mastitidy dOJnic – kOlik půVOdců Ještě pOznáme?

MAXIMÁLNÍ ÚČINNOST S MINIMÁLNÍM ÚSILÍM
injekční suspenze
pro skot
Florfenicolum
NOVINKA
patentované složení
POLYPROPYLENOVÁ
LÁHEV
nerozbitná,
lehká, snadná manipulace,
Jednorázová
i.m. aplikace
Dávkování:
30 mg Florfenikolu
na kg ž.hm.
(1 ml/10 kg ž. hm.)
Držitel registrace:
EMDOKA bvba
John Lijsenstraat 16
B-2321 Hoogstraten, Belgie
Distribuce v ČR:
Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, a.s.
254 49 Jílové u Prahy,
tel./fax: 241 950 669
e-mail: [email protected], http://www.bri.cz
Projekt FATRO GROUP
Mastitidy skotu
Obsah:
Patogeneze, epizootologické aspekty a strategie profylaxe klinické a subklinické mastitidy..................................... 8
Baumgartner M., VU Vídeň
Stafylokokové mastitidy a jejich řešení „Staphylococcus Aureus Mastitis and feasible solutions“........................... 11
Zeiner H., Vídeň
Mastitidy dojnic – kolik původců ještě poznáme?....................................................................................................... 12
Smola J., Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno
Další zkušenosti se systémem kultivace na mléčné farmě.......................................................................................... 13
Prášek J., Smola J., Krejčí M., Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno
Obrana mléčné žlázy proti infekci............................................................................................................................... 16
Krejčí J., Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno
Mastitidy a plodnost.....................................................................................................................................................20
Illek J., Klinická laboratoř pro velká zvířata FVL VFU Brno
Management chronicky infikovaných dojnic.............................................................................................................. 22
Zelinková G., Virbac
–3–
Česká buiatrická společnost
Palackého 1-3, 612 42 Brno,
e-mail: [email protected]
Sborník referátů odborného semináře
Mastitidy skotu
Odborný garant:Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM
Pavilon Prof. Klobouka, VFU Brno
12. 11. 2011
Mastitidy skotu
–6–
Mastitidy skotu
Vážené kolegyně a kolegové,
dnešní seminář je věnován problematice mastitid u skotu. Není to první seminář konaný v rámci akcí ČBS. Přes
řadu nových poznatků, a praktických zkušeností i lepších diagnostických možností a široké škále terapeutických přípravků, problém mastitid v chovech dojnic je velmi závažný. Způsobuje značné ekonomické ztráty a to tím, že v důsledku klinických i subklinických mastitid je snížena produkce mléka, je zhoršena jeho jakost a tržnost. Nákladná je
diagnostika a především terapie. V důsledku klinických mastitid je celoživotní produkce mléka významně nižší. Vysoká je brakace dojnic i úhyn. V našich podmínkách Kvapilík (2010) vyčíslil ztráty způsobené mastitidami na 12 000Kč
na nemocnou dojnici. Zahraniční údaje jsou podobné nebo i vyšší. K zamyšlení stojí skutečnost, že v celosvětovém
měřítku se nejvíce antibiotik použije právě na terapii mastitid. Problematika vzniku rezistence a dopad na humánní
medicínu je velmi závažný.
Každoročně je ve světě uspořádáno mnoho konferencí věnovaných částečně nebo zcela problematice mastitid. V říjnu tohoto roku to byla monotematická konference v Utrechtu. V září na konferenci v Bernu, v Liege v Belgii, v Lipsku a Sumeg v Maďarsku byl rovněž značný prostor věnován problematice mastitid. Bude tomu tak i v příštím týdnu
v Marseii na Evropském buiatrickém fóru a v příštím roce na Světovém buiatrickém kongresu v Lisabonu. Věřím, že
dnešní seminář bude pro všechny účastníky velmi cenný a že vzájemná výměna informací a zkušeností nás všechny
obohatí. Jistě k tomu přispějí naší zahraniční hosté Dr. M. Baumgartner Ph.D. a Dr. H. Zeiner z Rakouska. Jsem potěšen i účastí kolegů z Polska, kteří jistě v diskuzi obohatí naše jednání.
Brno, 12. 11. 2011 Doc.MVDr. Josef Illek, DrSc.,Dipl.ECBHM
prezident ČBS
–7–
Mastitidy skotu
Patogeneze, epizootologické aspekty a strategie
profylaxe klinické a subklinické mastitidy
M. Baumgartner
Klinika pro přežvýkavce, Oddělení pro hospodářská
zvířata a veřejné zdraví, Univerzita veterinární medicíny,
Vídeň
Abstrakt
Mastitida postihuje všechny chovy dojnic a patří k nejčastěji léčeným onemocněním. Ačkoli bylo v posledních
dekádách vyvinuto velké množství různých způsobů profylaxe, nejméně finančně náročnou metodou řešení tohoto problému je prevence. V tomto článku jsou popsány
obranné mechanismy hostitele, charakteristiky patogenů
vyvolávajících mastitidu, hygiena dojení a vliv celkové
pohody zvířat na rozvoj mastitid. Kromě tohoto jsou zde
uvedeny výsledky získané z 50 chovů, které jsme navštívili a ve kterých byly zjištěny vysoké počty somatických
buněk v mléce a subklinické případy mastitid.
Klíčová slova: Obranné mechanismy hostitele, patogeny při mastitidách, prostředí, léčba
Úvod
Mastitida je endemické onemocnění. V mnoha chovech způsobuje značné ekonomické ztráty, především
z důvodu poklesu mléčné užitkovosti, nutnosti likvidace nadojeného mléka, jeho snížené kvality, zvýšeného
stupně brakace a vyšších nákladů na veterinární péči
i práci. (Hogeveen and Osteras, 2005). Ztráty se objevují
jak u klinické, tak subklinické mastitidy. Existuje zde několik faktorů, které mají vliv na úspěšnost léčby. Jedním
z nich je strategie patogenů vyvolávajících mastitidu nebo
chronicita infekce. To naznačuje, že se mastitida považuje
za multifaktoriální onemocnění, ke kterému přispívá nemocné zvíře - kráva, kauzální patogeny a prostředí, které
ovlivňuje organismus krávy i samotné patogeny (Hogan
and Smith, 1998).
Kráva jako hostitel
Mastitida se objevuje v případech, kdy se v mléčné
žláze rozvine zánět v důsledku průniku bakterií přes
struk. Bakterie kolonizují mléčnou žlázu, namnoží se v ní
a dochází k mnoha interakcím mezi nimi a obrannými
mechanismy hostitele. Anatomické uspořádání struku
představuje první obrannou linii proti kolonizaci mléčné
žlázy bakteriemi. Epidermis strukového kanálku vytváří
keratinové zátky, které v období, kdy kráva není v laktaci,
vykazují protibakteriální ochranné vlastnosti. Strukový
kanál je uzavřen svěračem, který během dojení relaxuje
a zůstává po dojení otevřený po dobu jedné nebo i více
hodin. Aby se minimalizovalo riziko intramamární infekce přes strukový kanál, který zůstává otevřený v době
po dojení, měl by se struk opláchnout v baktericidním
roztoku. Další možností, jak předcházet infekci, je nechat
krávu po podojení chvíli stát a nabídnout jí čerstvou potravu. Léze na konci struku, vysoký podtlak při dojení,
omrzliny struku a nedostatečná stimulace vemene před
dojením jsou faktory, které vedou k neúplnému uzavření
strukového kanálu po dojení a vyššímu riziku intramamárních infekcí. Zdravá kůže struku působí proti kontaminaci bakteriemi, protože omezuje kolonizaci patogeny
typu Staphylococcus aureus. Další obrannou linií je bariéra mezi krevními cévami a mléčnicemi, která je tvořena
epiteliálními buňkami, pojivovou tkání a endotelem cév.
