Bulletin č. 9

9/2009
ZÁŘÍ
Rady pro nemocné a jejich blízké
Co se dělo v létě v MH centrech
Pražské centrum nám vykradli – pomůžete nám?
Přijela jsem na velbloudu do pouště
Na rakovinu prsu umírají méně optimistky z Užitečná koření
zlom.indd 1
10.9.2009 21:08:52
SLOVO DO DUŠE
Tento způsob léta, zdá se být
poněkud nešťastný…
pravil pan Hrušínský ve známém filmu. A možná s ním bude někdo souhlasit. Na
vytoužené léto, dovolené a prázdniny se pokaždé těšíme. Těšíme se, že si odpočineme,
užijeme si děti, vnoučata, navštívíme nová místa, nebo naopak ta stará, dobře známá.
Letošní léto si s námi celkem zahrávalo. Teploměr jako na horské dráze, jednou vyletěl až na
35°C a další den spadnul klidně o 10 stupňů dolů. A náš organismus, už tak dost zkoušený
celoročním stresem a shonem, teď ještě musel snášet teplotní tobogán. Když k tomu přičteme
přívaly vody, co na nás nebe občas spouštělo, nebylo to možná to, co jsme od léta čekali.
Přesto věřím, že jsme všichni prožili i spoustu pěkných dní a nemuseli jsme třeba jezdit ani
nikam daleko. Někdy není ani důležité kam jedeme, ale s kým ten čas strávíme. Takže máme
mnohdy velkou radost třeba z dovolené prožité s vnoučaty na chatě, nebo i z posezení na
dvorku s přáteli, nebo s rodinou v letním podvečeru, když nikdo nikam nespěchá…
Osobně jsem letos na dovolené jako takové ani nebyla. Zato jsem měla na starosti dvě
naše rekondice a utvrdila jsem se v názoru, že opravdu není tak důležité kam jedeme, ale
s kým. A já jej strávila ve skvělé společnosti ,,zdivočelých babiček“, jak nás označil vnuk
jedné z nás. Babiček, které neztratily elán, chuť a vervu do života. A jak jsem se přesvědčila, babičky jsou to stále zvídavé, se zájmem o vše co se kolem děje. Spousta z nich má
emailovou adresu, hledá si informace na internetu a jejich znalosti by kolikrát zahanbily
nejednoho maturanta. V důchodu nesložily ruce do klína, ale mají svoje zájmy a koníčky
a aktivně si užívají života.
A nedejte se zmást tvářemi Zdivočelých babiček, někdy vypadají možná trochu svraštělé, ale když se jim podíváte do očí, spatříte tam jiskru mládí, která neuhasla, radost
a elán, který by jim mohli závidět mnozí mladí. Co na tom, že je občas bolí klouby, záda
a co já vím co všechno. Některé až teď ve stáří si plní svoje sny…
I naše sny se mění, tak jak stárneme. Není nejdůležitější, všechny si je splnit. Myslím,
že moc důležité je umět pořád snít. Sny jsou motivací, motorem, a ten by neměl utichnout.
Dokonce není asi ani důležité, jak daleko na cestě za naplněním našich snů dojdeme,
protože absolutní dosažení vysněného jistě ani neexistuje. Důležitá je naše cesta za našimi
sny, nebo už jen to, že jsme se na ni vydali. Že nesedíme a nefňukáme nad tím, co všechno
jsme neudělali, nedokázali a nenaplnili.
A tak když někdy vidím, jak dokážete bojovat se svými bolestmi, starostmi a uběhlými
roky, musím říct….klobouk dolů, Zdivočelé babičky! Jen dál divočte a ukažte těm mladým, jak
může být i stáří fajn. Že to není jen o bolestech, nářcích, lécích a nadávání a brblání…..
No řekněte, není to skvělá společnost pro letní toulky po krásné přírodě a památkách?
Už teď se těším na články o letních rekondicích, které vyjdou (pevně doufám) v příštím
čísle.
Vaše zatím nebabička Jana Zrnečková
3
zlom.indd 3
10.9.2009 21:09:01
LISTÁRNA
Po nemoci jsem začala zpívat pro radost
Ch
těla bych vám něco říct o našem pěveckém kroužku a o našem zpívání.
K pěveckému sboru jsem se dostala náhodou, až po své nemoci, i když kroužek
funguje už dlouhá léta a změnil názvy i dirigenty. Teď zpíváme pod Sokolem Židenice
a naší dirigentkou je Mgr. Eva Holá, velice schopná a fundovaná hudebnice. Díky ní
nacvičíme hodně skladeb, prostě dokáže to z nás dostat.
Scházíme se každé pondělí. Je nás asi pětadvacet, věkový průměr dost vysoký,
ale naštěstí hlas nestárne. Pod jejím vedením zpíváme čtyřhlasně i Mozarta, Hendela,
Dvořáka. Také lidové písně, dále autory italské, slovinské, když je potřeba tak i sokolské.
Naše zpívání má charitativní účel, zpíváme seniorům, nebo pro různé ústavy, které si nás
pozvou. Dvakrát do roka, v červnu a prosinci, pořádáme náš koncert v kostele Husův sbor
na Botanické ulici, kam si pozveme svoje příznivce a přátele. Mám radost, že vždycky
přijdou i děvčata z Mammahelpu.
Přijít na zkoušku je určitá povinnost, ale my to děláme hlavně pro radost, že nás to těší.
Před zpíváním se vždy rozcvičíme tělesně a hlasově. Před prázdninami a vánoci se vždy
sejdeme na besedu, které říkáme „štrikování“, každá přinese něco na občerstvení a jen si
tak povídáme, nebo i zpíváme. Když nás po koncertu dirigentka pochválí, velice nás to
těší, protože její pochvala má pro nás moc velkou váhu.
Jana Nejedlá,Brno
Chvála Františkových Lázní
M
ilé přítelkyně, jistě jste odběratelkami našeho bulletinu Mamma HELP! A samozřejmě
i jeho čtenářkami. To Vám vřele doporučuji, neboť mne tato četba upozornila na
to, nač mě neupozornila ani má obvodní lékařka, ani můj onkolog. Ptáte se na co? Na
tu možnost, že mohu do dvou let po ukončení léčby rakoviny prsů žádat o Komplexní
lázeňskou léčbu v některých našich lázních. Ve své nezkušenosti, nikdy jsem v lázních
nebyla, ačkoli již v pokročilém věku, myslím, že jsem nevolila špatně, když jsem si vybrala
Františkovy Lázně.
Toto malé lázeňské město v Západočeském kraji mě plně zaujalo. Mnohé ho jistě dobře znáte, nebo poslouží moudré knihy či internet, tak jen velice stručně. Bylo založeno r.
1793 a je zde 24 větších i menších pramenů. Zakladatel Bernard Adler zde má v sadech
sochu a jeden z lázeňských domů nese jeho jméno a ten mě právě hostil. Prameny tvoří
salinické a salinicko-muriatické kyselky s obsahem Glauberovy soli, železa a kysličníku
uhličitého. Léčí se zde nemoci srdeční, cévní, kloubů a mezi nimi i následky po operacích
karcinomu prsů.
