Manuál k projektu KAIROS - Projekt Kairos

Transkript

Manuál k projektu KAIROS
METODIKA ČINNOSTÍ
1 2 1
Úvod Tento manuál vznikl díky podpoře Evropského sociálního fondu, operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a to v rámci projektu KAIROS, který se zaměřuje na
problematiku zaměstnávání osob s dlouhodobým duševním onemocněním v Olomouckém
kraji. Práce s cílovou skupinou je dlouhodobá a komplexní. Kairos se snaží pracovat s aspekty
typu vyhledávání, udržení si zaměstnání, předsudky vůči duševnímu onemocnění, významnou
částí projektu je nabídka rovných příležitostí na trhu práce, včetně informovanosti, která pro
tuto cílovou skupinu populace stále chybí.
Projekt Kairos je realizován v občanském sdružení Mana, které je zřizovatelem
Psychosociálního centra, zaměřeného na přímou práci s osobami s duševním onemocněním.
Tím, že kontakt s klienty bývá velice intenzivní a častý, daří se pracovníkům centra
zaznamenávat drobné odchylky v prožívání a chování a díky tomu také aktuálně zareagovat
na případnou změnu stavu klienta a brát v úvahu jeho potřeby a přání. Projekt tak realizuje
chybějící komplex služeb pro osoby s duševním onemocněním v Olomouckém kraji.
2
Metodika poradenské činnosti
Metodikou poradenské činnosti se rozumí forma práce skupinová i individuální. Skupinová
forma práce má za cíl objasnit, vysvětlit a reagovat na nejožehavější témata a problémy,
s kterými se tato cílová skupina potýká. Individuální forma práce si klade za úkol zjištění
individuálních schopností a dovedností, práci s motivací klienta, výběr vhodných pracovních
pozic se zaměřením na jeho individuální schopnosti, případně usměrnění jeho představ o
budoucím zaměstnání.
3
Zaměření pracovních listů
Pracovní listy a podklady pro přímou práci s účastníky kurzu jsou určeny pro přímou práci
v hodinách, nikoliv pro samostudium. Jejich zaměření vychází z analýzy dotazníkového
3 šetření, které mělo za cíl zjistit problémy a nedostatky cílové skupiny při integraci na trh
práce. Jednotlivá témata korespondují s obsahem teoretické části kurzu a jsou účastníkům
k dispozici vždy v dané hodině kurzu. Pracovní listy mají za cíl formami osobního nácviku
pomoci klientům zorientovat se v daném tématu a prakticky si jej vyzkoušet (viz. tvorba
vlastního portfólia apod.) Součástí individuální formy práce bude také nácvik situací,
týkajících se všech fází pracovního procesu a trénink dovedností, které jsou potřebné pro
uplatnění se na trhu práce.
4
Job club – principy poradenské činnosti
Cílem realizace job clubů je aktivní forma podpory lidí s duševním onemocněním, kteří
hledají práci a nalézt nemohou, či také hledají možnosti, jak se na trhu práce zorientovat a
vytvořit si potřebné materiály, které jsou v dnešní době nutností. Poradenská činnost vychází
ze specifik cílové skupiny a je stavěna na principech aktivizace a motivace účastníků,
budování sebedůvěry účastníků, citlivosti k potřebám účastníků a v neposlední řadě na snaze
komplexně každého účastníka poradenství vnímat, včetně důrazu na převzetí zodpovědnosti
ze strany účastníků.
4.1 Realizace poradenství
Fáze realizace je klíčovou aktivitou celého projektu.
• Skupinová forma práce – forma kurzu, při práci ve skupině budou účastníkům
předávány vědomosti a dovednosti, které jsou potřebné pro všechny účastníky na trhu
práce, přičemž každé setkání bude rozděleno na část přednáškovou, kde bude pro
názornost využit dataprojektor a část nácvikovou, která má za cíl praktické ověření
získaných znalostí a odzkoušení si teorie v praxi. Při každém setkání je brán v potaz i
prostor na případné dotazy a diskuzi. Při práci se skupinou bude dbáno na dostatek
času pro samostatné úkoly i pro přípravu na nácvikovou část. Důraz bude kladen také
na zachování spolupráce a kolegiality ve skupině, aby se předešlo možným pocitům
rivality. Při práci je nutno ponechat prostor na to, aby si účastník dokázal vztáhnout
dané téma či problém ke své vlastní situaci.
4 • Individuální forma práce – zahrnuje komplexní personální poradenství, které bude
přizpůsobeno individuálním potřebám každého účastníka kurzu a rozboru situací a
zkušeností z praktického hledání zaměstnání. Individuální forma práce by měla rovněž
zahrnovat stanovení oblastí, na kterých bude klient pracovat sám a
•
které budou řešeny spolu s pomocí lektora.
Fáze realizace zahrnuje rovněž uvedení do provozu nových webových stránek, které mají za
cíl informovat o dané problematice jak nové klienty, tak i širokou veřejnost, včetně
zaměstnavatelů o probíhajícím projektu a také sloužit ke zprostředkování kontaktů a možností
pro danou cílovou skupinu. Tímto je také posilována samostatnost účastníků, poněvadž pokud
účastník necítí potřebu aktivně navštěvovat kurz, je mu tímto dána možnost aktivně si
vyhledávat možnosti na internetových stránkách sám.
4.2 Časový horizont a kapacita poradenské činnosti
Poradenství bude realizováno vždy pro skupinu 10 osob v časovém horizontu 15 týdnů a bude
probíhat jedenkrát týdně po 2 hodinách. V rámci projektu bude kurz opakován
3 krát = 30 proškolených osob.
4.3 Personální zabezpečení kurzů
Poradenská činnost bude vedena dvojicí lektorů s vysokoškolským vzděláním v oboru
pedagogika, psychologie, sociální práce s absolvovaným proškolením v dané problematice či
praxí v oboru. Lektoři mají povinnost udržovat příznivou atmosféru a ověřovat si, zda bylo
danému tématu dostatečně porozuměno. Svůj projev musí přizpůsobit skupině, se kterou
pracují.
5 4.4 Místo konání poradenské činnosti
Poradenská činnost bude probíhat v prostorách Psychosociálního centra, občanského sdružení
Mana o.s., Dolní náměstí 51, Olomouc. Skupinové aktivity, včetně přednášek budou probíhat
v místnosti, která je přizpůsobena konání kurzů včetně technického zázemí. Individuální
poradenství bude probíhat v místnosti, která poskytuje dostatečné soukromí.
4.5 Témata
Setkání Název a obsah tématického celku
1.
Úvodní setkání
- seznámení se s lektory
- seznámení se se členy skupiny
- seznámení se s obsahem kurzu + pravidla práce ve skupině
- diskuze na téma: co od kurzu očekávám x požaduji
2.
Sebepoznání, sebehodnocení
- co chci x co můžu, kam směřuji
- zhodnocení mého já
- testy temperamentu, osobnosti
- silné a slabé stránky, specifika každého účastníka
- diskuze na téma
3.
Současný trh práce
- kde můžu práci hledat, na koho se obrátit
- ÚP, noviny, internet, personální agentury
- Osobní zkušenosti – pozitiva x negativa z pracovní činnosti
s nemocí
- Jak aktivně reagovat na nabídky práce – práce s ukázkami nabídek
práce : noviny, Internet, Úp apod.
- Oslovení potenciálních zaměstnavatelů a info o problematice
4.
Práce s PC
- základní kroky s počítačem
- internet a jeho možnosti
- zakládání e-mailu
- práce s portály a internetovými vyhledávači
- individuální práce s klientem
5.
Osobní portfólio
- životopis – typy, možnosti, struktura, co uvádět, co nikoliv
- motivační dopis – obsah, forma, posílat vždy?, jak vhodně oznámit
zdravotní znevýhodnění
6.
Komunikační model, asertivita
- komunikace verbální, neverbální
- komunikace se zaměstnavatelem – použití vhodných obratů a frází
- komunikace na pracovišti
- asertivita – pojem, význam, test
- diskuze na téma
6 Časová dotace
2h
2h
2h
2h
2h
2h
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
7 Kontaktování zaměstnavatele
- jaké způsoby existují – mail, osobně, telefonicky (pozitiva,
negativa)
- vhodné slovní obraty a fráze – nebát se zareagovat a vyvést z míry
- diskuze na téma, vlastní zkušenosti, postřehy
Přijímací pohovor
- nač se připravit, výběrové řízení: pojem, struktura
- práce se stresující situací
- co je nutno vědět – info o firmě, dokumentace, vzhled
- průběh pohovoru, komunikace
- nácvik přijímacího pohovoru ve skupině
- nácvik za účasti vytipovaného pracovníka z dané oblasti ( cizí
osoba)
Pracovně právní problematika
- pracovní poměr: vznik x zánik
- pracovní smlouva – náležitosti
- dohoda o provedení práce, pracovní činnosti
- výpověď: jaké formy, kdy
- zkušební doba
- rekvalifikace
Zákon o zaměstnanosti
- na co mám nárok
- pracovní příležitosti pro lidi se zdravotním znevýhodněním
- co mám zaměstnavateli sdělit, jaké výhody či nevýhody mu mé
znevýhodnění přinese
Práce se zaměstnavateli
- kontaktování vytipovaných zaměstnavatelů
- odeslání dokumentace, podpora klienta, příprava na pohovor apod.
- kontaktování zaměstnavatelů o dané problematice?
- poskytnutí klientům seznam zaměstnavatelů
Práce se stresem, psychohygiena
- co je stres x jak na nás působí
- jak se mu bránit
- stresory
- strategie zvládání
- duševní zdraví – jak reagovat na předsudky lidí, bránit se únavě
- stres při hledání zaměstnání a poté v pracovním procesu a
kolektivu
Závěrečný test
Feedback
- zhodnocení kurzu
- co mi kurz přinesl, co jsem postrádal
- nabídka dalšího postupu
- certifikát
2h
2h
2h
2h
2h
2h
2h
2h
2h
4.6 Ukončení poradenské činnosti
Poradenská činnost bude ukončena realizací výstupního testu, který bude v sobě zahrnovat
zopakování a prověření získaných zkušeností a dovedností. Výstupní test bude sloužit také
jako zpětná vazba pro lektory a tým projektu.
4.7 Výstupy poradenské činnosti
Výstupem poradenské činnosti bude pro každého úspěšného účastníka doklad o absolvování
poradenské činnosti s uvedením obsahu a rozsahu poradenské činnosti.
8 5
Setkání č. 1
Úvodní setkání
-
seznámení se s lektory
-
seznámení se se členy skupiny
-
seznámení se s obsahem kurzu + pravidla práce ve skupině
-
diskuze na téma: co od kurzu očekávám x požaduji
Cílem úvodního setkání je pomoc účastníkům kurzu v utřídění si vlastností a dovedností,
kterými oplývají, popřípadě chtějí během kurzu získat.
5.1 Struktura setkání
První část setkání se věnuje seznámení se s lektory, kdy je nutno navodit příjemnou a
neformální atmosféru, vysvětlení pravidel fungování, harmonogramu a frekvenci setkávání.
Poněvadž mohou být témata i osobního charakteru je nutno, aby lektoři brali tento fakt
v potaz a takto i s ním pracovali, aby nebylo narušeno bezpečné prostředí ve skupině.
Následuje
seznámení
se
členy
skupiny,
k tomuto
slouží
úkol
č.
1:
Každý účastník se zamyslí nad tím, proč hledá práci, jaký typ práce, co mu to přinese (jak mu
práce obohatí, či změní dosavadní fungování) a také zhodnotí svá případná minulá
zaměstnání. Všechny tyto své myšlenky se sepíší na připravený pracovní list. Následuje
krátké představení a diskuze na téma.
Seznámení se s obsahem kurzu má za cíl představit témata a náplň setkávání, ujasnit
účastníkům kurzu, co jim kurz nabízí.
Úkol č. 2 se zaměřuje na stanovení cíle: Každý z účastníků nakreslí pyramidu s vyznačenými
body, které znázorňují aktuální a plánovaný stav. Tento úkol má posloužit lektorům
k uvědomění si přání a cílů každého účastníka, avšak i účastníkům samotným zhodnotit své
představy.
9 Následuje diskuze na téma: „Co od kurzu požaduji, co očekávám“?.
5.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a seznámení se se členy skupiny, vyzveme každého účastníka, aby se
v krátkosti představil
2) Vysvětlení harmonogramu setkávání: náš kurz se bude realizovat vždy jedenkrát týdně
po dvou vyučovacích hodinách, které zahrnují jak část přednáškovou, tak část
nácvikovou. Poté je dán prostor pro individuální práci s každým účastníkem. Na konci
kurzu budeme psát závěrečný test pro reflexi a zhodnocení poznatků, každý úspěšný
účastník kurzu obdrží osvědčení o absolvování.
3) Vysvětlení pravidel fungování skupiny: Všeobecná
-
respektovat potřeby a práva ostatních
-
respektovat bezpečí ostatních (žádný alkohol či jiné látky)
-
dodržovat mlčenlivost
-
zdržovat se verbálních či fyzických narážek nebo útoků
-
neničit majetek, zařízení, vybavení PSC
-
zákaz provádět jakoukoli trestnou činnost
Organizační
-
eviduje se docházka
-
ve skupině si budeme vykat a oslovovat se křestním jménem (jmenovky)
-
je výhodné dělat si během hodin písemné poznámky
-
na kurz se dochází vždy 5 minut před jeho začátkem
-
během kurzu (po 45 minutách) bude 10 min. přestávka
-
prostor po diskuzi či případné dotazy
4) Úkol č. 1: Zamyšlení se nad tím, proč hledám práci a jak mi případné zaměstnání
ovlivní můj dosavadní život, mé fungování? Proč hledám práci?
Příprava: 10 minut
Pomůcky: Pracovní list č. 1: Proč hledám práci
10 Diskuze: forma tzv. kolečka, každý z účastníků se k danému tématu vyjádří
Postřehy účastníků zaznamenávejte na flipchartovou tabuli.
5) Seznámení se s obsahem kurzu – popis náplně kurzu
Pomůcky: nakopírovaný obsah kurzu pro každého účastníka
6) Diskuze na téma: co od kurzu požaduji, očekávám, co mi může přinést. Diskuze má za
cíl objasnit účastníkovy očekávání.
7) Úkol č. 2: Stanovení mého cíle – pro každého z nás je důležité mít svůj cíl a snažit se
ho dosáhnout, v následujícím úkolu se zamyslete a do pracovního listu zaznamenejte:
- co rád dělám, co mě baví, naplňuje, práci, kterou bych si přál, můj cíl, kterého se
snažím dosáhnout teď a v budoucnu.
Příprava: 10 – 15 minut
Pomůcky: pracovní list č. 2: pyramida
8) Závěrečné shrnutí, podpora účastníků, prostor pro dotazy, domluvení se na další
setkání.
9) Individuální možnost konzultace. 1
1
11 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 5.3 Pracovní listy
5.3.1 Pracovní list č. 1: Co pro mě znamená mít zaměstnání?
Práce – toto slovo má pro každého z nás jiný význam, zamyslete se tedy nad tím, co Vám může
práce přinést, co pro Vás znamená (náplň volného času, finance, zábavu) a odpovězte na
následující otázky.
Otázka č. 1)
Co pro Vás znamená mít zaměstnání?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Otázka č. 2)
Jaké změny Vám práce přinese do života?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Otázka č. 3)
Do jaké míry ovlivní zaměstnání Váš dosavadní denní režim?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
12 Otázka č. 4)
Jaké máte očekávání, nač se těšíte a naopak čeho se obáváte?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Otázka č. 5)
Jaké máte pracovní zkušenosti?
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
13 5.3.2 Pracovní list č. 2: Pyramida přání a cílů
Na obrázku je znázorněna pyramida, která znázorňuje přání a cíle. Popřemýšlejte a
znázorněte do připravených kolonek:
a) co rád dělám, co mě baví, naplňuje
b) práci, kterou bych si přál
c) můj cíl, kterého se snažím dosáhnout
přičemž vrchol pyramidy je pro mne nejvyšší hodnotou.
14 6
Setkání č. 2
Sebepoznání, sebehodnocení
-
co chci x co můžu, kam směřuji
-
zhodnocení mého já
-
testy temperamentu, osobnosti
-
silné a slabé stránky, specifika každého účastníka
-
diskuze na téma Cílem tohoto setkání je zamyšlení se nad sebou, uvědomění si svých vloh, schopností,
dovedností, ale také možností sebe sama. Sebepoznání je tedy prezentováno jako „proces
aktivního hledání sebe samého“ (Kuneš, 2009, str. 9), což je bezesporu jedna
z nejdůležitějších částí při hledání zaměstnání. Práce nás musí naplňovat, bavit a díky tomu,
že budu hledat odpovědi na otázky: „ Jak přemýšlím? Jak komunikuju v různých situacích,
Jaké jsou mé silné a slabé stránky, či jak působím na ostatní.“(Kuneš, 2009, str. 8), budu také
lépe reagovat na případné otázky zaměstnavatelů či se v pracovním životě budu cítit
sebejistější.
Setkání druhé má tedy za cíl ujasnit si silné a slabé stránky u jednotlivých účastníků kurzu,
poodhalit jejich možnosti a pomoci jim nahlédnout na sebe sama v rámci skupinových aktivit.
Setkání je zahájeno tzv. sebereflektujícími otázkami (včetně termínu moje osobnost), které si
kladou za cíl, aktivně zapojit účastníky do problematiky a dané téma aplikovat na svou vlastní
osobu. Poté co účastníci kurzu otázky zodpoví v rámci skupiny, následuje teoretická část
lekce, která má objasnit základní termíny, s nimiž se budeme setkávat. Náplň části
přednáškové je tedy tato: termín osobnost, temperament, sebepoznání a sebehodnocení a jeho
vliv na komunikaci s okolím (chyby v hodnocení druhých), na závěr je ponechán prostor pro
případné dotazy.
15 V části nácvikové bude realizován test temperamentu, zhodnocení silných a slabých stránek
včetně předností. Na závěr bude každý účastník požádán, aby se před skupinou v rámci tzv.
vizitky představil, přičemž dokázal zařadit a zhodnotit svá specifika, včetně pracovní činnosti,
která by je jednak naplňovala, ale také kterou si myslí, že by nemohli díky svým vlastnostem
vykonávat.
6.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: sebepoznání a sebehodnocení, moje
osobnost, temperament, jak sebe sám/ sama vnímám, moje silné a slabé stránky
2) Úkol č: 1: Sebereflektující otázky: Vyzveme účastníky k vyplnění pracovního listu č.
3
Zamyslete se nad následující otázkami a sepište, prosím, co nejupřímněji odpovědi na
ně:
• Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je osobnost?
• Co vše patří do osobnosti člověka?
• V čem si myslíte, že jste dobří, v čem vynikáte a naopak, kde cítíte svou
slabinu?
• V čem jste se rozhodli zdokonalovat?
• Spojuje Vás s někým nějaká slabost, kde vidíte svou slabou stránku?
• Co na vás mohou lidé ocenit?
• Jak byste popsal(a) sám( sama) sebe?
• Jak by jste se popsal(a) jako osobnost? ( Jeřábková, Srbová, 2007)
Pomůcky: pracovní list č. 3
Diskuze na téma moje osobnost – zhodnocení sebereflektujících otázek
3) Teoretická část:
Termín Osobnost
Každý člověk je bezesporu jedinečný a oplývá určitými vlastnosti a vlohy, které
během života bud rozvíjí, či potlačuje. Jak tedy lze chápat termín osobnost? „Osobnost
16 je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů. Je
utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. Osobnost se vždy projevuje
jako celek“. 2 Osobnost je určitou soustavou vlastností.
Rysy osobnosti
Pojem rys osobnosti chápeme jako psychickou vlastnost člověka, která se vyznačuje
typickým jednáním, chováním a vlastnostmi, které jsou pro daného člověka typické.
Psychická vlastnost člověka
Je relativně trvalá vlastnost, kterou se osobnost vyznačuje a na jejímž základě můžeme
usoudit, jak se daná osobnost zachová či bude jednat.
Etapy vývoje osobnosti
Biologické hledisko: osobnost se vyvíjí dle stárnutí a vývoje organismu a můžeme
tedy rozlišit tato vývojová období:
• Období prenatální
• Období raného dětství (novorozenec, kojenec, batole)
• Období předškolního věku
• Období mladšího školního věku
• Střední školní věk
• Starší školní věk
• Dospělost
• Stáří
Psychologické hledisko: teorie kognitivní, která rozlišuje pět etap vývoje osobnosti
podle poznávacích procesů a způsobů myšlení (senzomotorická inteligence,
předpojmové a pojmové myšlení, názorné myšlení, konkrétní, formální)
Teorie Eriksonova, ta váže vývoj osobnosti na biologickou, společenskou, kulturní a
historickou podmíněnost. 3
2
3
17 SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE]. SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE]. Typy osobnosti
Proč je každá osobnost jedinečná a lze člověka vůbec někam zařadit? Určitě ano,
poněvadž existuje několik typologií osobnosti, které člověka řadí dle převažujících
znaků, které jsou pro něj charakteristické. Nejstarší typologie osobnosti se řadí do
období antiky (Galén), avšak nejznámější je připisována Hippokratovi, který rozlišil
čtyři základní typy osobnosti dle toho, která ze šťáv v člověku převládá. Vznikla tedy
tato typologie:
• Sangvinik – člověk s převahou krve, jedná se o člověka živého, veselého,
společenského, optimistu
• Flegmatik – (sliz, hlen) tzv. „ kliďas, neboli člověk, který se nenechá vyvést
z míry, avšak v extrému může být vnímán i jako pomalý, lhostejný, avšak
spolehlivý
• Cholerik – člověk s převahou žluče, vzteklý, který se snadno rozčílí, avšak jeho
hněv netrvá dlouho, často bez zábran, mnohdy egocentrická osobnost
• Melancholik – (černá žluč) pesimista, člověk smutný, nespokojený, přecitlivělý
a špatně přizpůsobivý, vyznačuje se hlubokými prožitky a trvalými city
Tuto teorii však můžeme považovat za jednostrannou, poněvadž nebere v úvahu
žádné vlivy společenské, psychologické či úlohu vědomí při formování osobnosti.
Jungova typologie
Jung dělí temperament dle přístupu k okolnímu světu
Extrovert – člověk spontánní, avšak povrchní, snadno komunikuje, rád je „v centru
dění“, jedná se o člověka otevřeného, tedy člověka, žijícího navenek.
Introvert – člověk žijící především vnitřním životem, avšak velice vnímavý,
přemýšlivý, empatický, rozvážný a opatrný ve svých citech. 4
4) Úkol č. 2: Jaká jste osobnost? Jak sebe sami vnímáte? Následuje test osobnosti dle
Eysencka
4
18 SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE]. Pomůcky: Pracovní list č. 4: Test osobnosti podle Eysencka
Diskuze: 15 minut
5) Temperament
Termín temperament chápeme jako „soubor vlastností, které určují naše prožívání a
chování, je stálý, nelze jej tedy měnit. Můžeme se však s ním naučit
zacházet.“(Jeřábková, Srbová, 2007). Temperament se projevuje už u novorozenců,
například hloubkou prožívání či intenzitou pohybů a bývá také velice ovlivněn
dědičností. U každého člověka je však patrná kombinace více druhů temperamentů,
nikoliv pouze jeden. Temperament tedy určuje dynamiku chování i prožívání
osobnosti, tedy to, čím je každý člověk jedinečný (vnímání, myšlení, pamatování,
zájmy).
Sebepoznání a sebehodnocení
Sebepoznání slouží především k uvědomění si vlastní jedinečnosti. Pokud začneme
poznávat sama sebe, uvědomíme si větší paletu svých vloh, nadání, schopností,
dovedností a také začneme nahlížet na ostatní z pohledu jedinečnosti a individuality.
Sebesystém – termín lze vysvětlit jako soubor představ, pocitů, emocí, postojů každého
z nás k sobě, jako k objektu poznání. (Konečný, Urbanovská, 2002).
Sebeobraz – obraz jedince o sobě, ten se vyvíjí na základě přímé zkušenosti a zpětné
vazby okolí.
Sebehodnocení – vnímání člověka jako určité hodnoty (jsem dobrý žák, dobrý partner,
přítel apod).
Já - Rozlišujeme tzv. reálné a ideální já:
Reálné já= jak mě vidí okolí
Ideální já = jak se vidím já sám
Čím je reálné já blíže ideálnímu já, tím je člověk spokojenější a šťastnější
Je důležité sám sebe znát (vědět jaké jsou mé silné a slabé stránky).
A také si uvědomit, že každý člověk má kromě silných stránek také své slabiny. Přesto
bychom měli brát v úvahu, že silné stránky se dají posilovat a v těch slabých se
zlepšovat.
19 6) Úkol č. 3: Jaké jsou Vaše silné a jaké slabé stránky?
Pomůcky: Pracovní list č. 5 – Moje silné a slabé stránky
Diskuze: 10 minut (do diskuze nesmíme nikoho nutit, berme v potaz, že ne každému
účastníkovi kurzu je příjemné sdělovat své slabiny)
7) Chyby ve vnímání druhých
Při hodnocení druhých lidí se velice často dopouštíme chyb, které poté mají za následek
špatný náhled na člověka jako takového. Nejčastěji se jedná o subjektivitu při hodnocení,
tzv. první dojem, který může ovlivnit hodnocení na dlouhou dobu a úsudky bez
racionálního základu. Také velice často hodnotíme člověka podle vzhledu a hlasu,
přičemž obsah sdělení je až druhotný.
Chyby v hodnocení:
• haló efekt: efekt 1. dojmu. vytváříme si obrázek o jedinci na základě prvního shledání.
Posuzujeme např. jen podle zevnějšku
efekt zakotvení: Např. ten, o němž se vytvořil názor, že je lajdák, se zbavuje této
pověsti jen velmi obtížně, i když se v tomto směru již podstatně změnil
• autoprojekce: promítání sebe sama, svých osobnostních vlastností, názorů a postojů
do druhých (vidíme na nich nejen své dobré vlastnosti, ale i chyby)
• generalizace: posuzujeme druhé na základě generalizace (zevšednění). Např.
tchýně=protivné.
•
ovlivnění citovým vztahem k druhé osobě: Např. když je mi někdo sympatický,
vidím spíše jeho dobré vlastnosti a naopak.
•
posuzování
lidí
na
základě
vlastního
žebříčku
hodnot:
Např.
nemá
maturitu=nebavím se s ním
•
posuzování v kontextu se sociálním a materiálním prostředím: Lidé často posuzují
člověka podle celkového kontextu kolem jeho osoby (image, vzdělání, zdravotní stav,
kvalita auta, majetek apod.) 5
8) Diskuze na téma 10 minut
5
20 SROV. KONEČNÝ, URBANOVSKÁ. 2002. • Co jste se dozvěděli nového o sobě, své osobnosti?
• Co vás překvapilo, zarazilo?
• Co to pro vás znamená?
• K čemu vám to, co jste se dozvěděli, bude dobré?
(Jeřábková, Srbová, 2007)
9) Úkol č. 4: Vizitka – zamyslete se prosím nad svými specifiky, které jsme si
v předchozích činnostech popsali a rozebrali a v časovém prostoru se snažte vytvořit si
tzv. svou vizitku, která by v stručně (velikost vizitky) popisovala Vás jako osobnost,
Vaše specifika a také pracovní činnost, která by vás nejen naplňovala, ale také kterou
si myslíte, že byste nemohli, díky svým vlastnostem, vykonávat. ( Jeřábková, Srbová,
2007) – zdroj: Valenta, J., 2003.
Realizace a diskuze: 20 minut
10) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu
21 6.3 Pracovní listy
6.3.1 Pracovní list č. 3: Sebereflektující otázky 6
Zamyslete se nad následující otázkami a sepište, prosím, co nejupřímněji odpovědi na ně:
• Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je osobnost?
• Co vše patří do osobnosti člověka?
• V čem si myslíte, že jste dobří, v čem vynikáte a naopak, kde cítíte svou
slabinu?
• V čem jste se rozhodli zdokonalovat?
• Spojuje Vás s někým nějaká slabost, kde vidíte svou slabou stránku?
• Co na vás mohou lidé ocenit?
• Jak byste popsal(a) sám( sama) sebe?
• Jak byste se popsal(a) jako osobnost?
6
22 SROV. JEŘÁBKOVÁ, SRBOVÁ. 2007. 6.3.2 Pracovní list č. 4: Test temperamentu
Vašim úkolem je co možná nejrychleji a bez přeskakování vyplnit tento test. Vyberte tu variantu, která je Vám více vlastní. Žádná třetí možnost neexistuje. ANO
1. Toužíte často po vzruchu kolem sebe?
2. Potřebujete často povzbuzení od přátel, kteří vám rozumí?
3. Jste obyčejně bez starostí?
4. Dělá vám značné těžkosti říci někomu "ne"?
5. Než se do něčeho pustíte, promýšlíte si to napřed?
6. Když řeknete, že něco uděláte, dodržíte vždy slib, i kdyby to bylo spojeno s
nepříjemnostmi?
7. Máte často střídavě dobrou a špatnou náladu?
8. Jednáte a mluvíte obyčejně rychle, bez dlouhého rozmýšlení?
9. Cítíte se někdy "bídně" a ani nevíte proč?
10. Udělal byste skoro cokoli, jen abyste dokázal, že to dovedete?
11. Stáváte se najednou nesmělým, když chcete mluvit s cizí osobou, která vás nějak
přitahuje?
12. Stává se vám občas, že se rozhněváte a neovládáte se?
13. Jednáte pod vlivem okamžiku?
14. Trápíte se často nad tím, že jste udělal nebo řekl něco, co jste neměl?
15. Obyčejně raději čtete, než se setkáváte a mluvíte s lidmi?
16. Jste poměrně snadno dotčen?
17. Chodíte rád a často do společnosti?
18. Míváte někdy myšlenky či nápady, o nichž byste si nepřál, aby jiní lidé znali?
19. Býváte někdy plný energie a jindy opět velmi ochablý?
20. Máte raději málo přátel, ale zato opravdových?
21. Oddáváte se často snění?
22. Když na vás někdo křičí, odpovídáte též křikem?
23. Trápí vás často pocit viny?
24. Jsou všechny vaše návyky dobré a žádoucí?
25. Dovedete se obyčejně ve veselé společnosti značně uvolnit a rozveselit?
26. Řekl byste o sobě, že jste přecitlivělý anebo, že žijete v napětí?
27. Pokládají vás za velmi živého člověka?
28. Když uděláte něco důležitého, máte pak často pocit, že jste to mohl udělat lépe?
29. Jste většinou tichý, když jste mezi lidmi?
30. Řeknete také někdy klep?
31. Honí se vám v hlavě myšlenky tak, že nemůžete spát?
32. Když se chcete něco dovědět, vyhledáte si to raději v knize, než byste o tom s
někým hovořil?
33. Míváte pocity bušení či svírání srdce?
34. Máte rád takový druh práce, při níž se musíte velmi soustředit?
35. Míváte záchvaty třesu či chvění?
36. Přihlásil byste ke clu vždy vše, i kdybyste věděl, že celníci by na nic nepřišli?
37. je vám protivný pobyt ve společnosti, kde si jeden dělá žerty z druhého?
38. Rozčílíte se snadno?
39. Máte rád činnost, která vyžaduje rychlé rozhodování?
23 NE
40. Děláte si starosti z "hrozných věcí", které by se mohly přihodit?
41. Pohybujete se pomalu, beze spěchu?
42: Přišel jste někdy pozdě na schůzku či do práce?
43. Míváte často děsivé sny?
44. Bavíte se s lidmi tak rád, že si neodpustíte žádnou příležitost dát se do řeči i s cizí
osobou?
45. Trpíte různými tělesnými bolestmi a trápeními?
46. Byl byte hodně nešťastný, kdybyste se nemohl po většinu dne vídat mnoha lidmi?
47. Řekl byste o sobě, že jste nervózní?
48. Jsou mezi vašimi známými lidé, které vůbec nemáte rád?
49. Řekl byste o sobě, že máte dost sebedůvěry?
50. Cítíte se snadno dotčen, když se na vás, nebo na vaši práci najdou chyby?
51. Bývá vám zatěžko opravdově se bavit v živé, veselé společnosti?
52. Trpíte pocity méněcennosti?
53. Dovedete snadno oživit poněkud nudnou společnost?
54. Mluvíte někdy o věcech, o nichž nic nevíte?
55. Děláte si starosti o své zdraví?
56. Děláte si rád legraci z druhých?
57. Trpíte nespavostí?
Vyhodnocení Nejprve si započítejte jeden bod za každou odpověď, jež se shoduje s odpovědí v přiloženém klíči pro písmeno N. Stejným postupem spočítejte počet bodů pro E a pro L. pro N (labilita – stabilita): 2A 4A 11A 14A
16A
21A 23A 26A
31A 33A 35A 43A 45A 47A 50A 52A 55A 57A 7A 9A 19A
28A
38A
40A
24x pro E (extroverze – introverze): 1A 3A 13A 22A 5N 8A 10A 20N 15A 17A ‐25A 27A 29N 32N 34N 37N 39A 41N 44A 46A 49A 51N 53A 56A 24x 24 pro L 12A 18N 24A 30N 36A 42A 48N 54A 9x 25 26 6.3.3 Pracovní list č. 5: Silné a slabé stránky
Zamyslete se, prosím, a v časovém rozmezí maximálně 15 minut zapište všechny své silné a
