Fulltext PDF - Current Opinion in Allergy and Clinical Immunology

www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s chronickou obstrukční plicní
nemocí
Linus H. Santo Tomas; Basil Varkey
Cíl přehledového článku
Většina současných postupů léčby chronické obstrukční
plicní nemoci (CHOPN) nedokáže ovlivnit přežití ani zbrzdit
pokles plicních funkcí. Tento fakt zdůrazňuje význam
výsledných ukazatelů zaměřených na pacienta, které
postihují symptomatickou úlevu, funkční stav pacientů
a celkovou kvalitu života vzhledem ke zdravotnímu stavu
(HRQOL, health-related quality of life). Hodnocení HRQOL
vhodně doplňuje tradičně používané zavedené fyziologické
výsledné ukazatele.
Současné poznatky
Pro hodnocení HRQOL je k dispozici několik generických
i pro nemoc specifických nástrojů, z nichž každý
kvantifikuje různé aspekty fyzického, psychického
a sociálního postižení. V textu je uvedena základní
koncepce těchto metod. Nové studie ukazují, že HRQOL
je u pacientů s CHOPN důležitým nástrojem k určování
prognózy onemocnění a čerpání finančních prostředků na
zdravotní péči.
Souhrn
Kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu je ve stále
větším počtu studií zařazována mezi hodnocené výsledné
ukazatele. Tento přehled uvádí léčebné postupy, u nichž se
prokázal pozitivní účinek na některé nebo všechny
komponenty HRQOL, včetně aplikace inhlalačních
kortikosteroidů, inhalačních bronchodilatancií, opiátů,
oxygenoterapie, plicní rehabilitace, implementace pro
nemoc specifických programů samoléčby a
volumredukčních pneumochirurgických výkonů.
Klíčová slova
chronická obstrukční plicní nemoc, kvalita života vztažená
ke zdravotnímu stavu
Medical College of Wisconsin, Division of Pulmonary and Critical Care
Medicine, Milwaukee, Wisconsin, USA
Adresa pro korespondenci: Linus H. Santo Tomas, Medical College of
Wisconsin, Division of Pulmonary and Critical Care Medicine, 9200 West
Wisconsin Avenue, Milwaukee, WI 53226, USA. E-mail: [email protected]
Current Opinion in Pulmonary Medicine 2004;10:120–127.
Zkratky
CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc
CRQ
dotazník Chronic Respiratory Disease
Questionnaire
usilovně vydechnutý objem vzduchu za
FEV1
1. sekundu
GOLD
výbor Global Initiative for Obstructive Lung
Disease
HRQOL kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu
56
COP_03-2004.p65
ISOLDE studie Inhaled Steroid in Obstructive Lung
Disease in Europe
LTOT
dlouhodobá oxygenoterapie
LVRS
redukční pneumochirurgické výkony
NETT
studie National Emphysema Treatment Trial
NHP
Nottingham Health Profile
PFSDQ dotazník Pulmonary Function Status and
Dyspnea Questionnaire
PFSS
škála Pulmonary Function Status Scale
SF-36
dotazník Short Form 36 Questionnaire
SGRQ dotazník St. George’s Respiratory Questionnaire
SIP
sickness impact profile
SOLQ
dotazník Seattle Obstructive Lung Disease
Questionnaire
SI
interval spolehlivosti
ISSN 1070–5287 © 2004 Lippincott Williams & Wilkins, Inc.
Úvod
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je stále jednou
z vedoucích příčin úmrtnosti a invalidity. Bohužel se u většiny
terapeutických postupů kromě oxygenoterapie neprokázalo,
že by prodlužovaly přežití, a rovněž se neprokázalo, že by jakékoli opatření mimo zanechání kouření dokázalo zpomalit
pokles plicních funkcí. Téměř všechny léčebné postupy jsou
tedy zaměřeny na symptomatickou úlevu. Výbor pro regulaci
léků při hodnocení nových látek rutinně zohledňuje to, jak
daný lék ovlivňuje fyziologické parametry, přestože pokud tyto
parametry zvolíme za hlavní výsledné ukazatele studií, mohou být výsledky dvojznačné, ne-li dokonce neuspokojivé.
Vzhledem k tomu, že badatelé již dnes obecně uznávají, že
v léčbě CHOPN je nezbytná symptomatická úleva a zlepšení
kvality života pacientů, a uvědomují si, že chronická obstrukční
plicní nemoc ovlivňuje více aspektů zdraví pacienta, zařazují
podle možností mezi výsledné ukazatele i HRQOL. Koncepčně HRQOL zahrnuje pacientovo hodnocení těch stránek života, které nemoc ovlivňuje (obr. 1). Sem patří symptomy, fyzická výkonnost, kognitivní funkce, psychosociální kondice
a emoční stav pacienta a jeho adaptace na nemoc. Přestože je
zdravotní stav pacienta významným způsobem ovlivněn tíží
onemocnění, značný vliv na celkovou kvalitu života má to, jak
pacient nemoc vnímá a jak se na ni adaptoval [1].
Je čím dál důležitější, aby lékaři pečující o pacienty s CHOPN
porozuměli hodnocení HRQOL, nebo pohled pacienta je
do hodnocení nových terapeutických postupů zahrnut.
Obzvláště v posledních dvou letech došlo k obrovskému nárůstu počtu článků, které se zabývají využitím hodnocení
HRQOL u CHOPN (obr. 2). Tento přehled uvádí základní
koncepci HRQOL a jejího posuzování, hodnotí vztah mezi
HRQOL a dalšími klinickými výslednými ukazateli a terapeutické postupy, u nichž se prokázalo, že zlepšují HRQOL nebo
některé z jejích složek.
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
56
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
Obr. 1 Koncepční schéma domén a proměnných zahrnutých do hodnocení kvality života
Škála/stupnice měření
Z
m
én
Objektivní zdravotní stav
Do
Vysoká Velmi dobrý
Fyzická
Psychologická
Sociální
Práce
Běžné denní činnosti
Osobní vztahy
Pozitivní afekty
Negativní afekty
Chování
Symptomy
Výkonnost
Invalidita
Kvalita života Q (X, Y)
y
Nízká
Y
Špatný
Vysoké
Nízké
Subjektivní vnímání
X
Osa x představuje subjektivní vnímání zdravotního stavu, osa y objektivní zdravotní stav, souřadnice Q (X, Y) aktuální kvalitu života a Z měření aktuální kvality
života spojené se specifickou komponentou (např. pozitivní afekty) nebo doménou (např. psychologická doména). Otištěno se svolením [1].
Proč hodnotit kvalitu života ve vztahu
ke zdraví?
