âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XV. • PROSINEC 2008 • âÍSLO 4
Z OBSAHU:
• Slavnostní kfiest hovûzí kuchafiky
na v˘stavû Ná‰ chov 2008
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – III. díl
• Hovûzí je prostû hovûzí...
• Selekce, inbreeding a pfiíbuznost
u plemene piemontese
• EID se u nás pomalu rozbíhá
Vážení chovatelé,
je tu závěr roku a s ním přichází i poslední číslo svazového zpravodaje a tradiční bilancování uplynulého období.
Jak bylo řečeno v říjnu na výroční schůzi, kde se práce za minulé období již hodnotila – stalo se dost věcí, které se
povedly, ale zůstává před námi stále mnoho úkolů a výzev, které je potřeba řešit. Dokazuje to, že masný skot a jeho
chovatelé, ale i pracovníci svazu a ostatních profesních organizací dělají maximum pro to, aby se chov masných
plemen skotu u nás dále rozvíjel; aby rostly jeho početní stavy a zejména kvalita chovaných zvířat, která je výsledkem dobré šlechtitelské a plemenářské práce a zároveň předpokladem lepší ekonomické finalizace.
Bylo by mylné domnívat se, že nárůst stavů krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka (KBTPM), zaznamenaný v posledním období, je odrazem vysoké rentability tohoto výrobního odvětví, a proto že na něj všichni přecházejí. Pravdou je spíše opak. Zvýšení stavů je dáno nekonkurenceschopností chovatelů z méně příznivých oblastí,
pro které je právě přechod z dojného systému a intenzivního hospodaření na chov KBTPM jediným možným řešením,
pokud nechtějí živočišnou produkci zcela opustit. I přes tento fakt, je mnohdy na chovatele masného skotu z méně
příznivých oblastí nahlíženo jako na ty, kteří zemědělství nic nepřinášejí, neboť se nezabývají intenzivní zemědělskou
produkcí. Dle těchto názorů je právě intenzivní forma hospodaření zárukou zaměstnanosti lidí na vesnici, kteří zajišťují neustále klesající produkci domácích surovin pro české zpracovatele a spotřebitele. Ano, mají pravdu, je samozřejmě špatné, že dovoz potravin ze zahraniční stoupá a že čeští zemědělci krachují a ruší své chovy. Je však potřeba
si uvědomit, že chovatelé masného skotu tuto situaci nenavodili a že jsou to mnohdy ti samí chovatelé, kteří dříve hospodařili intenzivně. V důsledku nejrůznějších ekonomických tlaků ale museli tento systém hospodaření opustit
a věnují se mu nyní jiným, ekonomicky udržitelným, způsobem. A právě toto je ono magické, v souvislosti s evropskou
zemědělkou politikou stále omílané, multifunkční pojetí zemědělství. Ať se nám to líbí nebo ne, Evropa je zkrátka
taková a naši chovatelé se jen přizpůsobují, aby přežili.
Ale pojďme zpět k tomu, co jsem nastínil v úvodu, k bilancování. Díky mé úvaze mi už příliš prostoru nezbylo,
a proto zmíním pouze jednu událost. Tento rok jsme společnými silami dokázali na velmi vysoké úrovni zorganizovat
akci, která svým rozsahem, kvalitou provedení i svým dopadem do budoucna nemá za poslední roky obdoby. Jak již
zřejmě všichni tuší, mám na mysli XXXV. Mezinárodní kongres chovatelů plemene charolais. Ačkoli byla této záležitosti věnována převážná část minulého zpravodaje a nemálo bylo napsáno i jinde, nemohu ji v závěrečném bilancování opominout. Jsme skutečně hrdí, že se nám kongres společnými silami povedl a jsem pevně přesvědčen, že se jeho
úspěch pozitivně odrazí na vnímání českých chovatelů v zahraničí, a že i našim chovatelům pomůže uvědomit si důležitost takovýchto akcí. Významné, i když poněkud skryté, pozitivum, které tato událost přinesla, je, že jsme si sami
sobě dokázali, že i masný skot je možné předvádět důstojně, na ohlávce, jak je to ve světě běžné. I když za naučením
zvířat je vždy trpělivá práce chovatelů, mnoho času, energie a nervů, pevně věřím, že světový kongres nebyl světlou
výjimkou a že na dalších českých výstavách ukážeme, že toto je profesionální standard předvádění masného skotu.
Vážené členky, vážení členové, dovolte mi závěrem, abych Vám popřál krásné prožití vánočních svátků strávených
v kruhu Vašich blízkých, hodně štěstí, zdraví a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce následujícím.
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 4/2008 – roãník XV.
O B SAH
Aktuálnû .................................................................................................... 4
Aktivity âSCHMS 2008.............................................................................. 5
âSCHMS na v˘stavû Ná‰ chov 2008 ......................................................... 6
Angus Tour 2008 – jihozápad .................................................................... 9
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... 14
Rodinná farma Polansk˘ch: Plemenafiina od Vizovic ................................. 14
Jaroslav Zelinka (MORAVIA ZL Cheb): Jsem klikafi..................................... 18
Hovûzí je prostû hovûzí... ......................................................................... 22
Zápis z V˘roãní ãlenské schÛze âSCHMS.................................................. 26
V˘stava masného skotu v roce 2009 .......................................................... 30
Bakteriální choroby skotu (I. ãást) .............................................................. 31
Selekce, inbreeding a pfiíbuznost u plemene piemontese............................. 36
Galerie nejlep‰ích ...................................................................................... 37
Elektronická identifikace skotu se u nás pomalu rozbíhá ........................... 38
V˘sledky 2. kola soutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu..... 41
Uãíme se... ................................................................................................ 42
B˘ci minulí, b˘ci budoucí.......................................................................... 44
Rozbor nûkter˘ch v˘sledkÛ KUMP ............................................................ 48
Recept – Zálesáck˘ gulá‰ ........................................................................... 50
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Karel ·eba
Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: ZD Krásná Hora (foto: Pavel Bláha)
Titulní strana – malá fotka: Eduard Kraml (foto: Hubert Herrmann)
Vnitřní obálka – foto: Karel Melger
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – ing. Pavel Kriegler
Dubovsko 277, 763 12 Vizovice
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
Nová kniha o masném skotu
Jak jsme vás jiÏ informovali v ãervnovém ãísle zpravodaje a na webov˘ch stránkách svazu, pfiipravuje novou
knihu s problematikou chovu masného skotu. O první dvû knihy, které vy‰ly v roce 1995 a 2000 pod autorsk˘m
vedením Ing. Václava Teslíka, CSc., byl velk˘ zájem nejen z fiad vás, chovatelÛ, ale i pedagogick˘ch a v˘zkumn˘ch
pracovníkÛ. V novû pfiipravované knize naleznete kapitoly vûnované problematice reprodukce, krmení a v˘Ïivy,
technologie a techniky ustájení a chovu, chorob, masné uÏitkovosti vãetnû hodnocení SEUROP systémem, ‰lechtûní
ve stádech masného skotu, bezrohosti ãi dvojího osvalení u masn˘ch plemen, ekonomiky chovu, ekologického
zemûdûlství atd. Na psaní knihy se kromû pracovníkÛ âSCHMS budou podílet pracovníci z V˘zkumného ústavu
Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi, Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brnû, spoleãnosti PRO-BIO aj.
Vzhledem k tomu, Ïe vydání knihy je finanãnû nároãné a zároveÀ ji chceme nabízet za dostupnou cenu, obracíme se na vás s Ïádostí o poskytnutí inzerce do této knihy. JelikoÏ dvû dfiíve vydané knihy jsou jiÏ témûfi vyprodány,
stane se nová kniha na dlouhé období jedinou komplexní publikací o chovu masného skotu. Inzerce, jako nedílná
souãást knihy, tedy bude mít trvalou hodnotu a mÛÏe tak dobfie napomoci zviditelnit va‰í firmu po dlouhé ãasové
období. Pokud by vás tato nabídka zaujala, kontaktujte, prosím, co nejdfiíve sekretariát svazu, kde vám ochotnû sdûlíme potfiebné podrobnosti a domluvíme se na zpÛsobu spolupráce. Dûkujeme a vûfiíme, Ïe pomÛÏete podpofiit
dobrou vûc.
Poplatky v roce 2009
Po ‰patn˘ch zku‰enostech s úhradami ãlensk˘ch vkladÛ
z tohoto roku, jsme se rozhodli, Ïe zmûníme zpÛsob informovanosti na‰ich ãlenÛ o zpÛsobu jejich úhrady. Zatímco
v minulém období jsme pfiikládali sloÏenku do posledního
ãísla zpravodaje, v pfií‰tím roce obdrÏí v‰ichni na‰i ãlenové osobní dopis. Ten zaãneme po‰tou posílat zaãátkem
mûsíce ledna. Jeho souãástí bude kromû pfiedti‰tûné sloÏenky s uvedením ãástky k úhradû také automaticky
vydané potvrzení, které bude platné teprve, aÏ od vás
budou pfiipsány finanãní prostfiedky na svazov˘ úãet. Pro
úhradu pouÏijte, prosím, buì pfiiloÏenou sloÏenku, nebo
proveìte bezhotovostní pfievod z va‰eho úãtu na úãet
svazu 123459399/0800. Jako variabilní symbol uveìte
vÏdy IâO vyti‰tûné na sloÏence, a to i v pfiípadû, Ïe
nebude souhlasit. Jen takto jsme schopni bez problémÛ
identifikovat va‰i platbu a vyvarovat se tak následn˘ch
zbyteãn˘ch nedorozumûní. V databázi máme data, které
jste nám sami poskytli a z nich vychází pfiedti‰tûné údaje
Dotace na KU leto‰ní rok v plné v˘‰i
Koncem listopadu Ministerstvo zemûdûlství âR
rozhodlo o v˘‰i dotace na kontrolu uÏitkovosti
(dotaãní titul 2.A.e.1.a.). I leto‰ní rok bude
na podporu KU vyplácena plná sazba,
tj. 80 Kã/ks. Ihned druh˘ den po vyhlá‰ení sazby
bylo v‰em 302 ÏadatelÛm, ktefií Ïádost v termínu
podali a splnili v‰echny podmínky, odesláno
sdûlení o rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Prosíme, abyste v co nejkrat‰ím termínu vrátili
jedno potvrzené sdûlení zpût, abychom vám mohli
pfievést finanãní prostfiedky na va‰e úãty.
4
na sloÏenkách. Pokud
tedy tyto údaje nesouhlasí, prosíme o informaci, abychom je mohli
zaktualizovat. Ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech je
moÏné ãlensk˘ vklad
uhradit také v hotovosti.
Jenom pro doplnûní
uvádím, Ïe ãlenské vklady pro pfií‰tí období
zÛstávají nezmûnûny,
tzn. Ïe poplatek ãiní
500 Kã za ãlenství
v kaÏdé plemenné knize, a pro ãleny zájmové, nezapsané
v Ïádné plemenné knize je poplatek 500 Kã.
Ke zmûnû v‰ak do‰lo u poplatku na v˘bûr importovaného b˘ka. Ten byl s platností od 1. ledna 2009 rozhodnutím v˘roãní ãlenské schÛze âSCHMS zv˘‰en ze souãasn˘ch 500 Kã na 5000 Kã.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 9. 2008
Ing. Josef âern˘, Raková, Rokycany
ZEPO Loukov, a. s., Loukov
Daniel Borovka, Chlum, KfiemÏe
ZESPO CZ s. r. o., Píseãná
Ing. Ivo Chládek, Bfiínkov, Louny
Aktivity âSCHMS 2008
Záfií
1. 9.
5. 9.
18. 9.
18. 9.
19.–21. 9.
23. 9.
26. 9.
29. 9.
30. 9.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko)
fieditel se zúãastnil 10. roãníku v˘stavy plemenného skotu v Opafianech
fieditel se zúãastnil IX. Národní v˘stavy dne ãeského strakatého skotu v Rade‰ínské Svratce
Chovatelsk˘ den Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ (Malát, Melger)
Angus Tour 2008 JIHOZÁPAD (¤ehofiová, Melger)
schÛze v˘boru a roz‰ífieného grémia rad PK âSCHMS (Uhfiínûves)
v sídle úãetní firmy v Brodcích probûhlo jednání revizní komise
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko)
jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen (Uhfiínûves)
Dal‰í záfiijové aktivity:
• Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2008
• PrÛbûh 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
• Zhotovení kapesních chovatelsk˘ch záznamníkÛ
¤íjen
2. 10.
2.–5. 10.
8. 10.
fieditel se zúãastnil jednání valné hromady Svazu marginálních oblastí v âeské Lípû
V˘stava Ná‰ chov 2008 v Lysé nad Labem (¤ehofiová, Kopeck˘, Herrmann, Melger, Malát)
semináfi na téma „Správná zemûdûlská praxe s dÛrazem na plemenáfiské aspekty v chovu masného skotu“ (Skalsk˘ DvÛr)
na Skalském Dvofie se uskuteãnily schÛze ãlenÛ klubÛ Masn˘ simentál, Limousine, Hereford a Aberdeen Angus
9. 10.
v˘roãní ãlenská schÛze na Skalském Dvofie
16. a 17. 10. Kurz pfiípravy zvífiat na v˘stavy pofiádan˘ Asociací chovatelÛ plemene Angus v Brloze (¤ehofiová, âepelák, Malát, Melger,
Kriegler)
22. 10.
fieditel se zúãastnil roz‰ífieného zasedání Rady SEUROP s úãastí zahraniãních expertÛ pofiádaného na Ministerstvu
zemûdûlství v Praze
24. 10.
fieditel jednal se spoleãností Hema Mal‰ice ohlednû elektronické identifikace
Dal‰í fiíjnové aktivity
• Na VâS schválena zmûna sazby za v˘bûr importovan˘ch zahraniãních b˘kÛ
• Vydání kniÏní podoby publikace „Hovûzí kuchafika – Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi“
• Vydány Uzávûrky kontroly uÏitkovosti za kontrolní rok 2007
• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje
• Informování o opatfieních (vakcinaci) pro onemocnûní bluetongue v âR
• Aktualizace databáze plemenn˘ch b˘kÛ a plemenn˘ch hodnot
Listopad
3. 11.
5. 11.
12.–13. 11.
18. 11.
19. 11.
20. 11.
23.–24. 11.
25. 11.
26. 11.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem)
fieditel se zúãastnil ãlenského shromáÏdûní SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat (Láznû Bûlohrad)
schÛze ãlenÛ klubu Piemontese (Francova Lhota)
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)
fieditel a pfiedseda se zúãastnili schÛze Unie chovatelÛ a komoditní rady pro maso a mléko pfii AK (Uhfiínûves)
fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2009 (Betlémská kaple, Praha)
závûreãné zasedání pfiípravného v˘boru CH kongresu v Maìarsku v Gödöllö (Malát, ·trudl)
jednání s pfiedstaviteli MZe a âPI (Malát, ·eba)
praktická ukázka a spu‰tûní systému EID v chovu TFarma
Dal‰í listopadové aktivity
•
•
•
•
•
Dokonãování nové publikace o chovu masného skotu
Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje
Tvorba letáku pro plemeno Blonde d’Aquitaine
Informování o v˘voji dotaãní politiky a titulÛ pro rok 2009
PrÛbûh a vyhlá‰ení v˘sledkÛ 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu
5
âSCHMS na v˘stavû Ná‰ chov 2008
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Rok se s rokem se‰el a my se
opût vydali prezentovat masná
plemena a hovûzí maso na tradiãní podzimní v˘stavu Zemûdûlec – Ná‰ chov do Lysé nad
Labem.
JiÏ podevûtadvacáté se na oblíbené v˘stavi‰tû zaãátkem fiíjna
sjeli zahrádkáfii, zahradníci, chovatelé, zemûdûlci a pfiíznivci Ïivé
pfiírody, aby se pochlubili sv˘mi
produkty. Ocenit jejich práci pfii‰lo bûhem ãtyfi dnÛ na 25 000
náv‰tûvníkÛ.
Kuchafika
V˘stavy jsou aktivitou, pfii které
lze pfiímo oslovit ‰irokou vefiejnost. Z hlediska osvûty se tedy
pro svaz jedná o akce stûÏejní.
I kdyÏ opakování je matkou
moudrosti, snaÏíme se stále pfiicházet s nûãím nov˘m. Leto‰ní
rok byl z hlediska novinek
opravdu plodn˘. Hrdí jsme pfiedev‰ím na fakt, Ïe se po rÛzn˘ch
peripetiích podafiilo zrealizovat
vydání svazové kuchafiky a to
rovnou ve dvou verzích. V dubnu
vy‰la jako ãasopis na novinov˘ch
stáncích po celé republice a na
v˘stavu v Lysé bylo smûfiováno její
vydání ve formû knihy.
O vznik kniÏní verze se zaslouÏila pfiedev‰ím ing. Marta Kube‰ová, pracovnice VÚÎV Uhfiínûves
a pomocnice pfii pfiípravû steakÛ
❒ Stánek ČSCHMS (foto: Jana Řehořová)
6
❒ Křest kuchařky ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem
(foto: Karel Melger)
na v˘stavách v jedné osobû. Zrealizování vázané publikace si vzala
na starost spolu s na‰ím dvorním
kuchafiem, Liborem Kuntem.
Sehnáním grafika a sponzorÛ
jejich práce nekonãila. Paní Kube‰ová neváhala vûnovat vzniku
publikace kaÏdou volnu chvíli a na
v‰e dohlíÏela aÏ do samého
konce. I kdyÏ se, jak tomu b˘vá,
u finálních ãinností vyskytly komplikace, v‰e dobfie dopadlo a my
jsme v˘stavû v Lysé mohli nabídnout náv‰tûvníkÛm zajímavou
novinku.
Kfiest
KdyÏ máme novou knihu, mûli
bychom ji pokfitít, fiíkali jsme si od
zaãátku v˘stavy. Nemûli jsme
dohodnutou Ïádnou známou
osobnost, a tak to vypadalo, Ïe
kfiest nakonec probûhne „jen“
v kruhu svazovém. Neplánovat se
ale nûkdy vyplácí. Tfietí den
v˘stavy zavítal spoleãnû s fieditelem v˘stavi‰tû na ná‰ stánek
i ministr zemûdûlství, Mgr. Petr
Gandaloviã. Konverzace plynula
v pfiátelském duchu, a tak jsme
pana ministra poÏádali, zda by se
stal kmotrem na‰í nové publikace
„Hovûzí kuchafika – Pfiemûna trávy
na hovûzí aneb Z pastviny na
talífi“. V˘sledek jiÏ asi znáte ze svazov˘ch stránek a pro ty, kdo
nemají pfiístup na internet, tak:
ministr souhlasil a spoleãnû jsme
pfiipili na její budoucí úspûch.
Knize se do vínku dostalo pfiání,
aby si na‰la cestu k ãesk˘m hospodyÀkám a zároveÀ, aby se
hovûzí maso tû‰ilo vy‰‰í oblíbenosti neÏ nyní, neboÈ si to urãitû
zaslouÏí.
My jsme vzácného kmotra na
oplátku obdarovali chutn˘m
steakem a jedním v˘tiskem s vûnováním autora, ing. Huberta
Herrmana, CSc., jenÏ je zároveÀ
jedním ze svazov˘ch inspektorÛ.
Pan Herrmann, kter˘ je autorem textu, i da‰í ná‰ insektor,
Karel Melger, od nûhoÏ pochází
fotografie, se nejednou podepsali
i náv‰tûvníkÛm, ktefií si knihu
zakoupili a vítali moÏnost mít v ní
autogramy od tvÛrcÛ.
❒ Na stejcích si pochutnávali
senioři... (foto: Karel Melger)
Steaky
Svazov˘ stánek bez steakÛ si uÏ
lze jen tûÏko pfiedstavit. I tentokrát jsme tedy pfiivezli „vzorky“,
abychom ukázali, Ïe i hovûzí
mÛÏe b˘t mûkké a ‰Èavnaté. Je
zajímavé, kolik lidí je stále tûmito
jeho vlastnostmi pfiekvapeno. Po
loÀském úspûchu, kdy poptávka
pfiev˘‰ila nabídku, a maso nám
do‰lo
pfiedposlední
den
v poledne, jsme se tentokrát rozhodli neponechat nic náhodû.
Spoleãnost Avena, spol. s.r.o.
dodala 155 kilogramÛ masa ze
zadních i pfiedních partií mlad˘ch
b˘ãkÛ francouzského plemene
Limousine. Kuchafi Libor Kunt
z nich do marinády naloÏil kolem
‰esti set steakÛ. Steaky patfií
k nabídce jiÏ tradiãní, a pan Kunt
se pokaÏdé snaÏí pfiijít s nûjakou
novinkou. Inspiraci nachází napfií-
klad ve zmínûné kuchafice. Loni to
byl hovûzí fiízek, zvan˘ „medvûdí
tlapa“; letos pfii‰el s namletou
kofienûnou smûsí urãenou k pfiípravû pokrmu zvaného „Albánsk˘
kebab“. Maso, které zbylo jako
ofiez ze steakÛ, bylo namleto
zcela najemno, takÏe z nûj vzniknul opravdu snadno konzumovateln˘ pokrm a nakrájená koleãka
urãená na ochutnávku doslova
mizela pfied oãima. S úspûchem
se setkalo téÏ uzené hovûzí.
❒ Projekce, steaky a zajímavosti,
to k nám lákalo návštěvníky
(foto: Jana Řehořová)
Bylo znát, Ïe si lidé jiÏ na steaky
zvykli a mají je v oblibû. U stolÛ
jsme mohli vidût konzumovat
v‰echny generace – od nejmen‰ích, po ty nejstar‰í.
Oblíben˘m artiklem se stal téÏ
nákup vakuovû balen˘ch marinovan˘ch steakÛ domÛ.
Seãteno podtrÏeno – poslední
❒ ... i ti nejmladší
den po poledni byly ve‰keré
zásoby pryã a je‰tû by se zajisté
na‰lo pár zájemcÛ. Ve srovnání
s v˘stavou pfied dvûma lety, kdy se
lidé k námi nabízenému hovûzímu
masu stavûli zdrÏenlivû a s nedÛvûrou, je souãasná situace a patrn˘
rostoucí trend pozitivním obratem
o sto procent, coÏ nás velice tû‰í.
Osvûta
Na stánku tentokrát pÛsobilo
mnoho svazov˘ch zamûstnancÛ
a bylo to znát. Málokdo z kolemjdoucích uniknul. Nejprve jsme
náv‰tûvníkÛm vûnovali leták
„Znáte hovûzí maso“, ve kterém je
srozumitelnou formou vysvûtleno, proã rozhodnû patfií hovûzí
maso na ná‰ stÛl. KdyÏ jsme zaujali jejich pozornost, následovala
nabídka kuchafiky, pfii jejíÏ koupi
host získal 50% slevu na peãen˘
❒ Karolína z Chýště (foto: Jana Řehořová)
7
steak. Mnoho hostÛ tak odcházelo s dobr˘m pocitem, Ïe získali
desítky receptÛ a zajímav˘ch
informací o masném skotu a je‰tû
ochutnali ‰Èavnatou zdravou
pochoutku. Nás zase hfiálo
vûdomí, Ïe produkt, kter˘ propagujeme je opravdu kvalitní
a zájmem o nûj mohou lidé jen
získat.
Za zmínku stojí zajisté také
videoprojekce,
kterou
jsme
zavedli na nûkolika posledních
v˘stavách, abychom uãinili svazov˘
stánek
atraktivnûj‰ím.
Kromû fotek jsme letos v rámci
propagace kuchafiky promítali
dva video záznamy, natoãené pro
hobby magazín âeské televize
„Dobrá rada nad zlato“, kter˘m
provádí Jifiina Bohdalová. Poãátkem tohoto roku byly v rámci
tohoto pofiadu odvysílány dvû
reportáÏe o hovûzím mase, kde
paní Bohdalová od svazového ‰éfkuchafie Libora Kunta vyzvídala
pro diváky základní rady, jak
vybrat kvalitní hovûzí a jak uvafiit
zálesáck˘ gulá‰ ãi hovûzí fiízek (jiÏ
zmínûnou „medvûdí tlapu“). Pro
dosaÏení dokonalého efektu jsme
neváhali vyuÏít i audio techniku,
takÏe kolemjdoucí si mohli pofiad
vychutnat se v‰ím v‰udy.
Zástupci masn˘ch plemen
V˘stava Ná‰ chov, jejíÏ jsem byl
souãástí, pfiedstavila bûhem ãtyfi
dnÛ pfiehlídku hospodáfisk˘ch zvífiat, technologií pro chov a veterinárních pomÛcek. Ze zvífiat byla
jako obvykle k vidûní plemena
prasat, ovcí a koz, králíkÛ, holubÛ
a drÛbeÏe. Zastoupen byl téÏ
dojn˘ a masn˘ skot.
Expozice se zástupci masného
skotu byla tentokrát umístûna ve
venkovní ãásti.
Zvífiata zapÛjãily Zemûdûlské
druÏstvo Ch˘‰È a druÏstvo Velk˘
Újezd. ZD Ch˘‰È se mohlo chlubit
zástupkynûmi plemene belgické
modré – ãtyfimûsíãními jaloviãkami Radkou (ã. 203327953),
Rozárkou (ã. 203328953) a RÛÏenkou (ã. 203297953) z Ch˘‰tû. První
dvû po otci Flash d’Izier (ZBM 239)
a tfietí po otci Gitan du P TIT
MAYEUR (ZBM 225). A jednou dárkyní embryí, která byla na v˘stavû
k vidûní jiÏ v loÀském roce, jalovicí
Karolínou z Ch˘‰tû (ã. 2591953 CZ)
po otci Seduisant ET de Fooz,
narozenou 12. 5. 2002.
DruÏstvo Velk˘ Újezd vystavovalo kusy od plemene Charolais:
krávu
jménam
Norma
(ã.
114897971 CZ) po otci Lojza (ZCH
708) s teletem ã. 529709071 po
otci Russ (ZTI 088)
❒ Podávali jsme informace veřejnosti
a
dvû
jalovice
–
Petru
(ã. 149136971 CZ) po otci Ananas
(ZCH 947) a Olinu (ã. 132401971) po
otci Natur (ZCH 704).
Shrnutí
Leto‰ní úãast âSCHMS na
v˘stavû Ná‰ chov hodnotím jako
velice úspû‰nou. Opût se nám
podafiilo roz‰ífiit povûdomí vefiejnosti o kvalitách hovûzího masa
a masn˘ch plemenech skotu.
A myslím, Ïe nejeden náv‰tûvník
jiÏ doma zkou‰í vafiit podle nové
hovûzí kuchafiky…
Chtûla bych podûkovat v‰em,
ktefií se podíleli na v˘borném fungování svazového stánku: manÏelÛm Kopeck˘m, inspektorÛm
Karlu Melgerovi a Hubertu Herrmanovi se Ïenou. Zvlá‰tní díky
patfií tentokrát na‰emu nápaditému kuchafii Liboru Kuntovi
a jeho ‰ikovné pomocnici Martû
Kube‰ové za jejich úsilí pfii vzniku
kniÏní podoby kuchafiky a opût
profesionální v˘kon pfii pfiípravû steakÛ.
Pfií‰tí rok v Lysé
nashledanou!
❒ Jalovice Družstva Velký Újezd (foto: Jana Řehořová)
8
Angus Tour 2008 – jihozápad
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
Jak v‰e zaãalo
Na poãátku byla debata, která
probûhla letos na jafie v Konírnû
Hotelu U lípy v mûsteãku Kamenice nad Lipou po v˘roãní ãlenské
schÛzi Asociace chovatelÛ plemene Angus. V pozdních noãních
hodinách se bûhem volné zábavy
zrodila my‰lenka pofiádat exkurze
po farmách ãesk˘ch chovatelÛ
plemene Aberdeen Angus. Úvaha,
ze které se vycházelo, byla, Ïe se
podnikají cesty do zahraniãí, aby
se vidûlo, jak „to dûlají“ venku
a „tady se pomalu ani neví, kdo je
kdo“.
Realizace na sebe nenechala
dlouho ãekat. Pod vedením
angussk˘ch guru, ing. Václava
Jungwirtha a ing. Miroslava Vráblíka a samozfiejmû za spolupráce
chovatelÛ vznikl plán exkurze po
domácích chovech zmínûného
plemene s doprovodn˘m programem odborn˘ch diskusí a spoleãné zábavy, nazvan˘ pro leto‰ní
rok „ANGUS TOUR 2008 –
JIHOZÁPAD“. Termín byl stanoven
od pátku 19. 9. do nedûle 21. 9.
2008 a nav‰tíveny mûly b˘t tyto
chovy:
• Farma Ranãice pana Milana
·ebelky
• Farma Rejta pana Vladimíra
Lep‰i
• Farma Radhostice pana Jana
Kofronû
• Chov pana Václava Silovského,
·umavsk˘ Angus s.r.o.
• Chov spoleãnosti Druhá PobûÏovická a. s.
❒ Stádo pana Šebelky – Farma Rančice (foto: Jana Řehořová)
• Farma Libnov pánÛ Jifiího a Václava Skalick˘ch
• Chov pana Jaroslava Zelinky,
Moravia ZL Cheb s.r.o.
Den první
❖ Farma Ranãice
Sraz úãastníkÛ se uskuteãnil
v pátek ráno na rodinné farmû
Milana ·ebelky v Ranãicích u obce
Kamenn˘ Újezd (okres âeské
Budûjovice). Se‰lo se zde kolem
dvaceti zájemcÛ, pfieváÏnû chovatelÛ a zootechnikÛ, se spoleãn˘m
cílem: poznat, jak to chodí na
na‰ich farmách chovajících jedno
ze svûtovû nejroz‰ífienûj‰ích plemen, pÛvodem ze Skotska.
Po ranní kávû a úvodním slovû
pofiadatelÛ a pana ·ebelky jsme
se vydali obhlédnout zvífiata.
Pan ·ebelka je na svÛj chov
hrd˘ a neváhá jej prezentovat.
Stal se jedním z prvních, o nichÏ
byla napsána reportáÏ v rámci
cyklu „Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu“ (najdete ve
zpravodaji ã. 2/2008, pozn. aut.).
O jeho hospodafiení se tedy zmíníme jen struãnû, pro pfiipomenutí.
Rodina ·ebelkova zaãala s chovem masného skotu na podzim
roku 2001, kdy nakoupila první
zvífiata od jin˘ch ãesk˘ch chovatelÛ, ktefií se rozhodli svou ãinnost ukonãit. V souãasné dobû
jejich stádo ãítá 53 kusÛ (z toho 36
matek ). Hospodafií na 90ti hektarech, a i kdyÏ by chtûli pfiikoupit
více pÛdy, ve zdej‰í oblasti je to
nyní obtíÏné. V leto‰ním roce
pfie‰la farma do systému ekologického hospodafiení. V rámci
grantu od EU byla zrekonstruována ãást statku, kde vznikl penzion. Spolu s ním se na rodinné
farmû provozuje agroturistika
❒ Embrya pana Kofroně – Farma Radhostice (foto: Jana Řehořová)
9
❒ Milan Šebelka na své farmě
– Farma Rančice (foto: Jana Řehořová)
a chov koní s moÏností ustájení
koní majitelÛm z mûsta. V souãasné dobû se ãeká na schválení
projektu, v rámci kterého by mûla
pfiijít dal‰í finanãní podpora od
EU, tentokrát na stavbu zimovi‰tû. Pan ·ebelka nám pfiedstavil
své nejlep‰í kusy, z nichÏ nûkteré
jsou drÏiteli ocenûní z domácích
v˘stav a jiné na své úspûchy
teprve ãekají. Úãastníci kladli zvídavé dotazy, aÈ jiÏ ohlednû zvífiat
ãi systémÛ nahánûcích uliãek
a fixaãních klecí, které jim pan
·ebelka vstfiícnû zodpovídal.