Epiteliální buňky jsou spojeny dohromady spojovacími
komplexy (mezi buňkami), které nebývají průchodné
pro molekuly. V případě mastitidy může dojít k porušení
této bariéry, což dovoluje, aby bariérou pronikly bakterie
a došlo ke kontaminaci vemene. Mezi humorální obranné mechanismy patří proteiny, jako je laktoferin, transferin nebo lysozymy, které vykazují baktericidní a bakteriostatické účinky (Rainard and Riollet, 2006). Buněčné
obranné mechanismy jsou postaveny na činnosti neutrofilů, makrofágů, epitelu vývodných mléčných cest, NK
buněk a dendritických buněk. Ve zdravé mléčné žláze dominují makrofágy. Zahajují zánětlivou reakci spuštěním
cytokininů a chemokinů. Kromě toho fungují jako buňky
prezentující antigen. V případech akutní mastitidy dominují neutrofily. Jejich migrace z krve do mléčné žlázy je
spouštěna zánětlivými cytokininy. Ty vykazují fagocytární schopnosti. Čas, kdy dochází k aktivaci neutrofilů, ale
také jejich počty, společně s působením cytokininů, jsou
velmi důležitými faktory pro další vývoj nemoci (Bannerman et al., 2004). Mastitidy se mohou objevit v subklinické, ale i klinické formě. Subklinická mastitida je definována jako zánět mléčné žlázy bez přítomnosti klinických
příznaků. Klinická mastitida se projevuje sekrecí abnormálního mléka, změněnou konzistencí mléčné žlázy anebo alteracemi tělesné teploty. U klinických mastitid do-
–8–
Mastitidy skotu
chází k ekonomickým ztrátám, které spočívají především
v nutnosti likvidace mléka, vysokých nákladech na léčbu,
předčasné brakaci a rozšíření chronických infekcí. Také
subklinická mastitida s sebou nese velké množství negativních následků. Často normálně prodejné mléko musí
být zlikvidováno kvůli vysokým počtům somatických
buněk v mléce. Krávy se subklinickou mastitidou mají
sníženou dojivost a vyšší riziko rozvoje klinické formy
mastitidy, která vyžaduje léčbu. Dále představují rezervoár infekce se zvýšenou expozicí zdravých krav k patogenům mléčné žlázy (Deluyker et al., 2005).
Bakterie jako původci mastitidy
V závislosti na zdroji infekce mohou být mastitidy klasifikovány jako enviromentální nebo kontagiózní. Enviromentální mastitida je způsobena bakteriemi, které kolonizují mléčnou žlázu z okolí krávy, jako je podestýlka,
hnůj nebo půda. K infekci často dochází mezi dojeními
a nejběžnějšími patogeny jsou enviromentální streptokoky jako Sc. uberis, koliformní bakterie a koaguláza
negativní stafylokoky. Naopak v případě kontagiózních
mastitid je zdrojem patogenů jako Staphylococcus aureus,
Streptococcus agalactiae a Mycoplasma sp. infikovaná
mléčná žláza a k infekci dochází při dojení.
Vztah mezi patogeny mastitid, počtem
somatických buněk a specifickými faktory
krávy
V posledních 3 letech jsme absolvovali přes 50
návštěv mléčných farem s problémy s vysokým počtem somatických buněk a subklinickými mastitidami. Velikost farem se pohybovala v rozmezí 12 a 84
kusy laktujících krav. Během návštěvy se hodnotil
hygienický stav krav, podestýlka, krmivo a dojírna.
Hygiena a technika dojení se hodnotily během dojení. Navíc byla provedena kultivace čtvrťových vzorků mléka a byl měřen počet somatických buněk.
Pro tuto prezentaci byly hodnoceny výsledky návštěv 50
farem s celkem 1297 kravami. U 39 % krav byl výsledek
bakteriologického vyšetření pozitivní. Jak je znázorněno na obrázku č. 1, nejčastějším patogenem byly enviromentální streptokoky, následoval Staphylococcus aureus
(S. aureus) a koaguláza negativní stafylokoky (CNS).
Na úrovní stáda byla na 43 farmách prevalence patogenů mastitid vyšší než 25 %. Na 3 farmách tvořil přes 75 %
zaznamenaných patogenů mastitid S. aureus. Na 28 farmách byly predominantními patogeny enviromentální
bakterie (streptokoky a koliformní bakterie). Devatenáct
farem mělo problémy s enviromentálními i kontagiózními patogeny. Zhodnocení vztahů mezi specifickými faktory krávy, jako je stav laktace a počet laktací, a patogenem mastitidy potvrdilo, že CNS jsou predominantním
patogenem u prvotelky a v první fázi laktace, zatímco
streptokoky se nacházely spíše uprostřed a na konci
laktace. Zhodnocení vztahu mezi patogenem mastitidy
a počtem somatických buněk prokázalo, že téměř 30 %
krav s nálezem S. aureus mělo počet somatických buněk normální. V průměru měly krávy s enviromentální
mastitidou vyšší počty somatických buněk než krávy infikované S. aureus. Třináct procent krav, které byly subklinicky infikované S. aureus, mělo počet somatických
buněk >1x106/ml, u krav se subklinickou formou koliformní mastitidy to bylo 31,3%. Sol et al. (1997) zjistili,
že nejdůležitějšími faktory počtu vyléčených subklinických mastitid jsou věk krávy, počet somatických buněk
a fáze laktace. Při zvážení těchto faktů lze doporučit
léčbu mladších krav s S. aureus a SSC<5x103 buněk/ml.
Prostředí ovlivňuje krávu i mikroorganismus
Kontakt krávy s patogeny mastitid v jejím prostředí
ovlivňuje výskyt mastitid. Organické materiály představují pro enviromentální bakterie výživu. Existuje vztah
mezi počtem bakterií v podestýlce a počtem bakterií
na struku. Materiál podestýlky je osazen různým počtem
bakterií. Je známo, že vysoké počty koliformních bakterií
lze nalézt v pilinách a sláma mívá vysoké počty streptokoků. Navíc může být materiál podestýlky kontaminovaný patogeny mastitid, zejména při unikání mléka. Rovněž
je nutné vzít v úvahu, že počty bakterií v podestýlce se
zvyšují při jejím skladování ve vlhkém prostředí. Správná
péče o podestýlku je nezbytným předpokladem prevence
enviromentálních mastitid (Hogan and Smith, 1998). Počet mikroorganismů ve chlévě je dále ovlivňován teplotou
a relativní vlhkostí. Správné větrání snižuje riziko bakteriální kontaminace a zabraňuje u krav vzniku teplotního
stresu (Richter and Karrer, 2005).
Rizikové faktory související s kontagiózními mastitidami jsou funkce dojícího zařízení, stav strukového
násadce, prevalence patogenů mastitid, míra zatvrdnutí
konce struku a metoda a hygiena dojení. Mezi programy kontroly zdraví vemene pro prevenci kontagiózních
mastitid patří léčba klinických a subklinických mastitid,
brakování chronicky infikovaných krav, správné funkce
dojicího zařízení a desinfekce struků namáčením, hygiena na farmě a vhodné ustájení a klima. (Noordhuizen
and Da Silva, 2009).
–9–
Mastitidy skotu
Léčba mastitidy
Ačkoli je ke zvládnutí problému s mastitidami nejlepší
prevence, je léčba často nutná, aby se snížila bolestivost
a zánět a přitom se zvýšila pohoda zvířete. Úspěšná léčba mastitidy vyžaduje včasné odhalení příznaků zánětu, předběžný přehled o možných kauzativních agens
a znalost pravděpodobnosti úspěšného vyléčení. Léčba
klinické mastitidy by měla být postavena na nálezech
z klinického vyšetření, laboratorních nálezech a anamnéze chovu. Pokud jde o volbu správného antibiotika, musí
se zvážit větší množství různých faktorů, jako je citlivost
daných patogenů k tomuto antibiotiku, chronicita infekce
(tvorba exopolysacharidů, nahrazení sekreční tkáně pojivovou tkání) a typ lézí (nekrózy).
Reference
Bannerman, D.D., Paape, M.J., Lee, J.-W., Zhao, X.,
Hope, J.C., Rainard, P. (2004): Escherichia coli and Staphylococcus aureus elicit differential innate immune responses following intramammary infection. Clin. Diagn.
