60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodű

Komentáře

Transkript

60 let âeské zbrojovky v Uherském Brodű
60 let
âeské zbrojovky
v Uherském Brodû
1936 - 1996
1936
1996
60 let
âeské zbrojovky
v Uherském Brodû
âeská
zbrojovka
60 let
âeské zbrojovky
v Uherském Brodû
1936 - 1996
© text Franti‰ek Vyskoãil - 1996
Ing. Jifií Frenzl - 1996
© foto Franti‰ek Chrástek
Jaroslav Marek
ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ¤EDITELE
VáÏení ãtenáfii,
âeská zbrojovka, akciová spoleãnost, Uhersk˘ Brod vznikla pfied ‰edesáti lety, v dobû ohroÏení
âeskoslovenské republiky. Rozhodnutí tehdej‰ích orgánÛ republiky pfiemístit a zavést zbrojní v˘robu
do vnitrozemí státu se t˘kalo také uherskobrodského regionu, kter˘ splÀoval potfiebné podmínky.
Kromû geografické polohy, pfiiná‰elo toto rozhodnutí vyuÏití volné a levné pracovní síly. Celá oblast
veskrze zemûdûlského zamûfiení trpûla nedostatkem pracovních pfiíleÏitostí, a tím i nízkou Ïivotní
úrovní.
Z dne‰ního pohledu v neuvûfiitelnû krátké dobû vznikl zbrojní podnik, kter˘ byl technologicky
orientován na v˘robu vojensk˘ch stfieln˘ch zbraní men‰ích kalibrÛ.
Díky zamûstnancÛm z matefiského podniku âeské zbrojovky ve Strakonicích mohla b˘t stejnû
rychle jako v˘stavba zavedena i v˘roba leteckého kulometu LK 30 a dal‰ích zbraní.
Jist˘m paradoxem historie je, Ïe kapacity vybudované k potfiebám obranyschopnosti âeskoslovenské republiky slouÏily v dobû druhé svûtové války potfiebám nûmeckého Wehrmachtu. Pfies ve‰keré problémy doby âeská zbrojovka Uh. Brod po skonãení války nezanikla, ale naopak zahájila své
aktivity i v oblasti v˘roby civilních zbraní, zejména vzduchovek.
âeská zbrojovka Uh. Brod v té dobû pfiedstavovala v regionu jedin˘ kompletní prÛmyslov˘ podnik s moderní technologií a vy‰kolen˘m technick˘m i dûlnick˘m kolektivem. Lze fiíci, Ïe âZ byla nositelem technického pokroku v oblasti a v jejích dílnách, i ‰kolících
zafiízeních získalo znalosti mnoho pracovníkÛ, ktefií pomáhali rozvíjet v˘robu v nov˘ch podnicích Uherskobrodska i Uherskohradi‰Èska.
Od roku 1950 pro‰la âZ fiadou organizaãních zmûn s rÛznou podfiízeností vy‰‰ím hospodáfisk˘m celkÛm. V tomto období se podnik plnû zab˘val zbrojní v˘robou a ve‰keré ruãní zbranû âeskoslovenské armády a policie pochází právû z âeské zbrojovky v Uherském
Brodû. Lze fiíci, Ïe v‰ichni, kdo byli na vojnû se setkali s v˘robky âeské zbrojovky, a proto i tato obecná znalost zastínila dfiívûj‰í v˘robce ruãních zbraní v âeskoslovensku. Jisté v˘kyvy zbrojní v˘roby a plánované hospodáfiství mûly vliv na zavedení dal‰ích v˘robních oborÛ, zejména v˘robu ãástí turbovrtulov˘ch motorÛ M601 a M602 a silové hydrauliky pro traktory. V období, kdy podnik pfiináleÏel do trustu zemûdûlského strojírenství Agrozet byla snaha v˘robu zbraní potlaãit a roz‰ífiit produkci zemûdûlské techniky.
DÛleÏit˘m mezníkem v histrorii spoleãnosti byl vznik samostatného státního podniku od 1. 7. 1988 a návrat k pÛvodnímu názvu
spoleãnosti âeská zbrojovka. Od této doby podnik samostatnû a cílevûdomû buduje moderní velkov˘robu zbraní zaloÏenou na numerick˘ch strojích a dal‰ích nejnovûj‰ích technologiích.
Dnes nalézáme podnik v oblasti technologie na ‰piãkové úrovni s velmi rozsáhl˘m sortimentem ruãních zbraní. V roce 1990 podnik zachytil zmûnu hospodáfisk˘ch pravidel a sled ekonomick˘ch v˘sledkÛ v jednotliv˘ch letech svûdãí o jeho úspû‰nosti.
Pfiechodem na akciovou spoleãnost, zejména vlivem kuponové privatizace, se stal podnik soukromou spoleãností s rozsáhl˘m spoleãenstvím jak právnick˘ch, tak fyzick˘ch vlastníkÛ. Probíhající koncentrace majetkové úãasti zúÏí rozhodující majetkové zastoupení.
Nelze opomenout, Ïe hlavní síla spoleãnosti je dnes v obchodní síti, která byla postupnû vybudována ze sídla spoleãnosti v Uh.
Brodû, a to od zru‰ení monopolu zahraniãního obchodu v roce 1992. Dnes podnik prostfiednictvím odboru zahraniãního obchodu
obchoduje s 60 - 70 zemûmi celého svûta, a to jak v oblasti civilního trhu tak i vojensk˘ch zbraní. V rámci âeské republiky prodává své
v˘robky pomocí svého velkoskladu v Uh. Brodû s kontaktem na cca 150 prodejcÛ a pomocí sv˘ch podnikov˘ch prodejen v Praze
a v Uh. Brodû.
·edesátiletá historie spoleãnosti je také historií jejich pracovníkÛ. ¤ada z nich pracovala v âeské zbrojovce po celou svou aktivní
pracovní ãinnost a prokázala tak neb˘valou pracovní vûrnost. Mnozí byli a jsou zde zamûstnáni v cel˘ch rodinách i generacích. To v‰e
vytváfielo a vytváfií podmínky pro stabilitu spoleãnosti, která se pozitivnû projevuje zejména v dobách zmûn. Za celou dobu se mnozí
fieditelé, konstruktéfii a dal‰í pracovníci zapsali nesmazatelnû do historie spoleãnosti. Nejv˘raznûji se v podniku projevily práce konstruktérÛ, bratrÛ Kouck˘ch, ktefií jsou autory pistole CZ 75 a kulovnic ZKK, za coÏ jim patfií upfiímné podûkování.
I kdyÏ dnes je‰tû Ïijí pamûtníci zaãátkÛ spoleãnosti i první vyuãenci podniku, pociÈovala ‰ir‰í vefiejnost nedostatek informací,
zejména z let minul˘ch. Proto bylo pfiijato rozhodnutí o zaznamenání tûchto informací do publikace k 60-ti letému v˘roãí zaloÏení spoleãnosti, a tím uchování vûdomostí, které by jiÏ za nûkolik let nebylo moÏné zjistit.
Na zpracování se podíleli pánové Franti‰ek Vyskoãil a Ing. Jifií Frenzl. S jak˘m v˘sledkem, posuìte sami.
Pfii této pfiíleÏitosti chci vyjádfiit uznání a podûkování v‰em pracovníkÛm âeské zbrojovky, ktefií v minulosti sv˘m dílem pfiispûli
k jejímu rozvoji a rÛstu image, byÈ pracovali na kterémkoliv pracovi‰ti.
Jsem pevnû pfiesvûdãen, Ïe i pro budoucí léta bude âeská zbrojovka patfiit mezi nositele technického pokroku v regionu a bude
v˘raznû ovlivÀovat celkové dûní v této ãásti Slovácka.
Uhersk˘ Brod ãerven 1996
Ing. Ivo JANEBA
generální fieditel
7
âESKÁ ZBROJOVKA
Kapitoly z historie
podniku a v˘roby
zbraní 1936 - 1975
FRANTI·EK VYSKOâIL
Místo vybrané pro v˘stavbu továrny
10
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
ZaloÏení a poãátky âeské zbrojovky
1936 - 1939
1. PfiemísÈování prÛmyslu dÛleÏitého pro obranu státu
do vnitrozemí.
K
v˘stavbû velkého zbrojního závodu v Uherském Brodû se pfiistoupilo aÏ v polovinû roku
1936, ale plány na jeho vybudování byly daleko star‰í a setkáváme se s nimi jiÏ na poãátku tfiicát˘ch let. Bezprostfiedním popudem k takov˘m úvahám byla situace v sousedním Nûmecku,
kde se v roce 1933 dostaly k moci síly, které pozdûji zahájily nové dûlení svûta válkou. Takovou
politikou nacistického Nûmecka s agresivními úmysly byly ohroÏeny sousední zemû, pfiedev‰ím
âeskoslovensko. Proto jiÏ koncem roku 1933, z iniciativy hlavního ‰tábu, zaãalo ministerstvo
národní obrany uvaÏovat o pfiemísÈování prÛmyslu dÛleÏitého pro obranu státu daleko do vnitrozemí. Ale v˘stavba a pfiemísÈování cel˘ch velk˘ch zbrojafisk˘ch komplexÛ byla neobvykle sloÏitá
záleÏitost, jejíÏ rozmûry dokumentuje skuteãnost, Ïe náklady na její provedení dosáhly témûfi miliardové ãástky. A navíc se projevily snahy se strany ministerstva národní obrany organizovat takové
akce velice velkoryse. Je v‰ak tfieba vysoce hodnotit jak hlavní ‰táb, tak i MNO a jejich umûní, Ïe
postihly nové jevy urãující smûry do budoucnosti právû v dobû, kdy se je‰tû neprojevovaly nijak
v˘raznû.
Po nezbytn˘ch sloÏit˘ch jednáních ministerstva se zbrojafisk˘mi koncerny a ãetn˘ch poradách,
rozhodla o pfiemísÈování prÛmyslu dÛleÏitého pro obranu státu Nejvy‰‰í rada obrany státu a na
základû tohoto pfiedÛleÏitého rozhodnutí se pfiistoupilo k budování velk˘ch zbrojafisk˘ch komplexÛ
na PováÏí a jihov˘chodní Moravû a pfiemísÈování dÛleÏit˘ch vojensk˘ch programÛ.1/
Pfii jednání o pfiemísÈování dÛleÏit˘ch vojensk˘ch programÛ se také jednalo o âeské zbrojovce ve
Strakonicích, kde se vyrábûl leteck˘ kulomet vzor 30, raketová pistole, armádní pistole a dal‰í programy. Ministerstvo národní obrany zahájilo pfiedbûÏná jednání s âeskou zbrojovkou ve Strakonicích, jehoÏ cílem bylo pfiemístûní zbrojních programÛ mimo areál strakonického závodu, za fieku
Moravu.
Ministerstvo národní obrany, jeho V/3 oddûlení, zahájilo jednání s âeskou zbrojovkou ve Strakonicích uÏ nûkdy na poãátku roku 1934. Dal‰í jednání ve vûci v˘stavby nového závodu s delegací âeské zbrojovky vedené vrchním fieditelem Milo‰em Boroviãkou se konalo na V/3 oddûl. MNO
10. fiíjna 1934. I kdyÏ podrobnosti jednání neznáme, víme, Ïe zástupci strakonického podniku
nedali na tomto jednání i pfiedcházejících Ïádn˘ závazn˘ pfiíslib MNO ve vûci v˘stavby nového
závodu a vyÏádali si moÏnost zaujat stanovisko písemnû. Na tomto jednání se odvolávají na dopisy
akciové spoleãnosti âeská zbrojovka z 28. ãervna a ze dne 5. fiíjna 1934.2/ V tûchto jednáních
poÏadovalo MNO na âeské zbrojovce Strakonice, aby zaãala vytváfiet tak zvan˘ „pfiemísÈovací
fond“, jehoÏ prostfiedky by se pouÏily na v˘stavbu nového závodu. Fond by se vytváfiel ze zisku
zakázky 490 kulometÛ LK vzor 30 podle tak zvané „kulometné smlouvy“ a to 50 % z ãistého zisku
z pfiezkou‰ené ceny kulometu. To byl zaãátek vytváfiení investiãních prostfiedkÛ na v˘stavbu nového závodu. Také se patrnû jednalo alespoÀ pfiedbûÏnû o otázkách, jak budou uhrazeny investiãní
náklady na v˘stavbu nového závodu, i kdyÏ zatím nebylo stanoveno, kde se nov˘ závod bude stavût. A uÏ na tomto jednání se pfiedbûÏnû uvaÏuje, Ïe by potfiebné stroje uhradilo MNO, ale to si
vymínilo, Ïe je mÛÏe kdykoliv oddisponovat. S touto volnou dispozicí v‰ak nesouhlasila delegace
Strakonic, a tak tato otázka jak se zdá zÛstala zatím nedofie‰ená. PfiemísÈovací fond v‰ak bylo nutno
zaruãit se strany âeské zbrojovky cenn˘mi papíry a ta Ïádá v˘jimku, kterou povoluje ministerstvo
financí a Nejvy‰‰í úãetní a kontrolní úfiad. Banka strakonické zbrojovky mûla pfiedev‰ím námitky
proti tomu, aby na fiadu let byly vázány velké finanãní prostfiedky v cenn˘ch papírech, které jinak
potfiebuje pro bûÏné bankovní operace nebo krátkodobé záruky.
Mezitím v‰ak jednání dále pokroãila a MNO uzavfielo tak zvanou smlouvu o dodávce kulometÛ. V dopise z 13. prosince 1934 generální sekretariát MNO zasílá dodatek ke smlouvû s âeskou
zbrojovkou ve Strakonicích o dodávce kulometÛ vzor 30.3/ V tomto dodatku ke smlouvû se ministerstvo odvolává na své zvlá‰tní podmínky vyjádfiené v ã.jed. 577 Taj. generálního sekretariátu 1934
a sdûluje, Ïe udûlení objednávky leteck˘ch kulometÛ vzor 30, podle ã.jed. 822 taj.-V/3 oddûl.1934
je vázáno na splnûní urãit˘ch podmínek âeskou zbrojovkou Strakonice: Ïe nejpozdûji do konce
mûsíce ãervna 1935 zakoupí strakonická zbrojovka vhodn˘ pozemek, a to v místû, které urãí MNO.
Na tomto pozemku zajistí v˘stavbu nového závodu do konce záfií 1936. Rozmûry pozemkÛ musí
1/ VHA Praha, MNO, fond Hl. ‰táb org.
oddûlení, inv. ã. 4822, kart. 175. Nejvy‰‰í rada obrany státu - projednání
v˘zbrojního programu a budování váleãného prÛmyslu.
2/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 146147, pÛvodní sign. fond UB, kart. ã. 175,
dopis âZ Strakonice Z-2139-MB-JT na
MNO z 12.10.1934, zfiízení pfiemísÈovacího fondu. TéÏ PA âZ UB, fond PS, kart.
101 a.
3/ PA âZ Strakonice, Fond B1, kart. 146147, pÛvodní sign. fond UB 4, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 577 Taj. - gen. sekret.
1934 z 13.12.1934 dodatek ke smlouvû.
TéÏ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a.
11
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Rozhodnutí o v˘stavbû âeské zbrojovky
4/ TamtéÏ
12
b˘t takové, aby se na nûm daly postavit objekty s kapacitou nejménû 160 kulometÛ mûsíãnû, 6 000
ks armádní pistole a raketové pistole vzor 28 a 30. Má tu b˘t rovnûÏ moÏnost v˘stavby dal‰ích
objektÛ. V˘stavba nového závodu a pfiemístûní zbrojní v˘roby se provede aÏ na zvlá‰tní rozkaz
MNO. V závûru se znovu zdÛrazÀuje, Ïe udûlení objednávky leteck˘ch kulometÛ vzor 30 je vázáno bezv˘hradn˘m pfiijetím uveden˘ch podmínek.4/
Je‰tû v tomto mûsíci se konala dal‰í porada na V/3 oddûl. MNO, jak je zfiejmé ze zprávy generálního sekretariátu MNO ze dne 22. prosince 1934. Na této dÛleÏité poradû zástupci ministerstva
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
vyloÏili strakonické delegaci své pfiedstavy o novém závodû.5/ A tu do‰lo k váÏné roztrÏce v názorech ministerstva národní obrany a strakonické delegace vedené vrchním fieditelem Milo‰em Boroviãkou. Proto si struãnû uveìme, jakou koncepci a pfiedstavy o novém závodû mûlo MNO a jaké
akciová spoleãnosti âeská zbrojovka ve Strakonicích. Ministerstvo národní obrany mûlo ve vûci
v˘stavby velkorysou koncepci, která pfiedpokládala v˘stavbu nového velkého strojírenského komplexu se 4 aÏ 5 tisíci zamûstnanci, do kterého bude pfiemístûn cel˘ závod ve Strakonicích se stroji
a zafiízením, se v‰emi civilními i vojensk˘mi programy.
Tento velkorys˘ návrh v‰ak nesdílelo vedení âeské zbrojovky. Vedení i správní rada nesouhlasí s koncepcí navrhovanou ministerstvem národní obrany a Ïádají, aby nov˘ závod byl vybudován
jako studená reserva - reservní závod, do kterého by se v˘roba kulometÛ pfiemístila aÏ v pfiípadû
váleãného napûtí. Vedení i správní rada zastávají názor, Ïe taková koncepce v˘stavby se mûní na
otázku politickou, Ïe pfiemístûní celého závodu by zpÛsobilo velk˘ rozruch mezi dûlnictvem, zpÛsobilo by pohromu a zanechalo hospodáfiskou zkázu v celém strakonickém kraji. A to by narazilo
na tuh˘ odpor se strany politick˘ch ãinitelÛ.6/
Správní rada âeské zbrojovky se 7. listopadu 1934 za pfiedsednictví JUDr. Karla Pelikána zab˘vala objednávkou kulometÛ vzor 30 a tvorbou pfiemísÈovacího fondu pro v˘stavbu nového závodu,
kter˘ by byl ve vlastnictví spoleãnosti. Správní radû se v‰ak do nové v˘stavby nijak nechtûlo a ve
sv˘ch úvahách zam˘‰lela pfiedat v˘kresy kulometu vzor 30 Zbrojovce Brno, která by pfiipravila
v˘robu leteck˘ch kulometÛ za války. Dal‰í návrh pfiedpokládal jednání se Zbrojovkou Brno, která
stavûla nov˘ závod v PováÏské Bystrici, aby pro âeskou zbrojovku vystavûli jeden trakt jako váleãnou reservu pro kulomet vzor 30. Náklady by se jim postupnû splácely.7/
Ani jednání správní rady ze 14. ledna 1935 nepfiineslo v této vûci nic pfievratného. Pfiedseda
Pelikán navrhuje Ïádat od MNO ne pÛjãky, ale subvence, neboÈ akciová spoleãnosti má více neÏ
20 mil. Kãs dluhÛ a nemÛÏe si dovolit dûlat dal‰í. Dal‰í obavy vyslovila správní rada k tomu, Ïe
ministerstvo národní obrany po pfiemístûní v˘robních programÛ nezaruãuje dal‰í objednávky.
Nakonec se shodují v tom, Ïe bez pfiímé podpory od MNO subvencemi není moÏno s pfiesunem
poãítat.8/
Oba tyto podnûty, MNO a âeské zbrojovky, pozdûji ve své koneãné fázi mûly znaãn˘ vliv na
ujasnûní celkové koncepce v˘stavby nového závodu v Uherském Brodû. Pfievládl v‰ak názor ministerstva národní obrany, které v dal‰ích jednáních ustoupilo od své pÛvodní koncepce v˘stavby velkého strojírenského komplexu, ale prosadilo v˘stavbu nového závodu ne jako studenou reservu, ale
s tím, Ïe ihned po jeho vybudování bude v nûm zahájena v˘roba. A to bylo pfiedÛleÏité rozhodnutí, které získalo plnou podporu kompetentních míst a umoÏnilo v˘stavbu závodu v té podobû, jak
ho známe. Tuto dohodnutou koncepci v˘stavby nového závodu pozdûji v roce 1935 projednávala
a také schválila Nejvy‰‰í rada obrany státu.
Jednání o v‰ech otázkách v˘stavby nového závodu pokroãilo tak daleko, Ïe 22. února 1935
upfiesÀuje generální sekretariát MNO podmínky objednávky leteck˘ch kulometÛ vzor 30 uveden˘ch ve zprávû generálního sekretariátu tak, jak byly uvedeny.9/ Byla to dÛleÏitá zpráva podepsaná
náãelníkem hlavního ‰tábu arm. gen. Krejãím a gen. âíÏkem, která uÏ pfiedstavovala témûfi koneãnou podobu dohody mezi âeskou zbrojovkou a ministerstvem národní obrany. Zbrojovce se ukládá, aby do konce srpna 1935 zakoupila pozemek, kter˘ urãí MNO pro vybudování nového závodu,
zbrojovka pfiipraví do konce záfií 1935 stavební a instalaãní projekty, v˘lohy spojené s koupí
pozemku a vypracováním projektÛ uhradí âeská zbrojovka. Vybudování nového závodu a pfiemístûní v˘roby se provede na zvlá‰tní rozkaz MNO. ZároveÀ se ukládá, aby vyhledání a zakoupení
pozemku, zpracování a konsultace projektu bylo provádûno po dohodû s MNO.
Podle uvedené zprávy vyhledání pozemku pro v˘stavbu se mûlo provést za úãasti zástupcÛ
MNO. Za tím úãelem ustavená komise takov˘ prÛzkum provedla a 11. dubna a 15. ãervna 1935
podává zprávu o prÛzkumu na Vsetínsku, v Bylnici, ve ·reibrov˘ch sklárnách ve sv. Sidonii, v Trenãianské Teplé, v Trenãínû Istebníku na pozemku MNO a u Lednického Rovného, kde v‰ak jiÏ stavila ·kodovka, a to v Dubnici. Dal‰í zprávu podává komise v fiíjnu o prostoru mezi Kunovicemi
a Uhersk˘m Hradi‰tûm.10/ Pfii prÛzkumu dal‰ích míst pro v˘stavbu komise sdûluje, Ïe byl nalezen
dosud nejvhodnûj‰í pozemek a to v Uherském Brodû. âeská zbrojovka podává o tom 4. fiíjna 1935
zprávu generálnímu sekretariátu MNO.11/ Pfiednost má v tom, Ïe je nedaleko nádraÏí, pÛda je únosnûj‰í, spodina je v hloubce 2-4 m, pozemek není zaplavován, poblíÏ pozemku je mûstská kanalizace, vybudování vleãky je snadné, elektrické vedení a proud k dispozici, voda z vlastní studny nebo
z mûstského vodovodu. Ve zprávû se také uvádí, Ïe bylo také jednáno prostfiednictvím okresního
úfiadu s mûstskou radou Uherského Brodu, která pfiislíbila zajistit v˘kup 12 ha pozemkÛ a Ïádá
MNO, aby vyslalo komisi k ovûfiení údajÛ podle pfiede‰lé dohody. Byla ustavena spoleãná komise
MNO a âeské zbrojovky. Za MNO za generální sekretariát, mjr.gen.‰t. Makoviãka, dále zástupce
IV/4,III/1,II/4 oddûlení, za âeskou zbrojovku Dr. Pelikán, Ing. Hrub˘, prokurista Kocourek a pplk.
5/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 146147, pÛv. sign., fond UB 4, kart. 175,
dopis âZ ã.j. Z-2182-MB-JP
z 22.12.1934 na MNO.
6/ TamtéÏ.
7/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 97,
inv. jedn. 95. Protokol o schÛzi správní
rady ze 7. listopadu 1934.
8/ TamtéÏ, protokol o schÛzi správní
rady ze 14.1.1935.
9/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 146147, pÛv. sign. fond UB 4 l, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 5451 Taj. gen. sekretariát z 22.2.1935, na âZ Strakonice. TéÏ PA
âZ Uh. Brod, fond PS, karton 101 a
10/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛvodní sign. fond UB 4, kart.
175, dopis âZ Strakonice ã.j. Z/2074¤ed. JP z 15.6.1935 a dopis âZ Z6653/VK-JP ze 4.10.1935 na MNO.
11/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛvodní sign. UB 4, kart. 175,
dopis âZ Strakonice Z-6653/VK-JP ze
4.10.1935, zakoupení pozemku na
v˘stavbu nového závodu v Uherském
Brodû.
13
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Takzvaná „Kulometná objednávka”
12/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. UB 4, kart. 175, dop.
MNO ã.j. 7763-Taj. gen. sekret. 1935 z
27.12.1935. Zpráva komise o prÛzkumu
míst pro v˘stavbu. TéÏ VHA Praha, Hlavní ‰táb MNO Taj. 749 Taj. II/5 odd. z
1.7.1936, sign. 54 7/10 16. TéÏ PA UB.
13/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 7763, Taj. gen. sekret.
1935 z 27.11.1935.
14/ Rozhovor autora Franti‰ka Vyskoãila
s b˘val˘m vrchním fieditelem âeské
zbrojovky ve Strakonicích. Milo‰em
Boroviãkou v Praze v srpnu 1961.
15/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 10 379. Taj. II/5 1937.
14
Boroviãka, dále fied. ·imek. Komise provedla prohlídku pozemkÛ v Uherském Brodû a jednomyslnû návrh schválila. Za hlavní ‰táb schválil závûr komise náãelník hl. ‰tl. arm. gen. Krejãí a gen.
âíÏek.12/
Ministerstvo národní obrany tento návrh nejvíce zaujal. Spoleãná komise, která návrh na umístûní v Uherském Brodû ovûfiovala, vybrala ze tfií návrhÛ ten, kter˘ umísÈoval v˘stavbu areálu âeské
zbrojovky na polní trati Vazová, tedy na místû kde byl dne‰ní závod skuteãnû vybudován. Umístûní
pozdûji schválil hlavní ‰táb, kter˘ pfiipomíná, Ïe projekty je tfieba nakreslit tak, aby budovy byly pfiizpÛsobeny okolí, aby bylo zastfiení provedeno vysázením stromÛ, protoÏe v tomto prostoru nelze
poãítat s aktivní protiletadlovou obranou.13/
Zajímavá je zmûna, která v oblasti pÛvodní koncepce umístûní závodu nastala. PÛvodní zámûr
v˘stavby nového závodu na Vsetínsku, na PováÏí nebo v Uherském Hradi‰ti byl rychle opu‰tûn
a archivní dokumenty od fiíjna 1935 uÏ jednoznaãnû hovofií pro Uhersk˘ Brod. Máme zato, Ïe se tu
uplatnily vlivy místních ãinitelÛ a to arm. gen Ing. Vojtûcha LuÏi, moravského zemského velitele
a jeho bratra Miroslava LuÏi, kter˘ byl v té dobû starostou mûsta Uherského Brodu. Ale aÈ tomu bylo
jakkoliv, tím víc vyniká koneãn˘ úspûch v˘stavby nového závodu v Uherském Brodû. Není v‰ak
pochyby, Ïe nejvût‰í podíl na jeho prosazení mûlo MNO a znaãn˘ vliv tu pozdûji uplatnil i vrchní
fieditel âeské zbrojovky ve Strakonicích, Milo‰ Boroviãka.14/
Tímto rozhodnutím o místû v˘stavby v Uherském Brodû byla ukonãena první etapa jednání
o v˘stavbû zbrojovky. Dal‰í jednání se uÏ vyvíjelo dvûma smûry, a to pfiípravou projektÛ a zaji‰Èování v˘stavby samotné a fie‰ení otázek financování v˘stavby a vybavení závodu. Zvlá‰tû otázka
v˘stavby byla po del‰í dobu pfiedmûtem sporÛ mezi MNO a vedením âeské zbrojovky, která nabídla úhradu 1/5 nákladÛ na v˘stavbu a snaÏila se pfievalit bfiemeno nákladÛ na v˘stavbu na ministerstvo národní obrany.15/
Ze souãasné situace, jak ji vidíme v archivních dokumentech je zfiejmé, Ïe rozhodující ãást
jednání uÏ probûhla a generální fieditelství zbrojovky ve Strakonicích se soustfiedilo na pfiípravu projektÛ a fie‰ení finanãních otázek. Zatím co technické otázky, projektová dokumentace a samotná
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
v˘stavba byly brzy dohodnuty, fie‰ení otázky financování v˘stavby se prodluÏovalo a nevedlo
k dohodû, z ãásti také pro neústupnost a nesplnitelné poÏadavky Strakonic. Vedení zbrojovky argumentovalo tím, Ïe je dosud znaãnû zadluÏeno u PrÛmyslové banky a Ïe dal‰í finanãní prostfiedky
budou vznikat aÏ ze ziskÛ tak zvané kulometné smlouvy daleko pozdûji.16/ ProtoÏe jednání nevedla k závûru, ministerstvo národní obrany pohrozilo, Ïe vybuduje nov˘ závod samo a bude fiídit ve
vlastní správû.17/ Tím by zbrojovka pfii‰la o znaãné zisky a proto ustoupila od sv˘ch poÏadavkÛ
a navrhla fie‰ení: Pozemek a v˘stavbu uhradí zbrojovka, stroje MNO.
Ani s touto akcí se jednání neskonãila a protoÏe nebylo moÏno dál v˘stavbu nového závodu
odkládat, Ïádá pod dojmem této situace II/5 oddûl. MNO, zodpovûdné za v˘stavbu závodu Nejvy‰‰í radu obrany státu, jak má dál postupovat. Generální sekretáfi Nejvy‰‰í rady obrany státu generál Kasalick˘ dne 20. ãervna 1936 odpovídá, Ïe otázka nebyla dosud v Nejvy‰‰í radû obrany státu,
ohlednû v˘stavby vojensky dÛleÏit˘ch podnikÛ rozhodnuta, a proto dal‰í jednání se mají vést na
podkladû, Ïe zbrojovka v Uherském Brodû bude postavena za finanãní úãasti státu. Definitivnû
bude rozhodnuto aÏ po koneãném rozhodnutí Nejvy‰‰í rady obrany státu, na návrh meziministerské komise u pfiedsednictva ministerské rady, za úãasti ministerstva národní obrany a ministerstva
financí. Generální sekretáfi NROS gen. Kasalick˘ na poÏadavek Strakonic na finanãní prostfiedky
odpovídá, Ïe ve fondu pro vûcné potfieby ministerstva národní obrany nejsou prostfiedky na v˘stavbu nov˘ch závodÛ nebo pfiemísÈování váleãného prÛmyslu a Ïe v této vûci je si tfieba vyÏádat zásadní rozhodnutí náãelníka hlavního ‰tábu.18/
Pfies ãetná ujednání a uji‰tûní gen. Kasalického, strakonické vedení nebylo dostateãnû spokojeno a mûlo znaãné obavy pfiedev‰ím o dal‰í perspektivy v˘roby zbraní. Proto v této záleÏitosti
v polovinû ãervna 1936 nav‰tívila delegace âeské zbrojovky ze Strakonic ministra národní obrany
Franti‰ka Machníka, kde tyto obavy i poÏadavky pfiednesla. Ze zasedání správní rady 20. ãervence
1936 vidíme, Ïe v˘rok ministra se protokoluje v tom smyslu, Ïe dal‰í objednávky budou, takÏe není
tfieba mít obavy z investic.19/ Z celého jednání u ministra Machníka vzniklo tak zvané prozatímní
ujednání, v nûmÏ MNO souhlasí s nákupem strojÛ za 7,3 mil. Kãs, âeská zbrojovka provede v˘stav-
16/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
Dopis MNO ã.j. 10 379 Taj. II/5 1937 z
21.6.1937
17/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. UB.4, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 7656 Taj. II/5 odd. 1936
z 18.7.1936.
18/ VHA Praha, MNO 1936, II/5 odd.
sign. 54 7-10 22. V˘stavba továrny v Uh.
Brodû. Zpráva gen. Kasalického, sekretáfie NROS o financování závodu v Uherském Brodû.
19/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 98,
inv. jedn. 95. Protokol správní rady z
20.7.1936.
15
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
20/ PPA âZ Strakonice, fond B1, kart
146-147, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
dopis MNO ã.j. 7656 - Taj. II/5 odd.
1936 z 18.6.1936.
21/VHA Praha, MNO II odbor 1936,
spis. znaã. 54 7-10 49, Taj. 6609-36 a
ã.j. 6780, zápis s jednání dne 4.3.1936,
II/4 odd. a dal‰í.
22/ TamtéÏ.
23/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 98,
inv. jedn. 95. Správní rada 19.3.1937
schvaluje pfiekroãení nákl. na stavbu v
Uh. Brodû.
16
bu na poÏadovanou kapacitu v hodnotû cca 6 mil. Kãs, na které MNO poskytne bezúroãnou zálohu na objednávku pistolí a kulometu LK 30. Do této ãástky bude MNO pfii proplácení úãtu za
objednávku pistolí a kulometÛ vyplácet zálohy. Souãasnû bylo dohodnuto, aby zbrojovka v‰echny
objednávky strojÛ domácích i zahraniãních pfiedala MNO.
A teì dochází k velice dÛleÏitému bodu ujednání u ministra Machníka: Nedohodne-li se MNO
a zbrojovka Strakonice do konce roku 1936 o koneãném vybudování a financování nového závodu
potom se âeská zbrojovka zavazuje: Ïe odprodá MNO podle fiádné trhové smlouvy ve‰keré nemovitosti v Uherském Brodû bez knihovního zatíÏení vãetnû pozemkÛ. ZároveÀ souhlasí, aby MNO
provádûlo kontrolu v˘stavby i finanãních nákladÛ a Ïe se bude stavba provádût jen podle plánÛ
a rozpoãtÛ schválen˘ch MNO.20/
2. V˘stavba nového závodu
Z toho co jsme doposud uvedli vidíme, Ïe rozhodující ãást pfiípravn˘ch jednání uÏ probûhla,
takÏe bylo na ãase zadání projekãních prací. Zadání provedla âeská zbrojovka uÏ koncem roku
1935 nebo nejpozdûji v lednu 1936, protoÏe uÏ zaãátkem bfiezna byly situaãní plány pfiipraveny
k projednání. Projekãní zámûr pfiedpokládal hlavní v˘robní halu o rozmûrech 55 x 90 m a k tomu
pomocné budovy. Situaãní plány zpracovala firma Ing. Nekvasil, stavební akciová spoleãnost Praha.
Ministerstvo národní obrany II/4 oddûl. svolalo na 4 . bfiezna 1936 poradu o projektech, které
pfiedloÏila âeská zbrojovka. Byly to situaãní plány rozdûlení v˘roby a budov na pozemcích vyhlédnut˘ch v Uherském Brodû. Zástupci II/4 a III/1 oddûl. MNO nesouhlasili s v˘stavbou velké haly, která poskytuje nápadn˘ cíl nepfiátelskému letectvu. Po del‰ím jednání byl dohodnut dal‰í postup rozdûlit celou v˘robu na vût‰í poãet budov i patrov˘ch tak, aby provoznû byly zachovány pfiíslu‰né
celky. Budovy budou Ïelezobetonové se zdûnou v˘plní, stfiechy Ïelezobetonové, aby byly odolné
proti zápaln˘m bombám.21/
Dal‰í porada kolem projektÛ byla svolána na 6. bfiezna 1936, za úãasti zástupcÛ âeské zbrojovky fieditele Ing. Hrubého a fieditele Boroviãky. Zástupci MNO jim vytkli nedostatky projektu
a závûr znûl: rozdûlit v˘robu na tfii budovy, ‰iroké maximálnû 12,5 m, 87 m dlouhé, patrové, pÛdorysem podobné okolním stavbám asi 150 m od sebe vzdálen˘ch, stropy Ïelezobetonové 10 m silné,
rovnûÏ konstrukce stfiech 6 cm Ïelezobeton, okna nenápadná, stavba vleãky se zatím nedoporuãuje.22/ Dne 18. bfiezna technick˘ fieditel Ing. Josef Hrub˘ z âeské zbrojovky Strakonice pfiedloÏil
upravené situaãní plány závodu v Uherském Brodû, které plnû vyhovovaly poÏadavkÛm MNO.
O ãtyfii dny pozdûji, 22. bfiezna 1936 byly na dal‰í poradû dohodnuty nûkteré men‰í stavby a pfiístavba Zbrojnû technického úfiadu. ZdÛrazÀuje se, Ïe kaÏdá budova bude vytápûna vlastním agregátem bez vysokého komínu. Souãasnû firma pfiedloÏila pfiedbûÏn˘ rozpoãet na stavbu v Uherském
Brodû v ãástce 12,826 tis. Kãs.
Po jednáních a úpravách projektu nového závodu v Uherském Brodû vystoupila uÏ plnû do
popfiedí otázka zadání stavby. V ãervnu vypisuje âeská zbrojovka ofertní fiízení. ProtoÏe k nûmu
nepozvali místní stavitele, tito pí‰í dopis âeské zbrojovce ve Strakonicích, Ïe nepozvání nepovaÏují za úmyslné, ale za nedopatfiení a Ïádají, aby byli vyzváni k ofertnímu fiízení. StíÏnost podepsali
Ing. Jaroslav Renner, Leopold Keller, Cyril Kubíãek, Stanislav Kotek a Ing. Klein. A teì sledujme
jak˘m, podle na‰eho soudu neseriozním zpÛsobem byla stavba zadána.
Zbrojovka zaãala vyjednávat s Ing. Rennerem, za kterého se pfiimlouval i pfiedseda agrární strany Rudolf Beran. Po pfiedloÏení nabídky rozpoãtu s ním Strakonice pfieru‰ily jednání. My dnes
víme, Ïe to bylo proto, Ïe podal nejlevnûj‰í nabídku. ¤editel Hrub˘ zdÛvodÀuje zadání stavby firmû arch. Bubla tím, Ïe podal nejniωí nabídku a proto, Ïe vypracoval plány na stavbu. Byla to
nepravdivá informace. Podle protokolu o otevfiení nabídek ve Strakonicích, nejniωí nabídku podala firma arch. Bubla, stavitel z Plznû. Ale nebyla to pravda. Po dohodû se strakonick˘m vedením,
sníÏila firma Bubla rozpoãet o 500 000 Kãs. Vidíme to zfietelnû z jednání správní rady dne 19. bfiezna 1937, která schvaluje pfiekroãení nákladÛ na v˘stavbû zbrojovky v Uherském Brodû o 500 000
Kãs firmû Bubla.23/ Tím se mu umûlé sníÏení vrací zpût. Architekt Bubla byl iniciátorem zaloÏení
zbrojovky ve Strakonicích a trvale ãlenem správní rady.
Po zadání stavby se dávají vûci rychle do pohybu. âeská zbrojovka Strakonice Ïádá 24.ãervence 1936 o bezúroãnou zálohu k 10. srpnu 1 mil. Kãs, aby mohla podnikateli stavby platit faktury a kaÏd˘ dal‰í t˘den 150 tisíc Kãs tak, aby stavba mohla b˘t vãas dokonãena. Hned nato 28. ãervence 1936 byl sepsán zápis s firmou arch. Bubla stavitel z Plznû a zadání stavby, v níÏ se podnikatel zavazuje, Ïe postaví závod za 16 t˘dnÛ, do 25. listopadu 1936. Stavitelská firma provádí 27.
ãervence poslední pfiípravné práce a den nato, 28. ãervence 1936 je proveden první v˘kop a tím
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
zahájena v˘stavba nového závodu v Uherském Brodû.24/ Stavební dozor za âeskou zbrojovku
vykonával Ing. Josef KfiíÏ. Tak zaãala historie závodu.
V˘stavbou nového závodu se také zab˘vala uherskobrodská mûstská rada. Podle protokolÛ ze
zasedání schvaluje rada 22. ãervence 1936 stavbu nového závodu s podmínkami podle uzavfiené
kupní smlouvy pozemkÛ mezi mûstem Uhersk˘ Brod a âeskou zbrojovkou Strakonice. Mûsto
v˘stavbu uvítalo a vynaloÏilo znaãné prostfiedky na v˘kup 12 ha pozemkÛ. NejdÛleÏitûj‰í ustanovení smlouvy bylo, aby nov˘ závod zamûstnával kvalifikované i pomocné síly pfiedev‰ím z Uherského Brodu a teprve potom z okolních obcí. Jak uvidíme pozdûji, nebylo toto ujednání ze strany
zbrojovky dodrÏováno a mûsto bylo nuceno se domáhat splnûní smluvních závazkÛ podáním Ïaloby.25/
Mezitím âeská zbrojovka ve Strakonicích, od 1. ãervence 1936 nakupuje stroje a zafiízení
domácí i zahraniãní v˘roby pro nov˘ závod v Uherském Brodû. Ve spojitosti s v˘stavbou Ïádá zbrojovka 9. záfií 1936 âeskou prÛmyslovou banku, aby sloÏila ãástku 600 tis. Kãs a 10 mil. Kãs ve státních cenn˘ch papírech u Ústfiední statní pokladny v Praze k tíÏi jejich úãtu. Souãasnû upozorÀuje
banku, aby v˘lohy spojené se zárukou nebyly vy‰‰í neÏ 2 %, jinak je MNO neuzná. Podle prozatímního ujednání zfiizuje MNO na stavbû vlastní stavební dozor, kpt. stav. A. Macháta.
Stavba rychle pokraãovala, pracovalo se na tfii smûny a podle situaãní zprávy z 24. listopadu
1936 je stav takov˘ : od‰alovávají se ‰títy, voda zavedena, topení hotovo, vytápûní zaãne 28. listopadu, prostory vybíleny, stejnû tak u budovy II, kde konãí montáÏ kotlÛ. Kalírna je hotová, stfielnice
vybetonovaná, stfiechy se pokr˘vají lepenkou. Zahazují se v˘kopy pro vodovodní potrubí a topné
kanály, trafo je jiÏ hotovo. V prÛbûhu v˘stavby byl stavební program plnû dodrÏován. A tak mÛÏeme konstatovat, Ïe nov˘ závod pro dva tisíce zamûstnancÛ byl skuteãnû postaven a uveden do provozu za 16 t˘dnÛ, t.j. od 28. ãervence do 28. listopadu 1936.
Pracovní tempo na stavbû bylo velké, pracovalo se hodnû pfiesãas, ale nedo‰lo k vût‰ím úrazÛm. Je zaznamenán jen jeden úraz u tesafiÛ, kde se pracovalo nejvíc pfiesãasú. Pro nedostateãné
opatfiení spadl z le‰ení v polovinû záfií tesafi Koneãn˘ z Hluku. Na úraz reaguje MNO a Ïádá zbrojovku, aby zajistila u stavební firmy pfiísné dodrÏování bezpeãnostních pfiedpisÛ, protoÏe úrazy
upozorÀují nezasvûcené na budování velkého závodu.
V˘stavba nového závodu v Uherském Brodû se jevila v polovinû roku 1936 tak dÛleÏitá, vzhledem ke zhor‰ení mezinárodní situace, Ïe brzy po zahájení v˘stavby se Nejvy‰‰í rada obrany státu
s touto otázkou zab˘vala a vydala dÛleÏité prohlá‰ení, Ïe na tuto stavbu se vztahuje odstavec 1 par.
55 zákona ã. 131 o obranû státu a v dÛsledku toho a souhlasu ministra vnitra a ministra vefiejn˘ch
prací, pfie‰la pÛsobnost pfiíslu‰ného stavebního úfiadu u této stavby na Zemsk˘ úfiad v Brnû. Tím se
zároveÀ upustilo od rÛzn˘ch povolovacích fiízení a rÛzn˘ch inspekcí. ZároveÀ Nejvy‰‰í rada obrany státu prohlásila, Ïe v˘stavba v Uherském Brodû se staví na úroveÀ stavbám opevÀovacím
a obrann˘m.26/ Zemsk˘ úfiad vydává úfiedníkÛm, ktefií se stavbou zab˘vali dekrety schválené MNO,
v nichÏ upozorÀuje, Ïe kaÏdá náv‰tûva a prohlídka staveni‰tû se mÛÏe uskuteãnit aÏ po schválení
a dohodû se Zbrojnû technick˘m úfiadem ve Zbrojovce Brno.
V prÛbûhu listopadu bylo zpracováno pro závod Uhersk˘ Brod pfiedbûÏné organizaãní schéma:
‰éf dílen /fieditel/
Brejcha Franti‰ek
zástupce
ing. Holub Josef
Vrchní dílovedoucí
Krejãí Franti‰ek
v˘roba:
budova I
Marek Josef
+ 20 sefiizovaãÛ
Pfiívratsk˘ Franti‰ek
budova II
Holub Ervín, Franti‰ek Petrá‰
+ 20 sefiizovaãÛ
+ 12 kontrola
âervenka Jan + Kostka Karel
Kalírna, zku‰ebna,kovárna
ing. F. Weissenbach
+ 3 sefiizovaãi
MontáÏ, revize, stfielnice
Brejcha Jindfiich
+ 4 sefiizovaãi
Le‰tírna, ãernûní
Elsdörfer Josef
+ 4 sefiizovaãi
Ostfiírna nástrojÛ
Kavka Karel
+ 2 sefiizovaãi
V˘robní kanceláfi, mûfiítkárna
Marek Karel
+ 2 úfied.,
+ 2 sefiizovaãi
Provoz
ing. KfiíÏ Josef
Dûlnick˘ referent
Kfiivanec Bohumil
24/ VHA Praha, MNO II, spis. zn. 54 710 31, Taj. II/5 odd., dále 54 7/10 30
27.7.1936, zahájení stavby v Uh. Brodû.
25/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. sign. fond. UB 4, kart.
175, dopis mûstské rady v Uh. Brodû ze
17.2.1937, o pfiijímání dûlníkÛ do zbrojovky.
26/ VHA Praha, MNO II., odbor 1936,
ã.j. 9159/37 - spis. zn. 54 14/1 9 a MNO
II. odbor 1937, znaã. 54 14/1 10 z
23.2.1937.
V prÛbûhu mûsíce prosince se stûhovaly do dílen stroje, do skladu a dílen materiál, do v˘dejny
pfiístroje, náfiadí, mûfiidla. Tu pomáhali pracovníci ze závodu Strakonice, z nichÏ vût‰ina byla
v Uherském Brodû, pomáhali i místní , ktefií uÏ byli pfiijati do závodu. A tak ke konci prosince 1936
17
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
27/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-148, pÛv. sign. UB 4 kart. 175, dop.
âZ Z/2031/ fied. H. - JP z 12.2.1937
MNO.
28/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a, fotokopie relace z vefiejné schÛze
okresní odb. rady o pfiijímání do zbrojovky.
29/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a, fotokopie záznamu tel. rozhovoru presidia min. vnitra se Zemsk˘m úfiadem v
Brnû, I/1 ã.j. 3692 z 19.3.1937.
18
bylo v‰echno natolik pfiipraveno, aby od ledna 1937 byl zahájen provoz nového závodu, nového
v˘robního programu.
V pfiípravn˘ch jednáních v letech 1935 - 1936 o postavení nového závodu se uvaÏovalo s pfiemístûním ãásti pracovníkÛ ze Strakonic do Uherského Brodu. Bylo to nezbytné, a tak pfied dokonãením v˘stavby v listopadu a prosinci 1936 pfiicházela ãást pracovníkÛ ze strakonického závodu,
z nichÏ vût‰ina byla na místû v prosinci 1936. Jednalo se o 136 pracovníkÛ, byli to fiemeslníci-soustruÏníci, frézafii, kopíráci, nástrojafii, zámeãníci, kontrolofii, mistfii, sefiizovaãi a technici ve vedoucích funkcích. Je dnes tûÏko pochopitelné, Ïe si v‰ichni opatfiili ubytování. Vedoucím pracovníkÛm,
ktefií pfii‰li do Uherského Brodu vût‰inou i s rodinami, zaji‰Èovala byty âeská zbrojovka ve Strakonicích, ostatní si byty na‰li sami.
·lo o velice zku‰ené pracovníky, ktefií na v˘robû kulometÛ pracovali uÏ del‰í dobu ve Strakonicích a bez nichÏ by se rozbûh v˘roby nemohl uskuteãnit. Postupnû zapracovávali místní pracovníky, ktefií byli v dílnách témûfi v‰ichni fiemeslníci. Tûmto zku‰en˘m vedoucím pracovníkÛm se
podafiilo do konce prosince 1936 uskuteãnit sloÏitou pfiípravu k zahájení v˘roby v novém závodû
od poãátku roku 1937.
Po rychlé v˘stavbû nového závodu âeské zbrojovky v Uherském Brodû v roce 1936 a po provedení organizaãních pfiíprav byla dne 2. ledna 1937 zahájena v˘roba leteckého kulometu vzor 30.
Nábûh v˘roby souãasnû v celém závodû byla v té dobû velice sloÏitá záleÏitost a navíc k tomu
v právû novû postaveném závodû. Proto uÏ na poãátku nábûhu se objevily urãité tûÏkosti jak
v samotném nábûhu, tak bylo potfieba odstraÀovat nûkteré nedostatky v objektech i jejich vybavení.
Podrobnosti nevíme, ale ze zprávy fieditelství âeské zbrojovky ministerstvu národní obrany z
12. února 1937 vidíme, Ïe zbrojovka omlouvá zpoÏdûní, ale zavazuje se, Ïe bûhem 1-2 mûsícÛ
zdrÏení nadeÏene dodávkami je‰tû v tomto roce.27/ Ale podle na‰eho soudu a vzpomínek pamûtníkÛ bylo to opoÏdûní nábûhu témûfi bezv˘znamné. Potvrzuje to i zpráva z poãátku ledna 1937, ve
které Zbrojnû technick˘ úfiad zbrojovky v Uherském Brodû poÏaduje na MNO, aby do konce mûsíce ledna doplnilo jeho stav na pln˘ poãet, neboÈ do konce ledna nabûhne v˘roba na plnou kapacitu.
V dobû, kdy nábûh byl teprve v poãátcích, byli postupnû pfiijímáni dal‰í pracovníci do v˘roby,
pfiedev‰ím fiemeslníci. V té dobû bylo na uherskobrodském okrese nûkolik tisíc nezamûstnan˘ch
a ze v‰ech politick˘ch stran byl velk˘ nátlak na pfiijetí jejich pfiíslu‰níkÛ do zbrojovky. A tak se stalo, Ïe se pfiijímalo víc pracovníkÛ z okolních dûdin neÏ z mûsta. To potom vedlo k velké nespokojenosti ÏadatelÛ o pfiijetí do zbrojovky vÛbec a také to vyvolalo ostr˘ protest mûstské rady Uherského Brodu proti pfiijímání pracovníkÛ z venkova a neplnûní smlouvy, kterou mûsto uzavfielo se zbrojovkou.
Pomûry v souvislosti s pfiijímáním dûlníkÛ do zbrojovky se tak pfiiostfiily, Ïe Okresní odborová
organizace odborového sdruÏení âeskoslovenského a Okresní odborová rada v‰eodborového sdruÏení kfiesÈanského dûlnictva v Uherském Brodû svolalo vefiejnou schÛzi do Lidového domu na
14. bfiezna 1937 o souãasn˘ch politick˘ch a hospodáfisk˘ch pomûrech a pfiijímání dûlnictva do
podnikÛ na uherskobrodském okrese, ale ve skuteãnosti se jednalo o pfiijímání do zbrojovky.
Zúãastnilo se jí 2 000 nezamûstnan˘ch z Uherského Brodu a okolí.
¤eãníci odsoudili pfiijímání pracovníkÛ do zbrojovky podle politické legitimace. Odborová
organizace sociálnû demokratické strany poslala do zbrojovky 700 pfiihlá‰ek nezamûstnan˘ch dûlníkÛ, ale byl pfiijat jen jeden dûlník a pfiíslu‰níkÛ lidové strany devût. odmítli také pozvání nûkolika
desítek ãetníkÛ do Uherského Brodu, neboÈ jako zástupci koaliãních stran si udrÏí pofiádek sami.
V rezoluci z tohoto shromáÏdûní se protestuje proti stranickému agrárnímu protûÏování dûlnictva
do práce ve zbrojovce na úkor potfiebnûj‰ích a schopnûj‰ích dûlníkÛ jiného politického pfiesvûdãení. Dále se poÏaduje zestátnûní zbrojafiského prÛmyslu.28/
Klidn˘ prÛbûh této schÛze byl ovlivnûn jednáním na okresním úfiadû v Uherském Brodû dne
13. bfiezna 1937, kde fieditel Brejcha prohlásil, Ïe pfiedloÏí okresnímu úfiadu jmenn˘ seznam v‰eho
dûlnictva, kde bude vyznaãeno kdo je a kdo není kvalifikovan˘ pracovník. Okresní úfiad provede
‰etfiení a oznaãí zbrojovce ty dûlníky, ktefií nebudou svou v˘Ïivou odkázáni plnû na zamûstnání.
Podle toho bude sjednána náprava.
Ministerstvo vnitra na tuto schÛzi ostfie reaguje. Dne 18. bfiezna 1937 Ïádá prezidium ministerstva vnitra Zemsk˘ úfiad v Brnû a ten okresního hejtmana v Uherském Brodû, aby mu bylo telefonicky ihned zji‰tûn prÛbûh schÛze a její pfiíãiny, kdo ji svolal, úãast a pohotovost ãetnictva.29/
V záleÏitosti pfiijímání dûlníctva do zbrojovky byla nespokojena také uherskobrodská mûstská
rada a pí‰e v této záleÏitosti âeské zbrojovce a.s. Praha. Podle kupní smlouvy pozemkÛ na stavbu
nového závodu se âeská zbrojovka zavázala zamûstnávat na stavbû i v závodû nezamûstnané dûlnictvo z Uherského Brodu. To se nedodrÏovalo a místní dûlnictvo tûÏce nese takové odstrkování
a dovolávalo se ochrany u mûstské rady, která projednala stíÏnost dûlnick˘ch organizací. Mûstská
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
rada Ïádá, aby jí byl zaslán seznam pfiijat˘ch dûlníkÛ v závodû, propu‰tûní venkovského a pfiijetí
místního dûlnictva. Mûstská rada pfii tom pfiipomíná, Ïe vûnovala na vybudování závodu ohromn˘
komplex pozemkÛ v hodnotû jednoho milionu korun a Ïádá dodrÏování smlouvy a zamûstnávání
nemajetného a strádajícího dûlnictva z Uherského Brodu.30/
Jak je zfiejmé z pfiedcházející kapitoly, nebyla ani do poloviny roku 1937 otázka financování
nového závodu v Uherském Brodû je‰tû vyfie‰ena. Podle prozatímního ujednání mezi MNO a âeskou zbrojovkou mûla b˘t uzavfiena do konce roku 1936. Tento termín MNO dvakrát prodlouÏilo,
koneãn˘ termín byl do konce záfií 1937 a to proto, Ïe Nejvy‰‰í rada obrany státu v této záleÏitosti
dosud nerozhodla. V tomto v˘nosu MNO se znovu pfiipomíná 21. záfií 1937, Ïe vybudování nového závodu na v˘robu leteck˘ch kulometÛ v Uherském Brodû bylo rozhodnuto NROS na její desáté
schÛzi dne 3. bfiezna 1937. Usnesení dále pfiedvídalo, Ïe dojde ke zfiízení nové akciové spoleãnosti, Ïe akciov˘ kapitál nesmí pfiekroãit 7 mil. Kãs a stát podle kapitálové úãasti by mûl majoritu. Kdyby nedo‰lo k ustavení nové akciové spoleãnosti bude podnik spravovat prozatímní správní v˘bor se
dvûma zástupci státní správy, které urãí MNO a ministerstvo financí a jednoho zástupce âeské
zbrojovky ve Strakonicích.31/ Ale jak uvidíme, dopadlo to zcela jinak.
DÛleÏit˘ se nám zdá také záznam ve Vojenském historickém archivu, v nûmÏ se uvádí, Ïe âeská zbrojovka v Uherském Brodû byla zapsána do registru podnikÛ dÛleÏit˘ch pro obranu státu.32/
Do v˘voje závodu v Uherském Brodû zasáhl v prÛbûhu mûsíce záfií 1937 rozhodujícím zpÛsobem nov˘ vnûj‰í podnût, kter˘ pfii‰el ze Strakonic. Usnesení Nejvy‰‰í rady obrany státu z 3. bfiezna
1937 pfiedpokládalo zfiízení samostatného podniku v Uherském Brodû s potfiebnou organizaãní
strukturou, t.j. se v‰emi agendami, odbory a oddûleními. âeská zbrojovka ve svém dopise ze dne
22. záfií 1937, II/5 oddûl. MNO podává námitky proti vybudování samostatného závodu v Uherském Brodû. Zfiízení dal‰ích odborÛ, oddûlení a pfiíslu‰n˘ch agend by si vyÏádalo zv˘‰en˘ poãet
technick˘ch a administrativních pracovníkÛ a v˘stavba nejménû 50 bytÛ pro nû by bylo velice
nákladné a navíc by se musely pfiemístit do Uherského Brodu civilní programy, protoÏe objednávky
vojenské správy nejsou pravidelné. V‰echno to by si vyÏadovalo nejménû 23 mil. Kãs, pfii ãemÏ ãást
budov by ve Strakonicích zÛstala prázdná.33/ Na základû námitek a rozkladÛ âeské zbrojovky ve
Protest Mûstské rady Uherského Brodu
o nedodrÏení smlouvy o zamûstnání
místních obãanÛ
30/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-148, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
dopis mûstské rady Uh. Brodu ze
17.2.1937, pfiijímání dûlníkÛ.
31/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-148, pÛv. sign. UB 4, kart. 175,
dopis MNO z 21.6.1937. Financování
v˘stavby závodu.
32/ VHA Praha, MNO II/5 odd. 1937,
spis. zn. 32 3/2 60 z 21.6.1937, ã.j. 34
588/5 1937, záznam do registru dÛleÏit˘ch podnikÛ.
33. PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-148, pÛv. sign. UB 4, kart. 175, âZ
Strakonice odpovídají na dop. z
22.9.1937 a podávají námitky MNO,
proti usnesení NROS ze své 10. schÛze
ze dne 3.3.1937. TéÏ dop. MNO ã.j. 10
379 / Taj. II/5 z 22.9.1937. Cit. v
poznámce 31.
19
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
34. PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
146-147, pÛv. UB 4, kart. 175. Dopis
MNO II/5 odd. 1937: Návrh na definitivní uspofiádání závodu Uh. Brod podle
nového usnesení NROS jako poboãného
závodu.
35/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 98,
inv. jedn. 95. Správní rada z 21.12.1937
o zmûnách na ministersk˘ch kfieslech.
36/ VHA Praha, MNO II. 1937, podací
protokol A - â , sign. 33 32/5, spis. zn.
54 14/3 6, zatãení stav. asistenta. Dále
dopis Zemského archivu v Brnû z
5.9.1995, ã.j. 4200/95 - Ad v této záleÏitosti.
37/ Zemsk˘ archiv v Brnû, depositum
Tfiebíã, fond âZ UB, kart. 3 inv. jedn. 55
Hlavní kniha 1936-1937, s. 67.
20
Strakonicích, Nejvy‰‰í rada obrany státu pozmûÀuje usnesení ze své 10. schÛze z 3.3.1937,
z nûhoÏ je nejdÛleÏitûj‰í bod 1: Ïe závod na v˘robu kulometÛ v Uherském Brodû, vybudovan˘ podle poÏadavkÛ vojenské správy se stává poboãn˘m závodem akciové spoleãnosti âeská zbrojovka ve
Strakonicích.34/
Je podivuhodné, s jakou ohromující lehkostí upustila NROS od poÏadavku samostatného závodu v Uherském Brodû. Strakonice neleÏí daleko od nûmeck˘ch hranic a pfii váleãn˘ch událostech
by patrnû zÛstal závod v Uherském Brodû bez moÏností zásobování v˘roby materiálem, náfiadím
a bez ãinnosti rÛzn˘ch agend. Toto rozhodnutí ovlivnilo rozvoj závodu v Uherském Brodû na více
neÏ deset let. Ale i tak si dal‰í v˘voj vynutil uÏ v roce 1940 zfiizování nov˘ch agend, odborÛ a oddûlení, pro které se v roce 1940-1941 postavila nová administrativní budova.
Mezitím nábûh nové v˘roby pokraãoval podle programu tak,Ïe první dodávky se uskuteãnily
v ãervenci 1937 a v dal‰ích mûsících plynule pokraãovaly. Kontrolní zkou‰ky kulometÛ na stfielnici
dopadly dobfie a nebylo potfieba do v˘robního procesu nikde zasahovat. Malé opoÏdûní z poãátku
roku bylo brzy vyrovnáno. Také vojenská pfiejímka dopadla dobfie a nebylo závaÏnûj‰ích pfiipomínek.
Podle protokolÛ správní rady vznikly ke konci roku 1937, jak se zdá, dost oprávnûné obavy
a ty se staly bodem ã. 1 jednání správní rady dne 21. prosince 1937. ¤editel Hrub˘ informoval
poradu Ïe v únoru 1938 pfiijde ke zmûnám ve vládû a jsou obavy, Ïe nastanou-li zmûny v ministersk˘ch kfieslech, mohla by se celá záleÏitost Strakonic znaãnû zkomplikovat. Byl v‰ak uji‰tûn, Ïe
návrh NROS nebude mûnûn. Také vrchní fieditel akciové spoleãnosti Milo‰ Boroviãka jednal se
‰éfem dûlostfieleckého odboru a generálním sekretáfiem Nejvy‰‰í rady obrany státu gen. Kasalick˘m,
ktefií nemají obavy, Ïe by pfii zmûnû vlády nebyl návrh NORS pfiijat. Je vypracován tak, Ïe mÛÏe b˘t
jen pfiijat. Správní rada potom s uspokojením pfiijala technickou zprávu o úãelnosti investic v uplynul˘ch tfiech letech. Dvû tfietiny investiãních prostfiedkÛ bylo vloÏeno do strojÛ, t.j. do toho co vydûlává.35/
Rozsáhlá v˘stavba zbrojafisk˘ch a strojírensk˘ch komplexÛ na PováÏí a za fiekou Moravou :
Kunovice, Uhersk˘ Brod, Bojkovice, Bohuslavice, Vsetín a JablÛnka byla pfiíleÏitostí pro rÛzná ‰pionáÏní centrály. Archivní dokumenty té doby podávají o tom nejedno svûdectví. U PováÏské Bystrice se poznamenává, Ïe jsou odposlouchávány telefonické rozhovory, zji‰tûna protistátní ãinnost
zamûstnancÛ, rÛzné civilní osoby se snaÏí získat zprávy od dûlníkÛ a pod. Ministerstvo národní
obrany upozorÀuje, Ïe v okolí Vsetína se objevilo mnoÏství podomních obchodníkÛ a agentÛ, ktefií
pod rou‰kou obchodní ãinnosti se zdrÏují v tomto prostoru. Proto se v této souvislosti zfiizuje nová
ãetnická stanice ve Vala‰ské Polance. Zpráv o ‰pionáÏní ãinnosti je mnoho a takové ãinnosti nebyla u‰etfiena ani v˘stavba âeské zbrojovky v Uherském Brodû.
Archivní dokumenty MNO, zaznamenávají Ïe 27. ãervence 1937 byl zatãen Franti‰ek Vesel˘,
stavitelsk˘ asistent firmy Bubla, která v˘stavbu v Uherském Brodû provádûla. Zatãení provedli místní ãetníci, ktefií dostali popud od zpravodajsk˘ch orgánÛ MNO. Vesel˘ bydlel u uãitele Jana Zemana, kter˘ vypovûdûl, Ïe celé noci kreslil, tedy kopíroval v˘kresy stavby. Byl odsouzen pro velezradu
soudem v Uherském Hradi‰ti pro vyzvûdaãskou ãinnost. Pro koho pracoval nevíme, jeho spisy si
v archivu MNO zaãátkem února 1939 vyzvedla vojenská zpravodajská sluÏba a zniãila, tehdy uÏ
