Ukrajině zahýbala cenami drahých kovů
09. 04. 2014
Krize na Ukrajině hýbe cenami drahých kovů. Zlato se kvůli anexi Krymu Ruskem vyšplhalo v polovině
března od začátku roku o 15 procent na 1380 dolarů za trojskou unci. Od té doby jeho cena klesla ke
1300 dolarů. Podobně dramaticky se projevila nejistota ohledně dalšího postupu Ruska vůči Ukrajině
do ceny paládia.
Paládium v průběhu února a března vystoupalo ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké
korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, opět tento drahý kov posílil až na 792,5
dolarů.
„Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského
poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů české společnosti
Safina.
„Důvodem je to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny.
Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh,“ dodává Křapka.
Vývoj ceny paládia za posledních 5 let:
Safina v letošním prvním čtvrtletí zvýšila prodej investičního zlata na zhruba 130 kilogramů. Celkový
prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kilogramů.
Cenu zlata loni i letos ovlivňují také centrální banky. Zatímco loni nakoupily v čistém vyjádření 368,6
tun zlata, letos se až na čínskou centrální banku části zlatých rezerv zbavují. Mezi největší prodeje
patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi
aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy zvětšilo rezervy o 13 tun.
„Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod
výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na
finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vývoj ceny zlata za posledních 5 let:
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Kolísání cen
se čeká i letos. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují
rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto
výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické
reality,“ komentuje dění na trzích Křapka.
http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/krize-na-ukrajine-zahybala-cenami-drahych-kovu1076549
ELEKTRO: Využití drahých kovů v elektronice
22. 04. 2014
Náklad: 5 200
SKUTECNOSTI.CZ: Příběh zlata
15. 04. 2014
Miroslav Jaroš
Zlato je mezi lidmi oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a
trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také
spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace
World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě
přibližně 170 miliard amerických dolarů.
Rekordnímu zájmu investorů se těšilo především zlato ve fyzické podobě. Oproti roku 2012 vzrostla
poptávka po žlutém kovu ve formě slitků a mincí o 28 procent. Poptávka po špercích stoupla o 17
procent.
Z pohledu celkového trhu se zlatem však poptávka po zlatě výrazně poklesl. Pokles poptávky po zlatě
byl způsoben především poklesem zájmu o tzv. „papírové zlato“ (tj. o ETF fondy, které se zabývají
investicemi do zlata). V roce 2012 vzrostl objem „papírového“ zlata o 279 tun. V roce 2013 však
nastaly obrovské výprodeje. Nakonec investoři prodali akcie ETF fondů, které představovaly objem
881 tun zlata. Celkový trh se právě kvůli výprodejům ETF fondů propadl objemově o 15 procent. Při
přepočtu na americké dolary činil propad trhu dokonce výrazných 28 procent.
Na straně poptávky tvořila výraznou sílu především skupina centrálních a národních bank. Díky nim
byl zachován již tři po sobě jdoucí roky trvající trend převahy nákupů nad prodeji žlutého kovu. V
prosinci roku 2013 byly největšími držiteli zlata USA (více než 8 tisíc tun), Německo (3,4 tisíce tun),
Mezinárodní měnový fond (2,8 tisíce tun) a Itálie (2,4 tisíce tun). Čína, která se umístila na 6. místě,
vlastní celkem 1 tisíc tun zlata. V uvedených státech (samozřejmě kromě MMF a také Číny) tvoří zlato
65 a více procent celkových rezerv. Výjimkou je Čína. V Říši středu tvoří zlato pouze 1 procento
celkových rezerv. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám
ve zlatě,“ uvádí Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů společnosti Safina, a. s. „Podívejme
se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v
jednotkách procent,“ uvádí materiál společnosti Sa
Obyvatelé jednotlivých asijských zemí – především Číny a Indie – však vnímají situaci odlišně. Oba
tyto státy z historicky poměrně dlouhého hlediska využívali zlato při tvorbě uměleckých předmětů a
šperků. Ale i tady zejména v poslední době roste obliba zlata jako investičního nástroje. Trh
investičních slitků a mincí rostl meziročně o 38 procent. Indický trh investičního zlata posílil o 16
procent. Objem zlata, které nakoupili čínští spotřebitelé v roce 2013, dosáhl rekordní hodnoty více
než 1 000 tun. Růst poptávky po investičním zlatě byl viditelný i v jiných oblastech – v USA o 26
procent a v Turecku činil meziroční růst dokonce 113 procent. K největšímu nárůstu poptávky po
zlatých mincích a slitcích však došlo v Egyptě. World Gold Council uvádí, že meziroční změna
poptávky činila až 738 procent. Když se však tato hodnota převede na tuny, není výsledek (tedy růst z
2,1 na 15,5 tun) tak ohromující.
