Prostor - rijen 1999 - Studentský časopis PROSTOR

!
èasopis tøineckého gymnázia
zprávy
reportáže
názory
kultura
zábava
sport
2. èíslo (øíjen 1999) / 2.roèník
Žloutenka aneb opatøení jen aby se neøeklo?
Hlavní slovo nemá lékaø ale okresní hygienik
Dne 20. záøí 1999 v 7:45 pøichází tøídní profesor do své tøídy 5.B, aby sdìlil nìco, co tuto a jiné tøídy
poznamená na celý mìsíc. „Vašemu spolužákovi byly nalezeny pøíznaky žloutenky, nikdo teï nebude
ze tøídy vycházet do té doby, dokud nepøijede okresní hygienièka”... tak nìjak to zaèalo. Pak až ve
dvanáct hodin byly sdìleny všechny potøebné instrukce.
Sdìlení okresní
hygienièky:
Pøíznaky virové hepatitidy
typu A u spolužáka. Zákaz
tøídám 5.A, 5.B, 5.C vycházet
bìhem pøestávky na chodby,
vyhrazen záchod ve druhém
patøe, dbát na zvýšenou
hygienu, vyhrazena pøestávka
na obìd v 11:45, místa k sezení,
pøíbory a sklenièky. Zákaz
chození do jakékoliv pøedem
nevyhrazené tøídy a bufetu.
Zákaz chození do taneèních, na
Invex a jiných hromadných
školních akcích... Povinné
oèkování a odbìr krve tøikrát ve
stanovené termíny. Hygienik
tomu øíká zvýšený hygienický
dozor a ne žádná karanténa.
Každý mùže mít jiný názor.
Však si to zkuste.
Hned druhý den tøídy 5.A,
5.B a 5.C byly oèkovány a
odebírala se krev. K lékaøi
museli a ještì musí stejnì jako
páté roèníky jít i všichni
profesoøi, kteøí tam uèí. Po
odbìru krve nebyl nikomu
nalezen vir žloutenky èili jsou
všichni v poøádku.
Stanoviska odborných
lékaøù, profesorù a tìch,
kteøí už mají zkušenosti
se žloutenkou:
Žloutenka typu A je virové
onemocnìní, u kterého je
minimální riziko nakažení. Øíká
se jí nemoc špinavých rukou a
pøenáší se pouze fekálnì-orální
cestou. Tedy ústy a vyluèováním
na záchodì. Žloutenka se nešíøí
vzduchem. Pøíznaky jsou
zažívací problémy, chøipka,
žloutnutí oèí, bolesti kloubù.
Toto virové onemocnìní je
závislé také na imunitním
systému každého èlovìka, jak
zdravì a kolik vitamínù jí.
Riziko nákazy je minimální.
Každý lékaø tìmto studentùm øekl, že mùžou dìlat vše,
navštìvovat co chtìjí bez
jakéhokoliv omezení. Toto jsou
slova lékaøù, kteøí studenty
prohlíželi a nezjistili žádnou
infekci.
Spolužák se pravdìpodobnì
nakazil na dovolené v
Bulharsku, kde byl už o prázdninách. S jakýmkoliv studentem
mohl pøijít do styku, protože
mìsíc chodil po chodbách a mohl
roznášet infekci dál.
Inkubaèní doba viru žloutenky typu A je 15 - 50 dnù takže
studenti, pokud by byli
nakaženi, mohli by mít dávno
pozitivní nález v krvi a všichni
byli negativní. Dnes se už
spekuluje, proè vlastnì jenom
5.A, 5.B, 5.C, když stejnì se 5.B
dìlí i s jinými tøídami. A
profesoøi, kteøí zde uèí, mají
stejnou
pravdìpodobnost
nákazy jako tyto tøídy 5.A, B, C,
ale oni se mohou bez omezení
pohybovat, všude kde chtìjí... Je
to díky tomu, že studentùm to
vadit nemùže, ale profesoøi (je
jich asi polovina ze všech) pokud
by nemohli uèit celý mìsíc, tak
by se dost tøíd neuèilo vùbec,
protože by profesoøi chybìli?
Mnì to pøipadá jako
zatajování informací, zamlžo-
vání pravdy studentùm a aby
hygienická kontrola vidìla, že se
proto dìlá opravdu maximum.
Jak k tomu mají tøídy 5.A, 5.B,
5.C pøijít, když vìtšina studentù
z jiných roèníkù se jich bála
(nevím zda se ještì bojí), protože
neví co je to za nemoc, myslí si,
že se pøenáší vzduchem a neví,
že stejnì tak jako studenti
pátých roèníkù, mohou být
infikované i jiné tøídy (s kterými
se 5.B dìlí) a také profesorský
sbor, o kterém se nikdo nezmínil
a proè tedy?