Určité výsledné ukazatele, například spirometrické nálezy, jsou
vzhledem k relativní jednoduchosti hodnocení a evidentní korelaci s patofyziologií onemocnění atraktivnější, ale nemusejí
již odpovídajícím způsobem odrážet kvalitativní změny, ke kterým dochází při sumaci malých přírůstků jejich hodnot [2•].
Kombinované účinky různých léčebných postupů, o kterých
předpokládáme, že příznivě ovlivní určitý fyziologický parametr, navíc nemusejí zvyšovat komfort pacienta a zlepšovat
kvalitu života. Miravitlles a spol. [3] popsali horší kvalitu života
podle HRQOL u těch pacientů s CHOPN, kteří užívali tři a více
léků, a to i přes korekci na tíži onemocnění a současnou přítomnost dalších onemocnění. I když v úvahu připadá možnost špatné indikace léků, mohlo by se také jednat o nežádoucí účinky přespříliš horlivé terapie. I z fyziologického hledis-
Obr. 2 Publikace zabývající se chronickou obstrukční plicní nemocí a kvalitou života
100
90
80
Počet článků
70
60
50
40
30
20
10
0
1995
1996
1997
1998 1999
Rok
2000
2001
2002
Počet článků uváděných od roku 1995 do roku 2002, kdy bylo v databázi Medline prováděno mapované vyhledávání kombinace klíčových slov „COPD“
a „quality of life“.
ka je zřejmé, že jeden sledovaný parametr (jako například
FEV1) může být dobrým ukazatelem obstrukce proudění vzduchu, ale nemusí již dobře vypovídat o dynamické hyperinflaci, která vyvolává dušnost [4]. A možná nejdůležitějším, i když
často přehlíženým důvodem pro zařazení HRQOL mezi výsledné ukazatele je fakt, že hodnotí zdravotní stav z pohledu
pacienta. Pacienti s CHOPN přicházejí k lékaři, nebo hledají
úlevu od potíží, ke kterým patří dušnost, kašel, produkce sputa a omezení fyzické výkonnosti způsobené námahovou dušností, a proto jsou v léčbě CHOPN na prvním místě takové
postupy, které povedou ke zmírnění symptomů a zlepší výkonnost pacientů. Měření HRQOL nenahrazuje při hodnocení zdravotního stavu fyziologické ukazatele, ale může je vhodně doplňovat tím, že k nim přidá takové parametry, které vnímá pacient.
Nástroje k měření HRQOL
Hodnocení HRQOL se provádí pomocí dotazníků, které bu
vyplňuje sám pacient, nebo vyšetřující lékař. Generické nástroje k hodnocení HRQOL lze aplikovat na různé zdravotní
problémy, což má tu výhodu, že fungují jako obecně použitelný nástroj ke kvantifikaci HRQOL u různých onemocnění. Pro
nemoc specifické nástroje k hodnocení HRQOL jsou navrženy tak, aby měly vyšší senzitivitu při záchytu klinicky významných změn spojených s určitým onemocněním. Přestože má
HRQOL více dimenzí, u CHOPN je nepochybně rozhodujícím faktorem, který kvalitu života ovlivňuje, dušnost. Ta předpovídá kvalitu života související se zdravím přesněji než tíže
onemocnění měřená pomocí FEV1 [5], což není překvapivé
vzhledem k tomu, že dušnost a FEV1 ne vždy dobře korelují
[4,6]. Jako důsledek je v nástrojích k hodnocení HRQOL specifických pro CHOPN zařazena vždy nějaká forma hodnocení
dušnosti.
Dobrý nástroj pro hodnocení kvality života musí být validní, citlivý a spolehlivý [1,2•,7•]. Validita se týká schopnosti
nástroje skutečně měřit to, co má měřit; citlivost je blízká senzitivitě neboli schopnosti nástroje odhalit klinicky významné
změny; a spolehlivost je analogická přesnosti, kdy opakovaná
měření v jednom sezení dávají podobné výsledky. V ideálním
případě by pro každý nástroj k hodnocení HRQOL měl být
také určen práh minimální klinicky významné změny skóre,
ale to není vždy ten případ. Minimální klinicky významnou
změnu skóre můžeme definovat jako nejmenší potřebnou
změnu v dílčím nebo celkovém skóre, která je významná pro
pacienta nebo lékaře [7•,8]. Je totiž možné, aby se skóre
HRQOL změnilo tak, že půjde o statisticky významný rozdíl,
a přitom změna nemusí být klinicky významná. V poslední
době byly publikovány podrobné přehledy metodologické
problematiky a několika nástrojů pro hodnocení kvality života
u CHOPN [2•,7•,9•,10].
Příkladem generického nástroje k hodnocení HRQOL, který se při sledování pacientů CHOPN běžně používá, je dotazník SF-36 (Short Form 36 questionnaire) [11,12]. Jeho výhodou
je, že je relativně krátký a že byl přeložen do několika jazyků
[13,14]. Navíc je u CHOPN ověřený a ví se, že má dobrou
citlivost, přestože se jedná o generický nástroj [15,16]. SF-36
hodnotí osm oblastí, které zahrnují omezení fyzické aktivity,
sociální aktivity a běžných aktivit, fyzickou bolest, celkový psychický stav, vitalitu a celkové vnímání vlastního zdravotního
stavu.
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
COP_03-2004.p65
57
57
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
Tab. 1. Příklady nástrojů k hodnocení kvality života související se zdravím u chronické obstrukční plicní nemoci
Nástroje
Způsob a předpokládaný
čas vyplnění
Položky
(počet)
Domény a/nebo kategorie
Nottingham Health Profile (NHP) [19]
Vyplňuje pacient, 5–10 min
38
Energie, bolest, spánek, sociální izolace, emoční reakce,
mobilita
Medical Outcomes Study Short Form
36-Item Health Survey (SF-36) [11]
Vyplňuje pacient nebo vyšetřující,
5 min
36
Fyzické schopnosti, omezení funkce způsobené
psychickým stavem, bolest, sociální funkce, psychický
stav, omezení funkce způsobené emočními problémy,
vitalita, energie/únavnost, celkové vnímání zdravotního stavu
Sickness Impact Profile (SIP) [20, 21]
Vyplňuje pacient nebo vyšetřující,
20–30 min
136
Domény: fyzická a psychosociální; kategorie: odpočinek
a spánek, příjem potravy, práce, péče o domácnost,
rekreace a zábava, chůze, mobilita, péče o tělo a pohyb,
sociální interakce, živost reakcí, emoční reakce, komunikace
Chronic Respiratory Disease
Questionnaire (CRQ) [17]
Vyplňuje vyšetřující, 15–25 min
20
Dušnost, únava, emoční stav, kontrola nad nemocí
Pulmonary Functional Status
and Dyspnea Questionnaire
(PFSDQ) [22]
Vyplňuje pacient, 15 min
164
Domény: funkční stav, dušnost; kategorie: schopnost
pečovat sám o sebe, mobilita, vedení domácnosti,
příjem potravy, rekreace, sociální interakce
Pulmonary Functional Status
Scale (PFSS) [23]
Vyplňuje pacient, 15–20 min
53
Denní aktivity/sociální fungování, psychologická
výkonnost, sexuální výkonnost
St. George’s Respiratory
Questionnaire (SGRQ) [18]
Vyplňuje sám pacient nebo
vyšetřující, 10 min
76
Symptomy, aktivita, dopad onemocnění
Seattle Obstructive Lung Disease
Questionnaire (SOLQ) [24]
Vyplňuje pacient, 5–10 min
29
Psychické funkce, emoční funkce, schopnost vyrovnat
se s onemocněním, léčba, spokojenost
Generické
Pro nemoc specifické
Dotazníky CRQ (Chronic Respiratory Disease Questionnaire) a SGRQ (St. George’s Respiratory Questionnaire) představují dva často používané specifické nástroje k hodnocení
kvality života u CHOPN. Dotazník CRQ vyvinuli Guyatt a spol.