naopak také slabé stránky, kterých jste si vědomi.
Silné stránky
27 Slabé stránky
6.3.4 Pracovní list č. 6: Vizitka
Na připravenou vizitku, prosím, sepište ve stručnosti veškerá vaše specifika, tedy to, čím byste
se charakterizovali a druhým sebe prezentovali. Uveďte také pracovní činnost, která by Vás
naplňovala, ale také, kterou si myslíte, že byste nemohli, díky svým vlastnostem, vykonávat.
Čas: maximálně 15 minut
Vizitka:
28 7
Setkání č. 3
Současný trh práce
-
kde můžu práci hledat, na koho se obrátit
-
ÚP, noviny, internet, agentury práce
-
osobní zkušenosti – pozitiva x negativa z pracovní činnosti s nemocí
-
jak aktivně reagovat na nabídky práce – práce s ukázkami nabídek práce: noviny,
internet, ÚP apod.
-
oslovení potenciálních zaměstnavatelů a informace o problematice.
Cílem setkání je informovat účastníky kurzu o možnostech, které současný trh práce nabízí,
specifikovat, kde mohou hledat práci, představit základní zdroje pracovních příležitostí včetně
konkrétní práce (nácviku) s nabídkami práce, jak z internetového zdroje, tak zdroje tiskového.
Setkání si rovněž klade za cíl oslovení potenciálních zaměstnavatelů a informování o dané
problematice.
Všechny úkoly daného setkání (tématu) si kladou za cíl ujasnění si pracovního zařazení
každého účastníka, získání přehledu o různých druzích a typech zaměstnání (neseriózní
inzeráty). Účastník by se měl zorientovat a uvědomit své možnosti a preference a dozvědět se,
kam se v případě potřeby může obrátit pro informace a pomoc.
Setkání je zahájeno diskuzí na téma: Jakým způsobem si lze najít práci? Koho kontaktovat,
kam se obrátit. Všechny postřehy účastníků by se měly znamenat a využít pro další práci.
V následující teoretické části by měl lektor výčet způsobů hledání si práce doplnit, objasnit a
strukturovat (představení činnosti úřadů práce, agentur práce, nabídek práce na internetu či
v periodiku). Poté mají účastníci za úkol (č. 1) zamyslet se nad náležitostmi správného
inzerátu, v časovém prostoru využijí pracovní list č. 7, který se zabývá problematikou
29 správného a špatného inzerátu nabízející práci a zkusí si oba druhy inzerátu napsat. Lektor
následně vysvětlí a objasní veškeré náležitosti, které má správná nabídka práce obnášet.
Následuje diskuze účastníků na téma pozitiva a negativa práce s nemocí.
Část nácviková zahrnuje shrnutí výhod a nevýhod jednotlivých způsobů hledání si práce,
konkrétní práci s inzeráty – rozlišení důvěryhodného a nedůvěryhodného inzerátu, které lektor
na setkání donese a práci s aktuálním přehledem a možnostmi pracovního uplatnění v daném
regionu, kterou lektor před setkáním připraví. (Dvořáková a kol., 2007). Nácvikovou část
uzavírá
cvičení
s
podtitulem,
jaké
činnosti
se
chci
věnovat
(pracovní list č. 9).
7.2 Obsah setkání
1)
Pozdravení a přivítání účastníků
2)
Představení obsahu setkání: dnes se budeme zabývat problematikou
současného trhu práce, zjistíme, kde všude lze o práci žádat, shrneme výhody a
nevýhody jednotlivých druhů nabídek práce, budeme diskutovat o pozitivech a
negativech práce s nemocí, zkusíme si rozlišit správný a nesprávný typ inzerátu, který
nám nabízí práci.
3)
Diskuze: Vyzveme účastníky, aby se zamysleli nad těmito otázkami:
o
Jakým způsobem si lze najít práci?
o
Koho kontaktovat, kam se obrátit.
Všechny postřehy účastníků zaznamenejte na flipchartovou tabuli, bude využito při
části teoretické.
4)
Teoretická část – Způsoby hledání práce
Úřad práce: ( dostupné z URL. <http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up>)
Všem občanům poskytuje informační služby v oblasti pracovních příležitostí, zejména
informace o:
30 •
volných pracovních místech v České republice a zemích EU
•
situaci na trhu práce v České republice a zemích EU
•
podmínkách zaměstnávání v zahraničí
•
možnostech dalšího vzdělávání
poskytuje poradenské služby pro:
•
volbu povolání
•
volbu rekvalifikace
•
zprostředkování vhodného zaměstnání
Osobám se zdravotním postižením:
•
zabezpečuje pracovní rehabilitaci zaměřenou na získání a udržení vhodného
zaměstnání
•
může poskytnout příspěvek na vytvoření a provoz chráněného pracovního místa,
pokud se tyto osoby rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost
•
poskytuje poradenské služby pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním
postižením
Agentury práce:
Agentury práce se zaměřují na vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby a rovněž
vyhledávání zaměstnanců pro osoby právnické (firmy). Zabývají se rovněž poradenskou a
informační činností v oblasti pracovních příležitostí.
V Olomouckém regionu fungují tyto registrované agentury práce: (dostupné z URL.
<http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace/>)
•
•
•
•
•
•
ADECCO spol.s r.o. , IČ 45806403
AIESEC Česká republika, organizace s mezinárodním prvkem ,
IČ 61379166
Bartoň a Partner Group a.s., IČ 26876655
DALNIK s.r.o., IČ 27767787
EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o., IČ 26840570
EUROMAX HOLDING s.r.o., IČ 27760464
a mnohé další, jejichž aktualizovaný seznam lze najít na stránkách úřadu práce
Agentury podporovaného zaměstnávání:
Termínem podporované zaměstnávání rozumíme službu pro lidi, kteří si chtějí najít a
udržet si práci, ale nedaří se jim to bez pomoci. V každé agentuře působí pracovní
31 konzultant, který je připraven pomoci Vám najít si práci na běžném pracovišti a jeho
podpora může být využívána také po nalezení práce (a to i přímo na pracovišti). Tato
služba může být využívána po dobu 2 let, někdy za vyjímaných okolností také po dobu 3
let. Mezi agentury podporovaného zaměstnání se řadí:
•
•
•
•
Formika
Rytmus
Duha
Fokus 7
Internet:
V dnešní době internetu lze také aktivně hledat práci na webových stránkách. Existuje
nepřeberné množství webových stránek, které nabízí práci a jsou několikrát denně
aktualizovány. Zájemce o práci si navolí pouze region, druh práce, popřípadě lze hledat také
podle výše platu a stiskne tlačítko hledat. Ze seznamu nabídek, které následně obsahují také
popis pracovního místa, včetně kontaktu, si lze vybrat a aktivně na ně reagovat. Mezi
nejznámější webové servery s pracovní tématikou se řadí:
-
www.mpsv.cz (portály úřadů práce)
-
www.hledampraci.cz
-
www.ejob.cz
-
www.prace.cz
-
www.profese.cz
-
www.student.cz
-
www.prilezitosti.cz
-
www.volna-mista.cz
-
www.tvojekariera.cz
-
www.joblist.cz
-
www.jobpilot.cz
-
www.personal.cz
7
32 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. Výhody hledání si práce na internetu:
+ velké množství nabídek práce, přehledně členěné (snadné dohledání upřednostňovaných
nabídek), rychlost, aktuální informace v kteroukoli dobu, nabídka neztrácí platnost tak
rychle, jako je tomu u tiskovin, nízká cena v poměru k množství informací
Nevýhody nabídek práce na internetu:
-
nemám k dispozici počítač s připojením k internetu, neumím pracovat s počítačem a
vyhledávat na internetu
Periodika:
Tento způsob již není natolik rozšířený, jako dříve, na inzeráty je nutno reagovat co nejdříve,
nejlépe v den vydání, poněvadž následně nemusí být aktuální. V dnešní době existuje několik
druhů periodik s nabídkou práce a to inzertní noviny, deníky s profesní přílohou, regionální
periodika, odborné časopisy s inzercí.
Profit (vychází 3x týdně – po, st, pá) ve středu příloha z ÚP pro střední Moravu
Annonce vychází 4x týdně - v pondělí, ve středu a v pátek vždy ve třech dílech, jež se
prodávají samostatně. Reality/práce, Auto/moto, Hobby/kontakty. V sobotu vychází
ANNONCE Speciál - tj. všechny tři díly sloučené.
MF DNES (pondělní a čtvrteční přílohy Zaměstnání)
Hospodářské noviny (pondělní příloha Kariéra)
Lidové noviny (Byznys)
5)
Úkol č. 1: Náležitosti správného inzerátu – Zamyslete se, prosím, jaké
náležitosti by měl obsahovat správný inzerát nabízející práci a naopak také, jak vypadá
inzerát špatně napsaný, tedy ten, který mně jako uchazeči neřekne podstatné
informace.
Pomůcky: pracovní list č. 7 : Správný a špatný inzerát nabízející práci
33 Diskuze na téma: 10 – 15 minut
6)
Správný inzerát
•
Je popsán druh práce
•
Je uvedeno místo, kde bude práce vykonávána
•
Stručně a jasně práci charakterizuje
•
Je uvedena odpovídající mzda
•
Je uvedeno jméno firmy, včetně kontaktu, kam se hlásit
Špatný inzerát
•
Je nekonkrétní – není napsáno, o jaký druh práce jde
•
Nabízí příliš vysoké výdělky
•
Nabízí velké výhody za málo práce
•
Není popsáno, o jakou firmu se jedná
•
Požadují po Vás vstupní poplatky
•
Jedná se o podomní prodej
•
Nepožadují osobní setkání 8
7)
Diskuze na téma pozitiva a negativa práce s nemocí:
o
Jaké výhody, avšak i nevýhody přináší do pracovního procesu nemoc?
(omezení šancí pracovního uplatnění, zkrácený úvazek, nemožnost najít si
práci dle svých představ apod.).
Čas: 10 – 15 minut
8)
Úkol č. 2: Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce
Zamyslete se, prosím, a do připraveného pracovního listu č. 8 sepište výhody a
nevýhody jednotlivých druhů hledání si zaměstnání dle diskuze a teoretické části.
Pomůcky: pracovní list č. 8 – Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce
Diskuze: 10 - 15 minut
8
34 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 9)
Úkol č. 3: Konkrétní práce s inzeráty – rozlišení důvěryhodného a
nedůvěryhodného inzerátu, práce s aktuálním přehledem a možnostmi pracovního
uplatnění v daném regionu.
Pomůcky: inzeráty, které na setkání obstará lektor
aktuální přehled pracovního uplatnění – seznam pracovních míst (lektor)
Diskuze: 20 – 25 minut
Úkol č. 4: Jaké práci se chci věnovat? 9
10)
Z dané tabulky, která nabízí základní přehled všech činností vyberte 3, kterým byste se
rád(a) věnoval(a) a zapište do tabulky pod ní. U těchto vybraných profesí doplňte, zda
máte či nemáte pro danou činnost předpoklady.
Pomůcky: pracovní list č. 9: Jaké práci se chci věnovat a mám na danou činnost
předpoklady?
Diskuze: 10-15 minut
11)
Zakončení a shrnutí tématu, prostor pro případné dotazy, individuální
práce s účastníky
9
35 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 7.3 Pracovní listy
7.3.1 Pracovní list č. 7: Náležitosti správného a špatného inzerátu
Správný inzerát
36 Špatný inzerát
7.3.2 Pracovní list č. 8: Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce
Do připravené tabulky, prosím, sepište, jaké výhody, či nevýhody obnáší hledání si práce dle
jednotlivých druhů.
37 výhody
Úřad práce
Agentury práce Noviny Internet nevýhody
7.3.3 Pracovní list č. 9: Jaké práci se chci věnovat a mám na danou činnost
předpoklady?
Úklid, čištění
Prodej
Poradenství
Manuální práce
Řízení dopravních
prostředků
Obsluha lidí
Kadeřnické
a
masérské služby
Ochrana
objektů,
majetku, osob
Ošetřování, léčení
Druh práce
Mám předpoklady
Práce s počítačem
Zahrádkářská
činnost
Administrativa
38 Kancelářská práce
Výchova, vzdělávání
Práce za pultem
Umělecká činnost
Publikování
Jiné práce: uveďte
Nemám předpoklady
8
Setkání č. 4
Práce s PC
-
základní kroky s počítačem
-
internet a jeho možnosti
-
zakládání e-mailu
-
práce s portály a internetovými vyhledávači
-
individuální práce s klientem
Cílem tohoto setkání je zjistit úroveň počítačové gramotnosti jednotlivých účastníků a
následně zareagovat na jejich potřeby v rámci individuální práce. Obsluha počítače, včetně
orientace na internetu je v dnešní době nutnou součástí základních znalostí každého člověka.
Také při ucházení se o zaměstnání bývá počítačová zdatnost jedním ze základních požadavků,
obsluha e-mailové schránky potřebná pro udržování kontaktu a přehledu, zda mi bylo
odpovězeno a práce s textovým či tabulkovým editorem běžnou náplní všedního pracovního
dne. Daná problematika reaguje na potřeby účastníků a snaží se co nejjednodušší a
nejpřehlednější formou pomoci každému jednotlivci při práci a obsluze PC.
Setkání je zahájeno informační diskuzí účastníků, která má za cíl zjistit, zda se účastníci s PC
již „potkali“, či jsou v dané problematice úplnými laiky. Pokud se ve skupině vyskytnou jak
účastníci kurzu, kteří již s počítačem pracovali, avšak také ti, kteří nikdy nepřišli s PC do
styku, je nutno v části nácvikové vytvořit z účastníků dvě skupiny, s nimiž se bude následně
lépe pracovat.
Teoretická část za cíl vysvětlit základní kroky s počítačem, ve stručnosti popsat jeho základní
části a názorně předvést uvedení počítače do chodu. Dalším obsahem teoretické části je
představení počítačové sítě internetu, zakládání e-mailové schránky, práce s portály a
internetovými vyhledávači.
39 Část nácviková (která se v tomto setkání prolíná s částí teoretickou) bude probíhat ve dvou
skupinách (ať už dle úrovně znalostí, či nikoliv). Lektor má za úkol všechna teoretická
vysvětlení předvést účastníkům v praxi a to tedy – zapnutí PC, objasnit, jak se připojit
k internetu, názorně předvést založení e-mailové schránky, a představit a vyhledat internetové
vyhledávače. Následně je na každém účastníkovi, aby si danou problematiku sám vyzkoušel.
8.2 Obsah setkání
1) Pozdravení a přivítaní účastníků
2) Představení obsahu tématu – dnešní setkání bude věnováno práci na PC, jakožto
základnímu nástroji při hledání zaměstnání, avšak i při následném udržování
přehledu o své poště a kontaktu se zaměstnavateli.
3) Diskuze na téma:
o Jaké mám zkušenosti při práci s PC? Ovládám ho?
o Jsem schopen založit si e-mailovou schránku? Dokážu si svůj mail obsluhovat?
Diskuze: 10 minut
4) Základní kroky s počítačem – teoretická část 10
V dnešním světě je obsluha počítače naprosto nezbytnou součástí tzv. lidské
gramotnosti. Na to, zda obsluhujete počítač, se Vás mohou zeptat u přijímacího
pohovoru do zaměstnání, či se můžete setkat s odpovědí, zadejte nám svůj mail a my
Vám dáme vědět touto cestou. Počítače jednoduše hýbou dnešní dobou jak
v komunikaci tak i při běžné náplní všedního dne.
Dříve, než se budeme věnovat základním částem počítače, je nutno rozlišit s jakými
PC neboli osobními počítači se můžeme setkat:
a) Stolní počítač
b) Notebook
c) Mininotebook
Stolní počítač – převážná většina se skládá z těchto částí: monitor, klávesnice, myš, základní
jednotka, popřípadě tiskárna.
10
40 SROV. DUDÁČEK A KOL. 2009. Uvedení počítače do chodu – na základní jednotce, která je základním mozkem celého
systému, nalezneme síťový vypínač, kterým se celý počítač zapíná a někdy i vypíná. Síťový
vypínač bývá označen nápisem či značkou POWER. Zapnutí bývá signalizováno rozsvícením
zelené (či jinak barevně značené kontrolky). Někdy bývá potřeba uvést do chodu samostatně
také monitor, což provedeme stejným způsobem – na monitoru nalezneme tlačítko síťový
vypínač, kterým monitor spustíme.
Myš – slouží k rychlému ovládání kurzoru po obrazovce
Monitor – neboli také displej, slouží k znázornění právě prováděných činností
Klávesnice – slouží k dorozumívání „mezi námi a počítačem“ a také k posílání pokynům
směrem k základní jednotce.
Notebook– notebook neboli přenosný počítač je v dnešní době čím dál rozšířenější.
V podstatě se jedná o počítač, který má všechny své základní komponenty integrovány
v jednom zařízení. Přenosný počítač mívá v sobě integrovánu také náhražku myši – tzv.
dotykovou plošku touchpad. Notebook umožňuje svému uživateli pracovat kdekoliv a
kdykoliv. Jedinou nevýhodou je nutnost po uplynutí určité doby nabití připojit notebook ke
zdroji energie. Doba, kdy byly tyto počítače pro málokoho dostupné, již odezněla a jejich
pořizovací cena se neustále snižuje.
Mininotebook – zmenšená forma notebooku se stejnými vlastnostmi i funkcemi, avšak
mnohdy je zde opomenuta CD ROM zařízení.
5) Uvedení počítače do chodu – názorná ukázka – lektor využije teoretické části k tomu,
aby bylo názorně vše účastníkům předvedeno v praxi.
Pomůcky: počítač
Časový prostor: 10 minut
6) Internet – internet je nejrozšířenější počítačovou sítí. Myšlenka propojení několika
počítačů mezi sebou vznikla již před více než 30 lety a to ve vědecké sféře
k předávání si informací. Právě tento pokus, poněvadž byl úspěšným, odstartoval
nejrozšířenější a také nejhojnější využívanou počítačovou síť dneška. Internet nabízí
41 svému uživateli obrovské množství služeb – od správy svého účtu, po nákup,
komunikaci s druhými lidmi, či pouhé čtení si novinek a zpráv. Nejčastěji
využívanými službami jsou však:
• Elektronická pošta – příjem a posílání dopisů, účast v diskuzních skupinách
• Chat – on-line komunikace
• FTP – přenos souborů mezi počítači
Zakládání e-mailové schránky – e-mailová schránka je obdobou klasické pošty, avšak
její výhoda spočívá v rychlosti a také v množství přenesení dat. Můžeme tedy krom
klasického dopisu zaslat elektronickou podobu fotografie, textu jako přílohu, či
mnohých dalších tzv. příloh a to velice jednoduše a rychle. Dnes lze využívat e-mail
pomocí prohlížeče internetových schránek. Téměř každý internetový server umožňuje
založit si vlastní e-mailovou schránku, která je následně přístupná po zadání hesla
(které si uživatel sám zvolí) a jména. Můžeme tak ke své poště přistupovat
z kteréhokoliv počítače a to kdekoliv ve světě.
Založení e-mailové schránky: nejprve si zvolíme doménu, kde chceme svůj mail
založit. Na výběr je celá řada – např. seznam, centrum, gmail, post a mnohé další.
Také lze svou poštu spravovat pomocí Microsoft outlook express. Poté, co si zvolíme
server, kde svůj mail chceme vytvořit, zadáme na úvodní stránce: založit nový e-mail.
Následuje postup, který bývá povětšinou stejný at už zakládáme mailovou schránku
kdekoliv. Základem je zřízení e-mailové adresy, tedy jména uživatele (či přezdívky),
znaku a adresy počítače. Pokud si zakládáte oficiální mailovou schránku, která je
určena pro komunikaci se zaměstnavatelem, je vhodné uvést do jména vaše příjmení,
nikoliv přezdívky typu beruška, sluníčko apod. Na zaměstnavatele již toto první
setkání s Vámi nedělá dobrý dojem. Celá mailová adresa může vypadat tedy
následovně:
[email protected]
Novakova.irena ………………jméno uživatele
@..............................................zavináč
Seznam……………………….poskytovatel schránky
cz…………………………….Česká republika
42 Pro správu své schránky a rychlou orientaci a obsluhu můžeme poté, co se do ní
přihlásíme, vidět několik složek, které nás nasměrují v tom, co v danou chvíli
potřebujeme udělat:
• Napiš e-mail – otevře se prázdné okno, které nás vyzve k vyplnění adresy
příjemce a napsání zprávy, odkaz připojit přílohu nabízí možnost přiložit
obrázek, či hotový dokument
• Doručená pošta – nám signalizuje, zda nám někdo píše
• Odeslaná pošta – uchovává všechny odeslané e-mailové zprávy
V rámci přehlednosti a strukturovanosti jednotlivých druhů přijatých zpráv –
např. zprávy od zaměstnavatele, zprávy od přátel apod. si můžeme v liště
vytvořit novou složku zřídit samostatnou složku, která má za cíl uchovávat
přehlednost v rámci naší e- mailové schránky. 11
7) Jak se připojit k internetu, založení e-mailové schránky – názorná ukázka: lektoři mají
za úkol názorně účastníkům předvést teoretické vysvětlení připojení se k internetu a
založení e-mailové schránky v praxi. Poté vyzvou každého účastníka, aby si danou
problematiku sám vyzkoušel.
Časový prostor: 20 – 25 minut
8) Práce s portály a internetovými vyhledávači – internetový portál je jedna
ze základních cest, jak se dostat k požadovaným informacím, které na internetu
hledáme. Tento tzv. www server v sobě zahrnuje nepřeberné množství www adres,
které nám dohledání potřebné informace usnadňují. Mezi nejznámější české www
servery patří seznam.cz., či centrum.cz., atlas.cz, stále ve větší oblibě se však těší i
google.com. Pokud známe konkrétní webovou adresu, není nic jednoduššího, nežli ji
následně zadat místo adresy webového serveru a stisknout tlačítko hledat. Pokud se
však zajímáme o obecné informace a konkrétní webovou adresu neznáme, můžeme
využít služby tzv. vyhledávače, který nalezneme na každém webovém serveru a to
v základní liště. Poté stačí zadat pouze klíčové slovo a opětně stisknout tlačítko
11
43 SROV. DUDÁČEK A KOL. 2009. hledat. Webový server nalezne množství webových adres, ze kterých si můžeme
vybrat námi požadovanou problematiku.
9) Práce s portály a internetovými vyhledávači – názorná ukázka. Lektor má za úkol
názorně předvést, jak lze s internetovými vyhledávači pracovat – vyhledat základní
webové servery, upozornit na možnosti, které nabízí, dát prostor účastníkům
k samostatné práci a odzkoušení si dohledání potřebných informací.
Časový prostor: 15 minut
10) Shrnutí tématu, prostor pro dotazy
11) Individuální práce s účastníky dle potřeby
44 9
Setkání č. 5
Osobní portfólio
-
životopis – typy, možnosti, struktura, co uvádět, co nikoliv
-
motivační dopis – obsah, forma, posílat vždy?, jak vhodně oznámit zdravotní
znevýhodnění
Cílem setkání je vytvoření osobního portfólia každého uchazeče, které by mělo obsahovat
životopis, motivační dopis, popřípadě objasnit dotazy týkající se osobní dokumentace
potřebné při žádosti o pracovní místo.
Úvodní setkání je zahájeno dotazem do pléna, zda účastníci kurzu vědí, jak má správný
životopis vypadat, či zda jej mají případně vypracovaný, případně co jim v rámci této
problematiky je nejasné a s čím potřebují pomoci. Poté, co si lektor poznačí u každého
účastníka, zda již životopisem disponuje, případně jeho konkrétní požadavky (oprava, nejsem
si jistý(á) co zařadit a co ne) následuje část teoretická, která obsahuje tyto body: životopis –
jeho formy, obsah, využití. Dále je zařazen úkol č. 1: – z tabulky, která obsahuje náležitosti
životopisu, prosím, vyberte ty, které má obsahovat strukturovaný životopis a seřaďte je dle
správné posloupnosti. V části teoretické se následně účastník dozví, k čemu slouží motivační
dopis, jakou by měl míst správnou formu a obsah a zda je nutné ho posílat při každém
ucházení se o práci. Úkol č. 2 má za úkol názorně představit chyby, které se mohou
v motivačním dopisu objevit – viz. názorná ukázka motivačního dopisu a pracovní list č. 11
(tabulka). Část teoretickou uzavírá diskuze na téma: moje zkušenosti se životopisem a
motivačním dopisem při ucházení se o práci, je pro zaměstnavatele důležitý? V čem vnímám
jeho pozitiva, popřípadě negativa. ( na setkání je možné také přinést názorné vzory životopisu
i motivačního dopisu – viz. příloha).
Část nácviková je věnována konkrétnímu napsání si životopisu: pracovní list č. 12 a
motivačnímu dopisu: pracovní list č. 13. (Oba tyto dokumenty lektor účastníkovi (po
45 úpravách) vytiskne a tím sestaví osobní portfólio). Následuje prostor pro dotazy a individuální
práci s účastníky.
9.2 Obsah setkání
1) Pozdravení a přivítání účastníků
2) Seznámení s náplní setkání, naše dnešní setkání se bude zaobírat osobní dokumentací,
která by vám měla posloužit k lepšímu oslovení zaměstnavatele a tvořící v dnešní
době již běžnou součást požadavků pracovních inzerátu či následně pohovorů.
• Víte, jak má správný životopis vypadat?
• Máte sepsaný svůj životopis?
• Jste si vědomi nějaké chyby, či nedostatku ve své osobní dokumentaci?
• S čím potřebujete pomoci.
( lektor si konkrétní požadavky účastníků značí)
4) Část teoretická – Životopis, jeho formy a obsah
Životopis tvoří obvykle první vizitku, neboli první představení Vás, jako uchazeče,
před zaměstnavatelem. Je proto nesmírně důležité, neopomenout důležité věci a také
dbát na formální strukturu, jazykovou správnost a pečlivost při jeho vypracování.
Cílem každého životopisu je vzbuzení zájmu a dojem, že právě vy jste vhodným
kandidátem na pracovní pozici. Zároveň by měl uchytit všechny důležité a pravdivé
informace.
Formy životopisu:
• Strukturovaná forma
• Popisná forma
• Evropský formát životopisu
Strukturovaná forma – dle názvu strukturuje všechny důležité informace o vás v přehledné
podobě
Popisná forma – méně často využívaná, forma volného textu
46 Evropský formát životopisu – obsahuje podrobně strukturované položky dovednosti a
schopnosti (sociální, organizační, technické, umělecké), bývá hodně podrobný a hodí se
především tehdy, pokud jevíte zájem o práci v EU, či má firma, do níž se hlásíte, zahraničního
majitele.
Obsah životopisu:
Každý životopis se skládá ze základních částí, které jsou důležitými součástmi a není dobré,
je opomenout. Každou z těchto částí představíme zvlášť:
• Osobní kontaktní údaje – tvoří základ a většinou hlavičku (pokud se jedná o
strukturovanou formu) životopisu. V osobních údajích by mělo být uvedeno:
¾ Jméno a příjmení
¾ datum narození
¾ adresa bydliště
¾ telefon: pevná linka/ mobilní telefon
¾ emailová adresa
¾ (státní příslušnost, rodinný stav)
¾ fotka není nezbytně nutná
• Vzdělání
¾ uvádí se vzdělání, které následovalo po dokončení základní školy
¾ seřazuje se od nevyššího dosaženého stupně (tj. VŠ, VOŠ,SŠ, SOŠ, SOU)
¾ uvádí se časové rozmezí, název školy, název oboru
• Praxe
¾ jako první se uvádí vaše poslední zaměstnání (postupuje se tedy od
nejnovějšího k nejstaršímu zaměstnání)
¾ uvádí se časové rozmezí, název firmy, obor činnosti, název pracovní pozice
a stručná náplň práce
• Znalosti a dovednosti
¾ jazykové znalosti a dovednosti (úroveň znalosti jednotlivých jazyků)
¾ znalost práce na PC (konkrétní programy)
¾ řidičský průkaz (skupina)
¾ další znalosti a dovednosti (př. kurzy, stáže, certifikáty, oprávnění)
47 • Zdravotní stav – nemusí se uvádět, přesto, pokud ho chcete uvést, věnujte zvýšenou
pozornost tomu, jak svůj zdravotní stav a případně diagnózu popíšete
¾ Diagnózu není nutné uvádět, spíše popište, co to znamená pro dané pracovní
místo
¾ O zdravotním stavu se lze zmínit také v motivačním dopise
• Zájmy
¾ způsob trávení volného času, specifické záliby apod.
• Doplňující informace
¾ př. reference, omezení
• Přílohy
Časté chyby při psaní životopisu:
-
nepřehledný
-
není uvedeno telefonní číslo
-
je uvedená emailová adresa, přestože internet příliš nepoužíváte
-
datum je neaktuální, chybí podpis
-
jsou uvedeny nepodstatné informace (příliš zálib, zaměstnání rodičů, osobní
informace)
-
jako první je uvedeno staré zaměstnání
-
je v něm mnoho gramatických chyb
-
k životopisu nejsou přiloženy další dokumenty, které zaměstnavatel požadoval (př.
motivační dopis)
Shrnutí – základní pravidla při psaní životopisu: 12
• měl by být stručný, přehledný a výstižný
• zároveň by nemělo chybět nic, co zvýší vaši šanci na přijetí
• je důležité prodat své schopnosti, přednosti a dovednosti – vždy je potřeba mít co
nabídnout
• měl by být vždy pravdivý
• je dobré zaměřit se nejdříve na vaše pozitiva a najít je i u případných nedostatků
(možnosti kompenzace.)
12
48 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. • měl by být gramaticky správně
• měl by graficky přehledně vystihnout hlavní body a fakta
• stručný cca A4
• vytištěný na počítačové tiskárně na kvalitním papíře
• na konci by neměl chybět váš podpis a aktuální datum
o k životopisu se většinou přikládá motivační dopis popř. další potřebná
dokumentace
5) Úkol č. 1: – Z tabulky, která obsahuje náležitosti životopisu, prosím, vyberte ty, které
má obsahovat strukturovaný životopis a seřaďte je dle správné posloupnosti.13
Příprava: 10 - 15 minut
Pomůcky: pracovní list. č. 10: Náležitosti životopisu
Diskuze: 10 minut
6) Motivační dopis – motivační nebo také mnohdy průvodní dopis je jednou z velice
častých příloh, které zaměstnavatel po uchazečích o zaměstnání požaduje. Smysl
motivačního dopisu tkví v tom, že dává větší prostor pro sdělení informací a
podstatných charakteristik dané osoby, nežli tomu je v životopise. Mnohdy se zde také
uvádí informace, které se do životopisu nehodí (proč máte o danou práci zájem, co od
nové pozice očekáváte), případně lze nenásilnou formou zmínit handicap. Motivační
dopis také zaměstnavateli představuje Váš písemný projev.
Obsah motivačního dopisu:
•
Nahoře v pravém rohu adresa zaměstnavatele
•
V místě, dne (může být i dole pod podpisem)
•
Oslovení nebo Věc: reakce na inzerát
•
„Reaguji na vaši nabídku“, „Ucházím se o…“. (kde jste na nabídku narazili)
•
v 1-2 větách: co umíte, kvalifikace, praxe – zaujmout
•
v 1-2 větách: co víte o zaměstnavateli, proč u něho chcete pracovat
13
49 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. •
Zdvořilostní fráze: „v případě vašeho zájmu rád/a přijmu pozvání k osobnímu
pohovoru“
•
„S pozdravem“, „s přáním hezkého dne“ vaše jméno s podpisem, vaše adresa,
telefon, email (máte-li ho)
•
Popř. seznam příloh
I u motivačního dopisu platí obecná pravidla jako u životopisu a to: psát stručně, výstižně, bez
gramatických chyb, neuvádět žádné neaktuální, nepravdivé informace, používat jen zkratky,
které jsou obecně známé. V případě, že chcete zmínit svůj handicap, je vhodné uvést, v čem
vás to posiluje, případně jak ho kompenzujete. Také je nutno zmínit, že není vhodné používat
pouze jeden typ motivačního dopisu pro všechny druhy zaměstnání ale upravovat jej, dle dané
nabídky práce. 14
7) Úkol č. 2: Předkládaný motivační dopis obsahuje chyby, pozorně si jej přečtěte a
chyby zapište do pracovního listu č. 11 – Motivační dopis
Pomůcky: pracovní list č. 11 – Motivační dopis
Diskuze: 10 minut
o Moje zkušenosti se životopisem a motivačním dopisem při ucházení se o práci,
je pro zaměstnavatele důležitý? V čem vnímám jeho pozitiva, popřípadě
negativa.
Diskuze: 10 - 15 minut
9) Úkol č. 3 – Sestavení vlastního životopisu. Dle připravené šablony si, prosím, zkuste
napsat svůj vlastní životopis. Dbejte na všechny rady, které byly zmíněny v teoretické
