Sešit č. 3 - Venkovská žena - možnosti a perspektivy

Transkript

★
★
★
★ ★ ★
★ ★ ★
★
★
★
Vydání této publikace je financováno
programem Evropské unie Phare - Access 99
Venkovská žena
možnosti
a perspektivy
Texty uvedené v této publikaci
vyjadřují názory a stanoviska jednotlivých autorů
a proto nemohou být v žádném případě chápány
jako oficiální názory Evropské unie.
Český svaz žen
2002
OBSAH
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.:
Jak charakterizovat život žen na venkově?
str. 5
Kateřina Gryndlerová:
Připojte se k úspěšným, začněte podnikat
ve venkovské turistice
str. 9
PhDr. Bohumíra Jozífková:
Podnikatelský start očima žen z malých obcí
str. 14
Mgr. Miriam Majdyšová:
Finanční podpora úřadu práce pro začínající podnikatele
str. 23
Doc. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.:
Účast žen v rozvoji venkova v současné době
a po vstupu České republiky do EU
str. 26
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc. - Mgr. Jana Chržová:
Obecné zásady vypracování projektu
str. 31
Ing. Martina Hajná:
Co bychom měly vědět o regionální politice
str. 34
PŘÍLOHA
PhDr. Gabriela Převrátilová:
Zkušenosti ze zahraničí:
Na italském venkově vládnou ženy - str. 39
Pojmy - str. 41
Významné dny a dekády OSN - str. 43
Užitečné adresy - Zkratky - str. 44
Úvod
Předkládáme vám už třetí sešit edice ČSŽ Na pomoc ženám, který obsahuje informace, které by měly pomoci zejména ženám žijícím na venkově. Proč právě
jim? Důvodů je několik:
●
●
●
●
Z celosvětového hlediska venkovské ženy tvoří více než 1/4 světové populace, produkují více než polovinu množství veškeré potravy a přitom 500
milionů žen ve venkovských oblastech žije pod hranicí chudoby. Proto
snahou všech iniciativ na celém světě je upozornit na problematiku postavení venkovské ženy ve společnosti prostřednictvím nevládních ženských
organizací a ve spolupráci s vládami pak zpracovávat různá doporučení
k řešení a přípravě projektů týkajících se žen na venkově se záměrem podněcovat nejen ženy samotné, ale i vlády k aktivním postojům.
Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ve svém čl. 14
hovoří o tom, že „státy, smluvní strany vezmou v úvahu zvláštní problémy
venkovských žen i významnou úlohu, kterou hrají v národním hospodářství venkovských oblastí, k tomu účelu přijmou veškerá opatření k odstranění diskriminace žen ve venkovských oblastech s cílem zajistit jim – na
základě zabezpečení rovných příležitostí mužů a žen – účast na rozvoji
venkova a prospěchu z něj a zajistí venkovským ženám zejména: účast na
vypracování a provádění plánů rozvoje venkova, přiměřený přístup k zařízením péče o zdraví, poradenství v oblasti plánování rodiny, zajistí jim
prospěch z programů sociálního zabezpečení a přístup ke komunálním
službám, možnost školení a vzdělávání, rovný přístup k získání zaměstnání
či sebezaměstnání, účast na všech druzích společenské činnosti, rovný přístup k zemědělským úvěrům i dotacím, rovné zacházení v průběhu transformace zemědělství i v rámci programů zachování osídlení venkova a přiměřené životní podmínky (bydlení, občanská a technická infrastruktura)"
Dvě třetiny členské základny Českého svazu žen žije ve vesnicích do
2 000 obyvatel
V naší zemi problematice žen žijících na venkově není celospolečensky
věnována speciální pozornost.
Proto předkládáme některá fakta, která definují problém, snažíme se podat
pomocnou ruku v dalších informacích, například jak podnikat ve venkovské turistice, a v neposlední řadě předkládáme informace, jak zpracovávat granty a jak získávat finanční prostředky na aktivity ve venkovských aglomeracích.
3
4
Jak charakterizovat
život žen na venkově?
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.
Pro daný účel je venkov vymezen především na základě počtu obyvatel
v sídlech, bez ohledu na jejich polohu v rámci systému osídlení. Venkovem je katastrální území sídel s méně než 2 000 obyvatel. V ČR v urbanizovaných územích,
která tvoří přibližně 30 % rozlohy ČR, žije 70 % obyvatel a mimo tato území, tedy
na venkově, žije cca 30 % obyvatel. Počtem obyvatel žijících v obcích do 2 000 obyvatel se ČR blíží vyspělým západoevropským zemím (Francie, Nizozemí, Švédsko).
V roce 1999 podíl obyvatel v ČR, žijících v obcích a sídlech do 2 000 obyvatel, tvoří
25,53% celkového počtu obyvatel (z 10 292 933 obyvatel je to 2 628 390). Rozšíříme-li tuto kategorii na obce a sídla, která překračují hranici 2 000 obyvatel, avšak
udržují si venkovský charakter (10 000 obyvatel), pak populace představuje 45%
celkového počtu obyvatel. Nejvíce jsou ohroženy obce do 500 obyvatel. V roce
1999 jich bylo 3 722 a počet obyvatel 854 667. Jejich problémy souvisejí zejména
s dopravní obslužností, s problémy dosažitelnosti volných pracovních míst i občanské vybavenosti vyššího stupně.
Venkov představuje ekologicky čistší a zdravější prostředí a je proto reservoárem pro rekreaci a výstavbu všeho druhu. Přitom pro český venkov je charakteristická zástavba s převahou malých domků v osobním vlastnictví. Z trvale obydlených bytů na vesnici je 83,8% v rodinných domcích, 15,1% v bytových domech.
Dalším charakteristickým rysem je, že venkovské obyvatelstvo je v nejrůznějších směrech značně konzervativní ve svých názorech. Významná je menší uspěchanost života a slabší psychická zátěž obyvatel. Méně se vyskytují civilizační choroby a sociopatologické jevy, jako je kriminalita, agresivita, prostituce, sebevražda.
Na vesnici žije o něco více žen. Pro vesnici je též charakteristické, že v rodinách je více dětí. Na vesnici žije o něco méně osob ekonomicky aktivních (52,6%
ve městech proti 50,7% na vesnici). Na vesnici žije více důchodců (22,27 proti
19,27 z celku). I samostatně činných z celkového počtu ekonomicky aktivních je na
vesnici méně (1,37 na vesnici proti 1,78 v celku). Zároveň je na vesnici osob závislých méně než v celku. Z celkového počtu osob závislých (2 893 063) tvoří 3% ženy
v domácnosti, přičemž žen na vesnici je o něco méně.
Na vesnici je nižší vzdělanostní úroveň. Jedna třetina má základní vzdělání, jedna čtvrtina učňovské vzdělání. Vysokoškolské mají pouze 2,18% proti 5,66%
ve městech.
Venkov byl odedávna spjat se zemědělskou výrobou. V období transformace naší společnosti dochází k velkým změnám. Zatímco v roce 1989 pracovalo v zemědělství 533 057 pracovníků, ve 4. čtvrtletí roku 2000 to bylo již jen 186 400 pracovníků.
5
A tak docházíme k závěru, že v současné době má mnoho venkovských
území nedostatečně rozvinutý pracovní trh a klíčovým prvkem všech rozvojových
strategií je nutnost vytvářet pracovní příležitosti. Rozvoj venkova předpokládá
komplexní přístup v integraci zemědělství do celkového rozvoje venkova, což by
znamenalo vytvoření konkurenceschopného zemědělství, rozvoj služeb na venkově
a souvisejících oborů, které by zajistily pracovní příležitosti mimo zemědělství,
zlepšení venkovské infrastruktury včetně vzdělávání a sociálních služeb. Proto také
má v posledních letech velký význam pro vesnici „Program obnovy venkova“, „Program na ozdravění ovzduší“, „Program vodního hospodářství“. Avšak na ženy se zapomíná. Pokud jde o obecnou charakteristiku venkovské ženy, je nutno konstatovat,
že obecná statistika neexistuje.
Z diskusí ČSŽ, které jsou orientovány na zjišťování problémů v životě žen vyplývá, že ženy na venkově mají mnohé problémy a k jejich řešení potřebují pomocnou
ruku. Na tomto místě je nutno konstatovat, že české ženy obecně jsou velmi orientovány na rodinu, ale zároveň i na svoje pracovní uplatnění. Nepotvrdilo se očekávání politiků po roce 90, že se ženy vrátí do domácnosti, zpátky k rodinnému krbu. Pro ČR je
charakteristická vysoká zaměstnanost žen a to již ve třetí generaci. Z celkového počtu
zaměstnaných v národním hospodářství ve 4. čtvrtletí roku 2000 (4751 tis.) je zaměstnáno 2063.9 tis. žen, což je 43.44% žen. Trend zaměstnanosti je charakteristický i pro
venkovskou ženu. Většina žen ve venkovských aglomeracích je spjata s potřebou být
zaměstnána a bez zvláštní pozornosti společnosti se neobejde. Jejich zaměstnanost má
však své specifické rysy, především delší tradici, danou charakterem venkova a způsobem života v něm. Ženy na venkově odedávna plnily kromě povinností v rodině a v domácnosti spolu s výchovou dětí také mnoho úkolů v rodinném hospodářství. Tyto činnosti se sice postupně silně omezily, ale zůstaly z nich některé prvky (chov drůbeže,
práce na zahrádkách apod.). Ani venkovské ženy nechtějí zůstat v domácnosti. Mezi
venkovskými ženami a celou populací není rozdílu v důvodech jejich zaměstnání. Naprostá většina žen by chtěla zůstat v obci, ve které současně bydlí. Poukazují však na
problémy, jako je zásobování, dostupnost lékařské péče, dopravní obslužnost. Vidí v životě na venkově mnohé výhody. Nevýhody jsou spojovány především s pracovním
uplatněním – 90% žen uvádí málo pracovních příležitostí s šancí uplatnit kvalifikaci
a s malými výdělky. Přitom své bydliště považují za atraktivní, což je velkou výhodou
pro venkovskou turistiku. Pokud jde o podnikání, ukazují se mnohé bariéry.
Ze sondy, kterou jsme pomohly realizovat v roce 1998 a na jejímž základě
byla zpracována bakalářská práce na České zemědělské univerzitě se ukázalo, že nejčastějším důvodem, proč jsou ženy zaměstnány, je finanční zabezpečení rodiny, na
druhém místě je fakt, že je práce baví. Ačkoliv venkovské ženy tvrdily, že pracují
kvůli finančnímu zajištění, při dostatku finančních prostředků v rodině by přesto nezůstaly v domácnosti, ale téměř 90 % by zůstalo v pracovním poměru. Pouze 11,4%
by zůstalo v domácnosti. Potřeba být zaměstnána je vysoká a tato potřeba uspokojuje
požadavky žen související s jejich představou o tom, jak se chtějí podílet na rozvoji
celé společnosti. Rozhodující je nejen ekonomická situace, ale i potřeba být zaměstnána, využít kvalifikaci. V šetření agentury DEMA „Šance na trhu práce“ se ukázalo,
že v hodnotovém žebříčku je na 1. místě rodina (muži - 89%, ženy 95%) a na 2. místě
zaměstnání (79% populace, z toho muži - 83%, ženy 75%). Přitom ženy jsou spokojenější v zaměstnání než muži. Průměrná známka spokojenosti činila 2,19 (1 = zcela
spokojen, 5 = zcela nespokojen), u žen 1,69 a u mužů 2,20.
6
Podíl ekonomicky aktivních žen na venkově se v roce 1996 přibližoval podílu žen v celém národním hospodářství. Podíváme-li se na venkov, hlavním okruhem
pracovních příležitostí pro ženy na venkově bylo až do devadesátých let zemědělství.
Jestliže v roce 1996 byl podíl žen zaměstnaných v zemědělství stabilizován na 38 %,
což bylo o 7,8% méně než činí podíl zaměstnaných žen v národním hospodářství, pak
v roce 1997 se snížil na 35% a znamená to, že v zemědělství byl o 8,3 % nižší než podíl žen v národním hospodářství celkem a rozdíl v těchto podílech se mírně prohloubil. Úbytek žen ze zemědělství byl přibližně stejnoměrně rozložen ve všech vzdělanostních kategoriích. Z čísel o zaměstnanosti, jak bylo výše uvedeno, je patrný trvalý
úbytek pracovníků ze zemědělství a i s ohledem na obecně vyšší nezaměstnanost žen
je na venkově čím dál složitější zapojit se do pracovního procesu. Ženy z obcí do 2 000
obyvatel pociťují velkou výhodu v tom, pokud mohou pracovat v místě bydliště
i s ohledem na péči o rodinu, děti, ale i různé aktivity.
Život žen na venkově je v nových podmínkách provázen četnými problémy.
Podmínky života na venkově nebyly nikdy zcela ideální, ale současné podmínky života na venkově se zejména v některých malých obcích výrazně zhoršují. S ohledem na
potřebu být zaměstnána, k hlavním problémům patří v současné době nezaměstnanost
žen jako nový sociální jev v období transformace naší ekonomiky. Nezaměstnanost je
v tom kterém místě opět (shodně s celostátními údaji) vždy vyšší u žen než u mužů
(61,6%), v evidenci uchazečů o zaměstnání je vždy vyšší podíl žen než mužů a dokonce se ukazuje, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými jsou častěji ženy a jejich podíl
roste. Přitom venkovské ženy mají četnější zkušenosti s nezaměstnaností, včetně dlouhodobější. Z diskuse vyplynulo, že mnohdy se ani ženy z malých obcí do evidence
uchazečů o zaměstnání nepřihlásí, protože hledání zaměstnání přes okresní úřad práce
je pro ně díky dojíždění finančně nákladné. A mají-li již věk, kdy by mohly požádat
o předčasný důchod, požádají o něj. Zaměstnání obtížně získávají i mladé a svobodné
ženy, velmi nízká je ochota přijímat matky s malými dětmi a ženy přibližně 10 let před
důchodem. A protože chtějí být zaměstnány, jsou často ochotny přijímat méně placenou práci, stávají se tak pro mnohé soukromé podnikatele levnou pracovní silou.
Novou formou v procesu transformace naší ekonomiky je soukromé podnikání. Také pro ženy je to cesta, jak řešit problémy s vyhledáváním a přijetím zaměstnání. Jejich počet je však zatím nízký. Pro venkovský prostor se nabízí možnost
podnikání v agroturistice a venkovské turistice. Na seminářích, které byly ČSŽ realizovány v 1. pololetí roku 2001, hodnotily ženy tyto aktivitiy převážně kladně, a to
jako formu podnikání zhodnocující nemovitosti jejich rodin, umožňující jim vlastní
seberealizaci i rozvoj například tím, že je nutí naučit se další jazyk, zlepšit si schopnost komunikovat s lidmi a procvičovat umění poradit si v různých nečekaných situacích. Jako důvod bránící snadnějšímu rozvoji turistiky v ČR byla často uváděna
i poměrně malá informovanost lokální státní správy a lokálních autorit o dané tématice a její malá popularizace v místních podmínkách. Jako nejčastější byl zmiňován
požadavek většího zvýhodnění malých a středních podnikatelů ve venkovském prostoru, zvláště pak těch, kteří si tím řeší svoji nezaměstnanost, dále požadavek větší
podpory podnikání na vesnici poskytováním výhodných úvěrů pro drobné podnikatele, opodstatněnými daňovými úlevami, apod. Každopádně se ukazuje, že je nutno
podat pomocnou ruku tak, jako je tomu v okolních zemích EU, a zejména se zamyslet, jak odstranit všechny formy diskriminace na základě pohlaví v programech rozvoje venkova, a to v zákonech i v praxi; dosáhnout rovných práv žen v odměňování
7
za práci, lepší přístup venkovských žen ke vzdělání, k péči o zdraví, výživě, zemědělství a podnikání.
Na základě dlouhodobých aktivit a diskusí na toto téma se dospělo k následujícím doporučením a závěrům:
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Pro státní sektor:
zainteresovat starosty z vybraných mikroregionů (místní a obecní úřady) a vzdělávat či informovat je o venkovské turistice ze strany Ministerstva pro místní rozvoj například formou informačních letáků nebo formou výchovných workshopů
věnovat se osvětě v oblasti venkovské turistiky a rozšiřovat informace o ní mezi
laickou venkovskou veřejností
propagovat aktivněji úspěšné ženy podnikatelky
spolupracovat společně na koncepci rozvoje venkova na všech úrovních s možností koordinátora ze strany státní správy
zvážit možnosti zavedení daňových úlev za údržbu domů: starám se o svůj dům,
zhodnocuji ho, mám za to daňové úlevy, nechám ho chátrat, nikdo mi nic neposkytne
dále zvážit možnosti dotační politiky pro podnikající ve venkovské turistice
podpořit zvýhodnění podnikatelek, které si vyřeší vlastní nezaměstnanost
dotace úřadů práce na zřízení nového pracovního místa uchazečů o zaměstnání
rozšířit i na podnikající ve venkovské turistice
v rámci již stávající úvěrové politiky pro malé a střední podnikatele zaručit reálnou rovnost šancí pro obě pohlaví – ženy jsou chudším pohlavím a dosáhnout
úvěru je pro ně složitější než pro muže, dále zvážit způsob, jakým by stát mohl
dělat ručitele při podnikání ve venkovské turistice v rámci úvěrové politiky
přispět ke zlepšení kultury podnikání v naší zemi všemi možnými prostředky
(úpravou zákonů k řešení problémů neplatičů, vymáhání dluhů s možností exekucí, důsledným požadováním kvality a serióznosti na všech úrovních od výroby
přes dodavatelsko-odběratelské vztahy až po prodej a služby atd.)
v cestovním ruchu podporovat lokální zvláštnosti, které iniciují cestovní ruch ve
venkovské turistice
podpořit rozvoj služeb na venkově, které pomohou spoluvytvářet podmínky pro
venkovskou turistiku (podpora inzerce, bezúročné úvěry, daňové zvýhodnění apod.)