Lab. Immunol. 11, 463-472
Deluyker, H.A., Van Oye, S.N., Boucher. J.F. (2005):
Factors affecting cure and somatic cell count after
pirlimycin treatment of subclinical mastitis in lactating
cows. J. Dairy Sci. 88, 604-614.
Hogan, J.S., Smith, K.L. (1998): Risk factors associated
with environmental mastitis. Proceedings of the National
Mastitis Council 37th annual meeting, St. Louis, Missouri,
p. 93.
Hogeveen, H. and Osteras, O., 2005: Mastitis management in an economic framework. In: Hogeveen, H.
(editor): Mastitis in dairy production. Current knowledge
and future solutions. Proceedings of the 4th IDF International Conference, Maastricht, 11-16 June 2005, Wageningen Academic Publishers, Wageningen 41-52.
Noordhuizen, J.P.T.M., Cannas da Silva, J. (2009:
HACCP-based quality risk management approach to
udder health problems on dairy farm. Irisch Veterinary
Journal, 62, Supplement 21-25.
Rainard, P., Riollet, C. (2006): Innate immunity oft he
bovine mammary gland. Vet. Res. 37, 369-400.
Richter, T., Karrer, M. (2006): Grundsätze der Nutztierhaltung. In: Richter, T. (editor): Krankheitsursache Haltung. Enke, Stuttgart, p. 15-55.
Sol, J., Sampimon, O.C. Snoep, J.J., Shukken, Y.H.
(1997). Factors associated with bacteriological cure during lactation after therapy for subclinical mastitis caused
by Staphylococcus aureus
Obrázek 1: Procentuální zastoupení patogenů vyvolávajících
mastitidy u bakteriologicky pozitivních krav (n=493)
– 10 –
Mastitidy skotu
Stafylokokové mastitidy a jejich řešení
„Staphylococcus Aureus Mastitis and feasible
solutions“
Dr. H. Zeiner
Dr. Zeiner studoval na Veterinární univerzitě ve Vídni. Diplom z veterinární medicíny získal v roce 2004.
Poté pracoval na dizertační práci na téma “Vliv různých
metod stříhání paznehtů na rozložení tlaku, který působí
na končetiny u skotu”. Doktorát z veterinární medicíny
na Veterinární univerzitě ve Vídni získal v roce 2006.
Po ukončení studií strávil Dr. Heinz Zeiner několik
měsíců ve velkých mlékárenských podnicích v severním
a východním Německu.
V letech 2006 až 2009 pracoval Dr. Heinz Zeiner jako
veterinář v oblasti chovu skotu ve Štýrsku (Rakousko).
Při práci na rakouských klinikách, specializovaných
na onemocnění skotu, získal řadu zkušeností v oblasti
prevence a léčby mastitid.
Od dubna 2009 je Dr. Heinz Zeiner zaměstnán ve společnosti Boehringer Ingelheim. V současnosti zodpovídá
za produktový a technický management farmaceutických
přípravků pro skot v Rakousku a ve východní Evropě.
Jeho přednáška začne charakterizací zlatého stafylokoka. Poté se bude zabývat základními otázkami diagnostiky a léčby stafylokokové mastitidy. Dr. Zeiner se pokusí
formulovat závěry a následné zásady při rozhodování
o možnostech léčby chovů, ve kterých se vyskytují potíže
se zlatým stafylokokem.
Dr. Heinz Zeiner má intenzívní zájem o různé přístupy k typickým nemocem skotu v různých zemích v regionu střední a východní Evropy. Zastává názor, že výměna
informací mezi zeměmi může velmi pomoci při vzájemném předávání vědomostí.
– 11 –
Mastitidy skotu
Mastitidy dojnic – kolik původců ještě poznáme?
J. Smola, Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno
Záněty mléčné žlázy skotu jsou středem pozornosti
praktických veterinárních lékařů ve vyspělých zemích
od 50. let minulého století,kdy se vytvořily podmínky
pro základní diagnostiku ale i léčbu infekčních mastitid.
S rozvojem technologií a výzkumu, ale především intenzifikací mléčné produkce u dojnic se problém mastitid
nezmenšil. Naopak dále se rozvíjel vzhledem k enormní
zátěži mléčné žlázy a celého organismu vysokoprodukční
dojnice. Ohledneme-li se zpět jen pouhých 30 let, můžeme konstatovat, že bylo publikováno obrovské množství
dalších poznatků a zkušeností, že vedle toho monografie
zabývající se mastitidami (Schalm et al. Bovine mastitis,
vydaná v roce 1971 ve Filadelfii) připomíná kuchařku,
ve které se vychází z omezeného počtu dostupných surovin. K realizaci nových poznatků a informací v praktických podmínkách docházelo selektivně, některé se ukázaly jako málo vhodné pro praktické využití, nebo byly
příliš složité a nákladné. Velmi významně narostl počet
záznamů o průkazu různých bakterií v sekretu mléčné
žlázy, tedy v případech intramamární infekce (IMI), nejenom kultivací ale i pomocí molekulárně biologických
metod. Je tedy otázkou zda obrovský boom nových informací neměl spíše nežádoucí efekt v tom, že jsme ztratili
původní strategii spočívající v používání jednoduchých,
rychlých a spolehlivých metod diagnostiky IMI. Je těžké
říci, zda z nadbytku, někdy nejasných výsledků a informací náhodou do praxi nedopadá více otázek. Vezmu-li
jen oblast IMI u nichž jsme svědky měnícího se spektra
bakteriálních nálezů, které je nejenom širší, ale je patrně i bez hranic. Nebo snad nějaká hranice existuje?
Vezmeme-li klasické původce IMI, jako je S.aureus a S.
agalactiae, kteří byly dlouhá léta hlavním cílem diagnostiky a pozornosti v praxi. Znali jsme docela dobře jejich
schopnosti z hlediska šíření ve stádě vyvolat IMI ale
i setrvat v prostředí mléčné žlázy, věděli jsme jak dochází k vylučování. Klasičtí původci byly, totiž daleko lépe
předvídatelní z hlediska prognózy vývoje IMI ve stádě.
Ve srovnání s tím jsou někteří původci poznaní v posledních dvou desetiletí překvapivě nestandardní z hlediska
jejich chování v případech IMI ale i v reakci na léčebné
použití antimikrobiálních látek. Pod tíhou nových nevyjasněných problémů týkajících se IMI děláme chyby, které nejsme schopni ani odhalit, protože nevíme jaký má
být standardní postup s použitím kontrol. Takovým příkladem je situace vzniklá kolem koaguláza negativních
stafylokoků (KNS) jichž původní dva druhy S. epidermidis a S. saprophyticus byly od roku 1981 doplněny téměř
o dvě desítky nových druhů izolovaných z lidí a různých
druhů zvířat. V té době platilo pravidlo: koaguláza pozitivní stafylokoky(KPS) = patogenní a KNS = apatogenní.
Proto bylo cílem diagnostiky mastitid prokázat pouze
KPS, tedy S. aureus nic víc. Co však bylo zarážející, čím
se zabýval prof. Skalka u nás, byly vysoké počty izolátů KNS, které se tehdy daly identifikovat biochemicky
do nových druhů a které se měly považovat za kontaminaci vzorku při odběru ze zánětlivé čtvrti. Tyto vzorky
jsme si však odebírali sami velmi pečlivě a proto nebylo
možné aby kontaminace dosáhla takové míry. Až téměř
v polovině 90.let byly některé KNS uznány za původce
IMI, když se potvrdila hypotéza prof. Devriese z roku
1977, v řadě experimentálních infekcí. Dodnes nebyly
KNS ještě někdy u nás akceptovány jako původci IMI
a pokud byly zůstaly nepochopeny,protože jde o heterogenní skupinu ve smyslu druhů, jejich hostitelů, faktorů virulence a citlivosti vůči antimikrobiálním látkám.
U této skupiny původců IMI víme jen to, že kolonizují
kůži mléčné žlázy skotu, ale nejsme schopni s jistotou
předpovědět, který druh infekci vyvolá a jako bude mít
citlivost či rezistenci. Proto nám nezbývá, než zvýšit
flexibilitu našich diagnostických systémů, ale i reakcí
na nečekané zvraty v případě výskytu IMI vyvolaných
KNS ve stádě.