Studenti není se èeho bát... a
když už se bojíte, tak bych
nechodil ani do školy, protože
infikován mùže být kdokoliv.
Tato opatøení jsou pouze
provizorní. Myjte si ruce, jezte
vitamíny a nebudete „žloutnout”. Hygienik prostì má
hlavní slovo, zøetel na lékaøe,
který tvrdí, že studenti mùžou
dìlat co chtìjí, se nebere.
Tato situace panuje pouze ve
škole a já už ani nevím jestli ještì
vùbec panuje. Samozøejmì v
individuálním životì èili mimo
školu je to všechno úplnì jinak.
Kamil Mrázek
!6!
cena: 2,- Kè
V tomto èísle:
rozhovor s Martinem
Havlátem (sport)
!!!
anketa - prázdniny
studentù
!!!
støední škola v USA
!!!
rozhovor s profesorkou
Mgr. Ilonou Zogatovou
!!!
vìdomosti profesorù
!!!
povídka - Po smrti?
!!!
sportovní výsledky
!!!
taneèní, poezie, zábava
Mladí muži si pøejí:
lásku, peníze a
zdraví. Jednoho
dne však øeknou:
zdraví, peníze a
lásku.
(Geraldy)
Teze „Nic netrvá vìènì“:
Okno tøídy se nerozbíjí, pouze se o
pøestávkách opotøebovává.
(Murphy)
Dáváme prostor všemu a všem
PROSTOR
Strana 2
Nedìle, 12. záøí
Nedìle, snad nejkrásnìjší
den v týdnu. Druhá záøijová
nedìle však znamenala pro
každého nìco jiného. Pro
nìkteré to byl den dlouho
oèekávaný, pro jiné snad i
nenávidìný.
15:45 - pøed kulturním
domem Trisia postávají hlouèky
vymódìných mladých lidí.
Dívky odìny v krásný šat.
Pánové, nìkteøí dokonce
poprvé, v obleku. Zaèíná totiž
kurz spoleèenského tance a
chování.
15:59 - v pøedsálí probíhá
registrace, dámy nervóznì
upravují nalezené nedostatky,
pánové dotahují povolené
vázanky. Hodina H se blíží.
16:00 - poøadatel vpouští
první nedoèkavce do taneèního
sálu. Dámy usedají vpravo,
pánové vlevo.
Jakmile všichni mìli již své
místo a sdìlovali si první nabyté
dojmy, pøedstoupil k mikrofonu
nᚠbudoucí taneèní mistr Oton
Hilla. V rychlém sledu nás
seznámil s tím co nás èeká, krátce
nás provedl dìlením tancù a už
jsme tvoøili dva kruhy podél
celého sálu. Nejprve jsme se
nauèili pár základních krokù,
které pozdìji uplatníme v
samotném tanci.
V rámci krátkého odpo-
èinku usedáme na pøipravené
židle a již je zahájena také výuka
spoleèenského chování, a to
správným požádáním o tanec.
Od této chvíle už žádné „pojï si
trsnout èi zaskotaèit, kotì”, ale
„smím prosit”. Po názorné
ukázce se sálem rozlehlo:
„pánové pro dámy, nabídnìte
své partnerce rámì a bavte ji!”
Dnes to již nebylo jako za
starých dob, kdy dívky nervóznì poposedávaly a oèekávaly,
kdo bude ten šastný a bude mít
tu èest si zatancovat s dcerou
nìjakého „továrníka”.
My jsme to vyøešily
jednoduše, domluvili jsme se
pøedem. Ale bylo i pár jedincù,
kteøí oèekávali „co zbyde”.
Všechno dobøe dopadlo a sálem
se za chvíli procházelo na
padesát párù chtivých tance.
Mistr pustil „cédéèko” a už
jsme jeli: pravá, levá, pøísun,
otoèka...
Objevily se první pøišlápnuté
prsty a výbuchy smíchu na
balkónì, kde se dobøe bavili naši
rodièe a pøátelé.
Vše jsme ve zdraví pøežili,
ani jsme se nenadali, umíme
mazurku a ètverylku. Už nám
zbývá „jen” dvanáct lekcí, a hurá
„šluskolona”.
Kamila Øímanová
Øíká se, že nejlepší obranou je útok, ale
ztratíte-li na tancovaèce snubní prstýnek, je
otázka, zda je nejvhodnìjší vynadat manželce
za to, že vám nezašila kapsu u vesty.