Pro nevládní sektor:
přesvědčit ženy, aby nepodporovaly šedou ekonomiku svou prací na farmě manžela bez statutu spolupracující osoby nebo vlastního živnostenského listu
propagovat úspěšné ženy podnikatelky
pomáhat informovat ženy z celé ČR o možnostech venkovské turistiky dalšími
vzdělávacími akcemi.
Použitá literatura:
Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z 1.3.2001. Praha, ČSÚ
Okresy České republiky za rok 1999. Praha, ČSÚ
Zelená zpráva, Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 1999. Ministerstvo zemědělství, Praha
Možnosti pracovního uplatnění žen ve venkovských obcích. Bakalářská práce. Martina Haná, Česká zemědělská univerzita, Fakulta provozně ekonomická, Praha 1998
Šance na pracovním trhu. Agentura DEMA, Praha 2000
8
Připojte se k úspěšným,
začněte podnikat
ve venkovské turistice
Kateřina Gryndlerová
Všichni si jistě uvědomujeme, jak rychlým tempem stoupá nezaměstnanost
nejen ve městech, ale zejména na vesnicích, které jsou navíc postiženy ubývající populací. Mladí lidé se kvůli práci stěhují do měst a vesnice zůstávají obydleny pouze
starou generací, která zde má své kořeny. Tento problém se netýká pouze naší republiky, ale například i Rakouska, kde se populace na vesnicích v posledních letech snížila o 60%. Abychom alespoň částečně přispěli k oživení našeho venkova a snížení
nezaměstnanosti, nabízíme vám řešení, jak se postarat samy o sebe. To znamená být
svým vlastním pánem a současně mít možnost dobrých příjmů. Řešení se týká rozvoje cestovního ruchu na vesnici. Vy samy můžete se svým majetkem podnikat. To se
týká provozování živností poskytovat ubytování v soukromí nebo provozovat hromadné ubytovací zařízení (penziony). Tuto činnost může provozovat i samostatný zemědělec přímo na své farmě, kde si za malých provozních a zřizovacích nákladů může zřídit jednoduchý kemp. Tato činnost přispěje i k rozvoji samotné obce nebo
regionu v oblasti obchodu, pohostinství, placených služeb pro obyvatelstvo, řemeslné
výroby, opravárenství. Důležité jsou i činnosti spojené s organizováním volného času
turistů (zábava, sport, národopisné akce, místní atrakce ap.) a zejména pak reklamní
a informační služby v souvislosti s propagací daného území pro širokou veřejnost.
Možná se zeptáte: „Je venkovský cestovní ruch perspektivní?“
Odpověď zní ANO, ale:
1. je to běh na dlouhé tratě, první sezóna měřítko nedělá
2. nejedná se o zlatý důl, spíše o dodatečný příjem k vašemu zaměstnání nebo
důchodu
3. většinou se nejedná o celoroční činnost, zejména v kempech, kde sezóna trvá
dva nebo tři měsíce
4. budete muset počítat s nutností určitých investic (samotné vybavení objektu).
Česká republika je u zahraničních hostů poměrně oblíbená. Návštěvníci si
cení zejména tisícileté kultury naší země, obdivují množství památek a krajinu. Záleží pak jen na nás, jak kvalitní služby budeme schopni poskytnout, abychom si tyto
klienty udrželi v naší zemi co možná nejdéle. Milý úsměv dokáže mnohem víc, než
byste si mysleli. Už při příjezdu, kdy jsou hosté unavení dlouhou cestou, jim můžete
nabídnout šálek kávy nebo čaje a domácí koláč. Turisté, kteří od vás odjedou spokojeni, vám příští rok s sebou přivezou více hostů. Pohostinnost a přátelství jsou dvě
věci, pro které jsou naši ubytovatelé populární a měly by být tradičně dodržovány.
9
I když nebudete schopni s hosty komunikovat, můžete jim ukázat svou dobrou vůli.
Na paměti mějte tyto věci: ukažte jim farmu a místo pro kempování nebo jejich pokoj, buďte sami sebou, neměňte své zvyky kvůli hostům. Pokud budete chtít ubytovávat zahraniční klienty, doporučujeme alespoň znalost základních a důležitých slovíček jednoho cizího jazyka.Vaše jazykové znalosti mohou přispívat k získávání
většího počtu hostů, ale nejsou nezbytné. Chovejte se k hostům slušně, buďte příjemní a oni vaše chování ocení. V žádném případě se nesnažte dělat vše, co si umanou, abyste se nestali jejich otroky. Jde o pochopení potřeb hosta a v závislosti na
tom i o pochopení vašich zvyků hostem. To se týká např. přezouvání. Pokud se doma přezouváte, vysvětlete to hostům, nabídněte jim přezůvky již při příjezdu, pokud
nemají vlastní (ne ovšem ty, které jste si právě sami vyzuli).
Proto, aby se hostům u nás co nejvíce líbilo, je velice důležité poskytnout
kromě ubytování i doplňkové služby jako je např. doporučení výletů do okolí, půjčování kol a sportovních potřeb, jízda na koni, návštěva vaší farmy, praní prádla, převoz
zavazadel nebo třeba služba hlídání dětí. Jednoduchým řešením, jak sdělit hostům co
nejvíce, je umístit ve společenské místnosti informační tabuli a mapu regionu s měřítkem 1: 50 000. Můžete také vyrobit tabuli s údaji o vaší farmě, přírodě, kulturních
památkách oblasti a možnostech aktivit v angličtině nebo němčině. Pro tento účel se
hodí také knihy a informace související s farmou. Dále pak informace o jídle, transportu zavazadel nebo kol. Můžete si také založit kroniku, kam hosté budou psát svá
hodnocení, můžete ji vyzdobit fotografiemi a obrázky.
Hosté jezdí na venkov, aby si odpočinuli od každodenního pracovního shonu a rámusu měst, vyhledávají klid a pohodovou atmosféru. Nabídněte jim to, co nemohou zažít doma, pro vás to může být každodenní rutina, ale pro lidi, kteří nikdy
neviděli dojení a myslí si, že se mléko vyrábí v mlékárně, může být právě tato maličkost obrovským zážitkem. Mnoho dětí z měst dnes již ani netuší, jak vypadá slepice, kohout nebo koza, znají ze zoologické zahrady ledního medvěda a žirafu, ale
domácí zvířata, která byla dříve nejčastěji chovaná na našem venkově, znají jen
z obrázků nebo vůbec ne. Nejrozšířenější skupinou turistů jsou právě rodiny s dětmi
a těm je třeba se co nejvíce zalíbit. Zařiďte si na zahradě malé pískoviště, houpačky
nebo dřevěné prolézačky a uvidíte, že budou nadmíru spokojeni i jejich rodiče.
V případě, že nabízíte ubytování se stravováním, snažte se nabízet co nejvíce typická česká jídla, samozřejmě čerstvá, jako jsou svíčková nebo ovocné knedlíky, které
jsou pro cizince vzácnou pochoutkou. Pokud nezajišťujete stravování, nabídněte
hostům alespoň produkty přímo z vaší zahrádky - jablka, třešně, rajčata, brambory.
Ze všeho nejvíc ale dbejte na čistotu ubytování a kvalitu poskytovaných služeb. Pozornost věnujte i okolí svého domu, neudržované a nečisté okolí zarostlé lebedou a kopřivami, zbytky stavebního materiálu, kusy igelitu, otlučená omítka, nevkusná
výzdoba umělými květinami, nekvalitní nábytek a špinavá okna jsou maličkosti, kterých si hosté všimnou na první pohled a vám to velice ublíží. Proto dbejte i na detaily.
Jak začít?
Jako podnikatel musíte mít některé důležité vlastnosti jako jsou odvaha,
rozvaha, důvtip, ale i odpovědnost a obětavost, které vás odlišují od ostatních. V neposlední řadě je to i zázemí v rodině, která by vám měla být pevnou oporou. Předem
si vypracujete podnikatelský projekt, abyste měly přehled o všem, co musíte do
10
podnikání vložit, o předpokládaných příjmech a výdajích a také o ceně, kterou si určíte předem. Podnikatelský projekt potřebujete i pro banku, která podle reálného
zhodnocení rozhodne o přidělení úvěru.
Naše doporučení zní: prostudujte si standardy pro ubytování v soukromí
(bezplatně je najdete na www.eceat.cz). V tištěné podobě vám je zašleme za poplatek. Všem, kteří začínají, vřele doporučujeme začít s malým zahradním kempem.
Pokud máte k dispozici vlastní zahradu nebo kousek pole, nic vám nebrání začít.
Výhodou jsou nízké investiční náklady - pouze zřízení samostatného hygienického
zařízení. Nevýhodou je omezená sezóna od května do konce září. Další možnost je
pronájem chalupy nebo její části, popř. bytu s vlastním vařením. Pokud máte vejminek po babičce nebo chalupu na venkově, kam jezdíte jen občas, máte možnost ji
takto využít. Takto ubytovaní hosté jsou zpravidla samostatní a nevyžadují žádnou
zvláštní péči. Nákladnější možností je začít poskytovat ubytování se stravováním.
V tomto případě je nutné poskytovat hostům alespoň snídaně. Hosté si s vámi rádi
popovídají a vyžadují více pozornosti.
Máte-li tedy jednu z uvedených možností nebo o ní uvažujete, kontaktujte
regionálního poradce (adresy najdete na uvedené webové adrese). Domluvte se na
první návštěvě, kterou máte zdarma, přímo u poradce. Vezměte si s sebou plány, fotografie a sepište si svůj záměr. Pro začátečníky je k dispozici knížka První průvodce venkovskou turistikou aneb Jedou k nám hosté. Je to plnobarevná publikace, má
52 stran, stojí 50 Kč + poštovné. Zašleme vám ji na dobírku nebo po zaplacení faktury. Najdete zde mimo jiné i užitečné rady zkušených ubytovatelů, kapitoly: Máme
naději na úspěch?; O hostech; Co mají hosté rádi; Jaké služby poskytovat; Vybavení
ubytovacího zařízení; Kvalita stravování a jiné.
Dalším krokem je návštěva zkušeného ubytovatele. U něj se dozvíte praktické informace o tom, jak začínal, jak se mu daří nyní, ale třeba i o případných starostech a problémech.
Co budete potřebovat?
Tyto informace mají pouze orientační, nikoliv právně závazný charakter.
Podrobnosti prokonzultujte na příslušných úřadech a informujte se o aktuálním znění
příslušných předpisů (zejména živnostenský úřad, stavební úřad, hygienická služba.)
Záleží na vás, zda si zřídíte živnostenský list či nikoliv. Pokud budete poskytovat ubytování bez stravování (turistické ubytovny, kempy, chatové osady; bytové domy, rodinné domy, stavby pro individuální rekreaci apod.), pak vám bude stačit
živnostenský list na „ubytovací služby“ - Živnost volná, číslo oboru 83, nařízení vlády č. 140/2000 Sb. Podle této živnosti je možné poskytovat i snídaně, kapacita je
omezena na 10 lůžek. Budete-li chtít poskytovat ubytování se stravováním „hostinská činnost“ - Živnost řemeslná, nařízení vlády č. 469/2000 Sb.
Nechejte své ubytovací zařízení certifikovat
Certifikaci kvality ubytovacího zařízení nenařizuje žádný zákon. Praxe
však prověřila, že hosté dávají při výběru přednost certifikovanému ubytování před
necertifikovaným. Mít certifikát je velkou konkurenční výhodou. Certifikaci provádějí odborně proškolení zástupci Svazu podnikatelů.
11
Aby byl zaručen jednotný postup, vytvořil Svaz podnikatelů „Doporučené
standardy ubytování v soukromí“ (ty najdete na www.eceat.cz) a současně byl pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj jejich uplatněním v praxi. Standardy ubytování
v soukromí mají přispět především ke zkvalitnění těchto služeb cestovního ruchu.
Při certifikaci se zjišťuje soulad mezi příslušnými standardy a skutečným stavem
ubytovacího zařízení. Ubytování v soukromí zahrnuje malé ubytovací kapacity kempy, chalupy a letní byty a penziony s kapacitou do 20 osob. Tato zařízení se rozdělují do tří, u penzionů do čtyř kvalitativních tříd podle vybavení a úrovně poskytovaných služeb. Zařazení do příslušných tříd se provádí na základě splnění požadavků standardů. Ubytovací zařízení, které má být certifikováno, musí odpovídat
požadavkům na druh, kapacitu a třídu včetně zvláštních specifických požadavků dle
jednotlivých druhů.
Druhy ubytovacích zařízení jsou:
malé kempy – pronájem pozemku (zahrady) za účelem stanování
nebo kempování
ubytování s vlastním vařením - pronájem chalup nebo letních bytů
(hosté si vaří sami)
ubytování se stravováním - hostům je podávána alespoň snídaně
(penziony)
Kapacita ubytovacího zařízení je maximálně 20 osob. Výjimka je u kempů,
kde může být kapacita zvýšena počtem kempovacích míst, ovšem každé musí mít
kapacitu do 20 osob.
Pro dosažení certifikátu je nutné dosáhnout stanoveného počtu bodů. Závazné minimum musí být splněno beze zbytku. Splnění požadavků standardů se
kontroluje při vstupní a následné kontrolní proceduře.
Certifikace „ubytování v soukromí" je sice dobrovolná, ale je podmínkou
pro obdržení případné dotace MMR (v současné době jde o program „rozvoj lázeňství", připravují se i další kapitoly včetně venkovské turistiky na celostátní a krajské
úrovni - nyní probíhá v Moravskoslezském kraji).
Vedle toho organizace ECEAT CZ (Evropské centrum pro eko agro turistiku), člen ECEAT International, pověřila Svaz podnikatelů kontrolou svých speciálních kritérií v České republice. Tato kritéria jsou: Kritéria pro Stezky dědictví
a Eko kritéria (hodnotí ubytovací zařízení z hlediska přispění k zachování tradic
venkova a příspěvku k ochraně životního prostředí). Rovněž ECEAT certifikace je
dobrovolná, bez ní ale zahraniční partneři sítě ECEAT nezařadí ubytovací zařízení
do svých propagačních materiálů, což má přímý dopad na počet hostů ubytovacího
zařízení.
Ubytovací zařízení, jež splní požadavky standardů Svazu podnikatelů, případně i zvláštní kritéria ECEAT, obdrží příslušný certifikát a smaltovanou tabulku
pro označení objektu nebo provozovny.
Vhodná propagace
Velice důležité je zvolit úspěšnou marketingovou strategii a způsob propagace. Pamatujte, že „jedna sezóna výsledek nedělá“, práce ve venkovské turistice je
„běh na dlouhé tratě“. Záleží na vás, jakou formu reklamy zvolíte. Můžete podávat
12
inzeráty v časopisech, novinách nebo vhazovat letáky do poštovních schránek. Nejlepší a nejúčinnější reklamu vám udělají spokojení hosté, kteří se pochlubí překrásnou dovolenou strávenou u vás svým známým. Všichni známe tabulky u silnic typu
Zimmer frei nebo Kemp na farmě, touto reklamou oslovíte ale pouze ty, kteří pojedou
kolem. Pokud je ovšem tabulka umístěna na místě, kudy zrovna moc lidí nepojede, je
tato reklama bezúčelná. Další a poměrně účinnou možností propagace je využití služeb informačního centra, kde můžete většinou zdarma umístit své propagační materiály. Informační centra navštěvují zejména zahraniční turisté, aby se dozvěděli zajímavosti o místě, kde chtějí strávit svou dovolenou a v neposlední řadě se informují
i o možnostech ubytování. Záleží samozřejmě i na samotných zaměstnancích centra,
jakým způsobem dokáží potřebné materiály zájemcům prezentovat. Proto je důležité
vybrat si centrum, kde pracuje kvalifikovaný personál, schopný dohovořit se alespoň
jedním cizím jazykem a záleží také na provozní době samotného centra, které by mělo mít otevřeno každý den včetně sobot a nedělí. V placeném inzerátu v tisku je nejdůležitější zvýraznit nezaměnitelnost a jedinečnost vašeho zařízení, zvolte si promyšlený slogan, např. „U babičky na statku“. Vždy je třeba kombinovat více cest, protože
žádný z dostupných způsobů vám sám o sobě hosty nezaručí.
