Žijeme v době energetické revoluce?

SVĚT PLNÝ ENERGIE
Zdroje:
Kolik
máme ještě
ropy?
Soutěžte s námi:
Výherce si přebral
elektromobil
BMW
Více na straně 3
Více na straně 7
Informace,
zpravodajství,
rozhovory a zajímavosti
ze světa plného energie
léto | 2015
Žijeme v době energetické revoluce?
SKLADOVÁNÍ ELEKTŘINY
Baterie prochází rychlejším vývojem, než odborníci očekávali. To může znamenat zásadní změny.
Téměř přesně před 250 lety začala nejdůležitější revoluce v moderních dějinách. Při
chůzi Edinburghem napadlo Jamese Watta,
že by u parního stroje – nepraktické hračky,
kterou znal od jiného kutila Thomase Newcomena – bylo lepší mít oddělený kondenzátor páry. Zvýšil tím účinnost celého motoru na více než dvojnásobek. Pára se
z hračky změnila na motor průmyslové
revoluce. Podle řady komentátorů jsme
dnes ve stejném oboru svědky jiné revoluce – tentokrát ale ve skladování energie.
Podle optimistů by mohla zásadně změnit
tvář energetiky, z velké části konzumentů
udělat výrobce a zásadně vylepšit ekologickou bilanci energetiky.
Baterie jsou módní téma pro výzkumníky,
a už i na trhu se objevují zajímavé elektromobily či domovní bateriové systémy. Často mají punc a lesk progresivních technologických novinek, který zaslepuje nejen
novináře, ale i část veřejnosti a uživatelů.
„Například nám hodně pomáhá, že tak známá firma jako Tesla přišla s prodejem domovních baterií,“ říká Jan Procházka z české firmy HE3DA, která se snaží na trhu
prorazit se svou originální variantou lithiové baterie (více o jejich baterii na s. 4 a 5).
Není divu: potenciální investoři či zákazníci jsou díky podobným zprávám méně podezřívaví a vstřícnější.
← Jak vypadá elektřina. Elektřina
uskladněná v našich bateriích
či jiných zařízeních je obvykle
neviditelná. Toto je vzácný příklad,
kdy tomu tak není: na snímku je
zařízení Z-Machine v americké
vládní Sandia Laboratory, které je
velmi zjednodušeně soustavou řady
kondenzátorů. Jejich současné vybití
slouží jako zdroj energie pro vytváření
velmi silného pulzu rentgenového
záření. A to se používá k testování
materiálů za podmínek extrémně
vysokého tlaku a teploty.
❞
rých analýz už je to ani ve střední Evropě
nevyjde příliš draho.
Řadu komentátorů i zákazníků
zaslepuje lesk technických novinek.
Pesimista vs. optimista
Je nadšení na místě? Pesimisté mají pravdu,
že všechny systémy na skladování energie
jsou z hlediska tradiční energetiky jen náklady navíc. Levnější než tradiční energetika založená na víceméně vyrovnané výrobě a spotřebě baterie podle nich být
nemohou. Přitom ale pomíjejí dva faktory.
Za prvé je energetika neskutečně pestrá
a bohatá. Co je u nás běžná praxe, může
být v zemích s méně rozvinutou infrastrukturou utopické snění. Ve vyspělých zemích
mohou být velkokapacitní baterie zajímavým prostředkem pro krátkodobé obchodování. Za druhé není energetika jen čistě
inženýrský obor, ale roli v ní hrají i emoce:
pokud lidé chtějí být samostatní a být malými výrobci energií, proč ne? Podle někte-
Naopak optimisté pomíjejí poučení, které
nám zanechal příklad již zmiňovaného
Jamese Watta. Dílo slavného Skota neznamenalo zrod nové éry; to je monumentální zjednodušení. Wattova díla se postupně chopili jiní, a díky nim se účinnost
parního stroje nakonec zečtyřnásobila
a spolehlivost zvýšila tak, aby byl použitelný. Zásadní podíl na tomto úspěchu měl
jistý Samuel Crompton, dnes na rozdíl
od Watta téměř neznámý. Po samotáři
Cromptonovi přišel velmi podnikavý Richard Roberts, který dovedl v roce 1825
k praktické použitelnosti parou poháněný
spřádací stroj a dokázal ho prodat majitelům továren, kteří se chtěli zbavit dělníků stávkujících za vyšší mzdy (i v 19. století se zaměstnavatelům zdálo, že dělníky
přeplácejí).
Zrání technologií bývá tedy podstatně delší, než by naznačoval pohled do encyklopedie. Nezastupitelnou roli hrají „kutilové“
a inženýři, kteří dokáží laboratorní kuriozity změnit na prakticky použitelné věci.
Zda právě to dnes zažívají lithiové baterie,
na to se snažíme najít odpověď v tomto
čísle.
4 – 5
Poklad, který může zabít statisíce
Elektřina na kredit
Rwanda chce ve větší míře začít využívat
snad nejnebezpečnější zdroj energie na planetě.
Slovenský úřad navrhl nezvyklý
prostředek v boji proti neplatičům.
ZEMNÍ PLYN
Rwanda je jednou z mnoha zemí rozvojového světa, která trpí energetickou chudobou. Rychle rostoucí ekonomika má k dispozici ani ne 200 MW elektrického výkonu.
Zároveň je to ale jedna z mála zemí na světě, která má po ruce relativně snadno dostupný a velmi čistý zdroj energie: velké
zásoby zemního plynu pod hladinou jezera Kivu.
Plyn je tak snadno využitelný, protože díky
nezvyklým geologickým podmínkách je
rozpuštěný přímo ve vodě jezera. Ve hloubkách jezera je podobně jako v láhvi či plechovce se sycenou limonádou natlakováno
dost plynu na to, aby po dobu několika
desítek let dodával nepřetržitě kolem jednoho gigawattu výkonu. Přitom ho není
ÚČTOVÁNÍ
zapotřebí složitě těžit, stačí ho relativně
jednoduchým procesem vyčerpávat i s vodou přímo z hloubek Kivu, a poté oddělit.
↑ Rwanda jde z nouze do rizika. Chce
využívat energii z jezera Kivu, které
bychom v západních zemích asi nechali
ležet ladem.
Země se nyní po letech pokusů i odkladů
způsobených konflikty v oblasti či soudními spory chce pustit do využití svého nezvyklého přírodního dědictví. Cíle jsou
skromnější, než na kolik by množství plynu
stačilo; celkem by plyn z jezera měl začít
v příštích dvou letech dodávat do rwandské
sítě dalších 100 MW výkonu. Pro zemi to
neznamená konec energetických obtíží, to
ani zdaleka, ale i tak by to pro oblast mohlo znamenat mimořádnou hospodářskou
příležitost. V nejhorším případě ale možná
také ohromné nebezpečí.
2
Problém s neplacením a následným vymáháním plateb za elektřinu na Slovensku zdaleka
nedosahuje rozměrů obvyklých
třeba u balkánských zemí, přesto ale není úplně malý a distributoři na něj opakovaně upozorňují. Slovenský Úřad pro regulaci
síťových odvětví jim nyní navrhl
řešení, jak potíže vyřešit jednou provždy.
Připravil návrh na vytvoření kreditního
sytému pro odběr elektřiny, který nápadně
připomíná předplacené karty pro mobilní
telefony. Upozornil na to server vEnergetike.sk.
Úhradu kreditu za elektřinu by mělo být
možné podle návrhu provádět platbou
v hotovosti u dodavatele,
prostřednictvím pošty
převodem na účet, nebo mobilní aplikací.
Podle propočtů regulačního úřadu by se
kreditní měřicí systémy vyplatilo zavést až
při 200 tisíc odběrných místech.
6
www.svetplnyenergie.cz
2
SVĚT PLNÝ ENERGIE
SUROVINY
Rwandské hrátky se smrtí
Energeticky chudá země experimentuje se zdrojem elektřiny, který by
mohl v případě chyby či omylu zabíjet ve velkém.
NETRADIČNÍ ZDROJE
Pokud se nám v Čechách nedostává elektřiny, většinou náš problém vyřeší jen pár
metrů prodlužovacího kabelu. Zásuvka
a v ní v podstatě neomezený zdroj levné
energie nebývá ve většině případů dále než
pár metrů daleko. Už těžko si dokážeme
představit energetickou chudobu, jakou
prožívají obyvatelé rozvíjejícího se světa,
kde elektřina prostě není k dispozici – a bez
ní se vzdalují i možnosti jakéhokoliv výraznějšího rozvoje.
Některé země tento chronický problém
nutí k řešením, které by optimisté nazvali
inovativními a pesimisté spíše hazardem
se životem. Například Rwandu, jež se po letech ověřovacích pokusů pomalu chystá
přikročit k využití zdroje zásob metanu
pod hladinou jezera Kivu. Projekt může
100 MW
elektřiny by se podle
odhadů dalo vyrábět
spalováním metanu,
který v jezeře
průběžně vzniká.
jezera. Biologové a geologové našli na březích jezera stopy nejméně pěti masových
vymírání místních organismů za posledních
šest tisíc let. Z nedávné doby od Kivu žádný případ takové události nemáme, ale
známe je odjinud.
zvířat. Kivu je mnohem větší a okolí velmi
hustě obydlené, a tak by se v podobné situaci mohly ocitnout v ohrožení možná až
dva miliony lidí, obávají se odborníci.