vûdûla, Ïe zbytek republiky bude brzy obsazen nacistick˘m Nûmeckem. Stejnou ‰pionáÏ provádûl
Franti‰ek Vesel˘ také pfii v˘stavbû závodu Bohuslavice nad Vláfií. Jeho vy‰etfiovací a soudní spisy
byly také v té dobû zniãeny u Státního zastupitelství a Krajského soudu v Uherském Hradi‰ti.36/
Velk˘ rozruch také vzbudil z konce kvûtna 1936 dopis adresovan˘ na Böhmische Waffenfabrik
a.G. Ungarisch Brod, kter˘ odeslala firma Bohm u. Borman z Berlína - Tempelhofu, továrna na
obrábûcí stroje. Je‰tû se ani nezaãalo stavût a pfies utajení kolem v˘stavby, mûla tato firma vûdomost
o budoucím závodû. O této záleÏitosti bylo informováno MNO, ministerstvo vnitra, Zemské ãetnické velitelství Brno. V˘roba a dodávky zbraní pokraãovaly bez vût‰ích problémÛ i v roce 1938.
Zájem o zbranû byl velk˘ a tak vidíme v závodû misi bulharskou, jugoslávskou, fieckou, perskou
a sovûtskou. Sovûtská mise byla v závodû 7 dní, v ãervenci 1938, prohlíÏela si v˘kresy v˘robkÛ
a zab˘vala se organizací v˘roby. Ubytována byla v hotelu Bfiezáãek a náklady jejich pobytu v Uherském Brodû uhradila âeská zbrojovka. Je podivuhodné, Ïe o této sovûtské misi témûfi nikdo nevûdûl, ani dÛstojník povûfien˘ bezpeãností v závodû.37/
Mezinárodní situace se po obsazení Rakouska a po pfiedloÏení Henleinov˘ch karlovarsk˘ch
poÏadavkÛ v roce 1938 se dál zhor‰ovala. Hned nato do‰lo k mnichovskému diktátu za úãasti Francie a Anglie, kter˘ nám uloÏil pfiedat Hitlerovi 1/3 území âeskoslovenska s témûfi pûti miliony obyvatel. Tím jsme pfii‰li o 40 % prÛmyslu a velkou ãást surovinové základny. Nastala nejistota, co
bude dál.
Koncem roku 1937 dochází k jednání o úpravû mezd v‰ech dûlníkÛ. V prÛmûru se navrhuje
zv˘‰ení mezd fiemeslníkÛm o 1,10 Kãs, pomocn˘m dûlníkÛm o 0,95 Kãs, Ïenám o 0,90 na hodinu.
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
Srovnávací tabulka mezd
v âeské zbrojovce
Ale uÏ pfiedtím byla provedena men‰í úprava a ta se od navrhované odpoãítává. Bylo také dohodnuto automatické zvy‰ování mezd a zv˘‰ení indexu Ïivotních nákladÛ.38/
V˘roba a dodávky v závodû pokraãovaly neru‰enû aÏ do mnichovské krize v záfií 1939. Ta
vzbudila obavy o dal‰í v˘voj v závodû. Vojenská správa nepfieru‰ila dodávky, ale dost omezila a tím
pfii‰lo k propou‰tûní zamûstnancÛ. Ze stavu 660 bylo propu‰tûno kolem sta pracovníkÛ, a tak koncem roku je stav 585. Vzniká nejistota, co bude dál s v˘robním programem a dodávkami pro vojenskou správu.
Pro mnoÏství práce spojené s v˘stavbou a nábûhem nové v˘roby ve zbrojovce v Uherském
Brodû nebyla v roce 1937 uzavfiena kolektivní smlouva. Odborová organizace Svaz kovodûlníkÛ se
doÏadoval v fiíjnu 1937 svolání jednání o kolektivní smlouvû u âeské zbrojovky ve Strakonicích, ale
bezv˘slednû a proto urguje 4. dubna 1938 odpovûì, kdy bude kolektivní smlouva uzavfiena. Dopis
podepsaly Svaz kovodûlníkÛ v Brnû, Odborové sdruÏení kovopracovníkÛ a Odborová jednota
38/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a. Tabulka srovnání mezd dosavadních
a poÏadovan˘ch v roce 1937.
21
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Pfiíprava jednání o kolektivní smlouvû z
roku 1937
39/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart.
153, fasc.8. Dopis svazu kovodûlníkÛ
Brno ã.j. 2681/G/K ze 4.4.1938, uzavfiení kolektivní smlouvy. TéÏ PA âZ Uh.
Brod, fond PS, kart. 101 a, fotokopie
dopisu. Dopis dûlníckého závodního
v˘boru z 18.4.1939.
republikánsk˘ch zamûstnancÛ v Brnû. V dopisu se zmiÀují, Ïe intervenovaly u fieditele závodu Brejchy s tím, Ïe tuto záleÏitost s nimi projedná fieditel Kocourek ze Strakonic. Ten den se konala celozávodní schÛze dûlnictva, které se doÏaduje uzavfiení kolektivní smlouvy.39/ Ale uzavfiení kolektivní smlouvy se neustále zdrÏovalo a oddalovalo tak, Ïe byla uzavfiena aÏ v roce 1939. Nezávisle na
odborov˘ch organizacích existoval v závodû závodní v˘bor. Byl ustaven v záfií 1937 a mûl sedm
ãlenÛ. Pfiedsedou byl Jaroslav Hrubo‰, zámeãník v Uherském Brodû. Nejistota, která nastala od konce záfií 1938, pokraãovala a s ní vstoupil závod do roku 1939. Ukonãil ji 15. bfiezna 1939 vpád
nacistické armády, která obsadila zbytek republiky.
3. Postavení zamûstnancÛ v závodû v letech 1936 aÏ 1939.
Za základ bereme období tfií let a pfii tom zdÛrazÀujeme spjatost v˘voje v závodû s v˘vojem
celospoleãensk˘m. Rozhodující v˘znam má ekonomika. V pfiedcházejících kapitolách jsme si v‰ímali v˘voje závodu pfieváÏnû z technického hlediska - v˘stavby závodu, jeho úkolÛ pfii obranû
22
Z A L O Î E N Í A P O â ÁT K Y â E S K É Z B R O J O V K Y 1 9 3 6 - 1 9 3 9
republiky a jeho v˘robního programu. Teì soustfieìme pozornost na postavení dûlníkÛ a technikÛ
v novém závodû. V dobû vybudování závodu byla âeská zbrojovka nejvût‰ím závodem v na‰em
kraji. S nov˘m závodem spojilo své osudy stovky rodin. ÚroveÀ mezd a platÛ byla v závodû men‰í
o 1-2 Kãs neÏ v jin˘ch prÛmyslov˘ch oblastech, ale pfiesto to byl plat vy‰‰í neÏ v jin˘ch závodech
ve mûstû a okolí. Pfiijímání dûlníkÛ i technikÛ bylo ãasto v tomto období motivováno politickou pfiíslu‰ností uchazeãÛ, ale i bez ní, protoÏe v té dobû bylo na uherskobrodském okrese je‰tû mnoho
tisíc nezamûstnan˘ch a dostat se do práce do zbrojovky znamenalo konec strádání a bídy v rodinû
a pfiíslib lep‰ího Ïivota do budoucna.
Pracovní reÏim byl pfiísn˘ zvlá‰È ve zbrojovce. Zaãátek smûn musel b˘t dodrÏován a stalo se
velice ãasto, Ïe ti, co se ráno opozdili a pfii‰li po ‰esté, nebyli do závodu vpu‰tûni a mnohokrát si
takové opoÏdûní nemohl Ïádn˘ dovolit, neboÈ mu hrozilo propu‰tûní. Podobnû tomu bylo se zmetky. U strojÛ mohl pracovat jen ten, kdo zmetky nedûlal. ZmetkÛ bylo skuteãnû málo a nebylo málo
pfiípadÛ, kdy pracovníci za dlouhá léta neudûlali ani jedin˘ zmetkov˘ kus. Kdo se zmetek pokusil
opravit, byl na hodinu propu‰tûn. Podobnû tomu bylo s operaãním náfiadím a jeho po‰kozením
nebo zniãením. Také denní péãe o stroje, ãistûní, mazání a zacházení se stroji bylo vzorné. To byly
v‰echno podmínky, jak se v práci udrÏet.
Stávka ve zbrojovce nikdy nebyla. Platil tu zákon na obranu republiky ã. 131/1937 Sb., kter˘
zakazoval stávky ve zbrojovkách, a mimo to byly v˘dûlky ve zbrojovce vy‰‰í neÏ v jin˘ch závodech
a vût‰ina a nebo spí‰e nikdo by nechtûl riskovat ztrátu dobrého zamûstnání v kraji, kde v té dobû
bylo je‰tû mnoho nezamûstnan˘ch. Stávalo se také nûkdy, Ïe závod byl k dûlníkÛm ‰tûdfiej‰í a zdarma rozdával lístky na mzdy. Bylo to pfii cenov˘ch a nákladov˘ch revizích, které provádûlo MNO .
Mzdové lístky zvy‰ovaly v˘robní náklady. Z podobn˘ch dÛvodÛ nebylo povoleno si zvy‰ovat v˘dûlek pfiekroãením úkolové sazby víc neÏ o 10 %.
V˘dûlky dûlníkÛ byly od 1,10 Kãs u Ïen v kontrolkách aÏ po 6,50, Kãs, které mûli pracovníci
na montáÏi kulometÛ. ¤emeslníci mûli mzdy bûÏnû 3,50 Kãs na hodinu, star‰í 5-6 Kãs, pomocní
dûlníci 2,70 aÏ 3,10 Kãs. Techniãtí pracovníci - mistfii mûli t˘denní plat kolem 280 Kãs.
4. V˘robní program a v˘roba zbraní v letech 1937-1939
Mezi zajímavé a nezbytné informace a období 1937-1939 patfií alespoÀ struãná zmínka
o zbraních a jejich hlavních technick˘ch údajích, které nám usnadÀují orientaci v soudobém v˘voji.
Ve v˘robním programu akciové spoleãnosti âeská zbrojovka ve Strakonicích krátce po roku
1921 byla pistole ráÏe 6,35 mm znaãky Fox, podle systému pu‰kafie Aloise Tomí‰ky. Ale její v˘roba
byla tehdy provádûna fiemeslnick˘m zpÛsobem. Brzy nato pfiikroãila âeská zbrojovka ve Strakonicích k pfievratné zmûnû technologie, zavedla pfiísn˘ toleranãní systém a dÛslednou vymûnitelnost
souãástí. Bylo to nezbytné pro získání dal‰ích zakázek zbraní, pfiedev‰ím od vojenské správy.
Nûkdy v polovinû roku 1923 komise MNO na ãele s ministrem UdrÏalem se dostavila do závodu,
v dílnû vybrali tfii pistole, které rozebrali, souãásti vhodili do o‰atky a pofiádnû zamíchali. A z tohoto „mi‰unku“ znovu smontovali tfii pistole, které potom na stfielnici bezchybnû stfiílely. Taková
vymûnitelnost souãástí byla v té dobû velice nároãné mûfiítko kvality a na základû toho MNO zadalo âeské zbrojovce ihned v˘robu armádní pistole vzor 24 ráÏe 9 mm. Tyto dva vzory pistolí byly
pozdûji rekonstruovány konstruktérem Franti‰kem My‰kou na revolverovou spou‰È. Pistole vzor 24
byla také pfiedûlána na ráÏi 7,65 mm a navíc byl u ní uplatnûn nov˘ princip rozebírání závûru stisknutím tlaãítka a to byl pfievratn˘ vynález. Tato pistole ‰la pozdûji do v˘roby pod znaãkou âZ vzor
38. Mûla nejmen‰í rozptyl, jakého kdy bylo dosaÏeno. Obdobn˘ byl v˘voj pistole âZ vzor 36 ráÏe
6,35 mm v roce 1936. Z obou tûchto vzorÛ pistolí se vyvinuly pozdûji postupnû dne‰ní âZ 75, 85,
92 a v‰echny jejich obdoby.
V˘robní program âeské zbrojovky v Uherském Brodû 1937 aÏ 1939 : 41. Leteck˘ kulomet vzor
LK 30 s pfiíslu‰enstvím, s pásov˘m nebo bubnov˘m zásobníkem s 96 náboji. Byl vyrábûn také jako
dvojãe s americk˘m synchronizátorem. Raketová pistole Z 7 vzor 28 a 30. Souãásti armádní pistole
âZ vzor 38 ráÏe 9 mm. âlánky nábojov˘ch pasÛ ke kulometu LK 30. Leteck˘ zamûfiovaã proti letadlÛm pro lehk˘ kulomet ZB 26.
Hlavním programem byl leteck˘ kulomet vzor 30, mûsíãní v˘roba 100 ks mûsíãnû. Pistole âZ
vzor 38 ráÏe 9 mm, 500 souprav mûsíãnû.
Lovecké a sportovní zbranû: vzduchovka Z 235, 236, 237, pût aÏ deset tisíc kusÛ roãnû. Kulovniãky Z 240 aÏ 247, 200 aÏ 300 kusÛ roãnû pro náboj .22 Long Rifle.
Leteck˘ kulomet vzor 30 se osvûdãil na mezinárodních soutûÏích. PouÏívalo ho letectvo âSR,
Persie, ¤ecka, Estonska. Jako konstruktefii LK 30 se uvádí: Franti‰ek Brejcha, Adolf S˘kora, Ing. Fran-
23
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
ti‰ek Sikyla a Václav Zíbar. V té dobû pÛsobila ve Strakonicích fiada dobr˘ch konstruktérÛ kromû jiÏ
uveden˘ch, Alois Tomí‰ka, Josef Netsch, Václav Polanka, Josef Dobfiemysl, Franti‰ek My‰ka a dal‰í.
Je tfieba se je‰tû zmínit o tom, Ïe jiÏ v roce 1937 v konstrukãních kanceláfiích ve Strakonicích
pfiipravoval konstruktér Franti‰ek My‰ka novou zbraÀ, samopal vzor 38. Vojenská správa s ním
poãítala pfiedbûÏnû do pohraniãních pevnÛstek a pro dûlostfielce. Vyzbrojit s nimi celou armádu se
v‰ak vojenská správa obávala pro velkou spotfiebu nábojÛ. Samopal âZ vzor 38 vyhrál velkou
Leteck˘ kulomet LK 30
24
evropskou soutûÏ v Rumunsku v roce 1938. Ale první vyrobené kusy uÏ zabavila nûmecká vojenská
správa v roce 1939.
Tato podrobnûj‰í úvodní staÈ má v‰echny atributy analytického umûní, opírajícího se o dokumenty a jejich interpretaci. Mûla pfiedev‰ím za úkol provést v‰estrann˘ potfiebn˘ rozbor a zhodnocení poãátkÛ závodu. Nebyla jednoznaãnû vztahována jen k jednomu závodu, ale nezbytnû byla
provázána na ‰ir‰í v˘voj celého zdej‰ího regionu nebo i státu. Cílem zpracování tohoto období
v letech 1936-1939 bylo také ukázat na velice dÛleÏit˘ prvek ekonomického poznání, Ïe v˘stavba
âeské zbrojovky v Uherském Brodû a dal‰ích strojírensk˘ch podnikÛ v na‰em kraji, uvozuje dÛleÏitou historickou epochu poãátku prÛmyslového rozvoje mûsta Uherského Brodu, ale i celého zdej‰ího kraje. A to je podle na‰eho soudu vûc velice podstatná.
V té dobû tu nebylo vût‰ích závodÛ, jen malé s nûkolika desítkami zamûstnancÛ. Z rozhodnutí
nejvy‰‰ích vládních ãinitelÛ vyrostly v té dobû ve zdej‰ím kraji v prÛbûhu ãtyfi aÏ pûti let na tu dobu
velké závody, kaÏd˘ s nûkolika stovkami aÏ tisícem zamûstnancÛ, které postupn˘m v˘vojem vyrostly do dne‰ní podoby, kaÏd˘ s nûkolika tisíci pracovníkÛ.
Do okruhu základních otázek jsme zahrnuli hlavní dÛleÏité prvky: z jaké situace vyvstala my‰lenka na zaloÏení závodu, v˘stavba závodu na zelené louce, o rozbûhu nov˘ch v˘robních programÛ, o tfiíleté ãinnosti závodu a pracovních podmínkách v závodû. V‰echny tyto velice aktuelní
otázky byly podrobnû zpracovány pfieváÏnû na základû prostudování archivních pramenÛ na ‰iroké
základnû. A rozvinutí právû uvedeného hlediska vedlo potom k pfiesnûj‰ím a prÛkaznûj‰ím závûrÛm. V‰echny uvedené údaje mají historické podepfiení archivními dokumenty.
Cílem tohoto struãného náãrtu zrození nového závodu bylo urãit, shrnout a pfiesvûdãivû tlumoãit zajímavé hodnoty odborné i ‰iroké vefiejnosti.
D O B A O K U PA C E 1 9 3 9 - 1 9 4 5
Doba okupace 1939 - 1945
A
rmáda nacistického Nûmecka 15. bfiezna 1939 vtrhla do okle‰tûného âeskoslovenska.
V˘chodní Moravu se západním Slovenskem od ‰esti hodin ráno obsazovala vojska 17.
armádního sboru z Vídnû, a souãasnû byl zfiízen protektorát âechy a Morava. A nenechali
nikoho na pochybách jak to myslí. Nûmecká nacistická ma‰inérie zaãala ihned frontální útok proti
celé spoleãnosti. Hned po pfiíchodu nacistick˘ch okupantÛ se v protektorátu zaãalo na silnicích
jezdit vpravo. Byl vydán zákaz politick˘ch stran, zavfieny vysoké ‰koly, fiada stfiedních ‰kol, zaãalo
zat˘kání, teror proti v‰emu obyvatelstvu, nucené práce v Nûmecku a rabování prÛmyslu nûmeck˘mi koncerny, zemûdûlství i celého národního hospodáfiství a hned se provádûla jeho transformace
pro váleãné potfieby.
Nûmci se ani je‰tû neohfiáli a uÏ bylo jasné, co nás ãeká. Ukázal to první váleãn˘ podzim
1939. V prÛbûhu záfií bylo zatãeno sluÏebnami gestapa na 2 000 pfiedstavitelÛ ãeského politického,
kulturního a hospodáfiského Ïivota a zavfieno do koncentraãních táborÛ jako rukojmí. Protektorátní
orgány byly pfiehlíÏeny jako kdyby ani nebyly. Pfiedseda protektorátní vlády generál Eliበproti tomu
trvale protestoval. V‰echna opatfiení nacistÛ vyvolávala uÏ od poãátku okupace spontánní odpor
ãeského obyvatelstva. Ten se vefiejnû projevil 28. fiíjna 1939 , kdy v Praze demonstrovalo sto tisíc
lidí. Velké demonstrace byly také v Brnû, Ostravû, stávky v Plzni, Berounû, v Hodonínû, na Kladnû
i jinde a ty ukázaly velice v˘mluvnû postoj národa k nacistické okupaci a jeho touhu po obnovení
republiky. A k nov˘m boufiím a tragédiím do‰lo po pohfibu studenta Jana Opletala.
JiÏ v tomto okamÏiku, od prvního dne okupace pozorujeme jedineãn˘ znak - ãeskoslovensk˘
lid zaãal nerovn˘ boj s okupanty. A je tragick˘m paradoxem odboje pfiedev‰ím vojenského, Ïe je‰tû pfied necel˘m pÛlrokem, v záfií 1938 patfiila ãeskoslovenská armáda v Evropû mezi nejlépe
vyzbrojené armády, vyzbrojené moderními zbranûmi, s odhodláním bojovat, v zádech s témûfi
s nedobytn˘mi pevnostmi. Byli jsme po zuby ozbrojeni, ale k boji jsme se nedostali. Flintu do Ïita
nezahodila armáda, ale prezident a vláda. A tatáÏ armáda zaãíná v bfieznu 1939 boj s okupanty
s hol˘ma rukama, kdyÏ krátce pfied tím musela odevzdat nûmecké okupaãní moci moderní v˘zbroj
pro více neÏ 45 divizí nûmeck˘m okupantÛm.
Úãelem tohoto struãného náãrtu je ukázat, jaká to byla doba a jak˘ vliv mûla na situaci v závodû âeské zbrojovky v Uherském Brodû. Ale vraÈme se na zaãátek okupace. Na‰e mûsto obsazovala
nûmecká vojska od rána 15. bfiezna 1939. V zamaskovan˘ch budovách nepoznali zbrojovku. AÏ na
druh˘ den se dostavila do závodu skupina vy‰‰ích dÛstojníkÛ a nechala se informovat fieditelem
o v˘robním programu závodu. Potom provedla prohlídku závodu a ode‰li s tím, aby se oãekávaly
pokyny od nadfiízeného podniku ve Strakonicích.
Dal‰í v˘voj v závodû je tfieba vidût v tom, Ïe nûmecká okupaãní správa nezastavila dosavadní
v˘robní program, ale nafiídila v nûm pokraãovat.
Jako následek okupace vzrostly témûfi naráz Ïivotní potfieby o více neÏ 20 %, nájemné aÏ
o 100 %. To vyvolávalo nespokojenost dûlnictva a intervence u závodního v˘boru zbrojovky. Proto
závodní v˘bor na své schÛzi uÏ 18. dubna 1939 jednal o v‰eobecné hospodáfiské situaci a pracovních otázkách v závodû. A obrátil se na vedení âeské zbrojovky v Uherském Brodû s tûmito poÏadavky : fie‰ení mzdov˘ch otázek dûlnictva, o kter˘ch se jedná víc neÏ dva roky, od roku 1937 bezv˘slednû, dále uzavfiení kolektivní smlouvy. Dûlnick˘ závodní v˘bor Ïádá, aby pfii úpravû mezd se
závod fiídil moravskou kolektivní smlouvou uzavfienou 21. ãervna 1928 v Brnû, která je hodnotovû
o 15 % vy‰‰í neÏ plzeÀská, podle které se fiídí Strakonice, dále je v˘hodnûj‰í pro dûlnictvo pracující v úkole. Dále závodní v˘bor poÏaduje, aby pfii mzdov˘ch jednáních byla za uplynulé dva roky,
co se o mzdov˘ch otázkách jedná, vyplacena dûlníkÛm jednorázová podpora.1/
ProtoÏe poÏadavek na zv˘‰ení mezd nebylo moÏné dál odkládat, svolalo vedení âeské zbrojovky ve Strakonicích na 23. ãervna 1939 do závodu v Uherském Brodû velkou poradu za úãasti
zástupcÛ: Ústfiedního svazu prÛmyslníkÛ za âechy a Moravu, Jednoty kovoprÛmyslového dûlnictva, okresního úfiadu v Uherském Brodû, okresní odborové rady, dále Îivnostenského inspektorátu
v KromûfiíÏi . Za strakonick˘ podnik byl pfiítomenVáclav Kocourek, nám. vrchního fieditele, za
závod v Uherském Brodû Franti‰ek Brejcha , fieditel závodu a Jan Balík, úãetní, za dûlnick˘ závodní v˘bor Antonín Plá‰ek pfiedseda, dále Václav Kacovsk˘ a Franti‰ek ¤ehofi.
Na tomto jednání byla sjednána dohoda - zv˘‰ení mezd celkem o 4 800 Kãs t˘dnû pro v‰echny fiemeslné a pomocné dûlníky pfii 48 hodinové pracovní dobû, dále pro 30 vybran˘ch dûlnic se
zv˘‰í hodinov˘ plat o 20 haléfiÛ. Nepfiedali se. V prÛmûru se zv˘‰ily mzdy první skupinû pfiibliÏnû
o 30 haléfiÛ na hodinu. Pomûrnû dÛleÏit˘m ústupkem bylo ujednání, Ïe u dûlníkÛ pracujících
v úkole nebude omezována hranice pfiekroãení o 10% a tím úkolové dûlnictvo docílí vy‰‰ího v˘dûl-
1/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 153,
fasc.2. Dopis dûlníckého závodního
v˘boru âeské zbrojovky v Uherském
Brodû o nutnosti mzdové úpravy ze dne
18.4.1939. TéÏ PA âZ UB, fond PS, kart.
101 a.
25
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Protokol z jednání o mzdov˘ch poÏadavcích
2/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a.
Protokol z 23. ãervna 1939 ve vûci úpravy dûlníck˘ch mezd u fy âeská zbrojovka v Uh. Brodû.
3/ PA âZ Strakonice, fond B1, kart. 99,
inv. jedn. 95. Protokol ze schÛze správní
rady z 23.6.1939 - poÏadavek ZV âZ
Strakonice a Uhersk˘ Brod.
4/ TamtéÏ, správní rada z 16.5.1939,
náv‰tûva vojensk˘ch ãinitelÛ z Berlína a
jednání s nûmeckou vojenskou správou
z 2.6.1939.
5/ Franti‰ek Vyskoãil: Vzpomínky na
poãátky okupace 1939
26
ku.2/ Ale ani touto úpravou se nevyrovnaly mzdy v Uherském Brodû, mzdám ve strakonickém podniku. K tomu pfii‰lo aÏ v roce 1942.
Správní rada akciové spoleãnosti se s touto otázkou také zab˘vala na svém zasedání v Uherském Brodû ve stejn˘ den, za úãasti delegace dûlnického i úfiednického závodního v˘boru ze Strakonic i Uherského Brodu. Zástupci v˘borÛ se doÏadovali, aby byla âeská zbrojovka organizaãnû
pfiiãlenûna ke stfiedoãeské praÏské skupinû, ne do Plznû, aby pfii následujících jednáních byla vzata
v úvahu tíÏivá situace dûlnictva, dále poÏadují postavení bytÛ pro dûlnictvo a drahotní v˘pomoc
pro úfiednictvo. Pomoc správní rady pfiislíbil fieditel ·imek.3/
Krátce po okupaci, v závodû Uhersk˘ Brod nikdo nevûdûl, jak to bude dál se zakázkami b˘valého ministerstva národní obrany. Strakonické vedení bylo nerozhodné, ale pfiesto vydalo prozatímní smûrnici, aby se pokraãovalo dál ve v˘robû kulometu vzor 30. Ale uÏ 15. kvûtna 1939 se v podniku âeské zbrojovky ve Strakonicích objevila delegace vysok˘ch vojensk˘ch ãinitelÛ z Berlína,
která projednávala se strakonick˘m vedením zakázky pro nûmeckou vojenskou správu jiÏ udûlené,
ale nemáme Ïádnou informaci, kdy tyto vzpomínané zakázky pro nûmeckou vojenskou správu byly
uzavfieny. Souãasnû informovala strakonické vedení o zakázkách pro nûmeckou vojenskou správu,
které se pfiipravují. Jednání o tûchto jmenovan˘ch zakázkách se uskuteãnilo dne 2. ãervna 1939 ve
Strakonicích, ale s jak˘m v˘sledkem to nevíme, jen z toho, co následovalo se dom˘‰líme.4/ Krátce
pfied koncem srpna 1939 byla zahájena ve Strakonicích i v Uherském Brodû rozsáhlá pfiíprava
nového v˘robníkÛ programu MG 17. Byl to nûmeck˘ leteck˘ kulomet. Tato pfiíprava, konstrukce
a v˘roba pfiípravkÛ, nástrojÛ, mûfiidel a v˘roba kulometu MG 17 byly bezpochyby pfiedmûtem jednání nûmecké delegace ve Strakonicích 2. ãervna 1939, o níÏ byla uÏ fieã. Tato rozsáhlá pfiíprava
skonãila v kvûtnu 1940 a hned byl zahájen rozbûh v˘roby uvedeného kulometu a ve ãtvrtém ãtvrtletí uskuteãnûny první dodávky.5/
V˘voj závodu uÏ od poãátku smûfioval nezadrÏitelnû k samostatnému závodu s komplexní
organizaãní strukturou. Pfiíprava v˘roby uÏ od poãátku ukázala nedostatky dosavadní struktury
organizace v Uherském Brodû. Brzy vznikly nové agendy a bylo nutné pro nû zfiizovat nové odbory a oddûlení. Ukázala se potfieba zfiídit konstrukci pfiípravkÛ, nástrojÛ a mûfiidel, , podstatnû roz‰í-
D O B A O K U PA C E 1 9 3 9 - 1 9 4 5
fiit náfiaìovnu a její pfiípravu v˘roby, zásobování alespoÀ reÏijními materiály, roz‰ífiit mzdovou
úãtárnu, osobní oddûlení, zfiídit kalkulaãní oddûlení a dal‰í útvary. A tento v˘voj dál pokraãoval,
zfiizovala se nová oddûlení, bez nichÏ by se dalo jen velice obtíÏnû pracovat. A protoÏe nebylo mís-
Nûmeck˘ leteck˘ kulomet MG 17
to pro umístûní nov˘ch odborÛ a oddûlení, vznikla potfieba v˘stavby nové administrativní budovy,
která byla skuteãnû postavena v roce 1940-1941. Bylo v ní umístûno fieditelství, konstrukce pfiípravkÛ, nástrojÛ a mûfiidel, kalkulaãní oddûlení, dále nûmecké orgány - Industrie Beauftragter, Abwebr,
Nûmeck˘ leteck˘ kulomet MG 131
Verbindungsstelle a dal‰í, pfiedev‰ím nûmecká pfiejímka a generální opravna strojÛ. V tomtéÏ roce
byla je‰tû vystavûna kuchynû a jídelna. Doposud se zamûstnanci zbrojovky chodili v polední pfiestávce stravovat do Havfiic k Pod‰tÛvkÛm („Zbrojovácká hospoda“ naproti ãervené hospodû) a do
27
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Jídelna a kuchynû, zfiízeny v roce 1941
v tzv. „dfieváku“
mûsta k BfiezáãkÛm. Podnikov˘ fieditel se stravoval doma. Dále pak byly postaveny garáÏe, sklep,
‰roti‰tû, studna, vodní nádrÏ a vydláÏdûny vozovky.
Ve v˘robním programu v letech 1939 aÏ 1945 byly v˘robky:
Leteck˘ kulomet vzor 30,
ve v˘robû v roce 1939 - 1940
Raketová pistole Z 7
1930 - 1940
Kompletní leteck˘ kulometMG 17
1940 - 1943
Souãásti na pûch. kulomet MG 34
1940 - 1942
Souãásti na pûch. kulomet MG 81
1942 - 1944
Souãásti na leteck˘ kulomet MG 131
1943 - 1945
Souãásti protiletadlového dûla K 35
1944 - 1945
Hlavní technická data pro:
MG 17
MG 81
MG 131
RáÏe v mm
7,92
7,92
13,1
Váha zbranû v kg
10,2
6,5
19,7
Pásov˘ zásobník pro
500 nábojÛ
po 100 nábojích
Poãáteãní rychlost
1300 m/sek.
845 m/sek.
750 m/sek.
Pfiesnost stfielby ze vzdálenosti100 m
95 cm x 95 cm PrÛbojnost pancéfiového plechu
ze vzdálenosti 100 m
5 mm
zesílen˘m nábojem
17 mm
Ze vzdálenosti 90 m
24 mm
Kadence ran za min.
1200
1600
930
MG 131 byl vyrábûn v letech 1943-1945 a byl pouÏíván v nûmeck˘ch stíhacích letadlech F W
190, v transportních letadlech BV 222 B a v dal‰ích. Srovnáním na‰eho LK 30, MG 17 a MG 81 se
ukazuje, Ïe nበkulomet byl rovnocenn˘, a proto jeho povûst dobré zbranû byla oprávnûná.
Souprava souãástí pro pûchotní kulomet MG 34 byla vyrábûna v Uherském Brodû v letech
1940-1942. Pro jeho velkou kadenci a dal‰í pfiednosti byly nûkteré principy pfievzaty do konstrukce
kulometu MG 81. Vyrábûné poãty zbraní v letech 1939-1945: MG 17 800 ks mûs., MG 131 500800 ks mûsíãnû, MG 34 500-800 ks mûsíãnû, MG 81 800 ks mûsíãnû.
Je tfieba se také zmínit podle na‰eho soudu o dÛleÏité, ale zakázané ãinnosti za války. V˘roba
nebo pfiíprava loveck˘ch a sportovních zbraní byla za okupace zakázána. Pfiesto se podafiilo se
souhlasem fieditele, za vedení konstruktérÛ Smidmayera, Jindry a dal‰ích, pfiipravit v konstrukci
28
D O B A O K U PA C E 1 9 3 9 - 1 9 4 5
nûkolik v˘robkÛ pro pováleãnou dobu. Byl to pfiedev‰ím brokov˘ automat velmi zdafiilé konstrukce,
kter˘ se velice dobfie uplatnil ihned po válce. Mimo to byly pfiipraveny v˘kresy nûkolika typÛ kulovniãek a vzduchovek. Tyto v˘kresy a vzorky loveck˘ch a sportovních zbraní musely b˘t za války
dobfie ukr˘vány, aby nebyly nûmeckou vojenskou správou objeveny. V‰echny tyto pfiipravované
v˘robky umoÏnily po válce rychlé rozjetí v˘roby a umoÏnily tak zamûstnat fiadu pracovníkÛ.6/
Dnes jiÏ netfieba dokazovat anebo pfiíli‰ rozvádût, Ïe okupace doléhala tíÏivû na vût‰inu
zamûstnancÛ na‰eho závodu. V‰ichni dobfie vidûli, jak okupaãní správa stupÀuje persekuci v‰eho
ãeského obyvatelstva. To potom vedlo k odporu proti okupaãní moci, kter˘ se z poãátku projevoval
v závodû drobn˘mi sabotáÏemi ve v˘robû. Celá fiada na‰ich zamûstnancÛ byla mimo závod zaangaÏována do rÛzn˘ch odbojov˘ch skupin. V dÛsledku odhalení odbojové ãinnosti uÏ v lednu 1942
zaãalo zat˘kání na‰ich zamûstnancÛ nûmeck˘mi bezpeãnostními orgány. Antonín Michalãík unikl
tím, Ïe 14. ledna 1942 ode‰el do ilegality, 24. ledna 1942 byl zatãen 16. let˘ Lubo‰ Sou‰ek, 5. bfiezna 1942 zatklo gestapo dal‰í na‰e zamûstnance, Jaroslava ·pr˘sla a Vojtûcha Hladi‰e.7/ Odchodem
na Hodonínsko se vyhnuli zatãení Jaroslav Fr˘dek a Ladislav Hojaã, ale v heydrichiádû padli do
rukou gestapa na Hodonínsku jako nehlá‰ené osoby a 25. ãervna 1942 byli zastfieleni. Jifiímu Hfie‰ilovi se podafiilo uniknout pfii pokusu o jeho zatãení v Uherském Brodû na Nivnické ulici, kdyÏ ho
stfielba gestapa v ulicích mûsta nezasáhla. âastulík byl zatãen v polovinû roku 1942.
Velk˘ rozruch v závodû zpÛsobil odchod tfií na‰ich zamûstnancÛ ze závodu koncem srpna
1944 pfii vypuknutí Slovenského národního povstání. ZaloÏili partyzánskou skupinu a pfiipravili si
úkryt v lese Obora u Drslavic. Byli to Milo‰ Plocek, Lubo‰ Ofií‰ek, Jaroslav Matula a k nim se pfiidal
Antonín Michalãík, kter˘ se skr˘val uÏ od roku 1942. První zbranû 6 ks pistole âZ 7,65, jednu karabinu, dalekohled a 500 nábojÛ, které obdrÏela tato skupina od ‰éfa montáÏe Jindfiicha Brejchy, bratra fieditele zbrojovky. Oddíl se rozrostl na 60 muÏÛ po spojení s jin˘mi oddíly.8/ Partyzánské skupiny se mnoÏily a zaãaly pfiepadat nûmecké a maìarské transporty, pohraniãní stráÏe a j. Proto uÏ 10
km od Uherského Brodu byly na hlavních silnicích umístûny okupanty tabule „Achtung Banditen“.
Zaãátkem roku 1942 byli zatãeni dal‰í na‰i zamûstnanci, Josef Vráblík a Stanislav ·obáÀ. Vráblík byl popraven 17. srpna v Briegu, 17. prosince byl odsouzen Franti‰ek Hanu‰ k devíti letÛm káznice, mistr z kalírny Mojmír Kalvoda byl zatãen 13. ledna 1942,9/ a souzen byl v Bfieclavi
4.
kvûtna 1942. Soud pozval mimofiádnû k líãení i fieditele Brejchu jako svûdka. Ten s sebou vzal
i vedoucího kalírny ing. Bedfiicha Weissenbacha, Nûmce, pfiedsedu NSDAPu v Uherském Brodû,
kter˘ byl v závodû od jeho zaloÏení. Váha svûdectví ing. Weissenbacha pomohla odvrátit trest smrti od Mojmíra Kalvody. Tfiikrát se soud radil o trestu smrti, kter˘ mu byl nakonec zmûnûn na 8 let
6/ Hahn,F.: Deutsche geheim Waffen 1939-1945. Flugzeug bewafnungen. Heidengeim 1963.S.2326.29.30.32.
7/ Burián,L.: Uherskohradi‰tsko v boji
proti fa‰ismu. Uh. Hradi‰tû 1984. S.
78. TéÏ Vrba, Z.: Rudá rÛÏe. Studia
Comeniana et historica. Muzeum
J.A.Komenského Uh. Brod, ã. 22/1980.
8/ Zemsk˘ archiv Brno, fond C
143/158. Mim. lidov˘ soud v Uh. Hradi‰ti, spis Jindfiich Brejcha, potvrzení
I.part. brigády z 9.7.1945 o pfiedání
zbraní a nábojÛ part. skupinû Dimitrije Kurinûnka. Vrba, Z.: Rudá rÛÏe ... Studia Comeniana et historica, ã.22/1980.
9/ Pfiikryl, J., Slezák,L.: Jihov˘chodní
Morava v boji proti okupantÛm. S. 155163, 168 175-178, téÏ Vrba, Z.: Rudá
rÛÏe ... s.68, Burián,L.: Uherskohradi‰tsko ... s.78.
29
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
PÛvodní vrátnice, pohled z ulice Dûlnická, rok 1942
10/ Vyskoãil. F.: Pozvání k soudu do
Breslau dal autoru pfieãíst fieditel F.
Brejcha. Pfii rozhovoru poznamenal, Ïe
sebou vezme i Nûmce Ing. Weisenbacha, ved. kalírny v závodû , kter˘ byl
pfiedsedou NASDAP v Uh. Brodû.
11/ Bedfiich,R.: Podle vzpomínek jmenovaného z 15. záfií 1993.
PrÛkaz fieditele Franti‰ka Brejchy
z období okupace
30
káznice.10/ Rudolf Bedfiich byl zatãen 21. února 1942 a 18. bfiezna 1943 ho soud v Bfieclavi odsoudil spolu s Jaroslavem ·pr˘slem a Vojtûchem Hladi‰em na smrt. Rudolfu Bedfiichovi byl v‰ak trest
smrti zmûnûn na 10 let káznice.11/ Zat˘kání v‰ak neustále pokraãovalo a je‰tû v bfieznu 1945 byl
zatãen nበzamûstnanec Milo‰ Hoffmann.
Na závûr mÛÏeme fiíci, Ïe partyzánské boje a jiné akce, hospodáfiské sabotáÏe i sabotáÏe
v závodech pfiispívaly sv˘m cílem k na‰emu osvobození. Byly to akce velice nebezpeãné a postihované pfieváÏnû trestem smrti. Partyzánské oddíly, v nichÏ byli i na‰i nûktefií zamûstnanci, proved-
D O B A O K U PA C E 1 9 3 9 - 1 9 4 5
Rozkaz k provedení likvidaãních opatfiení na konci války
li v okolí Uherského Brodu ãetné léãky, sráÏky a boje s vojensk˘mi jednotkami, tak i s rÛzn˘mi stíhacími a pfiepadov˘mi komandy, v‰emocn˘m gestapem a jin˘mi bezpeãnostními útvary.
BlíÏil se rok 1945. UÏ na jeho poãátku ãekalo závod pfiekvapení. Do závodu pfiijel v únoru
zvlá‰tní povûfienec k projednání ãásteãné evakuace závodu do Rakovníka vãetnû strojÛ, pracovníkÛ a materiálu. Byla odhadnuta potfieba asi 100 vagonÛ na mûsíc bfiezen 1945. Podle fieditele Brejchy nebylo moÏné jim v niãem odporovat.12/ Ale Sonderausschus pro dopravu nepfiidûlil na bfiezen
Ïádné vagóny a v dubnu nebylo na evakuaci ani pomy‰lení. A tak se‰lo z této nebezpeãné akce na
konci války.
Ale mezitím, v polovinû bfiezna 1945 se uÏ zaãala v závodû provádût opatfiení ARLZ, tedy politika spálené zemû. A- Auflockerung - uvolnûní, R-Räumung - vyklizení, L-Lähmung - ochromení, Z-
12/ Vyskoãil, F.: Rozhovor s fied. F. Brejchou v prÛbûhu jednání o pfiemísÈování
ãásti v˘roby do Rakovníka, zaãátkem
února 1945.
31
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Celkov˘ pohled na âeskou Zbrojovku
z roku 1942
13/ Sládek,O.: Spálená zemû. Praha
1980, s. 162.163.164. TéÏ PA âZ Uh.
Brod, fond PS, kart. 101 a, taj. nafiízení
K.H. Franka, I 2-7688/451 g, ze 4.4.a
21.4.1945
14. TamtéÏ, a téÏ dle vzpomínek
F. Vyskoãila.
32
Zerstörung - zniãení. V polovinû bfiezna 1945 byla uskuteãnûna první ãást tohoto plánu na stupni
A-spálení ve‰keré spisové, technické a jiné dÛleÏité dokumentace. U v‰ech v˘robkÛ se v‰ak podafiilo technick˘m pracovníkÛm soustfiedit a uschovat jednu sadu v˘kresÛ v‰ech v˘robkÛ a technologick˘ch postupÛ. Bylo to velice uÏiteãné, protoÏe po válce se nûkteré v˘robky vyrábûly podle tûchto
v˘kresÛ. Brzy na to nafiídil zastavení v˘roby nûmeck˘ ministr pro âechy a Moravu K.H. Frank,
6. dubna 1945 v politick˘ch okresech Hodonín, Kyjov, Uherské Hradi‰tû a Uhersk˘ Brod, v˘chodnû od linie Mikulov, Uherské Hradi‰tû a Vala‰ské Klobouky.13/ V závodû se uÏ od dubna nepracovalo. Do závodu mûli pfiístup jen pfiíslu‰níci destrukãního oddílu, sloÏeného z nûmeck˘ch zamûstnancÛ a verk‰usÛ,, kter˘ ihned zahájil ãinnost a niãení. Destrukãní oddíl veden˘ velitelem verk‰usÛ
Berkou demontoval ãást elektromotorÛ dÛleÏit˘ch strojÛ a jejich souãástí , naloÏil do vagónu a odeslal do zbrojovky Strakonice. Dal‰í ãást strojÛ byla rozbita kladivy, motory, ozubená kola a jiné
dÛleÏité souãásti. K poslední etapû, Z - zniãení, s níÏ se poãítalo, uÏ nedo‰lo z následujícího dÛvodu. Krátce po 26.4.1946 K.H. Frank vydal dal‰í rozkaz ke zniãení závodu Avia Kunovice, âeská
zbrojovka Uhersk˘ Brod a Chemické a zbrojní závody Bojkovice. Vût‰í zkáze se vyhnula jen zbrojovka Uhersk˘ Brod, která v dobû kdy byl rozkaz vydán , byla uÏ osvobozena sovûtskou armádou.
HÛfie dopadly Bojkovice, které byly tûÏce po‰kozeny a Avia Kunovice se zachránila jen tím, Ïe fií‰sk˘ ministr Sperr prosadil, aby se na území protektorátu opatfiení ve fázi - Z - zniãení neprovádûla.
Na základû toho Sprengtruppe v Avii spálila v˘bu‰niny na leti‰tní plo‰e. Ale Frank toto zmírnûní
neuznal na území protektorátu, nafiídil provést fázi zniãení, ale nebylo ãím. Sprengtruppe nemûla
uÏ v˘bu‰niny. Tak alespoÀ co se dalo zapálili.14/
Právû pfied pûti desetiletími nade‰el ãas, kdy po letech nacistického útlaku jsme se doãkali
úsvitu svobody a na‰eho osvobození. 4. dubna 1945 v 10 hodin veãer dopadly na mûsto první
sovûtské bomby urãené maìarskému transportu projíÏdûjícímu právû mûstem. To uÏ nebylo
pochyb, Ïe na‰e osvobození je blízko. Dal‰í velk˘ nálet na mûsto plné nûmeck˘ch a maìarsk˘ch
vojákÛ se uskuteãnil v nedûli 15. dubna 1945, v devût hodin dopoledne, pfii kterém pfii‰lo o Ïivot
D O B A O K U PA C E 1 9 3 9 - 1 9 4 5
osm obãanÛ a více neÏ padesát nûmeck˘ch vojákÛ.15/ Sovûtská armáda osvobodila 13. dubna obec
Strání, 14. dubna Bfiezovou, Tu se fronta zastavila na 12 dní. 26. dubna 1945 nastoupila sovûtská
armáda k ofenzívû ve smûru od Strání na Uhersk˘ Brod a toho dne osvobodila obce Horní a Dolní
Nûmãí, Slavkov a Nivnici. Od 12.30 hod., dne 26 dubna byla zahájena dûlostfielecká pfiíprava útoku na mûsto. Uhersk˘ Brod byl silnû opevnûn. Ve mûstû bylo vybudováno 22 pevn˘ch barikád na
v‰ech pfiístupov˘ch silnicích a v‰ech hlavních ulicích a v ‰irokém kruhu z jiÏní a jihov˘chodní strany byly vybudovány hluboké zákopy. Tímto opevnûním vytváfielo nûmecké velení z mûsta siln˘
opûrn˘ bod, jehoÏ úkolem bylo co nejdéle zdrÏovat postupující sovûtskou armádu jak v mûstû, tak
pfied mûstem. A to by znamenalo velké bojové akce pfiímo ve mûstû a tím i znaãné zniãení mûsta.
Ale k tomu nedo‰lo zásluhou rychlého postupu sovûtské armády.
Krátce po 12. hodinû vyrazily sovûtské jednotky z Nivnice a hned nato bylo vidût nûmecké vojsko ustupující k Vlãnovu a rozvinuté rojnice Rudé armády postupující nad Bajovcem k âerné hofie.
Po zaji‰tûní âerné hory se jednotky Rudé armády otoãily a zahájily útok na mûsto. Ve 13,30 hod.
byly jiÏ u Pileckého ml˘na a ·krlovce a ve 14 hodin dosáhly v celé ‰ífii mûsta fieky Ol‰avy. Jedna
ãást sovûtsk˘ch jednotek se probojovala pfies Ol‰avu u Trávnického ml˘na /u koÏeluÏen/, obe‰ly
mûsto aÏ k Havfiicím a krátce pfied 16. hodinou obsadily sovûtské jednotky âeskou zbrojovku,
odkud Hradi‰Èskou ulicí pronikaly do mûsta. Druhá skupina sovûtsk˘ch vojsk pfiekroãila Ol‰avu
u pivovaru a po v˘chodním okraji mûsta postupovala aÏ ke koupelkám. Tímto obchvatem byla znemoÏnûna úspû‰ná obrana a nûmecká vojska byla postupnû vyhánûna ze v‰ech ãástí mûsta, takÏe
námûstí dosáhly sovûtské jednotky v 16,30 hod. a v 17 hodin bylo osvobozeno celé mûsto aÏ po
Horní dvÛr.16/
Osvobození na‰eho mûsta i závodu provedla vojska II. Ukrajinského frontu pod velením mar‰ála Malinovského, a to jednotky 40. armády, jejímÏ velitelem byl generál poruãík Filip Fedosieviã
Îmaãenko. Byly to jednotky : 240 stfielecká divize s velitelem generálem Umansk˘m se sv˘mi jednotkami 36 a 42 stfieleck˘m plukem, dûlostfieleck˘m plukem ã. 692 a pû‰ím pfiedzvûdn˘m oddílem
divize. Za na‰e osvobození padlo v Uherském Brodû 65 sovûtsk˘ch vojákÛ a v nejbliωím okolí 33.
Je‰tû veãer 26. dubna 1945 se usadil ‰táb generála Umanského na radnici a tam se mu hlásil revoluãní národní v˘bor. Tlumoãníkem mezi nimi byl prof. Dr. Jan Pavelãík. Prvním vojensk˘m velitelem mûsta byl krátkou dobu major Kolobkov, po nûm gard. kapitán Grycak.17/
Hned po osvobození jednotliv˘ch ãástí mûsta obãané vycházejí do ulic, aby uvítali osvoboditele. V‰ichni si po létech okupace radostnû vydechli. Na vûãnou památku byl postaven sovûtsk˘m
vojákÛm ve mûstû Ïulov˘ památník. Pfiipomíná nám a bude pfiipomínat na‰im potomkÛm, komu
vdûãíme za na‰e osvobození.
8. kvûtna 1945 skonãila druhá svûtová válka s jeho dramatick˘m závûrem, totální poráÏkou
nacistického Nûmecka. V‰ichni na‰i zamûstnanci oslavovali vítûzství, ale v‰ichni se ho nedoÏili.
Z na‰eho závodu to byli: kdo poloÏili své Ïivoty pfii utkání s nerovn˘m nepfiítelem:
15/ Vyskoãil,F.: Podle vzpomínek jmenovaného, jen na nádraÏí v Uh. Brodû,
podle Dr. Zajíce pfii‰lo o Ïivot víc neÏ
40 nûmeck˘ch vojákÛ.
16/ Vyskoãil,F., Pavelãík,J.: Podle vzpomínek jmenovan˘ch na r. 1945.
17/ Pavelãík,J.: Podle vzpomínek
jmenovaného, kter˘ byl tlumoãníkem
sovûtsk˘ch velitelÛ mûsta, mjr. Kolobkova a kpt. Grycaka od 26.4. do srpna
1945.
Lubomír Sou‰ek
+ 3. 3. 1942 na Mírovû
Ladislav Hojaã
+ 25. 6. 1942 popraven v Brnû
Jaroslav Fr˘dek
+ 25.6.1942 popraven v Brnû
Jaroslav ·pr˘sl
+ 17.8.1943 popraven v Berlínû
Josef Vráblík
+ 17.9.1943 Vratislav
Miroslav Dvofiák
+ 15.2.1944 koncentraãní tábor
v Briegu
Antonín Michalãík
+ 3.3.1945 padl v domácím
odboji v lese Otara u Vlãnova
Vratislav Slováãek
+ 3.4.1945 v domácím odboji
v Uh. Hradi‰ti
Stanislav ·obáÀ
+ 9.8.1946 obûÈ koncentraãního
tábora
33
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
První expedice vzduchovek v roce 1945
34
ZAâÍNÁME ZNOVU 1945 - 1949
Zaãínáme znovu 1945 - 1949
V
ítûzství spravedlnosti 8. kvûtna 1945 odtroubilo konec války a je trval˘m dÛkazem toho, Ïe
Ïádn˘ strom neroste do nebe. Nevyrostl tam ani nûmeck˘ nacismus a po ‰estileté válce byl
smeten s jevi‰tû evropsk˘ch dûjin. Po osvobození jsme pfievzali vydrancované národní hospodáfiství, obrovské ztráty a ‰kody, zniãené závody, domy, mosty, Ïeleznice a stáli jsme nad tím
v‰ím a uvaÏovali co dûlat. Dûjiny se právû zaãaly ubírat jin˘m smûrem.
Co dûlat dál to stanovil Ko‰ick˘ vládní program. Ten stanovil ve XII. oddíle vládû linii: „Dát klíãové prÛmyslové podniky pod státní vedení“ a v oddíle X, „Ïe budou zaji‰tûny a dány pod národní
správu akciové a jiné spoleãnosti.1/ „Za tím úãelem uÏ v ãervenci 1945 byly zahájeny porady
o postátnûní tûÏkého prÛmyslu a penûÏnictví. 16. ãervence 1945 byla jmenována Ústfiední komise
pro znárodnûní prÛmyslu, v jejímÏ ãele stál ministr prÛmyslu Lau‰man. Jejím úkolem bylo vypracovat osnovu dekretu o znárodnûní prÛmyslu.2/
K provedení vládního programu byl vydán dekret presidenta republiky ãíslo 5/45 Sb. z
19. kvûtna 1945 o národní správû majetkov˘ch hodnot klíãov˘ch podnikÛ. Rozsah znárodnûní
v této první etapû byl znaãn˘, v národní správû bylo v srpnu 1945, 9045 podnikÛ s milionem
zamûstnancÛ. Dekret presidenta republiky ã. 100/45 Sb. z 24. fiíjna 1945 se t˘kal znárodnûní dolÛ
a nûkter˘ch prÛmyslov˘ch podnikÛ. Z poãátku vznikaly národní správy a po fiíjnov˘ch dekretech
národní podniky. PrÛmysl v té dobû fiídilo ministerstvo prÛmyslu a jeho hospodáfiské skupiny.
Proces znárodnûní se t˘kal i âeské zbrojovky v Uherském Brodû. V první etapû byly ihned po
osvobození dosazovány do závodÛ národní správy podle dekretu ã. 5/45 Sb. z 19. kvûtna 1945.
Podle druhého dekretu ã. 100/45 Sb. schváleného 24. fiíjna 1945 presidentem republiky ‰lo o znárodnûní bank, poji‰Èoven, hutí, dolÛ a závodÛ s více neÏ 500 zamûstnanci a u nûkter˘ch dÛleÏit˘ch
závodÛ s více neÏ 150 zamûstnanci. Souãasnû byl podepsán dekret o závodních radách. UÏ zaãátkem kvûtna 1945 byla zvolena v âeské zbrojovce v Uherském Brodû závodní rada, která v té dobû
byla vedoucí sílou v závodû a mûla rozhodující úlohu. Hned nato jmenoval okresní národní v˘bor
v Uherském Brodû národním správcem v závodû, zamûstnance zbrojovky ing. Josefa KfiíÏe se souhlasem závodního v˘boru na ãele s Franti‰kem Matûjkou, kter˘ vykonával nûkteré funkce správy
závodu.3/ Hlavním úkolem závodního v˘boru bylo, aby s národní správou provedli potfiebné pfiípravy k rychlému obnovení práce v závodû, zaji‰Èovali materiál a potfiebné pracovníky. Závodní
v˘bor pfiijímal a propou‰tûl zamûstnance, usiloval o upevnûní káznû a to byl problém v‰ech závodÛ, opatfioval materiál pro v˘robu a fiídil pfiechod k normálnímu Ïivotu v závodû. Národní správce
ing. KfiíÏ spolu se závodním v˘borem uÏ od 15. kvûtna 1945 svolával postupnû zamûstnance do
práce. Po provedení úklidu a odstranûní men‰ích ‰kod se v˘roba v dílnách rozjela a uÏ v srpnu
a v záfií 1945 odváÏelo nákladní auto první v˘robky do Prahy.
První národní správa i závodní v˘bor pracovaly v tûÏk˘ch pováleãn˘ch podmínkách, bez b˘val˘ch vedoucích pracovníkÛ, z nichÏ vût‰í ãást v dubnu 1945 se nechala pfiemístit do Strakonic,
a bez zku‰eností v fiízení závodu. Hlavním problémem byla nevyjasnûnost v˘robních programÛ.
Velké obtíÏe zpÛsobovalo zaji‰Èování materiálu pro v˘robu, pfiijímání pracovníkÛ do závodu, hledání a pfiíprava nov˘ch v˘robních programÛ. Velkou chybou se ukázalo propu‰tûní v‰ech zamûstnancÛ ihned po válce. Na základû tûchto dekretÛ ode‰lo mnoho vyuãen˘ch pracovníkÛ ze závodu
a na‰li si nové zamûstnání. Tímto odchodem fiemeslníkÛ se sníÏil poãet vyuãen˘ch zamûstnancÛ
v dílnách a uÏ se nikdy neobnovil. Po tûchto zku‰enostech byly závodní v˘bor i národní správa
ohromeni závaÏností sv˘ch funkcí.4/
Mezitím v‰ak pokroãil rozbûh v˘roby ve Strakonicích a podnik zaãal vûnovat víc pozornosti
svému závodu v Uherském Brodû. Národní správa a závodní v˘bor v âeské zbrojovce ve Strakonicích vyjmenovaly novou národní správu v Uherském Brodû a mûli na to právo, s platností od 13.
srpna 1945. Zmocnûncem pro technické vedení byl jmenován ing. Holub Josef a administrativním
vedoucím Josef ·atava, ktefií se ihned ujali sv˘ch funkcí. V této funkci setrvali rok, do 26 srpna
1946, kdy generální fieditel Skála z âeské zbrojovky ve Strakonicích, jmenoval fieditelem závodu
v Uherském Brodû, Franti‰ka Hru‰ku z dûlovky ·kodov˘ch závodÛ v Plzni a jeho zástupcem a technick˘m vedoucím b˘valého fieditele Franti‰ka Brejchu.5/ Jmenované vedení spolu se zku‰en˘mi pracovníky, ktefií byli z ãásti pfiijati zpût do závodu a uωí spoluprací s podnikem ve Strakonicích uÏ
urãilo správn˘ smûr dal‰ího v˘voje ve zbrojovce v Uherském Brodû a závod se zaãal ubírat rychleji kupfiedu.
UÏ v prvních ãervnov˘ch dnech závodní v˘bor zbrojovky vyÏadoval prostfiednictvím pfiíslu‰n˘ch orgánÛ vydání nacistick˘ch funkcionáfiÛ ze závodu - Abwehra Hanse Greifa a Franze Hammra, prÛmyslového povûfience Hauptmanna Kupfra a jeho sekretáfiku Marii Greifovou. Kdo byli tito
1/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a,
Vyskoãil, F.: Znárodnûní v Uh. Brodû
1945 - 1948. Rukopis z 15.10.1975, s.1.
2/TamtéÏ, s.1,2.
3/ Podle vzpomínek M. Kouby, S.Bulína,
·. Barto‰íka a dal‰ích.
4/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101 a,
Vyskoãil,F.: Znárodnûní v Uh. Brodû
1945-1948. Rukopis z 15.10.1975, s.5.
5/ TamtéÏ
35
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
6/Podle vzpomínek zamûstnance závodu
Josefa Buránû z fiíjna 1945.
7/Podle vypravování fiidiãe J.Stuchlíka,
kter˘ F. Hammra do Lázní Ischlu dopravoval osobním autem.
8/Podle vzpomínek fied.F.Brejchy z
roku 1946, zaznamenan˘ch
F. Vyskoãilem.
9/ Zemsk˘ archiv Brno, fond TK
953/46, Mimofiádn˘ lidov˘ soud v Uh.
Hradi‰ti, spis F. Brejchy. Spis se
nenachází v archivu.
10/ Podle vzpomínek b˘valého vrchního fieditele âeské zbrojovky Strakonice
M. Boroviãky na poãátky závodu ze
srpna 1961, zaznamenan˘ch
F. Vyskoãilem.
11/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a, Vyskoãil,F.: Základní statistické údaje
o podniku âeská zbrojovka Uh. Brod
1936-1973, z 26.2.1974,s.3.
36
vlastníci moci v závodû za války? Hauptmann Kupfer vlastnil u Norimberku fabriku Zement und
Schleuderwerke a byl nad‰en pro válku do té doby neÏ mu na v˘chodní frontû zajali Sovûti 17-tiletého syna. Jeho sekretáfika Marie Greifová byla dávána do souvislosti s velk˘m zat˘káním odbojov˘ch pracovníkÛ v Luhaãovicích zlínskou sluÏebnou gestapa krátce pfied skonãením války . Brzy po
válce pfiinesl nበzamûstnanec zprávu z Opavy, Ïe ji tam vidûl kdyÏ ‰la ve „‰trÛdlu“ s jin˘mi Nûmci do práce, ale jiná zpráva z Brna fiíkala, Ïe se údajnû pohybovala v PafiíÏi. Její manÏel Hans Greif
padl nûkdy v bfieznu 1945 ve Slezsku.6/
Zvlá‰È nebezpeãn˘ byl Abwehr Franz Hammer z Lince. Umûl dobfie ãesky, ale ãesky nikdy
nepromluvil, jen s fiidiãem Janem Stuchlíkem, kter˘ ho nûkolikrát vezl do Lince, ale zakázal mu
o tom mluvit. Byli mu podfiízení také verk‰usi. Od ledna 1945 spával v závodû se samopalem
v ruce. Jednou ráno v lednu 1945 chtûl zastfielit jednoho na‰eho zamûstnance, pfii ãemÏ prohlásil
„uÏ jich bylo devûtatfiicet a ty bude‰ ãtyfiicát˘.“ Ale byl odzbrojen Janem Nepustilem z Verbindungstelle a Franti‰kem Chmelafiem. NeÏ pfii‰el do závodu pÛsobil v Jugoslávii. Po válce se ukr˘val
u sv˘ch pfiíbuzn˘ch v lázních Ischlu v Rakousku.7/ Nikdo ze jmenovan˘ch nebyl vydán.
Z na‰ich zamûstnancÛ nebyl nikdo souzen podle t. zv. malého dekretu. Na udání ze Strakonic
byl zatãen v Kralovicích, odkud pocházel, fieditel Franti‰ek Brejcha a ze Strakonic vrchní fieditel ing.
Uhl. Setkali se ve vûzení na um˘várnû a vrchní fieditel Uhl mu fiekl: „Myslím Franto, Ïe uÏ se z toho
nedostaneme“.8/ A Uhl se z toho skuteãnû nedostal, byl odsouzen a popraven. Ing. Uhl byl ãesk˘
Nûmec a byl ve zbrojovce ve Strakonicích zamûstnán uÏ del‰í dobu. Franti‰ek Brejcha v‰ak nebyl
souzen ve Strakonicích, protoÏe podle dekretu mûl b˘t souzen v místû kde pÛsobil a tak byl pfiedán
Lidovému soudu v Uherském Hradi‰ti. A to rozhodlo o jeho osudu. Soud se konal 28. února 19469/
a fieditel Brejcha byl zpro‰tûn obÏaloby.
K soudu v Uherském Hradi‰ti se dostavil hlavní svûdek proti Brejchovi, jeho b˘val˘ spolupracovník ve Strakonicích a krátce i v Uherském Brodû, Franti‰ek Krejãí ze Strakonic. K lidem ãekajícím pfied soudní síní fiekl: „právû jsem povûsil jednoho /fied. Uhla-poz. aut./ a teì povûsím druhého“ /Brejchu.poz.aut./ Nepovûsil. Obhajobu vedl vynikající advokát z Uherského Brodu
Dr. ·tûpaník. Obhajoba byla dobfie pfiipravena a Lidov˘ soud Franti‰ka Brejchu zprostil obÏaloby.
A brzy nato po nástupu nového fieditele zbrojovky v Uherském Brodû, Franti‰ka Hru‰ky v roce
1946, byl ustanoven jeho zástupcem Franti‰ek Brejcha. DÛvody udání byly osobní, Franti‰ek Krejãí
byl v âeské zbrojovce v Uherském Brodû v roce 1937-1938 vrchním dílovedoucím a poãítal s tím,
Ïe tu bude fieditelem. Vedení âeské zbrojovky ve Strakonicích, s ohledem na zku‰enosti a schopnosti v‰ak ustanovilo fieditelem Franti‰ka Brejchu.
A vzpomeÀme tu také lidského osudu generálního fieditele âeské zbrojovky ve Strakonicích
Milo‰e Boroviãky, kter˘ mûl znaãn˘ podíl na vybudování zbrojovky v Uherském Brodû. Jako fieditel
souzen nebyl, ale po únorov˘ch událostech 1948 byl mu jako mnoha jin˘m fieditelÛm, pfiednostÛm
úfiadÛ a jin˘m vedoucím ãinitelÛm, odebrán dÛchod. Pozdûji dostal 300 Kãs sociálního dÛchodu
a protoÏe z toho se nemohl uÏivit, je‰tû ve 83 letech pracoval jako skladník v nûjakém podniku
v Praze.10/
Závod byl v tomto období organizaãnû zaãlenûn, do národního podniku âeská zbrojovka ve
Strakonicích. Zaãátkem roku 1946 se v˘roba rozvíjela a ukazovala se potfieba provést zásady do
organizaãní struktury závodu. Dosavadní stupeÀ organizace jiÏ neodpovídal dosaÏenému stupni
rozvoje v˘roby. Proto národní správce ing. Holub od bfiezna 1946 dává postupnû zfiizovat nové
odbory a oddûlení, plánovací, provozní úãtárnu, statistiku, roz‰ifiuje se konstrukce v˘robkÛ i náfiadí,
náfiaìovna a dal‰í útvary.
Ve Strakonicích zÛstávají spoleãné útvary - finanãní úãtárna, cenové oddûlení, zásobování
a dal‰í, které zpracovávají i nûkteré agendy Uherského Brodu.
Hlavním poãáteãním úkolem v celém státû byla rychlá obnova válkou a okupací zniãeného
hospodáfiství. Takové snahy a úsilí byly vyjádfieny dvoulet˘m hospodáfisk˘m plánem, kter˘ mûl
hlavní úkol - dosáhnout pfiedváleãné úrovnû prÛmyslové v˘roby. Dne 21. ãervence 1946 vláda
vyhlásila pfiípravu dvouletého hospodáfiského plánu a to platilo závaznû i pro zbrojovku v Uherském Brodû.
UÏ od poãátku roku 1946 se pfiipravují v konstrukãních kanceláfiích i ve v˘robû nové v˘robky,
nové typy vzduchovek, vojenská vzduchovka vz. 47 a samopal vzor 015 ‰efkonstruktéra Franti‰ka
My‰ky, brokov˘ automat a v konstrukci se zaãíná kreslit kozlice âZ.
Ve v˘robním programu 1945-1949 byly zbranû:11/
Lovecké a sportovní zbranû.
Vzduchovky vzor 235,236,237,800,801,802
Vzduchovka vzor 47
Kulovniãky maloráÏové vzor 242 aÏ 247 ráÏe .22Long Rifle
Brokov˘ automat tfiírann˘ âZ 241 ráÏe 12,16,20
ZAâÍNÁME ZNOVU 1945 - 1949
Kozlice ráÏe 12,16,20
Souprava souãástí pro motocykl âZ 125
Souprava souãástí pro ‰icí stroje
Speciální v˘roba.
Samopal âZ vzor 47 ráÏe 9 mm, vyrábûl se v roce 1948-1949
Samopal âZ 247 A B ráÏe 9 mm
âlánky nábojov˘ch pasÛ ve statisícov˘ch poãtech.
Vzduchovka Z 235
Vzduchovka vz. 47
VraÈme se k nûkter˘m zbraním podrobnûji. Vojenská vzduchovka vzor 47 ‰la do v˘roby v roce
1947. Byla to vylep‰ená vzduchovka vzor 35, která se vyrábûla ve Strakonicích v roce 1935-1936.
Vzor 47 byla vojenská v˘cviková vzduchovka, která mûla shodné témûfi v‰echny parametry jako
opakovaãka vzor 24. Samopal vzor 47 ráÏe 9 mm byl rekonstruovan˘ My‰kÛv samopal âZ 1938,
kter˘ na konkurzu v Rumunsku v roce 1938 v silné konkurenci vyhrál, protoÏe mûl nejpfiesnûj‰í
