Tázací dovětky Rozkazovací věty Modální slovesa

Tázací dovětky
část druhá
V tomto příspěvku se dále podíváme na tázací dovětky v angličtině. Zaměříme se především na obtížnější a méně
časté aspekty tohoto gramatického jevu. Vysvětlíme si, jak se používají tázací dovětky u rozkazovacích vět a s
modálními slovesy. Dále upozorníme na některé oblíbené 'chytáky' tvůrců gramatických testů, a na závěr si uvedeme
další gramatické jevy, které s tázacími dovětky souvisí.
Rozkazovací věty
Tázací dovětky se objevují i v rozkazovacích větách. V češtině v tomto případě nebývají tak běžné, ale používáme je
také:
Podej mi to, ano?
Přestaň, jo?
V angličtině můžeme použít dva typy takového dovětku. Jeden se používá u rozkazů pro druhou osobu jednotného i
množného čísla (bež / běžte, dělej / dělejte), a to jak pro kladné, tak pro záporné rozkazy (sedni si / nesedej si,
přineste / nenoste). Ten má tvar WILL YOU?, popř. WOULD YOU? nebo COULD YOU? (vybrat si můžete
sami).
Give it to me, will you? 1
Don't do it, will you? 2
Open the door, would you? 3
Druhý typ tázacího dovětku používáme pro rozkazy první osobě množného čísla (pojďme, udělejme, nechoďme
apod.). Ten má tvar SHALL WE? v kladných i záporných rozkazech.
Let's go home, shall we?
Let's start, shall we?
Let's not be late, shall we?
Don't let's go there, shall we?
Modální slovesa
U vět s modálními slovesy se samozřejmě dovětky používají také. I zde platí pravidlo, že kladné věty mají záporný
dovětek, a záporné věty mají kladný dovětek. Problém však je v tom, že gramatický protiklad modálních sloves bývá
jiný než jejich významový či logický protiklad. Např. sloveso must může mít za jistých okolností logický protiklad
např. needn't, jindy can, jindy mustn't. V tázacích dovětcích však nejde o logiku, tvoří se ryze gramaticky:
Oznamovací věta
tázací dovětek
can
can't
must
mustn't
needn't
ought to
can't
can
mustn't
must
need
oughtn't
oughtn't to
should
shouldn't
ought
shouldn't
should
Z toho plyne, že můžeme zapomenout např. na tabulku objevující se v učebnici Angličtina pro jazykové školy, kde se
jako zápor slovesa must uvádí needn't, a zápor slovesa may je mustn't.
He can't swim, can he?
We should start studying, shouldn't we?
I must try harder, mustn't I?
He mustn't be late, must he?
They needn't worry, need they? - o tomto jevu více v následující sekci
She oughtn't to tell him, ought she?
He can't have been there, can he?
They must have felt very sad, mustn't they?
Chytáky a záludnosti
Princip tvoření tázacích dovětků není zase tak složitý. Autoři různých testů se však často snaží studenty nachytat a
zmást. Proto se podíváme na několik následujících úkazů, které nejsou v běžném životě tak časté, ale které se mohou
objevit např. v přijímacím testu na VŠ, v závěrečné zkoušce na střední škole apod.
Pozor na stažené tvary
Pokud je ve větě použitý stažený tvar ('s, 'd apod.), je důležité větět, o jaké sloveso se ve skutečnosti jedná.
He's seen me, hasn't he? (=He has seen me)
He's working, isn't he? (=He is working)
Další příklad:
He'd done it, hadn't he? (=He had done it)
He'd do it, wouldn't he? (=He would do it)
Nejoblíbenějším chytákem je však vazba I'd rather (=I would rather) a I'd better (=I had better).
You'd better go now, hadn't you? (=You had better go now - raději bys už měl jít, ne?)
You'd rather stay, wouldn't you? (=You would rather stay - raději bys tu zůstal, viď?)
Pozor na vazbu s THERE
Ve větách s tzv. existenční vazbou, tedy THERE IS, THERE ARE apod, se používá THERE jako podmět věty a ten
bude také v tázacím dovětku.
There is a house on the hill, isn't there?
There have never been so many people, have there?
There can't be anything wrong with him, can there?
There must be someone who can help you, mustn't there?