Pomůže, nebo uškodí?
Na jezeře Nyos od katastrofy před 30 lety
pracují pumpy, které mají zabránit hromadění plynu v hloubce jezera, a jeho „přetlakování“ a opakování situace. Na jezeře Kivu
by s tímto problémem měli pomoci mimo
jiné i těžaři plynu.
Už několik desítek let obě země, které
leží na březích jezera (Rwanda a Kongo),
uvažují o projektu, jak využít nesmírné
bohatství plynu pod hladinou. Plynu je
celkem dost na to, aby sloužil řádově
k pohonu gigawattových zdrojů po ně-
Rwandská republika
Rozloha:
26 338 km2 (148. na světě)
Počet obyvatel:
11,78 miliónu (2013)
Hlavní město:
Kigali
HDI (Index lidského rozvoje):
Velín
0,506 (nízký)
(151. na světě, 2013)
HDP na hlavu:
1538 USD (PPP, podle kupní síly)
↓ První jednotka projektu KivuWatt
se kompletuje u břehu, poté bude
odtažena 13 kilometrů od břehu jezera,
kde bude probíhat samotná těžba.
Foto: Jonathan W. Rosen
jen tolik mají
rwandské elektrárny
celkem výkon, tedy
šestinu jednoho
temelínského bloku.
Kigali
KONGO
BURUNDI
vody z hlubokých vrstev (cca 350 m) několik kilometrů od břehu. Z ní se má získat
větší část obsaženého metanu, a pak se
voda pod tlakem znovu napumpuje pod
hladinu.
V západní Evropě by asi takové obavy –
byť riziko je v podstatě nevyčíslitelné –
vedly rychle k zastavení projektu, Rwanda
je ale ve zcela jiné situaci. Země, jejíž HDP
v posledním desetiletí rostl v průměru přes
osm procent ročně, v současné době má
jen cca 156 megawattů (MW) elektrárenských bloků – a to je velký pokrok, protože ještě před pěti lety to byla méně než
polovina.
Mrtvo pod hladinou
❞
ta hranice leží) a nedošlo k jeho uvolnění
v nějaké katastrofické události.
Jezero tak je větší analogií láhve
či plechovky s limonádou sycenou
CO2. Dokud se láhev neotevře
a tlak tedy neklesne, plyn zůstává
rozpuštěný v kapalině. Když ale
láhev otevřete, tlak poklesne
a plyn se začne z vody uvolňovat.
Jezero tak je výrazně větší analogií láhve či
plechovky s limonádou sycenou CO2. Dokud se láhev neotevře a tlak tedy neklesne,
plyn zůstává rozpuštěný v kapalině. Když
ale láhev otevřete, tlak poklesne a plyn se
začne z vody uvolňovat. Což v případě limonády není problém, v případě jezera to
může být katastrofa.
21. srpna 1986 došlo ke stejnému typu katastrofy, známé jako limnická erupce, u jiného
afrického jezera, Nyos v Kamerunu. Při mohutném výtrysku vody z hlubin jezera na povrch, která „vybuchla“ v gejzíru vysokém
údajně několik desítek metrů, se do vzduchu
kolem jezera uvolnilo takové množství CO2,
že vzduch se stal nedýchatelným.
Uvolněného plynu totiž může být zřejmě
tolik, že prakticky vyhubí život na břehu
Ve dvou přilehlých údolích plyn zabil celkem
1700 lidí, nespočet hospodářských i jiných
www.svetplnyenergie.cz
RWANDA
Jezero Kivu
Země, kde se nedá svítit
několikanásobně zvýšit elektrickou produkci země, ale v krajním případě také
způsobit katastrofu těžko představitelných
rozměrů.
To nejzajímavější leží v hloubkách pod 60
metrů. Do vod jezera totiž ze dna proniká
ve velkém množství oxid uhličitý. Obecně
platí, že v natlakované a studené vodě se
plyn rozpouští výrazně lépe než za běžného tlaku a vyšších teplot, a tak se v hloubkách jezera oxid uhličitý hromadí ve velkém
množství. V Kivu se stává ve velké míře
potravou pro místní mikroorganismy, jež
ho mění na metan, který se také ochotně
rozpouští v natlakované vodě. Celkem je
podle odhadů ve vodě rozpuštěno cca
60 miliard krychlových metrů metanu
a 300 miliard m3 CO2.
Viktoriánské
jezero
Většinový vědecký názor je, že za dodržení určitých podmínek by měl být tento
proces v podstatě bezpečný. Někteří, třeba
italský vulkanolog Dario Tedesco, který zná
tuto oblast, se ovšem obávají, že pumpovaná voda by mohla v důsledku rozvířit
spodní vrstvy jezera a spustit změny, které neumíme dost dobře předvídat. Vývoj
jezera se sleduje poměrně obtížně a některé procesy mohou proběhnout tak rychle,
že nebude čas reagovat.
165 MW
Jezero Kivu není na pohled ani nebezpečné, ani bohaté na plyn. Mírně slané, přitom
ovšem ryze vnitrozemské jezero leží
v nadmořské výšce necelých 1500 metrů
nad mořem v geologicky velmi aktivní
oblasti africké Velké příkopové propadliny.
Jeho rozloha je téměř čtyřikrát větší než
rozloha Balatonu a zabírá plochu cca 2700
km2, ale na rozdíl od zmiňovaného maďarského jezera je velmi hluboké – až 485
metrů.
UGANDA
kolik desítek let. A zhruba stomegawattový zdroj by mohl u jezera fungovat nastálo jen s plynem, který v jezeře vzniká
průběžně. Odhady jsou sice nepřesné,
protože v rovnicích je celá řada neznámých, ale řádově se na nich geologové
shodnou.
Navíc plyn by se z jezera stejně měl odčerpávat, aby jeho koncentrace nedostoupila
kritické hranice (byť nikdo přesně neví, kde
I proto pokusy s využitím plynu v malém
probíhají už skoro 30 let. Metan využíval
několik let menší pivovar, na jezeře také
už osm let pracuje malý projekt KP1. Měl
mít výkon cca pět megawattů, pohybuje
se spíše mezi dvěma až třemi. K průlomu
se schyluje ovšem až nyní s projektem
nazvaným KivuWatt, který je dílem skotské společnosti ContourGlobal. Jeho první fáze by měla být po letech sporů a odkladů spuštěna během letošního léta
a jednotka bude mít výkon 25 MW. V dalších letech budou následovat další tři
o stejné kapacitě.
Elektřina z projektu nebude na naše poměry levná, má se prodávat zkraje
za 15 centů (3,80 Kč) za kWh, později by
měla cena o čtvrtinu klesnout. Ve rwandských cenách je to ovšem cena zcela konkurenceschopná.
Získávání vody z jezera by mělo být v principu bezpečné: má probíhat odsáváním
Více než 80 procent obyvatel země nemá
přístup k síti. Maximálně mohou využívat
elektřinu z dieselagregátů, které jsou jedním z nejdražších zdrojů energie vůbec.
A to platí vlastně i o velké části větších
zdrojů; třetina z nich spaluje ropu a těžké
topné oleje, které se na cisternách nákladních vozů dovážejí z Keni a Tanzánie, a tak
je rwandská elektřina jedna z nejdražších
v oblasti. Rwandské firmy proto podle Světové banky platí za kilowatthodinu elektrické energie v průměru více než šest
korun za kWh, tedy za zhruba trojnásobek
české ceny pro velkoodběratele.
Země se pokouší o rychlejší elektrifikaci,
ale zatím se jí to příliš nedaří. V roce 2017
mělo být zapojeno do sítě dalších 560 MW
výkonu, ale to se určitě nestane. Do sítě se
v blízké době zapojí jen 30 MW, které dodá
nová spalovna biomasy, ale větší projekty,
především dvě vodní elektrárny, nabírají
zpoždění. Země experimentuje s lokálními
solárními zdroji, ale podniky by potřebovaly spolehlivé dodávky, a bateriové systémy jsou i přes výrazný pokles ceny v poslední době (viz s. 4–5) stále ještě příliš
drahé a nepraktické. Země tak vyjednává
se svými sousedy (Keňou a Etiopií) o dovozu elektřiny, ale elektřina je nedostatkové zboží v celém regionu. I proto je nebezpečné jezero tak lákavé.
léto | 2015
3
SUROVINY
Nový Perský záliv nikdo neobjeví
FOSILNÍ PALIVA
Nedostatek ropy a plynu nehrozí, ale jeho zdroje se budou měnit, říká ropná
geoložka Vlastimila Dvořáková.
Před pár lety, když byla cena ropy
téměř dvojnásobná než dnes, byla
média plná zpráv o „ropném zlomu“,
o konci fosilních paliv. Jak to vypadá
dnes z pohledu geologa? Hrozí nám
něco takového?
Mluvilo se o tom opravdu hodně, a něco
na tom možná je. Dnes skutečně těžba vypadá jinak než před pár desetiletími,
a do budoucna to nebude jiné. Ale že by
nám v nejbližších pár desítkách let hrozil
nedostatek ropy nebo plynu, tak to z geologického hlediska není pravda.
Vlastimila Dvořáková
267 mld. barelů
110 mld. barelů
30 mld. barelů
Co přesně se změnilo?