[17] k vyhodnocení efektu léčby na kvalitu života pacientů
s chronickou obstrukcí dýchacích cest. Tento dotazník se ve
20 otázkách soustředí na čtyři hlavní oblasti; dušnost, únavu,
emoční stav a to, jak pacient onemocnění kontroluje. SGRQ
je navržen jako dotazník se 76 hodnocenými položkami, který
pacient vyplňuje samostatně. Tři hlavní oblasti, které hodnotí, jsou symptomy, aktivita a dopad onemocnění na každodenní
život [18]. Příklady dalších dotazníků, které se používají u pacientů s CHOPN, ukazuje tab. 1.
Kvalita života související se zdravím
a mortalita
Jednou z oblastí, v níž lze HRQOL využít, je prognostika. Dřívější studie ukazují vztah mezi hodnocením kvality života
a mortalitou nezávislou na tíži onemocnění. Jako předpovědní faktor úmrtnosti na CHOPN byla implikována úzkost, stav
výživy a psychosociální faktory, jako například opora v partnerovi [25–28]. Gerardi a ZuWallack tvrdí, že se význam těchto faktorů ještě zvyšuje s narůstající tíží onemocnění [29]. Domingo-Salvany a spol. [30••] udávají, že ve skupině pacientů
mužského pohlaví se jako nezávislé předpovědní faktory úmrtnosti na CHOPN ukázaly nejen hodnoty FEV1, ale také skóre
SGRQ a SF-36, a to i po mnohorozměrové analýze. V další
kohortové studii pacientů sledovaných přibližně dva roky po
hospitalizaci pro akutní exacerbaci CHOPN se mnohorozměrovou analýzou zjistilo, že předpovědními faktory úmrtnosti
jsou rodinný stav, deprese a stupeň aktivity hodnocený pomocí
dotazníku SGRQ [31]. Skóre SGRQ v doméně pro aktivitu ≥ 66
58
COP_03-2004.p65
vypovídalo o poměru šancí (odds ratio) 2,62 pro mortalitu (95%
IS 1,43–4,78), zatímco skóre deprese na stupnici Yesavageho
≥ 11 bylo spojeno se zvýšeným poměrem šancí 3,60 (95% IS
1,50–8,65). Podobně ve velké skupině pacientů s CHOPN, kteří
byli sledováni déle než jeden rok, měli pacienti v nejnižším
kvartilu fyzické výkonnosti 6,8krát vyšší pravděpodobnost
úmrtí [32••].
Kvalita života související se zdravím a čerpání
prostředků na zdravotní péči
Zhoršování zdravotního stavu vede ke zvýšení nákladů na
zdravotní péči. Hodnocení kvality života ve vztahu ke zdravotnímu stavu tedy může být užitečné k vyhledávání pacientů ohrožených náhlým zhoršením zdraví, kterému lze předejít zavedením preventivních opatření. Otázkou, kterou se
badatelé snaží zodpovědět, je, který konkrétní nástroj dokáže nejlépe předpovídat zvýšení nákladů na zdravotní
péči. Desikan a spol. [15] při zkoumání vztahu mezi HRQOL
a čerpáním prostředků na zdravotní péči u pacientů
s CHOPN zjistili, že SF-36 je lepším předpovědním faktorem
nákladů než CRQ nebo SGRQ. Vzhledem k tomu, že u pacientů s těžkou CHOPN budou s vyšší pravděpodobností současně přítomna další onemocnění, nepřekvapuje, že k hodnocení kvality života slouží v tomto směru lépe generický
nástroj než nástroj specifický pro CHOPN. Tato studie však
byla limitována malým počtem pacientů a nálezy je třeba interpretovat opatrně. Fan a spol. v další studii [32••] použili
u skupiny 3 283 pacientů dotazník SOLQ (Seattle Obstructive Lung Disease Questionnaire) [24] a zjistili, že nízké skóre
HRQOL je významným předpovědním faktorem hospitalizace; tento vztah byl významný i po mnohorozměrové
analýze.
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
58
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
Terapeutické postupy, které mohou zlepšit
kvalitu života u chronické obstrukční plicní
nemoci
Inhalační kortikosteroidy
Ve studii ISOLDE (Inhaled Steroid in Obstructive Lung Disease
in Europe) se v průběhu jednoho roku neukázal významný
rozdíl v rychlosti poklesu FEV1 mezi dvěma skupinami pacientů
s CHOPN, kteří byli náhodně zařazeni k léčbě inhalačním fluticasonem nebo užívání placeba [33]. Tato studie dále ukázala
progresivní zhoršování zdravotního stavu v obou skupinách
pacientů. Při hodnocení pomocí dotazníku SGRQ však pacienti
léčení fluticasonem vykazovali pomalejší zhoršování zdravotního stavu (2,0 jednotek za rok) než pacienti ve skupině léčené
placebem (3,2 jednotek/rok). Přestože se jednalo o statisticky
významné hodnoty (p = 0,004), nedosahovaly prahu minimální klinicky významné změny (4,0 jednotek) pro skóre
SGRQ. Zvyšování tohoto rozdílu však může jednoho dne dosáhnout klinicky významné hodnoty.