zásahy na vzdálenost 500 m. Do seriové v˘roby byl zaveden v roce 1938 ve Strakonicích, ale první kusy uÏ zabavila nûmecká vojenská správa.
Samopal vzor âZ 247 ráÏe 9 mm, s paÏbou a ramenní opûrou se vyrábûl do 9.8.1951, kdy byla
v˘roba zastavena. Od roku 1951 byla zmûnûna ráÏe na 7,62 mm a oznaãen 003 A B. Vyrábûl se od
srpna 1951 do dubna 1952 na ãeskoslovenské náboje.
Zvlá‰tní pozornosti si zasluhuje tfiírann˘ brokov˘ automat âZ 241. UÏ brzy po uvedení nového
závodu v Uherském Brodû do provozu v roce 1937 vedoucí pracovníci závodu se zaãali zab˘vat
otázkou dal‰ího rozvoje v˘zkumu a v˘roby loveck˘ch a sportovních zbraní. Tyto úvahy vyústily do
návrhu, Ïe by se mûla zkonstruovat pro ãeskoslovensk˘ trh nová broková zbraÀ a volba padla na
brokov˘ tfiírann˘ automat. Tfiírann˘ proto, Ïe bûÏné automaty FN Browning, Remington a pod. byly
pûtiranné a mûly znaãnou váhu. Nová zbraÀ mûla nejen obohatit trh, ale také zaji‰Èovat zamûstnanost závodu, protoÏe zakázky vojenské správy byly tehdy dost nízké a nepravidelné a taková zbraÀ
by nedostatek vojensk˘ch zakázek nahradila. Tyto názory se prosadily uÏ v roce 1939 do projektu
první ãeskoslovenské automatické brokovnice, pozdûji oznaãené âZ 241.12/
Vedoucím konstruktérem, kter˘ my‰lenky promítl na papír, byl konstruktér Ladislav Schmitmayer. UÏ od roku 1937 s ním spolupracoval Václav Jindra, mistr na montáÏi kulometÛ, a Jindfiich
Brejcha, ‰éf montáÏe a ‰est pu‰kafiÛ po celou dobu války. Pracovali s velk˘m zaujetím a tak se
v roce 1942 vyrobilo nûkolik vzorkÛ. Jeden z nich zkou‰el a provûfioval v letech 1942 aÏ 1945 J.
Brejcha. Jak jsme uvedli, takové práce byly okupaãní správou pfiísnû zakázány. Po skonãení války
byla zbraÀ znovu hodnocena, provedeny potfiebné konstrukãní úpravy za úãasti dal‰ích odborníkÛ,
12/ Fencl, J.: Brokov˘ automat âZ 241.
Stfielecká revue ã. 4 1992, s. 11, dále dle
vzpomínek F. Vyskoãila, E. S˘kory a dal‰ích. TéÏ Lugs,J.: Ruãní palné zbranû II,
Na‰e vojsko 1956.S.51.
37
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Franti‰ka My‰ky, Rudolfa Laciny a Valdmana ze Strakonic, z Uh. Brodu teì F. Brejchy, M. Kouby
a dal‰ích. A znovu zkou‰eny jak myslivci tak odborníky.
Nûkolik technick˘ch dat âZ 241. ZbraÀ se vyrábûla v ráÏi 16,12,20. V ráÏi 16: váha zbranû
2,90 kg, délka hlavnû 625 mm, celková délka 1120 mm.
Samopal vz. 26
(v˘sadkov˘ - sklopná ramení opûrka)
vznikl rekonstrukcí samopalu vz. 25
13/ TamtéÏ, a podle vzpomínek F. Brejchy, F. Pfiívratského, Vl. Jurãíka a dal‰ích, dále Základní statistické
údaje ... s.3.
Brokov˘ tfiírann˘ automat byla vynikající zbraÀ a srovnávací anal˘za s obdobn˘mi zbranûmi
v zahraniãí vypovídala ve prospûch âZ 241. Byl vyrábûn v letech 1946 aÏ 1949 ve velk˘ch seriích.13/ A my jen dodáváme, Ïe zpoãátku bylo pouzdro zbranû vyrábûno z vrtulí sestfielen˘ch americk˘ch vojensk˘ch letadel pro nedostatek hliníku. Hlavnû byly vyrábûny, alespoÀ z poãátku, z velmi dobrého materiálu pÛvodnû urãeného na v˘robu hlavní na leteck˘ kulomet MG 131. Materiál
z vrtulí americk˘ch letadel byl vynikající, jednalo se o tvrzen˘ hliník.
Tfiírann˘ brokov˘ automat âZ 241
14/ Vyskoãil,F.: Základní stat. údaje o
podniku âeská zbrojovka v Uh. Brodû
1936-1973, s.3
38
V závodû byl vyhlá‰en dvoulet˘ plán na schÛzi v‰eho osazenstva dne 26. srpna 1946. Na této
schÛzi byl pfiedstaven nov˘ fieditel Franti‰ek Hru‰ka a jeho technick˘ zástupce Franti‰ek Brejcha.
V letech 1945 aÏ 1948 byly v závodû postaveny tyto nové objekty - hlavÀové oddûlení, paÏbárna, trafo. ProtoÏe zamûstnancÛ neustále pfiib˘valo byl pociÈován nedostatek bytÛ, byla zahájena
v˘stavba bytÛ na Radlici, dobrého standardu, pro svobodné zamûstnance svobodárna.14/ DÛleÏité
bylo strojové vybavení závodu v uvedeném období. Strakonick˘ podnik mûl více závodÛ a vybavovat je stroji byla nákladná záleÏitost uÏ nehledû k tomu, Ïe dodací lhÛty byly neúmûrnû dlouhé.
Proto âeská zbrojovka ve Strakonicích brzy po skonãení války roz‰ífiila strojírnu a vyrábûla pro své
závody stroje. Do závodu v Uherském Brodû byly dodávány vrtaãky a dráÏkovaãky hlavní, le‰tiãky
v˘vrtÛ i dráÏek, soustruhy, dvouvfietenové frézky a jiné stroje.
Únorové události probûhly v závodû pomûrnû klidnû, dne 25. února 1948, ve 14 hodin se
shromáÏdili v‰ichni zamûstnanci závodu na nádvofií, kde se sefiadil prÛvod a v‰ichni zamûstnanci
ode‰li na manifestaãní stávku na námûstí v Uherském Brodû. Celá manifestace vyznûla bez ru‰iv˘ch
momentÛ. UÏ pfied tím svolala Ústfiední rada odborÛ na 22. února 1948 sjezd závodních rad do
Prahy, kterého se ze závodu zúãastnili pfiedseda závodní rady ·tûpán Barto‰ík, Jan Past˘fiík a Emil
Zatloukal. Hned po únorov˘ch událostech se v závodû ustavil akãní v˘bor, kter˘ „vyakãnil“ jedno-
ZAâÍNÁME ZNOVU 1945 - 1949
ho pracovníka, protoÏe pfii poslechu rozhlasu se shromáÏdûní na Staromûstském námûstí fiekl“tam
je to jak ve sportpalastu“. Nûkolik dal‰ích pracovníkÛ bylo napomenuto. Únorov˘mi událostmi pfiestaly b˘t závodní rady vedoucí a fiídící sílou v závodû. Od 1. listopadu 1948 byla provedena územní reorganizace. Na Moravû byly zfiízeny dva kraje a nበzávod pfiipadl do Jihomoravského kraje.
Znárodnûním na‰eho prÛmyslu podle dekretÛ presidenta republiky ã. 5/45 Sb. z 19. kvûtna
1945 a ã. 100/45 Sb. ze 24 fiíjna 1948 vznikl obrovsk˘ státní hospodáfisk˘ potenciál. K jeho fiízení
MaloráÏka vz. 243
byla po roce 1945 vytvofiena fieditelství národních podnikÛ jako fieditelství mnoha sdruÏen˘ch velk˘ch, stfiedních a mal˘ch podnikÛ a závodÛ. V prÛbûhu let 1945 - 1948 byla tato organizaãní struk-
MaloráÏka vz. 246
tura samotn˘m v˘vojem pfiekonána, kdy velké tempo rozvoje si souãasnû vyÏadovalo rozsáhlou
pfiestavbu prÛmyslu a hospodáfiství.
MaloráÏka vz. 247
Pfiedev‰ím do‰lo ve v‰ech prÛmyslov˘ch odvûtvích na sklonku roku 1949 ke zru‰ení dosavadních fieditelství národních podnikÛ a k jejich rozdûlení v nové národní podniky, které tvofií základní
závod a to buì sám nebo ãastûji základní závod spolu s nûkolika men‰ími poboãn˘mi závody podle spoleãného v˘robního programu. ¤editelství základního závodu je zároveÀ vedoucím závodem
národního podniku. âeskoslovenské závody kovodûlné a strojírenské byly rozdûleny na ãtyfii odvûtví - tûÏké strojírenství, pfiesné strojírenství, automobily - letadla a lehká kovov˘roba a mezi nû byly
rozdûleny v‰echny závody podle jejich hlavních programÛ, do‰lo ke zru‰ení Hospodáfiské skupiny
Ïeleza a kovÛ a její pravomoci a pÛsobnost pfie‰la od 1. ledna 1950 v na‰em odvûtví na generální
fieditelství Pfiesného strojírenství v Praze. Samotné ministerstvo prÛmyslu bylo reorganizováno zru-
39
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
15/ âeskoslovenské závody pfiesného
strojírenství n.p.: Pfiesné strojírenství
a jeho úkoly. Projev gen. fied.
Ing. J. Novotného na aktivu ve Slovanském domû v Praze 22.10.1949, s. 7-11.
16/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.1,
inv. jedn. 24. Zfiizovací listina ministra
prÛmyslu G. Klimenta, ã.j. V-IV-1 175008/1949 ze dne 26. ãervence 1949.
17. PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 101
a. Statistické údaje o podniku ... s. 3
a dal‰í.
‰ením v˘robních odborÛ a decentralizováním nûkter˘ch agend na ústfiední fieditelství. Reorganizace byla nutná také proto, Ïe proti velk˘m a mocn˘m podnikov˘m fieditelstvím, dobfie vybaven˘ch
odborn˘mi kádry bylo velice obtíÏné a témûfi nemoÏné prosadit oprávnûné sektorové a celostátní
zájmy. Men‰í podniky se daly daleko snadnûji fiídit.15/
V˘voj, kter˘ jsme právû naznaãili byl velice pfiízniv˘ pro âeskou zbrojovku v Uherském Brodû.
Závod byl v˘nosem ministra prÛmyslu v roce 1949 uvolnûn ze svazku âeské zbrojovky ve Strakonicích a vyhlá‰en od 1. ledna 1950 samostatn˘m národním podnikem.16/
Základní informace, které jsme právû uvedli nám vypravovaly jak v období 1945 - 1949 probíhaly ve státû i v na‰em závodû ãetné a zajímavé ekonomické procesy smûfiující k obnovû v˘roby,
k úsilí o pfiekonání pováleãné nouze, ke zv˘‰ení Ïivotní úrovnû. Ve zbrojovce v Uherském Brodû
byla rozvíjena závaÏná opatfiení, organizace v˘roby, mûnila se a vytváfiela dokonalej‰í organizaãní
struktura, vznikaly nové a roz‰ifiovaly se dosavadní agendy - plánování, statistika, cenové oddûlení,
odbyt, organizaãní útvar, úãetnictví, investiãní v˘stavba, v˘stavba bytÛ a dal‰í akce. To bylo v centru pozornosti jak vedoucích pracovníkÛ, tak osazenstva závodu. A je tfieba dodat, Ïe tyto rozsáhlé
úkoly se dafiilo uskuteãnit. Pracovní elán, obûtavost v‰ech zamûstnancÛ, dovednost a píle, pracovitost dûlníkÛ, odborné zku‰enosti a znalosti technikÛ pfiispûly k rychlému vzestupu závodu v pováleãném období, takÏe se v roce 1948 - 1949 nezadrÏitelnû propracovával mezi pfiední závody
ministerstva a osvûdãil se v práci i ve v˘sledcích.
Dobfie jsme si v‰imli a pokud nûãí pozornosti u‰lo jen pfiipomínáme, Ïe v‰echny rozsáhlé úkoly byly zapracovány do dvouletého plánu 1947 - 1948, protoÏe termíny mají vÏdy mobilizující
funkci. A také plán byl pfiedãasnû splnûn, k 28. fiíjnu 1948. Pokud mluvíme o struktufie v˘roby,
potom konstatujeme, Ïe v tomto období pfievládá civilní v˘roba, podíl specielní v˘roby pfiedstavuje
jen zlomek v˘roby, necel˘ch 5 % . Témûfi charakteristick˘m znakem investiãní v˘stavby v období
dvouletého plánu bylo, Ïe vût‰ina investiãních prostfiedkÛ byla vloÏena do betonu, Ïeleza, kamene
a zdiva. V‰ude nejen v na‰em závodû. Souãasnû byl vyvíjen velk˘ tlak na v˘stavbu bytÛ a pfiedstavovalo velk˘ krok vpfied, kdyÏ závod postavil ve dvouletce 36 bytÛ na ulici Svatopluka âecha a svobodárnu se 200 lÛÏky na Radlici. V dal‰ích letech se v˘stavba bytÛ roz‰ífiila je‰tû ve vût‰í mífie, ve
prospûch zamûstnancÛ závodu.
Pfiesto, Ïe závod plnil své úkoly, rozvoj závodu v letech 1945 - 1948 se nám jeví jako dost
pomal˘. V˘roba dosáhla v roce 1948 hodnoty 22,3 mil. Kãs, stav pracovníkÛ 1 058 a prÛmûrn˘
v˘dûlek 715 Kãs mûsíãnû.17/ MÛÏeme fiíci, Ïe i struktura pracovníkÛ se znaãnû zmûnila. JestliÏe
v letech 1937 - 1939 bylo v závodû aÏ 70 % vyuãen˘ch pracovníkÛ, potom v roce 1948 nedosahoval ani 30 %. Snad to bylo zpÛsobeno nesprávn˘m rozhodnutím, Ïe v roce 1945 národní správa
a závodní rada dala neznámo proã v˘povûì v‰em zamûstnancÛm a ti si potom na‰li zamûstnání
v jin˘ch závodech. To se jeví jako váÏn˘ nedostatek tehdej‰í národní správy i závodního v˘boru,
kter˘ k tomu dal souhlas.
¤editel Franti‰ek Hru‰ka byl 28. února 1949 odvolán z funkce fieditele závodu a od 1.3.1949
pfieloÏen do Strakonic. Od 1.3.1949 jmenoval generální fieditel Skála fieditelem závodu v Uherském
Brodû Franti‰ka Brejchu.
Samopal 015 z roku 1946 aÏ 1947
V roce 1949 se odborné útvary zbrojovky v Uherském Brodû intenzivnû zab˘valy je‰tû pfiedÛleÏitou ãinností - pfiípravou roãních hospodáfisk˘ch plánÛ na rok 1950. Pfiedev‰ím to byly plánovací útvary, které v pfiedstihu uÏ v ãervnu 1949 obdrÏely podrobnou smûrnici k sestavû plánu. Ale protoÏe tato ãinnost se t˘ká plánu na rok 1950 , bude o ní pojednáno aÏ v následující kapitole.
40
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
Zfiízení a rozvoj národního podniku
1950 - 1958
1. Ustavení národního podniku k 1. lednu 1950
C
ílem struãného náãrtu období 1950 aÏ 1958 je ukázat, Ïe zfiízení národního podniku od 1.
ledna 1950 byl v˘znamn˘ ãin, kter˘ uvozuje novou etapu jeho rozvoje. Proto chceme-li
porozumût tomuto období existence podniku, musíme si stanovit a sledovat hlavní prvky
jeho rozvoje, které nás budou spolehlivû informovat o jeho úspû‰ích, i kdyÏ je budeme hodnotit
pfiísn˘mi mûfiítky. Archivní dokumenty v té podobû jak je známe, nám to umoÏÀují. AÈ jde o rÛst
v˘roby, o rozsáhlou v˘stavbu, zavádûní nov˘ch v˘robkÛ do v˘robního programu, uplatnûní nov˘ch
technologií, mechanizace a automatizace, struktury pracovníkÛ, ale také mimofiádné okolnosti
a události jako byla provûrka norem, mûnová reforma, mzdové pfiestavby, nová soustava fiízení
v roce 1965, události v letech 1968 aÏ 1970, delimitace v˘robních programÛ, v˘znamné náv‰tûvy
a pod. Budeme si v‰ímat také nepfiízniv˘ch jevÛ jako byl zákaz v˘vozu loveck˘ch a sportovních
zbraní ministryní prÛmyslu Ludmilou Jankovcovou v letech 1952 aÏ 1954, nedostateãné obnovy
strojÛ a zaãlenûní podniku v roce 1958 do jiné hospodáfiské jednotky a pod.
Podnik byl zfiízen ministrem prÛmyslu Gustavem Klimentem zfiizovací listinou ã.j. 175
008/1949 V-IV-1 z 26. ãervence 1949 a zaãlenûn od 1. ledna 1950 do Generálního fieditelství pfiesného strojírenství v Praze a pfiejmenován na Závody pfiesného strojírenství v Uherském Brodû.1/
O nûco pozdûji, dekretem ministra prÛmyslu Gustava Klimenta ze 7. ledna 1950, byl jmenován
podnikov˘m fieditelem dosavadní fieditel závodu Franti‰ek Brejcha. Zfiízení podniku bylo provedeno na základû usnesení vlády ã. 230 ze dne 18. dubna 1949. Zfiizovací listina podniku je uloÏena
1/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, karton 1,
inv. jedn. 24. Zfiizovací listina podniku
ã.j. 175 008/1949 V-IV-1 z 26.7.1949
a jeho pfiejmenování.
Zfiízení národního podniku Závody pfiesného strojírenství Uhersk˘ Brod
41
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
2. âeskoslovenské závody pfiesného
strojírenství n.p.: Pfiesné strojírenství
a jeho úkoly. Projev gen.fied. Ing. Josefa
Novotného na aktivu ve Slovanském
domû v Praze, dne 22.10.1949, s.7-11.
3/ TamtéÏ, s.32.
42
v podnikovém archivu âeské zbrojovky v Uherském Brodû. ZároveÀ se ukládá podnikovému fiediteli , aby provedl zápis do podnikového rejstfiíku u Mûstského soudu v Brnû. Pfiedmûtem ãinnosti
podle zfiizovací listiny a podnikového rejstfiíku je v˘roba, skladování a prodej loveck˘ch a sportovních zbraní a specielní v˘roba.
Hlavní ‰éfové novû ustaveného podniku k 1.1.1950 podle organizaãního schématu âeskoslovensk˘ch závodÛ pfiesného strojírenství v Praze:2/
Podnikov˘ fieditel:
Franti‰ek Brejcha
Hlavní plánovatel:
Franti‰ek Vyskoãil
Vedoucí v˘roby:
Jaroslav Najman
Podnikov˘ hospodáfi:
Bohumil Svoboda
Vedoucí obchodních vûcí:
Josef Baron
Vedoucí kádrov˘ch vûcí:
Ladislav Majer
Název podniku:
Závody pfiesného strojírenství, národní podnik, Uhersk˘ Brod
Nadfiízen˘ orgán:
âeskoslovenské závody pfiesného strojírenství v Praze
Jak jsme byli na pozadí této situace na ãinnost samostatného podniku pfiipraveni? Nedomníváme se, Ïe v‰echno dÛleÏité v této vûci uÏ se stalo. Poãáteãní situace, která se zfiízením podniku
vytvofiila vyÏadovala, aby se urychlenû, uÏ od poloviny roku 1949 provádûla organizaãní pfiestavba.
V˘robní základna nebyla dostateãnû vybudovaná. Bylo v‰ak tfieba fie‰it i podstatné roz‰ífiení
náfiaìovny a její pfiípravy v˘roby, roz‰ífiit generální opravnu strojÛ a zámeãnickou dílnu. V investiãní v˘stavbû bylo tfieba ihned prosadit v˘stavbu skladu materiálu, lisovny vãetnû kotelny a trafostanice, vybudování laboratofií. Pro nové agendy a ãinnosti, které dosud provádûly celopodnikové útvary ve Strakonicích, zfiizovaly se v druhé polovinû roku 1949 nové odbory a oddûlení, jak byly uÏ
dfiíve vyjmenovány, ãetné funkce byly v‰ak alespoÀ doãasnû kumulovány. Bylo provedeno delimitaãní fiízení, kter˘m se pfievádí na nov˘ podnik hmotn˘ i nehmotn˘ majetek a závazky. Opomenutím bylo, Ïe delimitaãní protokoly nemûly ustanovení o extradaci spisov˘ch a archivních fondÛ
z âeské zbrojovky ve Strakonicích do nového podniku v Uherském Brodû.
Uvedená opatfiení se urychlenû provádûla je‰tû v prÛbûhu roku 1949 a je moÏno potvrdit, Ïe
podnik vstupoval do nového postavení dostateãnû pfiipraven˘.
Od roku 1949 se prosadila v plné mífie nová soustava plánovitého fiízení národního hospodáfiství pfiedev‰ím tím, Ïe ve‰kerá ãinnost byla fiízena pûtilet˘mi a roãními plány, které mûly platnost
zákona. Jednou z jejích zásad bylo oddûlení v˘roby od prodeje a v˘vozu. Plnûní v˘vozních úkolÛ
bylo jedním z hlavních úkolÛ podnikov˘ch fieditelÛ. Oddûlení v˘vozu od v˘roby bylo provedeno
organizaãnû i hospodáfisky a úkoly v˘vozu pfievzaly praÏské v˘vozní spoleãnosti, podniky zahraniãního obchodu. I kdyÏ toto oddûlení v˘roby a v˘vozu bylo shora nafiízeno, mûlo nedostatek
v tom, Ïe podniky ãásteãnû ztratily krok s v˘vojem na svûtov˘ch trzích.3/
V investiãní oblasti, pro lep‰í kontrolu, bylo pro v‰echny podniky Pfiesného strojírenství závaznû ustanoveno, Ïe ve‰keré projekty pro investiãní v˘stavbu musí vypracovávat projekãní ústav Pfiesného strojírenství, Projekta Praha. V‰em podnikÛm, které podávaly investiãní návrhy, bylo uloÏeno,
aby obsahovaly propoãty rentability a návratnosti vloÏen˘ch prostfiedkÛ. KaÏdá investiãní akce
musela b˘t schvalována generálním fieditelstvím nebo u nûkter˘ch pfiímo ministerstvem. Bylo-li tfieba provést otvor do zdi a zasadit okno, byla to investice a musela b˘t plánována a schválena generálním fieditelstvím nebo nûkdy i ministerstvem. To bylo vÏdy pfiedmûtem kritiky ze strany v‰ech
podnikÛ.
Není pfiesvûdãiv˘m zpÛsobem prokázáno, Ïe by nûkdo v závodû neuvítal zfiízení nového podniku, ale naopak v‰ichni ho pfiivítali s nadûjemi, Ïe se pÛjde rychleji kupfiedu. Záruku dal‰ího rozvoje vidûli v‰ichni ve zku‰eném fiediteli Franti‰ku Brejchovi, kter˘ mûl velkou pfiirozenou autoritu
v podniku. A my k tomu jen dodáváme, Ïe nov˘ podnik mûl skuteãnû v‰echny atributy k tomu, aby
se stal pfiedním podnikem ve svém oboru - ve v˘robû specielních, loveck˘ch a sportovních zbraní.
Ale zaãátky nového podniku nebyly tak snadné jak si ukáÏeme na následujícím pfiíkladu.
UÏ pÛl roku pfied jeho vznikem, v polovinû roku 1949 zahájily jako první podnikovou ãinnost
útvary hlavního plánovatele. Generální fieditelství vydalo podrobné pokyny k sestavení plánu na rok
1950 a zároveÀ uloÏilo, aby návrhy plánu v ekonomick˘ch ãástech byly pfiipraveny do konce srpna
1949 a Ïe jeho kontrolu provede generální fieditel se sv˘mi spolupracovníky. Plánovací odbor pfii
sestavování plánu vycházel z ãísel pro pûtilet˘ plán, kter˘ ukládal zv˘‰ení v˘roby o
37,2 %.
Generální fieditel Ing. Josef Novotn˘ si prohledl ukazatele plánu, o plánu prohlásil, Ïe je to
sabotáÏnick˘ plán, kter˘ se musí ihned pfiepracovat tak, aby roãní rÛst v˘roby pro rok 1950 byl
50 %. Diskusi a v˘klad nepfiipustil a uloÏil, aby mu do mûsíce byly pfiedloÏeny pfiepracované plány
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
a celá delegace odjela. Ani tak pohotov˘ fieãník a diskutér jako byl fieditel Brejcha nemohl nijak
zasáhnout do pfiedstav generálního fieditele Novotného.
Hlavní plánovatel se sv˘mi spolupracovníky vyloÏili fiediteli podniku co se dá v takové situaci
dûlat, protoÏe plánovací metodika mimo plánovaãe nebyla je‰tû známa. ¤editel si vymínil, aby mu
tento rozklad se v‰emi v˘poãty byl pfiedloÏen písemnû. Jediné moÏné fie‰ení bylo zv˘‰ení v˘konu ve
v˘robû o 50 %. T˘den na to, fieditel Brejcha svolal v‰echno osazenstvo na tovární dvÛra fiekl: „Byly
nám uloÏeny tak vysoké úkoly na pfií‰tí rok, Ïe potfiebujeme zv˘‰it v˘kon o 50 %. Zv˘‰ením v˘konu
o 50 % se vám zv˘‰í v˘dûlky o 50 %. Normy vám nikdo nebude sniÏovat. ZakáÏu úkoláfiÛm vstup
do dílen a kdyby se tam objevili, vyÏeÀte je“. UÏ pfied koncem roku 1949 bylo zv˘‰eného v˘konu
dosaÏeno, v˘dûlky vzrostly ze 17 na 25 Kãs na hodinu a to byly nejvy‰‰í v˘dûlky v závodech generálního fieditelství a v Gottwaldovském kraji. Ale v polovinû roku 1950 zaãaly podnik nav‰tûvovat
rÛzné kontroly, ministerské, generálního fieditelství a jiné. Ale jak hluãnû pfii‰ly tak potichu ode‰ly.
Zjistily velmi dobfie organizovan˘ v˘robní proces pfieváÏnû ve v˘robních linkách, pracovní tempo
jako nadprÛmûrné a v˘dûlky jako oprávnûné. Tyto podrobnosti jsme uvedli proto, abychom ukázali, Ïe poãátky nebyly nikdy snadné.4/
Znaãn˘ rozruch vyvolalo v závodû odvolání fieditele Brejchy. 15. bfiezna 1951 se dostavil do
zbrojovky v Uherském Brodû tajemník Jifií ·tûtina, kádrov˘ tajemníci Benda a Havrda, v‰ichni
z generálního fieditelství, s novû jmenovan˘m fieditelem podniku, Jaroslavem Konvalinou. Následovala porada na níÏ byl dohodnut postup pfiedávání podniku v období od 15.3. do 12.4.1951.
DÛvody odvolání nebyly nikdy vysvûtleny. Podle toho co následovalo se domníváme, Ïe dÛvod
odvolání byl ten, Ïe zaãátkem roku 1951 vy‰li z kurzÛ na dûlnické podnikové fieditele dal‰í absolventi a bylo je tfieba umístit. Ze strany podniku byla dána v˘povûì fiediteli Brejchovi pro ztrátu
dÛvûry, kterou v‰ak âeskoslovenské závody pfiesného strojírenství v Praze, po poradû s TûÏk˘m strojírenstvím zamítly a trvaly na zákonné v˘povûdní lhÛtû.5/
¤editel Franti‰ek Brejcha pÛsobil úspû‰nû po skonãení války jako fieditel a za svého pÛsobení
vyvedl závod z velk˘ch pováleãn˘ch tûÏkostí mezi pfiední podniky âeskoslovensk˘ch závodÛ pfiesného strojírenství. Od 15. srpna 1946 byl ve funkci technického zástupce fieditele, od 1. bfiezna
1949 byl fieditelem závodu a od 1. ledna 1950 byl podnikov˘m fieditelem aÏ do svého odvolání
15. bfiezna 1951.
Podnikov˘ fieditel Konvalina byl ve funkci krátkou dobu, od 15. bfiezna 1951 do 28. února
1952, kdy byl jmenován fieditelem TOS Olomouc. Po nûm pfievzal funkci podnikového fieditele od
1. bfiezna 1952 Jaroslav ·vec z TOS Svitavy.
V souvislosti s reorganizací ãeskoslovenského prÛmyslu do‰lo k dÛleÏit˘m zmûnám v podfiízenosti podniku. Ministerstvo v‰eobecného strojírenství dopisem ã.j. S/5/51. ze dne 25. záfií 1951,
fiediteli Jaroslavu Konvalinovi oznámilo, Ïe zbrojovka v Uherském Brodû od záfií 1951 byla zafiazena do pÛsobnosti ministerstva v‰eobecného strojírenství, kde podléhá hlavní správû 01, jejímÏ fieditelem byl Miroslav Horníãek. Hlavní správa podléhá námûstku ministra M. Svobodovi. Ale uÏ mûsíc
pfiedtím sdûlily podniku âeskoslovenské závody v‰eobecného kovov˘roby v Praze na Franti‰ku, ã.j.
8-250.013/51 z 29.8.1951, Ïe v˘mûrem ministra tûÏkého prÛmyslu ã. 780 z 13.7.1951 byl podnik
zafiazen do generálního fieditelství âeskoslovensk˘ch závodÛ v‰eobecného strojírenství. Souãasnû
bylo zru‰eno Generální fieditelství pfiesného strojírenství na ãele s generálním fieditelem Josefem
Novotn˘m v Praze na ·tûpánské ulici.6/
Do první poloviny roku 1951 spadají také snahy podniku fie‰it nedostatek v˘robních ploch.
KdyÏ se objevila moÏnost získat b˘valou Briefovu továrnu na nábytek u nádraÏí v Uherském Brodû,
byla tato pfiíleÏitost hned vyuÏita. Objekt v té dobû vlastnil národní podnik Závody pfiesného strojírenství Gottwaldov /dfiíve Svit/. Po pfiedbûÏn˘ch jednáních byla dne 21. a 22. ãervence 1951 jednáním a zápisem provedeno delimitaãní fiízení o Briefovu továrnu ve prospûch podniku Závody
pfiesného strojírenství Uhersk˘ Brod, ale ten se musel písemnû zavázat, Ïe pfievezme do sv˘ch provozÛ 50 Ïen a 20 muÏÛ z pfiejímaného závodu.7/
2. Údernícké smûny, 77 tisíc do v˘roby, provûrka norem, brigády,
národní smûny, mûnová reforma.
Od ãtvrného ãtvrtletí 1949 probíhaly v podniku údernícké smûny, na nichÏ jednotlivci, kolektivy nebo celé dílny podávaly vysoké v˘kony. Tyto celostátní akce v roce 1950 a 1951 vyústily do
provûrky norem.8/ Obojí se zdÛvodÀovalo potfiebou zlep‰it organizaci v˘robního procesu, odstranûní nedostatkÛ, které brzdily v˘robu. Pfied akcemi byly v podniku organizovány porady, besedy
a diskuze se zámûrem, Ïe provûrky nemají sníÏit v˘dûlky. Provûrky ãasem zanikly nebo byly pfieorientovány pozdûji na úsporu normohodin, které se staly trvalou souãástí úsilí o zvy‰ování produktivity práce a sniÏování nákladÛ a byly hlavními správami nebo ministerstvy rozepisovány jako
4/ Podle poznámek a vzpomínek F. Vyskoãila, hlavního plánovatele podniku v
letech 1949-1954.
5/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.5,
inv. jedn.104. Rozvázání pracovního
pomûru s fieditelem F. Brejchou. Dopis
âsl. závodÛ pfiesného strojírenství ã.j.
33.382 P. Zam., ze 4.6.1951
6/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.5,
inv. jedn.103. Dopis min. v‰eob. strojírenství â.j.S/5/51 z 25.9.1951 a âsl.
závodÛ v‰eob. kovov˘roby ã.j.
8250.013/51 z 29.8.1951, Ïe podnik
byl od 30.9.1951 zafiazen do pÛsobnosti MVS.
7/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 5, inv.
jedn. 111. Delimitaãní zápis z
20.a21.7.1951 o pfievodu b˘valé Briefovy továrny u nádraÏí v Uh. Brodû.
8/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.101b.
Pfiehledná zpráva o plnûní plánu,
s.7,11,16 z 6.11.1950 a téÏ zpráva o
provûrce norem v roce 1950.
43
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
V˘pis z podnikového rejsfiíku z roku 1952
9/ TamtéÏ,s.6.
44
závazné úkoly a ukazatelé plánu podniku aÏ do nedávné doby. A nebyly to hodnoty malé. Na rok
1950 bylo direktivnû uloÏeno a také podnikem splnûno sníÏení pracnosti o 478 907 normohodin
a tím vznikla úspora mezd 16,060 215 Kãs vãetnû stfiediskové reÏie. A to se opakovalo rok co rok
a mÛÏeme to povaÏovat za úkoly velmi vysoké.9/
Do uvedeného období mÛÏeme také poloÏit vznik a roz‰ífiení rÛzn˘ch brigád, které byly organizovány na Ïnû, do dolÛ, hutí, zkrátka na v‰echno. Na pozadí této situace byly to nepopulární
akce a zamûstnanci se jich zúãastÀovali jen neradi a se zdráháním. âasto docházelo aÏ k absurdnostem. ¤editel na‰eho podniku, kter˘ byl pfieloÏen do jiného , kdyÏ tam nemohl nikoho sehnat
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
a pfiesvûdãit na brigádu do hutí, tak se pfiihlásil sám a tfii mûsíce rovnal v hutích hfiebíky. Podobnû to
bylo i v na‰em podniku, kdy pfiedseda závodního v˘boru kdyÏ nezískal potfiebn˘ poãet brigádníkÛ
do dolÛ, pfiihlásil se sám.
Mezi takové aktivity patfiily také dobrovolné a národní smûny. Nûkdy na jafie 1952 byla vyhlá‰ena v celém státû dobrovolná národní smûna, které se nezúãastnilo ze zbrojovky ‰est pracovníkÛ
pfieváÏnû z paÏbárny z odÛvodnûním, Ïe se zúãastnili náboÏensk˘ch obfiadÛ, protoÏe smûna byla
v nedûli. V‰ichni byli na hodinu propu‰tûni z podniku, na milost byl vzat jen vedoucí konstrukce
Martin Kouba, kter˘ se po obfiadech vrátil je‰tû na národní smûnu . Do tohoto období, do roku 1951
spadá také velká celostátní akce „77 tisíc do v˘roby“. Podnik mûl pfievést do v˘roby deset administrativních pracovníkÛ vãetnû technikÛ. Vláda to zdÛvodÀovala tak, Ïe je to na pomoc v˘robû, odborov˘ tisk to vidûl jinak, „77 tisíc nov˘ch nepfiátel do v˘roby“. A jak to dopadlo. ProtoÏe se jednalo
vût‰inou o schopné pracovníky, zaãali si hned po pfievodu do v˘roby hledat nová místa podle své
profese a protoÏe to byli vût‰inou zdatní pracovníci, bûhem krátké doby pfie‰li na rÛzná pracovi‰tû
podle sv˘ch profesí. Státní kontrola provedla po tfiech letech v celém státû provûrku této akce
a do‰la k pozoruhodn˘m závûrÛm. Ke své profesi se vrátilo témûfi 90 % nasazen˘ch, asi kolem
10 % zÛstalo dál ve v˘robû, protoÏe tam mûli lep‰í v˘dûlky. Akci je tfieba hodnotit tak, Ïe nesplnila
zamy‰len˘ úãel. Ti, ktefií byli touto akcí nûjak postiÏeni, si to vysvûtlovali tak, Ïe mûla odstranit je‰tû i ty, ktefií pro‰li uÏ sítem v‰ech moÏn˘ch provûrek.Podnik podává 11. záfií zprávu hlavní správû
ministerstva, Ïe z kvóty deseti pracovníkÛ uÏ pût pfie‰lo do v˘roby a Ïe do konce roku bude splnûna celá kvóta.10/
Mûnová reforma. Z hlediska historick˘ch zku‰eností se zdá, Ïe v˘znamnou událostí byla
mûnová reforma, uskuteãnûná v ãervnu 1953 a souãasnû zru‰ení vázaného trhu, t.j. potravinov˘ch
a jin˘ch lístkÛ. Nemalá ãást problémÛ té doby mûla své kofieny uÏ v minulosti. UÏ pfied rokem 1953
narÛstaly znaãné hospodáfiské potíÏe zpÛsobené nedostatky v fiízení národního hospodáfiství, z ãásti také vyvolané mezinárodní situací a v dÛsledku rozvrácení národního hospodáfiství v nedávno
skonãené válce. Îivotní úroveÀ se zaãala zhor‰ovat a protoÏe vláda nevidûla jiné v˘chodisko, rozhodla se k provedení mûnové reformy.
Celá pfiíprava mûnové reformy byla pfiísnû utajena, ale pfiesto asi mûsíc pfied reformou zaãala
nákupní horeãka v celém státû. Mûnová reforma vyvolala místy silné neoãekávané projevy odporu
a na to nebyla vláda pfiipravená.
V Závodech pfiesného strojírenství v Uherském Brodû , ihned po vyhlá‰ení mûnové reformy
byly ustaveny z úãetních a ekonomÛ pracovní skupiny na pomoc v penûÏních ústavech a spofiitelnách v okolních obcích. V podniku nebyly Ïádné vefiejné projevy nesouhlasu s opatfiením vlády
a v‰ude se pracovalo. Ale pfiesto diskusí bylo v závodû dost na v‰ech pracovi‰tích, ale v˘roba nebyla nikde naru‰ena. Kolem desáté hodiny, ti co pfii‰li z mûsta do podniku, pfiinesli zprávu o náladû
obyvatelstva ve mûstû i o tom co se dûje v rÛzn˘ch mûstech a o projevech odporu proti mûnové
reformû. V podniku v‰ak práce nikde zastavena nebyla.
V budoucnu byla v‰ak mûnová reforma v roce 1953 z vy‰‰ích míst hodnocena jako politicky
nesprávná, s negativní spoleãenskou úãinností a je pozoruhodné, Ïe z odporu proti mûnové reformû byli obviÀováni dûlníci, ktefií v posledních letech nastoupili do závodÛ a kter˘ch bylo témûfi pÛl
milionu.
10/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.5,
inv.jedn.104. Dopis âsl. závodÛm v‰eob.
strojírenství zn. 2893/51/Pas/dÛv. We z
11.9.1951.
3. Zákaz v˘vozu loveck˘ch a sportovních zbraní
UÏ od svého poãátku vyvíjel podnik ve v‰ech smûrech trvalou iniciativu a úspû‰nû se fiadil od
roku 1950 mezi pfiední podniky generálního fieditelství. Bylo to vícekrát potvrzeno na aktivech podnikÛ, kde jsme byli ãasto vzpomenuti ministrem Kabe‰em , kter˘ nás uvádûl jako pfiíkladn˘ závod
v práci i ve v˘sledcích. UÏ se zdálo, Ïe podnik je na dobré cestû vpfied, r˘sovaly se nové programy
a oãekával se trval˘ rozvoj podniku. Tento slibn˘ v˘voj byl neãekanû ohroÏen ministryní Ludmilou
Jankovcovou, zákazem v˘vozu zaãátkem roku 1952 a tím i v˘roby loveck˘ch a sportovních zbraní.11/ V té dobû byli jsme na této v˘robû dost závislí. Zákaz se t˘kal Zbrojovky Brno, ZávodÛ pfiesného strojírenství v Uherském Brodû, závodu Du‰ek Opoãno, Vla‰imi a dal‰ích. Nevûdûlo se proã
byl zákaz vydán a pokud víme, nepodafiilo se to ani zjistit, a tak si s tím historikové je‰tû dlouho
nebudou vûdût rady.
Ale dobfie jsme si pov‰imli, Ïe na aktivech podnikÛ âeskoslovensk˘ch závodÛ pfiesného strojírenství v Praze v letech 1950 - 1951 a potom i na krajské i okresní úrovni vystupovali jeden dva
úãastníci, které nikdo neznal s tím, aby se nic nevyváÏelo na západ, „Ïe na imperialisty dûlat nebudeme“. Je v‰ak pravda, Ïe takov˘m názorÛm nikdo netleskal, jen pfiedsednick˘ stÛl. Tímto podle
na‰eho soudu nedomy‰len˘m zákazem pfii‰lo národní hospodáfiství zhruba o jednu miliardu Kãs
v devizov˘ch prostfiedcích a to uÏ bylo v bilancích zahraniãního obchodu zfietelnû poznat. V tom
11/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.6,
inv. jedn. 138 a dal‰í, Rozpis ãísel pro
plán na rok 1952.1953.1954.
45
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
okamÏiku v‰ak vstoupily je‰tû do hry sekundární okolnosti: ztráta svûtov˘ch trhÛ, znaãn˘ch devizov˘ch prostfiedkÛ a po obnovení v˘vozu, ztráta deviz z nízké úrovnû cen.
Za tfii roky, v roce 1954, zru‰ila ministrynû Jankovcová zákaz v˘vozu. Ale svûtov˘ trh byl uÏ
obsazen jin˘mi v˘robci. Abychom se na svûtové trhy opût prosadili, museli jsme dost podstatnû sníÏit ceny na‰ich v˘robkÛ. Ztráty s tím spojené odhadujeme jen v na‰em podniku v letech 1952 aÏ
1985, nejménû na 200 mil. Kãs. Pfied zákazem byly co nejlep‰í podmínky k dal‰ímu rozvoji tohoto
oboru i podniku. Ale tato pfiíleÏitost byla ztracena a promarnûna opatfiením ministrynû prÛmyslu
Jankovcové.
Samonabíjecí pu‰ka vz. 52
12/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
101b, inv. jedn.: Pfiehledná zpráva o
plnûní plánu a rozvoji v˘roby v roce
1952, s. 1.2 dále rozbor fin. situace v
roce 1952,s.1-3.
13/ TamtéÏ, Rozbor fin. situace v roce
1952, s. 1-3. Dále dle poznámek o
jednání F. Vyskoãila s fied. plánovacího
odboru Ing. ¤efiábkem na MVS v záfií
1952
14/ TamtéÏ
46
4. V˘roba, sortiment, v˘robní programy
Cílem v˘robní ãinnosti v období 1950 aÏ 1960 bylo splnûní plánovan˘ch úkolÛ v poÏadovaném sortimentu, termínu a kvalitû . V civilní v˘robû a jejím odbytu se nevyskytly v˘znaãnûj‰í problémy, ale nedá se to fiíci o specielní v˘robû .
V ãervenci 1952 ministerstvo v‰eobecného strojírenství pfiikázalo zbrojovce pfievzít z PováÏsk˘ch strojární v PováÏské Bystrici v˘robu samonabíjecí pu‰ky vzor 52. DÛvodem k tomu byly
znaãné problémy, se kter˘mi se tam tato v˘roba setkávala. UÏ v ãervenci 1952 jsme pfievzali v˘kresy v˘robku, pfiístrojÛ, nástrojÛ a mûfiidel a pracovní postupy v domnûní, Ïe je v‰echno v pofiádku
podle zku‰eností a zvyklostí ve zbrojní v˘robû. Dodávky nám byly stanoveny uÏ na IV. ãtvrtletí
1952. Ve skuteãnosti ‰lo o neplánovanou v˘robu nového hlavního v˘robku.12/
Podle zku‰eností, které podnik i jiné závody mají s rozbíháním nov˘ch v˘rob, zpÛsobují i plánované rozbûhy znaãné potíÏe ve v˘robû a plnûní plánu fakturace. A v daleko vût‰í mífie zpÛsobuje takové poruchy neplánovan˘ rozbûh, kdy je nutné rozbofiit v˘robní linky dosavadního hlavního
v˘robku, samopalu 003 A B a pfievést plynulou v˘robu z linek na sériovou a to s vysok˘mi náklady
a z uvolnûn˘ch strojÛ postavit linky na nov˘ hlavní v˘robek, samonabíjecí pu‰ku. Zv˘‰ené náklady
na rozbûh s nimiÏ se nepoãítalo, odãerpaly znaãné prostfiedky z obratového úãtu. Dal‰í zv˘‰ené
náklady vznikly zastavením dosavadního hlavního v˘robku samopalu âZ 247, dne 9. srpna 1952,
kter˘ pÛvodnû byl i v plánech na rok 1953. Ale podniky dodávající hutní materiál pro právû zastavenou v˘robu samopalu uÏ jeho v˘robu nemohly zastavit a vydodaly celé objednané mnoÏství, 150
tun.13/ A dodávky materiálu na program pu‰ky na IV. ãtvrtletí 1952 se zajistit vÛbec nepodafiilo.
Pod dojmem této situace, plánovací odbor zbrojovky vypracoval návrh na pfiesunutí dodávek
samonabíjecí pu‰ky ze IV. ãtvrtletí 1952 na II. ãtvrtletí 1953. Ministerstvo v‰eobecného strojírenství
navrhovanou zmûnu neschválilo. Ale pfiesto se podafiilo jednáním s fieditelem plánovacího odboru
ministerstva ing. ¤efiábkem dosáhnout dohody tak, Ïe hospodáfiská smlouva nemusí b˘t plnûna, Ïe
nebude placeno penále a bylo povoleno ãerpat prostfiedky z podnikového fondu pracujících.14/
Celá sloÏitá situace, jak jsme ji právû uvedli, se pfienesla i do roku 1953. Závody pfiesného strojírenství pfievzaly v˘robu samonabíjecí pu‰ky za pfiedpokladu, Ïe v˘robek je technicky a v˘vojovû
ukonãen. Tento pfiedpoklad vycházel jednak z uji‰tûní PováÏsk˘ch strojární a z toho, Ïe vojenská
správa v PováÏsk˘ch strojárnách pfievzala do konce roku 1952 jiÏ 5 tisíc tûchto v˘robkÛ. V druhém
pololetí 1952 na‰i technologové zjistili, Ïe v pracovních postupech i ve v˘robû a v˘kresech náfiadí
z PováÏsk˘ch strojární nebyly dodrÏeny technologické zásady. Od jin˘ch ploch se nûkteré souãásti
upínaly a do jin˘ch ploch byl mûfien rozmûr. ProtoÏe se s tím potom v dílnách nemohl nikdo
domluvit, nezbylo, neÏ aby technologové zbrojovky vypracovali nové pracovní postupy a nové
v˘kresy náfiadí u fiady souãástí.
Po nepfiedstaviteln˘ch obtíÏích technologick˘ch a materiálov˘ch se podafiilo smontovat zku‰ební sérii 50 kusÛ samonabíjecí pu‰ky v dubnu 1953, které byly projety uÏ v zafiizovací sadû.
Z toho bylo do 25. dubna 1953 pfiipraveno 11 kusÛ k funkãnímu ovûfiení. Na základû funkãních
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
zkou‰ek a zku‰eností od vojensk˘ch útvarÛ z dodávek PováÏsk˘ch strojární, kde se objevily závaÏné závady, zastavil námûstek ministra Václav Strako‰ 23. kvûtna 1953 v dÛsledku nevyjasnûné situace v˘robu nûkter˘ch souãástí v obou závodech a urãil komplexní brigádu technikÛ z rÛzn˘ch
závodÛ i na‰eho, aby vyfie‰ila vzniklé nemalé problémy, do konce ãervna 1953.15/ Pfiejímka zbraní
byla vojenskou správou zastavena.
Problémy kolem samonabíjecí pu‰ky se ukázaly tak sloÏité, Ïe ministerstvo v‰eobecného strojírenství a ministerstvo národní obrany v polovinû roku 1953 ustavilo zvlá‰tní komisi za úãelem
prozkoumání závad v˘robku, která mûla za úkol: navrhnout zmûny na zv˘‰ení Ïivotnosti a bezpeãnosti zbranû a konstrukãní zmûny u ãtyfi hlavních souãástí. Takov˘ zásah se potom promítl do sloÏitého pochodu jak˘m je v˘roba zbraní a z toho vyplynuly nepfiedstavitelné potíÏe ve v˘robním
procesu a také na provádûní nov˘ch dlouhodob˘ch zkou‰ek.16/
Kromû toho se finanãní situace v plnûní plánu podniku komplikovala tím, Ïe v dÛsledku závad,
v˘robky ze skladu hotov˘ch v˘robkÛ musely b˘t úãetnû vyvedeny zpût do rozpracovanosti, aby se
mohly na nich provést vût‰í potfiebné úpravy.
Je‰tû ani v polovinû roku 1953 se neuskuteãnily dodávky pu‰ky nebyla dosud ovûfiena v˘robní
schopnost a ministerstvo nedalo souhlas k zahájení sériové v˘roby. Koncem roku 1953 vznikl nov˘
problém - rozprask munice. ¤e‰ení této závady pokraãovalo i v prosinci a poslední zkou‰ky byly
uskuteãnûny 4. ledna 1954. To opût vyÏadovalo konstrukãní zmûny v˘robku uÏ bûhem seriové
v˘roby.17/ A to zpÛsobovalo neplnûní plánu v˘roby.
První dodávka a pfiejímka byla pÛvodnû uskuteãnûna v kvûtnu 1953, kdy podnikov˘ fieditel
Jaroslav ·vec ohlásil hlavní správû 01 ministerstva v‰eobecného strojírenství dodávku 100 kusÛ
samonabíjecí pu‰ky. V dÛsledku problémÛ, které jsme uÏ uvedli, byla uskuteãnûna dal‰í dodávka za
rok, tedy v dubnu 1954. A aby problémÛ bylo je‰tû víc, vznikly hned dal‰í. PÛvodnû byla poÏadována ofiechová paÏba, ale pro zv˘‰en˘ poãet v˘robkÛ uÏ nebylo moÏné v celé Evropû opatfiit tolik
ofiechového fieziva a tak se muselo pfiistoupit ke zmûnû a nahradit se souhlasem MNO ofiech finskou bfiízou.18/ Tato poslední akce v‰ak uÏ signalizovala obrat. Od roku 1954 pokraãovala v˘roba
pu‰ky ve velk˘ch sériích bez závad aÏ do v˘bûhu v roce 1958. Jen je‰tû uveìme , Ïe konstrukterem
samonabíjecí pu‰ky byli bratfii Kratochvílové z âeské zbrojovky Strakonice. A jen dodáváme, Ïe
bratfií Kouc‰tí, konstruktéfii zbraní, vyvinuli v té dobû velmi zdafiilou samonabíjecí pu‰ku, ale ta
v trochu nejasné soutûÏi se samonabíjecí pu‰kou vzor 52 nûjak neuspûla.19/
A pro úplnost je‰tû uveìme, Ïe v letech 1952-1953 uÏ tak komplikovanou situaci je‰tû dál
zhor‰ilo vyhofiení paÏbárny. V noci ze 26. na 27. dubna 1952. V˘roba paÏeb v dÛsledku toho musela b˘t zadána do jin˘ch závodÛ. Pfiíãina poÏáru nebyla zji‰tûna a ‰koda byla odhadnuta na 2,5 mil.
Kãs. PoÏár zpozoroval stráÏn˘ pfies okno, ale v dÛsledku nedostatku vody poÏár nemohl b˘t uha‰en.
Ihned po poÏáru byl v podniku zfiízen profesionální poÏární sbor.20/
V‰ech problémÛ s pu‰kou a jejich fie‰ení se zúãastnila novû zfiízená laboratofi vybavená nejnovûj‰í mûfiící technikou. Za její pomoci se podafiilo provést takové zmûny konstrukãní, materiálové
a technologické, které vyfie‰ily Ïivotnost ãtyfi souãástí z tfií tisíc na deset tisíc ran.
Krátce pfied skonãením programu samonabíjecí pu‰ky vzor 52 objevily se snahy ministerstva
v‰eobecného strojírenství, aby se po v˘bûhu pu‰ky vzor 52 zavedla v˘roba samopalu Simonov. Byla
ustavena delegace, hlavní inÏen˘r Ing. Antonín Sokol, hlavní technolog Emanuel S˘kora a Martin
Sedláfi, která odjela do Tule v SSSR, aby o této otázce jednala. S ohledem na ãasovou nároãnost
a sloÏitost prostudování technické dokumentace bylo dohodnuto, Ïe nám dokumentace bude dodána prostfiedníctvím MVS. Dokumentace skuteãnû byla dodána, ale k realizaci uÏ nepfii‰lo. V technické dokumentaci byly v˘kresy a postupy chromování v˘vrtÛ hlavní. VyuÏilo se této moÏnosti.
Zavedením této nové technologie v podniku byl povûfien Ing. Josef StraÀák, kter˘ je‰tû v prÛbûhu
roku 1957 ji s velk˘m úspûchem pro pu‰ku vzor 52 zavedl.
Na sklonku roku 1957 uÏ bylo v podniku jasné, Ïe v následujícím roce 1958 bude zafiazen do
v˘robního programu nov˘ hlavní v˘robek B 0150. Ministerstvo v‰eobecného strojírenství pfii jednání s fieditelem Jaroslavem ·vecem se dlouho nerozhodovalo komu v˘robu zadat. Po zku‰enostech
s rozbûhem samonabíjecí pu‰ky se ministerstvo v‰eobecného strojírenství a národní obrany jednoznaãnû pfiiklonilo k názoru, aby tento program byl umístûn ve zku‰eném závodû, v Závodech ¤íjnové revoluce Vsetín závod Uhersk˘ Brod, kde byla záruka spolehlivého nábûhu i v˘roby.
V˘roba této zbranû byla dobfie pfiipravena a v dílnách dobfie organizována. Pro hlavní souãásti
byly postaveny v˘robní linky, do v˘robního procesu bylo pofiízeno nûkolik stavebnicov˘ch a jednoúãelov˘ch strojÛ , jak vlastní v˘roby tak ze specializovan˘ch podnikÛ.
15/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
101b, inv. jedn.: Zpráva o plnûní
závazku podniku, dále Zpráva o plnûní
plánu v 5. mûs. 1953, s.1,2.
16/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 16,
inv. jedn. 335. Rozbor hospodafiení za
12. mûs. a rok 1953 se zmínkou, Ïe
MVS a MNO vytvofiily zvlá‰tní komisi k
prozkoumání závad zbranû 704.
17/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, inv. jedn.
421. Rozbor hospodafiení za rok
1954,s.4-6, praskání munice.
18. TamtéÏ, zmûna ofiechového fieziva
za finskou bfiízu.
19/ Podle vzpomínek gen. fied. Jifiího ·tûtiny ze srpna 1994
20/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.7,
inv. jedn. 165. Zápis o protipoÏární kontrole z 2.6.1952
47
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Sortiment a v˘robní program v období 1950 - 1958 /1960/.
Lovecké a sportovní zbranû: Pistole obranné, vzduchovky, vzduchové, plynové a startovací
pistole. Speciální sortiment: samopaly, samonabíjecí pu‰ky, odstfielovací pu‰ka, ãlánky nábojov˘ch
pasÛ.
Samopal vz. 58 ráÏe 7,62
Automatická pistole vz. 50
48
V˘robní program v uvedeném období:
Pistole âZ ráÏe 7,65 mm, pistole âZ ráÏe 6,35 mm, pistole Duo 6,35 mm.
Vzduchovky 802,803,603,608,612,615,618,620,622,624, pfieváÏnû ráÏe 5,5 mm
Vzduchová pistole ZVP ráÏe 4,5 mm
Terãová pistole ZKP 493
Automatická pistole plynová APP se zásobníkem pro 7 brokÛ - patfii do roku 1966 aÏ 197x
Startovací pistole vzor UB 70 a UB 71 - patfii do roku 1973 a pozdûj‰ích
Speciální v˘roba:
Samopal âZ vzor 247 A, B ráÏe 9 mm do roku 1951, samopal âZ vzor 247 A,B ráÏe 7,62 mm,
vyrábûn˘ v letech 1951-1952.
Samopal vzor 58 ráÏe 7,62 mm.
Samonabíjecí pu‰ka vzor 52 ráÏe 7,62 mm
Odstfielovací pu‰ka vzor 62 ráÏe 7,62 mm
âlánky nábojov˘ch pasÛ MG 131,151,20 S,23 NS,NR 24 N 37, V 18
Podávání LK 37
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
Automatická pistole „Z“ cal 6,35 mm
Automatická pistole „Z“ cal 6,35 mm
Automatická pistole DUO cal 6,35 mm
49
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Vzduchovka Slavia 612
Vzduchovka Slavia 618
Vzduchovka Slavia 620
Vzduchová pistole TEX ZVP r. 4,5 mm
50
Automatická plynovací pistole APP
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
Vzduchovky v‰ech typÛ byly vyrábûny ve velk˘ch poãtech a podobnû i startovací pistole.
Pistole âZ byly roãnû vyrábûny v desetitisícov˘ch poãtech. Vynikaly pfiedev‰ím okamÏitou pohotovostí a bezpeãností zbranû.
Startovací pistole UB 70
UÏ z bûÏného pohledu vidíme, Ïe pfievládá od roku 1950 speciální v˘roba a udrÏuje se ve sledovaném období na stejné úrovni. Pfiedev‰ím proto, Ïe pfiednost v konstrukci, v zásobování materiálem i ve v˘robû mûla speciální v˘roba, která mûla moÏnost rozvíjet se na ‰iroké základnû, mûla ve
v‰em pfiednost jako jmenovit˘ úkol.
5. Reorganizace ãeskoslovenského prÛmyslu v roce 1958
Základem na‰ich souãasn˘ch úvah jsou nûkteré jevy, které na konci padesát˘ch let signalizovaly urãit˘ obrat, kdy se do popfiedí zájmu zaãaly prosazovat plnû otázky ekonomické daleko zfietelnûji neÏ v pfiedchozím období. Ale dosavadní organizaãní struktura v prÛmyslu neumoÏÀovala
v této vûci nûco udûlat. To co bylo prospû‰né v roce 1950, stávalo se trvalou brzdou podnikÛ na
konci padesát˘ch let. Proto vládní ãinitelé pfiistoupili v roce 1958 k dal‰í reorganizaci prÛmyslu.
JestliÏe pfii pfiedcházející reorganizaci prÛmyslu v roce 1950 byly velké národní podniky rozdûleny na mnoho men‰ích podnikÛ, v nové organizaci v roce 1958 nastoupily snahy opaãné. Men‰í podniky byly uskupovány jako závody podle oborÛ do vût‰ích celkÛ, oborov˘ch podnikÛ nebo
sdruÏení na ãele s velk˘m závodem. Pfii této reorganizaci prÛmyslu byl nበpodnik od
1. dubna 1958 zaãlenûn jako závod do v˘robnûhospodáfiské jednotky Závody ¤íjnové revoluce
Vsetín spolu se ‰esti dal‰ími závody a pfiejmenován na Závody ¤íjnové revoluce. Stalo se to, co
u nás nikdo v podniku neãekal. Takové zaãlenûní nebylo pfiedem s na‰im podnikem projednáno,
bylo jen vyhlá‰eno ministerstvem v‰eobecného strojírenství.
Jednoranná sportovní maloráÏková
pistole CHAMPION
51
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Vládní usnesení v této vûci dalo v roce 1958 reorganizaci pevnou základnu a potom mnoho uÏ
záleÏelo na vedení podniku a závodÛ. Jak dál uvidíme ani právû zavedená reorganizace prÛmyslu
nevyfie‰ila problémy, se kter˘mi se pot˘kalo celé národní hospodáfiství.
Po provedené reorganizaci byla v˘robnûhospodáfiská jednotka Závody ¤íjnové revoluce Vsetín
zaãlenûna do ministerstva v‰eobecného strojírenství. V˘robnûhospodáfiské jednotky ve skuteãnosti
nahradily b˘valé hlavní správy - glavky. ¤ízením nové VHJ byl ministerstvem povûfien dosavadní
fieditel závodÛ ¤íjnové revoluce Vsetín ing. Karel Hoplíãek, vedením závodu v Uherském Brodû byl
jmenován dosavadní fieditel Jaroslav ·vec. Mûsíc po zfiízení nové VHJ do‰lo od 1. kvûtna 1958 ke
zmûnû organizaãní struktury uvnitfi závodu podle VHJ. Bylo zfiízeno pût úsekÛ do jejichÏ ãela byli
jmenováni námûstci.
Organizaãní schéma k 1.5.1958
¤editel závodu:
technick˘ námûstek:
V˘robní námûstek:
Hospodáfisk˘ námûstek:
Obchodní námûstek:
Vedoucí zamûstnaneckého úseku:
21/ PA âZ UH. Brod, Závodní kronika
Z¤R Uh. Brod, zápisy za rok 1960, s.8,
rok 1964 s.26.
Jaroslav ·vec
ing. Jindfiich Michlík /z VHJ Vsetín/
Václav Turek
Dr. Franti‰ek Hladi‰
Dr. Vladimír Îmolík
Oldfiich Michalãík
Právû provádûná reorganizace prÛmyslu mûla odstranit váÏné problémy v ãeskoslovenském
prÛmyslu, ale ty se projevovaly v celém národním hospodáfiství, aÈ uÏ byly zpÛsobeny nedostatky
v fiízení, mezinárodní situací nebo pramenily z odborné nepevnosti hospodáfisk˘ch pracovníkÛ na
v‰ech stupních fiízení. Proto ani tato nová reorganizace v prÛmyslu obtíÏe v národním hospodáfiství
nijak nezmírnila. Ale brzy nato pfii‰lo k dÛleÏité zmûnû. ¤editel závodu Jaroslav ·vec odchází 31.
srpna 1959 ze závodu do TOS Vansdorf na funkci podnikového fieditele. Po nûm byl jmenován fieditelem závodu Uhersk˘ Brod od 1. záfií 1959 Stanislav RÛÏák, kter˘ byl doposud fieditelem v Z¤R
Bojkovice.
V závûru tohoto období 1950 - 1960 vzpomeÀme je‰tû nûkter˘ch v˘znamn˘ch událostí, které
mají vztah k na‰emu podniku. K 1. lednu 1950 byl jmenován ministrem automobilového prÛmyslu
nበb˘val˘ zamûstnanec a vedoucí kalírny Emil Zatloukal. Pracovníci na‰eho podniku se k ministru
Zatloukalovi obraceli o pomoc v rÛzn˘ch záleÏitostech a ten nikdy neodmítl a vy‰el jim vstfiíc. Zajímal se trvale o dûní v na‰em podniku. Ale i v soukrom˘ch záleÏitostech se na nûho obraceli
o pomoc. Vzpomínáme si na b˘valého úãetního na‰eho závodu v letech 1937 aÏ 1945 Jana Balíka,
kter˘ po roce 1948 nemohl najít zamûstnání a kterého potom ministr Zatloukal umístil v nûkterém
z praÏsk˘ch závodÛ ministerstva automobilového prÛmyslu.
V období 1956-60 byl poslancem národního shromáÏdûní Ladislav Jurãík, z náfiaìovny. Dne
12. ãervna 1960 byly volby do národního shromáÏdûní, ve kter˘ch byl zvolen poslancem nástrojafi
na‰eho podniku Stanislav Mikulá‰ek z Luhaãovic, na období 1960-1964. Oba pracovali ve v˘boru
pro plánování.
Mimofiádnou pozornost vûnovali pracovníci podniku v roce 1960 olympijsk˘m hrám v ¤ímû.
Do ãeskoslovenského olympijského druÏstva byl jmenován nበzamûstnanec Du‰an Houdek.
Zúãastnil se závodu ve stfielbû z libovolné maloráÏky na 50 m a umístil se na IV. místû se stejn˘m
poãtem bodÛ jako tfietí Nûmec Zähringer. Du‰an Houdek mûl velkou ‰anci na zlatou medaili, ale
jak sám fiíkal, zbyteãnû ztratil pfii stfielbû v leÏe 7 bodÛ, které rozhodly. Patfiil v této disciplinû mezi
nejlep‰í stfielce svûta.21/
6. Shrnutí rozvoje podniku v období 1950 aÏ 1960
Pfiicházíme ke shrnutí pfiedÛleÏitého období samostatného podniku a v nûm se pokusíme
vystihnout, popsat a vyhodnotit hlavní linie rozvoje podniku v té podobû jak je známe. I kdyÏ jsme
si vûdomi toho, Ïe otázka rozvoje podniku se nedá posuzovat jen v matematick˘ch veliãinách, uvádíme nûkolik hlavních údajÛ o jeho rozvoji v ãíslech.
Základní v˘vojovou tendencí tohoto období byl dynamick˘ rozvoj podniku ve v‰ech hlavních