Dnes už nikdo nemůže čekat, že objeví obří
war
aru
naleziště typu saúdskoarabského Ghawaru
krátt
(za den se z něj dnes vytěží zhruba pětkrát
více ropy než v České republice za rok, pozn.
ozn
n.
red.). Ne že bychom neobjevili žádná nová
novvá
pole, ale neobjevili jsme žádná gigantická
ick
ká
ložiska – a s velkou pravděpodobností užž an
ani
ni
neobjevíme. Na tom se celkem shodnou
nou
u
všichni naftoví geologové. Do budoucnaa bubu
udeme stále menší část ropy těžit z klasických
kýcch
ložisek klasickými metodami. Stále většíí vý
výýznam budou mít nekonvenční zdroje.
Chcete říct, že celá Země je prozkoumamaná a nové velké ropné oblasti se už
neobjeví?
Seismografický průzkum celé planety neneeálem
m
máme, ale oblastí se slibným potenciálem
tolik zase není, a z větší části jsou prozkoukou
umané. Určitě ještě objevíme velká pole,, al
ale
le
už nikdo neobjeví druhý Perský záliv. Doby,
obyy,
kdy se geolog podíval do krajiny nebo na lea leetecké snímky a objevil v ní nějakou neznáznáámou slibnou oblast, už jsou dávno za námi.
ám
mi.
Nekonvenčními zdroji se rozumí těžba
ba
ám?
ám
z břidlic a těžba z moře, předpokládám?
Přesně tak, to jsou ty hlavní. Je těžké ří
říct,
íct,
jak velký význam budou přesně mít, ale
v příštích několika desetiletích budou nejdůležitější.
Prokázané světové zásoby ropy k roku 2013
0
ky zatím nejsou příliš dobré. Alespoň tedy
v Evropě. Tady se za slibnou oblast považovalo například Polsko, ale zatím se tam
udělalo jen pár desítek vrtů a většina velkých společností odešla.
Proč?
Důvodů je podle mého několik. Za prvé,
zkušenosti říkají, že než pořádně zvládnete
těžbu z nějakého ložiska, nějakou dobu to
trvá. V USA to bylo v podstatě 30 let, než
se hydraulické štěpení podařilo dotáhnout
do takové podoby, aby se dalo použít k těžby plynu a ropy – pro které se mimochodem
vůbec původně vůbec neuvažovalo. Evropská ložiska jsou jiná – vznikala v jiných
hloubkách a v jiné době – a nějakou dobu
by trvalo, než by se podařilo proces vyladit
tak, aby byl rentabilní.
První vrty tak sice produkovaly plyn, ale
v tak malých objemech, že by se nikdy nezaplatily. Pokud by se to mělo změnit, muselo by se experimentovat s jinými směsmi
V Severní Americe jedna z těchto
metod způsobila velkou změnu na trhu,
a hodně se mluvilo, že tenhle úspěch
bude snadné exportovat – třeba
i do Evropy. Proč tomu tak není?
Máte pravdu, že řada společností se o něco
takového pokoušela a pokouší, ale výsled-
❯ ZAJÍMAVOST: Minidomek
Trojice slovenských architektů, Tomáš Žáček, Soňa
Pohlová a Igor Žáček, zkouší udělat díru do světa
v projektu minidomku, který sice obsahuje jen to
nejnutnější, ale měl by vám umožnit život podle
moderních standardů i daleko od civilizace.
Svůj projekt nazvali Ekokapsle, a není to špatný
název. Objekt připomínající vajíčko je asi 4,5 m dlouhý, se šířkou kolem 2 m. Tvar je zvolený tak, aby se
solární panely v maximální míře čistily samy a zachytávaly dešťovou vodu, která slouží k mytí a sprchování. Filtrační zařízení z ní dělá vodu pitnou.
Uvnitř je sice jen jeden společný pracovně-spací
prostor, ale k vybavení patří sprcha a záchod, kuchyňský koutek, dva úložné prostory (jeden je přístupný pouze zvnějšku). Celkový objem vnitřního
prostoru je 15 m3.
šštěpných
těp
p
kapalin a dalšími věcmi, ale na to
a tto
nedošlo.
ned
n
d
A to podle mých informací i proto,
oto
o,
žžee vvětšině firem se špatně spolupracovalo
vallo
s polskými
s po
s o
úřady. Oficiálně stát těžbu v podpod
dstatě
stat
t podporoval, ale byrokratické požadavdavvkyy n
nakonec většinu těžařů umořily.
A vz
A vzešlo
vz
něco z návrhů na těžbu
v
Če
v Česku?
Ne,
N
e, u nás se prakticky vůbec nezačalo. NeNeeproběhl
p
rob ani geofyzikální průzkum, takžee ani
an
ni
n
etu
omnetušíme,
jak slibné ty lokality byly. V tomtto
o ohledu
o
si ale nikdo nedělal příliš velké
elkké
naděje.
n
ad
d
Bude
B
ud těžba z nekonvenčních zdrojů
v
ždy jen náročnější a dražší?
vždy
Vypadá
V
yp
p
to tak. Nejde jenom o těžbu h
hydyd
ddrraulickým
rau
aul
štěpením v břidlicích. Stále dražraažž-ší je
ší
e také podmořská těžba, kde se jde
jde
de
do stále
d
o s
o
větších hloubek – kilometry p
po
pod
od
hladinou
hl
h
llaad
a pak ještě kilometry horninou.
no
nou
ou
ou.
u.
Nemáme sice k dispozici úplně přesná čísčíssla, protože ta producenti neposkytují,, ale
alle
je například jisté, že ropa z amerických břibřři-dlic je na těžbu tak drahá, že se při dnešních
nícch
cenách (méně než 70 dolarů za barel, pozn.
ozn
n.
red.) vyplácí jen stěží. A to ceny v poslední
edn
ní
době stoupaly, takže to nejhorší už m
mají
ají
ají
zřejmě tamní těžaři za sebou. Každopádně
ádn
ně
už se začíná pomalu rozpouštět depresivní
sivn
ní
nálada, do které tam po pádu cen upadli.
dli..
Které inovace ve vašem oboru měly
největší dopad při hledání nových
zásob či v těžbě?
Z mého hlediska jsou to nové metody,, jak
jaak
mlu
uzobrazit, co je pod zemí. Před lety se mlua už
už
vilo o 2D seismografii, dnes je to 3D a už
se začíná dělat 4D seismografie, která
terrá
umožňuje velmi přesně zmapovat, jakk lolo
o-o
žisko vypadá, jak by se mohlo ale i vyvíjet.
víjíjeet.
t.
je geofyzička, pracuje pro Českou
geologickou službu. Je členkou
a evropskou prezidentkou Americké
asociace naftových geologů,
odborné organizace odborníků
v oboru ropné geologie.
Údaje o geologickém podloží jsou dnes
úplně jiné, než byly před lety. Samozřejmě
se změnilo i vrtání samotné – je přesnější,
z vrtů máme údaje v reálném čase, a tak
dále.
Jdou tedy dnes těžaři obvykle najisto?
Obvykle mají poměrně dobrý přehled o nalezišti, takže pokud se nic nenajde, je to
zklamání. Ale pořád se to stává. Pak přijde
na řadu těžké rozhodování, jestli ve vrtání
pokračovat a utrácet další peníze, nebo se
sebrat, odejít a v podstatě vyhodit předchozí seismický průzkum takříkajíc z okna
– a to také není nic levného, jde řádově
o miliony dolarů či více. To není jednoduché
rozhodnutí, ale není to ani nic nového. Firmy a lidé se takhle museli rozhodovat
vždycky. Dnes obvykle mívají lepší informace než dřív.
V blízké době budeme místo klasických obřích nalezišť ve stále
větší míře odkázáni na nekonvenční zdroje fosilních paliv.
ze Slovenska pro každého
Energii má systému dodávat
malá větrná turbína
o výkonu 750 W a solární panely
o celkové ploše 2,6 m2. Oba zdroje jsou
zálohovány baterií o kapacitě
10 kWh, která by měla určitě vystačit na několik hodin v podstatě neomezeného provozu celé kapsle.
V současnosti by měl být hotový
funkční prototyp a má probíhat příprava výroby. Co přesně se za těmito
slovy skrývá, netušíme. Zatím totiž
ani není jasné, kolik bude kapsle stát,
cena by měla být oznámena ke konci letošního roku. www.svetplnyenergie.cz
4
SVĚT PLNÝ ENERGIE
VÝVOJ TECHNOLOGIÍ
Baterie všechny překvapily
Ceny baterií padají rychleji, než se očekávalo.
V energetice může v brzké době dojít k dalším velkým změnám.
SKLADOVÁNÍ ELEKTŘINY
Když vystoupí na pódium Elon Musk, fanoušci nových technologií začnou poslouchat. Miliardář známý jako zakladatel jediného úspěšného výrobce elektromobilů
(Tesla Motors) a firmy stavící „soukromé“
rakety (SpaceX) umí totiž skvěle prodávat
technické sny. Některé jsou sice na bližší
pohled neprakticky složité, třeba jeho vize
„potrubní pošty“ pro lidi, ale Muskovy dosavadní úspěchy se těžko zpochybňují.
A tak svět poslouchal, i když na konci letošního dubna představoval něco tak nudného jako novou baterii.