(XY)
Nejvìtší sranda - taneèní
A je to opìt tady. Pro nìkteré poprvé, pro jiné podruhé, potøetí,...
Ano, mluvím o letošním kurzu tance a spoleèenské výchovy.
Já sama jsem zde poprvé a nechci øíkat naposled. Z prvních ètyø
lekcí jsem si odnesla nejen pošlapané lodièky (o nohách nemluvì)
a zpocené záda od polky èi valèíku, ale také spoustu legrace a
zážitkù.
Už jen když jsem zahlédla svého partnera poprvé v obleku
(pro nìho velmi netypické) - byl první zážitek na svìtì. Hned
druhým se stal taneèní sál, první promenáda, mazurka,...
Nejlepší na tom je, že taneèní zaèínám chápat jako takovou
pøíjemnou domácí školu. Jednoduše øeèeno, komu se nedaøí pøímo
na místì a nechce partnera zklamat - musí trénovat doma.
Míša Kulièka
...mládí biologické neosvobozuje od
blbosti a hlouposti, stejnì jako stáøí
nezaruèuje moudrost. Jsou blbí
dìdkové a hloupé dìti.
(Werich)
Názory, anketa
ANKETA
prázdniny studentù
Otázky:
1. Byl(a) jsi o prázdninách nìkde v zahranièí?
2. Pokud ano - kde?
3. Jak bys charakterizoval(a) jedním slovem tvoje letní
prazdniny?
Odpovìdi:
1.
Ano - 74 studentù
Ne - 13 studentù
2.
Austrálie (1) ; Chorvatsko (7) ; Holandsko (2) ; Itálie (4) ;
Maïarsko (2) ; Nìmecko (3) ; Norsko (1) ;
Polsko (16) ; Rakousko (3) ; Øecko (4) ; Slovensko (28) ;
Slovinsko (2) ; Španìlsko (1)
3.
divoké, nejlepší, nudokrátké, ušly (7), fajn (4), perfektní, pohoda
(2), bombastické, klídek, romance, paøba, sex (2), zábavné,
hrùza (2), nudné (5), krátké (8), super (10), zajímavé (5), flirt (3),
krásné (4), dobré (7), normální, nabité, výborné, skvìlé (4),
šílené, paráda, úlet (3), brutální
Táòa Køenková
Dá se skloubit sport s uèením?
Støední škola se nám možná
nezdá zrovna lehká, ale podle
nìkterých studentù se dá
stihnout i sport. Toto téma nás
zaujalo a tak jsme se rozhodli
udìlat rozhovor s pìti studenty
støedních škol. Prvním dotázaným se stal fotbalista Lukᚠze
šestého roèníku naší školy.
Mimo fotbalu ho zajímá také
plavání, tenis a hokej. Ale
nezbývá mu na nì asi moc èasu,
protože tréninky a zápasy mu
zaberou šest dní v týdnu a jeden
trénink trvá prùmìrnì jednu a
pùl hodiny. Pøesto se Lukáš
hodlá dostat až na vysokou
školu a jeho snem je reprezentace ÈR.
Veronika, taky ze šestého
roèníku, chce opravdu skloubit
uèení se sportem a to na Karlovì
Univerzitì v Praze. Jejím
hlavním zamìøením je atletika,
ale zajímá ji i sportovní lezení,
tenis, lyžování a zkusila také
skok s padákem. Tréninky má
také šest krát týdnì a mohou
trvat až dvì hodiny.
Ruda je studentem prvního
roèníku šestiletého gymnázia a
s tenisem by se chtìl dostat na
univerzitu v Americe nebo
Austrálii. Tréninky mu zaberou
každý den pøibližnì hodinu a
pùl.
Dalším studentem je Láïa,
který studuje tøetím rokem
(neprozradil nám co) na støední
škole. Jeho oblíbeným sportem
je hokejbal, ale hlavnì se vìnuje
hokeji, kde hraje za juniory
mìsta Tøince, ale jeho snem je
dostat se do extraligy. Tréninky
a zápasy má každý den a
vìtšinou dvì a pùl hodiny.
Posledním zastiženým pøi
sportu se stal Marek studující
pátým rokem døevaøskou
školu. Markùv oblíbený sport je
jízda na kole. Není to jen záliba,
ale urèitì taky hodnì døiny, když
mu tréninky zaberou tøi hodiny
dennì.