Kladnû byla vnímána poloha pastvin, které obklopují statek, a není
tedy potfieba nikam dojíÏdût.
❖ Farma Rejta
Na farmû Rejta pana Vladimíra
Lep‰i úãastníky mile pfiekvapil servírovan˘ domácí hovûzí gulá‰.
Bûhem obãerstvování fiekl chovatel pár slov o historii farmy a poté
jsme se vydali za zvífiaty.
Pan Lep‰a, kter˘ se za totality
Ïivil napfiíklad chovem nutrií,
odjel po revoluci pracovat do
Nûmecka. Po návratu do âech si
zaloÏil pilu, na které nyní hospodafií jeho syn. Poté potkal Miroslava Vráblíka, kter˘ jej, stejnû
jako mnoho dal‰ích chovatelÛ,
ovlivnil v rozhodnutí zaãít s chovem plemene Aberdeen Angus.
První zvífiata nakoupil na konci
90.let od rodiny Pele‰kov˘ch,
ktefií s farmafiením konãili. Mezi
tehdy získan˘mi kusy byla zvífiata,
patfiící k prvním dovezen˘m do
âR, a to z Kanady. Stádo pana
Lep‰i, o které se stará se sv˘m
druh˘m synem, ãítá 152 kusÛ
(z toho 70 matek). Plánem do
budoucna je dostat se na 100
matek základního stáda. Na
poãetní pfievaze je znát, která
barva pana Lep‰u více zaujala –
jeho oblíbenci jsou u nás popu-
10
lární „redi“ (ãervená barevná
forma „Red Angus“, pozn. aut.).
Na pastvinách rozprostírajících se
na plo‰e 267 hektarÛ kolem
statku mají zvífiata v˘borné podmínky. Kvalitní pastva, rybníky,
lesíky, kfioviny… Tak nûjak to asi
vypadá v kravím ráji, pomyslíme
si. Krotká zvífiata jsme si mohli
prohlédnout opravdu zblízka,
a po jejich shlédnutí muselo b˘t
i laikovi jasné, ãím se jejich majitel
zaslouÏil o získání mnoha ocenûní
na národních v˘stavách ãi pfii
hodnocení Angusské asociace,
mezi která patfií napfiíklad ‰ampion plemene ãi nûkolikrát
národní vítûz. Co se t˘ká pfiírÛstkÛ, obsazuje chov farmy Rejta
stále pfiední pozice Ïebfiíãku hodnocení.
❖ Farma Radhostice
Na poslední farmu, kterou jsme
první den mûli v plánu nav‰tívit,
jsme se pfiesunuli do oblasti
·umavy. Ing. Jan KofroÀ pfiistupuje k chovu AngusÛ ponûkud
jin˘m zpÛsobem, a proto jsme
byli zvûdaví, co se dozvíme.
Hospodáfiství pana Kofronû se
rozkládá na 320 hektarech
a v jeho stádû se pohybuje 270
kusÛ (z toho 105 matek). Na pastviny je potfieba dojet, neboÈ jsou
od farmy vzdáleny cca dva kilometry. V˘hodou je pfiirozené
jímání vody, díky kterému není
tfieba se starat o napájení. Pfiesto
nás hned v úvodu chovatel pfiekvapí sdûlením, Ïe se o celou
farmu stará sám (pouze v sezónû
mu pomáhají sousedé). Sám si
dokonce obstarává i vût‰inu veterinárních úkonÛ. Na úÏas poslu-
❒ Hrdý chovatel Vladimír Lepša
– Farma Rejta (foto: Jana Řehořová)
chaãÛ reagoval tím, Ïe v‰e
potfiebné (z veterinárního hlediska) se nauãil pfii chovu hol‰t˘nÛ, s nímÏ zaãal v roce 1992
v duchu pÛvodního zámûru – produkovat mléko. S tímto plemenem skonãil aÏ v roce 2006, poté,
co zhodnotil, Ïe v nadmofiské
v˘‰ce 750 – 800 m n. m., ve které
hospodafií, se bude pfieci jen lépe
dafiit extenzivnûj‰ímu plemeni.
Vsadil tedy na plemeno, které se
mu odjakÏiva líbilo a bylo nenároãné, Aberdeen Angus.
Specifiãností zdej‰ího chovu je
provádûní embryotransferu, kter˘ se pan KofroÀ nauãil na hol‰t˘nech,. U nich jej poslední 4 roky
pfied ukonãením aplikoval plo‰nû.
V roce 2006 v‰echny hol‰t˘ny prodal a nakoupil 90 jalovic plemene
âervené strakaté a 120 embryí AA
z U.S.A. a Kanady. Hned první rok
mûl úspû‰nost bfiezosti 70 %
a narodilo se 90 telat. Letos
odchovává telata z druhého roku,
kdy byla stejná úspû‰nost jako
letos, a to 60 %. Bûhem doby
dokoupil nûkolik kusÛ AngusÛ
z ãesk˘ch chovÛ. Embrya vkládá
do nich a do jiÏ zmínûn˘ch
âestrÛ. Z hlediska matefisk˘ch
vlastností jsou tato dvû plemena,
❒ Rajské pastviny – Farma Rejta (foto: Jana Řehořová)
❒ Jan Kofroň hovoří o svém chovu –
Farma Radhostice (foto: Jana Řehořová)
podle pana Kofronû, stejnû dobrá,
ale âestr vede v parametru mléãnosti. Sami jsme mohli vidût cvalíky, ktefií se u matek tohoto kombinovaného plemene pásli.
Pfienos embryí chovatel provádí
v 10ti cyklech od dubna do
ãervna. Kusy, které nezabfieznou,
se nechávají doskákat b˘kem.
Telení probíhá v porodnû, kam se
zvífiata naskladÀují t˘den pfied
porodem. Díky vysoké investici do
embryí je kaÏd˘ porod peãlivû hlídán. Hlavním cílem pana Kofronû
je „vytvofiit matky“. Dlouhodob˘
efekt má poté pfiinést prodej
b˘kÛ, z nûjÏ svou ãinnost
momentálnû financuje. Loni dával
b˘ky na odchovny poprvé a z 26ti
mu pro‰lo a prodalo se pûkn˘ch
19 kusÛ.
Plni nov˘ch dojmÛ jsme pfiijali
pozvání paní KofroÀové na ãaj
a koláã, kde jsme diskutovali nad
zpÛsoby, jak˘mi lze chovat nejen
Angusy. Dozvûdûli jsme se také,
Ïe pan KofroÀ je bubeník a hra na
bubny mu slouÏí jako dokonalé
odreagování.
Veãer jsme se pak pfiesunuli na
‰Èavnat˘ steak k panu Václavu
Silovskému do Sobûsuk u Nepomuku, kde nás druh˘ den ráno
ãekala prohlídka dal‰ího chovu.
Den druh˘
❖ ·umavsk˘ Angus s.r.o.
Spoleãnost ·umavsk˘ Angus s.
r. o. pana Jana Silovského byla
zaloÏena roku 1993, tj. ve stejné
dobû jako Asociace chovatelÛ plemene Angus v âeské Republice.
Ekologick˘ chov pouze ãern˘ch
angusÛ odstartoval pan Silovsk˘
dovozem 10ti kusÛ bfiezích jalovic
z Kanady. Dnes má spoleãnost
kolem 350 kusÛ (z toho cca 140
matek) a obhospodafiuje 320 hektarÛ trval˘ch travních porostÛ.
Pan Silovsk˘ se o v‰e stará sám se
svou druÏkou a jedním traktoristou. Zvládají dûlat i sluÏby.
Aãkoli stáda ãítají mnoho kusÛ,
Silov‰tí k nim mají osobní vztah
a chodí je kontrolovat kaÏd˘ den.
V˘sledkem jsou krotká zvífiata,
zvyklá na lidi. Mohli jsme si je prohlédnout pûknû zblízka, coÏ je pfii
odchovu kusÛ do plemenitby
v˘hodou.
PÛvodním zámûrem pana Silovského bylo realizovat prodej ze
dvora, kter˘ se v‰ak díky pfiísn˘m
podmínkám nepodafiilo uskuteãnit. Nakonec se maso ke spotfiebiteli dostává pfies síÈ restaurací
Aberdeen Angus Steak house,
které provozují jeho synové.
První restauraci otevfieli v roce
2004 v Sobûsukách, na místû, kde
jejich pfiedkové provozovali hostinec. Obnovili tak rodinnou tradici
zaloÏenou Janem Silovsk˘m (1843
– 1933), kter˘ pocházel z nedalekého Sylova, po nûmÏ se hostinská ãinnost udrÏela aÏ do roku
1981, kdy do‰lo k uzavfiení hospody.
Za dva roky po otevfiení restaurace v Sobûsukách, tj. v roce 2006
bratfii spoleãnû otevfieli první
❒ Krotcí plemeníci – Šumavský Angus s.r.o. (foto: Jana Řehořová)
❒ Václav Silovský představuje
svá zvířata – Šumavský angus s.r.o.
poboãku v Plzni. Následovaly dal‰í
tamtéÏ a v Praze.
Pan Silovsk˘ se, jak bylo zmínûno, stará o odchov plemenn˘ch zvífiat. Kusy, které nesplÀují
parametry pro chovn˘ materiál,
putují do restaurací synÛ. Pfiáním
chovatele je prolomit monopol
v prodeji inseminaãních dávek.
Chtûl by, aby si chovatelé mohli
dûlat vlastní dávky, jako je tomu
v zahraniãí. U nás je cel˘ proces
velice finanãnû nároãn˘, a tím
pádem nedosaÏiteln˘.
❖ Druhá PobûÏovická, a. s.
S men‰ím ãasov˘m zpoÏdûním
jsme se pfiesunuli v PlzeÀském
kraji blíÏe k hranicím s Nûmeckem
do obce PobûÏovice. Tam jsme
pod vedením zootechnika, pana
Nováka, absolvovali prohlídku dal‰ího, tentokrát velkého, chovu
leÏícího v nadmofiské v˘‰ce 400 –
460 m n. m. Spoleãnost, která od
revoluce jiÏ tfiikrát zmûnila název,
hospodafií na 3200 hektarech,
z nichÏ je 460 ha pastvin. Stádo
ãítající 1000 kusÛ dobytka (z toho
460 matek) je tvofieno tfiemi plemeny – Masn˘ simentál, Aberdeen
Angus a Charolais. Nejpoãetnûji
jsou zde zastoupena první dvû
jmenovaná plemena. Anguse zde
chovají od roku 1992, kdy je
dovezli z Kanady. Nyní jich mají
160 kusÛ. Zajímavostí tohoto
chovu je, Ïe zde na angusské
krávy pou‰tí charolaiské b˘ky.
V˘sledkem jsou témûfi bílá telata,
která jdou jako zástav bezproblémovû na odbyt. Tato praxe se
osvûdãila, neboÈ dan˘ postup zde
praktikují jiÏ pût let. V souãasné
dobû uvaÏují o kfiíÏení Anguse
s plemenem Belgické modré.
Kromû chovu skotu se spoleãnost vûnuje i rostlinné v˘robû
a chovu prasat. V souãasné dobû
11
❒ Kříženci plemen Aberdeen Angus a Charolais – Druhá Proběžovická a.s.
se plánuje stavba bioplynové stanice na kejdu a senáÏ. Pokud by
tento zámûr vy‰el, sníÏili by stavy
dobytka a dûlala by se jiÏ jen ãistá
zvífiata.
❒ Zootechnik Jan Novák vypráví o chovu
Druhé poběžovické a.s.
❖ Farma Libnov
K bratfiím Skalick˘m do obce
Libnov, která tvofií jeden z cípÛ
trojúhelníku s mûsty A‰ a Cheb,
jsme dorazili jiÏ za soumraku. Na
statku jsme se zdrÏeli jen chvíli
a jeli obhlédnout pastviny. Na
nich pfii prohlíÏení dobytka jsme
se dozvídali historii i souãasnou
situaci chovu.
Pozemky, na kter˘ch stojí statek, základ hospodáfiství, patfiily
pÛvodnû prarodiãÛm pánÛ Skalick˘ch, ktefií pfii‰li z Ukrajiny. Po
revoluci pfievzali bratfii statek
a pfiilehlé hospodáfiské budovy po
státních statcích. PÛvodní zámûr
byl mít zde vepfiín. S budovami
byly v‰ak pfievedeny i pozemky,
a tak bylo namísto prasat zvolen
chov skotu. Pfii rozhodování
o plemeni váhali mezi Herefordem a Angusem. Rozhodnout se
jim pomohl ing. Vráblík, kterého
jim doporuãil znám˘. Díky genetické bezrohosti byl vybrán Aber-
12
deen Angus a v roce 1994 byly
dovezeny první kusy z Kanady.
V nadmofiské v˘‰ce 620 aÏ 720 m
n. m. hospodafií Skaliãtí na 350
hektarech pastvin, které jsou
v‰echny v jejich vlastnictví. Díky
fiídce obydlené oblasti nebyl se
shánûním pozemkÛ problém. Ve
stádû se pase 272 kusÛ, z toho 140
krav a 5 plemenn˘ch b˘kÛ.
O farmu se bratfii starají s jedním
zamûstnancem. PÛvodnû vyuãení
prodavaã a elektrikáfi se chovatelství naplno vûnují od roku 2000
a 2003. Zpoãátku je v‰ichni varovali a zrazovali, i ãlenové vlastních
rodin. Oni si v‰ak stáli za sv˘m
a nyní jsou s v˘sledky spokojeni.
I kdyÏ jsou jejich stáda celá ãerná,
zástav prodávají bez problémÛ
a za cenu, kterou si urãí. Jedin˘m
problémem je nedostatek selenu
v pÛdû, kter˘ doplÀují minerálními lizy. Nedávno poblíÏ statku
koupili a opravili penzion s kapacitou 6 lÛÏek, kde letos v ãervnu
pfiivítali první hosty. Plánují zde
provozovat agroturistiku.
Den tfietí
❖ Moravia ZL Cheb
Od Skalick˘ch jsme se pfiesunuli
západním smûrem do nedaleké
vesnice Kopanina, spadající pod
obec Nov˘ Kostel k rodinû Zelinkov˘ch, ktefií nás uvítali v jednom
ze sv˘ch stavení.
Stali jsme se prvními hosty
v právû otvíraném zrekonstruovaném penzionu s restaurací. Pan
Zelinka nám struãnû povûdûl svÛj
zajímav˘ osobní pfiíbûh, poté nás
ãekalo prvotfiídní obãerstvení,
které pfiipravoval jeden ze synÛ
pana Zelinky, a následovala volná
zábava doprovázená Ïivou hudbou. Bûhem posledního veãera se
hodnotilo, diskutovalo a také jen
tak povídalo, neboÈ spoleãnû trávené dny úãastníky sblíÏily.
Ráno jsme po vydatné snídani
vyrazili na prohlídku stád. Pfiipadala jsem si trochu jako v Americe, neboÈ zatímco na jin˘ch farmách jsme se pohybovali hlavnû
pû‰ky, zde jsme nemuseli udûlat
ani krok. NaloÏili nás na valník
taÏen˘ traktorem a provezli po
rozlehl˘ch pozemcích, obklopujících vesnici se staveními, v nichÏ
pan Zelinka se sv˘mi dvûma syny
pfieb˘vají. Bûhem projíÏìky jsme
se od majitele dozvûdûli dal‰í
informace o farmû a okolí.
Pfied samotnou prohlídku nás
pan Zelinka vzal je‰tû do stavení
v Kopaninû, kde bydlí on sám,
a jehoÏ souãástí je bourárna.
Kromû odchovu AngusÛ se farma
vûnuje i chovu Pfie‰tického ãernostrakatého prasete a následnû
realizuje prodej hovûzího a vepfiového masa ze dvora. Bûhem
dvou let, kdy prodej masa tímto
❒ Prohlídka z kárky – MORAVIA ZL Cheb (foto: Karel Melger)
❒ Bratři Skaličtí se svým stádem
– Farma Libnov (foto: Karel Melger)
zpÛsobem probíhá, se jiÏ vytvofiila síÈ pravideln˘ch zákazníkÛ.
Osudy pana Zelinky i jeho
rodiny jsou velice zajímavé,
a proto jsem se rozhodla napsat
o nich a jejich chovu reportáÏ.
MÛÏete si ji pfieãíst na jiném místû
tohoto zpravodaje. O rodinné
spoleãnosti
Zelinkov˘ch,
s názvem Moravia ZL Cheb s.r.o.,
tedy jen nûkolik základních informací.
Hlavní zamûfiení spoleãnosti,
hospodafiící v systému ekologického zemûdûlství, je chov masného hovûzího dobytka. Sídlo
má ve zmiÀované vesnici Kopanina, kde byla v roce 1995 koupena první budova a pozemek.
Zaãal se zde stavût penzion
s restaurací a hlavnû rodinná
farma. Bylo nakoupeno 10 ha
❒ U bratrů Skalických – Farma Libnov (foto: Karel Melger)
pÛdy, které ale jako základna pro
rodinn˘ podnik pfiestaly záhy
staãit. Byly tedy odkoupeny
pozemky
v
blízkém
okolí
a k tomu v roce 2000 prvních 10
ks roãních jalovic Aberdeen
Angus. V souãasnosti se na 385
ha pastvin pase 300 ks dobytka
(z toho 120 ks matek). Provozuje
se téÏ agroturistika (jízdy na
koních a chov koní) a hosté mají
moÏnost ubytování a stravování
se v námi „provûfieném“ zrenovovaném penzionu a restauraci.
Do budoucna se plánuje zdokonalení se a roz‰ífiení v‰ech zmínûn˘ch ãinností a realizace dal‰ích zajímavostí.
Pár slov na závûr
Zelinkov˘m i v‰em ostatním
chovatelÛm, které jsme bûhem
tfiídenní „tour“ nav‰tívili, pfieji
je‰tû jednou za v‰echny zúãastnûné a Svaz hodnû ‰tûstí, aby se
jim dafiilo v jejich ãinnostech
a mûli vÏdy dostatek sil a odhodlání!
Leto‰ní první roãník Angus Tour
se díky práci organizátorÛ i vstfiícnému pfiístupu chovatelÛ více
neÏ vydafiil, a proto se, myslím,
v pfií‰tím roce mÛÏete tû‰it na
ãlánek o dal‰í exkurzi po chovech
plemene Aberdeen Angus
z jin˘ch ãástí na‰í republiky.
❒ Účastníci zájezdu (foto: Karel Melger)
13
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
VáÏení chovatelé,
v rámci stále je‰tû nové rubriky Zpravodaje Vám pfiiná‰íme dal‰í reportáÏe z domácích chovÛ. Tentokrát se
doãtete o hospodáfistvích leÏících na zcela opaãn˘ch stranách âeské republiky, dûlí je vzdálenost témûfi pûti
set kilometrÛ. Rodinná farma Polansk˘ch se nachází na v˘chodní ãásti Moravy, témûfi u hranic se Slovenskem;
farma rodiny Zelinkov˘ch, Moravia ZL Cheb má sice název odvozen od oblasti Moravy, ale leÏí v Západních
âechách, v obci Kopanina, kousek od nûmeck˘ch hranic.
Farmy mají rozdílnou nejen polohu na mapû, ale i plemeno, které se stalo objektem jejich chovatelského
zájmu. Jedin˘, ale vÛbec ne nev˘znamn˘ spoleãn˘ jmenovatel je vfiel˘ vztah ke zvífiatÛm a oblíbenost Ïivotního stylu spojeného s chovem masného skotu.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Rodinná farma Polansk˘ch: Plemenafiina od Vizovic
První reportáÏ zimního zpravodaje bude premiérová pro chovatele masného skotu z Moravy.
Rodina Polansk˘ch hospodafií ve
vesnici Lutonina, leÏící poblíÏ slivovicí proslul˘ch Vizovic, v oblasti
nacházející se pár kilometrÛ od
hranic se Slovenskem. Zajímavostí
není pouze poloha farmy, ale také
dobytek, kter˘ se na ní chová,
pocházející ze severozápadní ãásti
Itálie, z podhÛfií Savojsk˘ch Alp –
plemeno Piemontese. Vyslechnûme si pfiíbûh chovatelÛ specializujících se od sam˘ch poãátkÛ na
produkci kvalitního plemenného
materiálu.
Historie
Povídala jsem si s manÏeli Alenkou a Janem Polansk˘mi, zakladateli zdej‰ího chovu. Na farmû, kde
pÛsobí, zaãali hospodafiit jiÏ
rodiãe paní Polanské. Obstarávali
tfii dojnice a 6 hektarÛ pÛdy, produkující dostatek pro obÏivu
rodiny. Po roce 1958, kdy vesnice
pro‰la socializací, musely b˘t dvû
dojnice odevzdány JZD. Polan‰tí
poté nastoupili do druÏstva jako
❒ Krasavice (foto: Jana Řehořová)
14
❒ Zvědavci (foto: Jana Řehořová)
zamûstnanci. Na pfiilep‰enou
doma vykrmovali b˘ky. Jan Polansk˘ pÛvodnû ze statku nepocházel. Odmaliãka jej to v‰ak k sedlaãení „táhlo“. Chodíval pomáhat na
statek sousedÛ a snil o vlastním
hospodáfiství, coÏ se mu nakonec,
sÀatkem se svou souãasnou
Ïenou, splnilo. V místním JZD pracoval od sedmdesát˘ch let, kdy
do nûj nastoupil, po dal‰ích 23 let.
Paní Polanská v nûm pracovala
také, jako úãetní. V˘povûì dala
krátce po revoluci. Mûla jasn˘
zámûr: investovat transformaãní
podíly, které náleÏely jejím rodiãÛm, do soukromého hospodafiení. V rámci vyrovnání nedostali
Polan‰tí peníze, ale naturálie
(traktor, hospodáfiskou budovu,
místní komunikaci , krávy a plemeníka) dle tehdej‰ích pfiedpisÛ
o vyrovnání.
Místní veterináfi, MVDr. Jifiíãek
(první veterináfi, kter˘ udûlal
v âeské republice embryotransfer v praxi, pozn.aut.), fiekl
Polansk˘m
o
piemontském
dobytku, kter˘ vidûl v Itálii
a doporuãil jim jej. Hovofiil
o vlastnostech jako odolnost
(zvífiata se pasou v horách, dobfie
sná‰í zimu), o tom, Ïe maso piemontÛ je srovnáváno, co do
obsahu cholesterolu, s masem
rybím, má vysokou v˘tûÏnost
(literatura hovofiila aÏ o 70 %)
a o dal‰ích pozitivech. Byl to také
on, kdo je následnû provázel na
jejich první cestû do Itálie.
❒ Kyblík a chodníček
Zaãátky
Na soukromou hospodáfiskou
tradici navázali Polan‰tí v roce
1992. Spolu s nûkolika ostatními
chovateli z okolí zaloÏili Piemontsk˘ klub a odjeli do Itálie vybrat
první zvífiata. V‰e bylo pfiipraveno,
ale najednou pfii‰la slintavka a s ní
karanténa, a tak si na první piemontsk˘ dobytek museli rok
poãkat. Na pfielomu let 1992
a 1993 dovezli z Dánska dvû bfiezí
jalovice. Do této doby se tedy
datuje dovoz prvních piemontÛ
do âeské republiky.
Pfied
nakoupením
tohoto
dobytka odvezli ve‰ker˘ skot,
kter˘ mûli doma, na jatka, aby
mûli ãisté stádo – byli prostí
nákazy IBR. Následnû pak ze stejného dÛvodu realizovali uzavfien˘
obrat stáda.
Na pfienosy, které ze zaãátku
praktikovali, nakoupili deset jalovic kfiíÏenek z JZD Liptál. Ze 4 prvních pfienosÛ se povedly dva,
z nichÏ si do plemenitby ponechali jednoho b˘ka.
Stádo se dlouhou dobu nedafiilo roz‰ifiovat, protoÏe se neustále rodili b˘ãci. Ve stádû se
vyskytovalo vÏdy maximálnû pût
krav. Chovatelé mûli sice peníze
z b˘kÛ, ale na obnovu stáda nic…
V prÛbûhu let bylo nakoupeno 5
kusÛ z ru‰eného ãeského chovu.
Nyní je situace opaãná. Jaloviãek
mají pfiebytek. Z venku jiÏ nic
nakupovat
nepotfiebují.
Na
obnovu jsou sobûstaãní.
V loÀském roce se mohli
poprvé py‰nit ãistokrevn˘m piemontsk˘m stádem.
Zajímavosti
Po odchodu z druÏstva byl pan
Polansk˘ zvolen starostou obce.
V této funkci pÛsobil nûkolik let.
Zamûstnání si musela najít i jeho
Ïena, neboÈ dvû nakoupené jalovice je je‰tû neuÏivily a museli na
nû navíc splácet úvûr. Polan‰tí
vzpomínají, Ïe jedna jalovice
z Dánska stála 105 000 Kã, ale
dotaci na nû, díky nepfiesné informaci podané úfiednicí MZe, nedostali. Se zapoãtením nákladÛ na
❒ Půjdu na odchovnu?
dopravu tak tehdy pfii‰li o bezmála ãtvrt miliónu korun.
Následuje dal‰í historka o druhém telení importované jalovice,
která s teletem vypudila i dûlohu.
Veterináfie k ní museli volat místním rozhlasem. Podafiilo se ji
zachránit, ale dal‰ích dlouh˘ch 16
dní jim zÛstala leÏet. I kdyÏ nepo‰la,
uÏ nikdy nezabfiezla. Vypláchli z ní
tedy alespoÀ dvû embrya, z nichÏ
se jedno uchytilo. Byl z nûj krásn˘
b˘ãek, kter˘ nastoupil na odchovnu ve Francovû Lhotû. Dva t˘dny
pfied základními v˘bûry musel b˘t
bohuÏel, díky vtaÏenému varleti,
vyfiazen. ·el tedy na jatka a vûfite
nevûfite, mûl v˘tûÏnost 69 % (!).
Pastviny
Po pádu komunismu si paní
Polanská nechala vrátit pozemky
❒ Partička (foto: Jana Řehořová)
15
po rodiãích a dal‰í si pronajala.
V souãasné dobû hospodafií na
celkovû 47 hektarech, z toho je
pfiibliÏnû 10 ha vlastních. Nakupovat pronajaté pozemky zatím
neplánují, v‰e záleÏí na dcefii, souãasné majitelce.
Ve stádû se nyní pohybuje 47
kusÛ (vãetnû jednoho b˘ka). Zvût‰ovat stádo není za stávajících
podmínek v plánu. NeumoÏÀuje
to rozloha pozemkÛ a kapacita
hospodáfisk˘ch budov.
Inseminace
Polan‰tí dûlají a vÏdy dûlali pfieváÏnû inseminaci. Vzhledem
k tomu, Ïe jsou zamûfieni na produkci plemenn˘ch b˘kÛ, potfiebují pouÏívat ten nejlep‰í materiál. B˘ky vÏdy pou‰tûli pouze na
kfiíÏenky. Nyní jím nechávají
doskákat kusy, které nezabfieznou po tfietí inseminaci. Pokud
kráva nezabfiezne ani poté, jde na
jatka. B˘k zÛstává ve stádû 4 aÏ 5
let.
Náklady na inseminaci zvy‰uje
veterinární práce. Pfiedky piemontÛ bylo plemeno zebu, po
kterém zdûdili dlouhou fiíji, trvající aÏ 3 dny. Technik pfiijede inseminovat, a aãkoli se má podle
odborné literatury reinseminovat
za 6 hodin, u piemontÛ se jezdí
druh˘, nûkdy i tfietí den. Kvalitní
dávka plus inseminaãní proces
❒ Krásy Moravy (foto: Jana Řehořová)
16
vytvofií náklady
2000
Kã
na
krávu jako nic.
Ale Polan‰tí si
na toto nestûÏují, pfiistupují
k tomu jako
k nezbytnosti,
pokud
chtûjí
produkovat
kvalitu.
V minulosti
byl provádûn
embryotransfer. O návratu
k této technice
se jiÏ neuvaÏuje.
❒ Jak se zvířaty jednáte, tak se vám to vrací
Piemonti
Pokládám svÛj oblíben˘ dotaz
na spokojenost s plemenem.
Dostává se mi kladné odpovûdi.
Paní Polanská fiíká: „Jak se zvífietem jednáte, tak se vám to vrací“.
Existují i vyjímky. Je tfieba dávat
pozor, kdyÏ má kráva tele…
Obecnû jsou zde v‰ak zvífiata
ochoãená. KdyÏ se pfiijde na pastvinu, jdou k ãlovûku. Úsmûvnû
pÛsobí úkaz vy‰lapávání tzv.
„chodníãkÛ“,
kterého
jsem
u Polansk˘ch byla svûdkem. Pan
Polansk˘ vzpomíná jednoho místního zootechnika, kter˘ tvrdí, Ïe
„chodníãky“ vytváfií ve‰ker˘ bíl˘
dobytek (plemena piemontese
a charolais) tím, Ïe nechodí po
pastvû v rojnici, ale v fiadû za
sebou. Co myslíte?
Porody
Piemonti nejsou díky dvojitému
osvalení plemenem, které by
nebylo potfieba hlídat, a Polan‰tí
nechtûjí ponechat nic náhodû.
Pokud se vyskytnou jakékoli
porodní komplikace, ihned se
volá doktor. V období telení má
do pÛlnoci sluÏbu nûkdo z ãlenÛ
rodiny, od pÛlnoci pan Polansk˘.
Co se t˘ká obtíÏnosti porodÛ,
nechávají si sestavovat pfiipafiovací plán. Na jalovice pou‰tí
b˘ky, po kter˘ch se rodí malá
telata. Císafisk˘ch fiezÛ mûli, co
by spoãítal na prstech jedné
ruky, a to pouze u kfiíÏenek. PrÛmûrná doba uÏitku krav je sedm
otelení. Jalovice zabfiezávají
s úspû‰ností 94 %, krávy 90 %.
Natalita je v tomto chovu témûfi
100 %.
Krmení
Pastevní období trvá od pÛli
kvûtna do pÛli listopadu. Bûhem
pastvy mají zvífiata pfiístup
k minerálním lizÛm. B˘ãci se
dokrmují jádrem, aby splÀovali
hmotnosti ve 120 a 210 dnech
a mohli jít na odchovnu – jalovice
by je sv˘m mlékem nevykrmily.
Vyrábí se seno a senáÏ. Seno
ãásteãnû na volno a ãásteãnû do
balíkÛ. SenáÏ se pfiipravuje ve
spolupráci s pozemkovû sousedící firmou Jasno Jasenná, s. r. o.,
kterému se platí seãení, skladování a nakládka pfii odvozu zpût
domÛ. Pfii tak malém odbûru, jak˘
má farma Polansk˘ch, se vyplatí
takov˘to postup, neboÈ jinak by
hrozilo znehodnocení.