Pozor na matoucí vedlejší věty
Tázací dovětek bývá i v krátkých souvětích, potom se však řídí hlavní větou a ne vedlejší.
He thinks that he is very clever, doesn't he? nikoliv isn't he
He couldn't remember what his name was, could he? nikoliv wasn't it
Pozor na neurčitá podstatná jména: he / she?
Z některých podstatných jmen a zájmen není jisté, zda se jedná o muže či ženu. V takových případech v dovětku
použijeme zájmeno pro množné číslo they.
Somebody has broken the window, haven't they? nikoliv hasn't somebody, hasn't he, hasn't she, hasn't it, hasn't
he or she...
The injured person didn't die, did they? nikoliv did he, did she, did it...
Pozor na HAVE a NEED
Sloveso have lze používat jako pomocné sloveso (např. ve vazbě have got ve významu mít, nebo v předpřítomném
čase) a nebo jako sloveso významové. Otázka a zápor se v obou případech tvoří odlišně.
U pomocného slovesa používáme v otázkách převrácení slovosledu (Have you got? / Have you seen it?) a v záporech
ke slovesu přidáme not (I haven't got. / I haven't seen it.) . V druhém případě používáme pomocné DO / DON'T apod.
(Do you have to go? I don't usually have breakfast. apod.) Proto se bude také odlišně tvořit tázací dovětek:
They haven't got a dog, have they? nikoliv do they
She has returned, hasn't she? nikoliv didn't she
ALE:
They don't have a dog, do they? nikoliv have they
He has shower every day, doesn't he? nikoliv hasn't he
They haven't got a dog, have they? nikoliv do they
He has to study a lot, doesn't he? nikoliv hasn't he
Se slovesem need je to obdobné. Používáme-li toto sloveso jako významové (tedy potřebovat), otázky a zápory
tvoříme se slovesem DO, DOES, DID, tedy i tázací dovětek bude s tímto pomocným slovesem:
She needs a new bicycle, doesn't she? nikoliv needn't she
I don't need to do it today, do I? nikoliv need I
Pokud však používáme NEED jako modální sloveso (dnes se používá už výhradně v záporu - needn't - nemuset), v
tázacím dovětku bude jeho gramatický protiklad, modální sloveso NEED (které se dnes jako modální už běžně
nepoužívá)
We needn't do that, need we? nikoliv do we
She needn't do the cooking at home, need she? nikoliv does she
Problém s I AM
Jaký dovětek použít u vět s I am není snadné určit. Je několik způsobů, ale jen jeden je všeobecně považován za
správný a spisovný: aren't I?. Běžně používané ain't I je hovorové a nespisovné.
I'm taller than you, aren't I?
Obdobné jevy
Gramatiku, kterou jsme si v těchto dvou článcích vysvětlili, můžeme použít i v jiných případech. Jedním z nich jsou
např. doplňkové otázky (jak já říkám nevěřícné otázky) a druhým jsou přitakání (já také, já také ne, já ano, já ne).
Doplňkové otázky
Doplňkovou otázku můžeme použít jako reakci na to, co někdo jiný pronesl. Je to jev velice podobný tázacím
dovětkům.
V češtině jako doplňkovou otázku používáme slova např. opravdu? / vážně? / fakt? apod.
'Včera jsem viděl ten nový film s Tomem Hanksem.' - 'Vážně?'
'Dostal jsem čtyřku z matiky.' - 'Fakt?'
V angličtině použijeme opět pomocné sloveso a podmět, stejně jako u tázacích dovětků. Rozdíl je však ten, že
zatímco tázací dovětek má opačnou polaritu (je kladný, pokud je věta záporná, a záporný, pokud je věta kladná),
doplňková otázka má polaritu stejnou jako věta.
'I love U2.' -- 'Do you?'
'She doesn't like me.' -- 'Doesn't she?'
'We're going on holiday.' -- 'Are you?'
'I must study harder.' -- 'Must you?'
'There weren't many people.' -- 'Weren't there?'
I zde lze použít stoupavou či klesavou intonaci, podle toho, zda se doplňkovou otázkou skutečně ptáme a očekáváme
potvrzení, nebo pokud touto otázkou pouze vyjadřujeme své překvapení.