– 12 –
Mastitidy skotu
Další zkušenosti se systémem kultivace na mléčné
farmě
J. Prášek, M. Krejčí, J. Smola, Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno
Úvod
Systém kultivace bakteriálních původců mastitid přímo na farmě pomocí komerčně dodávaného mastitidního diagnostického setu MicroMast (výrobce LabMediaServis s.r.o.) jsme veterinární a chovatelské veřejnosti
poprvé představili v roce 2010. V principu jde o moderní
management mastitid dojnic, jehož nedílnou součástí
je jednoduchá diagnostika zánětu mléčné žlázy s cílem
prokázat přítomnost bakteriálních původců ve vyšetřovaném vzorku pomocí aerobní kultivace přímo na farmě.
Bakteriální původce zánětu mléčné žlázy, je tak poznán,
nebo vyloučen ještě před započatou léčbou. Léčbu na základě takového závěru navrhuje veterinární lékař. Ten má
také k dispozici veškeré údaje z předchozích záznamů,
což lze dále využít k nejenom k úpravě léčebných, ale také
preventivních protokolů specifických pro každou farmu
(Prášek a kol.2010). Cílem zavedeného systému je především snížení výskytu klinických mastitid ve stádě a současně i počtu somatických buněk v bazénových vzorcích
mléka. Výsledky mohou v případě potřeby sloužit k návrhu strategického programu tlumení kontagiózních mastitid vyvolávaných druhy Streptococcus agalactiae nebo
Staphylococcus aureus, ale i environmentálních mastitid.
Používáním systému lze dosáhnout podle našich zkušeností zlepšení ekonomiky mléčného chovu, zejména snížením spotřeby antibiotik, ale i zlepšením klinické účinnosti léčby. Významným důsledkem změn v používání
antimikrobiálních látek je i snížení rizika vzniku získaných rezistencí u bakterií izolovaných z mléčné žlázy.
Metodika
Jak jsme již dříve uvedli, systém kultivace na farmě je
používán na vybraných mléčných farmách od podzimu
roku 2009. Ve všech chovech, kde se systém řádně zavedl došlo, k určitému zlepšení a to v závislosti na přístupu a koordinaci práce veterinárního lékaře, ošetřujícího
personálu a majitele farmy. Zavedení systému vyžaduje
především zájem a schopnost personálu rozlišit stupně
závažnosti mastitid. Tedy stupeň 1 – přítomnost smyslových změn v mléce; Stupeň 2 – přítomnost smyslových
změn v mléce a současně lokální příznaky zánětu na postižené čtvrti;Stupeň 3 – systémová mastitida (mastitis
acuta gravis).
Po zjištění nového případu se nejprve odebere vzorek
sekretu postižené čtvrti, naočkuje se na připravený agarový set a ponechá se ihned inkubovat po dobu 24 hodin
v malém inkubátoru přímo na farmě. Po tuto dobu se
postižená čtvrť neléčí antibiotiky. Teprve až druhý den
dojde k vyhodnocení kultivace a určení možného původce je zahájena cílená léčba podle léčebného protokolu.
Po třech dnech léčby se provádí odběr a kultivační vyšetření kontrolního vzorku mléka k ověření účinnosti léčby.
Podle výsledku kultivace lze léčbu ukončit nebo případně
prodloužit.
Cílem tohoto sdělení je prezentovat a zhodnotit vývoj
zdravotního stavu mléčné žlázy v e sledovaném stádě
v během celého období od zavedení systému kultivace
na farmě.
Výsledky
Prezentované údaje byly získány v průběhu dvou let
v jednom mléčném chovu, kde je ustájeno 670 krav holštýnského plemene s průměrnou užitkovosti 10 500 l mléka na laktaci.
Výskyt mastitid v dvou letém období od zavedení
systému na farmě A zachycuje graf č. 1. Jak je zřejmé zaznamenané počty nových klinických případů mastitid
vykazují dlouhodobý trend snižování. Jestliže se zpočátku počet nových klinických případů pohyboval na úrovni
téměř 10 % za měsíc, tak po dvou letech od zavedení systému je to pouze 1,5 % za měsíc. Přitom během posledního roku došlo k navýšení počtu krav na farmě z 620 o 50
zvířat na současných 670. Z hlediska sezónnosti výskytu
můžeme konstatovat, že v letních měsících došlo k přechodnému zvýšení počtu klinických případů.
Výsledky kultivačního vyšetření uvádí tabulka č. 1.
Z údajů je zřejmá distribuce kultivačních nálezů zastoupených Gram pozitivními a Gram negativními bakteriemi, ale i případy, kdy k izolaci žádných bakterií nedošlo.
Velký význam pro interpretaci kultivace má totiž negativní výsledek ale i průkaz G negativních bakterií, protože
tyto případy se neléčí antibiotiky. Předpokládá se , že Gbakterie vyvolávají mohutnou odpověď imunitního systému, takže se postižená čtvrť po několika dnech vyhojí
bez jakékoli léčby. Z tabulky tedy vyplývá, že v průměru
38,3 % případů zánětů mléčné žlázy není léčeno antibio-
– 13 –
Mastitidy skotu
Graf č. 1. Výskyt nových případů mastitid na mléčné farmě v jednotlivých měsících v průběhu 2 let používání systému MiocroMast
tiky vůbec. Pro léčbu se vybírají případy s izolací Grampozitivů, přičemž se používá kombinace podání antimikrobiálních látek intramamárně a celkově. Proti stavu
v období před používáním MicroMastu je nyní spotřeba
antibiotik o 23,1 % nižší. Přičemž efektivita léčby podle
kontrol dosahuje vysoké úrovně (92 %). Nedochází tak
k předčasnému vyřazování krav z důvodů výskytu chronických mastitid.
Výskyt nových případů zánětů mléčné žlázy v období
dvou let z hlediska jejich zařazení podle původců (Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactieae, koaguláza
negativní stafylokoky – KNS) do kategorie kontagiózních
a nebo environmentálních mastitid (Streptococcus spp., Enterococcus spp.,E. coli, Klebsiella spp.) zachycuje grafu č. 2
. Jak je zřejmé, v dlouhodobém průměru se výskyt zánětů
způsobených kontagiózními původci pohybuje na úrovni
25,8 % případů, přičemž výskyt kmenů S. aureus byl velmi nízký (0,7 %). Přitom během posledních sedmi měsíců
nebyl tento původce zachycen v žádném případě. Jde tedy
o situaci, kdy se podařilo používáním systému kultivace na farmě eliminovat jinak velice závažného patogena
mléčné žlázy. Vezmeme- li v úvahu, že také další původce kontagiózních mastitid druh Streptococcus agalactieae
se v tomto chovu podle dlouhodobých výsledků kultivace
rovněž nevyskytuje je stádo prosté dvou původců kontagiózních mastitid. Jedinými původci z této kategorie zůstávají KNS, přičemž jejich výskyt jak ukazuje graf č. 2 nepřestavuje hlavní problém na farmě. Tím jsou překvapivě
původci pocházející z prostředí, protože procento výskytu
envinronmetálních mastitid je dlouhodobě vysoké (48,9
%). To odpovídá trendu, že s ústupem kontagiózních mastitid nabývají na významu mastitidy environmentálního
původu reprezentované především druhem Streptococcus
uberis a enterokoky. Z hlediska trendu výskytu se v tomto
případě poměrné zastoupení jednotlivých skupin původců
mastitid v podstatě nezměnilo.
Tab. Č.1: Výsledky kultivačního vyšetření čtvrťových vzorků mléka získané během 2 let
Počet případů vyšetřených kultivačně
Celkem
Záchyt G+ bakterií
Záchyt G- bakterií
Bez bakteriologického nálezu
921
568
142
211
Procento (%)
61,7
15,4
22,9
– 14 –
Mastitidy skotu
Graf č. 2. Procentuální zastoupení kontagiózních a envinronmentálních mastitid dojnic v jednotlivých měsících během 2 let používání
systému Micro Mast
Závěr
Seznam literatury:
Můžeme konstatovat, že zařazením systému MikroMast ke kultivace na farmě došlo ke snížení spotřeby antibiotik asi o pětinu. (23,1 %), přičemž účinnost léčby se
výrazně zvýšila až na 92 %. Informace získané z výsledků
kultivace byly dále použity k přehodnocení postupů při
dojení, ve smyslu zvýšení důrazu na desinfekci a prevenci
nových infekcí. Počet nových klinických případů mastitid v chovu se během dvou let používání snížil z 10 %
na 1,5 % za měsíc. Z výsledků vyplývá i zlepšení ekonomiky chovu.