Naštěstí existuje velmi efektivní způsob propagace, jehož prostřednictvím
jezdí do ČR tisíce hostů ročně. Jsou to PRÁZDNINY NA VENKOVĚ. „Prázdniny
na venkově“ jsou součástí oficiální turistické nabídky Česka (www.visitczechia.cz)
a byly podpořeny Českou centrálou cestovního ruchu. Prostřednictvím Prázdnin jezdí do ČR na 4 000 hostů ročně.
Propagace probíhá především na internetu, zařazeni můžete být prakticky
okamžitě. Tištěné „Prázdniny na venkově" jsou vydávány jednou za rok se zaměřením na jednotlivá teritoria (Česko, Holandsko, Německo atd.), uzávěrka bývá na
podzim. Partneři v zahraničí je pak vydávají dle svých vlastních edičních plánů, za
něž neplatíte nic.
„Prázdniny na venkově“ vytvořil a zajišťuje ECEAT CZ, Evropské centrum
pro eko agro turistiku. „Prázdniny na venkově" jsou prověřeny na mezinárodním trhu. Společným cílem ECEAT CZ, Svazu podnikatelů, krajských úřadů, cestovních
kanceláří i dalších organizací je představit v roce 2005 veřejnosti domácí i zahraniční „Prázdniny na venkově" jako silný a jednotný produkt České republiky.
Nejen zahraniční, ale i naše zkušenosti prokazují, že ženy jsou v oblasti
podnikání ve venkovské turistice velmi vstřícné novým myšlenkám, snadněji se
orientují v problematice a úloha paní domu jim není cizí. Paní domu musí být důstojná v jakémkoli věku a při jakékoliv práci, která má vazbu na farmu. Na její náladě závisí celá atmosféra v ubytovacím zařízení. Neměla by proto přeceňovat svoje síly a dobře, velmi dobře si rozdělit vlastní práci spojenou se zemědělským
zázemím a s hosty. Proto, pokud patříte mezi schopné a ambiciózní ženy, připojte
se k úspěšným!
13
Podnikatelský start
očima žen v malých obcích
Dr. Bohumíra Jozífková
Stát se podnikatelkou, vstoupit do světa obchodu a byznysu, vyžaduje vynaložit hodně energie a nutnost naučit se zvládnout situace a překážky, které by se za jiných okolností zdály být
nepřekonatelné.
Na úspěch mohou pomýšlet pouze ženy, které jsou připravené svému podnikání hodně obětovat a učinit nejedno radikálnější rozhodnutí. Čím jsou jejich záměry a plány na startovní čáře promyšlenější a konkrétnější, tím je cesta k vlastní
zaměstnanecké nezávislosti schůdnější.
Průzkum, který ve spolupráci s Českým svazem žen realizovala společnost
DEMA, umožňuje sledovat startovní podnikatelskou fázi z pohledu žen, které bydlí
na venkově v lokalitách do pěti tisíc obyvatel a které se rozhodly zahájit a řídit své
podnikání.
Cíl
Proč chci podnikat?
Pro mnohé ženy je těžké udělat
první krok. Uvědomují si, že založení
vlastní firmy je klíčové rozhodnutí, které
přesměruje vývoj jejich života na novou,
v mnoha aspektech neznámou dráhu. Pocity při tom mají smíšené.
Na jedné straně stojí touha ukázat,
jaké mám schopnosti, přesvědčit sebe i okolí, že umím nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí, dokážu se uživit a být finančně zceSoučet všech řádků = 100%.
la nezávislá nebo se postarat o další zdroj
peněz do domácího rozpočtu.
Na druhé straně však figuruje obava, zda stát plně na vlastních nohou je
dobré rozhodnutí, jestli se nejedná o věc, která se ve svém důsledku negativně obrátí
proti mně, protože podcením nebo nepřekonám celou škálu nástrah, které na mne
čekají: nebudu mít dost peněz, nenajdu vhodný a uplatnitelný podnikatelský nápad,
nezajistím si vhodné prostory, nezvládnu administrativu, nebudu umět sladit podnikání s rodinným a partnerským životem atd.
Je vidět, že motivace, podněcující zájem o podnikání, je různá. Nejčastěji
se hnacím motorem ale současně i obavou stávají peníze.
další zdroj financí
seberealizace
finanční nezávislost
rozhodování o sobě
nutnost
uplatnění kvalifikace
splnění představ
prestiž
14
27%
22%
16%
13%
11%
6%
4%
1%
Proč jsem nepodnikala dříve?
nedostatek odvahy
28%
nedostatek financí
22%
jiné osobní zajištění
19%
žádný nápad
10%
chybějící prostor
9%
obava z administrativy
6%
péče o děti
3%
nepochopení partnera
2%
jiný důvod
1%
Součet všech řádků = 100%.
Každá druhá dotazovaná žena si chce svým
podnikáním zajistit viditelnou finanční prosperitu. Ta je cílem většiny podnikatelů. Pokrýt veškeré náklady na zavedení a provozování firmy a získání finančního přebytku
však může být záležitostí dlouhých měsíců.
Otázky týkající se investování finančních
prostředků a jejich návratnosti budou podnikatelku provázet celým procesem podnikání. Proto je nezbytné dávat akumulaci peněz
a finančním tokům klíčový význam již při
prvních podnikatelských úvahách, respektovat je v podnikatelském plánu a také se naučit vyvažovat riziko obezřetností.
Obor podnikání
Mít dobrý nápad a zvolit obor, který bude odpovídat mým možnostem
i schopnostem, se stává základem budoucího chodu soukromého podniku, jeho úspěšnosti, problémů i životnosti. Od něho se odvíjí koncipování podnikatelského plánu jak
v oblasti investiční (náklady, prostory, zaměstnanci), tak marketingové a tržní ( kdo bude mým budoucím zákazníkem, jakou pozici zaujmu na trhu a v prostředí konkurence).
Chtít uspět znamená rozhlížet se kolem sebe, kombinovat své nápady s inspirací získanou nikoliv na základě přesného kopírování úspěšné firmy, nýbrž rozmyslem, co by bylo možno dělat lépe nebo odlišně od ostatních podnikatelů v blízkém i vzdálenějším okolí.
Výzkumná data ukazují, že vytipování oboru patří k nejlépe promyšleným
záležitostem podnikatelského startu. Budoucí podnikatelky by chtěly zaměřit své
podnikatelské aktivity do
oblastí, které:
Obor podnikání
● jsou formovány realitou
venkovská turistika
37%
a způsobem života na
hlídání dětí, ošetřování nemocných
27%
venkově
administrativa, účetnictví
26%
● nevyžadují nákladný průprodej zboží v malém
25%
zkum trhu
občerstvení, restaurační služby
18%
● mají předpoklad najít cívýroba řemeslných výrobků
15%
lové skupiny klientů
opravy, servis, úklidové práce
8%
● vycházejí z dosavadní zaosobní služby (kadeřnice, masérka)
8%
městnanecké
profese,
produkce masa, zeleniny
5%
vzdělání a praxe žen
prodej ve velkém, velkoobchod
4%
● předpokládají únosné fivýroba potravin
3%
nanční náklady a prostojiný
4%
rové možnosti na provozování živnosti, tzn. že
Dopočet do 100% u každého řádku = nepřinevyvolávají enormní podchází v úvahu.
nikatelské riziko
15
Největší zájem je soustředěn na provozování venkovské turistiky, která je,
i podle výsledků speciálních výzkumů věnovaných této tematice a uskutečněných
agenturou DEMA, považována za perspektivní obor jak pro volbu hlavního zaměstnání, tak sezónního s občasným přivýdělkem.
Za pozitivní lze považovat výzkumné poznatky o tom, že venkovská turistika získává v názorovém odrazu veřejnosti renomé jako důležitý prvek obnovy venkova, formování regionální politiky a tvorby pracovních příležitostí vhodných také
pro skupiny žen obtížně umístitelné na trhu práce (s malými dětmi, s nutností péče
o nemocné či invalidní příslušníky rodiny, bez rekvalifikace, v předdůchodovém nebo důchodovém věku) a pro lokality se zvýšeným podílem nezaměstnaných ať v důsledku rozpadu zemědělských družstev nebo z jiných příčin.
Zázemí
Rozhodnout se dělat věci jinak a vstoupit do něčeho nového a neznámého,
vyžaduje toleranci a pochopení od svého okolí.
Jistě je žádoucí, aby se podnikatelkám dařilo. Lze však předpokládat, že
mnohdy nepůjdou věci snadno, rychle a jednoduše. Podpora a pomoc blízkých (nemusí jít vždy jen o příslušníky rodiny, ale např. o známé, sousedy, bývalé spolupracovníky, spolužáky apod.) je tudíž na místě.
V případě, že žena tento aspekt podcení, neprojedná své záměry se všemi,
kterých by se její počínání mohlo dotknout, nevytváří si strategii pojistky na horší časy
(např. pro případ, že bude ve finanční nouzi, že bude potřebovat pomoci zabezpečit některé práce, něco vyřídit na úřadě, u zákazníků, na poště apod.), může se reakce jejího
okolí ukázat v negativním světle, v horším případě ji může odradit od podnikání vůbec.
Pro ilustraci:
● pouze každá čtvrtá žena může podle průReakce partnera
zkumu počítat s plnou podporou svého partplná podpora
23%
nera
drobné výhrady
25%
● minimálně každá třetí se setkává s menšívelké výhrady
13%
mi či většími výhradami
kategorický nesouhlas
6%
● šest procent narazí na naprosté nepochoneví, neřekla mu to
16%
pení a zásadní nesouhlas
nemá partnera
17%
● každá šestá budoucí podnikatelka se přiznala, že doposud své záměry tají, má strach
o svých podnikatelských představách s partnerem vůbec hovořit
Ženy jsou k profesnímu uplatnění svých partnerů poměrně tolerantní.
Zpravidla jim nevadí, když pracují na směny, o sobotách a nedělích, stanou-li se veřejně známými a uznávanými osobami. Mnohé ženy dokonce mužům pomáhají,
zdarma a ve svém volném čase.
Muži se dost často na aktivitu svých partnerek dívají odlišně; tolerance podobných věcí se výrazně snižuje zejména tehdy, kdy podnikání ženě zabere většinu
času, především toho, který dříve věnovala jiným rodinným záležitostem nebo speciálně pouze partnerovi. Možná bude debata o cestě k seberealizaci bouřlivá, je-li však
prováděna s dostatečnými argumenty a hlavně včas, může žena předejít nežádoucím
problémům a konfliktům.
16
Výzkumná data dokládají,
že značnému podílu budoucích
podnikatelek není podnikatelské
podniká manžel
16%
prostředí neznámé; život podnikapodnikají děti, rodiče, příbuzní 40%
tele vedou jejich manželé, děti, ropodnikají přátelé
45%
diče, příbuzní, přátelé či známí.
Začínající podnikatelky
Dopočet do100% u každého řádku = ne
tak mají výjimečnou možnost přeměnit postřehy, rady a doporučení
svých bližních ve svůj prospěch; mohou se poučit o mnohých nárocích a záludnostech, které podnikání přináší. Na informacích tohoto typu je cenné to, že vycházejí
z praxe a ze zkušeností více či méně úspěšných podnikajících osob. Není nutno za
ně platit; vyžadují vnímavost, zájem a schopnost analýzy popisované situace. Jde
o rady, které mohou nejen ulehčit podnikatelské začátky, nýbrž i přerůst v případnou
spolupráci dvou či více podnikatelských subjektů.
Podnikatelské prostředí
Okolí
Podle průzkumu většina žen neuvažuje o tom, že by se stěhovala do města,
ale chce žít na venkově. Z charakteru jejich výpovědí i podnikatelských představ vyplývá, že většina z nich bude po zavedení své firmy vyhledávat podnikatelské příležitosti a mezery na trhu ve svém blízkém okolí, tj. v prostředí venkova. Jak vnímají
jeho dobré i problematické stránky?
Odpovědi zřetelně ukazují, že ženy považují lokalitu
svého bydliště za atraktivní nejen
celkově větší klid
79%
pro její vazbu na přírodu (větší
zdravější životní prostředí
76%
klid, zdravější životní prostředí,
bližší kontakt s přírodou
73%
bližší kontakt s přírodou), ale také
znalost prostředí
66%
pro vztahy s lidmi, které v porovosobní kontakty
63%
nání se situací ve městech považumožnost pěstitelství, chovatelství 63%
jí za těsnější a průhlednější.
blízkost bydliště a pracoviště
37%
Uvedený pohled lze hodmožnost úpravy pracovní doby
21%
notit kladně. Může se totiž stát výhodným výchozím bodem pro to,
Dopočet
aby ženy nabízely takové služby
do 100% u každého řádku = nesouhlasím
či produkty, které bude jejich okolí ochotno a schopno vstřebat
a které přilákají i takové zákazníky, kteří k životnímu stylu na venkově inklinují (třeba nepravidelně jako chataři, chalupáři či turisté).
Výhody života na venkově
Zde lze opět připomenout vhodnost provozování venkovské turistiky. Její
výrazná regionální podmíněnost vytváří obrovskou paletu možností a realizovatelných podnikatelských nápadů, které mohou konkrétně odpovídat naturelu a schopnostem podnikatelky. Bude-li pracovitá, přemýšlivá a přizpůsobivá, může jí sepětí
podnikatelské činnosti s prostředím, kde žije, přinést poměrně rychle první spokojené zákazníky, podnikatelské úspěchy a povzbuzení do další činnosti.
17
Problémy života na venkově
málo pracovních příležitostí
90%
malá pracovní perspektiva
68%
nízké výdělky
68%
malá možnost uplatnit kvalifikaci 66%
rozpad zemědělských družstev
61%
nedostatečná doprava
54%
odliv mladých lidí do města
51%
špatné zásobování a služby
51%
Dopočet
Naprostá většina dotázaných žen vnímá venkov jako prostředí se ztíženými možnostmi
ekonomického uplatnění (pracovních míst je málo, kvalifikace je
obtížně uplatnitelná, výdělky nízké, perspektiva mlhavá).
Postavit se „na vlastní
nohy" se tak pro mnohé ženy stává nutností, jediným způsobem,
jak zůstat žít ve své vesnici a ve
svém kraji a mít práci a určité
ekonomické zajištění.
Většina žen sice prozatím neuvažuje o využívání vlastních zaměstnanců, ty
úspěšné by však mohly stávající situaci na trhu pracovních sil obrátit ve svůj prospěch a najít spolupracovníky přímo v obci nebo v jejím nedalekém okolí.
Podnikatelské prostředí
Nastartovat a rozjet soukromou firmu, zapojit se do „rodiny" soukromých
podnikatelů, znamená vstoupit na kolbiště, kde se v podstatě permanentně vynořuje řada předpokládaných ale i nečekaných překážek. Ty je nutno zvládat nejen s pomocí finančních prostředků, ale zvýšeným úsilím, snahou něco dokázat, poučit se z vlastních
chyb, využít nabízené příležitosti, eliminovat nástrahy trhu a byznysu samotného apod.
Základem všeho je mít informace včas a v dostatečné míře. Bez ohledu na
to, z jakého prostředí se budoucí podnikatelka rekrutuje, s kvantem těch potřebných
se musí „poprat" každá. Co si ženy myslí o podmínkách vytvářených v tuzemsku pro
malé a střední firmy? V čem vidí
bariéry rozvoje tohoto sektoru?
Překážky v podnikání
Výsledky ukazují, že ve
malá podpora ze strany státu
68%
spektru
eventuálních překážek
malá ochrana domácího trhu
64%
nehraje podle dotázaných žen ani
malá podpora zaměstnanosti
63%
jedna dominantní roli.
chybějící, neuspokojivé zákony
59%
Celkově budoucí podnimalá koupěschopnost občanů
56%
katelky
častěji
vidí bariéry rozvovysoká daňová zátěž
55%
je malých firem v objektivních
obtíže získat úvěr
54%
aspektech (malá ochrana domácídruhotná platební neschopnost
53%
ho trhu, malá podpora podnikatebyrokracie státní správy
52%
lů ze strany státu, malá nebo neúkonkurence velkých firem
49%
činná podpora zaměstnanosti)
nízká etika podnikání
42%
a mnohem méně v těch, které
privilegované postavení dlužníka 39%
souvisejí se vztahy, normami
nedostatečné využívání IT a internetu 19%
a chováním podnikatelů, např.
málo kvalitních pracovních sil
18%
s etikou podnikání nebo s pociDopočet
tem, že si dlužník může dovolit
nesplatit svou pohledávku.
18
Úvahy žen o tom, že by se staly zaměstnavatelem, se ve výsledcích výzkumu ukazují jako poměrně slabě propracované; lze si to vysvětlit tím, že ženy obvykle chtějí provozovat živnost pouze individuálně, a tak prozatím tomuto aspektu nepřisuzují přílišný význam.
Co však ve výsledcích průzkumu nelze přejít shovívavě, nýbrž to vyžaduje
speciální upozornění, je nezájem až ignorance využívání informačních technologií,
zejména internetu.
Signál, že většina žen na startovní podnikatelské pozici nejen, že neumí
pracovat s počítačem, ale například ani neví, zda v obci, ve které žije, je či není veřejně přístupný internet, knihovna vybavená internetem pro veřejnost nebo zda má
jejich obec vlastní internetové stránky, je varovný.