části.
Příprava: 15 - 20 minut
Pomůcky: pracovní list č. 12 – Životopis
Diskuze a zhodnocení: 10-15 minut
14
50 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 10) Úkol č. 4 – Sestavení vlastního motivačního dopisu. Na pracovní nabídku, která Vás
oslovila, zareagujte sepsáním motivačního dopisu, uveďte podstatné informace, které
nejsou zahrnuty v životopisu, a zkuste potenciálního zaměstnavatele zaujmout, aby se
rozhodl právě pro Vás.
Pomůcky: pracovní list č. 13 – Motivační dopis
Diskuze a zhodnocení: 10 – 15 minut
11) Prostor pro dotazy a závěrečné shrnutí tématu
9.3.1 Pracovní list č. 10: Náležitosti životopisu
Z tabulky, která obsahuje náležitosti životopisu, prosím, vyberte ty, které má obsahovat
strukturovaný životopis a seřaďte je dle správné posloupnosti.
Oblíbená kniha
Přílohy
Zájmy
Pracovní
zkušenosti
Reference
Spánkový režim
Kontaktní údaje Stav
Osobní údaje
Počet dětí
Národnost
Vzdělání
Profesní cíle
Počítačové
dovednosti
Oblíbené jídlo
Jazykové
znalosti
1)……………………………………………………………………………………...
2)………………………………………………………………………………………
3)………………………………………………………………………………………
4)………………………………………………………………………………………
5)………………………………………………………………………………………
6)………………………………………………………………………………………
7)………………………………………………………………………………………
8)………………………………………………………………………………………
9)……………………………………………………………………………………….
52 9.3.2 Pracovní list č. 11: Motivační dopis
Předkládaný motivační dopis obsahuje chyby, pozorně si jej přečtěte a chyby zapište do
pracovního listu č. 11 – Motivační dopis
Dobrý den slečno Kropáčková,
Reaguji na Váš požadavek poslat motivační dopis, který k životopisu ještě požadujete
a rád bych ho tedy tímto dodal. Poté, co jsem dokončil Základní školu, jsem nastoupil
na učební obor zahradník a od té doby se věnuji tomuto povolání. Také ve svém
volném čase rád pěstuji ovocné stromky a mám zálibu i v různých druzích květin.
Avšak po dokončení učebního oboru se u mě objevily zdravotní problémy a tudíž jsem
se danému povolání příliš v pracovní oblasti nevěnoval a vystřídal jsem pouze dvě
zaměstnání. Obě jsem musel opustit díky nepochopení majitele, že trpím bolestmi zad
a tudíž nemohu prochladnout.
V roce 1998 jsem nastoupil jako vrátný k firmě BCA group a toto povolání jsem
vykonával až do roku 2003. Poté jsem byl dva roky, tedy až do roku 2005 veden na
úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Následně se mi podařilo vrátit se k oboru a do
roku 2008 jsem pracoval na pozici zahradník a to v zahradkářství Květina
v Pardubicích. Následně se mi vrátily problémy se zády a tudíž jsem díky dlouhodobé
nemocenské, musel toto povolání opustit. Do dnešní doby jsem opětně veden na úřadu
práce.
Tímto bych Vás rád požádal o zařazení mého životopisu a tohoto motivačního dopisu
do výběrového řízení na pozici zahradník ve Vaší firmě, poněvadž o tuto pozici
nesmírně stojím.
S úctou
Antonín Novák
53 Pardubice, 12. 10. 2010
Chyby či nesprávné formulace, co lze v tomto dopise autorovi vytknout?
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………….
54 9.3.3 Pracovní list č. 12: Životopis
Tento pracovní list slouží k tomu, abyste si vytvořili svůj životopis. Návodem Vám mohou být
jednotlivé části, které má životopis obsahovat, je jen na Vás, které zařadíte, případně, navíc.
55 Strukturovaný životopis
Osobní údaje
Kontaktní údaje
Vzdělání
Předchozí zaměstnání / Praxe
Další schopnosti a dovednosti
Zájmy, záliby
V
56 ……………………………………
9.3.4 Pracovní list č. 13: Motivační dopis
Na pracovní nabídku, která Vás oslovila zareagujte sepsáním motivačního dopisu, uveďte
podstatné
informace,
které
nejsou
zahrnuty
v životopisu
zaměstnavatele zaujmout, aby se rozhodl právě pro Vás.
57 a
zkuste
potenciálního
9.4
Přílohy
9.4.1 Příloha: Životopis – vzor (dostupné z URL. <http:/www. zivotopisonline.cz/>)
ŽIVOTOPIS
Osobní údaje
Jméno a příjmení:
Jan Novák
Adresa:
Husova 5, 602 00 Brno
Telefonní spojení:
777 123 456
Email:
[email protected]
Web:
http://www.zivotopisonline.cz/
Datum narození:
01.01.1980
Stav:
svobodný
Vzdělání:
1996 - 2000
Obchodní akademie, Pionýrská ul., Brno
ukončeno maturitní zkouškou
Pracovní zkušenosti:
01/2007 - současnost
PRIMARY STEP, s.r.o., Brno – finanční konzultant
01/2000 - 01/2007
Finanční úřad, Brno – správce daně fyzických osob
Znalost cizích jazyků:
anglický jazyk – aktivní znalost slovem i písmem, státní zkouška
německý jazyk - pasivně
Znalost práce na PC:
WinXP, Vista, MS OFFICE, OpenOffice - uživatelská znalost
Ostatní znalosti:
Řidičský průkaz sk. A, B, C
58 Záliby:
Sport aktivně - atletika, film, populární hudba
1.1. 2010
Jan Novák
JAN NOVÁK
CÍL
Mým cílem je stále rozvíjet své manažerské a obchodní dovednosti.
PROFESIONÁLNÍ PRAXE
2008 – dosud PRIMARY STEP, s.r.o.
Brno
Manager
Zvýšil prodej z 50 na 100 miliónů.
Zdvojnásobil prodej na jednoho poradce z 1 na 2 milióny.
Doporučil nové služby, které zvýšily provize o 12 %.
1991 – 2008 REAL SPEKTRUM, a.s.
Brno
Zástupce ředitele
Zvýšil regionální prodej z 25 na 350 miliónů.
Řídil 25 zastoupení v 10 okresech.
Založil školení pro nové obchodníky – zvýšení efektivity práce.
1980 – 1991 Lokana, n.p.
Olomouc
Vedoucí obchodního oddělení
Ztrojnásobil zisk na jednoho obchodníka.
Rozšířil prodej do asijských zemí.
Rozšířil obchodní oddělení z 50 na 100 zaměstnanců.
VZDĚLÁNÍ
1971 – 1975 FEL ČVUT
Řízení a plánování obchodu
Postgraduální doktorát z ekonomie
ZÁJMY
Počítače, sport, kultura, zejména hudba, cestování
59 Praha
9.4.2 Příloha: Motivační dopis – vzor (dostupné z URL.
<http://www.euroekonom.cz/vzor-motivacni-dopis.php>)
Motivační dopis
(průvodní dopisu k životopisu)
(adresa firmy)
V Praze dne 3.9.2010
Zájem o místo KUCHAŘE v restauraci Zlatá hvězda.
Vážení,
dovoluji si touto cestou zažádat o místo kuchaře v restauraci Zlatá hvězda inzerované na
pracovním serveru PRACE.CZ (ref. číslo 1-14-22590).
Domnívám se, že mé znalosti, zkušenosti v oboru a kvalifikace odpovídají požadavkům
kladeným na výše uvedené zaměstnání.
Životopis spolu s referencemi předchozího zaměstnavatele přikládám k tomuto dopisu.
(Životopis spolu s referencemi předchozího zaměstnavatele posílám v příloze tohoto emailu.)
V případě Vašeho zájmu se velmi rád dostavím k pracovnímu pohovoru.
S pozdravem,
Petr Novotný
(adresa zájemce)
60 10 Setkání č. 6
Komunikační model, asertivita
‐
Komunikace verbální, neverbální
‐
Komunikace se zaměstnavatelem – použití vhodných obratů a frází
‐
Komunikace na pracovišti
‐
Asertivita – pojem, význam, test
‐
Diskuze na téma
Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky se základními pravidly mezilidské komunikace,
jejich zamyšlení se nad svým vlastním způsobem komunikace, nad svými komunikačními
dovednostmi a nedostatky. Komunikace jako proces předávání informací mezi lidmi provází
člověka po celý život ve všech jeho oblastech a je tedy důležitou součástí také pracovního
života jedince. Naučit se správně komunikovat a reagovat v různých společenských situacích
je důležité pro navazování mezilidských vztahů a nalezení a upevnění svého místa ve
společnosti. Schopnost komunikace je mnohdy rozhodující při hledání zaměstnání a zejména
pak pro jeho udržení a fungování jedince v pracovním kolektivu. Při hledání práce provází
komunikace každého uchazeče o zaměstnání již od prvního kontaktu se zaměstnavatelem,
přes pracovní pohovor až po samotný pracovní proces. Schopnost dobře a kvalitně
komunikovat může mít často velký vliv na získání dané pracovní pozice.
Setkání má tedy za cíl seznámit účastníky se základními formami komunikace, vhodnými
způsoby komunikace se zaměstnavatelem a v pracovním kolektivu a také přiblížit základní
prvky asertivního chování.
Setkání bude zahájeno krátkým zhodnocením vlastní schopnosti komunikace v určitých
životních oblastech, identifikací problémů při komunikaci a hledání cest k možnému zlepšení
těchto nedostatků. K tomu slouží úkol č. 1, zhodnocení vlastní komunikace v různých
oblastech života. Poté bude následovat vlastní přednášková část, která má za cíl seznámit
61 účastníky se základními termíny týkající se oblasti komunikace. Její náplní bude verbální a
neverbální
komunikace,
vhodné
a
nevhodné
komunikační
styly
v kontaktu
se
zaměstnavatelem, orientace na novém pracovišti a způsob komunikace s novými kolegy,
pojem asertivita, asertivní práva a využití asertivity při hledání zaměstnání a na pracovišti. Na
závěr každého tematického úseku bude ponechán prostor pro dotazy.
V nácvikové části budou účastníci prostřednictvím úkolu č. 2 hledat vhodné a nevhodné
způsoby neverbální komunikace v kontaktu se zaměstnavatelem. Následně svoje návrhy sdělí
ostatním a bude následovat diskuze, ve které se jednotliví účastníci budou k napsaným
způsobům vyjadřovat, případně hledat další možné varianty. Následovat bude krátké cvičení
na pochopení paralingvistických jevů a důležitosti správné komunikace, kdy účastníci budou
přeříkávat daný text určitou formou, např. vesele, smutně atd.
Po ukončení tematického okruhu komunikace bude následovat krátká diskuze na téma, jaké
mají účastníci zkušenosti s přijetím do nového pracovního kolektivu. Následovat bude část
setkání věnující se asertivitě, která bude zahájena krátkým testem asertivity jednotlivých
účastníků.
Setkání bude zakončeno diskuzí, ve které se účastníci mohou vyjádřit jak k probíranému
tématu, tak k vlastním formám komunikace.
10.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: komunikace, verbální a neverbální způsob
komunikace, vhodné a nevhodné způsoby komunikace se zaměstnavatelem a s kolegy
na pracovišti, asertivní chování, využití asertivity při hledání práce a na pracovišti
2) Úkol č. 1: Komunikace v různých oblastech života – zamyšlení se nad tím, jak
komunikujeme v různých oblastech svého života, co je na naší komunikaci dobré a co
je potřeba zlepšit.
Pomůcky: Pracovní list č. 14
62 Diskuze: 10 minut
Termín komunikace - lat. Communicare – učinit společným. Komunikace je výměna
informací, proces předávání informací od jednoho člověka ke druhému.
Člověk celý život komunikuje, navazuje mezilidské vztahy. Schopnost tyto vztahy
navazovat a pěstovat je velmi důležitá, prolíná celým životem, ať už osobním,
pracovním, rodinným, společenským apod. Komunikace je však velmi složitá a někteří
lidé ji zvládají lépe, jiní hůře – schopnost efektivně komunikovat a dobře mluvit je jak
vrozená, tak lze i získat učením.
Komunikovat můžeme slovy (verbálně), mimoslovně (neverbálně) a činy (jednání,
chování, např. pozdní příchod). (Bednaříková)
Neverbální komunikace
Všechny projevy člověka, které doprovázejí mluvený projev. Neverbální komunikace
sděluje zejména emoce, postoje, využíváme ji nevědomě. Je složité neverbální
komunikaci ovládat a kontrolovat.
Typy neverbální komunikace:
• Proxemika -
sdělování prostřednictvím změny vzdálenosti – přiblížení a
oddálení se.
Každý člověk má stanoveny zóny, do kterých mu mohou vstupovat ostatní lidé:
o intimní zóna (do 45 cm, vstupuje do ní nejčastěji matka, partner,
manžel…),
o osobní zóna (45-120cm, přátelé, blízké osoby),
o sociální zóna (120-360cm, při komunikaci s neznámým nebo méně
známým člověkem),
o blízce veřejná zóna (360-720cm, ve škole, v práci…),
o veřejná zóna (nad 720cm, veřejné akce, nejchudší na komunikaci).
Komunikace prostřednictvím vertikální změny vzdálenosti – projevování
nadřazenosti, kdy stojící mluví k sedícímu, či naopak. Při komunikaci by měli
být všichni účastníci ve stejné rovině.
63 •
Haptika – komunikace prostřednictvím doteků – využíváno zejména při
pozdravech (podání ruky, obejmutí). Lze použít jako zdroj povzbuzení
(poplácání po rameni), nesouhlasu (plesknutí), náklonnosti (pohlazení) atd.
•
Mimika – komunikace prostřednictvím výrazu v obličeji. Obličej je zdrojem
vyjadřování mnoha emocí, důležitý je při komunikaci také oční kontakt (neměl
by být příliš dlouhý, ani by se mu neměli komunikující vyhýbat).
•
Gestika – používání pohybů rukou místo slov, pomáhání si pohyby rukou při
slovním projevu. Úzce souvisí s temperamentem člověka.
•
Posturologie – komunikace prostřednictvím fyzických postojů, držení těla.
Postoje vyjadřují pocity lidí, sebevědomí či nervozitu (shrbené držení těla,
nervózní sezení na okraji židle, sebevědomé rozvalení se v křesle apod.)
•
Úprava zevnějšku – komunikujeme také prostřednictvím vlastního vzhledu,
péče o svůj zevnějšek, zvoleného oblečení, líčení, účesu apod.
4) Úkol č. 2: Vhodné a nevhodné způsoby využití jednotlivých složek neverbální
komunikace. Na co je dobré dávat si při pohovoru pozor a jaké neverbální projevy
jsou naopak vhodné?
Diskuze: 10 minut
5) Verbální komunikace
Verbální = slovní komunikace, lat. Verbum = slovo. Komunikace pomocí slov.
•
Zvuková i písemná podoba řeči
•
Výběr slov v komunikaci by měl být přizpůsoben situaci (doma, s přáteli,
v zaměstnání…)
• Dialog – hovoří dva a více lidí
•
64 Monolog – hovoří jeden člověk
•
Parazitující slova – působí rušivě při komunikaci, slouží jako „slovní vata“,
pomáhá vyplnit mezery v mluveném projevu (prostě, jako, tedy, nicméně, eee,
atd.)
•
Paralingvistická složka řeči – nelze ji zachytit při písemném zápisu
mluveného projevu. Paralingvistika se zabývá tím, JAK bylo co řečeno.
Do paralingvistiky patří:
o Síla hlasu (hlasitý projev – většinou sebejistý člověk. Sílu hlasu je potřeba
přizpůsobit prostředí, ve kterém mluvíme a počtu lidí, kteří nás
poslouchají)
o Výška hlasu (není příjemné poslouchat vysoký – až ječivý hlas)
o Barva hlasu (souvisí s emocemi a celkovou náladou mluvčího)
o Intonace (zesilování, zeslabování hlasu podle obsahu sdělení, aktuální
situace)
o Tempo projevu (neměli bychom mluvit příliš rychle nebo příliš pomalu,
ztrácíme pozornost posluchačů. Rychlost mluveného projevu se mění i
v závislosti na šoku, rozrušení, trémě…)
o Plynulost projevu, pomlky (správné používání pomlk v řeči, práce
s dechem)
o Přesnost (přeřeknutí, přeslechnutí, nedokončené věty, zadrhávání, špatná
výslovnost …)
6) Úkol č. 3: Využití paralingvistických projevů v řeči
Přeříkejte větu: „Dobrý den, jsem váš nový spolupracovník“ o smutně, o vesele, o znuděně, o tragicky, o zlostně, o přísně, o jako žena/muž, o pomalu/rychle 65 Čas: 5 – 10 minut
7) Doporučení pro mluvený projev:
• Stručnost, srozumitelnost, logičnost projevu
• Nezabývat se nepodstatnými podrobnostmi
• Věnovat pozornost zejména začátku projevu, ten obvykle rozhodne, zda nám
posluchač bude věnovat pozornost
• Nepoužívat moc dlouhé věty, mnoho dlouhých souvětí za sebou
• Pozor na zájmena – mělo by být stále jasné, o kom nebo o čem se hovoří
• Neskákat druhému do řeči
• Naslouchat, být empatický
• Pokud není něco jasné, ptát se, pokládat doplňující otázky
Komunikace se zaměstnavatelem:
Pro komunikaci se zaměstnavatelem (nebo s potenciálním zaměstnavatelem) platí
stejné zásady jako při komunikaci s jakoukoli jinou osobou. Je důležité myslet na to,
že jak se u pohovoru předvedeme, tak na nás bude zaměstnavatel dál nahlížet. Je tedy
důležité:
• Být slušný a zdvořilý
• Nebát se komunikovat
• Mluvit klidně, zvolit přiměřenou hlasitost a tempo projevu
• Soustředit se na klidné dýchání (pokud budu klidně dýchat, budu klidně
mluvit)
•
Mluvit vždy spisovně, vynechat nespisovné nebo dokonce vulgární výrazy
•
Nemluvit přehnaně dlouho o sobě
•
Neodbíhat od tématu, nevést dlouhé monology
•
Při pohovoru nedávat najevo, že vezmu jakoukoli práci, že má nad námi
zaměstnavatel moc
•
Dávat si pozor na neverbální komunikaci (opakované mimovolné pohyby,
sezení na okraji židle, shrbené držení těla apod.)
66 Komunikace na pracovišti
Po nástupu do práce je velmi důležitý (a také velmi namáhavý) první den v práci.
Ostatní si vytváří první dojem, je důležité působit uvolněně a přirozeně.
Komunikace v pracovním týmu – nový pracovník může být přijat mile, nebo
s obavami či předsudky. Je důležité počítat i s druhou možností, připravit se na ni a
vystupovat přátelsky, mile, snažit se upozornit na fakt, že i přes zdravotní
znevýhodnění je nový zaměstnanec stejný jako ostatní.
První den je důležité:
• Přijít včas
•
Zachovávat zásady slušného chování, zdravit, klepat …
•
Seznámit se s ostatními pracovníky, seznámit se s hierarchií (kdo je kolega,
kdo nadřízený, podřízený, komu se tyká, komu vyká apod.)
•
Udělat si jasno v pracovní době a přestávkách
•
Zjistit, koho kontaktovat v případě pozdního příchodu, nemoci, komu předávat
neschopenky, kdy žádat o dovolenou a koho
•
Zvyk v oblékání
•
Nepsané zvyklosti – např. v jaké pořadí se chodí na oběd apod.
8) Úkol č. 4: Diskuze:
o Jaké máte zkušenosti s komunikací na pracovišti, s přijetím nového kolektivu?
9) Asertivita
V češtině je nejčastěji překládána jako sebeprosazení. Jde o umění stát si za svým, být
odpovědný sám za sebe, zachovávat klid v krizi, vyrovnat se s kritikou, zachovávat
rovnováhu mezi chtěním a povinností, naslouchat druhým a komunikovat bez agrese
(Novák, Pokorná, 2003, str. 6). V oblasti komunikace stojí asertivita proti agresivitě a
pasivitě.
•
Pasivní člověk - nebrání své názory, nechá se poškodit či zmanipulovat,
nesnaží se prosadit svoji pravdu
•
Agresivní člověk - nerespektuje názory ostatních lidí a je ochoten druhé lidi i
poškodit
67 •
Asertivně jednající člověk - nebojí se říct nahlas svoje myšlenky, dokáže
přesvědčovat druhé, ale respektuje ostatní lidi, jejich názory a postoje. Zároveň
se brání proti agresivním útokům druhých.
10) Úkol č. 5: Test asertivity
Čas: 15 minut
11) Základní asertivní lidská práva
•
Právo sami posuzovat své chování a city a být za ně zodpovědný
•
Právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující naše chování
•
Právo posoudit, zda a nakolik jsme odpovědní za řešení problémů druhých lidí
•
Právo změnit svůj názor
•
Právo říct „já nevím“
•
Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních
•
Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný
•
Právo dělat nelogická rozhodnutí
•
Právo říct „nerozumím“
•
Právo říct „je mi to jedno“
(Novák, Pokorná, 2003, str.40)
Základní asertivní dovednosti:
• Poškrábaná gramodeska
o Stále dokola opakujeme oprávněný požadavek, dokud ho nedosáhneme.
V klidu, bez emocí. Nediskutujeme, nezdůvodňujeme.
• Otevřené dveře
o Zůstat klidný, reagovat jen na pravdivé informace, souhlasit s nimi, přehlížet
útoky, nespravedlivé výroky.
• Vyrovnávání se s kritikou, souhlas s oprávněnou kritikou
o Souhlasit s oprávněnou kritikou, přijmout ji, nezabývat se detaily, hledat
možnosti nápravy
• Dotazování na nedostatky
68 o Hledáme pravou příčinu nespokojenosti či výčitek druhého, zjišťujeme, co
přesně mu vadí
• Přijatelný kompromis
o Při touze něco prosadit je důležité také umět ustoupit
(Novák, Pokorná, 2003, str. 61)
Využití asertivity při hledání práce:
• Nevzdávat se i po opakovaných neúspěších
• Nechovat se ublíženě, ale také ne agresivně
• Jednat s úctou a ohledem na druhé lidi
• Odpovídat, na co se druzí ptají
• Jednat sám za sebe
• Nepopírat, že něco nevím, neumím, zvážit možnost, jestli se tomu mohu naučit
• Jednat uvolněně, mít na paměti, že nejhorší věc, která se může stát, je odmítnutí
• Snažit se srozumitelně říct, že i přes nedostatky budu dobrý, nebát se uvést své
dovednosti
• Přes opakované neúspěchy nepropadat depresi, nezavírat se doma, nevzdávat to
(Novák, Capponi, 2004, str. 158)
Využití asertivity na pracovišti:
• Být si vědom svých úkolů, plnit je
• Přiznat, pokud se mi něco nepovede, něco neumím
• Zeptat se, pokud něco nevím
• Respektovat asertivní práva svoje i ostatních, využívat asertivní dovednosti
• V případě komplikací nevyhrožovat výpovědí, či dokonce sebevraždou
• Být klidný, sebejistý, rozhodný
(Novák, Capponi, 2004, str. 149)
12) Prostor pro dotazy, závěrečné zhodnocení setkání
10.3.1 Pracovní list č. 14: Komunikační dovednosti v různých oblastech života
Ohodnoťte vaši schopnost komunikace v jednotlivých situacích počtem bodů od 1 do 10 (1 = nejméně
bodů, 10 = nejvíce bodů). Napište, co byste na stylu vaší komunikace chtěli a mohli zlepšit.
KOMUNIKACE DOMA S RODINOU
Počet bodů:
Co bych mohl/a zlepšit:
KOMUNIKACE S PŘÁTELI
Počet bodů:
Co bych mohl/a zlepšit
KOMUNIKACE NA PRACOVIŠTI (využijte dřívějších zkušeností)
Počet bodů:
KOMUNIKACE NA PRACOVNÍM POHOVORU
Počet bodů:
KOMUNIKACE S OSOBAMI NĚJAKÝM ZPŮSOBEM NADŘÍZENÝMI (zaměstnavatel,
úředník …)
Počet bodů:
70 10.3.2 Pracovní list č. 15: Vhodné a nevhodné styly neverbální komunikace
Představte si, že jste na přijímacím pohovoru. Na co byste si měli u jednotlivých složek neverbální
komunikace dát pozor, a co je naopak vhodné? Vepište.
Komunikace prostřednictvím vzdáleností, přibližování, oddalování (proxemika)
Na co si dát pozor
Co je vhodné
Komunikace prostřednictvím doteků (haptika)
Na co si dát pozor
Co je vhodné
Komunikace prostřednictvím pohybů rukou (gestika)
Na co si dát pozor
Co je vhodné
Komunikace prostřednictvím postojů, držení těla (posturologie)
Na co si dát pozor
Co je vhodné
Komunikace prostřednictvím pohybů těla (kinezika)
Na co si dát pozor
71 Co je vhodné
Komunikace prostřednictvím celkového vzhledu
Na co si dát pozor
72 Co je vhodné
10.3.3 Pracovní list č. 16: Test asertivity
Zakroužkujte vždy možnost 1 – 4, přičemž:
1 = tvrzení mě vystihuje
2 = podobně se chovám často, ale ne vždy
3 = většinou se tak nechovám, tvrzení mě spíše nevystihuje
4 = tvrzení mě vůbec nevystihuje
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Když mě přítel požádá o půjčku, nedokážu mu odmítnout i když na tom nejsem
zrovna finančně nejlépe
Neumím začít rozhovor s osobou, která je mi sympatická. Čekám, až to udělá
sama.
Když mě někdo někam pozve a já vidím, že mu na tom záleží, neumím odmítnout,
i když se mi to vůbec nehodí.
Když mě někdo předběhne ve frontě, nedokážu se ohradit, i když mám sto chutí to
udělat.
V různých debatách neumím druhým skočit do řeči, i když je jasné, že už jen
mluví o ničem…
Mám-li v jakékoli situaci někomu na jeho žádost, prosbu, říct NE, dělá mi to
potíže, je mi trapně.
Neumím ukončit rozhovor, i když mě ani mluvčí ani téma vůbec nezajímá a třeba
nemám čas.
Když s někým mluvím, nedokážu mu oponovat, i když si myslím, že můj vlastní
názor je lepší. Raději ho ani nesdělím.
Je mi trapné zeptat se, když něčemu nerozumím.
Na schůzích a různých veřejných shromážděních nediskutuji. Připadal bych si
hloupě.
Když někdo zruší setkání, které jsme měli domluvené, neumím nabídnout jiný
termín. Čekám, že to udělá on.
Kdybych se pokusil druhým lidem přikazovat dopadlo by to nejspíš podle rčení :
„Přikaž a udělej sám!“
Když mi někdo z blízkých křivdí, nic nenamítám. Ovládám se, aby nepoznali mé
rozladění.
Pozvat na schůzku osobu opačného pohlaví, o kterou mám zájem, je pro mě
nadlidský výkon.
Pokud mě někdo chválí a dělá mi poklony, zrozpačitím, nevím, jak reagovat,
nevím si rady sám se sebou.
Když přinesu z obchodu nazelenalý salám, raději ho vyhodím, než bych vyřizoval
reklamaci.
Naskakuje mi husí kůže, když si představím, že bych se musel živit jako agent
pojišťovny.
Mám-li hovořit o něčem důležitém, nebo s někým, na kom mi záleží, začnu mluvit
nezřetelně, někdy se i zakoktám.
Je mi velmi nepříjemné, když musím v situaci nouze požádat cizího člověka třeba
o lístek na tramvaj.
Je mi nepříjemné začít rozhovor s úředními nebo výše postavenými osobami, a to i
když jim nutně potřebuji něco sdělit.
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
1 2 3 4
Zdroj: Novák, Capponi, 2004, str. 7
Kontaktování zaměstnavatele
-
jaké způsoby existují – mail, osobně, telefonicky (pozitiva, negativa)
-
vhodné slovní obraty a fráze – nebát se zareagovat a vyvést z míry
-
diskuze na téma, vlastní zkušenosti, postřehy
Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky s možnými způsoby kontaktování potenciálního
zaměstnavatele, s vhodností jednotlivých způsobů a stylem, jakým by toto kontaktování mělo
probíhat. Kontaktování zaměstnavatele je dalším významným krokem při hledání práce a je
důležité postupovat vhodným způsobem. Osoby, které kontaktujeme, si o nás od této chvíle
vytváří dojem, který pak spolurozhoduje o možnosti získání daného zaměstnání. Jednotliví
účastníci by měli poznat, jaký způsob kontaktování je pro ně nejvhodnější, v čem jim daný
kontakt vyhovuje a v čem je potřeba se zlepšit. Účastníci by si měli osvojit základní běžné
obraty a fráze typické pro jednotlivé způsoby kontaktu (písemný, telefonický a osobní) a
dokázat je využít při vlastním hledání práce.
Toto setkání tedy pomůže účastníků osvojit si určitý model pro jednotlivé kontaktní situace,
který budou schopni prakticky využít ve svém životě.
Setkání je zahájeno krátkou diskuzí na téma, jaké způsoby oslovení zaměstnavatele jsou
možné a se kterými se jednotliví účastníci nejčastěji setkávají. Poté se formou diskuze
uskuteční úkol č. 1, kdy se v rámci skupiny každý účastník vyjádří k tomu, s jakým způsobem
kontaktování zaměstnavatele má největší zkušenosti, který způsob kontaktu je dle něj
nejběžnější. Následovat bude teoretická část, ve které budou účastníci seznámeni
s jednotlivými způsoby oslovení zaměstnavatele, s pozitivy a negativy jednotlivých možností
a vhodnou formou jednotlivých způsobů kontaktu. Na závěr bude ponechán prostor pro
dotazy. V nácvikové části se jednotliví účastníci vyjádří v rámci úkolu č. 2 k výhodám a
nevýhodám jednotlivých typů oslovení zaměstnavatele a zamyslí se nad tím, který kontakt je
74 pro ně nejlepší a který naopak nejnáročnější a proč. Následně v úkolu č. 3 účastníci doplní
předložený telefonický rozhovor podle poznatků, které si v přednáškové části osvojili.
S vyplněným pracovním listem bude lektor dále v rámci skupiny pracovat a hodnotit kvalitu
jednotlivých „telefonátů“. Úkol č. 4 spočívá v tom, že se účastníci pokusí se napsat odpověď
na inzerát formou e-mailu. V závěru setkání každý účastník seznámí ostatní se svou formou
odpovědi, následovat bude diskuze nad danou odpovědí, ve které se budou snažit ostatní
účastníci uvést chyby a klady dané odpovědi.
11.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: telefonické, písemné a osobní kontaktování
zaměstnavatele, výhody a nevýhody jednotlivých typů oslovení, slovní obraty a fráze,
které se v jednotlivých typech oslovení mohou využít, shrnutí základních zásad
využívaných při oslovování zaměstnavatele.
2) Úkol č. 1: Diskuze na téma:
o Jaké způsoby kontaktování zaměstnavatele znáte? Se kterým z nich se
setkáváte nejčastěji?
Čas: 5 minut
Při prvním kontaktu je vždy důležité řídit se pokyny, které udává zaměstnavatel v inzerátu
(např. kontakt pouze telefonicky, životopisy zasílat na e-mail apod.)
Možné způsoby kontaktování zaměstnavatele:
•
Písemně
•
Telefonicky
•
Osobně
Písemný kontakt:
•
Pravděpodobně nejčastější forma prvního kontaktu
•
Zaměstnavatel většinou vyžaduje zaslání životopisu a motivačního dopisu,
případně dalších dokumentů
75 •
Dnes většinou pomocí e-mailu
•
Nutnost dodržet určitou formu:
o Jasně a stručně vyplnit předmět e-mailu (reakce na nabídku práce, pozice
vrátného atd.)
o Text e-mailu – zvolit vhodné oslovení (buď se obracet na konkrétní osobu,
nebo neutrální „Vážená paní, vážený pane“), stručně uvést, v jaké věci píšu
(reaguji na vaši nabídku práce vrátného, inzerovanou na …..), odkázat na
přílohy (v příloze e-mailu zasílám vámi požadovaný životopis a motivační
dopis), rozloučit se a uvést jméno a kontaktní údaje (s přáním pěkného dne,
Emil Beneš, adresa, telefon)
Telefonický kontakt
•
Dobře se na něj připravit, předem si ho promyslet, nevytáčet číslo hned po přečtení
inzerátu
•
Najít si klidné a tiché místo, kde nás nikdo nebude rušit
•
Cíl telefonátu – zjistit, zda je daná pozice ještě volná, stanovit termín osobního
pohovoru
•
Nutnost dodržet určitou formu:
o Pozdravit
o Představit se
o Sdělit důvod, proč telefonujeme
o Vyžádat si bližší informace
o Poděkovat
o Rozloučit se
•
Mít při ruce papír a tužku na poznámky, případně osobní diář kvůli stanovení
vhodného termínu osobního setkání
•
Mít při ruce inzerát či jiný materiál, ze kterého jsme se o dané pozici dozvěděli
(měli bychom vědět, o jakou pozici se ucházíme)
•
Zvolit vhodný čas pro telefonát (ne příliš brzy ráno ani příliš pozdě odpoledne,
také není vhodné telefonovat v době oběda. Snažit se respektovat časový rozvrh
zaměstnavatele)
•
76 Pokud něčemu nerozumím, něco není jasné, vždy se zeptat
•
Ujistit se, že znám termín pohovoru, místo pohovoru, jméno kontaktní osoby,
náležitosti, které si mám na pohovor přinést
Osobní kontakt
•
Využívá se zejména při vlastní iniciativě při hledání zaměstnání (v inzerátech je
většinou první kontakt požadován písemný či telefonický)
•
Stejně jako při pohovoru je zde důležité dbát na to, abychom o sobě vytvořili
příznivý dojem – zvolit vhodné oblečení, účes, líčení, vhodně se vyjadřovat,
vhodně vystupovat
•
Stejně jako na pohovor je dobré zjistit si informace o dané společnosti, ujasnit si,
jakou pozici bych chtěl vykonávat, jaké mám pro firmu přínosy, předpoklady pro
práci apod.
•
Mít u sebe životopis, kdyby nás chtěl zaměstnavatel opravdu zaměstnat či zařadit
do databáze
4) Úkol č. 2: Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovení zaměstnavatele.
Zamyšlení se nad způsobem, který danému účastníkovi vyhovuje nejvíce a který
nejméně a hledání důvodů, proč tomu tak je.
5) Pozitiva a negativa jednotlivých způsobů kontaktování zaměstnavatele
•
Písemný kontakt
o Pozitiva

