SKOT 1. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické
Transkript
SKOT 1. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické
SKOT 1. masná plemena skotu hereford, aberdeen angus, belgické bílomodré, charolais, masný siementál, limousine, piemontese, blonde d´aquitane, galoway, salers obdélníkový tvar těla, širší hřbet, výrazně osvalená bedra, plec a kýta, silnější konč. 2. mléčná plemena skotu – holštýnsko-frízský skot, jersey, ayshire, lichoběžníkový tvar těla, veliké vemeno, silně žlaznaté vemeno, šikmé uložení žeb. 3. kombinovaná plemena skotu slovenský, rakouský, český strakatý skot, brown swiss, montbeliarde 4. hobby plemena skotu (pro zušlechtění krajiny) skotský náhorní skot (highland), galloway, salers 5. masná plemena skotu chovaná u nás belgické modré, charolais, aberdeen angus, masný simentál, hereford, limousine 6. plemena skotu s velkým tělesným rámcem holštýnsko-fríský skot, montbeliarde, charolais, blonde d´aquitane, salers, brownswiss (střední až velký), český strakatý skot (stř. až velký), masný siementál (stř. až velký) 7. plemena skotu se středním tělesným rámcem ayshire, hereford, aberdeen angus, limousin,belgické bílomodré, piemontese, gasconne 8. plemena skotu s malým tělesným rámcem jersey, galloway, highland 9. extenzivní plemena skotu a. je po většinu roku chované venku na pastvě b. nemá takové přírůstky jako krávy v intenzivním chovu c. výhody - větší odolnost, venku menší množství chorob a nemocí, lepší dýchací soustava, menší náklady d. jsou to highland, galloway, salers 10. dojnost, dojivost, dojitelnost, mléčnost dojnost - schopnost samice produkovat mléko ve větším množství, než jsou nároky mláděte dojivost - množství nadojeného mléka za určitý časový interval dojitelnost - schopnost samice při dojení uvolňovat mléko určitou rychlostí mléčnost - produkce mléka jen pro potřebu vlastních mláďat 11. druhy mléka a. podle zralosti - nezralé (mlezivo), aberantní (nenavazuje na předchozí graviditu a neslouží k výživě mláďat - samčí, panenské), zralé (z plné produkce) b. podle zastoupení hlavní bílkoviny – kaseinová (přežvýkavci), albuminová(býložravic) 12. složení mléka a. voda 87,5 % b. sušina 12,5 % tuk 3,8% bílkoviny 3,3% 80 % z bílkovin = kasein laktóza 4,7% minerální látky 0,7 % 13. vliv na složení mléka krmivo (tuk, energie, bílkoviny, vláknina v KD) plemeno technika chovu, způsob dojení stádium laktace 14. složení mleziva a. voda 75 % b. sušina 25 % tuk 5,4 % bílkoviny 15,10 % laktóza 3 % minerální látka 1,2 % 15. význam mleziva - potrava pro tele - pasivní imunita mláděte (ochrana telete před bakteriemi) 16. kdy se tvoří mléčná žláza a kdy funguje a. vzniká již v raném embryonálním vývoji (4 - 6 týdnů po oplození) b. začíná fungovat při 1. otelení 17. popsat proces dojení - oddojení prvních střiků - očištění vemene (omytí, osušení) - masáž vemene (cca minuta) hormon oxytocin kráva spouští mléko (doba působení 5 - 7 minut) - dezinfekce struků 18. hormony ovlivňující dojení: oxytocin – stahy tělní svaloviny, adrenalin – stah krevních cév 19. množství krve potřebné na tvorbu 1l mléka - až 650 litrů 20. ejekce - vylučování mléka 21. co to jsou somatické buňky, kolik obsahuje mléčná žláza a jaká je hranice pro zatřiďování mléka = buňky z epitelu mléčné žlázy a leukocyty, jsou stálou součástí mléčné žlázy, počet somatických buněk udává zdravotní stav mléčné žlázy - jejich počet ve zdravé mléčné žláze je do 250.000 na ml mléka, zvýšení tohoto počtu znamená onemocnění mléčné žlázy (mastitidy) 22. proč se sledují somatické buňky - kvůli mastitidě, udává zdravotní stav mléčné žlázy 23. kyselost mléka - určovaná množstvím organických kyselin (hlavně kyseliny mléčné), univers.látek a bílkovin vyjadřuje se pomocí SH a je 6,2 - 7,7 SH 24. laktace - od otelení do zaprahnutí 25. normovaná laktace - 305 dní 26. normální laktace – 250 dní s min. užitkovostí 2000 kg mléka 27. nenormální laktace - nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného mléka za toto období - pod 250 dní a pod produkce 2 tis. kg 28. zkrácená laktace – normální laktace přepočítaná na prvních 100 nebo na prvních 200 dnů laktace 29. co je to index perzistence laktace a. procentický poměr užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k užitkovosti za prvních 100 dnů laktace, jeho hodnota posuzuje průběh laktace 80 - 89,9 velmi dobrý -> laktační křivka plochá pomocí laktační křivky 70 - 79,9 dobrý -> laktační křivka normální 30. období "stání na sucho" - období 2 měsíce před otelením (min. 6 týdnů), regenerace mléčné žlázy a příprava na porod a poporodní období (nárůst hmotnosti), volné ustájení, kráva se nedojí 31. typy dojíren - rybinová, tandemová, paralelní, rotační, trigonová, polygonová 32. co se děje s mlékem po nadojeni - filtruje se zchlazuje se (za 150-180 min. pod 10 stupňů) uchovávání v mléčnici 33. význam chovu skotu – hl. a nejvýznam. odvětví zem. výroby, uzavřený komplex s vazbami na ostatní odvětví zem. výroby, hlavně rostlinné výr., nejnároéčnější na investice a spotřebu živé práce 34. inhibiční látky - dezinfekce, antibiotika, pesticidy (test na inhibiční látky musí být negativní) 35. kontrola užitkovosti mléka (kdo ji provádí a co zjišťuje) - zjišťování dojivosti - obsah bílkovin obsah tuku, příp. dalších mléčných složek - ukazatele kvality mléka (SB) ○ užitkovost za kontrolní období, za normovanou laktaci (305 dní) ○ metody A - provádí pověřený pracovník oprávněné organizace; formy: B - provádí chovatel ve