smûrech - ve v˘robû, roz‰ifiování v˘robního programu o nové v˘robky, rÛstu pracovníkÛ a v pfiemûnû kvalifikaãní struktury, v˘dûlkÛ, prostfiedkÛ na investice a neb˘val˘ rÛst základních fondÛ a podlahov˘ch ploch, budeme si v‰ímat nov˘ch technologií a pod.
Podnik v období 1950 - 1960 pfiipravil a úspû‰nû zavedl do v˘roby tfii hlavní v˘robky specielní techniky a fiadu drobn˘ch v˘robkÛ. Za zmínku stojí také v˘roba odstfielovaãky vzor 62 v tomto
období.
52
Z¤ÍZENÍ A ROZVOJ NÁRODNÍHO PODNIKU 1950 - 1958
Slévárna pfiesného lití
V oboru loveck˘ch a sportovních zbraní bylo zafiazeno do v˘roby devût základních typÛ vzduchovek, pistole ZKP 493, ZVP, popla‰né pistole a obranné pistole âZ ve více modelech. UÏ od roku
1950 pfievaÏuje ve v˘robû obor specielní v˘roba, která tvofií 84 %, obor 545 sportovní a lovecké
zbranû 16 % z objemu v˘roby zboÏí. V roce 1960 jsou tyto hodnoty témûfi nezmûnûny, pfii ãemÏ se
objem produkce ve sledovaném období zv˘‰il o 222 % proti roku 1950, z 38 334 tis. Kãs na 85 273
tis. Kãs. V letech 1952 aÏ 1954 nebyl plnûn plán v˘roby a dal‰í ukazatele z pfiíãin, které uÏ byly
uvedeny. Pozoruhodn˘ v˘voj tohoto období 1950 - 1960 byl ve znamení vysokého rÛstu poãtu
zamûstnancÛ. A tu si pov‰imnûme jejich struktury v kategoriích.
Stav pracovníkÛ celkem
z toho: dûlníkÛ
technikÛ
adm. prac.
uãÀÛ
V˘stavba hlavních objektÛ v letech 1950 - 1960:
Hlavní sklad materiálu, kotelna, trafo
Lisovna
Dieselelektrárna, vrátnice v Briefce
Nová konstrukce
Automatárna, stavba civilní obrany
Bytové jednotky podniku, 96 bytÛ
Nejmarkantnûji se zv˘‰ily plochy v uvedeném období.
Podlahová plocha v m2
Z toho: v˘robní plocha
Pomocná plocha
Správní
Informace o základních fondech: v roce 1960:
Základní fondy v pofiizovací hodnotû
z toho stroje a zafiízení
zÛstatková hodnota strojÛ a zafiízení
1950
1490
1187
108
59
136
1960
2395
2005
258
132
257
Index %
160,7
168,1
239,8
226,7
188,9
1950 - 1951
1952
1955
1957
1958
1950 - 1960
1950
12 814
8 445
3 544
825
1960
30 187
10 112
10 773
9 302
236%
68 990 tis. Kãs
38 608 tis. Kãs
12 015 tis. Kãs
53
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Ocenûní na‰ich pracovníkÛ
prezidentem Antonínem Zápotock˘m
Dobfie si pov‰imnûme nízké zÛstatkové hodnoty strojÛ a zafiízení, která velice nepfiíznivû vypovídá o stáfií strojÛ.
Zajímavou stránkou tohoto období je podle na‰eho soudu zavádûní nov˘ch technologií,
jejichÏ poãátky se objevují brzy po roku 1948. Od roku 1950 zamûstnanec závodu Karel Kafka,
v dÛsledku nedostatku rychlofiezn˘ch ocelí v pováleãn˘ch letech , zavedl v roce 1950 - 1952 pouÏívání cementaãních ocelí k v˘robû nástrojÛ na obrábûní kovÛ. Témûfi souãasnû a ze stejného dÛvodu - nedostatku rychlofiezn˘ch ocelí, zavedl odlévání nástrojÛ z rychlofiezné oceli z vyfiazen˘ch
nástrojÛ z ukonãen˘ch v˘rob, metodou vytavitelného modelu. Sestavil a uvedl do provozu první
vyjiskfiovaã otvorÛ.
Metoda pouÏívání cementaãních ocelí na nástroje se v‰ak neroz‰ífiila pro malou v˘konnost,
byla pouÏívána jen v na‰em podniku dva, tfii roky, protoÏe potom uÏ byl dostatek rychlofiezn˘ch
ocelí. Ale odlévání nástrojÛ se udrÏelo dál. PrÛkopnick˘m ãinem v tomto období, 1953 - 1954 bylo
zavedení pfiesného lití souãástí zbraní metodou vytaviteln˘ch modelÛ. Metodu zavedl rovnûÏ Karel
Kafka, pozdûji zdokonalil a pro sériovou v˘robu rozvinul a vybavil mechanizací a automatizací Ing.
Josef StraÀák. Konstrukci zafiízení navrhla skupina mechanizace a automatizace v roce 1958.
Oddûlení mechanizace a automatizace bylo zfiízeno v roce 1958. Mûlo sedm pracovníkÛ na
ãele s Ing. Janem Nepustilem Tato skupina zaji‰Èovala po stránce konstrukãní úkoly technického
rozvoje podniku. Dosáhla pfiíkladn˘ch v˘sledkÛ. Vypracovala plán mechanizace slévárny pfiesného
lití a konstrukce strojÛ a zafiízení, které nebyly v na‰em státû vyrábûny a to poloautomat na v˘robu
voskov˘ch modelÛ, stromeãkÛ, vstfiikovacího zafiízení a karuselu, hydrolyzeru pro pfiípravu obalov˘ch smûsí, provedla automatizaci louhovny. V roce 1959 provedl t˘m pracovníkÛ této skupiny
konstrukci 18 strojÛ a zafiízení pro mechanizaci slévárny pfiesného lití a tím se zv˘‰ila kapacita slévárny z 39 tun na 48 tun odlitkÛ roãnû. Za rok se u‰etfiilo 40 tun materiálu v hodnotû témûfi milion
korun.
V roce 1960 bylo zkonstruováno deset sloÏit˘ch strojÛ, tfiívfietenov˘ automat, projekt montáÏní
linky zbraní a její uvedení do provozu, poloautomatick˘ stroj na sváfiení polyetylénov˘ch sáãkÛ.
Skupina také uvedla do provozu osm stavebnicov˘ch strojÛ dodan˘ch jin˘mi podniky.
54
PAT ¤ Í M E D O O B O R O V É H O P O D N K U Z ÁV O D Y ¤ Í J N O V É R E V O L U C E V S E T Í N 1 9 5 8 - 1 9 6 5
Patfiíme do oborového podniku
Závody ¤íjnové revoluce Vsetín
1958 - 1965
1. Zaãlenûní podniku do VHJ Závody ¤íjnové revoluce Vsetín
Nové zaãlenûní a transformace podniku na závod probûhla bez problémÛ i kdyÏ to pro nás
nebyla právû vítaná zmûna. Pfiecházeli jsme do nové v˘robnûhospodáfiské jednotky plnû zabezpeãeni v˘robními programy jak specielní v˘roby tak oboru loveck˘ch a sportovních zbraní, s dobfie
organizovanou v˘robní základnou a zku‰en˘m pracovním kolektivem, s v˘hledem v˘roby
a zamûstnanosti na nûkolik let. Nedomnívali jsme se a ani pracovníci oborového podniku, Ïe
budou mít s na‰im podnikem nûjaké starosti.
Jako první po zaãlenûní se projevila organizaãní aktivita. Závod Uhersk˘ Brod pfiizpÛsobil své
organizaãní schéma oborovému podniku jak uÏ o nûm byla zmínka, na pût úsekÛ na ãele s námûstky fieditele.1/ Do té doby platila s men‰ími zmûnami organizace platná od poãátku padesát˘ch let.
A myslíme si, Ïe nová organizaãní struktura byla úãelnûj‰í neÏ dosavadní.
Nová vnitfiní organizace, jak o ní byla fieã, se dlouho neudrÏela a v roce 1963 v dÛsledku velk˘ch tûÏkostí v celém národním hospodáfiství bylo pfiikroãeno k organizaãním zmûnám v prÛmyslu
i v na‰em hospodáfiství. Byly sluãovány funkce námûstkÛ, ale jen na krátkou dobu dvou let. Tehdy
od 1.8.1963 z funkce technického námûstka ode‰el Ing. Jindfiich Michlík, kter˘ se vrátil do svého
matefiského podniku Z¤R Vsetín.2/
2. Investiãní v˘stavba 1958 - 1965
Hospodáfiské problémy, které na sklonku padesát˘ch let uÏ zfietelnû doléhaly na celé národní
hospodáfiství se pfiená‰ely i na závody a podniky. Projevovalo se to pfiedev‰ím v omezení prostfiedkÛ na investiãní v˘stavbu a obnovu strojních fondÛ. Ale pfiesto se podafiilo fiediteli závodu Jaroslavu
·vecovi na zaãátku roku 1958 získat prostfiedky na v˘stavbu nové v˘robní haly. A to byla v období
1958 - 1965 nejvût‰í investice.3/
1/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
32, inv. jedn. 623,624, organizaãní schéma a fiád z 1.5.1958.
2/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 74,
inv. jedn. 1150, odvolací dekret J.
Michlíka z 18.7.1963 s platností od
1.8.1963
3/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 37,
inv. jedn. 715. Pfiíkaz fied. závodu ã.
6/1959, zfiízení komise pro v˘stavbu
haly.
Stavba nové haly
55
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
4/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika,
zápisy za rok 1963, s.2,9.
V˘stavba haly byla zahájena 20. listopadu 1958 a to za stálé pomoci 15 brigádníkÛ ze závodu
dennû. V˘stavba trvala neuvûfiitelnû dlouho - pût let a do provozu byla provizornû uvedena v
II. polovinû roku 1963. Zdlouhavá v˘stavba mûla své pfiíãiny jednak v ãastém odvolávání pracovníkÛ Pozemních staveb na jiné centralizované stavby a také v nedostatku finanãních prostfiedkÛ. Na
jafie 1963 byla hala pfied dokonãením, ale to bylo ohroÏeno nedostatkem zdrojÛ na dofinancování.
Bylo to v letech 1961, 1962, kdy v celém státû byly zastaveny v‰echny rozestavûné investiãní akce
pro nedostatek prostfiedkÛ pro jejich financování . Proto fieditel závodu pozval zástupce ministerstva v‰eobecného strojírenství, aby s nimi dokonãení haly projednal. 1. února 1963 se dostavila do
závodu delegace ministerstva vedená námûstkem ministra ing. ·imonovsk˘m. Po prohlídce haly
delegace pfiislíbila na dokonãení 294 tis. Kãs na provizorní uvedení haly do provozu s tím, Ïe dal‰í
práce v hodnotû 350 - 400 tis. Kãs budou odsunuty do roku 1964. A 14. srpna 1963 se dostavil do
závodu sám ministr V‰eobecného strojírenství Karel Poláãek, prohlédl si stavebnû dokonãenou halu
a pfiislíbil dal‰í prostfiedky na její dokonãení.4/
Vlekoucí se stavba
5/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika,
zápisy za rok 1962, s.16. TéÏ PA CZ Uh.
Brod, fond PS, kart. 101 a, statistické
tabulky o podniku 1936-1973, s.5.
6/ Podle rozhovoru F. Vyskoãila s hlav.
mechanikem MVS Hejcmanem, v ãervenci 1973, téÏ záv. kronika 1964,
s.2,7,8.
56
V záfií 1963 uÏ zaãaly pfiesuny do nové haly - generální opravna Jaroslava Stratila, dílna 31
z budovy I Jifiího Luka‰tíka se pfiemísÈovala v lednu a únoru 1964.
Dal‰í investiãní v˘stavba v tomto období: kalírna - roz‰ífiení a rekonstrukce 1961, Kompresorovna 1960, chromovna a neutralizace 1962. Pro rekreaci dûtí i dospûl˘ch byl vystavûn z prostfiedkÛ ROH Pion˘rsk˘ tábor a dokonãen do 31.12.1962, se 60 lÛÏky a 86 lÛÏky ve stanov˘ch podsadách.5/
Od prvních poãátkÛ v roce 1950 byly investiãní prostfiedky pfiidûlovány podnikÛm centrálnû,
rozpisem ministerstva, generálních fieditelství nebo hlavních správ a to oddûlenû pro stavby a jejich
vybavení a zvlá‰È pro stroje nezahrnuté do rozpoãtu staveb. V‰em kdo s ãísly rozpisÛ nebo odpisÛ
ze strojÛ v podnicích a závodech pracovali, od poãátku bylo zfiejmé, Ïe z odpisovan˘ch prostfiedkÛ
celá ãástka by mûla b˘t pouÏita na modernizaci v˘robní základny. Ale po dlouhá léta, od roku 1950
bylo z odpisovan˘ch prostfiedkÛ ze strojového fondu na obnovu rozepisováno v prÛmûru
10 aÏ 20 % a to mûlo za následek neúmûrné stárnutí strojÛ. Toho si byli dobfie vûdomi hlavní
mechanici podnikÛ i hlavní úãetní. KdyÏ na tento stav uÏ celé desetiletí, na sv˘ch poradách na
ministerstvu v‰eobecného strojírenství poukazovali . Ale i kdyÏ tyto podnûty byly uznány za oprávnûné, nebylo moÏné s tím nic dûlat.
V zahraniãním obchodû nastal takov˘ v˘voj, Ïe jsme vyváÏeli témûfi celou produkci strojÛ a ve
vlastních podnicích nemohli jsme obnovovat základní strojové fondy. Bilance zahraniãního obchodu se vyrovnávaly v˘vozem strojÛ jak plánovan˘ch pro v˘voz, tak ãasto i strojÛ, které mûly podle
plánu obdrÏet podniky.6/ Tak stárnutí základních strojov˘ch fondÛ se stalo v celém státû ve v‰ech
PAT ¤ Í M E D O O B O R O V É H O P O D N K U Z ÁV O D Y ¤ Í J N O V É R E V O L U C E V S E T Í N 1 9 5 8 - 1 9 6 5
podnicích nefie‰iteln˘m problémem. A tato situace se t˘kala i na‰eho podniku , kde stárnutí rostlo
témûfi o pÛl roku za rok. A následky pociÈujeme dodne‰ka, kdy musíme vkládat neúmûrné prostfiedky, do obnovy, abychom tento stav star˘ desítky let napravili.
3. Zvy‰ování kvalifikace pracovníkÛ
Kvalifikaãní struktura pracovníkÛ a její neustálé zlep‰ování bylo bezpochyby v centru pozornosti vedení podniku uÏ od poãátku padesát˘ch let. Nesprávnou politikou národních správ v letech
1945 a 1946 se v závodû âeské zbrojovky zmûnila podstatnû kvalifikaãní struktura dûlníkÛ pfiímo
v dílnách. JestliÏe v letech 1937 aÏ 1945 bylo v dílnách aÏ 70 % vyuãen˘ch pracovníkÛ, potom od
kvûtna 1945 do poloviny roku 1946 se jejich poãet sníÏil pod 30%. Obdobnû tomu bylo i u technick˘ch pracovníkÛ. V roce 1937 aÏ 1939 byli v závodû dva inÏen˘fii, ing. Bedfiich Weissenbach
a ing. Josef KfiíÏ, s vy‰‰í prÛmyslovou ‰kolou byli v závodû tfii technici, Franti‰ek Brejcha ml., Karel
Neuvirt a Franti‰ek Vyskoãil, pozdûji Drahomír Svozil. Ostatní technici mûli vût‰inou niωí prÛmyslovou ‰kolu, vût‰ina vrchních mistrÛ a mistrÛ mûla jen základní vzdûlání a vyuãení. V prÛbûhu války pfii‰lo nûkolik absolventÛ gymnázia, Martin Sedláfi s nadstavbou, Robert Kalivoda, Josef Hanák,
Franti‰ek Werner, Antonín Koutek a dal‰í . ¤editel Franti‰ek Brejcha byl absolventem umûlecko-prÛmyslové ‰koly.7/ V‰ech úfiedníkÛ bylo v uveden˘ch letech 47, z toho technikÛ 39, administrativních
pracovníkÛ 8.
Obrat nastal aÏ jmenováním fieditele závodu Franti‰ka Hru‰ky a jeho technického zástupce
Franti‰ka Brejchy v srpnu 1946. Do jejich nástupu stavy pracovníkÛ v roce 1945 - 1946 nedosáhly
ani pfiedváleãného stavu. V roce 1946 byl stav pracovníkÛ 544, technick˘ch pracovníkÛ bylo 59.
Ale v roce 1947 vzrostl stav pracovníkÛ témûfi o 400, v roce 1950 se zv˘‰il stav proti roku 1946
o 905 pracovníkÛ na 1490, inÏen˘rskotechnick˘ch pracovníkÛ bylo 167. Do roku 1960 se zv˘‰il
stav proti roku 1950 o víc neÏ 900 pracovníkÛ na 2395, technikÛ bylo 258, administrativních 132.8/
Tato ãísla svûdãí o velkém rÛstu poãtu pracovníkÛ v závodû, ale takov˘ rÛst v tomto období
nastal i v prÛmyslu. PfiírÛstek v prÛmyslu od roku 1950 do roku 1960 byl bezmála 1 milion pracovníkÛ ze zemûdûlství a z fiad Ïen v domácnosti. A z toho vidíme, Ïe ‰lo o nekvalifikované zamûstnance a Ïe bylo tfieba uÏ od padesát˘ch let se zab˘vat zvy‰ováním kvalifikace tûchto nov˘ch pracovníkÛ. Tento vysok˘ nárÛst nekvalifikovan˘ch pracovních sil v‰ak vedl k velkému „zfiedûní“
pokud jde o odbornou úroveÀ kvalifikace pracovníkÛ v závodû. Vybrali jsme pro srovnání zvy‰ování kvalifikace v roce 1961 a v roce 1964.
Zvy‰ování kvalifikace v roce 1961 bylo provedeno u tûchto povolání: soustruÏník 16 pracovníkÛ, u zámeãníkÛ 100, frézafi 67, galvanizér 16, sváfieãi 16 pracovníkÛ. Byl ukonãen kurz pro pracovníky: 29 zámeãníkÛ získalo v˘uãní list, kurz pro mistry nav‰tûvovalo 36 úãastníkÛ a pro konstruktéry byly pfiedná‰ky o nov˘ch formách práce , o upínacích elementech, zavádûní tvrdokovÛ,
protlaãování kovÛ za studena, o pneumatickém upínání, o stavebnicov˘ch strojích a pod. Stfiední
‰kolu pro pracující nav‰tûvovalo v závodû 11 zamûstnancÛ, dlouhodob˘ kurz technologie 29, kurz
ekonomiky a úãetnictví 10 pracovníkÛ.
Na vysokou ‰kolu technickou byl vyslán jeden pracovník na závodní stipendium, tfii studují
dálkovû pûtisemestrov˘ kurz pro VTU, jeden pracovník strojírensk˘ institut a jeden novináfisk˘ kurz.
Na prÛmyslov˘ch a ekonomick˘ch ‰kolách studuje pfii zamûstnání 57 pracovníkÛ.9/
Obdobnû tomu bylo i v roce 1964. Byla to pfiedev‰ím snaha pracovníkÛ o zvy‰ování kvalifikace a to ve v‰ech oborech práce. V roce 1963/1964 studovalo pfii zamûstnání 154 zamûstnancÛ na
odborn˘ch ‰kolách. Koncem ‰kolního roku 1963/1964 ukonãilo studium - úplné stfiední odborné
vzdûlání technického smûru s maturitou 22 pracovníkÛ, úplné stfiední odborné ekonomického smûru s maturitou jeden pracovník a dal‰í. Studium ukonãilo vcelku 46 technikÛ, administrativních pracovníkÛ 11, dûlníkÛ 7. V závodní ‰kole práce si zv˘‰ilo kvalifikaci v roce 1963/1964 442 dûlníkÛ,
technickohospodáfisk˘ch pracovníkÛ 13, v kurzech na vy‰‰í kvalifikaci 66, ‰kolení k dal‰ímu povolání 29, nov˘ch pracovních metod 219 a v kurzech úãelového zamûfiení 1238 pracovníkÛ. Dále
byli ‰koleni revizní technici tlakov˘ch nádob, elektrick˘ch zafiízení a dal‰ích kurzech Domu nové
techniky10/.
Podobné ‰kolení, kurzy, studium pfii zamûstnání na odborn˘ch ‰kolách probíhalo uÏ od poãátku padesát˘ch let a nic se na tom nezamûnilo jak jsme uvedli ani v ‰edesát˘ch letech. V tom je vidût
velké úsilí podniku se s tímto problémem kvalifikace trvale vyrovnávat.
7/ Podle vzpomínek a rozhovoru s fied.
Brejchou v roce 1946.
8/ PA âZ Uh. Brod, fond PS,
kart.4.inv.jedn.92 a kart.101 a, stat. tab.
1936-1973,s.6, stavy pracovníkÛ.
9/ PA âZ Uh. Brod, závod. kronika
1961,s.21, zvy‰ování kvalifikace.
10/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika 1964, s.20-22 zápisy o kvalifikaci.
4. Rozvoj techniky 1960 - 1965
Rozvoj techniky byl souãástí roãních i dlouhodob˘ch plánÛ technického rozvoje podniku. Do
nich patfiilo osvojení nov˘ch v˘robkÛ, zavádûní nov˘ch technologií, mechanizace nebo automati-
57
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
11. PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 59,
inv. jedn. 976. Zpráva o tech. rozvoji
za rok 1960 a dal‰í a záv. kronika
1960,
s.14,1961,s.22,1963,s.5,6,1964,s.18.
Vzduchovka Slavia 622
12/ PA âZ Uh. Brod, fond PS?
kart.37.inv.jedn.712, porada vedení
19.9.1959.
58
zace sloÏit˘ch nebo namáhav˘ch prací, zavádûní stavebnicov˘ch, jednoúãelov˘ch a specielních
strojÛ a ostatní prvky, které pfiedstavovaly rozvoj závodu.
Ale v padesát˘ch letech a je‰tû na poãátku ‰edesát˘ch let se nedaly nakoupit od zahraniãních
v˘robcÛ specielní stroje pro zbraÀovou v˘robu. A nemusely to b˘t jen uvedené stroje, ale ani pfiesné pro náfiaìovny nebo v˘robu. To bylo po dlouhou dobu problémem pováleãné obnovy. Proto se
podnik spoléhal pfiedev‰ím na dodávky strojÛ jednoúãelov˘ch, stavebnicov˘ch , specielních na
tuzemské v˘robce a vlastní v˘robu.
Skupina mechanizace a automatizace vyprojektovala kompletní vybavení stroji a zafiízením,
jak uÏ o tom byla zmínka, slévárnu pfiesného lití. Z dal‰ích strojÛ a zafiízení uvádíme: 17. fiíjna 1960
byl uveden do provozu poloautomatick˘ brousící stroj na hlavní v˘robek, krátce pfiedtím
11. dubna téhoÏ roku byly skonãeny zkou‰ky na tfiívfietenovém jednoúãelovém stroji, kter˘ zvy‰uje
produktivitu práce o 70 %. Dne 2. prosince 1961 bylo dodáno pût stavebnicov˘ch strojÛ z TOS
Kufiim a dva jednoúãelové stroje vlastní v˘roby. Zvy‰ují produktivitu práce o 300 %, návratnost vloÏen˘ch prostfiedkÛ za dva aÏ tfii roky. V roce 1964 byla osvojena a zavedena v˘roba maloráÏky
ZKM 452, osvojení a zavedení pfiesného lití tfií souãástí, dopravník na montáÏ zbraní, pfiedev‰ím
vzduchovek a dal‰í úkoly.11/
Odbornému podniku byl zadán v˘voj paÏby z dfievotfiískové drti, která pfiedstavovala velké
úspory pro podnik i národní hospodáfiství.
5. V˘roba, sortiment, v˘robní programy 1958 - 1965
Do nové hospodáfiské jednotky jsme vstupovali v roce 1958 se zaji‰tûn˘m v˘robním programem, se zku‰en˘m pracovním kolektivem, dobfie vybudovanou v˘robní základnou a organizaãní
strukturou. To v‰echno byly dÛleÏité prvky pro úspû‰nou ãinnost i v nové VHJ Závody ¤íjnové revoluce Vsetín.
V oboru specielní techniky se podafiilo na poãátku roku 1958 zajistit umístûní nosného programu B 0150 v na‰em závodû. Zaji‰Èoval podniku plnou zamûstnanost a v˘hled na ‰est aÏ sedm let,
tedy do roku 1965 - 1967. Specielní v˘roba v té dobû pfiedstavovala 82 % z v˘roby zboÏí, obor
loveck˘ch a sportovních zbraní 13 %. Je v‰ak tfieba vidût, Ïe poÏadavky praÏsk˘ch v˘vozních spoleãností v oboru loveck˘ch a sportovních zbraní nebyly plnû pokryty. V oboru specielní techniky
byla teãka za v˘robou samonabíjecí pu‰ky vzor 52 udûlána 19.9.1959. V zápisech z porady se
ukládá Dr. Îmolíkovi, aby provedl inventuru ukonãené v˘roby a vypracoval pfiehled co z toho je
moÏno nabídnout MNO.12/
Na nov˘ hlavní v˘robek B 0150 byla provedena peãlivá pfiíprava v˘roby, která byla zárukou
nábûhu nového hlavního v˘robku bez poruch, zárukou hospodárnosti, kvality a plnûní plánu. Byly
vypracovány technickohospodáfiské normy nejen na specielní v˘robu, ale i na v˘robky v oboru
loveck˘ch a sportovních zbraní, které umoÏnily pfiesnûj‰í plánování, lep‰í fiízení na v‰ech stupních
a spolehlivûj‰í plnûní úkolÛ.
Projektanti nové hlavní v˘roby B 0150 = samopal vzor 58 (ve v˘robû pak lidovû naz˘ván „ko‰tû“) organizovali v˘robní proces tak, aby se na v‰echny hlavní souãásti postavily v˘robní linky a to
i tam, kde bylo tfieba postavit více strojÛ i kdyÏ nebyly dostateãnû vyuÏity /zásobník/, vyfie‰ili úzké
profily. Na pfiesné a pracné souãásti nového v˘robku bylo do v˘robního procesu zafiazeno nûkolik
stavebnicov˘ch a jednoúãelov˘ch strojÛ jak vlastní v˘roby tak strojÛ zaji‰tûn˘ch u odborn˘ch
v˘robcÛ. V dÛsledku dobfie provedené pfiípravy v˘roby rozbûh probûhl bez závad. V˘robní proces,
zásobování materiálem, zaji‰tûní strojÛ i pfiejímka zbraní probíhaly bez poruch, plynule po mnoho
let. Konstrukce zbranû byla dokonalá a srovnatelná s obdobn˘mi v˘robky zahraniãními a za dlouhá léta nebyl reklamován od zákazníka ani jedin˘ v˘robek.
PAT ¤ Í M E D O O B O R O V É H O P O D N K U Z ÁV O D Y ¤ Í J N O V É R E V O L U C E V S E T Í N 1 9 5 8 - 1 9 6 5
Konstruktéfii nové zbranû B 0150 neplánovali pouÏití nov˘ch technologií. I u této v˘roby se
v‰ak prosadila star‰í my‰lenka a pokraãovalo se v dosavadní efektivní technologii odlévání nûkter˘ch souãástek metodou pfiesného lití do vytaviteln˘ch modelÛ a chromování v˘vrtu hlavní. Povrchová úprava ani konzervaãní postupy nebyly mûnûny.
Z nov˘ch metod byla zavedena metoda lakování zbraní, která se osvûdãila a udrÏela do dne‰ního dne.
V˘robní program 1958-1965.
Speciální technika:
Samopal vzor 58 ráÏe 7,62 mm.
Samopal vzor 61 ·korpion ráÏe 7,65 mm na opasek nebo podpaÏní
Lovecké a sportovní zbranû:
Pistole âZ ráÏe 7,65 mm, âZ ráÏe 6,35, Duo ráÏe 6,35 mm
Vzduchovky Slávia 603,608,612,618,620,622
Startovací pistole UB 70
Terãová pistole ZKP 493, vzduchová pistole ZVP
MaloráÏka ZKM 452, vyrábûná od roku 1964
Ostatní obory:
Hydraulick˘ tryskov˘ tkalcovsk˘ stav H 105 - souprava 156 souãástí. V˘roba zahájena v roce
1961 pro VHJ Z¤R Vsetín.
V‰echny lovecké a sportovní zbranû byly vyrábûny v fiadû typÛ základních v˘robkÛ a v mnoha
jejich modifikacích. Vedení závodu dbalo co nejpeãlivûji, aby kvalita zbraní neustále vzrÛstala,
zavádûjí se nové v˘robky a udrÏuje se tak dobrá tradice na‰ich zbraní ve svûtû. V‰imnûme si je‰tû
velice zajímavé zbranû, která u odborníkÛ vzbudila velkou pozornost, samopalu ·korpion.
Samopal vz. 61 ·korpion
ráÏe 7,65
Na zaãátku roku 1960, ale uÏ i krátce pfied tím se intenzivnû pracovalo v konstrukãních kanceláfiích na v˘voji nové zbranû. Byl to samopal vzor 61 - ·korpion ráÏe 7,65 mm. Byla to zbraÀ pro
univerzální pouÏití, men‰ích rozmûrÛ, malé váhy a velké kadence.
59
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
13/ Podle jednání F. Vyskoãila na MZO
v ãervnu 1966.
14/ âeská zbrojovka a.s. Uhersk˘
Brod. Hlavní katalog zbraní 1994, s.19.
·korpion byl vyrábûn od roku 1962 a pÛvodnû urãen pro bezpeãnostní sloÏky. Byl dodáván
v letech 1962 aÏ 1966. V polovinû roku 1966 byla v˘roba ministerstvem zastavena. Po více jednáních se speciálním odborem ministerstva zahraniãního obchodu Ing. ·oupalem a námûstkem ministra financí PetruÏelou podafiilo se je pfiesvûdãit, Ïe je v˘hodnûj‰í z hlediska vznikl˘ch nákladÛ, neÏ
v˘robu zastavit, nechat ji dojít do v˘bûhu a zbranû pfiípadnû exportovat.13/ Samopal ·korpion byla
zdafiilá konstrukce, která po men‰ích úpravách je dodnes ve v˘robním programu akciové spoleãnosti. Konstruktérem zbranû byl Ing. Rybáfi, se kter˘m spolupracoval Ing. Gala‰, oba ze závodu ZJ·
Brno.
Hlavní data ·korpionu:14/
RáÏe
7,65 mm
Váha zbranû
1,30 kg
zásobník pro
10/20 nábojÛ
Úãinná dálka stfielby z ruky, z ramene
50/150 m
Kadence teoretická
750 ran/min.
Bojová rychlost stfielby
100 ran/min.
Délka zbranû bez opûry, s opûrou
270/522 mm
dostfiel
1 500 m
V roce 1961 si závod osvojil nov˘ v˘robní program, kter˘ nám pfiidûlila VHJ Vsetín - hydraulick˘ tryskov˘ stav H 105. PfiedbûÏnû se uvaÏovalo ve v˘hledech s v˘robou a montáÏí celého tryskového stavu v závodû Uhersk˘ Brod. V˘roba byla organizována a provádûna v dílnû 31. kam byli
pfievedeni nejlep‰í pracovníci ze seriové v˘roby.
MaloráÏka ZKM 452
15/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.54,
inv. jedn. 911,913-915, 1958, ohlasování v roce 1964.
60
6. V˘znamné události v závodû 1958 - 1965
VzpomeÀme je‰tû struãnû nûkteré v˘znamné akce a události v uvedeném období. UÏ v pfiedcházejícím roce 1957 byla pfiipravována NODM - nová organizace dûlnick˘ch mezd. Bylo vytvofieno nûkolik komisí, koordinaãní, kvalifikaãní, komise pro provûrku technologick˘ch postupÛ, hodnotitelská komise pro specielní i civilní v˘robu, pro ztíÏené prostfiedí a pod. Zvlá‰tností nové soustavy bylo to, Ïe se sníÏil poãet pracovníkÛ v úkole, ze 66,4 % mezd na 48,3 %, zv˘‰il se poãet dûlníkÛ v ãasové mzdû z 25,4 % na 35,8% a v ãasové mzdû prosté z 8,1 % na 15,8 %. Z pfiiznan˘ch
kvalifikaãních tfiíd bylo pfiiznáno 15,6 % prozatímnû, 84,4 % definitivnû. Pozoruhodné bylo, Ïe se
5.4.1960 o nové soustavû hlasovalo a Ïe nikdo nezvedl ruku proti.15/
V prÛbûhu let 1950 aÏ 1973 byly ãtyfii nové mzdové soustavy. Na provozních schÛzích vÏdy
referenti slibovali, Ïe se bude víc vydûlávat. Ale hromada - mzdov˘ fond zÛstával stejn˘, jen se
jinak pfierozdûloval. Proto byly vÏdy názory na tyto soustavy velice pesimistické a tyto pochybnosti
vÏdy pfii zavádûní mzdov˘ch soustav vyjádfiil na schÛzích nejvût‰ího provozu, vedoucí provozu
·tûpán Barto‰ík, kter˘ v diskusi fiíkal: „Prosím vás jenom nám nepfiidávejte nebo budeme mít zase
méÀ“
V sociální oblasti bylo v˘znamn˘m ãinem zru‰ení staré kuchynû a jídelny ve starém dfievûném
baráku a zahájení provozu v nové kuchyni a jídelnû 15. srpna 1960. Bylo to v‰emi uvítáno.
Oslavy 25. v˘roãí zaloÏení závodu v roce 1961 byly organizovány velkoryse. Zúãastnili se jich
v˘znamní hosté - ministr Karel Poláãek, námûstek ministra národní obrany generál ·moldas, námûstek ministra vnitra generál Janulík, fieditel VHJ Vsetín ing. Karel Hoplíãek, hosté z okolních podnikÛ
a závodÛ, krajské a okresní orgány.
Slavnostní zahájení provedl pûveck˘ soubor Dvofiák, projevy a zdravice pfiednesli: hosty uvítal
pfiedseda ZV ROH Oldfiich Pulkrábek, o historii promluvil fieditel závodu Stanislav RÛÏák, hlavní
PAT ¤ Í M E D O O B O R O V É H O P O D N K U Z ÁV O D Y ¤ Í J N O V É R E V O L U C E V S E T Í N 1 9 5 8 - 1 9 6 5
projev mûl ministr Karel Poláãek, dal‰í projev mûl fieditel VHJ Vsetín ing. Karel Hoplíãek. Zdravice
pfiednesli generál ·moldas, generál Janulík, dále krajské, okresní a místní orgány.
Veãer po slavnostní veãefii byla na sokolském stadionu velká estráda, hudební program a tanec.
Hrál nejlep‰í soudob˘ orchestr Karla Vlacha z Prahy, zpívali Yveta Simonová, Milan CHladil, úãinkoval téÏ Miroslav Horníãek, balet divadla ABC. Po estrádním programu byl velk˘ ohÀostroj. ÚãastníkÛ na stadionû bylo pfies 7 tisíc.16/
Struãná staÈ o období 1958 aÏ 1965 nebudí pozornost v˘sledky svého rozvoje. Spí‰e tu ‰lo
o struãn˘ syntetick˘ pohled na situaci, jaká právû byla. Zfietelnû jsme pozorovali znaãn˘ útlum jak
v investiãní ãinnosti, kde pfiidûlování prostfiedkÛ se témûfi úplnû zastavilo nebo kleslo na nejniωí
míru, stejnû jako na obnovu strojních fondÛ, roz‰ifiování podlahov˘ch ploch, rÛst pracovníkÛ.
V bilancích na rok 1964 bylo sedm strojÛ urãen˘ch na roz‰ífiení kapacit, na obnovu nebyly pfiidûleny Ïádné stroje. To dûlá dojem neúplnosti této stati. Ale Ïádn˘ z dÛleÏit˘ch prvkÛ rozvoje nevykazuje v tomto období tak v˘znamn˘ rÛst, aby ho bylo potfieba zvlá‰È vyzvednout a kter˘ by mûl vût‰í v˘znam pro závod. TûÏi‰tû stati je spí‰e v popisu událostí. Rozhodnû nenastaly velké pfiemûny
a dûní v závodû, co by bylo zvlá‰È potfieba vyzvednout a sledovat. U tohoto období 1958 - 1965
vidíme pfiímou souvislost v˘voje v závodû s celospoleãensk˘m v˘vojem ve státû.
Zatím jsme popisovali jen situaci, která skuteãnû nastala. Ale na sklonku tohoto období se
zaãaly pfiipravovat dÛleÏité aktivity uÏ pro období 1965 - 1975. O nûkter˘ch jsme vûdûli, jiné zÛstaly prozatím utajeny. Mezi dÛleÏité akce patfiila pfiedev‰ím delimitace loveck˘ch a sportovních zbraní ze ZávodÛ Jana ·vermy v Brnû, která z velké ãásti se mûla uskuteãnit v roce 1964 a v dal‰ích
letech ve velkém rozsahu. A do tûchto pfiedÛleÏit˘ch aktivit patfiilo zavedení nové soustavy plánování a fiízení v roce 1966 a zdokonalené soustavy v roce 1967. Mezi nejdÛleÏitûj‰í akce, které se
pfiímo t˘kaly na‰eho závodu byly pfiípravy na vytvofiení nové v˘robnûhospodáfiské jednotky - Generálního fieditelství Zbrojovka Brno. V únoru 1965 nav‰tívil nበzávod ing. Antonín, spí‰e jako
náhodnû, budoucí generální fieditel. Prohledl si závod, pohovofiil s vedoucími pracovníky.Nikdo
v‰ak netu‰il, Ïe je to souãástí pfiíprav na vytvofiení nové VHJ, Generální fieditelství Zbrojovka Brno.
Ale o tom bude fieã aÏ v dal‰í kapitole.
16/ PA âZ Uh. Brod, fond PS,
závodní kronika 1961, s.10-14. Oslavy
25. v˘roãí zaloÏení podniku.
61
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Zfiizovací listina
62
PODNIKEM GENERÁLNÍHO ¤EDITELSTVÍ ZBROJOVKA BRNO 1965 - 1975
Podnikem Generálního fieditelství
Zbrojovka Brno
1965 - 1975
1. Ustavení podniku Pfiesné strojírenství Uhersk˘ Brod
UÏ od poãátku roku 1965 se pfiipravovala reorganizace ãeskoslovenského prÛmyslu, ale pfiípravy byly jako vÏdy dost utajeny a podniky o tom kam budou patfiit nic dlouho nevûdûly. Rozhodujícím zpÛsobem do tûchto úvah o reorganizaci zasáhly Závody Jana ·vermy Brno. Z popudu pracovníkÛ ZJ· Brno, které se vrátily ke svému pÛvodnímu názvu Zbrojovka, se zaãala organizovat
skupina podnikÛ a závodÛ do nové v˘robnûhospodáfiské jednotky nazvané Zbrojovka generální
fieditelství Brno. Do této VHJ byla soustfiedûna fiada podnikÛ vyrábûjících pfieváÏnû zemûdûlskou
techniku a mezi nimi i nበpodnik vyrábûjící zbranû.
Ministr v‰eobecného strojírenství Karel Poláãek vydal dne 22. ãervna 1965 zfiizovací listinu
ã. B 106 72/65. V ní se uvádí, Ïe v souladu s nov˘m uspofiádáním v˘robnûtechnické základny
ministerstva, schválen˘m pfiedsedníctvem vlády 7. dubna 1965 a podle hospodáfiského zákoníku
par. 72 ã. 109/1964 Sb. zfiizuje se ke dni 1. ãervence 1965 národní podnik, kterému stanovil název
a sídlo: Pfiesné strojírenství národní podnik Uhersk˘ Brod a podfiizuje ho odborovému fieditelství
Zbrojovka Brno se sídlem v Brnû. ZároveÀ uloÏil podnikovému fiediteli, aby podnik Pfiesné strojírenství byl zapsán do podnikového rejstfiíku k 1. ãervenci 1965.1/ Souãasnû ministr informuje VHJ
Z¤R Vsetín, Ïe podle ustanovení hospodáfiského zákoníku ã. 109/64 Sb. a vyhlá‰ky ministerstva
financí ã. 119/64 vyãleÀuje z národního podniku Z¤R Vsetín ke dni 1. ãervence 1965 závod
v Uherském Brodû a k témuÏ dni zaãleÀuje do národního podniku Pfiesné strojírenství v Uherském
Brodû. Nafiizuje vypracovat smlouvu o rozsahu pfievádûného majetku.2/
Generální fieditel Zbrojovka Brno dopisem ã.j. 107 ze dne 23. ãervna 1965 jmenuje dosavadního fieditele Stanislav RÛÏáka fieditelem národního podniku Pfiesné strojírenství Uhersk˘ Brod.
Ale celá záleÏitost nebyla tak jednoduchá, jak ji vidíme dnes. PÛvodnû bylo rozhodnuto, Ïe
budeme zaãlenûni jako závod do ZávodÛ Jana ·vermy Brno. Vedení závodu Uhersk˘ Brod na ãele
s fieditelem Ing. RÛÏákem se proti tomu rozhodnû postavilo, ale v˘sledek byl nejist˘. Je‰tû krátce
pfied rozhodující poradou v ZJ·, námûstek Dr. Hladi‰ znovu generálnímu fiediteli Antonínovi pfiipomenul, aby pro závod Uhersk˘ Brod prosazoval ustavení samostatného podniku a ten to pfiislíbil.3/
2. Nová soustava fiízení
UÏ v prÛbûhu roku 1964 se pfiipravovala nová soustava fiízení národního hospodáfiství. V závodû o tom bylo mnoho diskusí. Tato soustava se nedá srovnat se Ïádnou z tûch, co byly zavádûny
v minulosti, protoÏe pfiicházela s pfievratn˘mi zmûnami v ãeskoslovenském národním hospodáfiství,
jejíÏ rozmûr dokumentuje skuteãnost, Ïe centrální fiízení podnikÛ bylo silnû omezeno.4/
Od 1. ledna 1966 zaãala b˘t uplatÀována nová soustava fiízení v podniku. UÏ dfiíve byly vytvofieny odborné komise, fiídící, plánovací, finanãní, úãetní a jiné, které vypracovávaly pravidla pro
podnik. Byly stanoveny vztahy mezi hospodáfisk˘mi stfiedisky a to v návaznosti na pokyny a smûrnice pro uplatnûní nové soustavy fiízení v národním hospodáfiství. Nová soustava jednoznaãnû sniÏuje vliv nadfiízen˘ch orgánÛ, zvy‰uje pravomoc a tím i odpovûdnost podnikÛ.5/
K hlavním zásadám na‰eho vnitropodnikového fiízení patfiilo: Bylo vytvofieno 19 hospodáfisk˘ch stfiedisek - hlavní v˘roba 7, pomocná 2, správních 6 a 4 stfiediska vedlej‰í ãinnosti. Hospodáfiská stfiediska samostatnû hospodafií, rozpoãtují náklady, v˘nosy a hospodáfisk˘ v˘sledek. Ten
vyhodnocuje v˘robní úãtárna. Pfii hospodafiení stfiedisek je moÏné uplatnit sankce proti stfiediskÛm,
které zpÛsobily v jiném stfiedisku neplnûní plánu. Za dobré v˘sledky stfiedisek byly vypláceny podíly. UÏ v prÛ.bûhu roku 1966 nová soustava pÛsobila na pfiekraãování úkolÛ podniku a tím pfiispívala k vy‰‰í tvorbû nadplánovaného hrubého dÛchodu.6/
Od roku 1967 byla uplatÀována zdokonalená soustava fiízení v národním hospodáfiství podle
rámcov˘ch podmínek hospodafiení podnikÛ na rok 1967. Podstatou zdokonalené soustavy fiízení
podnikÛ pro rok 1967. Podstatou zdokonalené soustavy fiízení podnikÛ pro rok 1967 byla generální pfiestavba cen, sepûtí se zahraniãním obchodem a tím i propojení vnitfiních a vnûj‰ích cenov˘ch
okruhÛ, odvody do státního rozpoãtu, které vytváfiejí stejné podmínky efektivnosti podnikÛ. Investi-
1/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.91,
inv. jedn.1364. Zfiizovací listina nár.
podniku Pfiesné strojírenství Uh. Brod z
22.6.1965.
2/ TamtéÏ, ministr Karel Poláãek infor.
VHJ Z¤R Vsetín, Ïe vyãleÀuje závod
Uhersk˘ Brod a zaãleÀuje do nár.
podn. Pfiesné strojírenství.
3/ TamtéÏ, gen.fied. Zbrojovka Brno,
oborov˘ podnik, Ing. Jaroslav Antonín
jmenuje dekretem ã.j.107 z 23.6.1965
Stanislava RÛÏáka fied.nár. pod. Pfiesné
strojírenství Uh. Brod
4/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika rok
1964, s.1,2,3. Pfiíprava na novou soustavu fiízení národního hospodáfiství.
5/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 118,
inv. jedn. 1782. Nová soustava fiízení
1965 - 1967, téÏ závodní kronika
1965, s.1,2. Pfiíprava zavádûní nové soustavy vnitropod. fiízení od 1.1.1966
6/ TamtéÏ a závodní kronika 1966, s.5.
Nová soustava vnitropod. fiízení.
63
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
7/ TamtéÏ, s.19-21. Opatfiení k uplatnûní zdokonalené soustavy fiízení od
1.1.1967.
8/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 118,
inv. jedn. 1782. Nová soustava fiízení
1965-1967.
ce se financují z prostfiedkÛ podnikÛ. Nové pfiedpisy umoÏÀují úãinnûj‰í systém regulace mezd tak,
aby rÛst mezd se stal nástrojem rÛstu hrubého dÛchodu nebo zisku.7/
UÏ v plánech na rok 1967 se plnû uplatnil v podniku vliv nové soustavy. Uvedené Rámcové
podmínky hospodafiení podnikÛ si vynutily samy v plánech na pfií‰tí rok rÛst v˘roby o 6,4 % a tak
zajistily v na‰em podniku tvorbu hrubého dÛchodu, rÛst pracovníkÛ se pfiedpokládá o 2 %. Tímto
zv˘‰ením v˘roby byly souãasnû pokryty plnû poÏadavky zahraniãního obchodu a vytvofieny vy‰‰í
pohotovostní zálohy pro export. V roce 1967 se plánoval rÛst v˘dûlkÛ aÏ o 4 % vy‰‰í neÏ v roce
1966. Do budoucna se poãítá s denivelizací mezd, s diferenciací prémií na strojních a ruãních pracích.8/ Velmi úãinnû se projevovalo pÛsobení stabilizaãního odvodu, kter˘ omezoval vy‰‰í pfiírÛstek
pracovníkÛ, v podniku byl stabilizaãní odvod 20 tisíc Kãs za jednoho pracovníka navíc.
Podnik v té dobû reprodukoval dolar v prÛmûru za 16 Kãs, u specielní v˘roby pod 10 Kãs a to
bylo pro podnik v˘hodné zvlá‰È v roce 1967 po propojení vnitfiních a vnûj‰ích cenov˘ch okruhÛ,
kdy se to projevilo ve znaãnû vy‰‰ím zisku podniku.
Mobilizaãnû ke zv˘‰ení exportu pfiispívalo zfiízení devizov˘ch kont závodÛ a podnikÛ, které
obdrÏely podíl asi 2 % z exportu a mohly z devizov˘ch kont nakupovat stroje a jiné potfieby z dovozu. Nበpodnik pfiispíval v tûchto letech národnímu hospodáfiství znaãn˘m pfiínosem deviz. VyváÏeli jsme v té dobû za 70 - 80 mil. Kãs sv˘ch v˘robkÛ.
Mezi hlavní prvky nové soustavy patfiilo i zv˘‰ení samostatnosti podnikÛ. Proto nová soustava
fiízení zru‰ila rozpis ukazatelÛ ministerstvem a tûch b˘valo aÏ 60 a rozepisovala jen dva a z tûch byl
závazn˘ jen zisk. O nové soustavû byly rozliãné soudy, ale v jednom se shodovaly, Ïe bylo nutné
nûco provést. Ale nemûla ãas, aby se plnû rozvinula, neboÈ po roce 1968 byla smetena z jevi‰tû
národního hospodáfiství.
3. Delimitace v˘robních programÛ ze ZávodÛ Jana ·vermy v Brnû
9/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 75,
inv. jedn. 1168. Dopis ministra V‰eobecného strojírenství ã.j. 14/836
21/63/OPP z 6.11.1963, kter˘ ukládá
opatfiení k provedení delimitace zbraÀov˘ch programÛ ze ZJ·.
10/ PA âZ Uh. Brod, fond, PS, kart.100,
inv. jedn. 1481 a dal‰í. Delimitace zbraní ze Zbrojovky Brno. TéÏ podle poznámek F. Vyskoãila.
11/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika
1967, s.1,2. Technickoekonomická konference, projev ekon. námûstka
Dr. Hladi‰e.
64
V˘roba zbraní pfiedstavuje vÏdy a v‰ude ve svûtû dva obory - specielní v˘robu a v˘robu loveck˘ch a sportovních zbraní, které se doplÀují. Specielní programy jsou v˘hodné, protoÏe v˘roba je
vÏdy ve velk˘ch sériích, ale jsou to programy krátkodobé, na 6-7 let a potom vzniká otázka co dál.
A v takové situaci je zaji‰Èování dal‰ích programÛ velice aktuelní. Pfiedev‰ím proto, Ïe musí b˘t provádûno ve znaãném pfiedstihu. A to se t˘kalo i na‰eho podniku. V dobû kdy tato otázka zaãala b˘t
pro nás naléhavá, zasáhl nov˘ ãinitel, ministerstvo v‰eobecného strojírenství.
Ministr v‰eobecného strojírenství Karel Poláãek sv˘m dopisem ã.j. 14/83621/63/OOP ze dne
6,. listopadu 1963 oznámil podnikovému fiediteli ZávodÛ Jana ·vermy v Brnû a podnikovému fiediteli Závody ¤íjnové revoluce ve Vsetínû ing. Karlu Hoplíãkovi, Ïe jim ukládá provést delimitaci
loveck˘ch a sportovních zbraní ze ZJ· Brno do Z¤R Uhersk˘ Brod. ZdÛvodÀuje to tím, Ïe ZJ· Brno
nepokr˘vá poÏadavky v dÛsledku zaji‰Èování v˘roby matematick˘ch strojÛ. V Uherském Brodû
dochází v letech 1964 - 1965 u v˘robku B 0150 proti pfiedcházejícím úvahám k uvolnûní specielních kapacit, v dÛsledku minimálních poÏadavkÛ. Souãasnû by se tím fie‰ila zamûstnanost a vyuÏití
specielních kapacit v Uherském Brodû.
Delimitace se má provést v roce 1964 a 1965 a souãasnû ukládá obûma fieditelÛm, aby vypracovali delimitaãní smlouvu o pfiedání v˘robních programÛ vãetnû pfiedání v˘vojové a v˘robní gesce a pfiedloÏili ji ministerstvu v‰eobecného strojírenství do 30.12.1963. ¤editeli Z¤R Vsetín Karlu
Hoplíãkovi ministr navíc uloÏil, aby zajistil v Uherském Brodû v˘robu loveck˘ch a sportovních
zbraní postupnû tak, aby v roce 1965 byly pokryty v‰echny poÏadavky zahraniãního obchodu. Souãasnû mu ukládá, aby do závodu Z¤R 7 v Brnû soustfiedil v˘voj oboru 545, zajistil v˘robu vzorkov˘ch zbraní pro propagaãní úãely a kusovou v˘robu balistick˘ch zbraní pro kontrolu stfieliva pro
lovecké a sportovní zbranû.9/ Tato dohoda bude souãástí delimitaãní dohody.
Na základû delimitaãní dohody byly v letech 1963 aÏ 1966 delimitovány tyto v˘robky ze ZJ·
Brno do Z¤R Uhersk˘ Brod: MaloráÏka ZKM 452 jiÏ v roce 1964, dále maloráÏka ZKM 573, automatická maloráÏka ZKM 581, kulovniãka Hornet ZKW 465 a kulovnice ZKK 600, 601, 602. V roce
1965 bylo také rozhodnuto o delimitaci brokov˘ch zbraní ze ZJ· Brno. Ale proti tomu se postavil
podnikov˘ fieditel Emil ¤ehola a odÛvodÀoval to tím, Ïe kaÏd˘ t˘den mu ministerstvo nebo jiní
vysocí ãinitelé posílají nûjakou delegaci do závodu a oãekávají nebo mu naznaãí, aby jim vûnoval
nûjak˘ dárek. A protoÏe traktory rozdávat nemÛÏe, tak si kozlice ponechá v podniku.10/
Neuvolnûním brokov˘ch zbraní byl závod Z¤R Uhersk˘ Brod nucen z ãásti zaplnit své kapacity v dal‰ích letech speciální technikou. Tato v˘roba je v˘hodnûj‰í svou sériovostí a lep‰í moÏností
tvorby zdrojÛ a tím souãasnû dosaÏení v˘robní a ekonomické rovnováhy v podniku.11/ Delimitace
zbraní do Uherského Brodu ze ZJ· Brno pravdûpodobnû radost ve VHJ Z¤R Vsetín nevyvolala. VHJ
Vsetín byla v rámci RVHP urãena k v˘robû tkalcovsk˘ch stavÛ a ve sv˘ch úvahách poãítala s tím, Ïe
PODNIKEM GENERÁLNÍHO ¤EDITELSTVÍ ZBROJOVKA BRNO 1965 - 1975
do Uherského Brodu pfiesune celou v˘robu tryskového stavu. Ale Z¤R Vsetín ãekalo v krátké dobû
je‰tû dal‰í pfiekvapení.
4. Investice v letech 1965 - 1975
Investiãní ãinnost v uvedeném období aÏ do roku 1971, stavební nebo smûfiující k obnovû strojÛ nebo ke zv˘‰ení kapacity byla zcela nepatrná, aÈ uÏ byla financována z poãátku ze státního rozpoãtu nebo pozdûji ze zdrojÛ podniku. Od roku 1966 nová soustava fiízení pfiedpokládala, Ïe podniky si budou investiãní akce samy financovat, pfiípadnû úvûrem, jestliÏe úspû‰nû pro‰ly v˘bûrov˘m
fiízením banky, zamûfiené na návratnost vloÏen˘ch prostfiedkÛ. V letech 1965 aÏ 1970 si podnik
potfiebné zdroje nevytvofiil.
Stavení v˘voj podniku do roku 1970. AÏ do roku 1970 to byly jen drobné akce. Z vût‰ích to byl
nov˘ vstup do závodu uveden˘ do provozu 1. listopadu 1971 a men‰í akce , nadstavba haly, pfiípojka vysokého napûtí 22 KV od obce Havfiic v roce 1967 a dal‰í drobné akce v roce 1969.12/
K rozsáhlej‰í investiãní ãinnosti pfii‰lo aÏ po roce 1971, kdy byla zahájena velká akce „Dostavba závodu - zavedení v˘roby M 601“ v hodnotû 69,2 mil. Kãs, ukonãena byla v roce 1974. Tato
akce byla ústfiední investiãní akcí v letech 1971 - 1975 v podniku. V této akci se vybudovala nová
v˘robní hala, trafostanice, centrální kotelna a jako sklad - administrativní budova.13/ Akce byly
plnûny podle ãasového harmonogramu pfiedev‰ím zásluhou mimofiádné aktivity pracovníkÛ investiãního odboru za vedení ing. Ivana Vlãka. Tato rozsáhlá v˘stavba zabezpeãila v˘robu komponentÛ
leteckého motoru M 601 pro národní podnik Motorlet Praha.
Generální dodavatelé byli: Pozemní stavby Uherské Hradi‰tû, technologické ãásti: Generální
fieditelství Zbrojovka ITS, generální projektant - Kovoprojekta Praha. âást uveden˘ch akcí byla uvedena do provozu v roce 1973, energoblok v roce 1974. V roce 1975 byla uÏ hlavním úkolem investiãní v˘stavby akce „ V˘roba traktorov˘ch uzlÛ Ú¤ 1“ v hodnotû 10,6 mil. Kãs, stavba haly pro v˘robu traktorové hydrauliky.
12/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
102, inv. jedn. 1530. Plán investic na
léta 1966-1970. TéÏ záv. kronika 1966,
s.21,22.
13/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
215, inv. jedn. 2748, plán investic
1970-1975, téÏ závodní kronika 1971,
s.8,9.
5. Události roku 1968 - 1970
Dne 21. srpna 1968 ve 2. hodiny a 30 minut náãelník VB v na‰em mûstû uvûdomil pfiedsedu
mûstského národního v˘boru , Ïe vojska Var‰avské smlouvy ve 23 hod. pfiekroãila hranice âeskoslovenského státu. Pfiedseda svolal ihned mûstskou radu, která projednala situaci a usnesla se, Ïe
nesouhlasí se vstupem vojsk a potvrdila, Ïe stojí za Dubãekem, Svobodou, âerníkem a Smrkovsk˘m. Do podniku byla zpráva o obsazování republiky doruãena ve 2 hod. v noci 21 . srpna 1968.
Vrátn˘ ihned informoval velitele milice Rudolfa Mar‰íka a ten po potvrzení skuteãné situace, vyslal
spojku do Uherského Hradi‰tû pro plán ãinnosti a od té doby se organizovala ãinnost podle operaãního plánu. Pfied 4. hod. ráno byl uvûdomûn podnikov˘ fieditel ing. Stanislav RÛÏák, pfiedseda
KSâ Josef Popelka, ktefií se ihned dostavili do podniku.14/
V podniku se nûkde ani nezaãalo pracovat. A protoÏe Ïeny jsou vÏdy prozíravûj‰í neÏ muÏi, uÏ
po sedmé hodinû pfiestávaly pracovat a odcházely domÛ - nakupovat nûjaké zásoby. A tak po osmé
hodinû bylo vidût v‰ude v obchodech fronty a zaãalo vykupování zboÏí, pfiedev‰ím potravin.
Bûhem dne, rozhlas opakoval prohlá‰ení ÚV KSâ , Ïe obsazení se dûje bez vûdomí a souhlasu
ústavních ãinitelÛ a Ïe v‰ichni ústavní ãinitelé zÛstávají na sv˘ch místech a funkcích. ráno tohoto
dne byl vydán pfiedÛleÏit˘ rozkaz presidenta republiky ozbrojen˘m silám, zachovat klid a nevyvolat stfietnutí s vojsky spojencÛ. A t˘Ï den druhé pfiedÛleÏité prohlá‰ení pfiedsednictva ÚV KSâ, které
prohlásilo obsazení suvereního státu za agresi a to mûlo dalekosáhlé dÛsledky pro dal‰í postoj krajsk˘ch a okresních v˘borÛ, velké ãásti funkcionáfiÛ a postoje vût‰iny obãanÛ. V podniku, v závodním
rozhlase mûli projevy, podnikov˘ fieditel Stanislav RÛÏák, straniãtí a odboroví pfiedáci.
Dne 23. srpna 1968 byla v podniku i v celém státû od 12 hod. do 13 hod stávka zahájená sirénami a troubením automobilÛ. 26. srpna podnikov˘ fieditel informoval v závodním rozhlase o zaji‰tûní ochrany podniku, v oblasti realizace na‰ich v˘robkÛ, fie‰ení otázek materiálu - od 21. srpna
nedo‰el do závodu ani jeden vagón materiálu a ohlásil opatfiení k fie‰ení finanãní situace podniku.
UloÏil v‰em vedoucím, aby zajistili chod podniku a informoval vedoucí, Ïe byla ustavena komise
ke zji‰tûní vznikl˘ch ‰kod.
V prÛbûhu tûchto ‰esti dnÛ, od 21. do 26 srpna 1968, byly odeslány ãetné dopisy, dálnopisy,
relace pro rozhlas vedením podniku, stranické a odborové organizace na podporu souãasného
vedení státu podepsané podnikov˘m fieditelem Stanislavem RÛÏákem , pfiedsedou KSâ Josefem
Popelkou a ZV ROH Ludvíkem Mazáãem.15/
Delegace sovûtsk˘ch vojsk z velitelství v Uherském Hradi‰ti se 30. záfií 1968 dostavila do podniku a mûla na vedení a orgány tyto dotazy: jestli podnik pracoval první tfii dny obsazování - odpo-
14/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika
1968, s. 17-20. Obsazování státu vojsky
Var‰avské smlouvy 21.8.1968.
15/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
101a. Dopis prezidentu republiky
z 23.8.1968, dálnopis Alexandru Dubãekovi Z 26.11.1968, dopis ÚV KSâ ze
7.3.1968, závodní kronika 1969.
65
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
16/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika
1968, s.23.26.
17/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika 1969, s.5,6,1970,s.14. Náv‰tûva
pfiedsedy Národního shromáÏdûní
Josefa Smrkovského v podniku. Vrácení
kozlice darované J. Smrkovskému.
18/ PA âZ Uh. Brod, závodní kronika 1969, s.8,9, stávka v podniku.
vûì byla , Ïe omezenû, protoÏe se na stfielnici stfiílet nemohlo, aby nedo‰lo k nedorozumûní. Dal‰í
dotazy byly - kolik je v závodû star˘ch a kolik nov˘ch komunistÛ a vydává-li se závodní ãasopis.
7. listopadu protestovali pracovníci podniku proti vyvû‰ení sovûtské vlajky v závodû. Nûkolik dnÛ
na to, 26. listopadu, pfiijela delegace z druÏební oblasti VoronûÏ, kterou nikde nechtûli pfiijat. Orgány KOR, A. Va‰íãek Ïádal pfiedsedu ZV ROH na‰eho podniku o pfiijetí této delegace, ale bylo to
závodním v˘borem zamítnuto.16/
V následujícím roce 1969 uÏ v prÛbûhu mûsíce kvûtna zaãaly ãistky, jinak fieãeno politické
hodnocení pracovníkÛ s hlediska jejich postoje v roce 1968. Zatím probíhají v nejvy‰‰ích orgánech,
resortech, krajsk˘ch v˘borech a pod. a oãekává se, Ïe ãistky zaãnou brzy i v závodech i podnicích.
Neãekaná náv‰tûva se objevila v podniku 16. ãervna 1969 a vzbudila v podniku velk˘ rozruch.
- Josef Smrkovsk˘, pfiedseda Národního shromáÏdûní. Není dost jasné kdo a kdy ho pozval. Pfii‰el
v 8 hodin ráno, nikdo ho u vchodu do závodu neãekal. Na vrátnici ho poznal nûjak˘ uãedník tak
ho pfiivítal. U fieditelství ho pfiivítalo asi 100 Ïen s kyticí rÛÏí. Potom ode‰el do kanceláfie fieditele.
Brzy nato vy‰el Josef Smrkovsk˘ doprovázen fieditelem RÛÏákem, pfiedsedou KSâ Popelkou, pfiedsedou ZV ROH Mazáãem a poslancem NS Mikulá‰kem. Pro‰li nûkteré dílny, kde byl v‰ude uvítán.
Po skonãení prohlídky závodu byla beseda v zasedací síni fieditelství. Po poho‰tûní se fieã stoãila na hospodáfiskou situaci, která je podle Smrkovského ‰patná a Ïe nám nikdo nepomÛÏe, Ïe si
musíme pomoci sami. Na besedû vypravoval o událostech v Praze v roce 1968, jak po zatãení byli
odvezeni nûkam do Polska, potom byli pfievezeni na Podkarpatskou Rus do nûjak˘ch chat, neÏ byli
pfievezeni k jednání do Moskvy.17/
Pfii prvním v˘roãí srpnov˘ch událostí se ‰ífiil v‰ude i v na‰em závodû neklid a napûtí tím, Ïe
jsou v‰ude dennû rozhazovány letáky, vylepovány plakáty na domy a zdi, v‰ude jsou protisovûtské
nápisy. V závodû byl vylepen dopis o 10 bodech, v nichÏ se odsuzuje okupace a pracující se vyz˘vají, aby se zúãastnili krátké stávky, nekupovaly se noviny a nepouÏívaly se dopravní prostfiedky.
V na‰em podniku 21. srpna 1969 probûhla stávka v dílnû 31, v náfiaìovnû a nûkter˘ch dílnách.
V hale pracovalo jen asi deset lidí. Stávku ve 13 hodin projednával s vedoucími provozÛ fieditel
podniku.18/
UÏ od ledna 1970 probíhalo politickohospodáfiské hodnocení pracovníkÛ podniku. Hlavní
kriterium bylo jak se kdo choval v roce 1968 a jak se stavil k „bratrské pomoci“ vojsk var‰avské
smlouvy a jak se angaÏuje za souãasnou politiku vlády a ÚV KSâ. Provûrky probíhaly po cel˘ rok
a je‰tû v listopadu 1970 se mluví, Ïe se bude je‰tû provûfiovat 300 pracovníkÛ. Zatím nebyli provûfieni: ing. Krejãífi, vedoucí VDO, Franti‰ek Krajíãek, vedoucí evidence, Zemek Stanislav a ing. StraÀák vedoucí provozu 36. V ZV ROH nebylo provûfieno z 21 ãlenÛ 11 a nahrazeno ve v˘boru, nebyl
provûfien fieditel klubu pracujících Jan Krist.
Dále nebyli provûfieni, Ing. Jifií Pe‰ka, Martin Sedláfi, Jifií Volafiík, v˘robní námûstek Václav