Dostatek času na formulování motivačního dopisu, na zjištění
informací o firmě

Jde o neosobní kontakt, lze si ho tedy důkladně připravit

Při trémě nebo obavě z bližšího kontaktu je to ideální forma
kontaktu se zaměstnavateli

Lze oslovit více zaměstnavatelů v poměrně krátké době
o Negativa

77 Dlouhé čekání na odpověď

Zaměstnavatel nemusí informovat o tom, že nevyhovuji, případně,
že je již místo obsazené

•
Neosobní forma kontaktu
o Pozitiva

Ihned víme, zda je místo volné, zda máme přijít na pohovor

Lze se zeptat na potřebné informace, co potřebuji vědět

Nejsem v tak přímém kontaktu se zaměstnavatelem – výhoda pro
osoby trpící trémou
o Negativa

Mohu zaměstnavatele vyrušit, jeho komunikace se od toho může
odvíjet (málo času, stres…)
•

Nutnost rychle reagovat

Potřeba zvládat komunikaci a zároveň zapisování poznámek

Může být špatné spojení, nebo se může spojení přerušit
Osobní kontakt
o Pozitiva

Mohu zanechat dobrý dojem

Získám přehled o budoucím pracovišti, seznámím se se
zaměstnavatelem

Mohu položit případné otázky, doptat se na věci, které nevím
o Negativa

Hledání práce tímto způsobem je časově náročné

Mohu udělat na zaměstnavatele špatný dojem (např. nevhodné
oblečení, zpozdím se)

Osobní kontakt může vyvolat velkou trému
Vhodné slovní obraty a fráze u jednotlivých typů kontaktů se zaměstnavatelem:
•
78 Písemný kontakt
o oslovení – v případě, že nevíme, s jakou osobou budeme komunikovat,
použijeme oslovení „vážená paní, vážený pane“. Známe-li osobu, které
píšeme, použijeme v oslovení její jméno nebo titul. „Vážený pane
inženýre“, „Vážená paní Novotná“
o vlastní text – měl by být výstižný, stručný a jasný. Pozor na zamotání se do
příliš dlouhých souvětí. Pokud píšeme jen průvodní text k e-mailu, ve
kterém zasíláme jako přílohu životopis, motivační dopis apod., jen stručně
uvedeme, kdo jsme, na co reagujeme. „Reaguji na vaši nabídku
zaměstnání, kterou jste uveřejnili na ….. Měl bych o tuto práci zájem.
V příloze zasílám vámi požadovaný životopis a motivační dopis.“
o Ukončení – lze ukončit různými frázemi, např. S pozdravem, S přáním
pěkného dne apod. Důležité je připojit podpis, případně i kontakt (tel.,
email…), pokud nejsou uvedeny v přiloženém životopisu.
•
o Pozdrav – vždy
o Představit se – kdo jsme, naše jméno
o Stručně říct, proč voláme – oznámit, proč voláme, na jakou nabídku práce
reagujeme, případně kde jsme ji našli
o Informovat se – zeptat se, zda je místo ještě volné. Případně se zeptat na
další informace ohledně pracovní pozice
o Zopakovat důležité – pokud jsme se domluvili na termínu osobního
pohovoru, měli bychom se ujistit, že máme všechny údaje správně
o Poděkovat
o Rozloučit se
o Dobrý den, jmenuji se Emil Beneš, volám ohledně inzerátu na pozici
nočního hlídače, který jsem našel na internetových stránkách úřadu práce.
Je toto místo ještě volné? Mohl byste mi dát nějaké bližší informace? Na
pohovor tedy přijdu v pondělí v osm hodin. Děkuji, nashledanou.
•
Osobní kontakt
o Pozdravit – při příchodu i odchodu
79 o Představit se – pokud vejdete do kanceláře či jiné místnosti, kde vás
zaměstnavatel očekává, měli byste se hned po pozdravu představit
o Sdělit důvod, proč přicházíte – zaměstnavatel si vás nemusí hned zařadit,
proto je vhodné ve stručnosti říct, proč jste přišli
o Dobrý den, jmenuji se Emil Beneš a přišel jsem na osobní setkání s panem
Novotným kvůli nabídce práce kuchaře.
6) Úkol č. 3: Jak správně telefonovat. Doplnění fiktivního telefonátu zaměstnavateli tak,
jak by měl správně probíhat.
Příprava: 5 minut
Diskuze nad možnými odpověďmi jednotlivých účastníků
7) Úkol č. 4: Jak napsat e-mail zaměstnavateli.
Diskuze nad texty jednotlivých účastníků, hledání kladů a chyb v jednotlivých textech
11.3.1 Pracovní list č. 17: Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovení
zaměstnavatele
Napište, v čem vidíte výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovování zaměstnavatele.
OSOBNÍ KONTAKT
Výhody
Nevýhody
PÍSEMNÝ KONTAKT
Výhody
Nevýhody
TELEFONICKÝ KONTAKT
Výhody
81 Nevýhody
Jaký způsob kontaktování je pro vás nejlepší a proč?
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Jaký způsob kontaktování je pro vás nejnáročnější a proč?
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
82 11.3.2 Pracovní list č. 18: Telefonický kontakt
Doplňte telefonický rozhovor tak, jak si myslíte, že by měl probíhat. Reagujete na inzerovanou pozici
vrátného na zkrácený úvazek.
O = osoba žádající o práci
Z = zaměstnavatel
Z: Prosím
O:________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________
Z: Ano tuto pozici nabízíme, je stále volná.
O:________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________
Z: Jde o práci na zkrácený úvazek, budete dělat vrátného u jedné společnosti, na 4 hodiny
denně, vždy od 12 do 16 hodin. Máte o práci stále zájem?
O:________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________
Z: V tom případě dojděte na osobní pohovor, který se bude konat od 9 hodin na ulici
Zemědělská 20, v 1.patře. Hlaste se k panu Malému.
O:________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Z: Nashledanou.
O:________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
83 11.3.3 Pracovní list č. 19: Písemný kontakt
Napište krátký e-mail zaměstnavateli, kterému jako odpověď na inzerát posíláte životopis. Jde
o pozici kuchaře v penzionu, na zkrácený úvazek.
Předmět e-mailu:
Text e-mailu:
-
nač se připravit, výběrové řízení: pojem, struktura
-
práce se stresující situací
-
co je nutno vědět – info o firmě, dokumentace, vzhled
-
průběh pohovoru, komunikace
-
nácvik přijímacího pohovoru ve skupině
Cílem tohoto setkání je co nejvíce účastníkům přiblížit možný průběh přijímacího pohovoru,
seznámit je s možným vývojem pohovoru, jeho strukturou a dát jim tak šanci na pohovor se
připravit a zvládnout ho s co nejmenším psychickým vypětím.
Přijímací pohovor je běžnou součástí procesu hledání práce, přesto je však často vnímán jako
stresující a nepředvídatelný. Setkání by tedy mělo tento názor vyvrátit a dokázat účastníkům,
že struktura pohovoru zůstává stejná a lze se na ni předem připravit a tím i zmenšit procento
stresu.
Setkání má tedy za cíl představit jednotlivé kroky, které je potřeba učinit ještě před
pohovorem, seznámit účastníky se samotným průběhem pohovoru, možnými otázkami a
problémy, které mohou během pohovoru nastat a zejména nacvičit základní strukturu průběhu
pohovoru v bezpečí skupiny a zmenšit tak riziko psychické zátěže u samotného pohovoru.
Setkání bude zahájeno diskuzí formou kolečka, kdy každý účastník sdělí své zkušenosti
s přijímacími pohovory a pokusí se analyzovat svou schopnost tyto pohovory zvládat.
Následovat bude teoretická část, ve které bude rozebrán celý průběh výběrového řízení,
včetně přípravy na něj, rady a doporučení týkající se přijímacího pohovoru, práce s vlastním
stresem a trémou před pohovorem, vhodná komunikace a ukázka otázek a vhodných
odpovědí, které mohou na pohovoru zaznít.
85 V nácvikové části si v rámci úkolu č. 1 každý účastník vyzkouší sestavit krátký text, který by
mohl použít jako úvodní představení se na začátku pohovoru. Následovat bude kolečko, kdy
účastníci přednesou svůj text a ostatní jej budou hodnotit. Poté si účastníci zkusí v úkolu č. 3
shrnout své silné a slabé stránky, které je vhodné jmenovat na pohovoru. Následně si
vyzkouší v úkolu č. 4 odpovědět na nejběžnější možné otázky, které u pohovoru mohou
zaznít. Následovat bude zpětná vazba od ostatních účastníků i od lektora, ve které se budou
jednotlivé odpovědi hodnotit.
12.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: přijímací pohovor, příprava na něj, zvládání
přijímacího pohovoru jako stresové situace, struktura přijímacího pohovoru,
komunikace během pohovoru, nácvik zvládání nejběžnějších situací, které mohou na
pohovoru vzniknout.
Přijímací pohovor:
• Znamená úspěšné projití přes první kolo výběru uchazečů, zvládnutí
písemného, telefonického či osobního kontaktování zaměstnavatele
• Společenská situace, ve které se alespoň jednou ocitne téměř každý člověk
• Může mít jedno nebo více kol
• Většinou mají podobnou strukturu:
o Seznámení s osobami, které u pohovoru budou
o Představení se
o Představení firmy/pracovní pozice ze strany zaměstnavatele
o Otázky na uchazeče o práci ze strany zaměstnavatele
o Otázky uchazeče směrem k zaměstnavateli
o Ukončení pohovoru, sdělení organizačních informací
• Délka pohovoru je zpravidla 20 – 30 minut
86 Pohovor jako stresující situace:
•
Stres - stav organismu, který se projevuje při tělesné nebo duševní zátěži.
Organismus se připravuje na útok nebo útěk. Projevuje se bušením srdce,
zvýšeným krevním tlakem, napětím svalů apod.
•
Jak se vyrovnat se stresem:
o Pravidelný spánek, dostatečný spánek před pohovorem
o Celkově zdravý životní styl, dostatek pohybu, odpočinku, dovednost
relaxovat, věnování se svým koníčkům apod.
o Předem se na příchod stresové situace (pohovoru) připravit, snažit se s ní
vyrovnat, přijmout ji za svou. Chápat pohovor jako výzvu, šanci, ne jako
hrozbu.
o Co nejlépe se na pohovor připravit – získat tak pocit, že jsme udělali, co
jsme mohli
o Krátké dechové cvičení před pohovorem
o Chápat svou účast na pohovoru jako úspěch
o Uvědomit si, že nejhorší, co se může stát je, že nás nepřijmou
Příprava na pohovor
•
Před pohovorem
o Ujasnit si, zda znám místo, čas konání pohovoru
o Z inzerátu si ujasnit, o jakou pozici se ucházím
o Zjistit informace o firmě
o Pročíst si životopis, zkusit si sestavit krátké představení se, kterým se při
pohovoru uvedu (nemělo by to kopírovat životopis)
o Zkusit si připravit odpovědi na nejčastěji kladené otázky
o Dobře se vyspat, odpočinout si
o Zvolit vhodné oblečení
o Ujistit se, že mám všechny potřebné dokumenty
o Zjistit, jak dlouho mi bude trvat cesta na pohovor, stanovit si
harmonogram, abych přišla včas
o Vzít si blok na poznámky a tužku
•
87 Těsně před pohovorem
o Vypnout mobilní telefon
o Vyplivnout žvýkačku
o V případě zpoždění z opravdu vážných důvodů (dopravní nehoda atd.) znát
kontaktní osobu, zavčas zavolat, že se zpozdím
3) Úkol č. 1: Představení se na pohovoru. Pokusit se sepsat základní informace o sobě,
kterými bychom se mohli uvést na přijímacím pohovoru.
Diskuze: 10 minut
4) Informace o firmě
•
Před příchodem na pracovní pohovor je třeba zjistit alespoň nejdůležitější
informace o firmě (Jak je velká, co vyrábí, jaké má poslání, jaké bude moje místo,
jaká by zhruba mohla být moje náplň práce atd.).
•
Velmi často pokládané otázky:
o Co víte o naší firmě?
o Proč jste si vybrali zrovna nás?
o
Jak si představujete svoje pracovní místo, svoji náplň práce?
Dokumentace
•
Donést si všechny potřebné dokumenty, které zaměstnavatel vyžaduje
•
Zaměstnavatel by si měl nechat kopii, ne originál
•
Uchovávat si průběžně všechny dokumenty pohromadě a v pořádku
Vzhled
88 •
Oblečení by mělo být přiměřené tomu, o jakou pozici se ucházíte
•
Oblečení by mělo být čisté, vyžehlené
•
Nepřehánět to s vůněmi
•
Nepřehánět to s líčením
•
Muži by se měli oholit
•
Volit spíš konzervativnější oblečení
•
Muži nemusí mít vždy oblek – záleží to na pozici, o kterou se ucházíte. Není ale
vhodné přijít v riflích a tričku.
•
Ženy mají větší možnosti, mohou zvolit kostýmek, kalhoty nebo sukni a halenku,
šaty apod.
•
Učesat se
•
Zkuste si představit před zrcadlem, že jste zaměstnavatel a snažte se vnímat, jak na
něj můžete v daném oblečení působit
•
Není vhodné těsně před pohovorem kouřit
•
Měli byste se ve vámi vybraném oblečení cítit uvolněně a dobře. Těsné nebo
nepohodlné oblečení ještě zvýší vaši nervozitu.
5) Úkol č. 2: Diskuze na téma:
o Jaké oblečení nejčastěji volíte na pracovní pohovor?
o V čem si myslíte, že je vámi volené oblečení vhodné, v čem naopak vhodné
není, co byste měli změnit?
6) Průběh pohovoru:
•
Pohovor většinou trvá 20 – 30 minut, záleží vždy ale na dané firmě
•
Příchod – ideální je přijít o 5 – 10minut dříve, zorientovat se, najít ty správné
dveře, osobu.
•
Vstup do místnosti
o Zaklepat
o Pozdravit
o Představit se, seznámit se s osobami, které budou vést pohovor
o Podání ruky – může se spolupodílet na vytvoření dojmu o uchazeči o práci
– stisk by měl být pevný, pokud možno mít teplé a suché ruce, dívat se přis
tisku druhému do očí
o Posadit se
•
Seznámení s průběhem pohovoru – osoba, která vede pohovor, by vás měla
seznámit s jeho průběhem
•
Vaše představení
o Neopakovat doslovně informace uvedené v životopise
89 o Věnovat se zejména informacím, týkajícím se pracovního místa
o Dát najevo, že odpovídám požadavkům na pracovní pozici (zdůraznit, že
mám požadované vzdělání, praxi, dovednosti apod.)
•
Představení zaměstnavatele – zaměstnavatel představí firmu, vaší pracovní pozici,
náplň práce
•
Otázky ze strany zaměstnavatele – důležité je pečlivě naslouchat, soustředit se,
odpovídat na to, na co se ptají.
•
Otázky ze strany uchazeče –není vhodné se neptat na nic, vždy je dobré alespoň jednu
dvě otázky položit. Jde o projev zájmu o práci. Na co se lze ptát:
o Konkrétní informace o firmě
o pracovní náplň, upřesnění informací apod.
o pracovní doba
o Další vzdělávání v rámci firmy
o Platové podmínky
•
Po ukončení kladení otázek dojde k ukončení pohovoru.
o Ujistit se, zda vím, jakým způsobem a zda vůbec mě zaměstnavatel
informuje o výsledku výběrového řízení
o Ujasnit si, zda jsou další výběrová kola
o Rozloučení, podání ruky
Nejčastěji kladené otázky u pohovoru:
• Proč chcete pracovat právě u nás?
o Zaměstnavatel zjišťuje motivaci, zájem o práci
• Proč si myslíte, že budete pro naši společnost přínosem?
o Je důležité vědět, proč na daném místě chceme pracovat. Není zde
potřeba přehnané skromnosti, měli bychom se snažit prezentovat naše
dovednosti, naše silné stránky
• Co víte o naší společnosti?
o Prostor pro využití zjištěných informací o firmě. Nepřeříkat je přesně
podle toho, jak jsme je četli, nemít je „nabiflované“.
• Jakou máte představu o své pracovní pozici?
90 o Z inzerátu nebo z informací o firmě byste měli mít představu, co vlastně
budete dělat.
• Jaké máte silné a slabé stránky?
o Je dobré říct vždy více silných stránek, ale říct také nějaké slabé. Je
vhodné volit ty slabé stránky, které jdou nějakým způsobem napravit.
Určitě bychom neměli ve slabých stránkách upozorňovat na zdravotní
znevýhodnění. Silné stránky je vhodné volit tak, aby měli souvislost
s nabízenou
pracovní
pozicí
(spolehlivost,
komunikativnost,
pečlivost…) Slabé stránky by se naopak pracovní pozice týkat neměli,
můžete uvést i způsob, jakým se je snažíte napravit (např. občas se mi
ráno nechce vstávat, nedělám žádný sport, ale už jsem se přihlásil na
aerobic atd.)
• Proč jste byl tak dlouho nezaměstnaný? Co jste dělal v době, kdy jste byl
nezaměstnaný?
o Tady dobře vyznívá, pokud jste během nezaměstnanosti byli nějakým
způsobem aktivní, navštěvovali nějaké kurzy, školení, rekvalifikace,
zmínit lze opravdu vše (job kluby, návštěvy poraden, kurzy
angličtiny…). Je vhodné uvést, že i když jste byl nezaměstnaný kvůli
zdravotním důvodům, nyní již máte všechny předpoklady proto, abyste
mohl odvádět kvalitní práci.
• Jaké máte zkušenosti s touto prací?
o Uveďte cokoli vás napadne, i když na danou činnost nemáte žádný
„papír“.
• Jakou mzdu si představujete?
o Měli byste mít přehled o současných reálných mzdách, přihlédnout
k charakteru pracovní pozice, vašim dosavadním zkušenostem i
úvazku, na který byste pracovali. Není vhodné říkat, že je vám to jedno,
nebo že budete dělat i za málo. Zkuste předem doma realisticky
zhodnotit, kolik byste za takovou pozici mohli dostat a nebojte se
částku říct.
o Můžete také říct rozpětí, které není tak zavazující (např. 8 – 10000)
• Nebude vaše zdravotní znevýhodnění překážkou v práci?
91 o Tady je potřeba být si jist, že práci můžete zvládnout. Pak jednoduše
zaměstnavateli sdělit, že podle vašeho názoru jste na práci připraveni a
váš zdravotní stav není překážkou.
• Otázky, na které by se zaměstnavatel neměl ptát, na které nemusíte odpovídat:
• Máte malé děti?
• Plánujete rodinu?
• Jaké je vaše zdravotní znevýhodnění, proč pobíráte invalidní důchod?
• Jste věřící?
o Odpovědět můžete různým způsobem. Buď řeknete, že na danou
otázku odpovídat nechcete (máte na to právo, ale vystavujete se
riziku, že protistranu popudíte). Můžete také odpovědět, a zároveň
upozornit, že tato otázka se nevztahuje k práci a zaměstnavatel by
k ní neměl přihlížet (pravdivá odpověď však může zaměstnavatele
ovlivnit). Nebo můžete odpovědět a zároveň zaměstnavatele ujistit, že
daná situace není překážkou v práci. (např. mám sice malé děti, ale
mám babičku, která je hlídá).
o Záleží vždy na situaci – máte sice právo na otázku neodpovídat, ale
pokud to řeknete přímo, můžete vzbudit dojem, že něco skrýváte.
Pokud řeknete pravdu, může to zaměstnavatele ovlivnit v negativním
směru.
7) Úkol č. 3: Silné a slabé stránky. Sepište své silné a slabé stránky, které je vhodné
prezentovat při přijímacím pohovoru.
Příprava: 5 minut
Diskuze: 10 minut
8) Úkol č. 4: Odpovědi na nejběžnější otázky při pohovoru. Pokuste se odpovědět na
nejčastěji pokládané otázky na pohovoru.
12.3.1 Pracovní list č. 20: Sebeprezentace při pohovoru
Napište o sobě krátký medailonek, kterým byste se představili na začátku pohovoru.
93 12.3.2 Pracovní list č. 21: Jaké silné a slabé stránky prezentovat na pohovoru
Odpovězte na dotaz zaměstnavatele, jaké máte silné a slabé stránky. U slabých stránek
dopište, jakým způsobem byste se je mohli pokusit zlepšit.
JAKÝM ZPŮSOBEM SE
MOJE SILNÉ STRÁNKY
MOJE SLABÉ STRÁNKY
MOHU SNAŽIT ZLEPŠIT SVÉ
SLABÉ STRÁNKY
94 12.3.3 Pracovní list č. 22: Nejčastěji pokládané otázky na pohovoru
Odpovězte na tyto nejčastěji pokládané otázky na pohovoru.
Proč chcete pracovat právě u nás? ______________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Proč bychom si měli vybrat právě vás? V čem pro nás budete přínosem? _______________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Jaké máte dosavadní pracovní zkušenosti? _______________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Zkuste najít vhodné odpovědi i na tyto nepříjemné otázky:
Co jste dělal v době, kdy jste byl nezaměstnaný? ___________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Jak bude vaše zdravotní znevýhodnění ovlivňovat vaši práci?_________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Jakého druhu je vaše znevýhodnění? ____________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
- nácvik za účasti vytipovaného pracovníka z dané oblasti (cizí osoba)
Cílem tohoto setkání je co nejvíce účastníkům přiblížit samotný průběh pohovoru, simulovat
reálné podmínky pohovoru. Nácvik pohovoru ve skupině nemůže nikdy být tak účinný a
realistický jako nácvik pohovoru s cizí osobou, která má zkušenosti s vedením pohovoru a
může účastníkům nabídnout možnost takovýto pohovor si vyzkoušet. Cílem je tedy nabídnout
účastníkům možnost vyzkoušet si pohovor s neznámou osobou, mimo skupinu a dát jim tak
šanci analyzovat své dovednosti a nedostatky týkající se zvládání pohovoru. Zároveň je to
příležitost vyzkoušet si dovednost zvládání stresu a práce se stresující situací.
Setkání bude zahájeno opakováním části teorie z minulého setkání, které se týkalo přijímacího
pohovoru. Budou stručně shrnuty základní informace týkající se průběhu pohovoru a to
zejména vhodné vystupování, představení se, nejčastěji zaznívající otázky a reakce na ně,
otázky uchazeče o zaměstnání směrem k zaměstnavateli. Poté se uchazečům přiblíží, o jakou
pozici v jaké společnosti se budou u pohovoru ucházet. Následně budou jednotliví uchazeči
vyzváni, aby vstoupili do vyčleněné místnosti, kde bude čekat cizí pracovník, se kterým
absolvují pohovor. Po prostřídání všech uchazečů bude následovat diskuze ve formě kolečka,
kdy se každý účastník vyjádří k tomu, jaké má z pohovoru pocity, co udělal dobře a v čem si
naopak myslí, že udělal chybu. Následně výkony ostatních shrne pracovník, který vedl
pohovor.
13.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: pohovor, průběh pohovoru, nácvik pohovoru
2) Teoretická část: stručné shrnutí teorie z předchozího setkání
3) Nácviková část:
96 Jednotliví účastníci si ve vyhrazené místnosti s cizím pracovníkem vyzkouší přijímací
pohovor.
Příprava: cca 10 minut (sdělení pozice a firmy, u které se uchází o pracovní místo)
4) Diskuze:
Jednotliví účastníci se vyjádří k průběhu pohovoru.
o Jaký mám z pohovoru pocit
o Co jsem udělal špatně, co jsem měl udělat jinak
o V čem jsem byl dobrý
o Jak bych zhodnotil své šance získat nabízenou pozici
Pracovně právní problematika
-
pracovní poměr: vznik x zánik
-
pracovní smlouva – náležitosti
-
dohoda o provedení práce, pracovní činnosti
-
výpověď: jaké formy, kdy
-
zkušební doba
-
rekvalifikace
Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky s legislativní stránkou pracovní problematiky,
zejména s problematikou vzniku a zániku pracovního poměru, typy, náležitostmi a ukázkami
pracovních smluv, možnostmi rekvalifikace apod. Pracovně právní stránka hledání práce bývá
často provázena mnohými otázkami a nejasnostmi, toto setkání by tedy mělo účastníkům
předložit nejdůležitější informace a seznámit je se základními nejpotřebnějšími údaji ze
zákoníku práce.
Setkání je zahájeno objasněním základních teoretických termínů ze zákoníků práce, a to
zejména z problematiky vzniku a zániku pracovního poměru, typů a náležitostí pracovních
smluv, zkušební doby, pracovní doby, mzdy, dovolené a rekvalifikace.
V nácvikové části si účastníci v úkolu č. 1 vyzkouší, zda dokáží určit, které náležitosti musí a
nemusí mít pracovní smlouva. Následovat bude úkol č. 2, kde účastníci zhodnotí vlastní
kvalifikační předpoklady, kdy jednotliví účastníci zodpoví otázky týkající se jejich kvalifikace
a požadovaného zaměstnání a poté zhodnotí, zda a ke kterým zaměstnáním mají předpoklady,
případně co musí udělat, aby k zaměstnání kvalifikační předpoklady měli.
98 Na závěr bude každý účastník vyzván, aby zhodnotil svou tabulku kvalifikačních předpokladů
a shrnul, zda má kompetence pro vykonávání určitého zaměstnávání, nebo je třeba na své
kvalifikaci ještě zapracovat.
14.2 Obsah tématu
1) Pozdravení a představení obsahu setkání: vznik a zánik pracovního poměru, typy a
náležitosti pracovních smluv, zkušební doba, pracovní doba, mzda, nárok na
dovolenou, problematika rekvalifikace.
2) Teoretická část
Pracovní poměr:
• Vznik pracovního poměru:
o podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
o dnem, kdy má zaměstnanec nastoupit do práce
• Pracovní smlouva
o Písemně
o Jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec
o Musí obsahovat:
Druh práce
Místo výkonu práce
Den nástupu do práce
o Může obsahovat:
Informace o zkušební době
Úvazek
Plat
Pracovní doba
Dovolená apod.
• Smlouva dále může být:
o Na dobu určitou – ve smlouvě je uvedeno datum ukončení pracovního
poměru
99 o Na dobu neurčitou
• Další typy pracovní smlouvy:
o Dohoda o provedení práce – lze odpracovat maximálně 150 hodin u jednoho
zaměstnavatele v kalendářním roce
o Dohoda o provedení pracovní činnosti – práce na maximálně 20 hodin týdně
• Další možné náležitosti ve smlouvě:
o Zkušební doba
může a nemusí být sjednaná
maximálně na dobu 3 měsíců
Nemůže se dodatečně prodlužovat
prodlužuje se o dobu, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci.