Jedno ale mají všichni
spoleèné - nikdy by sport kvùli
škole neopustili. Chcete taky
zaèít s nìjakým sportem? Jestli
ano, tak pøitom berte na vìdomí
radu sportovcù: „Sport je
nákladnìjší než škola nejen na
peníze, ale i na èas.”
Petra Lancová,
Petra Drongová
Kdo nikdy nemìní
názory, miluje sebe
víc než pravdu.
(Joubert)
Redakèní strana
PROSTOR
Slovo šéfredaktora
Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi!
Opìt vychází i pøes všechny úskalí èasopis Prostor. Nakonec
ani øádící viry na tøineckém gymnáziu nezabránili, aby vyšel. Jak
jistì víte, minulý mìsíc probìhl nábor nových redaktorù a já jsem
rád, že studenti, kteøí se chtìli stát redaktory Prostoru pøišli. Dvanáct
nových èlenù redakce vdechnou èasopisu nové námìty, nový styl
v psaní a hlavnì doufám, že pøinesou mnoho nových a èerstvých
nápadù. Kdyby do èasopisu psali poøád ti stejní, vìøím že by èlánky
a celý èasopis byl za chvíli nudný a pøestali byste ho èíst.
Redakce má v souèasné dobì osmnáct redaktorù a z toho šest
zde zùstalo i po roce pùsobení. Jaké to bude za mìsíc to záleží na
všech redaktorech. Vìøím, že èasopis se bude každý mìsíc zlepšovat
a zlepšovat a každý nový roèník bude vždy lepší než pøedchozí a
vy budete mít co chválit nebo naopak pomlouvat.
Jsem rád, že do vytváøení èasopisu se zapojuje èím dál více
studentù celého tøineckého gymnázia a nejen jich. Všichni máte
možnost zdokonalovat èasopis, jak už svými èlánky, tak nápady a
názory, které vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou
uèebnou, nebo sdìlujte redaktorùm. Dáváme Prostor všemu a
všem. Pamatujte není to jenom školní èasopis (nezabývá se pouze
naší školou). Èasopis také neètou jenom lidé ze školy, ale dostávají
ho i osoby mimo ní a v nìkterých jiných mìstech jako je Praha.
Všude se zatím líbí. Redakce nedostale žádné pøipomínky nebo
záporné názory od studentù. Takže to vypadá že i zde se èasopis
líbí a my jsme rádi.
Je zde i další novinka. Tento rok se zvedl poèet pøedplatitelù.
To znamená, že se zvedl i náklad zhruba ze 150 ks na více než 200
ks.
Za celou redakci doufám, že se vám bude èasopis i nadále líbit
a poèet pøedplatitelù bude stále a stále stoupat, protože èasopis je
tu pro vás.
Na tomto místì bych se rád omluvil i nìkterým profesorkám,
které byly seznámeny se zvláštní anketou o které jsem nic nevìdìl.
Omlouvám se za celou redakci. Nìkteré otázky porušovaly etickou
hranici profesionálního jednání novináøe.
Kamil Mrázek (KM)
Èasopis Prostor je také v digitální podobì
Èasopis PROSTOR má i svou digitální podobu ve formátu PDF
(otevøe napø. software Acrobat Reader), která je pøesnou kopii
papírové podoby PROSTORU. Èasopis ve formátu PDF se mùže
snadnìji pøenášet na disketách nebo posílat e-mailem, než jeho
papírová podoba. Pokud by mìl nìkdo zájem o digitální
(poèítaèovou) podobu èasopisu, sdìlte to osobnì nìkterému z èlenu
redakce nebo pošlete e-mail na adresu [email protected]. Pokud
jste pøedplatitelem bude vám èasopis ve formátu PDF zaslán na
vᚠe-mail zdarma.
Bezplatná
inzerce
H
Prodám in-line brusle znaèky
Tempish, kauèukové koleèka,
ložiska ZB 608. Zachovalé.
Cena 300,- Kè. Informujte se v
2.B u Bujoka.
G
Sháníte nìjakou vìc,
chcete nìco prodat
nebo vymìnit?
Je tu pro vás bezplatná inzerce.
Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu
vzkaz, pozdrav, pøání
k svátku nebo narozeninám...
Vzkazy a inzeráty
vhazujte do schránky
Prostoru pøed
dìjepisnou uèebnou.
Zajímavá
témata
na pøíštì:
Budoucí novinky na
tøineckém gymnáziu?
Co zde bude ještì
nového? Podepsané
KM stravenky, prùkaz s
Pravidla využití Internetu jsou stanovena fotkou a co dál?
!!!
Minulé jsem vás informoval o tom, že v celé pøístavbì a prvním
Jak
je
to
s uèebnami
patøe je instalováná sí Internet.