Prasek J., Becvar O., Smola J., (2010): On-farm culturing system as a tool for effective treatment and control
of mastitis in dairy herds. XI. Middle European Buiatrics
Congres. Veterinarstvi 60,1: Supplementum, 140.
Adresa autora:
MVDr. J. Prášek
Dolní Březinka 27, Světlá n. Sázavou,
e-mail: [email protected]
– 15 –
Mastitidy skotu
Obrana mléčné žlázy proti infekci
J. Krejčí, D. Ryšánek
Výzkumný ústav veterinárního lékařství
Mléčná žláza dojnic je, bezesporu, orgánem nejvíce
ohroženým opakovanými infekcemi přicházejícími ze
zevního prostředí. Je na něm patrný rozpor mezi jeho
současnou funkcí hlavního produkčního orgánu dojnic
a jeho původní pomocnou reprodukční funkcí. Vývoj
mléčné žlázy byl sice v evoluci savců určujícím prvkem,
nicméně vždy byl jen jistou extenzí reprodukce. V tomto rámci její hlavní funkcí byla výživa a obrana mláďat
před infekcí. U savců s epiteliochoriální placentou je
mléčná žláza jediným zdrojem nejen specifických protilátek, ale i dalších biologicky aktivních látek. Díváme-li
se na problematiku infekcí mléčné žlázy tak, že na jedné straně uvážíme způsob chovu produkčních dojnic,
a na druhé straně jej srovnáme s pastevním charakterem nedomestifikovaného skotu, nemůže nás překvapit
její, výše již zmíněná, vysoká vnímavost k infekcím ze
zevního prostředí. Výsledkem je skutečnost, že hlavní produkční orgán dojnic, ne příliš dobře vybavený
obrannými protiinfekčními mechanismy, je vystaven
neobyčejně častým infekcím. Jinými slovy: obranné mechanismy, jimiž více než dostatečně evoluce vybavila samice skotu, v době jejich extrémní exploatace se ukazují
jako nedostatečné.
V důsledku naznačeného vývoje, mléčná žláza nedisponuje významným aparátem schopným zajistit ve významnějším rozsahu ani indukci, ani výkon specifické
imunity. Výrazná většina protiinfekčních aktivit mléčné
žlázy je vázána na výkon nespecifických funkcí. Tato skutečnost má svou vnitřní logiku, která požaduje, aby infekce byla zastavena již na počátku a to co nejrychleji; pro
tento účel je specifická imunita svým adaptivním charakterem příliš pomalá. Uvedený požadavek daleko lépe plní
výkonné funkce nespecifické imunity. Je rovněž důležité
zmínit i skutečnost, že i část přirozených nespecifických
barier chránících mléčnou žlázu před infekcí je její produkční funkcí částečně podlomena. Týká se to zejména
strukového kanálku, jehož délka a dobrá uzaviratelnost
jsou na jedné straně dobrou barierou proti pronikání
infekce, na druhé straně snižují ukazatele dojitelnosti.
Vzhledem k tomu, že dojitelnost je jednou z žádoucích
vlastností na něž je směrována i selekce, šlechtění na vysokou užitkovost má tak za následek další podlomení
protiinfekční obrany mléčné žlázy.
Pokud se týče nespecifických mechanismů chránících
mléčnou žlázu, dovolím si jen jejich stručný výčet:
Rezidentní obranné mechanismy obecně přináležející ke kůži a sliznicím. V případě mléčné žlázy jsou to
keratinocyty a epiteliální buňky; jejich přirozená obměna
spojená s deskvamací, je významným obranným faktorem. Podmínkou jakékoliv infekce je adheze na buněčné povrchy. Pokud jsou povrchové buňky permanentně
odlučovány i s adherovanými mikroorganismy, stávají se
významným činitelem pasivní obrany. Její další součástí
je i modifikovaný kožní maz tvořící ve strukovém kanálku mazovou zátku označovanou jako laktosebum. Zvýšený obsah některých mastných kyselin – kyseliny laurové
a kyseliny myristové – je znakem rezistence mléčné žlázy
vůči infekci. Také kationický protein obsažený v laktosebu váže negativně nabyté povrchy některých patogenních bakterií. Tento protein zároveň narušuje jejich stěnu, která již pak není schopná udržovat osmolaritu, a tím
způsobuje jejich lýzu. Rychlost obnovování mazové zátky
je proto důležitým pasivní ochrany mléčné žlázy, neboť
s každým dojením je vyplavován. Při výčtu mechanismů
chránících mléčnou žlázu před infekcí nelze opomenout
ani samotné dojení; mléčný sekret ředí a zároveň vylučuje, nejen velkou část dosud neadherovaných bakterií, ale
vyplavuje i deskvamované buňky zachycující podstatnou
část bakterií adherovaných. Pravděpodobně ne nevýznamnou barierou proti pronikání infekce do hlubších
částí mléčné žlázy je i rezidentní mikroflóra. Tak jako
na jiných površích těla vystavených zevnímu prostředí,
je zevní část strukového kanálku osazena mikrobiálním
společenstvím, které svou specifickou aktivitou znesnadňuje adhezi patogenních mikroorganizmů. Výzkum této
biocenózy je však teprve na začátku.
Do spektra rezidentních protiinfekčních aktivit uplatňujících se v nespecifické obraně mléčné žlázy patří široká škála humorálních faktorů obsažených v sekretech
mléčné žlázy. Jejich přítomnost v mléčných sekretech je
podmíněna spíše jejich primární funkcí v tělech novorozených mláďat než samotnou obranou mléčné žlázy; nicméně, i zde svoji obrannou funkci plní. Jsou to zejména
následující skupiny látek s antibakteriální aktivitou:
Laktoferin je glykoprotein, který aktivně váže ionty
železa. Tvoří se v epiteliálních buňkách i v neutrofilech.
– 16 –
Mastitidy skotu
V sekretu zdravé mléčné žlázy je jeho koncentrace nízká,
zvyšuje se však při její infekci. Uplatňuje se zejména v období involuce mléčné žlázy. Obdobnou funkci má i transferin, další z proteinů vázajících železo.
Laktoperoxidáza-thiokyanát-hydrogen peroxidový
systém je významným obranným mechanismem zvláště
v laktaci. Základní komponenta systému – laktoperoxidáza – je syntetizována epiteliálními buňkami mléčné
žlázy. Thiokyanát pochází ze zeleného krmení, hydrogen
peroxid je produktem některých bakterií, např. streptokoků. Mechanismus účinku spočívá v tom, že laktoperoxidáza v přítomnosti hydrogen peroxidu oxiduje tiokyanát na hypotiokyanát, který destruuje vnitřní bakteriální
membránu streptokoků. Koncentrace laktoperoxidázy
a thiokyanátu vzrůstá s rozvojem infekce mléčné žlázy.
Myeloperoxidáza produkovaná neutrofily katalyzuje
obdobnou reakci jako laktoperoxidáza. Navíc pak spolu
s peroxidem vodíku a chloridovými ionty vytváří kyselinu chlornou a monochloraminy, tedy nositele baktericidní aktivity neutrofilů.
Lyzozym destruuje bakterie lýzou peptidoglykanu buněčné stěny bakterií. Pochází zejména z lyzovaných neutrofilů. Jeho koncentrace v mléce je sice nízká, narůstá
však během infekce.
Antibakteriální peptidy secernované nejen fagocytujícími buňkami, ale i buňkami epiteliálními. Významné
místo mezi nimi zaujímají defenzíny. Jsou produkovány
nejen neutrofilními granulocyty, ale i epiteliálními buňkami; jsou baktericidní pro všechny běžné původce mastitid.