Pro stále se zvětšující řadu občanů a pro podnikatele zvlášť je využívání
počítače každodenní samozřejmostí a internet zdrojem nepřeberných informací (především o chování trhu a konkurence) i rychlé komunikace jak se zákazníkem, tak
s obchodními partnery a úřady. Je zarážející, že ignorance (nebo možná nevědomost) se vztahuje i na ženy, které chtějí nabízet služby v oboru venkovské turistiky,
kde vzájemná informovanost a komunikace hrají prim.
Financování
Rozhodnutí mít svůj podnik je dominantně podmíněno úkolem, jak zvládnout ekonomické otázky. Pokud chce žena podnikat samostatně, musí si dokonale
zvážit vše, co se stane nákladovou stránkou jejího počínání nejen při založení a rozjezdu, ale i při provozování firmy.
Podle průzkumu nepatří oblast ekonomiky provozu uvažovaného podniku
k nejsilnějším stránkám v úvahách žen. Nejčastěji využívaným způsobem financování by se měly stát vlastní zdroje akumulované ve formě osobních úspor.
I když rozjezd samotného podnikání nemusí ve všech případech znamenat statisícové náklady, může radikálně zahýbat úsporami. Obvykle nelze očekávat, že již od
prvního měsíce bude podnikatelka nově usazená na trhu získávat lukrativní finanční
částky a je otázka, bude-li zisková vůbec.
V každém případě by podnikatelská
úvaha
měla obsahovat pojistku
Zdroje financování
pro případ komplikací, nečekaných vývlastní zdroje, úspory
68%
dajů nebo nutnosti ukončit podnikání
dotace z programů podpory 41%
vůbec. Průběh financování firmy nabýbankovní úvěr
33%
vá na důležitosti zejména u těch žen,
které budou zainteresovány na podnikápůjčka od rodiny
14%
ní výhradně samy.
finance z prodeje majetku
12%
vklady spoluvlastníků
10%
Jak chtějí ženy financovat svůj
podnik - kromě zmíněných vlastních napůjčka od známých
3%
spořených peněz?
rizikový kapitál
1%
Z ostatních možností by přichájiné
2%
zely v úvahu hlavně dotace z programů
Dopočet do 100% u každého řádku
podpory malého a drobného soukromé= nechci využít
ho podnikání nebo bankovní úvěr. Oba
uvedené způsoby patří v podnikatelské
19
praxi k hojně využívaným. Aby začínající podnikatelka uspěla, musí být vybavena znalostmi a informacemi především o:
● subjektech nabízejících programy podpory a finanční půjčky
● podmínkách a náležitostech, které musí žadatel splňovat
● formě zpracování podnikatelských záměrů, projektů a žádostí
● výhodách, riziku, úrocích, splátkách.
Jak bylo uvedeno, i když se podnikání neustále točí kolem peněz, ženy, budoucí podnikatelky, nemají zcela ujasněnu (nebo neznají) komplexnost nákladové stránky rozjezdu, průběhu financování a toků peněz v uvažované firmě.
Z jejich odpovědí zřetelně vystupuje velká míra opatrnosti. Ta je zcela na místě. Ti,
kteří půjčí podnikatelkám peníze, je budou chtít zpět (obvykle i s úrokem). To si ženy silně uvědomují, proto chtějí vložit do firmy nejprve své, případně rodinné peníze.
Opatrnost je navíc kombinována s nezkušeností pohybovat se na bankovním a finančním trhu; např. pouze 15% z nich má (osobně nebo v rámci domácnosti)
zkušenosti s leasingem, 16% s bankovním úvěrem a 9% se spotřebitelským úvěrem.
Kde a kdo bude podnikat
Každá firma potřebuje provozní prostory (byť by to byl pouze stůl s telefonem nebo s počítačem). Provozní prostory představují v nákladech firmy obvykle
značnou částku.
Místo podnikání
doma
69%
ve vlastním objektu mimo domov 29%
v najatých prostorách
9%
jinde
2%
Aby firma ušetřila, lze, podle oboru, zahájit její činnost v domě, ve kterém podnikatelka bydlí.
Tuto variantu chce využít většina
žen (dvě třetiny).
Obdobným způsobem, opět
s využitím vlastních prostor, pouze
v objektu, který je mimo obytný prostor, hodlá postupovat každá čtvrtá.
Pro začátek podnikání jde o volbu, která je pro malý sektor typická. Přesto
však je nutné upozornit, že ne všechny ženy si uvědomují, že se stávají subjektem,
který musí vykazovat určité náležitosti. Nejjednodušší je to tehdy, kdy žena pracuje
tzv. na dálku (práci přijímá a odevzdává).
Pokud podnikatelská činnost vyžaduje komunikaci a osobní jednání se zákazníkem, je žádoucí bedlivě zvažovat umístění své kanceláře, výrobny, prodejny
nebo podnikatelského koutku.
Výzkumy, orientované na toto téma, přinášejí řadu informací o tom, že zákazníci jsou všímaví. Nedbalé, nedůstojné nebo chaotické prostředí, s rušivými prvky (např. s přítomností dalších osob, rodinných „miláčků" jako jsou psi či jiná zvířata, s vyzvánějícím telefonem, nutností přecházet přes části domu či bytu určené pro
soukromé účely ap.) se může stát odrazujícím prvkem pro další kontakt nebo využívání nabízené služby.
20
Totéž platí i pro provozování venkovské turistiky, která musí splňovat celé
spektrum požadavků (ubytovacích, hygienických, administrativních). Zde je navíc
nutno počítat s tím, že turisté jsou většinou velmi zvědaví a obvykle proniknou
i tam, kam nemají. Protože pro začínající podnikatelku jsou velmi důležité pozitivní
reference šířené její klientelou, nabývá pracovní prostředí na významu.
Představy o velikosti firmy co do počtu
Zaměstnanci
zaměstnanců jsou poměrně vágní, ženy mají pocit, že jde o úvahy předčasné a že teprve čas
z rodiny
28%
ukáže, zda svoji firmu rozšíří a budou šéfovat
žádní
12%
i jiným lidem.
z rodiny i mimo
4%
Zda firma bude mít zaměstnance, či nimimo rodiny
2%
koliv, je nejčastěji dáváno do souvislosti s charakneví
54%
terem její činnosti. Neméně důležité však je rozSoučet všech řádků = 100%.
myslet se, jaký způsob práce je optimální, zda
chce žena pracovat sama, nebo jestli jí lépe vyhovuje práce v týmu a tuto rozvahu začlenit do podnikatelského plánu. Např. podle výzkumu většina začínajících podnikatelek počítá s tím, že si administrativu firmy bude
zpracovávat sama. Bez zkušeností s administrativou podniku se však tato agenda, zejména když má podnik zaměstnance, může stát značně odborně i časově náročnou,
případně být i zdrojem problémů (při jednání se zaměstnanci, úřady, pojišťovnou ap.).
Vzdělávání
Podnikání vyžaduje nejen finance, nápady, schopnosti, prostory, technickou vybavenost, ap., ale i značné kvantum informací obecného i specifického charakteru. Již na startovní čáře je bezpodmínečně nutné si ujasnit priority svého vzdělávání, říci si, ve kterém směru budoucí podnikatelka potřebuje své znalosti pouze
doplnit, které věci neumí, a tudíž se je musí naučit od základu.
Oblasti vzdělávání
účetnictví, daně
právní problematika
odbyt, prodej
marketing
administrativa
podpůrné programy, projekty
EU a drobné podnikání
informační technologie a internet
zaměstnávání pracovníků
46%
42%
35%
31%
30%
30%
29%
26%
17%
Dopočet
do 100% u každého řádku = nemám zájem.
Ženy, které se účastnily
průzkumu, označily dvě oblasti,
které považují za nejpotřebnější:
●
účetnictví, daně
●
legislativa,
právní problematika
Avizovaný zájem o vzdělávání
v ostatních oblastech je zhruba na
stejné výši.
Malý akcent na oblast využívání informačních technologií
a internetu a na problematiku zaměstnávání pracovních sil se průřezově prolíná celým výzkumem;
objevil se i nyní, když se obě oblasti umístily na konci zájmového žebříčku.
21
Výzkum, ze kterého byly prezentovány některé celkové údaje, byl
uskutečněn v roce 2001. Sběr dat zabezpečil Český svaz žen na seminářích,
které byly věnovány problematice podnikání a které proběhly ve všech krajích.
Celkově šetření ukázalo, jak důležitou roli hraje pro ženy, které uvažují o tom, že se zaměstnanecky osamostatní, pomocná ruka v podobě poradenství, rekvalifikačních kursů, seminářů, praktických návodů, speciálních a srozumitelně psaných příruček, atd. Podnikatelská aréna, jak dokazují úspěšné, ale
i zkrachovalé firmy, je nemilosrdná. Úspěch není nikdy zaručen. Je výsledkem
souhry mnoha faktorů společně s motivací a nezdolným odhodláním splnit svůj
sen a své předsevzetí. To, že podnikání přináší i hezké a uspokojivé stránky, dokládají příklady žen, které dokázaly vybudovat funkční a úspěšnou firmu.
Výsledky průzkumu byly shrnuty do dvou analytických zpráv pod názvy: „Život na venkově" a „Podnikatelský start". Výzkumná data odrážejí představy, které o svém budoucím podniku mají ženy žijící na venkově, jež doposud
nepodnikaly (165 respondentek). Výpovědi žen z malých lokalit jsou doplněny
i o pohled městských žen, které rovněž mají v úmyslu podnikat (100 respondentek) - blíže viz http://dema.praha.cz
22
Finanční podpora
úřadu práce
pro začínající podnikatele
Mgr. Miriam Majdyšová
Úřady práce jako orgány státní správy sledují a hodnotí stav na trhu práce,
zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají
opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce. Občanům a zaměstnavatelům
poskytují služby související se zaměstnaností.
K rozšíření nabídky pracovních příležitostí dávají úřady práce zaměstnavatelům podněty ke zřizování společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací. Na tato zřízená pracovní místa poskytuje úřad práce zaměstnavatelům finanční příspěvky, jejichž cílem je podpora vzniku pracovních míst pro
uchazeče o zaměstnání, kterým nelze jiným způsobem zajistit vhodné pracovní
uplatnění. Úřad práce poskytuje tyto příspěvky v závislosti na konkrétní situaci na
regionálním trhu práce a za stanovených podmínek.
Jednou z konkrétních forem podpory tvorby pracovních míst jsou i účelové
dotace určené uchazečům o zaměstnání zařazeným v evidenci úřadu práce, kteří si
vytvoří pracovní místo zahájením samostatné výdělečné činnosti.
Tato dotace je poskytována na základě písemné žádosti žadatele a není na
ni právní nárok. Součástí žádosti je předložení podnikatelského záměru vypracovaného žadatelem a vyčíslení předpokládaných nákladů nutných na zřízení tohoto
pracovního místa. Úřad práce si může vyžádat další podklady nezbytné pro projednání žádosti, např. lékařský posudek, kterým žadatel prokazuje svoji zdravotní způsobilost k činnosti, kterou bude vykonávat jako podnikatel. Požadovanou náležitostí
může být také odborný posudek předloženého podnikatelského záměru, tzv. expertíza. Náklady na zpracování expertízy hradí úřad práce.
Úřady práce si mohou v závislosti na situaci na trhu práce stanovit další
podmínky nutné k uzavření dohody. Může jí být například absolvování rekvalifikačního kursu pro začínající podnikatele.
Příspěvek může být poskytován formou návratných bezúročných půjček,
dotací na úhradu úroku z úvěru od peněžního ústavu, účelovou dotací na úhradu nákladů spojených se zřizováním společensky účelného pracovního místa (nákup strojů a výrobních zařízení nebo vybavení pracoviště nábytkem, případně na stavební
úpravy na pracovišti apod.)
Dotace se poskytuje na základě písemné dohody uzavřené mezi příslušným úřadem práce a žadatelem – uchazečem o zaměstnání. Podmínkou uzavření dohody je závazek uchazeče, že bude provozovat podnikatelskou činnost minimálně po
dobu 2 let od poskytnutí finančních prostředků.
23
a)
b)
c)
d)
e)
f)
Dále dohoda obsahuje zejména:
druh a popis účelného pracovního místa
podmínky, které musí uchazeč o zaměstnání při zřízení účelného pracovního místa dodržet
dobu, od které uchazeč o zaměstnání začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost
druh, způsob a výši dotace nebo návratné finanční výpomoci na zřízení
účelného pracovního místa
závazek uchazeče o zaměstnání, že úřadu práce písemně oznámí ukončení
samostatné výdělečné činnosti, pro kterou byla úhrada nákladů poskytnuta,
a to nejpozději do pěti pracovních dnů od jejího skončení
závazek uchazeče o zaměstnání, že úřadu práce vrátí poměrnou část dotace
poskytnuté na zřízení účelného pracovního místa, odpovídající době.
Co tedy konkrétně předchází podepsání dohody na zřízení pracovního
místa pro osobu samostatně výdělečně činnou?
●
●
●
●
žadatel musí být evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání
o dotaci žádá na tiskopise úřadu práce
k žádosti přikládá - podnikatelský záměr
- potvrzení lékaře o schopnosti podnikat ve zvoleném
oboru
- živnostenský list či jiný doklad, např. ohlášení samostatně hospodařícího rolníka, osvědčení komor apod.
- doklad o zřízení bankovního účtu (příspěvky jsou
zasílány výhradně na podnikatelské účty – nikoli na
sporožiro)
- doklad o vztahu k výrobním, prodejním, kancelářským
prostorám nebo pozemkům (např. výpis z evidence nemovitostí, nájemní smlouva – minimálně na 2 roky atd.)
- pokud žadatel již dříve podnikal, předkládá potvrzení,
že nedluží finančnímu úřadu, OSSZ a zdravotním pojišťovnám ze své předchozí podnikatelské činnosti.
úřad práce si může vyžádat předložení dalších dokumentů.
Po předložení žádosti o zřízení společensky účelného pracovního místa
uchazečem o zaměstnání, který hodlá zahájit samostatnou výdělečnou činnost, probíhá na úřadu práce zpracování žádosti a její schvalování komisí. Výsledkem schvalovacího procesu je přiznání nebo nepřiznání příspěvku a v případě přiznání stanovení jeho výše. Výše přiznané dotace je závislá na předpokládaných nákladech
vyčíslených v žádosti a může dosáhnout maximálně 80 000 Kč. Výše dotace je závislá u jednotlivých úřadů práce také na finančních možnostech rozpočtu na aktivní
politiku zaměstnanosti. Znovu je třeba zdůraznit, že na dotaci není právní nárok.
Po schválení dotace je sepsána dohoda, jejíž součástí je mimo výše uvedené skutečnosti závazek podnikatele, že nejpozději do tří měsíců od zahájení podnikatelské činnosti předloží úřadu práce prokazatelnou formou vyúčtování nákladů na
zřízení nového pracovního místa.
24
Náklady prokáže předložením: -
osvědčení finančního úřadu o registraci k daním
oznámení o zahájení podnikatelské činnosti u OSSZ
faktur (včetně dokladů o jejich zaplacení)
daňových (pokladních) dokladů
Do nákladů na zřízení místa lze zahrnout jen položky s datem vystavení a zaplacení
od zahájení podnikatelské činnosti. Pozor: finanční prostředky na úhradu nákladů
na zřízení společensky účelného pracovního místa uchazečem o zaměstnání je třeba
použít v kalendářním roce, ve kterém byly prostředky poskytnuty.
Finanční podpora úřadu práce pro začínající podnikatele – osoby
se změněnou pracovní schopností
Obdobný postup se využívá také v případech, že podnikatelskou činnost
hodlá zahájit uchazeč o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností (dále jen se ZPS). Statut občana se ZPS dokladuje uchazeč rozhodnutím OSSZ
nebo rozhodnutím o přiznání částečně invalidního důchodu. Samotné schválení dotace je však poněkud administrativně náročnější, neboť o poskytnutí se rozhoduje ve
správním řízení, které předchází samotnému uzavření dohody. Maximální výše poskytované dotace je 100 000 Kč./ +
/+
Náležitosti zřizování společensky účelných pracovních míst upravuje:
●
zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti § 5
●
vyhláška MPSV ČR č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování SÚPM a vytváření
veřejně prospěšných prací
Náležitosti zřizování chráněných dílen a chráněných pracovišť upravuje:
●
zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti
●
zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti
●
vyhláška MPSV ČR 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní
schopností
●
nařízení vlády č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu
zaměstnanců zaměstnavatele
●
zákoník práce § 47, § 50, § 148
25
Účast žen na rozvoji venkova
v současné době
a po vstupu České republiky do EU
Doc. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.
V Agendě 2000 je zaměřena pozornost na rozvoj venkova s využitím
strukturálních fondů a iniciativ Evropské unie. Venkovské regiony jsou charakterizovány nižší hustotou osídlení, nižším podílem sekundárního sektoru na tvorbě
HDP, pomalu rostoucími příjmy pod úrovní cca 80 % národního průměru.