Františkovy Lázně jsou krásné město a již sám pobyt v jejich rozlehlých parcích se
staletými stromy, mnohočetnou a pečlivě udržovanou květinovou výzdobou, s osvěžujícími vodotrysky, volně přístupnými lázeňskými prameny a antickými i historickými sochami
působí povzbudivým a uklidňujícím dojmem.
4
zlom.indd 4
10.9.2009 21:09:01
Tento dojem doplní laskavá péče lázeňského i hotelového personálu a profesionální
přístup ošetřujících lékařů. Přičteme-li k tomu promyšlenou léčbu, především denní uhličité
koupele, ale i dalších šest procedur, musíme být jistě spokojeny.
Procedury jsou rozvrženy tak, aby umožňovaly pacientům získat volný čas na procházky a výlety do okolí města, kupř. k jezeru a restauraci Amerika, na hrad Seeberg, do
Chebu či dalších měst, nebo mohou vystačit i s místními výtvarnými výstavami, muzeem,
odpoledními koncerty a dalšími kulturními akcemi, kupř. nedělními promenádami dam
i pánů v kloboucích.
Proto doporučuji Vám všem, neváhejte po operaci a léčbě zažádat o Komplexní lázeňskou léčbu a poznat aspoň jednou některé z našich světoznámých lázní.
Vaše Olga Procházková
Náš výlet na zámek a na pštrosí farmu
O
prázdninách jsme se chtěly společně setkat a tak došlo na pozvání Boženky Šamšulové
a ve středu 22. července jsme vyrazily vlakem na zámek Rájec– Jestřebí a na pštrosí
farmu v Doubravici nad Svitavou. Na cestu se s námi vydalo bylo hodně malých dětí, ale
byly tak šikovné, že všechno zvládly.
Zámek je rozlehlý, prohlídka trvá dvě hodiny, jsou tam zejména vzácné obrazy
a je tam také pozoruhodná kaple. Zámecký park oplývá nevídanými stromy a zelení,
krásnými jezírky, uměle vytvořeny jsou zde kaskády a vodopády. Ze stromů se nám nejvíc líbil červený buk. V areálu zámku je také příjemná restaurace, kde jsme se s dětmi
občerstvili.
Autobusem jsme přijeli do Doubravice, kde je velká pštrosí farma a rozsáhlé arboretum s nádhernými květinami. Na pštrosí farmě jsme neodolali a dali jsme si všichni pštrosí
steak a borůvkové pivo. Zatímco děti dováděly na trampolíně a pojízdné sedačce, nám
při kávové siestě vyprávěl chovatel pštrosů, jak přivezli pštrosy z Afriky. A tak jsme se
dozvěděli, že dospělý pštros váží 150 kg a jeho kopnutí se podobá kopnutí koně. Jedna
pštrosí samice snese za rok 90 vajec. A víte, že obsah pštrosího vejce se rovná 25-30
vejcím slepičím? V místním obchodě měli taky spoustu dobrot a uzenin z pštrosího masa,
ale to jsme se neodvážili nakupovat kvůli velkému horku.
Děvčata neodolala a při prohlídce arboreta si každá nakoupila spoustu květin, za
velmi příznivé ceny, třeba orchidej za 80 Kč. Já jsem si koupila rozmarýn, protože mi
vždy uschne.
Na vlakové zastávce jsme při čekání obdivovali houbaře s plnými koši hřibů, byli jsme
všichni spokojeni, příjemně unavení a vraceli jsme se vláčkem domů. Děkujeme, Boženko,
dobře jsi to naplánovala!
Jana, Brno
5
zlom.indd 5
10.9.2009 21:09:02
Symbióza 09
L
éto v plném proudu, všichni se dovolenkují i já prchám z rozpálené Prahy. Cílem není
moře ani žádná daleká země, jedu do Nové Vsi na kurz novinařiny-Symbióza 2009.
Je to šance pro lidi s duševní poruchou nebo s nějakým tělesným postižením přičichnout
k redakční práci a něco se naučit. Pročítám si seznam lektorů a hostů, primář, šéfredaktor,
přednosta kliniky, ředitelka úřadu práce, samé osobnosti a já se dmu pýchou, s jakými
kapacitami se setkám. Mé představy jdou mnohem dál, diskutuji s nimi, poskytují mi rozhovory, píši o nich duchaplné články, redakce se perou o zveřejnění.
Zpátky na zem.
Po druhém dni seznamování se s prací novináře mám jasno, novinář ze mě nebude.
Nepřichází však žádné rozčarování. Víc než o psaní se zajímám o jednotlivé postavičky.
Snažím se přijít na to, co spojuje psychicky nemocné s lidmi s tělesným postižením. Z jejich
předčítaných prací se dozvídám něco o jejich duši, o osudu, který s nimi hraje nefér.
Bariéra padá.
Nikdy jsem neměla kolem sebe tolik tak trochu bláznů a tělesně postižených. Hledám
k nim cestu a nevím jak na to, bojím se, že narazím, nechci se jich dotknout, nechci ublížit.
Nesměle přešlapuji. Večer s kytarou a trochou vína bortí bariéry, jsme všichni stejní, milujeme život a chceme se radovat.
Nikdy nezapomenu na tichou Kikinu a její zpověď Sanitka pro tučňáky, dvoumetrovou Hanku a její příspěvek Tancujte, hovada, vševědoucí Lenku, ochotnou vždy a všude
každému pomoci s jeho problémem. Nejsilnějším zážitkem pro mě byla krásná modelka
Monika, která nedobrovolně vyměnila předváděcí molo za invalidní vozík a nestěžuje si,
nefňuká. Je nakažlivě optimistická a dokáže vyburcovat. Jen tak mimochodem má čtvrté
nejdelší nohy v Evropě.
A co jsem se naučila? Zjistila jsem, že moje postižení je prkotina. Důležité je mít kolem
sebe prima lidi, těch byla spousta, mít chuť žít a umět si vychutnat každý okamžik. Někdo
moudrý napsal, že délka života se neurčuje počtem nádechů a výdechů, ale počtem chvil,
které berou dech. Zkuste se pozorně dívat kolem sebe a naslouchejte. Přeji všem spoustu
dechberoucích chvil.
Daniela
V minulém bulletinu jsme zveřejnili rady MUDr. Radkina Honzáka
a Doc. PhDr. Marcely Bendové, Ph.D., na pomoc pacientům a jejich blízkým. Podobně nám radí také odborníci z Masarykova onkologického
ústavu v Brně (následující doporučení jsme převzali z jejich letáku pro
pacienty).
6
zlom.indd 6
10.9.2009 21:09:02
Rady pro nemocné a jejich blízké
Je rozumné nezůstávat se svým onemocněním sám,
je vhodné svoje pocity sdělovat a ne je skrývat.
Nabízenou pomoc od rodiny a přátel je dobré přijmout a vzájemně tak unést velkou
emoční zátěž na obou stranách. Děti mají být informovány o nemoci v rodině adekvátně
vzhledem k jejich věku a emoční zralosti. Když se vzájemně nemocný, rodina a přátelé
podělí o diagnózu, vytvoří základy porozumění a důvěry.
Nejčastější situace, které mohou nastat
–snaha okolí ujišťovat nemocného, že všechno bude v pořádku.