Komplement, ačkoliv se v mléčných sekretech nachází
v relativně malém množství, hraje významnou roli nejen
v obraně proti infekci, ale i v indukci zánětů mléčné žlázy.
Je v nich přítomen zejména ve formě C3 a C5; znamená
to, že se uplatňuje jeho nespecifická opsoninová funkce.
Složka C1q, schopná vázat na sebe protilátky, není přítomna. Tento fakt nasvědčuje tomu, že protilátky pokud
jsou v mléčných sekretech přítomny, nemohou se uplatnit v bakteriolýze. Uvedená skutečnost je jednou z příčin
proč v obraně mléčné žlázy nehrají specifické protilátky
významnou roli. Na druhé straně štěpení přítomných
složek komplementu v rámci aktivace jeho alternativní
dráhy vede k vytváření fragmentů s výraznou prozánětlivou aktivitou. Nejaktivnější z nich je fragment C5a.
Xantin oxidáza enzym nacházející se v membránách
tukových kapének katalyzující tvorbu NO z anorganických nitritů. V anaerobních podmínkách mléčné žlázy
generuje vznik peroxidusitanů (ONOO-), které vykazují
významnou baktericidní aktivitu.
Výše uvedené humorální faktory, jsou v mléčných sekretech přítomny v relativně malých množstvích, avšak
v případech probíhající infekce jejich množství většinou
výrazně narůstá.
Součástí residentní obrany mléčné žlázy jsou i buňky
samotného imunitního systému, a to jak jeho nespecifické části (makrofágy a neutrofilní granulocyty, NKbuňky, epiteliální buňky), tak i specifické (lymfocyty
a dendritické buňky). U neinfikované mléčné žlázy je
jejich počet jen nevelký, avšak s každou infekcí se jejich
počty významně zvyšují. V neinfikované mléčné žláze
kromě zajištění primární obrany, v případě masivnější infekce generují soubor signálů indukujících masivní influx
krevních fagocytů do místa infekce.
V souvislosti s residentní ochranou mléčné žlázy nemůžeme pominout systém toll-like receptorů přítomných nejen na buňkách imunitního systému, ale i na površích epiteliálních buněk. Tento systém na povrchu
patogenů rozpoznává struktury společné větším skupinám patogenních mikroorganizmů (endotoxin, peptidoglycany, glukany, virová DNA a pod.). Vazba těchto
struktur na příslušné receptory aktivuje imunitní systém
k vyšší aktivitě a zvýšenou tvorbou prozánětlivých cytokinů indukuje lokální zánět.
V porovnání s rezidentní složkou obrany mléčné žlázy,
podstatnější roli hraje aktivní indukovaná obrana, která
je důsledkem předchozí infekce nezvládnuté výše popsanými převážně pasivními nespecifickými mechanizmy.
Základem aktivní ochrany mléčné žlázy proti infekci
je její zánět. V této souvislosti je nutno připomenout, že zánět je jedním nejvýznamnějších, fylogeneticky nejstarších
obranných mechanismů. Pokud probíhá rychle a účinně,
většinou nevyvolává klinicky patrné změny. Teprve v případech, kdy se nepodaří noxu rychle odstranit, rozsah
změn vyvolaných zánětem se stává klinicky zřetelným
a může se sám stát příčinou tkáňového poškození, dobře
známého z patologie. Vlastní zánětlivá reakce zahrnuje
mechanismy rozpoznávání, aktivace, diapedéze a migrace buněk zánětu – influx leukocytů do místa poškození.
Aktivují se enzymy, které metabolizují kyselinu arachidonovou a dají vzniknout prozánětlivým leukotrienům
a prostaglandinům. Neutrofilní granulocyty a makrofágy
zahájí fagocytózu. Tvoří se prozánětlivé cytokiny, potencující zánět nejen lokálně, nýbrž i tím, že vstupují do krevního řečiště a v játrech indukují produkci proteinů akutní
fáze. Ve fagocytech vznikají antimikrobiální látky, zejména
kyslíkové radikály, ničící mikroby. Zánět zvyšuje propustnost hematoalveolární bariéry. Do místa zánětu pronikají
– 17 –
Mastitidy skotu
z krve osponiny, potencující fagocytózu. Z krve pronikají další baktericidní látky. Baktericidní látky se uvolňují
v místě zánětu rovněž exocytózou a rozpadem neutrofilů
a makrofágů. Aktivují se B lymfocyty, které po dozrání
v plazmatické buňky zahájí produkci specifických protilátek - opsoninů a látek neutralizujících bakteriální toxiny.
Jakmile poklesne aktivační tlak noxy, zánětlivé neutrofily
podstupují apoptózu a jsou fagocytovány makrofágy a epiteliálními buňkami, tím se čistí místo zánětu od buněk
zánětu, histotoxických látek i od buněčného detritu, vznikajících nekrózou buněk. Fagocytózou apoptických buněk
dostávají makrofágy signál k produkci protizánětlivých
cytokinů, které omezí migraci zánětlivých buněk zánětu
a navodí remodelaci tkáňových defektů. Uvolňují se protizánětlivé lipoxiny. Tyto procesy jsou podstatou rezoluce
zánětu – hojení ad integrum.
Vzdor uvedenému širokému spektru převážně nespecifických antiinfekčních aktivit, obranné mechanizmy
mléčné žlázy jsou v jistých směrech značně limitovány.
Týká se to nejen již výše popsaných mechanismů, ale
i dalších funkčních nedostatečností.
Baktericidní funkce neutrofilů nevede k úplnému bakteriálnímu clearance. Přežívající bakterie se lýzou fagocytů uvolňují a vyvolávají další influx fagocytujících buněk.
Tato opakovaná migrace vede k mobilizaci nezralých fagocytů, které mají ještě omezenější baktericidní schopnost. Rovněž zásobení neutrofilů a makrofágů kyslíkem
je kritickým faktorem jejich baktericidní funkce. Mléko
disponuje stokrát nižší koncentrací kyslíku než krev.
Fagocytóza je proces závislý na energii, jejíž hlavním
zdrojem je glukóza. Mléko však obsahuje zanedbatelné
množství tohoto sacharidu. Neutrofily ani makrofágy
nejsou schopné utilizovat laktózu. Jsou tedy závislé na zásobě glykogenu. Leukocyty mléka obsahují o 38 % méně
glykogenu, než krevní leukocyty.
Neutrofily a makrofágy fagocytují i přirozené komponenty mléka, tukové kuličky a kaseinové micely. Tím se
vyčerpává jejich fagocytární kapacita. Obsah opsoninů je
v mléce podstatně nižší než v krvi.
Odolnost mléčné žlázy je nejvíce omezena ve dvou
fukčních obdobích: v období aktivní involuce mléčné
žlázy a v postpartálním období.
Složky specifické adaptivní imunity hrají v ochraně
mléčné žlázy jen minoritní úlohu. Specifické protilátky
jsou sice v průběhu zánětlivé reakce přes rozvolněnou bazální membránu spolu se zánětlivým exudátem ve zvýšené míře vylučovány, avšak v důsledku chybění C1q složky
komplementu, nejsou schopny indukovat bakteriolýzu.
Uplatňují se jen jako opsoniny a jsou schopny blokovat
adhezivní molekuly na povrchu bakterií, neutralizovat
toxiny a aglutinovat volné patogenní mikroorganizmy.
Tyto role nejsou zanedbatelné, avšak v hierarchii obranných dějů zaujímají jen méně významná postavení. Podobně ani buněčná složka specifické imunitní odpovědi
nehraje asi rozhodující roli. Po pravdě řečeno v otázkách
specifické imunitní odpovědi indukovatelné přímo
v mléčné žláze zatím existují jen nejasné a poněkud konfliktní údaje.