Podle metodiky EU pro vymezení venkova venkovský prostor ČR zahrnoval k 1. 1. 2000 na úrovni NUTS 5 (lokální úroveň - obce) 80 % z celkového počtu
obcí a 75 % rozlohy státu. Žilo v něm 22,3 % obyvatel z celkového počtu obyvatel
České republiky. V ČR se do venkovského prostoru zahrnují sídla do 2 tisíc trvale
bydlících obyvatel se specifickým životním stylem, dynamikou mezilidských vztahů, venkovskou sídelní strukturou, technickou a občanskou vybaveností apod. V obcích do 2 tisíc obyvatel žilo v ČR k 1. 1. 2000 25,6 % obyvatel. Venkovské obce se
vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku na trvale bydlícím obyvatelstvu - v roce 2000 činil tento podíl 63,7 %, přičemž celostátní průměr dosahoval 65,2 %. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (59,1 %) je zaznamenáván ve velmi malých obcích do 100 obyvatel.
Méně příznivá situace na trhu práce se projevuje ve venkovských mikroregionech, kde omezování či zánik zemědělské výroby (státních statků a zemědělských družstev) spolu s nedostatkem nezemědělských pracovních příležitostí v důsledku podnikatelského a investorského nezájmu výrazně zvyšuje míru lokální či
mikroregionální nezaměstnanosti (zejména žen, mladých lidí a osob ve vyšším produktivním věku). Zvyšuje se tak ohrožení kvality a přijatelnosti životních podmínek
venkovského obyvatelstva (snižování kupní síly, ohrožení chudobou) a stability venkovského osídlení. Přispívá k tomu zejména v malých obcích nízká úroveň občanské
vybavenosti a zhoršující se situace v oblasti dopravní obslužnosti.
Pro zkoumání sociální situace venkovských žen je chápeme jako ženy
produktivního věku 15 - 60 let, které trvale žijí v obcích do 2 000 obyvatel. Z této
skupiny je třeba věnovat pozornost ženám ekonomicky aktivním v zemědělství,
které tvoří skupinu zemědělských venkovských žen.
V důsledku privatizačních, transformačních a restitučních procesů v ČR
se v zemědělství ČR změnila struktura zaměstnanosti. V roce 2000 se situace na
agrárním trhu práce jevila poněkud příznivěji než na celkovém trhu práce. Pro
posouzení reálné situace na agrárním trhu práce je však podstatný výrazný nesoulad nabídky a poptávky. Prvořadě je podmíněn tím, že agrární trh práce prakticky
nevytváří nové pracovní příležitosti (pouze v necelé čtvrtině okresů ČR vzniká
26
poptávka po zemědělských pracovních silách). Vyčerpaná absorpční schopnost
odvětví zemědělství v oblasti zaměstnanosti je dána především strukturálními
a technologickými změnami v zemědělské výrobě s následnou nižší potřebou živé
práce a dlouhodobě nepříznivou ekonomickou situací zemědělských podniků. Pokud poptávka ze strany podniků existuje, týká se převážně kvalifikovaných dělnických profesí do živočišné výroby, které však v nabídce agrárního trhu práce chybí.
Příčinou neuspokojené poptávky je nezájem zejména kvalifikovaných pracovníků
o uplatnění v zemědělství, plynoucí z nízké ceny práce, nevyhovující pracovní doby, špatného pracovního prostředí, fyzicky náročné práce, nízké společenské prestiže zaměstnání v zemědělství a nejasné perspektivy podnikání v odvětví.
Míra nezaměstnanosti ve skupině zemědělských žen vykázala meziročně výraznější pokles než ve skupině zemědělských mužů, přesto však míra agrární nezaměstnanosti (9,9 %) nadále dosahuje více než dvojnásobné hodnoty ve
srovnání s mírou agrární nezaměstnanosti mužů (4,5 %). Podíl uchazečů o zaměstnání uvolněných ze zemědělství na celkovém počtu nezaměstnaných v roce
2000 činil 3,9 %. Podíl nezaměstnaných žen uvolněných ze zemědělství na všech
nezaměstnaných ženách v národním hospodářství (4,0 %) je přitom vyšší než podíl zemědělských žen na ženách pracujících v národním hospodářství (3,2 %). Je
patrné, že ženy uvolněné ze zemědělství mají na trhu práce výrazně nižší příležitosti, a to jak ve srovnání s nezaměstnanými ženami v ČR, tak i s muži uvolněnými ze zemědělství. Tato situace je způsobena především rozdíly mezi kvalifikačními předpoklady zemědělských uchazeček o práci a kvalifikačními požadavky
volných pracovních míst.
Novým jevem po roce 1990 je vytvoření sociální skupiny zemědělské
populace - farmářek. Chápeme je jako hospodařící podnikatelky nebo členky rodin (zejména manželky farmářů) soukromě hospodařících zemědělců s hlavním
příjmem ze zemědělství. Na rozdíl od ostatních žen zaměstnaných v zemědělství
mají vlastnický vztah k zemědělskému majetku a půdě, což podmiňuje sociální
postavení této skupiny žen.
Budoucí vývoj postavení venkovských a zejména zemědělských žen se
do značné míry odvíjí od dalšího rozvoje zemědělství, to znamená posílení produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělství a podporu hmotných investic ke
zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a netradičních způsobů zemědělské
výroby.
Lze očekávat, že po vstupu ČR do EU bude možné využívat strukturální
fondy EU k rozvoji činností, které jsou v souladu s evropským modelem zemědělství a souvisí s multifunkčností zemědělství ve venkovském prostoru, se
zvládnutím restrukturalizace zemědělství a s diverzifikací i nezemědělských činností v oblastech s horšími výrobními podmínkami. V těchto regionech jde o udržení ekologické, sociální a kulturní hodnoty venkovského prostoru v celém komplexu. Využívání strukturálních fondů EU nutně vyvolá požadavek na
komplexnější způsob podpory rozvoje venkovského prostoru ve smyslu nepodpořit jen údržbu krajiny, ale i budoucí strategii především rodinného hospodářství,
kde úloha ženy bude nezastupitelná. Přitom výrazné podpory v souladu s NR EC
1257/99 k využití EAGGF se dostane především rodinným farmám, jejichž držiteli jsou mladí lidé do 40 let.
27
Z hlediska integrovaného rozvoje zemědělství a venkova je rozhodující Evropský garanční a orientační fond (EAGGF), z jehož sekcí se podporuje především:
●
●
●
●
●
●
●
zachování podnikatelských subjektů v oblastech LFA, zejména horských
a podhorských
hospodaření mladých farmářů (do 40 let), předčasný odchod do důchodu
zlepšení venkovských struktur, zejména uplatněním mimoprodukčních
funkcí zemědělství
pozemkové úpravy, zalesňování, agroenvironmentální opatření
konverze a diverzifikace činností na venkově
zlepšení kvality zemědělské produkce
rozvoj multifunkčního zemědělství, ochrana životního prostředí a krajiny,
obnova vesnic a další opatření.
Kromě EAGGF bude možné využít i dalšího ze strukturálních fondů, a to
Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), který je především investičním
fondem. Při jeho realizaci by jedním z výsledků mělo být i zvýšení počtu pracovních míst, zejména rozvojem malého a středního podnikání v oblastech, které jsou
z hlediska rozvojového potenciálu problémové, kde však je záruka, že příslušná
podpora bude efektivně využita.
Pro celkové řešení problémů spojených s trhem práce je určen Evropský
sociální fond (ESF), který podporuje veškeré aktivity týkající se zajišťování vzdělávání, rekvalifikace, zapojení problémových skupin obyvatelstva do pracovního procesu, boj se sociální diskriminací, zaměstnávání mladých lidí, zajištění rovných podmínek žen v zaměstnání apod.
V současné době je jednou z tzv. iniciativ EQUAL, neboli program pro
zlepšování rovností na trhu práce, a to nejen při řešení postavení například národnostních menšin, ale především při zlepšování podmínek pro rovnocenné postavení
žen na trhu práce.
Vyžití strukturálních fondů a iniciativ má však své zásady a metodické
principy. Ženy, které se budou o podporu z těchto podpůrných nástrojů EU ucházet, musí zvládnout proces metodické a organizační přípravy programů a projektů,
jejichž prostřednictvím lze finanční prostředky získat. Znamená to seznámit se
s procesem programování a projektování, vymezit potřeby, stanovit priority a navázat na již schválenou programovou dokumentaci, která byla Evropskou komisí
přijata. Například u předvstupní pomoci prostřednictvím programu SAPARD je
zapotřebí respektovat „Program rozvoje zemědělství a venkova", ve kterém lze podávat projekty na vymezené priority a opatření, jež určují věcný a finanční obsah
těchto projektů.
Venkovské a zejména zemědělské ženy mohou v rámci těchto aktivit výrazně přispět k činnostem vázaným na rozvoj ekofarem, údržbu krajiny, agroturistiky, k zavedení regionálních výrobků nebo k obnově tradičních řemesel na venkově.
Rovněž se předpokládá jejich účast při využití dotačního titulu „Podpora mladých
zemědělců", který je navržen jako součást dotační politiky Ministerstva zemědělství.
Jeho cílem je podpořit zahájení hospodaření mladých rodin zemědělců ohraničených
40 lety věku, kteří by tak přispěli k sociálně ekonomickému rozvoji venkova. Tento
28
záměr je plně v souladu s nařízením Rady EC 1257/99, ve kterém tvoří významné
opatření k integrovanému rozvoji venkovského prostoru, podporovanému z Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu.
Lze konstatovat, že v rámci postojů ke specifickým charakteristikám venkovského prostoru venkovské ženy vnímají význam zachování zemědělství a zemědělských pracovních příležitostí ve venkovském prostoru a preferují potřebu podpory trvale udržitelného zemědělství pro ekonomickou stabilitu venkova z veřejných
prostředků. Vnímají význam „environmentální" funkce venkova a význam vlastnického vztahu k půdě.
Rozmanitost venkovského prostoru spočívá mj. v rozmanitosti aktivit:
●
aktivit pro hospodářství jako místa pro venkovské a lesní hospodářství, řemesla, průmysl a turismus, stejně tak pro služby a pro získávání obnovitelných surovin
●
aktivit pro společnost na vytváření jejího ekonomického, sociálně zdravého
a atraktivního rámce pro život a využití volného času nebo aktivit pro
uchování tradic a kulturního dědictví
●
aktivit pro životní prostředí v souvislosti s péčí o venkov a zachování mnohotvárnosti krajiny a ekologické rovnováhy.
Ve všech těchto aktivitách se ženy mohou výrazně uplatnit. Je to dáno i zaměřením životního stylu, kdy venkovské ženy spojují zaměstnání, rodinu a domácnost a preferují tak model seberealizace a významného přispěvatele do rodinného
rozpočtu. Při současném snižování počtu pracovních míst na venkově je pro ženy
(pro cca 44 % venkovských žen) přijatelná představa rozšíření jejich působnosti v domácnosti a při zajišťování zemědělské produkce. S vyšším vzděláním představa žen
o seberealizaci v domácnosti klesá. Tento trend se však netýká jen žen na venkově.
Zemědělské ženy upřednostňují méně svoji nezávislost (cca 67 %) a preferují spíše tradiční vztah „muž = živitel rodiny". Přístup této sociální skupiny je rovněž pasivnější ke změnám pracovního zaměření, rekvalifikace, vedlejší činnosti
apod. Venkovské ženy jsou v tomto směru tvárnější (flexibilnější).
U pracovního uplatnění venkovských žen je preferována jistota zaměstnání, platové podmínky a výkon takové práce, která usnadňuje skloubení pracovních
a rodinných povinností (práce v místě bydliště, výhodná pracovní doba). Zemědělské ženy motivuje (kromě práce v místě bydliště) možnost práce ve venkovském
prostředí, získání času na domácí hospodaření a pokračování v rodinné tradici.
Ze studie VÚZE z roku 2000 vyplývá, že průměrné čisté měsíční příjmy
venkovanek činí 8 537 Kč, zaměstnaných žen v zemědělství - zemědělek 8 370 Kč
a farmářek 11 098 Kč. Průměrný příjem na člena je v domácnostech venkovanek
5 611 Kč, v domácnostech zemědělek 5 637 Kč a farmářek 6 368 Kč. Nejčastější
kategorií ve struktuře příjmů venkovanek i zemědělek jsou příjmy ze závislé činnosti; v případě zemědělek a farmářek jsou významné i příjmy z prodeje zemědělské
produkce a z podílů na zisku, popřípadě z pronájmu půdy.
V postojích k rovnosti příležitostí mužů a žen na venkově je patrná nerovnost příležitostí v neprospěch venkovských žen. Zemědělské a farmářské ženy vnímají nerovnost svých příležitostí poněkud méně než ostatní venkovské ženy; jedná
29
se o výraz skromnějších nároků, projev konzervativnosti myšlení nebo přetrvávání
tradičních postojů k rovnosti příležitostí mužů a žen.
Venkovské ženy ve srovnání s muži pociťují nerovnost příležitostí na venkovském trhu práce intenzivněji a v širší škále faktorů, zejména v šanci získat pracovní místo, využívat volný čas a dosáhnout vyšší platové třídy.
Ze současného vývoje vyplývá, že se dále rozvíjí hospodaření fyzických
osob na půdě a mění se vnitřní struktura zemědělského podnikání i úloha zemědělství celkově. Tento vývoj bude formulovat i budoucí postavení venkovských žen pro
trvale udržitelný rozvoj venkova.
Literatura:
Horská, H. - Spěšná, D.: Sociálně-ekonomické postavení venkovských žen. Praha, 2000. VÚZE Praha.
Hrabánková, M.: Strukturální fondy. Praha, 2000. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze.
Zpráva o stavu zemědělství za rok 2000. Praha, 2001. Ministerstvo zemědělství ČR.
Horská, H. - Koutný, R. - Spěšná, D.: Zaměstnanost a příjmová situace v zemědělství. Výstup č. 2.
Praha, 1999. VÚZE Praha.
Čermáková, M.: Postavení žen na trhu práce. Sociologický časopis, 1997, ročník 33, č. 4.
Hrabánková, M. - Marková, C. - Kohoutová, B.: Aplikace platné regionální a strukturální politiky
EU na podmínky českého zemědělství. Výzkumná studie č. 29. Praha, 1996. VÚZE Praha.
30
Obecné zásady
vypracování projektů
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc. - Mgr. Jana Chržová
Chceme-li získat nějaké finanční prostředky na činnost, je nutno identifikovat potřeby na základě vlastních aktivit. Uvědomit si co potřebuji, tj. co rozhodně
musím mít, abych určitý záměr mohla alespoň v omezeném rozsahu realizovat a činnost stále měla smysl. K tomu účelu se musím porozhlédnout, kde bych mohla získat finance. To znamená vytipovat možné zdroje financování. Zároveň s tím je nutno si udělat rámcovou představu o prioritách sponzora, dárce, poskytovatele grantů
a zjistit, které z nutných položek je možno z daného zdroje pokrýt. Tedy konkrétně:
někde není možno žádat prostředky na osobní náklady, to znamená na platy, ale je
reálné žádat o finance na vybavení, techniku, apod. Pokud zvažuji více zdrojů financování na své aktivity, žádosti o dary, dotace, granty, přizpůsobím se prioritám
dárce, poskytovatele.
Jaké jsou možné zdroje?
●
●
privátní a firemní (sbírky, benefiční akce, příspěvky, dary - sponzorské dary,
věcné dary - např. výpočetní technika apod.) - odhad možných zdrojů závisí na
místních podmínkách (velikost obce, města, množství podnikatelských subjektů,
možných zainteresovaných jedinců apod.) - a na dosavadních zkušenostech. Na
místní úrovni budou potencionální firemní zdroje záviset samozřejmě na existenci takového subjektu v dané lokalitě, na jeho prosperitě a jeho zainteresovanosti pomoci dané lokalitě
městské, obecní dotace (a samozřejmě také dotace jednotlivých ministerstev /+)
Většina měst a obcí každoročně přispívá místním sdružením. Ne všechny obecní,
městské úřady mají vypracována pravidla, v některých místech jsou dotace v zásadě rozdělovány stejnému okruhu žadatelů. Nenechte se odradit a přesvědčte je,
že i vy jste partnerem, který nabízí pomocnou ruku k rozvoji obce, města. Důležitým krokem je zjistit, jaká jsou pravidla hry v daném místě, kdy je možné se
ucházet o dotace a jakou formou. I když místní úřad doposud přiděluje dotace
„svým" zavedeným organizacím, nového žadatele s největší pravděpodobností
bude zvažovat. Místní úřady - zvláště menších měst a obcí - patrně nebudou mít
předepsanou formu, v jaké mají být projekt a žádost o dotaci podány. V takovém
případě je možné použít vzorce, který se vám pokusíme představit. Vždy je nutno zjistit, na co konkrétně bude místní úřad ochoten přispět - případně v jaké výši či jakým podílem v určitých položkách. Místní úřad bude také patrně nejvíce
zajímat, jaký konkrétní přínos má či bude mít program nebo aktivita pro místní
/+ Více informací najdete v příspěvku o regionální politice na str. 36
31
●
komunitu. Magistráty velkých měst mají dotační pravidla jasně dána a pravidelně vyhlašují výběrová řízení. O termínech podání projektů a podmínkách je nutno se průběžně informovat - projekty musí být zpravidla podávány na předtištěných formulářích - způsob vypracování projektu (včetně požadavku na další
informace, přílohy) je tak v zásadě dán.
nadační - všechny nadace poskytují granty na základě předložených projektů tedy pouhá žádost formou např. dopisu obvykle nestačí. Pro tento účel mají vypracovány jak formuláře, tak návod, jak má být projekt zpracován a jaké další
informace od žadatele požadují. Je naprosto nutné se s podmínkami jednotlivých
nadací seznámit předem. Zároveň je nutno zjistit, které nadace a pro koho vypisují grantová kola (termíny pro podání projektů) a jaké jsou případné tematické
priority pro dané kolo. Tyto informace lze obvykle získat na jejich internetové
stránce, některé z nadací umožňují i stažení svých formulářů v elektronické podobě. Nicméně, žádosti je vždy nutné podávat v originále (poštou či osobně).