Na pastvû pfiidávají jadrné
krmivo (na‰rotovanou p‰enici) –
b˘ãkÛm i kravám a to nejen pro
zv˘‰ení hmotnosti, ale také kvÛli
komunikaci. Pan Polansk˘ má svÛj
rituál, kdy dojde na pastvinu,
zaklepe na kyblík a stádo k nûmu
poslu‰nû pfiijde. Takto se postupuje ze dvou dÛvodÛ: dobytek
dostane trochu jádra k pastvû
a zároveÀ si zvyká na lidi. KdyÏ je
potfieba, dá se snáze sehnat.
Farma nemá zamûstnance na
trval˘ pracovní pomûr. V‰echna
práce je zaji‰tûna rodinou. Stfiídá
se tu dle ãasov˘ch moÏností celkem 5 ãlenÛ rodiny tfií generací.
Chovatelské úspûchy
Polan‰tí se specializují, jak jiÏ
bylo zmínûno, na produkci plemenného materiálu plemene
Piemontese. Bûhem existence
farmy bylo (od roku 1995 do roku
2007) do plemenitby vybráno celkem 31 b˘ãkÛ. Od roku 2004 se
farma Polansk˘ch objevuje pravidelnû mezi nejlépe hodnocen˘mi chovy z hlediska dosaÏení
hmotností telat ve 120 a 210
dnech, v roce 2006 byla na prvním místû.
Polan‰tí jsou na svÛj chov právem hrdí a neváhají, pokud se
naskytne pfiíleÏitost, svá zvífiata
prezentovat. Pravidelnû se úãastní
hospodáfisk˘ch v˘stav v Pfierovû,
Brnû a Praze-LetÀanech, z nichÏ si
jiÏ odnesli mnohá ocenûní ‰ampion plemene a národní vítûz
v nûkolika kategoriích; pravidelnû
se umísÈují i na stupních vítûzÛ.
❒ Hrdí chovatelé (foto: Jana Řehořová)
Díky v˘born˘m chovatelsk˘m
v˘sledkÛm farmy byl pan Polansk˘ v roce 2005 zvolen do Rady
plemenné knihy plemene Piemontese.
Prodej plemenn˘ch b˘kÛ
Polan‰tí pocítili tento rok ekonomické problémy. MZe poprvé
nedotovalo nákup plemenn˘ch
b˘kÛ a zároveÀ se nabízelo 40 piemontsk˘ch plemeníkÛ oproti
obvyklému poãtu 10 –15 kusÛ. Zv˘‰ená produkce b˘kÛ, daná vût‰ím
poãtem chovatelÛ, a mal˘ poãet
piemontsk˘ch plemenic zpÛsobil
problémy s prodejem, které
Polan‰tí do té doby neznali. Doposud prodávali vÏdy dobfie. Letos
bylo potfieba jít s cenou dolÛ.
Vztahy s místními
Na otázku, zda chovatele je‰tû
nûco momentálnû tíÏí se dozvídám o smutné kauze, která by
mohla slouÏit jako námût na televizní reportáÏ do nûjakého
obãansko-právního pofiadu.
V rámci transformaãních podílÛ byla rodinû Polansk˘ch
navrácena, jak bylo zmínûno,
hospodáfiská budova vãetnû pfiíjezdové komunikace. Pfiikoupili
se pozemky a zaãalo se hospodafiit. V dobû, kdy zmínûné probûhlo, byly nekvalitní mapy,
v nichÏ nebylo v‰e pfiesnû zaznamenáno. Nyní nastal problém
s místním podnikatelem, kter˘ si
chce v blízkosti postavit domek
a vadí mu budova a dobytek, na
které se nehodlá dívat. SnaÏí se
chovu Polansk˘ch v‰emoÏnû
zbavit.
Ukázalo se, Ïe jeho pozemky
jdou aÏ do pfiíjezdové komunikace. Letos zaãátkem léta zaãal
boj, kdyÏ zabránil Polansk˘m
skrze tuto komunikaci pfiístup.
Aby mu vy‰li vstfiíc, tak si udûlali
pfiístupovou komunikaci jinde,
podnikatel v‰ak zaãal z druhého
konce. Obvinil Polanské, Ïe zamofiují Ïivotní prostfiedí, aãkoli jeho
obvinûní nebylo vÛbec podloÏené. Tuto stíÏnost poslal jeho
právník na obec, která pak vyzvala
Polanské k pfiedloÏení dokumentace spojené s jejich podnikáním.
Právník podnikatele dostal od
obce vyjádfiení, Ïe Polan‰tí vykonávají svou ãinnost dle platn˘ch
pfiedpisÛ. On v‰ak toto vyjádfiení
prohlásil za nedostaãující. Sami
uznáte, Ïe zájem o likvidaci ãinnosti je evidentní.
Nezb˘vá neÏ uãinit potfiebná
opatfiení a vûfiit, Ïe spravedlnost
a zdrav˘ rozum zvítûzí.
Budoucnost
Od 1. 1. 2007 pfievzala po dokonãení zemûdûlské univerzity hospodáfiství ing. Jana Polanská, dcera
manÏelÛ Polansk˘ch, která navazuje a pokraãuje v rodinné chovatelské tradici. Polan‰tí si do
budoucna pfiejí, aby v‰e ‰lo stále
tak dobfie, jako doposud. I nadále
chtûjí produkovat kvalitní plemenn˘ materiál. Pfiejeme jim
v tom hodnû ‰tûstí a úspûchÛ!
17
Jaroslav Zelinka (MORAVIA ZL Cheb): Jsem klikafi
Druhá reportáÏ tohoto zpravodaje bude o jedné z farem, nav‰tíven˘ch v rámci Angus Tour 2008,
spoleãnosti MORAVIA ZL Cheb, patfiící rodinû Zelinkov˘ch. Vesnice
Kopanina,kde leÏí, patfií pod obec
Nov˘ Kostel a je situovaná v malebné krajinû nedaleko Franti‰kov˘ch Lázní, necel˘ch 40 kilometrÛ
od nûmeck˘ch hranic. Nûmecko je
zemí, která se stala nedílnou souãástí Ïivota pana Jaroslava Zelinky,
bez jehoÏ odhodlání a vÛle by
nevznikl neobyãejn˘ komplex,
jehoÏ jsme mohli b˘t na chvíli
hosty… Pojìte se na chvíli posadit
a vyslechnout si zajímav˘ Ïivotní
pfiíbûh jednoho velice schopného
ãlovûka, kter˘ fiíká: „âlovûk mÛÏe
dosáhnout lecãeho, ale musí mít
‰tûstí. V mnoha m˘ch Ïivotních
momentech rozhodla náhoda.“
A tvrdí o sobû: „Jsem klikafi“.
Osobní pfiíbûh
Kariéra Jaroslava Zelinky nezaãala pfiíli‰ pozitivnû. Mladík z Brna
pfii‰el ve 14ti letech o matku. Otec
v invalidním dÛchodu nemûl
dostatek prostfiedkÛ na obÏivu,
a proto se mlad˘ Jaroslav musel
postavit na vlastní nohy jiÏ ve
sv˘ch patnácti. Ujal se jej ‰vagr,
kter˘ mu sehnal místo nekvalifikovaného veterinárního technika
v západoãesk˘ch Kraslicích. Dálkovû dan˘ obor pfii zamûstnání
vystudoval. Po skonãení studií
vystfiídal pan Zelinka nûkolik
povolání. Îivil se napfiíklad tûÏbou
❒ ZAA 369 MEWIL JEANS 213 L – nejlepší plemenný býk a zakladatel chovu Zelinkových
a pfiibliÏováním dfiíví, pracoval pro
vodní stavby, v panelárnû ãi uranov˘ch dolech.
V roce 1970 se ve sv˘ch 24
letech rozhodl z politick˘ch
dÛvodÛ emigrovat. Pfiestupní stanicí byla Francie, odkud se chystal
od Kanady. Bûhem nûkolika
t˘dnÛ, kdy pob˘val v PafiíÏi, v‰ak
svÛj pÛvodní plán zmûnil. Rozhodl se zÛstat v Evropû, kde si pro
svÛj dal‰í pobyt zvolil Nûmecko.
Pfiicestoval do nûj s 80ti franky
v kapse a s odhodláním zkusit
a nauãit se cokoli, ãím by vydûlal
peníze. Neãekal, aÏ mu úfiedníci
seÏenou slíbenou práci v oboru
a zaãal pracovat na stavbû. Dobfie
udûlal. Práce by se od úfiadÛ
❒ Zrekonstruovaný hotel U Špejcharu (foto: Jana Řehořová)
18
nedoãkal, protoÏe v Nûmecku
dûlají práci veterinárních technikÛ veterináfii. Po tfiech letech
stráven˘ch na stavbû, kde se nauãil nûmecky, se rozhodl získat
lépe finanãnû ohodnocené zamûstnání. Znám˘ dûlal pro firmu
vyrábûjící zafiízení pro mlékárny
a pfiimûl pana Zelinku ucházet se
tam o práci, pfiestoÏe mu chybûla
potfiebná kvalifikace. Po pár t˘dnech, kdyÏ vedoucí zjistil, Ïe toho
nov˘ zamûstnanec pfiíli‰ neumí,
dostal pan Zelinka tfii mûsíce na
to, aby se v‰e se nauãil od zku‰enûj‰ího spolupracovníka. Podafiilo
se a po pár letech nastoupil na
místo vedoucího sám a setrval na
této pozici aÏ do roku 1999, kdy
ve spoleãnosti probûhla restrukturalizace. S následnû vznikl˘mi
zmûnami nesouhlasil, a tak po 27
letech firmu opustil a zaloÏil si se
spoleãníky vlastní podnik se stejn˘m zamûfiením, kde pracuje
a kter˘ jej Ïiví dodnes. Jedním
z jeho zamûstnancÛ je i jeden
z jeho synÛ.
Osudové okamÏiky
KdyÏ byly panu Zelinkovi teprve
tfii roky, otec se ho zeptal, ãím
chce jednou b˘t a on odpovûdûl,
Ïe sedlákem. Tento moment se
pro nûj stal osudov˘m a my‰lenka
na nûj jej provázela cel˘ Ïivot.
V jejím duchu postavil pro svou
rodinu, kterou v Nûmecku zaloÏil,
na venkovû men‰í zemûdûlskou
usedlost. Mûl pár hospodáfisk˘ch
zvífiat a 5 hektarÛ pozemkÛ.
KaÏdé ráno vstával v pût hodin,
obstaral hospodáfiství a jel do
práce. Îil na statku, kde v‰e vybudoval vlastníma rukama a mûl
pocit, Ïe splnil cíl, kter˘ si v Ïivotû
pfiedsevzal a Ïe má v‰e, po ãem
kdy touÏil.
V roce 1993 se zajel podívat
zpût do vlasti na Kraslicko, b˘val˘
obvod, kde pÛsobil jako veterinární technik, a za pfiíbuzn˘mi. Pfii
zpáteãní cestû projíÏdûl Kopaninou, kde jeho pohled upoutaly
oblouky jednoho stavení. Zastavil,
aby si v‰e lépe prohlédl. Komplex
polorozpadl˘ch budov jej oslovil,
ale rozum mu fiíkal ne. Zaãal
vnitfiní boj. V Nûmecku dosáhl
cíle, kter˘ si stanovil. Vybudoval si
zázemí vlastníma rukama. Kdyby
koupil toto, kde by Ïil? Tady nebo
tam? Nechtûlo se mu opustit
nûco, do ãeho investoval tolik
energie a kde plánoval, Ïe doÏije.
Od doby, kdy odcestoval z rodné
zemû, si nedovedl si pfiedstavit,
Ïe by do ní je‰tû vrátil. A do
tohoto místa by navíc investoval
poslední roky Ïivota a v‰echny
úspory… Statek i my‰lenku na
jeho zrenovování radûji pustil
z hlavy.
Bûhem následujících mûsícÛ se
o stavení zmínil pfied sv˘mi syny.
Ty my‰lenka nadchla a zatouÏili
místo vidût na vlastní oãi. Po roce
se tedy do Kopaniny vrátili jiÏ tfii
Zelinkové. Kluci, kter˘m bylo v té
dobû 11 a 13 let byli po dÛkladné
prohlídce statkem nad‰eni a mûli
otce k jeho koupi. Pan Zelinka
❒ Plemeník Red Baloo Vorangel (vpravo) (foto: Jana Řehořová)
souhlasil, ale s podmínkou, Ïe do
toho synové pÛjdou s ním a jeden
se stane gastronomem a druh˘
zemûdûlcem, aby byli jednou
sobûstaãní a uÏivili se. Události,
které se zapisují do dûjin, a které
mûní Ïivoty od základÛ, se ãasto
dûjí bez sloÏit˘ch pfiíprav a bûhem chvíle… Je‰tû pfied návratem
domÛ, do Nûmecka, chlapci sdûlili
otci, Ïe si jím doporuãená povolání rozdûlili a pan Zelinka zanedlouho nato statek koupil.
I kdyÏ tento pfiíbûh jiÏ pfiepisuji
a sly‰ela jsem jej pfied tím vícekrát, stále mi bûhá mráz po
zádech. Jak se mohl otec ptát
v podstatû je‰tû dûtí? A jak ony
mohly vûdût, co chtûjí a hlavnû to
dodrÏet? Pfiekvapivá je vzájemná
dÛvûra a du‰evní zralost. A v˘sledek je více neÏ potû‰ující.
KdyÏ nav‰tívíte stavení dnes,
nepoznali byste jej. Po 11ti letech
zde stojí budovy zrenovované
v pÛvodním stylu, které vypadají
jako nové. Hospodafií zde pan
Jaroslav Zelinka, kter˘ za‰títil
a dohlíÏel na rekonstrukci, se
syny – Davidem, kter˘ vystudoval
gastronomii, hotelnictví a nástavbu na kuchafie a vede zde se svou
pfiítelkyní penzion s restaurací
a stará se o potfiebnou administrativu a Filipem, kter˘ vystudoval
zemûdûlství a stará se o zvífiata
a technick˘ chod farmy. A co se
vzájemn˘ch vztahÛ t˘ká, tak se
jen poupravila forma vzájemného
partnerství. Otec jiÏ tolik neprosazuje své názory a nechává vût‰í
prostor mlad˘m.
Historie farmy
První stavení a pozemek koupil
pan Zelinka v obci Kopanina
v roce 1995. Zde bylo ustanoveno
sídlo rodinné spoleãnosti, pojme-
❒ Skupina redů (foto: Jana Řehořová)
19
❒ Krávy s telaty (foto: Jana Řehořová)
novávané MORAIA ZL Cheb s.r.o.
Zaãal se stavût penzion s restaurací a hlavnû rodinná farma. Dal‰í
statek, kde nyní bydlí pan Zelinka,
byl získán bûhem následujících
dvou mûsícÛ. Tfietí dvÛr, kde se
chovají prasata, byl nejprve
v pronájmu a odkoupen pozdûji.
Postupem ãasu se koupilo je‰tû
ãtvrté stavení, aby mûli kde bydlet synové. A poslední, pát˘, dvÛr
neleÏí pfiímo v Kopaninû, ale v pût
kilometrÛ vzdálené vesnici Ml˘nek. Jeho koupû nebyla zam˘‰lená. Majitel v‰ak chtûl s pozemky,
o nûÏ mûli Zelinkovi zájem, prodat i budovy, a tak získali dal‰í stavení, které se nyní naz˘vá Golden
River Ranch Ml˘nek. Chovají se
zde konû a pofiádají akce ve stylu
country. Úplnû poslední budovy,
v nichÏ bylo zfiízeno zimovi‰tû
pro dobytek, byly pofiízeny pfied
tfiemi lety v blízké vesnici Hluboká.
Nyní jiÏ Zelinkovi nakupují jen
pozemky. PÛvodnû pofiízen˘ch 10
ha pÛdy, pfiestalo jako základna
pro rodinn˘ podnik záhy staãit.
Odkoupili tedy pozemky od okolních prodejcÛ a k tomu v roce
2000 první kusy plemene Aberdeen Angus. V souãasné dobû
mají 300 ha vlastních a 85 ha pronajat˘ch. Plochy se rozprostírají
ve v˘‰ce 500 m n. m v sedmi
katastrech, ale navzájem k sobû
pfiiléhají a tvofií jeden celek. Do
budoucna je v plánu získat je‰tû
nûkolik desítek hektarÛ.
První dobytek, 10 roãních jalovic plemene Aberdeen Angus, byl
nakoupen v roce 2000 od stále
aktivního chovatele, ing. Jifiího
Egerta, kter˘ mûl v té dobû jako
jedin˘ jalovice na prodej. Pan
Zelinka se domníval, Ïe v âechách
20
Ïádní zástupci tohoto plemene
nejsou. KdyÏ zjistil, Ïe ano, chtûl
rozhodnû nakoupit kusy z domácí
produkce. Dovoz zvenku povaÏoval za zbyteãn˘. Ideu chovat
Anguse si pfiinesl jiÏ z Nûmecka.
Po celou dobu v nûm dfiímal sen
o tom stát se sedlákem, jak slíbil
otci v raném vûku. Chodil tedy na
zemûdûlské v˘stavy, ãetl odborné
publikace. KdyÏ pak pfii‰la moÏnost – neváhal a vybral si toto plemeno. Hodilo se do podmínek,
kde hospodafií, bylo bezrohé
a i ostatní jeho charakteristiky
panu Zelinkovi vyhovovaly.
Systém hospodafiení
Pan Zelinka se v‰e uãil za
pochodu. Do Kopaniny jezdil ze
zaãátku jednou t˘dnû. O moÏnosti hospodafiit ekologicky se
dozvûdûl aÏ po dvou letech
chovu. Své hospodafiení povaÏoval za ekologické z velké ãásti,
a proto kdyÏ se naskytla moÏnost
i finanãního zv˘hodnûní, neváhal
a „do ekologie“ ‰el naplno. Nyní
pfiiznává, Ïe netu‰il, Ïe bude
s tímto systémem spojeno tolik
byrokratick˘ch opatfiení, ale pfiesto v nûm chce vytrvat.
Je proti prodeji zástavu. Cítí se
zodpovûdn˘ za Ïivot zvífiat. Pfiíãí
se mu prodávat zvífiata v 7–8
mûsících nûkomu cizímu, kdyÏ
jeho pastviny poskytují dostatek
místa, aby zde mohla doÏít. Narozené kusy se ponechávají na
obnovu stáda anebo jdou na
poráÏku a prodej na maso. Zelinkovi totiÏ realizují „prodej ze
dvora“. Maso vozí z 10 km vzdále-
n˘ch jatek, nechají jej odvûsit
a naporcují v místnosti zvané
„bourárna“, která je souãástí
komplexu, v nûmÏ bydlí pan
Zelinka. Naporcované maso vakuovû balí a prodávají – âechÛm
pfiímo ze dvora a do Nûmecka jej
vozí. Minimální odbûr je 10kg
balík, kter˘ obsahuje pomûrn˘m
dílem v‰echny druhy masa. I kdyÏ
na prodeji pfiíli‰ nevydûlají, rozhodli se soustfiedit se na koneãného zákazníka. Bûhem dvou let,
kdy prodej tímto zpÛsobem provádûjí, si vytvofiili si síÈ stál˘ch
zájemcÛ, ktefií dokáÏou ocenit
kvalitu. Dobrou povûst povaÏují
za nejlep‰í reklamu. SnaÏí se
dodrÏovat trend „radûji ménû, ale
kvalitní“.
Zatím je v nabídce hovûzí a vepfiové, do budoucna chtûjí nabídku
roz‰ífiit o prodej dal‰ích produktÛ, jako napfi. drÛbeÏí maso
a vejce a zvûfiina. V restauraci plánují dûlat hody a podobné akce.
Ve stádû Moravia ZL Cheb se
pohybuje kolem 300 kusÛ zvífiat,
z toho je 120 matek. Do
budoucna je plánováno dostat se
na poãet 150 matek. Po dosaÏení
tohoto ãísla nastane ãas pro provádûní selekce. Zatím je tedy
chov ve fázi navy‰ování poãetních stavÛ.
ZpÛsob pfiipou‰tûní je pfiirozen˘. Na inseminaci se teprve
chystají. Syn Filip absolvoval inseminaãní kurs, ale zatím se z ãasov˘ch dÛvodÛ nestíhá praktikovat.
První rok provádûli inseminaci,
ale ne s pfiíli‰ dobr˘m v˘sledkem.
Od té doby probíhá pouze pfiiro-
❒ Pan Zelinka v bourárně (foto: Jana Řehořová)
zená plemenitba. V souãasné
dobû skáãou ve stádû 4 b˘ci.
Stádo se stahuje na zimovi‰tû
v polovinû listopadu. Telí se od
zaãátku roku do pÛlky dubna, kdy
jdou zvífiata opût na pastvu. Na
zimovi‰ti v období telení stále
nûkdo hlídá. Mají zde porodní
boxy, kam dávají krávy pfied otelením, aby jim v pfiípadû komplikací
mohli pomoci. Pfied porodem kravám trochu ubírají, ale ne pfiíli‰,
neboÈ problémy s velk˘mi telaty
se nevyskytují. V loÀském i leto‰ním roce mûli minimální mortalitu – 3 aÏ 4 úhyny na 120 matek
dorovnávají dvojãata.
Povahovû jsou angusové v pofiádku. Pfiíli‰ temperamentní zvífiata se selektují. Jinak si pan
Zelinka povahu velice pochvaluje:
„Charakterovû jsou ideální.“
V krmení je farma sobûstaãná.
Mají vlastní mechanizaci. Men‰ím
zemûdûlcÛm v okolí balíkují. Pfiikrmovali, ale po nárÛstu cen obilnin od toho upustili. Krmná dávka
v zimû je kromû minerálÛ senáÏ
z vojtû‰ky, které mají 13 ha a kvalitní seno.
Souãasnost a budoucnost
Na dotaz, jak vychází s místními, fiíká pan Zelinka: „Stejnû,
jako kdyÏ jsem zaãínal v Nûmecku, tak i zde jsme si místní
získali svou velkou pracovitostí.
I kdyÏ ne v‰ichni nás mají rádi, tak
nás akceptují.“ Po zamûstnancích
chtûjí maximální v˘kony, ale oni
sami pracují vÏdy více. Kvalifikovaná pracovní síla se jim shání
tûÏko. Devût let mají jednoho
zamûstnance, kter˘ ví a umí
potfiebné. Práce by se ale na‰la
je‰tû pro jednoho aÏ dva lidi, ktefií
by jak obstarali dobytek a umûli
se stroji, aby ulehãili synovi, kter˘
tráví ãást t˘dne vydûláváním
penûz v Nûmecku a ãást t˘dne na
farmû klasick˘mi zemûdûlsk˘mi
pracemi. „Není ale snadné nûkoho najít. V‰estranní lidé nejsou
k mání“, povzdychne si pan
Zelinka.
A jaké jsou plány do budoucna?
Farmáfi se zasní a zaãne Ïivû
hovofiit: „Zfiídit Ïiv˘ koutek pro
dûti, kde by byla zastoupena
v‰echna hospodáfiská zvífiata ãeského venkova. Pofiídit danãí
oboru, aby mohl b˘t sortiment
restaurace roz‰ífien o nabídku
zvûfiiny. Chov drÛbeÏe pro moÏnost nabídnout hostÛm domácí
vejce…“ Dále by v areálu mûla b˘t
sportovi‰tû – tenisové kurty,
volejbalové a fotbalové hfii‰tû atd.
Zkrátka aby se tu bûhem rekreace
zabavili dospûlí i dûti.
Plány jsou pûkná vûc, ale otázka
financování se po letech jednostrann˘ch investic stává velmi
aktuální. Je obdivuhodné, Ïe
Zelinkovi jsou, na objem pofiízen˘ch pozemkÛ, nemovitostí
a investic do rekonstrukcí, zatíÏeni minimem úvûrÛ. Pan Zelinka
není zastáncem pÛjãování si
penûz, pokud to není nezbytnû
nutné. Ve‰keré peníze, co se
synem vydûlají ve firmû v Nûmecku (kam jezdí na nûkolik dnÛ
v t˘dnu), jdou na rodinné podnikání. Dal‰ím zdrojem oãekávan˘ch pfiíjmÛ by se mûl stát v souãasné dobû otevíran˘ penzión
a restaurace Hotel U ·pejcharu.
Komplex zrekonstruovan˘ v pÛvodním stylu, na jehoÏ dvofie se
nachází malé jezírko a potÛãek
nabídne hostÛm v první fázi 7
pokojÛ s 15ti lÛÏky. V poslední fázi
se poãítá s kapacitou 22 pokojÛ
❒ Království Moravia ZL Cheb (foto: Jana Řehořová)
❒ Býček (foto: Jana Řehořová)
(45– 50 lÛÏek). Zelinkovi vûfií, Ïe se
zde bude lidem líbit a budu se
sem rádi vracet. Chystají pro nû
nejen pfiíjemné prostfiedí a vstfiícn˘ pfiístup, kter˘ jsme mohli
poznat bûhem Angus Tour, kdy
jsme se stali jejich prvními hosty,
ale i záÏitky, na které budou vzpomínat.
Nezb˘vá neÏ drÏet palce
a popfiát do budoucna hodnû
‰tûstí a entuziazmu!
Více o spoleãnosti
MORAVIA ZL Cheb naleznete
na webov˘ch stránkách
www.angus-kopanina.cz
Trocha historie
Kopanina patfií pod obec Nov˘
Kostel. Má pozdnû barokní kostel
sv. Jifií z let 1768–1770. První
zmínka o obci pochází z roku 1265.
V roce 1429 byla obec zniãena
husity a pozdûji obnovena. Od 16.
století se zde tûÏilo olovo. Pansk˘
dÛm ze 17. století byl pfiipomínán
jako zámek. V obci se dochovalo
i nûkolik cenn˘ch staveb lidové
architektury. Roubená stavení si
dodnes zachovala svÛj pÛvab.
Pfii obdivu honosn˘ch staveb,
na které neb˘vá ãlovûk na vesnicích zvykl˘, odpovídá pan Zelinka
tím, Ïe Kopanina byla nejbohat‰í
vesnicí Chebska. Do roku 1860 se
v‰e stavûlo ve stylu, tzv. „hrázdûní“
V roce 1860 propuknul ve vesnici velk˘ poÏár, a tak muselo b˘t
v‰e postaveno znovu. DvÛr, kde
se nachází penzión a restaurace
byl postaven v letech 1886–96.
Bohatí sedláci chtûli dát na odiv
svou movitost a pouÏívali pfii
stavbû jen kvalitní materiál
(napfi. Ïulu).
21
Hovûzí je prostû hovûz í ...
O tom, Ïe hovûzí maso je zdravou
souãástí jídelníãku, není tfieba nikoho z chovatelÛ masného skotu zvlá‰È
pfiesvûdãovat. Spotfiebitelé mají zájem o kvalitní hovûzí s nízkou cenou…
a cílem v˘zkumu je nalézat cesty ke
splnûní jejich pfiání. Ale jak na to
a kde zaãít, kdyÏ faktorÛ, které dokáÏou ovlivnit kvalitu jídla pfiipraveného z hovûzího je tolik, a to i kdyÏ
opomeneme schopnosti kuchafie.
KdyÏ pfiijde fieã na nákup hovûzího
masa, tak podle toho, co je moÏné
zjistit v prÛzkumech, by kupující
chtûli v obchodû hlavnû nízké ceny,
málo viditelného tuku a dobrou
barvu. Na stole pak vyÏadují
zejména jemnost, kfiehkost, chuÈ
a ‰Èavnatost. Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe „stvofiit“, odchovat a vykrmit kvalitní jateãné zvífie není lehk˘m a levn˘m úkolem – chovatelé by
o tom jistû mohli nejlépe vyprávût.
Faktem v‰ak zÛstává, Ïe kvalitu
masa na talífii, jako finálního produktu celého tohoto snaÏení, ovlivÀuje mnoho rÛzn˘ch faktorÛ, jejichÏ
odhalením, pÛsobením a moÏností
ovlivnûní se zab˘vá spousta
v˘zkumn˘ch
t˘mÛ
sloÏen˘ch
z renomovan˘ch odborníkÛ univerzit a v˘zkumn˘ch ústavÛ celého
svûta. Cílem mnoha v˘zkumn˘ch
projektÛ je nalezení hlavních faktorÛ, které pÛsobí na kvalitu masa
jateãn˘ch zvífiat, a moÏnosti jejich
ovlivnûní tak, aby spotfiebitelé
dostávali na svÛj stÛl hovûzí, které
splÀuje jejich poÏadavky, vyhovuje
v˘Ïivov˘m doporuãením a pfiitom
nezruinuje jejich penûÏenku.
Nejenom v âesku je spotfieba
hovûzího masa na nízké úrovni. Je
tfieba pfiesvûdãit spotfiebitele, Ïe se
vyplatí „investovat“ do nákupu této
kvalitní suroviny, která ãlovûku pfiiná‰í mnoho dobrého. Ukázat, Ïe pfii
její úpravû nestráví dlouhé hodiny
v kuchyni a v˘sledek ve‰kerého
kuchafiského úsilí nakonec nebude
pfiirovnateln˘ k materiálu pouÏitého
na podráÏku trekingové obuvi, je
nelehk˘m úkolem. Konzumací hovûzího masa také do znaãné míry
otfiásla publicita kolem takzvané
nemoci ‰ílen˘ch krav – BSE, kdy ‰irokou vefiejnost sdûlovací prostfiedky
22
stra‰ily do té míry, Ïe témûfi u‰tûdfiily spotfiebû hovûzího tu poslední
ránu do vazu. Navíc se vyrojil bezpoãet rÛzn˘ch studií, které spojují konzumaci ãerveného masa se zvy‰ováním rizika v‰ech moÏn˘ch „civilizaãních“ nemocí, ale témûfi vÛbec se
nedává prostor hlasÛm z opaãného
tábora – studiím, které konzumaci
ãerveného masa propagují a poukazují na jeho prospû‰nost pro lidské
zdraví a zdrav˘ v˘voj. Jednou z nich
je práce vûdcÛ z College of Public
Health na University of Iowa.
Hovûzí patfií do jídelníãku
dospívajících
V˘zkumníci z University of Iowa se
zamûfiili zejména na obsah Ïeleza
a hladinu cholesterolu v krvi dûtí ze
sedm˘ch a osm˘ch tfiíd základních
‰kol. Vycházeli z pfiedpokladu, Ïe
strava bohatá na libové hovûzí by
mûla pomoci dospívajícímu organismu udrÏet odpovídající hladinu
pohotového Ïeleza a nezv˘‰í hladinu cholesterolu.
