MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE

MODERNIZACE TRATĚ
ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ 2012
Varianta kolem Blovic
1.1 CHARAKTERISTIKA STÁVAJÍCÍHO STAVU
Celý úsek České Budějovice – Plzeň je zařazen do kategorie celostátních drah. Není
součástí dohod AGC ani AGTC. Traťový úsek není ani součástí tranzitních železničních
koridorů, jak je definují původní „Zásady“. Traťový úsek je však uveden v Zásadách
modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky vydaných
směrnicí GŘ 16/2005.
V současné době na trati platí přechodnost D3 UIC, tj.22,5t a 7,2t/m´. Prostorová
průchodnost podle dostupných podkladů odpovídá Z-GB.
Traťový úsek Nemanice II – Plzeň Koterov, který je předmětem dokumentace, je 135,706km
dlouhý. Jedná se o jednokolejnou trať s částečným zdvoukolejněním v délce 39km.
Směrové poměry na trati jsou rozmanité a pohybují se v hodnotách, které umožňují rychlost
90-160km/h, ale stávající rychlost se pohybuje v rozpětí 80-100km/h. Sklonově je trať ve
vhodných poměrech. Úsek České Budějovice – Horažďovice předměstí do 4‰, Horažďovice
předměstí – Nepomuk do 14‰, Nepomuk – Plzeň Koterov do 6‰.
Zvláštností je pak trochu nestandardní vedení odbočující tratě z Protivína směrem na Písek,
která vede v délce zhruba 8km prakticky ve společném koridoru s tratí ČB-Plzeň ve
vzájemné vzdálenosti přibližně 1km.
Trať je v celé délce elektrizována systémem ≈25kV/50Hz. Elektrizace pochází z 80.let
minulého století. Kromě vlastní tratě je elektrizace zavedena i do Písku a po trianglu Putim Ražice.
Na trati se nachází téměř 70 úrovňových přejezdů s různým stupněm zabezpečení.
V úseku se nachází celkem 19 železničních stanic a 14 zastávek.
Ve stanicích není zřízena peronizace ani poloperonizace (kromě žst. Zliv) a veškerá
nástupiště jsou přístupna v úrovni koleje s výškou 200mm nad TK. Nástupiště jsou s
pevnou
hranou typu TISCHER. V současné době se připravuje kompletní přestavba žst. Strakonice
s peronizací a se všemi požadovanými parametry.
Stávající zabezpečovací zařízení velice nesourodé a tomu odpovídá i značný rozptyl v době
jejich uvedení do provozu.
- Nemanice, Ražice ESA 11
- Hluboká n Vlt., Katovice, RZZ SSSR
- Zliv , Dívčice, RZZ AŽD 71
- Čičenice RZZ AŽD 70
- Protivín, Čejetice, Strakonice, Střelské Hoštice, Horažďovice předměstí, Pačejov,
Nepomuk, Žďírec u Plzně, EMZZ
- Blovice, Nezvěstice, Starý Plzenec TEST B14
- Plzeň Koterov ETB
Na trati se nachází železniční svršek tvaru S49 a T. Nejmladší konstrukce je z roku 2006,
kdy byla provedena rekonstrukce plzeňského zhlaví žst. Hluboká n. Vltavou. Další je pak ČB
zhlaví žst. Číčenice, kde byla provedena rekonstrukce v souvislosti s obnovou úrovňového
přejezdu. V ostatních úsecích se nachází konstrukce povětšinou starší jak 20let.
Železniční spodek nevykazuje v současné době závažnější závady, nicméně tvar
železničního tělesa včetně příkopů zdaleka neodpovídá požadavkům vzorových listů.
Většina mostních konstrukcí nevyhovuje především z hlediska prostorové průchodnosti.
Posouzení únosnosti bude provedeno až ve vyšších stupních dokumentace.
Na trati docházelo k posledním dílčím úpravám v souvislosti se zdvoukolejněním a
zvyšováním propustnosti trati související s výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Od té doby
na trati nedošlo k žádným významnějším investičním počinům.
1.2 NÁVRH OPATŘENÍ
Ve studii se navrhuje zpracování ve čtyřech scénářích:
- Scénář 1 – odpovídá stavu bez projektu, který bude uplatněn v navazující studii
proveditelnosti. V této územně technické studii bude zpracován pouze z pohledu
metodiky.