Musk vzletně, zapáleně a přesvědčivě mluvil o tom, že jeho systém dokáže zásadně
změnit největší průmyslové odvětví na světě – energetiku. Má osvobodit domácnosti
od závislosti na fosilních palivech a pomoci solárním panelům. Má pomoci bojovat
proti klimatické změně a přinést elektřinu
do míst, kam se ji dnes nevyplatí rozvádět,
hlavně v rozvojovém světě. Technologičtí
nadšenci znovu poslouchali, a o dva týdny
později už Tesla hlásila, že má téměř 40
tisíc předběžných objednávek na systémy,
které bez poplatků – za instalaci a dokoupení dalšího nezbytného příslušenství –
stojí od 75 do 90 tisíc korun. První dodávky
by se měly uskutečnit letos v létě.
S Muskem na pódiu přitom ale nestála
žádná nová převratná technologie, ale
v podstatě jen zjednodušená a zvětšená
baterie z vašeho notebooku, jaká se v elektronice používá
už dvacet let.
Systém tvoří
na výběr ze dvou verzí: menší s kapacitou
7 kWh za tři tisíce dolarů (cca 75 000 Kč)
a větší s kapacitou 10 kWh, která je
za 3500 dolarů (cca 90 000 Kč).
Kupodivu – tedy z hlediska nákladů – je
každá baterie jiného typu. Větší model o kapacitě 10 kWh používá články LiNCA (lithium-nickel-cobalt-aluminum cells čili lithium-nikl-kobalt-hliník), tedy stejný typ
článků, který se používá v elektromobilech
Tesla Model S. Menší baterie o kapacitě
7 kWh je podle všeho založena na článcích
LiNMC (nickel-manganese-cobalt, tedy
nikl-mangan-kobalt), což je vlastně dnes
rozšířenější varianta, kterou používá například elektromobil Nissan Leaf.
Proč jsou baterie založené na rozdílných
technologiích, Tesla nevysvětlila. Není tak
jisté, zda to souvisí s trochu jiným určením
obou baterií: menší systém je určen pro
❞
Kdyby domovní
baterie
Tesla byla
v elektromobilu,
mohla by dávat
zřejmě výrazně
vyšší výkony.
o ostrovní systémy, celé
na stejnosměrný proud), pro
ty už bude součástí ceny instalace, ale ostatní musejí
počítat s dalším výdajem navíc. Pro představu, partner
Tesly, společnost SolarCity,
nabízí konečnou cenu za Powerwall a jeho instalaci (včetně inventoru) v rámci nového
fotovoltaického systému
za zhruba 7000 dolarů.
Jak drahé to je v porovnání
↑ Elon Musk při uvádění domácího bateriového systému Powewall
Powewall. Foto: Tesla Motors
s konkurencí a při přepočtu
na výkon baterie? Asi nejpoužívanějším
za nimi, či spíše nad nimi. Je to do jisté
(ale ne nezbytně nejlepším) měřítkem námíry dáno i tím, že obě společnosti mají
kladů na baterii je nákupní cena za jednu
silné postavení na trhu (Tesla odebírá někilowatthodinu skladovací kapacity – už
kolik procent celosvětové produkce NCM
proto, že ve stejné jednotce (či v megačlánků), a tak si mohou od subdodavatewatthodinách) dostáváte účet od svého
lů vyjednat velmi dobrou cenu. Cena sačiní po přepočtu cena
distributora. V případě Tesly Powerwall je
motných článků, které se pak v Tesle
jedné kilowatthodiny
cena pro zákazníky zhruba 350 dolarů
skládají do celých baterií, při odběrech
(7500 Kč) za kilowatthodinu (kWh).
z Číny činí podle uniklých informací kolem
kapacity domácích
150 dolarů za kWh a možná i méně.
350 $
Jsme napřed
To je velký inženýrský úspěch. Zdá se tak
potvrzovat nedávné odhady, že výrobní
cena baterií pro Teslu a Panasonic (zřejmě
nejnižší v oboru) se pohybuje někde mezi
200 až 300 dolary za kilowatthodinu. Ještě
před pěti lety se odhady ceny prodávaných
baterií pro elektromobily pohybovaly
od cca 600 do 1200 dolarů za kWh. A analytici tehdy odhadovali, že v roce 2015 bude
cena za kWh zhruba kolem 500 dolarů.
Tesla jejich odhady tedy poměrně výrazně
„podstřelila“. Zdají se tak být potvrzené
baterií Tesla
Držák na deset let
aby výroba byla jednodušší (používá například nástřik látky zpomalující hoření, díky
kterému odpadá nutnost používat jiné
ochranné vrstvy). Neustálý příval drobných
změn tak postupně transformuje původně
drahou technologii v praktický a dostupný
prostředek – to není v dějinách techniky
nic nového či neobvyklého, podobně se
vyvíjely i třeba tak revoluční vynálezy jako
parní stroj (viz text na s. 1.).
Tesla nabízí na baterie z pohledu oboru
velmi zajímavou záruku: 10 let. Po tuto
dobu by vám baterie měla poskytovat stále stejnou kapacitu a výkony. Zní to fantasticky, i v tomto případě ovšem jde „jen“
o velmi chytré konstrukční řešení s použitím dnešních technologií.
Powerwally jsou totiž výrazně naddimenzované. Jejich maximální možný výkon bude
podstatně větší, než se z nich bude v praxi
čerpat. U baterií zjednodušeně řečeno obecně platí, že čím méně se zatěžují, tím více
vydrží, a tak obě verze Powerwallu obsahují dost článků na to, aby v jiných aplikacích – například automobilových – podávaly mnohem vyšší výkony.
Analytická společnost v oboru skladování
energie, Catalytic Engineering, odhaduje,
že při použití stejné baterie v elektromobilu by možná mohl být maximální výkon
stejné baterie někde kolem 30 kW. Provoz je tak šetrný, že někteří analytici
spekulují, zda by domovní systémy nemohly využívat již vyřazené baterie z automobilů. Což by samozřejmě znamenalo další
úspory nákladů a možný pokles ceny.
↑ Představa Tesly o „ideální domácnosti“. Elon Musk by vám rád prodal elektromobil a ještě jednu baterii na zeď. Zatím to ale nejsou koníčky pro chudé. Foto: Tesla Energy
lithiové baterie (známé „lionky“). Zřejmě
půjde do značné míry v podstatě o stejné
typy baterií, jaké Tesla používá v elektromobilech – to dává smysl kvůli úspoře nákladů na výrobu, konstrukci atd. (Ale tak
jednoduché to není, o tom dále.)
Co se tedy změnilo a proč Musk mluví o revoluci? Když si odečteme jeho marketingovou nadsázku, základní odpověď je jasná:
změnila se cena.
Co nabízí
Přesto je už na první pohled jasné, že nový
systém nazvaný Powerwall je produktem
spíše pro majetné až bohaté. Zákazníci mají
www.svetplnyenergie.cz
každodenní vybíjení, větší je určen zhruba
pro týdenní cyklus vybíjení. Tesla udává, že
systém má 97procentní účinnost, ale toto
číslo nezahrnuje celý cyklus skladování
a čerpání elektřiny. Ve skutečnosti bude
účinnost o něco nižší, odhady se pohybují
o pár procentních bodů níže, někde mezi
90–95 procenty.
Součástí ceny přitom ještě není zařízení
na převod stejnosměrného proudu na střídavý, tedy invertor, který vyjde ještě na několik dalších desítek tisíc korun (měnič
DC-DC ano). Domácnosti, které chtějí instalovat fotovoltaické systémy, ho už v naprosté většině případů mají (pokud nejde
nedávné odhady, že výrobní cena baterií
pro Teslu a Panasonic (zřejmě nejnižší
v oboru) se pohybuje někde mezi 200 až
300 dolary za kilowatthodinu.
Skutečnost tedy v tomto případě předbíhá
většinu optimistických scénářů. Neobjevila se sice žádná revoluční technologie, ale
běžné lithiové baterie postupně procházejí celou řadou dílčích změn, které v první
řadě snižují cenu (a v další řadě zvyšují
bezpečnost a výdrž). Například Tesla dokázala za posledních několik let výrazně
snížit množství řídicí elektroniky v bateriích,
která je jednou z nejdražších součástí. Nebo
zjednodušila ochranu před vznícením tak,
Cena by mohla klesat i nadále, třeba kvůli
rostoucímu objemu výroby. Na trh míří
další kapacity, včetně samotnou Teslou
a firmou Panasonic budované „Gigatovárny“ v Kalifornii. Měly by začít fungovat
v roce 2017 a v roce 2020 by měly dodávat
baterie pro půl milionu elektromobilů ročně (cca 50 gigawatthodin kapacity za rok).
Firma tvrdí, že ceny za kWh by se spuštěním nové generace výrobních linek v roce
2017 měly snížit o 30 procent.
Podle dostupných informací z velmi tajnůstkářského průmyslu jsou Tesla a Panasonic v současnosti v čele tohoto závodu o cenu, a konkurence se pohybuje
Zákazník s Powerwallem tedy kupuje
v podstatě mnohem více skladovací kapacity (chcete-li silnější baterii), než kolik
využije, ale za to by se měl dočkat dlouhodobé výdrže a stability. V případě, že baterie tyto naděje zákazníků naplní, byla by to
pro obor skvělá zpráva. Šlo by o vůbec
první systém, který něco takového dokáže.