Doktorka Linda Snetselaar, Ph.D. si
pro svou studii vybrala právû dospívající, protoÏe mnoho z nich má nízkou hladinu Ïeleza ve své stravû. Je
to ãásteãnû zpÛsobeno tím, Ïe
jejich stravovací návyky jsou velmi
Ïalostné. Proto cílem dal‰ího úsilí
jistû bude, aby se dûti nauãily dÛleÏit˘m stravovacím návykÛm s vyrovnan˘m pfiíjmem kvalitní potravy
a rozpt˘lení jejich pfiedsudkÛ, Ïe
zdravá strava je nûco sloÏitého
a nároãného na pfiípravu a navíc bez
valné chuti. Jídelníãky navrÏené pro
úãastníky této studie obsahovaly
zdravá jídla, která bylo snadné pfiipravit právû proto, aby se dospívajícím a jejich rodinám dostalo nov˘ch
nápadÛ na to, jak vafiit zdravûji.
„Doufáme, Ïe tato skupina dokáÏe
pfiedat tyto návyky dále,“ dodala
Snetselaarová, „a i kdyÏ dosud pravidelnû nedodrÏují odpovídající stravovací návyky, je pravdûpodobné, Ïe
pokud se jim v mládí nauãí, tak se
k nim pozdûji vrátí a pomohou vlastním dûtem se zdrav˘m stravováním.
Krom toho jsme seznámili tyto
dospívající i s netradiãními druhy
ovoce a zeleniny a celozrnn˘mi
potravinami. Chtûli jsme jim ukázat,
Ïe jídlo mÛÏe b˘t zdravé a pfiitom
i v˘bornû chutnat.“
U dospívajících, stejnû jako
u v‰ech ostatních vûkov˘ch kategorií, je potfieba pamatovat na
zvaÏování celé fiady faktorÛ
a pohledÛ na správnou volbu potravin, jejich zpracování a denní reÏim.
Stravovací návyky mají úzk˘ vztah
obezitû a z vytvofiení kladn˘ch stravovacích návykÛ lze získávat v˘hody
v mnoha dal‰ích letech. Stravovací
plány vytvofiené v této studii zahrnovaly nejenom vût‰í mnoÏství libového hovûzího, ryb nebo drÛbeÏe,
ale také zv˘‰ené mnoÏství ovoce
a zeleniny. Maso a rostlinné produkty zafiazené do stravovacího
reÏimu pfiispívají organismu Ïelezem, ale pfii porovnání s rostlinn˘mi
produkty je hemové Ïelezo nacházející se v mase lépe pfiipraveno ke
vstfiebávání do organismu.
Pepek námofiník by se divil –
hovûzí je lep‰í neÏ ‰penát
Vysoká úroveÀ hemového Ïeleza
je zvlá‰È dÛleÏitá pro dospívající,
ktefií provozují nûjak˘ sport a u kter˘ch lze oãekávat nejen rychl˘ rÛst,
ale i dal‰í pfiekotné zmûny bûhem
puberty. Navíc se v dne‰ní dobû
u dûtí stále ãastûji vyskytují problémy s obezitou a také s vy‰‰í hladinou cholesterolu v krvi.
„âast˘m jevem, kter˘ lze pozorovat nejenom ve Spojen˘ch státech,
je to, Ïe jsou-li lidé poÏádáni lékafiem o to aby se pokusili o sníÏení
pfiíjmu tuku, tak se velmi ãasto zfiíkají konzumace ãerveného masa
nebo dokonce vyfiadí z jídelníãku
jakékoliv maso, a to je chyba,“ fiekla
doktorka Snetselaarová. „Nedávná
studie ukazuje, Ïe libové ãervené
maso mÛÏe ve skuteãnosti prospívat právû tûm, ktefií mají dodrÏovat
nízkotuãnou dietu.“
Studie, jejíÏ v˘sledky byly publikovány v Journal of the American Dietetic Association, se zamûfiila na sledování hladiny Ïeleza a cholesterolu
u 86 ÏákÛ sedmé a osmé tfiídy
základní ‰koly v prÛbûhu tfiímûsíãního období. V‰ichni úãastníci této
studie mûli pfiedepsánu „dietu“
s nízk˘m obsahem nasycen˘ch tukÛ
pfii specifickém zaãlenûní zv˘‰eného
mnoÏství libového hovûzího, drÛbeÏe nebo ryb. V˘sledky ukázaly, Ïe
organismus dospívajících, ktefií mûli
ve svém jídelníãku zv˘‰ené mnoÏství
libového hovûzího, byl schopnûj‰í
udrÏet vy‰‰í hladinu „pohotového“
(hemového) Ïeleza a dokonce do‰lo
ke sníÏení obsahu „‰patného“ cholesterolu (low density lipoprotein,
LDL). Dospívajícím, kter˘m v dobû
studie bylo do jídelníãku zafiazeno
maso drÛbeÏe a ryb, se sice také sniÏovala hladina LDL cholesterolu, ale
nebylo pozorováno zv˘‰ené mnoÏství pohotového Ïeleza.
„BûÏn˘m názorem je, Ïe
pokud konzumujete pouze
krÛtí a kufiecí maso, tak jíte
zdravûji. Paradoxem je, Ïe
ve skuteãnosti b˘vají nûkteré kusy
hovûzího libovûj‰í neÏ urãité ãásti
krÛt a kufiat a v˘robky z jejich bílého
masa. Pfiíli‰ ãasto si lidé myslí, Ïe ãervené maso by mûlo b˘t omezeno,
a to nejenom pfii dietách. Ale to, co
by se mûli dozvûdût a zapamatovat
si je, Ïe správn˘ v˘bûr ãerveného
masa mÛÏe b˘t velk˘m plus pro
zdravé stravování.“
Nicménû, rozhodování o koupi
masa je provázeno nejenom zvaÏováním zdravotní prospû‰nosti. Velmi
ãasto je dÛleÏit˘m faktorem i finanãní stránka. AÈ chceme nebo ne
musíme si pfiiznat, Ïe hovûzí maso
nepatfií k nejlevnûj‰ím a pokud se
k tomu pfiidá nûkolik nedobr˘ch zku‰eností, a je vcelku jedno, zda jste
místo v˘borné peãenû získali hromádku rozpadl˘ch svalov˘ch vláken
nebo místo ‰Èavnatého steaku cosi,
co konzistencí pfiipomínalo podráÏku znaãkové horolezecké obuvi.
Na kvalitu masa pÛsobí mnoho
vnitfiních i vnûj‰ích ãinitelÛ, vût‰inu
z nich lze s vût‰ím ãi men‰ím úspûchem ovlivnit. Ale jak˘ zpÛsob je ten
nejúãinnûj‰í? To je otázkou, na kterou se nedá snadno odpovûdût, ale
vûdci neustávají v testování stále
dal‰ích moÏností.
Dfiívûj‰í odstav
a vysokoenergetick˘ v˘krm
Na University of Illinois se zamûfiili
na vliv doby odstavu telat urãen˘ch
k v˘krmu na kvalitu hovûzího masa.
Studie, kterou t˘m v˘zkumníkÛ
publikoval v Journal of Animal Science, dokumentuje, k jak˘m zmûnám v pomûru maso–tuk dochází pfii
vyuÏití dvou odli‰n˘ch pfiístupÛ
k odstavu a v˘krmu. Tato studie také
potvrzuje jejich pfiedbûÏné v˘sledky
o v˘hodách ãasného odstavu telat.
Ze série pokusÛ vypl˘vá, Ïe ãasnû
odstaven˘ skot, kter˘ je brzy pfieveden na vysokoenergetickou v˘krmovou smûs, jeÏ b˘vá urãena pro
koneãnou fázi v˘krmu, vytváfií více
kvalitnûj‰ího masa s men‰ím mnoÏstvím loje, neÏ skot odchovávan˘
tradiãnû, tedy s odstavem ve vy‰‰ím
vûku. V˘sledky tak v podstatû
„odporují“ dlouholeté zavedené
praxi t˘kající se prÛbûhu odstavu
a systému v˘Ïivy v této dobû, ale
zato pûknû zapadají do rychle se
roz‰ifiujícího marketingového pfiístupu zamûfieného na finanãní
stránku vûci, ve kterém je cena
jateãn˘ch zvífiat tvofiena spí‰ na
základû kvality masa neÏ na prÛmûrné hmotnosti jateãn˘ch zvífiat.
V mnoh˘ch chovech se jiÏ po generace odstavují zvífiata v sedmi mûsících vûku a nechávají se na objemu
z pastvy aÏ do jednoho roku, a pak
jsou teprve pfievedena do intenzivního v˘krmu s krmnou dávkou zaloÏenou na kukufiici.
Profesor zootechniky Larry L. Berger vedl t˘m, kter˘ analyzoval dvû
skupiny jalovic angus-simental.
Jedna skupina (16 zvífiat) byla odchována tradiãním zpÛsobem – po
odstavu umístûna na pastvu a v roce
zafiazena do intenzivního v˘krmu.
Dal‰ích tfiicet dva zvífiat bylo odstaveno ãasnû a ihned pfievedeno na
intenzivní v˘krm.
Pravidelná ultrazvuková vy‰etfiení
umoÏnila v˘zkumníkÛm pozorovat
nejenom zmûny v ukládání loje, ale
také odhadnout i mnoÏství intramu-
skulárního tuku zpÛsobující Ïádoucí
mramorování. Mramorování je ukazatelem ‰Èavnatosti a chuti hovûzího, zatímco lÛj je v podstatû odpadem, kter˘ musí b˘t odstranûn pfied
tím, neÏ se kusy masa dostanou na
pulty prodejen. „U mlad‰ích zvífiat se
zvy‰ovalo mramorování, zatímco
ukládání neÏádoucího podkoÏního
tuku bylo niÏ‰í,“ fiekl Berger.
V‰echna zvífiata byla poraÏena ve
stejnou dobu. PfiiãemÏ u ãasnû
odstaven˘ch zvífiat do‰lo k poráÏce
ve vûku tfiinácti mûsícÛ, coÏ bylo
zhruba o pût mûsícÛ dfiíve neÏ u tradiãního zpÛsobu.
„U star‰ích, tradiãnû krmen˘ch,
zvífiat se více pfiijaté energie uloÏilo
do podkoÏního tuku,“ fiekl Berger.
„Mlad‰í zvífiata uloÏila více energie
do mramorování. âasnû odstavená
zvífiata dala vût‰í procento Ïivin
z potravy do finálního produktu
(tedy do svaloviny), neÏ ta star‰í.“
National Beef Quality Audit v devadesát˘ch letech dvacátého století
uãinil závûr, Ïe chovatelé skotu by se
mûli snaÏit pfiizpÛsobit poptávce po
„lehãím“ hovûzím, sníÏením obsahu
podkoÏního tuku o dvacet procent
a zv˘‰it mramorování. Jak je zfiejmé
z této studie, tak ãasn˘ odstav mÛÏe
chovatelÛm pomoci tohoto cíle
dosáhnout a díky zkrácené dobû
v˘krmu a dfiívûj‰í poráÏce také sníÏit
náklady. „Tato studie zfietelnû ukázala, Ïe lze vyrábût kvalitní hovûzí
s omezen˘m mnoÏstvím podkoÏního tuku, kter˘ je odpadem,“ fiekl
Berger. „Ná‰ pfiístup nabízí chovatelÛm moÏn˘ alternativní systém produkce, ve kterém mohou zlep‰it
kvalitu masa a získat lep‰í ekonomickou návratnost.“
❒ Pokud se chystáte „vyrobit“ kvalitnější hovězí, nemělo by tele setrvat
s matkou na pastvě příliš dlouho
23
Doplnûní energie do krmné dávky
Sestavení krmné dávky s odpovídajícím mnoÏstvím Ïivin a energie
se tu a tam mÛÏe podobat zkoumání stfiedovûk˘ch alchymistÛ.
Ov‰em nelze se zamûfiit pouze na
hledání tûch nejlep‰ích surovin
a jejich kombinace. Musí se brát
v úvahu také jejich dostupnost, vyuÏitelnost a cena. Urãitû se chovatelÛm a v˘krmcÛm nevyplatí sváÏet
„ideální“ komponenty krmn˘ch
smûsí z celého svûta, protoÏe zvífiata sice moÏná rychleji porostou,
ale uÏ se nenajde nikdo, kdo by
zaplatil zv˘‰ené náklady.
KdyÏ se ve Spojen˘ch státech
v dÛsledku roz‰ifiování prÛmyslové
produkce etanolu z obilnin pfii‰lo
s vût‰ím vyuÏitím lihovarského
mláta, jako levné a dostupné energetické komponenty krmné dávky
skotu ve v˘krmu, tak se v˘zkumníci
z Texas AgriLife Research zamûfiili na
jeho vyuÏití pfii náhradû urãitého
podílu kukufiiãného zrna, které tvofií
základ tûchto smûsí. Doktor Jim
MacDonald, v˘Ïiváfi skotu z AgriLife
v Amarillu, se setkal s urãitou mírou
skepticismu t˘kajícího se pouÏití
tohoto vedlej‰ího produktu z v˘roby etanolu, kter˘ mÛÏe b˘t velmi
dobfie pouÏit ke krmení zvífiat.
MacDonalda zaujaly dramaticky odli‰né v˘sledky zvífiat ve v˘krmu, které
byly pozorované mezi oblastmi
Northern a Southern Plains, a rozhodl se uãit, jak úspû‰nû zafiadit lihovarské mláto do krmn˘ch dávek.
Není mláto jako mláto
„Existují dva zcela zfiejmé rozdíly
mezi tûmito dvûma oblastmi,“
vysvûtluje MacDonald. „V˘zkumníci
v Northern Plains vyuÏívají do krmn˘ch dávek suchého ‰rotovaného
zrna kukufiice a v Southern Plains ve
v˘krmu pouÏívají krmnou dávku
zaloÏenou na vloãkovaném napafieném zrnu. Krom toho, v˘zkumníci
z Nebrasky a dal‰ích státech Northern Plains vyuÏívali lihovarské
mláto získávané z kukufiice, zatímco
na jihu bylo lihovarské mláto pfieváÏnû z ãiroku.“
MacDonald provedl tfii pokusy, pfiiãemÏ ve dvou pouÏil do krmné
dávky zaloÏené na kukufiici kukufiiãné lihovarské mláto z Nebrasky
a ve tfietím pouÏil lihovarské mláto
z ãiroku.
„Na‰e studie, pfii které bylo
24
v krmné dávce nahraÏeno 25 procent su‰iny ãirokov˘m lihovarsk˘m
mlátem, ukázala, Ïe energetická
hodnota tohoto produktu tvofiila
73 procent energetické hodnoty
vloãkované kukufiice,“ fiekl MacDonald, „coÏ vcelku souhlasí s dfiíve
veden˘m v˘zkumem na Texas Tech
a West Texas A&M.“ Obdobnû
dopadl pokus s kukufiiãn˘m mlátem
z Nebrasky, kdy energetická hodnota byla zhruba srovnatelná
s vloãkovanou kukufiici.
„Na‰e pokusy nám ukázaly, Ïe existuje pomûrnû velká variabilita
v energetické hodnotû lihovarského
mláta získaného z odli‰n˘ch obilnin,
podobnû, jako je odli‰ná energetická hodnota obilnin,“ fiekl MacDonald. „Ke krmení zvífiat lze vyuÏít
v‰echny typy lihovarského mláta, ale
jeho producenti potfiebují vûdût,
jaká je jeho energetická hodnota,
zejména kvÛli správnému zpenûÏení. Zatímco pro chovatele je tato
vlastnost dÛleÏitá kvÛli správnému
sestavení krmné dávky.“ Krom toho
se potvrdilo lep‰í vyuÏití energie pfii
pouÏití vloãkovaného zrna.
… a jak˘ byl vliv lihovarského
mláta na kvalitu masa?
OvlivÀuje lihovarské mláto pouze
energetickou hodnotu krmné smûsi
nebo mÛÏe b˘t pouÏito i k ovlivnûní
kvality masa? Touto otázkou se doktor Jim MacDonald také zab˘val. Inu,
kdyÏ uÏ nûco do krmné dávky pfiidáváme, tak je nutné vûdût, zda to má
nûjaké dal‰í úãinky, a to aÈ uÏ negativní nebo tfieba i pozitivní. Pokud
by bylo maso ovlivnûno negativnû,
tak je lépe se levného zdroje energie vzdát. Ale pokud by se prokázaly
pozitivní úãinky na kvalitu, tak se
zase mÛÏe jednat o dobr˘ marketingov˘ nástroj.
„Zatímco se spousta v˘zkumÛ
zamûfiuje na energetickou hodnotu
lihovarského mláta, protoÏe by se
mohlo jednat o levnou náhradu
kukufiice,“ vysvûtluje MacDonald,
„tak pomûrnû nedávno byla poloÏena otázka: Jak˘m zpÛsobem mÛÏe
lihovarské mláto ovlivnit kvalitu
hovûzího? Hlavním dÛvodem pro
studii je pfiedpoklad, Ïe náhradou
kukufiice, která je v první fiadû ‰krobov˘m krmivem, lihovarsk˘m mlátem, které obsahuje minimum
‰krobu, dojde ke sníÏení koncentrace glukózy v krvi zvífiat, coÏ
následnû negativnû ovlivní mramorování hovûzího.“
Do této studie bylo zafiazeno 54
b˘kÛ, kter˘m byly v poslední fázi
v˘krmu podávány krmné dávky
zaloÏené na ‰rotovaném nebo
vloãkovaném kukufiiãném zrnu, do
kter˘ch bylo buì pfiidáno 35 procent lihovarského mláta ãi nikoliv.
Cílem studie bylo stanovit vliv
technologického zpracování kukufiice a zafiazení lihovarského mláta
na mramorování masa a senzorické vlastnosti.
Pro úãely této studie byl z kaÏdého jateãného trupu odebrán
dvouapÛlcentimetrov˘ steak z bederního svalu za tfiináct˘m Ïebrem.
Steaky byly vakuovû zabaleny a uloÏeny na ãtrnáct dní. Smyslová anal˘za byla provedena na Texas A&M
University ‰kolen˘mi hodnotiteli.
Hovûzí bylo posuzováno z hlediska
senzorick˘ch vlastností, jako je ‰Èavnatost, jemnost a chutnost.
V˘sledky hodnocení naznaãují, Ïe
metoda úpravy krmiva jen minimálnû ovlivÀuje senzorické vlastnosti masa. Nepatrné rozdíly
v tûchto vlastnostech byly detekovány i ve steacích z b˘kÛ krmen˘ch
dávkou s pfiídavkem lihovarského
mláta, ale není vÛbec jisté, zda by
tyto drobné rozdíly odhalené ‰kolen˘mi hodnotiteli mohly b˘t zji‰tûny
i bûÏn˘m spotfiebitelem.
„Je dÛleÏité vûdût, Ïe pfiidáním
lihovarského mláta ke krmné dávce
zaloÏené na kukufiiãn˘ch vloãkách
se negativnû neovlivní chuÈové
vlastnosti masa,“ fiekl MacDonald.
„Ve skuteãnosti na‰e porota zjistila,
Ïe tyto steaky ze zvífiat krmen˘ch
s pfiídavkem lihovarského mláta byly
o nûco málo jemnûj‰í.
„Dal‰ím v˘sledkem této studie
bylo zji‰tûní, Ïe vedlej‰í produkty
vzniklé pfii trávení lihovarského
mláta zvy‰ovaly koncentraci linolenové kyseliny ve svalovinû,“ fiekl
doktor Stephen Smith, profesor
zoologie na Texas A&M University.
„TakÏe, aãkoliv nebyly pfiídavkem
lihovarského mláta nûjak zvlá‰È
v˘raznû ovlivnûny senzorické vlastnosti masa, tak chemické sloÏení
hovûzího se zmûnilo a mÛÏe mít vliv
na jeho skladovatelnost.
I temperament zvífiat
je dÛleÏit˘…
Nejen krmení ovlivÀuje kvalitu
hovûzího masa. Vûdci z Texas A&M
University System a Mississippi State
University tvrdí, Ïe i povaha zvífiat
má vliv na to, jestli si nakonec
pochutnáte na kfiehkém steaku
nebo budete zápasit s tuhou svalovinou.
Zvífiata s „temperamentním“
chováním, která jsou obtíÏnû ovladatelná v ohradách a „bleskovû“
pádí nahánûcími uliãkami, budou
pravdûpodobnû i obtíÏnû poÏivatelná. V nûkolika dfiívûj‰ích studiích pouÏili v˘zkumníci ve Spojen˘ch státech zafiízení k detekci
pohybu k monitorování rychlosti
jednotliv˘ch zvífiat vycházejících
z nahánûcí uliãky a nazvali to „únikovou rychlostí“. Toto mûfiení jim
umoÏnilo získat objektivní údaje,
které odpovídaly temperamentu
a vzru‰ivosti zvífiete a jeho toleranci k ovládání.
„V popisované studii se zaznamenávala nejenom úniková rychlost,
ale zvífiata byla také hodnocena
v ohradû a v nahánûcí uliãce,“ fiekl
doktor Ron Randel, v˘zkumník pfii
Texas Agricultural Experiment Station v Overtonu. JiÏ dfiívûj‰í práce,
provedené Randelem a dal‰ími
v˘zkumníky z Texas A&M, ukázaly, Ïe
skot, kter˘ rychleji vybíhá z nahánûcí
uliãky a chová se „nevhodn˘m“ zpÛsobem ménû Ïere a také ménû pfiirÛstá, ale tato studie je první ve Spojen˘ch státech, která ukazuje silnou
korelaci mezi temperamentem
a jemností masa. Práce doktorky
Susan Burrows z Austrálie ukázala
stejn˘ vztah. „Korelace mezi vysokou útûkovou rychlostí a tuhostí
byla v˘razná,“ fiekl Randel.
Rhonda Vann z Mississippi Agricultural and Forestry Experiment Station
v Brown Loam: „Byla zji‰tûna silná korelace mezi
hodnocením chování v ohradû
a tuhostí masa, aãkoliv hodnocení
v ohradû bylo subjektivním údajem,
zatímco útûková rychlost mÛÏe b˘t
objektivnû zmûfiena.“
Hodnocení v uliãce bylo zaloÏeno
na pozorování chování v nahánûcí
uliãce, s hodnocením od 1 (klidn˘
pohyb) do 5 (skákání). V ohradû, kdy
bylo zvífie spoleãnû s ostatními, se
hodnotilo chování zvífiete na stupnici od 1 (neagresivní, nepodráÏdûné ãlovûkem) do 5 (agresivní,
naráÏející do hrazení nebo napadající ãlovûka).
Ve studii bylo zaznamenáno chování v ohradû, v uliãce a v˘bûhová
rychlost u 58 kfiíÏencÛ, a to celkem
dvakrát – poprvé v 21 dnech po
odstavu a pak devadesát dní po
odstavu.
Aãkoliv jsou hodnocení v ohradû
i v uliãce jiÏ dlouho uÏívanou metodou, tak se pfiece jenom spoléhají na
subjektivní hodnocení pozorovatele, zatímco mûfiení rychlosti probíhá s vyuÏitím zafiízení podobného
radaru pro mûfiení rychlosti vozidel
na silnicích.
V jedenadvaceti dnech po
odstavu se útûková rychlost pohybovala v rozmezí od 0,21 metrÛ za
sekundu do 3,67 metrÛ za sekundu.
V devadesáti dnech po odstavu se
zaznamenaná rychlost pohybovala
od 0,12 metrÛ za sekundu do 4,13
metrÛ za sekundu.
Poté, co byl skot vykrmen a poraÏen, zaznamenávali v˘zkumníci
standardní údaje o hodnocení jateãného trupu a navíc údaje o WarnerBratzlerovû síle potfiebné k fiezu
(WBS), coÏ je standardním vûdeck˘m mûfiením jemnosti masa. Ze
steakÛ byly odebrány jedenaãtvrt- nebo dvouapÛlcentimetrové vzorky a byly vloÏeny do pfiístroje na WBS test. Síla potfiebná
k profiíznutí vzorku je mûfiena v librách (pro nás odkojené metrick˘m
systémem radûji v kilogramech).
Hodnocení WBS bylo v rozmezí od
1,6 kilogramÛ do 4,4 kilogramÛ.
Hovûzí, které na stupnici WBS získá
hodnocení pod 3,2 kilogramy je
oznaãeno jako „jemné“, s hodnotami mezi 3,6 a 4,5 kilogramy za
„mírnû tuhé“ a jakékoliv maso otestované na hodnotu 4,5 a vy‰‰í povaÏuje za „velmi tuhé“.
V˘zkumníci objevili korelaci mezi
útûkovou rychlostí a tuhostí urãenou mûfiením WBS, a to jak v 21
dnech, tak v 90 dnech po odstavu.
„Maso z pûti b˘kÛ získalo hodnotu kolem 3,6
kilogramÛ (tedy
mírnû
tuhé)
a jedno zvífie
❒ Standardizovaný
Warner-Bratzlerův
nůž používaný
k měření síly
potřebné k řezu
svalovinou
❒
a
s
I
v
Vyhodnocení rychlosti pohybu zvířat
jejich temperamentu může naznačit,
jakým steakem byste se mohli setkat.
na fotografii jsou patrné rozdíly
tempu jednotlivých zvířat
mûlo hodnocení témûfi 4,5 kilogramÛ. V‰echna zvífiata s WBS hodnocením „mírnû tuhé“ a vy‰‰ím
mûla vysokou útûkovou rychlost
(v prÛmûru 2,7 metrÛ za sekundu),“
fiekla Vannová.
„Co k tomu dodat?“ fiekl Randel. „Pokud máte skupinu telat
s takov˘m „‰patn˘m“ temperamentem, tak kdokoliv je kupuje,
zaplatí sice stejnou cenu, jako za
„pohodová“
zvífiata,
aãkoliv
v˘krm takov˘ch telat bude
nákladnûj‰í a v˘sledné zafiazení
jateãn˘ch tûl moÏná bude v niÏ‰í
tfiídû, ale senzorické vlastnosti
masa budou s nejvy‰‰í pravdûpodobností podstatnû hor‰í. A to
hovûzímu rozhodnû dobrou
reklamu neudûlá.“
Randel a Vannová jsou pfiesvûdãeni, Ïe moÏnost spojit takové
mûfiitelné vlastnosti, jako je útûková rychlost, a kvality masa by
nakonec mohly vést k vytváfiení
lep‰ího produktu pro spotfiebitele. „Jde o vyrovnanost produkce. Jedním z faktorÛ, kter˘
ovlivÀuje spotfiebu hovûzího jako
nic jiného, je nevyrovnanost produktu,“ fiekla Vannová. A proto je
tfieba se zamûfiit i tímto smûrem
a cílenû vybírat klidná zvífiata do
chovu.
Ze studií vypl˘vá, Ïe hovûzí maso
je dÛleÏitou a zdravou souãástí
vyrovnané stravy. Je tfieba dûlat
v‰e pro to, aby to pochopila
i ‰iroká vefiejnost a dokázala ocenit
jeho kvalitu. „V˘roba“ kvalitního
hovûzího je totiÏ veliká vûda.
Pfiejme v‰em, ktefií se jejím praktick˘m provozováním Ïiví, hodnû úspûchÛ.
Z materiálÛ americk˘ch univerzit
zpracovali Ota Beran
a Anna Marcinková
25
Zápis z V˘roãní ãlenské schÛze âSCHMS
Skalsk˘ DvÛr 9. 10. 2008
1. Prezence
Na VâS bylo pozváno celkem 386 fiádn˘ch ãlenÛ, 203
zájmov˘ch a 5 ãestn˘ch. Pfiítomno: 85 fiádn˘ch ãlenÛ,
16 zájmov˘ch, 7 hostÛ. Prezenãní listina je souãástí
zápisu.
2. Zahájení schÛze
SchÛzi zahájil a fiídil Ing. Milan ·trudl, PhD.
– schÛze byla v souladu se stanovami fiádnû svolána
– pfiivítal hosty: Ing. J. Veleba – Agrární komora,
Ing. M. Luká‰ek – MZe, Ing. Z. Majzlíková – âPI,
Ing. P. Pytloun – âMSCH, a.s., Ing. Poláãek
Foto: Karel
a Ing. Michal – Zväz chovateºov masového dobytka
Slovenská republika
– pfieãtení, doplnûní (jmenování ãestného ãlena, vyhodnocení charolais kongresu) a schválení programu schÛze
Melger
3. Volba komisí
–
–
–
–
návrhová: Jan Hofiák, Ing. Miroslav Vráblík, Milan Nechvátal
mandátová: Ing. Jan Chytil, Ing. Josef Papáãek, Petr Novák
zapisovatel: Helena ·ilarová
ovûfiovatel: Ing. Milo‰ ·ediv˘, Jaromíra ·edová
4. Zpráva o ãinnosti âSCHMS 2007/2008
– pfiednesl pfiedseda K. ·eba
Nejprve seznámil pfiítomné se v‰emi svazov˘mi akcemi. ¤editel Ing. Malát se úãastnil jednání kolem bluetongue i v Bruselu,
jednání kolem tuberkulózy, pravidelné sejití v˘boru i rad PK, vylep‰ení svazov˘ch stránek, vydání kuchafiky,
uzávûrek KU, pravidelné vydávání zpravodaje, zahraniãní akce – Skotsko, v˘stava Nitra,jednání s MZe o datech
z hodnocení SEUROP atd.
Za cel˘ rok bohatá ãinnost, ale ne v‰e se nám podafiilo, ne v‰ichni musí b˘t spokojeni.
Zpráva pfiílohou zápisu.
5. Zpráva o hospodafiení âSCHMS v hospodáfiském roce 2007/2008
– pfiednesl fieditel svazu Kamil Malát
Nejprve podûkoval Mze za spolupráci v oblasti dotaãní politiky. Hospodafiení ovlivnilo zru‰ení v˘stavy v Praze
mûsíc pfied zahájením, ale vût‰ina uhrazen˘ch nákladÛ byla díky vstfiícnosti v‰ech zúãastnûn˘ch subjektÛ
navrácena.
Skonãili jsme se ziskem 380 090,38 Kã, daÀová povinnost po úpravách HV: –39 948,59 Kã.
Hlasování: VâS schvaluje zprávu o hodnocení hospodafiení.
Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu.
6. Zpráva revizní komise
– pfiednesl pfiedseda revizní komise Ing. Václav Jungwirth.
RK se usnesla, Ïe vedení úãetních dokladÛ je kvalitní
a i práce fieditele svazu K. Maláta.
7. Návrh rozpoãtu a návrh plánu ãinnosti svazu
na dal‰í období
– pfiednesl fieditel svazu K. Malát
Návrh vyrovnaného rozpoãtu ve v˘‰i 8,6 mil. Kã.
Rozpoãet vychází z v˘sledkÛ hospodafiení minul˘ch let.
Návrh plánu ãinnosti v pûti okruzích.
1. Plemenáfiské a ‰lechtitelské ãinnosti
2. Propagaãní, publikaãní, osvûtové a v˘stavní ãinnosti
3. Legislativní a podpÛrné ãinnosti
4. Ekonomické ãinnosti
5. Mezinárodní spolupráce
26
Foto: Karel Melger
Hlasování: VâS schvaluje návrh plánu ãinnosti a rozpoãet.
8. Jmenování ãestn˘ch ãlenÛ
Provedl pfiedseda svaz K.·eba
V˘bor navrhuje jmenovat tyto ãleny: MVDr. Menhart (in memoriam) – pfievzal Ing. Vráblík
9. Zhodnocení a podûkování za kongres charolais – Ing. ·trudl
Kladné hodnocení vodûní zvífiat ve v‰ech pfiedvádûních. Podûkování v‰em osobám a firmám, které s podíleli na pofiádání
CH kongresu.