Turek, obchodní námûstek Dr. Vladimír Îmolík a dal‰í. Nov˘mi námûstky byli jmenováni, Ing. Stanislav Boufia, Ing. Vladimír Kokta a Josef Mo‰tek. K dal‰í zmûnû do‰lo v roce 1972, kdy Ing. Boufia
odchází do Mesitu jako podnikov˘ fieditel. Po nûm pfievzal funkci v˘robního námûstka Ing. Frenzl
a pak Karel ·lapal.
Mezi pracovníky panuje velká pasivita a v‰em provûfiovan˘m se ukládá, aby se víc angaÏovali.
Celkov˘ poãet neprovûfien˘ch v podniku není znám, ale mluví se o desítkách neprovûfien˘ch.
6. V˘roba, v˘robní programy, nové v˘robky
JestliÏe bychom chtûli charakterizovat v˘robu, sortiment a v˘robní programy v období 1965 aÏ
1975, potom by nemûla ujít na‰í pozornosti dÛleÏitá zmûna, která nastala v letech 1966 - 1968, kdy
dochází ke znaãné zmûnû struktury v˘roby. V tûchto letech nab˘vá pfievahy v˘roba loveck˘ch
a sportovních zbraní nad specielní v˘robou. ProtoÏe ze Zbrojovky Brno nebyly delimitovány nûkteré dÛleÏité programy - brokové zbranû, do‰lo v roce 1973 k ãásteãné obnovû specielní v˘roby, ale
to uÏ pfievahu oboru 545 - lovecké a sportovní zbranû podstatnû nezmûnilo.
Na‰í pozornosti nemÛÏe ujít v období 1966 - 1967 takov˘ pfievratn˘ zásah do hospodáfiské
politiky státu i podnikÛ jako bylo zavedení nové soustavy fiízení v roce 1966, kdy resorty nebo
generální fieditelství pfiestaly podnikÛm rozepisovat úkoly a podniky samy si musely v‰echno zajistit. Závaznû byla rozepsána jen míra zisku, z nûhoÏ byl stanoven odvod 45 % státu. Se zbytkem
mohl podnik volnû nakládat - investovat, zvy‰ovat mzdy, av‰ak byla stanovena úãinná mzdová
regulace, aby se mzdy nezvy‰ovaly neúmûrnû. Zajímavé bylo pro podniky to, Ïe si mohly zfiizovat
devizová konta, kde jim banky pfievádûly podíl z realizovaného exportu. Tato nová soustava v‰ak
nemûla dost ãasu, aby se rozvinula.
A neménû pfievratn˘ byl zásah vlády, kter˘ rozhodujícím zpÛsobem v jediném roce 1970 vrátil
v‰echno zpût ke starému zpÛsobu plánování a fiízení. Stát zabavil devizová konta podnikÛ bez
66
PODNIKEM GENERÁLNÍHO ¤EDITELSTVÍ ZBROJOVKA BRNO 1965 - 1975
náhrady a znovu zavedl rozpisy ukazatelÛ v obrovském rozsahu. JestliÏe pfied rokem 1966 bylo
rozepisováno podnikÛm aÏ 60 ukazatelÛ, po roce 1970 bylo na‰emu podniku rozepisováno aÏ 93
ukazatelÛ. A to byl tak velk˘ poãet, Ïe je nebylo moÏné mezi sebou provázat, takÏe z tohoto dÛvodu se nûkteré nedaly vÛbec plnit. Ty potom byly projednány s nadfiízen˘m orgánem, kter˘ to vûdûl
stejnû dobfie jako podniky, Ïe se splnit nedají a jejich neplnûní toleroval.
Podnik ve vûci rozbûhu nov˘ch v˘robkÛ vyvíjel trvalou iniciativu. V roce 1966 se uskuteãnil
rozbûh kulovnic ZKK 600, 601, 602, v deseti ráÏích, automatická plynová pistole, maloráÏky ZKM
573 a ZKM 581. Tento rozbûh v˘robkÛ na ‰iroké základnû probûhl bez poruch a dodávky pfieváÏnû
pro export se uskuteãnily je‰tû v roce 1966. V˘roba loveck˘ch a sportovních zbraní pokraãovala
i v roce 1967 ve velkém rozsahu, Ïe obor 545 dosahoval aÏ 80 %, proti 20 % pfied rokem 1965.
Automatická pistole vzor 70
ráÏe 7,65
Podle vládního usnesení mûly podniky v té dobû, v roce 1966 moÏnost tvofiit samostatná sdruÏení. ProtoÏe takové snahy skuteãnû byly, vytvofiit kolem n.p. Zbrojovka Brno skupinu podnikÛ,
dostavila se 15.5.1968 do podniku delegace generálního fieditelství na ãele s generálním fieditelem
ing. Franti‰kem Trávníãkem a odborn˘mi fiediteli k jednání. VyÏadovali stanovisko podniku, zda
zÛstaneme ve VHJ Zbrojovka Brno nebo vystoupíme. Vedení podniku si stanovilo podmínky:
Pomoc pfii zaji‰Èování prostfiedkÛ na v˘stavbu II etapy haly, pomoc pfii zaji‰Èování licence a pod.
PoÏadavky byly generálním fieditelem pfiislíbeny a tak podnik zÛstal dál v generálním fieditelství
Zbrojovky.19/
Za zmínku stojí poznamenat, Ïe podle tehdy platné soustavy fiízení bylo podniku na devizové
konto pfiipsáno za rok 1969 témûfi 2 mil. Kãs. Tolik devizov˘ch prostfiedkÛ podnik neobdrÏel po
celou dobu své existence od roku 1950.20/ V roce 1973 jsme exportovali témûfi za 90 mil. Kãs zboÏí. V roce 1971 byly ve v˘robním programu tyto obory: 162 odlitky z oceli, 415 zvlá‰tní náfiadí
a mûfiidla, 545 lovecké a sportovní zbranû a specielní v˘roba. Tato se podílela ve struktufie v˘roby
v roce 1973 33,7 %, obor 545 51,6 %, 465 letecké motory 7,8 % , ostatní v˘robky 6,9 %.21/
V˘robní program 1965 aÏ 1975
Lovecké a sportovní zbranû:
Pistole âZ ráÏe 7,65 mm, âZ 6,35 mm, DUO 6,35 mm
Revolver Grand ZKR 590 ráÏe .38, .22.
Kulovnice ZKK 600,601,602
19/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 111,
inv. jedn. 1974, zápis z porady vedení
ã. 7/68 z 12.5.1968. TéÏ závodní kronika 1968, s.30. Jednání se zástupci G¤
Zbrojovka Brno z 15.5.1968.
20/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 156,
inv. jedn. 2059. V˘roãní zpráva o v˘sledcích za rok 1969, s.27.
21/ PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart. 225,
inv. jedn. 2842. Plán na rok 1973.
67
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Signální pistole vzor 67
Revolver GRAND ‰estirann˘
cal. .38 speciál
Kulovniãka Hornet ZKW 465, Kulovniãka Fox ZKW 465
MaloráÏka ZKM 452,561,573,581
Kozlice âZ 581,582,584 aÏ 587
Automatická plynová pistole APP, vzduchová pistole ZVP
Startovací pistole UB 070,071
Tex 086
Vzduchovky 612,614,618,620,624,630,631,632
Vstfielovaãe H 100, S 100 pro hutû a stavby
Speciální technika:
Samopal vzor 58 ráÏe 7,62 mm
Samopal vzor 61 ráÏe 7,65 mm ·korpion
Ostatní obory:
465 Letecké motory M 601, od roku 1973
361 Pásové a kolové traktory, od roku 1975
68
PODNIKEM GENERÁLNÍHO ¤EDITELSTVÍ ZBROJOVKA BRNO 1965 - 1975
V˘robní program období 1965 - 1975 se vyznaãuje tím, Ïe podnik od roku 1967 vyrábûl kompletní zbraÀov˘ sortiment loveck˘ch a sportovních zbraní a vyváÏel své v˘robky do více neÏ 70
zemí celého svûta. V období 1965-1967 je uÏ podnik orientován pfieváÏnû na civilní v˘robu
a pokr˘vá v‰echny poÏadavky tuzemského trhu i podnikÛ zahraniãního obchodu. Základní v˘robky se vyrábûjí v mnoha modifikacích. Ke speciální technice jen poznamenáváme, Ïe v˘roba hlav-
Automatická maloráÏka ZKM 581
ního v˘robku byla zcela ukonãena poãátkem roku 1965. ·korpion vybûhl v roce 1966 , ale v roce
1975 byla jeho v˘roba obnovena.
Rozbûh nov˘ch v˘robkÛ: v roce 1972 vstfielovaãe ráÏe 6,3mm H 100, S 100 pro stavby a hutû,
zavedena v˘roba kozlice âZ 582, 583 v provedení na skeet a baterii a pro lovecké úãely ráÏe
12/12, vzduchovky 630 a 631. V roce 1973 obnovena v˘roba startovací pistole 070 a 071, obnovena specielní v˘roba V 0155 - ·korpion, byla osvojena v˘roba komponentÛ M 601. V roce 1975
nabíhá nov˘ program, obor 531 traktorová hydraulika.K tomu jen dodáváme. V roce 1971 byla
vyvinuta terãová vzduchovka 632, kozlice ráÏe 20/20.
Zvlá‰tní pozornosti zasluhuje nov˘ obor 465 - letecké motory. Na zaãátku roku 1970 zasáhla
v˘znamnû do v˘voje situace, která se vytvofiila, nov˘ ãinitel. Ministr prÛmyslu âeské republiky ing.
·imon. 14.1.1970 vydal pfiedbûÏné rozhodnutí ve vûci zaji‰Èování v˘roby turbovrtulového motoru
M 601 pro letadlo L 410. V nûm uloÏil VHJ Zbrojovka Brno - Pfiesnému strojírenství Uhersk˘ Brod
zajistit v˘robu reduktoru, náhonovou skfiíÀ a vybrané díly. Ukládá G¤T ing. Trávníãkovi, aby fieditelé podnikÛ organizovali v˘robu tak, aby dodávky sériovû vyrábûn˘ch motorÛ byly zahájeny v roce
1973.22/ V roce 1973 bylo vyrobeno prvních 18 souprav M 601. Pro nejasnost v dokumentaci byly
v‰ak dodávky pfiesunuty z II. na IV ãtvrtletí 1973. Na tuto velmi pfiesnou v˘robu bylo dne 15. ãervna 1975 vydáno typové osvûdãení pro turbovrtulov˘ motor M 601. Podnik vyrábí reduktor a pfievodovou skfiíÀ, coÏ je tfietina motoru. Jsou to nejpfiesnûj‰í komponenty motoru, u kterého se poãítá
v poslední verzi s 1000 letov˘ch hodin do první generální opravy.23/
Z nov˘ch technologií byl ve v˘robû aplikován v roce 1973 kovací lis na hlavnû zbraní, prÛbûÏná pec Aichelin, tûÏké hydraulické lisy byly instalovány v roce 1975.
Shrneme-li to co bylo o v˘robû a v˘robních programech napsáno , potom se ukazuje, Ïe
v letech 1960 aÏ 1975 hlavní smûr rozvoje spoãíval v rozvoji loveck˘ch a sportovních zbraní a to
bylo s hlediska v˘hledu pro podnik velice prospû‰né.
22/ TamtéÏ, kart. 152, inv. jedn.
1978. Rozhodnutí ministra prÛmyslu ze
14.1.1970 o v˘robû turbovrtulového
motoru.
23/ TamtéÏ, závodní kronika 1973,
s.4,1975 s.7. Typové osvûdãení M 601.
7. Hospodáfiské v˘sledky a rozvoj podniku v letech 1960 - 1973
Ve v˘robû pfievládaly zbraÀové obory:24/
V roce 1960 obory 545 a 571 pfiedstavovaly 95,6 % v˘roby, ostatní 4,4 % .
V roce 1973 jmenované obory mûly objem 85,3 %, ostatní 14,7 % , z toho letecké motory 7,8 %.
V˘roba zboÏí v tis. Kãs
1960
1973
index %
Celkem
85 273
214 018
251,0
Obor
545 lovecké a sportovní zbranû
11 382
110 335
969,4
571 specielní v˘roba
70 090
72 235
103,1
465 leteck˘ motor
25 534
ostatní obory
3 801
5 914
155,6
Odbyt celkem
111 629
216 500
193,9
V˘voz do KS
11 360
69 700
613,6
V˘voz do SZ
21 200
TrÏní fondy
2 817
23 400
830,7
Pracovníci Celkem
2 395
2 770
115,6
24. PA âZ Uh. Brod, fond PS, kart.
101a, statistické tabulky o podniku
1936-1973, s.6.
69
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Z toho:
dûlníci
Ïeny
inÏ. techniãtí prac.,
administrativní prac.
PrÛmûrn˘ v˘dûlek Kãs
Investice - stavení v˘voj podniku
Objem prací a dodávek v tis. Kãs
Z toho : stavby
stroje nezahr. do rozp.
technologie M 601
Podlahové plochy v m2
Podlahová plocha
Z toho: v˘robní
pomocná
správní
Základní fondy v tis. Kãs celk.
Z toho: budovy a stavby pofiiz.
stroje a zafiízení
1 935
1 060
258
132
1 316
2 159
1 301
396
120
2 052
6 279
5 679
600
22 648
8 475
7 085
7 088
30 187
10 112
10 773
9 302
68 990
30 382
38 608
44 282
15 130
17 247
11 905
195 326
82 137
113 189
111,6
122,7
153,5
90,9
155,9
146,7
149,6
160,1
128,0
283,1
270,3
293,2
Ve sledovaném období se projevovala trvalá stabilita a rovnováha a po delimitacích v letech
1964 aÏ 1967 nastal pfiedev‰ím rychl˘ rÛst v˘roby loveck˘ch a sportovních zbraní vyjádfien˘ indexem v % témûfi 969 %, export zaznamenal 867 %, trÏní fondy 830 % . Po delimitaci a osvojení
v‰ech v˘robkÛ se vyrábûl kompletní zbraÀov˘ sortiment loveck˘ch a sportovních zbraní. Ze specielních programÛ jsme si osvojili a bez problémÛ vyrábûli nosné v˘robky: B 0150, B 0155, leteck˘
motor - hlavní komponenty turbovrtulového motoru. Tato velmi pfiesná a sloÏitá v˘roba byla dobfie
osvojena, rozbûhnuta a vyrábûna. Bez problémÛ probûhl i program tryskového stavu pro Z¤R Vsetín a traktorová hydraulika.
Stavy pracovníkÛ vzrostly za celé období nepatrnû o 25 %, dûlníci o 11 %, inÏ. techniãtí pracovníci o 53 %, stav administrativních pracovníkÛ poklesl o 10 % . Po celou dobu se v tomto období uplatÀovala mzdová regulace, v˘dûlky vzrostly o 56 %.
V investiãní v˘stavbû se v roce 1973 objevují vy‰‰í hodnoty, které pfiedstavují realizaci programu „Dostavba závodu M 601 „ vãetnû strojÛ a zafiízení , která právû probíhala. Ani pfii znaãn˘ch
prostfiedcích na investice se v‰ak nepodafiilo zastavit rychlé stárnutí strojového vybavení.
Podlahové plochy vzrostly o 46,7 % pfii ãemÏ trvale rostly ve znaãné mífie pomocné a správní
plochy. Velk˘ stavební rozvoj podniku nastal aÏ od poãátku sedmdesát˘ch let souãasnû s nov˘mi
programy - letecké motory a traktorová hydraulika.
Hospodáfiské v˘sledky, které byly dosaÏeny v období 1960 - 1973 pfiíp. 1975 , je moÏno hodnotit jako velice úspû‰né i pfies velké vnûj‰í zásahy jak˘mi bylo zavedení a následné zru‰ení nové
soustavy fiízení, události roku 1968 aÏ 1970 a také ãastá zmûna nadfiízen˘ch orgánÛ. Byly osvojeny
nové programy, specielní v˘roba, cel˘ sortiment v˘roby loveck˘ch a sportovních zbraní, leteckého
motoru a hydrauliky. To bylo umoÏnûno zku‰en˘m a kvalifikovan˘m pracovním kolektivem podniku na ãele s ing. Stanislavem RÛÏákem a jeho námûstky, Václavem Turkem, Milo‰em Plockem. Dr.
Hladi‰em, Dr. Îmolíkem, ing. Koktou a Josefem Mo‰tkem. Stali jsme se stabilní hospodáfiskou jednotkou a rovnocenn˘m partnerem svûtov˘ch v˘robcÛ zbraní.
7. V˘zkum a v˘voj 1973 - 1975
UÏ brzy v pováleãn˘ch letech, od roku 1946 bylo zfiízeno oddûlení v˘zkumu a v˘voje loveck˘ch a sportovních zbraní. Roz‰ífieno a dobfie vybaveno, bylo v roce 1950 a souãasnû s ním byla
vybudována v˘vojová dílna. Úkolem tohoto oddûlení bylo provádût v˘zkumnou a v˘vojovou ãinnost v oboru loveck˘ch a sportovních zbraní. V období 1950 - 1960 byla zafiazena do v˘robního
programu podniku fiada zbraní vyvinut˘ch ve v˘zkumném a v˘vojovém stfiedisku. Byly provedeny
v˘vojové fáze fie‰ení nové fiady pistolí âZ, velk˘ch vzduchovek a pfiedev‰ím kozlice âZ, za úãelem
roz‰ífiení v˘robního programu a zv˘‰ení jejich bezpeãnosti a uÏitn˘ch vlastností. Zvlá‰È k velkému
rozmachu v˘zkumu a v˘voje v na‰em podniku pfii‰lo od roku 1964, po delimitaci loveck˘ch a sportovních zbraní ze ZávodÛ Jana ·vermy v Brnû v letech 1964 - 1966.
Ve v˘zkumu a v˘voji loveck˘ch a sportovních zbraní pracovala fiada konstruktérÛ, ktefií se
v prÛbûhu doby vypracovali mezi pfiední konstruktéry tohoto oboru. Jmenujme alespoÀ nûkteré.
Konstruktéfii ·midmayer a Jindra (brokov˘ automat) 1939 - 1945. Od roku 1945 - 1950, Svoboda
Jan, Martin Kouba. Od padesát˘ch let Václav Sailer, Jan GrÛna, ing. Karel Strouhal, ing. Mucha Jan,
70
PODNIKEM GENERÁLNÍHO ¤EDITELSTVÍ ZBROJOVKA BRNO 1965 - 1975
PÛvodní brána do podniku
ing. Alexandr Koten, Jaroslav Pittner, ing. My‰insk˘ Jifií, Indra Jan, Ing. Polansk˘ Václav a dal‰í.
Z cizích organizací pracovali pro nás vynikající konstruktéfii Franti‰ek a Josef Kouck˘, Emanuel
Holek, dále ing. Bohumil Novotn˘, Neãas Augustin.
Mezi pfiední konstruktéry, ktefií pro âeskou zbrojovku v Uherském Brodû konstruovali od roku
1937 specielní techniku patfiili: Z âeské zbrojovky Strakonice, Franti‰ek My‰ka, dále konstruktéfii
Polanka, Lacina, S˘kora a bratfii Kratochvílové. Z jin˘ch organizací, konstruktéfii âermák, ing. Bohumil Novotn˘, ing. Miroslav Rybáfi, Augustin Neãas, ing. Myslík a dal‰í. Z konstruktérÛ na‰eho závodu pplk. Jaroslav Bláha.
V˘znamní pu‰kafii v letech 1937 aÏ 1975:
Antonín ·lechta, Jan Hurda, Franti‰ek Bouda, Karel ·lapal, Martin Mahdal, Franti‰ek Jordán,
pozdûji Augustin Roubíãek. Po zfiízení v˘vojové dílny na zaãátku padesát˘ch let do roku 1975 pracovali pu‰kafii Franti‰ek Jordán, Josef Filípek, Franti‰ek Vrága, Ladislav Kubes, Martin Kouba, Augustin Roubíãek a Martin Mahdal a dal‰í. V˘vojovou dílnu postupnû vedli Martin Mahdal, Pavel Mikulec, Vladislav Jurãík a Josef Matûjík.
71
Zbrojovka jako Agrozet
... a jako Pfiesné strojírenství
Nádvofií podniku
Budova stfiediska 350
Nástrojárna
MontáÏ hydrauliky
Konstrukce
Kovací stroj na hlavnû
MontáÏ kozlic
Stfielnice - nastfielování vzduchov˘ch pistolí
Stfielnice - nastfielování kulovnic
Pohled do v˘robních hal
V˘vojová dílna
Expedice hydrauliky
V˘roba leteck˘ch komponentÛ
âESKÁ ZBROJOVKA
Rozvoj produkce a v˘robní
základny od roku 1975 po
souãasnost
ING. JI¤Í FRENZL
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Automatická pistole âZ 75 v˘r ã. 0001
V ¯ R O B A R U â N Í C H PA L N ¯ C H Z B R A N Í 1 9 7 5 - 1 9 8 9
V˘roba ruãních paln˘ch zbraní
1975 - 1989
B
ylo by neodpustitelné nepfiedstavit v publikaci tohoto charakteru sortiment finálních v˘robkÛ,
které byly a v mnoh˘ch pfiípadech jsou stálicemi vyrábûného sortimentu. Od roku 1975 se
v˘raznû prolínala v˘roba speciální techniky - v˘robní obor 571 tedy v˘roba automatick˘ch
paln˘ch zbraní pro ozbrojené sloÏky âeskoslovenské republiky se zbranûmi oboru 545 zbranûmi
loveck˘mi a sportovními, urãen˘mi pro zahraniãní i tuzemsk˘ civilní trh.
V˘roba samopalu vz. 58 r. 7,62 mm s paÏbou nebo ramenní opûrou probíhala nepfietrÏitû od
svého zavedení v roce 1959 do ukonãení v roce 1988. Druh˘m v˘robkem byl samopal vz. 61 r.
7,65 mm. Jeho v˘roba se rozbíhala vícekrát, a to v r. 1962 , pak v r. 1973 a v r. 1978.
KaÏd˘ rozbûh i pfieru‰ení v˘roby s sebou pfiiná‰el fiadu problémÛ souvisejících s osvojením
v˘roby, ale opakované rozbûhy ·korpionu pfiinesly i nemalé organizaãní problémy související se
souãasnou v˘robou obou samopalÛ a spoleãnou v˘robou civilních zbraní.
ObtíÏnost roz‰ifiujícího se sortimentu vypl˘vala rovnûÏ z velmi malého podílu technickohospodáfisk˘ch pracovníkÛ k v˘robním pracovníkÛm celkem. Tento nízk˘ podíl byl dán pfiedchozí velkosériovou v˘robou samopalÛ. Nelze opomenout ani v˘robu signální pistole vz. 44/67 probíhající
v druhém rozbûhu od r. 1981 po r. 1983 a v˘robu pfiehlídkového provedení samonabíjecí pu‰ky
vzor 52/57.
Pro civilní trh byl dodáván ‰irok˘ sortiment v˘robkÛ.
Byly to vzduchovky Slavia 630 a Slavia 631 zkonstruováné Ing. Alexandrem Kotenem. Nahradily postupnû vybíhající modely 618, 620 a 624. Byly vyrábûny od r. 1972 bez pfieru‰ení aÏ dodnes.
Konstrukãní modernizace byla v sériové v˘robû zavedena modelem 77 ve stejném roce. Sortiment
vzduchovek zbraní doplÀovala vzduchová zlamovací pistole TEX.
Vzduchovka Slavia 630
Vzduchovka Slavia 631
Zlamovací vzduchovky Slavia 630 model 77, Slavia 631 model 77 a Slavia 631 model 77 LUX
tvofií novû vyvinutou fiadu vyznaãující se v˘konností pfiesností a úãinností. UsÈová rychlost stfiely
dosahuje 175 m/sec. Vzduchovky jsou vybaveny automatickou pojistkou, stranovû i v˘‰kovû staviteln˘m hledím. Rozptyl je do 15 mm. Slavia 631 je vybavena aretací hlavnû v palebné poloze. Tûlo
pouzdra je opatfieno dráÏkami pro pouÏití dioptru nebo pu‰kohledu. Pro stfielbu jsou pouÏívány
stfielky 4,5 mm Diabolo nebo broky ã. 11. Stejné stfielivo je pouÏíváno i ve vzduchové zlamovací
pistoli TEX.
Pistole TEX je vhodná pro mládeÏ i dospûlé ke stfielbû pro zábavu i ke cviãení ve stfielbû. PaÏba z plastu je tvarovû upravena pro stfielbu pravou i levou rukou. Spou‰Èov˘ mechanismus umoÏÀuje regulaci odporu spou‰tû.
83
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Vzduchová zlamovací pistole
TEX model 3
Z maloráÏek r. 22 Long Rifle byla dlouhodobû a bez pfieru‰ení vyrábûna opakovací maloráÏka
ZKM 452 v souãasné dobû v modelu 2E. Automatickou maloráÏku ZKM 561 pak v roce 1979
nahradila CZ 511.
Tyto maloráÏky patfií k nejpouÏívanûj‰ím zbraním na svûtû. Dodávají se v provedení standardním s bukovou paÏbou i v provedení luxusním s ofiechovou paÏbou. Pfii stfielbû lze pouÏít u maloráÏky ZKM 452 5-ti rann˘ nebo 10-ti rann˘ zásobník. Tato maloráÏka má stavitelné hledí do tfií
poloh. MaloráÏka CZ 511 sluãuje v‰echny pfiednosti automatické zbranû. Dodává se se zásobníkem
na 8 nábojÛ.
MaloráÏka CZ 452 - 2E ZKM
ráÏe .22 LR, .22 WMR
Automatická maloráÏka CZ 511
ráÏe .22 LR
84
Kulovniãky ZKW 465 a ZKW 680 známé pod názvem Hornet a Fox byly postupnû zavedeny
do sortimentu Pfiesného strojírenství , n.p., Uhersk˘ Brod delimitací ze Zbrojovky Brno, a to v roce
1967 a 1971. Podobnost ráÏí vyústila v modernizovanou kulovnici âZ 527 s kalibry .22 Hornet,
.222 Rem a pozdûji v .223 Rem.
âZ 527 je precizní, polopaÏbená, opakovací pu‰ka s cylindrick˘m, otoãnû uzamykateln˘m
závûrem typu Mauser. Stfielivem je zásobována z 5-ti ranného zásobníku. PaÏba s lícnicí, nízká
hmotnost spolu s vysokou pfiesností stfielby, to jsou dÛvody vysoké oblíbenosti u spotfiebitelÛ.
NepfietrÏitû jsou vyrábûny v Pfiesném strojírenství i kulovnice urãené pro lovecké a sportovní
úãely, a to od roku 1966 dodnes.
V ¯ R O B A R U â N Í C H PA L N ¯ C H Z B R A N Í 1 9 7 5 - 1 9 8 9
Kulovniãka ZKW 465
Kulovniãka âZ 527 ráÏe .22 Hornet,
.222 Rem.
Kulovnice fiady ZKK patfií k nejv˘konnûj‰ím, nejodolnûj‰ím a nejspolehlivûj‰ím zbraním na
svûtovém trhu. Jsou konstruovány pro témûfi v‰echny oblíbené ráÏe od .243 Winchester aÏ po .458
Winchester. Jsou u nich spojeny osvûdãené vlastnosti závûru Mauser se souãasn˘mi poÏadavky na
loveckou zbraÀ. V˘sledkem je spolehlivá a elegantní kulovnice s dlouhou Ïivotností a vynikající
pfiesností stfielby. Jsou vyrábûny ve tfiech provedeních li‰ících se jen délkou závûrového mechanismu.
Pouzdro závûru je upraveno pro upevnûní rÛzn˘ch montáÏí zamûfiovacích dalekohledÛ. ZpÛsob upevnûní zaruãuje stejnou polohu i po sejmutí a opakovaném nasazení.
Kulovnice ZKK 600
Kulovnice ZKK 601
PaÏby jsou vyrábûny z kvalitního ofiechového dfieva v provedení Standard nebo Monte Carlo
s lícnicí. Rybiny na pistolové rukojeti a na pfiedpaÏí jsou vyfiezávány ruãnû. U kulovnic ZKK 600
a 601 v provedení Standard se montuje nízká botka. U provedení Monte Carlo a u kulovnic ZKK
602 se montuje ventilovaná pryÏová botka, která lépe tlumí zpûtn˘ ráz.
85
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Pu‰ka mÛÏe b˘t vybavena jemnû r˘hovanou jednospou‰tí nebo napínáãkovou spou‰tí. Napínání se provádí tlakem na spou‰È zezadu, ‰roubkem v horní ãásti spou‰tû se sefiizuje dráha odpálení. V pfiední ãásti luãíku je umístûna západka dna nábojové schránky.
Závûr s klikou jsou vykovány z jednoho kusu oceli, coÏ spolu s mohutn˘mi uzamykacími ozuby a dlouh˘m vytahovaãem dává záruku dlouhé Ïivotnosti a vysoké spolehlivosti i za ztíÏen˘ch
podmínek. DemontáÏ závûru je snadná a nevyÏaduje pouÏití speciálních nástrojÛ.
Kozlice Model 2 s v˘mûnnmi hlavnûmi
Úplnost sortimentu dlouh˘ch zbraní zavr‰ila v˘roba kozlic CZ. Kozlice byly vyrábûny v men‰ích objemech, ale dlouhodobû od roku 1969 do roku 1986. Jsou urãeny pro loveckou a sportovní
stfielbu.
Kozlice CZ 581 v r. 12/12, CZ 584 jako kulobroková kozlice s horní hlavní brokovou a dolní
kulovou s r. 7x57R; 5,6x52R; 6,5x57R; .243 W; .308 W a dal‰ími dle poÏadavku trhu, neboÈ obliba
jednotliv˘ch ráÏí se v prÛbûhu let v˘roby mûnila.
Broková kozlice CZ 585 a kulobroková kozlice CZ 586 byla konstruována pro brokové náboje
r. 16. Kozlice CZ 582 byla urãena pro sportovní stfielbu na SKEET a CZ 583 pro stfielbu na BATERII.
V˘znamnou poloÏkou v˘robního sortimentu zbraní tvofiily pistole vyrábûné ve znaãn˘ch
mnoÏstvích. Sv˘m charakterem je lze fiadit do zbraní obou oborÛ 571 i 545 dle toho kdo a k jakému úãelu je pouÏívá. V roce 1975 jsou vyrábûny pistole DUO 6,35 a pistole CZ r. 7,65 mm. Impozantní je poãet vyroben˘ch pistolí. Na pfiíklad samoãinn˘ch CZ r. 7,65 mm byl v nûkolika modelech od zahájení v r. 1957 do v˘bûhu v r. 1983 vyroben úctyhodn˘ poãet 1 013 813 kusÛ.
PÛvodní konstrukãní princip zÛstával témûfi zachovan˘ a modernizace modelÛ 50 a 70 se t˘kala bezpeãnostních prvkÛ a vyuÏití nov˘ch materiálÛ.
Samoãinná pistole CZ r. 7,65 mm model 70 byla osobní zbraÀ urãená pro stfielbu jednotliv˘mi
ranami. Byla opatfiena neuzamãen˘m závûrem. V podniku byla zkou‰ena mífienou stfielbou na
vzdálenost 25 m. Konstrukãní fie‰ení zaji‰Èovalo spolehlivost, bezpeãnost a pohotovost.
V˘roba pistolí se stala pro Pfiesné strojírenství, n.p., Uhersk˘ Brod typickou. V r. 1975 byla
poprvé vystavována v Madridu pistole CZ 75 r. 9 mm Para. I pfii titulcích v odborném tisku jako
„bomba“ z Madridu nikdo netu‰il, Ïe se v pozdûj‰ích letech nadlouho stane „vlajkovou lodí“ nynûj‰í âeské zbrojovky. JiÏ za dva roky vyrábûly obdobnou pistoli v‰echny renomované zbrojní firmy.
CZ 75 zavdala podnût k novodobému pfiechodu pistolí na ráÏi 9 mm.
V prvních letech exportu byl ekonomick˘ dolarov˘ pfiínos pro âeskoslovensko ze 4 tûchto
pistolí stejnû velk˘ jako z jednoho automobilu ·koda MB.
Pistole CZ 75 je celokovová samonabíjecí dvouãinná pistole s uzamãen˘m rámem a krátk˘m
zákluzem hlavnû. Konstruktér Franti‰ek Koutsk˘ ji koncipoval jak pro tvrd˘ vojensk˘ a policejní
standard, tak i pro sportovní stfielecké disciplíny. O úspûchu konstrukce této zbranû svûdãí snaha
mnoha v˘robcÛ napodobit tento ãeskoslovensk˘ v˘robek.
Pistole je typická praktick˘m ergonomick˘m fie‰ením, neboÈ velmi dobfie padne do ruky a zaruãuje v˘borné v˘sledky i pfii pudové stfielbû. Dobré drÏení umoÏÀuje snadné zamífiení a vyvolává
pocit malého zpûtného rázu. Vysoká pfiesnost stfielby, jemné a hladké spou‰tûní, spolehlivé zaji‰tûní, vysoká kapacita 15-ti ran ve dvoufiadém zásobníku, pohotovost a spolehlivost pfii vysoké Ïivotnosti, to jsou typické vlastnosti pistole.
Dlouhodobost v˘roby je provázena modernizací dal‰ích modelÛ. CZ 85 umoÏÀuje praktické
ovládání levou i pravou rukou, Combat luãík, mikrometricky sefiizovatelná mífiidla a rychlé vypou‰tûní zásobníku jsou prvky uspokojující sportovní stfielce v novû vznikající disciplínû praktické
bojové stfielbû.
86
V ¯ R O B A R U â N Í C H PA L N ¯ C H Z B R A N Í 1 9 7 5 - 1 9 8 9
Naopak tendence ke skrytému no‰ení v civilním sektoru byla pfiíãinou vzniku zkrácen˘ch kompaktních variant.
CZ 75 a její klony byly a jsou oblíbeny u stfieleck˘ch nad‰encÛ, stejnû jako u pfiíslu‰níkÛ ozbrojen˘ch sloÏek. Dodávky do Iráku, Iránu, Indie, Litvy a v souãasné dobû do Turecka a Egypta kontrastují s faktem, Ïe ozbrojené sloÏky âeskoslovenska a nyní âeské republiky kupují tyto vynikající
pistole jen sporadicky. Pfiíãinu je nutno hledat ve vojenskopolitickém zamûfiení tehdej‰í doby na
Var‰avskou smlouvu. Unifikace na náboj r. 9 mm Makarov dala podnût ke vzniku nové fiady pistolí
urãen˘ch pro ozbrojené sloÏky âSSR.
Automatická pistole CZ 85
V roce 1983 byla zavedena do v˘roby pistole konstrukce Augustina Neãase CZ 82 v r. 9 mm
Makarov (12 + 1 náboj) pro ozbrojené sloÏky a CZ 83 v ráÏích 9 mm Browning (12 + 1 náboj)
a 7,65 mm (15 + 1) náboj) pro civilní trh. CZ 82 a 83 je dvouãinná vysoce spolehlivá pohotová
zbraÀ, uzpÛsobená pro stfielbu pravou i levou rukou. Je vybavena mechanickou i automatickou
pojistkou. HlaveÀ je pevná, závûr dynamick˘ neuzamãen˘. Revolverov˘ systém má hladk˘ chod
a nízk˘ odpor spou‰tû. Pistole má oboustranné ovládací prvky, pojistku i zádrÏku zásobníku. I kdyÏ
dodávky pro ozbrojené sloÏky byly ukonãeny v rámci konverze zbrojní v˘roby v r. 1992, je civilní
verze vyrábûna dodnes.
Automatická pistole CZ 83
87
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
V˘sledkem v˘vojov˘ch prací konstrukãní kanceláfie byla kulovnice CZ 531 s dvouspou‰tí. Její
sériová v˘roba v‰ak nebyla dotaÏena do zdárného konce. Úspû‰nûj‰í je doposud vyrábûná kulovnice CZ 537 uvedená na trh v r. 1989. CZ 537 vznikla rozsáhlou inovací kulovnic fiady ZKK. Kulovnice má dokonalej‰í tvarové fie‰ení, odpovídající poÏadavku doby svého vzniku. Je moderní, v˘konná, lehká, pfiesná a nenároãná na údrÏbu. Novû je konstruovan˘ závûr, pojistn˘ a spou‰Èov˘ mechanismus, které jsou patentovû chránûny. Zásobovací ústrojí je fie‰eno variantnû schránkou i zásobníkem. Je urãena pro lovecké i sportovní úãely.
Kulovnice CZ 537
88
86
Podrobnûj‰í charakteristika uveden˘ch v˘robkÛ asi nepatfií do takovéto publikace a vzhledem
k rozsahu není v˘ãet ani v˘robkÛ ani jejich modelÛ zcela vyãerpávající. Snad pfiehledn˘ graf, kdy
kter˘ v˘robek byl vyrábûn uspokojí zvûdavost ãtenáfie této kapitoly a zpfiehlední ãasovou posloupnost vyrábûné produkce.
SPECIAL
Samopal 015
Samopal 017
Samopal 003
Samonabíjecí pu‰ka vz. 52/57
Odstfielovací pu‰ka CO 210,2
Samopal r. 7,62 vz. 58 356 PA
Samopal r. 7,62 vz. 58 356 RO
Samopal r. 7,62 vz. 61 360 ·korpion
Signální pistole vz. 44/67
Pistole vz. 82 r. 9 mm Makarov
KOZLICE
Brok. automat 241
Brok. automat 812
Brok. automat 816
Brok. automat 820
Kozlice 12-16-20
âZ 581 12/12
âZ 584 Kulobrok
âZ 585
âZ 586
Souprava r.12
Souprava r.16
âZ 582
âZ 583
PISTOLE
Champion
âZ 7,65
DUO 6,35 ãer.
âZ 6,35
DUO 6,35 nikl.
âZ 75 r. 9 Luger
âZ 83 r. 7,65
âZ 83 r. 9
âZ 6,35 mod. 92
MALORÁÎKY
MaloráÏka 242
ZKM 452
ZKM 573
ZKM 561
âZ 511
KULOVNICE
ZKK 600
ZKK 601
ZKK 602
ZKW 465
ZKW 680
âZ 531
âZ 537
45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99
V ¯ R O B A R U â N Í C H PA L N ¯ C H Z B R A N Í 1 9 7 5 - 1 9 8 9
Pfiehled v˘roby zbraní - období 1945 - 1995
89
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
90
LETECKÁ V¯ROBA
Letecká v˘roba
P
fiesné strojírenství, n.p., Uhersk˘ Brod produkoval koncem sedmdesát˘ch let v hlavní v˘robû
zejména ruãní palné zbranû, a to automatické zbranû pro ozbrojené sloÏky a sportovní
a lovecké zbranû pro civilní trh. Velkosériová v˘roba speciální techniky pfiekroãila v té dobû
svÛj zenit, civilní trh zaãal vykazovat objemové v˘kyvy. Vedení národního podniku zaãalo hledat
doplÀkov˘ sortiment, kter˘ by eliminoval svou rovnomûrností tyto v˘kyvy a zajistil zamûstnanost
v kvalifikovan˘ch profesích.
Vznikly úvahy o moÏnosti v˘roby v˘poãetní techniky. Byla zvaÏována licenãní v˘roba italské
firmy Olivetti, ‰védské ADDO ap. ¤e‰ení bylo nalezeno nástupem rozvoje leteckého prÛmyslu.
V lednu 1970 byl dán opatfiením ministra prÛmyslu âSSR, ã.j. 1/70 generálnímu fieditelství
Zbrojovka Brno úkol zajistit v˘robu ãástí leteckého motoru M601 s termínem zahájení v˘roby k 1.
1. 1973 a generální fieditel rozhodl o umístûní této v˘roby v Uh. Brodû.
Leteck˘ turbovrtulov˘ motor WALTER M601 byl urãen pro zástavbu do dvoumotorového letounu L 410. Motor byl kompletován v Motorlet, n.p. Praha - Jinonice a montován v Let, n.p., Kunovice. Pro‰el zmûnami od v˘vojové verze A, pfies sériovû vyrábûnou verzi B, D a E aÏ po zemûdûlskou
variantu Z. Hlavní rozdíl jednotliv˘ch verzí spoãíval v postupném zvy‰ování v˘konu, prodluÏování
doby pfiedání do generální opravy a zvy‰ován Ïivotností z pÛvodních 1500 aÏ po 6000 letov˘ch
hodin.
Motor je dvouhfiídelového tandemového uspofiádání s volnou hnací turbínou a s reverzním
prÛtokem vzduchu a spalin. Má dva základní montáÏní celky - generátor plynÛ a hnací ãást.
Dvû skupiny, pfievodovky z hnací ãásti, byly vyrábûny v Uherském Brodû. Reduktor mûnící
fiádovû 31000 otáãek za minutu na torzním hfiídeli jako v˘stup z nízkotlaké turbiny na fiádovû 2100
otáãek za minutu na vrtulovém hfiídeli. Olejov˘ systém motoru, cirkulaãní, tlakov˘ se zubov˘mi
ãerpadly s integrálnû uspofiádanou olejovou nádrÏí ve skfiíni pohonÛ byl skupinou druhou.
Reduktor je pseudoplanetov˘, obsahuje dvoustupÀové pfievodové ústrojí se tfiemi pfiedlohami
a korunov˘m kolem s vnitfiním ozubením. Je vybaven torkmetrem k mûfiení kroutícího momentu.
SkfiíÀ pohonÛ je umístûna v zadní ãásti motoru. Je pohánûna od zadního hfiídele kompresoru a zaji‰Èuje pohon dynamospou‰tûãe, palivového ãerpadla, regulátoru vysílaãe otáãkomûru a olejového
ãerpadla odsávacího i tlakového.
Pro zahájení letecké v˘roby nebyly v Pfiesném strojírenství v˘robní plochy ani technologické
vybavení. Byla tu erudice fiídících pracovníkÛ a kvalifikace v˘robních dûlníkÛ, ktefií se rekrutovali
pfiedev‰ím z náfiaìovny.
První nápor práce v‰ak ãekal pracovníky pfiedv˘robních etap. Konstrukãní dokumentace stanoven˘ch skupin byla pfievzata z Motorlet , n.p., Praha - Jinonice a technologická pfiíprava v˘roby
byla zahájena pfii pokraãujícím konstrukãním v˘voji. Odli‰n˘ charakter mnoha souãástí od dílÛ
zbraní, pfiedev‰ím svou sloÏitostí a pfiesností vedl k novému zpÛsobu vypracování technologick˘ch
postupÛ. Operaãní nákresy zhotovované pfii v˘robû zbraní na kaÏdou operaci byly nahrazovány
odvolávkami na konstrukãní v˘kresy. Nûkteré technologie bylo nutno zvládnout zcela novû. Pfiíkladem lze uvést v˘robu pfiesn˘ch ozuben˘ch kol, obrábûní silumínu a elektronu na skfiíÀovit˘ch souãástech, v˘robu tenkostûnn˘ch souãástí s vysokou pevností a specifika nároãného tepelného zpracování. DÛleÏitou odli‰ností byly nároky na pfiesnost a mûfiení v absolutních hodnotách s protokolováním do motorové knihy. JestliÏe zbranû byly vyrábûny s pfiesností rozmûrÛ v setinách milimetru, nûkteré souãástky komponentÛ leteckého motoru vyÏadovaly pfiesnost rozmûrÛ v tisícinách.
Po úspû‰ném zvládnutí této technicky nároãné v˘roby prÛbûÏn˘m fie‰ením v‰ech nov˘ch problémÛ se podafiilo vybudovat takové know-how, Ïe v dal‰ích letech probíhala sériová v˘roba ke
spokojenosti pfiejímajícího orgánu ZVS (zástupce vojenské správy) a pfiedev‰ím odbûratele Motorlet, n.p., Praha - Jinonice.
Zavádûním letecké v˘roby v sedmdesát˘ch letech byla nastoupena cesta rozsáhlé a postupné
v˘stavby podniku. V lednu 1970 byly zahájeny práce na studii souboru staveb. Pro nereálnost zaji‰tûní kompletní projektové dokumentace k v˘bûrovému fiízení v ãervnu téhoÏ roku byla akce rozdûlena na dvû ãásti. V˘robní hala vãetnû pomocn˘ch ploch tvofiila 1. ãást, energoblok a provozní
budova vãetnû inÏen˘rsk˘ch sítí tvofiil 2. ãást. Povolovací fiízení o udûlení souhlasu k zahájení stavby bylo provedeno 10. 6. 1971. Stavba byla zahájena v ãervenci 1971 a ukonãena za 42 mûsícÛ v prosinci 1974. Náklady na projektové práce skuteãnû ãinily 2,4 mil. Kãs, náklady zahrnuté do
investiãní v˘stavby 67,3 mil. Kãs, z toho stavební 25,4 mil. Kãs, strojní 41,9 mil. Kãs, a to v tehdej‰í cenové úrovni. V˘robní hala byla uvedena do provozu v prosinci 1972 a kotelna v fiíjnu 1974.
Jednotlivé stavební objekty a provozní soubory byly dokonãovány a pfiedávány do trvalého uÏívání
91
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
postupnû. Uvedení do trvalého provozu stavby jako celku bylo provedeno aÏ v roce 1976 pro
námitky inspektorátu bezpeãnosti práce pro Jihomoravsk˘ kraj v Brnû, zpÛsobené dodateãn˘m situováním traktorové v˘roby.
Reduktor WALTER M 601
Generálním dodavatelem stavby byly Pozemní stavby, n.p., Gottwaldov, generálním dodavatelem technologie bylo G¤ Zbrojovka Brno - ITS, kter˘ zaji‰Èoval dodávky v‰ech strojÛ a zafiízení.
Stavba byla financována z vlastních zdrojÛ investora v objemu 37,2 mil. Kãs, investiãním úvûrem
SBâS v objemu 31,3 mil. Kãs a dotací ze státního fondu ochrany ovzdu‰í v ãástce 3,7 mil. Kãs.
V investiãní akci dostavba závodu Pfiesné strojírenství byla vybudována v˘robní hala se sociálním pfiístavkem, kotelna s pfiístavkem, , mazutové hospodáfiství kotelny, vstupní transformovna, pfiístavba trafostanice, rekonstrukce redukãních stanic, vnûj‰í topn˘ rozvod, mûdírna, vybavení nástrojárny a hlavní provozní budova.
Pfiístavek i v˘robní hala navazovaly na stávající objekty a byly komponovány spolu s provozní
budovou k hlavní vrátnici a spoleãnû ohraniãovaly hlavní pátefiní komunikaci podniku. Konstrukce
celé haly je ocelová v modulovém podélném i pfiíãném rozpûtí 12 m. âlenûní jednotliv˘ch v˘robních prostor bylo dáno technologick˘m uspofiádáním, v˘robou, montáÏními pracovi‰ti, kontrolou,
a.p..
V dobû uvedení nové v˘robní haly do provozu byl v˘robní proces rozloÏen do dvou v˘robních
dílen hospodáfiského stfiediska 38. Jedna dílna zaji‰Èovala v˘robu 193 souãástek, které reprezentovaly 2219 v˘robních operací. Byly to v‰echny skfiíÀovité souãástky, v˘roba ãerpadel, ãást v˘roby
sloÏit˘ch souãástí,tenkostûnné souãástky, lisované souãástky, souãástky stfiední nároãnosti, jednoduché souãástky, úpravu nakupovan˘ch souãástek a práce pro v˘voj M601.
Druhá dílna zaji‰Èovala v˘robu 208 souãástek, které reprezentovaly 2361 v˘robních operací.
Jednalo se o v˘robu ozuben˘ch kol, ãást v˘roby sloÏit˘ch souãástek, tenkostûnn˘ch souãástek, souãástky stfiední nároãnosti, jednoduché souãástky a úpravu nakupovan˘ch souãástek. Dále tato dílna
zaji‰Èovala montáÏ a zkou‰ky celkÛ a podsestav, montáÏ a zkou‰ení ãerpadel, svafiování celkÛ
a podskupin, servisní práce a práce pro v˘voj M601.
Pro v˘robu ozuben˘ch kol bylo nezbytné vzhledem k jejich poÏadované pfiesnosti, kvalitnû
vybavit brusírnu ozubení. Byly pofiízeny brusky na ozubení MAAG, a to HSS 10 a SD 32x, od téÏe
firmy mûfiící zafiízení SP 60, TML, DAS2, dále bruska na ozubení REISHAUER, NZA a postupnû pro
92
LETECKÁ V¯ROBA
brou‰ení vnitfiního ozubení nitridované korunového kola dvû jednoúãelové brusky na vnitfiní ozubení, rovnûÏ od fy. MAAG. Jednou byla brou‰ena evolventa a na druhé pfiechod evolventy do paty
zubu. S vyvaÏovacím zafiízením a dal‰ími doplÀky patfiila brusírna ozubení ve své dobû k jedné
z nejlépe vybaven˘ch v âSSR.
Namáhání ozuben˘ch kol, i dal‰ích souãástí s poÏadavkem nízké hmotnosti, ale vysoké pevnosti vytváfiela tenkostûnné konstrukce nároãné na tepelné zpracování. Souãástí nároãné technologie v˘roby byla tedy oblast tepelného zpracování vyrábûn˘ch dílÛ. S ohledem na pfiedepsané druhy
tepelného zpracování a záruky jejich perfektního provedení byly vyÏádány nabídky ‰piãkov˘ch
renomovan˘ch firem této oblasti. Na jejich základû bylo rozhodnuto o provedení technické expertizy technologické a funkãní spolehlivosti v provozních podmínkách. Tato byla realizována za spoluúãasti zástupce GP a investora v lednu 1971 a umoÏnila kvalifikované rozhodnutí o aplikaci technickoekonomicky nejvhodnûj‰ích pecních a doplÀkov˘ch agregátÛ, dodávan˘ch rakouskou firmou
Aichelin.
SkfiíÀ pohonÛ Walter M 601
Nov˘m pracovi‰tûm byla dílna obrábûní dílÛ z lehk˘ch slitin silumínu a elektronu rozdûlena
na ãást pro hrubování a ãást prací na ãisto. Dokonãovací práce byly provádûny na jemn˘ch vyvrtávaãkách WKV 63, WKV 100 tuzemské provenience pozdûji, pfii vy‰‰ích v˘robních objemech na
vyvrtávaãkách z NDR typu BKOE. Na tuto dílnu byly rovnûÏ jako první v podniku pofiízeny NC stroje a obrábûcí centra MCFH 50. Rozmûrová pfiesnost dokonãen˘ch obrobkÛ byla kontrolována na
tfiírozmûrov˘ch mûfiících strojích italské firmy IOTA DEA a pozdûji FERANTI z Anglie se záznamem
absolutních hodnot pro motorovou knihu.
Provozní parametry a technické pfiejímací podmínky reduktoru a skfiínû pohonÛ vyÏadovaly
rovnûÏ speciální podmínky pro koneãnou montáÏ a ãásteãné zkou‰ky. Za tímto úãelem byly tyto
oddûlené pracovi‰tû montáÏe a pracovi‰tû kontrolní mûfiení klimatizovány. Náchylnost pouÏit˘ch
materiálÛ k trhlinám po tepelném zpracování si vyÏádala i vybudování speciálního kontrolního pracovi‰tû - barevnou defektoskopii. Vybudováno bylo i pracovi‰tû prÛmyslového rentgenu.
Rozvoj letecké v˘roby s rozsáhlou investiãní akcí byl pro podnik rozhodnû pfiínosem. V rámci
související investiãní akce byla totiÏ vybudována nová kotelna a hlavní provozní budova.
93
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Energoblok byl sestaven z vlastní kotelny a pfiístavku, vstupní transformovny a mazutového
hospodáfiství. V˘stavbou kotelny na mazut a zru‰ením mal˘ch kotelen na pevná paliva do‰lo k podstatnému sníÏení pra‰nosti a k celkovému zlep‰ení ovzdu‰í v podniku.
Pfiestûhováním podnikového fieditelství do vybudované provozní budovy byly uvolnûny prostory pro útvary mechanizace a zejména technické obsluhy v˘roby.
Kapacity vybudované na roãní v˘robní objem 600 garnitur nebyly v plném mnoÏství nikdy
vyuÏity. V roce 1976 bylo uvaÏováno s v˘robou pouze 15 % projektem pfiedpokládaného mnoÏství.
NedodrÏení v‰ak nebylo zavinûno Pfiesn˘m strojírenstvím, ale ovlivnûno poÏadavky odbûratele,
kter˘ sníÏil své pÛvodní poÏadavky v dÛsledku zmûny konstrukce motoru M601. Konstrukãní zmûny naopak zv˘‰ily pracnost komponentÛ proti pfiedpokladu o 37 %.
Reduktor WALTER M 602
V roce 1976 pfii v˘robû 90 reduktorÛ a skfiíní pohonu M601 ãinila v˘roba zboÏí 18 mil. Kã, na
v˘robû pracovalo 62 dûlníkÛ a 20 technickohospodáfisk˘ch pracovníkÛ vãetnû kontrolorÛ. Od roku
1978 byla vyrábûna verze B, verze D od roku 1982, max roãní objem 401 reduktorÛ v r. 83. Verze
Z a E byla vyrábûna od r. 84. V 90. letech mûla jiÏ letecká v˘roba pevné postavení ve v˘robním sortimentu. Zaujímala 20 % v˘roby zboÏí a pfiedstavovala kvalifikovanou práci pro více jak 200 jednicov˘ch dûlníkÛ, 30 reÏistÛ a 25 technickohospodáfisk˘ch pracovníkÛ.
V roce 1980 bylo zahájeno provádûní generálních oprav dfiíve vyroben˘ch komponentÛ a od
roku 1987 se podnik podílel na v˘voji letecké techniky v˘robou prototypÛ skfiínû pohonÛ a reduktoru leteckého motoru M 602 zcela nové koncepce.
94
LETECKÁ V¯ROBA
Turbovrtulov˘ motor WALTER M 602 je urãen spolu s vrtulí VJ 518 /v˘robek n.p. Avia Praha/
pro pohon dopravního letounu L 601 /v˘robek n.p. Let Uherské Hradi‰tû/.
Základním modulem je generátor. K nûmu je po proudu plynÛ pfiipojen modul v˘konové turbíny a v˘stupního systému. V pfiední ãásti je modul reduktoru. Zde je napojen modul vrtulové jednotky VJ 518, se kterou tvofií motor pohonnou jednotku.
SkfiíÀ pohonÛ Walter M 602
Pfienos kroutícího momentu od v˘konové turbíny k reduktoru umístûnému pfied generátorem je
proveden pfies dva torzní za sebou zafiazené hfiídele. První, dlouh˘ prochází stfiedem obou rotorÛ
a generátoru a pracuje v nadkritick˘ch otáãkách. Kromû kroutícího momentu od v˘konové turbíny
pfiená‰í i axiální sílu do kuliãkového loÏiska. Druh˘ torzní hfiídel je krat‰í. Jedním koncem je zasunut do dráÏkování prvního hfiídele a druh˘m koncem do dráÏkování na vstupním pastorku reduktoru. Hfiídel je uzpÛsoben jako zdroj elektrick˘ch signálÛ jejichÏ v˘sledn˘ signál vysílan˘ elektrick˘m
torkmetrem je základním fiídícím signálem elektro-hydraulického regulaãního systému. Údaj
o kroutícím momentu je zobrazován na ukazateli v pilotní kabinû.
Modul reduktoru je pfiipojen k pfiední ãásti generátoru prostfiednictvím pfiechodové skfiínû, jeÏ
tvofií souãasnû ãást vstupního kanálu; je spojena s pfiechodovou skfiíní prostfiednictvím pfiíruby
a rychloupínky.
95
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Vlastní reduktor je pfiedlohov˘ s vyosen˘m vrtulov˘m hfiídelem oproti vstupnímu pastorku, kter˘ je souos˘ s osou generátoru.
SkfiíÀ pohonÛ je provedena jako odlitek, z elektronové slitiny. Centrální ãást tvofií prstencov˘
kanál pro pfiívod vzduchu ke kompresoru. Kanál je rozdûlen ãtyfimi Ïebry, která nesou stfiední náboj
pro uloÏení torzní hfiídele v˘konové turbíny. Na vnûj‰ím kanálu v dolní ãásti jsou pfiipojeny nálitky
olejové skfiínû a v horní ãásti nálitky skfiínû pfievodÛ.
V olejové nádrÏi jsou uloÏena olejová ãerpadla, filtr a pfiístroje pro mûfiení tlaku, hladiny oleje
a signalizátor kovov˘ch tfiísek v oleji. Na nádrÏi je umístûno nálevní hrdlo a olejoznak.
SkfiíÀ pfievodÛ tvofií nosn˘ systém ozuben˘ch kol a na vnûj‰ím povrchu je opatfiena pfiírubami
pro uchycení palivového ãerpadla, regulátoru paliva, vzduchového spou‰tûãe, odluãovaãe paliva
a vysílaãe otáãek vysokotlakého rotoru. Na levém rohu skfiínû jsou umístûny nálitky pro uchycení
palivoolejového v˘mûníku tepla.
Komponenty nového motoru M 602, i kdyÏ charakterem v˘roby obdobné, zejména u ozuben˘ch kol, hfiídelÛ a skfiíÀov˘ch souãástí, s motorem M 601, jsou rozmûrovû znaãnû objemnûj‰í
a hmotnûj‰í.
Koneãné fie‰ení bylo uvaÏováno v novû vybudovaném prostoru v jihozápadní ãásti areálu podniku. JiÏ teì konstatuji, Ïe zahájené projekãní práce nebyly nikdy realizovány, ale v souvislosti
s v˘robou prototypÛ byla realizována v r. 1987 I. stavba - v˘roby M 602 formou pfiístavby k v˘robní hale 2 - U¤ I, jejíÏ v˘stavbu popisuji v kapitole o traktorové hydraulice a v pfiedstihu zaji‰tûny
nezbytné stroje pro obrábûní hmotn˘ch a rozmûrovû velk˘ch dílÛ.
Technicky nároãná, ekonomicky v˘hodná v˘roba reduktorÛ a skfiíní pohonÛ leteck˘ch motorÛ
M 601 a prototypÛ M 602 byla v âeské zbrojovce ukonãena v roce 1993. Dodnes v‰ak není stamilionová pohledávka za a.s. Walter, dfiíve Motorlet - Jinonice, vypofiádána.
96
V¯ROBA TRAKTOROV¯CH UZLÒ
V˘roba traktorov˘ch uzlÛ
V
˘robní program v Pfiesném strojírenství Uhersk˘ Brod doznává poãátkem osmdesát˘ch let
strukturální zmûny. Docházelo k poklesu speciální v˘roby a k v˘kyvÛm ve v˘robních objemech oboru 545 - sportovní a lovecké zbranû.
Náhradou za tyto v˘padky bylo rozhodnuto umístit do Pfiesného strojírenství, n.p., Uhersk˘
Brod v˘robu traktorov˘ch uzlÛ pro kolové a pásové traktory, které se u nás doposud nevyrábûly.
Koncern zemûdûlského strojírenství tak svazoval pupeãní ‰ÀÛrou podniky subdodávkami pro nejvût‰í podnik ZETOR Brno, kter˘ traktory finalizoval.
S ohledem na zcela odli‰n˘ charakter navrhované v˘roby a nemoÏnost pouÏití stávajících
v˘robních ploch bylo nutno získat nové v˘robní plochy v˘stavbou.
Náplní nového v˘robního programu byly souãástky synchronizaãní spojky a souãástky pro
uzel „zadní most“ traktorÛ U¤ I. Tyto souãástky byly doposud vyrábûny v Zetor, n.p., Brno a také
tímto podnikem byly smontované komplety silové a ovládací hydrauliky traktorÛ U¤ I odebírány.
Uzel zadní most pfiedstavoval 21 dílÛ, které se v dal‰ích etapách rozrostly na kompletní celek silová a ovládací hydraulika.
Kolo 4. rychlosti úplné, KuÏel 5. rychlosti úpln˘, Jádro synchra, Kámen a Pfiesouvací objímka
byly souãástkami synchronizaãní spojky úplné. V˘roba tûchto dílÛ byla zahájena v Uherském Brodû v r. 1977.
Hydraulické zafiízení unifikované fiady I, kompletované v Uherském Brodû a montované na
traktor Zetor sestávalo ze zvedacího mechanizmu, rozvûdce, ovládání a pfiiloÏen˘ch dílÛ k montáÏi.
Do zvedacího mechanizmu je pfiivádûn olej od ãerpadla hydrauliky. Toto se montuje na spodní pfiírubu skfiínû rozvodovky. Horní víko se montuje na horní pfiírubu skfiínû rozvodovky a obsahuje hydraulick˘ válec, píst, pístnici, páku na hfiídeli a zvedací ramena. Dále obsahuje rozvadûã, magnetick˘ ãistiã a ovládání které se provádí dvûma hlavními a dvûma pomocn˘mi pákami.
Hydraulické zafiízení slouÏí ke zvedání a spou‰tûní neseného hospodáfiského náfiadí, jakoÏ
i pro rozvod tlakového oleje pro hydraulické zafiízení mimo vlastní systém traktoru.
Technologie v˘roby vytypovan˘ch souãástek byla v plném rozsahu pfievzata ze ZKL Brno bez
modernizace a pofiízení nového strojního zafiízení. Bylo deliminováno 77 strojÛ pro mechanické
obrábûní. Pro zavedení nového v˘robního programu bylo nutno vybudovat objekt s provozní plochou 2550 m2 k zaji‰tûní 24000 kompletÛ v cílovém roce 1978.
Jako nová v˘stavba byla vybudována dvoulodní hala 2x18x60 m. K v˘robní hale byl pfiistaven
tfiípodlaÏní pfiístavek sociálního a technickohospodáfiského zabezpeãení v˘roby a jednopodlaÏní
pfiístavek povrchové úpravy, strojovny vzduchotechniky a pfiípravy chladící kapaliny.
Generálním projektantem byla Zbrojovka, generální fieditelství, Brno - odbor projekce, generálním dodavatelem stavební i technologické ãásti pak Pfiesné strojírenství, n.p., Uh. Brod, útvary
technické obsluhy v˘roby a odbor investic. Projektov˘ úkol byl schválen v listopadu 1974. Stavební povolení bylo vydáno Mûstsk˘m národním v˘borem v Uh. Brodû 4. 8. 1975. Stavba byla zahájena v záfií 1975 a v˘roba nabûhla na projektované kapacity v listopadu 1977.
V˘stavba tedy byla zaji‰tûna ve stanoven˘ch termínech a v dobré kvalitû v‰ech proveden˘ch
prací. Vzhledem k tomu, Ïe stavba nebyla zaji‰Èována specializovan˘m dodavatelsk˘m podnikem,
ale pomûrnû mal˘m a nevybaven˘m odborem stavební údrÏby, lze tuto skuteãnost hodnotit jako
mimofiádn˘ úspûch.
Na základû rozhodnutí generálního fieditele VHJ Zbrojovka byla v n.p. Pfiesné strojírenství
zavedena v˘roba dílÛ synchronizaãní spojky pro traktory U¤ I, a to na kapacitách vybudovan˘ch
pro leteckou v˘robu. S ohledem na rostoucí poÏadavky v oboru 465 v prÛbûhu 6. pûtiletky bylo
nutno tyto kapacity uvolnit pÛvodnímu úãelu a v˘robu synchronizaãní spojky umístit do nov˘ch
v˘robních objektÛ. Zv˘‰ené v˘robní objemy letadel vyvolaly podobnou situaci i v jin˘ch podnicích.
S cílem uvolnit kapacity pro leteckou v˘robu rozhodl ministr FMVS sv˘m opatfiením ã. 23/75
o zabezpeãení pfievodu v˘roby traktorové hydrauliky unifikované fiady I /U¤ I/ z n.p. Jihlavan Jihlava do podnikÛ VHJ Zbrojovka.
Pro zaji‰tûní v˘roby synchronizaãní spojky, V. a VI. etapy pfievodu hydrauliky z OZS Hole‰ov
a Jihostroj Vele‰ín bylo nutné vybudovat v Pfiesném strojírenství Uhersk˘ Brod dal‰í nové v˘robní
kapacity.
Stavba Hala 2 U¤ I byla budována pro zabezpeãení 35000 kompletÛ U¤ I a 15000 kompletÛ
synchronizaãní spojky pro U¤ I roãnû.
97
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Pfiedmûtem stavby byla v˘robní hala se sociálnû administrativním pfiístavkem. V nové hale
mûla b˘t umístûna tfiísková v˘roba, montáÏ, zku‰ebna vík, expedice, mezioperaãní sklad, konzervace dílu synchrospojky a sklad montáÏe. I kdyÏ dal‰ím v˘vojem byla vnitfiní organizace ponûkud
zmûnûna, mechanická obrobna, skladové prostory, opravy strojÛ, elektrikáfiská údrÏba, pfiíprava
chladící kapaliny, olejové hospodáfiství bylo zachováno, dílenské kanceláfie a pracovi‰tû OTK byly
fie‰eny patrov˘m vestavkem.
Tepelné zpracování, ãernûní materiálu, odma‰Èování, fosfátování a zinkování bylo zaji‰Èováno
vnitropodnikovou kooperací.
Potfiebné stroje a technologické zafiízení pro zaji‰tûní v˘roby byly pfievedeny v rámci delimitace z jednotliv˘ch podnikÛ stejnû jako technologie v˘roby. Rozmístûní strojÛ bylo navrÏeno skupinovû - profesnû tak, aby jednotlivé operace na sebe navazovaly a v˘robní tok byl plynul˘.
Vybudováním nového objektu Hala 2 o rozpoãtov˘ch nákladech 14,3 mil. Kãs vzrostla celková provozní plocha podniku o 2745 m2 . Dodavatelem stavební ãásti byl investor, tedy vlastní podnik Pfiesné strojírenství. JednostupÀov˘ projekt byl schválen rozhodnutím stavebního odboru Mûstského národního v˘boru v Uh. Brodû dne 22. ãervna 1977.