Globální nabídka zlata v roce 2013 byla tvořena ze dvou třetin z těžby. Zbývající třetinu nabídky tvořil
recyklovaný kov. Objem celkové nabídky v loňském roce dosáhl hodnoty 4,34 tisíce tun. Největším
dodavatelem zlata je Čína. Na světové nabídce zlata se podílí 13 procenty. Východní Asie (včetně
Číny) tvoří 23 procent světové produkce zlata, Latinská Amerika se podílí na světové nabídce 21
procenty, Severní Amerika pak 12 procenty. Přibližně 20 procent světového zlata pochází z Afriky.
Střední Asie a východní Evropa poskytuje také 12 procent celkové produkce zlata.
Světové zásoby zlata jsou výrazně omezené. V roce 2012 činil odhad zásob zlata pod zemským
povrchem přibližně 174 tisíc tun. Kdyby bylo toto zlato odlito do tvaru krychle, byla by její hrana 20
metrů dlouhá. V roce 2013 se celosvětově vytěžilo 3 tisíc tun zlata. Do oběhu se dostalo 2 960 tun.
Oproti tomu recyklací bylo získáno 1 370 tun žlutého kovu. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, a. s. „Nejde přitom jen o jeho uplatnění na
investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha
průmyslových i dalších oborech – jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s
dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde
se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
Citace pocházejí z materiálu společnosti Safina, a. s.: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013
dosáhla globálního rekordu, nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína.
http://skutecnosti.cz/pribeh-zlata/
INVESTUJEME.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje
i na další trhy
09. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://www.investujeme.cz/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodejrozsiruje-i-na-dalsi-trhy/
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
PORADCEVKOSTCE.CZ
09. 04. 2014
http://www.poradcevkostce.cz/aktuality.html
FINPARADA.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i
na další trhy
09. 04. 2014
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku
2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním
čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět
k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh
s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s
dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a
její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k
tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=6543
PREKON.CZ: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata
09. 04. 2014
Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz potvrdila hodnotu zlata
9. dubna 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve
střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za
první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA
prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku
2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na
700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.
Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem
politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém
oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále
charakterizován vysokou volatilitou cen.
SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii
SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od
počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku,
Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na
další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce
pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké
Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji
drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do
Spojeného království.“
Krize na Ukrajině
Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením
Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů,
včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí
významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů
za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů,
došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce,
které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer
prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován
významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům
s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má
široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.
Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od
začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize
na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na
aktuální úroveň 1 300 USD/toz.
Centrální banky spíše prodávaly
Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých
investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním
čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů.
Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší
prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko
patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem
prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem
a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které
měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.
Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež
pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil
další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé
utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i
negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.
Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?
Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci
očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných
papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy
k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od
ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou
centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou
konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto
jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má
neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy
znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na
finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické
podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich
investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“
Fotografie: ilustrační fotografie investičních slitků rafinérie PAMP.