Tohle není fér, hlavně kvůli tomu, že právě nic není v pořádku – léčba teprve začíná. Chtít
dodat odvahu neznamená snažit se zakrývat pravdu. Všechno to, do čeho je potřeba se
nutit, není v pořádku, to znamená ani falešný optimismus, a ani falešné veselí. Tím se totiž
popírá prožívání nemocného a hrozí, že se uzavře do svého světa a bude se cítit opuštěn.
Rodina tím paradoxně opouští nemocného, přestože se snažila mu pomoci.
– může se stát, že se členové rodiny stanou terčem hněvu, zlosti a bezmoci.
Přitom tyto pocity nepatří jim. I když by zareagovali příbuzní zlostně, což se může stát,
je to vždy lepší, než mlčet nebo chlácholit nemocného falešnými pocity – jedná se také
o učení vyjadřovat svoje pocity.
– další možností, co je možné pro nemocného udělat, je aktivně mu naslouchat.
Tento způsob komunikace může zprvu vzbuzovat pocity nejistoty, zneklidnění a rozpaky.
Je ale potřeba si uvědomit, že když nemocný sděluje a někdo mu naslouchá, mění se
vzájemné prožívání a prohlubuje se jejich vztah.
– bezpečí domova, jeho jistota a klid je nenahraditelnou a zásadní pomocí pro nemocného.
– každý z nás je jedinečný, tudíž i jinak reaguje na podněty a každý z nás potřebuje
svůj vlastní čas na zpracovávaní těchto podnětů. Pro emoční podporu je dobré vyhledat
odborníka.
Projevy jako jsou hněv, zlost, strach, zmatek a neklid jsou také obsahem našeho prožívání,
neděste se jich, sdělujte je. Naše jedinečnost nás ujišťuje o tom, že i průběh nemoci je
jedinečný a tudíž odlišný. Plán léčby se řídí výsledky testů a Vašimi reakcemi na léčbu.
Rodina a přátelé jsou pevným bodem a zdrojem pomoci.
7
zlom.indd 7
10.9.2009 21:09:02
Několik slov pro rodinu nemocného
Příbuzní nemocného by měli především pečovat o vlastní potřeby, musí dělat vše pro to,
aby si udrželi klid a rozvahu. Riziko spojené s tím, že budou označováni za sobecké, je
ve srovnání s významem péče o nemocného zanedbatelné. Pro nemocného je výhodou,
pečuje-li o něj člověk vyrovnaný.
Je Vaší povinností posoudit své možnosti a určit si hranice svých sil a výdrž. Je-li to zapotřebí, využijte pomoci zvenku. Když víte, že děláte vše, co se dá označit slovem “dobrá
péče”, uchováte si vlastní vnitřní klid. Může se stát, že nemocný použije svou nemoc jako
zbraň. Máte právo to odmítnout a dělat vše, co považujete za správné. Vaším prostřednictvím pak snižujete stres spojený s nemocí, a to tehdy, reagujete-li na opravdové potřeby
jak vlastní, tak nemocného. Vaše role v tomto období je významná!
CO SE DĚLO V MAMMA HELP CENTRECH?
Hlásíme z Prahy
Léto je už v závěru a my v Praze pořád čekáme okurkovou sezónu, kdy se dostaneme
k věcem, na které nemáme čas během roku – ale marně. Správě komunálního majetku,
která je vlastníkem budov, kde sídlí pražský Mamma Help, se podařilo nechtěně nám to
letošní léto pěkně zkomplikovat. Mění se okna v obou budovách, kde máme prostory.
Bohužel se tak děje v celých domech a je zde mnoho nepořádku, shonu a cizích lidí.
Nedělá se systematicky jeden byt, ale vše je vždy rozpracováno 14 dnů, a protože máme
místnosti čtyři, navíc v domě číslo 6 a v domě číslo 4, rozložilo se to vlastně na celé léto...
Takže pořád uklízíme a uklízíme, abychom udrželi MH centrum v provozu.
Měli jsme zavřeno jen tři dny. Dnes, kdy tento článek píšu, nám už dodělali poslední
parapety v kanceláři a my už pomalu nevěříme, že je všechno hotové. Neustále se práší
v celém domě a tak určitě nemáme uklizeno na víc dnů dopředu.
—
Bohužel to není náš jediný stesk. Před čtrnácti dny, když jsme se vrátily po neděli, připravené jak douklidíme naši velkou místnost pro klientky, (novým vysavačem, který jsme měly jen
tři dny!), zjistily jsme zdrcující skutečnost – o víkendu nás vykradli!
Tentokrát si zloději odnesli vše z tělocvičny a z artedílny. Byl tam náš nový vysavač,
tři počítače z mammanetky, 30 párů turistických holí, DVD přehrávač, krabice reklamních
nočních košil, tavící pistole a jiné nářadí….
Co nás ale nejvíce překvapilo a zabolelo, byla ztráta čtyř nejkrásnějších modelů, v nichž jsme předváděly naše kloboukové přehlídky „Umíme žít naplno!“. Šaty, které
nám pomáhaly při nejrůznějších příležitostech vydělat nějaké peníze a hlavně povzbu8
zlom.indd 8
10.9.2009 21:09:02
zovat ženy s naší diagnózou. Určitě si říkáte, že to snad není možné, že si někdo vybere
neziskovou organizaci našeho typu, ale bohužel je to tak. V obou místnostech máme
odpovídající zámky a mříže na oknech, ale nenechavce to vůbec neodrazuje…
Už jen oprava zámků a dveří nás stála ke třem tisícům! Velice nás to bolí,
protože v současné době očekáváme přidělení nových prostor v domě U Vinohradské
nemocnice 6, kde bude konečně důstojně umístěna AVON linka, kterou provozujeme
a jedna místnost pro vedení celého sdružení. A to také bude vyžadovat nějaké peníze…
Je toho fňukání už asi dost, ale myslím si, že jsme tady skoro všichni ztratili tajně nějakou tu
slzičku lítosti a vzteku. Samozřejmě, že se snažíme shánět nějaké starší náhradní počítače
a finance, ale je doba dovolených a zatím se nám moc nedaří…
—
Na babí léto chystáme dvě rekondice, které jsou opravdu brzy po sobě. Jsem rozladěná,
že se z pobytu v Lednici odhlásilo nejméně 12 lidí. Vím, museli jsme posunout termín kvůli
poskytovateli ubytování, ale počet odhlášených je opravdu vysoký. Až tento časopis vyjde,
budeme již zpátky, ale výmluvy, že „rekondice je moc turistická“, nebo že je tam málo
procedur, mě opravdu trochu překvapily. Nepleťme si, prosím, rekondiční pobyt s lázněmi.
Je především prostředkem k získání nové sebedůvěry pacientek po nemoci, ke zlepšení
kondice a také poskytuje prostor pro sdílení společných pocitů a vede k soudržnosti žen,
které touto nemocí prošly.
—
Během léta k nám našlo cestu několik nových pacientek a i přestože máme shora popsané provozní potíže, mohly jsme jim pomoci. Vždy máme dobrý pocit, když se to podaří
a můžeme novou pacientku navést na cestu léčby, podělit se o své zkušenosti a pomoci
našimi praktickými radami.