V˘stavba haly 2-U¤ I byla realizována na plo‰e stávajícího parkovi‰tû osobních automobilÛ
zamûstnancÛ podniku. Objekt haly byl umístûn v sousednictví hlavní vrátnice mezi stávající silnicí
I. tfiídy Brno - Trenãín a Ïeleznicí Brno - Trenãianska Teplá.
Objekt je tvofien z vlastní haly, na kter˘ pfiímo navazuje sociálnû správní pfiístavek. Hala je tvofiena jednopodlaÏním dvoulodním kfiídlem skeletem svûtlé v˘‰ky 10,8 m, pÛdorysn˘ch rozmûrÛ
60x36 m. Pfiístavek je ‰estipodlaÏní. V horních tfiech podlaÏích je umístûna teoretická v˘uka - ‰kola
tehdy Stfiedního odborného uãili‰tû.
Hala 2 U¤ I byla uvedena do provozu v r. 1979.
Po rÛzn˘ch variantách rozmístûní v˘robních strojÛ, zapracování personálu a pfiekonání fiady
technickoorganizaãních problémÛ byla v˘roba dlouhodobû stabilizovaná, pfiedstavovala fiádovû
ãtvrtinu produkce a práci pro cca 200 pracovníkÛ.
Byla zaji‰Èována zcela rovnomûrnû, v poÏadované kvalitû i v poÏadovaném sortimentu a k plné
spokojenosti odbûratele.
Vedle technickov˘robních problémÛ souvisejících s konstrukãními zmûnami zavádûn˘mi ve
velkosériové v˘robû bylo nutno zvládnout problematiku operativních a rychl˘ch oprav v˘robních
strojÛ morálnû, ale hlavnû fyzicky zcela opotfieben˘ch. Kapacitní problémy byly fie‰eny zaji‰Èováním v˘roby vhodn˘ch dílÛ v externí kooperaci. Tato byla realizována v objemu aÏ 12 mil. Kã za rok
v pfiidruÏen˘ch v˘robách okolních, tehdy Jednotn˘ch zemûdûlsk˘ch druÏstvech v Blatniãce, Kunovicích, Havfiicích a jinde.
V nejvût‰ím rozmachu v˘roby hydrauliky jsou s touto v˘robou svázána jména vedoucích pracovníkÛ p. Franti‰ek Majzlík, p. Antonín Koníãek, p. Miroslav Smrtka.
V roce 1977 byl tedy v Uherském Brodû zaveden nov˘ v˘robní obor - v˘roba traktorové hydrauliky. Po delimitaci v˘roby hydraulického zafiízení U¤ I typu 2511, 3711 a 6711 byla je‰tû v témÏe roce zahájena v˘roba 4. modernizace typÛ 4918 a 6918. Od roku 1983 aÏ po zru‰ení v˘roby
byla vyrábûna 5. modernizace pro traktory typÛ 5011 a 7011.
V roce 1985 rozhodl generální fieditel Ing. Jaromír Buchal, tehdy jiÏ Koncernu zemûdûlského
strojírenství Agrozet o pfievedení dal‰ích souãástí do koncernového podniku Agrozet Uhersk˘ Brod.
Pro Zbrojovku Brno a pro ZTS Martin bylo vyrábûno nûkolik souãástí a zejména 4hfiídele s ozubením. Vysoká sériovost si vyÏádala vytvofiení samostatné dílny zejména se stroji na v˘robu ozubení.
Byla by mylná pfiedstava, Ïe díly pro traktory byly produkovány pouze na novû vybudovan˘ch
kapacitách. Je nutno zv˘raznit podíl dílen soustruÏnick˘ch automatÛ, tepelného zpracování a povrchov˘ch úprav. NárÛst práce souvisel i s nákupem polotovarÛ na vstupu s v˘robní kooperací zaji‰Èovanou v˘robním i obchodním úsekem a konzervací, balením a pravidelnou expedicí na konci
v˘robního procesu. Podíl materiálov˘ch nákladÛ, nejv˘raznûji vyjádfien˘ v hmotnostních jednotkách, byl u v˘roby traktorové hydrauliky ve srovnání s v˘robou zbraní a leteck˘ch motorÛ v˘raznû
vy‰‰í.
Svûtové tendence ve v˘voji traktorÛ pfiinutila koncernov˘ podnik Agrozet Zetor Brno ke zmûnû
uÏitn˘ch vlastností traktorÛ. Do v˘vojov˘ch plánÛ byl zakomponován traktor unifikované fiady III
s pfiedpokládan˘m nábûhem v˘roby v roce 1987. Koncepãní zámûr se dotkl i koncernového podniku Agrozet Uhersk˘ Brod. Silová a ovládací hydraulika U¤ I mûla postupnû vybíhat a tyto komponenty mûly nahradit hydraulick˘ zvedací mechanismus, Kinematika regulaãních systémÛ, Ovládání
hydrauliky a Vnûj‰í v˘vody okruhu I. Ke stanoven˘m roãním objemÛm bylo poÏadováno 15 %
náhradních dílÛ.
Uzly hydrauliky U¤ III vyrábûné v Uh. Brodû lze charakterizovat následovnû:
98
V¯ROBA TRAKTOROV¯CH UZLÒ
Hydraulické zvedací ústrojí je uloÏeno ve víku hydrauliky, které je na‰roubováno na skfiíÀ rozvodovky. Jeho podstatnou ãástí je jednoãinn˘ hydraulick˘ válec s pístem, jehoÏ pohyb se pfiená‰í
pomocí pístnice, páky a hfiídele na vnûj‰í ramena. Na zvedací ramena navazuje potom vnûj‰í
závûsné zafiízení /tfiíbodov˘ závûs/. Pracovní válec je opatfien pojistn˘m ventilem, kter˘ chrání cel˘
zvedací mechanismus pfied neÏádoucím pfietíÏením. V pfiední horní ãásti víka hydrauliky jsou umístûny hfiídele ovládání. V zadní ãásti víka je uloÏen snímaã impulsÛ, kter˘ sestává z torzní tyãe, trubky, vnûj‰í i vnitfiní páky. Promûnná síla dle odporu pÛdy je pfiená‰ena horním táhlem tfiíbodového
závûsu pfies vnûj‰í páku na torzní tyã. Pomocí vnitfiní páky a kinematiky je pohyb pfiená‰en na hlavní ‰oupátko v rozvadûãi. Na horní zadní ãást víka hydrauliky je moÏno pfiipevnit panel s párem
rychlospojek vnûj‰ího v˘vodu tlakového oleje.
I kdyÏ bylo v letech 1990 a 1991 prototypovû vyrobeno 551 souprav a v˘roba byla poãátkem
devadesát˘ch let investiãnû zabezpeãena, trÏní hospodáfiství po revoluci v roce 1989 cel˘ zámûr
v˘roby hydrauliky traktoru U¤ III v Uh. Brodû zmûnilo.
Pfiístavba komína podnikové kotelny
V srpnu 1981 byl zpracován projektov˘ úkol investiãní akce s rozpoãtov˘mi náklady v objemu
116,7 mil. Kãs v cenové úrovni roku 1982 a stanovena lhÛta v˘stavby 29 mûsícÛ. Vlastní hala
mechanické v˘roby oznaãená M9 mûla roz‰ífiit provozní plochu podniku témûfi o 5000 m2. Byla
vybudována na severozápadní stranû stávajícího areálu podniku. NavrÏené roz‰ífiení o 1,9 ha
zabralo pÛvodní fotbalové hfii‰tû, ãást zahrad rodinn˘ch domkÛ a ãást zemûdûlské pÛdy v Havfiicích. Vedle vlastní haly byl vybudován sociálnû provozní pfiístavek, dozbrojeny tranformovny, zv˘‰en komín podnikové kotelny, roz‰ífieno mazutové hospodáfiství a dofie‰ena fiada souvisejících sítí
elektro, kanalizace, topné rozvody, komunikace, oplocení, jímka na emulze a kalové pole vãetnû
roz‰ífiení deemulgaãní stanice, kompresorovna a rozvod staãeného vzduchu, pfiemostûní Havfiického potoka a vybudována druhá vrátnice v Havfiicích. Uvedené vysoké náklady souvisely s vybudováním hfii‰tû TJ Tatran Havfiice, a to hned dvakrát - náhradního u silnice smûr Uh. Hradi‰tû a nového hfii‰tû vãetnû rekultivace náhradního . Investiãní akce byla ukonãena v roce 1989.
Hydraulika U¤ III sv˘m objemem byla tak rozsáhlá, Ïe cílové fie‰ení pfiedpokládalo vyuÏití
ploch získan˘ch jak stavbou 1 a 2 U¤ I, tak haly M9. Mechanické obrábûní dílÛ bylo orientováno
do pÛvodních prostorÛ, mechanická v˘roba hlavních dílÛ v linkovém uspofiádání nov˘ch jednoú-
99
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
ãelov˘ch strojÛ, montáÏ a zku‰ebna hydrauliky U¤ III i U¤ I do v˘bûhu v hale M9. Ve stávajících
objektech bylo uspofiádání pfieváÏnû technologické, v novém objektu M9 pfiedmûtné.
U vût‰iny klíãov˘ch komplikovan˘ch souãástí bylo pro v˘robu pouÏito 25 ks jednoúãelov˘ch
nebo speciálních strojÛ, a to buì z dovozu nebo z TOS Kufiim. Jako pfiíklad lze uvést soustavu JUS
z TOS Kufiim na obrábûní vík hydrauliky automaticky sice nepropojenou, ale sestavenou do linky
s vhodnou manipulací. Jin˘ pfiípad je robotizované pracovi‰tû pro v˘robu hfiídele nebo dovozov˘
JUS pro obrábûní válce.
Metalurgick˘ provoz a neutralizaãní
stanice
Negativnû bylo hodnoceno rozhodnutí nadfiízen˘ch orgánÛ o vyrobení a zaplacení fiady jednoúãelov˘ch strojÛ ve velkém ãasovém pfiedstihu. Tyto stroje byly skladovány v zámofiském balení,
nûkteré více neÏ 5 let na vedlej‰ích podnikov˘ch komunikacích a na druhé stranû morálnû i fyzicky zastaral˘, odepsan˘ strojní park pro v˘robu zbraní nebylo moÏno obnovovat.
Pfii zprovoznûní tûchto jednoúãelov˘ch strojÛ po instalaci v hale M9 musela b˘t provedena
znaãnû nákladná repase, JUS jiÏ nebyly ani v záruce a v dÛsledku ukonãení v˘roby hydrauliky
v âeské zbrojovce byly tyto stroje demontovány a v rámci delimitace odprodány do Zetoru Brno.
Disponibilní v˘robní plocha byla vytíÏena expandující v˘robou ruãních paln˘ch zbraní. I pracovníci nalezli uplatnûní v jin˘ch v˘robních oborech.
Závûrem je nutno konstatovat, Ïe v˘roba hydrauliky v Uh. Brodû byla ukonãena v roce 1992,
ale milionové pohledávky za odbûratelem Zetor, a.s., Brno byly vypofiádány v plném rozsahu aÏ
v roce 1995.
100
DOKONâENÍ REKONSTRUKCE PODNIKU, MODERNIZACE A ORGANIZAâNÍ ZMùNY 1980-1990
Dokonãení rekonstrukce podniku,
modernizace technologického
vybavení, hospodáfiské úspûchy
a organizaãní zmûny v letech
1980 - 1990
B
oufiliv˘ rozvoj v˘robní základny související se zavádûním nov˘ch v˘robních oborÛ byl úspû‰nû zavr‰en fiadou staveb modernizujících stávající provozy a technologie. V r. 1980 fiídí Pfiesné strojírenství fieditel Ing. Stanislav RÛÏák se sv˘mi námûstky Milo‰em Plockem, Ing. Jifiím
Frenzlem, JUDr. Franti‰kem Hladi‰em a Ing. Vladimírem Koktou, ktefií vedli úseky technick˘, v˘robní, ekonomick˘ a obchodní.
V technickém úseku jsou dislokovány útvary konstrukce, technické pfiípravy v˘roby, technicko
organizaãního rozvoje, energetiky, náfiaìovny a technické obsluhy v˘roby.
V˘robní úsek tvofií odbor fiízení v˘roby a provozy hlavní v˘roby (hospodáfiská stfiediska) HS
310 -obrobna, montáÏ a stfielnice, HS 320 - paÏbárna, HS 330 - hlavÀové oddûlení, automatárna
a v˘roba vzduchovek, HS 360 - metalurgick˘ provoz se slévárnou pfiesného lití, kalírnou, pruÏinárnou a povrchov˘mi ochranami. Letecká v˘roba a v˘roba hydrauliky byla soustfiedûna v HS 380.
Hlavními odbory ekonomického úseku bylo plánování, ekonomika práce a úãtárny. Obchodní
úsek zaji‰Èoval vstupy odborem materiálnû-technického zásobování, v˘stupy útvarem odbyt a útvarem doprava. Pfiímo fiediteli byly podfiízeny odbor zvlá‰tních úkolÛ, organizace a technika fiízení,
automatizované systémy fiízení a odbor fiízení jakosti.
Lze fiíci, Ïe tato struktura byla plnû funkãní a s drobn˘mi zmûnami zachována po celé popisované období.
Vybudováním objektÛ pro v˘robu leteck˘ch motorÛ a hydrauliky, nové kotelny a správní budovy vãetnû vybavení technologick˘m zafiízením doznaly v˘robní prostfiedky podniku znaãné modernizace. Novû zavedené technologie a zvy‰ující se objemy v‰ak kladly vy‰‰í a vy‰‰í kapacitní nároky na kooperaci tepelného zpracování a povrchov˘ch úprav. Tyto technologie byly zaji‰Èovány ve
star˘ch nevyhovujících prostorách na dávno odepsaném zafiízení. Znaãné tlaky na ochranu Ïivotního prostfiedí a plánovan˘ rozvoj speciální v˘roby si pfiímo vynutily „rekonstrukci závodu“, neboÈ
stávající provozy jiÏ neplnily poÏadavky na bezpeãnost a hygienu práce.
Byla vybudována hala M8 za 11,3 mil. Kãs s provozním souborem povrchov˘ch úprav a kalírny s doplnûním demi-stanice , napájecími rozvody nízkého napûtí vãetnû prÛmyslov˘ch rozvodÛ.
Náklady na technologické vybavení pfiesáhly 5 mil. Kãs. Byl vybudován energetick˘ pfiístavek za
8,6 mil. Kãs. Dvû trafostanice, nouzov˘ zdroj, ãerpací stanice a prÛmyslové rozvody, celkem za cca
2,5 mil. Kãs. V komplexu byl vybudován metalugrick˘ pfiístavek za cca 6 mil. Kãs a fiada dal‰ích
souvisejících provozních souborÛ, jako propan-butanová stanice, sklad plynÛ, armaturní komora,
kabelové rozvody. Uvedené stavby a provozní soubory tvofiily nov˘ metalurgick˘ provoz.
Za samostatné objekty, ale budované v rámci investiãní akce dostavba závodu, lze povaÏovat
vybudování zdravotního stfiediska, rekonstrukci v˘topny, rekonstrukci a pfiístavbu stfielnice, v˘stavbu neutralizaãní stanice a ãerpací stanice pitné vody.
Projekãní práce zaji‰Èovala Projekta Praha, investorskou ãinnost Pfiesné strojírenství Uhersk˘
brod, kter˘ byl souãasnû dodavatelem technologické ãásti. Dodavatelem stavební ãásti byly Pozemní stavby, n.p., Gottwaldov. O ãlenitosti stavby hovofií v˘ãet finálních dodavatelÛ: Kovofini‰, Ledeã
nad Sázavou - povrchové úpravy, âKD Dukla - v˘topna, EZ Brno - motorické instalace, trafostanice,
Janka Radotín - vzduchotechnika, KPS Brno - neutralizaãní stanice, Sigma Hranice - ãerpací stanice
a úpravna vody a dal‰í.
Vzhledem ke znaãné zastavûnosti stávajícího pozemku podniku, bylo pro v˘stavbu nov˘ch
objektÛ navrÏeno roz‰ífiení severozápadním smûrem. Nové v˘robní plochy byly soustfiedûny do
halového bloku, pomocné objekty byly situovány v pásmu podél jihozápadní strany. Vstupní ãást
byla roz‰ífiena jihov˘chodním smûrem v˘stavbou nového objektu pro zdravotní a v˘poãetní stfiedisko.
Jednotlivé provozní soubory byly dokonãovány postupnû v prÛbûhu nûkolika let a drobnûj‰í
akce nelze popsat zcela vyãerpávajícím zpÛsobem.
101
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Metalurgick˘ provoz byl v podstatû rozdûlen na dvû ãásti, které spolu pfiímo nesouvisí. Na prostor povrchov˘ch úprav a na kalírnu. KaÏdá tato ãást má svÛj samostatnû fie‰en˘ tok materiálu, pfiíjem a v˘dej. PrÛmyslové rozvody a energetické napojení bylo fie‰eno spoleãnû pro cel˘ objekt.
V provozu povrchov˘ch ochran jsou vybudovány dílny odma‰Èovna, brusírna - le‰tírna , chemick˘ provoz ãernírna a lakovna. Je vybudována demineralizaãní stanice. Pracovní prostory jsou
od sebe vzájemnû oddûleny. Pfiíjem a v˘dej materiálu je v meziskladu, kde se provádí registrace, tfiídûní, kontrola a expedice.
V kalírnû jsou zaji‰Èovány operace kalení, vysokofrekvenãní kalení, cementace, Ïíhání, nitridace, popou‰tûní, pájení a svafiování. Speciální pracovi‰tû - vakuové kalení, nitridace, vysokofrekvenãní kalení a solná kalírna jsou od hlavního provozu oddûleny.
V metalurgickém pfiístavku byla vybudována metalografická a spektrální laboratofi vãetnû fotokomory, chemická laboratofi a provozní laboratofie pro povrchové ochrany a kalírnu. Laboratofie
jsou doplnûny pfiíruãními sklady chemikálií, kyselin, jedÛ, skla a hofilavin. V pfiízemí pfiístavku je
mechanická zku‰ebna a pomocné dílny.
Nov˘ metalurgick˘ provoz slavnostnû otevfiel 1. bfiezna 1984 námûstek ministra v‰eobecného
strojírenství generálporuãík Ing. J. Kováãik, CSc.
Ve v˘ãtu budovan˘ch staveb nelze opomenout neutralizaãní stanici slouÏící k likvidaci prÛmyslov˘ch odpadních vod z galvanovny a kalírny a ãistírnu odpadních vod vãetnû biologického ãi‰tûní. O‰etfieny byly podnikové zdroje pitné vody i jímka pitné vody na vstupu do podniku. Obnoven
byl i vodovodní a kanalizaãní fiád. K ekologick˘m stavbám patfií i pozdûj‰í budování centrálního
‰roti‰tû a satelitních ‰roti‰È u jednotliv˘ch provozÛ.
Zavádûní v˘poãetní techniky bylo v lednu 1979 o‰etfieno spolu se zdravotní péãí o zamûstnance Pfiesného strojírenství. Vedle nové administrativní budovy bylo vybudováno zdravotní stfiedisko.
Bylo umístûno do jednoho objektu s v˘poãetním stfiediskem, které zabírá první dvû podlaÏí.
Vlastní zdravotní stfiedisko bylo umístûno v podlaÏí tfietím aÏ pátém. Ordinace jsou v pfiímé
návaznosti na pfiípravny sester a ãekáren, speciální oddûlaní jako napfiíklad gynekologii a audiometrické vy‰etfiení mají své samostatné ãekárny. Gynekologie má svoji samostatnou hygienickou kabinu a pfiístup z pfiípravny do o‰etfiovny je umoÏnûn pfiímo nebo pfies svlékací bosy. Jako samostatné
celky jsou fie‰eny dvû ordinace praktick˘ch lékafiÛ a dvû ordinace stomatologÛ vãetnû zubní laboratofie a RTG.
Oddûlené ‰atny zdravotníkÛ jsou vybaveny pfiilehlou um˘várnou se sprchami a umyvadly. Je
pamatováno na oddechové místnosti i úklidové komory.
Zdravotní stfiedisko bylo samostatnû otevfieno 4.listopadu 1982.
V roce 1981 byl instalován v sále v˘poãetního stfiediska poãítaã EC 1021, na kter˘ byl instalován fiídící systém MARS (mal˘ automatizovan˘ fiídící systém). Tento systém nahradil zpracování
strojnû poãetní stanice. Bylo zakoupeno a instalováno 6 subsystémÛ (technická pfiíprava v˘roby,
fiízení v˘roby, materiálnû technické zásobování, práce a mzdy, náfiadí, základní prostfiedky). Po
ukonãení provozu poãítaãe EC 1021 v r. 1989 byl instalován modernûj‰í poãítaã EC 1027 s fiídícím
systémem DARS. Po ãtyfiletém provozu v roce 1993 byl tento poãítaã nahrazen poãítaãem firmy
IBM ES 9000 s fiídícím informaãním systémem CIMAPPS. K poãítaãi IBM je pfiipojena poãítaãová síÈ
s poãtem 350 poãítaãÛ PC, pracujících pod operaãním systémem Novell topologií Ethernet.
V rámci dlouhodobého programu efektivnûj‰ího vyuÏití ropy a ropn˘ch produktÛ byl koncem
devadesát˘ch let vytûsÀován spalovan˘ olej spalováním zemního plynu. âeská zbrojovka, s.p.,
v rámci ekologického chování , tedy proponovala do sv˘ch zámûrÛ plynofikaci centrální kotelny,
a to za minimálních stavebních úprav s v˘mûnou palivov˘ch hofiákÛ.
Kotelna byla osazena 4 kotli.Parní, jiÏ opotfiebovan˘, kotel K 1 byl vymûnûn za BK-8 pro spalování zemního plynu o v˘konu 8t/hod. Parní kotle K 2 a K 3 - OKP 12 á 12t/hod spalovaly topn˘
olej TM, kotel K 4 - OKP 25 o v˘konu 25t/hod spaloval rovnûÏ topn˘ olej TM. V˘hledová spotfieba
tepla byla odhadována na 201 500 GJ/rok.
Hofiáky v‰ech plynofikovan˘ch kotlÛ byly uzpÛsobeny pro spalování zemního plynu, kter˘ byl
do kotelny pfiiveden z novû vybudované regulaãní stanice.
Propoãtené celkové náklady stavby pfiedstavovaly ãástku 2,14 mil. Kãs. Stavba byla zahájena
v bfieznu 91 a uvedena do provozu v lednu 1992.
102
DOKONâENÍ REKONSTRUKCE PODNIKU, MODERNIZACE A ORGANIZAâNÍ ZMùNY 1980-1990
Rozvoj poboãného závodu - paÏbárna
KaÏdá funkãnû spolehlivá a pfiesná sportovní zbraÀ je z hlediska estetického umocnûna dokonalou paÏbou.
V˘roba paÏeb z bukového a ofiechového dfieva je zaji‰Èována v poboãném závodû - paÏbárnû.
PaÏbárna âeské zbrojovky a dílny Stfiedního odborného uãili‰tû jsou umístûny ve spoleãném areálu
u nádraÏí âSD Uh. Brod v jiÏní prÛmyslové ãásti mûsta.
¤ezivo nebo v˘fiezy jsou jednou z mála dováÏen˘ch poloÏek Zbrojovky. Bukové fiezivo je
nakupováno na Slovensku, ofiechové je v pfieváÏné mífie dováÏeno z Turecka. V nûkter˘ch letech
byla ãást ofiechového dfieva dovezena i z Francie a USA. V˘voj polotovarÛ na paÏby smûfioval od
fo‰en pfies v˘fiezy aÏ k nahrubo opracovan˘m hrub˘m paÏbám. Technologie se ustálila na v˘fiezech.
Pfii postupném zpracování prochází v˘fiez su‰ením, hrubovacími operacemi, obrábûním v˘bûrÛ, obrábûním naãisto, brou‰ením a le‰tûním, v˘robou ozdobn˘ch rybin a povrchov˘mi úpravami.
Obrábûní dfieva v‰ak má svá specifika a pfies fiadu vylep‰ení technologického vybavení je nutno mít na zfieteli i hlediska bezpeãnostnû-poÏární.
Modernizace v˘roby paÏeb nebyla nikdy opomíjena. JiÏ v roce 1973 a 1974 byly pofiízeny 2
kopírovací stroje na dfievo OPTIMA S8 - 1000 firmy ZUCKERMAN z Rakouska, které na 8 vfietenech
souãasnû produktivnû zaji‰Èovaly kopírování na hrubo a plnû tak nahradily fiadujen dvouvfietenov˘ch kopírek - fagusÛ.
Pfied vlastním obrábûním dfieva je nezbytné zajistit jeho vhodné vysu‰ení. Byla pofiízena su‰iãka Westeir a dal‰í su‰ky, které nahradily zastaralé zafiízení. UmoÏÀovaly dosáhnout pfiedepsaného
procenta vlhkosti paÏbov˘ch v˘fiezÛ.
Lakovací linka vybudovaná útvarem mechanizace automatizace podstatnû zv˘‰ila produktivitu práce a pozdûji po modernizaci umoÏnila vyuÏívání nov˘ch lakÛ. âeská zbrojovka je schopna
na pfiání zákazníka zaji‰Èovat povrchovou úpravu paÏeb klasickou politurou, olejováním aÏ po vyuÏití tzv. PUR lakÛ.
Velk˘m pfiínosem bylo pofiízení kopírovacího tfiívfietenového stroje na vnitfiní v˘bûry. Numericky fiízené obrábûcí centrum NC SA 3209 R64 italské firmy C.M.S. z Bergama svou produktivitou
umoÏnilo vyfiadit nûkteré stroje sice modernizované, ale pÛvodem z poãátku tohoto století.
V roce 1991 do‰lo ke konverzi zbrojní v˘roby. Lovecké a sportovní zbranû nahradily zbranû
vojenské. Vojenské zbranû v‰ak nemají dfievûné paÏby. Podstatné zv˘‰ení v˘roby paÏeb loveck˘ch
a sportovních zbraní vyhrotilo fie‰ení mnoho rokÛ odkládaného problému odsávání, neboÈ do‰lo
k nárÛstu odsávaného mnoÏství vzdu‰iny s vysok˘m obsahem dfievûného odpadu.
Dosavadní systém odsávání byl proveden pomocí potrubí a ohebn˘ch hadic od kaÏdého stroje. Odsát˘ dfievûn˘ odpad byl ventilátorem dopravován do such˘ch vírov˘ch odluãovaãÛ a shromaÏìován v zásobníku. Vífiivé odluãovaãe instalované v r. 1962 byly zastaralé, odsávání se stalo ve
zv˘‰eném provozu nedostateãn˘m a slab˘m. Nemal˘ problém byl v‰ak velk˘ úlet pilin z odluãovaãÛ a jejich spad do ‰irokého okolí.
Vzhledem k tomu, Ïe zafiízení tuzemské provenience, která by odstranilo uvedené nedostatky
nebylo k dispozici, bylo nutno pfiistoupit k v˘bûru zafiízení z dovozu. Byla vybrána dánská firma
Moldow se stavebnicov˘m systémem MX. Filtraãní zafiízení sestavené ze sekcí do linie doplnûné
ventilátory, silem, protipoÏárním zafiízením a pozdûji i briketovacím strojem vyfie‰ilo problém nejen
obnovy, ale modernizace i ekologie. Pfiivádûní upraveného vzduchu (filtrace, ohfiev) náhradou za
odsát˘, sniÏuje podtlak a zlep‰uje pracovní prostfiedí tím, Ïe odstraÀuje prÛvan.
Zafiízení bylo instalováno v r. 1993 s investiãními náklady 13,5 mil. Kã, ãímÏ âeská zbrojovka
v˘raznû pfiispûla k zlep‰ení Ïivotního prostfiedí v jiÏní ãásti mûsta. Splnily se tak snahy vzniklé jiÏ
v r. 1983. Zv˘‰ila se poÏární bezpeãnost a pracovní prostfiedí pracovníkÛ v paÏbárnû.
Rekonstrukce paÏbárny byla ukonãena v˘stavbou plynové kotelny, která nahradila pÛvodní
kotelnu na pevná paliva. Zámûr byl schválen rozhodnutím odboru v˘stavby Mûst. úfi. v Uh. Brodû
dne 18. 5. 1993. Instalovan˘ v˘kon kotelny ãinil 2,0 MW. S ohledem na pfiede‰lé spalování hnûdého uhlí a volnou skládku paliva do‰lo k dal‰ímu v˘raznému sníÏení negativních vlivÛ na Ïivotní
prostfiedí.
Budova nové kotelny byla vybudována v místû pÛvodní skládky uhlí. Je jednoduchá, dvoupodlaÏní se sedlovou stfiechou. Tvarem koresponduje se stávající pfiístavbou. Kotelna je osazena tfiemi
nízkotlak˘mi parními kotli VPP - Slatina. Jako topné médium bylo pouÏito zemního plynu, kter˘ je
pfiiveden pfiípojkou na stfiednûtlak˘ plynovodní fiád v ulici Vlãnovská.
Cel˘ areál poboãného závodu dokreslilo vybudování víceúãelové budovy s uãebnami, které
vybudovalo Centrum odborné pfiípravy technické. COP vzniklo ze SOU a je samostatn˘m právním
subjektem v podfiízenosti ministra hospodáfiství. Ministr Ing. Dyba, CSc. také otevfiel budovu pfied
zahájením ‰kolního roku 1995/96.
103
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Popis modernizace technologického zafiízení vypovídá o materiálovém zabezpeãení, ale v˘robu zaji‰Èují lidé. K dlouhodob˘m pracovníkÛm paÏbárny patfiili vedoucí provozu HS 320 p. M.
·obáÀ, mistfii Kfiapa a Valenta, v souãasnosti vedoucí p. Karel Balajka. Poãet pracovníkÛ kolísal
v závislosti na sortimentu v˘robkÛ od 60 aÏ po 150 pracovníkÛ pracujících na jednu, mnohdy i ve
vícesmûnném provozu. Zejména ruãní le‰tûní paÏeb bylo velmi citlivé na kvalitu prací a sortimentní v˘kyvy pfiipravily mnohou horkou chvíli organizátorÛm v˘roby.
Stavby pro mûsto Uhersk˘ Brod
Nebylo by správné opomenout i péãi o sociální rozvoj zamûstnancÛ firmy a podíl na zafiízeních slouÏících obãanÛm Uherského Brodu. Za pfiíklad slouÏí investorská ãinnost pfii stavbû Domu
kultury v Uherském Brodû a pfiedaného jako samostatn˘ právní subjekt do péãe tehdy Národního
v˘boru Uh. Brod v roce 1987. Stejnû tak finanãní pfiíspûvky na pfiivadûã pitné vody s jímkou na âerné hofie a pfiíspûvek na mûstskou kanalizaãní ãistírnu odpadních vod.
Doposud jsem popisoval investování v rámci úãelov˘ch investiãních akcí, na kter˘ch v plánovitém fiízení bylo moÏné zajisti z centrálních zdrojÛ investiãní prostfiedky a bilance stavebních
kapacit.
Modernizace v˘robního zafiízení
Trvale v‰ak v podniku zÛstával neo‰etfien˘ problém obnovy základních strojních kapacit,
zejména strojÛ pro tfiískové obrábûní kovÛ. PrÛmûrné stáfií strojÛ dosahovalo hranici více jak 35 let,
nehovofie o fyzickém a morálním opotfiebení.
Retrospektivní pohled na oblast zabezpeãování progresivní moderní technologie od roku 1970
a zejména ve druhé polovinû devadesát˘ch let nám ukazuje, Ïe pfies omezené finanãní prostfiedky
podnik na tuto oblast rozvoje vÏdy pamatoval. Napfiíklad v˘roba hlavní byla vybavena ve své dobû
‰piãkovou technologií jako jednoúãelovou zarovnávaãkou, 4vfietennou vrtaãkou hlavní od firmy
SIG., honovaãkami firmy Gohring, kovacím strojem GFM typ SHK 06, pozdûji SHK 10, kopírovacími soustruhy s prÛbûÏnou lunetou od ‰v˘carské firmy GF. Jako první do âeskoslovenska zakoupilo
Pfiesné strojírenství lisy na pfiesné stfiíhání 160 tun a 200 tun. Pro metalurgick˘ provoz byly pofiízeny soupecí od firmy Aichelin a Kopp. A to uvádím jen dovozy z tehdy nesocialistick˘ch státÛ.
Rok 1986 se stává pfielomem v technologii tfiískového obrábûní. Dosavadní technologie vycházela z principu rozãlenûní technologického postupu do jednoduch˘ch operací na stroje obsluhované zauãen˘mi pracovníky a sefiizované specialisty sefiizovaãi. Technologická vybavenost operaãním
náfiadím, tedy upínaãi, mûfiidly a nástroji byla velmi vysoká. Rozvoj numericky fiízen˘ch obrábûcích
strojÛ a obrábûcích center naopak pfii jednom upnutí umoÏÀoval slouãit znaãné mnoÏství dfiíve
popsan˘ch operací do jediné.
Dodávky pistolí CZ 75 do Indie umoÏnily podniku pofiídit linku 4 ãtyfivfietenov˘ch CNC obrábûcích center CMV-4H ‰panûlské firmy Soraluce na devizovû návratn˘ úvûr. To byl zlom v technologii tfiískového obrábûní pfii v˘robû ruãních paln˘ch zbraní. I kdyÏ pfii pofiizovacích nákladech 27
mil. Kã jsme bance museli splatit 37 mil. Kã, tento prÛkopnick˘ a úspû‰nû realizovan˘ zámûr nastolil smûr v produktivitû a v zaji‰tûní opakované pfiesnosti rozmûrÛ, geometrického tvaru a vzájemné
polohy jednotliv˘ch ploch na dílech zbraní.
Nelze opomenout fiadu nedostatkÛ spojen˘ch s rozbûhem této linky pro rám pistole CZ 82 r. 9
mm Makarov. Jednotlivé centra byly v podstatû prototypy vyrábûné na zakázku. Linka se zakladaãem obrobkÛ a sefiízen˘ch nástrojÛ pracovala s filozofií nepfietrÏitého provozu vyjma technicky
nezbytn˘ch pfiestávek. V dobû svého spu‰tûní ‰etfiila 120 pÛvodních operací a 63 v˘robních pracovníkÛ. Vyfiazení opotfieben˘ch obrábûcích strojÛ vytvofiilo plochy pro pofiízení dal‰ích tfiívfietenov˘ch CNC obrábûcích center ‰v˘carské firmy Wyssbrod.
Rozvoj vícevfietenov˘ch obrábûcích center pro tfiískové obrábûní dokumentuji na následujícím
pfiehledu:
Název
Typ
Zahraniãní
Rok
Náklady
vyrobci
pofiízení
mil.Kã
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
104
CMV-4H
CMV-4H
CMV-4H
CMV-4H
MC 510 3N
MC 510 3N
·panûlsko
·panûlsko
·panûlsko
·panûlsko
·v˘carsko
·v˘carsko
1987
1987
1987
1987
1987
1987
7,30
7,30
7,30
7,30
7,01
7,01
DOKONâENÍ REKONSTRUKCE PODNIKU, MODERNIZACE A ORGANIZAâNÍ ZMùNY 1980-1990
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Bruska nástr.
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Bruska nástr.
Frézka rytecká
Stroj trhací
OC na dfievo
Frézka rytecká
Frézka univ.
Kalící linka
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Kovací stroj
Frézka rytecká
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Frézka
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Obráb. centrum
Bruska nástr.
Bruska nástr.
Soustruh
Soustruh
MCFH 40
MCFH 40
MC 510 3N
MC 510 3N
WU 50 CNC4
MC 510 3N
MC 510 3N
MC 510 3N
MC 510 3N
MC 510 3N
WU 500 CNC6
U 3232
4505
NCSA 3209 R64
U 3232
UWF 851 H
SOLO
MC 510 3N
MC 510 3N
SHK 10
Baublys
MC 510 3N
Stenzel
Stenzel
Stenzel
Stenzel
MC 510 3NX
Stama MC 330
Stama MC 330
FGSQ 32 CNCB
MC 510.3N/Y
MCFV 125 Duo
MC 510
MC 510
Walter
WU 400 CNC
SPT 16 CNC
SPT 16 CNC
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
Rakousko
Nûmecko
·v˘carsko
Japonsko
Japonsko
Japonsko
Japonsko
·v˘carsko
Nûmecko
Nûmecko
·v˘carsko
·v˘carsko
·v˘carsko
1987
1988
1988
1988
1988
1989
1989
1989
1990
1990
1990
1990
1990
1991
1991
1991
1991
1991
1991
1992
1993
1993
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
1994
2,30
1,50
8,50
8,50
3,20
10,40
10,10
6,50
14,10
14,10
10,10
1,40
5,70
12,60
13,10
7,60
30,70
14,70
14,70
71,00
2,40
13,00
2,50
2,50
2,50
2,50
9,30
20,00
23,40
2,60
13,50
7,20
14,40
14,40
8,90
9,60
3,00
3,00
Vedle rozvoje v˘robní základny docházelo ve v˘voji podniku k sortimentním zmûnám, personálním zmûnám a zmûnám organizaãnû právním. Rozhodnutím ministra v‰eobecného strojírenství
âSSR ã. 14/1982 ze dne 23. 12. 1982 byla ke dni 1. 1. 1983 zfiízena V˘robní hospodáfiská jednotka
Agrozet, koncern zemûdûlského strojírenství, se sídlem v Brnû. Koncern Agrozet byl podfiízen federálnímu ministerstvu v‰eobecného strojírenství. Do koncernu byly zaãlenûny dfiívûj‰í podniky generálního fieditelství Zbrojovka Brno a tak i Pfiesné strojírenství Uh. Brod se stává koncernov˘m podnikem s nov˘m názvem Agrozet Uhersk˘ Brod, koncernov˘ podnik Uhersk˘ Brod.
Nov˘ název a nové zaãlenûní v podstatû nic nemûnilo na v˘robním sortimentu a v podstatû ani
na stylu fiízení z ministerstva pfies stfiední ãlánek k podniku. Agrozet byla státní hospodáfiská organizace , kter˘ byla základním ãlánkem fiízení a tvofiila právní, organizaãní a ekonomick˘ celek. Byla
nadfiízen˘m orgánem koncernov˘ch podnikÛ v oblasti pracovnû právní, obãanskoprávní i správní
s v˘jimkou správy národního majetku a fiízení o odvodech podle tehdy platn˘ch pfiedpisÛ. Koncernové podniky tedy i Agrozet Uh. Brod jednaly sv˘m jménem.
Z v˘znamn˘ch personálních zmûn vrcholového vedení podniku nutno zaznamenat odchody
do dÛchodu Milo‰e Plocka, Ing. Stanislava RÛÏáka a JUDr. Franti‰ka Hladi‰e. Technického námûstka vykonával od r. 1986 Ing. Jifií Frenzl, v˘robního Ing. Vítûzslav Slavík. Ve funkci fieditele podniku
nahradil Ing. Stanislava RÛÏáka dne 3. 3. 1986 Ing. Ivo Janeba. Po odchodu JUDr. Franti‰ka Hladi‰e do dÛchodu v r. 1987 se stává ekonomick˘m námûstkem fieditele Ing. Franti‰ek StráÏnick˘.
105
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Dal‰í organizaãnû právní zmûna znamenající osamostatnûní podniku a návrat k pÛvodnímu
názvu probûhla v r. 1988.
Rozhodnutím ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky âSSR Ing. Ladislava Gerleho,
CSc., ã. 13/1988 k zabezpeãení realizace pfiestavby organizaãního uspofiádání v˘robnû technické,
vûdeckov˘zkumné a obûhové základny byl Agrozet Uhersk˘ Brod, koncernov˘ podnik, vyãlenûn
ze státní hospodáfiské organizace Agrozet, koncern zemûdûlského strojírenství Brno a bez likvidace
zru‰en. Podle § 18 zákona ã. 88/1988 Sb., o státním podniku, po projednání s Jihomoravsk˘m krajsk˘m národním v˘borem v Brnû a âeskou komisí pro plánování a vûdeckotechnick˘ rozvoj byl
zaloÏen s úãinností od 1. ãervence 1988 státní podnik âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod s tím, Ïe ve‰ker˘ majetek, v‰echna práva a závazky zru‰ené organizace pfiecházejí dnem úãinnosti na novû zfiízen˘ státní podnik. Podle § 27 zákona o státním podniku, na základû v˘sledkÛ voleb proveden˘ch
na shromáÏdûní delegátÛ pracovního kolektivu státního podniku âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod byl
dne 19. fiíjna 1988 ustanoven fieditelem Ing. Ivo Janeba.
V zakládací listinû státního podniku jsou jako základní pfiedmût podnikání uvedeny ãinnosti:
1. V˘zkum, v˘voj, v˘roba, znehodnocování, opravy, nákup, prodej a servis loveck˘ch a sportovních zbraní a jejich dílÛ.
2. V˘roba a prodej dílÛ k leteck˘m motorÛm, v˘robkÛm speciální techniky, obrábûcích strojÛ
a jejich dílÛ, opravy dílÛ leteck˘ch motorÛ.
3. V˘roba a prodej silové hydrauliky a komponentÛ traktorÛ U¤ I a U¤ III.
4. V˘voj, v˘roba a prodej náfiadí, mûfiidel, nástrojÛ, modelÛ, forem a ‰ablon
5. V˘voj, v˘roba a prodej odlitkÛ, v˘kovkÛ a v˘liskÛ.
6. Plnûní funkce zfiizovatele odborného uãili‰tû.
Státní podnik byl zaloÏen na dobu trvalou k plnûní úkolÛ, vypl˘vajících ze základního pfiedmûtu ãinnosti. Sv˘m nov˘m názvem âeská zbrojovka se vrátil k pÛvodnímu názvu pfii svém zaloÏení v r. 1936. Souãasnû státní podnik pfievzal v‰echna práva a závazky vypl˘vající z hospodáfisko
právních, pracovnû právních, obãanskoprávních a jin˘ch právních vztahÛ vãetnû práva a povinnosti v oblasti prÛmyslov˘ch práv k ochrann˘m známkám.
Uspofiádání vzájemn˘ch vztahÛ mezi nov˘m státním podnikem a pÛvodním koncernem zemûdûlského strojírenství probûhlo bezproblémovû na základû uzavfieného delimitaãního protokolu.
Spoleãn˘m orgánem hospodáfiského fiízení zÛstalo Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství
a elektrotechniky. Vzhledem k tomu, Ïe nedo‰lo ke zmûnûn odpovûdn˘ch pracovníkÛ za hospodafiení podniku, nebyla provádûna ani mimofiádná inventarizace hospodáfisk˘ch prostfiedkÛ. Hodnocení a uzavírání hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ probûhlo pfiedepsanou formou, zisk zaãal b˘t odvádûn
prostfiednictvím Okresní finanãní správy V Uh. Hradi‰ti. V úãetnictví a úãetním v˘kaznictví bylo
pokraãováno tak, aby byla zachována kontinuita hospodáfiského v˘sledku.
Revoluce v roce 1989 se dotkla i âeské zbrojovky, av‰ak bez dopadÛ na plnûní hospodáfisk˘ch
úkolÛ podniku. Byly zru‰eny Lidové milice, vylouãena ãinnost politick˘ch stran z areálu podniku,
organizováno hlasování dÛvûry jednotliv˘m vedoucím a provedeny návazné personální zmûny.
Lidrem revoluãních pfiemûn v podniku se stává skupina aktivistÛ obãanského fóra, která se mnohdy
prolínala s nov˘mi tváfiemi ve vedení odborové organizace. O zmûnû postu podnikového fieditele
bylo rozhodnuto aÏ v dubnu 1990.
Dne 24. 4. 1990 bylo svoláno schromáÏdûní pracujících. Pfiítomní byli seznámeni s prÛzkumem názorÛ na pracovníky podniku, ktefií by mûli kandidovat na funkci fieditele. ShromáÏdûní byli
v abecedním pofiadí pfiedstaveni - Ing. Miroslav Duda, Ing. Zdenûk Hlavaãka, Ing. Jifií My‰insk˘
a Ing. Jifií Pe‰ka, ktefií pfiednesli své názory na fiízení podniku, Vefiejnou volbou byla dána dÛvûra
povûfiené skupinû „‰estici“, aby shromáÏdûní delegátÛ zastupovali u kulatého stolu. Bylo schváleno, Ïe 26. 4. 1990 bude svoláno dal‰í shromáÏdûní delegátÛ pro volbu fieditele. Tím byl tajn˘m hlasováním ve dvou kolech doporuãen Ing. Jifií Pe‰ka. Garantem FMHSE Praha byl za cel˘ akt rozhodování o fiediteli Ing. Z. Cerha a tomu byly také v˘sledky voleb vãetnû zápisu neodkladnû pfiedány.
Dopisem ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky âSFR, ã.j. 011/2299/90 ze dne 4. 5.
1990 byl fieditelem státního podniku jmenován Ing. Jifií Pe‰ka.
V období od 25. 4. 1990, tedy termínu, kdy bylo zru‰eno ustanovení Ing. Ivo Janeby do funkce
fieditele , (dopis FHSE ã. 011/316/90) do 21. 5. 1990 byl povûfien fiízením státního podniku technick˘ námûstek Ing. Jifií My‰insk˘.
Období zmûn na této vrcholové funkci bylo ukonãeno v pfií‰tím roce.
Dopisem 1/900/91 ze dne 16. 5. 1991 odvolává ministr prÛmyslu âR Ing. Jan Vrba z funkce
fieditele Ing. Pe‰ku na jeho Ïádost a v˘konem funkce povûfiil (ã.j. 1/900/91 ze dne 10. 5. 1991) Ing.
Miroslava Dudu s úãinností od 13. 5. 1991.
106
DOKONâENÍ REKONSTRUKCE PODNIKU, MODERNIZACE A ORGANIZAâNÍ ZMùNY 1980-1990
Mûnící se strukturu v˘robních oborÛ a rÛst hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ dokumentuje retrospektivní porovnání
Ekonomické ukazatele - v˘voj od zaloÏení podniku do roku 1995
1937
15000
13326
0
v˘roba
HIM
v˘voz
1948
20583
45648
0
1955
56061
61443
0
1965
84055
94178
5118
1975
238905
248568
90281
1985
364800
513786
118300
1990
457102
764159
129099
1995
1360000
1187000
971000
1965
2785
1975
2808
1985
2950
1990
2854
1995
2921
Poãty pracovníkÛ do roku 1995
rok
pracovníci
1937
400
1948
1058
1955
2069
pracovníci
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
3000
1937
1948
1955
1965
1975
1985
1990
pracovníci
2500
2000
1500
1000
500
0
107
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Retrospektivní v˘voj struktury dle oborÛ
1937
545 lovecké a sportovní zbranû 0
531 kolové a pásové traktory
0
571 speciální v˘roba
100
466 letecká technika
0
ostatní
0
1948
0
0
80
0
20
1955
30
0
60
0
10
1965
30,5
0
59,8
0
9,7
1975
15
0
45
15
25
1985
33
39,1
7
15,4
5,5
1990
33
30
17
15
5
1995
97
0
0
0
3
100
ostatní
80
466 let
571 sp
60
531 ko
40
545 lov
20
108
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
Promûny, rozvoj a hospodáfiská
ãinnost samostatného, plnû
funkãního, v˘robnû obchodního
organismu
v letech 1991 - 1995
Rok 1991
R
ok 1991 patfiil z hlediska historického mezi roky v˘znamné. V celostátním mûfiítku byl charakteristick˘ zahájením ekonomické pfiestavby s liberizací cen, která se dotkla nejen kaÏdého
obãana, ale ovlivnila podnikovou v˘robní nákladovost prakticky ve v‰ech poloÏkách.
Rok 1991 byl rokem zásadních zmûn v pfiedchozí ustálenosti dodavatelskoodbûratelsk˘ch
vztahÛ. Museli jsme novû a bez patfiiãné pfiípravy reagovat na neãekanû rychlé ukonãení dodávek
pistole r. 9 mm Makarov pro âeskoslovenské ozbrojené sloÏky. NarÛstající problémy na tehdy
sovûtském trhu pfiímo ovlivÀovaly prodej letadel a tedy objem v˘roby komponentÛ leteck˘ch motorÛ. Trvale klesající odbyt traktorÛ Zetor byl pfiíãinou poklesu v˘roby v oboru zemûdûlské techniky silové a ovládací hydrauliky a synchrospojky.
Zejména I. ãtvrtletí pfiineslo zásadnû novou situaci v dostupnosti úvûrÛ a prudké zv˘‰ení úrokÛ,
coÏ pro podnik s minimem vlastního kapitálu vyvolalo nutnost naprosto netradiãního pfiístupu
k financování.
Potvrdila se správnost nastoupené cesty investic do v˘robní základny zbraní. Podnik pfiekonal
v‰echny problémy a roãní souhrnn˘ objem v˘konÛ pfiesáhl 1 miliardu Kãs. Do‰lo k ãásteãnému pfiesunu z exportu ve prospûch tuzemsk˘ch civilních i úfiedních odbûratelÛ, ale bylo dosaÏeno hrubého zisku 330 milionÛ Kãs, a to pfies negativní pÛsobení znaãného pfiekroãení zásob.
Ve srovnání s rokem 1990 byla zv˘‰ena v˘roba kulovnic a pistolí r. 9 mm Luger na dvojnásobek, tím byl úspû‰nû pfiekonán v˘padek v˘roby pistolí r. 9 mm Makarov a hlavnû potíÏe odbytu
oboru leteck˘ch motorÛ a traktorové hydrauliky. Rozhodující byl fakt, Ïe jsme zv˘‰enou v˘robu
v oboru zbraní, s v˘jimkou maloráÏek, taktéÏ prodali a za vy‰‰í reálné, tedy zaplacené ceny.
DosaÏené dobré v˘sledky se projevily v prÛmûrném mûsíãním v˘dûlku cca 2900 pracovníkÛ,
kter˘ se zv˘‰il o více neÏ 20 % proti roku 1990 a pohyboval se dle v˘‰e valorizace v rozmezí 4100
- 4200 Kãs.
Zásadním a rozhodujícím zpÛsobem jsme si v celopodnikovém souhrnu uvûdomili, Ïe mÛÏeme spoléhat pouze na vlastní schopnosti a dovednosti.
Nebylo opomenuto ani oprávnûn˘ch potfieb podnikov˘ch pracovi‰È a technologicky úzk˘ch
míst.Z dÛvodu zv˘‰ení technické úrovnû, ale zejména pro zaji‰tûní fiádného chodu podniku
v budoucím období bylo realizováno:
- nové rozmístûní v˘roby v hospodáfiském stfiedisku 310 s vyuÏitím nov˘ch prostorÛ po vymísÈované v˘robû hydrauliky
- vybudování nov˘ch pracovi‰È ostfiírny a sefiizování nástrojÛ v bezprostfiední blízkosti CNC
obrábûcích center
- dílãí doplnûní strojního parku, zejména NC frézky na dráÏky a dal‰í popisovací stroj Baublys
- dílãí úpravy rozmístûní v˘roby v HS 320 - paÏbárnû sinstalací nové CNC frézky na vnitfiní
v˘bûry paÏeb
- ovûfiení a zavedení nové technologie polyuretanového lakování paÏeb místo politury
- dílãí pfiemístûní v˘rob v HS 330 v souvislosti s integrací pracovi‰tû obrábûcích center v HS
310
- uzavfiení kontraktu na nov˘ kovací stroj hlavní v hodnotû cca 60 mil. Kã pro dodávku v listopadu 1992
- budování provozu nové slévárny pfiesného lití s vyuÏitím tvrd˘ch voskÛ
- instalace a uvedení do provozu nové kalící linky ‰v˘carské firmy SOLO, kde poãítaãov˘ fiídící systém zajistí vy‰‰í a zejména rovnomûrnou kvalitu v‰ech operací tepelného zpracování
- zateplení provozu nástrojárny v˘mûnou jednoduch˘ch oken
109
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
- doplnûní technologií a kapacit na soustruÏení polotovarÛ nástrojÛ, novou ‰estiosou CNC
bruskou na v˘robu rotaãních nástrojÛ a zejména novou CNC frézkou na v˘robu forem, která
byla zaãátkem fiádovû vy‰‰í kvality na‰ich pfiesn˘ch odlitkÛ
Pfies pomûrnû vysok˘ objem investic - v souhrnu vãetnû leasingov˘ch splátek 70 - 80 mil. Kã,
byly opût vyfie‰eny pouze rozhodující oblasti a fie‰ení prosté obnovy pfieváÏné ãásti strojního parku
bylo opût odsunuto na období pfií‰tí.
Celková v˘roba podniku byla v roce 1991 soustfiedûna do 11-ti v˘robních oborÛ, z kter˘ch lze
za nosné oznaãit tfii, a to 545 - civilní zbranû , 531 - traktory, 466 a 917 - letecká v˘roba a opravy.
Tendence rÛstu a poklesu charakterizuje níÏe uvedená tabulka, vyjadfiující v˘robu zboÏí v % z celkového objemu produkce v jednotliv˘ch uveden˘ch letech.
Obor
545
531
466+917
ostatní
1985
28,6
40,1
17,3
14,0
1986
31,9
35,6
18,4
14,1
1987
27,5
36,3
18,5
17,7
1988
27,9
31,4
19,0
21,7
1989
27,1
31,2
15, 8
25,9
1990
32,8
29,9
15,9
21,4
1991
6 0,0
23,2
11,0
5,8
Z celkového objemu v˘roby zboÏí nejvût‰í podíl v roce 1991 pfiipadal na v˘robu loveck˘ch
a sportovních zbraní s uplatnûním celého sortimentu, tj. kulovnic, maloráÏek, obrann˘ch pistolí
a vzduchovek. Zbranû jsou nadále vyváÏeny. V˘voz do zemí, tehdy s konvertibilní mûnou, v tomto
roce pfiedstavoval cca 69 % zbrojní v˘roby. Vlajkovou lodí prodeje se stále víc a více stávají pistole r. 9 mm Luger. Pro vnitfiní trh je podnik nadále v˘hradním v˘robcem loveck˘ch kulovnic. K nárÛstu tuzemského prodeje pfiispûlo otevfiení 2. podnikové prodejny v Praze na Národní tfiídû, dne
15. 7. 1991.
Plnû automatická pistole CZ 75
ráÏe 9 mm Luger
SniÏující se podíl v˘roby hydrauliky a letecké v˘roby vyvrcholil v r. 1992 jejím úpln˘m zastavením, neboÈ neplnûní na‰ich pohledávek neúmûrnû zatûÏovalo ekonomické v˘sledky. Nepfiíznivou finanãní situaci v prÛbûhu roku a druhotnou platební neschopnost vytváfiely tyto mimofiádné
pohledávky po lhÛtû splatnosti v zaokrouhleném objemu 145 mil. Kã. RÛst v˘roby sportovních
a loveck˘ch zbraní plnû pokryl poklesy uveden˘ch negativnû pÛsobících v˘robních oborÛ i v˘padek vojenské v˘roby. Hospodáfiské v˘sledky svûdãily o tom, Ïe podnik úspû‰nû zajistil konverzi
speciální v˘roby na v˘robu civilní.
Dynamika roãního nárÛstu v˘roby sportovních a loveck˘ch zbraní s indexem 1,45 nebyla od
zaãátku roku dÛslednû sledována zv˘‰enou marketingovou a obchodní aktivitou v˘hradního v˘vozce PZO Merkuria Praha. Souãinností v˘robce a v˘vozce ve druhém pololetí a zejména novû zahá-
110
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
jenou pfiímou v˘vozní ãinností âeské zbrojovky v závûru roku byla prodána celá zv˘‰ená produkce.
Z hlediska organizaãního bylo v podniku zfiízeno oddûlení ochrany Ïivotního prostfiedí, které
zaãalo zaji‰Èovat ochranu a tvorbu Ïivotního prostfiedí v oblasti vodního hospodáfiství, ochrany
ovzdu‰í a hospodafiení s odpady. Ve vodním hospodáfiství jsou provozovány 3 prÛmyslové ãistírny
odpadních vod a takto vyãi‰tûné vody spoleãnû s vodami ze sociálních zafiízení jsou je‰tû ãi‰tûny
biologicky a vypou‰tûny do fieky Ol‰avy. Z hlediska ovzdu‰í jsou sledovány pfiedev‰ím úlety. Toxické odpady jsou likvidovány ve vlastním detoxikaãním stfiedisku nebo externû. Kaly produkované
v neutralizaãní stanici a ãistírnû odpadních vod jsou ukládány na vlastní zabezpeãenou skládku,
nevratné oleje jsou likvidovány externû, vratné odprodávány, kovov˘ a nekovov˘ odpad vyváÏen
na mûstskou skládku.
Od záfií byla zru‰ena funkce personálního námûstka a ãinnosti personální a sociální pfievedeny
do ekonomického úseku. V oblasti personální do‰lo ke zmûnû podnikového fieditele, kterouÏto
funkci vykonává od 13. 5. 1991 - Ing. Miroslav Duda a funkci technického námûstka od 20. kvûtna
1991 Ing. Jifií My‰insk˘.
âZ 537 Sniper .308 W
Anal˘za úspûchÛ a negativních stránek hospodáfiského roku 1991 vytyãila zamûfiení budoucí
ãinnosti. Vnûj‰í i vnitfiní podmínky rozvíjejícího se trÏního hospodáfiství si vynutily:
- Zv˘‰it zodpovûdnost v‰ech v˘konn˘ch i fiídících pracovníkÛ se zaji‰tûním osobní záruky za
odvádûnou práci s vylouãením ztrát z nekvalitní ãinnosti.
- Pfiipravit a realizovat vnitropodnikové hospodafiení zvy‰ováním pravomoci i efektivnosti dílãích organizaãních celkÛ.
- Propracovat metodiky o‰etfiování základních podnikov˘ch databází normativních údajÛ,
a tím zajistit jednoznaãnost vazby v˘konÛ a v˘nosÛ.
- Zpracovat základní marketingovou anal˘zu svûtov˘ch trhÛ zbraní s následn˘m zv˘‰ením
podílu na‰ich v˘robkÛ.
- Zv˘‰it rozsah i aktivitu vnitropodnikové exportní ãinnosti pro zv˘‰ení objemÛ i rovnomûrnosti prodeje.
- Zajistit dÛslednou kontrolu v‰ech zahraniãních pohledávek s operativní organizaãní i penalizaãní reakcí na rozdíly proti sjednan˘m platebním podmínkám.
- Vyhodnocovat podmínky rÛzn˘ch finanãních ústavÛ s operativním zaji‰Èováním nejv˘hodnûj‰ích úvûrÛ pro krytí finanãních potfieb podniku.
- DÛkladnû analyzovat a optimalizovat stav v‰ech podnikov˘ch zásob.
- Roz‰ífiit poãítaãovou evidenci nákladov˘ch poloÏek v‰ech druhÛ s operativním statistick˘m
srovnáváním relací k minul˘m obdobím i aktuálních trendÛ v závislosti na prÛbûhu v˘roby
a prodeje.
111
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
ZaloÏení akciové spoleãnosti
Vedle aktivizace vnitropodnikové ãinnosti byla pfiipravována i zmûna organizaãnû-právní
v souvislosti s velkou privatizací. Vedení státního podniku âeská zbrojovka dopracovalo první verzi privatizaãního projektu v fiíjnu 1991 a k poslednímu dni v mûsíci byl privatizaãní projekt vãetnû
v‰ech náleÏitostí pfiedán zakladateli, tehdy jiÏ Ministerstvu prÛmyslu âeské republiky.
Základní pfiedmût ãinnosti v této dobû v podstatû odpovídal stavu pfii vytvofiení státního podniku v ãervenci 1988. V‰echny provozní jednotky se nacházely v Uh. Brodû. Hlavní závod byl umístûn v uceleném areálu podél silnice E 50 a provoz v˘roby paÏeb byl situován v oploceném areálu
u nádraÏí âSD. Mimo tyto jednotky mûl státní podnik právo hospodafiení k rekreaãním zafiízením
v Suché Lozi, slovenské DuchoÀce a vile Karina v Luhaãovicích, dále k bytovému domu ·aripova
1801, svobodárnû Svatopluka âecha 1365 a ‰kolícímu stfiedisku v Rubaniskách v Uherském Brodû.
Celková v˘mûra pozemkÛ ãinila v té dobû 31,3 hektarÛ. podnik mûl 2854 zamûstnancÛ, z toho 566
technicko hospodáfisk˘ch pracovníkÛ. PrÛmûrná mûsíãní mzda ãinila 3941,- Kã. Do nesocialistick˘ch zemí bylo exportováno 108,775 mil. Kã. Míra odepsanosti základních prostfiedkÛ ãinila 46,4
% a za prvních osm mûsícÛ roku 1991 byl vytvofien disponibilní zisk ve v˘‰i 74,162 mil. Kã. Majetek státního podniku zahrnut˘ v rozvaze pfiedstavoval 528,566 mil. Kã.
Vzhledem k velikosti podniku a jeho podnikatelsk˘m aktivitám a ve srovnání s obdobn˘mi
subjekty v zahraniãí byla jako organizaãní forma zvolena forma akciové spoleãnosti.
Pro privatizaci byl zvolen zpÛsob kombinace kupónové metody, pfiímého prodeje a neprivatizování ãásti majetku. DÛvodem byla snaha o rychlé zprivatizování vût‰í ãásti majetku kupónovou
metodou v první vlnû a vytvofiení akciové spoleãnosti. V prÛbûhu této ãásti privatizace mûl b˘t
vyhledáván vhodn˘ i zahraniãní investor, splÀující dvû základní kritéria. Vyhledávan˘ investor mûl
b˘t schopn˘ roz‰ífiit trh âeské zbrojovky svou vlastní obchodní sítí a mûl b˘t kapitálovû schopen
rychlého investování do modernizace v˘robní základny âeské zbrojovky. Byla snaha pfiím˘m prodejem malého poãtu akcií propojit v˘robní podnik s nejv˘znamnûj‰í exportní organizací v komoditû sportovních a loveck˘ch zbraní s Merkurií, a.s., Praha. Pfiím˘ prodej 20 % kapitálu spoleãnosti,
kter˘ by po první vlnû zÛstal v drÏení Fondu národního majetku, ve prospûch konkrétního investora byl uvaÏován prodat v druhé etapû privatizace.
Tento postup mûl podniku umoÏnit vytvofiit vhodnûj‰í majetkoprávní pozici pro jednání se
zahraniãními partnery a souãasnû vytvofiit podmínky pro realizaci expanze a exportu do dal‰ích
svûtov˘ch teritorií. V dal‰ím období byl tento partner vyhledáván pfiímo i poradensk˘mi organizacemi, ale zámûr nebyl realizován.
S pÛvodním návrhem rozdûlení majetku podniku 46 % úãast státu, 48 % kupónová privatizace, 3 % Merkurie Praha a 3 % restituãní fond, odborová organizace nesouhlasila a podala vlastní
konkurenãní privatizaãní projekt. Do‰lo k nûkolika jednáním, které vyústily v dohodû, Ïe âeská
zbrojovka státní podnik bude privatizována kupónovû v obou vlnách.
Dne 11. 3. 1992 schválilo Ministerstvo pro správu národního majetku a privatizaci âR, podle §
10 odst. 1. zákona ã. 92/1991 Sb. o podmínkách pfievodu majetku na jiné osoby privatizaãní projekt státního podniku Zbrojovka Uhersk˘ Brod a tímto dnem jej ministr Ing. TomበJeÏek, CSc. pfiedal k realizaci Fondu národního majetku.
V zakladatelském plánu akciové spoleãnosti bylo navrÏeno, Ïe Fond národního majetku âR
v souladu se schválen˘m privatizaãním projektem ukládá hmotn˘ i nehmotn˘ majetek zru‰eného
státního podniku do âeské zbrojovky, akciové spoleãnosti, která je právním nástupcem práv
a povinností,pÛvodního státního podniku s tím, Ïe akciová spoleãnost je zakládána na dobu neurãitou.