Příloha: grafy vývoje cen Au, Ag, Pt, Pd a Rh v 1. čtvrtletí 2014
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů
z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013
tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex
společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce
2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii
Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny
SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s.,
TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz
http://www.prekon.cz/1397046382/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata.html
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálech:
NEWS.SK
09. 04. 2014
http://www.news.sk/rss/clanok/2014/04/868861/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kginvesticniho-zlata/
CTUSI.INFO
09. 04. 2014
http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/363/safina_za_prvni_ctvrtleti_prodala_130_kg_investi
cniho_zlata/?fnt=1
PRAVEDNES.CZ
09. 04. 2014
http://pravednes.cz/FortunaAu.profil
FINPARADA.CZ: Chcete mít doma kilogram zlata s Komenským nebo s Přemyslem Otakarem?
04. 04. 2014
Michal Mošnička
Nabízí se Vám možnost koupit si kilogramovou zlatou investiční medaili s portrétem Jana Amose
Komenského, kterou v těchto dnech představila Jablonecká Česká mincovna. Pražská mincovna
přichází s nabídkou investiční medaile s motivem Přemysla Otakara I. a Zlaté buly sicilské.
Diskuse
Obě investice mají jedno “ALE“, na investici budete potřebovat více než milion korun. Kilogram zlata s
Janem Amosem Komenským totiž stojí 1,47 milionu korun a s Přemyslem Otakarem prvním pak 1,14
milionu korun.
V loňském roce Česká mincovna vydala zlatou investiční medaili s motivem pětisetkorunové
bankovky s Boženou Němcovou. Realizace této medaile se její tvůrce, Oldřich Kulhánek, nedožil.
Návrh pravděpodobně nejkrásnější medaile z doposud vydané čtveřice však ještě stihl odevzdat.
“V letošním roce jsme se dohodli s dcerou Oldřicha Kulhánka, paní Klárou Melichovou, která tak
pokračuje v díle svého otce. Na základě existujících grafických podkladů vypracovala kompozici
medaile Jana Amose Komenského a předala ji sochaři Vladimíru Opplovi k realizaci,“ uvádí Aleš Brix,
obchodní ředitel České mincovny.
Gallery
Česká mincovna stihla s Oldřichem Kulhánkem realizovat přesně polovinu předloh českých bankovek.
Na medailích se objevily portréty od T. G. Masaryka po Boženu Němcovou. “Druhou polovinu
symbolicky dokončí jeho dcera Klára. Kromě aktuální emise Jana Amose Komenského připravujeme v
příštích letech Karla IV., sv. Anežku Českou a Přemysla Otakara II.
Každá medaile vychází v počtu pouhých padesáti kusů, ke každé obdrží zákazník pozlacenou atrapu,
certifikát ze Státní tiskárny cenin nebo se může třeba zúčastnit ražby své vlastní medaile. I to umíme
zajistit,“ doplnil Brix.
Ražba kilogramové investiční mince
Kilogramové medaile se razí na speciálním vysokotlakém lisu a patří se svými 85 mm v průměru a 11
mm tloušťky k největším ražbám České mincovny. S cenou 1 470 000 Kč se suverénně jedná o
nejcennější výrobek z Jablonce nad Nisou. Zajímavostí je, že o menší verze zlaté kilogramové medaile,
tj. o čtyřicetidukáty o hmotnosti 139,5 gramu, se stejným motivem budou zanedlouho soutěžit
účastníci televizní soutěže “Nejchytřejší Čech“, kterou připravuje Česká televize.
Vývoj ceny Zlatých investičních medailí
První medaile z dílny České mincovny byla vydána k 1. výročí vstupu české republiky do EU. Cena této
emise byla tehdy stanovena 500 000 Kč. Od té doby se hodnota kilogramových medailí ztrojnásobila.
“Přestože v posledním roce cena zlata na burze klesala, u zlatých investičních medailí vychází
prodejní cena nejen z ceny drahého kovu na burze. Medaile mají vysokou uměleckou hodnotu danou
autorem výtvarné předlohy, sběratelskou hodnotu, na kterou má vliv především její omezený náklad
a v neposlední řadě také špičkové řemeslné zpracování,“ uzavírá Brix. Omezený náklad může být
určitě zajímavý, ale dle zkušeností odborníků a sběratelů tato hodnota stoupá až za desítky let od
ražby.