spolupráci s pověřeným pracovníkem oprávněné organizace F - provádí chovatel (zjišťuje se pouze nádoj) 36. metody KD (kontroly dědičnosti) mléčných vlastností – cílem je stanovení plemenné hodnoty býka; provádíme na potomstvu sledovaného býka; srovnává se matka x dcera, vrstevnice, CC test, BLUP 37. co je mléčnice, kdy se může dát mléko do mlékárny 1 2 a. mléčnice je místnost, kde se skladuje mléko b. mléko od krávy po 5. dnu laktace (už není mlezivem) 38. pasterace (jaký druh, proč) - jedná se o zahřátí mléka na takovou teplotu a po takovou dobu, které postačuji k usmrcení většiny choroboplodných bakterií a vegetativních forem mikroorganismů 39. nízká dlouhodobá pasterizace = 63 - 65 °C na dobu 20 - 30 minut 40. šetrná krátkodobá pasterizace = 71 - 74 °C na dobu 15 - 20 sekund 41. vysoká mžiková pasterizace = nad 85 °C na dobu 15 - 20 sekund 42. zpeněžování mléka (obsah tuku a bílkovin) - barva, konzistence, chuť, vůně, vzhled, a. obsah složek mléka: obsah tuku (33 g/l), obsah bílkovin (min. 3,4 %), bod mrznutí (-0,515°C), b. obsah somatických buněk – max. 250 000 v ml; nesmí obsahovat: mechanické nečistoty,inhibiční látky, Coli bakterie, celkový počty mikroorganismů (CPM) v urč. normě, kyselost mléka 6,2 - 7,7 SH 43. březost krávy 285 dní 44. mezidobí - období od porodu do porodu, ideál 365 dní 45. servis perioda - počet dnů od otelení do následujícího zabřeznutí 46. inseminace - řízený způsob reprodukce zvířat, spočívající v odběru, hodnocení ejakulátu, zhotovení inseminační dávky a její zapravení do pohlavních orgánů samice 47. reinseminace - opakovaná inseminace v téže říji, ID téhož býka 48. inseminační interval – první inseminace po otelení 49. inseminační index - počet inseminací potřebných k zabřeznutí, 50. plodnost u krav a býků – ovlivněno 20 % dědičně, 80 % vnějším prostředím (způsob chovu a ustájení, klimatické podmínky,…) a. u krav - schopnost mít pravid. cyklus, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá a životaschopná mláďata (ovogeneze = tvorba vajíček) b. u býků = kvantita a kvalita ejakulátu (objem, koncentrace spermií, přežitelnost spermií, výskyt patologických spermií); spermiogeneze = tvorba spermií 51. plodnost krav a. zabřezávaní po 1. inseminaci: jalovice 70% (velmi dobré), krávy nad 60% (velmi dobré) b. inseminační interval: 61-75 dní (výborné), 76-80 dní (vyhovující) c. servis perioda: 81-95 dní (výborné), 96-100 (vyhovující); (v ČR 100 dní) d. inseminační index: do 1,2 (výborné), do 1,5 (velmi dobré), 1,6-1,8 (dobré) e. mezidobí nejlépe do 365 (max. však 400 dní) f. životnost vajíčka: 4 - 6 - 8 hodin g. první říje po porodu 21 (42) dnů h. první inseminace po porodu 60 dní i. involuce dělohy do 35 dní 52. ukazatelé plodnosti: věk při 1. zapuštění (15 – 18 měsíců), při 1. otelení (24 – 25 měsíců), inseminační interval, SP, inseminační index, březost po 1. inseminaci + po všech inseminací, délka březosti 53. kdy nastává pohlavní dospělost u skotu a jak se projevuje - 8. - 10 . měsíc - tvorba zralých a oplození skchopných gamet - morfologické a funkční změny pohlavních orgánů - vývin sekundárních pohlavních znaků - změny v chování zvířat 54. kdy nastává chovatelská dospělost u skotu + váha jalovic při 1. zapuštění a. věk, kdy je zvíře používané k chovu b. jalovice 16 - 18 měsíců, 400-420 kg c. býk 12 - 14 měsíců pro AI, 14-16 měsíců pro PP 55. pohlavní ústrojí býka varlata – tvorba spermií nadvarlata – sběrač a zásobárna spremií chámovody – spojnice nadvarlete a močové trubice přídatné pohlavní žlázy pohlavní úd – pyj (koře, tělo, žalud) 56. ovariální cyklus u skotu cyklické změny ve vaječníku v plodném věku ovariální cyklus zahrnuje vyzrávání folikulu, ovulaci a vznik žlutého tělíska délka 18 - 24 dnů říjového cyklu období před říjí - proestrus - 3 dny regrese žlutého tělíska, kontrakce dělohy, otok vulvy, zarudnutí a zvlhnutí pochvy, neklid - skáče na jiné plemenice c. období říje - estrus - 12 až 24 hodin d. období po říji – metestrus e. období pohlavního klidu - diestrus 58. kde dochází k oplození vajíčka u skotu - v nálevce vejcovodu 59. váha a věk krávy při prvním otelení - 24 - 25 měsíců, 2/3 z hmotnosti v dospělosti 60. jaké hormony uvolňuje vaječník u skotu - progesteron, estrogeny, androgeny 61. počet inseminačních dávek z jednoho odběru býka - 500 - 800 62. biotechnická reprodukce u skotu (biotechnické metody reprodukce krav) - inseminace = ve zvoleném čase, opakovat po sobě v 3-6ti hodinách - embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy - synchronizace = pro přenos embrya je nutný stejný cyklus 63. jak se provádí raná diagnóza březosti u skotu - nepřebíhání - progesteronový test (v mléce nebo plazmě) - sonografické vyšetření - rektální palpace 64. synchronizace říje u skotu (jak se provádí a k čemu je) - synchronizace říje u skotu je záměrné vyvolání říje a ovulace u skupiny samic v jednom termínu s cílem dosáhnout turnusového zapouštění plemenic a omezit problematiku detekce říje 65. hmotnost telete při narození 30 - 40 kg (cca 35 kg), masný skot 50-60 kg 66. ošetření telete po narození – odstranění, odsátí hlenů nozder a tlamičky, rozdýchání telátka, vytření do sucha, ošetření pupku -> desinfekce, napojení telátka, oznašení ušní známkou, přesun do individ. boxu 67. výtěžnost u kombinovaných plemen skotu 58 - 60 % 68. zpeněžování masa u prasete a skotu a. podle zmasilosti - 6 tříd (SEUROP) b. podle protučnělosti - 5 tříd (číslice) c. podle skupiny skotu • TE = tele • MS = mladý skot • A = mladý