Zřejmě by se tak podařilo odbourat nedůvěru zákazníků v životnost baterií pro skladování elektřiny. Ale k tomu bude zapotřebí praktických zkušeností z provozu.
Komu se vyplatí
V tuto chvíli tedy existuje jen několik trhů,
kde Powerwall a podobné systémy dávají
smysl pro malé uživatele. Extrémním příkladem může být Havaj, kde je elektřina
v průměru za 33 centů na kWh (tj. přes 8 Kč
za kWh) a slunce svítí v průměru výrazně
více než u nás. Slibným trhem by možná
5
léto | 2015
mohla být i Kalifornie, která je také velmi
slunná, a kde elektřina je na americké poměry dosti drahá (v průměru je za cca 17,5
centu za kWh, tedy cca 4,40 Kč), a navíc
stát agresivně prosazuje „zelené“ technologie. Své uplatnění by možná mohly najít
i v rozvojovém světě, kde chybí síťová infrastruktura a elektrické mikrosystémy
využívající baterií by si v něm mohly najít
větší využití.
❯ NÁZOR
A:
EXPERTA:
Pohled do nitra baterie elektromobilu
Tesla S, která se skládá ze zhruba
sedmi tisíc jednotlivých článků.
Foto: InsideEVs
Ladislav Kavan
Ústav fyzikální chemie
J. Heyrovského AV ČR
Na papíře se zdá, že nechybí mnoho k tomu,
aby se podobný systém vyplatil i v Evropě.
❞
Tesla chce
prodávat
bateriové
systémy také pro
podniky. Cena
za jednotku
kapacity by
mohla být ještě
zhruba o třetinu
nižší než
u Powerwallu.
Již zmiňovaný Catalytic Engineering spočítal, že majitel větší domovní sluneční elektrárny v jižní části Německa si může koupit
baterii, aby si přes den vyrobenou elektřinu
skladoval na večer (kdy by ji musel jinak
kupovat ze sítě), a nijak výrazně na tom
neprodělá. Zatím mu to nepřinese ani velký
zisk, ale náklady na baterii by se měly za její
desetiletou dobu životnosti umořit. A každý rok navíc by znamenal už jen zisk. Jistě
ne veliký, ale přece jen nějaký.
V české praxi, kde je elektřina pro domácnosti o něco levnější, to neplatí. Rozdíl
v ceně mezi prodejem elektřiny do sítě (měl
by být možný od příštího roku za cenu silové elektřiny) a ceně odběru je stále příliš
malý. I přesto, že může jít zhruba o čtyři
koruny za kilowatthodinu, tedy cca 80 procent ceny pro maloodběratele.
mací by mohla být ještě výrazně nižší,
kolem 250 dolarů za kWh. Pro průmyslové
uživatele v některých oblastech může být
takový systém celkem zajímavý, protože
by se tím mohli vyhnout platbám za špičkové odběry, které by pokrývali z baterií.
Což by mohlo v některých případech vést
k výraznému snížení jednotkové ceny
za elektřinu.
Kde bude trh?
Ti ale nemusí být nakonec hlavními odběrateli nových bateriových systémů. Při
odhalení Powerwallu Tesla oznámila, že
od letošního léta začne dodávat větší systémy Powerpack o kapacitě cca 100 kWh,
které už jsou vhodné spíše pro malé podniky než pro domácnosti. Jejich cena nebyla zveřejněna, ale podle neoficiálních infor-
I když se tedy revoluce zatím nekoná, vývoj
posledních roků a měsíců ukazuje, že potenciál „lionek“ byl zřejmě trochu podceněn.
Zdá se, že na Muskových „silných řečech“
by mohlo být něco pravdy.
„Předpovídat budoucnost je vždy těžké,
ale podle mého názoru lithiové baterie
ještě nedosáhly hranic svých možností.
A nemyslím tím jen další snižování ceny,
zlepšovat se mohou i jejich výkony. Potenciál klasických materiálů je možná z velké
části vyčerpán, ale už dnes máme k dispozici nanomateriály, které mají v laboratořích skvělé výsledky, příkladem mohou být
křemíkové nanodráty. Do nasazení zatím
nejsou vůbec připravené, ale je zřejmé, že
nové nanomateriály nabídnou jak rychlejší nabíjení/vybíjení, tak i vyšší kapacitu.
Pak už jsou další směry vývoje méně jasné,
mluví se o radikálně nových konceptech,
jako je baterie lithium-vzduch, kde jednu
z elektrod nahrazuje kyslík z atmosféry. To
by v podstatě znamenalo snížení hmotnosti baterie na polovinu. Poměrně velká
pozornost se dnes věnuje i otázce, čím
nahradit lithium v případě jeho nedostatku. Ten by mohl reálně hrozit ve chvíli, kdy
by každý z nás měl před domem elektromobil. Proto se v současné době intenzivně zkoumá možnost nahrazení lithia sodíkem, popř. dalšími kovy, jako například
hořčíkem nebo hliníkem.“
INOVACE
S bateriemi chtějí prorazit i Češi
LETŇANSKÁ HE3DA
Tuzemská firma chce uspět s radikálně odlišnou podobou lithiové baterie. Má být přirozeně bezpečnější a levnější.
V rekonstruované budově leteckého ústavu v pražských Letňanech si našla místo
firma, která by chtěla změnit trh s bateriemi. Ryze česká společnost HE3DA s necelou desítkou zaměstnanců tu vyvíjí baterii, která je sice také lithiová, ale
od konkurence se v mnoha ohledech výrazně liší. A to už na první pohled. Připomíná spíše kovovou harmoniku nebo zmenšený radiátor. Běžné lionky tvoří
z technologických důvodů v podstatě velmi
tenké články, jejichž tloušťka se pohybuje
řádově v tisícinách milimetru. Ty jsou pak
srolované či přiložené k sobě v baterii. Články HE3DA využívají stejné chemické procesy (obsahují NCM, stejně jako baterie Tesla),
ale jejich elektrody jsou kovové plátky
o tloušťce několika milimetrů. „Ty lze jednoduše skládat na sebe jako palačinky,
a vytvářet skutečně trojrozměrné lithiové
baterie,“ říká Jan Procházka.
Elektrody lze také používat různě silné, což
ovlivňuje vlastnosti baterie, jako je rychlost
nabíjení a vybíjení, atd. Znamená to, že firma
by mohla vyrábět baterie na míru podle přání zákazníka – některé pro rychlou síťovou
zálohu. A jiné pro skladování energie po delší dobu, které však nedokáží dodat tak vysoký okamžitý výkon, ale jsou robustnější.
Právě ty ovšem způsobují, že tento typ baterií může způsobit nebezpečné požáry.
Právě jejich požáry trápily krátce po zavedení do provozu Boeing 787 Dreamliner.
Kde na to vzít?
m
10 c
Firma HE3DA měla první funkční prototypy
v malém už zhruba před pěti lety. Tehdy její
zakladatelé odhadovali, že by prototyp s kapacitou kolem 1 kWh mohl vzniknout už
za rok. Za to, že to nakonec trvalo téměř pět
let, je zodpovědný podle nich především
nedostatek financí.
Technologie je natolik robustní, že bez potíží snáší např. vyzkratování při proražení
obalu kovovým předmětem – jednoduše
simulované proražením hřebíkem. Většina
Li-ion článků má s tímto testem potíže a jejich konstruktéři musí věnovat velkou péči
❞
Naše baterie
jsou přirozeně
bezpečné,
nemohou hořet,
říká česká firma.
↗ Ukázka
kázka
menšího
šího prototypu
článku HE3DA, na které je dobře vidět
řazení jednotlivých elektrod.
Nehoří
omezení rizika vznícení a požáru. „Naše
články neobsahují žádné látky, které by
mohly hořet,“ říká Jan Procházka. Při demonstraci tohoto testu se také ukázalo, že
baterie po proražení dál běžně funguje,
a výkon poklesne výrazně jen v případě, že
vyteče větší část elektrolytu.
je cca 2,7 V) by zhruba svou kapacitou mohl
na toto použití stačit, zatím je jen nepraktický. „Je naddimenzovaný, abychom měli
jistotu, že vše bude fungovat s dostatečnou
rezervou. V příštích měsících chceme vyrobit další prototyp se stejnou kapacitou
a polovičními rozměry,“ říká Procházka.
Klíčovou výhodou by mělo být, že baterie
kromě tekutého elektrolytu, lithia a několika dalších kovů neobsahuje v podstatě
žádné jiné materiály. Zmizely například
všechny hořlavé organické látky a plasty,
bez kterých se běžné „lionky“ neobejdou.
Bezpečnost a charakteristiky baterie (dokáže vydat rychle velký výkon) ji podle autorů činí vhodnou například pro využití jako
startovací baterie v běžných automobilech.
Současný kilowatthodinový článek (napětí
Díky jednoduché konstrukci se vědci nebojí, že nebudou moci konkurovat cenově.
„Podle externího auditu bychom při malosériové výrobě mohli mít výrobní náklady
na kilowatthodinu pod 150 dolarů,“ říká Jan
Procházka. A sám
A sá
hned dodává, že podle
interního odhadu by to mohlo být ještě
o nějakých třicet dolarů méně. Kvůli návratnosti investice zatím neuvažuje o žádné
cenové válce: koneckonců, i když se nová
linka otevře, kapacita bude omezená.