Od studie ISOLDE zjistila i řada dalších badatelů, že se při
léčbě CHOPN inhalačními kortikosteroidy kvalita života zvyšuje [34,35•,36•,37]. Doporučení výboru GOLD (Global Initiative for Obstructive Lung Disease) radí používat inhalační
kortikosteroidy v léčbě pacientů s FEV1 < 50 % s výraznými
symptomy nebo opakovanými exacerbacemi (stadium III a IV
v aktualizovaných doporučeních) [38,39••].
Bronchodilatancia
ß2-sympatomimetika s krátkodobým účinkem
I když při léčbě krátkodobě účinnými ß2-sympatomimetiky
může u pacientů s CHOPN dojít jen k malým spirometrickým
změnám, vede léčba k výrazné symptomatické úlevě. Sestini
a spol. [40] vypracovali systematický přehled, který zahrnoval
13 randomizovaných kontrolovaných zkřížených studií, a ukázal po dobu léčby krátkodobě účinnými ß2-sympatomimetiky
významné zlepšení skóre každodenní dušnosti v porovnání
s placebem. Jediná studie zařazená do tohoto přehledu, která
formálně hodnotila HRQOL, prokázala při užívání krátkodobě
účinných ß2-sympatomimetik významné zlepšení skóre v doméně dušnosti a únavy [41].
ß2-sympatomimetika s prodlouženým účinkem
Zjistilo se, že salmeterol má ve srovnání s placebem a ipratropiem lepší vliv na plicní funkce [42]. Ve srovnání s placebem
salmeterol také zlepšoval HRQOL a dušnost. Při porovnání
inhalačně podávaného formoterolu, ipratropia a placeba obě
bronchodilatancia zvyšovala FEV1, ale pouze formoterol zmírňoval potíže a zlepšoval kvalitu života [43]. V metaanalýze dlouhodobě účinných ß2-sympatomimetik v léčbě CHOPN, do
které byly zařazeny i výše uvedené studie, však Appleton a spol.
[44] zjistili jen malé zvýšení FEV1 a variabilní změny HRQOL
a dušnosti. Tato metaanalýza celkem osmi randomizovaných
kontrolovaných studií byla limitována rozdíly ve vykazování
dat.
Anticholinergika s krátkodobým účinkem
Ve studii trvající jeden týden zjistili Liesker a spol. [45] při srovnání ipratropia, formoterolu a placeba významné zlepšení plicních funkcí a tolerance zátěže, ale neshledali již významné zlepšení skóre dušnosti podle Borga (Borg dyspnea score). Účinky formoterolu, placeba a ipratropia srovnávali v delší studii také Wad-
bo a spol. [46]. Při porovnání s placebem zjistili, že aktivní léčba
formoterolem i ipratropiem významně zlepšuje skóre denní dušnosti i spirometrické nálezy. Při léčbě ipratropiem se také oproti placebu zmírnil výskyt kašle během dne. Změna oproti vstupnímu celkovému skóre SGRQ nebyla mezi jednotlivými skupinami významně rozdílná, ale skóre v doméně pro symptomy
bylo lepší při léčbě ipratropiem než formoterolem nebo placebem.
Anticholinergika s prodlouženým účinkem
Tiotropium je nové anticholinergní bronchodilatans, které má
díky pomalejšímu uvolňování z muskarinových receptorů M1
a M3 výhodu delší doby účinku [47]. Muskarinový receptor M3
je pro zprostředkování bronchokonstrikce zvláště důležitý. Díky
delší době účinku lze tiotropium podávat v jedné denní dávce, což zlepšuje spolupráci a komfort pacienta. Léčba tiotropiem snížila počet exacerbací onemocnění, zmírnila dušnost
a také zlepšila kvalitu života výrazněji, než se pozorovalo při
léčbě ipratropiem [48•]. V jiné randomizované, kontrolované, dvojitě slepé a dvojitě napodobené (dummy) studii léčba
tiotropiem významně zlepšila skóre dušnosti a celkové skóre
SGRQ v porovnání s placebem a salmeterolem [49,50]. Tashkin
a Kesten [51] zjistili, že dlouhodobý pozitivní účinek tiotropia
na zlepšování dušnosti a HRQOL je nezávislý na iniciální
odpovědi na léčbu. Doporučení výboru GOLD radí přidat
bronchodilatancia s prodlouženým účinkem do medikace při
středně závažné (stadium II) až velmi těžké (stadium IV)
CHOPN [38,39••].
Kombinovaná léčba
Krátkodobě účinná ß2-sympatomimetika a krátkodobě
účinná anticholinergika
Randomizované, dvojitě slepé studie z několika center, které
sledovaly pacienty se středně závažnou až těžkou CHOPN,
ukázaly, že kombinace inhalačního salbutamolu a ipratropia
skutečně více zvýšila FEV1 než podávání každé z obou látek
samostatně [52,53], ale neprokázalo se, že by kombinovaná
léčba v porovnání se samostatně podávanými látkami příznivěji ovlivňovala symptomy a kvalitu života.
ß2-sympatomimetika s prodlouženým účinkem a krátkodobě účinná anticholinergika
D’Urzo a spol. v randomizované, dvojitě slepé zkřížené studii
[54] prokázali, že při kombinované léčbě formoterolem a ipratropiem se vrcholová postbronchodilatační FEV1 i vrcholová
výdechová rychlost zvyšuje více než při kombinaci salbutamolu s ipratropiem. Studie také pomocí dotazníku SGRQ hodnotila HRQOL, ale trvání léčby (3 týdny) bylo u obou kombinací kratší než jeden měsíc, což je interval doporučovaný autory dotazníku. Při kombinované léčbě formoterolem a ipratropiem se nicméně ukázalo výraznější zlepšení skóre hodnotící symptomy, i když celková změna skóre SGRQ se významně nelišila od změny při kombinované léčbě sabutamolem
a ipratropiem.
Dlouhodobě účinná ß2-sympatomimetika a inhalační kortikosteroidy
V randomizované, placebem kontrolované studii srovnávali
Calverley a spol. [55•] čtyři skupiny pacientů (s placebem, samotným salmeterolem, samotným fluticasonem a s kombina-
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
COP_03-2004.p65
59
59
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
cí formoterolu a fluticasonu) s ohledem na tradiční spirometrické výsledné ukazatele a na zdravotní stav specifický pro nemoc. Každá aktivní terapie vedle zlepšení ventilačních funkcí
zlepšovala i zdravotní stav a mírnila symptomy. Při kombinované léčbě bylo význačné, že se po 12 měsících ukázalo klinicky
významné zlepšení skóre SGRQ. Nannini a spol. ale v systematickém přehledu [56], který porovnával účinky kombinace
inhalačního kortikosteroidu a dlouhodobě účinného ß2-sympatomimetika se samotným inhalačním kortikosteroidem, neprokázali přesvědčivé zlepšení kvality života; a také nezjistili
žádný rozdíl při porovnání kombinované léčby se samotným
ß2-sympatomimetikem s prodlouženým účinkem. K bližšímu
prozkoumání této problematiky zřejmě budou zapotřebí další
studie, ale při rozhodování o tom, kdy zahájit kombinovanou
terapii, je rozumným vodítkem stupňovitý přístup, založený
na klinickém stadiu onemocnění [39••].