Vždy písemná
Ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec ukončit pracovní
poměr, bez udání důvodu.
o Pracovní doba
nejvíce 40 hodin týdně
délka směny nejvíce 12 hodin
přestávka – vždy nejdéle po 6 hodinách, 30 minut
pokud je přestávka rozdělená, musí mít nejméně 15 minut v kuse
doba přestávky se nezapočítává do pracovní doby
práce přes čas – jen ve výjimečných případech, maximálně 8 hodin
týdně, 150 hodin za rok
o Mzda
Hrubá mzda – celková částka, která přísluší zaměstnanci za
odpracovanou práci v daném měsíci
Čistá mzda – je to hrubá mzda, od které se odečtou odvody na zdravotní
a sociální pojištění a zálohy na daň z příjmu.
Minimální mzda – nejnižší přípustná výše odměny za práci –
100 • za hodinu 48,10Kč
• za měsíc 7955Kč
o Dovolená
pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje alespoň 60 dní
nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Pokud
zaměstnanec
nepracuje
u
zaměstnavatele
od
počátku
kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené.
• Ukončení pracovního poměru:
o Uplynutím sjednané doby – u smluv na dobu určitou
o Zrušením ve zkušební době
ze strany zaměstnance i zaměstnavatele
není zde výpovědní doba, platí okamžitě.
o Dohodou
zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou, pracovní poměr skončí
dnem, na kterém se dohodnou
písemně
nemusí být uvedeny důvody
Neplatí výpovědní doba.
o Výpověď
písemně
zaměstnanec i zaměstnavatel
dvouměsíční výpovědní doba
Zaměstnanec nemusí uvádět důvody výpovědi
Zaměstnavatel ji však může podat pouze z určitých důvodů –
organizační změny (stěhování, zánik zaměstnavatele, rušení výroby,
nadbytečnost zaměstnance), dále nesplnění zdravotních předpokladů
(nemoc z povolání, lékařské vyjádření, podle kterého už nemůže dál
práci vykonávat), nesplnění kvalifikačních předpokladů, porušení
pracovní kázně
o Okamžité zrušení pracovního poměru
101 při hrubém porušení pracovní kázně, v případě odsouzení zaměstnance
za úmyslný trestný čin, kde je trest vyšší než jeden rok, za trestný čin
související s výkonem práce.
3) Úkol č. 1: Náležitosti pracovní smlouvy. Sepište si, jaké věci vždy musí obsahovat
pracovní smlouva a jaké další věci se v ní mohou objevit.
4) Ukázka vzorů pracovních smluv a výpovědí
Pomůcky: Vzory pracovněprávních dokumentů
5) Teoretická část
Rekvalifikace
o získání nové kvalifikace, obnovení, zvýšení nebo rozšíření stávající kvalifikace
o nelze najít zaměstnání ve své profesi
o zaměstnavatel má další kvalifikační požadavky
o touha naučit něco jiného, nového, přejít do jiné pracovní oblasti
o důležité je zvolit novou kvalifikaci, pro kterou je dostatek pracovních míst
• Některé typy rekvalifikace:
o Profesní rekvalifikace – kvalifikace pro novou profesi. Výstupem je osvědčení.
o Obnovovací kurz – zaměřen na obnovení a rozšíření dosavadních znalostí a
dovedností
o Doplňková rekvalifikace – rozšiřuje kvalifikaci pro určitou profesi (svářečský
průkaz)
o Nespecifická rekvalifikace – nejde o získávání konkrétních dovedností pro
vykonávání určité práce, jde o zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce (např.
kurzy práce na PC)
(Krutina, 2005, str. 27)
• Různé formy:
102 o Studium – dálkové, kombinované, večerní, nástavba, doplnění maturity,
vysokoškolského vzdělání apod.
o Kurzy – práce na PC, jazykové kurzy, psaní na stroji
o Rekvalifikace zajišťované úřadem práce
ÚP hradí kurzovné
Jste evidován na ÚP
Absolvování rekvalifikace je nezbytné, pro vaši současnou kvalifikaci
nejsou pracovní místa
6) Úkol č. 2: Zhodnocení vlastních kvalifikačních předpokladů. Zamyslete se nad tím,
pro jakou práci máte kvalifikační předpoklady, jakou kvalifikaci byste chtěli mít a co
pro to můžete udělat.
Diskuze: 10 minut
14.3.1 Pracovní list č. 23: Náležitosti pracovní smlouvy
Napište, co by měla vždy obsahovat pracovní smlouva:
Napište, jaké další informace může, ale nemusí pracovní smlouva obsahovat:
104 14.3.2 Pracovní list č. 24: Moje kvalifikační předpoklady
Doplňte informace v tabulce ohledně vašeho vzdělání a kvalifikace.
Jaké mám vzdělání?
Jaké jsem absolvoval/a kurzy?
Jaké jsem absolvoval/a rekvalifikace?
Jakou práci mohu vykonávat se svým
vzděláním, kvalifikací?
Jakou práci bych chtěl/a vykonávat, ale
nemám k tomu dostatečné vzdělání,
kvalifikaci?
Co mohu udělat proto, abych pro
požadovanou práci měl/a dostatečné
kvalifikační předpoklady?
105 14.4 Vzory pracovněprávních dokumentů
14.4.1 Dohoda o pracovní činnosti
106 DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI AKA, a.s. se sídlem Opava, Hlavní 50 IČ: 12345678 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě zastoupená Františkem Volným, personálním ředitelem (dále jen „zaměstnavatel“) a pan (paní)……………………………………………………………………………. Nar.:………………………………………………………………………………….. číslo občanského průkazu:…………………………………………………………… bytem:……………………………………………………………………………….. zdravotní pojišťovna:………………………………………………………………… (dále jen „zaměstnanec“) Uzavírají podle ustanovení §74, 76 a 77 zákoníku práce tuto dohodu o pracovní činnosti 1. Zaměstnanec se na základě této dohody zavazuje vykonávat tyto sjednané práce: ………………………………………………………………………………….......................................................…… ……………. A to v rozsahu…………………..hodin denně v pracovních dnech v době od………………hod do…………….hod. 2. Místem výkonu práce je………………………………………………………….......................................................... 3. Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou do………………………………………............................................... 4. Sjednaný rozsah pracovní doby…………………………………………………....................................................... 5. Za zaměstnavatele bude se zaměstnancem spolupracovat při plnění této dohody, kontrolovat jím provedenou práci a evidovat počet odpracovaných hodin pan………………………………, mistr provozu Údržba. 6. Za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši……………Kč/hod. Odměna je splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele. Mzda se na základě žádosti zaměstnance vyplácí na účet zaměstnance vedený u ……………………….................................................... 107 č. účtu………………………………...................................................................................................................... 7. Podle § 194 zákoníku práce se pro účely náhrady odměny z této dohody stanoví v rozsahu týdenní pracovní doby do směn takto: ……………………………………………………………………………………………................. 8. Zaměstnanec bude vykonávat práce osobně, svědomitě a hospodárně podle sjednaných podmínek a v souladu s předpisy vztahujícími se na jejich výkon, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 9. Zaměstnanec se zavazuje, že nebude jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, že bude utajovat a chránit všechny důvěrné informace a utajované skutečnosti, které se dozvěděl při výkonu práce a které v zájmu zaměstnavatele mají zůstat utajeny. 10. Zaměstnavatel vytvoří zaměstnanci přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, seznámí jej při uzavření smlouvy s předpisy vztahujícími se na výkon jeho práce, zejména s přepisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 11. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími předpisy upravujícími pracovněprávní a související vztahy. 12. Podle § 76 odst. 6 zákoníku práce se sjednává, že tuto dohodu je možné zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni nebo jednostranně výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení této dohody je možné jen v případech, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. 13. Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli veškeré změny v osobních údajích, k nimž dojde za dobu trvání této dohody a které mohou mít vliv na nároky, povinnosti a výkon činnosti z této dohody vyplývající. 14. Tato dohoda je sepsána ve třech vyhotoveních, z nichž dvě obdrží zaměstnavatel a jedno zaměstnanec. V Opavě dne………………………………... ……………………………………… …………………………………… zaměstnanec zaměstnavatel Zdroj: Sobčík, 2007, str. 66 – 67 108 14.4.2 Dohoda o provedení práce
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE AKA, a.s. se sídlem Opava, Hlavní 50 IČ: 12345678 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě zastoupená Františkem Volným, personálním ředitelem (dále jen „zaměstnavatel“) a pan (paní)……………………………………………………………………………. nar.:………………………………………………………………………………….. číslo občanského průkazu:…………………………………………………………... bytem:……………………………………………………………………………….. (dále jen „zaměstnanec“) uzavírají podle ustanovení §74 a 75 zákoníku práce tuto d o h o d u o p r o v e d e n í p r á c e 1. Zaměstnanec se na základě této dohody zavazuje, že v době od……….………………............................ do…………………………… v celkovém rozsahu 120 hodin vykoná pro zaměstnavatele tyto práce:…………………………………………………………...............................................………………………………………….. 2. Místem výkonu práce je………………………………………………………………….................................................. 3. Za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši …..……………..Kč. Odměna je splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele. Mzda se na základě žádosti zaměstnance vyplácí na účet zaměstnance vedený u ………….............................………………, č. účtu……………………………………………………...........................................................................................…. 4. Za zaměstnavatele bude se zaměstnancem spolupracovat při plnění této dohody, kontrolovat jím provedenou práci a evidovat počet odpracovaných hodin pan…………………………………………, mistr provozu Údržba. 5. Zaměstnanec bude vykonávat práci osobně, svědomitě a hospodárně podle sjednaných podmínek a v souladu s předpisy vztahujícími se na její výkon, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 6. Zaměstnavatel vytvoří zaměstnanci přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, seznámí jej při uzavření smlouvy s předpisy vztahujícími se na výkon jeho práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 109 7. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce. 8. Tato dohoda je sepsána ve třech vyhotoveních, z nichž dvě obdrží zaměstnavatel a jedno zaměstnanec. V Opavě dne………………………..................... ……………………………………… …………………………………… zaměstnanec zaměstnavatel Zdroj: Sobčík, 2007, str. 64 – 65 110 14.4.3 Pracovní smlouva
PRACOVNÍ SMLOUVA AKA, a.s., se sídlem Opava, Hlavní 50 IČ: 12345678 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě zastoupená předsedou představenstva Josefem Tučným a členem představenstva Miroslavem Tuhým (dále jen „zaměstnavatel“) a pan (paní)……………………………………………………………………………. nar.:………………………………………………………………………………….. číslo občanského průkazu:…………………………………………………………... bytem:……………………………………………………………………………….. (dále jen „zaměstnanec“) uzavírají tuto p r a c o v n í s m l o u v u I. 1. Pracovní poměr vzniká dne (den nástupu do práce)…………………..………..........................................…. 2. Druh práce, který bude zaměstnanec vykonávat………………………..............................................……….. …………………………………………………………........................................................................………………………. 3. Místo nebo místa výkonu práce je………………………………………………...................................................... 4. Pracovní poměr se sjednává na dobu a) neurčitou b)určitou do……………………............................................................................................................ 5. Sjednává se zkušební doba………………………………………………………........................................................ 6. Zaměstnanec má nárok na dovolenou ve výměře čtyři týdny ročně, pokud jeho pracovní poměr k zaměstnavateli trval nepřetržitě po celý kalendářní rok. 7. Týdenní pracovní doba činí 40 hodin a je rozvržena rovnoměrně na pět pracovních dnů po 8 hodinách v jedné směně, a to od pondělí do pátku od 7:30 hod do 16:00 hod (s přihlédnutím k přestávce na jídlo a oddech). 8. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech trvající 30 minut, a to v době od 12:00 hod do 12:30 hod s tím, že přestávka v práci se v souladu s ustanovením §88 zákoníku práce nezapočítává do pracovní doby. 9. Výpovědní doba činí dva měsíce. II. Mzda se sjednává v této pracovní smlouvě ve výši…………………Kč měsíčně. Mzda je splatná po vykonání práce, a to vždy k 15. dni v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Mzda se vyplácí na základě písemné žádosti zaměstnance ze dne…………………….. na účet zaměstnance vedený u……………………………….........., 111 č. účtu……………………………………………............................ III. 1. Zaměstnanec je povinen se zdržet jakéhokoliv jednání, které by bylo v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. 2. Zaměstnanec je povinen pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, podle pokynů nadřízených konat osobně, svědomitě a řádně práce přidělené podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době. Zaměstnanec je dále povinen řídit se pokyny nadřízených, řádně využívat pracovní dobu, dodržovat právní předpisy a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen. 3. Zaměstnanec byl při nástupu do práce seznámen s pracovním řádem, vnitřním předpisem a s právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při práci dodržovat, což stvrzuje svým podpisem. 4. Zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, které mají být v zájmu zaměstnavatele utajeny, a to i po případném rozvázání pracovního poměru. 5. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli a zaměstnanec výslovně souhlasí s tím, že jej zaměstnavatel může na dobu nezbytné potřeby vysílat na pracovní cestu. 6. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími právními předpisy upravujícími právní vztahy při výkonu závislé práce. 7. Zaměstnanec je povinen hlásit zaměstnavateli veškeré změny v osobních údajích, k nimž dojde za trvání pracovního poměru, zejména změny v počtu vyživovaných osob, rozhodné pro daňové přiznání a pro zdravotní a sociální pojištění, jakož i veškeré okolnosti, které mohou mít vliv na výkon práce a na nároky a povinnosti z pracovního poměru vyplývající. 8. Zaměstnavatel předá zaměstnanci písemnou informaci o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. 9.Ostatní ujednání: …………………………………………………………………………………….................................................................... V Opavě dne………………………..................... ……………………………………… …………………………………… zaměstnanec zaměstnavatel Zdroj: Sobčík, 2007, str. 13 – 15 112 14.4.4 Ukončení pracovního poměru dohodou
UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU AKA, a. s., se sídlem v Opavě, Hlavní 50 (dále jen „zaměstnavatel“) a Jan Novák, zámečník, bytem Lhotka, Slabá 12 (dále jen „zaměstnanec“) uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru Na základě pracovní smlouvy pracuje zaměstnanec u zaměstnavatele jako zámečník ode dne 1. 2. 2001. Tento pracovní poměr končí podle §49 zákoníku práce dohodou dnem 31. ledna 2007. K rozvázání pracovního poměru došlo na žádost zaměstnance. Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec. V Opavě dne 22. 1 .2007 ……………………………………… …………………………………… zaměstnanec zaměstnavatel Zdroj: Sobčík, 2007, str. 32 113 14.4.5 Ukončení pracovního poměru výpovědí
UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VÝPOVĚDÍ AKA, a. s. Hlavní 50 O p a v a Věc Výpověď U vaší akciové společnosti pracuji na základě pracovní smlouvy jako zámečník ode dne 1. 2. 2001. Ve smyslu ustanovení §50 odst. 3 zákoníku práce dávám tímto výpověď z pracovního poměru. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby dvou měsíců, tj. dnem 31. 3. 2007. Ve Lhotce dne 25. 1. 2007 ...............………………………………… Jan Novák Lhotka, Slabá 12 Zdroj: Sobčík, 2007, str. 38 114 15 Setkání č.11
Zákon o zaměstnanosti
-
na co mám nárok
pracovní příležitosti pro lidi se zdravotním znevýhodněním
co mám zaměstnavateli sdělit, jaké výhody či nevýhody mu mé znevýhodnění přinese
Cílem tohoto setkání je seznámit uživatele služby s platnou legislativou, která ovlivňuje
především možnost zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním. Jedná se především o
Zákon zaměstnanosti a Zákoník práce.
Během setkání si popíšeme cestu, kterou může zdravotně znevýhodnění absolvovat při
hledání plnohodnotného zaměstnání s přijatelným platovým ohodnocení.
Seznámíme se
s možnostmi , které Zákon o zaměstnanosti nabízí těm, kteří aktuálně nejsou schopni
plnohodnotného pracovního poměru a raději by využili podpůrných nástrojů k osvojení
pracovních návyků a zjištění svých limitů.
Na úvod setkání si s účastníky kurzu znovu probereme dosavadní zkušenosti se zaměstnáním.
Předpokládáme, že někteří z účastníků setkání již mají zkušenosti jak se zaměstnáním na
běžnou pracovní smlouvu, tak některými typy tzv. podporovaného zaměstnávání.
Úkol č.1: Účastníci setkání dostanou do ruky přehled všech variant podporovaného
zaměstnání (pracovní list č.1) společně s kazuistikou fiktivního zájemce o zaměstnání a
pokusí se mu najít nejlepší variantu, která by vyhovovala jeho životní situaci. Poté zkusíme
porovnat fiktivní kauzu se zkušenostmi účastníků kurzu a předáme doporučení na služby,
které jednotlivé fáze podporovaného zaměstnávání zajišťují v Olomouckém kraji.
Úkol č.2 je zaměřen na získání minimálního právního povědomí o Zákonu o zaměstnanosti,
především §78 a dalších jeho částí, které popisují práva a povinnosti zaměstnavatelů vůči
zaměstnancům zdravotně postižením. Zde opět zkusíme navázat na zkušenosti účastníků
setkání a celou problematiku se pokusíme uvést na konkrétní srozumitelné kauze.
Úkol č.3 je zaměřen na diskriminaci v zaměstnání. Řekneme si, co diskriminace je, co
všechno lze jako diskriminaci vnímat a co už naopak diskriminace není. Důležitou součástí
setkání je i seznámení s právní obranou proti diskriminaci.
115 Vzhledem k tomu, že diskriminace je vždy obtížně prokazatelná, seznámíme se i
s možnostmi, jak se diskriminaci bránit mimosoudní cestou, případně jak diskriminaci
předcházet. K tomu nám poslouží modelové situace.
Teoretická část
Úryvek ze zákona o zaměstnanosti
§ 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z
celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto
osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má
sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště
zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových
nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením,
včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího
základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se
skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté
naturální mzdy. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. července 2010.)
(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která
musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po
uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k
poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní
zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na
veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy
a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek
nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo
b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného
kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne
kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je
uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v
případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je
zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit.
(4) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším
zdravotním postižením,
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců,
kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a
skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů
116 včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se
zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení
součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti.
(5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u
něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr
nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se
příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo
více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou
se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o
příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u
téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely
stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné
zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto
zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
(6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek,
jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance,
včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího
základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§
117),
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením,
poživatelem starobního důchodu.
(7) Úřad práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku
uvedené v odstavcích 1 a 3,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo
pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem práce nedoloží součásti žádosti
uvedené v odstavci 4,
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné
zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout;
současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a).
(8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí.
(9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím
úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě
nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je
117 46)
porušením rozpočtové kázně .
(10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním
postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný
přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou
osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
(12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve
výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v
odstavci 3 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti
rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a
rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce
§ 79
Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce
a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním
postižením,
b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním
postižením,
c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních
podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
§ 80
Zaměstnavatelé jsou povinni
a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče
možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním
pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se
zdravotním postižením,
b) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o
důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm.
a) až c)],
d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.
§ 81
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat
osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu
zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
118 a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 %
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto
zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen
provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou
společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a
náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek
těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením,
které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo
zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem,
nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).
(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou
osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční
přepočtený počet zaměstnanců.
(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění
povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 82
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se
zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné
měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž
povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za
první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu
sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února
následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním
obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele,
který je fyzickou osobou.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu úřad práce povinnost
poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu50).
zvláštního právního předpisu50) (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2011.)
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce daně místně
příslušný celní úřad (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2011.) podle sídla
zaměstnavatele.
§ 83
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů
plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce
příslušnému podle § 82 odst. 2.
119 § 84
Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro
provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Diskriminace v zaměstnání
Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavatele dodržovat zásadu rovného zacházení se
všemi zaměstnanci, pokud jde o:
pracovní podmínky
odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité
hodnoty
•
odbornou přípravu
•
příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání
•
•
Zákoník práce nestanoví žádné diskriminační důvody, ale odkazuje na antidiskriminační
zákon; v případě jeho schválení bude v pracovním poměru zakázána diskriminace z důvodu
rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví (včetně těhotenství, mateřství nebo otcovství
a pohlavní identifikace), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského
vyznání, víry či světového názoru.
Výklad pojmů:
Povolání - činnost fyzické osoby vykonávaná za úplatu v závislém nebo nezávislém
postavení, jejíž řádný výkon právní předpisy podmiňují splněním kvalifikačních předpokladů,
zejména
dosažením
předepsaného
vzdělání
a popřípadě
i doby
praxe.
Sociální výhoda - sleva, osvobození od poplatků nebo peněžité či nepeněžité plnění,
poskytované nezávisle na nárocích ze sociálního zabezpečení přímo nebo nepřímo určité
skupině fyzických osob s obvykle nižšími příjmy nebo vyššími životními náklady než ostatní.
Zákoník práce zakotvuje zásadu rovného odměňování, podle níž náleží všem zaměstnancům
stejná odměna za stejnou práci či práci stejné hodnoty vykonávanou pro téhož
zaměstnavatele
Odměna - veškerá plnění, peněžitá nebo nepeněžitá, opakující se nebo jednorázová, která jsou
přímo nebo nepřímo poskytována osobě při závislé činnosti. Pojem "odměna" je třeba
vykládat široce s ohledem na čl. 141 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. Je
možno uvést, že zahrnuje vedle základní ( či minimální) mzdy nebo platu také jakékoli další
požitky poskytované v penězích nebo jinak, které osoba pobírá v přímé nebo nepřímé