Skutečnost, že adaptivní specifická imunita nehraje
podstatnou roli v obraně mléčné žlázy proti infekci je příčinou proč zatím selhávají pokusy o navození její specifické chráněnosti pomocí standardních vakcinačních postupů. Vzdor tomu se stále znovu hledají cesty jak obejít
zmíněná funkční omezení a indukovat účinnou ochrannou imunitu mléčné žlázy využitím vakcinace. Jedním
z posledních pokusů je vakcína STARTVAC firmy Hipra
registrovaná pro použití v našich chovech. Je založena
na poznatku, že kmeny S. aurea schopné tvořit biofilm
vykazují i vyšší míru patogenity. Tyto stafylokoky, vedle konstantně se vyskytujících povrchových antigenů,
na svém povrchu vytvářejí hlenovitou polysacharidovou
pseudokapsulu, která jim umožňuje vytvářet na buněčných površích biofilm. Autoři vakcíny proto pro vývoj
vakcíny použili právě kmeny hojně tvořící polysacharidovou pseudokapsulu. Prokázali, že krávy vakcinované
vakcínou obsahující velké množství pseudokapsulárního polysacharidu (matrix pro tvorbu biofilmu) byly více
chráněny proti experimentální infekci, než krávy nevakcinované, nebo vakcinované jen samotným S. aureus.
Tento přístup by mohl být účinný zejména v poporodním
období, kdy mléčný sekret obsahuje velké množství protilátek derivovaných z krve.
Vzhledem k uvedeným obtížím s nimiž jsou spojeny
pokusy o zvýšení specifické odolnosti mléčné žlázy proti
původcům infekčních zánětů mléčné žlázy, je nutno nezapomenout na postupy, které sice nejsou tak jednoznačně efektivní, nicméně mohou spolu s dodržováním zásad
hygieny dojení přispět k významnému snížení výskytu
klinických forem infekčních mastitid.
V prvé řadě se jedná o výživu v peripartálním období,
které je charakterizováno negativní energetickou bilancí často spojenou s ketózou. Je dobře zdokumentováno,
že leukocyty krav trpících ketózou, kromě toho, že mají
v krvi méně leukocytů, vykazují nadto nižší fagocytární aktivitu a produkují nižší množství chemokinů, které
do místa zánětu atrahují další fagocytující buňky. Prav-
– 18 –
Mastitidy skotu
děpodobně, právě toto podlomení účinnosti nespecifické
obrany mléčné žlázy je odpovědno za její vyšší vnímavost k infekci v časném poporodním období. Proto by
při komplexním řešení zaměřeném na snižování výskytu
infekčních zánětů mléčné žlázy neměl být přehlédnut ani
tento aspekt.
Jiným kritickým faktorem, který může dojnice disponovat k vyšší vnímavosti k infekci, je nedostatek selenu
a vitaminu E, s nimiž se v mnoha chovech můžeme setkat. Proč právě nedostatečná saturace dojnic těmito nutričními faktory může ohrožovat zdrví jejich mléčných
žláz je nutno hledat v již výše popsaných mechanizmech
její obrany. Jak již bylo řečeno, ústřední roli v tomto procesu hrají fagocytující buňky; výkon jejich baktericidní funkce je vázán na uvolňování volných kyslíkových
radikálů, které jsou bezprostřední příčinou smrti bakteriálních buněk. Na druhé straně tyto reaktivní formy
kyslíku jsou nebezpečné i pro samotnou buňku. Je proto žádoucí, aby doba jejich působení byla co nejkratší.
Právě vitamin E a selen jsou přirozenými antioxidanty
zapojenými do antioxidačních pochodů přímo v buňkách. Z vlastních pokusů, uskutečněných již před léty,
můžeme potvrdit ochranný efekt těchto látek v prevenci
stafylokokových mastitid.
– 19 –
Mastitidy skotu
Mastitidy a plodnost
J. Illek. Klinická laboratoř pro velká zvířata FVL VFU Brno
Úvod
Urea
NEFA
BHB
T.bilirubin
AST
CK
GSH-Px
Haptoglobin
Kortizol
Vit. E
B.karoten
Zn
Cu
Klinické i subklinické mastitidy významně snižují
produkci mléka, ovlivňují jeho skladbu a vyvolávají řadu
změn ve vnitřním prostředí. Zvyšuje se produkce mediátorů zánětu, volných kyslíkových radikálů, proteinů
akutní fáze. Mění se koncentrace hormonů, vitaminů
a některých stopových prvků. Uvedené změny negativně
ovlivňují činnost ovarií a fertilitu. Především je narušena
tvorba LH, estradiolu a progesteronu. Dochází tak k poruchám růstu a vývoje folikulů, poruchám ovulace, poškození oocytů a k rané embryonální mortalitě.
Cílem práce je zhodnotit vliv klinických mastitid
na zabřezávání dojnic.
Materiál a metoda
U vybraných dojnic plemene holštýn s užitkovostí
8 600 až 11 400 kg byl sledován vliv klinických mastitid v období 1 měsíce po inseminaci na zabřeznutí.
Do sledování bylo zařazeno 60 dojnic u kterých byla
v období 1 měsíce po inseminaci diagnostikována
klinická mastitida (skupina A) a 60 dojnic u kterých
se mastitida v uvedeném období nevyskytla(skupina
C). Dále byl u 10 dojnic s výskytem klinické mastitidy a u 10 dojnic zdravých ve stejném období laktace
stanoven metabolický profil. U 6 dojnic s výskytem
klinické mastitidy v období třetího a čtvrtého týdne
po inseminaci byla ve dvoudenních intervalech sledována v krevním séru koncentrace progesteronu, vit. A,
vit. E, beta karotenu, zinku a mědi. V plné krvi byla
stanovena aktivita GSH-Px.
Výsledky a diskuze
Efekt klinické mastitidy na zabřeznutí
SKUPINA
počet zabřezlých
Skupina A ( n 60)
15
( Clin. mastitida)
Skupina C (n 60 )
( Kontrola)
28
Metabolický profil dojnic
Skupina
C. bílkovina
g/l
Albumin
g/l
A
80,65
32,12
C
74,27
33,62
mmol/l
mmol/l
mmol/l
umol/l
ukat/l
ukat/l
ukat/l
mg/ml
nmol/l
umol/l
umol/l
umol/l
umol/l
3,86
0,52
0,63
5,32
1,72
3,22
832,14
0,12
138,72
4,27
3,78
11,43
14,32
4,64
0,48
0,41
3,88
1,41
1,88
947,72
1,86
33,17
5,63
4,27
13,52
12,76
Vývoj změn vybraných parametrů krevního séra
a krve u dojnic v průběhu klinické mastitidy
1.den
3.den
5.den
Progesteron ng/ml
5,31
4,07
3,44
Vit .A
umol/l
1,32
1,41
1,37
Vit. E
umol/l
5,17
4,24
4,03
B. karoten umol/l
4,71
3,58
3,12
Zn
umol/l
14,24
11,18
10,86
Cu
umol/l
15,33
14,96
13,11
GSH-Px
ukat/l
742,17 723,07
698,36
Jak je patrné z uvedených výsledků z 60 dojnice s výskytem klinické mastitidy v období po inseminaci zabřezlo pouze 15 krav, zatím co u dojnic zdravých zabřezlo
28 dojnic. Tento významný rozdíl prokazuje, že klinické mastitidy mají negativní vliv na plodnost. V nedávné
době na tuto skutečnost upozorňuje řada autorů. Loeffler
et al.(1999), Chebel et al. (2004, Hockett et al. (2005), Malinowsky et al.(2007, 2010), Pinedo et al. (2009). Špatné
zabřezávání krav s klinickou formou mastitidy souvisí
s celou řadou změn ve vnitřním prostředí které v průběhu rozsáhlé zánětlivé reakce vznikají. Především to je vliv
mediátorů zánětu na sekreci LH a estradiolu jak uvádí
Hockett et al. (2005).
Chebel et al. 2004 připisuje velký vliv v této problematice vysoké aktivitě proinflamatorních cytokinů, cortisolu, prostaglandinu F2alfa a ROS. Cullor (1990) a řada
dalších autorů prokázala významný luteolytický efekt
endotoxinu, v průběhu mastitid vyvolaných gram negativními bakteriemi. Námi zjištěné zvýšené koncentrace
– 20 –
Mastitidy skotu
kortisolu jsou zřejmě odpovědné za zhoršené pulzační
vlny LH a špatný průběh ovulace (Hockett et al. 2005).