Pfiedání pamûtních listÛ pfiítomn˘m ze jmenovan˘ch. Velké spoleãné foto. ¤editel Genoservisu podûkoval v‰em, ktefií
pomáhali pfii uskuteãnûní v˘stavy v Pfierovû. Osvûtlil dÛvody pfiesunu v˘stavy Pfierov do Brna. Pfiedání ocenûní
chovatelÛm ocenûn˘ch zvífiat v Pfierovû Ing. Káãerem.
10. RÛzné, diskuze
• Karel ·eba:
Seznámení s diskuzemi (Uhfiínûves – grémium RPK) kolem velkého mnoÏství dovezen˘ch plemenn˘ch b˘kÛ v leto‰ním
roce.
Ovlivnili to vysoké ceny zvífiat v loÀském roce. Z klubÛ BA vznikl návrh na stejné podmínky hodnocení importovan˘ch
b˘kÛ jako na‰e. Rustikální plemena zvednout poplatek na 10 000 Kã, LI 5000 a pfiedvádûní na tyãi. AA na tyãi pfiedvést.
MSI nechávají na hlasování VâS, CH pfiímé náklady.
Závûreãn˘ návrh: poplatek za v˘bûr plemenného b˘ka pfii importu ze zahraniãí s úãinností od 1. 1. 2009 zv˘‰it ze
souãasn˘ch 500 Kã na 5000 Kã. Hlasování (na hlasování pfiítomno 80 fiádn˘ch ãlenÛ): pro 67, proti 11,
zdrÏelo se 2 => návrh byl pfiijat
• Kamil Malát:
Národní v˘stava masného skotu v pfií‰tím roce – poÏádal o diskuzi zda ano ãi ne a kde. SloÏitûj‰í asi bude
profinancování z MZe, zda na to svaz bude mít. Prosím o názory.
• Papáãek: spojit s komercí – draÏba, chovatel platit dopravu a zdravotní zkou‰ky, Brno.
• Kozák: navrhuje areál Opafien
• Jungwirth: AA souhlas s Papáãkem, spojení s jin˘m plemenem a udûlat komerãní v˘stavu po základním v˘bûru, místo
nevíme.
• Ing. Luká‰ek – nelze udûlit dotaci na cokoliv spojené s komercí.
• Vrablík: AA souhlasíme s vlastním financováním a je to bûÏné v celém svûtû.
• Hofiák: místo tradiãní chovatelsky a spojit to i s ostatními obory zemûdûlství. Rustikální lep‰í Ïádn˘ zvífie neÏ 1
• Káãer – jedna spoleãná akce musí b˘t. Velká chovatelská a v˘sledky ãi úãast zapsat do chovatelské evidence – zv˘‰í
chovatelskou hodnotu.
Kamil Malát – nelze spojit v‰echny svazy, kaÏd˘ má svoje, na stávající v˘stavy se nelze napojit. Zpracovatelé nemají
zájem tímto smûrem smûfiovat marketing.
11. vystoupení hostÛ
Ing. Majzlíková – âPI
Chceme hlavnû pomáhat
a nejen dávat sankce. V˘bûr
hospodáfiství je na základû
moÏného rizika (pozdû
hlá‰ení pfiesunÛ)
Problémy kontrol:
oznaãování – je‰tû cca 6 %
zvífiat ‰patnû oznaãeno,
ãíselné fiady nelze pfievádût
na jiné hospodáfiství, není
veden stájov˘ registr
a doplÀovat okamÏitû,
3 roky archivovat,
neevidovaná zvífiata stále
jsou.
PrÛvodní listy nutné a znaãit
do nich ve‰keré pfiesuny.
Na ãásti B musí b˘t
vodoznak, zkontrolujte si
evidenãní listy. Ztráta
prÛvodního listu tak
Foto: Karel Melger
27
prohlá‰ení, po‰kození zaslat ho a Ïádost o duplikát vÏdy.
âerná plemenitba. 49 telat 65 % ne, 36 testovan˘ch
– 86 % prÛkazn˘ch. Zde sankce.
Ing. Jan Veleba – AK âR
Komentáfi k rozhodnutí pfiedstavenstva AK v âesk˘ch
Budûjovicích podporující variantu v˘platy TOP-UP v roce
2009
na ornou pÛdu. Pfiedãasn˘ humbuk k rozpoãtu vzhledem
k navrhovan˘m zmûnám v platbách na pÛdu.
Budeme se k této problematice vracet.
Rozpoãet – nepodafií se nám asi normálnû obhájit dotaãní
ãástku pro zemûdûlství => protestní akce.
Ing. Milo‰ Luká‰ek – MZe
TOP UP: kurz k poslednímu záfií 24,66 Kã ovlivÀuje
Foto: Karel Melger
v˘poãty. U‰etfiené finanãní prostfiedky budou pfiesunuty
do národních dotací 180 mil. – nav˘‰ení nákazového fondu (kadavery do 6 Kã). Pfiedpoklad sazeb TOP-UP v tomto roce:
VDJ 1650 Kã, ovce a kozy 1000 – 1050 Kã, ha: 1350 Kã/ha. I v r. 2009 chceme podpofiit platbu na zemûdûlskou pÛdu.
Pochvala na‰ich web. stránek. Zástupci svazu pfii jednáních o vakcinaci BT byli vÏdy nedílnou aktivní souãástí skupiny
a nezaslouÏí si kritiku.
IBR – snaÏme se napomoci abychom to dotáhli do konce.
Dûkuji v‰em va‰im pfiedstavitelÛm (Malát, ·eba) za pfiístup ke v‰em dosavadním jednáním.
Ing. Pytloun – âMSCH, a.s.
Novinka – vybrali jsme nové u‰ní známky z ZEE TAGS z Nového Zélandu, potisk a distribuce âMSCH. Pfiesto si mÛÏete
vybrat i z ostatních v˘robcÛ. Informace na webu.
SnaÏíme se rozjet obchod s veterinárními léãivy v souladu se zákonem.
Ing. Poláãek – Zväz chovateºov masového dobytka Slovenská republika
Nûco se nám podafiilo a nûco musíme fie‰it. Holokaus hovûzího dobytka v SR.
12. usnesení
Návrh usnesení pfiednesl pfiedseda návrhové komise Jan Hofiák
Hlasování: jednomyslnû schváleno
Usnesení doloÏeno v pfiíloze.
13. závûr
SchÛzi uzavfiel Karel ·eba ve 14,00.
Na Skalském Dvofie dne: 9. 10. 2008
Zapsala: Helena ·ilarová
Ovûfiili: Ing. Milo‰ ·ediv˘, J. ·edová
Usnesení z V˘roãní ãlenské schÛze âeského svazu chovatelÛ
masného skotu konané dne 9. fiíjna 2008 ve Skalském dvofie
I. V˘roãní ãlenská schÛze bere na vûdomí:
1.
2.
3.
4.
Zprávu o ãinnosti svazu za hospodáfisk˘ rok 2007/2008
Zprávu revizní komise
Podûkování za mezinárodní kongres chovatelÛ plemene charolais
Vystoupení hostÛ
II. V˘roãní ãlenská schÛze schvaluje:
1.
2.
3.
4.
28
Zprávu o hospodafiení svazu za hospodáfisk˘ rok 2007/2008
Plán ãinnosti svazu na hospodáfisk˘ rok 2008/2009
Návrh rozpoãtu svazu na hospodáfisk˘ rok 2008/2009
Jmenování ãestného ãlenství:
– pan MVDr. Milo‰ Menhart – in memoriam
5. Návrh zmûny sazebníku plemenné knihy v ãásti
poplatek za v˘bûr plemenného b˘ka importovaného
ze zahraniãní ve v˘‰i 5000 Kã s úãinností od 1. 1. 2009
III. V˘roãní ãlenská schÛze v˘boru âSCHMS
ukládá:
1. Projednání zpÛsobu v˘stavnictví v následujícím období
2. Zapisování umístûní zvífiat na v˘stavách do chovatelské
evidence (POP)
Ve Skalském dvofie dne 9. fiíjna 2008
Jan Hofiák
pfiedseda návrhové komise
Foto: Karel Melger
Zpráva revizní komise
Dámy a pánové, váÏení hosté,
seznámím Vás se zprávou revizní komise âSCHMS. Revizní komise Svazu se od poslední VâS Svazu se‰la jednou,
a to 26.9. 2008. Na tomto jednání byla provedena kontrola úãetních dokladÛ v sídle firmy, zpracovávající úãetnictví pro
Svaz, u p. Evy ·elepové v Brodcích. Dále zde byla projednána zpráva RK z poslední VâS Svazu a otázka fiádného ãlenství
zástupcÛ chovatelÛ ve statutárních orgánech Svazu.
V rámci kontroly úãetních dokladÛ se RK zamûfiila pfiedev‰ím na vûci vypl˘vající ze zprávy z poslední VâS Svazu,
a to na pfiepracované pracovní smlouvy zamûstnancÛ Svazu v souladu s novelou Zákoníku práce, coÏ bylo provedeno.
Dále byl kontrolován v˘kaz hospodafiení Svazu, zejména pfiíjmy z dotací za poslední úãtovací období a jejich vyúãtování.
¤editel Svazu informoval RK o systému Ïádostí o dotace pro rok 2009. RK provedla vyhodnocení Svûtového kongresu
plemene Charolais, konaného v srpnu leto‰ního roku. Tato akce se pfiipravovala tfii roky a ze strany RK po tuto dobu
panovala urãitá opatrnost nad zaji‰tûním a zdárn˘m prÛbûhem celé akce. Dnes mohu konstatovat, Ïe urãité obavy
z na‰í strany se nepotvrdily a celá akce byla velmi dobfie organizaãnû i finanãnû zaji‰tûna a pfiispûla k velmi dobré
reprezentaci na‰ich chovatelÛ i Svazu ve svûtovém mûfiítku.
Z dal‰ích úãetních dokladÛ byly kontrolovány sestavy drobného dlouhodobého majetku, jejich vedení, dále cestovné
zamûstnancÛ, náklady na telefony, nájemné za kanceláfiské prostory a financování zpravodaje. Byly projednány
dlouhodobé pohledávky, kdy z minulosti do‰lo k odpisu 116 164,– Kã jiÏ nedobytn˘ch pohledávek a v souãasné dobû
má Svaz 449 000,– Kã pohledávek po lhÛtû splatnosti, které prÛbûÏnû vymáhá.
Dále bylo RK pfiedloÏeno vedení dokumentace BOZP a PO Svazu. Nutno konstatovat, Ïe tato evidence je vedena
vzorov˘m zpÛsobem na velmi dobré úrovni.
¤editel Svazu objasnil ãlenÛm RK systém rozdûlení obvodÛ jednotliv˘ch inspektorÛ a jejich pracovní náplnû.
RK projednala ãlenství p. Hány v RK z dÛvodu, Ïe p. Hána se od poslední VâS Svazu stal zájmov˘m ãlenem, kter˘
nemÛÏe b˘t volen do statutárních orgánÛ Svazu. RK rozhodla o setrvání p. Hány jako ãlena RK do konce volebního období,
neboÈ byl volen v dobû, kdy jeho volba nebyla v rozporu se stanovami Svazu.
V prÛbûhu roku je pfiedseda RK pravidelnû zván na jednání V˘boru Svazu a Grémia rady plemenn˘ch knih, kter˘ch se
osobnû úãastní.
V období od poslední VâS nebyl RK dán podnût k fie‰ení nûjakého problému, ãi stíÏnosti. V˘bor na sv˘ch jednáních fie‰il
pfiípadné neshody, rozpory nebo stíÏnosti samostatnû bez zásahu RK.
Jako pfiedseda RK jsem byl poÏádán, abych se úãastnil jednání Klubu Msi, kde byl projednáván nesouhlas ãlenské
základny s rozhodnutím Rady PK Msi ohlednû v˘bûrové komise pro v˘bûr b˘kÛ a probûhly volby nové Rady PK MSi.
Celkem probûhla dvû jednání, kde z pozice pfiedsedy RK Svazu jsem dohlíÏel na formální správnost jednání v souladu
s vnitrosvazov˘mi pfiedpisy.
RK po provedené kontrole úãetnictví a ostatních dokladÛ a po poskytnut˘ch informacích fieditele Svazu nemá Ïádn˘
doplÀující návrh do usnesení dne‰ního jednání. RK se usnesla, Ïe vedení v‰ech kontrolovan˘ch evidencí a dokladÛ
je na velmi dobré úrovni, pfiehledné a srozumitelné. RK konstatuje, Ïe v historii Svazu nebyly lépe vedeny a velmi kladnû
hodnotí práci fieditele Svazu, p. Maláta.
Dûkuji za pozornost
Za revizní komisi pfiedseda
Ing. Václav Jungwirth
29
V˘stava masného skotu v roce 2009
UÏ je tomu více neÏ dva roky, kdy se v˘bor
svazu usnesl, Ïe z dÛvodu komplikované nákazové situace kolem onemocnûní bluetongue,
bude rozumnûj‰í národní v˘stavu masného
skotu v roce 2007 zcela zru‰it. Rozhodnutí to
nebylo jednoduché, ale i s odstupem ãasu je
stále hodnotíme jako v daném okamÏiku nejlep‰í variantu. Není v‰ak potfieba se znovu ohlíÏet za minulostí, ale naopak hledût do budoucnosti, a proto od té doby vedeme spolu s chovateli pfii nejrÛznûj‰ích pfiíleÏitostech diskuzi
nad dal‰í podobou v˘stavnictví masného skotu.
Ti z vás, ktefií se v fiíjnu zúãastnili na Skalském
Foto: Karel Melger
dvofie, v˘roãní ãlenské schÛze si pamatují, Ïe
i zde bylo toto téma otevfieno a diskutováno. Jsem osobnû velmi rád, Ïe diskuze na toto téma byla celkem Ïivá, neboÈ je nutné
znát názor ãlenské základny. Je totiÏ nejvy‰‰í ãas se pfiípravou dal‰í v˘stavy zaãít intenzivnû zab˘vat. Bûhem diskuze bylo prezentováno mnoho zajímav˘ch podnûtÛ na téma umístûní v˘stavy, finanãní spoluúãasti chovatelÛ na v˘stavû, spojení v˘stavy
s komerãní akcí (napfi. draÏbou), organizace velké spoleãné akce s ostatními chovatelsk˘mi svazy a mnoho dal‰ích názorÛ.
Závûr byl takov˘, Ïe se touto problematikou bude zab˘vat na svém nejbliÏ‰ím jednání v˘bor svazu, kter˘ urãí, jak˘m zpÛsobem se v˘stavnictví bude ubírat v následujícím roce a nastíní koncepci v˘stav na dal‰í období. To se také stalo a na jednání
v pÛli listopadu byla problematika v˘stav jedním ze stûÏejních bodÛ v˘borové schÛze. Je‰tû pfied tím, neÏ vás seznámím s diskuzí a zejména závûry tohoto jednání, dovolte mi krátkou odboãku, která v‰ak má s tímto tématem velmi úzkou souvislost.
Nûktefií z vás moÏná zaznamenali, Ïe tradiãní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat, která se konala kaÏdé dva roky na pfierovském
v˘stavi‰ti, byla po dohodû spoleãností Genoservis a BVV Veletrhy Brno pfiesunuta do areálu brnûnského v˘stavi‰tû. Není m˘m
cílem rozebírat dÛvody, které k tomuto rozhodnutí obû spoleãnosti vedly, ale seznámit vás s tím, proã je tato informace podstatná. Stejnû jako ostatní chovatelské svazy, i my jsme byli osloveni, abychom se k této akci pfiipojili a pomohli tak na svût
de facto novému typu akce. Obavy, Ïe by se jednalo o druhé Techagro nejsou na místû, neboÈ tato v˘stava by mûla b˘t zamûfiena pfiedev‰ím na v˘stavu zvífiat, a to nejenom hospodáfisk˘ch. Snahou organizátorÛ totiÏ je propojit v˘stavu hospodáfisk˘ch
zvífiat s mezinárodní v˘stavou psÛ (Intercanis) a oslovit tak vy‰‰í poãet náv‰tûvníkÛ. Na prvotní schÛzce, která se k tomuto
tématu konala zaãátkem mûsíce listopadu, jsme prezentovali ochotu se na celé akci spolupodílet, a to i pfies to, Ïe z pohledu
masného skotu se v˘stava koná ve velmi netradiãní období, na konci ãervna. K termínu byly v˘hrady i od jin˘ch svazÛ, nicménû pro rok 2009 není moÏné jej jiÏ zmûnit. I pfiesto, Ïe termín není z tradiãního pojetí v˘stav masného skotu ideální, rozhodli jsme se k celé akci pfiipojit a pfiislíbili jsme svou úãast. K v˘stavû se aktivnû pfiipojil také Svaz chovatelÛ hol‰t˘nského
skotu, kter˘ bude organizovat svÛj národní ‰ampionát. O konání této schÛzky byl informován v˘bor svazu, kter˘ dále diskuzi
rozvíjel, abychom mohli k celé situaci zaujmout závazné stanovisko. A tím se vracíme zpût k jednání v˘boru.
V˘stava v Brnû byla tedy pfiedstavena jako jedna z variant, kam umístit zvaÏovanou expozici masného skotu v následujícím
roce. Byly znovu podrobnû diskutovány v‰echny moÏné návrhy k umístûní v˘stavy, nastínûny základní v˘hody a nev˘hody
jednotliv˘ch míst, také detailnû rozebrány otázky kolem termínu apod. Témûfi v‰ichni diskutující se shodli, Ïe uspofiádat velkou samostatnou v˘stavu masného skotu v LetÀanech je, zejména s ohledem na nejasnou finanãní podporu ze strany státu,
velmi riskantní. ZároveÀ konstatovali, Ïe po zku‰enostech z minul˘ch let, úsilí na zabezpeãení kvalitní v˘stavy ani vy‰‰í
finanãní prostfiedky smûfiované k propagaci akce, s nejvût‰í pravdûpodobností nezabezpeãí v˘raznû vy‰‰í náv‰tûvnost.
Z tûchto dÛvodÛ bude tedy snaha svazu spojit v˘stavu masného skotu s jinou tématicky pfiíbuznou akcí. JelikoÏ takov˘chto
akcí není na na‰em území zrovna mnoho, právû v˘stava v Brnû, kde je k dispozici profesionální zázemí, by se touto akcí
mohla stát. Závûr diskuze byl tedy takov˘, Ïe âSCHMS bude v˘stavu v Brnû pro pfií‰tí rok propagovat jakou svojí hlavní
v˘stavu s tím, Ïe zku‰enosti z roku 2009 ukáÏí, jak˘m zpÛsobem budeme smûfiovat v˘stavnictví v dal‰ím období. ZároveÀ
bylo konstatováno, Ïe dvû v˘stavy uspofiádané v rámci mezinárodního kongresu charolais – Pfierov a Cunkov – jasnû ukázaly,
Ïe i masn˘ skot je moÏné prezentovat dÛstojnou formou vodûní a Ïe tedy minimálnû hlavní plemena, která by soutûÏila
o titulu ‰ampióna, je nutné prezentovat touto formou. Kromû toho, Ïe je tato forma o mnoho profesionálnûj‰í neÏ pfiehánûní
zvífiat, sníÏí se tím i nároky velikost ustájovacích prostor a ve finále se i u‰etfií velké finanãní prostfiedky vynakládané na pronájem ohrazení.
Co na závûr?
Není nutné zmiÀovat, Ïe k uspofiádání kvalitní v˘stavy je nezbytná aktivní úãast a spolupráce Vás, chovatelÛ. Chtûl bych
Vás proto poÏádat a vyzvat, abyste se do pfiípravy v˘stavy zapojili, diskutovali tuto otázku na sv˘ch klubech, projednali ji se
sv˘m inspektorem a snaÏili se dostateãnû dopfiedu vytipovat zvífiata, která by v Brnû pfií‰tí rok mohla b˘t vystavena. Profesionální zázemí brnûnského v˘stavi‰tû s aktivním pfiístupem chovatelÛ je dobr˘m pfiedpokladem k uspofiádání kvalitní v˘stavy
masného skotu!
Kamil Malát
30
Bakteriální choroby skotu
(I. ãást)
ing. Pavla Vydrová
Pfiedchozí dva díly rubriky „Onemocnûní skotu“ byly vûnovány virov˘m
chorobám, dnes se jiÏ ale pfiesuneme
od virÛ k bakteriím a tedy nemocem
pÛvodu bakteriálního. Mezi bakteriální
nákazy skotu se mj. fiadí aktinomykóza,
antrax, brucelóza, listerióza, paratuberkulóza (Enteritis paratuberculosa bovis),
tuberkulóza (TBC) a vibrióza (Vibriosis
genitalis). Nûkteré z uveden˘ch nemocí
se z pohledu souãasnosti jeví jako okrajové, jiné jsou zcela bez pochyby velmi
diskutovan˘m problémem. Z v˘ãtu
chorob je patrné, Ïe stejnû jako virov˘ch onemocnûní, je také bakteriálních
celá fiada a proto i tuto kapitolu rozdûlíme na nûkolik ãástí.
V dne‰ní, první ãásti, si podrobnûji pfiipomeneme první dvû v˘‰e uvedená onemocnûní, aktinomykózu a antrax. Dle
Vyhlá‰ky ã. 202/2003 (ze dne 27. ãervna
2003 o veterinárních poÏadavcích na
ãerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné v˘robny) musí b˘t maso
zvífiete, u nûhoÏ byla zji‰tûna aktinomykóza ãi snûÈ slezinná (antrax) posouzeno
úfiedním veterinárním lékafiem jako nepoÏivatelné. I pfiesto, Ïe obû uvedené
choroby nejsou na Ïebfiíãku sledovanosti právû na vrcholu a jeví se tak
moÏná nezajímavé, v na‰em seriálu –
vûnovaném onemocnûní skotu – mají
bezpochyby také své místo. Zejména
antraxu se budeme vûnovat podrobnûji
a to hlavnû z dÛvodu jeho moÏného
vyuÏití jako biologické zbranû hromadného niãení, coÏ je bezpochyby téma
aktuální, velmi závaÏné i zajímavé. Jak
se ale doãtete níÏe, tento „zpÛsob vyuÏití antraxu se zdá ponûkud nevhodn˘“
...nebudeme ale pfiedbíhat...
Aktinomykóza
MoÏná se vám pfii pfieãtení názvu
aktinomykóza spí‰e vybavila bramborová strupovitost obecná, která tvofií na
hlízách brambor strupy, které jsou povaÏovány za vadu krásy a ne za závaÏné bakteriální onemocnûní jako je
tomu u skotu, dal‰ích druhÛ nejen hospodáfisk˘ch zvífiat, ale také lidí. Strupovité brambory jsou sice hÛfie prodejné
a je z nich vût‰í odpad pfii loupání, ale
to rozhodnû není problém srovnateln˘
s tím, co mÛÏe Aktinomykóza napáchat
u zvífiat i pfiesto, Ïe se v souãasnosti
vyskytuje spí‰e sporadicky.
Aktinomykóza je pomalu se rozvíjející chronické infekãní onemocnûní
endogenního pÛvodu, které je vyvolané
málo virulentními anaerobními mikroorganismy rodu Actinomyces. Jsou
bûÏnû pfiítomny jako komenzál (organismus Ïijící v symbióze, kter˘ u hostitele nevyvolává onemocnûní) v ústní
dutinû i na jin˘ch sliznicích. Infekce se
rozvine pfii poru‰ení integrity, po proniknutí do tkánû se vytváfiejí mnohoãetné abscesy spojené „choboty“ a tvofií se tzv. pí‰tûle. Ve tkáni se bakterie
mnoÏí pomalu, vytváfiejí mikrokolonie,
jeÏ se v mikroskopu jeví jako hutné
drÛzy (drobná tvrdá zrníãka obsahující
kolonie mikrobÛ), které se ohraniãují
granulaãním zánûtem a inkrustují vápenat˘mi solemi. Vypadají jako sírovû
Ïlutá zrna (aktinomykomy) lokalizovaná na hlavû a krku (pod ãelistí).
Klinické pfiíznaky
Aktinomycety jsou pfiítomny na sliznicích, v dutinû ústní, v horním respiraãním traktu i ve stfievû zvífiat i lidí.
• Aktinomykóza ãelisti – tvofií se granulaãní tkáÀ, kÛÏe srÛstá s ãelistí a tvofií
se pí‰tûle
• Aktinomykóza jazyka – vfiedy na
hfibetû jazyka, zvût‰ení jazyka, tuh˘,
nepohybliv˘ jazyk, v˘tok slin
• Aktinomykóza kÛÏe, vaziva
Diagnóza
Laboratorní diagnóza se provádí mikroskopicky i kultivaãnû a je ztíÏena tím,
Ïe voln˘ch aktinomycet je ve tkáni málo a jsou soustfiedûna do zrn, kter˘ch
není mnoho a je nutno je nalézt a rozdrtit. Granula jsou v hnisu viditelná buì
pouh˘m okem, nebo pfii malém zvût‰ení. Diagnóza na základû klinického
vy‰etfiení je pomûrnû snadná.
Inkubaãní doba
Vzhledem k tomu, Ïe se infekce vyvíjí
pomalu (buì po mikrotraumatu nebo
bez nûj), nelze pfiesnûji stanovit moment invazivní infekce.
❒ Aktinomykóza (foto: internet)
PÛvodce
Aktinomycety jsou bakterie typické
morfologie a specifick˘ch fyziologick˘ch
vlastností. Jsou to rozvûtvené tyãinky, jeÏ
rostou v atmosféfie se sníÏen˘m obsahem
kyslíku. Aktinomykózu zpÛsobuje nejãastûji Actinomyces Izraeli (Corynebacterium izraeli – aktinomykóza kostí) a Actinabacillus ligniersií (aktinomykóza mûkk˘ch tkání). Ménû ãast˘mi pÛvodci jsou
Actinomyces naeslundii, Actinomyces
viscosus a Actinomyces odontolyticus
i vzdálen˘ pfiíbuzn˘ mikroorganismus
Arachnia propionica.
K proniknutí infekce dochází nejãastûji sliznicí dutiny ústní nebo hltanové.
Zdroj infekce
Zdrojem infekce, jak jiÏ bylo naznaãeno, je v absolutní vût‰inû endogenní
vlastní flóra.
Terapie
U zvífiat je terapie velice nejistá, aplikují se jodové preparáty a antibiotika,
nebo se pfiikroãí k chirurgickému
odstranûní.
U ãlovûka spoãívá v dlouhodobé
aplikaci penicilinu trvající i nûkolik
mûsícÛ po vyhojení. Dobr˘ch v˘sledkÛ
lze dosáhnout i klindamycinem, úãinné
mohou b˘t rovnûÏ aminopeniciliny, tetracykliny nebo makrolidy. âasto je
nutn˘ i rozsáhl˘ chirurgick˘ zásah. Za
úãinnou se povaÏuje také radioterapie
v protizánûtlivé dávce.
Aktinomykóza má vlekl˘ prÛbûh
a prognóza je závislá na vãasné diagnóze a klinické formû (u ãlovûka pfii
postiÏení CNS je 25% úmrtnost). V˘skyt
onemocnûní podléhá povinnému hlá‰ení. V âeské republice je roãnû hlá‰eno
ménû neÏ 10 pfiípadÛ onemocnûní lidí.
Antrax (SnûÈ slezinná)
Infekãní choroba podléhající povinnému hlá‰ení a vyskytující se po celém
svûtû. Primárnû je to alimentární onemocnûní zvífiat, pfiedev‰ím pfieÏv˘-
31
kavcÛ, které probíhá akutnû a velmi
podobnû jako septikémie (otrava krve).
Vnímavá jsou hospodáfiská zvífiata
i ãlovûk. Nemocné zvífie vyluãuje bakterie sv˘mi v˘kaly. PÛvodce tvofiící
odolné spóry, které v pÛdû, na pastvinách i na pfiedmûtech pfieÏívají mnoho
let a k nákaze tak mÛÏe dojít i s velk˘m
ãasov˘m odstupem. Dal‰í zvífiata se
pak nakazí pasením na kontaminované
pastvinû. âlovûk se infikuje stykem
s nemocn˘mi zvífiaty, pfii zpracování
jejich masa, kostí, kÛÏe nebo vlny
a také poÏitím jejich nedostateãnû
tepelnû upraveného masa. Onemocnûní dfiíve vznikalo téÏ vdechnutím
kontaminovaného prachu v továrnách
zpracovávajících suroviny Ïivoãi‰ného
pÛvodu. K mezilidskému pfienosu antraxu nedochází. Nákaza se vyskytuje
pfiedev‰ím v zemích s roz‰ífien˘m pastevectvím (Stfiední Asie, tropická Afrika,
Stfiední a JiÏní Amerika). Ve stfiední
Evropû se v souãasné dobû antrax u zvífiat nevyskytuje, posledním hlá‰en˘m
a nejbliÏ‰ím ohniskem byla v létû leto‰ního roku v˘chodní Francie.
V na‰í zemi v minulosti nejãastûji
hynuly na toto onemocnûní krávy, sporadicky kozy ãi ovce, ale nemoc se
nevyh˘bá ani divoce Ïijícím zvífiatÛm
(vnímaví jsou napfi. srnci, jeleni a zajíci). V Africe byla infekce popsána
u antilop, slonÛ, Ïiraf aj.
❒ Bakterie antraxu (foto: internet)
PÛvodce a klinické formy
Bacillus anthracis, coÏ je gram-pozitivní fakultativní nepohyblivá tyãinka,
která roste za pfiístupu vzduchu. V neotevfieném kadaveru bacily hynou za
3–4 dny, v otevfien˘ch kadaverech sporulují a v pÛdû vydrÏí aÏ 10 let. Podle
vstupní brány nákazy lze rozli‰it nûkolik klinick˘ch forem: koÏní, stfievní
a inhalaãní (plicní). Inkubaãní doba
kolísá od 1 do 10 dnÛ, ale inhalaãní
forma se mÛÏe projevit aÏ do 8 t˘dnÛ
po expozici nákaze.
32
Za pfiirozen˘ch podmínek nejãastûj‰í
koÏní forma vzniká kontaminací koÏních odûrek sporami. Projeví se zarudnutím, které se rychle mûní v puch˘fi
s hemoragick˘m obsahem a v málo
bolestiv˘ vfied kryt˘ ãern˘m pfií‰kvarem
(odtud název „uhlák“). V okolí b˘vá
tuh˘ edém a regionální uzliny zdufiují.
Bez léãby infekce prograduje a mÛÏe
vzniknout antraxová sepse.
Vzácná stfievní forma (gastrointestinální) vzniká po poÏití kontaminovaného, nedostateãnû tepelnû zpracovaného masa (vegetativní formy bacila
jsou na rozdíl od spór velmi citlivé
k teplu i jin˘m fyzikálním a chemick˘m
vlivÛm). V Evropû byl její v˘skyt i v minulosti málo ãast˘, ale v Africe a Asii se
opakovanû objevila i hromadná onemocnûní. Tuto formu provázejí bolesti
bfiicha, krvav˘ prÛjem, peritoneální pfiíznaky a rychle se rozvíjí ‰ok. Mortalita
je vysoká. Vãasná léãba by mohla b˘t
úãinná, ale diagnóza b˘vá obvykle stanovena pfiíli‰ pozdû. MoÏnost vzniku
lidského onemocnûní po poÏití potravy
nebo vody kontaminované spórami sice
nelze vylouãit, ale pokusy o vyvolání
infekce u primátÛ pfiímou aplikací spár
do gastrointestinálního traktu byly vesmûs neúspû‰né.