býk • B = býk • C = volek 69. DFD - vada masa a. suché, tmavé, tuhé, vysoké pH= 6,2 - na základě svalové práce dochází k odčerpání glykogenu a ke kyslíkovému dluhu, maso po porážce tmavé a lepkavé, rychle se kazí a rychle podléhá bakteriálnímu rozkladu b. příčinou je hlavně stres 70. trávení skotu - dutina ústní, hltan, jícen, bachor (zde je potrava pouze shromažďována, nepracuje, pokud není zaplněn alespoň z poloviny), čepec. V čepci a bachoru probíhá fermentace potravy činností mikroorganismů a zčásti se zde vstřebává. Pak jde zpět do dutiny ústní, kde je opět přežvýkána, odtud putuje zpět do žaludku, ale vynechá bachor a čepec (čepcojícnový sklad) a jde do knihy a pak do slezu (knihoslezovým otvorem). Ve slezu je HCI a enzymy (denaturace bílkovin) 71. kategorie skotu - co je tele, jalovice, zástavový skot, vysokobřezí plemenice, prvotelka, kráva tele - mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců jalovice - mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení (24-27 měs.) zástavový skot - mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu 3 4 a. b. c. 57. popis a. b. vysokobřezí plemenice - je kráva či jalovice ve druhé polovině březosti (nad 7. mes. březosti) prvotelka - kráva v období od prvního do druhého otelení kráva - plemenice alespoň jednou otelená dojnice – prvotelky a krávy na 2. a vyšší laktaci (od porodu do 2-2,5 let) 72. vhodné technologie při vazném ustájení a. prostor pro příjem krmiva = dobrá dosažitelnost + dno žlabu 10 - 15 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm b. vázací zařízení = nesmí zvíře omezovat při vstávání krátké: 140 – 170 cm, střední: 210 – 270 cm, dlouhé: 270 a více cm c. stání = krátké, střední, dlouhé, šířka cca 115 cm, stelivové, bezstelivové 20. 73. typy ustájení telat a. v mlezivovém období – vždy individuálně (nemoci); např. venkovní individuální boxy b. v mléčném období - vzdušný odchov ve venkovních individuálních boxech (VIB); dřevěné x plastové boudičky - v teletnících (individuálně x skupinově) c. v rostlinném období - venkovní skupinové boxy (VSB) - přístřešky - zateplené stáje 74. jak se chovají jalovice – volné ustájení jako u dojnic a) bezstelivové – volné boxové b) stelivové – kvalitní sláma 75. u jakého typu skotu se používá pádové lože a kolik % může být max. sklon (u které kategorie skotu je spád do jímky a kolik %) a. jalovice, dojnice a skot na výkrm (kotcové ustájení) 6 - 8 %, při vazném 2,5 - 3 % 76. čím krmíme telata v mléčném období – mlezivo, mléčné krmné směsi; dostatečný přísun vody, pravidelnost! 77. délka rostlinného období telat – od odstavu do 6. měs. věku 78. odstav telat masného plemene (kdy) – 7.-8. měsíc 79. kauterizace - odrohování el. nebo plynovou cestou (tj. vypálení tekutým dusíkem - rána se zahojí) 80. proč se provádí odrohování u skotu a jakými metodami a. kvůli ohrožení chovatele i vrstevníků, kvůli snížení rizika zranění, bezpečnost práce b. telata: chemicky (ve 14ti dnech věku – vypálení), kautery – el. nebo plynové (1-2 měs. věku) c. dospělý skot: embryotomická pilka – bolestivé, speciální pilka 81. co zjistíš z ušní známky skotu - zemi, kraj, číslo skotu 82. lineární popis (využití u skotu) a. slouží ke zhodnocení exteriéru zvířat - popisuje stupeň vývinu znaku mezi dvěma biologickými extrémy -> 1 - 9 (např. postoj zadních končetin...) 83. popiš plemeno ČESTR (české strakaté) a. barva - červenobílá, žlutobílá b. střední až velký tělesný rámec, kráva 138 - 144 cm, býk 148 - 158 cm c. váha - kráva 650 - 750 kg, býk 1200 - 1300 kg d. mléčná užitkovost - produkce mléka 6 000 - 7 000 kg/laktaci • obsah tuku 4 - 4,5 % • obsah bílkovin 3,5 % e. přírůstek ve výkrmu - 1,2 - 1,4 kg/kus/den 84. popiš plemeno hereford ○ v r. 1976 dovezen z VB ○ nejrozšířenější, v ČR asi 6 000 ks ○ k nám dovezen jako dominantně bezrohý, nyní s rohama ○ velmi rané plemeno ○ střední tělesný rámec, kráva 135 cm, býk 550 kg ○ barva srsti celoplášťově červenohnědá, hlava, ocas a spodní části bílé, a. bílá skvrna přes kohoutek masná užitkovost výkrm max. do 500 kg jatečná výtěžnost 60% přírůstek 1 - 1,2 kg ○ v ČR se chovají většinou čistokrevně 85. popiš plemeno charolais ○ rohaté či bezrohé ○ velký tělesný rámec, největší a nejtěžší, výška - kráva nad 140 cm, býk 150 cm ○ barva srsti bílá či smetanově žlutá, ○ váha - kráva 750 - 900 kg, býk 1 500 - 1 700 kg ○ masná užitkovost výkrm trvá do 18 měsíců do 800 kg jatečná výtěžnost 68 % přírůstek 1,5 - 2 kg ○ problematický porod (klešťový či císařský řez - velká telata) ○ kříží se 86. Tělesná dospělost dokončení tělesného růstu – 4 - 5 – 6 let 87. Hodnocení laktace index perzistence laktace = (dojivost za druhých 100 dní laktace/ dojivost za prvních 100 dní laktace)*100 88. Činitelé ovlivňující mléčnou užitkovost vnitřní: plemeno, dědivost, individualita, činnost mléčné žlázy, plodnost vnější: výživa, technologie chovu, klima, věk při 1. otelení, úroveň odchovu, stání na sucho, pořadí laktace 89. Činitelé ovlivňující masnou užitkovost genetika, plemeno, věk, výživa + krmení, systém ustájení, zdravotní stav, porážka 90. Jakost masa a. senzorické faktory – vzhled, barva, mramorování, vůně, chuť, šťavnatost, konzistence b. nutriční faktory – obsah B, tuků, glycidů, vitaminů, minerál. látek, stopových prvků c. hygienické faktory – zdravotní nezávadnost d. technologické faktory – vaznost přidané vody, šťavnatost, obsah pojivé tkáně, tuku, B, textura masa, barva 91. Označování zvířat evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu, vývinu zvířete označení telat: ihned po narození – pásek s číslem, dále do 72 hodin po narození – ušní zn. 92. Biologie plodnosti krávy délka říje: 12 – 24 hod životnost spermií v pohlav. ústrojí krávy: čerstvé: 40 hod (mražené o ½ méně) živostnost vajíčka. 