souvislosti s výkonem své práce. V konkrétních případech je možno dle judikatury
Evropského soudního dvora za součást "odměny" považovat i např. "nemocenské dávky",
odškodné při výpovědi z důvodu nadbytečnosti zaměstnanecké penze, důchody pro pozůstalé,
120 speciální bonusové platby poskytované zaměstnavatelem nebo odstupné placené při ukončení
pracovního poměru, kompenzace ve formě placeného volna nebo platby přesčasů z důvodu
účasti na výcvikovém kurzu, pravidla upravující automatické zvýšení platové třídy a vyšší
plat, zvláštní příplatky vyplácené obvykle před svátky (i v případě že jsou poskytovány
zaměstnavatelem formou daru), příspěvky na dopravu apod.
Odměňování - veškerá plnění, peněžitá nebo nepeněžitá , opakující se nebo jednorázová, která
jsou přímo nebo nepřímo poskytována osobě při závislé činnosti.
Stejná práce - práce stejné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných
pracovních podmínkách, při stejné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
Práce stejné hodnoty - práce srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná
ve srovnatelných pracovních podmínkách, při srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích
práce.
Složitost, odpovědnost a namáhavost práce - posuzuje se podle vzdělání a praktických
znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce
a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody,
zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů
práce.
Pracovní podmínky - posuzují se podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících
z rozvržení pracovní doby například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo
práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů
pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
Pracovní výkonnost - posuzuje se podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních
schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn
k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
Obtěžování - nežádoucí chování související s diskriminačními důvody, jehož záměrem nebo
důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského,
ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně
vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících
z právních vztahů.
Sexuální obtěžování - obtěžování sexuální povahy.
Pronásledování - nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku
uplatnění práv podle zákona.
121 Pokyn k diskriminaci - chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého
k diskriminaci třetí osoby
Navádění k diskriminaci - chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo
podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.
Přípustné formy rozdílného zacházení - ne každé rozdílné zacházení je možno považovat za
diskriminaci, některá rozdílná zacházení zákon považuje za přípustná. Pracovněprávní
předpisy i antidiskriminační zákon umožňují rozdílné zacházení v případě tzv. podstatného
a rozhodujícího požadavku pro výkon práce, kterou má fyzická osoba vykonávat, je-li tento
požadavek pro výkon dané práce nezbytný, a za předpokladu, že cíl sledovaný touto výjimkou
je oprávněný a požadavek přiměřený. Diskriminací rovněž není rozdílné zacházení
uplatňované za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, osob se zdravotním
postižením a za účelem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními
právními předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné.
Příklady diskriminace v zaměstnání:
Sexuální obtěžování na pracovišti:
Pan O. své o 21 let mladší kolegyni A. opakovaně dával do její pracovní poštovní přihrádky
obrázky erotického charakteru, na které rukou dopisoval různé vzkazy. Paní A. se jednání
kolegy vůbec nelíbilo a panu O. sdělila, že považuje jeho chování za nevhodné a z její strany
i nevítané. I přesto však pan O. v dané činnosti i nadále pokračoval.
Porušení zásady rovného zacházení z důvodu pohlaví v odborné přípravě zaměstnanců:
Paní I. nastoupila v roce 1996 do zaměstnání na městském úřadě. V roce 2004 došlo ke změně
právních předpisů, na jejímž základě bylo na danou pozici vyžadováno vyšší vzdělání.
Zaměstnavatel jí odmítl umožnit další studium tak, aby vyhovovala zvýšeným kvalifikačním
předpokladům - odmítl s ní uzavřít dohodu o zvyšování kvalifikace a sdělil jí, že pokud chce
studovat, tak jedině ve svém volném čase. V obdobné situaci se ocitli další dva kolegové paní
I., se kterými však zaměstnavatel kvalifikační dohodu bez dalšího sepsal.
Porušení zásady rovného odměňování za stejnou práci či práci stejné hodnoty:
Paní S. nastoupila v roce 2005 na místo revizorky přepravních dokladů u přepravní
společnosti. V pracovní smlouvě měla stanovenou hrubou měsíční mzdu ve výši 20.000,- Kč.
V roce 2006 nastoupil na téže místo v téže firmě pan K., jehož hrubá měsíční mzda činila dle
pracovní smlouvy 22.000,- Kč.
Ospravedlnitelné odlišné zacházení:
Paní Ž .byla absolventkou teologické fakulty a písemně žádala arcibiskupa, aby mohla být
vysvěcena za římskokatolickou farářku (kněze). Když došlo k odmítnutí její žádosti, obrátila
se na soud a namítala, že je diskriminována z důvodu svého pohlaví a dále poukazovala na to,
že u jiné křesťanské víry by farářkou být mohla. Soud rozhodl, že v tomto případě se
o diskriminaci z důvodu pohlaví nejedná, protože pro výkon funkce římskokatolického faráře
122 je mužské pohlaví určující a rozhodující prvek. Jinými slovy soud potvrdil, že v tomto případě
je odlišné zacházení přípustné.
Ospravedlnitelné rozdílné zacházení:
Paní P., která má VŠ vzdělání ekonomického směru, je v důsledku dopravní nehody upoutána
na invalidní vozík. Ucházela se o místo účetní v jedné firmě. Personalista jí sdělil, že jí
nemůže přijmout, protože místo výkonu práce se nachází ve 3. patře administrativní budovy,
která nemá vybudován bezbariérový přístup do objektu ani výtah. Náklady na realizaci
bezbariérového přístupu do 3. poschodí vyčíslil na 5 milionů Kč, což je vzhledem k obratu
firmy, který dosahuje cca 60 milionů Kč ročně, pro zaměstnavatele neúnosné. Zároveň paní P.
bylo sděleno že náplň práce vyžaduje přítomnost na pracovišti, a tudíž ji není možné
vykonávat z domova.
Možnosti obrany proti diskriminaci v zaměstnání:
Diskriminaci v zaměstnání je možno se bránit následujícími níže uvedenými postupy:
•
•
•
•
vyjednáváním nebo podáním stížnosti nadřízenému
mediací
podáním podnětu na inspektorát práce
soudní cestou
1) Vyjednávání nebo podání stížnosti nadřízenému
Na počátku by se měla oběť diskriminace snažit řešit případné diskriminační jednání v rámci
konkrétního pracoviště, tedy nejdříve o případném nerovném zacházení informovat
nadřízeného pracovníka a obrátit se na něj s žádostí o zjednání nápravy. Pokud je
u zaměstnavatele odborová organizace, může se zaměstnavatel obrátit i na ni. Zákoník práce
v těchto případech stanoví povinnost zaměstnavatele projednat se zaměstnancem (popřípadě
i s odborovou organizací) jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících
z pracovněprávních vztahů. Teprve v případě selhání této možnosti je vhodné se domáhat
svých práv některou z níže nastíněných možností řešení. Je možno nejprve doporučit možnost
nejmírnější (mediace), v případě nevyřešení situace touto cestou doporučujeme se obrátit na
správní orgán a následně případně na soud.
2) Mediace
Mediaci je možno považovat za alternativní (mimosoudní) metodu řešení konfliktních situací
prostřednictvím nezávislého prostředníka - mediátora. Cílem tohoto postupu je nalezení
řešení, které by v maximální možné míře odpovídalo představám všech zúčastněných stran,
tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Výstupem z tohoto procesu je uzavření mediační dohody,
která nově upraví vzájemné vztahy do budoucna. Mediace se jeví jako vhodná metoda pro
řešení takřka všech konfliktních situací , její výhody je možno zejména spatřovat především
v rychlosti a efektivitě (resp. stabilitě nalezených řešení). Podmínkou pro její realizaci je
ochota obou stran usednout k jednacímu stolu, která obzvláště v konfliktech s diskriminačním
prvkem nemusí být samozřejmostí. Samotný proces mediace v praxi probíhá tak, že se strany
za přítomnosti mediátora snaží dobrat příčin konfliktu a tyto do budoucna eliminovat.
123 Mediátor prostřednictvím speciálních komunikačních technik naslouchá potřebám
jednotlivých stran a snaží se o to, aby bylo nalezeno vhodné a stabilní řešení konfliktní
situace. Výstupem z procesu je uzavření tzv. mediační dohody, která je pro zúčastněné
závazná (a v praxi respektovaná). V současnosti poskytuje v ČR mediaci několik organizací.
Mediaci lze doporučit zejména jako nástroj řešení konfliktů s diskriminační tématikou, které
vyvstanou po uzavření pracovněprávního vztahu. Klíčem pro její úspěšnou realizaci je
přesvědčení druhé strany (zpravidla zaměstnavatele, který je dle zákoníku práce odpovědný
za zajištění zásady rovného zacházení na pracovišti) o vhodnosti tohoto řešení. Tato fáze bude
v mnoha případech spojena s četnými obtížemi vyplývajícími z nedostatečné motivace
(ochoty) zaměstnavatele se mediace účastnit. Proto je vhodné zaměstnavatele nejdříve
písemně upozornit na diskriminaci na pracovišti. Následně pokud se zaměstnavatel
nerozhodne situaci řešit či pokud bude zvolené řešení nedostatečné, navrhněte zaměstnavateli
právě mediaci. Můžete argumentovat především hrozícími sankcemi za jeho diskriminační
jednání ze strany případných správních orgánů či soudu. Pokud přesto nebude zaměstnavatel
ochoten na řešení formou mediace přistoupit, nezbývá jiná možnost než se obrátit na správní
orgán či soud.
3) Podání podnětu ke správnímu orgánu
Další možností řešení diskriminačního jednání je jeho oznámení správním orgánům, které
vykonávají kontrolní činnost mj. i nad dodržováním zásady rovného zacházení
v pracovněprávních vztazích (oblastní inspektoráty práce). Do kompetence inspektorátu práce
spadá především řešení problematiky nerovného zacházení v pracovněprávních vztazích (po
uzavření pracovní smlouvy) v oblasti působnosti zákoníku práce. Po uzavření pracovní
smlouvy jsou zaměstnavatelé povinni dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi
zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování
jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost
dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Jakákoliv diskriminace je zakázána.
Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat či znevýhodňovat proto,
že se zákonným způsobem domáhá svých práv. Pokud dojde k porušení výše nastíněných
povinností zaměstnavatele, je vhodné se nejprve na zaměstnavatele obrátit s žádostí
o zjednání nápravy. Pokud tento postup nevedl k nápravě, je možno se obrátit na příslušný
inspektorát práce s podnětem ke kontrole. Příslušnost inspektorátu práce je opět dána sídlem
zaměstnavatele. Inspektoráty jsou členěny podle krajů , jeden společný pro dva kraje. Jejich
adresář je možno nalézt v sekci adresáře. Detailní výčet možných přestupků zaměstnavatele je
možno nalézt v zákoně o inspekci práce.
4) Soudní cesta
Řešení soudní cestou je možno doporučit spíše jako poslední možnost v případech, kdy
selhala snaha řešit spor některou z výše uvedených možností. Toto doporučení vychází
především z poměrně složité procesní úpravy, která může přinášet řadu rizik. Proto je vhodné
před zahájením řízení zkonzultovat celou záležitost s advokátem, který detailně nastíní
pozitiva i negativa (rizika) této možnosti obrany. V případech, kdy zákoník práce stanoví
určitou promlčecí lhůtu k případnému podání žaloby, jako tomu je např. v případě domáhání
se neplatnosti rozvázání pracovního poměru (v tomto případě činí lhůta 2 měsíce od data, kdy
měl pracovní poměr byť neplatně skončit), je třeba jednat velmi rychle. Samotné řešení
soudní cestou můžeme rozlišovat podle jednotlivých etap na fázi před podáním žaloby,
124 samotné podání žaloby, projednání věci soudem, odvolací řízení a případné využití
mimořádných opravných prostředků.
A) Před podáním žaloby
Šanci na úspěch v soudním řízení může zvýšit podrobná evidence o případných
diskriminačních praktikách zaměstnavatele, na což je dobré myslet již od počátku jejich
výskytu. Za tímto účelem je třeba doporučit archivaci případné korespondence se
zaměstnavatele v této věci (včetně elektronické). Dále je vhodné při osobním jednání se
zaměstnavatelem zajistit přítomnost dalších osob, které by bylo možno v soudním řízení
využít jako svědky. Rovněž je vhodné se nejprve obrátit na příslušný správní orgán, jehož
výsledky kontroly provedené u zaměstnavatele je možno využít u soudu. Nicméně u případů
neplatného rozvázání pracovního poměru je třeba hlídat promlčecí lhůtu, která dle § 72
zákoníku práce činí 2 měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit.
Během této lhůty zpravidla správní orgán kontrolu zaměstnavatele provést nestihne, takže je
třeba podat žalobu i bez znalostí výsledku kontroly správního orgánu. Při úvahách o využití
možností obrany proti diskriminačnímu jednání zaměstnavatele soudní cestou je dále vhodné
navštívit advokáta či využít služby nevládních organizací, které se na tuto problematiku
specializují. Na základě této konzultace je pak nutné zvážit, zda pozitiva zvoleného postupu
budou převažovat nad jeho negativy, mezi než můžeme řadit:
* poplatek za podání žaloby - vždy se odvíjí od druhu podané žaloby (minimem bude 600,Kč), je možno žádat o osvobození od povinnosti soudní poplatek hradit (předseda senátu
může na návrh přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to
poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva - soud bude zkoumat výdělkové a majetkové poměry žadatele);
* právní zastoupení - vzhledem ke složitosti tohoto typu kauz je vždy výhodou, nejlépe již od
podání žaloby. Může narážet na finanční možnosti účastníka, v tomto případě je možno
požádat soud o bezplatné přidělení advokáta již před zahájením sporu (pokud jsou splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků) nebo využít služeb nevládních organizací;
* náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu ve sporu - šanci na úspěch nelze v těchto
typech sporů dopředu přesně odhadnout (bude se odvíjet odvíjet od navrhovaných důkazů
k podpoře tvrzení), a to i přesto, že v tomto typu diskriminačních sporů dochází k tzv.
rozdělení důkazního břemene. V případě prohra sporu je třeba uhradit náklady řízení
protistraně;
* délka soudního řízení - včetně případného odvolacího (popř. dovolacího) řízení je možno
počítat s délkou převyšující 2 roky;
* zhoršení situace na pracovišti - pokud dojde k zahájení soudního sporu během trvání
pracovního poměru u zaměstnavatele, jehož jednání je předmětem sporu, je třeba počítat
s tím, že probíhající konflikt může eskalovat ve snahu zaměstnavatele ukončit tento pracovní
poměr za každou cenu. A to i přes to, že zákoník práce stanoví zaměstnavateli zákaz
zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat či znevýhodňovat proto, že se zákonným
způsobem domáhají svých práv.
125 B) Podání žaloby
Sepsání žaloby je vhodné svěřit advokátovi, neboť vzory umístěné v sekci adresáře nemohou
detailně vyčerpat skutkové okolnosti konkrétního případu. Zákoník práce na rozdíl od zákona
o zaměstnanosti neupravuje žalobu na ochranu před diskriminací. Do schválení
antidiskriminačního zákona tak musí diskriminovaná osoba v pracovněprávních vztazích
využívat žalobu na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku (§ 11 a násl.). Nároky,
kterých se může podle tohoto ustanovení domáhat, jsou obdobné jako u žaloby na ochranu
před diskriminací podle zákona o zaměstnanosti či antidiskriminačního zákona. U
diskriminačního jednání za trvání pracovního poměru je možno rozlišovat dvě základní
situace:
a) diskriminovaný zaměstnanec chce u téhož zaměstnavatele pracovat nadále a domáhá se
podle antidiskriminačního zákona upuštění od diskriminačního jednání do budoucna
a případně i náhrady nemajetkové újmy(de závažnosti jednání). Žalobu dle
antidiskriminačního zákona podává žalobce okresnímu soudu dle sídla zaměstnavatele
(žalovaného). V případech porušení zásady rovného odměňování (poskytování stejné mzdy či
platu) za stejnou práci či práci stejné hodnoty je možno dále využít postup dle § 265 odst.1
zákoníku práce, tedy požadovat po zaměstnavateli náhradu škody, která vznikla porušením
této zásady. Vzniklou škodu je možno vyčíslit jako rozdíl mezi srovnávanými příjmy.
b) Diskriminovaný zaměstnanec se domáhá svých práv po skončení pracovního poměru. Zde
je možno rozlišovat dle způsobu ukončení pracovního poměru. Pokud došlo k jeho ukončení
dohodou či výpovědí ze strany zaměstnance, je možno se dle antidiskriminačního zákona
domáhat náhrady nemajetkové újmy (případně i omluvy) za diskriminační jednání
zaměstnavatele, ke kterému došlo za trvání pracovního poměru. V případech, kdy došlo ke
skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (právě v souvislosti s diskriminačním
jednáním), je možno se u soudu domáhat jednak neplatnosti rozvázání pracovního poměru
a jednak náhrady případné újmy za diskriminační jednání (včetně upuštění od tohoto jednání
do budoucna). Dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce musí v těchto případech zaměstnanec
oznámit zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.
Výši případného finančního odškodnění bude soud ve všech uvedených případech odvozovat
od závažnosti diskriminačního jednání (roli bude hrát především doba trvání jednání a počet
osob, před kterými k tomuto jednání došlo). Od výše odškodnění, kterou bude požadovat
žalobce, se bude odvíjet i výše soudního poplatku. Pokud se bude žalobce domáhat peněžitého
plnění do výše 15.000,- Kč bude soudní poplatek činit 600,- Kč. Nad tuto částku je poplatek
stanoven na 4% ze žalované částky. Je možné požádat soud o osvobození od povinnosti tento
poplatek hradit - soud v těchto případech zašle žadateli formulář, do kterého je třeba uvést
výdělkové a majetkové poměry (výši příjmů včetně příjmů partnera, movitý a nemovitý
majetek, dluhy, vyživovací povinnosti apod.). Soud poté sám uváží, zda osvobození od
soudních poplatků žadateli přizná či nikoliv. Dále uvádíme obecné náležitosti žaloby pro
případ, že z nejrůznějších důvodů nebudete moci využít služeb advokáta. Obecně je však
možno konstatovat, že pokud bude mít podání (žaloba) nedostatky, tak vás soud vyzve
k jejich odstranění v určité lhůtě (přesně specifikuje, které nedostatky a jakým způsobem je
třeba odstranit). Teprve pokud nedojde k jejich odstranění ve stanovené lhůtě, soud podání
odmítne. Obecné náležitosti žaloby jsou uvedeny v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního
řádu tak, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být
z podání patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje a musí být podepsáno a datováno.
126 Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis
zůstal u soudu a aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Mezi obecné
náležitosti žaloby zejména řadíme:
a) označení soudu, kterému je žaloba určena (postačí označení stupně a místa soudu - např.
Okresní soud v Liberci - není třeba uvádět celou adresu, místní příslušnost se řídí sídlem
zaměstnavatele),
b) označení stran (u zaměstnance uvedení, že se jedná o žalobce, a dále pak jeho jméno,
příjmení, datum narození a bydliště; u zaměstnavatele pak uvedení, že se jedná o žalovaného,
a dále pak uvedení jeho názvu, sídla a IČ),
c) označení, čeho se podání týká (např. žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu
k zaměstnání),
d) popis skutkového stavu (nejlépe chronologicky - popis jednání, které považujete za
diskriminační, kdy k tomuto jednání došlo, kdo další mu byl případně přítomen, zda došlo
k informování zaměstnavatele o této skutečnosti, jak případně zaměstnavatel tuto záležitost
řešil, pokud došlo k podání podnětu ke správnímu orgánu, tak připojit kopii tohoto podnětu
a výsledek šetření, atp.),
e) uvedení důkazů na podporu vašich tvrzení (zejména připojit kopie všech písemností, které
jsou v dané věci relevantní),
f) uvedení čeho se domáháte - např. náhrady nemajetkové újmy v určité výši a náhradu
nákladů řízení, náklady řízení nemusíte (a ani to předem přesně nelze) vyčíslovat, stačí, když
uvedete, že žádáte náhradu nákladů řízení. V případě, že budete ve sporu zcela úspěšní, soud
vám přizná náhradu nákladů řízení. Tato náhrada se sestává ze zaplaceného soudního
poplatku (jen pokud jste od jeho placení nebyli osvobozeni) a nákladů advokáta, který vás ve
sporu zastupoval. V případě částečného úspěchu může soud náklady řízení rozdělit mezi obě
strany (např. nepřizná ani jedné ze stran),
g) uvedení data, kdy je podání činěno,
h) podpis
C) Projednání věci soudem
Po odeslání žaloby bude soud zkoumat, zda je k projednání věci příslušný a zda má žaloba
veškeré požadované náležitosti. Zároveň se bude zabývat uhrazením soudního poplatku - buď
přizná osvobození od povinnosti ho hradit (pokud to budou odůvodňovat vaše majetkové
a výdělkové poměry a bylo o to požádáno), nebo vás vyzve k jeho uhrazení ve stanovené
lhůtě. Pokud budou tyto formální náležitosti splněny, zašle soud žalobu žalovanému s tím,
aby se k ní ve stanovené lhůtě vyjádřil. Poté vám přepošle vyjádření žalovaného a určí termín
jednání. Na vyjádření žalovaného je možno znovu reagovat, není to však bezpodmínečně
127 nutné. K nařízenému jednání doporučujeme zastoupení advokátem. Pokud jste byli
osvobozeni od povinnosti hradit soudní poplatek, může vám soud přiznat nárok na obhajobu
bezplatnou. Bezplatné právní zastoupení může v určitých případech zajistit Česká advokátní
komora a v rámci různých projektů i některé nevládní organizace. Specifikem
pracovněprávních sporů s diskriminačním prvkem je tzv. rozdělení důkazního břemene. Na
rozdíl od jiných sporů se důkazní břemeno dělí mezi stranou žalující a stranou žalovanou
(osoba vůči níž žaloba směřuje). Toto rozdělení důkazního břemene má napomoci osobám,
které se cítí být diskriminovány, k účinnému prosazení jejich práva na rovné zacházení.
Diskriminovaný (žalobce) je povinen prokázat, že byl ve srovnání s nějakou další osobou ve
srovnatelné situaci znevýhodněn a dále pak již utvrdí, že důvodem znevýhodnění byl některý
z diskriminačních důvodů. Poté se přenese důkazní břemeno na zaměstnavatele (žalovaného),
který prokazuje, že motivem jeho jednání byl jiný než žalobcem tvrzený zakázaný
diskriminační důvod. Samotné soudní řízení bude zpravidla rozděleno do několika jednání.
Při první soud zrekapituluje obsah spisové dokumentace, vyslechne si přednesy stran včetně
toho, čeho se ve sporu domáhají, a návrhy důkazů k prokázání jednotlivých tvrzení. Zároveň
poučí strany o jejich právech a povinnostech a případně je vyzve k doplnění jejich tvrzení.
Poté (může být až při dalším jednání) předvolá navrhované svědky a vyslechne je. Po zvážení
všech předložených důkazů dojde k vynesení rozsudku. V písemné podobě je rozsudek
doručen stranám zhruba do dvou měsíců od jeho vynesení. Od doručení rozsudku běží lhůta
patnácti dnů pro podání případného odvolání.
D) Odvolací řízení
Pokud nejste spokojeni s výsledkem sporu v první instanci, je možno podat proti rozsudku
odvolání, a to nejpozději do patnácti dnů od jeho doručení. Na běh této lhůty je třeba dát
pozor, zejména pokud budete mít rozsudek nějakou dobu uložený na poště. V právní řádu je
zakotvena tzv. fikce doručení, tzn. že zásilka určená do vlastních rukou adresáta (rozsudky)
se považuje za doručenou desátým dnem po uložení na poště (po oznámení o uložení zásilky),
i když může být uložena dobu delší. Lhůta patnácti dnů pro podání odvolání se tedy v případě
dlouhodobějšího uložení zásilky na poště začíná počítat od desátého dne po uložení zásilky.
Pokud je tedy např. zásilka vyzvednuta patnáct dnů po jejím uložení, uplyne lhůta pro podání
odvolání již desátým dnem po jejím vyzvednutí. Sepsání odvolání doporučujeme svěřit
advokátovi, neboť je třeba splnit několik formálních náležitostí. Předně musí splňovat
obecné náležitosti podání:
a) kterému soudu je určeno - odvolání se podává místně příslušnému soudu vyššího stupně
prostřednictvím soudu prvého stupně, tzn. že fakticky je třeba je třeba odvolání zaslat soudu,
který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Tento soud poté odvolání (po kontrole splnění
všech požadovaných náležitostí, včetně případného uhrazení poplatku za odvolání, který je
stejný jako v případě podání žaloby) přepošle spolu se spisem příslušnému soudu vyššího
stupně. Pokud tedy ve věci v prvém stupni rozhodoval okresní (obvodní) soud (všechny
případy s výjimkou žalob na ochranu osobnosti), bude o odvolání následně rozhodovat soud
krajský )městský) - žaloby na ochranu osobnosti - bude v odvolacím řízení rozhodovat soud
vrchní (v Praze či Olomouci),
128 b) kdo jej činí,
c) které věci se týká,
d) co sleduje,
e) podpis
f) datum
Mezi další povinné náležitosti je třeba řadit:
g) uvedení, proti kterému rozhodnutí směřuje (přesně specifikovat napadané usnesení
uvedením čísla jednacího, data a soudu, který jej vynesl), v jakém rozsahu ho napadá (zda
všechny výroky či jejich část),
h) odvolací důvod (tedy v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí) - odvolání do
rozhodnutí ve věci samé lze odůvodnit pouze tím, že:
- nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně,
rozhodnutí soud prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvého stupně
byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
- soud prvého stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím
označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle občanského
soudního řádu,
- řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
- soud prvního stupně nezjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné
k prokázání rozhodných skutečností,
- soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým
zjištěním,
- dosud zjištěný skutkový stav neobstojí , neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy,
které dosud nebyly uplatněny. Za tyto nové, dosud neuplatněné skutečnosti je možno
považovat pouze skutečnosti, které se týkají:
- podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení
soudu, nebo
- kterými má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo
- kterými má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá
rozhodnutí soud prvého stupně, nebo
- kterými má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné
skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé
z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch, nebo
- odvolatel nebyl řádně poučen dle občanského soudního řádu (§ 119a odst.1), nebo
- skutečnosti, které nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně
i) odvolací návrh (čeho se odvolatel domáhá) - zpravidla se bude jednat o změnu napadaného
rozhodnutí. V úvahu ještě připadá zrušení napadaného rozhodnutí a jeho vrácení soudu