Inhalaãní forma vzniká po vdechnutí
spór. Ty, které proniknou do alveolÛ,
jsou fagocytovány mikrofágy, tím je ãást
spór zniãena a ãást se lymfatick˘mi cestami dostane do mediastinálních uzlin.
Zde dochází k jejich germinaci, k rychlému pomnoÏení vegetativních forem
bacilÛ a tvorbû toxinÛ. Inkubace pfii
plicním antraxu kolísá v neobvykle ‰irokém rozmezí – od dvou dnÛ do nûkolika t˘dnÛ (v pokusech na opicích exponovan˘ch infekãnímu aerosolu bylo
zji‰tûno, Ïe spóry mohou v mediastinálních uzlinách zÛstat velmi dlouho,
dokonce aÏ 98 dní. Teprve pak germinují a vyvolají smrtící infekci. DÛvody
takové prodlevy nejsou jasné). Tato
forma zaãíná mírnou horeãkou, zchváceností, bolestí za hrudní kostí a dráÏdiv˘m ka‰lem. Po 1 aÏ 3 dnech horeãka
stoupne a na pfiední plo‰e hrudníku se
objeví edém podkoÏí. Nemocn˘ je stále
du‰nûj‰í, má zrychlené d˘chání, rozvíjí
se cyanóza (modrofialové zbarvení
kÛÏe a sliznic zpÛsobené nedostateãn˘m okysliãováním krve), respiraãní
selhání a ‰ok. Rentgenologicky je nápadné roz‰ífiení mediastina (mezihrudí)
zdufiel˘mi uzlinami. Pacient mÛÏe
zemfiít bûhem nûkolika hodin. Doba od
objevení prvních pfiíznakÛ do smrti b˘-
vá asi 3 dny. V minulosti byla mortalita
plicního antraxu kolem 90 %. Pfii dne‰ních moÏnostech léãby kauzální (antibiotika) i podpÛrné (mechanická ventilace, obnovení rovnováhy elektrolytÛ
a acidobazické rovnováhy, infuze glukózy, podpora krevního tlaku) by mohla
b˘t niÏ‰í, ale podmínkou je opût vãasná
diagnóza. Plicní forma se v minulosti
vyskytovala pfieváÏnû jako profesionální infekce lidí zamûstnan˘ch pfii
zpracování koÏe‰in a zvífiecích srstí.
Dnes je pozorována jen zcela v˘jimeãnû, ale právû u této formy se dá pfiedpokládat zneuÏití jako biologické
zbranû, coÏ bude podrobnûji rozvedeno níÏe.
·ífiení
• primární zdroje – uhynulá zvífiata
a jejich sekrety
• sekundární – krmivo, voda, pfiedmûty
V˘voj nemoci
Pfii vniknutí do organismu spóry vyklíãí v bacily – vznikne akutní zánût
s krvavou infiltrací. Z primárního loÏiska se krví a lymfou rozná‰ejí do celého tûla = septikémie.
Klinické pfiíznaky a patologick˘ nález
• Perakutní – velmi vysoká teplota,
obûhové potíÏe, tympanie, v˘tok krve
z pfiirozen˘ch tûlních otvorÛ; patologick˘ nález témûfi Ïádn˘.
• Akutní – alterovan˘ trias, moã a trus
s krví, otoky sliznic cyanoza, du‰ení,
úhyn za 1–2 dny; patologick˘ nález
je velmi patrn˘ = kadaver nafoukl˘,
z tûlních otvorÛ vytéká tmavá dehtovitá krev, v srdci nesraÏená krev,
krváceniny na serózách, slezina
mohutnû zvût‰ená, rozbfiedlá, tmavoãerná aÏ dehtovitá.
Diagnóza
Provádí se na základû epizootologického, klinického, patologického a laboratorního vy‰etfiení. Laboratorní diagnostika je moÏná mikroskopick˘m (vy‰etfiení krevních preparátÛ na v˘skyt spór)
a kultivaãním prÛkazem pÛvodce (tekutina puch˘fie, v˘tûr z okraje vfiedu, sputum, hemokultivace) nebo sérologicky
(tzv. Ascoliho reakce).
U ãlovûka je na vãasnou diagnózu
tfieba myslet zejména pfii nákaze související se zamûstnáním, nebo v situaci
zv˘‰eného podezfiení na v˘skyt antraxu. Pfii umûlém roz‰ífiení infekce (pouÏití jako biologické zbranû) lze pfiedpokládat, Ïe by na antrax upozornilo aÏ
náhlé objevení vût‰ího poãtu nemocn˘ch s chfiipkov˘mi pfiíznaky, z nichÏ
by mnozí do 2–3 dnÛ zemfieli. Pro diagnózu antraxu by pak svûdãil prÛbûh
onemocnûní, neobvykl˘ rtg nález,
v˘sledky mikrobiologického vy‰etfiení
a charakteristick˘ pitevní nález. Takové
informace by byly signálem k neodkladnému zahájení léãby v‰ech dal‰ích
podezfiel˘ch pfiípadÛ, pfiípadnû k preventivnímu podávání antibiotik v‰em
osobám, u nichÏ by bylo moÏné pfiedpokládat expozici nákaze – a to aÏ do
vylouãení diagnózy antraxu.
❒ Projevy antraxu u člověka
(foto: internet)
Terapie
Antrax není nová ani neznámá
infekce. Známe pÛvodce a jeho vlastnosti, pfiirozené hostitele i cesty pfienosu. Proti antraxu je moÏné oãkovat,
léãba penicilinem i jin˘mi antibiotiky je
úãinná.
U koÏní formy se antibiotika podávají
10 dnÛ, u lehk˘ch prÛbûhÛ perorální,
u tûÏ‰ích prÛbûhÛ parenterální cestou.
Incize (nafiíznutí) koÏní léze je nevhodná, neboÈ mÛÏe pfiispût ke generalizaci infekce.
ProtoÏe u plicní formy antraxu je
tfieba dosáhnout protibakteriálního
úãinku co nejdfiíve, je doporuãována
intravenózní aplikace antibiotika (ciprofloxacin). KdyÏ pak laboratofi prokáÏe
citlivost bakterií k penicilinu, je moÏné
pfiejít na penicilin (G-penicilin) a po
zlep‰ení klinického stavu na jeho perorální aplikaci.
Desinfekce a likvidace
• 2% formalin
• 5% chlorové vápno
• 5% kyselina karbolová
Úplná likvidace bohuÏel není moÏná
vzhledem k mnohaletému pfieÏívání
spór v pÛdû, náhodnou infekci proto
nelze vylouãit.
Z historického pohledu
Novodobá historie poznávání infek-
ãní povahy antraxu zaãala v roce 1849,
kdyÏ v nûmeckém Por˘ní lékafi Pollender, nad‰enec pro tehdy novou metodu
mikroskopování, nalezl v krvi uhynul˘ch krav velké tyãinkové útvary.
O nûkolik let pozdûji se tímto nálezem
zaãal zab˘vat Robert Koch a v r. 1876
prokázal, Ïe jde o Ïivé rostoucí a dûlící
se bakterie. Luis Pasteur rychle pochopil v˘znam Kochova objevu a rozhodl
se pfiipravit oãkovací látku, která by
mohla hospodáfiská zvífiata pfied antraxovou infekcí ochránit. Opakovan˘m
pûstováním (pasáÏováním) bacilu v kufiecím bujónu se mu podafiilo získat
kmen, kter˘ ztratil schopnost zpÛsobit
onemocnûní, ale zÛstala mu schopnost
vyvolat u zvífiete imunitní odezvu. Byla
to první bakteriální Ïivá oslabená oãkovací látka. A protoÏe Pasteur mûl smysl
pro dramatické pfiedvádûní v˘sledkÛ
své práce, v kvûtnu 1881 uspofiádal
vefiejné „pfiedstavení“: V pfiedem oznámeném termínu ukázal zástupu profesorÛ, lékafiÛ, zvûrolékafiÛ, vládních
úfiedníkÛ i prost˘ch zvûdavcÛ dvû skupiny po 25 ovcích: Obû byly pokusnû
nakaÏeny antraxem, ale jen jedna skupina byla oãkována Pasteurovou vakcínou. V‰echny ovce v první skupinû
uhynuly, v‰echny oãkované ve zdraví
pfieÏily. Pasteurovi byl za tento úspûch
propÛjãen velkokfiíÏ âestné legie. Bylo
to oprávnûné vyznamenání, protoÏe po
‰ir‰ím zavedení vakcíny do praxe klesla
úmrtnost na antrax u oãkovan˘ch ovcí
ve Francii z devíti na asi pÛl procenta,
u dobytka ze sedmi na ménû neÏ jednu
ãtvrtinu procenta.
Je‰tû v devatenáctém století byl antrax v nûkter˘ch místech Evropy endemick˘ (pfiíãinou byly dlouhodobû kontaminované pastviny, „antraxová pole“).
Intenzivní obdûlávání zemûdûlské pÛdy
a aktivní opatfiení veterinární sluÏby
(likvidace uhynul˘ch zvífiat spálením
nebo zakopáním a oãkování hospodáfisk˘ch zvífiat) v evropsk˘ch zemích
a v USA postupnû omezila v˘skyt antraxového onemocnûní na minimum,
takÏe od tfiicát˘ch let minulého století
se jiÏ vyskytovaly jen zcela ojedinûlé
pfiípady.
Souãasná nákazová situace
Stále se antrax vyskytuje zejména
v Iránu, Turecku, Pakistánu, Súdánu
i dal‰ích zemích. Bûhem nejrozsáhlej‰í
epizoocie 20. století v Iránu v r. 1945
napfi. uhynulo kolem jednoho milionu
ovcí. Stykem s nemocn˘mi zvífiaty se
v Zimbabwe v období mezi 1979 a 1985
nakazilo a onemocnûlo (vût‰inou koÏní
formou antraxu) pfies 10 000 lidí.
Za posledních deset let byl antrax
hlá‰en v deltû Dunaje (2000) na Floridû
(2001), v Turecku a Velké Británii
(2006). V ãervenci leto‰ního roku bylo
zji‰tûno ohnisko v˘skytu antraxu ve
v˘chodní Francii. Do poloviny srpna
2008 bylo z dÛvodu infikování pÛvodcem zlikvidováno 38 kusÛ skotu z celkem 18 zemûdûlsk˘ch podnikÛ z regionu Doubs. Po zji‰tûní prvních pfiípadÛ
na zaãátku ãervence se onemocnûní
roz‰ífiilo na dal‰í území. Pfiíslu‰né veterinární úfiady poté nafiídily plo‰nou vakcinaci skotu a ovcí ve 25 obvodech (jak
oznámila Agra Europe London dne
14. 8. 2008). Dle odhadu mûlo b˘t vakcinováno na 9000 kusÛ zvífiat.
Z dÛvodu v˘skytu nákazy bylo také
nutné posunout loveckou sezónu,
pozastavit lesní práce a zakázat pfiístup
do zookoutkÛ, které byly oznaãeny
jako pfiíãina ‰ífiení infekce.
V polovinû záfií byly potvrzeny pfiípady v˘skytu antraxu u lidí v Kyrgyzstánu, kde onemocnûlo celkem dvacet
osob. Od poloviny záfií bylo také s touto
diagnózou hospitalizováno 5 pacientÛ
na jihu Kazachstánu. V centrální ãásti
Asie ãasto domácí zvífiata uhynou bez
zvûrolékafiského zásahu. V pfiípadû, Ïe
se do tûchto konãin chystáte na dovolenou, doporuãuje se dbát potravinové
hygieny a volit jen bezpeãné jídlo.
Poslední v˘skyt antraxu v âeské republice u zvífiete byl zaznamenán v roce
1990. Nákazou byla postiÏena dojnice
v obci Babice, okres Uherské Hradi‰tû,
která se nachází v záplavové oblasti fieky
Moravy. V dubnu roku 2005 informovaly jihoãeské Deníky Bohemia, Ïe v lese
nedaleko Li‰ova na âeskobudûjovicku,
kde byl pfied 65 lety zahrabán dobytek
uhynul˘ pravdûpodobnû na snûÈ slezinnou, mohou b˘t Ïivotaschopné spory
antraxu. Mûsto se kvÛli moÏnosti nákazy
obrátilo na Státní veterinární správu, protoÏe les byl dostateãnû star˘ na to, aby se
mohl vytûÏit, a tím by se antrax mohl
dostat na povrch.
âeské referenãní centrum pro anal˘zu epidemiologick˘ch dat má v evidenci 151 lidsk˘ch onemocnûní antraxem z období 1953 aÏ 1985. Poslední
pfiípad onemocnûní ãlovûka byl u nás
hlá‰en v roce 1985, kdy se nakazil
zamûstnanec rukaviãkáfisk˘ch závodÛ.
Vy‰etfiování na pfiítomnost antraxu v âR
Národní referenãní laboratofi pro antrax je zfiízena pfii Státním veterinárním
33
ústavu v Hradci Králové. Jsou zde
poskytovány konzultace a informace
k problematice tohoto onemocnûní jak
pracovníkÛm veterinární sluÏby, tak
ostatním odborníkÛm.
Preventivní vakcinace hospodáfisk˘ch
zvífiat se v âeské republice bûÏnû neprovádí. V ãervenci 1997 a srpnu 1998
byla na základû rozhodnutí Okresní
nákazové komise Hradec Králové provedena preventivní vakcinace proti antraxu u skotu, ovcí a koz krmen˘ch
objemn˘mi krmivy pÛvodem ze zaplavované oblasti povodí Orlice. Preventivní vakcinace proti antraxu byly provedeny na základû doporuãení Okresní
veterinární správy Hradec Králové,
s cílem sníÏit potencionální riziko
vzniku této velmi nebezpeãné nákazy.
âistû pro zajímavost, bylo v letech
1996–1998 touto laboratofií vy‰etfieno
celkem 4245 ks vzorkÛ skopovice,
koziny, vepfiovice a surové kÛÏe jelení,
danãí a srnãí. Provedené sérologické
vy‰etfiení Ascoliho séroprecipitaãní
reakcí bylo negativní. Mikrobiologické
vy‰etfiení bylo uskuteãnûno u 56 vzorkÛ
importované vlny, srsti a Ïíní. Z prostfiedí zpracovatelsk˘ch závodÛ bylo
vy‰etfieno 135 vzorkÛ tampónov˘ch
stûrÛ a 4 vzorky odpadních kalÛ.
V souvislosti se záplavami v roce 1998
bylo vy‰etfieno 26 vzorkÛ zeminy
a rostlin odebran˘ch ze zaplavené
oblasti povodí Orlice. Virulentní kmen
Bacillus anthracis nebyl zachycen.
Dále bylo vy‰etfieno 7 vzorkÛ slezin
nutnû poraÏen˘ch nebo uhynul˘ch zvífiat s negativním sérologick˘m i mikrobiologick˘m nálezem.
Antrax jako biologická zbraÀ
hromadného niãení...?
Antrax je onemocnûní zvífiat (zoonóza) a ãlovûk je jen náhodn˘m ãlánkem v kolobûhu bacilÛ v pfiírodû. MÛÏe
sice onemocnût, ale nemÛÏe se stát
zdrojem nákazy pro dal‰í lidi. PfiestoÏe
je antrax infekce, která mÛÏe mít u ãlovûka smrteln˘ prÛbûh, nikdy to nebylo
onemocnûní, které by pro humánní
medicínu prÛmyslov˘ch zemí pfiedstavovalo zvlá‰tû závaÏn˘ problém. Jedním z dÛvodÛ je, Ïe lidská onemocnûní
antraxem byla vÏdy jen sporadická,
vyskytující se témûfi v˘hradnû u lidí,
ktefií pfii svém zamûstnání pfiicházeli do
styku se zvífiaty, pfiípadnû zamûstnan˘ch pfii zpracování a manipulaci se
srstí a s kÛÏemi (odtud star‰í oznaãení
„nemoc hadráfiÛ“, v angliãtinû „Wool
Sorters Disease“). A navíc vÏdy jen
34
u zlomku lidí, ktefií se v kontaminovaném prostfiedí pohybovali. V minul˘ch
desetiletích pak zaãaly b˘t kÛÏe dováÏeny ze zahraniãí, zejména z Afriky,
Stfiedního v˘chodu nebo JiÏní Ameriky,
u nichÏ je tfieba kontaminaci spórami
antraxového bacilu pfiedpokládat, pravidelnû laboratornû vy‰etfiovat veterinární sluÏbou a v pfiípadû potfieby dezinfikovat. Ve zpracovatelsk˘ch závodech byl zaveden reÏim, kter˘ omezuje
rozpra‰ování spór do vzduchu pracovi‰tû. Antrax se proto stal nemocí, s kterou se vût‰ina dne‰ních lékafiÛ nikdy
nesetkala a nepociÈovala tak potfiebu ji
studovat.
KdyÏ se vezme v úvahu, Ïe nemocná
zvífiata umírají na sepsi, a Ïe tedy vyluãování bakterií v terminálních stadiích
nemoci je masivní a mnoÏství bakterií
v orgánech uhynulého zvífiete je obrovské, je aÏ pfiekvapující, jak málo onemocnûní ãlovûka – i v dobách ãastého
v˘skytu antraxu u zvífiat – vznikalo.
Aãkoli ani dne‰ní epizootická situace
v nûkter˘ch zemích není nejlep‰í, celosvûtovû dochází jen asi k dvûma tisícÛm pfiípadÛ onemocnûní lidí roãnû,
pfiiãemÏ nejãastûj‰í je koÏní forma.
Pfiesto je bakterie vyvolávající antrax
obecnû povaÏována za mikroba s vysokou pravdûpodobností zneuÏití k cílÛm
bioterorismu, nebo dokonce k pfiípravû
biologick˘ch zbraní hromadného niãení. Má to fiadu dÛvodÛ, které vypl˘vají
z biologick˘ch vlastností mikroba, z patogeneze onemocnûní i z poznatkÛ,
které pfiinesl v˘zkum ochrany proti biologick˘m zbraním. Kdyby skuteãnû
do‰lo k umûlému roz‰ífiení antraxov˘ch
spór, nedostatek znalostí by byl pravdûpodobnû velkou slabinou zdravotnictví.
Bakterie rychle rostou na v‰ech bûÏn˘ch laboratorních pÛdách a jejich
namnoÏení je proto snadné. Cenûna je
jejich schopnost tvofiit rezistentní spóry,
které je moÏné dlouhodobû uchovávat,
jsou odolné k rozpra‰ování, pfiípadnû
pouÏitelné ke kontaminaci pfiedmûtÛ.
Lze je ve velkém mnoÏství vyrobit ve
formû bioprachu, tj. prá‰ku obsahujícího spóry, kter˘m lze kontaminovat
pfiedmûty nebo vytvofiit neviditeln˘
aerosol.
Jak jiÏ bylo uvedeno, kmeny antraxu
jsou patogenní i pro ãlovûka a do jeho
organismu se spóry dostávají buì kÛÏí,
alimentární cestou, nebo d˘chací soustavou, coÏ je z hlediska zneuÏití
zvlá‰tû v˘znamná vstupní brána. Na
druhou stranu má útoãné vyuÏití B. anthracis i své slabiny, ke kter˘m mimo
jiné patfií i to, Ïe vût‰ina kmenÛ opakovanû kultivovan˘ch na laboratorních
pÛdách pomûrnû rychle ztrácí virulenci
(pokud nejsou od poãátku voleny speciální metody k jejímu udrÏení). Také
mnoÏství spór potfiebn˘ch pro vyvolání
smrtící plicní infekce ãlovûka je
pomûrnû velké. KdyÏ byla mûfiena koncentrace spór ve vzduchu rizikov˘ch
prÛmyslov˘ch
závodÛ,
mnoÏství
vdechnut˘ch spór potfiebné k rozvoji
plicního onemocnûní bylo odhadnuto
na 100 000. Na základû v˘sledkÛ
novûj‰ích pokusÛ na opicích byla pravdûpodobná letální dávka (lidská inhalaãní LD) vypoãtena na 2500 aÏ 55 000
spór. Dosáhnout takové koncentrace
spór v ovzdu‰í v objemu, kter˘ ãlovûk
vdechuje, a navíc ve formû jemnû dispergovaného úãinného aerosolu, není
snadné. Je napfi. známo, Ïe japonská
teroristická skupina, která v r. 1995
pouÏila sarin v tokijském metru, se
pfiedtím 8x pokusila ve stanicích metra
vytvofiit aerosol antraxov˘ch spór
a botulotoxinu. Tyto pokusy byly naprosto neúspû‰né. KdyÏ pak v metru
rozprá‰ili vysoce toxick˘ sarin (rovnomûrnû rozpt˘lit chemickou látku do
ovzdu‰í je daleko snaz‰í neÏ biologickou), byl efekt ve skuteãnosti jen
o málo lep‰í. Na rÛzné zdravotní potíÏe
si sice stûÏovaly tisíce cestujících, ale
zemfielo (tzn. vdechlo celou úãinnou
dávku nervového jedu) „pouze“ dvanáct osob. Hlavním dÛvodem zfiejmû
bylo selhání techniky, protoÏe trysky
rozpra‰ovaãÛ se velmi rychle zanesly.
Jedin˘m opravdu úspû‰n˘m v˘sledkem
celé akce bylo vyvolání paniky.
V USA byla v r. 1993 vypracována
modelová studie, která mûla stanovit
efekt vytvofiení antraxového aerosolu
nad Washingtonem. Pfiedpoklad byl, Ïe
protivník v noci nad mûstem pfii bezvûtfií (takÏe aerosol zÛstane na místû)
pomocí vysoce v˘konného aerosolového zafiízení rozpt˘lí 100 kg spór. Bylo
odhadnuto, Ïe by aerosol mohl zpÛsobit 130 000 aÏ tfii miliony smrtících
plicních onemocnûní a úãinnost útoku
by tak byla srovnatelná s v˘buchem
vodíkové bomby. Takov˘ útok by
ov‰em mohl provést pouze ten, kdo by
dokázal vyvinout a vyrobit naprosto
spolehliv˘ a vysoce úãinn˘ zbraÀov˘
systém (biologické agens se v‰emi
potfiebn˘mi vlastnostmi, zafiízení na
vytvofiení aerosolu, odpovídající techniku dopravy na cíl, vybavení pro získávání meteorologick˘ch informací
a jejich vyhodnocení atd.). To ov‰em
pfiedpokládá dlouhodobou pfiípravu mimofiádnû nároãnou na odborníky, technická zafiízení i finanãní zdroje. Názor,
Ïe biologické zbranû jsou „zbranûmi
chud˘ch“, tedy zcela jistû pfiehlíÏí rozdíl mezi „primitivním“ lokálním pouÏitím bakterií (nebo jejich toxinÛ) teroristickou skupinou a v˘vojem vysoce
úãinného zbraÀového systému na úrovni zbraní hromadného niãení (ZHN).
Pfii omezeném roz‰ífiení infekce v mírov˘ch podmínkách je situace snadno
zvládnutelná existujícími prostfiedky
zdravotnictví. Obavy z potenciálního
pouÏití biologick˘ch ZHN (které zatím
nikdo nikdy na svûtû nepouÏil) ov‰em
nevypl˘vají z toho, Ïe by se nûkde
objevilo nûkolik pfiípadÛ nebezpeãné
infekce, ale z toho, Ïe souãasné infikování velkého poãtu osob (desítek nebo
stovek tisíc) by rychle vyãerpalo
v‰echny moÏnosti zdravotnictví (personální a lÛÏkové kapacity, zásoby léãiv
atd.) a tak zpÛsobilo jeho naprost˘
kolaps a následnû tûÏké naru‰ení Ïivota
spoleãnosti. I pfiirozen˘ v˘skyt nebezpeãné nebo exotické infekce (a stejnû
tak i omezené teroristické pouÏití nebezpeãn˘ch zárodkÛ) ov‰em mÛÏe vyvolat – a obvykle také vyvolává – paniku. V roce 2001 do‰lo v USA k teroristickému rozesílání po‰tovních zásilek
kontaminovan˘ch sporami antaxu.
Onemocnûlo 22 osob, z nichÏ 5 zemfielo. K nejdÛleÏitûj‰ím úkolÛm epidemiologie zvlá‰tû nebezpeãn˘ch nákaz
proto patfií zabránit vzniku paniky jak
provedením úãinn˘ch opatfiení k ochranû lidí, tak jejich pouãením. Rozhodnû
ne spojováním otázky rozesílání dopisÛ
kontaminovan˘ch spórami s poãtem
krytÛ a plynov˘ch masek a navádûním
k iracionálnímu strachu z infekce.
Kdyby byla antraxová kultura cílenû
pfiipravena pro útoãné pouÏití, bylo by
moÏné pfiedpokládat, Ïe vlastnosti bak-
terií budou pozmûnûny tak, aby pfiekonaly jinak úãinné zpÛsoby ochrany
(oãkování, antibiotika). Existují zprávy
o v˘zkumn˘ch projektech, které se
takov˘mi otázkami zab˘vají. Z obou
moÏností se zatím zdá reálnûj‰í navození rezistence k antibiotikÛm. V praxi
je bûÏnû k léãbû antraxu doporuãován
penicilin, na kter˘ jsou pfiirozenû se
vyskytující kmeny B. anthracis vysoce
citlivé.
ProtoÏe nemocn˘ ãlovûk není zdrojem infekce pro dal‰í osoby, Ïádná
zvlá‰tní ochrana jeho okolí není nutná.
Pokud jde o pfiedmûty pouÏité pfii o‰etfiování a pod., samozfiejmostí je jejich
dezinfekce (napfi. kyselinou peroctovou), pfiípadnû sterilizace autoklávováním.
Zdroj informací: Odborné internetové
servery
Argentinsk˘ Angus na ãeském trhu
(objektivní i subjektivní zprávy z lep‰í spoleãnosti, tedy z baru)
Jak jsem se dostal do baru, odkud vám zprostfiedkovávám zprávy takzvanû z první ruky? To bylo tak. VymûÀoval jsem Ïárovku
ve svûtlometu auta. Musí se svítit cel˘ den, takÏe Ïárovky ãas od ãasu odcházejí, s tím nikdo nic nenadûlá. Provozoval jsem ãinnost, pfii které musíte mít ruãky caparta, sílu vola a ‰ikovnost jemného mechanika. Ani jedno nemám, takÏe jsem, sice potichu, ale
o to jadrnûji proklínal cel˘ svût. Do toho v‰eho mobil a neznámé ãíslo. To se musí vzít, co kdyby to byl zaãínající chovatel. Ov‰em!
Jiskfiiv˘, zvoniv˘ a vemlouvav˘, témûfi dívãí hlas, Ïe by si firma NESTAR, která importuje maso a víno z Argentiny, kladla za ãest,
kdybych se mohl zúãastnit presentace jejich produktÛ v baru BRESTO ve ·tûpánské 31. Mimo jiné pÛjde také o Aberdeen Angus.
Taková nabídka se neodmítá, zvlá‰tû kdyÏ si firma klade za ãest, i kdyÏ dodnes nevím, ãím jsem si to zaslouÏil. Tak jsem ‰el.
U vchodu jsem byl od‰krtnut ze seznamu pozvan˘ch a ruku mi ukonãili sklenkou sektu, jak jsem se pozdûji dozvûdûl, byl to
Trumpeter Extra Brut. Souãasnû jsem byl pouãen, Ïe jsem úãastníkem degustace argentinsk˘ch vín, mimo jiné i znaãky Aberdeen
Angus a maso Ïe nebude. To firma narazila na toho pravého. Víno mám rád, ale rozeznávám pouze ãervené a bílé a obû kategorie dûlím na „chutná mi“ a „nechutná mi“. Na Moravû mû bodfií vinafii kdysi uãili tfiídit víno na „moje“ (1. jakost), „dá se“ (2. jakost
– od dobrého známého), „nedá se“ (3. jakost – od v‰ech ostatních, v nejhor‰ím na svafiák) a „dá se PraÏákovi“ (vypije i víno, které
by Moravák pozfiel pouze jako „tfiíchlapé“ – dva ho drÏí a tfietí to do nûj lije). Takto vyzbrojen jsem se pln oãekávání vûcí pfií‰tích vmísil mezi ostatní pozvané,
ktefií upíjeli velice lahodn˘ sekt. Jen ing. Vrablík mûl ruku trestuhodnû ukonãenou volantem. Dvornû konverzoval s tajemnicí svazu.
Degustaci zahájil pevn˘, zvuãn˘ hlas sleãny Carly Mizzau. Pfiekvapivû dobrou ãe‰tinou s melodikou ‰panûl‰tiny seznámila pfiítomné s firmou a jejími produkty a upozornila, Ïe ve sloÏce, kterou jsme obdrÏeli je i tabulka na hodnocení jednotliv˘ch vín a byla by ráda, kdybychom ji vyplnili a pfii odchodu odevzdali. Pfiedem a dobrovolnû pfiiznávám, Ïe jsem nic nevyplnil a neodevzdal, protoÏe kolonky „dá se“, „nedá se“, ani „chutná“, „nechutná“ jsem nena‰el, takÏe v‰e
ostatní by bylo stfiílení od boku. Vûfiím, Ïe mi bude odpu‰tûno a vût‰inû ãtenáfiÛ mé hodnocení bude postaãovat. Opravdoví vinafii mi snad prominou.
âervené víno je mléko starcÛ, zaãnûme ãerven˘m. V tomto pfiípadû pfiíznaãnû znaãkou Aberdeen Angus Malbec. Vinafi by moÏná fiekl: „Víno plnû rozvinuté,
plné chuti, v˘razného aroma atd. ...“. Já fiíkám „chutná“. KdyÏ Malbec, tak Malbec. Druh˘ v fiadû je Trumpeter Malbec. Vinafi by moÏná pfiedchozí hodnocení
rozvinul do superlativÛ, já fiíkám „chutná velmi“. Tfietí v fiadû je Bio Organic Malbec. Pamûtliv slov, která básník vloÏil do úst prvního otce vlasti: „Zprv trpké
zdá se...“ ochutnávám podruhé. Vjem stejn˘ na podruhé i na potfietí. Vinafi ãi fieditel PK by se moÏná zmínil o nevyváÏen˘ch kyselinkách a tfiíslovinách. Prostû
to víno drhne, proto fiíkám: „nechutná“. I v tomto pfiípadû zfiejmû platí: Bio = nejménû chutné, leã nejdraÏ‰í. Malbec ochutnán, pfiejdûme na jinou znaãku. Tou
je Casas del Bosque Clasic Cabernet. V tomto pfiípadû je nutné zmínit se o vÛni. Kufiák doutníkÛ cítí jen kdyÏ hrom bací do hajzlu, ale v tomto pfiípadû jsem
cítil v˘raznou a libou vÛni zavafieniny, kterou dûlala na‰e babiãka. Îel, nemohu si vzpomenout z ãeho, ale ta vÛnû mi utkvûla. Mé hodnocení: „chutná velmi“.