Základní vzorec pro zpracování projektu:
●
●
●
●
●
●
●
●
představení organizace, její cíle a dosavadní úspěchy, případně stručná historie
– nezapomeňte na identifikaci organizace (název, sídlo, telefon, fax, případně emeil, statutární orgán a jména zástupců, právní forma, datum založení, přidělení
IČ /++, bankovní účet)
stručná charakteristika problému - předmětu projektu – jak přišla myšlenka na
svět. Popište stručně podstatu problému, jeho příčiny a proč je tento problém
nutno řešit, jak projekt přispěje k řešení definovaného problému
místo projektu - v jaké lokalitě, kde bude projekt realizován
cílová skupina - komu bude projekt prospěšný (pracovníci nevládních organizací, handicapovaní, menšiny, ženy atd.) a jak velká je cílová skupina, jaká jsou
kritéria pro výběr účastníků projektu, charakterizujte jejich zvláštní potřeby
(doporučuje se, aby se ti, kteří mají na projektu zájem, zapojili při jeho přípravě
a zpracování, neboť sami nejlépe znají své potřeby a mohou o nich diskutovat
s řešiteli projektu)
cíl projektu - stanovte hlavní cíl, kterého chcete dosáhnout, případně cíle dílčí,
uveďte, co bude výsledkem projektu, co se konkrétně změní ve prospěch cílové
skupiny, kolika lidem projekt poslouží
kdo bude projekt realizovat (jméno, kvalifikace, zkušenosti). V případě, že v nákladech počítáte i s hrazením mezd těchto pracovníků, uveďte, zda se jedná o jejich hlavní a jediný příjem nebo zda jde o příjem vedlejší, práci na IČO, apod.
realizační plán projektu dle jednotlivých měsíců, rozpis činností, úkolů. Je nutné vyjmenovat předvídané činnosti, které vedou k naplnění stanoveného cíle –
výchova, vzdělávání, komunikace, informace atd. Je dobré zpracovat harmonogram činností na 1 - 2 roky a přitom zvažovat nutné náklady a možné zdroje.
Nezapomeňte na personální a hmotné zabezpečení - jmenujte osoby odpovědné
za plnění stanovených úkolů ( včetně dobrovolníků) a věci potřebné – hmotné
prostředky - techniku, materiál atd.
metody hodnocení projektu - jak budete zjišťovat, že projekt naplnil očekávané
/++ všechny subjekty ČSŽ mají jednotné IČ, které vám sdělí vaše vedoucí oblasti, případně ústředí.
32
●
●
●
●
výsledky. Zapojte do tohoto hodnocení i účastníky projektu, sledujte výsledky
jednotlivých etap
jak bude projekt pokračovat po vyčerpání grantu - pokud se nejedná o jednorázovou, jednoroční aktivitu, kdo další je nebo bude požádán o finanční podporu
a jaké jsou možnosti dalšího samofinancování.
podrobný rozpočet projektu - je vhodné poskytnout komentovaný rozpočet - je
užitečné si cvičně sestavit 2 i více variant rozpočtu - jednak podle aktivit a jednak podle možných zdrojů financí. Plán by měl sestávat i z jiných možných
a užitečných výhod - např. darů z oblasti techniky, potřebného vybavení, dobrovolnické práce - ne na vše jsou zapotřebí „peníze na ruku“. Pokud z projektu zakupujete vybavení, uveďte, kdo se stane majitelem. Pokud předpokládáte i příjmové položky, vyčíslete je a nezapomeňte na hodnotu vašeho vkladu ( mnohdy
je nutno se zavázat 10%-30% účastí). Vlastním vkladem může být hodnota odpracované práce dobrovolníků, vklad vlastního majetku, vklad vlastních finančních prostředků či dary třetích osob, granty dalších subjektů či vlastní výtěžek
činnostmi projektu
jak bude veřejnost informována o realizaci projektu, má-li sponzora
je vhodné uvést případné další spolupracující subjekty, dosavadní sponzory, osoby, organizace, které mohou projekt či vaši organizaci podpořit, doporučit
a uvést na ně kontakt.
Nezapomeňte na to, že každý vámi předložený projekt musí něco změnit,
rozvíjet, musí mít multiplikační efekt a zároveň musí nastartovat něco nového, tvůrčího. Je dobré mít i partnery na realizaci, v tom případě však nezapomeňte přesně
definovat úlohu každé organizace.
Někteří poskytovatelé vyžadují jak vyplnění formuláře (kde je řada doplňujících informací a sumarizace projektu), tak podrobný popis vlastního projektu v příloze
a dále pak další informace (stanovy, případně výroční zprávu,doporučující dopisy).
Většinou je uváděn maximální počet stran, na kterých by měl být projekt popsán. Je
dobré délku dodržet (rozhodně neplatí, že čím delší text, tím lépe) a text přehledně
strukturovat - případně volit grafické zvýraznění apod.
Poskytovatel grantu, pokud váš projekt přijme, s vámi podepíše smlouvu,
ve které se zaváže, že vám poskytne příslušnou finanční částku za předpokladu, že
peníze použijete pouze na realizaci přijatého projektu (pokud v průběhu projektu
dojde k nějakým změnám, ihned informujte poskytovatele). Vaší povinností je vypracovat závěrečnou zprávu včetně vyúčtování, pokud si poskytovatel nevyžádá
i zprávu průběžnou. Velmi často má poskytovatel zpracovanou osnovu této závěrečné zprávy. Pokud tomu tak není, popište realizaci projektu na základě jednotlivých
etap, činností. Co se podařilo, kde byly problémy, pokud bylo dosaženo většího rozsahu naplnění projektu, specifikujte v čem. Zhodnoťte dosažené výsledky (počet
účastníků, publikace, aktivity, ankety atd.). Sdělte, jaké metody práce byly použity
a nezapomeňte na vyúčtování.
Zkuste to. Nenechte se odradit!
33
Co bychom měli vědět
o regionální politice
Ing. Martina Hajná
K vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů vytváří stát,
regionální a místní orgány koncepci tzv. regionální politiky, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zlepšení regionální hospodářské struktury. Úsilí o vyvážený rozvoj nelze chápat jako snahu zajistit naprosto
stejný rozvoj ve všech regionech - to není v tržním hospodářství možné. Jde o to,
aby vývoj v celém státě i na úrovni regionů byl proporcionální, nekrizový. A zároveň, aby byl využíván plnohodnotně jejich demografický, přírodní, hospodářský
a případně i další potenciál.
Státem podporované regiony
se člení podle charakteru svého zaostávání na
●
●
●
●
strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh
práce a rozvoj podnikání
hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje než je průměrná úroveň
v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména
trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel
venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich
vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva,
strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích.
ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů - například
pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony
s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší
průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.
Mezi základní nástroje regionální politiky ČR patří:
●
●
●
●
34
státní záruky za bankovní úvěry
plné či částečné úhrady úroků z bankovních úvěrů
poskytování dotací nebo půjček
poskytování prémií za vytvořená pracovní místa.
Nástroje se mohou zaměřovat na celou řadu problémů, zejména pak na podporu:
● hospodářských aktivit v území formou přímé i nepřímé podpory podnikání
včetně agrokomplexu a cestovního ruchu
● vybavení území dopravní infrastrukturou a dopravními službami
● občanské a technické vybavenosti a veřejných služeb v území s cílem zlepšení životních a pracovních podmínek obyvatel a uspokojování jejich potřeb
v únosně dostupné vzdálenosti
● rozvoje lidských zdrojů (zvyšování kvalifikace, zabezpečování rekvalifikací
a dalších opatření v oblasti trhu práce)
● tvorby a ochrany životního prostředí a ochrany krajiny
● zpracování regionálních programových dokumentů a budování institucí zaměřených k podpoře rozvoje území (např. regionální rozvojové agentury).
Pokud jde o financování této regionální politiky, lze čerpat ze dvou oblastí, a to vnitřní
a vnější. Vnitřní financování zahrnuje vklady obcí a vlastní majetek mikroregionů. Vnější
financování čerpá z programů financovaných zdroji EU, především SAPARD a PHARE
a z programů financovaných na základě národních zdrojů (ministerské programy).
Ministerskými programy jsou programy
●
●
●
●
●
●
●
●
vyhlašované Ministerstvem pro místní rozvoj
Program podpory bydlení
Program podpory rozvoje vybraných regionů - součástí programu je i Program
obnovy venkova, který se týká účasti obyvatelstva i duchovního rozměru na obnově vesnice, rozvoje podnikání ve venkovských regionech, vlastní stavební obnovy vesnice a péče o krajinu
Program regionální podpory malého a středního podnikání, který zahrnuje podprogramy: Region, Vesnice, Regenerace, Preference, Provoz, Hranice, Regiozáruka
Programy realizované s podporou EU - součástí je program PHARE CBC.
Programy v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu
vyhlašované Ministerstvem průmyslu a obchodu
Politika podpory malého a středního podnikání na období do roku 2004/+
Program podpory malých podniků postižených povodněmi OBNOVA 2002
Program podpory podnikatelů v oblastech postižených povodní v roce 2002
REKONSTRUKCE
/+ Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA, Program úvěrů pro malé podnikatele KREDIT,
Program podpory malých a středních podnikatelů TRH, Program podpory malých a středních podnikatelů
vytvářejících kooperační sdružení KOOPERACE, Program zvýhodněných úvěrů pro začínající podnikatele
START, Program podpory malých a středních podniků poskytováním vývozních informačních, poradenských
a vzdělávacích služeb MARKETING, Program podpory malých a středních podniků vytvářejících podmínky
pro zaměstnávání občanů z problémových skupin obyvatelstva SPECIAL, Program podpory poradenství a inovačního podnikání pro malé a střední podniky PORADENSTVÍ, program nebankovních úvěrů pro malé
podniky MALÉ PŮJČKY, Program podpory designu pro malé a střední podniky DESIGN, Program podpory
malého a středního podnikání ve vymezeném území REGION a VESNICE, Program podpory malého podnikání ve vymezeném území REGENERACE, Program úvěrů pro malé podnikatele na území strukturálně postižených regionů PREFERENCE, Program provozních úvěrů pro malé podnikatele na území vybraných regionů PROVOZ, Program regionálních záruk pro malé a střední podnikatele REGIOZÁRUKA.
35
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
vyhlašované Ministerstvem zemědělství
Program SAPARD
Program podpory výsadby vinic v ČR
Program venkovského rozvoje
Dotace v oblasti vodního hospodářství /+
Dotace na zmírnění škod způsobených povodní v roce 2002 na polních kulturách,
na lesních školkách a na rybích obsádkách
Podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře
aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně
příznivých oblastí
Dotace na hospodaření v lesích
vyhlašované Ministerstvem životního prostředí
Státní fond životního prostředí České republiky
Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie
Program podpory rozvoje v rámci předkohezního nástroje Evropské komise, programu ISPA
Odbor ochrany přírody
●
vyhlašované Ministerstvem kultury
Poskytování příspěvku na zachování a obnovu kulturních památek
Granty na podporu kultury /++
●
vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
Granty na výzkum a vývoj
●
Programy financované ze zdrojů EU
jsou následující programy:
Phare CBC (Centrum pro regionální rozvoj)
Evropská unie podporuje příhraniční rozvojové programy s cílem postupně
překonat stávající problémy, ztěžující budoucí evropskou integraci. Zrcadlovým obrazem této iniciativy se v ČR stal program přeshraniční spolupráce CBC Phare
(Cross Border Co-operation - přeshraniční spolupráce).
● Fond malých projektů podporuje projekty neinvestičního charakteru, jejichž základními cíli jsou zejména přeshraniční spolupráce v oblasti kultury, rozvíjení
přátelských vztahů, socioekonomický rozvoj, vzdělávání a zvyšování informovanosti o procesu evropské integrace. Účelem fondu je podporovat projekty typu
„lidé lidem" a prohlubovat spolupráci a kontakty mezi Čechy, Němci a Rakušany v příhraničních regionech. V současnosti využívá prostředky Fondu pro malé
projekty v rámci programu přeshraniční spolupráce 7 regionů, které pokrývají
celou česko-rakouskou a česko-německou pohraniční oblast. Způsobilé projekty
/+ Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod, Výstavba a technická obnova čistíren odpadních
vod a kanalizací.
/++ Profesionální divadlo 2002, literatura 2002, profesionální výtvarné umění 2002, profesionální hudba 2002,
kulturní spolupráce se zahraničím, audiovize a masmédia, církve, knihovny, veřejné informační služby knihoven,
muzea a galerie, regionální a národnostní kultura, integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví.
36
●
●
mohou mít formu kulturní výměny, akcí v oblasti ochrany životního prostředí,
rozvoje demokracie na místní úrovni, školství či ekonomiky. Oprávněnými žadateli jsou neziskové organizace, které mají sídlo v příslušném příhraničním regionu.
Minimální příspěvek z Phare na projekt této kategorie činí přibližně 31 000 Kč
(1 000 EUR) a maximální 1,55 mil. Kč (50 000 EUR). Některé regiony si ovšem
v rámci těchto hodnot stanovily své vlastní limity.
Program obnovy venkova v rámci CBC Phare - je určen na obnovu venkova v pohraničí, stimulaci hospodářského a sociálního rozvoje, spolupráci se sousedícími
hraničními regiony a stimulování iniciativ místního rozvoje. Pravidla pro spolufinancování v rámci programu Obnovy venkova jsou následující: 49% prostředků z programu Phare CBC, 30 % ze státního rozpočtu prostřednictvím programu
Obnovy venkova a 21 % z vlastních zdrojů jednotlivých investorů.
Regionální rozvojový fond - v rámci projektu jsou poskytovány městům a obcím
zvýhodněné úvěry z revolvingového fondu na investice do infrastruktury průmyslových zón, především s cílem vytvořit atraktivní podmínky pro přímé zahraniční investice.
Fond PALMIF
používá prostředky ze zahraničí a je zaměřen na regiony s vysokou mírou
nezaměstnanosti a příslušníky ohrožených skupin; v některých případech je zaměřen
na příhraniční oblasti či regiony, u nichž se očekává masové propouštění. Tento fond
ve vztahu k aktivní politice zaměstnanosti představuje jen malý podíl prostředků. Je
to fond, který pomáhá Ministerstvu práce a sociálních věcí při řešení problémů trhu
práce v souvislosti s restrukturalizací ekonomiky a přípravou České republiky na
vstup do Evropské unie. Fond podporuje místní iniciativy v oblasti zaměstnanosti
tím, že financuje místní inovační projekty v oblasti zaměstnanosti. Způsobilé jsou ty
projekty, které podporují integraci nezaměstnaných osob postižených dlouhodobou
nezaměstnaností, integraci mladých lidí hledajících zaměstnání nebo integraci osob,
kterým hrozí vyřazení z trhu práce. Může jít také o opatření na posílení rovných příležitostí na trhu práce, na zlepšení adaptace pracovníků, na strukturální změny nebo
na podporu rozvoje zaměstnanosti v malých a středních podnicích. Granty z fondu
PALMIF mohou být poskytnuty maximálně do výše 75 % celkových nákladů předmětného projektu.
Národní fond sociálních iniciativ (SWIF)
slouží jako specializovaný fond na podporu široké škály nevládních iniciativ zaměřených na rozvoj sociálního zabezpečení a na školení sociálních pracovníků. Cílem je přispět k decentralizaci sociálních služeb spoluprací mezi nevládními orgány a regionálními a místními úřady a posílením zavádění nových
metod. Fond pro iniciativy v sociálním zabezpečení podporuje vybrané projekty,
jejichž cílem je zlepšení sociálních služeb, které nahrazují služby dříve zabezpečované státem. Podporuje rovněž experimentální zavádění nových forem sociálních služeb a pomoci, které doplňují služby poskytované státem a zvýšení profesní úrovně sociálních pracovníků a řízení u nevládních orgánů. Nevládní
organizace si musí podat příslušnou žádost, předložit návrh projektu, jeho rozpočet a harmonogram zavádění. Projekt musí obsahovat nové metody, které umožní
37
zvýšení kvality služeb, nebo musí nabízet vzdělávací a výcvikové kursy pro sociální pracovníky a řídicí pracovníky v této sféře. Výše příspěvku byla omezena na
930 000 Kč (30 000 EUR). Příspěvek z prostředků SWIF nesmí tvořit více jak
70 % celkového rozpočtu, zatímco zbytek by měl podle očekávání poskytnout
stát (prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky) a také
rozpočty regionů a obcí. Předpokládá se, že Fond pro iniciativy v sociálním zabezpečení bude ve svých aktivitách pokračovat po skončení projektu i bez podpory z programu Phare.
