korporátní daň členských států unie z pohledu firemních investorů

KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU1
firemnícH inveStOrŮ
cORPORaTe TaX Of THe UnIOn MeMBeR STaTeS fROM PeRSPecTIVe
Of cORPORaTe InVeSTORS
Ivana Valentová
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
[email protected]
Abstrakt: Příspěvek poskytuje celkový pohled na zdanění investic v jednotlivých státech Unie. Příspěvek uvádí
přehled sazeb korporátní daně ze zisku k datu 1.1.2009 ve všech členských státech Unie, včetně následného
zdanění dividend na úrovni investorů z řad firem. K ucelenému seznámení s danou problematikou je v neposlední řadě uveden také způsob eliminace vnitřního dvojího zdanění.
Klíčová slova: korporátní daň, korporátní sazba daně, Unie, srážková daň, zdanění investorů, vnitřní dvojí
zdanění, zamezení vnitřního dvojího zdanění
Abstract: The paper gives an overview of the taxation of investments in different countries of the Union. The
paper gives focuses on the rates of corporate income taxes on the date 1/1/2009 in all EU Member States, including the subsequent taxation of dividends at the level of investors from the companies. For a comprehensive
introduction to the problem, the paper last but not least features the way of elimination of internal double
taxation.
Key words: corporate tax, corporate tax rate, Union, withholding tax, taxation of investors, internal double
taxation, abolition of internal double taxation
JEL Classification: H21, H25
cílem příspěvku je poskytnout celkový pohled na zdanění investic v jednotlivých členských státech
Unie se zaměřením na zdanění dividend firemních investorů. Sekundárním cílem příspěvku je tak korporátní daň ze zisku firem, zdanění firemních příjemců dividend, a to včetně přehledu daňových sazeb, a v neposlední řadě také přístup k vnitřnímu (ekonomickému) dvojímu zdanění v zemích Unie.
Příspěvek vznikl jako dílčí výstup z projektu „aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve V a V”
cz.1.07/2.3.00/09.0134
1
71
Od 1. ledna 2007 Unie zahrnuje 27 členských států, jsou to: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko,
estonsko, finsko, francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, německo, nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.
Princip fungování jednotného vnitřního trhu Unie těmto státům zaručuje svobodu volného pohybu
zboží, osob, služeb a kapitálu. V návaznosti na tyto tzv. čtyři svobody bylo nutné zavést určitá daňová
opatření, která se nakonec realizovala pouze v oblasti nepřímých daní.2 V oblasti přímých daní zůstala
zachována suverenita jednotlivých členských států Unie. Daňovou spolupráci států Unie lze rozlišit na daňovou koordinaci, harmonizaci a aproximaci.
Pro účely stati byly použity metody komparace, studium legislativních pramenů a v další části příspěvku metoda dedukce.
1 Sazby korporátní daně v členských státech Unie
Právní předpisy Unie v současné době žádným způsobem neupravují sazby korporátní daně v jejích
členských státech. Rudigův výbor3 zhotovil návrh zavedení sazby korporátní daně v rozmezí 30 – 40 %,
návrh však nebyl přijat. následující Tabulka 1 je přehledem základních nominálních sazeb daně v jednotlivých členských státech Unie k datu 1. 1. 2009 a ilustruje tak variantnost daňových systémů těchto států
v oblasti korporátních daní.