—
Touto cestou děkuji všem děvčatům, která přes léto ve svých službách, ale mnohdy i mimo
ně pomáhala s vylepšováním našeho centra.
—
V létě jsme přivítaly do řad babiček naši Martu Hynkovou s jejím vnukem Oliverem a já se
také přiznávám k další vnučce Barborce. Prostě jsme zde už skoro samé babičky…
Těšíme se na vás při našich programech!
Hanka Jírovcová
Prázdniny v Brně
Kdo by si myslel, že jsme si jen dovolenkovaly a lenošily, ten by se tedy spletl. Určitě i vy
denně slyšíte nářky na finanční krizi. Proto jsme zajásaly, když přišla od firmy GlaxoSmith
Kline nabídka, že si od nás koupí dárky pro svoje zaměstnance. Jednak nám to přinese
potřebné korunky do pokladny, ale taky je to ocenění naší práce. Těší nás, že víme, že by
9
zlom.indd 9
10.9.2009 21:09:03
si od nás nekoupili nic, pokud by to nebylo opravdu pěkné. Je to taky povzbuzením pro
děvčata, která práce v artedílnách baví.
A tak jsme se pustily s vervou do výroby dárků. Centrum jsme zaplnily různými krabičkami, rámečky, prostíráním, sklenicemi, plátěnými taškami a dalšími polotovary. No a pak
už se začalo lepit, malovat a barvit. Protože jsme práce měly opravdu hodně, přijely za
námi ještě Jana a Marta z Přerova, Jarka s Vlaďkou ze Zlína a Štěpánka z Prahy. A jak
to všechno probíhalo a jak to nakonec dopadlo, na to se budete moci podívat na našem
webu, kam postupně posíláme fotky.
—
O prázdninách taky došlo na úklid a tak chci poděkovat Zdence a Božence za umytá
okna. Hned je nějak víc světla!
—
Poslední týden v srpnu nás čeká rekondice v Malých Svatoňovicích, kraji Babiččina údolí,
Adršpašských, Teplických a Broumovských skal. A hned první týden v září zopakujeme
pro velký zájem z loňska rekondici v Lednici. Ale hlavně se těšíme, až se zase po prázdninách všichni vrátíte z dovolených a budete vyprávět, jak jste prázdniny prožily a kde
všude jste byly. A zase se jistě dočkáme i nějakého cestovatelského okénka, které mívá
vždycky velký úspěch.
Jana Zrnečková
Zpráva z Hradce
Po měsíci příprav a po samotném stěhování našeho centra do nových a lepších prostor
jsme uvítaly návrh zajít si na společný oběd. Padlo několik variant, kam jít. Nakonec jsme
se rozhodly spojit oběd s výletem za hranice všedních dnů. Domluvily jsme se na jednu
sobotu a naplánovaly si výpravu do Polska. Polsko je od nás jak se říká „za humny“. Naším
cílem bylo lázeňské městečko Kudowa Zdroj. Kromě toho je tam možnost vlastnoručně si
nachytat ryby a nechat si je upravit na talíř. I když se vám nepodaří žádnou chytit, můžete
si objednat a pochutnat si třeba na pečené či grilované pod dřevěnými altánky. Platí se tu
eurem, zlotými i korunami. Po rybích pochoutkách jsme ještě měly v plánu projít nedalekým
skalním městem.
Jana měla nové auto, které potřebovala zajet a tak byl způsob dopravy vyřešen.
Postupně nás všechny tři posbírala a uháněly jsme směr Náchod. Bohužel náš výletní den
byl zamračený a deštivý. Cestou jsme pomalu vyhládly a začaly uvažovat, že se posilníme. V Novém Městě je vyhlášený hotel Beránek. I zvenku vypadá dobře, tak jsme se
rozhodly poobědvat. Byla to dobrá volba. Všem nám oběd chutnal, i káva a zmrzlinový
pohár. Poobědovou siestu jsme měly využít k poradě. Renata nám poděkovala za celoroční práci pro Mamma Help a probraly jsme i další organizační věci, především chystané
slavnostní otevření centra. Mezitím se ale obloha zatáhla, objevily se těžké šedivé mraky
10
zlom.indd 10
10.9.2009 21:09:03
a začalo hustě pršet. I přes tuto nepohodu jsme se rozhodly pokračovat za svým cílem.
Rybníček s rybkami jsme našly. Prostředí bylo velice příjemné. Jenže déšť nepřestával
a pod deštníkem bychom špatně ovládaly rybářské náčiní a tak na rybolov nedošlo.
Nezbylo nám nic jiného, než se pokochat okolím a vrátit se domů. I přesto, že nám počasí
nepřálo, strávily jsme společně hezký den.
Jarka, Hradec Králové
Plzeňské léto
Jaké je? Teď v srpnu horké a ve městě trošku ospalé. I v našem MHC je celkem klid, členky
i klientky se ozývají jen sporadicky – nejspíš proto, že kdo může, určitě raději odjede do
přírody na chalupu, k moři nebo na rekondici…
—
Ale pozor – v polovině srpna se Plzeň probouzí a začíná nejživější období z celého roku
– FESTIVAL NA ULICI! Po mnoho dní pak můžeme na plzeňském náměstí, v přilehlých
parcích a v mnoha dalších krásných zákoutích centra Plzně sledovat různá divadelní
představení nebo poslouchat koncerty mnoha hudebních žánrů. Ať již máte rádi jazz,
swing, folk, rock, country, pop nebo irskou hudbu, určitě si vyberete – a na to poslední
jsme my, které jsme v MHC zůstaly na letní služby, vyrazily společně. Svižné irské melodie
skupiny Katka Garcia a Jan Hrubý nás přenesly nejen na pláně věčně zeleného ostrova,
ale ve vzpomínkách i na loňskou vernisáž našich fotek na plzeňské radnici a na letošní
Zahradní kloboukovou slavnost v Praze – obě tyto akce byly totiž provázeny hudbou
velmi podobnou. Po krásném hudebním zážitku se nám za vlahého večera ani nechtělo
domů a tak jsme se ještě vydaly do přilehlého parku na výstavu fotografií. Veliké osvětlené
panely unikátních snímků zvířat nás nadchnuly, a jestli tato výstava dorazí i do vašeho
města, vřele vám její návštěvu doporučujeme. Náš hezký večer pak rázně ukončila náhlá
bouřka, ale nevadí – z pestré nabídky letošního festivalu si můžeme vybrat ještě spoustu
dalších akcí!
Zdraví Plzeňačky
Pozdrav z Přerova
Chtěla bych napsat o naší spolupráci s jinými neziskovými organizacemi.
Velmi dobře funguje například s UNO (Unie neziskových organizací) na Olomoucku.
Naše členství v této střešní organizaci se ukázalo pro nás velmi prospěšné. Jsme dobře
informováni o práci a akcích v neziskovkách v celém olomouckém kraji, a taky ostatní
se dozví o nás a o naší činnosti. Máme možnost účastnit se vzdělávacích přednášek
a konferencí, které UNO pořádá. Ale hlavně se snaží nám radit a pomáhat i finančně.