Pokud ji chcete využívat musíte si do kanceláøe zajít pro kartu na naší škole (názory
GYMTRI.CZ, která vás opravòuje k pøístupu na Internet ve
profesorù, studentù)
stanovené hodiny témìø dennì. Na celý mìsíc stojí karta 50 Kè, na
!!!
pololetí 200 Kè a na celý školní rok 400 Kè. Ze zakoupenou kartou
získáte vlastní e-mailovou schránku, prostor na prezentace WWW Soutìž o ceny
stránek a samozøejmì pøístup na INTERNET. Veškeré další
informace o pravidlech používání Internetu si mùžete pøeèíst na
nástìnce v poèítaèové uèebnì 1.
Kamil Mrázek
Kdo není pøedplatitelem
èasopisu, mùže být.
Objednávky pøijímá neustále
Kamil Mrázek z 5.B
Strana 3
Šéfredaktor:
Kamil Mrázek
([email protected])
Redaktoøi:
Kateøina Kajzarová
Petr Šèigel
Jana Štìpánková
Lenka Brudná
Natálie Bialoòová
Martin Valkus
Lucie Palkovská
Eva Klusová
Øímanová Kamila
TomᚠJežek
Táòa Køenková
Petra Drongová
Pavla Heczková
Petra Lancová
Abrahamová Petra
Kullová Katka
Roman Korzec
Koláøová Marie
Grafická úprava:
Kamil Mrázek
vyšel: 5. øíjna 1999
náklad: 210 výtiskù
vychází každý mìsíc
uzávìrka dalšího èísla:
26. øíjna 1999
tøetí èíslo vyjde:
2. listopadu 1999
V pøíštím èísle:
!
!
!
soutìž o ceny
rozhovor se známou
osobou ze sportu
názory, povídky, básnì...
Své názory, pøipomínky,
myšlenky, èlánky a jiné
vhazujte do schránky
Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou.
Dáváme prostor všemu
a všem.
Všechny otištìné èlánky
nemusí vyjadøovat názory redakce.
Strana 4
PROSTOR
Rozhovory, zajímavosti, poezie
Rozhovor s Mgr. Ilonou Zogatovou
Tento mìsíc, už jako každý, pøinášíme otázky a s nimi i odpovìdi profesorù této
školy. V tomto èísle Prostoru nám na otázky odpovídala Mgr. Ilona Zogatová, která
mimo profesorky zastává také funkci výchovného poradce.
Co s volným
èasem?
Škola je v plném proudu,
pøesto poèasí a taktéž naše
blízké i daleké okolí skýtá jednu
z možností jak strávit volný èas
! Proè jste se rozhodla pro funkci výchovného poradce?
a navíc udìlat nìco pro dobrou
Byla mi pøed sedmi lety nabídnuta, uvažovala jsem o ní a výsledek je zøejmý.
kondici.
! Jaké vzdìlání nebo co je k tomu potøeba?
Snad vìtšina z nás pokládá
Mnoholetá pedagogická praxe a znovu po nìkolikaleté odmlce specializaèní kvalifikaèní studium
Lysou horu (1323 m) za nejvyšší
výchovného poradenství.
vrchol Beskyd, avšak není tomu
! Kolik studentù vás navštíví bìhem týdne?
tak.
To je rùzné: nìkdy jeden dva, jindy padesát a více - to v dobì, kdy studenti rozhodují o své
Pøed nedávném jsem
budoucnosti.
navštívila
nejmenší polský
! Chodí za vámi nìkteøí studenti pravidelnì?
Babíhorský národní park, a tudíž
Ne.
se nenechala ujít výstup na tamní
! Jaké mají studenti nejèastìjší problémy?
vrch, èasto opomíjenou Babí
Ty nejèastìjší se naštìstí týkají profesionální orientace.
horu, která je dosažitelná pouze
! Proè si myslíte, že chodí studenti se svými problémy za vámi a ne za svými rodièi?
pìšky. Nevyrostla zde žádná
Je-li tomu tak, pak by mohla být dùvodem ponìkud vìtší objektivita.
lanovka ani lyžaøský vlek.
! Myslíte si, že by dítì mìlo jít se svým problémem za rodièi nebo za svým výchovným
Nejlepším východiskem pro
poradcem?
výšlap je sedlo Krowiarky,
Nejdøíve urèitì za rodièi, ti jsou vám pøece nejblíže.
vysoké 986 m, kudy vede
! Setkala jste se už s problémem, se kterým jste si nevìdìla rady?
kvalitní silnièní komunikace.