- Scénář 2 – představuje stav s projektem v úrovni minimální investice. Jde o
minimální hladinu investice. V této územně technické studii bude zpracován
pouze v úrovni potřebné pro určení investiční náročnosti případně jiných
parametrů.
- Scénář 3 – představuje stav s projektem, kdy rozsah stavebních úprav
(především rozsah zdvoukolejnění) je koordinován s rozsahem výhledové
dopravy. Jde o střední hladinu investice. V této územně technické studii bude
zpracován v plném rozsahu běžném pro tento stupeň dokumentace.
- Scénář 4 - představuje stav s projektem, kdy se navrhuje zdvoukolejnění v celé
délce. Jde o vysokou hladinu investice. V této územně technické studii bude
zpracován v plném rozsahu běžném pro tento stupeň dokumentace.
1.2.1 Zásady přístupu k technickému řešení pro scénář 2 až 4
Traťový úsek České Budějovice – Plzeň je uveden v Zásadách modernizace a optimalizace
vybrané železniční sítě České republiky vydaných směrnicí GŘ 16/2005.
Podle tohoto dokumentu je trať České Budějovice – Plzeň zařazena do evropského
železničního systému. Jako taková musí splňovat požadavky na interoperabilitu. Rovněž
platí, že na tratě evropského železničního systému se vztahují podmínky „Zásad“.
1.2.1.1 Hlavní zásady technického řešení
- dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC pro úroveň traťové rychlosti 120 km/h včetně (tj.
22,5 t/nápravu a zároveň 8 t/běžný metr délky vozidla),
- zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC a širší vozidla podle
ČSN 73 6320, tj. základní průřez Z-GC s vlivem širších vozidel,
- zajištění požadované kapacity dráhy při současném stanovení optimalizovaného rozsahu
železniční infrastruktury,
- vybavení tratě takovým technologickým zařízením, které zajišťuje plnou bezpečnost
provozu při traťové rychlosti do160 km/h,
- vybavení železničních stanic nástupišti v souladu s vyhláškami č. 177/1995 Sb.
a 369/2001 Sb.
- dosažení dostatečné užitečné délky dopravních kolejí v železničních stanicích:
- pokud užitečná délka dopravních kolejí (alespoň jedna předjízdná kolej) dosahuje
min. 650 m, nebude stanice prodlužována,
- v případě neúměrně vysokých investičních nákladů na prodloužení stanice se ve
výjimečných případech připouští ponechání užitečné délky menší než 650 m každý takový případ musí být samostatně posouzen na základě řešení stanic
v uceleném traťovém úseku,
- zlepšení stavu úrovňových křížení tratí s pozemními komunikacemi:
- u přejezdů na tratích s traťovou rychlostí nad 120 km/h přednostně navrhovat jejich
náhradu mimoúrovňovým křížením, zejména u přejezdů silně
frekventovaných, silnic I. třídy a přejezdů se zvýšenou nehodovostí,
- v rámci veřejnoprávních řízení prosazovat zrušení málo frekventovaných přejezdů
nebo jejich převedení na přechody,
- ponechaná stávající úrovňová křížení je potřeba zabezpečit pro zavedení traťové
rychlosti do 160 km/h, přibližovací úseky je nutno prodloužit na maximálně
povolenou traťovou rychlost (včetně uvažování rychlosti pro jednotky
s naklápěcími skříněmi),
- je nutno zajistit rozhledové poměry na úrovňových přejezdech podle ČSN 73 6380
pro případ poruchy PZS,
- nové úrovňové přejezdy v rámci modernizace a optimalizace tratí zásadně
nezřizovat (pozn.: tato podmínka se netýká přechodů pro pěší a posunů
stávajících úrovňových přejezdů do nové polohy).
1.2.1.2 Vybrané profese
Kolejové stavby
Podle směrnice GŘ č.28/2005 se v hlavních kolejích navrhuje nový železniční svršek UIC60
s upevněním W14. Do předjízdných kolejí se navrhuje použití výzisku kolejových polí se
svrškem S49 na betonových pražcích.
Zabezpečovací zařízení
Ve všech stanicích je zřízeno zabezpečovací zařízení 3. kategorie s dálkovým ovládáním ve
všech hladinách technického řešení. Cílem je nejen odstranit technicky nevyhovující
zařízení, ale prostřednictvím dispečerského řízení optimalizovat provoz na trati tak, aby bylo
zajištěno maximální využití (a tím i kapacita) při minimálním rozsahu kolejového vybavení
tratě. Dalším aspektem je minimalizace živé pracovní síly ve stanicích.