Opiáty
Jennings a spol. vypracovali dva spolu související systematické přehledy [57••,58] zahrnující 18 dvojitě slepých randomizovaných kontrolovaných studií, které prokázaly signifikantní
úlevu dušnosti při užívání opiátů. Tento efekt byl výraznější
ve studiích, které používaly perorální nebo parenterální opiáty. Podskupinová analýza neprokázala signifikantní úlevu dušnosti při podání opiátů v aerosolu. Ve 14 z 18 studií zařazených
do přehledu byli zahrnuti pacienti s CHOPN a výsledky podskupinové analýzy pacientů s CHOPN se nelišily od nálezů
v celé skupině. V jediné studii, která formálně hodnotila
i HRQOL, se dosažená skóre CRQ nelišila mezi léčbou opiáty
a placebem [59]. Nověji prokázali Abernethy a spol. ve dvojitě
slepé, randomizované, placebem kontrolované zkřížené studii významnou úlevu dušnosti u pacientů, jimž byl podáván
kontinuálně uvolňovaný morfin. Doplňující léčbu kyslíkem potřebovalo 71 % pacientů zařazených do této studie; základním
onemocněním byla převážně CHOPN (88 %).
Ačkoli opiáty mohou zmírňovat dušnost, je nutné zvažovat
i jejich možné nežádoucí účinky. Kombinace nežádoucích účinků opiátů na kognitivní a psychomotorické funkce a gastrointestinální trakt může převážit příznivé účinky ovlivňující dušnost. Pokud jde o tuto léčbu, jsou zapotřebí další studie, které
budou zahrnovat i komplexní hodnocení HRQOL.
Domácí oxygenoterapie
Přestože podávání kyslíku zvyšuje čilost, vytrvalost a dochozí
vzdálenost pacientů s CHOPN, není k dispozici dostatek důkazů k tomu, aby bylo možné doporučit kontinuální dlouhodobou oxygenoterapii (LTOT) pro pacienty, kteří nesplňují
kritéria založená na klidové oxygenaci. Eaton a spol. [60•]
sledovali ve dvanáctitýdenní randomizované, dvojitě slepé zkřížené studii, srovnávající účinky domácí oxygenoterapie s aplikací stlačeného vzduchu, 41 pacientů se saturací klesající při
námaze pod 88 %, kteří ale nesplňovali kriteria pro LTOT.
Bylo zajímavé, že ačkoli u 68 % pacientů vedlo podávání kyslíku ke zlepšení funkčního stavu a u 56 % z nich k významnému
zlepšení skóre CRQ, nechtělo 41 % pacientů z těch, u nichž ke
zlepšení alespoň jednoho parametru došlo, pokračovat v léčbě.
V současnosti lze u pacientů, kteří nesplňují kritéria pro LTOT,
doporučit používání kyslíku jen omezeně k symptomatické
úlevě během akutní exacerbace onemocnění a při zvýšené
dušnosti.
60
COP_03-2004.p65
Plicní rehabilitace
Cílem plicní rehabilitace je optimalizovat schopnost pacienta
participovat na běžných denních činnostech, a proto má tato
metoda u pacientů s CHOPN významnou roli pro zlepšení
kvality života. Při progresi onemocnění zvyšující se dušnost
zhoršuje mobilitu, což spouští bludný kruh snížené výkonnosti, sociální izolace a deprese [39••]. V aktualizované metaanalýze randomizovaných kontrolovaných studií zabývajících se
plicní rehabilitací u CHOPN Lacasse a spol. [61•] znovu potvrdili, že rehabilitace vedla ke klinicky významnému zmírnění pacientovy dušnosti, únavy, zlepšení kontroly nemoci a celkového skóre SGRQ. Příznivé účinky dosažené rehabilitací se
však bohužel po určité době ztrácejí [62,63]. Na základě omezených údajů se zdá, že následné nebo pokračovací programy
nemají přesvědčivý přínos [63,64], ale k podrobnějšímu objasnění této skutečnosti budou zapotřebí ještě další studie.
Navíc zlepšení HRQOL a funkčních parametrů může částečně záviset na tíži onemocnění [65,66]. Nepohybliví pacienti
nebo pacienti s těžkou dušností budou mít pravděpodobně
z této metody menší prospěch.
Zvláštní postavení má posilování inspiračních svalů, nebo
působí proti znevýhodnění respiračních svalů způsobenému
hyperinflací. Dvě nové randomizované klinické studie potvrdily příznivé účinky posilování inspiračních svalů, a to nejen
na zvýšení maximálního inspiračního tlaku, ale též na zmírnění dušnosti a zlepšení kvality života [67,68]. Covey a spol.
[67] ve studii použili k tréninku zařízení pracující na principu
prahového tlaku, zatímco Sanchez Riera a spol. [68] použili
zařízení zaměřené na průtok vzduchu.
Programy samoléčby
Přehled autorů Monninkhofa a spol. [69•] ukázal, že školení
pacientů v dovednostech potřebných k samoléčbě zlepšovalo
ve srovnání se standardní péčí celkové skóre SGRQ i všechny
jeho složky, ale nález nedosahoval statistické významnosti. Jako
významné se toto zlepšení jevilo pouze v hodnocení fyzické
aktivity, kde měla lepší výsledky skupina školená k samoléčbě.
Mezi dvěma studiemi, které byly hodnoceny s ohledem na tuto
oblast, nicméně panovala značná různorodost nálezů [70,71].
Bourbeau a spol. v novější studii [72•] ukázali, že program
samoléčby zlepšoval kvalitu života, ale toto zlepšení bylo patrno převážně v oblasti dotazníku SGRQ hodnotící dopad onemocnění po 12 měsících.