Teï to bude znít hodnì nadnesenì - nesetkala. a kdyby, vím, na koho se obrátit.
Pokud se tedy rozhodnete
zdolat tuto horu z Polské strany,
! Navštívila jste nìkdy také výchovného poradce?
nebudete litovat, ponìvadž se
Ne.
vám nabízí krásná podívaná v
! Kdy za vámi mohou studenti pøijít?
podobì
strmých
žlebù
V úøedních hodinách ve støedu 12:30 - 14:00 a kdykoli, pokud zrovna neuèím.
brázdìnými
lavinami,
suo! Co byste sdìlila studentùm, kteøí mají problémy a bojí se pøijít jak za vámi, tak za svými
viska,
skalnaté
srázy
a
dokonce
rodièi?
dvanáct horských jezírek. Tamní
A se obrátí na psychologa v Pedagogicko-psychologické poradnì v Tøinci nebo v Místku; jsou to
turistické znaèky vás po dvou a
odborníci, kteøí mají dar naslouchat, jsou trpìliví a vstøícní.
pùl hodinách dovedou až na
zmiòovanou Babí horu, polsky
Dìkujeme za odpovìdi
nazyvanou Diablak. Tento
Lucie Palkovská, Eva Klusová
název nám jistì naznaèí
charakteristiku výletu, jelikož
výstup provìøí fyzickou kondici
zdatných turistù i tìch
sváteèních. Když stojíte na
samém vrcholu, zajímá vás jak
Jsi jako sen, který konèí s novým
Rùže, tak nádherná,
nazpìt. Jednou z variant je
sešlap pøes Piarzyty žleb, jež je
dnem a já jenom mlèky kráèím
rudá a uplakaná.
považován za velmi nároèný, ba
tím snem.
Rùže už zvadlá,
nejnároènìjší v rozlehlých
Ty jsi má hvìzda z vesmírných
smutná a zklamaná.
Beskydech. Cesta není dlouhá,
dálek, má vìèná nadìje z prohraných To láska pøivedla rùži ke kvìtu.
ovšem musíte dbát na správné
válek.
Díky lásce ta rùže uvadla.
uchycení se øetìzù. Už velkou
Každé tvé slovo, když s úsmìvem se To láska øekla o rùži celému svìtu.
øadu návštìvníkù zachraòovala
spojí, je nìco, co pro mì za všechno A právì díky lásce vùnì rùže upadla.
Horská služba. Celá výprava
stojí.
Proè láska znièila,
pak konèí u døevìné chaty
Chci nesmírnou dálkou jít pro tebe
co tvoøila tak pracnì?
Markove sczawiny, odkud se
jen, držet tì za ruku, to je mùj
To láska rùži krásu pùjèila a nechala ji vonìt sladce. traverzovanou trasou dostanete
zpìt do údolí.
sen.
Rùžové lístky poklesly k zemi
Jestliže zavítáte do tohoto
do kaluže špinavé.
kraje
v jakémkoliv roèním
Nenapravitelný snílek Kdosi øekl: „Je zvadlá, už nelíbí se mi.”
období, èeká vás nezapomeA to byl konec rùže životem zklamané.
nutelný zážitek.
Ty
POEZIE
Rùže
Nikita
Kateøina Kajzarová
A pøece je jedno období, ve kterém je muž nesporným pánem v domì: od narození
asi do tøetího roku.
(Pegas)
Støední škola v USA
PROSTOR
Strana 5
Jaká je støední škola v USA oèima èeské studentky?
Amerièané jsou povìstní roèníkù angliètiny, slušný uèí se zde budoucí zahradníci a
právníci.
mezi jiným také tím, že velice rádi prospìch a dostatek financí.
Magnet školy jsou velikostí
hostí studenty z celého svìta.
„Po pøíjezdu do USA jsem se
støedoškolákùm dokonce umož- utvrdila v tom, že americká srovnatelné s našimi gymnázii
òují studium na státních støedních kultura a životní styl jsou mi cizí. (asi 500 studentù) a jsou zamìškolách zdarma. Amerièané jsou Postupem èasu jsem si našla ve øeny na právo, umìní a vìdu. Na
také v mnohem „první” a to Státech pár dobrých pøátel a tìchto školách probíhá výuka ve
nejen ve spotøebì hamburgerù, pøestala jsem se díky nim dívat ètyøech dvouhodinových blocích
ale napøíklad i v poètu rodin, na vìci èernobíle. Pomohli mi dennì s tím, že od pondìlí do
které jsou ochotny do svého najít cestu k vìcem, o kterých pátku je stejný rozvrh hodin.