Vysoká tvorba reaktivních forem kyslíku (ROS), v průběhu rozsáhlého zánětu působí toxicky na oocyty i na luteální buňky a vyvolává společně s dalšími metabolity
luteolýzu, sníženou tvorbu progesteronu a způsobuje
tak embryonální mortalitu (Husenica et al.(2005), Moore et al.(2005), Perrin et al. (2007) Námi zjištěné změny
ve vnitřním prostředí poukazují na to, že kliniká forma
mastitidy není jen patologickým procesem na mléčné
žláze, ale negativně ovlivňuje řadu funkcí a vyvolává metabolické poruchy a to podle stupně a rozsahu zánětlivé
reakce.
Zvýšená koncentrace celkové bílkoviny kravního séra
souvisí s dehydratací organismu, zvýšená koncentrace bilirubinu a aktivity AST poukazuje na narušenou funkci
jater, zvýšená kocentrace NEFA a BHB souvisí s procesem
hubnutí ( lipomobilizace), zvýšená aktivita CK s odbouráváním svaloviny.
Enormně zvýšená koncentrace kortisolu poukazuje
na výrazný stres u dojnic v průběhu mastitidy. Pozoruhodné je zjištění, že u krav s výskytem mastitidy došlo
k poklesu koncentrace vit. E, beta karotenu , zinku a GSH-Px. Uvedené metabolity zřejmě souvisí s jejich antioxidačním působením, kdy byly spotřebovány na likvidaci
volných kyslíkových radikálů. Zvýšená koncentrace mědi
poukazuje na zvýšenou tvorbu ceruloplasminu, jako proteinu akutní fáze. V našem sledování byla zjištěna i zvýšená koncentrace haptoglobinu, dalšího významného
proteinu akutní fáze. Proteiny akutní fáze jsou významnými ukazateli zánětlivé reakce ( Kováč et al. 2010)
Závěr.
Sledování realizované v podmínkách chovu holštýnského skotu prokázalo negativní vliv klinických mastitid
na plodnost.
Klinické mastitidy vyvolávají řadu změn vnitřního prostředí, především zvyšují koncentraci kortizolu,
NEFA, BHB, bilirubinu, Cu, AST, haptoglobinu a snižují
koncentraci vit E, beta karotenu, zinku a GSH-Px.
– 21 –
Mastitidy skotu
Management chronicky infikovaných dojnic
MVDr. G. Zelinková, ČBS, Brno 2011
– 22 –
Mastitidy skotu
– 23 –
Mastitidy skotu
– 24 –
IMM-2-2011
Intramamární antibiotické přípravky
MSD Animal Health
LC intramamární antibiotikum
pro léčbu mastitid v laktaci:
Cobactan LC
BALENÍ
OL
15 x 1 apl.
(+15 ubrousků)
mléko – 5 dnů
ÚČINNÁ LÁTKA:
cefquinom 75 mg v 1 aplikátoru
širokospektrální baktericidní cefalosporin IV. generace
Aplikátory o objemu 8 g
INDIKACE:
Cobactan LC + Cobactan 2,5% inj. + Finadyne
radikální léčba mastitid
maso – 4 dny
APLIKAČNÍ SCHÉMA:
každých 12 hod. po třech následujících dojeních
Mastiplan LC
ÚČINNÉ LÁTKY:
cefapirin 300 mg, prednisolon 20 mg
širopkospektrální baktericidní cefalosporin s prodlouženým
mechanismem účinku
Aplikátory o objemu 10 ml (8 g)
INDIKACE:
rychle tlumí a léčí akutní záněty mléčné žlázy
20 x 1 apl.
(+20 ubrousků)
mléko – 5,5 dne
(132 hod.)
maso – 4 dny
(96 hod.)
APLIKAČNÍ SCHÉMA:
každých 12 hod. po čtyřech následujících dojeních
Mastijet Forte
ÚČINNÉ LÁTKY:
tetracyklin 200 mg, neomycin 250 mg, bacitracin 2000 IU,
prednisolon 10 mg
Aplikátory o objemu 8 g
INDIKACE:
pro léčbu klinických a subklinických mastitid
20 x 1 apl.
(+20 ubrousků)
mléko – 10 dojení
BALENÍ
OL
maso – 21 dnů
APLIKAČNÍ SCHÉMA:
1x denně po 3 dny nebo 2x denně 2 dny
DC intramamární antibiotikum
na zasušování dojnic:
Cepravin DC
ÚČINNÁ LÁTKA:
cefalonium 250 mg
Aplikátory o objemu 3 g
INDIKACE:
zasušování dojnic, pro léčbu subklinických infekcí a prevenci
nových zánětů
20 x 1 apl.
maso – bez OL
APLIKAČNÍ SCHÉMA:
jednorázově při zaprahování
Nafpenzal DC
ÚČINNÉ LÁTKY:
benzylpenicilin 300 000 IU, nafcilin 100 mg,
dihydrostreptomycin 100 mg
Aplikátory o objemu 3 g
INDIKACE:
zasušování dojnic a prevence vzniku mastitid
APLIKAČNÍ SCHÉMA:
jednorázově při zaprahování
Intervet s.r.o. |
Tel.: 233 010 213
Hadovka Office Park | Evropská 2588/33A | 160 00 Praha 6
| Fax: 233 010 209 | E-mail: [email protected]
|
Česká republika
mléko – 4 dny
po porodu
(96 hod)
(54+4 dny)
20 x 1 apl.
(+20 ubrousků)
mléko – 4 dny
po porodu
(35+4 dny)
maso – 35 dnů
BEZ INDIKAČNÍHO
OMEZENÍ!
250 ml exp. 4/2013
Složení přípravku:
50 ml 100 ml 250 ml
Cefalexinum monohydricum
9g
18 g
45 g
Použití: Cefalexin je širokospektré cefalosporinové antibiotikum určené k léčbě infekčních onemocnění zapříčiněných nebo spojených s mikroorganismy citlivými na cepfalexin (Staphylococcus spp. včetně penicilináza rezistentních kmenů, Actinomyces
bovis, Corynebacterium spp., Haemophilus spp., Pasteurella spp., Erysipelothrix rhusiopathiae, E. coli, Clostridium spp., Salmonella spp., Fusobacterium spp., Actinobacillus
lignieresi, Proteus spp., Micrococcus spp., Peptococcus spp., Peptostreptococcus spp.
u skotu, psů a koček.
Výrobce: Norbrook Laboratories Limited, Station Works, Newry,
Severní Irsko, BT35 6 JP.
Cefalexinum
monohydricum
Indikace: Skot - infekční mastitidy, metritidy, pododermatitidy
a infekce měkkých tkání. Psi a kočky - infekce respiračního a urogenitálního traktu, kůže a měkkých tkání u psů a koček, infekce
gastrointestinálního traktu u psů.
Dávkování a způsob podání: Cefalexin inj. je určen pro intramuskulární podání u skotu, a pro intramuskulární a subkutánní podání
u psů a koček.
Skot: Doporučená dávka je 1 ml na 25 kg tělesné hmotnosti i.m.
denně po dobu 5 dnů.
Psi a kočky: Doporučená obecná dávka je 10 mg cefalexinu
na 1 kg tělesné hmotnosti i.m. nebo s.c. denně po dobu 5 dnů.
Dávkování: Psi malí 5-9 kg ž.hm. 0,25 - 0,5 ml, psi střední 9-27
kg ž.hm. 0,5-1,5ml, psi velcí 27-54 kg ž.hm. 1,5-3,0 ml, kočky
do 4,5 kg ž.hm. 0,25 ml.
Ochranné lhůty:
Mléko krav bez ochranné lhůty.
Registrační číslo přípravku: 96/073/03-C
Vaše odborné dotazy zodpoví:
MVDr. Petr Petráš
Michal Berg
Leona Feistingerová
MVDr. Magda Jarošová
tel.: 602 836 437, e-mail: [email protected]
tel.: 736 628 589, e-mail: [email protected]
tel.: 733 148 359, e-mail: [email protected]
tel.: 724 509 397, e-mail: [email protected]
Platnost akce od 4. 11. do 31. 12. 2011 nebo do vydání zásob.