Nevýhodou baterií je, že zatím je s nimi
samozřejmě málo zkušeností. Firma má
vlastní i nezávislá měření chování svých
malých či středně velkých laboratorních
článků, ale tyto výsledky nemají s chováním
skutečných baterií často téměř nic společného. Velký kilowatthodinový článek funguje teprve od letošního března, a tak je
s ním poměrně málo zkušeností.
Protože baterie se musí připravovat ve speciálním prostředí s velmi nízkou koncentrací vodních par v atmosféře, sestavení linky
pro výrobu větších prototypů vyžadovalo
řádově kolem milionu eur, tedy zhruba 25
milionů korun. Sehnat tyto peníze v českém
prostředí na projekt, který sotva vyšel z výzkumu a u kterého je návratnost nejistá (byť
potenciálně vysoká), se ukázalo jako ohromný problém. „Investora se nakonec sehnat
podařilo, a spolupráce s ním byla velmi
dobrá, ale chtělo to čas,“ říká Pavel Štefl,
spoluzakladatel HE3DA.
Své místo na trhu by mohly najít i menší
moduly, spíše pro domácí využití, které by
mohly fungovat spíš jako vyrovnávací či
záložní systém pro domácí fotovoltaické
systémy. Český trh fotovoltaice nepřeje, ať
už kvůli našim špatným zkušenostem, tak
kvůli nízkému množství slunečního světla
a rozvinuté distribuční síti s (na světové
poměry) velmi levnou elektřinou. Na rozvojových trzích by uplatnění mohlo být ještě
větší: „Náš investor vidí velký potenciál například v Africe,“ říká Pavel Štefl. Že by z Letňan vyrazilo do světa i něco jiného než letadla?
www.svetplnyenergie.cz
6
SVĚT PLNÝ ENERGIE
SLOVENSKO
Elektrina by mohla byť na kredit
ELEKTRINA
Nákup elektriny na kredit. To navrhuje slovenský regulátor ako riešenie problémov s neplatičmi.
Úrad pre reguláciu sieťových odvetví ČR
prišiel s nápadom, ako chrániť dodávateľské spoločnosti pred neplatičmi. Navrhuje distribučným spoločnostiam zaviesť
takzvané Kreditné meracie systémy. Elektromery a plynomery, ktoré fungujú na základe predplateného kreditu, veľmi podobne ako je to pri mobiloch.
Kreditné meracie systémy fungujú tak, že
odberateľ si podľa vlastného uváženia predplatí požadované množstvo elektrickej
energie. „Odberateľ si vopred kúpi kredit,
ktorý postupne čerpá spotrebovávaním
energie. Po vyčerpaní kreditu je odberné
miesto automaticky odpojené, prípadne
prevedené do núdzového režimu s obmedzeným príkonom do doby, kým si odberateľ kúpi ďalší kredit. Na základe princípu
fungovania kreditných meradiel sa úverový
merací systém javí ako vhodné technické
riešenie pre koncepciu riešenia energetickej
chudoby,“ uviedol v správe regulačný úrad.
Výhoda pre distribútorov
Podľa regulátora sú kreditné meracie systémy výhodné pre spotrebiteľov najmä
v tom, že sa sami rozhodujú, aké finančné
prostriedky sú schopní vynaložiť na elektrinu a ďalšie položky. „Platby za elektrinu
odberatelia vykonávajú sami, v prípade
energeticky chudobných a neprispôsobivých odberateľov zvyčajne v čase poberania sociálnych dávok,“ dodáva regulátor.
Dodávateľom energií by mohla zavedením
kreditných meracích systémov odpadnúť
jedna nepríjemná povinnosť, a to vymáhanie pohľadávok za dodávku energie. Elek-
❞
regulačného úradu umožnil kontrolu
dennej spotreby. Úhradu kreditu za elektrinu by malo byť možné podľa návrhu
vykonávať platbou v hotovosti u dodávavykonáv
teľa, pro
prostredníctvom pošty, prevodom
na účet alebo mobilnou aplikáciou. Podľa
prepočtov regulačného úradu by sa kreprepočt
ditné meracie
me
systémy vyplatilo zaviesť až
pri 20
200 000 odberných miestach.
Kreditné
meracie systémy
fungujú tak,
že odberateľ si
podľa vlastného
uváženia
predplatí
požadované
množstvo
elektrickej
energie, ktoré
postupne jeho
spotrebou čerpá.
trina by totiž bola dodávaná, kým sa
nespotrebuje zakúpené množstvo. „Z pohľadu nákladov dodávateľa elektrickej
energie na neplatiča okrem toho, že nevznikajú straty z dôvodu neuhradenia platieb a z dôvodu čiernych odberov, prevádzkarovi distribučnej sústavy výrazne
klesnú náklady na výjazd údržbárov
na opravy technického zariadenia a následné riešenie škodových udalostí, výjazdy
Skúška na Luníku
S
Plne automatizovaný zálohový
systém na dodávku elektriny
je v súčasnosti zavedený jedine na známom košickom sídlisku Luník IX. Energetici tvrdia,
že projekt v podstate vyriešil
problém neplatenia za dodávku
elektriny a prerušil začarovaný
kruh, keď časté odpojovanie
odberateľov elektriny viedlo nássledne k čiernym odberom, pošk
škodzovaniu
rozvodov elektriny
a po
a poruchám
v dodávke elektriny aj
u platiacich odberateľov.
u platiac
spojené s pripojovaním a odpojovaním
odberného miesta,“ pomenováva výhody
pre distribučné spoločnosti regulačný úrad.
Kreditné meracie systémy nie sú určené
len pre neplatičov. Regulačný úrad navrhuje zaviesť tieto meracie systémy aj pre
špecifických odberateľov, ktorí z rôznych
osobných, rodinných alebo pracovných
dôvodov nemajú záujem o paušálne úhrady spotreby elektriny. Systém by podľa
200 tis.
odberných miest by
sa muselo zmeniť
na kreditné, aby sa
systém vyplatil.
Na papie môže plán skutočne vyzerať ako
Na papieri
sľubné a v podstate
a
stopercentne spoľahlivé riešenie a z hľadiska energetikov to tak
ľahko môže byť: mohol by im umožniť veľmi jednoducho sa zbaviť ťažkostí s problémovými odberateľmi. Politiku štátu však
neurčujú požiadavky energetikov a ďalšie
zainteresované strany (štátne úrady, politici, samotní neplatiči, ako aj charitatívne
organizácie) ho ľahko môžu považovať
za neprijateľný a jeho realizáciu i debatu
o ňom zablokovať. Najmä ak bude vyhovovať v prvom rade len záujmom distribútorov.
Dodávky ruského plynu viaznu
ZEMNÝ PLYN
Rusko krátilo od septembra minulého roku zásielky plynu na Slovensko.
❞
Slovensko dostalo za uplynulú jeseň a zimu
od Rusov zhruba o tretinu menej zemného
plynu, než si objednal Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Ako ďalej informovalo Ministerstvo hospodárstva SR, najväčší
slovenský dodávateľ plynu evidoval krátenie dodávok plynu od septembra minulého
roku do marca tohto roku.
Európski politici sa prikláňali
skôr k názoru,
že ide o pomstu
Rusov za zavedenie sankcií krajinami EÚ v rámci
ukrajinsko-ruskej krízy.
„Krátenie sa pohybovalo až do výšky niekoľkých desiatok percent. V niektorých dňoch
krátenie dosahovalo až vyše 50 % nominovaného objemu. Celkove nebola v období
od 1. septembra 2014 do 31. marca 2015 spoločnosti SPP dodaná približne jedna tretina
z celkového nominovaného objemu zemného plynu,“ uviedol rezort hospodárstva.
Ministerstvo dosiaľ nevie presne povedať,
prečo nám ruská spoločnosť Gazprom dodávala menej plynu. „Niektoré plynárenské
spoločnosti, a tým i krajiny v rámci EÚ,
postihlo krátenie dodávok od ruského dodávateľa plynu, pričom dôvody tohto krátenia sa spravidla komunikovali iba formou
správ v médiách,“ sucho oznámilo.
Rusi pripisovali krátenie dodávok technickým problémom, európski politici sa skôr
www.svetplnyenergie.cz
↑ Slovensko dostalo z Ruska zhruba o tretinu menej plynu, než si objednalo.
prikláňali k názoru, že ide o pomstu Rusov
za zavedenie sankcií zo strany krajín EÚ
po vypuknutí ukrajinsko-ruskej krízy. Nedostatok plynu z východu kompenzovali slovenskí plynári mimoriadnymi nákupmi plynu
na spotových trhoch v západnej Európe
i uvoľňovaním plynu zo zásobníkov. A tak
sa za celú zimu nemuselo ani raz pristúpiť
k vyhláseniu obmedzujúcich opatrení.