Ten se mìní až v pololetí.
domu pøijmout cizího èlovìka, dnes mùžu øíct, že se mi na
dát mu jíst a starat se o nìj jako o Americe líbí, a možná mi obèas i Domù jsem se dostala vìtšinou
vlastního. A tak se každoroènì chybí. S „Amerikou” jsem se ale kolem ètyø hodin odpoledne a
nejeden èeský student rozhodne po deseti mìsících nedokázala zbytek veèera byla doma”.
Když srovnáme støední školu
všechno tady zabalit a vydat se ztotožnit. Myslím, že to u mì
v USA s tou v ÈR, tak zjistíme, že
do USA. Jak to pak všechno mùže opravdu není otázkou èasu.”
vypadat, na to jsme se zeptali
Jak jsem se dozvìdìla, tak se liší v mnoha ohledech. Uvedu
nìkoho, kdo to zkusil. Jmenuje mnohým Èechùm v USA vadí jen dva pøíklady:
Studenti mají hroznì moc
se Magda Zientková, byla jídlo, které je moc tuèné a
studentkou sedmiletého Gymná- obsahuje málo zeleniny. Ameri- úkolù. Látku se nauèí doma a
zia v Èeském Tìšínì a septimu èané vìtšinou obìdvají hambur- potom mají pouze diskusi ve
škole, je to
strávila ve státì
vlastnì naopak
Kansas v USA.
než u nás.
Nyní vám výsVšeobecnì
ledek pøináším
je to lehèí. I
v následujících
pøístup profeøádcích.
sorù je jiný, jsou
„Do Spojevstøícnìjší.
ných státù jsem
Co se týèe
se rozhodla
amerických
odjet, i když na
studentù, tak
rozdíl od spoujsou stejní jako
sty lidí mì
èeští, jenom se
nikdy nijak
neumí bavit a
zvláštì nepøijsou ménì infortahovaly. Moc
movaní (napø. o
jsem chtìla
kultuøe atd.)
umìt anglicky,
Vìtšina
a protože na
pøímo ze školy
g y m n á z i u Studenti po maturitì. Vlevo jsou profesoøi a øeditel školy.
jezdí do práce,
výuka angliètigery nebo jiná rychlá jídla. Na co
ny nevypadala valnì, byla to ale Magda nedá dopustit je což je v Americe bìžná praxe. Od
jedna z možností, která se pro mì squash (velmi dobrá zelenina) v šestnácti let pracují témìø všichni,
aby si tak vydìlali na benzín,
stala aktuální.
syrové zálivce.
Poté co jsem se rozhodla
Co
se
týèe
chování popø. splátky na auto apod.
Bez auta se dnes nikam
strávit jeden školní rok v USA, Amerièanù, tak a už v obchodì
jsem si musela vybrat agenturu, nebo ve škole se dennì setkáváte (skoro) nedostanete. Z mìsta,
která by mi zprostøedkovala s pøívìtivostí a bezprostøedností, kde byla Magda ubytována to do
cestu, studium, pobyt v rodinì, která u nás chybí. Amerièané se nejbližšího kina bylo asi 30 minut
zdravotní pojištìní a další obecnì ménì mraèí a jsou k sobì autem. I ve mìstì jsou od sebe
jednotlivá nákupní a kulturnìspoustu náležitostí potøebných k milejší.
odjezdu. Rozhodla jsem se pro
Urèitì vás zajímá, jak vypadá zábavná centra vzdálená v jiných
mìøítcích než tomu je v Evropì.
agenturu American Intercultural bìžný „americký den”.
Student Exchange (AISE). Nìkdy
“Vstávala jsem nìco po páté Tyto „hlavní tøídy“ jsou
v èervenci jsem od této agentury ráno, v šest už mì mùj hostitel - propojeny sítí dálnic a mìstská
dostala umístìnku v rodinì pana father Tom vezl autem ke hromadná doprava prostì
Becktolda ve mìstì Wichita a 22. školnímu autobusu a 7:15 mi nefunguje.
Alespoò víkendy byly o nìco
srpna 1998 jsem sedìla v letadle zaèínala škola. Byla jsem
a mìla z toho všeho smíšené umístìna na støední škole velice barvitìjší, i když u nás má
pocity.”
netypické pro Ameriku, která osmnáctiletý èlovìk daleko více
Abyste si nemysleli, že toho patøila k síti specializovaných možností, jak strávit sobotní
studijního programu se mùže státních støedních škol s ozna- veèer než jich má stejnì starý
každý zúèastnit, tak uvedu èením Magnet. Tyto školy se od Amerièan. Ten nesmí do dovršení
alespoò základní kritéria, bìžných liší jak velikostí, tak 21 let do žádného klubu, kde se
kterými jsou dobrý zdravotní zamìøením. Bìžná americká podává alkohol, takže nakonec
stav, absolvování alespoò tøí státní škola má cca 3000 studentù, mùže leda tak do kina nebo na
bowling.