4 - 6 – 8 hod čas potřebný pro transport spermií do vejcovodu: 20 min – 6 hod kapacitace spermií: 4 – 6 hod nástup ovulace: 10 – 12 hod po skončení říje optimální doba pro inseminaci: 12 hod po zjištění říje 93. Dojírny s nepohyblivým stáním = rybinové, tandemové,autotandem, pararelní, trigonové s pohyblivým stáním = rotační robotizované dojení 94. Odstav telat časný v 6. týdnu, zkrácený v 7.-8. týdnu, pozvolný v 10. týdnu 95. Ustájení telat mlezivové období (5 – 10 týdnů) – individuálně (VIB, prylaktrorium) mléčné období – individuál. ustájení, skupinové ustájení – v teletnicích období rostlinné výživy – venkovní skupinové boxy, přístřešky, zateplené stáje 96. Stavy skotu v ČR 5 6 ○ stavy skotu postupně klesají, r. 2007 – 1 391,4 ks 97. Masná plemena skotu podle původu hobby plemena: highland, galloway anglická: hereford, aberdeen angus evropská. limousine, masný siementál, piemontese, galloway, plavé akvitánské 98. Stavy krav a BTMP v ČR – r. 2007 krávy 564 400 ks, BTMP 154 000 ks 99. Kryptorchid – jedinec, u kterého nesestoupí jedno nebo obě varlata do šourku => zhoršená plodnost, neplodnost 100. Odstav telat masného plemene – většinou na podzim, býčci se kastrují, krávy se často chovají pod širým nebem, telí se v zimě a na počátku jara, což umožňuje odchov telat společně s matkami na pastvě; v 7.-8. měs. 101. Nejjakostnější maso – svíčková, panenka 102. Kolikrát denně kráva kojí – 2x 103. Embryotransfer = přenos embryí od jiné krávy 104. Hormony uvolňující vaječník skotu – progesteron, LH, FSH, LTH, estrogeny 105. Vazné ustájení - nepoužívat! (jen při spec. péči o zvíře) prostor pro příjem krmiv – dobrá dosažitelnost, dno žlabu 10 – 15 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min. 30 cm vázací zařízení – nesmí zvíře omezovat při stávání stání – krátké, střední, dlouhé, šířka 115 cm, stelivové, bezstelivové 106. chov jalovic – volné ustájení (bezstelivové a stelivové) 107. prvovýroba mléka – získání mléka, čištění mléka, rychlé zchlazení pod 10 C, příprava mléka nad odvoz do mlékárny, sanitace veškerého náčiní a zařízení 108. krmení krav stacionární – žlab, nadžlab, dopravníky mobilní – elektrické krmné vozy 109. obměna stáda dojných plemena krav 35% masného 25 % 110. počet inseminačních dávek na býka za rok – 15000 – 30000 111. spotřeba jadrného krmiva na kg přírůstku: 3- 5 kg 112. přírůstek telat během odchovu – 0,7 kg/ den 113. optimální porážková hmotnost jalovic ČESTR. 480 kg 114. JV býka ČESTR: 58 % 115. váha krávy ČESTR v dospělosti. 520 kg 116. výkupní cena jatečných krav: žívá váha: 25 Kč/kg, mrtvá váha: 48 Kč/kg 117. náklad na krmný dne býka: 31 Kč - dojné krávy: 88 Kč 118. spotřeba mléka po narození: 22 l/ den, mleziva 6 – 10 l 119. obsah spermií v inseminační dávce býka: 1 – 2 mil/1 mm3 120. průměrná mléčná užitkovost krav v ČR: 4000 l/rok 121. spotřeba sušiny na den v krmné dávce výkonné dojnice: 12 – 14 kg 122. váha telete při odstavu u masného plemene: 200 – 250 kg 123. pří zkráceném odstavu: 80 kg 124. výkupní cena za 1 l kravského mléka. 7 Kč/l 125. denní přírůstek u vykrmovaných býků: 0,8 – 1,2 kg 126. kubatura stáje skotu na 100 kg živé váhy: 6 m3 127. spotřeba mléka na os/rok: 250 l 128. plocha volné stáje na krávu s teletem masného plemena: 6 - 9 m2 129. biologické metody reprodukce krav: volné, skupinové, z ruky PRASATA 1. spotřema vepřového masa na os./rok 41,5 kg 2. fylogenie prasat - druhy rodu sus prase divoké evropské, prase středozemní, prase žíhané, prase bradavčité, prase japonské, prase čínské, prase indické, prase vousaté 3. rozdělení plemen prasat podle užitkovosti ο sádelný: raný, pozdní, ο masný: LWL, belgický, americký, bekonový ο kombinovaná: MS, SM 4. mateřská a otcovská plemena prasat • mateřská – vynikající reprodukční vlastnosti, výborná růstová schopnost při nízké spotřebě jaderných krmiv např. bílé ušlechtilé, landrace, přeštické černostrakaté • otcovská – výborná jatečná hodnota, která je charakterizována vysokým podílem masa v jatečné půlce, velmi dobrá růstová schopnost a konverze živin např. hampshire, duroc, pietrain, české výrazně masné 5. která plemena prasat byla vyšlechtěna • Anglie – Yorkshire (=Bílé ušlchtilé), Hampshire, Cornwall, Berkshire • USA - Duroc • Belgie – Belgická Landrace 6. kam jdou potomci prasat z ŠCH, RCH, UCH • ŠCH (šlechtitelské chovy) – zušlechťování používaných čistokrevných mat. a otc. plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti; výsledkem je produkce: o kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní potřebu o kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby rozmnožovacích chovů (RCH) o kanečků otcovských plemen pro potřeby užitkových chovů (UCH) • UCH (užitkové chovy) - produkují finální hybridy prasat na výkrm při uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení • RCH (rozmnožovací chovy) - produkce prasniček kříženek F1 generace pro potřeby užitkových chovů; nejčastější kombinace bílé ušlechtilé x landrace. 