Samozřejmě že je možné v hovorové angličtině použít jako doplňkovou otázku 'Really?' nebo jinou hovorovou
vazbu (např. No kidding! - Nekecáš?)
'I love U2.' -- 'Really?'
'She doesn't like me.' -- 'No?'
Přitakání
Druhou 'gramatikou', která souvisí s tázacími dovětky, jsou přitakání. Myslím tím krátké věty, kterými můžeme
vyjádřit, zda jsme na tom stejně jako druhý mluvčí, nebo jinak. V češtině jsou to především tyto výrazy: já také, já
také ne, já ano, já ne. Jak je tomu ale v angličtině?
Já také
Kladné přitakání, já také, můžete anglicky vyjádřit buď jednoduchou frází 'Me too.' nebo gramatickou vazbou se
slůvkem so + pomocné sloveso + podmět věty (nemusí být nahrazený zájmenem):
'I'm so happy.' -- 'So am I.'
'He's very tall.' -- 'So am I.'
'I've got two brothers.' -- 'So have I.'
'I can ski.' -- 'So can I.'
'I must lose weight.' -- 'So must I.'
'They are very good at sports.' -- 'So are we.' (my taky)
'I like tennis.' -- 'So do I.'
'I've already seen it.' -- 'So have I.'
'I started school last year.' -- 'So did I.'
'I love heavy metal.' -- 'So does Jane.' (Jana taky)
'My house is large.' -- 'So is mine.' (můj taky)
Já také ne
Záporné přitakání, já také ne, můžete anglicky vyjádřit buď jednoduchou frází 'Me neither.' nebo gramatickou
vazbou se slůvkem nor nebo neither + pomocné sloveso (kladné) + podmět věty (nemusí být nahrazený zájmenem).:
'I'm not very happy.' -- 'Nor am I.'
'He isn't very tall.' -- 'Neither am I.'
'I haven't got any brothers.' -- 'Nor have I.'
'I can't ski.' -- 'Neither can I.'
'I mustn't fail.' -- 'Nor must I.'
'They aren't very good at sports.' -- 'Neither are we.' (my taky ne)
'I don't like tennis.' -- 'Nor do I.'
'I've never seen it.' -- 'Neither have I.'
'I didn't go to school yesterday.' -- 'Nor did I.'
'I don't like heavy metal.' -- 'Neither does Jane.' (Jana taky ne)
'My car wasn't expensive.' -- 'Neither was mine.' (moje taky ne)
Já ano, já ne
Máte-li jinou zkušenost než mluvčí, česky prohodíte já ano nebo já ne. Anglicky však nelze říci 'I yes.' ani 'I no.'.
Proto použijeme opět krátkou gramatickou vazbu, kde bude podmět a pomocné sloveso opačné polarity, než je ve
větě, na kterou reagujeme:
'I'm not very happy.' -- 'I am.' (já jo, já jsem)
'I haven't got any brothers.' -- 'I have.' (já mám)
'I can't ski.' -- 'I can.' (já umím)
'They aren't very good at sports.' -- 'We are.' (my jsme)
'I don't like tennis.' -- 'I do.' (já mám)
'I've never seen it.' -- 'I have.' (já ano)
'I didn't go to school yesterday.' -- 'I did.' (já šel)
'I don't like heavy metal.' -- 'Jane does.' (Jana ano)
'My house is large.' -- 'Mine isn't.' (můj není)
'I'm so happy.' -- 'I'm not.' (já nejsem)
'I've got two brothers.' -- 'I haven't.' (já ne, já nemám)
'I can ski.' -- 'I can't.' (já neumím)
'I must lose weight.' -- 'I needn't.' (já nemusím - zde již musí být významový protiklad - nemusím, ne NESMÍM)
'They are very good at sports.' -- 'We aren't.' (my ney)
'I like tennis.' -- 'I don't.' (já ne)
'I've already seen it.' -- 'I haven't.'
'I started school last year.' -- 'I didn't.'
'I love heavy metal.' -- 'Jane doesn't.' (Jana ne)
'My car wasn't expensive.' -- 'Mine was.' (moje bylo)
1) Dejmi to, buď tak hodný.
2) Nedělej to, jo?
3) otevři ty dveře, byl bys tak laskav?