Phare Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS)
upevňuje demokracii a občanskou společnost v České republice a podporuje konkrétní projekty organizací občanské společnosti. K získání grantu z Phare
Nadace rozvoje občanské společnosti musí být žadatel zaregistrován v České republice jako občanské sdružení, nadace, obecně prospěšná společnost nebo církevní instituce. (Nadace může získat grantovou podporu jenom ve výjimečných případech.)
K projektům, způsobilým pro poskytnutí podpory, patří informační aktivity a služby
potřebné pro rozvoj neziskového sektoru, školení a výcvik pracovníků a dobrovolníků neziskového sektoru, projekty zaměřené na sociální a zdravotní problémy, na
ochranu lidských práv a práv menšin, ochranu spotřebitele a rozvoje kulturního, sociálního a společenského života ve vesnicích, městech a regionech. Grant může tvořit maximálně 70 % nákladů na projekt, zbývajících 30 % musí být uhrazeno z jiných zdrojů žádající organizace.
38
ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ
Na italském
venkově
vládnou ženy
PhDr. Gabriela Převrátilová
Ve Valle del Sole vás vítají koláãi
jako od babiãky a domácím likérem, v Casabelle vám pfiedvedou,
jak se lisuje panensk˘ olivov˘ olej,
v Trequandû vás provedou vinn˘mi
sklepy a pozvou do stylové restaurace pfiímo na farmû... Za v‰ím
jsou tfii Ïeny. Enza, Fei a Donatella. Jsou rÛznû staré, vzájemnû se
neznají, bydlí desítky kilometrÛ
od sebe. Spoleãné mají to, Ïe Ïijí
v Toskánsku, jednom z nejkouzelnûj‰ích krajÛ Itálie a Ïe se pfied lety rozhodly podnikat v takzvané
venkovské turistice, které tu fiíkají
agriturismo. Sv˘m domovÛm
vdechly nov˘ Ïivot.
Když v padesátých a šedesátých letech minulého století odcházeli hromadně zemědělci z kamenných usedlostí rozsetých po
toskánských kopcích do měst, kde se
z nich stávali tovární dělníci, zůstala jejich
sídla opuštěná a začala se měnit v ruiny.
O deset let později však jejich krásu objevili cizinci – Holanďané , Němci, Angličané i Američané. Aktivní turisté, kteří chtěli
poznávat víc než mořské pláže, si Toskánsko zamilovali. Před pobytem v městských
hotelech dávali přednost venkovu a přírodě. Zrodil se fenomén agroturistiky, který
přinesl renesanci kdysi zapuzených usedlostí. Rodiny, které se v nich zabydlely, je
začaly spravovat pro své hosty. Při citlivém zachování všeho starého a historického dokázali zavést i veškerý cestovatelský
komfort včetně bazénů, fitness center, cyklotras, jízdáren... Neboť novodobí cestovatelé jsou nároční. Chtějí prostě hotel na
venkově. Mnohým z těchto sídel dnes
vládnou ženy. Pohostinné, mluvné a kontaktní Italky však nejsou pouze pokojskými, které převlékají ložní prádlo. Dokáží
být milými společnicemi při snídani nebo
večerním posezení, poradí, kam jet na výlet, naučí vás péct nebo vařit.
Enza
Paní Enza Colmone je šarmantní usměvavá blondýnka středních let, její manžel pochází ze Sicílie. Ráno odjede do práce
a paní Enza se věnuje svým hostům a starostem kolem domu. Uvaří jim snídani,
postará se o čtyřletého synka, pro kterého
si v devět hodin přichází chůva a pak už
energicky diriguje trojici zedníků, kteří
staví bazén obložený ve starořímském stylu. Svým hostům nabízí vlastní likéry různých chutí a vůní a domácí koláče s tvarohem a marmeládou. Jednou ze zásad
agroturistiky v Itálii je právě výroba tradičních produktů. Paní Enza předvádí
i další vlastní specialitu – med s lanýži.
„Pokud chtějí, učím cizinky péct a vařit,"
říká. Její členitá stylová kuchyně je vybavená velmi prakticky a dekorativně, marně
byste tu však hledali kuchyňskou linku.
Všechny čtyři apartmány, které mají samostatné vchody, mají terasy nebo balkóny směrem do krásného údolí. Do Valle
del Sole jsme se přestěhovali před deseti
lety z města, kde jsem pracovala sedmnáct let v kanceláři. Chtěli jsme do přírody. Mám ráda kontakt s lidmi, s hosty si
ráda povídám," říká angličtinou, kterou
doplňuje bohatá gestikulace. S budováním
jim čtyři roky pomáhal polský dělník, na
kterého dodnes vzpomínají. Součástí rekonstrukce byla i vrtaná studna, aby měla
usedlost vlastní vodu. Samozřejmostí je
39
čistička odpadní vody. Paní domu je spokojená. Po investicích a splacených půjčkách je přesvědčená, že se v agroturistice
našla a že ji dokáže dobře uživit.
Fei
Drobná osmadvacetiletá žena s dívčí tváří
je vystudovanou právničkou specializovanou na námořní právo. To praktikovala
přesně osm měsíců. Poté se rozhodla pro
venkov. Na farmě, kterou její rodiče koupili před třiadvaceti lety, působí tři roky
jako šéfová. Na rozsáhlých pozemcích
a v patnácti budovách se rozhodla pro důsledné zachování zemědělské činnosti jako jádra veškerého podnikání. Doplňuje
ho však bohatý turistický program – projížďky na koních, horských kolech, kursy
keramiky a vaření italských specialit, výuka italštiny, tematické vycházky a exkurze... Své zemědělské vzdělání si Fei Lotero doplňuje ve večerních kursech, kde ale
rozhodně není žádnou začátečnicí. „Víte,
co je největším nebezpečím pro budoucnost vína? Světový nedostatek dobrého
korku," informuje nás překvapivě. Při prohlídce vinic a vinných sklepů mluví o odrůdách vína, kterým se v kraji Chianti nad
Florencií daří nejlépe, i o tom, proč se tu
olivovníky pečlivě očesávají a nesetřásají.
„V olivách musí zůstat vitamíny a další
látky, které zrající plod postupně odevzdává stromu. Aby z nich něco měli také lidé." Pravdou je,že zdejší olivový olej, který si vyrábějí sami tradičním způsobem,
je vyhlášený a doslova si jej mažou na
chleba. „Máme čtyřicet hektarů olivových
hájů a jednadvacet hektarů vinic. S ostatními pozemky je to celkem sto hektarů.
Zaměstnáváme trvale patnáct lidí, na sklizeň vína a oliv najímáme brigádníky. Nechtějí však peníze, ale olivový olej, a tak
jím platíme. Dostávají až čtyřicet procent
veškeré naší produkce. Fei má velkolepé
plány. V současné době dokončuje rekonstrukci starého větrného mlýna s pohonným mechanismem, který kdysi vymyslel
Leonardo da Vinci. „Už na podzim v něm
budeme mlít mouku,“ tvrdí přesvědčivě
40
Fei, i když přiznává, že napnout plachty
na lopatky trvá dvě hodiny. Ohromná vila,
která bývala sídlem slavné florentské rodiny Strozziů, je v ruinách. „Chci ji opravit,“ říká energická majitelka. „Přednost
však mají nové vinné sklepy. Základy se
už kopou.“ Před vilou stojí dvě stě padesát let starý libanonský cedr. „Je to strom,
který mi dodává sílu a energii,“ tvrdí Fei.
„Symbolizuje pro mne spojení mezi minulostí a současností.“
Donatella
Drobná dáma s tichým hlasem pochází ze
Sieny, kde vystudovala historii se zaměřením na středověk. Dnes vládne dvěma sídlům úctyhodných rozměrů, která byla kdysi vrácena jejím předkům po třistaletém
záboru. „Jako protestantům jim byla zabavena a zpátky je získal teprve můj prapradědeček v roce 1919,"informuje Donatella
Cinelli Colombini. Rodinný majetek velmi
energicky spravuje čtyři roky, v nichž stihla mnohé změnit. Zdědila ho po matce
a předá ho dceři. Pečuje o olivovníky, vinice i obilné lány, vlastní několik rezervací
vzácných lanýžů. Spojuje přitom nové
technologie s tradicí. Vytvořila na vědeckém základě řadu nových produktů, které
nesou její jméno. Tím bezpochyby nejoriginálnějším je víno pro ženy, které ženy
také vybíraly. Pozvala k tomu čtyři vinařské odbornice z různých míst Evropy a tak
se zrodilo nové suché červené víno – Brunello di Montalcino Prime Donne. Hrdá
patriotka svůj kraj propaguje také veřejně
– jako členka městské rady v Sieně, kde se
věnuje právě turistice. Pro své hosty, které
ubytovává v devatenácti komfortně zařízených apartmánech, pořádá kursy vaření
i kreslení toskánské krajiny, pro italské
i zahraniční novináře, spisovatele a fotografy vyhlašuje každoročně literární
a umělecké soutěže s tématy Toskánsko,
víno, historie... „Jsem povinna vůči rodinné tradici toto sídlo rozvíjet k prosperitě
a hledat její nové možnosti a způsoby,“
tvrdí o svém poslání paní Donatella.
■
Pojmy
Převzato z bakalářské práce „Život ženy na českém venkově“
UK, Fakulta humanitárních studií
VENKOVSKÁ ŽENA
V zemích EU je vymezena několika kritérii jako: 1/ žena trvale žijící ve venkovském prostoru, bez ohledu na ekonomickou aktivitu; 2/ žena trvale žijící i pracující
ve venkovském prostoru; 3/ žena ekonomicky aktivní v primárním sektoru (sektoru
zemědělství bez ohledu na podnikatelskou formu jejího uplatnění); 4/ žena soukromě
podnikající (farmářka, nebo manželka či vypomáhající členka rodiny farmáře).
Definice venkovské ženy ve většině evropských zemích také odpovídá stereotypu konzervativní, málo kvalifikované nebo nekvalifikované ženy v domácnosti, respektující tradiční podmínky způsobu života na venkově. Její život je zcela naplněn
péčí o domácnost, děti, rodinu, farmu a zahradu. Venkovanka se narodila a byla vychována v kraji, kde zůstala až do současnosti, je obeznámena s tradicemi lokálního
prostředí a dynamikou sociálního prostředí, ve kterém žije. Je zvyklá na fyzicky a časově namáhavou práci i nízkou úroveň odměny za práci a v případě manželek farmářů
i na svůj závislý sociální status. Dnes už ovšem některé studie ukazují, že skupina venkovských žen je heterogenní a její jednotlivé složky se diferencují např. délkou pobytu
v kraji, etnickým prostředím původu, věkem, vzděláním, mírou ekonomické aktivity,
postavením v zaměstnání či socio-ekonomickým statusem (Horská – Spěšná, 2000;
Braithwaite, 1994)+. V podmínkách České republiky považujeme za venkovanku ženu v produktivním věku, trvale žijící v obcích s méně než 2000 obyvateli. (Horská, H.
– Spěšná D.: Sociálně-ekonomické postavení venkovských žen. Výzkumný Ústav zemědělské ekonomiky, Praha, 2000)
VENKOVSKÝ PROSTOR
Ve většině zemí se údaje a definice venkovského prostoru liší. Přebrala jsem
tzv. statistické kritérium vymezení venkovského prostoru jako území státu, které je
tvořeno sídly (obcemi) s méně než 2000 trvale bydlících obyvatel. V roce 1999 existuje v ČR 6244 takových obcí. Obecněji jej označujeme za prostor mimo městskou zástavbu a průmyslové zóny, typický nízkou hustotou obyvatel a zástavby s převahou
přírodních zdrojů a porostů, kde dominuje zemědělské, lesnické a pastevecké využití
půdy a krajiny. Způsob života obyvatel je charakterizován příslušností k malým komunitám a jedinečnými vztahy k území. Je zde vytvořena specifická identita a reprezentace prostřednictvím rolnické kultury. Ve své celospolečenské dimenzi plní venkov roli
/+Dnes se uvádí, že 7, 4 % venkovských rodin se na venkov přistěhovalo v rámci osídlování území, ať už
po druhé světové válce nebo v pozdějších letech v rámci tzv. náboru pracovních sil při kolektivizačních
a industrializačních procesech. (Horská – Spěšná, 2000)
41
specifického veřejného statku a představuje integrální, nezastupitelný a rovnoprávný
prostor současné sídelní struktury státu a nezbytný předpoklad ekonomické, sociální,
kulturní i ekologické stability a mnohotvárnosti společnosti. V současné rurální sociologii se opouští ideologicky laděný pohled na venkov jako na „volný“ prostor k vyrovnání rozporu mezi městem a vesnicí a zdůrazňuje se více komparativní hodnota venkova. Zhruba od sedmdesátých let je na venkov v západních zemích pohlíženo jako na
svébytný prostor zdravého životního prostředí, který je nutno respektovat a vhodnou
urbanizací využívat nejen pro zemědělství, ale také jako klidné, zdravé místo k bydlení
a rekreaci. Venkovský prostor tak může zejména v západních zemích nabývat vysoce
luxusního životního stylu. (Horská – Spěšná, 2000, Lapka – Gottlieb, 2000)
VESNICE
Představuje odlišný způsob života, postojů, myšlení a vědomí ve srovnání
s městem. Na vesnici je vyšší míra sociální kontroly, téměř všichni jsou zaměstnáni
v zemědělství nebo souvisejících profesích, není zde velká sociální diferenciace. Na
vesnici přežívají tradiční rurální znalosti a zkušenosti, rodová tradice, často jsou respektovány neformální autority. Ve vědomí obyvatel vesnice je stále přítomný cyklický čas, daný větším sepětím venkovského života s přírodou a větší závislostí na
ní. (Lapka – Gottlieb, 2000)
Tak na venkově vzniká i nová sociální skupina žen – farmářek (tj. soukromě
hospodařících zemědělských podnikatelek, nebo také manželek či vypomáhajících
členek rodiny v podnicích soukromě podnikajících zemědělců bez jiného hlavního
zdroje příjmů.) Farmářky představují v současnosti asi 10,5 % populace zemědělských
žen. Jejich průměrný věk je 40,6 roků. Nejčastěji hospodaří v malých obcích do 499
obyvatel na celkové průměrné výměře 48,2 ha zemědělské půdy. Skloubení pracovních a rodinných povinností však farmářky zvládají hůře než ostatní zemědělky.
Jak jsme se snažili naznačit, je život venkovanek oproti městu složitější,
i když má i své kladné stránky, jako je bydlení převážně v rodinném domě nebo hospodářství, které na venkově převažuje, těsný kontakt s přírodou a lepší kvalita ovzduší. Faktem ovšem je, že venkovankám nezbývá příliš času, který bychom mohli označit za volný. Na rozdíl od města neexistuje na venkově tak rozsáhlá nabídka
volnočasových aktivit jako ve městě, a proto jsou ženy při jejich vyhledávání odkázány na vlastní iniciativu, někde jsou dokonce nuceny je samy organizovat. Největší
množství žen však uvádí, že v blízkosti jejich obce neexistuje možnost organizovaně
se stýkat s ostatními ženami, o takové akce se přitom velký počet žen ani nezajímá
(22,0 %). Pravidelně se organizovaných akcí účastní 2,6 % žen. Ty organizuje na venkově ještě dnes převážně Sokol, Český svaz žen, Červený kříž nebo cvičitelky aerobiku. (Horská – Spěšná, 2000)
V současné době je struktura zaměstnaných venkovských žen následující: 41,6
% pracuje ve službách, 37, 0 % v průmyslu, 12,8 % v zemědělství, 4,7 % ve staveb-nictví, 3,9 %
v peněžnictví, přitom většina jich pracuje na plný úvazek, jen 4,4 % na zkrácený a 2,0 %
na poloviční. (Horská – Spěšná, 2000). Ekonomicky neaktivních žen je ve venkovských
oblastech 53,89 %, což je o 15,79 % více než mužů, z toho 30 % žen je v důchodu, 7, 59 %
nezaměstnaných, 8,8 % v domácnosti, 4, 8 % studuje. (Trendy sociálních změn v zemědělství a na venkově, MŠMT, Praha, 2000)
42
V˘znamné dny a dekády OSN
Mezinárodní dekády a roky
1995 - 2004 Dekáda OSN pro výchovu k lidským právům
1997 - 2006 Dekáda OSN k vymýcení bídy
2001 Mezinárodní rok dobrovolníků
2005 Mezinárodní rok malých úvěrů (microcredit)
Každoročně připomínané dny
8. březen
7. duben
15. květen
11. červenec
12. srpen
září
1. říjen
15. říjen
16. říjen
17. říjen
25. listopad
10. prosinec
Den OSN pro práva žen a mezinárodní mír
Světový den zdraví
mezinárodní den rodiny
Světový den populace
Mezinárodní den mládeže
Mezinárodní den míru (připomíná se v zahajovací den
zasedání Valného shromáždění
Mezinárodní den seniorů
Světový den venkovské ženy
Světový den výživy
Světový den za vymýcení bídy
Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách
Den lidských práv
Světový den
venkovské ženy
15. říjen byl vyhlášen světovou organizací OSN pro výživu a zemědělství
FAO (Food Agricultural Organization) jako Světový den venkovských
žen s doporučením, aby se v tento den na celém světě podpořily snahy
venkovských žen v místech, kde žijí. Je chápán jako jejich den pro seberealizaci, pro zapojení a vyjádření vzájemné solidarity. Jedná se o jednu
z aktivit iniciovaných 4. světovou konferencí o ženách v Pekingu v roce
1995, uvedenou v jejím základním dokumentu - Akční základně.