Více vín jsem ochutnat nestihl. Za zmínku snad je‰tû stojí ‰panûlské olivy a s˘r Manchego. Obojí nezklame, obojí chutná.
Zb˘vá snad pokusit se o srovnání s víny na‰imi. Vinafi by napsal esej, já se omezím na konstatování: „chutná velmi“ si zaslouÏí pouze Modr˘ Portugal ze
Îernosek, „chutná“ mnohá suchá, plná, v˘razná nenaru‰ená vína, tu Frankovka, tu Modr˘ Portugal, tu Cabernet.
Jak v˘‰e zmínûno, maso nebylo. A i kdyby bylo, stejnû bych zÛstal u ãeského hovûzího, u kterého lze dosledovat pÛvod, které není anonymní. Vûfime, Ïe argentinská konkurence na trhu s masem pfiimûje na‰e zpracovatele, aby na trhu byl kaÏd˘ kousek v˘sekového masa opravdu z mladého kusu masného skotu a fiádnû vyzrál˘.
Nyní si pfiedstavme zemi, odkud k nám bylo víno importováno, neb opakování je matka moudrosti. Argentina zaujímá rozlohu 2780 tis. km2 v JiÏní Americe.
Federální republika je ãlenûna na 22 provincií. Hlavní mûsto Buenos Aires je samostatn˘m federálním distriktem. Pfiesto Ïe je Argentina 35x vût‰í neÏ na‰e republika, má pouze 3,5x více obyvatel. Z toho plyne prÛmûrná hustota 12 obyvatel na km2. U nás je to 11x více. Zfiejmû proto je v Argentinû více prostoru pro krávy
a vinice. Kam v minulosti ‰lápl ‰panûlsk˘ dobyvatel, tam se natrvalo usadil, porobil domorodé obyvatelstvo a úspû‰nû se mnoÏil, takÏe nyní v Argentinû Ïije
90 % bûlochÛ, 5 % mesticÛ a pouh˘ch 5 % zb˘vá na pÛvodní obyvatele a ostatní etnické men‰iny. Jednotkou mûny je 1 peso = 100 centarÛ. Aktuálnû je to nûco
málo pfies 6 Kã. Lze pfiedpokládat, Ïe staré dobré peso bude v Argentinû platit stéle, o termínu pfiechodu na euro se nehádají, protoÏe ho prostû nezavedou. Vylézt
na nejvy‰‰í kopec Argentiny nebude pravdûpodobnû jednoduché, neboÈ Aconcagua je kopec fiádn˘, vysok˘ témûfi 7 kilometrÛ.
Co u nás Labe, to v Argentinû Paraná, ale vût‰í, co u nás Vltava to tam Rio Negro, rovnûÏ vût‰í. Tolik základní fakta.
Co závûrem? Pokud budete mít cestu do Prahy a chuÈ na dobré víno, stavte se ve ·tûpánské v Brestu. Pokud cestu do Prahy
mít nebudete a dostanete chuÈ na dobré víno, nebo nûkoho budete chtít dobr˘m vínem obdarovat, obraÈte se na firmu NESTAR
International s.r.o., Bofiivojova 112, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected], tel: +420 222 783 829. Nabízejí témûfi nepfieberné
mnoÏství vín z oblastí, kde slunce svítí více neÏ 300 dní v roce a cenovû jsou srovnatelní s nabídkou na‰ich odrÛdov˘ch
kvalitních vín.
Hubert Herrmann
35
Selekce, inbreeding a pfiíbuznost
u plemene piemontese
Autor: Andrea Albera, Technická
sekce Anaborapi
Pfieklad: Jana ¤ehofiová, âSCHMS
a také pro zlep‰ení selekce.
Nahrazením dobrého b˘ka jeho
potomky je nejlépe vyuÏit ve‰ker˘
jeho genetick˘ potenciál a zmen‰uje se jeho inbrední efekt, neboÈ
jeho potomci budou mít samozfiejmû jiné matky, a tím i jiné
krevní linie.
hlavní inseminaãní b˘ci na populaci: v˘sledky jsou zaznamenány
v grafu ã. 2 (stafií b˘ci) a grafu ã. 3
(nedávno pouÏití b˘ci).
V grafech mÛÏeme vidût procento genÛ, které telata získávají
od urãitého b˘ka: jin˘mi slovy –
jak moc b˘k populaci „pfiedal“
jako otec, otec
otce nebo pfiedek.
V
prvním
grafu je zaznamenán vrchol
b˘ka jménem
Lugano, kter˘
poukazuje na
to, Ïe telata
narozená
v daném roce
mûla v prÛmûru 6 % pfiijat˘ch genÛ od
tohoto b˘ka! Vliv je tedy nepochybnû vysok˘, i kdyÏ tehdy se
je‰tû pfiíli‰ nechápalo, o co jde.
V následujících letech se LuganÛv
vliv postupnû ztrácel, protoÏe
jeho dcery nebyly dobré do plemenitby a byly vylouãeny a ani
jeho potomci z inseminace nezanechali v˘raznûj‰í stopu.
Stejná, i kdyÏ ne tak viditelná
situace byla u Oskara, b˘ka pouÏívaného na jalovice. Oskar zanechal mezi lety 1990 a 1997 mnoho
potomkÛ, ale jeho dcery nebyly
pozdûji pouÏívány a telata narozená nyní mají od tohoto b˘ka
pouze 1 % genÛ. Plemeník Quebek je oproti tomu v genech souãasn˘ch telat stále patrn˘, protoÏe jeho dcery byly dobré krávy
V následujícím ãlánku se dozvíte
více o zajímav˘ch a stále aktuálních tématech, jako je pfiíbuznost
a inbreeding ãili.
kfiíÏení mezi pfií- Graf č. 1 Inbrední trend vzhledem k roku narození
buzn˘mi jedinci,
které rozebereme z jiného
úhlu pohledu.
Budou vztaÏeny
k selekci, provádûné v na‰em
chovu a zanalyzujeme
jejich
v˘voj.
V posledních
rok narození
letech se zaãalo
v
inseminaci
pouÏívat nûkolik pokrevnû pfiíGraf ã. 1 mapuje inbrední prÛbuzn˘ch b˘kÛ z linií po Zainovi mûr pro urãit˘ rok narození. Pro
a Delanovi, coÏ u chovatelÛ vyvo- zvífiata narozená v roce 2007 je
lalo obavy. Mají strach, Ïe tyto hodnota 1,4 %, coÏ je hodnû pod
linie mohou silnû ovlivnit úbytek hranicí 3 %, která by nemûla b˘t
genetické variability v populaci pfiekroãena. Pro jedince narozené
a do budoucna mohou zpÛsobit v roce 1960 se hodnota blíÏí nule,
problémy s inbreedingem.
neboÈ pfied tímto datem nebyly
Selekce ve skuteãnosti zvy‰uje vedeny Ïádné záznamy o pÛvohladinu pfiíbuznosti a sniÏuje dech. RÛst v ‰edesát˘ch letech
genetickou variabilitu. Jejím odpovídá tehdej‰ímu malému
cílem je pouÏít pro plemenitbu rozsahu plemenné knihy (ãítající
jen geneticky nejlep‰í zvífiata a to ménû neÏ 10 000 kusÛ) a narÛstaobecnû smûfiuje k vût‰í vzájemné jícímu povûdomí o pÛvodech.
pfiíbuznosti vybran˘ch jedincÛ V následujících letech byl nárÛst
a jejich potomkÛ oproti zbytku inbreedingu mírn˘ a v posledních
populace.
15ti letech jsme nezaznamenali
Zavedení selekãního programu Ïádnou vût‰í zmûnu.
vyÏaduje vytvofiení rovnováhy
Dal‰í zajímavou a pfiínosnou anamezi geneticky kvalitnûj‰ími zví- l˘zou je mûfiení vlivu, kter˘ mûli
fiaty a zachováním nízkého
stupnû inbreedingu. Tato potfieba Graf č. 2 Vliv starých inseminačních býků na telata v plemenné knize
je zcela zfiejmá co se t˘ká selekãního schématu plemene Piemontese. KaÏd˘ rok je v inseminaci
pouÏíván velk˘ poãet b˘kÛ, coÏ
zvy‰uje pravdûpodobnost, Ïe
patfií k rÛzn˘m pokrevním liniím;
poté je od kaÏdého b˘ka odebrán
urãit˘
poãet
inseminaãních
dávek. MÛÏeme si b˘t jisti, Ïe vliv
na populaci nebude tak velk˘,
neboÈ b˘ci jsou ãasto obmûÀováni. Tento postup je základem
rok narození
pro udrÏení genetické variability
36
Graf č. 3 Vliv mladých inseminačních býků na telata v plemenné knize
de‰la ve‰ker˘m pochybnostem,
nastudovala nov˘ plán pro udrÏení
nízkého
stupnû
pfiíbuznosti
a inbreedingu: v˘bûr matek b˘kÛ
(krávy telat urãen˘ch do testaãní
stanice, které jsou v˘sledkem
naprogramovaného pfiipafiovacího
plánu) bude brát v úvahu geneticky nejlep‰í samice s nízk˘m
podílem spoleãného pÛvodu
s inseminaãními b˘ky. To znamená
dostat se v samiãí linii zpût k zajímav˘m b˘kÛm, ktefií je‰tû nebyli
tak pouÏívaní jako otcové b˘kÛ,
jako napfi. Brasil, Zar nebo Umayor.
U pfiirozené plemenitby je to
trochu jiné: chovatel by mûl co
nejlépe vyuÏít své genetické
zdroje a musí vybrat b˘ky co nejvhodnûj‰í ke sv˘m kravám
a odpovídajícím zámûru genetického zlep‰ení. I zde je potfieba
uvaÏovat pfiíbuznost vybran˘ch
b˘kÛ se znaky krav ve stádû
a pouÏívat velk˘ poãet pfiirozen˘ch plemeníkÛ. Tímto zpÛsobem lze udrÏet inbreeding pod
kontrolou a lze získat jistotu, Ïe
budoucí krávy nebudou spojeny
pfiíli‰ „tûsnou“ pfiíbuzností. Anaborapi vyvinula ‰lechtitelské poãítaãové programy, aby pomohla
sv˘m ãlenÛm, chovatelÛm ve
tvorbû pfiipafiovacích plánÛ.
rok narození
a protoÏe nûktefií z jeho potomkÛ, jako Delta ãi Golfo byli úspû‰n˘mi plemeníky.
KdyÏ si vezmeme nedávno pouÏívané b˘ky, Zaina a Delana, mÛÏeme
vidût, Ïe jejich vliv na telata narozená v posledních letech není srovnateln˘ s vlivem Lugana: je pod
hodnotou 3 %. Vliv jejich genÛ
bude v budoucnu mírnû narÛstat,
ale nikdy nedosáhne úrovnû b˘kÛ
pouÏívan˘ch v minulosti. Je to pfiedev‰ím
omezené
mnoÏství
semene a ‰ir‰í populace, coÏ preventivnû zabraÀuje vzniku mnoha
Zainov˘m a Delanov˘m potomkÛm
v populaci.
Prezentované v˘sledky ukazují,
Ïe genetická variabilita byla
v selekãním schématu peãlivû zva-
Ïována a Ïe neexistuje koncentrace pokrevní pfiíbuznosti a inbreedingu.
Pocit, Ïe v‰ichni mladí b˘ci jsou
„pfiíbuzní“ vzniká pouze proto, Ïe
nûkolik b˘kÛ zafiazen˘ch po testování potomstva pochází ze
stejné pokrevní linie: v‰ichni
potomci Zaina byli testováni
v testovací stanici Anaborapi
témûfi ve stejnou dobu, takÏe
jejich dávky ‰ly na trh téÏ bûhem
krátkého období. To samé nastalo
pfii schvalování synÛ po Delanovi
a mÛÏe se to stát v budoucnu
i u jin˘ch b˘kÛ.
V˘‰e popsané mÛÏe vytváfiet
dojem, Ïe se selekce soustfiedí
pouze na pár pokrevních linií, ale
není tomu tak. Aby Anaborapi pfie-
Galerie nejlep‰ích
Obdobnû jako v jin˘ch chovatelsk˘ch ãasopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat
jedince, které lze díky
jejich
vlastnostem
povaÏovat za nejlep‰í.
Postupnû se budeme
snaÏit publikovat fotografie zvífiat masn˘ch
plemen skotu, ktefií
jsou nûãím v˘jimeãní.
V tomto seriálu
chceme dát prostor
pfiedev‰ím vám – chovatelÛm. Pokud se
domníváte, Ïe právû
vy máte ve svém
chovu b˘ka, krávu ãi
tele, které by si zaslouÏilo pozornost, za‰lete
nám fotku (nejlépe
emailem na adresu
[email protected]), rádi
ji zde i s va‰ím komentáfiem uvefiejníme.
V dne‰ním ãísle, které je zãásti vûnováno plemeni piemontese, pfiedstavujeme jednoho z vybran˘ch b˘kÛ
z chovu rodiny Polansk˘ch, b˘ka
ZPI 490 Noll I., kter˘ se narodil
1. 11. 2005 z kombinace Brio x Luigi.
Na tomto b˘kovi je
zajímavá vlastní uÏitkovost – 222 kg ve
120 dnech, 376 kg ve
210 dnech a 530 kg
roãní hmotnost. Pfii
základním
v˘bûru
v 18 mûsících dosáhl
hmotnosti 760 kg
a byl hodnocen 75
body. Toto zvífie exceluje rovnûÏ plemenn˘mi hodnotami –
132 pro pfiím˘ efekt,
117 pro maternální
efekt a 146 pro uÏitkov˘ typ. Proto byl
právem nakoupen na
inseminaãní stanici
spoleãnosti Natural
v Hradi‰tku pod Medníkem.
37
Elektronická identifikace skotu
se u nás pomalu rozbíhá
Kamil Malát, âSCHMS
Problematika oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat je mezi chovateli nekoneãné téma. Není snad
setkání, aby se v diskuzi nezmínila otázka u‰ních známek, jejich
kvality a problémÛ okolo ztrátovosti apod. Poslední dobou diskuze na toto téma v‰ak pfieci jen
trochu ustaly. DÛvodÛ je hned
nûkolik.
Velk˘m
mezníkem
v otázce oznaãování byla novela
vyhlá‰ky o oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat (vyhlá‰ka ã.
199/2007 Sb.), která umoÏÀuje
chovatelÛm moÏnost zápisu
chovatelsk˘ch záznamÛ do volného prostoru na u‰ní známce
typu „B“. Tento vstfiícn˘ krok
vÛãi chovatelÛm pak byl následován dal‰ími dvûma neménû
v˘znamn˘mi událostmi. Chronologicky první byl v závûru loÀského roku vstup spoleãnosti
Allflex na ná‰ trh. Tuto firmu,
která je celosvûtov˘m leadrem
ve v˘robû u‰ních známek,
v âeské republice zastupuje
firma Hema. Tyto kvalitní u‰ní
známky nabízené hned v nûkolika variantách popisu a velikosti
si mezi chovateli ihned na‰ly své
místo. V polovinû leto‰ního roku
pak zareagovala i âeskomoravská
spoleãnost
chovatelÛ
a nabídku u‰ních známek doplnila o známky novozélandské
spoleãnosti Zee Tags. Tato firma
byla vybrána na základû v˘bûrového fiízení, do kterého byli pfiizváni i zástupci chovatelsk˘ch
svazÛ. V anonymním prÛzkumu
se jednomyslnû v‰ichni zúãastnûní shodli, Ïe tyto u‰ní známky
jsou mezi navrhovan˘mi jednoznaãnû nejlep‰í. Hlavním aspektem je zejména velmi snadná
aplikace známek a také konstrukce hrotu ve tvaru jehlanu,
která umoÏÀuje snaz‰í perforaci
u‰ního boltce zvífiete a tím minimalizuje sílu nutnou k aplikaci,
ale také pfiípadné zniãení
známky pfii „ucuknutí“ zvífiete.
Praktické zku‰enosti ukazují, Ïe
i navû‰ování duplikátÛ u dospûl˘ch zvífiat je v porovnání s „kla-
38
sick˘m“ hrotem ostatních v˘robcÛ skuteãnû v˘raznû jednodu‰‰í.
Souãasná legislativa ukládá
povinnost
oznaãovat
skot
dvûma plastov˘mi u‰ními známkami. Jakékoliv dal‰í oznaãení,
jako je elektronická identifikace
zvífiat (EID), je na dobrovolné
bázi a slouÏí pouze jako podpÛrná evidence. Nicménû i pfiesto má zejména v chovech masného skotu, kde je ztrátovost
u‰ních známek velk˘m problémem, svÛj smysl a není pochyb,
Ïe se stane identifikací budoucnosti. Pfiesto, Ïe se o zavedení
elektronické identifikace zvífiat
jako rovnocenné moÏnosti souãasného zpÛsobu oznaãování
hovofií jiÏ del‰í dobu, nebyl
zatím tento stav legislativnû
vyfie‰en. A zatímco Evropská
unie pfie‰lapuje na místû,
v zámofií a jin˘ch zemích je
tento systém evidence jiÏ dlouhou dobu vyuÏíván. Nicménû
první návrhy evropské právní
normy ukazují, Ïe v praxi se
budou moci vyuÏívat pouze dva
základní systémy – bolusy a ãipy
v u‰ní známce. Nechci zde
znovu uvádût v ãem se oba
systémy li‰í a jaké jsou v˘hody
❒ Správná aplikace čipu při současném
navěšení ušní známky
(foto: Allflex)
a nev˘hody, neboÈ ãlánek na
toto téma byl zvefiejnûn ve prvním ãísle leto‰ního zpravodaje.
Na tomto místû chci spí‰e
seznámit s prvními zku‰enostmi
s EID na na‰em území.
V únoru leto‰ního roku se ná‰
svaz rozhodl Ïe ve spolupráci
s firmou Hema spustí pro na‰e
ãleny pilotní testovací projekt na
EID. Do tohoto projektu bylo
partnerem nabídnuto aÏ 3000
ãipÛ za velmi v˘hodnou cenu
37 Kã/kus (obvyklá cena se pohybuje okolo 100 Kã). Smyslem projektu bylo dát ãesk˘m chovatelÛm moÏnost seznámit se
s touto technologií a b˘t tak
Návod na aplikaci elektronické u‰ní známky
SPRÁVNù
✔
✘
·PATNù
✘
·PATNù
✘
·PATNù
1. v˘bûr typu ãipu: je moÏnost
zvolit si ãíslo ãipu ve dvou formátech:
– identické s u‰ním ãíslem zvífiete. Tento zpÛsob je z hlediska snadnosti evidence na
první pohled praktiãtûj‰í,
ov‰em znamená, Ïe chovatel
nemÛÏe mít ãipy doma
v zásobû a libovolnû je pouÏívat. ZároveÀ je nutné
poãítat s tím, Ïe u zvífiat
narozen˘ch v zahraniãní
mÛÏe b˘t problém s uvedením celého ãísla vãetnû kódu
zemû. Nûkteré státy jiÏ EID
pouÏívají a bez svolení pfiíslu‰né kompetentní autority
není moÏné tento ãip naprogramovat na stejné ãíslo,
neboÈ by se jednalo o dal‰í
vydanou známku ke stejnému zvífieti.
– náhodné ãíslo ke kterému je
pak nutné pfiifiadit je‰tû u‰ní
ãíslo daného zvífiete (pomocí
ãteãky nebo v poãítaãi).
Tento zpÛsob umoÏÀuje
operativnûj‰í práci s ãipy
(moÏnost navûsit jakémukoliv zvífieti bez vazby na jeho
u‰ní ãíslo), je v‰ak nutná
dal‰í práce s párováním ãísel
ãipÛ na u‰ní ãísla zvífiat.
V projektu jsme nabízeli oba typy ãipÛ, nûktefií chovatelé si objednali ãipy s náhodn˘m ãíslem,
jiní si objednali ãip, jehoÏ kód je
naprogramován ve tvaru u‰ního
ãísla zvífiete. Oba zpÛsoby mají
své v˘hody a nev˘hody, a tak se
kaÏd˘ chovatel musel rozhodnout podle toho, co mu lépe
vyhovuje. Samozfiejmû, Ïe je moÏné oba typy ãipÛ kombinovat.
2. ãteãka:
Ke ãtení ãipÛ musí b˘t samozfiejmû také odpovídající zafiízení
– ãteãka (ruãní nebo stacionární).
JelikoÏ dnes jsou témûfi v‰echny
ãipy vyrábûny ve formátu ISO,
k jejich pfieãtení je moÏné pouÏít
jakoukoliv
ISO
kompatibilní
ãteãku, není tedy nutné mít
ãteãku daného v˘robce. TypÛ
i v˘robcÛ je mnoho, a proto je
vhodné nákup konzultovat s prodejci, abyste si byli jistí, Ïe ãteãka
splÀuje to, co od ní oãekáváte.
Nûkteré ãteãky umoÏÀují pouze
ãtení a Ïádné dal‰í funkce nemají,
jiné jsou vybavenûj‰í a umoÏÀují
napfi. pfiifiazování ãísel zvífiat a dal‰ích poznámek je zvífieti pfiímo ve
ãteãce. Dosah zafiízení se také
rÛzní, a proto je nutné brát
v potaz i tento parametr. V praxi
se ukázalo, Ïe ãtení ãipÛ mÛÏe
b˘t nepatrnû zhor‰ené ve fixaãních kovov˘ch klecích, neboÈ kov
mÛÏe zpÛsobit ru‰ení elektromagnetického pole mezi ãipem
a ãteãkou.
3. program:
K pfiifiizování u‰ních ãísel k ãíslÛm ãipÛ a jin˘m operacím (napfi.
aktualizace a zmûna databáze),
je nutné mít program, kter˘
umoÏÀuje data z ãteãky stahovat do poãítaãe a zpût do ãteãky.
Nûktefií v˘robci ãteãek dodávají
software pomocí kterého lze
uvedené operace provádût. âásteãn˘m problémem mÛÏe b˘t,
Ïe program komunikuje v angliãtinû. Nicménû funkcí není
zase tolik, a tak se domnívám, Ïe
po za‰kolení jej zavládne obsluhovat témûfi kaÏd˘. Tam, kde
software chybí, dodává spoleãnost Hema sv˘m zákazníkÛm
zdarma vlastní program v ãeském jazyce, kter˘ umoÏÀuje
obdobné funkce jako originálnû
dodávan˘.
4. aplikace ãipu: jelikoÏ hrot u‰ní
známky s ãipem je z hlediska
aplikace technologicky identick˘
jako u‰ní známky, k navû‰ování
ãipÛ od firmy Allflex lze pouÏít
standardní kle‰tû jako pro aplikaci klasick˘ch u‰ních známek
stejné firmy. TaktéÏ navû‰ování
je stejné, tzn. hrot má b˘t zaveden pfii pohledu od hlavu zezadu
Aplikace elektronické u‰ní známky
v ãesk˘ch podmínkách
Čip připravený k aplikaci
❒ Zadávání údajů do čtečky
Aplikace čipu v českých podmínkách
Aplikovaný čip – vnitřní strana ucha
Aplikovaný čip – vnější strana ucha
Všechna fota: Karel Melger
„pfiipraven“ aÏ bude tento zpÛsob identifikace zcela legislativnû dofie‰en. JelikoÏ mají
mnozí na‰í chovatelé bohaté
zku‰enosti s podkoÏním ãipováním, domnívali jsme se, Ïe tento
projekt pro nû bude zajímav˘.
Do projektu bylo celkem zafiazeno 11 chovatelÛ, kter˘m bylo
vydáno pfies 2 000 ãipÛ. Pojìme
si shrnout jaké kroky je nutné
uãinit, pfied tím, neÏ se rozhodnete systém EID vyuÏívat a zároveÀ vás seznámit s první praktick˘mi poznatky.
Zadávání údajů do čtečky
39
okamÏik jako plastové známky,
je moÏné umístit ãip více
dovnitfi ucha a plastovou známku pak dát naopak více vnû.
Stejnû jako u plastov˘ch známek, je ztrátovost ãipÛ ve velké
mífie ovlivnûna jejich správnou
aplikací. Pokud je ãip správnû
navû‰en, riziko ztráty se pohybuje okolo 1 %.
Závûr
Jako u kaÏdé novinky, i v pfiípadû
EID je nutné se nejprve seznámit
se v‰emi funkcemi, které EID
nabízí. Navû‰ování ãipÛ je iden-
Foto: archiv Petra Kotvalda
tak, aby ãip byl ve vnitfiní stranû
ucha. V zemích, kde se pouÏívá
do jednoho ucha klasická plastová známka a do druhého u‰ní
známka s ãipem, aplikuje se
tento ãip na stejné místo jako
v pfiípadû plastové známky (viz
obrázek). V ãesk˘ch podmínkách, kde je nutné mít v obou
u‰ních plastovou známku, je
umístûní trochu problematiãtûj‰í. U stra‰ích kusÛ, které mají
obû známky, nezb˘vá nic jiného,
neÏ ãip aplikovat tûsnû vedle
plastové známky. Pokud by byl
ãip aplikován telatÛm ve stejn˘
tické jako u plastov˘ch známek,
práce s ãteãkou je velmi snadná
a intuitivní, práce s programem
pro propojení ãteãky s poãítaãem
pak vyÏaduje men‰í zácvik. Funkcí
v‰ak není zase tolik, a tak se
domnívám, Ïe po praktickém
za‰kolení a ukázce, jak program
pracuje, zvládne jeho obsluhu
témûfi kaÏd˘. Nûkomu to bude
zdát na první pohled sloÏité, ale
vûfiím, Ïe po za‰kolení bude kaÏd˘
chovatel schopen vyuÏívat EID
k plné spokojenosti.
Kamil Malát
V rámci své profese jsme mûli moÏnost poznat zpûváka Petra Kotvalda
i jako ãlovûka, kter˘ dokáÏe ocenit kvalitní hovûzí maso. VyuÏili jsme jeho
pfiátelské povahy a poloÏili mu nûkolik otázek t˘kajících se nejen jeho
vztahu k dobrému hovûzímu, ale i nadcházejících Vánoc.
Jak˘ je Vá‰ vztah k zemûdûlství a lidem Ïijícím na venkovû?
Moje image umûlce a mûstského „kluka“, hodnû mate. VyrÛstal jsem na
vesnici a klukovské hry obná‰ely i toulky okolím. A já mûl perfektnû zmapovan˘ prostor J. Îil jsem ve StaÀkovicích u Îatce. Tam byly nejen slu‰né,
velké chovy prasat a krav, ale také plemenní b˘ci. Dnes je z tohoto pohledu
❒ Foto archiv Petra Kotvalda
tahle vesnice mrtvá, stejnû jako spousta dal‰ích. MÛj dûda byl v jiné obci svého ãasu pfiedsedou JZD a babiãka byla
dojiãkou. Tak vidíte, kluk z vesnice.
Mûl jste dfiíve povûdomí o tom, Ïe kromû dojen˘ch krav urãen˘ch pfiedev‰ím k produkci mléka existují i krávy masn˘ch plemen chované za úãelem produkce kvalitního hovûzího masa?
Velmi povrchnû. I kdyÏ mi na stole ãasto stála svíãková, hovûzí polévka nebo tatarák.
PovaÏujete se za gurmána?
Kdybyste tu‰ili, jak jsem nemûl jako kluk rád jídlo. Ale doby, kdy jsem musel do ozdravovny, abych pfiibral, jsou pryã
a moc dobfie rozumím svému otci, kter˘ vÏdycky tvrdil, Ïe nejlep‰í buchta je pofiádn˘ biftek a ‰i‰ka salámu ve ‰pajzu.
Rád si pochutnám na dobrém jídle a bez masa bych fungovat nemohl.
Jak ãasto se ve Va‰em jídelníãku vyskytuje hovûzí maso nebo upfiednostÀujete jin˘ druh masa?
Mám-li b˘t upfiímn˘, fieãi a rady o bílém, a pokud moÏno jen vafieném, masu mû váÏnû nebaví. MoÏná to vypadá
in, ale proloÏit jídelníãek dobr˘m vepfiov˘m nebo hovûzím není od vûci.
Jaké je Va‰e oblíbené jídlo, popfi. specialita, z hovûzího masa?
KdyÏ se povede mlad˘ b˘ãek, tak je tatarsk˘ biftek a pofiádnû krvav˘ rumpsteak nebo pfeffersteak skuteãnou delikatesou. I kdyÏ vloni jsem si pfii své cestû po USA dal v jedné argentinské high society restauraci biftek ve vífie, Ïe to bude
záÏitek na cel˘ Ïivot. A váÏnû byl. Nevím, jak dlouho ten b˘k bûhal po svûtû, ale k jídlu to nebylo. Bylo to obrovské
zklamání. ChuÈ jsem si zpravil aÏ doma. Podafiilo se mi získat maso b˘ka masného plemene gasconne z ãeského chovu
a to byl „dortík“. Tak skvûlé hovûzí se vlastnû ani nijak zvlá‰È vafiit nemusí. Pfiíprava masa je pak váÏnû radost a skoro
nemÛÏete udûlat chybu.
Co nemÛÏe chybût na Va‰em vánoãním stole?
Tradiãní kapr a dûti mají rády kufiecí fiízek. A na ·tûpána pak se Ïenou vyndáme z mrazáku pravou svíãkovou
z gasconne a uÏijeme si pofiádné masové Vánoce.
Co nového pfiipravujete pro své fanou‰ky? Kde Vás mÛÏeme v nejbliÏ‰í dobû vidût vystupovat?
Právû zaãíná moje, aã uÏ tradiãní, pfiesto v˘jimeãné, turné vánoãních koncertÛ Vánoce hrajou glórijá se ‰piãkov˘mi
hudebníky, ãleny v˘znaãn˘ch tûles, které navazuje na nedávné vydání vánoãního alba, a dále pfiipravujeme novinkové
album pro pfií‰tí rok.
Za rozhovor dûkují a radostné Vánoce pfiejí
Radka Zahrádková a Daniel Bure‰
40
V˘sledky 2. kola soutûÏe âSCHMS
o nejlep‰í fotografii masného skotu
Pfiesnû pfied rokem jsme, jak si moÏná pamatujete, vyhlásili soutûÏ o nejlep‰í fotografii masného skotu. Zúãastnit se mohli
v‰ichni, kdo rádi fotí masn˘ skot.
Tfii nejlep‰í fotografie byly ocenûny a publikovány ve druhém ãísle leto‰ního zpravodaje, na svazov˘ch stránkách a v ãasopise Ná‰ chov. Pro zájem, projeven˘ mnoÏstvím zaslan˘ch zajímav˘ch fotografií jsme se rozhodli vyhlásit záhy druhé kolo.
Od zaãátku ãervna do konce listopadu, tedy pfiesnû pÛl roku, mûli chovatelé a pfiíznivci masn˘ch plemen skotu moÏnost
zasílat své snímky. Na poradû jsme pak s kolegy, pracovníky Svazu, opût vybrali tfii nejlep‰í fotografie, které Vám pfiiná‰íme
v tomto ãísle.