Energie
Navrhuje se obnova technologického vybavení napájecích zařízení tak, aby splňovala
veškeré normy a požadavky z pohledu bezpečnosti a spolehlivosti provozu a ochrany
životního prostředí. Koncepce zařízení bude počítat s možností rozšíření kapacit napájení až
do výše intenzit cílového stavu.
Komunikace
Vzhledem k tomu, že součástí akce je odstranění celé řady úrovňových přejezdů, neobejde
se drážní investice bez realizace řady silničních komunikací sdružujících funkci několika
přejezdů do mimoúrovňového křížení. Tento přístup vyžaduje součinnost s územními plány
a vyvolá i jejich případné změny.
Pozemní stavby
Pozemní stavby se budou týkat především objektů pro technologická zařízení tratě, Jedná
se především o objekty pro zabezpečovací zařízení a napájení. Lokalizace napájecích stanic
se předpokládá zachovat a bude se navrhovat jejich rekonstrukce nebo případné rozšíření.
Pro umístění technologie zabezpečovacího zařízení bude dávána přednost adaptaci
některých objektů tak, aby ve výsledku celý objekt sloužil pro tento účel. Další možnosti
v pořadí jsou umístění technologie do vybraných prostor větších objektů (výpravní budovy) a
teprve potom realizace nových samostatných objektů.
Životní prostředí
Na problematiku životního prostředí (krajina, vody, ÚSES, biokoridory, NATURA,….) se
zpracovatel zaměří zejména v lokalitách se zdvoukolejněním. Další kategorie ochrany, to je
ochrana životního prostředí před negativními účinky hluku, bude orientačně zpracována pro
celý úsek a všechny hladiny technického řešení.
Studie tratě České Budějovice - Plzeň
Blovice realizace kolem r. 2012
Tato varianta přejezdu nad silem počítá s mimoúrovňovou křižovatkou (vlevo
směrem na Vlčice). Silnice vpravo povede na kruhový objezd (u bývalého ČSAD).
Směr
Kotousov
MAPA 1a
Současný přejezd
nad silem
Směr
k Poplužáku-na
Hradiště
Směr
Blovice-Dubí
Tato varianta počítá s nadjezdem od sila přes trať. Směr na Kotousov.
MAPA 1b
Směr Kotousov
Nadjezd u sila
Přímo v Blovicích to může vypadat např. takto:
Nádraží
MAPA 2a
Dubí
Současný přejezd Husova třída
bude zrušen a vytvořen pouze
podchod pro pěší na Dubí.
Kruhový objezd
u bývalého ČSAD-směr
Komorno-Hradiště-Dubí
Husova třída
Nová komunikace od Dubí k viaduktu
pro příjezd do Blovic z Dubí a od
Komorna(Kotousova)
A nebo třeba takto. Bez kruhového objezdu směr Komorno(horší varianta pro směr
Dubí-Hradiště). Bude třeba projet celé Blovice přes viadukt.
MAPA 2b
Přejezd Husova třída zrušen, pouze ve výjimečném
případě bude zachován. Nelze udělat nadjez ani
podjezd. Velice nebezpečné místo pro přejezd
kamionů (vlak bude jezdit až 160km/h)
Dubí
Směr Komorno bez
kruhového objezdu .
Husova třída
Bude vybudována zcela nová dvouproudová komunikace
podél trati až k viaduktu(panelka k Pressolu)
To je již příjezd od Seče do Blovic. Kruhový objezd, moderní řešení zpomalení vjezdu
do města.
MAPA 3a
Směr Seč
Pressol
Směr Rohatá(polní cesta)
Směr DubíKomorno.U
mapy 1a i směr
Hradiště)
Moderní dvouproudový podjezd pro
veškeré vozy. Hlavní vjezd do města.
Setecká
II. varianta. Vhodnější pro odbočování vozidel od Komorna a Dubí do města. Něco jako
u Olympie v Plzni.
Směr Seč
MAPA 3b
Směr SečSměr Rohatá(polní cesta)
Přímé odbočení bez nutnosti
objíždět kruhový objezd.
Moderní dvouproudový podjezd pro veškeré vozy.
Hlavní vjezd do města.
Směr Komorno a
Dubí. U mapy 1a
i směr Hradiště.
Setecká
POPIS JEDNOTLIVÝCH VARIANT