prvého stupně (v případech, kdy by změna rozhodnutí vyžadovala provedení rozsáhlejšího
dokazování nebo v případech, kdy je řízení před soudem prvého stupně postiženo závažnými
vadami.
Samotný postup projednání věci odvolacím soudem se nebude lišit od postupu soudu prvého
stupně. Odvolací soud může rozhodnout tak, že:
129 - rozsudek soudu prvého stupně potvrdí a rozhodne o nákladech odvolacího řízení,
- rozhodnutí soudu prvého stupně změní (rovněž dojde ke změně rozhodnutí prvostupňového
soudu ohledně nákladů řízení),
- rozhodnutí soudu prvého stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení (v tomto případě
o nákladech řízení rozhodovat nebude).
Vynesením rozhodnutí odvolacího soudu došlo k vyčerpání všech řádných opravných
prostředků.
E) Mimořádné opravné prostředky
Mezi mimořádné opravné prostředky můžeme řadit dovolání, žalobu na obnovu řízení
a žalobu pro zmatečnost. Nejčastěji využívaným mimořádným opravným prostředkem bude
dovolání. Dovolání je však možno podat pouze v určitých zákonem omezených případech.
Prvním z těchto omezení je, že hodnota peněžitého plnění, které je předmětem sporu, musí
přesáhnout částku 20.000,- Kč. Pokud je tato podmínka slněna, je možno podat dovolání
v následujících
případech:
pokud
odvolací
soud
rozhodnutí
soudu
prvého
stupně
změnil,
- pokud odvolací soud nejprve rozhodnutí soud prvého stupně zrušil a posléze nový rozsudek
soudu prvého stupně (kdy byl tento soud vázán názorem soudu odvolacího) potvrdil,
- pokud odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil za předpokadu, že odvolací
soud dospěje k názoru, že napadané rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam.
Dovolání je třeba podat u soudu, který ve sporu rozhodoval v prvém stupni, a to ve lhůtě dvou
měsíců od doby obdržení rozhodnutí odvolacího soudu. Podání dovolání je zpoplatněno
částkou 5.000,- Kč, je možno požádat o osvobození od povinnosti poplatek hradit. V tomto
případě je ze zákona poviné zastoupení advokátem, i zde je však existuje možnost požádat
o jeho přidělení Českou advokátní komoru (zastoupení je potom bezplatné či za sníženou
odměnu).
F) Řízení před Ústavním soudem
Ústavní soud je možno považovate za samostatný specializovaný soud, který není součástí
soustavy obecných soudů. Jedním z jeho úkolů je dohled nad dodržováním základních práv
a svobod zabezpečených Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími ústavními
zákony. Ústavní stížnost mohou podávat fyzické i právnické osoby, které se domnívají, že
předchozím pravomocným rozhodnutím soudu (zásahem orgánu státní moci) došlo k zásahu
do jejich základního práva či svobody. Jaké základní právo či svoboda byly v konkrétním
případě porušeny, je třeba v textu stížnosti podrobně specifikovat, včetně jednání, kterým
mělo k tomuto porušení dojít. Ústavní stížnost je třeba podat ve lhůtě 60 dnů od doručení
rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva
poskytuje. V řízení před Ústavním soudem je ze zákona povinné zastoupení advokátem. V
případě shledání porušení základního práva či svobody Ústavní soud napadané rozhodnutí
zruší a přikáže věc k novému projednání.
130 G) Řízení před Evropským soudem pro lidská práva
Evropský soud pro lidksá práva (dále jen "Soud") je mezinárodním soud do jehož kompetence patří
řešení sporů vyplývajících z porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen
"Úmluva") členskými státy Úmluvy. Porušení Úmluvy může být v daném konkrétním případě
spatřováno zejména v postupu vnitrostátního soudu. Vždy je třeba uvést, o kterém konkrétním článku
se domníváte, že byl porušen, a jakým jednáním mělo k tomuto porušení dojít. Stížnost k soudu je
možno podat až po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků nápravy, mezi než je třeba řadit i ústavní
stížnost. V ní musí být uvedeny námitky, ketré jsou předmětem stížnosti k Soudu. Lhůta pro podání
stížnosti činí 6 měsíců od doručení rozhodnutí poslední instance - Ústavního soudu. Sepsání stížnosti
je vhodné svěřit advokátovi , není to však podmínkou. Stížnost musí obsahovat tyto náležitosti:
a) stručný souhrn skutečností, na které si stěžujete, včetně uvednení toho, v čem stížnost spočívá,
b) porušení jakého práva zaručeného Úmluvou namítáte,
c) vnitrostátní prostředky nápravy, kterých bylo v řízení využito,
d) seznam vnitrostátních rozhodnutí přijatých v dané záležitosti (musí obsahovat datum přijetí
rozhodnutí, uvedení soudu, který rozhodnutí vydal, a stručné shrnutí obsahu rozhodnutí) včetně jejich
kopií,
e) podpis (buď stěžovatele či jeho právního zástupce - v tomto případě musí být přiložena plná moc).
Podání stížnosti není zpoplatněno. Úředními jazyky Soudu jsou francoužština a angličtina, stížnost je
možno podat i v češtině, nicméně v průběhu dalšího řízení bude nutné přejít na jeden z uvedených
úředních jazyků. Po doručení stížnosti vás Soud o této skutečnosti vyrozumí a zároveň vám sdělí, jaké
číslo jí bylo přiděleno) obdoba spisové značny u vnitrostátních soudů). Toto číslo je třeba používat
vždy při komunikaci se Soudem. Stížnost se podává poštou na adresu:
Monsieur le Greffier de la
Cour européenne des Droits de l'Homme
Conseil de l'Europe , F-67075 Strasbourg Cedex, France
131 Pracovní list č.1
Podporované zaměstnávání
Je možné rozlišit několik typů podporovaného zaměstnání. Liší se nejen nárokem na
zaměstnavatele, ale i mírou podpory ze strany neziskových organizací. A to podporou
zaměstnavateli i zaměstnanci. Předstupněm podporovaného zaměstnávání je pracovní
rehabilitace. Jednotlivé druhy zaměstnávání představují pomyslné schůdky, po kterých
může člověk s duševním onemocněním vystoupat až k běžnému pracovnímu zapojení.
Zde naleznete jejich přehled.
Pracovní rehabilitace
Z hlediska člověka s duševním onemocněním je pracovní rehabilitace podporou při výběru,
získání a udržení vhodného zaměstnání, eventuelně i při jeho ukončení. Z hlediska
poskytovatele je pracovní rehabilitace proces, při kterém je vyžadováno zotavení, udržení a
rozšíření pracovního potenciálu. V tomto procesu se kombinují individuální metody
(orientace v práci, trénink v zaměstnání a zprostředkování za-městnání) se strategiemi
orientovanými na prostředí (vytvoření nebo ovlivnění budoucí pracovní situace).
Chráněná dílna
Pracoviště přizpůsobené pro přípravu na práci nebo pro zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (dohodnuté s úřadem práce) s cílem umožnit lidem s duševním onemocněním
pracovat v maximálně chráněných podmínkách a umožnit nácvik pracovních a sociálních
dovedností. V chráněné dílně pracují lidé s duševním onemocněním za stálé podpory
terapeuta a asistenta. Pracovní tempo a zátěž jsou přizpůsobeny možnostem pracovníků.
Chráněné místo
Pracovní místo vytvářené s úmyslem zaměstnat osobu ze zdravotním postižením, chráněné
místo je vytvořené ve firmě na otevřeném trhu práce a je uzpůsobeno potřebám člověka se
zdravotním postižením – po dohodě s úřadem práce
Tréninkové resocializační pracoviště
Podobné jako chráněná dílna. Vzniká bez dohody s úřadem práce. Umožňuje trénink
pracovních a sociálních dovedností zpravidla v méně chráněných podmínkách, kde klienti
přicházejí do kontaktu s veřejností. Častým cílem je návrat na otevřený trh práce. Je časově
omezeno (zpravidla na 0,5 – 1 rok).
Přechodné zaměstnávání
Program umožňující člověku s duševním onemocněním časově omezený trénink pracovních a
sociálních dovedností (půl roku až rok) přímo na pracovišti zaměstnavatele v běžných
pracovních podmínkách, za podpory pracovního konzultanta. Podpora poskytovaná
pracovním konzultantem spočívá v zaučení člověka s duševním onemocněním, kdy pracovní
konzultant po určitou dobu pracuje společně s člověkem s duševním onemocněním. Další
podporu v práci pak poskytuje podle aktuální potřeby. Pracovní konzultant poskytuje také
asistenci v komunikaci při problematických situacích mezi člověkem s duševním
onemocněním a nadřízenými či kolegy na pracovišti.
132 Podporované zaměstnávání
Program, jehož cílem je poskytnout člověku s duševním onemocněním takovou míru podpory,
aby si zvolil, našel a udržel vhodné místo na otevřeném trhu práce. Pro člověka s duševním
onemocněním se hledá konkrétní pracovní místo podle jeho vzdělání a praxe. Služba také
poskytuje asistenci člověku s duševní onemocněním i zaměstnavateli při nástupu a dále pro
udržení pracovního místa (dojednání pracovních podmínek, zaučení na pracovním místě,
následná podpora na pracovišti). Doba podpory je individuální, zpravidla 2 roky. Pracovní
smlouva se uzavírá mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s duševním onemocněním.
Pracovní konzultant může zaměstnavateli v rámci tohoto programu dále nabídnout: pomoc při
vytváření vhodné pracovní náplně pro člověka s duševním onemocněním; podporu při
vyřizování formalit souvisejících s nástupem do zaměstnání; poradenství v oblasti legislativy
pro zaměstnávání lidí s duševním onemocněním; pomoc při komunikaci se zaměstnancem.
Poradenství – pracovně a sociálně právní poradenství.
Job club
Vzdělávací aktivita, kurz přípravy na zaměstnání, klient získává všechny potřebné informace
a znalosti, jak a kde hledat práci, jak se připravit, vystupovat,…
Podpůrná skupina
Podpora pro klienty, kteří hledají práci na otevřeném trhu práce nebo právě do nového
zaměstnání nastoupili. Klienti si předávají své zkušenosti, informace, dostávají podporu ve
svém úsilí od terapeuta.
Rekvalifikace
Vzdělávací aktivita, jejím prostřednictvím si může člověk zvýšit nebo změnit kvalifikaci k
výkonu určité profese
Kazuistiky
Ukázky dobré praxe z pohledu zaměstnavatele i klienta
Z pohledu zaměstnavatele:
Pan B.,
Pan B., který je vlastníkem reklamní agentury, se rozhodl, že bude zaměstnávat lidi se
zdravotním postižením (OZP = osoby zdravotně postižené). Slyšel od kolegy z tiskárny, že z
toho může mít úlevy na daních a nebude muset odvádět peníze do státního rozpočtu. Zadal
proto svojí asistentce, aby zjistila, jaké zákonné výhody mu přinese zaměstnání člověka OZP
a co pro to má vlastně udělat. Paní asistentka zatelefonovala postupně na finanční úřad, na
úřad práce a na Českou správu sociálního zabezpečení. Poté, co zjistila potřebné informace,
napsala inzerát do novin a začala shánět nové zaměstnance do firmy.
Pohled z obou stran:
Pan Karel, klient
Pan Karel pracuje již rok na pracovní pozici recepčního v hotelu. Pravidelně 1x za měsíc
chodí na schůzky ke své pracovní konzultantce. Po půl roce v práci měl problém s tříděním
pošty. Nevěděl, komu má předávat poštu, na které není uvedeno jméno, ale jenom název
hotelu. Požádal pracovní konzultantku o pomoc. Pracovní konzultantka domluvila společnou
schůzku se zaměstnavatelem i s panem Karlem. Na této schůzce se ukázalo, že Karel má z
třídění pošty zbytečné obavy a že tuto poštu může rovnou předávat své nadřízené…..
Shrnutí:
Spolupráce vychází z potřeb člověka s duševním onemocněním a zaměstnavatele.
Pracovník programů zaměstnávání asistuje oběma stranám (zaměstnavateli i člověku s
duševním onemocněním) při navázání vzájemné důvěry.
Asistence pracovního konzultanta na pracovišti (zaučení klienta na pracovním místě po dobu
nezbytně nutnou a docházení za ním na pracoviště v případě nutnosti)
Pracovník programů zaměstnávání je prostředníkem při společných schůzkách podporuje
člověka s duševním onemocněním na pracovním místě.
134 Z pohledu klientů:
Paní Alena, klientka
Paní Alena přišla do organizace po hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Před svou
hospitalizací dlouhou dobu pracovala jako pokladní v hypermarketu. Po návratu z léčebny se
paní Alena chtěla vrátit zpět do práce, ale už ne za pokladnu. Po vstupním rozhovoru s
pracovní terapeutkou se domluvily, že by pro paní Alenu byla ze začátku dobrá pracovní
rehabilitace – nejprve práce v chráněné dílně, a potom možný postup do programu
podporovaného zaměstnávání.
Během pracovní rehabilitace prošla paní Alena chráněnou dílnou práce s papírem, poté si
vyzkoušela v rámci přechodného zaměstnávání práci v administrativě. Paní Alena se v rámci
svého volného času přihlásila na kurzy angličtiny a počítačů, snažila se zvýšit si svou
kvalifikaci. Měla pravidelné schůzky se svou pracovní konzultantkou, se kterou sestavovaly
rehabilitační plán. Po ukončení pracovní rehabilitace přešla paní Alena do programu
podporovaného zaměstnávání, a rozhodla se najít si zaměstnání na otevřeném trhu práce. Ve
spolupráci s pracovní konzultantkou a terénní pracovnicí si začala hledat práci. Nastoupila do
zaměstnání jako administrativní pracovnice. Pracuje na zkrácený úvazek. Její náplní práce je
přepojovat telefony, psát zápisy z porad, třídit poštu a přijímat návštěvy.
Jana
Jana absolvovala vysokou školu ekonomickou, po dokončení studia pracovala na několika
administrativních místech. Ve 29 letech se u ní projevily první příznaky schizofrenie.
Zpočátku se nedokázala soustředit a špatně spala. Časem cítila úzkost a měla pocit, že o ní
hovoří v televizi. Vyhledávala samotu, omezila komunikaci s rodinou a přáteli na minimum.
Nakonec se zhroutila a byla poprvé hospitalizována v psychiatrické léčebně. Od té doby byla
hospitalizována celkem třikrát. Po návratu z léčebny si za pomoci ošetřujícího psychiatra a
psychoterapie pomalu budovala náhled na své onemocnění. Po roce úspěšné ambulantní léčby
Jana začala uvažovat o návratu do zaměstnání. S podporou pracovního konzultanta si
vyhledala práci v menší firmě, kde nastoupila jako účetní na plný úvazek. Práce ji bavila, ale
ještě ve zkušební době začala Jana opět pociťovat úzkostné stavy a objevily se u ní poruchy
spánku. Jana už tentokrát uměla rozpoznat varovné příznaky nemoci a vhodnou úpravou léků
135 (po konzultaci se svým ošetřujícím psychiatrem) zvládla tento zhoršený stav ambulantně. Po
dohodě s pracovním konzultantem a zaměstnavatelem si snížila pracovní úvazek na polovinu,
aby omezila míru zátěže v tomto pro ni náročném období. Ve volném čase se více soustředila
na terapii a věnovala se svým zálibám. V současné době je Jana v zaměstnání spokojena,
vyhovuje jí práce na 4 hodiny denně, je nadále pravidelně ambulantně léčena a po
několikaměsíční známosti se vdala
136 16 Setkání č.12
Práce se zaměstnavateli
-
kontaktování vytipovaných zaměstnavatelů
odeslání dokumentace, podpora klienta, příprava na pohovor apod.
kontaktování zaměstnavatelů o dané problematice?
poskytnutí klientům seznam zaměstnavatelů
Toto setkání využijeme především k prezentaci sociálních služeb, zaměřených na podporu dlouhodobě
duševně nemocných při hledání pracovního uplatnění. V našem případě půjde o představení programu
pracovního poradenství a jeho možností využití při komunikaci s potenciálním zaměstnavatelem či při
jednáních na Úřadu práce.
Je důležité účastníky kurzu ujistit, že na hledání zaměstnání a případnou komunikaci
s pracovněprávními subjekty nemusí být sami, že mohou využít třetí osoby k mediaci a tím docílit
lepšího výsledku při jednáních.
Podobné je to i s přípravou dokumentace (osobního portfolia). Účastníci setkání budou seznámeni
s možnostmi individuálního pracovního poradenství, kdy si mohou s pracovníkem služby přesně a
cíleně připravit vše, co potřebují na konkrétní jednání.
Důležitou rolí je asistence přímo v terénu. Zaměříme se na vhodnost jednání ve třech tak, aby zájemci
o zaměstnání spíše neuškodila.
V první části setkání se účastníci společně s lektory rozdělí do dvojic a věnují pět minut na kladení
otázek z oblasti zaměstnanosti a zkušeností se zaměstnáním. Po pěti minutách se role otočí a otázky
bude klást ten, kdo prve odpovídal. Skupině se pak každá dvojice vzájemně představí a popíše
kolegovo dosavadní pracovní zkušenosti. Získáme tím jednak vzájemný přehled o šíři pracovních
zkušeností ostatních, druhým efektem je uvědomění si, jak důležitá komunikace je a jak je prospěšné,
dokážeme-li vést rozhovor.
Ve druhé části setkání – po teoretické části - se zaměříme na modelové situace, při kterých se
pokusíme uplatnit rady a návody jak nejlépe komunikovat, které právě zazněly (Zásady efektivní
komunikace, na co bychom si měli dát v komunikaci pozor, nástroje, formy a pravidla komunikace se
zaměstnavatelem…)
Ve třetí části setkání představíme možnosti podpory při komunikaci se zaměstnavatelem z naší strany
a na závěr společně probereme seznam regionálních zaměstnavatelů. Ochotných zaměstnávat i osoby
zdravotně postižené.
137 Teoretická část
Komunikace
Definice komunikace
Původní latinský výraz „communicare“ zahrnuje sdílení, spolčování, společnou účast. Pro naši potřebu
by měl pojem komunikace znamenat základ veškerých vztahů mezi lidmi. Na nich a na naši
schopnosti navzájem se domluvit závisí i naše schopnost přežití. Komunikace představuje proces
sdělování ( ale také sdílení ), přenosu a výměny významů a hodnot, zahrnující v širším záběru nejen
oblast informací, ale také dalších projevů a výsledků lidské činnosti, jako jsou nejrůznější nabízené
produkty, stejně jako reakce zákazníků na ně.
Model procesu komunikace (aut. Shannon a Weaver, Teorie komunikace, 1949)
1.
komunikátor – ten, kdo má produkt, nápad, informaci a důvod ke komunikaci, producent
2.
kódování – převedení, vyjádření předmětu komunikace do souboru prvků, symbolů, tvarů
3.
zpráva (dělení) – jako výsledek kódovacího procesu, v marketingovém pojetí naše nabídka
(produkt)
4.
kanál (prostředek komunikace) – nosič zprávy, distributor
5.
komunikant (dekódující příjemce) – zpráva musí být příjemcem nejen přijata, ale následně také
dekódována, jedná se o myšlenkové pochody, jimiž na základě svých vlastních schopností, zkušeností
a svého referenčního rámce příjemce (zákazník) interpretuje obsah zprávy
6.
zpětná vazba – reakce příjemce (zákazníka) umožňuje vzájemnou (oboustrannou), nikoli
pouze jednosměrnou komunikaci
7.
šum – všechny možné faktory, měnící podobu, obsah či pochopení zprávy
Zásady efektivní komunikace
Efektivní komunikace se v praxi opírá o:
1
Důvěryhodnost – komunikace stojí na vzájemné důvěře a znalosti partnerů.
2
Volbu vhodného času a prostředí, v němž komunikace probíhá.
3
Pochopitelnost a významnost obsahu – sdělení musí mít význam nejen pro
komunikátora, ale také pro příjemce, musí odpovídat jeho vlastnímu systému hodnot, musí
být relevantní pro jeho vlastní situaci.
Motto: Není důležité, co se říká, ale co se tím míní, a hlavně co se tím sleduje, jaké jsou
skutečné, často zastírané cíle.
138 4.
Jasnost – sdělení musí být vyjádřeno jednoduchými symboly a pojmy. Složitější stanoviska by
měla být zhuštěna do jednoduchých tezí a sloganů, které vynikají názorností a jasností. Čím dále
sdělení putuje, tím by mělo být jednodušší. V každém případě by instituce měla hovořit jedním, nikoli
několika různými hlasy.
Motto: Nejprve je nutné problému porozumět („pojmenovat ho“) a teprve potom ho můžeme
chtít sdělovat druhým.
1
Soustavnost – komunikace je nikdy nekončící proces, vyžadující pro získání cíle
neustálé opakování a rozvíjení.
2.
Osvědčené kanály – úspěšné, prověřené komunikační kanály je třeba náležitě využívat, nebo
k těm má příjemce vytvořený vztah a respektuje je. Budování nových kanálů je složitější a výsledek
nejistý. Různé kanály mívají rozdílné efekty a jsou vhodné v různých okamžicích komunikačního
procesu. Pro dosažení určitého příjemce bývá vhodné využít několika odlišných kanálů. Také příjemce
si s různými komunikačními kanály spojuje různé hodnoty a významy
3.
Znalost adresáta – komunikace se opírá o znalost komunikačních schopností adresáta. Je
nejefektivnější, jestliže vyžaduje co nejmenší mimořádné úsilí na straně příjemce, což předpokládá
znát jeho dosažitelnost, zvyky, schopnost vnímat a pochopit sdělení, úroveň vzdělání atd. Čím více
víme o adresátovi, tím efektivnější sdělení jsme schopni připravit . O co lépe známe partnera, jeho
záměry, cíle, přání, potřeby - sumárně to, co chce, o co mu jde, tím lépe jsme schopni celý
komunikační proces připravit a realizovat a nakonec dosáhnout společně přijatelných cílů.
Efektivní komunikace se může uskutečnit pouze v atmosféře důvěry. Právě ta je v současnosti u nás
velice aktuálním a podstatným problémem nejen podnikatelských aktivit, politických jednání, ale
vůbec jakéhokoli vzájemného styku a jednání. K dalším vyhledávaným vlastnostem partnerů budou
patřit serióznost či důvěryhodnost, které se stanou ve vzájemných vztazích důležitými podmínkami
pro rozvoj partnerství.
Na co bychom si měli dát v komunikaci pozor?
překroucení informace v průběhu toku komunikačním kanálem, zpravidla k němu dochází při
zprostředkované komunikaci přes několik subjektů;
komunikační zahlcení nastává v případech, kdy adresát obdrží tolik informací, až je nestačí
vnímat;
nevhodně zvolený komunikační kanál, kdy například rozsáhlý a složitý materiál předčítáme
posluchačům, zatímco by ho mohli lépe pochopit ve vizuální podobě;
nevhodně zvolené místo a čas pro komunikaci, když vám např. nadřízený zavolá kvůli
pracovním problémům v sobotu večer domů;
139 neschopnost vnímat druhé a jejich problémy, a když už by partner byl ochoten naslouchat,
vnímá pouze to, co se mu hodí;
neochota zabývat se problémem a jednat o něm;
podcenění neverbální stránky komunikace – při osobním jednání se uvádí, že necelá desetina
sdělení pochází ze slovního obsahu, vše ostatní je výsledkem „řeči“ očí, obličeje, paží,
pohybů, postojů, prostorového oddálení či přiblížení a případně dotyků (podání ruky).
Nástroje komunikace
Osobní rozhovor – nejúčinnější, ale zároveň co do rozsahu adresátů nejomezenější prostředek..
Dokáže naši komunikaci obohatit o řadu neverbálních, vizuálních stránek jako jsou gestikulace,
mimika, pohyb a držení těla, oblečení včetně doplňků, ale také zařízení místnosti či prostředí. Hlavní
nevýhodou je, že partneři se musí setkat ve stejném čase a na stejném místě, což nebývá vždy
jednoduché a možné.
Telefonování – nejrozšířenější náhražka osobní komunikace z očí do očí. Odstraňuje prostorové
bariéry. Má však také omezení. Především umožňuje pouze auditivní komunikaci (komunikace bez
vizuálních vjemů), což však může být v některých situacích výhodné. Telefonování je vhodné pro
domluvu jednání, připomenutí termínu setkání nebo k rychlému sdělení změny.
Příklad:
Měli bychom se držet následujících zásad:
-
Mlčet, nebo když někdo hovoří, nemůže poslouchat. Člověk má dvě uši a pouze jeden jazyk,
čímž sama příroda naznačuje , aby víc naslouchal.
Vytvořit mluvícímu atmosféru uvolněnosti a klidu. Naznačit tím, že chceme opravdu
naslouchat a pomoci mu řešit problém
Vcítit se do postavení mluvícího, ovládnout své emoci a být trpělivý.
Klást otázky, což mluvícího povzbuzuje, zatímco protiargumenty jej naopak odpuzují a dráždí.
Dopisy – jedná se o zprostředkovaný způsob komunikace, kde dochází k předávání písemné zprávy
v podobě v jaké ji odesílatel připravil. Jedná se v současné době o finančně a časově náročný způsob
komunikace. Dodávají však adresátovi jedinečný pocit důležitosti a závažnosti našeho sdělení a jsou
také vhodné, jde-li nám o navázaní nového kontaktu nebo o představení určité nabídky.
Elektronická pošta, fax – jedná se o novější podoby sdělení, které vynikají rychlostí, případně i nižšími
náklady. Zároveň jsou méně osobní a více zprostředkované elektrotechnikou. Navíc si nemůžeme být
nikdy stoprocentně jisti , kam nakonec naše zpráva dorazila, kdo nám ji skutečně poslal či kdo
140 všechno se s ní seznámil. Proto doporučujeme vždy pro jistotu ještě telefonicky ověřit , zda a v jakém
stavu zpráva došla, případně poslat vytištěnou kopii poštou.
Schůze, zasedání – jedná se o komunikaci ve skupině, která je náročná tím, že účastníci jsou na nich
osobně přítomni a tráví zde drahocenný čas. Zároveň však kolektivní účast může přinést nové podněty
a nápady. Těmito formami komunikace lze nesporně oslovit větší skupiny lidí. Jejich program musí
být však dobře připraven. Jednání by se mělo řídit stanoveným časovým harmonogramem.
Telekonference, videokonference – jedná se o novější podobu, kdy skupina z různých míst je ve
stejném čase propojena telefonními linkami a jejich prostřednictvím se navzájem domlouvá. Obdobou
je setkání v prostředích připomínajících televizní studio, kde vedle mikrofonu jsou také monitory a
kamery. V tomto případě hovoříme o videokonferenci.
Příklad:
Za podstatné přínosy nových elektronických komunikačních přístrojů lze považovat především to, že:
-
zrychlily přenos informací
zpřesnily a zkonkretizovaly informace
umožnily přecházet od běžného, jednosměrného způsobu komunikace, jenž je typický pro
klasické sdělovací prostředky, k dvousměrnému, interaktivnímu
Formy a pravidla komunikace se zaměstnavatelem
Oslovení zaměstnavatele
V zásadě existují tři způsoby, jak můžeme zaměstnavatele oslovit. Jde o oslovení písemné, telefonické
nebo osobní. Rozhodující je, jaký způsob oslovení vyžaduje zaměstnavatel. To se vždy dozvíme
z inzerátu. Jestliže vyžaduje zaslání životopisu, jde o oslovení písemné. Jestliže v inzerátu naopak není
žádný požadavek na životopis, ale je uvedeno telefonní číslo (případně výzva k telefonickému
oslovení – např. „zájemci se mohou hlásit na telefonu číslo….“ apod.), jde o oslovení telefonické.
Způsob oslovení, který zaměstnavatel navrhuje resp. vyžaduje, je potřeba respektovat. Nebudeme
zaměstnavateli zasílat životopis, jestliže ho přímo nevyžaduje. Nebudeme tedy dělat to, co
zaměstnavatel nechce, ale naopak mu budeme vycházet vstříc.
141 Charakteristika jednotlivých způsobů oslovení zaměstnavatele
Písemné oslovení
Tento způsob oslovení je obecně nejčastější a současně nejsnadnější. V případě OZP je součástí
korespondence vždy životopis a průvodní dopis, popřípadě další náležitosti jako je např. fotografie,
kopie dokladů o dosaženém vzdělání.
Výhody
možnost detailní přípravy, vyloučení nejistoty z prvotního osobního kontaktu, obvykle standardní
forma v navázání oficiální komunikace
Nevýhody
omezený rozsah, hloubka a kvalita sdělení, neexistence vizuálního kontaktu,
Osobní (přímé) oslovení
Tento způsob oslovení má samozřejmě určitá pravidla, která již byla popsána v předchozích
kapitolách. Osobní oslovení volíme v případě, kdy se o něm zaměstnavatel zmiňuje ve svém
inzerátu nebo z vlastní iniciativy, protože chceme pracovat u konkrétní společnosti.
Výhody
vizuální a verbální kontakt, možnost získání okamžité zpětné vazby, poměrně široké možnosti pro
rozsah a hloubku sdělení, možnost flexibilního a variabilního řešení
Nevýhody
omezená možnost přípravy (např. otázka zaměstnavatele může uchazeče o pracovní místo zastihnout
nepřipraveného), náročnost na osobu „vyjednavače“, partneři se musí setkat na stejném místě ve
stejném čase
Specifika komunikace OZP se zaměstnavatelem
Přijímací pohovor, konkurz
Jak probíhá
-
individuálně formou pohovoru s jedním nebo více lidmi z firmy
skupinově formou písemného testu nebo úkolu zadanému ke společnému vyřešení
Co nás na něm čeká
-
představení firmy a pracovní pozice na kterou firma hledá pracovníka (měli by zájemci o