Redukční pneumochirurgické výkony
V roce 2003 byly zveřejněny dvě velké randomizované klinické studie zabývající se redukčními pneumochirurgickými výkony (LVRS, lung-volume reduction surgery). Dlouho očekávané výsledky studie NETT (National Emphysema Treatment
Trial) ukazují, že kvalita života hodnocená HRQOL se zlepšila 24 měsíců po randomizaci u významně většího procenta
pacientů v chirurgicky léčené skupině (33 % vs. 9 %, p = 0,001)
[73••], a to navzdory použití přísnějšího prahu klinické významnosti změny skóre SGRQ, než se standardně doporučuje. Přínos LRVS ke zlepšení kvality života byl nejnápadnější
u pacientů s heterogenním emfyzémem s převahou postižení
horního laloku, kteří měli nízkou toleranci zátěže (poměr šancí
(odds ratio) = 8,38, p < 0,001). Goldstein a spol. [74••] zaznamenali lepší skóre CRQ ve všech oblastech u pacientů, kteří
podstoupili LVRS, než u medikamentózně léčených pacientů,
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
60
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
když HRQOL hodnotili jako hlavní klinický ukazatel. Kvalita
života se zlepšila po třech měsících a zlepšení přetrvávalo až
do konce studie (12 měsíců). Rozhodnutí o indikaci pacienta
k LVRS bude muset podléhat přísnému výběru a také zvážení
nákladů ze společenského hlediska.
Závěr
V péči o pacienty s CHOPN je nejdůležitější symptomatická
úleva. Jednotlivé léčebné postupy je třeba hodnotit nejen
z hlediska schopnosti zlepšovat fyziologické výsledné ukazatele, ale podle možností také z hlediska jejich potenciálu zlepšovat kvalitu života. Řada léčebných postupů má jen malý nebo
žádný vliv na úmrtnost nebo fyziologické výsledné ukazatele,
ale může zlepšit kvalitu života pacientů s CHOPN.
Odkazy a doporučená literatura
Práce zvláštního významu, publikované v období časově blízkém naší zprávě,
byly zvýrazněny:
• = mimořádný význam
•• = důležitý význam
1. Testa MA, Simonson DC: Assessment of quality-of-life outcomes. N Engl
J Med 1996;334:835-840.
2. Jones PW, Kaplan RM: Methodological issues in evaluating measures of
health as outcomes for COPD. Eur Respir J Suppl 2003;41:13-18.
• Tento krátký, ale instruktivní přehled se zaměřuje na hlavní zájmy zastoupené při výběru nástrojů pro měření výsledných ukazatelů zdravotního stavu
u CHOPN.
3. Miravitlles M, Alvarez-Sala JL, Lamarca R, et al.: Treatment and quality of
life in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Qual Life Res
2002;11: 329-338.
4. Belman MJ, Botnick WC, Shin JW: Inhaled bronchodilators reduce dynamic hyperinflation during exercise in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1996;153:967-975.
5. Hajiro T, Nishimura K, Tsukino M, et al.: A comparison of the level of dyspnea
vs disease severity in indicating the health-related quality of life of patients
with COPD. Chest 1999;116:1632-1637.
6. Mahler DA, Harver A: A factor analysis of dyspnea ratings, respiratory muscle
strength, and lung function in patients with chronic obstructive pulmonary
disease. Am Rev Respir Dis 1992;145:467-470.
7. Curtis JR, Anderson K, Cannella KAS, et al.: American Thoracic SocietyQuality of Life Resource. Last site update: June 2003. Available at: http://
www.atsqol.org/. Accessed Oct. 23, 2003.
• Velmi užitečný zdroj on-line informací. Poskytuje praktické informace o
několika generických a pro nemoc specifických nástrojích k hodnocení
HRQOL, včetně dostupnosti, ceny a kontaktních údajů pro zájemce.
8. Wyrwich KW, Fihn SD, Tierney WM, et al.: Clinically important changes in
health-related quality of life for patients with chronic obstructive pulmonary
disease: an expert consensus panel report. J Gen Intern Med 2003;18:
196-202.
9. Curtis JR, Patrick DL: The assessment of health status among patients
with COPD. Eur Respir J Suppl 2003;41:36-45.
• Tento přehled uvádí základní koncepce hodnocení zdravotního stavu a
poskytuje přehled nástrojů k hodnocení HRQOL, které se běžně používají
při sledování pacientů s CHOPN.
10. Jones PW: Health status measurement in chronic obstructive pulmonary
disease. Thorax 2001;56:880-887.
11. Ware JE Jr, Sherbourne CD: The MOS 36-item short-form health survey
(SF-36). I. Conceptual framework and item selection. Med Care
1992;30:473-483.
12. Ware JE Jr, Gandek B: Overview of the SF-36 Health Survey and the International Quality of Life Assessment (IQOLA) Project. J Clin Epidemiol 1998;51:
903-912.
13. Gandek B, Ware JE Jr, Aaronson NK, et al.: Tests of data quality, scaling
assumptions, and reliability of the SF-36 in eleven countries: results from
the IQOLA Project. International Quality of Life Assessment. J Clin Epidemiol 1998;51:1149-1158.
14. Ware JE Jr, Gandek B: Methods for testing data quality, scaling assumptions, and reliability: the IQOLA Project approach. International Quality of
Life Assessment. J Clin Epidemiol 1998;51:945-952.
15. Desikan R, Mason HL, Rupp MT, et al.: Health-related quality of life and
healthcare resource utilization by COPD patients: a comparison of three
instruments. Qual Life Res 2002;11:739-751.
16. Moy ML, Ingenito EP, Mentzer SJ, et al.: Health-related quality of life improves following pulmonary rehabilitation and lung volume reduction surgery.
Chest 1999;115:383-389.
17. Guyatt GH, Berman LB, Townsend M, et al.: A measure of quality of life for
clinical trials in chronic lung disease. Thorax 1987;42:773-778.
18. Jones PW, Quirk FH, Baveystock CM, et al.: A self-complete measure of
health status for chronic airflow limitation. The St. George’s Respiratory
Questionnaire. Am Rev Respir Dis 1992;145:1321-1327.
19. Hunt SM, McEwen J, McKenna SP: Measuring health status: a new tool for
clinicians and epidemiologists. J R Coll Gen Pract 1985;35:185-188.
20. Bergner M, Bobbitt RA, Pollard WE, et al.: The sickness impact profile:
validation of a health status measure. Med Care 1976;14:57-67.
21. Bergner M, Bobbitt RA, Carter WB, et al.: The Sickness Impact Profile:
development and final revision of a health status measure. Med Care
1981;19:787-805.
22. Lareau SC, Carrieri-Kohlman V, Janson-Bjerklie S, et al.: Development and
testing of the Pulmonary Functional Status and Dyspnea Questionnaire
(PFSDQ). Heart Lung 1994;23:242-250.
23. Weaver TE, Narsavage GL, Guilfoyle MJ: The development and psychometric evaluation of the Pulmonary Functional Status Scale: an instrument
to assess functional status in pulmonary disease. J Cardpulm Rehabil
1998;18:105-111.