7. co je to typ a jaký znáš u prasat Typ je souhrn exteriérových vlastností charakteristických určité části populace, svědčí o příslušnosti k plemeni a k užitkovému směru. Typy u prasat - plemenný, užitkový, konstituční, intenzity vývinu 8. jaká je plodnost prasat ○ samice = schopnost rodit zdravá a životaschopná selata ○ samec = kvalitní ejakulát dle normy 9. pohlavní dospělost u prasat ○ prasničky 3 - 7 měsíců ○ kanečci 9 měsíců 10. kdy se poprvé zapouští prasnice (v jaké váze) a do kolika kg se vykrmují ○ 7,5 - 8,5 měsíce při 130 - 140 kg, výkrm prasat do 110 kg 11. březost a mezidobí prasnice ○ březost - 115 dní ○ mezidobí – min. 150 dní 12. délka říje - 24 - 96 hodin (opakuje se po 20 - 22 dnech) 13. optimální počet selat ve vrhu 12-14 14. reinseminace u prasat - inseminace týmž plemeníkem opět po 12 hodinách čerstvé semeno, kontrola, plemenící nesmí mít dvojité ocásky 15. jak dlouho se vykrmuje prase - 6 měsíců 7 8 16. průměrný denní přírůstek – 750 – 800 g 17. spotřeba prasat na 1 kg přírůstku – 3,2 - 3,3 kg (EU 2,5 - 2,7 kg) 18. max. porážková hmotnost prasete - 110 kg 19. jatečná výtěžnost - 81 % = JOT/hmotnost před porážkou 20. výkrm prasete ○ 135 kg - porážková hmotnost ○ ustájení - skupinové, vhodné dělit dle pohlaví ○ krmení - A2 30-35 kg - 60-65 kg (ad libidně či dávkovaně) - CDP 60-65 kg - porážkové hmotnosti ○ spotřeba vody - při A2 6 - 8 l/den - při CDP 6 - 10 l/den ○ mikroklima - teplota 10 - 22 °C - vlhkost 50 - 75 % 21. co ovlivňuje mléčnost u prasnic - velikost vrhu, věk prasnice, pořadí laktace, výživa, kondice, tělesná dospělost, odstav selat, tvar a typ mléčné žlázy a struku,... 22. velikost hertability těchto vlastností u prasat ○ plodnost - nízká 0,1 - 0,4 ○ výkrmnost - střední 0,4 - 0,6 ○ jatečná hodnota - vysoká 0,6 - 1 ○ kvalita masa – střední – podle libové svaloviny 23. křížení u prasat = meziplemenné páření ○ užitkové - diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné) - kontinuitní (střídavé, rotační) ○ pozměňovací - zušlechťovací (přiliti krve = jednorázově, meliorační = jiné plemeno použito vícekrát) - kombinační - převodné ○ mezidruhové ○ křížení u prasat A x B - mateřská plemena AB x C - otcovská plemena ABC - hybrid 24. zpeněžování masa prasat u nás a v Evropě ○ napevno v živém (kritéria - čistá hmotnost, kategorie zvířat) ○ napevno v mase (kritéria - mrtvá hmotnost, výška hřbetního tuku, kategorie zvířat) ○ aparativní zpeněžování (platí v EU - systém SEUROP, kritéria - % libové svaloviny, hmotnost, kategorie zvířat) ○ metoda ZP (podobná SEUROP) 25. co ovlivňuje ekonomiku prasat ○ člověk - kladný vztah k prasatům, odpovídající know how, členství ve svazech, politice ○ politika - agrární, celostátní ○ zdravotní stav - je nutno usilovat a zabezpečovat trvalou prevenci proti nemocem 26. výhody chovu prasat - racionální výkrm - vysoká jatečná výtěžnost - vysoká sušina masa - vysoká růstová schopnost - rychlá jatečná zralost - vedlejší produkty – škvarky, krupony, kůže, vnitřnosti, možnost koncentrace, specializace a kooperace - tradice české kuchyně 27. nevýhody chovu prasat - konkurent v obilovinách - výkaly - nemoci prasat - přemnožení prasat ve volné přírodě (Austrálie) 28. jaký je rozdíl mezi přilitím krve a osvěžením krve ○ přilití - použijeme jiné plemeno; snaha o změnu určitých užitk. vlastn. ○ osvěžení - stejné plemeno, ale z jiné geografické oblasti (z odlišných živ. podmínek) 29. jateční hmotnost prasat – hmotnost dvou jatečně opracovaných půlek zjištěná do 30 minut po porážce 30. užitkové křížení prasat ○ diskontinuitní (jednoduché, tří a více plemenné, zpětné); nejdůl. je tří plemenné ○ kontinuitní (rotační, střídavé) 31. vnější faktory ovlivňující plodnost u prasnic - výživa, vliv ročního období (teplota, fotoperioda), vliv sociálního prostředí, vliv ustájení, vliv interakce ošetřovatel x prostředí 32. kompletní krmné směsi u prasat ○ selata - ČOS, ČOS -S ○ výkrm prasat - A1, A2, A3 (CDP) ○ prasnice - KPB (březí), KOP (kojící) ○ kanci - KA 33. kondice prasat - chovatelská, výstavní, pracovní, pastevní 34. hmotnost selete při narození: 1,5-1,8 kg 35. Nemoci prasat: bakteriální respirační syndrom, dyzenterie, mor, PRRS 36. Zmasilost = stupeň vývinu kosterního svalstva, utváření a mohutnost osvalení tělesných partií Jadrnost = stupeň vykrmenosti s ohledem na mohutnost vyvinutého svalstva, vytučnění Lačnost = stav, kdy prasata nejsou krmena, napájen 12 hodin 37. Raně sádelný UT: čínské prase; malý těl. rámec, protučnělá kýta i plec, vysoká plodnost Pozdně sádelný UT: divoké prase evropské; velký těl. rám., slabě vyvinuté hřbetní svalstvo a kýta Masosádelný UT: přeštické černostrakaté; Sádelnomasný UT: bílé ušlechtilé prase Masný UT: duroc, hampshire; nadprům. vývin masitých částí (kýta, plec, krkovice, kotleta), s třední až velký těl. rám., hlava lehká, středně dlouhá, hluboký a široký trup Supermasný UT: pietren, belgická landrace Bekonový: dánská landrace 38. množství prasat v ČR za poslední 2 roky, z toho prasnice ○ 2005 – 2 88 mil. - prasnice 232 tis. ○ 2006 – 2,84 mil. - prasnice 229 tis. 39. Obrat stáda prasat – princip moderního chovu prasat, uzavřený, 2x ročně kompletní výměna celého stáda -> výkrm, porážka 40. Cena selete do 25 kg: 52 Kč/kg 41. Zátěž plochy 1 ha při chovu prasat- 170 kg N/ha = 16 ks 42. Konverze živin u prasat: 0,56 kg 43. Nejjakostnější maso: kýta, kotleta 44. pohlavní orgány 9 1 ο prasnice – vaječníky, vejcovody, děloha (tělo, rohy, krček), pochva, poševní předsíň, vulva ο kanec – varlata, nadvarle, vývodné cesty, přídatné žlázy, pohlavní úd 45. konstituce prasat – jemná, pevná, hrubá, slabá, lymfatická 46. konstituční typy – dýchací, zažívací 47. průměrný podíl libového masa – 53 – 55 % 48. kategorie prasat – kanci, kanečci chovní, prasničky chovné, prasnice nezapuštěné a rodící, selata, předvýkrm, výkrm 49. kontrola dědičnosti – metodou BLUP AM 50. ustájení – bezstelivové, stelivové, hybridní 51. běhoun – sele pod odstavu ve výkrmu, 30 – 45 kg, tzv. selátko na gril 52. spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku: 2,6 kg 53. výkupní hodnota jatečného prasete: 43 Kč/ kg 1 DRŮBEŽ kolik slepic padne na jednoho kohouta 200 - 300 kolik vajec snese nosná slepice 285 - 300 inkubační doba slepic 21 dní hmotnost vajec ○ nosný typ slepic 50 - 75 g ○ masný typ slepic 53 - 75 g ○ krůty 65 - 100 g ○ kachny pekingské 85 - 140 g ○ kachny pižmové 70 - 90 g ○ husy 135 - 210 g 5. délka výkrmu ○ kuřata 38 dní do 2 kg ○ krůty brojlerové 12 - 16 týdnů do 5 - 6 kg ○ kachny pekingské do 7 týdnů do 2,7 - 3,3 kg ○ husy do 8 týdnů do 4 kg 6. spotřeba krmiva na kg přírůstku ○ kuřata 2 kg ○ krůty brojlerové 2,5 – 2,7 kg ○ kachny pekingské 2,5 – 2,7 kg ○ husy 3 – 3,2 kg 7. úhyn ○ kuřata a slepice 4% ○ krůty 8% ○ kachny pekingské 5% ○ husy 5% 8. jatečná výtěžnost ○ kuřata a slepice 70 – 76 % ○ krůty 78 – 85 % ○ kachny 70 – 75 % ○ kachny pižmové 72 – 77 % ○ husy 65 – 71 % 9. jatečná hodnota 60 – 70 % 10. kolik je spotřeba drůbežího masa 26,1 kg/os/rok 11. vnější faktory ovlivňující snášku světlo, teplo, vlhkost, proudění vzduchu 12. co ovlivňuje na snášce světlo (na co působí délka světla u kuřat) ○ působí na růst a tělesný vývin ○ podporuje činnost hypofýzy - působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy a pohlavních orgánů ○ řízený světelný režim oddaluje předčasnou snášku 13. maximální délka světelného dne u nosných slepic ○ 1. týden = 23 hodin ○ 2. týden = 17 hodin ○ 3. týden = 12 hodin ○ 4. týden = 7 hodin 14. co je to líhnivost - procenticky vyjádřený počet narozených a životaschopných kuřat 15. průměrná líhnivost 80 - 90 % 16. jaké jsou druhy líhnivosti – z vložených nebo oplozených vajec (druhy líhně jsou stolové nebo skříňové) 17. sexování kuřat - rozdělení dle pohlaví (barva peří a rychlost opeření), způsob sexování: autosexing, japonská metoda 18. popis pohlavního ústrojí u drůbeže - vaječník, vejcovod, nálevka vejcovodu, bílkotvorné kličky, krček, děloha, pochva 19. hormony které tvoří vaječník u drůbeže - progesteron, estrogen, androgen 20. kde dochází k oplodnění vajíčka u slepic - v nálevce vejcovodu 21. kde se ve vejcovodech tvoří hustý bílek - bílkotovrné kličky 22. kde se tvoří podskořápečnné blány - krček 23. kdy jsou pohlavně dospělé kuřice nosného typu 18. – 20. týden 1. 2. 3. 4. 1 24. popiš nosnou slepici ○ lehká cca 1,6 - 2 kg ○ pohlavní dospělost 21 - 22 týden ○ sklon ke kanibalismu 25. váha brojlera ve 40 - 42 dnech 1,8 - 2,1 kg 26. výkrm brojlera ○ na podestýlce ○ délka výkrmu 38 - 40 dní ○ spotřeba KS do 2 kg na kg přírůstku ○ hmotnost při 40 dnech – 1,8 kg a více 27. spotřeba krmiv na jedno vejce u masného typu - 150 -170 g 28. charakteristika peří - nejlehčí pokryv těla, tepelně izoluje, umožňuje pohyb v prostředí (plavání, létání) 29. dělení peří - obrysové (letky, rýdovací, krycí), prachové, prachovité, štětcovité, štětinovité, nitkovité 30. rozdělení peří dle účelu - letky, rýdovací, krycí 31. název peří u hrabavé drůbeže - krycí, prachovité, štětinovité, nitkovité 32. jaké peří je typické pro vodní drůbež - prachové, štětcovité 33. výtěžnost peří v mokrém stavu 5 % (z 2 kg zvířete 10 g peří) 34. druhy pelichání - úplné, částečné, stupňovité, úlekové 35. hmotnost vejce v průběhu snášky +-60 g 36. kde je ve vejci nejvíce tuku + procento žloutek 32,6 % 37. poměr samců a samic u kachen při reprodukci 1:5-6 38. využití drůbežího trusu – tzv. fermentace trusu -> hnojení, výživa přežvýkavců 39. kolik kachen se oplodní z jedné inseminační dávky 80 40. charakteristika brojlerového výkrmu u kachen peking. typu ○ výkrm 7 týdnů, 2,7 – 3,3 kg ○ spotřeba krmiva na kg přírůstku 2,7 kg ○ úhyn 5 % 41. bílovaječní hybridi - leghornka bílá 42. hnědovaječní hybridi - rodajlendka červená, bílá, hempšírka, plymutka žíhaná, kornyš bílý 43. co je to snáškový cyklus - doba od snesení prvního vejce do pelichání, pokud nosnice začíná pelichat (4 - 6 týdnů), ukončuje snáškový cyklus 44. inkubační doba kachny pekingské 28 dní 46. masná plemena kachen - kachna pekingská, pižmová, elsberská 47. Reprodukční soustava ptáků ο vaječník – fce: tvorba vajíčka (= ovogeneze, gametogeneze), tvorba a produkce hormonů – androgen, progestron, estrogen ο vejcovod – funkčně vyvinut jen levý, zachycuje žloutkové koule, tvoří se zde další části vejce 5 částí: nálevka vejcovodu: zachycuje ovulované vajíčko, dochází zde k oploezní, tvorba 1. vrstvy bílku (chalázový bílek) bílkotvorné kličky: tvorba dalších vrstev bílku, na chaláz. bílek nasedá vnitřní řídký bílek, vnější tuhý, vnější řídký bílek krček vejcovodu: tvorba podskořápečných blan děloha: tvorba skořápky – z uhličitanu vápenatého pochva: ovlhčování povrchu vejce 48. Procentické složení vejce ο žloutek 30 % z celkové hmotnosti ο bílek 60 % ο skořápka a podskořápečné blány 10 %, podsk. blány 0,5% 49. Chemické složení vejce ο 75 % voda ο 12 % bílkoviny ο 11,5 % tuky ο zbytek = minerální látky, vitamíny ο skořápka. 