Až sa zima opýta
Slovenské úrady sa už začínajú pripravovať aj na novú zimnú sezónu. Vypracovali informáciu o zámere pripraviť návrh
opatrení na zvýšenie bezpečnosti dodávok
zemného plynu, ktorej by sa mal onedlho
venovať vládny kabinet. „S prihliadnutím
ku zmeneným geopolitickým podmienkam
vo východnej Európe treba prehodnotiť,
či súčasný súbor legislatívnych a iných
opatrení na zaistenie bezpečnosti dodávok plynu pre slovenský trh je naďalej
adekvátny, a to najmä z pohľadu pretrvávajúceho rizika dlhotrvajúcich prerušení,
respektíve obmedzení dodávok plynu,“
píše sa v materiáli Ministerstva hospodárstva SR.
Ministerstvo teda už dnes posudzuje riziká s prihliadnutím ku scenárom uvažovaným pri záťažových testoch uskutočnených
vlani na základe požiadaviek Európskej
komisie. A samozrejme zvažuje aj rôzne
ďalšie možnosti, ako zvládnuť prípadné
výpadky v zásobovaní. Tou najreálnejšou
je, že výpadky sa budú pokrývať ako doteraz nákupom od iných dodávateľov, čo by
sa zákazníkov nemalo takmer vôbec dotknúť.
léto | 2015
7
ROZHOVOR
Všichni musí mít stejné světlo
Obuvnictví není na energie náročné, ale má svoje specifika, říká Juraj Vodička z firmy Gabor,
která ze Slovenska vyváží boty do celého světa.
SOUTĚŽ
LUMIUS
GABOR SLOVENSKO
Vy jste velký podnik, na Slovensku
zaměstnáváte zhruba 1600 lidí a vyrábíte
ročně několik milionů párů bot. Takže ne
všechny boty se vyrábějí v Asii...
Presne tak, my sme dobrý príklad, že to ide
aj v Európe. Spoločnosť Gabor vyrába len
vo dvoch európskych továrňach, jednej
na Slovensku a druhej v Portugalsku. A vyvážame vo veľkom aj do Ázie – v Číne a Kórei máme veľmi slušné medziročné prírastky.
Jak moc se zabýváte možnostmi
technologické úspory energií? Přinesly
třeba poslední roky něco zajímavého,
do čeho se vyplatilo investovat?
Pokiaľ ide o samotné výrobné technológie,
tak ani ne. Prerátali sme si aj možnosť
do vonkajšieho osvetlenia, ale inak si to
musíme dobre rozmyslieť.
Navyše je v tejto oblasti veľmi široká ponuka – ja osobne dostávam každý mesiac
tak dve, z rôznych krajín a od rôznych
Kolik energie takový obuvnický podnik
spotřebovává a v jaké podobě?
V prvom rade samozrejme elektrinu, zemný
plyn využívame iba na kúrenie. Ročne odoberáme asi 5500 megawatthodín elektriny.
Plynu odoberáme cca 2000 megawatthodín.
Teraz máme obe objednané od rovnakého
dodávateľa, teda od Lumiusu, ale to je v podstate zhoda okolností – presnejšie je to dané
tým, že v oboch prípadoch dali dobrú ponuku. Inak to však nie je žiadne pravidlo.
Všeobecne povedané, my samozrejme nie
sme energeticky náročná výroba. Na našich
celkových nákladoch sa podieľajú náklady
na energiu zhruba jedným percentom.
Úspora na energiách je pre nás teda zaujímavá, ale nie kľúčová.
Jak k nákupům energie přistupujete?
Snažíme sa uzatvárať kontrakty na obdobie
dlhšie než jeden rok v dobe, keď je podľa
nášho názoru cena výhodná. Je to samozrejme tak trochu lotéria, pretože cena môže
ešte aj klesať, a potom človek môže banovať,
ale tým sa potom už príliš nezaoberáme.
Vychádzame z najlepších informácií, ktoré
sú v danej chvíli k dispozícii, a potom sa tým
už netrápime. Takže v súčasnosti napríklad
máme kontrakt na roky 2015 a 2016 s opciou na rok 2017 za veľmi slušné ceny – pri
spätnom pohľade mohli byť možno ešte
o niečo nižšie, ale to nevnímame ako zásadný problém.
Co říkáte na ceny energií?
Takisto ako inde aj na Slovensku podľa môjho názoru sú niekedy ťažko ospravedlniteľné regulované zložky ceny energií, ktoré
tvoria zhruba polovicu ceny – to je podľa
mňa vysoká záťaž. Dobrým hospodárením,
vlastnou šikovnosťou dokážeme ovplyvniť
len polovinu celkovej ceny energie.
Zdá se vám nějaká určitá platba v rámci
těchto regulovaných poplatků skutečně
špatně nastavená?
Z nášho pohľadu je až neférová platba za rezervované denné množstvá v rámci platieb
za plyn. Pre tie podniky, ktoré ako my používajú plyn v podstate výlučne na kúrenie,
to znamená, že platia aj v čase, keď plyn
vôbec nespotrebovávajú. Takže aj keď zhruba od mája do septembra nič neodoberáme,
stále sme zaťažovaní poplatkom za rezervovanie plynu, ktorý sme si ani neobjednali.
Maximální odběry máte určené i v případě elektřiny a s jejich překročením jsou
spojené poměrně citelné náklady navíc.
Jak se proti tomu chráníte?
V prípade elektriny máme v prevádzke
technologické riešenia. Máme regulačný
modul, ktorý v prípade rizika prekročenia
štvrťhodinového maxima postupne začne
podľa pripraveného plánu na čas odpojovať
menej dôležité zariadenia.
❯ O FIRMĚ:
Gabor Slovensko, spol. s r.o.,
byla založena v roce 1996
společností Gabor Shoes AG
se sídlem v německém
Rosenheimu. Tento stále ještě
rodinný podnik je předním
výrobcem kvalitní módní
dámské obuvi. Podnik
umístěný v Bánovcích nad
Bebravou začal pracovat
v roce 1997 a postupně byl
rozšiřován. Dnes má asi 1600
zaměstnanců a vyrábí denně
zhruba 15 tisíc párů bot, tedy
více jak 3 miliony za rok. Celý
koncern má 3200 zaměstnanců a obrat kolem
400 milionů euro ročně.
↑ Letecký snímek závodu firmy Gabor v Bánovcích nad Bebravou. Foto: Gabor
nejakej vlastnej výrobne, napríklad fotovoltaickej elektrárne, ale to by sa nevyplatilo.
Pre nás bola a je určite zaujímavá úspora
výmenou osvetlenie za energeticky menej
náročné, napríklad zavádzaním LED svetiel.
Tam je zaujímavý potenciál, ale na druhú
stranu v našom prípade sa príliš nevyplatí
dáke prehnané experimentovanie, mohlo
by to negatívne ovplyvniť výrobu.
Tomu nerozumím, jak přesně?
V niektorých prípadoch musíme mať zaručené, že pracovníci v rôznych častiach prevádzky uvidia rovnaký
materiál rovnako, teda za rovnakých svetelných podmienok.
V obuvníctve sa pracuje s mnohými rôznymi druhmi kože, čo
je organický materiál, ktorý sa
líšia farebnými odtieňmi či tónovaním, a svetlo musí byť také, aby
sa dali navzájom rozlíšiť. Napríklad pri trie-
dodávateľov – a každý má iné kalkulácie
návratnosti a nákladov s rôznou mierou
vierohodnosti. Vybrať si nie je jednoduché.
konzultujeme. Voláme to využívanie
kolektívnej inteligencie. Máte nějaké pravidlo, jak z téhle
záplavy vyfiltrovat zajímavé nabídky?
Nie, ale my sme pomerne veľká spoločnosť,
takže máme rad špecialistov, ktorí svojej
oblasti rozumejú, a tak detailne
odborné témy samozrejme
Výherce soutěže
si vyzkoušel
elektromobil BMW
Během
horkého
prvního
červnového víkendu, kdy
teploty
přesahovaly tropickou třicítku, si jeden ze
čtenářů SPE užil stále ještě poměrně
nezvyklý zážitek. Jan Stránský se
totiž stal výhercem soutěže, kterou
společnost Lumius vyhlašovala společně s BMW v prvním vydání roku
2015. Na tři dny si tak mohl vyzkoušet jízdu zbrusu novým elektromobilem BMW i3. Vůz určený spíše pro
jízdy do města vzal na poměrně
dlouhou cestu po Čechách: „Jízda je
požitek. Točivý moment je parádní,
zrychlení při rozjezdu vás na plný
plyn doslova zatlačí do sedadel, přitom je ale přidávání výkonu tak dobře odladěné, že i napoprvé máte skvělou kontrolu i při rozjedu či během
couvání,“ komentuje své zážitky
z jízdy výherce. Na druhou stranu
narazil během své jízdy rovněž
na problémy, se kterými se stále potýká velká většina elektromobilů:
„Z mého hlediska by bylo velmi žádoucí zvýšit dojezd, to je skutečně
velmi omezující faktor,“ říká Jan
Stránský. Podle jeho zkušeností je
při delších cestách problematická
i málo rozvinutá infrastruktura –
dobíjecích stanic je příliš málo. Podrobnosti o tom, jak se s elektromobilem jezdí nováčkovi, který za jeho
volantem sedí poprvé, a jak rychle
se dá naučit šetřit baterii, si budete
moci přečíst v dalším čísle. ❞
Vlastnou
šikovnosťou
dokážeme
ovplyvniť
iba polovicu
celkovej ceny
energie – to
je podľa mňa
vysoká záťaž.
dení došlého materiálu, kde sa hľadajú prípadné chyby, musí byť rovnaké svetlo ako
pri následnom vysekávaní. To je trochu naše
špecifikum. A tak aj keď sa dajú vhodné
svetelné podmienky dosiahnuť aj LEDkovým osvetlením, ešte vždy nám to nevychádza ako racionálna investícia. Ďalej zatiaľ
pracujeme pod klasickými výbojkami. LEDky máme v skladoch, chceme ich dať aj
SPRAVUJEME ELEKTŘINU
A PLYN STOVKÁM KLIENTŮ
ZA TÉMĚŘ 10 MILIARD KORUN
VYZKOUŠEJTE NÁS!