Tak jsme již například získali finanční pomoc na projekt Internet ve výši 1 500 K a na
výpočetní techniku jsme dostali 5000 Kč. Upozornili nás také na možnost napsat projekt
11
zlom.indd 11
10.9.2009 21:09:03
k poskytnutí sponzorského příspěvku, který oni nabídnou firmám na svých webových
stránkách. Takové pomoci si v dnešní době ekonomické recese moc vážíme. My se naopak snažíme přispívat na jejich webové stránky, nebo třeba odpovídat na jimi vyhlášené
ankety.
Dlouhodobou a dobrou spolupráci máme s Informačním centrem pro tělesně postižené
v Přerově, kde nám propůjčují prostory pro přednášky a taky třeba pro prodej a prezentaci Růžové výšivky, ale i našeho MH centra.
Rády se také vidíme s členy a členkami SPCCH – Svazu postižených civilizačními chorobami. Děláme společně Květinové dny v Přerově, naše členky jsou zvány na zájezdy,
které toto sdružení pořádá a my je zase zveme na naše aktivity. Poslední společná akce,
na kterou nás SPCCH pozvalo, byla v červnu – turnaj v minigolfu. Bylo to pěkné odpoledne, spousta zábavy a sportovního nadšení. Dokonce jsme získaly medaili za 3. místo!
I když jsme v centru s Martou pořád jen dvě, snažíme se jet naplno, ale po naší třetí
terapeutce Dáše, která je stále nemocná, je nám smutno. Doufáme, že už se v září vrátí.
Prázdniny utekly a pomalu bude přicházet podzim, což pro nás znamená začít s preventivními přednáškami na školách a úřadech. Je to jako v životě, vždy když něco končí, tak
zase něco nového začíná. A to je dobře, že?
Z Přerova zdraví Jana Čaganová
Než vám předložíme zlínský příspěvek od Jitky Nevídalové, známé světoběžnice, který
není o tom, co se dělo ve Zlíně, ale o tom, co zažila na jedné ze svých dobrodružných cest,
chtěla bych podotknout, že její cestovatelské téma není v tomto čísle vůbec, ale vůbec od
věci! Ne ani tak proto, že bylo léto a cestování je o prázdninách vcelku běžná a příjemná
činnost, ale hlavně proto, že potvrzuje slova Jany Zrnečkové z úvodníku o Zdivočelých
babičkách – že nikdy není na nic pozdě, že mnohé z nás jsou schopny vydat se kdykoli
na cesty za cesty za svými sny, že není až tak důležité, dojedeme-li opravdu do cíle, ale
že je štěstí, když cestou potkáme dobré a zajímavé lidi, když poznáme taky jejich životy
a něco si dokážeme pro sebe odnést…
Ostatně, o tom jsou i naše oblíbená“Cestovatelská okénka“, která se objevují v našich
odpoledních programech, a která můžu vřele doporučit ( a snad se mi taky podaří přispět
svou troškou do mlýna, až uspořádám své fotky z letní dovolené, kterou jsem díky dobrým
přátelům strávila v Seattlu a okolí)…Teď ale vzhůru s Jitkou do Maroka!
Přijela jsem na velbloudu do pouště
Do Maroka jsem se vydala se svou mladou přítelkyní Olgou, která pracuje jako letuška.
Zároveň s námi letěly i Olinčiny kolegyně Portugalka Iza a Maďarka Eméša. Cílem naší
cesty byla Marrakéš – čtvrté z královských měst Maroka. A těšily jsme se i na krátký
12
zlom.indd 12
10.9.2009 21:09:03
výlet přes pohoří Atlas do pouště s tím, že na nás budou čekat velbloudi, na kterých se
„svezeme“.
Město Marrakéš bylo založeno v roce 1062 a je vstupní bránou do pouště, tržištěm
a místem setkávání afrického, berberského i arabského Maroka. Ale je i městem klidu
a zároveň neutuchající síly. Rudé stěny z vysušeného jílu vystupují z rudé půdy. Bubny na
centrálním náměstí Djemaa el Fna svolávají lidi do arény kartářek, hudebníků, vypravěčů,
krotitelů hadů a prodavačů potravin. Toto ohnivé město nás zavede na okraj mediny a tam
najdeme palmové a olivové háje a zahrady, které sahají až ke sněhem pokrytým horám
pohoří Atlas. Dnes je Marrakéš hospodářským centrem Vysokého Atlasu a marocké Sahary.
A stalo se taky hlavním cílem evropských turistů, kteří hlavně v zimě odjíždějí za sluncem.
Dobrodružství začalo už cestou z letiště do hotelu. Jelikož se smlouvá i o ceně taxislužby ve starých Renoltech, tak i Portugalka Iza, mluvící francouzsky, smlouvala. Marocké
dirhamy se přepočítávají na eura tak dlouho, až je usmlouvaná částka optimální… Cesta
do hotelu byla děsná, ale řidiči se nějak zázračně tolerují a tak jsme asi po hodně cesty
městem dorazily do hotelu Riacl Amira Victoria. Krásný exotický pokoj s čistou postelí,
tekoucí vodou a hlavně s klimatizací. Za 24 euro i se snídaní – no super!
Na uvítanou nás čekal HOT DRINK. Marockým národním nápojem je mátový čaj,
vydatně oslazený cukrem. Horký čaj nás překvapivě rychle zchladil a tak jsme brzo
vyrazily na náměstí Djemaa el Fna, které je pravděpodobně nejlegendárnějším náměstím
v severní Africe. Je srdcem tradiční Marrakéše. Užily jsme ho v odpoledních hodinách
a pak i po setmění. Skutečný výkvět pouliční zábavy byl jak na dlani. Kapely berberských
hudebníků, krotitelé hadů, kejklíři vodící opice kolem stánků, kde se prodává pomerančová šťáva, opražená cizrna, burské oříšky, sladké lívanečky, no prostě africký trh ve velkém.
Na večeři jsme se usídlily ve vyhlídkové restauraci nad náměstím a ochutnaly kuskus…
Ráno pro nás přijíždí Renolt Tranzit s mladým příjemným marockým průvodcem
Amirem. Čeká nás šestihodinová cesta pohořím Atlas přes průsmyk Tizi-n-Tichka v nadmořské výšce 2260 metrů, s konečnou ve městě Zagora. V autě je veselo, protože ke třem
mladým Argentincům a dvěma Angličanům přisedají tři mladé ženy a já, zkušená cestovatelka Jitka. V Zagoře nás již čeká devět velbloudů a dva maročtí hoši, kteří se na dva
dny stanou našimi průvodci. Pomalu se stmívá a nás devět míří k našemu dnešnímu místu
přenocování – stanu. S drobným deštěm se zdvihl vítr a ten přináší písek, který mám za
chvíli všude. Po hodině a půl sesedáme a jsme na místě.