pracovní místo sdělit, co bude dělat, na jaký úvazek, za jaký plat a za jakých podmínek– např.
práce na směny, práce v týmu, nutnost specifického vzdělání apod.)
představení zájemce o práci (co umí, jaké má vzdělání a zkušenosti, jakou má o práci
představu, proč by měli přijmout právě jeho – přednosti, jaký očekává plat a podmínky apod.)
Nejčastější chyby při osobním pohovoru nebo výběrovém řízení
-
142 nepozdravení či nepředstavení
-
příchod v jinou než ve stanovenou dobu
nevhodné oblečení
neupravenost
neznalost základních informací o společnosti, která zaměstnání nabízí
nerespektování práva zaměstnavatele na otázky (poukazování na bezpředmětnost otázek)
nepřipravenost a následná neschopnost na otázky reagovat
snaha vést pohovor na základě vlastního scénáře (a to mnohdy za každou cenu)
upozorňování na vlastní nedostatky
nevhodné vystupování
poučování zaměstnavatele
vědomé poskytování nepravdivých údajů
neznalost názvu pracovní pozice
poukazování na ochotu přijmout jakoukoliv práci
neznalost následného postupu
dotazování na výši platu při prvním jednání
poukazování na obtížnost nebo složitost situace, kterou přináší ztráta zaměstnání nebo jeho
hledání
ukončení jednání bez poděkování a rozloučení
navazování nevhodných témat jako je např. současná politická situace
Specifika komunikace a spolupráce subjektů v oblasti pracovní rehabilitace
První formou je přímá komunikace se zaměstnavatelem za účelem vytvoření pracovního místa pro
osobu se zdravotním postižením, kde jsme čerpali ze zkušeností pracovníků agentury práce organizace
Sociální agentura. Druhou formou, jak ovlivnit spolupráci a komunikaci se zaměstnavateli, je účast
v odborné pracovní skupině při úřadech práce. Třetí možností, jak získat potřebné informace
k problematice zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a navázat možnou spolupráci se
zaměstnavateli, je zapojení do regionálního mezisektorového partnerství. Další možností je obrátit se
přímo na vybraná profesní a zájmová sdružení.
Přímé oslovení
Desatero pro telefonickou komunikaci se zaměstnavatelem za účelem získání pracovního místa pro
osobu se zdravotním postižením:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
představit firmu/organizaci
zjistit aktuálnost zveřejněného volného pracovního místa
zjistit zkušenosti zaměstnavatele se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením
stručně vysvětlit problematiku OZP
zjistit základní parametry volného pracovního místa
nabídka spolupráce, organizace se stane dodavatelem klientů na volná pracovní místa, zájemci
budou motivovaní a budou vyhovovat požadavkům na pracovní místo
7. možnost seznámit se s činností firmy na www stránkách
8. souhlas se zveřejněním dat o firmě
9. možnost splnění zákonných podmínek – náhradní plnění, finanční příspěvky, …
10. pozvání k osobnímu jednání
143 Desatero bodů bylo zpracováno v rámci diskuse se sociálními pracovníky organizace Sociální
agentura, kteří jsou v úzkém kontaktu se zaměstnavateli. Velké rozdíly v komunikaci s malou a velkou
firmou nebyly zjištěny. Rozdíl pouze spočívá v pracovní pozici osoby zastupující firmu, kterou u
malého a středního podniku většinou zastupuje přímo majitel a u větších firem je to zpravidla
personalista.
Odborná pracovní skupina pro pracovní rehabilitaci při úřadech práce
Velikost odborné pracovní skupiny zřízené dle §7 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., se na šetřených
úřadech práce zpravidla pohybuje v rozmezí 5–9 členů. Zastoupení klíčových aktérů v odborné
pracovní skupině je upraveno pro úřady práce doporučujícím ustanovením ze strany MPSV ČR.
Zahrnuje požadavky na minimální složení odborné pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci, a to ve
složení zástupce příslušného úřadu práce, zaměstnavatelského subjektu, poskytovatele sociálních
služeb popř. organizace pro zdravotně postižené. Působení členů v odborné pracovní skupině je ve
většině případů založeno na dobrovolné účasti.
Vyjádření odborné pracovní skupiny má formu doporučení a konečné stanovisko vydává vrcholový
management úřadu práce. Četnost zasedání je na všech šetřených úřadech ovlivněna mírou aktuální
potřebnosti. Frekvence zasedání má ovšem své limity, poněvadž členy pracovní skupiny jsou
dobrovolní pracovníci, kteří mají také své pracovní povinnosti.
Silné stránky
-
systémové řešení jednotlivých etap pracovní rehabilitace (od individuálního plánu až po
zajištění konkrétní služby),
zastoupení klíčových zástupců ze jednotlivé sektory včetně zaměstnavatelů,
platforma pro přenos informací a vytvoření základů mezisektorové spolupráce,
Slabé stránky
-
dobrovolnost členů odborné pracovní skupiny vede k nízké frekvenci jejich zasedání,
z hlediska žadatele o pracovní rehabilitace není možné odvolání proti rozhodnutí,
nedořešená legislativa,
nedořešená ochrana osobních údajů,
zástupce zdravotnického zařízení není zpravidla zastoupen.
Regionální mezisektorové partnerství
Poměrně nový přístup využívající zdrojů v komunitě za účelem zvyšování ekonomické prosperity
daného subjektu, zvyšování kvality nabízených služeb pro koncové uživatele a posilování spolupráce
mezi klíčovými aktéry v dané oblasti. Realizované šetření a výzkumy z posledních let ukazují, že
realizaci regionální mezisektorové spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace považuje každá druhá
organizace za významný prvek pro další rozvoj své organizace. V detailnějším pohledu větší význam
mezisektorové spolupráci přisuzují neziskové organizace. Zájem o spolupráci a zapojení do
144 regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace je obecně velmi silný, například
v ziskovém sektoru více než 40 % akciových společností, 60 % družstev a 40 % společností s ručením
omezeným má zájem být do tohoto systému zapojena. Nevládní neziskové a příspěvkové/rozpočtové
organizace deklarují ještě vyšší zájem a souhlasné stanovisko vyjádřily takřka všechny organizace.
Hodnocení ze strany organizací často souvisí s institucionální hustotou “institutional thickness“
regionálního prostředí, která vytváří v regionech s různou mírou koncentrace příbuzných a
navazujících subjektů v oblasti pracovní rehabilitace, různé kapacity a možnosti rozvoje regionálního
prostředí. Kraje s vyšší mírou koncentrace zainteresovaných organizací umožňují efektivnější
vytváření vzájemných vazeb a zasívání prostředí požadovanými službami v oblasti pracovní
rehabilitace.
Požadovaný systém představuje v prostorovém vyjádření sí kontaktů mezi zainteresovanými
institucemi do které vstupuje klient se svými individuálními potřebami. Jestliže existují regiony s nižší
koncentrací požadovaných služeb, uvedený stav je úzce spojen s relativně vyšší individualizací
jednotlivých aktérů systému pracovní rehabilitace (klient–služba–práce). Přenos informací je nižší,
složitější je také implementace příslušných právních norem do praxe.
Silné stránky
-
posílení přenosu informací mezi klíčovými aktéry v rámci regionu ,
vytváření podmínek pro vznik společných projektových záměrů,
nástroj k řešení problematiky zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením,
zvyšování kvality nabízených služeb pro koncové uživatele,
posílení efektivity práce v zapojených organizací
Slabé stránky
-
145 ochota ke spolupráci klíčových aktérů na úrovni regionu
poměrně dlouhodobá návratnost vynaložených „investic“
značně vysoké nároky na koordinaci celého procesu
riziko prosazování vlastních zájmů na úkor druhé strany
17 Setkání č.13
Práce se stresem
-
co je stres x jak na nás působí
zmapování běžného (pracovního) dne
matice plánování priorit a organizování času
(bludný kruh odkládání činností)
Přehled stresujících životních událostí
(poměr příjmu a výdeje sil – obecně x v pracovním kolektivu)
Aktivní x pasivní způsoby zvládání stresu
Desatero zvládání stresu
(vnitřní životní programy)
Primárním cílem tohoto pracovního setkání je představit účastníkům job klubů pojem stres a
to jak na nás obecně působí, dále odlišit nadužívání pojmu stres v dnešním světě od reálné
hladiny stresu v životě našich klientů. Nicméně vzhledem k cílové skupině projektu (osoby
dlouhodobě duševně nemocné s diagnózou v oblasti psychotických onemocnění, zejména
schizofrenie a maniodepresivní psychóza) si klademe za cíl, aby toto setkání bylo co možná
nejvíce zaměřeno prakticky – tedy aby si každý účastník mohl zmapovat, jak běžně tráví svůj
volný či pracovní čas, jestli již při jeho organizování nedochází ke zbytečnému kumulování
stresujících faktorů a zpřehlednit tzv. objektivně stresující životní události (včetně možnosti
sdílení a podpory ve skupině). V druhé části setkání bychom s účastníky zpracovali přehled
možností, jak se aktuálně brání stresu a jaké jsou další možnosti, a to s důrazem na rozlišení
aktivních a pasivních strategií.
Po krátkém teoretickém úvodu, co je stres, jaký byl jeho význam původně (exkurz do
„pravěku“ – reakce útok/útěk) a jak na nás působí v současnosti, kdy zpravidla nejsme za
běžných okolností ohroženi na životě, bychom s účastníky zpracovali Cvičení s pracovním
listem č. 1 – Zmapování běžného dne. Cílem této aktivity, ve které jde o zpracování
podrobného
„časového snímku“ tzv.: běžného dne, je zviditelnění toho, jak efektivně
využíváme čas v průběhu dne. Tedy kolik času potřebuje každý z nás objektivně na
odpočinek, na sebeobsluhu a péči o domácnost, na práci, ale také na rodinu či přátele, koníčky
atd. Po samostatném zpracování úkolu nechají lektoři účastníky reflektovat jejich zjištění ve
skupině. Následuje debata, zda by mohli svůj čas využívat efektivněji?
146 Debatu je možné teoreticky doplnit, a to představením a vysvětlením jednotlivých kvadrantů
v Matici plánování priorit (pracovní list číslo 2/a – vyplněný). Účastníci pak mohou opět
pokračovat v samostatné práci se zaměřením na to, jak se jim daří realizovat různé úkoly
v souvislosti s jejich naléhavostí a důležitostí (Cvičení s pracovním listem č. 2/b –
prázdný). Zde je opět vhodné na konci cvičení zhodnotit ve skupině, jaké má kdo zkušenosti,
obzvláště s kvadrantem „nenaléhavých, ale důležitých úkolů“, které bývají zpravidla
identifikovány jako velmi silné a dlouhodobé zdroje stresu. Cvičení je vhodné uzavřít
rozdáním a vysvětlením tzv. bludného kruhu odkládání činností (pracovní list č. 3).
V další části by lektoři promítli (nebo rozdali jako pracovní list č. 4) účastníkům přehled
stresujících životních událostí , účastníci by si individuálně spočítali své „skóre“. V této části
není vhodné zveřejňovat přehled jednotlivých stresujících událostí účastníků před skupinou,
protože obzvláště události s vysokým skóre mohou být velmi osobní (ztráta partnera, úmrtí
někoho blízkého, zjištění závažné diagnózy atd.) lektoři však musí být připravení, že některý
z účastníků bude potřebovat individuální konzultaci. Pro účel práce ve skupině se zveřejňuje
pouze dosažené skóre (ve vztahu k poslednímu půl roku) jako objektivní údaj, jednotliví
účastníci pak mohou mluvit o tom, jak tuto úroveň stresu pociťují a zvládají subjektivně.
Tímto se skupina pozvolna přesune k dalšímu cvičení – pracovní list č. 5 – zaměřený na
poměr příjmu a výdeje sil (předpokládáme, že účastníci budou pracovní list vyplňovat obecně
se zřetelem na poměr „radostí a starostí“ v jejich životě, instrukce k vyplnění se ale může
vztahovat přímo na pracovní kolektiv – pokud ve skupině bude i účastník, který je v současné
době zaměstnán). V pravé části pracovního listu je možné zachytit graficky rozsah pozitivního
(tedy podpůrného) a negativního (oslabujícího, stresujícího) v životě účastníků, včetně
vzájemného poměru obojího. Toto cvičení je možno využít i jako přípravnou aktivitu pro
skupinovou práci s flipchartem – brainstorming na téma: Jakými způsoby zvládáme stres?
Lektoři fungují jako zapisovatelé, do brainstormingu vstupují pouze v situaci, kdy by bylo
zřejmé, že účastníci znají pouze velmi málo způsobů zvládání stresu (což nepředpokládáme).
Úkolem lektorů je po vytvoření seznamu společně s účastníky rozdělit strategie na tzv. aktivní
a pasivní (každý účastník by měl zjistit, zda má vyvážený poměr mezi aktivními a pasivnímu
strategiemi zvládání stresu, nebo zda by měl projít změnou, aby jeho zvládání stresu bylo
efektivnější).
147 V této fázi závisí na časových možnostech i naladění skupiny, zda otvírat téma – vnitřní
životní programy (pracovní list č. 6). Předpokládá se, že obzvláště u cílové skupiny tohoto
job klubu, mohou vnitřní životní programy vytvářené v dětství a dospívání pod vlivem
působení autorit působit velmi silně. Zůstává na posouzení lektorů, zda toto cvičení přinést do
skupiny nebo zpracovat s účastníky při individuální poradenské práci.
Na závěr rozdají lektoři účastníkům tzv. desatero pro zvládání stresu (pracovní list č. 7)
s doporučením, aby si do jej vyvěsili na viditelném místě.
148 Příloha č.1
Zmapování mého běžného dne
Rozdělte barevně tento kruh s výsečemi (výseč = 1 hodina) podle toho,
jak trávíte svůj běžný den
149 Příloha č.2
Matice plánování priorit
DŮLEŽITÉ
N
A
-
Naléhavé a důležité
Nenaléhavé a důležité
PRIORITY
PÉČE O ZDROJE
termínované úkoly
efektivní porady
krizové situace
některé telefonáty
L
É
H
-
kontakty
kvalitní odpočinek
hledání zdrojů
studium, nové podněty
tvorba přehledu
péče o zdraví
rodina, blízcí lidé
Naléhavé a nedůležité
Nenaléhavé a nedůležité
“NUTNÉ ZLO“
ZTRÁTA ČASU (subjektivní)
A
-
špatné porady
některé telefonáty
nedůležité a pracné
úkoly
-
lelkování
nekvalitní odpočinek
NEDŮLEŽITÉ
150 E
N
A
L
É
H
V É
N
A
V
É Příloha č.3
Bludný kruh odkládání činností
„Co můžeš udělat dnes, udělej pozítří – a máš dva dny volna“
Příznaky odkládání činnosti:
1.
2.
3.
4.
5.
Necháváte svou mysl bloumat. Místo práce sníte.
Necháváte se vyrušovat z práce, vyrušování dokonce vítáte.
Raději děláte drobnou, bezvýznamnou práci, než tu, kterou byste měli.
Děláte dlouhé přestávky a koncentrujete se na cokoliv zajímavého, na co narazíte.
Vrháte se do věcí, které mohl udělat někdo jiný, ale které přinášejí úspěch. Před
započetím práce trváte na tom mít všechny informace a kompletní dokumentaci – tam
kde to není třeba.
Důvody k odkládání činnosti:
1.
2.
3.
4.
5.
Strach z neúspěchu
Nedostatek motivace
Nedostatek sebedůvěry.
Nejasné cíle.
Špatně definované nebo chybějící cíle.
NENÍ HANBA CHYBOVAT, ALE VZDÁT SE, NEBO UDĚLAT TUTÉŽ CHYBU PODRUHÉ!
Hodnocení osobního stupně stresové zátěže
Osobní stupeň stresové zátěže se sestavuje na základě úrovně náročných životních situací a
měří se obvykle za časové období dvou let. Cílem testu, který sestavil prof. T. Holmes s svým
žákem R. Rahem, je zjistit objem stresu, kterému je člověk vystaven.
V průběhu našeho života se dostáváme do životních situací, které jsou prostě součástí našeho
života a způsobují stres. Je dobré si zrekapitulovat poslední dva roky svého života, uvědomit
si tento fakt, neboť již samotné zamyšlení nad nimi a rozeznání těchto situací nám pomáhá je
řešit.
V následujícím seznamu má každá náročná životní situace určitou důležitost, která je dána
body závažnosti. Váha každé této události bude individuálně odlišná. Tato škála je ale
sestavena na základě rozsáhlých a dlouholetých průzkumů, a proto vypovídá poměrně přesně
o vlivu stresujících událostí na člověka. Orientační míru vlastní odolnosti si potom může určit
každý sám.
Projděte si pozorně celý seznam a potom bod po bodu zakroužkujte ty události, které se v
průběhu posledních dvou let u vás vyskytly. Jestliže se některá událost stala častěji než
jednou, násobte hodnotu bodů závažnosti počtem opakování. Dílčí výsledky prostě sečtěte a
získáte svůj osobní stupeň stresové zátěže, výsledek zjistíte v uvedené tabulce.
Přehled náročných životních situací:
152 1. smrt manžela/manželky
100 23. syn nebo dcera opouští domov
29
2. rozvod
73
24. neshody s tchýní nebo tchánem
29
3. rozchod s partnerem
65
25. mimořádný osobní úspěch
28
4. pobyt ve vězení
63
5. úmrtí v nejbližší rodině
63
27. zahájení nebo ukončení školy
26
6. vlastní úraz nebo nemoc
53
28. změna životních podmínek
25
7. vlastní svatba
50
29. změna osobních zvyklostí
24
26. manželka vstoupila do zaměstnání nebo její
odchod
26
8. ztráta v zaměstnání
47
30. spory s nadřízeným
23
9. usmíření s partnerem
45
31. změna pracovních podmínek nebo doby
20
10. odchod do důchodu
45
32. změna bydliště
20
11. nemoc rodinného příslušníka
44 33. změna školy
20
12. těhotenství
40
34. změna trávení volného času
19
13. sexuální potíže
39
35. změna činností v církevní oblasti
19
14. příchod nového člena rodiny
39
36. změna ve společenské činnosti
18
37. půjčka méně než 50 000 Kč
17
38. změna návyků ve spánku
16
15. změna postavení v zaměstnání 39
16. změna ve vlastní finanční
situaci
38
17. smrt blízkého přítele
37 39. změna četnosti rodinných setkání
15
18. změna zaměstnání
36
15
19. přibývání partnerských hádek
35 41. dovolená
13
20. půjčka větší než 50 000 Kč
31 42. vánoce
12
21. větší dluhy
30 43. nepatrné přestupky zákona
11
22.
změna
odpovědnosti
v zaměstnání
40. změna návyků v jídle
29
Výsledky:
Celková hodnota skóre
153 Pravděpodobnost
onemocnění
Síla odolnosti proti stresu
150 - 199
nízká 9 - 33%
vysoká odolnost
200 - 299
průměrná 0 - 52%
hraniční odolnost
300 a více
vysoká 50 - 86%
nízká odolnost
Nyní jsme provedli sebediagnostiku náročných životních situací a zjistili, jak na tom jsme a
zároveň poznali, které situace na cestě životem nás pravděpodobně potkají a jak silný mají
stresový vliv. Znovu zdůrazňujeme, že je vhodné nejenom odpovědět, ale i se zamyslet,
protože to je prvním, významným a někdy i dostačujícím krokem k odstranění stresu.
Poznámka: v literatuře najdeme použití testu pro hodnocení i za jeden rok, my používáme
hodnocení za dva roky podle doporučení Gregora
Poměr příjmu a výdeje sil
Seznam radostí:
100%
Seznam starostí
Celkový poměr radostí a starostí:
(starosti vyšafrujte)
Desatero proti stresu:
1. Smějte se co nejčastěji. Aktivují se při tom hormony štěstí (endorfiny) a posilují
váš imunitní systém.
2. Berte se takoví, jací jste. Dobrý vzhled není jen otázkou oblečení, nalíčení či
účesu, ale i osobního „vyladění“ a sebejistoty.
3. Nenechávejte si své mínění pro sebe. Když vás něco rozzlobí, řekněte klidně
ostatním, co si myslíte.
4. Stejně jako smích patří i k nejdůležitějším pocitům pláč. Když se vám chce
brečet, slzy nepotlačujte
5. Splnit všechny úkoly. Které na vás klade všední den, je mnohdy těžké. Touha být
ve všem perfektní však vede jen ke stresu.
6. Zjistěte, jak dlouhý spánek vám nejvíce vyhovuje (někomu pět, jinému devět
hodin) a tuto dobu dodržujte.
7. I přesto, že vám všichni říkají něco jiného, gestikulujte. Řeč těla rozvíjí
temperament i osobnost.
8. Když vás něco rozčílí, křičte, praštěte s telefonním sluchátkem, kopněte do skříně
nebo hlasitě zpívejte. Kdo se umí rychle rozzlobit, rychle se také uklidní. Takový
způsob „vypouštění páry“ je však velice osobní záležitostí. Proto byste u toho
měli být raději úplně sami.
9. Mnozí lidé v duchu žijí již v budoucnosti. Plánují nazítřek či na příští rok. Naučte
se raději prožívat každý den. Těšte se například na dobrou večeři.
10. Člověk potřebuje komunikovat s ostatními. Ti, kdo žijí velmi osamoceně, trpí
stresem častěji, než lidé, kteří se o své starosti i radosti dělí.
156 18 Závěrečný test
Účastníkům kurzu bude předložen test z výše probrané problematiky, který si klade za cíl
ověřit jejich výstupní znalosti avšak i zpětnou vazbu pro členy týmu.
Job club – projekt Kairos - Výstupní test
1) Do Hippokratovy typologie osobnosti se řadí:
a) introvert, melancholik, sangvinik, flegmatik
b) melancholik, cholerik, sangvinik, flegmatik
c) cholerik, extrovert, flegmatik, sangvinik
2) Jung chápe introverta jako:
a) Člověk vnímavý, přemýšlivý, avšak spíše rozvážný
a uzavřený
b) Člověk živý, společenský, je rád středem pozornosti
c) Člověk smutný, přecitlivělý, nespokojený
3) Termín temperament chápeme ve významu:
a) Soubor vlastností, které určují naše prožívání a chování
b) Pocit zodpovědnosti člověka za to, co se mu děje
c) Promítání svých vlastností do někoho jiného
4) Pod pojem sebehodnocení zahrnujeme:
a) Vnímání člověka jako určité hodnoty
b) Zhodnocení svých silných a slabých stránek
c) To, jak mě vnímá a vidí okolí
5) Co rozumíme pod pojmem haló efekt
a) Hodnocení člověka na základě prvního dojmu
b) Promítání svých vlastností do někoho jiného
c) Vnímání člověka v kontextu prostředí, z něhož pochází
6) Vyjmenujte všechny možné způsoby hledání si práce:
a) ………………………………………………
b) ………………………………………………
c) ………………………………………………
d) ………………………………………………
e) ………………………………………………
157 7) Pro správu své e-mailové schránky musíme znát její adresu, která se skládá z:
a) Jméno, zavináč, poskytovatel, koncovka (cz.com.)
b) Jméno, zavináč, koncovka (cz.com.)
c) Zavináč, poskytovatel, koncovka (cz.com.)
8) Jaká forma životopisu se dnes nejčastěji využívá?
a) Evropský formát
b) Popisná forma
c) Strukturovaný formát
9) Co bychom neměli v životopisu opomenout uvést?
a) Platné telefonní číslo
b) Mailovou adresu
c) Zájmy a záliby, případně jiné specifika
10) V čem tkví smysl motivačního dopisu?
a) Můžeme zde uvést doplňující informace o nás, které se do životopisu nehodí
b) Zaměstnavatel potřebuje zjistit, zda jsme schopni psát text gramaticky správně
c) Jedná se o formalitu, která se při výběrových řízeních čím dál častěji využívá
11) Co rozumíme pod pojmem neverbální komunikace?
a) Komunikace pomocí zvuků
b) Komunikace pomocí slov
c) Komunikace beze slov
12) Co rozumíme pod pojmem intimní zóna?
a) Zóna, do níž vstupují jen nejbližší (matka, partner, dítě)
b) Zóna, pro přátele a známé
c) Zóna, do níž mohou vstoupit i lidé, které potkám na ulici
13) Vypište 3 základní zásady pro jednání se zaměstnavatelem
a) ……………………………………………………….
b) ……………………………………………………….
c) ……………………………………………………….
14) Co rozumíme pod pojmem asertivita
a) Agresivní jednání
b) Sebeprosazení
c) Pasivní, utlumené jednání
158 15) Jakých zásad bychom se měli držet při telefonickém oslovení zaměstnavatele?
a) Volat ve vhodnou dobu, pozdravit, být stručný a výstižný, nenechat vyzvánět
telefon neúměrně dlouho
b) Volat v kteroukoliv dobu, ptát se na věci, které mně zajímají (plat, pracovní doba)
c) Volám v kteroukoliv dobu, telefon nechám zvonit, dokud ho nikdo nezvedne, ať je
vidět, že mi na dané pozici opravdu záleží, pozdravím a navážu rozhovor
16) Co vše je nutno brát v potaz při přípravě na pracovní pohovor?
a) Informace o firmě, svou dokumentaci, vzhled
b) Životopis, motivační dopis
c) Vzhled a přesnost v příchodu
17) Pracovní smlouva musí mít tyto náležitosti:
a) Musí být písemná, den nástupu do práce, místo výkonu práce, druh práce
b) Druh práce, plat, úvazek, pracovní doba
c) Musí být písemná, den nástupu do práce, úvazek, dovolená
18) U dohody o provedení práce mohu u jednoho zaměstnavatele odpracovat:
a) Max 150 hodin
b) Max 20 hodin
c) Max 200 hodin
19) Zkušební doba má tyto náležitosti:
a) Nemusí být sjednaná, je na dobu 3 měsíců, vždy písemná, nelze ji dodatečně
prodloužit
b) Musí být sjednaná, je na dobu 1 měsíc, lze ji prodloužit
c) Nemusí být sjednaná, avšak zaměstnavatel v ní může bez udání důvodu ukončit
pracovní poměr
20) Pracovní poměr lze ukončit těmito způsoby:
a) Výpovědí, dohodou
b) Výpovědí, dohodou, zrušením ve zkušební době, okamžitým zrušením, uplynutím
sjednané doby
c) Pouze výpovědí či zrušením ve zkušební době
159 19 Setkání č. 15 – Závěrečný feedback
Cílem tohoto setkání je zhodnocení kurzu a zpětná vazba účastníků. Co mi kurz
přinesl, co jsem naopak postrádal? Tak i nad těmito tématy je nutno
podiskutovat a účastníkům případně nabídnout další postup či podporu.
V rámci tohoto setkání účastníci obdrží certifikát o absolvování kurzu job club
projektu Kairos.
160 Použitá literatura
Balíček rad pro uchazeče o zaměstnání. Olomouc: Olomouc Training Centre, s.r.o., 2007.
BEDNAŘÍKOVÁ, I. Sociální komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,
2006. ISBN 80-244-1357-4.
DUDÁČEK, K., BLÁBOLIL, R. Poprvé u počítače. České Budějovice: Kopp, 2009. ISBN
978–8 –7232–389–0.
DVOŘÁKOVÁ A KOL. Metodický materiál k publikaci pracovní listy – job club. Praha:
Asistence o.s., 2007. ISBN 978-80-254-0857-5
DVOŘÁKOVÁ A KOL. Pracovní listy – job club. Praha: Asistence o.s., 2007.
ISBN 978-80-254-0857-5
JEŘÁBKOVÁ, S., SRBOVÁ, K. Poznáváme svou osobnost. Praha: Projekt Odyssea, 2007.
ISBN 978-80-87145-06-7
KONEČNÝ, J., URBANOVSKÁ, E. Psychologie pro učitele. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0554-7
KRUTINA, M. Práce: Praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský
výbor, 2005. ISBN 80-86436-17-9.
KUNEŠ, D. Sebepoznání. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-541-7
LORENZ, M., ROHRSCHNEIDER, U. Jak uspět u přijímacího pohovoru. Praha: Grada
Publishing, 2005. ISBN 80-247-1406-X.
MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN
80-247-0650-4.
NIERENBERG, A.H. Přijímací pohovor do zaměstnání a jak jej úspěšně složit. Brno: CP
Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0804-X.
NOVÁK, T., CAPPONI, V. Asertivně do života. Praha: Grada Publishing,2004. ISBN 80247-0989-9.
161 NOVÁK, T., POKORNÁ, A. Asertivita jako lék v profesních a mezilidských vztazích. Praha:
C.H.Beck, 2003. ISBN 80-7179-354-X.
PEASE, A. Řeč těla. Jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Praha: Portál,
2001. ISBN 80-7178- 582-2.
PROCHÁZKOVÁ, L. Podpora osob se zdravotním postižením při integraci na trh práce.
Brno: MSD, 2009. ISBN 978-80-7392-094-4.
Příručka nezaměstnaného v roce 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. ISBN 97880-7421-010-5.
SCHULZ VON THUN, F. Jak spolu komunikujeme? Překonávání nesnází při dorozumívání.
Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0832-9.
SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. Praha: Grada Publishing,
2003. ISBN 80-247-0612-1
SOBČÍK, J. Vzory pracovněprávních dokumentů 2007. Sagit, 2007. ISBN 978-80-7208-6092.
ŠTĚRBOVÁ, L. A KOL. Dveře do profesního života. Turnov: 2010.
Elektronické zdroje:
Termín Osobnost [online].
Dostupné z URL.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osobnost>.[ 13.10. 2010].
Portál MPSV [online].
Dostupné z URL. <http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace/>.[15.10. 2010].
Životopis online [online].
Dostupné z URL. < http:/www. zivotopisonline.cz/>.[1. 10. 2010].
Portál MPSV [online].
Dostupné z URL. <http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up>.[9.10. 2010].
162 Ekonomický portál [online].
Dostupné z URL. <http://www.euroekonom.cz/vzor-motivacni-dopis.php>.[23.10. 2010].
163

Manuál k projektu KAIROS - Projekt Kairos

Transkript

Podobné dokumenty

PRK – Profesní komunikace - Střední škola obchodu a služeb

INŽENÝRSKÁ GEODÉZIE I

Jak na CV a přijímací pohovor

učíme se otevřeně uplatňovat své názory, potřeby a práva

TRITON Praha / Kroměříž

Návod k obsluze, seřízení a montáži

Vyhodnocení plánu činnosti za rok 2015