Základní pfiedmût podnikání byl roz‰ífien o zahraniãnûobchodní ãinnost s vojensk˘m materiálem, v˘roba, nákup a prodej prÛmyslového zboÏí, leasingové operace v rozsahu pfiedmûtu podnikání a sluÏby v oblasti v˘poãetní techniky.
Fondem národního majetku âR vloÏen˘ základní kapitál ve v˘‰i 635 442 000 Kã mûl b˘t rozdûlen na 615 442 akcií na majitele v nominální hodnotû po 1 000 Kã bez upisování akcií. V˘‰e uvedené údaje byly pak dále upfiesÀovány.
Zakladatel - Fond národního majetku âR zaloÏil akciovou spoleãnost obchodního jména âeská zbrojovka, a.s., se sídlem v Uherském Brodû, Svatopluka âecha 1283, a to na dobu neurãitou.
Akciová spoleãnost vznikla zápisem do obchodního rejstfiíku , oddíl B, poloÏka 712, na základû usnesení Okresního soudu Brno - Venkov. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 4. 1992
s oznaãením dne vzniku 1. 5. 1992.
V zakladatelské listinû uãinûné ve formû notáfiského zápisu ze dne 22. 4. 1992 bylo rozhodnuto o schválení stanov, jmenování pfiedstavenstva a dozorãí rady.
112
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
Akciová spoleãnost dostala identifikaãní ãíslo, 46345965. Základní jmûní spoleãnosti pfii jejím
zaloÏení ãinilo z rozhodnutí zakladatele 674 946 000 Kã a bylo rozdûleno na 674 946 akcií na
majitele s nominální hodnotou 1000 Kã. Ve‰keré akcie pfievzal do svého majetku zakladatel, kter˘
se zavázal, Ïe s nimi naloÏí zpÛsobem vypl˘vajícím ze schváleného privatizaãního projektu pÛvodního státního podniku.
Zakladatel jmenoval za ãleny pfiedstavenstva Ing. M. Dudu - G¤, Ing. I. Janebu - O¤, Ing. F.
StráÏnického - F¤, Ing. J. My‰inského - T¤ a Ing. Z. Hlavaãku - V¤. Pfiedsedou pfiedstavenstva byl
zvolen Ing. Duda. Do dozorãí rady byli jmenováni Mgr. Libík, Ing. J. Tejzr a p. J. Gregor. Pfiedsedou
byl zvolen Ing. Tejzr.
Dne 12. 2. 1993 se uskuteãnila za úãasti jediného akcionáfie - Fondu národního majetku âR,
valná hromada, která na základû úãetní závûrky roku 1992 jednomyslnû rozhodla o zv˘‰ení základního jmûní spoleãnosti na ãástku 687 494 000 Kã. Jmûní bylo rozdûleno na 687 493 akcií na majitele s jmenovitou hodnotou Kã 1000,- a jednu akcii se zvlá‰tními právy státu. Nositel akcie se
zvlá‰tními právy státu mûl právo uplatnit v akciové spoleãnosti zachování sortimentu a skladby
strojnû-technologick˘ch zafiízení, strojÛ a pfiístrojÛ charakteru zbrojní v˘roby pouÏitelné k dfiíve
vyrábûnému sortimentu speciální v˘roby a k zachování odpovídajícího technického rozvoje. V této
souvislosti byl do pfiedstavenstva âeské zbrojovky jmenován zástupce Ministerstva obrany âR Mgr. plk. Jifií Hoffmann.
Po první vlnû kupónové privatizace bylo následující rozdûlení majetku:
Fond národního majetku
Diferenãní fond
Neprodáno
41 investiãních privatizaãních fondÛ
22 623 individuál. akcionáfiÛ
Restituãní fond
Uvádûné hodnoty celkem
hodnota majetku
v%
v mil. Kã
20,0
137,5
1,4
9,6
1,1
7,3
53,1
365,2
21,4
147,2
3,0
20,6
100,0
687,4
poãet akcií
137 498
9 660
7 337
365 186
147 187
20 625
687 493
22 623 individuálních akcionáfiÛ, DIKÛ vlastní celkem 147 187 akcií. Z toho 14 334 muÏÛ
vlastní 93 983 akcií a 8 289 Ïen vlastní 53 204 akcií. Podíl zamûstnancÛ âeské zbrojovky, a.s., na
privatizovaném majetku (poãtu vydan˘ch akcií) ãiní 1,68 %, 1 045 DIKÛ âZUB vlastní 11 527
akcií.
Rok 1992
K datu 30. 4. 1992 ukonãila ãinnost pfieváÏná ãást státního podniku âeská zbrojovka. Zbytek
státního podniku spravuje pouze majetek civilní obrany a státních mobilizaãních rezerv. Nemá Ïádnou v˘robní základnu a nevyvíjí Ïádnou podnikatelskou ãinnost. V‰echny aktivní podnikatelské
ãinnosti byly dnem 1. 5. 1992 pfievedeny do novû zfiízené „právnické osoby“ - a.s. âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod. Organizaãní zmûna byla zaji‰tûna v plném rozsahu a nová a.s. plynule navázala
na tradiãní v˘robní ãinnost v plné ‰ífii sortimentu.
V tomto roce dochází k podstatn˘m strukturálním zmûnám. Po zásadním rozhodnutí o ukonãení v˘roby traktorové hydrauliky U¤ I k 31. 12. 1991 byly v roce 1992 realizovány pfievody strojÛ,
náfiadí a materiálu do státního podniku Zetor Brno. Uskuteãnûním pfievodu v˘roby hydrauliky U¤ III
v polovinû roku 1992 pfiestal b˘t obor 531 souãástí v˘robní ãinnosti âeské zbrojovky. V prÛbûhu
celého roku probíhala jednání o dofie‰ení finanãních pohledávek na‰í akciové spoleãnosti za
ZETOR.Asi tfietina pohledávek byla uhrazena s tím, Ïe koneãné fie‰ení pfiechází do roku 1993.
V oboru letecké techniky probûhla fiada jednání s finalistou - akciovou spoleãností Motorlet
Praha. I. pololetí 1992 naznaãovalo jisté moÏnosti pokraãování v˘roby, ale po zváÏení reálné situace jsme v˘robu tohoto oboru zásadnû omezili. Jednání v závûru roku potvrdila správnost rozhodnutí, kdy i odbûratel musel konstatovat, Ïe pro uzavfiené kontrakty letounÛ L-410 pro 1992 a 1993
nebude z âZUB Ïádné komponenty potfiebovat. Proto i v oboru letecké techniky byla ve II. pololetí 1992 v˘roba zastavena s tím, Ïe vyrovnání dluÏn˘ch pohledávek odbûratele bylo pfiedáno Ïalobou k Obchodnímu soudu Praha. Kapacity obou - v˘robnû zastaven˘ch oborÛ byly vyuÏity pro
v˘robu zbraní oboru 545 a 570 a kapacit provozu letecké techniky bylo vyuÏito pro kooperaãní
spolupráci se zahraniãními odbûrateli, zejména s firmami Heimsoth a Zollern.
113
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
S ohledem na uvedenou situaci v˘roby traktorové hydrauliky a komponentÛ leteck˘ch motorÛ
pfievzala v roce 1992 roli ekonomické základny v˘roba sportovních a loveck˘ch zbraní. Pro vytvofiení potfiebn˘ch zdrojÛ, uspokojení poptávky zákazníkÛ, ale i udrÏení zamûstnanosti a vytíÏení
kapacit bylo vyrobeno v tomto roce 74000 pistolí, 17500 kulovnic, 6000 maloráÏek a 63000 vzduchovek.
Pfiesto, Ïe ve 3. a 4. ãtvrtletí, uÏ byly mûsíãní odvody zejména pistolí velmi vysoké, skluzy
a neplnûné termíny vyvádûní zboÏí na sklad hotov˘ch v˘robkÛ, stejnû jako nedodrÏení plánovaného sortimentu zpÛsobily, Ïe v prÛbûhu roku jsme trvale nebyli schopni expedovat objednané zboÏí
za 10 - 20 mil. Kã.
Zv˘‰ené objemy zbraní zv˘razÀovaly i nûkteré problémy kvality. Byl vytyãen cíl na‰í ãinnosti spokojen˘ zákazník a uãinûno dal‰í zásadní rozhodnutí t˘kající se organizace obchodní ãinnosti.
Odbor vnitfiního obchodu zaãal obsluhovat pfiím˘mi dodávkami 250 - 300 odbûratelÛ, neboÈ rozbíhající se trÏní hospodáfiství vyprodukovalo „boom“ prodejcÛ zbraní vzhledem k nenasycenosti
tohoto trÏního segmentu. Objem prodeje v obchodních cenách, bez danû z obratu 165,656 mil. Kã
byl historick˘ rekord a uãinil z b˘valého âeskoslovenska vedoucí stát v pofiadí v‰ech na‰ich odbûratelÛ. V zahraniãním obchodnû nab˘vá na v˘znamu my‰lenka zahraniãního prodeje vlastními silami pfiímo z Uherského Brodu a ne pfies stagnující dfiívûj‰í podnik zahraniãního obchodu Merkuria.
K 10 milionÛm Kã takto prodan˘ch v r. 1991, jako úplnému zaãátku, bylo v roce 1992 pfiím˘m prodejem realizováno cca 80 mil. z celkového roãního exportu zbraní 596,841 mil. Kã.
V oblasti investic byl r. 1992 orientován na dodávku nového, jiÏ tfietího kovacího stroje SHK 10
na v˘robu hlavní, v˘stavbu nového odsávacího systému v paÏbárnû a v˘stavbu slévárny pfiesn˘ch
odlitkÛ s vyuÏitím tvrd˘ch voskÛ.
Rok 1992 ukonãil víceleté období velmi aktivní investiãní ãinnosti smûfiující k zásadní pfiestavbû rozhodujících v˘robních technologií a povy‰ujících jejich úroveÀ na evropsk˘ a svûtov˘ standard. S ohledem na sníÏení rozsahu investování byly v závûru roku slouãeny útvary investic a technické obsluhy v˘roby s náleÏitou redukcí poãtu pracovníkÛ. Ke zlep‰ení vzhledu byla zahájena
úprava star‰ích budov, a to vlastními silami i externími subdodávkami.
V oblasti podnikové ekonomiky byla provedena zmûna vykazování hotové v˘roby se v‰emi
dopady jak na metodiku, tak i na v˘sledky. Byl zmûnûn systém a struktura odmûÀování v‰ech pracovníkÛ spoleãnosti. Byla provedena pfiíprava a zavedení v‰ech nov˘ch daÀov˘ch zákonÛ, vãetnû
nové úãetní osnovy a zahájeny práce na poãítaãové verzi sledování stfiediskov˘ch nákladÛ.
Rok 1993
I rok 1993 byl v âeské zbrojovce rokem nároãn˘m, komplexnû zaji‰tûn˘m a úspû‰n˘m. Z hospodáfisk˘ch v˘konÛ jsme uhradili v‰echny nezbytné náklady. Pro zv˘‰ení produktivity a kvality jsme
pofiídili i základní prostfiedky v objemu více neÏ 150 milionÛ Kã, buì pfiímou investicí nebo leasingem. Pro zaji‰tûní Ïivotní úrovnû zamûstnancÛ bylo vyplaceno více neÏ 200 milionÛ Kã pfiím˘ch
mezd. Tím se âeská zbrojovka stala vedoucím podnikem okresu Uherské Hradi‰tû, jak co do velikosti, tak co do v˘konnosti.
Spoleãnost uÏívá pozemky v 9 lokalitách o rozloze 286050 m2, z ãehoÏ vlastní 223 170 m2.
Hlavní areál ãiní 200 205 m2. Má k dispozici 1935 strojÛ a zafiízení v pofiizovací hodnotû 625 mil.
Kã a zÛstatkové hodnotû 240 mil. Kã. Jsou to pece a pecní zafiízení, stroje pro formování a lití, svafiování, tváfiení, tfiískové obrábûní, povrchové úpravy a tepelné zpracování, obrábûní dfieva, manipulátory a roboty.
Zaznamenali jsme ale i rozkrádání souãástí na‰ich pistolí. Zkompletované pistole, bez v˘robních ãísel byly zadrÏeny v srpnu v Brnû, aniÏ byl odhalen vnitfiní pachatel nebo pachatelé. Byli jsme
pfiedmûtem mimofiádné pozornosti tuzemsk˘ch i zahraniãních sdûlovacích prostfiedkÛ, a to jak pro
v˘kony spoleãnosti, tak i pro prÛvodní jevy spojené s charakterem podnikání jako byla napfiíklad
tzv. „Panamská aféra“ prodeje pistolí ãi obÏaloba generálního fieditele, kter˘ rozhodl o prodeji zboÏí stálému zahraniãnímu zákazníkovi neãekajíc na v˘sledek pomalého postupu schvalovacího fiízení na licenãním úfiadu.
¤ada opatfiení byla realizována s cílem zv˘‰ení ostrahy a ochrany spoleãnosti. Do‰lo ke zv˘‰ení poãtu ãlenÛ podnikové ostrahy a psychologick˘m vy‰etfiením bylo rozhodováno o zpÛsobilosti
adeptÛ pro tuto sluÏbu. Nemalé náklady si vyÏádalo pofiízení a instalace moderních elektrotechnick˘ch systémÛ na vybraná, tak zvaná reÏimová, pracovi‰tû, která se uzavfiela pro voln˘ pohyb
zamûstnancÛ.
114
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
Bylo zavedeno sledování zbraní a jejich hlavních dílÛ pomocí v˘poãetní techniky a ãárového
kódu. Pfiesnûj‰í reÏim na pracovi‰tích byl realizován a zakotven v novû zpracovan˘ch organizaãních normách.
Nûkolik konkrétních faktÛ, ãísel, problémÛ, v˘sledkÛ, úspûchÛ i nedostatkÛ v jednotliv˘ch úsecích.
V˘robní úsek je nejvût‰í co do poãtu pracovníkÛ, disponibilních základních prostfiedkÛ i objemem nákladÛ. Pfies zv˘‰ení plánovaného poãtu v˘robkÛ se v˘robní úsek prakticky se v‰emi poloÏkami v˘robního sortimentu se ctí vyrovnal. V zaokrouhlen˘ch hodnotách bylo vyrobeno
3800 pistolí r. 6,35 mm, 26600 pistolí CZ 83 a 82, 65000 pistolí r. 9 mm Luger ve tfiech variantách
CZ 75, CZ 85 a Compact, 21500 maloráÏek ZKM 452 a CZ 511, 19300 kulovnic, 35800 vzduchovek a vzduchov˘ch pistolí, 100 kozlic a 200 samopalÛ vz. 61 - ·korpión.
CZ 75 COMPACT
V fiadû pfiípadÛ musela v˘roba pracovat s pln˘m vícesmûnn˘m vyuÏitím disponibilních kapacit
a pfies to docházelo ke kolizním situacím mezi poÏadavky zákazníkÛ a na‰imi moÏnostmi.
Nûkdy jsme si tyto problémy pÛsobili sami, nebo vznikaly nedostateãnou spoluprací úsekÛ,
jako napfiíklad funkãní nedostatky pistolí r. 9 mm Luger v mûsíci lednu, ãi funkãní problémy verze
Compact na podzim. Pfiíãiny byly vût‰inou rychle zji‰tûny a odstranûny a fie‰ení vedlo k zásadnímu
odstranûní v‰ech technick˘ch a organizaãních nedokonalostí, které by zejména s rÛstem v˘roby
v budoucnu mohly zpÛsobit je‰tû vût‰í disproporce.
Technick˘ úsek jako poãetnû 2. nejvût‰í úsek spoleãnosti zaji‰Èoval v˘voj konstrukãních i technologick˘ch inovací, technickou pfiípravu v˘roby, v˘robu údrÏbu a opravy operaãního náfiadí
a potfiebné energie. Bylo fie‰eno 20 jmenovit˘ch úkolÛ technického rozvoje. Nutno v‰ak fiíci, Ïe
v˘robkové inovace a tím perspektiva akciové spoleãnosti, byly fie‰eny spí‰e dle podmínek a potfieb
fie‰itelÛ neÏ dle potfieb a podmínek odbûratelÛ. Toto konstatování je vyvoláno i faktem, Ïe po celou
dobu roku 1993 byla ve vyuÏívání milionová investice poãítaãového modelování a konstruování,
která mûla tyto stavy minimalizovat a vylouãit. Zákazník nechce inovované v˘robky pouze v katalogu, ale v prodeji. V kontrastu je nutno vyzvednout ãinnost útvaru energetiky , kter˘ dokonal˘m
vyuÏíváním dfiívûj‰ích investic do regulace plnû pokryl v˘razn˘ rÛst v˘roby v‰emi energiemi, a to
s v˘razn˘mi úsporami nákladÛ.
Ekonomick˘ úsek pro‰el v roce 1993 zásadní pfiestavbou v‰ech daÀov˘ch a odvodov˘ch pravidel a povinností. Skuteãnost, Ïe fiádné i mimofiádné kontroly finanãního úfiadu neindikovaly zásadní problémy, a tím i eventuelní finanãní postihy jsou prÛkazem zdárného zvládnutí problematiky.
Byl nastoupen aktivnûj‰í pfiístup vÛãi úvûrujícím finanãním ústavÛm. Naprosto rutinnû co do rozsahu i termínÛ byla zaji‰tûna celá fiada jednodu‰‰ích i sloÏit˘ch leasingov˘ch finanãních operací.
Pro demonstraci sloÏitosti leasingov˘ch pfiípadÛ uvádím nákup dal‰ích osvûdãen˘ch CNC
obrábûcích frézovacích center od ‰vácarského dodavatele Wyssbrod. Smluvní formou byla dohodnuta obchodní transakce mezi pûti firmami. Wyssbrod dodala stroje do âeské zbrojovky pfies Stro-
115
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
jimport proti zaplacení nûmeckou firmou Frankonia. âeská zbrojovka uhradila stroje dodáním
pistolí CZ 75 firmû Frankonia pfies Merkurii.
Vzhledem k rozsáhlej‰ímu vyuÏití v˘poãetní techniky urychlující rutinní operace, bylo zahájeno usmûrÀování a regulace finanãních tokÛ jednotliv˘ch druhÛ nákladÛ formou platebních kalendáfiÛ. Je nutno konstatovat, Ïe v tomto roce byla dobudována poãítaãová síÈ a instalován nov˘ centrální poãítaã IBM P221/170.
Obchodní úsek v trÏním systému nab˘vá stále více na v˘znamu a dÛleÏitosti. Celková realizace zboÏí v r. 1993 ãinila 943 mil. Kã, coÏ je o 40 % více neÏ v minulém roce. Bylo dosaÏeno zv˘‰ení objemu ve v‰ech teritoriích s v˘jimkou prodeje na Slovensko. PfieváÏnû vlivem rozdûlení âeskoslovenska, a tím zavedení mezinárodních dokladÛ pfii prodeji na Slovensko, do‰lo k poklesu o 30
mil. Kã, tj. o 35 %. Podstatnû se zv˘‰ila, více neÏ 3x, v˘konnost odboru zahraniãního obchodu
v Uherském Brodû a tím mohlo b˘t pfiijato rozhodnutí o ukonãení spolupráce s a.s. Merkuria Praha.
Doplnili jsem zahraniãní obchod o fiadu nov˘ch pracovníkÛ s patfiiãnou jazykovou kvalifikací pro
pfiím˘ kontakt s odbûrateli prakticky na v‰ech kontinentech. Uskuteãnili jsme druhé, rozsáhlej‰í
a mnohem úspû‰nûj‰í setkání na‰ich zahraniãních odbûratelÛ s rÛstem povûsti a objednávek. Po
del‰í dobû jsme realizovali velk˘ kontrakt pro zahraniãní ozbrojené sloÏky . Odbûratelem více neÏ
20 tisíc pistolí se turecká policie stala na‰ím nejvût‰ím zahraniãním zákazníkem v tomto roce a to
s dlouhodobou perspektivou stejn˘ch roãních odbûrÛ.
Zmûnûn˘ pfiístup k zákazníkovi lze dokumentovat na kaÏdoroãním setkání zahraniãních odbûratelÛ v Uherském Brodû.
Setkání zahraniãních odbûratelÛ
Dne 10. 12. 1992 se uskuteãnilo v podniku první setkání zahraniãních prodejcÛ a odbûratelÛ
v˘robkÛ âeské zbrojovky Uhersk˘ Brod. Setkání bylo opakováno v roce 1993 a v dal‰ích letech se
stává tradicí. Akce, která byla zahájena v roce 1992 se tû‰ila stále vût‰ímu zájmu tak, Ïe v˘robní
podnik v r. 1994 nav‰tívili obchodní zástupci z celé Evropy, Severní i JiÏní Ameriky, Kanady, ãásti
Afriky , Asie a Austrálie. Souhrnná náv‰tûvnost pfiedstavovala zástupce více neÏ 40 odbûratelsk˘ch
firem reprezentovan˘ch asi 70 zástupci. Tato mohutná akce se stala nejúspû‰nûj‰í propagaãní aktivitou âeské zbrojovky Uhersk˘ Brod v oblasti prodeje sportovních a loveck˘ch zbraní. Zájem odbûratelÛ lze oznaãit za jedno z potvrzení na‰í v˘znaãné pozice na svûtovém trhu.
V prÛbûhu setkání jsou náv‰tûvníci seznamování s novinkami ve v˘voji zbraní a s novinkami
ve v˘robnû-technologické základnû ovlivÀující zejména objem produkce, ale také opakovanou
pfiesnost zaji‰Èující kvalitu. Je zhodnoceno plnûní odbûratelsk˘ch smluv minulého roku, jsou projednávány a smluvnû uzavírány nové odbûratelské závazky a projednána cenová politika. Doprovodn˘ kulturní program doplÀuje tuto komplexní propagaãní akci do podoby v˘razné prezentace
jak akciové spoleãnosti, tak regionu Jihov˘chodní Moravy.
Trval˘ rÛst prodeje a roz‰ifiování poãtu zemí, kam je zboÏí prodáváno, pfiivedly akciovou spoleãnost âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod k zásadní zmûnû zpÛsobu prodeje v roce 1994. Po dÛkladném rozboru a zváÏení rozhodlo nové pfiedstavenstvo âeské zbrojovky Uhersk˘ Brod o ukonãení
dlouholeté spolupráce s akciovou spoleãností Merkuria Praha k 31. 12. 1993.
Prodej od 1. 1. 1994 byl zaji‰Èován pfiímo oddûlením zahraniãního obchodu âeské zbrojovky
s pÛsobností v Uherském Brodû a novou prodejní organizací âeské zbrojovky pod oznaãením CZ
Export s pÛsobením v Praze. Zamûstnanci této nové spoleãnosti CZ Export jsou pfieváÏnû b˘valí pracovníci obchodní skupiny 280 Merkurie Praha. Teritoriální rozdûlení, tj. které zemû budou nakupovat v Uherském Brodû a které v CZ Export Praha vycházelo z obchodních kontaktÛ roku 1993 a to
tak, Ïe kdo nakupoval v CZ Uhersk˘ Brod bude takto obsluhován i nadále. Zemû, které v roce 1993
obsluhovala Merkuria Praha bude pfieváÏnû obsluhovat CZ Export Praha s tím, Ïe drobné zmûny
budou projednávány pfiímo s odbûratelem, kterého se toto t˘ká.
Cenová politika âeské zbrojovky jejíÏ základy byly vybudovány po roce 1990 není rozpadem
âeskoslovenska nikterak ovlivnûna. Vznik samostatné âeské republiky od 1. 1. 1993 nemûl Ïádn˘
vliv na dosavadní praxi prodeje. Zmûna daÀového systému na obdobn˘ systém jako v zemích
na‰ich odbûratelÛ byla jen interní záleÏitosti âeské republiky a nikterak se nedotkla zahraniãních
cen. DaÀ z pfiidané hodnoty, odeãítatelné pfii exportu umoÏÀovala i jin˘m ãesk˘m subjektÛm získat
nákupem v tuzemsku od âeské zbrojovky zboÏí a toto pfii nízké marÏi v˘hodnû prodávat dealerÛm
do zahraniãí. Tomu jsme zamezili jednak nav˘‰ením tuzemsk˘ch cen a zejména tím, Ïe kaÏd˘
tuzemsk˘ prodej byl vázán smluvní dohodou pod sankãní pokutou, pokud by k v˘vozu do‰lo.
V roce 1993 bylo cílem âeské zbrojovky co nejvíce sjednotit ceny pro v‰echny odbûratele. Byl
to velmi komplikovan˘ a obtíÏn˘ úkol, neboÈ mimo rÛzné historické vlivy byl nejsloÏitûj‰ím aspektem v˘voj kurzu jednotliv˘ch mûn. Byla vytyãena linie obchodovat s kaÏd˘m odbûratelem v jeho
116
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
národní mûnû a konstruovat cenu z hodnoty v Kã kurzov˘m pfiepoãtem na odbûratelovu mûnu. PÛlroãní platnost pfii stabilitû kurzu prodluÏovat do konce roku. Formou pfiíplatkÛ byly zohledÀovány
dopravní podmínky, formou slev spoluúãast na propagaci âeské zbrojovky. Platební podmínky
obsahovaly sníÏení ceny v závislosti na rychlosti úhrady, stejnû jako sankãní poplatky pfii pfiekroãení lhÛty platby. Zainteresovanost na odebíraném mnoÏství byla dána pfiedem stanoven˘m mnoÏstevním rabatem.
Uvedené zásady a úroveÀ cen platily jak pro oddûlení zahraniãního obchodu vlastní akciové
spoleãnosti v Uherském Brodû, tak pro Merkurii a.s. Praha pfii spoleãném zaji‰Èování prodeje v r.
1993, tak pro CZ Export s.r.o., která spoleãnû zaji‰Èovala export v letech následn˘ch. Pevné dodrÏování dohodnut˘ch cen sledovalo i cíl ulomit hroty stfietÛm pfii eventuelních neoprávnûn˘ch reexportech, neboÈ v pfieváÏné mífie âeská zbrojovka uzavírala obchodní dohody na v˘hradní zastoupení.
Nelze nevzpomenout legislativní podmínky prodeje ruãních zbraní, které âeská republika pfiejímala z mezinárodních norem. KaÏd˘ v˘voz od roku 1993 vyÏadoval v˘vozní licenci, na jejíÏ
vydání ãi zamítnutí mají zákonnou lhÛtu 60 dní povolující ãeské úfiady. Zaãalo se pracovat s pojmy
a dokumenty jako koncese, importní licence, End User Certificate, a to v‰e v originálech nebo
notáfisky ovûfien˘ch kopiích. U reexportu je nutno uvádût koneãnou zemi dovozu.Bez tûchto dokladÛ není nadále moÏné realizovat v˘voz. V této dobû zaãal b˘t v ãeském parlamentu pfiipravován
nov˘ zákon o zbraních a stfielivu.
Celkov˘ v˘voj spoleãnosti v roce 1993 se projevil i v trÏní hodnotû akcií, které dosáhly na Burze cenn˘ch papírÛ v závûru roku 1993 hodnoty 1 910 Kã, v RM systému 1 920 Kã a patfiily mezi
nejobchodovanûj‰í v oboru.
DosaÏen˘mi v˘sledky patfií rok 1993 mezi nejúspû‰nûj‰í. Vyhodnocením a porovnáním v˘sledkÛ o tom svûdãí zejména skuteãnost, Ïe celkov˘ objem prodeje se zv˘‰il oproti roku 1992 o 40,5
%, z toho napfiíklad poãet prodan˘ch pistolí vykázal za stejné období rÛst o cca 36 %.
Nejvy‰‰í nárÛst zaznamenal v˘voz s indexem 1,68 bodu. Tohoto úspûchu se podafiilo dosáhnout zejména díky uplatnûní v˘robkÛ na nov˘ch trzích, ale také razantnûj‰í obchodní politikou prosazovanou u tradiãních odbûratelÛ. Mezi rozhodující exportní teritoria patfiily v roce 1993 zejména
117
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Rakousko, Turecko, ·v˘carsko, SRN, Francie, USA, Litva a Maìarsko. I pfiesto, Ïe vût‰í ãást produkce byla do zahraniãí je‰tû realizována prostfiednictvím a.s. Merkuria Praha , prosazovalo se jiÏ ve 27
zemích vlastní exportní oddûlení. Objem v˘vozu realizovan˘ pfiímo z podniku vykazuje nárÛst
316,5 %.
Rok 1994
Na rozdíl od posledních let byl rok 1994 bez mimofiádn˘ch vlivÛ externího prostfiedí, bez organizaãních pfiedûlÛ, ãili rokem, kdy dosaÏené v˘sledky byly prakticky v celém rozsahu závislé pouze na tvÛrãích schopnostech, pracovní aktivitû a obchodních dovednostech pracovního kolektivu
akciové spoleãnosti.
âinnost spoleãnosti bylo moÏné charakterizovat jen pozitivními v˘sledky s fiadou nejlep‰ích
v dosavadní historii. V tomto roce âeská zbrojovka poprvé vyrobila více jak 200000 kusÛ zbraní
a tímto roãním poãtem zaujala pozici jednoho z deseti nejvût‰ích v˘robcÛ sportovních a loveck˘ch
zbraní na celém svûtû. Celkov˘m objemem v˘konÛ byla pfiekroãena hranice jedné miliardy dvûstûpadesáti milionÛ Kã. Reálnû bylo prodáno 177500 zbraní a za vlastní v˘robky jsme utrÏili 977 milionÛ Kã. Za mimofiádn˘ vliv negativnû ovlivÀující objem prodeje v˘konu i zisku bylo oznámení
tureckého zákazníka, Ïe pro existující domácí finanãní problémy neodebere cel˘ objem nasmlouvan˘ch dodávek.
I pfies uveden˘ vliv, kter˘ se v trÏním hospodáfiství zaãal objevovat jako jeho nezbytn˘ souãást,
se spoleãnost více neÏ se ctí vyrovnala se zámûry vÛãi pracovnímu kolektivu.
Od nového dodavatele firmy STAMA jsme pofiídili dal‰í dvû frézovací obrábûcí centra. Tento
v˘robce ponûkud pfiecenil své síly a zku‰enosti a proto nábûh do sériové v˘roby byl s nûkolikamûsíãním zpoÏdûním. Roz‰ífiili jsme poãet osvûdãen˘ch tfiívfietenov˘ch center Wyssbrod ze ·v˘carska.
V dal‰ím hospodáfiském stfiedisku - mechanickém cechu HS 330 jsme zavedli do v˘robního
vyuÏití 4 ks jednovfietenov˘ch japonsk˘ch center nakoupen˘ch od fy. STENZEL , které vyrábí drobné díly vnitfiní konstrukce pistolí r. 9 mm Luger a od srpna obrábíme rám schránky kulovnic na
obrábûcím centru ze ZPS Zlín.
V paÏbárnû byla od dovolené vyuÏívána nová stfiíkací linka pro polyuretanové úpravy paÏeb
v‰ech typÛ dlouh˘ch zbraní.
V metalurgickém provozu bylo zahájeno vyuÏívání nové slévárny pfiesného lití metodou vystaviteln˘ch tvrd˘ch voskov˘ch modelÛ. Slévárna byla budována postupnû dle projektové dokumentace z roku 1986. Oãekáváme Ïe i toto pracovi‰tû bude dobrou základnou pro rÛst pfiesnosti odlitkÛ,
polotovarÛ dílÛ zbraní s prÛmûtem do koneãné reprodukované kvality finálních v˘robkÛ.
Zamûstnanost byla více neÏ plná - na plánovan˘ pfiepoãten˘ stav 2900 pracovníkÛ, byl fyzick˘
- zejména ve 2. polovinû roku 1994 na úrovni 3100 pracovníkÛ.
118
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
PrÛmûrn˘ v˘dûlek 6800 Kã dle kolektivní smlouvy byl nejen dodrÏen, ale s ohledem na prÛbûÏnou hospodáfiskou situaci spoleãnosti pfiekroãen - takÏe tento prÛmûrn˘ v˘dûlek v roce 1994
vzrostl proti roku 1993 o 16 % a spolehlivû pokryl reálnou inflaci.
Uveden˘m ãíseln˘m hodnocením jsem chtûl charakterizovat rysy ãinnosti spoleãnosti v r.
1994. âíselné hodnoty potvrzují, Ïe âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod patfiila mezi nejlep‰í podniky
âeské republiky. Byla podnikem stabilním jak uvnitfi, tak i navenek a nadále pov˘‰ila svÛj pozitivní
image.
Co dále v mimoekonomick˘ch oblastech charakterizovalo spoleãnost v roce 1994:
- Pokraãovali jsme v modernizaci v˘robní základny rozhodujících technologií s tím, Ïe tato
moderní CNC obrábûcí technika byla roz‰ífiena do dal‰ích provozÛ.
- V hospodáfiském stfiedisku tfiískového obrábûní HS 310 jsme zavedli novou techniku nûmecké firmy STAMA pro obrábûní rámÛ pistolí.
- B˘val˘ provoz letecké v˘roby HS 380 byl plnû vytíÏen kooperaãní v˘robou pro nûmecké
odbûratele. V souvislosti s rÛstem objemÛ této kooperace byly v závûru roku pofiízeny 2 CNC
soustruhy z Kovosvitu Sezimovo Ústí pro dal‰í zv˘‰ení efektivnosti velkosériové v˘roby ozuben˘ch kol.
- V b˘valém provozu v˘roby traktorové hydrauliky HS 390 pfiebudovaném na v˘robu zbraní
bylo instalováno zatím jedno tfiívfietenové centrum Wyssbrod pro obrábûní lÛÏek maloráÏek
a závûrÛ pistolí se zámûrem pokraãovat v modernizaci technologií.
- Ve zku‰ebnû zbraní byl pro potfiebu odboru fiízení jakosti vybudován moderní zku‰ební tunel
pro v‰echny typy zbraní, kde pofiízené pfiístrojové vybavení pro objektivní hodnocení parametrÛ jak na‰ich, tak v˘robkÛ konkurenãních fiadí toto pracovi‰tû mezi nejmodernûj‰í v âeské republice.
- Na úseku fiízení jsme pokraãovali v integraci podnikov˘ch pracovi‰È poãítaãovou sítí pro
rychl˘ oboustrann˘ pfienos informací a zejména jsme uãinili rozhodující krok v pfiípravû
databází nového systému fiízení v˘roby IBM - CIMAPPS tak, aby od roku 1995 mohl b˘t uveden do rutinního vyuÏívání.
Byla zahájena rekonstrukce budovy v˘roby vzduchovek a budovy v˘roby hlavní tak, abychom
po dokonãení v pfií‰tím roce zlep‰ili jak vlastní pracovní prostfiedí, tak i vzhled areálu spoleãnosti.
Rekonstruovali jsme budovu b˘valé svobodárny. Pfiestûhováním vnitfiního obchodu do pfiízemí
budovy jsme v˘raznû omezili vjezd vozidel odbûratelÛ do hlavního závodu. Dal‰í dvû poschodí
byla prodána Katastrálnímu úfiadu a Úfiadu práce v Uherském Brodû. Tím byly pro tyto organizace,
ale i pro obãany Uh. Brodu vytvofieny lep‰í podmínky. ZároveÀ jsme dosáhli i podstatnû efektivnûj‰ího vyuÏití budovy.
Pro rostoucí styk se zahraniãím a z dÛvodu morálního i fyzického opotfiebení telefonní ústfiedny byla za 7,5 miliónu Kã pofiízena nová telefonní ústfiedna a celá vnitropodniková telefonní síÈ.
Dodávka francouzské firmy Alcatel pfiinesla provozní úspory, ale pfiedev‰ím umoÏnila pohotov˘
a operativní styk s na‰imi odbûrateli i dodavatelskou sítí. I toto pfiedstavuje ten krok o kter˘ jsme
pfied fie‰ením modernizace telekomunikaãní sítû na republikové úrovni. Za zmínku stojí i úsilí
v zavedení ãtyfimístn˘ch telefonních ãísel shodn˘ch s ãísly hospodáfisk˘ch stfiedisek majících vazbu
na fiízení spoleãnosti v reálném ãase pomocí poãítaãové sítû.
V mimopodnikov˘ch aktivitách spoleãnost v˘raznou podporou zajistila pro Uhersk˘ Brod 2.
fotbalovou ligu. Z propagaãních dÛvodÛ jsme vytvofiili nyní ãtyfiãlenné stfielecké druÏstvo âeské
zbrojovky v praktické stfielbû z pistolí. Ze 14 závodÛ toto druÏstvo získalo 7 prvních, 6 druh˘ch a 6
tfietích míst na tuzemsk˘ch i zahraniãních závodech a takto prakticky propagovalo kvalitu na‰ich
v˘robkÛ.
K negativním skuteãnostem lze zapoãítat vykrádání na‰ich exportních zásilek, kdy aÏ podzimní objasnûní pÛvodce krádeÏí, kter˘ nebyl zamûstnancem âeské zbrojovky nám pfiineslo satisfakci
DE JURE - nikoliv DE FACTO, protoÏe stovky zmizel˘ch pistolí nejsou doposud ani vráceny ani
uhrazeny.
Byli jsme ale taktéÏ doslova obûtováni nûjak˘m jin˘m zájmÛm, kdyÏ v pfiípadû zastfielení nûmce Rankela v Pfiíbrami u Prahy pfiíslu‰níkem Policie byla pistole CZ 75 oznaãena za „ne zcela bezpeãnou“. Tato informace se ‰ífiila v masmédiích rozhodnû rychleji neÏ na‰e obrana a vysvûtlení.
Pfiedaná Ïaloba na pachatele po‰kození jména âeské zbrojovky nûkde v centru dodnes úspû‰nû
vyspává.
V bfieznu vydala âeská zbrojovka Prospekt emise akcií ke kotaci cenn˘ch papírÛ na praÏské
burze, kam byla bezprostfiednû pfiijata. Dne 16. 9. 1994 obdrÏela âeská zbrojovka podle § 6 odstavce 2 zákona ã. 38/94 Sb. o zahraniãním obchodu s vojensk˘m materiálem povolení ã.
R 990994026 k provádûní zahraniãního obchodu s tímto materiálem.
119
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Personální fiízení lidsk˘ch zdrojÛ, a nejen v tomto roce, bylo zamûfieno na zaji‰tûní potfiebného poãtu pracovníkÛ s odpovídající kvalifikací.
Porovnání tabulkou
vysoko‰kolské vzdûlání
stfiedo‰kolské vzdûlání
vyuãení v oboru
základní vzdûlání
1992
%
5
25
50
20
1993
%
5
26
55
14
1994
%
6
27
53
14
Dosahované hospodáfiské v˘sledky se pozitivnû projevily jak v nízké fluktuaci cca 5 %, tak ve
velkém zájmu o zamûstnání v na‰í akciové spoleãnosti. I takto lze charakterizovat rok 1994 v âeské zbrojovce Uh. Brod.
Rok 1995
Nûkolik závaÏn˘ch událostí a faktÛ z neukonãeného roku. Na rozdíl od minul˘ch let, kdy na‰e
hospodáfiské plány uvaÏovaly s v˘raznûj‰ím rÛstem extensivních parametrÛ lze plán roku 1995 charakterizovat jako plán koncipovan˘ pro stabilizaci dosaÏené úrovnû a souãasnû jako hospodáfisk˘
plán s vy‰‰ím dÛrazem na vyuÏití intenzivních parametrÛ ãinnosti spoleãnosti.
Porovnejme dosaÏené skuteãnosti nûkter˘ch ukazatelÛ za roky
s plánem leto‰ním.
skuteãnost
1992
1993
V˘nosy celkem
mil.Kã
780
1 184
Zisk nezdanûn˘
mil.Kã
88
167
Odbyt celkem
mil.Kã
750
941
V˘voz
mil.Kã
659
780
Zásoby
mil.Kã
315
222
Pracovníci
poãet
2 762
2 677
v˘dûlek
Kã
4 932
6 332
existence akciové spoleãnosti
1994
1 289
98
988
814
294
2 959
7 449
plán
1995
1 360
98
1 156
971
263
2 921
8 143
Naplnûní plánu roku 1995 bude bilancováno a vyhodnoceno po jeho uplynutí. Uvádím tyto
informace úvodem k nûkolika závaÏn˘m událostem. V tomto roce zaãala âeská zbrojovka zpracovávat strategii spoleãnosti a formulovala svoji firemní politiku. Firemní politika formulovaná pfiedstavenstvem akciové spoleãnosti dala cílovou orientaci tvÛrãí aktivitû v˘konného managementu.
Nejen pfiedmût ãinnosti, ale i v˘voj nov˘ch v˘robkÛ vy‰‰ích inovaãních fiádÛ v intervalu dvou a pûti
let, spolu s formulací vztahu k akcionáfiÛm, k zákazníkÛm, k zamûstnancÛm a k regionu, obecnû,
ale v˘raznû profilují smysl existence akciové spoleãnosti. BohuÏel práce na tomto dokumentu byla
jedna z posledních koncepãních ãinností generálního fieditele spoleãnosti - Ing. Miroslava Dudy,
kter˘ tragicky zemfiel 12. bfiezna v nûmeckém Norimberku v dobû konání Mezinárodní v˘stavby
zbraní IWA 95. Ztrátou v˘konného generálního fieditele se v‰ak nezastavil Ïivot akciové spoleãnosti. I v roce 1995 jsou zavádûny do v˘roby nové stroje pfii neustávající modernizaci v˘robního zafiízení, napfiíklad v˘roba rotaãních souãástí na NC strojích. Do v˘roby jsou zavádûny v˘sledky technického rozvoje.
MaloráÏka CZ 513 Farmer
120
Na základû v˘sledkÛ hodnotové anal˘zy maloráÏky ZKM 452 byla do v˘roby zavedena maloráÏka Farmer, sortiment maloráÏek byl doplnûn ráÏí .22 WMR.
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
Byl doplnûn sortiment o celopaÏbenou kulovnici CZ 537, zavedeny paÏby kulovnic s men‰ím
lomením pro trh USA ãi nová ráÏe kulovnice CZ 537 r.6,5x5,5 SE.
¤ada inovaãních prací je dokonãována aÏ v roce 1995. Kulovnice ZKK 600, 601 a CZ 531
budou nahrazeny kulovnicemi CZ 550 s vysokou unifikací dílÛ s vyuÏitím v‰ech dosud vyrábûn˘ch
typÛ paÏeb nabízejících modifikace, Standard, Lux, Monte Carlo, celopaÏbené provedení, Bettue,
Minnesota a Sport. Kulovnice jsou konstruované se schránkou nebo se zásobníkem.
CZ 550 Lux
CZ 550 FS
CZ 550 Sport
CZ 75 Champion
Pistole CZ 75 je doplnûna o ráÏi 40 S&W a provedení Chapion stejné ráÏe urãené pro stfielecké soutûÏe IPSC. Do v˘roby je zaveden Adaptér Kadet r. 22 LR pro pistole fiady CZ 75/85.
121
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Adaptér CZ 75 KADET ráÏe .22 LR
Jako inovace vy‰‰ích fiádÛ je vyvíjena pistole CZ 100 a 101 r. 9 mm Luger a r. 40 S&W. Jedná
se o pistole nové generace s rámem a dal‰ími díly z konstrukãních plastÛ, s poloviãní pracností
a s novû pojat˘m designem. Nová fiada kulovnic s pracovním oznaãením CZ 538 je obdobn˘m
fie‰ením u dlouh˘ch zbraní. Celou ‰ífii fie‰en˘ch a realizovan˘ch úkolÛ technického rozvoje zde nelze uvádût.
Plastová pistole CZ 100
Po ukonãení druhé vlny kupónové privatizace vlastní âeskou zbrojovku následující majitelé
(údaje ke stop stavu pfied valnou hromadou konanou 23. 6. 1995).
Struktura akcionáfiÛ
Akcionáfi
Fond národního majetku âR
Akcionáfii-právnické osoby(217)
Akcionáfii-fyzické osoby(46289)
Celkem
122
Poãet akcií
1
494 971
192 522
687 494
% zákl. jmûní
„zlatá“
72,0
28,0
100,0
P R O M ù N Y, R O Z V O J A H O S P O D Á ¤ S K Á â I N N O S T V L E T E C H 1 9 9 1 - 1 9 9 5
Akcionáfii - právnické osoby s nejvy‰‰ím kapitálov˘m zastoupením
Akcionáfi
Spofiitelní privatizaãní
Îivnobank
Komerãní banka, IPF
Zlat˘ IF KVANTO, a.s.
YSE, a.s. IF
Invest. fond bohatství, a.s.
1. Privatizaãní IF, a.s.
VUB Kupon, a.s.
Restituãní invest. fond âR
Rentiersk˘ invest. fond, a.s.
KVANTO fond dÛchodov˘, a.s.
State street bank andtrust company
Poãet akcií
85 068
51 000
41 649
30 367
25 000
21 500
20 330
19 104
17 625
16 185
14 574
11 700
% zákl. jmûní
12,37
7,42
6,06
4,42
3,64
3,13
2,96
2,78
2,56
2,35
2,12
1,70
Poãet akcií
8 774
% zákl. jmûní
1,28
Poãet akcií
22 148
11 900
2 000
% zákl. jmûní
3,22
1,73
0,29
Zahraniãní akcionáfii - fyzické osoby
Stát
AkcionáfiÛ
Slovenská republika
1 484
Zahraniãní akcionáfii - právnické osoby
Stát
AkcionáfiÛ
Slovenská republika
7
USA
2
Rakousko
2
Akcionáfii fyzické osoby - ãlenûní dle oblastí (âR)
Oblast
Praha
stfiední âechy
jiÏní a západní âechy
severní âechy
v˘chodní âechy
severní Morava
jiÏní Morava
Uhersk˘ Brod
AkcionáfiÛ
6 690
3 727
4 503
2 915
4 392
10 725
11 853
1 042
Poãet akcií
28 728
12 359
14 618
9 486
15 257
43 502
59 798
7 953
% zákl. jmûní
4,18
1,80
2,13
1,38
2,22
6,33
8,70
1,16
Kozlice CZ 581 Model 4
123
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Valná hromada konaná dne 23. 6. 1995 také doplnila fiídící orgány spoleãnosti. V pfiedstavenstvu pracují pfiedseda - Doc. Ing. Karel Kopp, CSc, místopfiedseda Ing. Ivo Janeba a ãlenové Ing.
Franti‰ek Horsk˘, Ing. Miroslav ÎiÏka, Ing. Martin Slezák a Ing. Franti‰ek StráÏnick˘. V dozorãí radû
pracují pfiedseda - Ing. Zdenûk ·tûpánek, ãlenové Ing. Josef KníÏek, Ing. Imrich Mazuch, p. Josef
Gregor a p. Franti‰ek Vykydal.
V souãasné dobû âeskou zbrojovku a.s. Uhersk˘ Brod fiídí:
Vedení spoleãnosti:
Generální fieditel
Finanãní fieditel
Obchodní fieditel
V˘robní fieditel
Technick˘ fieditel
¤editel informaãních systémÛ
Ing. Ivo Janeba
Ing. Franti‰ek StráÏnick˘
Ing. Jifií Koutn˘
Ing. Zdenûk Hlavaãka
Ing. Jifií My‰insk˘
Ing. Karel Hanzelka
V souãasné dobû fiídí hlavní útvary spoleãnosti:
Úsek generálního fieditele:
Kanceláfi generálního fieditele
Ochrana
Právní
Strategie
Personální a sociální odbor
Odbor fiízení jakosti
Ing. Jifií Frenzl
Ing. Karel Loveck˘
JUDr. Vladimír Baãík
p. Karel Nov˘
p. Petr Li‰ka
Ing. Franti‰ek ·i‰pera
Technick˘ úsek:
Technick˘ rozvoj
Technická pfiíprava v˘roby
Konstrukce
Automatiz. inÏen˘rsk˘ch prací
Energetika
Náfiaìovna
Ing. Radomír Jarko
Ing. Jan Tejzr
Ing. Karel Tomá‰ek
Ing. Alexandr Koten
p. Zdenûk Kohoutek
p. Stanislav Nemrava
V˘robní úsek:
provozy hlavní v˘roby
124
Odbor fiízení v˘roby
Technická obsluha v˘roby
Ing. Josef Mo‰tûk
p. Karel Balajka
Ing. Franti‰ek Pravec
Ing. Jan Chmelina
Ing. Roman Václavík
p. Josef Kubi‰
p. Miroslav Smrtka
Ing. Jaroslav Kokta
p. Vojtûch Hanák
Finanãní úsek:
Plán
Informaãní soustava
Ing. Radek Hurbi‰
Ing. Kamil RÛÏák
Obchodní úsek:
Zahraniãní obchod
Vnitfiní obchod
Marketing
Zásobování
Doprava
Ing. Marek Brázda
p. Franti‰ek Kubi‰
Ing. Miroslav Vesel˘, CSc.
Ing. Pavel Bujáãek
p. Jaroslav Hanel
Úsek informaãních systémÛ:
Automatizované systémy fiízení
Projekce fiízení a kontrola
Ing. Josef Madaj
Mgr. Miloslav Libík
¤editelé âeské zbrojovky v Uherském Brodû
1937 - 1996
Franti‰ek Brejcha
od 1.ledna 1937 - 6. dubna 1945
1. bfiezna 1949 - 15. bfiezna 1951
Ing. Josef KfiíÏ
Ing. Josef Holub
Franti‰ek Hru‰ka
5. kvûtna 1945 - 13. srpna 1945
národní správce
13. srpna 1945 - 15. srpna 1946
národní správce
26. srpna 1946 - 28. února 1949
Jaroslav Konvalina
Jaroslav ·vec
15. bfiezna 1951 - 28.února 1952
1. bfiezna 1952 - 31. srpna 1959
Ing. Stanislav RÛÏák
1. záfií 1959 - 28. února 1986
Ing Jifií Pe‰ka
Ing. Miroslav Duda
1. kvûtna 1990 - 12. kvûtna 1991
Ing. Ivo Janeba
13. kvûtna 1991 - 12. bfiezna 1995
1. bfiezna 1986 - 11. dubna 1990
1. dubna 1995 - dosud
125
60 LET âESKÉ ZBROJOVKY V UHERSKÉM BRODù
Historie organizaãnû právních zmûn
27.6.1936
ZaloÏení âeské zbrojovky v Uherském Brodû jako poboãn˘ závod âeské zbrojovky, a.s., Strakonice
2.1.1937
Zahájení v˘roby v novém závodû
1.1.1950
ZaloÏen Národní podnik Pfiesné strojírenství v Uherském Brodû jako organizaãní souãást generálního fiediteství Pfiesné strojírenství v Praze
1.4.1958
Podnik organizaãnû zaãlenûn pod Závody fiíjnové revoluce, národní podnik Vsetín, závod 05 Uhersk˘ Brod
1.7.1965
Podnik zaãlenûn pod generální fieditelství VHJ Zbrojovka Brno pod názvem Národní podnik Pfiesné
strojírenství Uhersk˘ Brod
1.1.1983
Podnik zaãlenûn do koncernového podniku Agrozet Brno, pod názvem Agrozet Uhersk˘ Brod
1.7.1988
ZaloÏen státní podnik âeská Zbrojovka Uhersk˘ Brod
1.5.1992
ZaloÏena âeská zbrojovka, akciová spoleãnost, Uhersk˘ Brod
126
H I S TO R I E O R G A N I Z A â N ù P R ÁV N Í C H Z M ù N
Za své existence pouÏíval podnik tyto ochranné známky
„âZ v kruhu“ registraãní ãíslo 111.080
Ochranná známka je majetkem âZ Strakonice, a.s., a v na‰em podniku byla dlouhodobû licenãnû
vyuÏívána. Licenãní smlouva ukonãena k 31.12.1995.
„Z ve spirále“ registraãní ãíslo 115 731
Ochranná známka je majetkem Zbrojovky Brno, a.s., a v na‰em podniku byla licenãnû vyuÏívána
do 31.12.1976. V nûkter˘ch pfiípadech pouÏívána soutûÏnû s ochrannou známkou „Zbrojovka
Brno“.
„BRNO ARMS FACTORY“ registraãní ãíslo 165 571
Ochranná známka je majetkem Zbrojovky Brno, a.s., a v na‰em podniku byla licenãnû vyuÏívána
od 10.10.1988 do 10.10.1994.
„UB v hlavni kombinovaná“ registraãní ãíslo 171 734
Pfiihlá‰ená 26.7.1950. PouÏívaná doposud.
„UB v hlavni kombinovaná + Slavia“ registraãní ãíslo 152 134
Pfiihlá‰ená 20.5.1955. PouÏívaná doposud.
„UB CZ kombinovaná“ registraãní ãíslo 173 808
Pfiihlá‰ená 26.4.1993. PouÏívaná doposud.
127
Závûr
Od svého zaloÏení má âeská zbrojovka Uhersk˘ Brod jako nosn˘ program v˘robu a prodej
sportovních, loveck˘ch a ruãních automatick˘ch zbraní.
I kdyÏ v˘roba leteck˘ch pfievodovek a traktorová hydraulika zaujímala jist˘ podíl v˘robní kapacity v 70. a 80. letech, stále zÛstávaly dominantní v˘robky jako pistole, kulovnice, vzduchovky,
kozlice a ruãní automatické zbranû.
Souãasnému v˘robnímu programu a technickému rozvoji odpovídá technologické vybavení
v˘robních provozÛ. Vedle klasického mechanického obrábûní frézováním, soustruÏením, vrtáním
a brou‰ením jsou zaji‰tûny technologie lisafiské jako stfiíhání, taÏení, oh˘bání, kování, svafiování,
a to nejen univerzálními stroji. Produktivita a opakovaná pfiesnost je zaruãena vícevfietenov˘mi
CNC obrábûcími centry pfieváÏnû zahraniãní provenience, zafiízení pro pfiesné stfiíhání a kování za
studena, stejnû jako svafiování v ochranné atmosféfie, elektrojiskrové obrábûní stále sledují trend
svûtového pokroku. Provoz tepelného zpracování a povrchov˘ch úprav úãelnû doplÀuje mechanické cechy. Je vybaven zafiízením pro kalení, popou‰tûní, zu‰lechÈování, cementování a nitridaci.
Automatick˘ fiídící cyklus je pravidlem. Vedle le‰tûní, ãernûní a lakování jsou vyuÏívány technologie fosfátování, mûdûní, chromování, niklování, zinkování a pod. Spoleãnost má vlastní slévárnu
pfiesného lití metodou vytavitelného voskového modelu, vlastní provoz na obrábûní a povrchové
úpravy bukov˘ch a ofiechov˘ch paÏeb. Je vybavena technologick˘m zafiízením na v˘robu pfiesn˘ch
ozuben˘ch kol a obrábûní skfiíÀovit˘ch dílÛ ze silumínu a elektronu. V˘robnímu zafiízení odpovídá
fundovanû vybavená náfiaìovna. ¤ízení je realizováno poãítaãovou sití.
Moderní konstrukce v˘robkÛ trvale sleduje a mnohdy i udává trend svûtového pokroku. Trvalou optimalizací technické úrovnû, organizaãních vztahÛ, obchodních vztahÛ, kvalifikaãní struktury pracovníkÛ a zamûfiením na reprodukovatelnou kvalitu má âeská zbrojovka v zámûru zafiadit se
v dohledné dobû mezi svûtovou ‰piãku v oboru.
Naplnûní tohoto zámûru je jistû vhodn˘m blahopfiáním k ‰edesátému v˘roãí zaloÏení.
128
Resumé
âeská zbrojovka, akciová spoleãnost, Uhersk˘ Brod oslaví v tomto roce v˘znamné
v˘roãí - 60 let své existence. Její zaloÏení 27.6.1936 bylo vyvoláno nutností zajistit vyzbrojení
ãeskoslovenské armády pro zabezpeãení obrany státu. A jak to v‰ude ve svûtû b˘vá, souãasnû
s vojenskou v˘robou byla zavedena v˘roba loveck˘ch a sportovních zbraní. V˘roba v závodû
byla zahájena 2.ledna 1937. Prvními v˘robky byly letecké palubní kulomety, armádní pistole,
raketové pistole a nábojové pásy. Z loveck˘ch a sportovních zbraní mÛÏeme uvést kulovniãky
a vzduchovky. Souãasnû se v konstrukãních kanceláfiích zaãala kreslit nová zbraÀ, tfiírann˘ brokov˘ automat.
Za okupace, v letech 1935 aÏ 1945, vyrábûl závod letecké i pûchotní kulomety a od roku
1945 se vrátil k pÛvodnímu sortimentu v˘robkÛ, vojensk˘m, loveck˘m a sportovním zbraním,
z nichÏ rozhodující vût‰ina byla urãena pro export. V letech 1966 - 1975 podnik trvale vyrábûl
kompletní sortiment loveck˘ch a sportovních zbraní, pfiedev‰ím pro svûtové trhy.
Na zaãátku sedmdesát˘ch let byla mimo zbranû zavedena v˘roba leteck˘ch motorÛ, jejich
hlavních uzlÛ, reduktorÛ a rozvodn˘ch skfiíní. Byly to v˘robky s vysokou technickou nároãností,
pfiesností, pfiedev‰ím funkãní spolehlivostí a vyÏadovaly co nejvy‰‰í odbornost zamûstnancÛ jak
v konstrukãních kanceláfiích tak dílnách. V té dobû byla také zavedena v˘roba silové hydrauliky.
UÏ brzy po zaloÏení závodu zaujaly na‰e zbranû pevné místo na na‰ich i svûtov˘ch trzích,
pfiedev‰ím vysokou pfiesností, originálním technick˘m fie‰ením a velice dobr˘mi uÏitn˘mi vlastnostmi. A to platí v plné mífie i pro souãasnost.
154
Summary
âeská zbrojovka, a.s., Uhersk˘ Brod celebrates this year an important anniversary - 60 years of
its existence. The establishment of the company on 27th June 1936 arose from the necessity to
provide the Czechoslovak Army with arms for securing defence of the country. And as it is usual in
the whole world simultaneously with military weapons the production of hunting and sporting arms
was also initiated. The manufacturing process in the plant started on 2nd January 1937. The first
product were aircraft machine guns, military pistols, signal pistols and cartridge belts. At the same
time the designers started to draw a new weapon, three - shot automatic shotgun.
During the Nazi Occupation in 1939 - 1945, the plant was involved in the production of
aircraft and infantry machine guns, and since 1945 if returned again to its original assortment of
products i.e., military, hunting, and sporting weapons of which the crucial part is exported.
In 1966 - 1975 the company continuously produced the complete line of hunting and sporting
weapons, most of them for the world markets. At the beginning of the 70’s besides the small arms
also the manufacture of components for aircraft engines was introduced, namely the reduction gear
boxes and accesory drive boxes. These product were characterised by their high technical
demands, precision, and required the highest expertise of the staff both in the design department
and in workshops. At that time also the manufacture of power hydraulics had been commenced.
Soon after founding the company its firearms take up firm place at domestic as well as world
markets, especially due to their high accuracy, original technical design and very good
performance. These features maintain the high prestige of the company also at present times.
155
OBSAH
Úvodní slovo generálního fieditele Ing. Ivo Janeby ..........................................................................................7
Franti‰ek Vyskoãil : Kapitoly z historie podniku a v˘roby zbraní 1936 - 1975.................................................9
ZaloÏení a poãátky âeské zbrojovky 1936 - 1939.....................................................................................11
Doba okupace 1939 - 1945......................................................................................................................25
Zaãínáme znovu 1945 - 1949 ..................................................................................................................35
Zfiízení a rozvoj národního podniku 1950 - 1958 .....................................................................................41
Patfiíme do oborového podniku Závody ¤íjnové revoluce Vsetín 1958 - 1965..........................................55
Podnikem generálního fieditelství Zbrojovka Brno 1965 - 1975 ................................................................63
Ing. Jifií Frenzl: Rozvoj produkce a v˘robní základny od roku 1975 po souãasnost .......................................81
V˘roba ruãních paln˘ch zbraní 1975 - 1989 ............................................................................................83
Letecká v˘roba .........................................................................................................................................91
V˘roba traktorov˘ch uzlÛ .........................................................................................................................97
Dokonãení rekonstrukce podniku, modernizace technologického vybavení, hospodáfiské úspûchy
a organizaãní zmûny v letech 1991 - 1995 ............................................................................................101
¤editelé âeské zbrojovky 1937 - 1996 ...................................................................................................125
Historie organizaãnû právních zmûn ......................................................................................................126
Závûr ......................................................................................................................................................128
âeská
zbrojovka
60 let
âeské zbrojovky
v Uherském Brodû
1936 - 1996
Franti‰ek Vyskoãil a Ing. Jifií Frenzl
Fotografie: Franti‰ek Chrástek
Jaroslav Marek a archiv propagace
Vydal útvar marketingu a propagace
âeské zbrojovky Uhersk˘ Brod
prostfiednictvím vydavatelství Q studio Uhersk˘ Brod
u pfiíleÏitosti 60. v˘roãí zaloÏení podniku
1. vydání
âerven 1996
Náklad 3 000 v˘tiskÛ
Litografie Q Studio
Tisk Reproprint Samoh˘l
Poãet stran 136, barevné pfiílohy 32 stran
Hlavní vstup do âeské zbrojovky
Vstupní areál podniku
Leteck˘ pohled na areál âeské zbrojovky
Pohled na areál âeské zbrojovky
Podnikové nádvofií
Pohled od havfiick˘ch vinohradÛ
Pfiedváleãná v˘stavba
Obrábûcí centra Hermle UWF 851 a Wyssbrod
Obrábûcí centra Wyssbrod a Soraluce
Prostor úseku Ïíhání, tavení a lití
Odlévání do skofiepinov˘ch forem
Víceúãelové pecní zafiízení SOLO CTB 202
Linka alkalické oxidace - ãernûní, mofiení a fosfátování
Vakuové kalicí centrum KOPP 200 VHZ
NC stroj CMS na vnitfiní v˘bûry paÏeb
Kopírovací stroj OPTIMA na obrábûní vnûj‰ího tvaru paÏeb
Pracovi‰tû kopírování paÏeb
Kovací lis na v˘robu hlavní
V˘poãetní stfiedisko
Stfiedisko automatizace inÏen˘rsk˘ch prací
Kontrolní stfiedisko
Stfiedisko montáÏe zbraní
Podniková prodejna v Uherském Brodû
Podniková prodejna na Národní tfiídû v Praze
IV.roãník setkání zahraniãních odbûratelÛ v roce 1995
Pfiedání vozu rychlé pomoci poliklinice Uhersk˘ Brod
Lis Schmid HSR 250
Nastavování mífiidel pomocí laseru
Zbranû, které ‰ífiily dobré jméno âeské zbrojovky
Champion cal, 4mm
CZ 50, cal. 7,65mm
Model Grand, cal..22
Model DUO, cal.6,35mm
Model CZ 75, cal. 9 mm
Model CZ 83, cal. 9 mm
Leteck˘ kulomet LK 30
Samonabíjecí pu‰ka vz. 52
Samopal vz. 58
Samopal vz. 61 ·korpion
Kulovnice ZKK 600
Kulovnice CZ 537
MaloráÏka CZ 246
Kozlice CZ 584
Ukázky rytin