98 % minerál látky (95 % Ca), 2 % voda 50. Ošetření a označování vajec 1. třída – čistá vejce, vejčitého tvaru, nemytá TŘÍDA A – vejce čerstvá, týden a více stará; max. 14 dní, neznečištěná, nesmí být umytá TŘÍDA EXTRA A – max. týden stará 2. třída – ostatní vejce − mytí pouze v případě okamžité spotřeby TŘÍDA B – z 1/8 povoleny mírné nepravidelnosti na skořápce, čištění suchou cestou 51. Výživná hodnota drůbežího masa = poměr zákl. tkání (svalové, tukové, vazivové) 52. Tržní hodnota masa = poměr mezi svalovinou a kostrou 53. Ekonomické ukazatele úrovně výkrmu délka výkrmu, dosažená živá hmotnost na konci výkrmu, spotřeba krmiva na kg přírůstku, úhyn v % 54. Dělení drůbeže hrabavá: slepice, krůty, perličky, bažanti, japons. křepelky, pštrosi, masní holubi vodní: kachny, husy 55. Výhody chovu drůbeže ο intenzivní metabolismus ο vysoká intenzita růstu ο raná pohlavní dospělost ο vysoká reprodukční schopnost ο vysoká adaptabilita ο relativně vysoce efektivní a rychlá přeměna rostlinné hmoty 56. Stavy drůbeže ο ČR 2006: 25,7 mil. ks (2005: 25,4 mil) ο kachny, brojleři: nárůst; slepice, kuřata na odchov, krůty: pokles 57. Drůbeží maso ο intenzivní výkrm mladé drůbeže – 38 dnů ο dietní, kvalitní maso ο po vepřovém nejvíce spotřebovávané maso v ČR ο málo tuku: bažanti, perličky, křepelky 58. Produkce vajec ο světově: 58 mil tun ο ČR: 2005: 2 218 000 ks ο spotřeba ČR za 2007: 245 ks/ os/ rok 59. Snáška = produkce vajec, počet snesených v. za určitou dobu (jejich hmotnost, kvalita) ο intenzita snášky = (celkový počet vajec/počet dnů období)*100 ο série = počet vajec snesených za sebou bez přestávky ο perzistence snášky = snášení vajec bez větší přestávky za celý biologický snáškový rok ο přestávka ve snášce – příčiny: prostředí, kvokání, pelichání, zimní přestávka ο snáškový cyklus = od dosažení pohlavní dospělosti a snesení 1. vejce do pelichání ο vlivy působící na snášku: plemeno, pohlavní dospělost, intenzita snášky, věk, zdravotní stav, výživa a krmení, ustájení, ošetřování, kvokavost 60. Co ovlivňuje hmotnost vejce: živá hmotnost nosnice, věk, pohlavní dospělost, intenzita snášky, fyziologický stav, výživa, krmení, dědičné založení 61. Rozdíl mezi pižmovou a divokou kachnou stupeň domestikace, živá hmotnost, kvalita masa, snáška, délka inkubace 62. Plemena hus, šlechtěná na masnou užitkovost v ČR – italská, rýnská husa 63. Hodnocení kvality bílku: v/((d+š)/2), je cca. 0,150 64. nosná plemena slepic: leghornka bílá, rodajlendka červená, hybridi: hisex hnědý, ISA brown, moravia BSL masná plemena slepic: plymutka bílá, kornýš bílý, ISA 200, Ross 208, Ross 308 65. požívané vnitřnosti: srdce, játra, svalnatý žaludek 66. složení masa: 17 – 25 % B, 2 – 30 % tuky, K, P, Fe, vitaminy sk. B 67. vajíčko = žloutek, vlastní samičí pohlavní buňka, tvoří se ve vaječníku 68. latebra = část žloutkové koule, ukládá se do ní tmavý žloutek, vybíhá v zárodečném terčíku 69. zárodečný terčík – místo průniku spermií do vajíčka 70. k čemu slouží vzduchová komůrka – zásobárna vzduchu pro zárodek, dle velikosti lze určit stáří vejce – čerstvá vejce extra A do 4 mm. 1 1 71. kutikula = tenká muciózní blána, která obaluje celé vejce, ovlhčuje jeho povrch a tak usnadňuje jeho snesení, tvoří na vejci ochranný film – ucpává póry a tak zabraňuje průniku nečistot do vejce; vzniká na skořápce 72. skladování vajec: 10 – 13 C, vlhkost 75 – 80 % 73. spotřeba peří – na lůžkoviny, oděvy, ozdobné účely, prachovky, mašlovačky, péřová moučka – do krmných směsí 74. váha kuřete při vylíhnutí – 36 – 43 g 75. váha a věk krocana při porážce: 20 – 24 týdnů, 16 – 21 kg 76. výkupní cena jatečného kuřete za kg: 30 Kč 77. vejce = konečný produkt 78. podíl cenných partií (prsa, stehna) krůta 35-45% kuřata 32-38% kachny 28-34% husy 27-30% 79. kdo má vyšší podíl cenných partií − samce 80. kdo má vyšší podíl prsního svalstva − samice 81. prsní svalovina krůta 20-25% kachna 18-20% kuře 11-15% husa 10-12% 81. pohlavní dospělost nosný typ sl. 18-20 týdnů masný typ sl. 23 týdnů krůta 30-33 týdnů kachny peking. 24-26 týdnů kachny pižm. 28 týdnů husy 30-35 týdnů 1 OVCE 1. spotřeba masa v ČR 0,5 kg/os/rok 2. typy ovcí masná, mléčná, kombinovaná – vlnařsko-masná, plodná suffolk, oxford down, texel, charollais, kent 3. masná plemena ovcí 4. plodná plemena ovcí romanovská ovce, finská ovce, východofrízská ovce 5. vlnařská plemena merino 6. pohlavní dospělost samice 5 – 8 měs., samec 3-6 měs. 7. chovatelská dospělost raná pl. 8-10 měs., pozdní pl. 16-19 měs. 8. březost ovce průměr 147 dní 9. délka říje 20 - 48 hodin (opakuje se za 15 - 21 dní) 10. váha jehněte při narození - 2 - 4 kg 11. připouštění ovcí volné, skupinové, harémové, individuální, inseminace 12. kastrace beranů ve 2 – 4 týdnech věku, varlata se stáhnou na spodek šourku, speciálními kleštěmi se nasadí na šourek nad varlaty gumový kroužek – přeruší krevní oběh, do několika dní nastane odumření části šourku s varlaty a odpadnutí. Nejrozšířenější způsob kastrace - gumovými kroužky, kastrace se provádí u beránků určených k pastevnímu výkrmu a produkci vlny. 13. beran "prubíř" vazektomovaný beran, který má za úkol zjišťovat a označovat říjící se ovce 14. jatečná výtěžnost 50 %, u jehňat cca 45 % 15. čím je ovlivněna chuť a barva masa u ovcí a. chuť souvisí s věkem, pohlavím a výživou b. barva souvisí s věkem, krmivem, pohlavím, způsobem porážky 1 - 2 x ročně, v délce 6,5 - 12 cm 16. střih ovcí 17. způsoby střiže ovcí – mechanicky, ručně, robotizace, karusel, chemicky („depilace“), laser 18. metody střižení individuální a proudová 19. výtěžnost 1 ovce cca 8 kg vlny/ rok, poměr čisté k vlně v potu 20. co je to vlna v potu - čerstvě ostříhaná, nezpracovaná vlna, nečištěná 21. zootechnická opatření před pastvou ovcí - odčervit psy a ovce, ovce vykoupat v dezinfekčním