24. Tu S, McDonell M, Spertus J, et al.: A new self-administered questionnaire
to monitor health-related quality of life in patients with COPD. Ambulatory
Care Quality Improvement Project (ACQUIP) Investigators. Chest
1997;112:614-622.
25. Gerardi DA, Lovett L, Benoit-Connors ML, et al.: Variables related to increased mortality following out-patient pulmonary rehabilitation. Eur Respir J
1996;9:431-435.
26. Yohannes AM, Baldwin RC, Connolly M: Mortality predictors in disabling
chronic obstructive pulmonary disease in old age. Age Ageing 2002;31:
137-140.
27. Crockett AJ, Cranston JM, Moss JR, et al.: The impact of anxiety, depression and living alone in chronic obstructive pulmonary disease. Qual Life
Res 2002;11:309-316.
28. Anthonisen NR, Wright EC, Hodgkin JE: Prognosis in chronic obstructive
pulmonary disease. Am Rev Respir Dis 1986;133:14-20.
29. Gerardi D: ZuWallack R: Non-pulmonary factors affecting survival in patients completing pulmonary rehabilitation. Monaldi Arch Chest Dis
2001;56:331-335.
30. Domingo-Salvany A, Lamarca R, Ferrer M, et al.: Health-related quality of
life and mortality in male patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 2002;166:680-685.
•• Tato studie ukazuje, že vstupní HRQOL je v souboru pacientů s CHOPN
sledovaných déle než 5 let významným prediktivním faktorem úmrtnosti
nezávislým na FEV1. Svědčí o tom, že k důkladnému vyšetření CHOPN by
mělo patřit také hodnocení HRQOL.
31. Almagro P, Calbo E, Ochoa de Echaguen A, et al.: Mortality after hospitalization for COPD. Chest 2002;121:1441-1448.
32. Fan VS, Curtis JR, Tu SP, et al.: Ambulatory Care Quality Improvement
Project I. Using quality of life to predict hospitalization and mortality in
patients with obstructive lung diseases. Chest 2002;122:429-436.
•• Velká prospektivní kohortová studie pacientů s CHOPN, která našla významnou souvislost mezi HRQOL a výslednými ukazateli hospitalizace a
celkové úmrtnosti ze všech příčin.
33. Burge PS, Calverley PM, Jones PW, et al.: Randomised, double blind, placebo controlled study of fluticasone propionate in patients with moderate
to severe chronic obstructive pulmonary disease: the ISOLDE trial. BMJ
2000;320:1297-1303.
34. Thompson WH, Carvalho P, Souza JP, et al.: Controlled trial of inhaled
fluticasone propionate in moderate to severe COPD. Lung 2002;180:
191-201.
35. van der Valk P, Monninkhof E, van der Palen J, et al.: Effect of discontinuation of inhaled corticosteroids in patients with chronic obstructive pulmonary
disease: the COPE study. Am J Respir Crit Care Med 2002;166:1358-1363.
• Randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie prokázala
vyšší výskyt exacerbací a zhoršení stavu u pacientů, kteří přerušili léčbu
inhalačním fluticasonem.
36. van den Boom G, Rutten-van Molken MP, Molema J, et al.: The cost effectiveness of early treatment with fluticasone propionate 250 microg twice a
day in subjects with obstructive airway disease. Results of the DIMCA program. Am J Respir Crit Care Med 2001;164:2057-2066.
37. Wise R, Connett J, Weinmann G, et al.: Group ftLHSR. Effect of Inhaled
Triamcinolone on the Decline in Pulmonary Function in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. N Engl J Med 2000;343:1902-1909.
38. Fabbri L, Hurd SS: Global Strategy for the Diagnosis, Management and
Prevention of COPD: 2003 update. Eur Respir J 2003;22:1-2.
39. Pauwels RA, Buist AS, Ma P, et al.: Committee GS. Global strategy for the
diagnosis, management, and prevention of chronic obstructive pulmonary
disease: National Heart, Lung, and Blood Institute and World Health Organization Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD): Workshop Report, updated Nov. 2003. Available at: http://www.goldcopd.com/.
Accessed Nov. 10, 2003.
•• Tento aktualizovaný konsensus zahrnující různé aspekty CHOPN poskytuje ucelený návod všem poskytovatelům zdravotní péče. Novější závěry
jsou shrnuty a zohledněny ve zrevidovaných doporučeních.
40. Sestini P, Renzoni E, Robinson S, et al.: Short-acting beta 2 agonists for
stable chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst
Rev. 2002:CD001495.
41. Guyatt GH, Townsend M, Keller JL, et al.: Should study subjects see their
previous responses: data from a randomized control trial. J Clin Epidemiol
1989;42:913-920.
42. Mahler DA, Donohue JF, Barbee RA, et al.: Efficacy of salmeterol xinafoate
in the treatment of COPD. Chest 1999;115:957-965.
43. Dahl R, Greefhorst LA, Nowak D, et al.: Inhaled formoterol dry powder
versus ipratropium bromide in chronic obstructive pulmonary disease. Am
J Respir Crit Care Med 2001;164:778-784.
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
COP_03-2004.p65
61
61
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016
Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey
44. Appleton S, Poole P, Smith B, et al.: Long-acting beta2-agonists for chronic obstructive pulmonary disease patients with poorly reversible airflow
limitation. Cochrane Database Syst Rev. 2002:CD001104.
45. Liesker JJ, Van De Velde V, Meysman M, et al.: Effects of formoterol (Oxis
Turbuhaler) and ipratropium on exercise capacity in patients with COPD.
Respir Med 2002;96:559-566.
46. Wadbo M, Lofdahl CG, Larsson K, et al.: Effects of formoterol and ipratropium bromide in COPD: a 3-month placebo-controlled study. Eur Respir J
2002;20:1138-1146.
47. Hvizdos KM, Goa KL. Tiotropium bromide. Drugs 2002;62:1195-1203; discussion 1204-1205.
48. Vincken W, van Noord JA, Greefhorst AP, et al.: Improved health outcomes
in patients with COPD during 1 yr’s treatment with tiotropium. Eur Respir J
2002;19:209-216.
• Tato randomizovaná kontrolovaná studie ukazuje nadřazenost tiotropia ipratropiu co se týče zlepšování symptomů, zdravotního stavu a plicních funkcí.
49. Brusasco V, Hodder R, Miravitlles M, et al.: Health outcomes following treatment for six months with once daily tiotropium compared with twice daily
salmeterol in patients with COPD. Thorax 2003;58:399-404.
50. Donohue JF, van Noord JA, Bateman ED, et al.: A 6-month, placebo-controlled study comparing lung function and health status changes in COPD
patients treated with tiotropium or salmeterol. Chest 2002;122:47-55.