Lumius, spol. s r.o. İ Ulice Míru 3267 İ 738 01 Frýdek-Místek
T: +420 558 438 581 İ E: [email protected] İ www.lumius.cz
www.svetplnyenergie.cz
8
SVĚT PLNÝ ENERGIE
AKTUALITY
VĚTRNÁ ENERGIE:
Místo turbíny jen stožár
↓ Záběr kroutící se mostovky
Tacomského mostu, který se v roce 1940
zřítil, protože rychlost větru odpovídala
rezonanční frekvenci mostní konstrukce.
Stejného efektu by chtěli využít i autoři
bezrotorové elektrárny.
❞
❯ ČÍSLO VYDÁNÍ:
8,50 Kč/l
↑ Větrná farma osazená elektrárnami Vortex
Bladeless v představě ilustrátora. Všimněte si poměrně malých rozestupů: bezrotorové stožáry by
mělo být možné osazovat zhruba dvakrát hustěji
než „větrníky“. Foto: Vortex Bladeless
Vynálezce se
inspiroval
slavnou mostní
havárií
z roku 1940.
Donekonečna ovšem takto postupovat nejde a je
jasné, že tento přístup narazí na své hranice. V jednu chvíli už se prostě větší elektrárna nevyplatí. Ale
možná by se daly náklady šetřit úplně jinak, navrhuje španělská firma Vortex Bladeless. Představila
nové koncepce větrných turbín, které by měly být
jednodušší na stavbu i údržbu a v důsledku tak –
i přes nižší účinnost – snad levnější než klasické
rotorové větrné elektrárny.
INOVACE Moderní větrné turbíny jsou všechno, jen ne malé. Zvětšování rozměrů bylo a stále je
dobrým způsobem, jak snižovat náklady, a tak větrné turbíny vyrostly do výšek kolem stovky metrů
a jejich nadzemní část (rotory, převodovka, samotná konstrukce atd.) mívá hmotnost přes sto tun.
Větrné elektrárny Vortexu na pohled připomínají
postavenou basebalovou pálku: má úzkou kruhovou
základu, z níž stoupá úzký válec, který se postupně
rozšiřuje. Elektřina v něm nevzniká kruhovým pohybem rotoru, ale v důsledku kmitání válcovitého
generátoru, který rozvibruje vítr. Elektřina se z ener-
gie kmitů produkuje pomocí elektromagnetické
indukce (tedy díky pohybu magnetů uvnitř „věže“).
Na nápad přišel prý jeden ze zakladatelů, Španěl
David Yáñez, když se poprvé seznámil s pádem
mostu přes Tacomskou úžinu v roce 1940. Jde o jednu z nejznámějších katastrof v dějinách inženýrských staveb, při které se mohutná mostní konstrukce doslova „roztančila“ v důsledku větru, až
zkolabovala (těm, kdo ji neznají, vřele doporučujeme vyhledat na internetu video z této události).
Výroba elektřiny indukcí je méně účinná než s pomocí rotorů (o kolik přesně, to bude záviset na rozměrech atd.), ale elektrárna Vortex neobsahuje
žádné převody či pohyblivé části, a tak by měla být
nižší efektivita vykoupena výrazně nižšími náklady
na výrobu i údržbu, myslí si autoři nápadu. Zatím
jde ale jen o sliby na papíře, první velkou elektrárnu o výkonu 1 MW má společnost vyprodukovat
až v roce 2018. Vyplatí se počkat na praktické zkušenosti.
❯ LETEM SVĚTEM ENERGETIKY
Rakušané žalují
na Čechy?
nadských Severozápadních území. Uvádějí to první oficiální odhady Národního energetického výboru a oblastní geologické služby. I kdyby ale byl
vytěžitelné ropy z celkového objemu jen zlomek,
i tak by to v Kanadě podstatně zvýšilo objem ověřených zásob ropy. Zatím ropné rezervy Kanady
totiž tvoří hlavně ropné písky v provincii Alberta,
ve kterých by mělo být zhruba 150 milionů dnešní technologií těžitelných barelů ropy. Ropa v břidlicích by byla pro Kanadu tedy zcela novým zdrojem, ale nejde o objev zase zcela nečekaný:
v Kanadě se už delší dobu rozhlížejí společnosti
z USA, kde je velká část ropných a plynných břidlic už rozebrána.
Rakousko nevylučuje podání žaloby na Českou
republiku u Soudního dvora Evropské unie kvůli plánům postavit nové reaktory. Zatím však
Vídeň čeká na to, zda česká vláda pro takový
projekt schválí státní podporu. Rakouští politici dávají opakovaně najevo, že by považovali
státní dotace do jaderné energetiky schválené
evropskými institucemi za nepřijatelné, a pokud
česká vláda schválí příslušnou pomoc, vyhrazuje si Vídeň právo Českou republiku žalovat.
Podle rakouské tiskové agentury APA to prohlásil rakouský ministr životního prostředí Andrä Rupprechter. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka je Česko
připravené s Rakušany jednat. První setkání se
uskuteční už počátkem června.
Boj o peníze
od těžařů
Podle vlády stále ještě bolavá česká státní pokladna se má do budoucna plnit rychleji i díky
zvýšení poplatků od firem těžících hnědé uhlí
v povrchových dolech. Vláda na svém zasedání
v květnu schválila návrh novely horního zákona,
která podíl zvyšuje na 67 procent. Podíl obcí by
se tím snížil z dosavadních 75 procent na 33
procent. Vláda tvrdí, že by to díky zvýšení po-
www.svetplnyenergie.cz
Žaloba, o které
je lepší nemluvit
platků a dalších s tím spojených poplatků (zvýšené
úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou)
mělo být opatření pro obce „rozpočtově neutrální“
– měly by tedy dostat stejně peněz jako v posledních
letech. Výrazně by si měl polepšit ovšem státní
rozpočet: změna má přinést do kasy o 427 milionů
korun více než v roce 2013, tedy zhruba 600 milionů místo 150 milionů.
Kanada sedí na ropě
Až 200 miliard barelů ropy by mohlo ležet ve dvou
rozsáhlých břidlicových formacích v oblasti ka-
Přes 2,4 miliardy korun chce Otakar Černý po těžební společnosti OKD. V žalobě tvrdí, že firma
neoprávněně používá zlepšovací návrh, ve kterém má Černý podíl, a firma se tak při těžbě
uhelných kalů bezdůvodně obohacuje. Podle
ČTK, jež má k dispozici žalobu, si Černý stěžuje,
že firma těží uhelné kaly z nádrže Doubrava 1.
Poté se vytěžený kal zpracuje a OKD ho podle
žaloby prodává se ziskem. Firma tvrdí, že daný
postup už osm let nepoužívá, a navíc nejde
o Černého originální myšlenku. Žalobce si ovšem
i tak vymínil, aby se před soudem nehovořilo
o technické stránce celé záležitosti, natolik se
o své údajné duševní vlastnictví obává.
by měl v Íránu stát litr
benzínu po zrušení
výrazné části
letitých dotací,
které neúměrně
zatěžovaly
tamní
pokladnu.
Stát svíraný
hospodářskými sankcemi
stály ročně cca
32 miliard dolarů, což
odpovídá zhruba 800 miliardám korun, a tedy dvěma
třetinám českého státního
rozpočtu. Po zrušení dotací,
které proběhlo v posledním
květnovém týdnu, cena
pohonných látek vyskočila
zhruba o 40 % (původní
cena byla tedy cca 6 Kč
za litr). Aby zdražení nebylo
až tak bolestivé, stále
zůstává možnost nakoupit
60 litrů benzínu na jeden
vůz za výhodnou starou
cenu. Írán využíval svých
ropných příjmů k dotování
řady běžných životních
potřeb pro obyvatelstvo –
a ne vždy šlo o vyhozené
peníze. Díky velkoryse
pojaté osvětě a antikoncepci
zdarma zavedl například
veleúspěšný program
omezení porodnosti. V roce
1976 připadalo na jednu
ženu v zemi šest dětí,
na začátku 21. století to bylo
méně než dvě.
léto | 2015
pro společenství příznivců a přátel
přináší Lumius, spol. s r.o. –
obchodník s elektřinou a plynem
PRO LUMIUS, SPOL. S R.O., VYDÁVÁ:
Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32
150 00 Praha 5, IČ: 28473531
REDAKCE:
Matouš Lázňovský, Martin Kročil,
Antonín Hálek
GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ:
Michael Ehrlich
TEXTY:
neoznačené materiály jsou redakční
FOTO:
archiv firem a autorů, redakce,
Thinkstock
TISK: Triangl, a.s., Praha
EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328