Celosvětová kampaň má vést ke zvýšení znalostí a povědomí společnosti
o problematice a možnostech žen žijících na venkově. Světový den venkovských žen vznikl proto, aby vzdal čest jejich přínosu pro svět a pomohl změnit nesprávné chápání životně důležité role žen na venkově. Cílem tohoto dne je, aby si samy ženy, ale i společnost a vlády jednotlivých
zemí uvědomily, že lidská práva venkovských žen, která souvisejí především s právem na vlastní rozvoj, na zdraví a blahobyt, jsou stejně důležitá jako lidská práva všech ostatních.
43
UÏiteãné adresy
Zdroj: Internet
Regionální poradenská
a informaãní centra
poskytnou veškeré informace podnikatelům v sektoru MSP a začínajícím
podnikatelům o možnostech podpory
podnikání a možnostech poradenství
v této oblasti
APIS Nymburk, spol. s r.o.
Boleslavská tř. 2090, 288 02 Nymburk
tel.: 325 514 209, fax: 325 512 372
e-mail: [email protected]
[email protected]
řed. Ing. Milan Mach, e-mail: [email protected]
BEVE, spol. s r.o.
Havlíčkova 7, 682 01 Vyškov
tel.: 517 347 332, fax: 517 343 256
řed. PhDr.Antonín Holubář
CERT Kladno, s.r.o.
IV. ul. 135 (pošta Huťská 275/3), 273 07 Vinařice
(272 01 Kladno), tel.: 312 645 512, fax: 312 662 045
řed. Ing. Pavel Herink, e-mail: [email protected]
(jednatel Ing. Pavel Charvát, e-mail: [email protected])
Institut průmyslového managementu, spol. s r.o.
Univerzitní 22, 320 00 Plzeň
tel.: 377 491 223, fax: 377 421 603
řed. Ing. Robert Caithaml, e-mail: [email protected]
Institut rozvoje podnikání, s.r.o.
Michálkovická 1810/181,
710 00 Ostrava - Slezská Ostrava
tel.: 595 228 111, 595 228 161, fax: 595 228 189
řed. Doc. Ing. Dagmar Válková, CSc.,
IPI, v.o.s.
Strojírenská 34, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel.: 566 651 011, fax: 566 630 98
řed. Jiří Novotný
IRP - RPIC Jesník, s.r.o.
K. Čapka 10/1147, 790 01 Jeseník
tel.: 584 493 396, fax: 584 493 518
řed. Bc.Vladimír Vodička
Jihočeská hospodářská komora
Husova 9, 370 01 České Budějovice
tel.: 387 318 437, 387 318433, fax: 387 318 431
řed. Ing. Pavla Koubová Nováková
Direkta Group, s.r.o.
Zenklova 37, 180 00 Praha 8
tel.: 284 823 642, fax: 266 310 751
řed. PhDr. Vladimír Kokoška,
e-mail: [email protected] [email protected]
JVM - RPIC, spol. s r.o.
Štefánikova 167, 760 30 Zlín
tel.: 577 431 025, 577 210 729, fax: 576 011 457
řed. Ing. Jiří Kučera
EPIS spol. s r.o.
Karla IV. 502, 500 02 Hradec Králové
tel.: 495 523 514, 604 607 907, fax: 495 530 206
řed. Ing. Jan Bartoš
KAZUIST, spol. s r.o.
Husova 401, 739 61 Třinec I
tel.: 558 335 479, fax: 558 331 103
řed. JUDr. Jan Starzyk
FINVEST Příbram s.r.o.
Nám. T. G. Masaryka 1, P.O.Box 111,
261 81 Příbram 1, tel.: 318 628 777
fax: 318 629 884,
řed. Ing. Václav Dvořák, e-mail: [email protected]
KREDIT, v.o.s., ekonomické služby
Sokolská 1268, 757 01 Valašské Meziříčí
tel.: 571 612 833, 571 613 419-21, fax: 571 611 117
[email protected] řed. Ing. Stanislav Pernický
Hospodářská komora Jihlava
Křížová 2, 586 01 Jihlava
tel.: 567 309 320, fax: 567 320 170
řed. Ing. Tomáš Prchal, e-mail: [email protected]
LEGRO PLUS s.r.o.
Rooseveltova 37, 381 01 Český Krumlov
tel.: 380 711 562, fax: 380 711 562
[email protected]
řed. JUDr. Milena Nováková
44
Obchodní a hospodářská komora Brno
Výstaviště 1, 648 04 Brno
tel.: 541 159 538, fax: 541 153 055
řed. Ing. Petr Bajer, CSc.
RPIC - EKONOMSERVIS Přerov s.r.o.
Wurmova 2 (sídlo - Šrobárova 10), 750 00 Přerov
tel.: 581 204 397-8, fax: 581 204 397
řed. Ing. František Schröpfer
Okresní hospodářská komora Břeclav
Nám. T. G. Masaryka 13, 690 02 Břeclav
tel.: 519 326 116, 519 327 016, fax: 519 374 126
řed. Ing. Ladislav Darmovzal
RPIC Opava, spol. s r.o.
Otická 10a, 746 01 Opava
tel.: 553 615 502, fax: 553 615 501
řed. Ing. Tomáš Mikulík
Okresní hospodářská komora Děčín
Pohraniční 1288/1, 405 01 Děčín
tel.: 412 511 925, fax: 412 511 925
[email protected]
řed. Ing. Jaroslav Mánek, e-mail: [email protected]
RPIC Pce s.r.o.
Nová 306, 530 09 Pardubice
tel.: 466 415 687-9, fax: 466 415 690
řed. Ing. Miloslav Brún
Okresní hospodářská komora Klatovy
Náměstí Míru 154/1, 339 01 Klatovy
tel.: 376 313 251, fax: 376 313 259
řed. Jana Povolná, e-mail: [email protected]
Okresní hospodářská komora v Ústí n. Labem
Velká hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem
tel.: 475 241 589, 475 241 322, fax: 475 241 360
[email protected]
řed. Mgr. Jiří Kalach
PROFIT REAL, a.s.
Wolkerova 1749, 547 01 Náchod
tel.: 491 420 046, fax: 491 420 046
e-mail: [email protected] řed. Mgr. Martin Tér
PROFIT, spol. s r.o.
Zelenářská 28/19, 669 01 Znojmo 1
tel.: 515 266 851, fax: 515 266 868
řed. Ing. Jaroslav Kylián
REGIOINFO, spol. s r.o.
Jablonecká 8/31, 460 01 Liberec
tel.: 482 710 625, fax: 482 710 626
řed. Ing. Alfons Rokoš
Regionální hospodářská komora Poohří
U divadla 339, 356 01 Sokolov
tel.: 352 638 484-9, fax: 352 638 487
řed. Radek Pašava
REGIONCONSULT s.r.o.
Nerudova 19, 430 01 Chomutov
tel.: 474 651 937, 474 625 879, fax: 474 652 121
řed. Ing. Josef Kadlec
RPIC Teplice, spol. s r.o.
Krupská 12, 415 01 Teplice
tel.: 417 521 482, 417 538 156, fax: 417 531 482
řed. Ing. Josef Troller
RPIC - VIP, s.r.o.
Nádražní 54 (sídlo - Vrchlického sady 606)
702 00 Ostrava (735 06 Karviná)
tel.: 596 320 075, 596 311 523, 596 616 795
fax: 596 317 645
řed. Mgr. Zdeněk Karásek, e-mail: [email protected]
Sdružení Goodwill Frýdek Místek
Prokopa Holého 400, 738 01 Frýdek - Místek
tel.: 558 633 188, fax: 558 622 859
řed. Ing. Zdeňka Brixová
SIGMIN, a.s.
Karlovo náměstí 76, 280 00 Kolín
tel.: 321 715 036, fax: 321 715 036
řed. Ing. Jindřich Syrový, MBA
TEMPO - českomoravská auditorská, s.r.o.
Poděbradova 476, 396 01 Humpolec
tel.: 565 533 506, fax: 565 533 506
řed. Ing. Pavel Malimánek
ZAPAD s.r.o.
B. Němcové 94, 347 01 Tachov
tel.: 374 724 295, fax: 374 724 294
řed. Mgr. Kamil Báča
45
Agentury poskytující
informace o programech
financovan˘ch EU
(doplněk adres ke stránkám 38-39)
Phare CBC
Ministerstvo pro místní rozvoj/CBC PMU
Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1
● Fond pro malé projekty
Euroregion Nisa
Sekretariát: Regionální rozvojová agentura Liberec
U jezu 2, 460 01 Liberec 4
Euroregion Krušnohoří
Sekretariát: Regionální rozvojová agentura Most
Budovatelů 2830, 434 37 Most
Euroregion Labe
Sekretariát: Regionální rozvojová agentura Most
Budovatelů 2830, 434 37 Most
Euroregion Egrensis
Sekretariát: investon s.r.o.
Horova 12, 360 01 Karlovy Vary
Euroregion Šumava
Sekretariát: Agentura regionálního rozvoje Šumava
Stachy 206, 384 73 Šumava
Jižní Morava
Sekretariát: Obchodní komora Brno (OHK Brno)
Výstaviště 1, 648 04 Brno
Phare Palmif
Agentura Národního vzdělávacího fondu pro trh
práce a sociální politiku:
PMU Národního vzdělávacího fondu;
Podpůrná jednotka PALMIF;
Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2
Václavské nám. 43, 110 00 Praha 1;
Václav Brož, ředitel; tel.: 2192 3626, 2192 3161;
fax: 2192 3320; e-mail: [email protected]
Phare SWIF
Agentura Národního vzdělávacího fondu pro trh
práce a sociální politiku;
Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2;
Jiří Neuberg, ředitel; tel.: 2192 3453;
fax: 2192 3320; e-mail: [email protected]
Phare Nadace občanské společnosti
Jelení 196/15, 118 00 Praha 1,
tel.: 233 35 18 31, 02/33 35 00 21;
fax: 2 33 35 47 08, e-mail: [email protected]
nebo [email protected], http://www.nros.cz
46
Venkovská
turistika
ECEAT CZ
(Evropské centrum pro eko agro turistiku) je
česká nezisková organizace, občanské sdružení.
Aktivně se účastní na práci ECEAT International
a je členem Svazu podnikatelů ČR ve venkovské
turistice a agroturistice. ECEAT CZ vznikl v roce 1999 jako nástupnická organizace Nadace
ECEAT. Posláním ECEAT CZ je podporovat obnovu venkova pomocí šetrné turistiky, pomoci
iniciovat nové podnikatelské příležitosti a pracovní místa ve venkovské turistice a pomoci při
rozvoji odborných schopností nových poskytovatelů služeb.
Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice
je dobrovolné, nepolitické stavovské sdružení
všech, kteří mají zájem na rozvoji venkovské turistiky. Byl založen v roce 1997, svou činností se
snaží přispět k ekomomickému, kulturnímu
a společenskému oživení venkova, obnově jeho
tradic, údržbě krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Pomáhá iniciovat nové podnikatelské příležitosti a pracovní místa na venkově, rozvíjet odborné schopnosti poskytovatelů služeb a ve
spolupráci s partnery zejména s ECEAT i propagaci ubytovacích zařízení svých členů. Svaz
z pověření Ministerstva pro místní rozvoj garantuje a provádí certifikaci ubytovacích kapacit.
ECEAT CZ a sekretariát Svazu podnikatelů ČR
ve venkovské turistice a agroturistice
Šumavská 31b, 612 54 Brno
tel./fax: 541 235 080 (Kateřina Gryndlerová)
http://www.eceat.cz/
Informace
o neziskovém sektoru
âR
ICN - Informační centrum
neziskových organizací, o.p.s.
Posláním je trvalá podpora rozvoje neziskového
sektoru prostřednictvím poskytování služeb neziskovým organizacím. ICN dosahuje svých cílů
poskytováním informačních, vzdělávacích a publikačních služeb:
- provoz webových stránek www.neziskovky.cz
- databáze neziskových organizací v ČR
- databáze finančních zdrojů pro neziskové organizace
- vydávání časopisu GRANTIS - Měsíčník pro
neziskový sektor
- vydávání Informačního servisu Klubu ICN
- provoz knihovny ICN
- informační služba (odpovědi na dotazy e-mailové, telefonické, osobní, které se týkají problematiky neziskového sektoru
- realizace vzdělávacích programů pro pracovníky neziskových organizací (NO)
- zprostředkovávání individuálních konzultací s
odborníky
- koordinace kampaně „30 dní pro občanský
sektor“
- administrace grantového programu Nadace
Roberta Bosche
Adresa:
Informační centrum neziskových organizací, o.p.s.
Malé Náměstí 12, 110 00 Praha 1
tel.: 224 827 310, fax: 224 827 345
e-mail: [email protected] www.neziskovky.cz
Regionální informační centra
spolupracující s ICN, o.p.s
Jihočeský kraj
INKANO
Vlaďka Trčková
Píseckého 131, 397 01 Písek
tel.: 382 210 319 e-mail: [email protected]
http://www.volny.cz/inkano/
Jihomoravský kraj
EkoCentrum Brno, o.s.,
Zbyněk Zavadil, Ponávka 2, 602 00 Brno
tel./fax: 545 246 403 e-mail: [email protected]
http://www.ecb.cz
Sdružení "Piafa" - IPSOA
Jana Podrápská
V Brňanech 35, 682 01 Vyškov
http://www.piafa.cz/
Královéhradecký kraj
Občanské poradenské středisko, o.p.s.
Zuzana Hloušková
Třída ČSA 300, 500 03 Hradec Králové
http://www.nnohk.cz
Liberecký kraj
Společnost pro Jizerské hory, o.p.s.
Jitka Doubnerová. U Jezu 10, 460 01 Liberec
tel.: 486 131 091, 485 109 292
e-mail: [email protected] http://www.osf.cz/jizerky
Moravskoslezský kraj
VITA - o.s.
Zdeněk Jakubka, Simona Gregorová
Generála Janouška 4, 702 00 Ostrava
tel./fax: 596 611 158
http://www.vitaova.cz
Plzeňský kraj
RISS Plzeň
Ladislav Krajdl, Pobřežní 8, 301 11 Plzeň
tel.: 377 326 580, 776 815 167
Olomoucký kraj
Evropské poradenské a informační
centrum Olomouc (EPICO)
Ostružnická 7, 772 00 Olomouc
tel.: 58 523 41 74 e-mail: [email protected]
Ústecký kraj
ANOÚK - Asociace neziskových
organizací Ústeckého kraje
Jan Eichler, Lukáš Kršňák
Ladova 2532/2, 400 12 Ústí nad Labem
http://www.volny.cz/anouk
Zlínský kraj
Knihovna Kroměřížska
Šárka Kašpárková, Soňa Bosáková
Slovanské náměstí 3920, 767 01 Kroměříž
tel.: 573 330 119 e-mail: [email protected]
http://www.knihkm.cz
* * *
Econnect: http://www.ecn.cz/
Fórum dárců: http://www.donorsforum.cz
Zkratky
NR EC 1257/99 – směrnice EU
EAGGF - Evropský zemědělský garanční a orientační fond
oblasti LFA – oblasti s ekologickými omezeními
ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje
ESF - Evropský sociální fond
EQUAL - program pro zlepšování rovností na trhu
práce
SAPARD – speciální předvstupní program pro rozvoj
zemědělství a venkova
PHARE – program pro finanční a technickou spolupráci EU se zeměmi střední a východní Evropy
PHARE CBC – program PHARE – přeshraniční
spolupráce (Cross Border Cooperation)
ISPA - fond na podporu investičních projektů ke
zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí
VÚZE – Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
47
Venkovská žena - možnosti a perspektivy
Edice Na pomoc ženám. Sešit č. 3.
Vydal Český svaz žen
111 53 Praha 1, Panská 7
v rámci projektu EU Phare-Access 99
Editor: PhDr. Gabriela Převrátilová. Grafická úprava: Jiří Hladík
Tisk: VIVAS PREPRESS a. s., Sazečská 8, Praha 10
Praha, listopad 2002

Sešit č. 3 - Venkovská žena - možnosti a perspektivy

Transkript

Podobné dokumenty

Olga girstlOvá

nejlepší traktory na poli.

M6stslci tiiad Nim65f nad Oslavou

regionální politika, územní disparity a dopady