Podobné dokumenty

Zde

Zde My‰lenka postavit vlastní soutûÏ pro maloráÏkové zbranû se zrodila nûkdy koncem léta 2010. Základní byl poÏadavek, aby soutûÏ byla dostupná jak finanãnû, tak vybavením. Nejvût‰í dÛraz v‰ak byl klad...

Více

v›sledky voleb v ⁄jezdă nad lesy

v›sledky voleb v ⁄jezdă nad lesy hlednit úèetnictví, mohu øíci tolik výsledky práce firmy Noema spol. s r.o., která vedla úèetnictví firmy Laxenburger - Újezd nad Lesy spol. s r.o. byly po celou dobu k dispozici. Práce byly provád...

Více

Rejstřík vývoje názvů našich předních klubů

Rejstřík vývoje názvů našich předních klubů REJSTŘÍK VÝVOJE NÁZVŮ NAŠICH PŘEDNÍCH KLUBŮ

Více

karolinka - Valašsko

karolinka - Valašsko Hrozenkov není ani vesnice, ani mìsto. Hrozenkov je mìstys. Mìstys je nìco mezi obcí a mìstem. Od obcí se lišil tím, že mìl právo poøádat trhy. V 50. letech se toto oznaèení pøestalo používat. Obce...

Více

Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let

Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let Druhá studie pfiiná‰í formální popisy nejvy‰‰ích státních orgánÛ âSSR a âSR – vlád, parlamentních sborÛ, rad obrany státu, generálních prokuratur a nejvy‰‰ích soudÛ – z druhé poloviny osmdesát˘ch le...

Více

Napoleonské dny 2009

Napoleonské dny 2009 připadly přesně na den 240. výročí narození Napoleona Bonaparte. Nechci tentokrát hodnotit náročnou přípravu a vlastní průběh celé akce, jelikož by to ode mě nemuselo být zcela objektivní. Věřím vš...

Více

Obsah - Austin Detonator sro

Obsah - Austin Detonator sro Austin Detonator s.r.o. pro „Zafiízení na v˘robu v˘bu‰nin“. Tím se na‰e spoleãnost zafiadila mezi firmy, které prokazují svÛj dobr˘ environmentální profil fiízením dopadÛ své ãinnosti, v˘robkÛ a sluÏe...

Více