tabulka 1: Hlavní nominální sazby korporátní daně v členských zemích Unie k datu 1. 1. 20094
Členský stát Unie
zkratka pro DiČ
Sazba korporátní daně (%)
Belgie
Be
33
Bulharsko
BG
10
Česká republika
cZ
20
Dánsko
DK
25
estonsko
ee
215
finsko
fI
26
francie
fR
33,33
Irsko
Ie
12,5
Itálie
IT
27,5
Kypr
cy
10
ŠIROKÝ, J., Daně v Evropské unii, s. 28-33
Výbor odborníků pro oblast přímých daní Unie ustanovený v roce 1992
4
KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009, s. 10
5
Distribuční daň na rozdělené zisky
2
3
72
Litva
LT
20
Lotyšsko
LV
15
Lucembursko
LU
21
Maďarsko
HU
16
Malta
MT
35
německo
De
15
nizozemí
nL
25,5
Polsko
PL
19
Portugalsko
PT
25
Rakousko
aT
25
Rumunsko
RO
16
řecko
eL
25
Slovenská republika
SK
19
Slovinsko
SI
21
Španělsko
eS
30
Švédsko
Se
26,3
Velká Británie
GB
28
nejnižší nominální sazbou zdaňuje korporátní zisky firem Bulharsko (10 %) a Kypr (10 %), naopak
nejvyšší sazbu korporátní daně na zisky firem uplatňuje Malta (35 %) a francie (33,33 %). Pouhá nominální sazba daně však vypovídá potenciálním investorům o zdanění korporací v jednotlivých státech Unie jen
velmi málo. Důležitá je konstrukce celého daňového systému, legislativa upravující účetnictví korporací,
vymezení zdanitelných příjmů (výnosů) a uplatňovaných výdajů (nákladů), konstrukce odpisů, investiční
pobídky a z těchto aspektů vyplývající následné stanovení základu pro výpočet korporátní daně.
Zdaněné zisky korporací mohou být těmito zadrženy a dále reinvestovány do podnikání nebo rozděleny investorům ve formě dividend. Dividendový příjem je následně na úrovni korporátních příjemců
zdaněn.
2 zdanění investic na úrovni firemních příjemců
Legislativa členských států Unie upravuje zdanění firemních příjemců dividend korporátní daní různými způsoby, uvaluje na tyto příjmy různé sazby daně a také aplikuje rozdílný přístup ke zdanění rezidentních a nerezidentních firemních příjemců dividend. Přehled daňových sazeb uvalených na dividenda
firemních příjemců je zachycen v Tabulce 2.
73
tabulka 2: Sazby daně uvalené na dividenda vyplácená firemním příjemcům6
6
Stát eU
zkratka
pro DiČ
Sazba daně pro dividenda
rezidentních příjemců (%)
Sazba daně pro dividenda
nerezidentních příjemců (%)
Belgie
Bulharsko
Česká republika
Dánsko
estonsko
finsko
francie
Irsko
Itálie
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
německo
nizozemí
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
řecko
Slovenská republika
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
Be
BG
cZ
DK
ee
fI
fR
Ie
IT
cy
LT
LV
LU
HU
MT
De
nL
PL
PT
aT
RO
eL
SK
SI
eS
Se
GB
25
10
15
25
26
33,33
20
27 (12,5)
20
15
35
25
15
19
20
25
10
10
15
18
26,3
28
25
5
15
28 (15)
26
25
20
27 (12,5)
20
10
15
35
25
15
19
20
25
16 (10)
10
15
18
30
28
Srov. KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009
74
Je zřejmé, že sazby daně uvalené na dividendový příjem ve vlastnictví firemních investorů jsou stejně
různorodé jako základní nominální sazby korporátní daně. Ve většině států Unie se jedná o srážkové daně,
pouze u tuzemských korporátních příjemců dividend ve státech Bulharsko, francie, finsko a Švédsko je
uplatněný typ daně stejný jako daň ze zisků rozdělujících korporací. Velká Británie neaplikuje srážkovou
daň na rezidentní ani nerezidentní firemní příjemce dividend.
Ve státech estonsko, Kypr, Maďarsko a Slovenská republika dividenda na úrovni firemních příjemců
(rezidentních i nerezidentních) nejsou předmětem žádného zdanění, Lotyšsko nezdaňuje pouze rezidentní
příjemce dividend. Zisky firem jsou tak zdaněny pouze jednou, a to na úrovni rozdělující korporace.
naopak nejvyšší sazbu daně pro rezidentní příjemce dividend stanovuje, stejně jako u zdanění zisků
rozdělujících firem, Malta (35 %) a francie (33,33 %). Pro nerezidentní příjemce dividend nejvyšší sazbu
stanovuje Malta (35 %) a Švédsko (30 %).
Usuzovat na výši daně z dividend pouze na základě hodnoty daňové sazby je zavádějící. Daňové
legislativy jednotlivých členských států velmi často obsahují výjimky a osvobození firemních příjemců
dividend, a to v různé míře a za splnění rozličných podmínek. Rezidentní příjemci dividend bývají často
zcela či zčásti osvobozeni a celkově jsou pro ně v této oblasti nastoleny výhodnější daňové podmínky. Sazby a režim zdanění nerezidentních příjemců mohou být upraveny mezinárodními daňovými smlouvami,
případně jsou od daně osvobozeny nerezidentní příjemci dividend ze států Unie.
3 vnitřní dvojí zdanění
3.1 vnitřní dvojí zdanění a modelové metody jeho zamezení
Vnitřní dvojí zdanění nastává v situaci, kdy je jeden a tentýž příjem zdaněn dvakrát v rámci daňového
systému jedné země.7 Z pohledu investorů je to tedy situace, kdy je zisk zdaněn na úrovni firmy korporátní
daní, tento čistý zisk je dále rozdělen (ve formě dividend) a znovu zdaněn v rukou jednotlivých firemních
či osobních investorů (akcionářů).
Modelově jsou klasifikovány tři systémy zamezení dvojího zdanění (Obrázek 1): Klasický systém, systémy zamezující dvojímu zdanění, systémy vyhýbající se dvojímu zdanění.8
a) Klasický systém – dvojí zdanění se projevuje v plné míře. Zisk je zdaněn dvakrát, a to na úrovni rozdělující korporace a následně i příjemce dividend.
b) Systémy zamezující dvojímu zdanění – dvojí zdanění je částečně eliminováno integrací zdanění rozdělující společnosti a zdanění příjemce dividend.
c) Systémy vyhýbající se dvojímu zdanění – dvojí zdanění je zcela eliminováno. Zisk je zdaněn pouze
jednou, na úrovni rozdělující korporace nebo na úrovni příjemce dividend.
Vícenásobné zdanění stejného příjmu daňovými systémy více zemí se nazývá mezinárodní dvojí zdanění.
SOJKa, V., Mezinárodní zdanění příjmů, s. 30 – 31
8
KOLář, P. aj., Zdanění a neutralita, s. 145 – 156. KUBáTOVá, K. Daňová teorie a politika, s. 200 – 204
7
75
Obrázek 1: modelové přístupy k vnitřnímu dvojímu zdanění 9
3.2 Aplikované metody zamezení vnitřního dvojího zdanění ve státech Unie
Jednotný přístup k problematice vnitřního dvojího zdanění není v Unii dosud aplikován. Stejně jako
nepanuje shoda v případě nominálních daňových sazeb (kapitola 1) ani v případě převážně sazeb srážkové
daně uvalené na firemní investory (kapitola 2), členské státy jsou v tomto ohledu autonomní a uplatňují
různé způsoby eliminace vnitřního dvojího zdanění. S ohledem na daňovou konkurenci jednotlivých států
a na snahu přilákat kapitál, je zřejmá tendence v široké míře vnitřní dvojí zdanění zmírňovat.10
ekonomické dvojí zdanění zcela eliminovaly státy, v jejichž daňových systémech nejsou zisky
ve vlastnictví firemních investorů předmětem korporátní daně. Jsou to estonsko, Kypr, Maďarsko, Slovenská republika a Lotyšsko. V případě Lotyšska jde o eliminaci dvojího zdanění pouze pro rezidentní investory
(v případě nerezidentních investorů je stanovena srážková daň). Tyto státy uplatňují daňové systémy vyhýbající se dvojímu zdanění, dochází zde k jeho úplné eliminaci.
Významné osvobození na straně rezidentních firemních příjemců dividend aplikují státy Belgie, Bulharsko, finsko, Irsko, Itálie, německo, Slovinsko a Švédsko, kde jsou tuzemská mezikorporátní dividenda až
na výjimky osvobozena od daně. V německu je 5 % z hrubých dividend jako paušální částka vráceno zpět
do zdanitelných příjmů. Pro nerezidentní firemní příjemce dividend mají tyto státy stanovenu srážkovou daň
za předpokladu, že není stanoveno jinak v mezinárodní smlouvě. Bulharsko, finsko a Irsko osvobozuje také
firemní příjemce dividend z členských států Unie. Belgie, Slovinsko, Itálie, německo a Švédsko toto osvobození
podmiňuje držbou aspoň 10% podílu z kapitálu rozdělující korporace. Druhou podmínkou je min. doba držby
tohoto podílu, který je stanovený na dobu 2 let ve Slovinsku, 1 roku v Belgii a Itálii, Švédsko nemá podmínku
doby držby zavedenu. V německu může nerezidentní příjemce, na nějž se nevztahuje osvobození od daně,
požádat o navrácení 2/5 srážkové daně. Pro přehlednost jsou uvedeny podmínky osvobození v Tabulce 3.
9
Vlastní zpracování.
KUBáTOVá, K. Daňová teorie a politika, s. 200 – 202.
10
76
tabulka 3: Podmínky pro osvobození nerezidentních firemních příjemců dividend
z ostatních států Unie11
zkratka
Podíl na kapitálu
rozdělující korporace
minimální délka
držby
Belgie
Be
10 %
1 rok
Slovinsko
SI
10 %
2 roky
Itálie
IT
10 %
1 rok
německo
Ge
10 %
1 rok
Švédsko
Se
10 %
---
řecko
eL
10 %
2 roky
Rakousko
aT
10 %
1 rok
Stát Unie
V Tabulce 3 je uvedeno také řecko a Rakousko. V řecku platí od 1. ledna 2009 v oblasti dividend
systém srážkové daně. Srážková daň je konečná, této dani však nepodléhá zisk rozdělovaný společnostmi s ručením omezeným. V případě nerezidentních firemních příjemců dividend se srážková daň
nevztahuje na zisk rozdělovaný společnostmi s ručením omezeným a na nerezidentní příjemce dividend, pokud splní podmínku 10% podílu na kapitálu rozdělující společnosti a délku držby po dobu
minimálně 2 let. V Rakousku jsou dividenda vyplácená firemním investorům předmětem srážkové
daně. Ta je započitatelná oproti konečné daňové povinnosti z jejich ostatních příjmů nebo vrácena
na základě žádosti. Tuzemská mezikorporátní dividenda jsou od této srážkové daně osvobozena.
Dividenda vyplácená nerezidentním firemním investorům z členských států Unie jsou osvobozena
v případě splnění podmínky velikosti podílu na kapitálu rozdělující společnosti (alespoň 10 %) a jeho
nepřetržité držby (min 1 rok).
Rezidentní firemní příjemci dividend a firemní příjemci z ostatních členských států Unie jsou osvobozeni v rámci účastnické výjimky také v České republice, Dánsku, francii, Litvě, Lucembursku, nizozemí,
Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Španělsku. Daňové osvobození závisí na velikosti podílu na kapitálu rozdělující korporace a minimální době jeho nepřetržité držby, podrobně uvedeno v Tabulce 4. V Lucembursku
v případě nesplnění výše zmíněných podmínek je osvobození garantováno také pro investice s pořizovací
cenou nejméně 1,2 mil eUR. Pokud firemní příjemce nedosáhne na osvobození, zdaňuje 50 % ze svých
dividendových příjmů stanovenou srážkovou sazbou.
11
Vlastní zpracování. Srov. KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009
77
tabulka 4: Podmínky pro osvobození firemních příjemců dividend ve státech Unie12
Stát Unie
zkratka
Podíl na kapitálu
rozdělující korporace
minimální délka
držby
Česká republika
cZ
10 %
1 rok
Dánsko
DK
10 %
1 rok
francie
fR
5%
2 roky
Litva
LT
10 %
1 rok
Lucembursko
LU
10 %
1 rok
nizozemí
nL
5%
---
Polsko
PL
10 %
2 roky
Portugalsko
PT
10 %
1 rok
Rumunsko
RO
15 %
2 roky
Španělsko
eS
5 % (10 %)
1 rok
Španělsko (v případě neuplatnění plného osvobození v oblasti tuzemských mezikorporátních dividend) uplatňuje systém odpočtu 50% podílu daně rozdělující korporace ve prospěch srážkové daně příjemce dividend. Způsob výpočtu je uveden v Tabulce 5. Daňový systém Španělska dále rozlišuje potřebný
limit kapitálu pro daňovou účastnickou výjimku, limit je stanoven na 5 % pro domácí mezikorporátní dividenda a 10% limit pro osvobození příjmů z dividend pro příjemce z členských států Unie.
tabulka 5: způsob výpočtu daně z dividendových příjmů tuzemských korporací ve Španělsku13
rozdělující korporace
Příjem rozdělujících korporací před zdaněním
100
30% korporátní sazba
30
rozdělitelný zisk
70
Srážková daň 18%
12,6
Čistý dividendový příjem
57,4
navýšení o srážkovou daň
12,6
zdanitelná celková dividenda
12
13
70
Vlastní zpracování. Srov. KeSTI, J. (ed.). European Tax Handbook 2009.
Srov. KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009, s. 745.
78
firemní příjemce dividend
Korporátní daň 30%
21
Daňová sleva (50% z 21)
10,5
Srážková povinnost
12,6
Daňová povinnost
2,1
na Maltě je praktikován plně imputační systém. Legislativa neurčuje oddělený systém pro korporátní
a individuální daň, korporace jsou zdaňovány stejným způsobem jako jednotlivci. Dividendy vyplácené
domácími korporacemi nesou daňový dobropis úměrný k dani placené korporacemi ze zisků, z nichž jsou
dividendy vypláceny. Tento systém je aplikován na rezidenty i nerezidentní příjemce dividend. akcionáři
jsou zdaňováni z částky navýšených dividend a použité daňové sazby, ale jsou oprávněni odečíst slevu
na dani v souvislosti s dividendy oproti jejich celkové povinnosti k dani z příjmu (Tabulka 6).14
tabulka 6: způsob výpočtu daně z dividendových příjmů tuzemských korporací na maltě15
rozdělující korporace
Zisk rozdělující společnosti
100
Daňová sazba 35%
35
Vyplacená dividenda
65
firemní příjemce dividend
Obdržená dividenda
65
navýšení dividend
65 + 35 = 100
Daňová sazba 35%
35
Daňová sleva (zápočet)
35
Splatná daň z příjmu
0
Ve Velké Británii jsou mezikorporátní dividenda tuzemských firem vyloučena ze zdanění, u dividend
vyplácených mezi britskými rezidentními společnostmi tedy neexistuje dvojí zdanění. Velká Británie obecně
praktikuje částečný imputační systém, kdy se imputační kredit připočítává k dividendovému celku ve výši 1/9.
navýšení příjmu pro akcionáře je patrné z Tabulky 7. Vzhledem k osvobození tuzemských firemních investorů, je
takto stanovený základ daně relevantní pouze pro některé nerezidentní investory a pro investory individuální.
Způsob zdanění nerezidentních investorů a výše jejich daňového zatížení vyplývá z mezinárodních smluv.
14
15
VaLenTOVá, I., Propojení korporátní a osobní důchodové daně v zemích Evropské unie.
KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009. s. 539.
79
tabulka 7: způsob navýšení příjmu pro akcionáře ve velké Británii 16
Zisk rozdělující firmy
1 500 000
Korporátní daň 28%
420 000
Dividendová platba
1 080 000
amputační kredit 1/9
120 000
Hrubý příjem pro akcionáře
1 200 000
3.3 Členění zemí Unie dle praktikovaného systému dvojího vnitřního zdanění
Z Obrázku 2 je patrné rozdělení členských států dle přístupů k vnitřnímu dvojímu zdanění (stav v roce
2009). nejpočetnější skupina států Unie jde cestou částečného zamezení dvojímu zdanění. Přestože primárně převážná většina těchto států Unie klasifikuje své systémy jako klasické, klasický systém v plné míře
se v žádném z nich nevyskytuje. Daňové systémy jsou sice koncipovány jako klasické, tedy prvotně zavádí
způsob dvojího zdanění, následně však toto dvojí zdanění eliminují formou daňových úlev, výjimek i osvobození a druhotně je tedy lze zařadit do systémů zamezujících dvojímu zdanění.
Obrázek 2: vnitřní dvojí zdanění v daňových systémech členských států Unie17
KeSTI, J. (ed.), European Tax Handbook 2009, s. 869.
Vlastní zpracování, srov. fInKenZeLLeR, M., SPenGeL, cH. Measuring the effective Levels of company Taxation in the new Member States: a Quantitative analysis. Taxation Papers. Working paper no. 7/2004.
<http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/taxation/taxation.htm>.
16
17
80
4 Diskuse a závěr
Zdanění investic z pohledu firemních akcionářů ve státech Unie lze rozdělit na tři dílčí aspekty, které
ovlivňují konečné daňové zatížení korporátních investorů:
• zdanění zisků na úrovni rozdělující společnosti,
• zdanění investic na úrovni korporátních příjemců dividend,
• vnitřní dvojí zdanění.
Zdanění zisků rozdělujících korporací komplikuje stanovení základu daně na bázi rozličných účetních
systémů, přístup ke zdanění příjemců dividend zase rozšiřuje rozdílný přístup k rezidentním a nerezidentním investorům. navíc se do oblasti zdanění investorů promítají úpravy vnitřního dvojího zdanění, tedy
míra integrace zdanění zisků rozdělujících korporací a zdanění příjemců dividend.
Výše zmíněné aspekty jsou v daňových systémech členských států Unie ošetřeny variantně. V Unii
není v této oblasti zakotven jednotný přístup, neexistuje ani žádná směrnice, která by problematiku korporátních daní upravovala. Dílčí úpravy lze nalézt pouze v rámci vybraných mezistátních smluv o zamezení
dvojího zdanění, jež však primárně upravují mezinárodní dvojí zdanění se sekundárním dopadem na vnitřní (ekonomické) dvojí zdanění smluvních stran.
V problematice daní, na rozdíl od daní nepřímých, členské státy Unie dosud nedosáhly shody. Velmi
odlišný přístup jednotlivých států v oblasti korporátních, resp. přímých daní, návaznost daňových systémů
na politické aktivity uvnitř těchto států a jejich snaha o zachování autonomie v daňové legislativě napovídá, že ani v blízké budoucnosti nedojde k žádnému konsenzu či jednotné úpravě.
Unii v budoucnu jistě očekávají další jednání ohledně přiblížení daňových systémů jejích členských
států. Otázka přímých daní, potažmo nalezení efektivního a jednoduchého systému zdanění firem a jejich
investorů, se jeví jako velmi zajímavá. Zcela jistě lze v této oblasti nalézt prostor pro další zkoumání, a to
jak v oblasti zdanění korporátních, tak individuálních investorů.
Literatura
[1] KeSTI, J. (ed.). European Tax Handbook 2009. amsterdam: IBfD, 2009. 1056 s. ISBn 978-90-8722-052-5.
[2] KOLář, P., VíTeK, L., PaVeL, J. a kol. Zdanění a neutralita. 1. vydání. Praha: eurolex Bohemia, 2005. 183 s.
ISBn 80-86861-56-2.
[3] KUBáTOVá, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: aSPI, 2006. 279 s. ISBn 80-7357-205-2.
[4] KUBáTOVá, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: aSPI, 2009. 120 s. ISBn 978-807357-423-9.
[5] SOJKa, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o dani z příjmů.
2. vydání. Praha: aSPI, 2008. 328 s. ISBn 978 -80-7357-354-6.
[6] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2009. 354 s. ISBn 978-80-7201-746-1.
[7] fInKenZeLLeR, M., SPenGeL, cH. Measuring the effective Levels of company Taxation in the new Member
States: a Quantitative analysis. Taxation Papers. Working paper no. 7/2004 [online]. Luxemburg: european communities, 2004. [cit. 2010-02-01]. Dostupné na <http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/taxation/taxation.htm>. ISBn 92-894-7960-4.
[8] VaLenTOVá, I. Propojení korporátní a osobní důchodové daně v zemích evropské unie. In Zborník príspevkov
z XI. ročníka medzinárodnej vedeckej konferencie Financie a riziko. s. 450 – 460. ISBn 978-80-225-2687-2.
81