VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI

VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
PREKAMBRIUM – PRAHORY a STAROHORY
vše před prvohorami je prekambrium
začíná život
bakterie, sinice a řasy (kyslík v atmosféře)
prvoci
PRVOHORY
PRVOHORY – KAMBRIUM a ORDOVIK
zkameněliny trilobitů a ostnokožců
život se váže na vodní prostředí
velký rozvoj řas
- rozvoj bezobratlých
PRVOHORY – SILUR
rozvíjí se koráli a graptoliti
první nálezy rybovitých praobratlovců
„ přechod rostlin na souš“
objevují se primitivní cévnaté výtrusné rostliny, které mohou žít mimo vodu
= vodu a živiny už nemusely přijímat celým tělem, ale přijímaly je kořeny a
vedly je jednoduchými cévními svazky (vznik vodivých pletiv)
PRVOHORY – DEVON
prudký rozvoj třídy ryby, včetně ryb lalokoploutvých a dvojdyšných
první obojživelníci
osídlení pevniny rostlinami -plavuně, přesličky a kapradiny
PRVOHORY – KARBON
horotvorné procesy
vznik rozsáhlých horstev, moře ustupovalo
sopečná činnost = teplota se zvedá
velký rozvoj zelených rostlin
objevují se již i primitivní nahosemenné rostliny
plavuně, přesličky, kapradiny a některé nahosemenné rostliny dorůstají až do
výšky 30m
vznik černého uhlí = fotosyntézou zelených rostlin a velkého množství organické
hmoty a následného zuhelnatění – karbonizace ( velké tlaky, bez přístupu kyslíku)
štíři, stonožky, švábi, vážky i kobylky již žijí mimo vodní prostředí
objevují se různé formy obojživelníků, později se z nich vyvinuli první plazi
PRVOHORY – PERM
klima na severní polokouli teplé a poměrně suché
klima na jižní polokouli teplota klesla
z důvodu poklesu teploty vymizeli např. trilobiti
obojživelníci - krytolebci
suché klima dovolilo rozvoj plazů
s oteplováním a vysycháním bažin se snižoval počet plavuní a přesliček,
- cykasovité, jinanovité a první jehličnany
DRUHOHORY
DRUHOHORY – TRIAS
vývoj krytolebců, kteří koncem triasu vymřeli
největší rozvoj plazů, který vyvrcholil v juře,
- první savci (drobné rozměry)
v moři hojný počet měkkýšů a zvláště hlavonožců (amoniti)
velké množství nových druhů přesliček a kapradin (menších rozměrů)
stoupal počet cykasovitých a jehličnatých rostlin
DRUHOHORY – JURA
začíná se rozpadat velký kontinent a dochází k poklesu pevnin (mořské dno)
velký rozvoj hlavonožců (amonitů) – pomáhají určit stáří geol. vrstev na Zemi
plazi 1) býložravci Stegosaurus 2) masožravci Allosaurus
objevili se první ptáci Archaeopterix a primitivní savci
rostliny: jehličnaté dřeviny (podobné sekvojím, araukáriím, borovicím apod.)
kapradiny a přesličky
DRUHOHORY - KŘÍDA
rozšíření mělkých moří (písky stmelené do pískovců nebo uhličitanové
horniny bílé až šedobílé barvy nazývané křída)
alpínsko-himalájské vrásnění = vznikl Atlantský a Indický oceán
mělká moře ustupovala
vymřeli velicí plazi Iguanodon a Tyrannosaurus
rozvoj hadů, ptáků a některých drobných vačnatců a hmyzožravců
objevují se krytosemenné rostliny: šácholany, vrby, topoly a drobné byliny
TŘETIHORY (terciér)
TŘETIHORY – PALEOGÉN ( starší t.)
a NEOGÉN ( mladší t.)
plocha moří se zmenšila a části mořského dna z druhohor se stala souší
bouřlivá sopečná činnost
vyzdvižena pohoří např. Himaláje, Kavkaz, Alpy a Karpaty
podobné rozdělení jako dnes (na konci třetihor)
na severní polokouli = teplejší klima, koncem období se začíná ochlazovat
vyhynuli velcí plazi a vůdčí postavení zaujali savci (hmyzožravci, hlodavci a
šelmy = velmi mohutné např. šavlozubí tygři)
kopytníci tvoří důležitou skupinu (z lichokopytníků = předchůdci nosorožců,
tapírů a koně a ze sudokopytníků tůrovití a velbloudi
chobotnatci (mastodonti)= savci velkých rozměrů
objevili se primáti
jehličnany (borovice, jedle, tis atd.) a rostliny krytosemenné (dvouděložné i
jednoděložné)
ČTVRTOHORY ( kvartér)
ČTVRTOHORY – PLEISTOCÉN A HOLOCÉN
značné ochlazení klimatu
vývoj člověka
vytvořeny mohutné ledovcové vrstvy
pět dob ledových a čtyři meziledové
savci ve čtvrtohorách: mamuti, nosorožci, koně, jeleni, sobi, losi, medvědi,
hyeny, lišky a vlci
† později vyhynuly některé druhy např. mamut, srstnatý nosorožec, velké druhy
losů, jelenů a medvědů
rostliny podobné těm dnešním
V DOBÁCH LEDOVÝCH: tundra se zakrslými keři bříz a vrb,
chladnomilnými rostlinami, mechy a lišejníky a třeba i skalnička
glaciální relikty: rostliny patřící k severským tundrovým rostlinám,
pozůstatek z dob ledových např. vrba bylinná, ostružník moruška