Dnešním hotelem v poušti je stan s matrací a dekou, bez vody a bez WC. Nic mi
nechybí, večeři přinášejí naši berberští průvodci a pak už běží seznamovací a zároveň
rozlučkový večírek. Opět zjišťuji, jak je důležité umět aspoň trochu cizí řeč. Ráno je úžasné. Kolem nás jen písek a ticho. Ten ranní úsvit není sice tak oslnivě nádherný jak se popisuje v nabídce cestovek, ale pro mě je prostě úžasný. Přijela jsem na velbloudu do
pouště, abych si to ráno vychutnala. Na tento zážitek nikdy nezapomenu. Sedím
na písku s pomačkanou tváří, piju horký mátový čaj…
Do Evropy odlétám obohacena novými cestovatelskými zážitky. Vždycky jsem si
vážila toho, že žiji v Evropě, že žiji v ČR. Před čtyřmi léty jsem měla obrovskou víru ve své
13
zlom.indd 13
10.9.2009 21:09:04
uzdravení a v to, že budu opět někde v dáli stát s batohem na zádech a třeba se takto
vracet domů…
A věřte, to je pro mě ta nejkrásnější odměna.
Jitka Nevídalová – MHC Zlín
Na rakovinu prsu
umírají méně optimistky
Když lékař oznámí pacientce, že má zhoubný nádor, bývá v šoku. Je bezradná a odmítá
tomu uvěřit. Naprostá většina žen si navíc v tu chvíli neuvědomí, jak moc bude vedle pomoci lékařské potřebovat i pomoc psychologickou.
V řadě průmyslově vyspělých zemí chodí v takových případech s ženou za odborníkem její manžel nebo někdo blízký.„To proto, že šokovaná pacientka spoustu věcí, které
jí lékař říká, nevnímá nebo je chápe zkresleně,“ vysvětluje PhDr. Martin Kořán, CSc.,
klinický psycholog z pražské Nemocnice na Homolce.
Přítomnost manžela je užitečná i proto, že nemoc a její náročná léčba zasáhnou do
jeho života stejně jako do života celé rodiny. Navíc i on může potřebovat intervenci psychologa nebo lékaře.
Je normální, že většina mužů neví, jak se v takovém okamžiku zachovat. Ale není to nic
složitého. Stačí, když ženě vyjádří podporu, třeba jen stiskem ruky nebo jemným objetím,
a začnou jí naslouchat. Bude to pro ni znamenat víc, než by čekali.
Pro zraněnou duši i pro úspěch léčby
Spoustu chytrých nápadů, jak zvládat emoce a situace, které přináší léčba rakoviny,
najdete v knize Moje žena má rakovinu prsu (již jsme vás na tuto knihu upozorňovali
a můžete si ji v našich centrech zakoupit). Napsal ji na základě osobních zkušeností
americký novinář Marc Silver.
Zaměřuje se právě na to, jak se vyhnout konfliktům a upevnit vztah, který choroba
stejně jako její drsná léčba mají sklon narušovat, protože s sebou přinášejí spoustu obav
a vypjatých citových reakcí.
Také vysvětluje, proč je pochopení, blízkost a dostatek fyzického kontaktu důležitý
nejen pro zraněnou duši, ale i pro úspěch léčby. Není to tak dávno, co spousta lékařů
význam emocí nedoceňovala.
Řadu z nich překvapily třeba výsledky výzkumu, který před léty udělal Bernie Siegel,
lékař z New Heavenu v USA. Pět let učil relaxovat pacienty v pokročilých a velmi pokročilých stadiích rakoviny. Pouhé dvě hodiny týdně. Také s nimi debatoval a naslouchal jim.
Snažil se, aby si nepřipadali svou nemocí zbytečně izolováni od svého okolí. Pacienti se
díky tomu cítili lépe a žili déle, než by odpovídalo jejich zdravotnímu stavu.
14
zlom.indd 14
10.9.2009 21:09:04
Výsledky studie zaskočily samotného Siegla. Ani on nečekal, že psychika může mít na
chorobu a stav pacientů tak velký vliv.
Psychologové a většina onkologů už dnes berou tuto skutečnost jako fakt. Prokázala
ho řada psychologických studií a všední praxe v nemocnicích. „Až 75 procent nemocných, kteří se rozhodli s rakovinou bojovat, má šanci žít o deset a více roků déle než ti,
kteří rezignovali a chorobě se poddali,“ říká doktor Kořán.
Podpora rodiny působí jako terapie
Bojovnost ženy hodně ovlivňuje to, jakou podporu a zázemí cítí v rodině. Jestli ji
povzbuzuje a vyjadřuje obdiv za to, jak zvládá léčbu a všechno, co s ní souvisí. Jak si
se svými blízkými užívá normálních radostí. Jestli před sebou vidí nějaký jasný cíl. Jak
uvažuje o budoucnosti. Jestli má chuť se učit nové věci a lépe se tak přizpůsobovat své
situaci a tak dál.
Pro ženu je rakovina prsu záludná i tím, že ohrožuje samotný symbol ženské sexuality. A pokud jí lékaři musí značnou část prsu nebo celý prs odstranit, cítí se zmrzačená
a zasažená na tom nejcitlivějším místě. Je to podobné, jako kdyby muži lékaři amputovali
penis. Prs se naštěstí dá mnohem lépe rekonstruovat.
Navíc, pokud žena přijde včas, mohou chirurgové použít šetrnější způsob operace.
Smršť pocitů
U žen, které chodí na pravidelná vyšetření na mamografu je mnohem větší pravděpodobnost, že lékaři zachytí nádor v počátečním stadiu. Tehdy mají skoro 80% šanci na
úspěšnou léčbu. Pokud přijdou pozdě, bývá ten poměr téměř opačný: 20% šance na vyléčení. V ČR bohužel chodí ještě hodně žen (kolem 40 %) s nádory v pokročilém stadiu.
Zdá se být nepochopitelné, že se některé ženy snímkování na mamografu a dalším
vyšetřením záměrně vyhýbají. Zdůvodňují to absurdně: mají strach, aby u nich doktor
neobjevil rakovinu prsu. Některé z nich i poté, co jim lékař sdělil diagnózu, dokonce k doktorům nechtějí vůbec chodit. Choroba i její léčba je vyděsí tak, že je paralyzuje.
(Čerpáno z časopisu STYL, Zdraví– 23. 6. 2009)
NAŠE TIPY
25 druhů koření proti rakovině
Nádorová onemocnění jsou považována za mor současné civilizace. Podle posledních
amerických studií však máme šanci bránit se potravinami, které konzumujeme. Z deníku
Aha! Jsme pro nás opsali 25 druhů koření, obilovin, luštěnin a bylinek, které mohou naši
obranyschopnost posílit.
15
zlom.indd 15
10.9.2009 21:09:04
1. Semínka slunečnic
Obsahují hodně bílkovin a minerálních látek. Jsou bohatá na selen, omega 3-mastné
kyseliny a vitamin E. Mají velké množství živin a vlákniny. Měla by být konzumována
v rozumném množství, protože stejně jako ořechy jsou tučná.
2. Čočka
Obsahuje velké množství vlákniny a především sekundární rostlinné látky, které chrání tělo
před rakovinou střev. Je v ní kyselina listová (chránící cévy) a železo, obě tyto látky jsou
zvláště důležité pro těhotné ženy.
3. Řepkový olej
Ve srovnání s olivovým olejem obsahuje jednu omega 3-mastnou kyselinu navíc – kyselinu
alfa-linolenovou, která působí protizánětlivě. Tip: do salátových omáček nebo k dušení
zeleniny používejte i tento olej s lehce oříškovou příchutí.