Vývoj ceny zlatých investičních kilogramových medailí České mincovny
Rok emise Motiv Emisní cena v Kč
2005 Vstup do EU 500 000
2006 2. výročí vstupu do EU 600 000
2007 50. výročí Římských dohod - Vznik EU 670 000
2008 Vstup ČR do schengenského prostoru 700 000
2009 Předsednictví ČR v Radě EU 900 000
2010 T. G. Masaryk 950 000
2011 Ema Destinnová* 1 200 000
2012 František Palacký 1 380 000
2013 Božena Němcová 1 470 000
2014 Jan Amos Komenský 1 470 000
Zdroj: Česká mincovna
* v roce 2011 se krátkodobě dostala na maximum 1 500 000 Kč
Pražská mincovna přichází s motivem Přemysla Otakara I. a Zlaté buly sicilské
Pražská mincovna (jde o jiný subjekt než je Česká mincovna - viz výše - pozn. redakce) vydala zlatou
minci, jejíž lícní stranu tvoří nízký reliéf z textu samotné Zlaté buly sicilské. Na tomto pozadí je portrét
krále Přemysla Otakara I. “Portrét je inspirován iluminací ze Žaltáře Heřmana Durynského. Nad ním
jsou tři heraldická zvířata ze státního znaku České republiky,“ popsal autor návrhu akademický sochař
Zbyněk Fojtů. Dominantu rubové strany tvoří samotný text s velkým F, což je počáteční písmeno
císaře Fridricha II. V levé spodní části je umístěna pečeť císaře. Opis tvoří text: ZLATÁ BULA SICILSKÁ a
letopočty 1212 - 2012. Náklad je opět 50 kusů, hmotnost jeden kilogram včetně stejné ryzosti jako je
medaile s Komenským, zajímavá je cena, která činí 1 140 000 Kč.
Kdo je za rok 2013 největším producentem zlata ve světě?
Nabídka zlata v roce 2013 činila globálně 4 340 tun. Uvedla to společnost Safina ve své analýze. Dle
ní pokryla objem ze dvou třetin těžba kovu. Jednu třetinu pak tvořila recyklace. Největším
producentem zlata v roce 2013 byla Čína s 13 % světové dodávky.
http://www.finparada.cz/1935-Chcete-mit-doma-kilogram-zlata.aspx?ID=1935
TECHNIKAATRH.CZ: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu
03. 04. 2014
Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním
prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech
amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České
termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu.
Termočlánek není drát, je to velmi sofistikovaný výrobek, bez něhož by řada procesů na zeměkouli
nebyla možná, uvedl Plachý. O termočlánky Safiny je podle něj ve světě zájem a společnost svůj podíl
na trhu navyšuje.
"Nadále investujeme a nadále se potvrzuje perspektiva. Zvyšují se také technické nároky na náš
výrobek s ohledem na to, v jakých aplikacích je využíván," dodal Plachý. Očekává, že na konci roku
bude tempo růstu prodeje termočlánků ještě vyšší. Firma má totiž rozjednáno mnoho nových
zakázek.
Na českém trhu Safina pokrývá přes 90 procent spotřeby termočlánků.
Většina výrobků ale míří do zahraničí, především do Německa a Spojených států, kde je využívá
například i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Letos Safina získala významného
zákazníka, navázala spolupráci s italskou divizí chemického koncernu BASF. Jde o zakázky za desítky
milionů korun, které se týkají termočlánků a také rafinace, což je technologický postup, jímž se čistí
vstupní surovina, dodal Plachý.
Safina v letošním roce pokračovala v investicích, jež vedou ke zkvalitnění výroby i personálu. Jen do
výroby termočlánků Safina ve čtvrtletí investovala zhruba deset milionů korun. "Vyrábíme i
termočlánky, které jsou tenčí než lidský vlas a mohou být i několik kilometrů dlouhé. Na obou koncích
termočlánku musíme dosahovat stejných výstupních hodnot," řekl šéf Safiny.
Plachý uvedl, že firmě, která je proexportně orientovaná, pomohly devizové intervence České
národní banky i nynější stabilizace kurzu koruny k euru. Ukrajinská krize společnost nepostihla, firma
na tomto trhu nepůsobí.
Obchody s Ruskem, jež se týkají především sklářského průmyslu, krize zatím neovlivnila.
Termočlánky se užívají jako měřicí zařízení v leteckém, chemickém, jaderném, sklářském,
automobilovém či ocelářském průmyslu. Jejich výroba má ve společnosti Safina dlouholetou tradici,
vzhledem k jejich vývoji jsou ale ty současné nesrovnatelně kvalitnější.
http://www.technikaatrh.cz/komponenty/prodej-termoclanku-firmy-safina-ve-ctvrtleti-vzrostl-octvrtinu
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na protálu:
PRAVEDNES.CZ
03. 04. 2014
http://pravednes.cz/search.page?q=Safina
TECHNIKA A TRH NEWS: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu
03. 04. 2014
Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním
prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech
amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České
termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu.
SVETPRUMYSLU.CZ: Poptávka spotřebitelů zlata v roce 2013 dosáhla globálního rekordu
02. 04. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu
se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28%
nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků
poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek
celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu
roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů
v objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce
o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka,
manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur,
Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče
centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále
nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto
tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen
zlomek jejích veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech
a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
http://www.svetprumyslu.cz/domaci/energetika/31-03-2014/poptavka-spotrebitelu-zlata-v-roce2013-dosahla-globalniho-rekordu.html
PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA: Příběh zlata - Poptávka a nabídka zlata v 2013
02. 04. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích.
Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. “A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu
se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28%
nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků
poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek
celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu
roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v
objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce
o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje.
V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě
zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a
Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a
vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je
to pouhé jedno procento. “Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním
rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, “podívejme se
třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v
jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech
záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to
byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to
předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech - například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. “Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, “v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. “I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, “nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SAFINA-Pribeh-zlata-Poptavka-a-nabidkazlata-v-2013-313525
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
BIZINET.CZ
02. 04. 2014
http://www.bizinet.cz/clanek/safina-pribeh-zlata-poptavka-a-nabidka-zlata-v-2013-927092
TECHNICKYTYDENIK.CZ: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu
01. 04. 2014
Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním
prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech
amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České
termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu. Termočlánek není drát, je to
velmi sofistikovaný výrobek, bez něhož by řada procesů na zeměkouli nebyla možná, uvedl Plachý. O
termočlánky Safiny je podle něj ve světě zájem a společnost svůj podíl na trhu navyšuje. "Nadále
investujeme a nadále se potvrzuje perspektiva. Zvyšují se také technické nároky na náš výrobek s
ohledem na to, v jakých aplikacích je využíván," dodal Plachý. Očekává, že na konci roku bude tempo
růstu prodeje termočlánků ještě vyšší. Firma má totiž rozjednáno mnoho nových zakázek.
Většina výrobků ale míří do zahraničí, především do Německa a Spojených států, kde je využívá
například i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Letos Safina získala významného
zákazníka, navázala spolupráci s italskou divizí chemického koncernu BASF. Jde o zakázky za desítky
milionů korun, které se týkají termočlánků a také rafinace, což je technologický postup, jímž se čistí
vstupní surovina, dodal Plachý. Safina v letošním roce pokračovala v investicích, jež vedou ke
zkvalitnění výroby i personálu. Jen do výroby termočlánků Safina ve čtvrtletí investovala zhruba deset
milionů korun.
"Vyrábíme i termočlánky, které jsou tenčí než lidský vlas a mohou být i několik kilometrů dlouhé. Na
obou koncích termočlánku musíme dosahovat stejných výstupních hodnot," řekl šéf Safiny. Plachý
uvedl, že firmě, která je proexportně orientovaná, pomohly devizové intervence České národní banky
i nynější stabilizace kurzu koruny k euru. Ukrajinská krize společnost nepostihla, firma na tomto trhu
nepůsobí. Obchody s Ruskem, jež se týkají především sklářského průmyslu, krize zatím neovlivnila.
Termočlánky se užívají jako měřicí zařízení v leteckém, chemickém, jaderném, sklářském,
automobilovém či ocelářském průmyslu. Jejich výroba má ve společnosti Safina dlouholetou tradici,
vzhledem k jejich vývoji jsou ale ty současné nesrovnatelně kvalitnější.
http://www.technickytydenik.cz/rubriky/zpravodajstvi-tt/prodej-termoclanku-firmy-safina-vectvrtleti-vzrostl-o-ctvrtinu_24887.html
Stručná zmínka o článku byla publikována také na portálech:
NEWSSERVIS.COM
01. 04. 2014
http://www.newsservis.com/articles/index/template:4/loc:cz/lang:cs/domcat:46
PRAVEDNES.CZ
01. 04. 2014
http://pravednes.cz/tech.news
CHEMAGAZÍN: SAFINA zvyšuje svoji kapacitu v rafinaci stříbra o více než 100 %
08. 04. 2014
TECHNICKYTYDENIK.CZ: SAFINA optimalizuje proces rafinace stříbra
25. 04. 2014
Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, dosáhla na základě výsledků vlastního aplikovaného výzkumu výrazného technického
zdokonalení procesu rafinace stříbra. Mezi hlavní benefity nového postupu patří snížení zádrže
stříbra v rafinačním procesu a zvýšení výrobní kapacity. Nová metoda umožňuje společnosti rozšířit
její dosavadní rafinační kapacitu o více než 100 % při zpracování materiálů s obsahem stříbra, a to
včetně etylenoxidového katalyzátoru. Aktuálně nyní SAFINA dokáže zpracovat až 750 t za rok. Dosud
dosahovala recyklace stříbra v celé ČR 100 t ročně. Díky všem inovacím, které SAFINA v recyklačním
řetězci uplatnila, vzroste celková recyklační kapacita stříbra na více než 200 t za rok. „Nový postup
nám umožní inovovat produktové portfolio na bázi stříbra, což je klíčové pro pronikání na nové trhy a
posilování naší pozice na trzích, kde již působíme,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINY.
Stříbro se z drahých kovů co do objemu využívá v průmyslu nejčastěji. Jeho loňská spotřeba vzrostla o
přibližně 2–3 %, což přímo odráží situaci na světových trzích: v roce 2013 došlo k obecnému nárůstu
ve zpracování drahých kovů. Stříbro se díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem spotřebovává
(kromě chemického průmyslu, kde je často součástí nejrůznějších typů katalyzátorů) ve sklářství, v
elektrotechnickém průmyslu, v lékařství a dalších oborech, včetně šperkařství a investičních nástrojů.
SAFINA používá elektrolytickou metodu čištění stříbra již desítky let. Postupně docházelo ke
zlepšování tohoto procesu, a to jak z hlediska jeho účinnosti, tak ekonomických parametrů.
„Aplikovaný výzkum probíhal i v loňském roce a intenzifikace se podařilo docílit v rekordně krátkém
čase čtyř měsíců,“ upřesnil Martin Bouša, marketing executive SAFINA s odpovědností za inovace.
„Nyní můžeme naše výrobní kapacity rozšířit nejen z pohledu různosti materiálů a odpadů se
stříbrem. Výrazně navyšujeme i objemy rafinace.“
http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/safina-optimalizuje-proces-rafinacestribra_24985.html
PROSPERITA: Daňový odpočet na výzkum a vývoj pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost firem
22. 04. 2014
Náklad: 13 500
Více než 70 % českých firem považuje inovace za nevyhnutelnou podmínku konkurenceschopnosti.
Vyplývá to z výsledku Barometru inovací Alma CG, kterého se zúčastnilo 1600 firem z deseti zemí. V
dotazovaných českých podnicích však představuje financování inovací z veřejných prostředků pouhou
pětinu z celkových zdrojů, což je druhá nejnižší hodnota po Polsku.
Světový průměr představuje 60 procent.
Tento rozdíl vyplývá ze skutečnosti, že daňový odpočet na výzkum a vývoj (dále jen VaV) je čes kými
podnikateli považován za příliš komplikovaný a administrativně náročný. „Otázka financování inovací
je ze strategického pohledu pro podniky zcela zásadní,“ uvedla Kristína Šumichrastová, ředitelka
Alma CG, leadera v oblasti cost consultingu. Firmy SAFINA, a. s., a Befra Electronic, s. r. o., potvrzují,
že možnost daňového odpočtu na VaV využívají a shodují se na přínosech této služby. V rámci
průzkumu také odpověděli zástupci daných firem na několik otázek ohledně inovací a daňového
odpočtu na VaV. Obě zmíněné společnosti uvádí, že jsou ve svém oboru schopny konkurovat jedině
díky inovacím, které financují většinou z vlastních zdrojů. Inovovat zejména technologické postupy je
nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj firem a jejich zaměstnanců. Ve spolupráci se společností Alma
CG uplatňuje SAFINA, a. s., i Befra Electronic, s. r. o., daňový odpočet na VaV. Ing. Aleš Kielar, finanční
ředitel firmy Befra Electronic, s. r. o., tuto možnost vnímá jako citelný přínos. Ing. Michal Šedina,
vedoucího oddělení financí a služeb společnosti SAFINA, a. s., hodnotí přínos uplatnění daňového
odpočtu na VaV slovy: „Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního
výzkumu.“
Proces uplatnění odpočtu na VaV je u nás vnímán jako administrativně náročný. Podle Ing. Aleše
Kielara však stačí průběžně zpracovávat projektovou dokumentaci k jednotlivým projektům, takže
pak již není složité připravit materiály potřebné pro daňový odpočet na VaV. Ing. Michal Šedina se
svým názorem přiklání k většině českých firem, když uplatnění odpočtu považuje za náročný
proces, zejména pak z hlediska administrativy a určité legislativní nejednoznačnosti. „I z tohoto
důvodu jsme zvolili v této oblasti spolupráci s externí poradenskou společností,“ dodal.
Finanční ředitel společnosti SAFINA, a. s., doporučuje všem zájemcům o uplatnění daňového
odpočtu na VaV nejprve posoudit, zda projekty splňují parametry pro jejich získání: „V hledání
odpovědi na dané otázky pak může být vhodným prvním krokem právě úvodní konzultace se
společností, která se na tuto problematiku specializuje.“ Ing. Michal Šedina radí oslovit již na
začátku vhodnou poradenskou firmu a zařídit se dle jejích doporučení.
Alma CG je evropský leader v oblasti cost consultingu. Pomáhá společnostem zvyšovat jejich
konkurenceschopnost prostřednictvím optimalizace nákladů, realizací úspor a zajištění dostupného
financování. Má mezinárodní zastoupení v devíti zemích, 1300 zaměstnanců a 26 let zkušeností. Befra
Electronic, s. r. o., se od svého založení v roce 1992 zabývá vývojem a výrobou elektroniky,
dodávkami a servisem důlní elektrotechniky a montážemi mechanických sestav. Působí v západní
Evropě, především v Německu, a zaměstnává 250 osob.
SAFINA, a. s., působí v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně
jejich recyklace. Obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, ale orientuje se i na Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. Zaměstnává 219 osob. Společnost SAFINA se opakovaně
umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100, v roce 2013 získala významné postavení v soutěži
Exportér roku a obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český patron
2012. Je členem švýcarské skupiny Safichem Group.