51. Tashkin D, Kesten S: Long-term treatment benefits with tiotropium in COPD
patients with and without short-term bronchodilator responses. Chest
2003;123:1441-1449.
52. The COMBIVENT Inhalation Solution Study Group: Routine nebulized ipratropium and albuterol together are better than either alone in COPD. Chest
1997;112:1514-1521.
53. COMBIVENT Inhalation Aerosol Study Group: In chronic obstructive pulmonary disease, a combination of ipratropium and albuterol is more effective than either agent alone. An 85-day multicenter trial. Chest
1994;105:1411-1419.
54. D’Urzo AD, De Salvo MC, Ramirez-Rivera A, et al.: In patients with COPD,
treatment with a combination of formoterol and ipratropium is more effective
than a combination of salbutamol and ipratropium: a 3-week, randomized,
double-blind, within-patient. Multicenter Study. Chest 2001;119:1347-1356.
55. Calverley P, Pauwels R, Vestbo J, et al.: Combined salmeterol and fluticasone in the treatment of chronic obstructive pulmonary disease: a randomised controlled trial. Lancet 2003, 361:449-456 [Published erratum appears in Lancet 2003;10:1660.].
• Tato velká randomizovaná studie, se třemi aktivně léčenými skupinami pacientů a jednou skupinou kontrolovanou placebem, ukazuje, že kombinovaná léčba inhalačními kortikoidy a dlouhodobě účinnými β2-sympatomimetiky může přinést příznivější účinky, než které může poskytnout každá
účinná látka zvlásš
56. Nannini L, Lasserson T, Poole P: Combined corticosteroid and long-acting
beta-agonist in one inhaler for chronic obstructive pulmonary disease.
Cochrane Database Syst Rev 2003;4:CD003794.
57. Jennings AL, Davies AN, Higgins JP, et al.: A systematic review of the use
of opioids in the management of dyspnoea. Thorax 2002;57:939-944.
•• Údaje shrnuté v tomto systematickém přehledu poskytují cenné informace o používání opiátů pro léčbu dušnosti. Pomáhají zodpovědět otázku,
kdo bude z léčby nejspíše profitovat a jaký způsob aplikace bude účinný.
Jednalo se většinou o pacienty s CHOPN.
58. Jennings AL, Davies AN, Higgins JPT, et al.: Opioids for the palliation of
breathlessness in terminal illness. Cochrane Database Syst Rev 2003;3:3.
59. Poole PJ, Veale AG, Black PN: The effect of sustained-release morphine
on breathlessness and quality of life in severe chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1998;157:1877-1880.
60. Eaton T, Garrett JE, Young P, et al.: Ambulatory oxygen improves quality of
life of COPD patients: a randomised controlled study. Eur Respir J 2002;20:
306-312.
62
COP_03-2004.p65
•
61.
•
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
•
73.
••
74.
••
Studie přináší důkazy o tom, že domácí oxygenoterapie může příznivě
ovlivňovat HRQOL u pacientů s uspokojivou klidovou oxygenací, ale
s desaturací při námaze. Také vznáší pochybnosti ohledně spolupráce
pacienta při této léčbě.
Lacasse Y, Brosseau L, Milne S, et al.: Pulmonary rehabilitation for chronic
obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2002:
CD003793.
Jedná se o vynikající systematický přehled účinků plicní rehabilitace
u CHOPN.
Ries AL, Kaplan RM, Limberg TM, et al.: Effects of pulmonary rehabilitation
on physiologic and psychosocial outcomes in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Ann Intern Med 1995;122:823-832.
Brooks D, Krip B, Mangovski-Alzamora S, et al.: The effect of postrehabilitation programmes among individuals with chronic obstructive pulmonary
disease [comment]. Eur Respir J 2002;20:20-29.
Ries AL, Kaplan RM, Myers R, et al.: Maintenance after pulmonary rehabilitation in chronic lung disease: a randomized trial. Am J Respir Crit Care
Med 2003;167:880-888.
Wedzicha JA, Bestall JC, Garrod R, et al.: Randomized controlled trial of
pulmonary rehabilitation in severe chronic obstructive pulmonary disease
patients, stratified with the MRC dyspnoea scale. Eur Respir J 1998;12:
363-369.
Cilione C, Lorenzi C, Dell Orso D, et al.: Predictors of change in exercise
capacity after comprehensive COPD inpatient rehabilitation. Med Sci Monit 2002;8:CR740-CR745.
Covey MK, Larson JL, Wirtz SE, et al.: High-intensity inspiratory muscle
training in patients with chronic obstructive pulmonary disease and severely reduced function. J Cardpulm Rehabil 2001;21:231-240.
Sanchez Riera H, Montemayor Rubio T, Ortega Ruiz F: et al.: Inspiratory
Muscle Training in Patients With COPD: Effect on Dyspnea, Exercise Performance, and Quality of Life. Chest 2001;120:748-756.
Monninkhof EM, van der Valk PD, van der Palen J, et al.: Self-management
education for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database
Syst Rev 2003:CD002990.
Watson PB, Town GI, Holbrook N, et al.: Evaluation of a self-management
plan for chronic obstructive pulmonary disease. Eur Respir J 1997;10:
1267-1271.
Gallefoss F, Bakke PS, Rsgaard PK: Quality of life assessment after patient
education in a randomized controlled study on asthma and chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1999;159:
812-817.
Bourbeau J, Julien M, Maltais F, et al.: Reduction of hospital utilization in
patients with chronic obstructive pulmonary disease: a disease-specific
self-management intervention. Arch Intern Med 2003;163:585-591.
Přestože bylo zlepšení HRQOL patrné zejména v v oblasti dotazníku SGRQ
hodnotící dopad onemocnění, prokázala tato studie u pacientů školených
v dovednostech potřebných k samoléčbě významné snížení nákladů na
zdravotní péči
Fishman A, Martinez F, Naunheim K, et al.: A randomized trial comparing
lung-volume-reduction surgery with medical therapy for severe emphysema. N Engl J Med 2003;348:2059-2073.
Tato randomizovaná kontrolovaná studie je mezníkem. Přestože podskupinová analýza může být terčem kritiky, jsou informace, která tato studie
přinesla, neocenitelné.
Goldstein RS, Todd TR, Guyatt G, et al.: Influence of lung volume reduction surgery (LVRS) on health related quality of life in patients with chronic
obstructive pulmonary disease. Thorax 2003;58:405-410.
Jedná se o další pozoruhodnou studii zabývající se LVRS, která sleduje
HRQOL jako hlavní výsledný ukazatel.
Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62
62
24.9.2004, 16:40
Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni