Svatá Jana Beretta

Jana Beretta Molla
Zemřela pro život
Milovala až do krajnosti
giana_molla.indd 1
22.5.2005 13:50:38
Obsah
Matka a lékařka
Jana Beretta Molla
přinesla pro život
tu největší oběť,
svůj vlastní život.
Strana 4 Italská lékařka
a matka Jana Beretta Molla
byla svatořečena
16. května 2004 v Římě
Strana 7 Kdo byla
Jana Beretta Molla?
Strana 14 Poslední velká oběť:
čtvrté těhotenství
Strana 17 Životopisné údaje
Informační materiál ke svatořečení Jany Beretta Molla
16. května 2004 v Římě
S církevním schválením Biskupství brněnského č.j. Ep/552/05
ze dne 13. 5. 2005.
Prosíme o rozšíření tohoto informačního materiálu vydaného
při příležitosti svatořečení této velké lékařky, manželky
a matky 20. století.
Další výtisky jsou k dostání zdarma na adrese vydavatele.
Za finanční dary na pokrytí nákladů děkujeme!
Vydalo:
Hnutí Pro život ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5
tel.: 603 976 231, e-mail: [email protected], http://prolife.cz
Bankovní spojení: č. ú.: 159205438/0300, vs: 4586
Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením
s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do
přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých,
postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu
a šířit vědecké poznatky o souvisejících tématech. Sdružení
rozvíjí svou činnost výhradně z darů drobných dárců.
© Gebets- und Freundeskreis Gianna Beretta Molla, Uznach, 2004
© Překlad: Krista Blažková, 2004
© Fotografie: Fondazione Gianna Beretta Molla, Mesero, Gebetsund Freundeskreis Gianna Beretta Molla, Uznach
giana_molla.indd 2
Strana 18 Zázrak, který na
přímluvu Jany Beretta Molla
vedl ke svatořečení
Strana 20 Matka: Svatořečení
Jany Beretta Molla, 1922–1962
Strana 22 Papež Jan Pavel II.
prohlásil italskou lékařku a matku Janu Beretta Molla za svatou!
P
Strana 24 Poutní místo ke cti
Jany Beretta Molla
22.5.2005 13:51:02
Lidský život
pramení z Boha,
je jeho darem,
jeho obrazem
i stopou,
účastí na jeho
životodárném
duchu.
Proto
jediným Pánem
tohoto života
je Bůh:
člověk o něm
nemůže
rozhodovat
podle své
libovůle.
Papež Jan Pavel II.: Evangelium vitae
Vyjádření lásky Svatého Otce
Janě Emanuele, za niž její
matka Jana obětovala svůj život.
giana_molla.indd 3
22.5.2005 13:51:08
Italská lékařka a matka
Jana Berett
byla svatořečena 16. května 2004 v Římě
42 let poté co blahoslavená Jana Beretta Molla obětovala
svůj život za své čtvrté dítě, byla papežem Janem Pavlem II.
svatořečena v Římě za přítomnosti svého manžela Petra
Molla a dětí Petra Ludvíka, Laury a Jany Emanuely. Byla to
ojedinělá událost v dějinách Církve!
Již 24. dubna 1994 prohlásil papež Jan Pavel II. Janu
Beretta Molla za blahoslavenou. Život nové svaté a její heroická oběť osvětlují
význam křesťanské rodiny,
křesťanské školy a Katolické akce pro budování pravé
křesťanské osobnosti. Papež
Jan Pavel II. řekl doslova:
„Neexistuje větší láska,
než když někdo položí svůj
život za druhého (Jan 15, 13),
a to se děje ojedinělým způsobem, když matka obětuje
svůj život za své dítě, když
za cenu svého vlastního bytí
daruje svůj život dítěti, které
se z ní má narodit.
Ke cti oltářů pozvedáme
dnes italskou ženu: Janu
Beretta Molla.
Byla to žena heroické lásky,
příkladná manželka a matka,
4
giana_molla.indd 4
22.5.2005 13:51:15
Děkujeme Vám,
hrdinské matky, za Vaši
nepřekonatelnou lásku!
Děkujeme Vám
za Vaši neohroženou
důvěru v Boha
a jeho lásku!
Děkujeme Vám
za oběť Vašeho života.
etta Molla
která v každodenním životě toužila vydávat svědectví o náročných hodnotách
evangelia. Příkladný život
studentky ve společenství
Církve, angažované dívky
a šťastné matky završila Jana
Beretta Molla tím, že obětovala svůj život, aby dítě,
které nosila a které je dnes
mezi námi, mohlo žít. Jako
lékařka si byla dobře vědoma toho, co ji čeká. Přesto
před obětí necouvla a tím
ještě umocnila vysoký stupeň svých ctností.
Když dnes představujeme
tuto ženu jako vzor křesťanské
dokonalosti, chceme tak uctít
všechny statečné matky, které
se bezvýhradně věnují své
rodině, které trpí, aby přivedly na svět své děti a pak jsou
ochotné vzít na sebe všechny námahy a přinést každou
oběť, aby jim mohly předat
to nejlepší, co v sobě nosí.
Vzory civilizace, tak jak
je představují a šíří média,
nepodporují mateřství. Ve
jménu pokroku a modernismu jsou dnes hodnoty jako
věrnost, čistota a oběť představovány jako překonané,
a přesto se těmito hodnotami
vyznamenala celá řada křesťanských manželek a matek
a činí tak stále.“
5
giana_molla.indd 5
22.5.2005 13:51:24
Úsměv
Jeden úsměv pro Boha, od něhož pochází
každý dar.
Jeden úsměv pro Otce se vždy zvláštní modlitbou, jeden úsměv pro Ducha svatého.
Jeden úsměv pro Ježíše, s nímž se setkáváme
při mši svaté v Eucharistii.
Jeden úsměv pro Matku Boží, jejímuž
příkladu se musíme připodobňovat.
Jeden úsměv pro našeho anděla strážného,
protože on nám byl dán Bohem, aby nás vedl
do nebe.
Jeden úsměv pro rodiče a sourozence, protože
musíme být pochodněmi radosti.
Jeden úsměv pro všechny, které Pán během
dne nechává nás potkávat.
Z modlitby sv. Jany Beretta Molla
Láska Boží a láska k bližnímu
„Co je velkou
novostí křesťanství?
Tuto otázku si lidé
neustále kladou.
Mám na ni krátkou
odpověď:
Ježíš
za nás zemřel
na kříži
z lásky
k nám
a svou krví
dosvědčil
a stvrdil,
že nás miluje!
sv. Jana Beretta Molla
Láska Boží a láska
k bližnímu spolu úzce souvisejí.
až k oběti sebe samého. Od
té doby, co Bohočlověk žil na
této zemi, stojí náš každodenní život na zaslíbení:
Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří,
mně jste učinili.“
Generální audience 20. 10. 1999
Člověk nemůže milovat
Boha, pokud nemiluje své
bratry a sestry.
Co zaznělo již ve Starém
zákoně, to zvěstuje Ježíš
Kristus v Nové smlouvě celému lidstvu. Obě přikázání
lásky jsou shrnutím i vrcholem Zákona a proroků.
V ‚novém přikázání‘ spočívá novost, kterou nám Ježíš
Kristus přinesl. Nejenže o lásce mluvil, ale také ji žil, a to
Lidský život pramení z Boha, je jeho darem, jeho obrazem
i stopou, účastí na jeho životodárném duchu. Proto jediným
Pánem tohoto života je Bůh:
člověk o něm nemůže rozhodovat podle své libovůle.
Evangelium vitae, Jan Pavel II.
6
giana_molla.indd 6
22.5.2005 13:51:26
„Kříž a utrpení jsou tou nejjistější, nejkratší a nejzáslužnější cestou do nebe.“
sv. Jana Beretta Molla
Jana Beretta Molla,
cesta svatosti:
Kdo byla Jana Beretta Molla?
Jana byla obyčejnou ženou
své doby. Milovala svého
muže, své děti a své povolání lékařky.
Nevyznačovala se zvláštními mystickými milostmi
nebo asketickými formami
zbožnosti. Její život byl životem dobré manželky a matky a také svědomité, křesťanské lékařky. Něčím byla
však přesto výjimečná:
Byla to její velká láska
k Ježíši Kristu v Eucharistii, neochvějná víra v Boží
prozřetelnost a láska k Matce
Boží, Panně Marii.
Jana se narodila 4. října 1922
jako desáté z třinácti dětí
v městečku Magenta, 15 kilometrů severně od Milána.
Její rodiče se jmenovali Albert
a Maria, rozená De Micheli.
Otec byl vzorný, vyrovnaný
a hluboce věřící muž.
Rodiče
vytvořili
svou výchovou
předpoklady k tomu, aby jejich děti
mohly dobře sloužit lidem.
7
giana_molla.indd 7
22.5.2005 13:51:33
I zde se projevoval nesobecký,
křesťanský postoj, kterým byl
život rodiny Alberta Beretta
zcela proniknut. Dva synové
a dvě dcery se věnovali medicíně a chirurgii, jedna dcera se
stala doktorkou farmacie, tři
další děti inženýry a dva synové byli vysvěceni na kněze.
Rodiče se podle možností
každý den účastnili mše svaté,
protože Eucharistie byla pro
ně vskutku středem a zdrojem
jejich síly. Nejsilnější Ježíšova
výzva k lásce vychází z Eucharistie. Večer se rodina modlila
růženec.
„Velkorysost vůči bližním patřila k základům naší
výchovy,“ potvrdila Janina
sestra. „Rodiče byli na nás
přísní, ale vysvětlili nám
důvody, aby nás přesvědči-
První svaté přijímání
li. Bylo to báječné žít v tak
velké rodině: radovali jsme
se spolu, trpěli jsme spolu
a navzájem jsme si pomáhali
v těžkostech života a studia.“
Díky příkladnému křesťanskému
životu v rodině
byla Jana připravena přijmout Tělo
Páně poprvé už
v pěti a půl letech
— 14. dubna 1928.
Od toho dne chodila se svou mamin- Jana (čtvrtá zleva) se angažovala v Katolické akci
kou denně na ranní
mši svatou, takže se Eucharistie
Především zdůrazňovala:
stala pro ni opravdu denním
chlebem. V oběti mše svaté
Budu vám stále opakovat:
má Církev svůj nejvznešenější žijte z Ježíše, choďte často ke
majetek, své největší bohat- svatému přijímání, neodděství, nejvyšší vyjádření své lujte modlitbu od apoštolátu,
zbožnosti. Jana navštěvovala protože apoštolát nemůže nést
základní školu v Bergamo, plody bez modlitby. Víte přece,
nižší stupeň gymnázia v lyceu že první úlohou člena Katolické
„Paolo Sarpi“.
akce je modlitba. Musíme
věřit, že Bůh má moc a že může
pomáhat. Pokud chybí modlitKatolická akce — Jana,
ba, je víra prázdná.
nadšená vedoucí mládeže
Pro Janin duševní a duchovní vývoj bylo velice důleVyzývala, aby se s trpícími
žité členství v Katolické akci. jednalo s velkou úctou jako
Vstoupila tam již ve 12 letech, s bratry a sestrami, aby v nich
aby se naučila, jak by víru, mladí viděli Krista, který se
kterou ona sama přijala jako s těmito trpícími zvláště ztodar, mohla předávat jiným tožňuje. Zdůrazňovala, že
lidem aktivním nasazením, sílu pro takový úkon lásky
modlitbou a obětí. To nebylo mohou najít u Ježíše, který
těžké, protože její náboženský život již tehdy působil
velkou zářivou silou.
Ve školním roce 1940 převzala vedení mládežnické
skupiny. Není divu, že již
v roce 1944 byla zvolena delegátkou dětských a mládežnických skupin Katolické akce.
Doporučovala mladým lidem
účast na mši svaté, meditaci,
častější návštěvu Nejsvětější
svátosti a modlitbu růžence.
„Jsem připravena na vše, pokud
bude mé dítě zachráněno.“
sv. Jana Beretta Molla
8
giana_molla.indd 8
22.5.2005 13:51:36
je přítomen mezi námi v Eucharistii, aby v nás mohl přebývat a byl sám zdrojem naší
lásky. Úcta k Bohu je také
základem úcty k lidem.
Kříž, který nám Bůh posílá,
je vždy tím nejlepším pro naše
posvěcování. Na kříži přemohl Bůh svět a peklo. My také
zvítězíme, když se našemu
kříži nebudeme vyhýbat.
Rozhodující zážitek
Ve vzdělání na gymnáziu
pokračovala u sester Dorotek.
V té době tam vedl jeden jezuita exercicie. Tyto dny usebrání se staly pro Janin další
život velmi důležité a utvrdily ji, tehdy patnáctiletou,
ve víře. Řekla v té době Bohu
své zcela osobní „ano“.
Čím blíže je člověk Bohu,
čím blíže je mu ve svém vlastním srdci, tím účinněji může
konat dobro. Vždyť jednota
s Bohem je plodem soustředění ducha modlitby. Proč je
naše činnost tak často neplodná? Protože se málo modlíme
nebo lépe řečeno nedostatečně
nasloucháme Bohu ve vnitřní
usebranosti srdce. Jen když je
naše duše plná milosti, můžeme bohatě obdarovávat i jiné.
Do sešitu si zapsala myšlenky a modlitby, které na
ni v těch dnech zapůsobily.
Především prosila Ježíše, aby
jí dal poznat svou vůli:
„Ježíši, slibuji Ti, že přijmu vše, co se mi stane. Jen
mi dej poznat svou vůli.“
Janin poznámkový sešit
Její velká láska a oddanost Matce Dobré rady
Své děti zasvětila Panně
Marii, Matce Dobré rady
Jana zasvětila každé své
dítě ihned po narození Matce
Dobré rady a tím ukázala,
jak bezpodmínečnou důvěru měla v mateřskou péči
Panny Marie. Maria byla pro
ni velkou pomocnicí ve všech
životních změnách.
Od Panny Marie, vzoru
všech matek, očekávala právě
jako matka, že jí ukáže cestu
a dá sílu pro požehnaný
a plodný rodinný život. V její
pozůstalosti se nachází i následující modlitba:
„Maria, odevzdávám se zcela
do tvých mateřských rukou.
Věřím, že obdržím, co si od tebe
vyprošuji. Důvěřuji ti, protože
jsi moje milá Matka. Svěřuji
se ti, protože jsi Ježíšovou
Matkou. V této důvěře se ti
odevzdávám a jsem si jista, že
mě ve všem vyslyšíš. S touto
důvěrou v srdci tě pozdravuji
jako svou Matku a svou naději.
Zcela se ti zasvěcuji a prosím
tě, pamatuj, že jsem tvá a že
ti patřím. Ochraňuj mě a opatruj, dobrá, milá Matko, v každém okamžiku mého života
a představ mě svému synu
Ježíši. Amen.“
Tato modlitba, v níž se
volně spojují známé texty
a vlastní formulace, ukazuje
zřetelně Janin krok k uvědomělému a samostatnému rozhodnutí se k víře.
„Pane, buď vůle Tvá. Milujme
kříž a mysleme na to, že jej
neneseme sami, ale že Kristus
nám pomáhá a že v něm dokážeme všechno, protože On nám
k tomu dává sílu.“
K jejímu odpolednímu programu patřila i krátká návštěva Ježíše v Nejsvětější svátosti
oltářní.
9
giana_molla.indd 9
22.5.2005 13:51:42
Nebyla ušetřena ani těžkých
ran osudu
29. dubna 1942 ji nečekaně zastihla zpráva, že se
její maminka ve věku 53 let
zhroutila při vyšívání oltářního plátna pro misie. Svou
maminku již bohužel nezastihla naživu.
Jen o čtyři měsíce později,
10. září 1942, následoval svou
manželku na věčnost Janin
tatínek. Hodně plakala a nemohla zapomenout na dobrotivý pohled svých příkladných a starostlivých rodičů.
Rok 1942 měl pro rodinu
Alberta Beretta velký význam
a byl rokem velkých rozhodnutí.
Dva ze tří synů se rozhodli
pro kněžské povolání a vstoupili do semináře. Jen několik
týdnů po smrti své matky
Jana úspěšně složila maturitu
a začala studovat na lékařské
fakultě v Miláně.
Přes všechny obtíže využívala čas pro studium svědomitě a dobře.
O dva roky později byl ve
věku 32 let vysvěcen na kněze
také druhý bratr Jindřich,
který přijal jméno Albert.
Protože byl i lékařem, měl se
stát misionářem v Brazílii.
Jana ukončila studium v roce 1949 a 30. listopadu 1949
promovala jako doktorka
medicíny.
Matka, manželka a lékařka Jana Beretta Molla
Janina osobnost
Všichni její přátelé se
shodli na tom, že byla nejen
příkladnou mladou ženou, ale
že byla také velice sympatická,
šarmantní a radostná.
Její hluboká láska k Bohu
byla tajemným středem jejího
života a radosti.
Být povolán k lásce — ve
službě nemocným a trpícím
— pomáhat a léčit, to byla
potřeba jejího srdce.
Po promoci v listopadu 1949
si Jana rozšířila svou aprobaci
všeobecné medicíny a chirurgie a začala studovat pediatrii.
Studium ukončila 7. června 1952
s velice dobrým výsledkem.
Sloužit lidem všemi dary
a schopnostmi, které dostala
od Boha a které rozvíjela po
dlouhé roky studia.
Jana považovala své povolání
za poslání. Od roku 1950 až do
své předčasné smrti pracovala
ve své ordinaci. Po svatbě navíc
převzala bez finanční odměny
odpovědnost za dětské jesle
a mateřskou školu v Ponte
Nuovo u Magenta. Zároveň
působila také jako školní lékařka na místní základní škole.
07.30
mše svatá
09.00–12.00
studium
15.00–19.00
studium
po večeři modlitba růžence
Ordinaci si otevřela v Mesero, předměstí Magenta,
asi pět kilometrů od centra.
Citelně tak pomohla svému
bratru Ferdinandovi, který
zde dosud působil sám jako
obvodní lékař.
Ráda a ochotně vykonávala povinnosti mladé lékařky,
k nimž patřily i noční návštěvy.
Rychle si získala důvěru malých
i velkých pacientů, protože ke
všem přistupovala s velkou láskou a pozorností a měla porozumění pro lidi staré, chudé
a zejména pro děti. Jako žena
se mohla dobře vcítit do radostí
a starostí matky a dítěte, léčit,
těšit a pomáhat. Své povolání
vnímala jako velmi důležité.
Roku 1946 byl její bratr
Josef v Bergamo vysvěcen na
kněze.
Nyní se splnilo Janino
přání, které měla po celou
dlouhou dobu studia:
Jak sama řekla, povolání
lékaře pro ni znamenalo zvláštní formu duchovní péče:
Velké radosti pro rodinu
Beretta
V době zkoušek si svědomitě stanovila studijní plán:
10
giana_molla.indd 10
22.5.2005 13:51:45
Čtyři body,
kterých se Jana jako lékařka držela
1 Udělej to tak dobře, jak je to
jen možné. Zůstaň na úrovni
vědy a nežeň se za penězi,
jak je to dnes v módě.
2 Buďme čestní. Jako lékaři
neskrývejme víru.
3 Buď k pacientům láskyplná,
mysli na to, že oni jsou naši
bratři a sestry, jednej citlivě.
4 Jelikož se na nás lidé obracejí
s důvěrou, musíme dbát na
to, abychom jejich důvěry
nezneužili. Dávej si pozor na
rychle vyřčená slova.
Janina ordinace v Mesero je dodnes udržována v původním stavu
„Máme možnosti, jaké kněz
nemá. Náš úkol není splněn,
když léky již nepomáhají.
Je zde duše, která musí
být přivedena k Bohu, a slovo lékaře má velký vliv.
Každý lékař má nemocného odkázat na kněze. Jak moc
potřebujeme katolické lékaře.
Tak jako se kněz může dotknout
Ježíše, tak se dotýkáme my
lékaři Ježíše v těle nemocných:
chudých nebo bohatých, mladých nebo starých. Kéž by byl
Ježíš viditelný uprostřed nás.
Kéž by našel mnoho lékařů,
kteří se mu odevzdají.“
V těchto myšlenkách je vyjádřena Janina vysoká lékařská
etika a postoj zcela proniknutý
vírou. Kromě lékařské služby
skutečně nabízela praktickou
pomoc v životě a mnoho lidí
dokonce přivedla ke smíření
s Bohem.
Těhotným matkám, které
k ní přicházely do ordinace s mnoha problémy a těžkostmi, dodávala odvahu.
Její radost z dítěte jako daru
Božího a jako zázračného daru
manželské lásky byla přímo
nakažlivá. Často se jí podařilo svým pozitivním postojem
k životu zabránit potratu. Její
bázeň a úcta k rozvíjejícímu
se lidskému životu je němým,
ale výmluvným svědectvím
pro právo na život každého
člověka, které je dnes denně
pošlapáváno.
Janina přítelkyně Blanka
si vzpomíná na následující
události:
„Jana ošetřovala mou matku
a sestru během jejich dlouhé
nemoci, a to s velkým nasazením a obětavostí. Neustále je
povzbuzovala, aby zcela důvěřovaly Bohu a Panně Marii.
Celý měsíc přijížděla každý
večer na kole, i když byla zima
a mlha, a vozila jedné nemocné řádové sestře mléko. Mnozí
si ani nemohli dovolit koupit si
léky. Jana je ošetřovala bezplatně, a dokonce jim dala i peníze
na potřebné léky.“
Zápas o povolání
Tři její sourozenci se již rozhodli pro kněžství nebo řeholní
život. Neměla by snad také ona
zcela darovat svůj život Bohu
a stát se laickou misionářkou
u těch, kteří byli ještě chudobnější než její krajané v Mesero?
Touto otázkou se Jana velmi
zabývala, když dostudovala
a začala pracovat.
Její bratři Jindřich a František postavili v brazilském Maranhao nemocnici.
Lékařská péče o obyvatelstvo
tam byla na velmi nízké úrov-
ni a mnoho dětí umíralo hladem. Nemohla by tam jako
lékařka vykonat mnoho dobrého, snad více než v Itálii?
Janina sestra Virginie, která
s ní studovala na stejné fakultě, již pracovala v leprosáriu
v Indii. Touha jít také na misie
byla stále silnější. Jana se
nadále hodně modlila o světlo
pro další rozhodování.
Ve svých poznámkách
uvádí tři body, na které je
třeba při hledání povolání
dávat pozor:
11
giana_molla.indd 11
22.5.2005 13:51:48
Prosit v modlitbě Boha o radu; zvolit si duchovního
vůdce; naslouchat vnitřnímu
hlasu, pozorovat své sklony
a ptát se sama sebe.
Jana nezmalomyslněla, ale
modlila se ještě intenzivněji, aby
lépe poznala Boží vůli. Po dlouhém přemýšlení a modlitbách jí
řekl její duchovní vůdce:
„Opravdu si myslím, že
misie na rovníku není cestou
pro tebe. Nejsi zcela zdravá.
Proč neuvažuješ o založení
vlastní rodiny, skutečně křesťanské rodiny, takové, v jaké jsi vyrostla ty? Mysli na
to, kolik dobrého tvá matka
ve své rodině vykonala.“ Její
zpovědník jí radil: „Založ
vlastní rodinu, potřebujeme
naléhavě dobré matky.“
Člověk
nemůže
milovat
bez utrpení
a utrpení
nemůže
snášet
bez lásky.
sv. Jana Beretta Molla
Jana přijala toto slovo jako
poselství od Boha, i když
se velice těžko vzdávala
svého misionářského snu.
Položila tuto oběť k nohám
Ukřižovaného a čekala na
znamení od Boha, co má dále
dělat.
Člověk je v životě povolán
k tomu, aby konal dobro!
V červnu 1954, v mariánském roce, doprovázela pouť
nemocných do Lurd. Na
lékařku s hlubokým vztahem
k Neposkvrněné Matce Boží
velice zapůsobilo dění u jeskyně v Masabielle.
Jana přinesla do tohoto
místa milosti ve svém srdci
také prosbu o pomoc a vedení.
Její naděje nebyla zklamána.
Bůh každému člověku předurčil cestu, povolání ve fyzickém životě i v životě milosti.
Povolána k manželství
— rozhodující setkání
Na svátek Neposkvrněného
početí 8. prosince 1954 slavil v Mesero jeden novokněz
primici. Při této příležitosti
se Jana setkala s inženýrem
Petrem Molla, který v Ponte
Nuovo vedl velkou továrnu.
Ve svých osobních poznámkách zhodnotil Petr Molla
novou místní lékařku takto:
„Tehdy jsem již věděl, že
jsi v každém ohledu báječná
mladá žena,“ napsal studentce
medicíny, později lékařce a kromě toho vedoucí spolupracovnici Katolické akce a Vincenské konference. „Také mi bylo
známo, že jsi do mé meserské
farnosti občas přicházela jako
delegátka, abys přednášela skupinám mládeže Katolické akce.
Rovněž jsem věděl, že si tě
všichni nemocní vážili, staří
i mladí, především ale mladé
maminky a chronicky nemocní staří lidé, kterým tvá trpělivá, laskavá a horlivá péče
dělala tak dobře.
Stejně tak bylo dobře
známo, že jsi ve světle evangelia konala mnoho dobrého
pro matky a mladá děvčata,
když k tobě přicházely s problémy v těhotenství.“
Příprava na svatbu byla
dobou velké vnitřní radosti
pro oba.
12
giana_molla.indd 12
22.5.2005 13:51:52
Petr nechal pro Janu postavit
novou, větší ordinaci. Chtěl
tak podpořit její práci
a péči o nemocné a trpící.
Svatba se konala v sobotu dopoledne 24. září 1955 ve farním kostele sv. Martina v Magenta, kde byla Jana
před 33 lety pokřtěna.
Jana ráda chodila do hor
Bůh byl pro ně základem,
zdrojem a zárukou jejich
lásky, Boha nechtěli ze svého
společného bytí vyloučit, ale
žít svou lásku skrze Něho
a v Něm. Ve svém prvním
dopise z 21. února 1955
vyslovila Jana svou touhu být
Petrovi dobrou manželkou:
„Milý Petře, chtěla bych
Tě opravdu učinit šťastným
a být Ti ženou, jakou si přeješ — dobrou, chápající a připravenou i k obětem, které
život vyžaduje. Chtěla bych
s Tebou vytvořit opravdovou
křesťanskou rodinu.“
Šťastní manželé v Londýně
Šťastná rodina
Ihned po návratu ze
svatební cesty se rodina
zasvětila Nejsvětějšímu
Srdci Ježíšovu. Již
během svatební cesty
se manželé dohodli, že
se budou spolu denně
modlit růženec.
19. listopadu 1956 se
Janě narodil první syn
a při křtu dostal jméno
Petr Ludvík. Mladá maminka byla velice šťastná a vděčná,
i když těhotenství bylo obtížné. Petr Ludvík byl při křtu
zasvěcen Matce Dobré rady.
11. prosince 1957 se narodilo druhé dítě — Maria Zita.
V zimě roku 1958 otěhotněla potřetí. Tentokrát se cítila obzvlášť špatně, v osmém
měsíci musela být rychle převezena do nemocnice na pozorování. 15. července 1959 se
narodilo třetí dítě — Laura.
Velmi jí ležela na srdci náboženská výchova, protože si
velice přála přivést své děti
k Bohu, který jí je daroval.
Pokud to bylo možné, chodila
i ve všední dny na mši svatou.
Jana s dcerami Mařenkou a Laurou
v Courmayeur v zimě 1960/61
Svatí jsou
Boží přátelé,
kteří čekají,
aby se stali
našimi přáteli.
Jana milovala svého
manžela a své děti.
Díky své příkladné
lásce k Bohu směla
pomáhat těm, s nimiž
se během svého života
setkala. Můžeme ji
prosit o přímluvu.
13
giana_molla.indd 13
22.5.2005 13:51:57
Jana Beretta
Poslední velká oběť:
čtvrté těhotenství
Matka tří dětí toužila po čtvrtém dítěti. V srpnu 1961 konečně
otěhotněla, avšak zdravotní problémy se tentokrát znásobily.
Ve druhém měsíci se v děloze objevil nádor, který rychle
rostl a ohrožoval růst dítěte.
Odevzdání se až do naprostého sebeobětování nebylo
pro ni nic, s čím by předem
nepočítala. Tak chápala i povolání lékařky mezi dětmi
a nejubožejšími: především
jako mateřskou službu, kterou rovněž není možno oddělit od oběti.
Akvarel umělkyně
Anny Pavesi k blahořečení
Jany Beretta Molla
Prosme stále
znovu
o přímluvu
svatou Janu
Beretta Molla,
která je pro
nás příkladem
a přímluvkyní
ve velkých
a nesnadných
záležitostech
naší doby.
Lékaři Janě vysvětlili, že
existují tři možnosti:
1. Odstranění dělohy spolu
s nádorem. Pak by mohla
být matka určitě zachráněna, dítě by ale odstraněním dělohy zemřelo
a Jana by už nemohla mít
žádné další děti. To by
znamenalo obětovat také
dítě, které v ní žilo a rostlo. Operace by však byla
zároveň potratem, usmrcením jejího vlastního
dítěte!
2. Odstranění nádoru, ale ne
dělohy. Těhotenství by tak
bylo ukončeno. Jana by
potom mohla mít ještě další
děti. Současně by se odvrátilo velké nebezpečí, které
by po operaci při pokračovaní těhotenství hrozilo.
3. Třetí možnost spočívala
v tom, že by se odstranil
pouze nádor. Lékaři však tuto
možnost rozhodně nedoporučovali, protože s sebou
nesla velké riziko. Čerstvá
jizva na děloze by mohla
během zátěže v těhotenství
prasknout, což by vedlo
k jisté smrti matky a dítěte.
Zachraňte mé dítě!
Janě bylo od začátku jasné, že
se musí udělat vše pro záchranu dítěte. V úvahu tak přišla
jedině třetí možnost. Operace
se uskutečnila 3. prosince 1961
a byla na svou dobu nesmírně komplikovaná. Chirurg se
snažil s velkou zručností vyhovět prosbě této statečné matky
a skutečně se mu podařilo dítě
zachránit. Nádor se ukázal
jako nezhoubný a mohl být
zcela odstraněn.
Ještě před převozem na operační sál v nemocnici v Monza
lékařům důrazně připomínala:
Když se bude jednat o to,
zda se rozhodnout mezi
mnou a dítětem, vůbec neváhejte. Žádám, abyste se rozhodli pro dítě. Zachraňte je!
Jana věděla, co říká, protože byla sama chirurg a dětská
lékařka. Ve druhém měsíci
14
giana_molla.indd 14
22.5.2005 13:52:01
etta Molla
došlo k odstranění nádoru, ale
Jana vyléčena nebyla. Čekalo
ji sedm měsíců velkých bolestí
a skrytá psychická a duševní
trýzeň. Prognózu znala: šance
na přežití nebyla ani 10 %. Bylo
jí 39 let. Myšlenka, že by musela
zanechat své děti a svého manžela samotné, ji velmi trápila.
Usilovně se modlila, aby její
neustálé bolesti nebyly poznat.
Pacientka se z tohoto velice nebezpečného zákroku až
podivuhodně rychle zotavila.
Modlila se, aby o dítě nepřišla. A skutečně dítě donosila. Nevolnost, ta nepříjemná
průvodkyně těhotenství, byla
pro ni tentokrát dokonce
radostí, protože znamenala,
že se dítě vyvíjí normálně. Po
této velké operaci pracovala
zase jako lékařka. Vypadala
klidně a vyrovnaně, ale manžel Petr, který ji znal jako
nikdo jiný, cítil vnitřní napětí,
kterému byla vystavena.
Neustále jej prosila o prominutí všech starostí, které
mu způsobila, a o jeho lásku,
kterou nyní potřebovala více
než kdykoliv předtím.
Jeden a půl měsíce před
porodem se událo něco, co na
něj velice zapůsobilo:
„Petře, prosím tě, jestliže
se budete muset rozhodovat
mezi mnou a dítětem, rozhodněte se pro dítě. Ne pro
mne, prosím tě o to!“
Nelze si myslet, že rozhodnutí zachránit dítě za cenu
vlastního života bylo lehké.
Jana vroucně milovala své
tři děti, svého manžela milovala celým srdcem a především
milovala život. Muset odejít
v nejkrásnějších letech, zanechat vdovce a tři malé polosirotky — nebo dokonce čtyři
s dítětem, které čekala — bylo
hrdinským rozhodnutím.
Ještě jedna starost ji trápila: Trpělo její dítě při operaci?
Narodí se postižené? Nikdy ale
bolest a starosti nedala najevo.
Termín porodu měl být právě
o Velikonocích. V polovině
dubna 1962 se rozloučila se
svými přítelkyněmi a řekla jim:
„Jdu do nemocnice, ale nevím,
zda se opět vrátím domů. Porod
bude těžký, možná, že se nám
podaří zachránit jen jednoho
z nás obou, ale já chci, aby moje
dítě žilo! Modlete se za mne
hodně, mám strach. Modlete se,
abych splnila Boží vůli.“
Dítě žije — těžký porod
Jany Emanuely
20. dubna 1962, na Velký
pátek, přišla do porodnice
v Monza, kde byla nedávno
operována. Svůj život i život
svého dítěte svěřila do Boží prozřetelnosti a v tomto odevzdání
se cítila bezpečně. „Jsem připravena na vše, co chce Bůh.“
Porod byl velmi dlouhý
a bolestivý. Na Bílou sobotu
se v jedenáct hodin narodila
zdravá holčička.
Na památku na statečnou
matku jí otec dal jméno Jana
Emanuela.
Pevně jsem se
rozhodla dělat
vše z lásky
k Ježíši.
Veškerou svou
činnost,
všechny své
bolesti
dám Jemu.
sv. Jana Beretta Molla
15
giana_molla.indd 15
22.5.2005 13:52:04
Zemřela z lásky
Několik hodin po narození dítěte nastaly velké bolesti.
Bohužel se dostavily předem
tušené a tolik obávané komplikace. Horečka stoupla, puls byl
téměř nehmatatelný a pacientka často ztrácela vědomí. Zdálo
se, že si konečně uvědomila, že
Bůh její připravenost k obětování života přijal. Chtěla se teď
nechat dovést k poslednímu
ztotožnění se s Ukřižovaným.
Lékaři začali bojovat za záchranu života statečné matky.
Jana úpěnlivě prosila svou
matku, aby si ji vzala k sobě
do nebe, protože bolesti byly
očividně nad její síly.
V ranních hodinách v sobotu ve velikonočním oktávu
přivezli umírající Janu domů.
Slyšela ještě hlasy svých
milých dětí, které právě ve
vedlejším pokoji vstávaly.
V osm hodin odešla za
přítomnosti svého manžela,
svých dvou bratrů a sestry
Virginie do věčného života.
Jana ukončila svůj pozemský život. Její smrt byla tragická a zanechala velice
bolestnou mezeru v její rodině i u všech těch, které s velkou obětavostí opatrovala až
do své smrti — přesto však
byla ozářena klidem. Nyní se
na ní splnila slova, která připomínala kdysi jako vedoucí
mládeže svým kamarádkám:
Kdybychom měly umřít
v boji za své poslání, byl
by to nejkrásnější okamžik
v našem životě.
Důvěra v Boží prozřetelnost
Od mládí se Jana učila
důvěře v Boží prozřetelnost
a v těžkých týdnech, kdy se
obávala o svůj život a o život
svého dítěte, často opakovala:
Člověk míní, Pán Bůh mění.
Boží prozřetelnost šla ještě dále.
Bůh se nejen chtěl starat o rodinu
Petra Molla, ale chtěl, aby se život
a smrt Jany staly požehnáním
pro ostatní. Měl s touto mladou
ženou velké plány.
Již v den úmrtí 28. dubna 1962,
v sobotu před nedělí Božího
milosrdenství, se něco událo.
Po oznámení smrti mladé
statečné lékařky a matky začali
lidé v děkovném obdivu proudit k vystavenému tělu jako na
skutečnou pouť: matky s dětmi,
lékaři a nemocní, zaměstnanci
Petrovy firmy, sedláci, mládež,
staří, nemocní a prostí lidé.
Farář z Punte Nuovo
nikdy předtím nezažil tolik
lidí u svaté zpovědi. Mnozí
hledali smíření s Bohem, než
vstoupili do domu zesnulé!
V neděli 29. dubna 1962 byla
Jana Emanuela pokřtěna a zasvěcena Matce Dobré Rady.
Příští den se před kostelem
v Ponte Nuovo, kde se Jana
tak často účastnila mše svaté,
shromáždil obrovský pohřební průvod. Jana byla pohřbena
na hřbitově v Mesero.
Jana Beretta Molla zemřela
pro život!
První světlo v bolesti Petra
Molla zazářilo, když viděl, jak
život a příklad jeho ženy začíná
přitahovat stále více lidí. Tehdy
začal tušit, že si Bůh Janu vyvolil k dalekosáhlejšímu poslání,
než je poslání matky rodiny.
Oficiální proces blahořečení byl v diecézi zahájen v roce 1972, deset let po její smrti.
Proces v Římě byl zakončen
jejím slavnostním blahořečením 24. dubna 1994 na
náměstí sv. Petra za přítomnosti manžela Petra a jejich
dětí s rodinami.
Heroické gesto, kterým Jana
korunovala své povolání ženy,
manželky a matky — papež
Pavel VI. to nazval „vědomou,
promeditovanou naprostou
odevzdaností“, svědčí o její
neobvyklé svatosti, kterou spontánně a do hloubky proměňovala ve skutek po celý život.
Byla ženou silné naděje:
naděje, která vyrůstá z víry,
z křesťanského pohledu na
svět, lidi a věci.
Modlitba, která
byla pro Janu základem
duchovního života, se pak
musí projevovat
v postoji a skutcích lásky.
Tato láska však
není naším výkonem, nýbrž darem,
který neustále od
Boha přijímáme.
16
giana_molla.indd 16
22.5.2005 13:52:15
Životopisné údaje
Jana Beretta Molla
Jana Beretta Molla jako
pomocnice matek
Když se lidé dovídali o příkladném životě a smrti Jany
Beretta Molla, začali ji prosit
o přímluvu v různých rodinných starostech.
Mnoho lidí se k ní od té
doby obracelo ve svých záležitostech a potřebách a často
citelně pocítili pomoc.
Jako matka rodiny si Jana
získala především důvěru
manželek a ukázala se jako
pomocnice při ohroženém
těhotenství, rizikových porodech a manželských problémech. Mezitím došlo k vyslyšení modliteb a k několika
nevysvětlitelným vyléčením,
která
Církev a odborní lékaři
uznali
za
zázrak.
Jana
s manželem
Petrem
1922
1922
1925
1928
1928
1930
1933
1937
1937
1939
1942
1942
1942
1942
1942
1945
1949
1950
1950
1952
1954
1955
1955
4. říjen
11. říjen
29. duben
červen
10. září
1956
1957
1959
1961
1962
1962
1962
1962
1972
1978
19. listopad
11. prosinec
15. červenec
6. září
20. duben
21. duben
28. duben
30. duben
6. listopad
27. duben
4. duben
9. červen
30. listopad
20. červen
1. červenec
7. červenec
8. prosinec
11. duben
24. září
1991 6. červenec
1992 21. prosinec
1994 24. duben
2004 16. květen
Jana se narodila v Magenta u Milána
Jana Františka byla pokřtěna v kostele sv. Martina
rodina se stěhuje do Bergamo
první svaté přijímání
nástup do školy
biřmování v katedrále v Bergamo
vstup do gymnázia „Paolo Sarpi“ v Bergamo
rodina se stěhuje do Janova
Jana navštěvuje 5. třídu gymnázia
začátek studia na klasickém lyceu v Janově
smrt matky
maturita
smrt otce
návrat do otcovského domu v Magenta
studium na fakultě medicíny v Miláně
pokračování ve studiu na universitě v Pávii
promoce v oboru medicíny a chirurgie
zápis do registru lékařů v Miláně
otevření ordinace v Mesero
diplom dětské lékařky v Miláně
setkání s inženýrem Petrem Molla
oficiální zasnoubení
svatba v kostele sv. Martina v Magenta
přestěhování do Ponte Nuovo u Magenta
narození Petra Ludvíka v Ponte Nuovo
narození Mařenky v Ponte Nuovo
narození Laury v Ponte Nuovo
operace v Monza
Velký Pátek — příjem v porodnici nemocnice Monza
narození Jany Emanuely
v 8 hodin Jana umírá doma v kruhu rodiny
zádušní mše svatá v Ponte Nuovo, pohřeb v Mesero
začátek diecézního procesu blahořeřečení
předání dokumentů Kongregaci pro blahořečení
a svatořečení v Římě
dekret o heroickém stupni ctnosti
uznání zázraku
blahořečení na náměstí sv. Petra v Římě
svatořečení na náměstí sv. Petra v Římě
17
giana_molla.indd 17
22.5.2005 13:52:21
Velký zázrak...
Alžběta Arcolino Comparini
se zcela uzdravila poté, co
v 16. týdnu čtvrtého těhotenství (11. února 2000) ztratila veškerou plodovou vodu.
Těhotenství proběhlo bez problémů a ve 32. týdnu (31. května 2000) porodila zdravou
dceru Janu Marii.
Alžbětě Arcolino Comparini
je 33 let a má za sebou tři těhotenství. Dvě děti se narodily
císařským řezem a třetí dítě se
na přání matky narodilo normálně. Když se tentokrát menstruace asi o týden opozdila,
došlo 30. listopadu 1999 k silnému krvácení. Matka o tom říká:
„První ztráta krve. V té době
jsem pocítila, že těhotenství
bude tentokrát těžké a bude
vyžadovat velkou odvahu.
Přes velkou opatrnost jsem
ztratila hodně krve.“
Při ultrazvukovém vyšetření 30. listopadu 1999 se zjisti-
Zázrak, který na přímluvu
Jany Beretta Molla vedl
ke svatořečení
lo, že v děloze je plodový vak
o velikosti 8 mm, což odpovídá 5.– 6. týdnu těhotenství. Na
zadní stěně dělohy se vytvořil
hematom. Dr. Bicego Vieitez
de Almeida ve své zprávě
potvrzuje:
„Pacientka přišla 30. listopadu 1999 do mé ordinace.
Nedostala menstruaci a těhotenský test byl pozitivní. Na
ultrazvuku byl zjištěn plodový vak o velikosti 8 mm a také
krevní sraženina o velikosti
22 mm na zadní stěně dělohy. Prognóza pro další vývoj
těhotenství byla špatná.“
Bylo tedy zjištěno těhotenství, avšak vyhlídka byla
spíše zneklidňující.
Při ultrazvukovém vyšetření
9. prosince 1999 se ukázalo, že
těhotenství bylo ve stádiu 7. týdne, avšak nahromadění krve
v děloze se téměř zdvojnásobilo.
„Při ultrazvukovém vyšetření 19. prosince 1999 se zjistilo, že se v zadní části dělohy
odlučuje velká část placenty.“
Jelikož příčinou hromadění
krve bylo odlučování placenty
a navíc se nahromadilo ještě více
krve, vše naznačovalo, že bezprostředně hrozí spontánní potrat.
„Na základě velké ztráty
krve se má lékařka domnívala, že naděje na donošení dítěte je velmi malá. Eventuálně
by mohlo dojít ke spontán-
18
giana_molla.indd 18
22.5.2005 13:52:38
„Jelikož odběry krve byly
normální a byla nařízena
přísná klinická vyšetření,
byla respektována vůle matky
odmítnout potrat. Čekalo se
na známky života dítěte.“
Alžběta byla doma pod stálou kontrolou lékařů.
nímu potratu a potom by se
nemusel provést výškrab.“
11. února 2000 navíc praskly plodové blány a plodová
voda odtekla, takže potrat se
zdál nevyhnutelný.
Plod žil bez plodové vody
„11. února 2000, v 16. týdnu
těhotenství, přišla do ordinace a stěžovala si na velkou
ztrátu plodové vody. Byla
poslána do nemocnice na
pozorování a tam se potvrdilo předčasné prasknutí
plodových blan. Podle ultrazvuku se jednalo o 16. týden
těhotenství, plod žil, ale bez
plodové vody. Zůstala týden
na zotavení a také na doplnění plodové vody.“
Ztráta krve
plodových blan
nevyhnutelně k
hrozilo již v 7.
tenství!
a prasknutí
vedou téměř
potratu, a to
týdnu těho-
„Za takových podmínek
se doporučuje umělý potrat
kvůli zvýšenému riziku infekce pro matku a také proto, že
plod nemá naději na přežití.“
Ačkoliv lékaři radili Alžbětě
během vyšetření 13. února 2000, aby kvůli rizikům,
která hrozí jí i dítěti, podstoupila potrat, rozhodla se matka
15. února 2000, že dítě donosí
v důvěře a na přímluvu blahoslavené Jany Beretta Molla.
„Po 72 hodinách se ještě
nevytvořila žádná plodová
voda a lékařka mi sdělila, že
těhotenství bude muset být
ukončeno, protože jinak by
mohl být můj život ohrožen.
Také jiní lékaři sdíleli její názor.
Mé srdce se však nemohlo
smířit s tím, že bych šla na
potrat. Lékařka přišla ke mně
do pokoje a chtěla vědět, jak
jsem se rozhodla. Zcela zničená jsem prosila svého manžela
Karla, aby zavolal kněze.“
V důvěře v pomoc a přímluvu blahoslavené Jany Beretta
Molla chce matka dítě donosit.
Alžběta byla přijata do
nemocnice kvůli prasknutí
plodových blan, a když plod
nebyl vypuzen a matka se rozhodla odmítnout potrat, byla
18. února 2000 propuštěna.
„Tlak a ozvy plodu přicházela denně kontrolovat
vyškolená zdravotní sestra.
Jednou týdně se kontroloval
krevní obraz a ultrazvukové
vyšetření se zaznamenávalo
na video. Nebyly známky
žádné infekce ani přírůstku
plodové vody.“
31. května 2000 se císařským
řezem narodila Jana Maria,
vážila 1820 gramů a neměla
žádné problémy dýchacích
cest, pouze vrozenou vadu
— deformitu nožičky.
„Bez dalších komplikací
proběhl porod ve 32. týdnu
těhotenství. Při ultrazvukovém vyšetření 25. května 2000
se zjistilo, že plod je hlavičkou dolů, váží asi 1800 gramů
a placenta je nevyvinutá. Po
dvou léčebných cyklech kortizonem na podporu vývoje plic následoval 31. května 2000 císařský řez. Jana
Maria vážila 1820 gramů,
neměla žádné problémy s dýcháním, lékařka zjistila pouze
deformitu nožičky.“
„31. května 2000 se narodila Jana Maria s pouze
malou vadou na nožičce.
Vítězství pro život!“
19
giana_molla.indd 19
22.5.2005 13:52:46
Jana se svými dětmi
Pohled na Svatopetrské náměstí
při svatořečení Jany Beretta Molla
16. května 2004
16. května 2004 svatořečil papež Jan Pavel II. milánskou
dětskou lékařku Janu Beretta Molla. Tím dal věřícím na
celém světě jako zářivý příklad žité zbožnosti ženu, která
své křesťanské poslání matky a lékařky žila uprostřed světa.
Jako Kristus milovala až do krajnosti a z lásky ke svému
nenarozenému dítěti obětovala svůj život.
Matka:
Svatořečení
Jany Beretta Molla
Svatořečení Jany Beretta
Molla je vědomým znamením papeže Jana Pavla II. dát
příklad, jak se má zachovat
křesťanská matka ke svému
nenarozenému dítěti, když se
jedná o volbu mezi životem
nenarozeného dítěte a životem matky. Jana neváhala
ani na okamžik a rozhodla
se zcela vědomě pro život
svého nenarozeného dítěte.
Jako lékařka si byla vědoma
následků, nebylo třeba jí něco
předstírat.
Jana Beretta Molla — vzor
pro naši dobu
Pro všechny organizace
věnující se ochraně lidské-
1922–1962
ho života je svatořečení Jany
Beretta Molla velkým dnem,
protože její obětí více zazářila hodnota dítěte v lůně
matky. Dítěti je umožněno žít
skrze tuto větší lásku, která
se zříká všeho, co miluje a co
naplňuje její život: manžel
Petr, jejich tři starší děti a její milovaní pacienti. Taková
20
giana_molla.indd 20
22.5.2005 13:53:08
ení
962
volba a zřeknutí se jsou v naprostém protikladu s naším
dnešním světem.
Jana nebyla rozpolcena na
část světskou a část duchovní. Ve všem, co dělala, žila
jednoduše s Bohem a pro
Boha. To pociťovali všichni
kolem ní — rodina a pacien-
ti. Její hluboká láska k Bohu
ji vedla k pravé radosti ze
života.
Člověk se nedá lehce získat
jen slovy. Nestačí jen dobře
mluvit, je třeba jít příkladem.
Musíme být živými svědky
velikosti a krásy křesťanského poslání.
Svatá Jana Beretta Molla
nám svým životem ukázala
tuto mateřskou lásku a ochotu obětovat se. Právě ty dnešnímu materialistickému světu
chybí, pro zdravý a radostný
růst příští generace jsou však
nezbytné. Na příkladu Jany
Beretta Molla snad tušíme, co
naše společnost ztratila tím,
že neví nic o ochotě k oběti
a o pocitu bezpečí ve vlastní
rodině.
Zamysleme se nad odkazem této velké ženy a matky, nad skutečnými a nepomíjejicími hodnotami, které
mají být cílem našeho života
a které nám ztělesňují naše
ženy, matky a rodiny.
21
giana_molla.indd 21
22.5.2005 13:53:20
Papež Jan Pavel II.
prohlásil italskou lékařku
a matku Janu Beretta Molla
za svatou
16. května 2004 svatořečil v Římě papež Jan Pavel II. blahoslavenou Janu Beretta Molla, matku a lékařku. Stalo se
tak 42 let poté, co obětovala svůj život. Svatořečení se zúčastnili její 92-letý manžel Petr Molla s dětmi.
Patřila k nim samozřejmě
také Jana Emanuela, čtvrté
dítě, které Jana Beretta Molla
chtěla zachránit a obětovala
za to heroicky svůj život.
Na závěr liturgie přivezli Petra Molla na invalidním
vozíku ke svatému Otci. Ten
srdečně pozdravil Petra a jeho dceru. Byl to zvláště působivý a dojemný okamžik.
Jana Beretta Molla je novou
velkou světicí naší doby, v níž
se na celém světě zabíjejí při
potratech milióny nenarozených dětí. Jana je velkým příkladem pro všechny matky,
které mají obtíže a stojí před
rozhodnutím zda dítě porodit, nebo nechat usmrtit.
Z promluvy svatého Otce
při příležitosti svatořečení:
„Jana Beretta Molla byla prostým, ale výmluvným poslem
Boží lásky. Několik dní před
svatbou napsala v dopise svému
nastávajícímu manželovi:
Po svatořečení pozdravil papež Jan Pavel II. manžela Petra Molla a dceru
Janu Emanuelu, za niž její matka Jana obětovala svůj život
‚Láska je nejkrásnější cit,
který Bůh vložil do duše člověka.‘ Podle Kristova příkladu, který miloval své až do
krajnosti, zůstala tato svatá
matka rodiny heroicky věrná
svému závazku, který na sebe
vzala při uzavření sňatku.
Nejvyšší oběť, která zpečetila její život, dosvědčuje, že
sám sebe realizuje jen ten,
kdo má odvahu se zcela odevzdat Bohu a bližním. Kéž
naše doba na příkladu Jany
Beretta Molla znovu objeví
čistou, cudnou a plodnou
krásu manželské lásky, která
odpovídá na Boží výzvu.“
Nakonec Jan Pavel II. řekl:
„Ať se vaše srdce neděsí
a nebojte se. Osudy těchto šesti
nových svatých (Ludvík Orione,
Hanibal Maria di Franca, Josef
Manyanet y Vives, Nimattulah
Kassab, Pavla Alžběta Cerioli,
Jana Beretta Molla) nás vyzývají kráčet na naší vlastní cestě
a důvěřovat v Boží pomoc
a ochranu Panny Marie. Kéž
nad námi tito noví svatí bdí
a pomáhají nám svou mocnou
přímluvou. Pochválen buď
Ježíš Kristus!“
Svatá Jana Beretta Molla
— přímluvkyně těhotných
žen a přímluvkyně při
problémech v manželství
Jana Beretta Molla (1922–
1962) byla italská lékařka,
která odmítla potrat a obětovala svůj život za to, aby přivedla
na svět své čtvrté dítě. Jana
milovala svého manžela a své
děti. Boží láska jí byla vzorem a díky ní mohla pomáhat
22
giana_molla.indd 22
22.5.2005 13:53:21
lidem, kteří se na ni s důvěrou
obraceli. Církev nám ve svých
svatých dává zářivé příklady
lidí, kteří mají odvahu jít proti
proudu. Jsou nám vzory a našimi pomocníky, kteří se za nás
přimlouvají v každodenních
starostech a potřebách.
Lékařský zázrak
Jana byla naplněna láskou
ke Kristu, přítomnému v Eucharistii, neotřesitelnou vírou
v Boží prozřetelnost a láskou
k Matce Boží. Zde čerpala sílu
ve velké zkoušce svého života,
aby nakonec obětovala svůj
život — za život svého dítěte.
Jana je skutečně vzorem,
daným nám Bohem pro naši
dobu, která si neváží hodnoty
lidského života a nechrání jej.
Jana zemřela po narození
svého čtvrtého dítěte ve věku
40 let jako hrdinská a vzorná
matka a lékařka. Tato příkladná matka zemřela v přesvědčení, že zabít dítě v těle matky
je hřích. Přijala svou smrt, aby
řekla ano životu svého dítěte.
Papež Jan Pavel II. ji již po
32 letech 24. dubna 1994 prohlásil pro její heroické ctnosti
za blahoslavenou.
Po velkém zázraku, který
není možno vysvětlit přirozenou cestou a který důkladně
zkoumali kompetentní lékaři
a církevní instituce, byla blahoslavená Jana Beretta Molla
16. května 2004 svatořečena.
Pro Církev a pro všechny,
kteří se zasazují o ochranu
lidského života, to byl velký
a radostný den.
Otec Arcolino Comparini
s dcerou na Svatopetrském náměstí
Svatořečení se zúčastnila také čtyřletá dcera paní
Alžběty Arcolino Comparini
z Brazílie se svým přešťastným otcem Karlem.
Po velmi komplikovaném
těhotenství — odloučení
velké části placenty v 9. týdnu
a prasknutí plodových blan
v 16. týdnu těhotenství — bylo
dítě na přímluvu blahoslavené Jany Beretta Molla zázračně zachráněno. Těhotenství
ohrožovalo i život matky, ona
však chtěla své dítě bezpodmínečně donosit a utíkala se
k blahoslavené Janě Beretta
Molla. Dítě se narodilo ve
32. týdnu těhotenství 31. května 2000 císařským řezem. Na
svět přišlo zcela zdravé, jen
s malou deformitou nožičky.
Tato událost byla uznána jako
zázrak, který není lékařsky
vysvětlitelný a který rozhodující měrou přispěl ke svatořečení Jany Beretta Molla.
23
giana_molla.indd 23
22.5.2005 13:53:26
Svatá Jana Beretta Molla, žena velké
vnitřní radosti a důvěry v Boha
V naší kultuře je téměř
běžné vidět v narozeném dítěti
nepřítele nebo
překážející věc,
o jejichž likvidaci má svrchované právo
rozhodnout
někdo jiný.
Počaté dítě
je ale člověk,
Boží
tvor,
s
vlastním
právem
na
život, osoba
odlišná
od
matky, a proto nemůže podléhat naší libovůli. Kde přesto podléhá, vzdává se společnost základu lidských práv.
Důsledky takového postoje
pak postihují všechny lidi
a jejich vzájemné vztahy, a to
ve všech fázích života.
Svatá Jana Beretta Molla
byla žena velké vnitřní radosti a důvěry v Boha, která ji
v těžké chvíli jejího života
umožnila nabídnout vlastní
život, aby mohlo žít její dítě.
Toto její ztotožnění se s Kristem, který žil a umíral proto,
aby mohli žít jiní, přineslo
nejen život jejímu dítěti, ale
požehnání a novou kvalitu
života pro jejího manžela,
děti, farnost a nyní — díky
Bohu — nám všem.
Modlím se, aby svědectví
svaté Jany a jejího života
s Kristem bylo příkladem
a posilou v těžkých rozhodováních i našeho života.
Mons. Vojtěch Cikrle
biskup brněnský
Poutní místo ke cti Jany Beretta Molla
Magenta: Bazilika sv. Martina. Ponte Nuovo: Dům rodiny Beretta, kaple „Madonna
del Buon Consigli“. Mesero:
ambulance „la Dotoressa“
giana_molla.indd 24
Jany Beretta Molla, hrob
sv. Jany Beretta Molla a kaple rodiny Beretta. Corbetto:
„Santuario della Madonna
dei Miracolo“.
22.5.2005 13:53:30