Vzhledem k tomu, Ïe úãastníci mohli tentokrát posílat více neÏ jednu fotografii, se‰la se jich notná dávka, která by zde,
v ãasopise zabrala pfiíli‰ místa. Pokud máte zájem v‰echny soutûÏní snímky shlédnout, naleznete je na internetové adrese
www.cschms.cz/index.php?page=akce_fotol&aid=125, na kterou se dostanete z hlavního menu na stránkách www.cschms.cz
ze sekce „Akce, v˘stavy“, pfies odkaz „SoutûÏ âSCHMS o nejlep‰í fotografii – 2. kolo“. Posuìte sami, zda jsme zvolili správnû.
Aãkoli to nebylo pÛvodnû v plánu, rozhodli jsme se i tentokrát zaslat úãastníkÛm soutûÏe malou pozornost, a to v podobû
ãasopisové verze svazové kuchafiky „To nejlep‰í z hovûzího“, vydané letos na jafie v rámci edice Knihovniãka recepty.
Dûkujeme v‰em úãastníkÛm za zaslání jejich snímkÛ a sponzorÛm, ktefií do soutûÏe vûnovali hodnotné ceny!
A na závûr vzkaz pro ty, ktefií se zúãastnili, i ty, ktefií to tentokrát nestihli ãi nemûli co poslat: FoÈte, aÈ máte s ãím pfiispût
v dal‰ím kole, které pro Vás v budoucnu pfiipravujeme!
Tfii nejlep‰í fotografie:
1. místo: Jarní idylka na pastvinách
Autor fotografie Roman Poláãek
z firmy JASNO spol. s. r. o. získává
inseminaãní dávky v hodnotû 6000 Kã
od firmy Genoservis, a. s.
2. místo: ≈am, Àam
Autor fotografie ing. Václav Stárek
z podniku LIPONOVA, a. s. získává
krmivové doplÀky pro zlep‰ení
zdravotního stavu a uÏitkovosti
masného skotu v hodnotû 5500 Kã
od firmy Alltechnology CZ s. r. o.
3. místo: Kuk, kto je za objektívom
Autor fotografie Oºga Darnadiová
ze Zväzu chovateºov mäsoveho
dobytka získává
roãní pfiedplatné ãasopisu Ná‰ Chov
od vydavatelství ProfiPress
Zvlá‰tní cena poroty
Zvlá‰tní cenu poroty jsme se rozhodli udûlit snímkÛm „Va‰ík“ od Pavla Nechyby a „Odpolední spoleãná siesta“ od Petra
Králíãka. Fotografie nás zaujaly svou nápaditostí. AutorÛm zasíláme kniÏní verzi svazové kuchafiky „Hovûzí kuchafika –
Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi“. Gratulujeme!
Ceny do soutûÏe
poskytly tyto firmy:
Vašík (Pavel Nechyba)
Odpolední společná siesta (Petr Králíček, Rousínov)
41
Uãíme se...
Jistû znáte diskuze otevírající se vÏdy s blíÏícími se v˘stavami. Dát zvífiata na v˘stavu? Jak je pfiipravit? Stfiíhat ano ãi ne? Co takhle vodit
na ohlávce...? Témata nekoneãná. PfiestoÏe mnozí z nás nav‰tívili rÛzné v˘stavy po Evropû i Americe, pravdou zÛstává, Ïe opravdu profesionální pfiístup k pfiípravû zvífiat na „show" u nás pokulhává. Nûktefií z nás sice nûco z tohoto umûní okoukali a jako samouci se pokou‰eli napodobit, ale byla to spí‰e lidová tvofiivost neÏ kum‰t. Asociace chovatelÛ plemene Angus se vÏdy snaÏila o vzdûlávání sv˘ch ãlenÛ
a proto vyuÏila kontaktÛ na zku‰ené zahraniãní chovatele a zorganizovala kurz, pfii kterém si chovatelé mohli osvojit základní prvky pfiípravy zvífiat na v˘stavy. A protoÏe taková akce také nûco stojí, bylo nutné sehnat finanãní prostfiedky. Jako sponzofii se zapojili âeská poji‰Èovna a Krajské informaãní stfiedisko Jihoãeského kraje v âesk˘ch Budûjovicích. Finanãnû a organizaãnû spolupracoval i âSCHMS.
Zhruba tfiicet úãastníkÛ se sjelo v polovinû fiíjna do Zemûdûlského druÏstva v Brloze, jehoÏ pracovníci poskytli technické zázemí pro
konání teoretické ãásti a také pro práci se zvífiaty a koneãnû zvífiata samotná. Kurz vedli Leo McEnroe a Richard O‘Beirne z Irska. Oba
pánové jsou chovatelé masného skotu, ale vydûlávají si také pfiípravou zvífiat na v˘stavy a aukce. O jejich sluÏby je znaãn˘ zájem, a tak
jsou ãasto velmi zaneprázdnûni. Na‰e pozvání „lektorovat“ v˘uku pro ãeské Angusáky pfiijali bez váhání uÏ proto, Ïe Leo byl uãastníkem
Angus Fóra 2005 v Praze a pomáhal pfiipravit zvífiata na‰emu ãlenovi Ing.Josefu Dvofiákovi.
Je tfieba pfiiznat, Ïe jsme pfiesnû nevûdûli, co Irové pfiedvedou. Bylo jasné, Ïe se fixovaná zvífiata dají um˘t, ostfiíhat a rÛznû naãanãat.
To jsme si ostatnû nûktefií vyzkou‰eli. Ale pfiíslib, Ïe pfiipraví v krátké dobû k vodûní zvífiata, která znají jen pobyt na pastvû, jsme brali
znaãnû nedÛvûfiivû. Nûktefií „stafií matadofii“ byli ochotni uzavírat rÛzné sázky o tom, co provedou, pokud ti dva ho‰i zkrotí odstavená
telata. Z odstupem ãasu zb˘vá jen fiíci – Bohu díky, Ïe sázky nebyly uzavfieny, dopadli by totiÏ pro sázející ‰patnû.
Po úvodním slovû pfiedsedy Asociace Ing.Václava Jungwirtha se slova ujali Irové. Nejprve krátké seznámení s Irskou asociací, která
sdruÏuje pfies 800 ãlenÛ a ti roãnû registrují asi 3700 ãistokrevn˘ch telat. Tradice je zde dlouhá, Aberdeen Angus je v Irsku od roku 1860.
Pak zaãala teoretická ãást kurzu. Leo s Richardem postupnû probrali celou problematiku pfiípravy zvífiat: v˘bûr jedincÛ, jejich v˘Ïiva,
zvykání na ohlávku a ovládání, mytí, stfiíhání, pfiíprava kartáãem, pfiesun na místo konání v˘stavy, ustájení na v˘stavi‰ti, krmení, doladûní
pfied vlastní soutûÏí, vlastní pfiedvádûní, práce po pfiedvádûní a pfiesun domÛ. Na závûr si úãastníci prohlédli pomÛcky nezbytné pro pfiípravu. Bylo to znaãné mnoÏství informací a zabralo celé dopoledne.
Po obûdû se v‰ichni (nebo témûfi v‰ichni) pfievlékli do pracovního a vyrazili na praktickou ãást. Na zaãátek byla pfiipravena pfiíprava
plemenného b˘ka. Franti‰ek Jonát pro tuto pfiíleÏitost poskytl asi 1200 kg teÏkého krasavce, b˘ka, kter˘ naposledy poznal vodûní v roce
2005 na odchovnû v Roãovû. Leo za pomoci brloÏsk˘ch o‰etfiovatelÛ bez problémÛ v kotci b˘ka nauzdil a odvedl si ho do prostoru pfiípravy. B˘ka vyvázal ke krouÏku u stûny a zaãala pfiíprava. Po celou dobu práce nám oba lektofii zdÛrazÀovali v˘znam vztahu mezi ãlovûkem a zvífietem. Vzájemná dÛvûra je základním prvkem jak úspû‰né pfiípravy, tak bezpeãnosti práce. Po nûkolika minutách byli pfiítomní vyzváni, aby se zapojili do práce a tak bûhem chvíle se ãesání, ‰amponování, foukání i stfiíhání zúãastnili skoro v‰ichni. KaÏd˘ si
mohl vlastní rukou vyzkou‰et jednotlivé operace. Je pravda, Ïe zpoãátku tahy stfiíhacím strojkem nebyly nejjistûj‰í, ale trpûlivé rady pfiispívaly k získání sebedÛvûry.
Velmi dobfie si vedly zástupkynû nûÏného pohlaví sleãny ·a‰ková a ¤ehofiová. Asi po dvou hodinách práce byl b˘k pfiipraven. Pan
McEnroe pfiedvedl správn˘ postoj zvífiete pfied rozhodãím, nûkolik trikÛ, jak udûlat nejlep‰í dojem a uspût v soutûÏi. V‰e vypadalo velmi
jednodu‰e, jako by to byla jen hra.
Pak se skupina pfiesunula k odchovnû, kde bylo ustájeno asi 120 kusÛ b˘ãkÛ a jaloviãek odstaven˘ch z brloÏsk˘ch pastvin. Plná stáj
250 – 300 kilov˘ch nedÛvûfiiv˘ch a patfiiãnû divok˘ch telat. Zaãalo pr‰et, nevlídn˘ podzimní den, jako by nevhodn˘ pro jakoukoliv ãinnost. OkamÏik pravdy. „To jsem zvûdavej...“ ozvalo se ze skupiny. „Asi to není k tomu...“ byl sly‰et z druhé strany, kdyÏ telata bûhem
opustila kotce a vyrazila do krmi‰tû. Oba ir‰tí chlapíci v‰ak klidnû procházeli kotce a po chvíli ze skupin oddûlili dvû jaloviãky a jednoho
b˘ãka. Zvífiata nervoznû bûhala po krmi‰ti a snaÏila se dostat zpût. Leo s Richardem je nahnali do uliãky a velice klidnû a pomalu se jich
zaãali dot˘kat. TelatÛm se to pfiíli‰ nelíbilo a snaÏila se uniknout. Pak pfii‰la na fiadu nejdÛleÏitûj‰í operace – aspoÀ to tak podle slov obou
lektorÛ vyznûlo – totiÏ ãesání. V˘raz „komb“ (ãesat) jsme pak sly‰eli je‰tû mnohokrát. âesání (drbání) je skuteãn˘m nástrojem k vybudování dobrého vztahu mezi ãlovûkem a zvífietem. Zvífie vnímá pfiíjemné pocity, ztrácí nervozitu a obavy z kontaktu, zaãíná chápat, Ïe mu
není ubliÏováno. Pfiíkaz „ãesat, ãesat“ znûl i kdyÏ byla zvífiatÛm nasazována ohlávka a byla v uliãce vyvázána. Fixace se jim zjevnû nelíbila, ale nebyla ‰ance na únik. Zápas trval asi hodinu. Za tu dobu si zvífiata vyzkou‰ela, Ïe ohlávka ani uliãka nepovolí a Ïe lidé okolo
neubliÏují. Pfii‰la i na to, Ïe ãesání je pfiíjemné. Jedna z jaloviãek a b˘ãek se v˘raznû zklidnili, druhá jalovice srdnatû bojovala dál. Inu
jako u lidí – povahy jsou rÛzné. Asi o pÛl ãtvrté poslal Leo pomocníky z ohrady ven a opatrnû vyvedl jaloviãku z uliãky. Jako by oãekával divok˘ skok, pfiivázal konec ohlávky k zábradlí. Jalovice to samozfiejmû zkusila, ale uvázaná ohlávka nepovolila. Opût následovalo
ãesání a tiché domlouvání a bylo vidût, Ïe metoda zabírá. Je‰tû nûkolik pokusÛ a zvífie zaãalo respektovat ohlávku i ãlovûka, kter˘ jí drÏel.
Stejná procedura se opakovala i s b˘ãkem. Na konci odpoledního bloku byla nejtûÏ‰í práce vykonána. TelatÛm byly sejmuty ohlávky
a byla pu‰tûna do kotce s krmením a pitím.
Druh˘ den zaãal v pracovním. Na obloze se objevilo slunce a nalilo v‰em chuÈ do práce. Telata krocená minulé odpoledne byla
nahnaná do uliãky a v‰ichni si vyzkou‰eli správné nasazování a uvazování ohlávky. Za stálého drbání následovaly jednotlivé kroky pfiípravy.
âesání, stfiíhání, mytí, vyfoukání, tuÏení srsti i závûreãná pfiíprava. Po nûkolik hodinách pfied námi stála uplnû jiná zvífiata. Po prodûlané pfiípravû pofiádnû prokoukla a málokdo by vûfiil, Ïe jsou to ti divo‰i, které vãera Leo s Richardem vybrali ze skupiny odstávãat. Nade‰lo finále. Upravená, pfiipravená zvífiata vyvedli lektofii z uliãky. Nic zvlá‰tního se nedûlo. Postupnû si úãastníci kurzu vyzkou‰eli „vodûní
v kruhu“ a ovládání zvífiat. V‰e probíhalo v klidu. Vrcholem dÛvûry v provedenou práci bylo fotografování pfiipravené jalovice se dvûma
prvÀáãky (syny úãastníkÛ kurzu).
Chovatelsk˘ veãer, pfii kterém hrála skupina BahÀáci a ãepoval se Budvar, byl pûknou teãkou za povedenou akcí. Mnozí z nás pfiekroãili svÛj stín a nabyli dÛvûru v mnoÏnost úspû‰né pfiípravy na v˘stavu. Dva sympatiãtí chlapíci z Irska pfiedvedli, Ïe to, o ãem mnozí
pochybovali je moÏné. V‰ichni pfiítomní si mohli prakticky vyzkou‰et, jak na to a teì se uÏ tû‰íme na pfií‰tí v˘stavu, kdy bude pfiíleÏitost
ukázat, co jsme se nauãili. A motivace bude: pánové Leo McEnroe a Richard O‘Beirne vûnovali ãástku 300 Euro jako cenu pro toho, kdo
nejlépe pfiipraví a pfiedvede svá zvífiata.
Miroslav Vráblík
42
❒ Býk v přípravě
❒ Leo McEnroe při práci
❒ Kusy vybrané pro přípravu
❒ Mytí býka
❒ Vázání ohlávky
❒ Účastníci kurzu se aktivně
zapojili
❒ Foukání
❒ Činily se i ženy
❒ Stříhání hřbetu
❒ Střih si žádá pevnou ruku
❒ Stříhání hlavy
Všechna fota: Karel Melger, Kamil Malát a Miroslav Vráblík
❒ Richard O’Beirne při práci
❒ Tužení
❒ Vodění
❒ Zvíře připravené
na výstavu
❒ Připraveno
❒ Po dvou dnech byla
jalovička krotká
❒ Česat, česat
❒ Mytí
❒ Vzhůru na show
❒ Sprejování kopyta
43
B˘ci minulí, b˘ci budoucí
Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘,
âSCHMS
Jak uÏ to tak koncem kalendáfiního roku b˘vá, nastává ãas
rekapitulace uplynulého roku
a prognóz do roku pfií‰tího. Co
se podafiilo, co ménû, co vÛbec,
ãeho se v pfií‰tím roce vyvarovat,
z ãeho si vzít pouãení, jak pokraãovat, abychom se mûli lépe
a lépe. Nejinak tomu je v chovu
masného skotu. Aã chovatelsk˘
rok skonãil jiÏ 30. 9., bilancujeme
i koncem roku kalendáfiního
a budeme bilancovat i koncem
roku finanãního. To k chovatelství patfií, neb chovatelství
je proces kontinuální, konce
jak˘chkoliv rokÛ se nerespektující.
Za ãím se tedy ohlédneme,
mimo jiné, koncem roku kalen-
dáfiního a co budeme prognózovat do roku pfií‰tího? Jak nadpis
napovídá, bude to odchov
b˘ãkÛ. To proto, Ïe témûfi v‰ichni
chovatelé v‰ech plemen se na
zasedání sv˘ch klubÛ do nekoneãna dohadují o podmínkách
odchovu jalovic a stanovují kriteria jejich zafiazení do dal‰í plemenitby a na b˘ky témûfi nikdo
nepomyslí. Zamysleme se proto
nad v˘sledky základních v˘bûrÛ
v roce, kter˘ právû konãí
a pokusme se na základû údajÛ
o dosud naskladnûn˘ch b˘ãcích
pfiedpovûdût, jak to dopadne
v roce pfií‰tím.
V tabulce ã. 1 jsou pfiehlednû
zobrazeny kompletní v˘sledky
základních v˘bûrÛ dle plemen.
Do testu byl zafiazen 1171 b˘k, do
plemenitby bylo vybráno 855
b˘kÛ, to je 73 % z naskladnûn˘ch.
Tabulka ã. 1 – V˘sledky ZV b˘kÛ za rok 2008 – dle plemen
44
100 % vybran˘ch b˘kÛ z naskladnûn˘ch bylo zaznamenáno u plemene BM, ov‰em jedná se
o velmi mal˘ poãet s malou
vypovídací schopností. V˘raznû
nad prÛmûrem ãní plemeno GA
s 86 % a plemeno LI s 82 %.
V posledním pfiípadû má uvedená
hodnota
dostateãnou
vypovídací schopnost a svûdãí
o peãlivém v˘bûru b˘kÛ do
odchovu. V˘raznû pod prÛmûrem se nacházejí b˘ci plemen SA
a PI. Tyto v˘sledky ukazují na
snahu zafiadit do odchovu kaÏdého b˘ka, kter˘ by to eventuálnû mohl zvládnout.
V tabulce ã. 2 je uvedena
rÛstová schopnost b˘kÛ minulého roãníku v závislosti na plemeni bez ohledu na místo
odchovu a srovnání rÛstové
schopnosti b˘kÛ naskladnûn˘ch
a b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby.
RÛstová schopnost vyjádfiená
pfiírÛstkem v testu pfiípadnû pfiírÛstkem od narození u b˘kÛ
vybran˘ch do plemenitby je ve
v‰ech pfiípadech vy‰‰í neÏ u b˘kÛ
do odchovu zafiazen˘ch. V˘jimkou je Ïivotní pfiírÛstek u b˘kÛ
plemene BA odchovávan˘ch
u chovatele. Rozdíl je v‰ak velmi
mal˘ a patrnû statisticky nev˘znamn˘. Zajímav˘ je pfiírÛstek
v testu u b˘kÛ plemene HE
vybran˘ch do plemenitby. B˘ci
tohoto plemene v tomto ukazateli pfiedãili b˘ky intenzivních
masn˘ch plemen aÏ na b˘ky plemene CH a neztratili krok ani
v Ïivotním pfiírÛstku. Svûdãí to
o dobré konkurence schopnosti
s ostatními plemeny a ukazuje to
na neopodstatnûnost averze
vÛãi tomuto plemeni ze strany
v˘krmcÛ a obchodníkÛ se zástavov˘m dobytkem. Vûfime, Ïe
moderní Hereford se bude dále
vyvíjet a jeho stavy pfiestanou
klesat.
V tabulce ã. 3 je uvedena
rÛstová schopnost b˘kÛ s ohledem na místo odchovu. KaÏd˘
chovatel si jistû najde tu, kterou
preferuje pro odchov sv˘ch b˘kÛ
a mÛÏe porovnat s jin˘mi, které
odchovávají to jeho plemeno.
Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2008 dle plemen
NejniÏ‰í pfiírÛstek v testu byl
zaznamenán na OPB Bfiezová.
Ovlivnûn byl velmi mal˘m pfiírÛstkem v testu u b˘kÛ plemene
PI. 1177 g denního pfiírÛstku je
opravdu málo a neodpovídá to
intenzivnímu masnému plemeni
stejnû tak jako dosaÏená hmotnost ve 365 dnech (418 kg). Pro
toto plemeno na této úrovni
hovofií snad jen kvalita masa
s nízk˘m podílem cholesterolu.
Tuto vlastnost v‰ak nikdo není
schopen ocenit. O pfiírÛstcích
v rozmezí 1700 aÏ témûfi 1900
g/den toho bylo v pfiedchozích
hodnoceních nejen leto‰ních
turnusÛ napsáno a na klubech
probráno mnoho. KaÏd˘ z nás
chodil do ‰koly a kaÏdému z nás
v hodinách fyziky vtloukali
mnohé zákony vãetnû toho
o zachování energie. VÏdy nám
tvrdili, Ïe tento zákon je obecn˘
a na Zemi platí v‰ude. JenÏe tenkrát asi neznali OPB, kde je
moÏné z niãeho udûlat nûco,
respektive z mála energie (energie krmné dávky na 1500 g denního pfiírÛstku) vyprodukovat pfii
zapoãtení v‰ech doloÏiteln˘ch
ztrát (procesy trávení v bachoru)
energie více (pfiírÛstek vy‰‰í).
TûÏko uvûfiitelné. Zmûnit metodiku odchovu, pfiepsat fyzikální
zákony ãi dÛslednû dodrÏovat
platnou metodiku? Fyzika je
fyzika a nejsme Ïádní Newtonové ãi Einsteinové, takÏe rozhodnout zda odchovávat ãi
intenzivnû vykrmovat? VáÏení
chovatelé, je to na vás.
Tolik tedy b˘ci minulí. A co b˘ci
budoucí?
Na
tuto
otázku
mÛÏeme momentálnû odpovûdût pouze pfiibliÏnû, protoÏe
známe údaje jen u b˘kÛ naskladnûn˘ch do prvního turnusu.
V tabulce ã. 4 jsou pfiehlednû
uvedeny poãty b˘kÛ naskladnûn˘ch do jednotliv˘ch odchoven.
V rámci kaÏdé odchovny jsou
rovnûÏ uvedeny poãty b˘kÛ jednotliv˘ch plemen. V posledním
sloupci zmínûné tabulky je rozdíl
oproti minulému roku. Na první
pohled je zfiejmé, Ïe pfiibyla nová
odchovna na Cunkovû a svoji ãinnost ukonãila odchovna na
Brodci. V prvém pfiípadû se jedná
o první naskladnûní do novû
vybudované haly, kterou jiÏ znají
chovatelé plemene Charolais od
konání Svûtového kongresu.
Popfiejme nové hale i jejímu
majiteli úspûch a vûfime, Ïe nová
hala bude produkovat kvalitu.
V druhém pfiípadû ZD Roãov zru‰ilo odchovnu jako potenciálnû
prodûleãnou a bude ji nadále
vyuÏívat jen pro odchov u chovatele a v˘krm. I v tomto pfiípadû
popfiejme ZD Roãov úspûch, leã
litujme ztracené zabûhlé praxe
v odchovu plemenn˘ch b˘kÛ
vãetnû ukázkového pfiedvádûní
pfii základních v˘bûrech a na aukcích.
Celkem bylo naskladnûno o 94
b˘ky ménû neÏ v loni. Nejvût‰í
propad byl zaznamenán u b˘kÛ
plemene Charolais (72 ks)
a u b˘kÛ plemene Aberdeen
Angus (57 ks). JestliÏe míra
selekce na odchovnách bude
stejná jako letos, bude pravdûpodobnû b˘kÛ tûchto plemen na
trhu
nedostatek.
MoÏn˘m
v˘chodiskem budou dovozy ze
zahraniãí. Cena a dostupnost na
trhu budou odpovûdí na otázku
proã se k nám dováÏejí b˘ci, ktefií
nejsou odchovaní dle na‰í metodiky a nemají vypoãteny plemenné hodnoty dle na‰eho
poãítání.
Naopak nejvy‰‰í nárÛst v poãtu
naskladnûn˘ch b˘kÛ byl zaznamenán u b˘kÛ plemene Limou-
45
Tabulka ã. 3 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2008 dle místa odchovu
46
Tabulka ã. 4 – Naskladnûní OPB I. turnus 2008–2009
sine (35 ks) a Masn˘ simentál
(20 ks). V tûchto pfiípadech lze
pfiedpokládat (se zapoãtením
zatím neznámého poãtu b˘kÛ
odchovávan˘ch u chovatele), Ïe
poptávka po plemenn˘ch b˘cích
uveden˘ch plemen bude s mírn˘m
pfievisem
uspokojena.
Pravdûpodobnû mírn˘ pfievis
nabídky nad poptávkou povede
k mírnému sníÏení aukãních cen.
Ale, jak jsme se jiÏ mnohokrát
pfiesvûdãili, aukce jsou nevyzpytatelné, takÏe jakékoliv prognózování v této oblasti stojí na
vodû.
V tabulce ã. 5 je uvedeno meziroãní porovnání 120ti a 210ti
denních hmotností naskladnûn˘ch
b˘kÛ.
Potû‰iteln˘
je
v˘znamn˘ progres zaznamenan˘
u b˘kÛ plemene Belgické modré
(ve 120 dnech +15 kg, ve 210
dnech + 14 kg) a u b˘kÛ plemen
Aberdeen Angus (+5 a +14 kg).
Zatímco v prvém pfiípadû nelze
usuzovat celkem na nic pro nízk˘
poãet jedincÛ (mÛÏe se jednat
o náhodu), ve druhém pfiípadû
lze usuzovat na kvalitní v˘bûr
jedincÛ a cílenou plemenáfiskou
práci. Propad 7 kg v obou poãítan˘ch hmotnostech u b˘kÛ plemene Limousine je spolu se
nárÛstem poãtu naskladnûn˘ch
b˘kÛ pravdûpodobnû ovlivnûn
vysokou cenou, za kterou se b˘ci
uvedeného plemene prodávali
na aukcích. Vûfime, Ïe kvantita
nebude na úkor kvality. Propad
27 kg ve 120 dnech u b˘kÛ plemene Hereford je zpÛsoben
onemocnûním telat v raném
vûku na ZD Roãov, které je hlavním producentem b˘ãkÛ uvedeného plemene. Do vûku 210 dní
tito b˘ci rÛst kompenzovali.
Kdyby onemocnûní neprobûhlo,
lze pfiedpokládat i vy‰‰í hmotnost ve 210 dnech. V tomto pfiípadû genetick˘ nárÛst zfiejmû
neutrpûl. ObtíÏnû vysvûtliteln˘ je
v˘razn˘
pokles
poãítan˘ch
hmotností u b˘kÛ plemene Gas-
Tabulka ã. 5 – PrÛmûrné hmotnosti naskladnûn˘ch b˘kÛ
conne. Zatímco v loÀském roce
byli b˘ci uvedeného plemene
plnû srovnatelní s b˘ky ostatních
masn˘ch plemen, v roce leto‰ním v‰emi ve v‰ech ukazatelích
za ostatními znatelnû zaostávají.
Je pravdûpodobné, Ïe propastn˘
rozdíl v prÛbûhu odchovu nevyrovnají. V tom pfiípadû se na
povrh dostává otázka jejich prodejnosti jak do ãistokrevné plemenitby, tak do chovÛ, v nichÏ se
kfiíÏí. Není to hazardování
s dosud dobr˘m jménem plemene, které si na‰lo své chovatele v ãistokrevné plemenitbû
i mezi „kfiiÏiãi“? V tomto pfiípadû
by bylo asi lep‰í upfiednostnit
kvalitu pfied kvantitou. JestliÏe
v roce leto‰ním byl problém
s prodejem vybran˘ch b˘kÛ, lze
pfiedpokládat Ïe v roce pfií‰tím
se problém prohloubí. Ov‰em za
pfiedpokladu, Ïe to naskladnûní
b˘ci „ustojí“. Vûfime, Ïe do plemenitby budou zafiazeni jen kvalitní jedinci a „odpad“ ovlivní jen
finanãní situaci majitelÛ.
Struãné bilancování koneãn˘ch
v˘sledkÛ za uplynul˘ rok a prognózování na základû dosud znám˘ch faktÛ konãí. S tím co bylo,
nikdo nic nedûlá, to je dané.
Buìme optimisté (nezapomínejme Ïe optimista je ten, kterému
scházejí dÛleÏité informace)
a vûfime, Ïe skuteãnost prvého
kroku odchovu plemenn˘ch
b˘kÛ v pfií‰tím roce bude
v˘raznû lep‰í, neÏ ukazují
prognózy.
47
Rozbor některých výsledků KUMP k 30. 9. 2008
Počet narozených telat v období od 1. 10. 2007– 30. 9. 2008
Telení dle mûsícÛ
48
Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní
Počet narozených telat v KUMP
od 1. 10. 2007– 30. 9. 2008
Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS
49
Zálesáck˘ gulá‰
Vařil-li pravý zálesák guláš, přidal všechno, co měl, v množství přiměřeném. Muselo toho být hodně, muselo to být
vydatné a muselo to chutnat. Základem vždy bylo maso a fazole. Maso se ulovilo, fazole vezla nákladní mula.
Uvařme si guláš zámožnějšího zálesáka, který měl nákladních mul několik a vše potřebné vláčel nedozírnou prérií
s sebou. A žádné otálení, nebo se na nás vrhnou hladoví kojoti.
I v posledním letošním zpravodaji pro Vás máme připravený recept na chutné a výživné jídlo z hovězího masa,
hodící se nejen do zimního období. Guláš patří k české kuchyni stejně neodmyslitelně jako svíčková nebo knedlovepřo-zelo. Nechybí na žádném jídelním lístku v restauracích a stále se vaří i v českých domácnostech.
Vyzkoušejte další recept z Kuchařky ČSCHMS na jednu z jeho variant. „Kuchařka“ je, jak jsme avizovali, již
k dostání v časopisové i knižní podobě. Je to publikace, která by jistě neměla chybět v rodině každého příznivce
masných plemen a hovězího masa. Využijte možnost objednat si ji přes webové stránky www.cschms.cz
a potěšte své blízké zajímavým a zábavným dárkem pod stromeček. Veselé Vánoce a nechte si chutnat!
Budeme potřebovat (4 porce):
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
➣
600 g hovězí kližky
200 g fazolí (nebo sójových bobů)
hrst sušených hub
1 cibuli
2 lžíce rajčatového protlaku
3 stroužky česneku
50 g slaniny
10 dkg hrášku s mrkví
mletou papriku (zálesák měl určitě
pálivou)
➣ sůl, pepř, kmín, majoránku,
hladkou mouku, tuk
Postup:
Fazole a houby den předem odděleně namočíme. V den přípravy fazole uvaříme, houby nakrájíme
a rovněž uvaříme (pokud použijeme k podlévání vodu, v níž se houby máčely, bude mít guláš výraznější houbovou příchuť).Uvaříme rovněž hrášek s mrkví. Na tuku osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku a na kostky nakrájené maso. Krátce osmahneme, osolíme, opepříme. Podlijeme,
přidáme kmín a rajčatový protlak. Pod pokličkou dusíme, až je maso téměř měkké. Vydusíme šťávu
na tuk, zaprášíme moukou, krátce orestujeme, podlijeme teplou vodou, přidáme utřený česnek
a majoránku a dodusíme do úplného změknutí masa. Přidáme vařené fazole, vařený hrášek s mrkví,
vařené houby a nakrájenou orestovanou slaninu. Krátce povaříme, dochutíme a podáváme – nejlépe
s chlebem.
Nabídka propagaãních materiálÛ
Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch
stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat
vyplnûním objednávkového formuláfie.
V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

ŠVP - veterinářství - SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

121 Zpravodaj 2 2008 - Farma u řeky Orlice

Šlechtitel - ČERVEN 2009

ON 2015 05

ANTRAX (Splenic fever, Charbon, Milzbrand) Antrax je akutní