4. Česnek
Obsahuje sulfidy, což jsou sloučeniny síry, které jsou sice aromatické, ale také brání vzniku rakovinných buněk. Navíc zamezují tvorbě volných radikálů. Už dělníci, kteří stavěli
egyptské pyramidy, jedli pořádnou porci česneku!
5. Zázvor
Obsahuje éterické oleje a gingerol (látka, která mimo jiné způsobuje jeho pálivou chuť).
Má antioxidační a protizánětlivé účinky. Pokusy na zvířatech byl prokázán blahodárný
vliv při léčbě rakoviny tlustého střeva.
6. Sójové boby
Isoflavony v sójových bobech považují vědci za významný prvek v boji proti rakovině prsu
a prostaty. Ale pozor – neměly by se však konzumovat produkty s vysokou koncentrací
sóji, ty mohou rakovinu spíše vyvolat než omezit!
7. Ječmen
Jí se hlavně ve formě krup (oloupaná zrníčka). Obsahuje vlákninu, která způsobuje, že
potrava projde střevy rychleji. Rakovinotvorné látky tedy nemají čas na to, aby se zachytily na stěnách střev a tak snižuje riziko vzniku rakoviny.
8. Olivový olej
Není tuk jako tuk. Olivový olej obsahuje omega 3-mastné kyseliny. Ty jsou známé svým
protizánětlivým účinkem, také údajně chrání proti některým druhům rakoviny. Nejlepší
olivový olej je tzv. panenský, za studena lisovaný.
16
zlom.indd 16
10.9.2009 21:09:04
9. Kopřiva
Už před 100 lety lidé balili máslo do kopřivových listů, aby vydrželo déle čerstvé a netvořily se v něm bakterie. Kyselina listová snižuje riziko vzniku rakoviny slinivky břišní. Kopřivy
jsou velmi chutné v podobě salátu.
10. Fenykl
Už v 9. století pěstovali benediktinští mniši fenykl. V jeho éterickém oleji se nachází fenchon, který brání bakteriím v růstu, čímž chrání střeva. Navíc obsahuje flavonoidy (barviva), které odchytávají volné radikály.
11. Zelený čaj
Asiati ho pijí ve velkém. Není fermentovaný, obsahuje jen vlastní zelené barvivo a polyfenoly, které působí proti tvorbě rakovinných buněk a protizánětlivě. Podle amerických
vědců by se měl používat zejména při léčbě leukemie.
12. Ovesné vločky
Lepší je konzumovat je vcelku. Celá zrna mají totiž silnější ochranné účinky. Vláknina
nastartuje trávení, takže rakovinotvorné látky jdou rychleji z těla. Ideální je jíst je v kombinaci s jogurtem či odtučněným mlékem.
13. Hřebíček
Jsou to poupata stále zeleného stromu jménem hřebíčkovec vonný. Hřebíček obsahuje až
15 procent éterických olejů. Hřebíčkový olej tlumí bolest, působí protizánětlivě a antibakteriálně. Nekonzumujte ho však v těhotenství.
14. Lněná semínka
Je dobré přidat jich lžičku do müsli, zvýšíte tím přísun omega 3-mastných kyselin. Semínka
jsou bohatá zvláště na nenasycené mastné kyseliny a lignany. Ty přispívají k léčení rakoviny dělohy, prostaty či prsu.
15. Křen
Důvodem, proč křen tak pálí, jsou glukosináty. Stimulují enzymy v játrech a ta snáze
odvádějí jedy z těla. Navíc je křen bohatý na hořčičný olej. Zvláště nápomocný je při boji
s rakovinou plic, střev a prsu.
16. Proso
Je nejstarším druhem obilí, obsahuje vlákninu (chrání střeva) a kyselinu ferulovou. Ničí
rakovinotvorné látky. V Evropě se proso konzumuje jako celá zrna nebo se zpracovává
do chleba či kaše.
17
zlom.indd 17
10.9.2009 21:09:04
17. Tymián
Používá se při léčbě astmatu a dávivého kašle. Pomáhá však i proti rakovině. Obsahuje
éterický olej, jehož hlavní součástí je fenol thymol. Navíc jsou v něm flavonoidy. Ničí viry
a bakterie.
18. Dýňová semínka
Obsahují především vitamin E a karotenoidy. Navíc jsou bohatá na železo, zinek, selen,
fytosteriny (rostlinné tuky) a fytoestrogeny (rostlinné hormony). To vše napomáhá ochraně
proti rakovině.
19. Celozrnná rýže
Je bohatá na rostlinnou vlákninu, která je nejlepší ochranou proti rakovině střev. Tyto látky
podporují tvorbu substancí, které chrání sliznici tlustého střeva. Hlavně v povrchové slupce
jsou obsaženy vitaminy B1 a B2.
20. Chilli
Pálivá látka papriček (kapsaicin) ničí bakterie a chrání proti rakovině prostaty. Jako klasické papriky mají chilli papričky vysoký obsah flavonoidů a karotenoidů (látky chránící
buňky), obsahují kyselinu askorbovou (vitamin C).
21. Rozmarýn
Je dobrý zejména při boji s rakovinou jater. Důvodem jsou molekuly z rodiny polyfenolů.
Navíc obsahuje 217,3 mg vitaminu C ve 100 g čerstvé váhy. Pečete-li například maso na
rozmarýnu, vzniká méně karcinogenních látek.
22. Šťovík
Obsahuje kyselinu listovou, která brání vzniku rakoviny. Duste ji šetrně, abyste zachovali
citlivý vitamin B. Úplně nejlepší je konzumovat šťovík v syrovém stavu. Můžete si ho přidat
například do salátů.
23. Rukola
Jedli ji již staří Germáni. Tenkrát byla uznávaným prostředkem proti impotenci. Je bohatá na xantofyly (barviva) a glukosináty (hořčičné oleje), které zachycují volné radikály.
Chrání nás tedy před poškozováním buněk.
24. Lněný olej
Kyselina linolenová tvoří až 50 procent lněného oleje. Tato nenasycená mastná kyselina
má silné protizánětlivé účinky. Lněný olej je citlivý na vzduch, proto brzy chutná nahořkle.
Po otevření ho skladujte raději v chladu.
18
zlom.indd 18
10.9.2009 21:09:05
25. Bambus – výhonky
Nejdůležitější látky obsažené v bambusových výhoncích jsou vitamin B, vápník a draslík.
Vitamin B v těle přispívá k tvorbě a opravě genetické výbavy. Je také nutný k růstovým
a dělicím procesům buněk. Draslík tělo pročišťuje.
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE
Program MHC Praha
čtvrtek, začátky od 17.00 hod.
16. 9. Prezentace firmy TIMO. Simona Černá přinese ukázky zdravotního prádla
z nových kolekcí
24. 9. 16 hod. Babinec – sejdeme se po prázdninách a budeme si povídat o dovolených a také o rekondicích v Malých Svatoňovicích a Lednici
1. 10. 15 hod. ARTE dílna se Štěpánkou – základy ubrouskové techniky (přijďte se naučit a můžete nám pomoci při výrobě předmětů na prodej)
8. 10. a 15.10. odpadá odpolední program – jsme na rekondicích!