roztoku (ochrana proti prašivině), upravit paznehty, pozvolna přejít na zelené krmení (přechod 1 - 2 týdny), před pastvou krmit slámou a pást 1 - 3 hodiny a pozvolna dobu protahovat 22. co je to košarování - košary slouží k ustájení na pastvě přes noc i přes den, nejvhodnější pro ovce se splývavou vlnou, z přenosných dřevených lis, přemisťují se tři strany, které se napojí na čtvrtou, souvislá hnojená plocha 23. co je to čistá vlna = vlna zbavená všech nečistot 24. vedlejší produkty z ovcí - střeva, lůj, vlnotuk, krev, předžaludky, paznehty, rohy, ovčí hnůj, košárování (přímé vyhnojování pastvin) 25. Význam chovu ovcí pro vlnu, maso, mléko, nenáročné na chov 26. Výkupní cena jehňat 30 – 60 Kč / kg 27. Stavy ovcí 2005 – 140 tis, 2006 – 148 tis. jehně = mládě od narození do odstavu kojná = laktující, krmící jehňata (100-120 dní) braková = dospělá, vyřazené z chovu, jehnička = samice po odstavu do 1 r na jatka jarka = jehnička ve stáří 6 –12 měsíců beránek = samec do 1 roku ročka = samice ve stáří 12 –18 měsíců roček = samec od 12 – 18 měsíců praročka = ročka do 2 let beran = pohlavně dospělý, pro mladá = samice co 3 let plemenitbu prvnička = pohlavně dospělá, před 1. bahněním 28. počet odchovaných jehňat na jednu bahnici 1,7 29. vlnotuk = produkt tukových a mazových žláz 30 – 40 kg 30. optimální váha jehňat pří porážce 1 OBECNÉ 1. vlivy domestikace - prostředí, geografické rozšíření zvířat, společensko-historický vývoj člověka 2. princip domestikace – vzetí do zajetí, ochočení, zdomácnění 3. jak se měnila zvířata v průběhu domestikace ○ požadované změny (výkrmové schopnosti...) ○ doprovodné změny (změna srsti...) ○ nežádoucí změny (snížení odolnosti...) ○ morfologické změny (velikost, barva srsti...) ○ fyziologické změny (prodloužení doby páření, činnost nervové soustavy...) ○ chování zvířat (snížení pohlavního pudu, mateřského instinktu, menší strach z člověka...) 4. co je to plemeno = skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnostmi, předávaných na potomstvo 5. co je to plemenná hodnota = výrazem aditivního působení genu, je tvořena průměrnými genovými efekty přiřazenými k jednotlivým alelám, je to součet průměrných efektů genů nalézajících se u sledovaného jedince 6. rozdělení plemen dle stupně prošlechtění - primitivní, přechodná, ušlechtilá 7. mléčná užitkovost = vyjadřuje množství a kvalitu mléka získaného za určité období 8. jatečná výtěžnost = procentický podíl vytěženého masa na kosti z živé hmotnost zvířete před poražením 9. jatečně upravené tělo (JUT) = hmotnost dvou půlek nebo čtyř čtvrtí bez kůže; bez hlavy; bez končetin, oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním; bez orgánů dutiny břišní, hrudní a pánevní, vyjmutých i s přirostlým lojem; bez pohlavních orgánů; bez ledvin; ledvinového a pánevního loje; u jalovic bez vemenního loje; u krav bez vemene a bez krvavého ořezu 10. co je to plodnost (obecně) = schopnost reprodukce, schopnost pravidelně zabřezávat a rodit zdravá a životaschopná mláďata 11. výkrmnost = schopnost využít KD k tvorbě hmotnostních přírůstků 12. dědičnost - do jaké míry se bude cenná vlastnost vyskytovat u potomků, je vyjádřena koeficientem dědivosti (h2), schopnost rodičů předávat dětem vlastnosti 13. heterózní efekt = zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků reprodukce, výkrmnosti a jatečné hodnoty 13. zpracování kejdy - výkaly s močí, vyhrnuji se bud traktorem nebo shrnovací lopatou, skladování v jímkách, můžeme tím hnojit 14. spotřeba masa na osobu a rok – kolem 84 kg ○ hovězí 11,2 kg ○ telecí 0,1 kg ○ vepřové 41,5 kg ○ drůbeží 26,1 kg 12. hrubá a čistá natalita ○ hrubá natalita = počet všech narozených mláďat na 100 krav, na jeden vrh, na 100 bahnic ○ čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 100 krav, na jeden vrh, na 100 bahnic 13. DFD maso a PSE maso a co to způsobuje ο DFD = při stresu na porážce se produkuje hodně adrenalinu a glykogenu => kys. mléčná => tuhé, tmavé, suché maso, pH nad 6,2 - skot ο PSE = vyčerpané zvíře neprodukuje žádný glykogen => nedochází ke zrání masa => bledé, měkké, vodnaté, pH pod 5,8 -prasata, způsobuje to stres před porážkou 14. Lineární popis – princip spočívá ve vyjádření skutečného utváření daného znaku pomocí stupnice bodů (1 – 9) 15. Jak zasahuje stát do tržního hospodářství? Přímá regulace trhu, tarifní a netarifní opatření, dotace 16. Označení zvířat – dočasné a trvalé 17. Zakladatel etologie – K. Lorenc = nauka o chování živočichů a člověka 18. Co je to unipara = samice, která rodí jedno mládě 19. Co je to bastardizace = mezidruhové křížení, např. klisna + osel = mula 20. Hybridizace = zootechnicko organizační opatření ke zvýšení užitkovosti 21. Plemenářská práce = zootechnicko organizační a ekonomické opatření vedoucí ke všestrannému zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat, má části: 1) komponenty – selekce (druhy: přírodní, umělá, negativní, pozitivní, hromadná, skupinová) (metody: na jeden znak, na více znaků) 2) metody plemenitby a) zootechnické členění – čistokrevná plemenitba, křížení b) genetické členění – metody použ. podobnosti rodičů a potomků, metody používající heterózní efekt 3) plemenářské programy – selekční, hybridizační 22. říje zvířat ο skot – trvá 12 – 24 hodin, opakuje se po 21 dnech ο prasata – 24 – 96 hodin, 20 – 22 dní ο ovce – 24 – 36 hodin, po 14 – 19 dnech ο koně – 3 – 5 dní, po 21 dnech 23. příbuzenská plemenitba – páří se zvířata navzájem příbuzná v 1. – 5. generaci 1 1