22.10. Cestovatelské okénko – podíváme se na Madeiru s Martou Hynkovou,
která přinese své skvělé fotky
Tělocvična – začínáme 14. září!
Pondělí 15.00 a 16.30 Rehabilitační cvičení s Helou
Čtvrtek 14.00 a 15.30 Jóga s Irenou.
Čtvrtek 19.00 Hodina stepu s Renatou Brožovou. Přijďte i vy, co jste ještě
nebyly!
Sobota 24. 10. 9.30 Cvičení s Hankou Vránovou – dvě hodiny rehabilitačního a relaxačního cvičení s přestávkou na občerstvení (konec kolem 11.45)
Internetová kavárna/čajovna Mammanetka
Jakmile seženeme nové počítače místo těch, co nám ukradli, zapojíme je!
Pondělí, úterý: 11.30 – 16.30 s obsluhou, pro začátečníky
Středa, čtvrtek, pátek: 10.00 – 14.00 pro pokročilé
Cena: 15,– Kč za 2 hodiny pro mammahelpky, 30,– Kč pro ostatní
19
zlom.indd 19
10.9.2009 21:09:05
Výlety
26. 9. sobota Procházka z Klecan do Pravého Hradce – prohlídka naučné stezky. Sejdeme se na stanici autobusů Kobylisy v 10.15 hod.
25.10. neděle Procházka Srbsko – Svatý Ján – Karlštejn. Zopakujeme si naši
oblíbenou trasu. Sraz na Smíchovském nádraží v 8.50 – vlak odjíždí v 9.11
hodin.
Personální poradna pro mammahelpky
Ve středu od 17.00 do 19.00 hod., 2x měsíčně. Konzultace s personalistkou ing.
Michaelou Škodovou (bezplatně!)
Praktická pomoc při hledání zaměstnání, zvládnutí změny oboru, pozice, pracovního
nasazení a stylu. Orientace na portálech pracovní nabídky a poptávky, sestavení životopisu, příprava na vstupní pohovory.
Program MHC Brno
středa, začátky od 14.00 hod.
16. 9. Artedílna se Štěpánkou. Tentokrát nás naučí jak s voskovkami a žehličkou
udělat krásná přáníčka, nebo dokonce obrázek
20. 9. od 14.00 Kloboukové loučení s létem. Již tradiční setkání v Denisových
sadech se zajímavým kloboukovým programem.
23. 9. Artedílna. Budeme vyrábět dárky a výrobky na prodej. Přijdete nám pomoci?
30. 9. Den otevřených dveří. V rámci Brněnských dnů pro zdraví návštěvníkům
nabídneme nejen řadu informačních materiálů týkajících se onkologického onemocnění a jeho léčby, ale také jim rády zodpovíme veškeré otázky z oblasti
prevence. Pošlete k nám své známé!
7. 10. Potraviny jako lék? Přednášku inspirovanou knihou Výživou proti rakovině si
připravila Božena Šamšulová
MHC Hradec Králové
čtvrtek, začátky od 14.00 hod.
10. 9. Český ráj a jeho přírodní krásy. Výlet s LPR HK – hodina a místo odjezdu
budou přihlášeným účastníkům včas oznámeny. Pro nečleny Ligy za 100,– Kč.
20
zlom.indd 20
10.9.2009 21:09:05
24. 9. 14.00 hod. Srdečně zveme všechny
mammahelpky i naše příznivce
na prohlídku našeho nového MH
centra. Občerstvení zajištěno!
1. 10. 7.45 hod. nádraží ČD. Praha, její
pamětihodnosti a kultura – výlet
s LPR HK. Program bude přizpůsoben
počasí
8. 10. 14.00 hod. u kostela na Novém Hradci.
Putování po hvězdách – procházka naučnou stezkou
15.10. 14.00 hodin. Sraz v MH centru – poznávací procházka po březích Labe
a Orlice – Hradecká nábřeží
Pravidelné cvičení
Od 8. 9. úterý Začínáme opět cvičit jógu. Sejdeme se ve 12.30 hod. Začátek dalších hodin bude dodatečně upřesněn po dohodě s cvičitelkou paní Hrdinovou
Program MHC Plzeň
čtvrtek, začátky od 15.00 hod.
3. 9.
Výlet k Ejpovickému jezeru s překvapením – sraz v MHC Plzeň v 15.00
17. 9. První poprázdninové cvičení jógy s Martou Jiřincovou + babinec!
26. 9. sobota Procházka podzimní přírodou – arboretum Sofroňka, Bolevecké
rybníky (sraz v 10:00 hod. na konečné tramvaje č. 1 v Bolevci)
7. 10. středa Den otevřených dveří (od 10 do 17 hodin) – v rámci „Týdne sociálních služeb České republiky“. Dobrovolnice ochotné pomoci přihlaste se
do konce září!
8. 10. Artedílna – výroba korálů, ubrousková technika, zdobení hedvábných šátků
– vyberete si, co vás baví! Další nápady vítány!
22.10. Artedílna – podle přání
Pravidelné akce
Počítače – Každé úterý od 13 do 15 hodin – příležitost pro mammahelpky, které se
chtějí naučit základům práce na počítači.
21
zlom.indd 21
10.9.2009 21:09:05
Zájem o výuku je nutno předem projednat na telefonu 377 917 395.
Cvičení jógy s paní Jiřincovou – Každý čtvrtek od 15.30 hodin – hodinka
pohybu pro všechny, které si chtějí protáhnout svá těla
Program MHC Přerov
čtvrtek, začátky od 15.00 hod.
17. 9. Artedílna, ubrousková a korálková technika
30. 9. Podzimní vycházka k řece Bečvě
7. 10. Výstava a prodej Růžové výšivky v INFO centru pro tělesně
postižené v Přerově. Bude to v týdnu, kdy je celostátní Den otevřených dveří
sociálních služeb – můžete se dozvědět zajímavé informace
Program MHC Zlín
začátky od 15.00 hod.
16. 9. Artedílna – prokračujeme ve výrobě sádrových dekorativních předmětů
30. 9. Artedílna – nové náměty na dárkové předměty
Gratulace: těm z nás, které oslaví své narozeniny v září
Nina Ch. (55) – 1.10., Eva S. – 2.10., Terézia D. a Květoslava N. – 4.10., Nora El L.
a Gabriela F. – 5.10., Ludmila M. – 6.10., Lenka Š. – 7.10., Eva H. a Dagmar K. – 9.10.,
Stanislava K. – 10.10., Marie K. – 11.10., Ida B., Ing., Halka B., MUDr. a Soňa N.
– 13.10., Marie Š. – 14.10., Anna K. a Zdena N. – 15.10., Pavla V.
– 16.10., Lucie Ch. (45), Marie J., Alena J., Marta J. Mgr. a Hana
V. (45) – 17.10., Hana H., JUDr. a Vojtěška S. – 18.10., Libuše N.
– 19.10., Marta B., Jaroslava Š. a Božena Z. (65) – 20.10., Ota
P. a Milada V. – 23.10., Drahomíra D. – 25.10., Helena P. (60)
– 26.10., Ivana K. (65) – 27.10., Vladimíra M. – 27.10., Marcela
A., Jindřiška D. (60) a Marcela M. – 31.10.
22
zlom.indd 22
10.9.2009 21:09:06