Ale i pøesto Magda považuje
Ameriku za dobrou zkušenost.
„Èlovìk získá šanci vidìt vìci z
trochu jiné perspektivy a toho,
co má doma si pak více váží
(aspoò chvilku).“
Natálie Bialoòová
Mládí by bylo
mnohem pìknìjší,
kdyby se objevilo v
pozdìjším vìku.
(Russell)
Moudrý èlovìk
opravuje podle
cizích chyb své
vlastní.
(Syrus)
Nièeho se nebojím,
protože nic nemám.
(Luther)
Pøílišná hojnost slov
cizích jazykù
dodává takové
barvy, jako
pleti divokých
Malajcù tetování.
(Kosina)
Nìkomu je uzený
jazyk vepøový
milejší, než jeho
jazyk mateøský.
(Wuhš)
Nevìøte slovùm,
ani svým, ani
cizím, vìøte jen
svým a cizím
skutkùm.
(Tolstoj)
PROSTOR
Strana 6
Kultura
Vìdomosti profesorù
Po smrti?
„Joan, Liz, pojïte. Otec už èeká. Co to tam ještì dìláte?”
„Nic mami. Už jdeme.”
Matka pustila Joan a Liz pøed sebe a jako poslední vešla do ložnice,
kde na posteli ležel její umírající manžel.
„Jak se cítíš Jimy?”
„Susan? Jsi to ty?”
„Ano miláèku. Jak ti je?”
„Až na to, že umírám, mi je fajn. Jsou tady všichni?”
„Ano zlato. Je tady Joan, Liz i Joe se svou ženou Mary. Pøišli
všichni.”
„To jsem rád. Asi bych mìl nìco øíct, když jsem vás sem pozval.
Víte, uvìdomuji si, že jsem nebyl zrovna ideální manžel, ani otec.
Možná to teï budete popírat, ale já vím své.”
„Ale Jimy. Tak nesmíš mluvit.”
„Ticho Mary. Nech mì mluvit. Mám už jen málo èasu.”
„A tak alespoò teï, na úplném závìru svého života se vám chci
omluvit za všechny své chyby. Za ty zameškané oslavy a za svou
dlouhou nepøítomnost, když jsem jezdil na služební cesty. Nyní vám
prozradím své nejvìtší tajemství. Nepotøeboval jsem ho odhalovat
pøedèasnì, protože se nám daøilo dobøe a stejnì by to bylo k nièemu.
Týká se mého dìdictví po mém otci. Tìsnì pøed jeho smrtí jsme se
pohádali, ale protože jsem byl jediný, kdo mohl jeho bohatství zdìdit,
všechno prodal a uložil na konto ve Švýcarsku.Tyto peníze tak mohou
zdìdit až mí potomci po mé smrti.”
“Jimy, ty už blouzníš. Nemᚠhoreèku?”
“Ne Susan. Je mi dobøe. Jestli mi nevìøíš, mùžeš si to ovìøit. Otcova
poslední vùle je v dvojitém dnì pravé zásuvky mého starého stolu.
Ale teï už se s vámi rozlouèím. Ve vzduchu už cítím svoji smrt. Pøišla
si pro mì a už se nemùže doèkat až si mì vezme.”
Po tìchto slovech zavøel Jim oèi a naposledy vydechl. Susan se
rozplakala a ostatní se postavili za ní.
…
Muž na nemocnièním lùžku pomalu otvíral oèi.
„Doktore, už se probírá. Už otevírá oèi. To snad ani není pravda.
Probírá se.”
„Opravdu? Uhnìte prosím, musím se k nìmu dostat. Pane Horne.
Slyšíte mì?”
„Jeremy, to jsem já, Jill, tvá žena.”
„Co se to dìje? Kde to jsem? Vždy jsem umøel.”
„Neumøel jste pane Horne. Mìl jste vážnou autonehodu a upadl
jste do komatu. Strávil jste v nìm celý rok, až jste se dnes probudil.”
„Ne, to nemùže být pravda. Nikdy jsem žádnou nehodu nemìl.
A nejmenuji se Jeremy Horn, ale Jim Sparks a moje žena se jmenuje
Susan a pøed chvílí kleèela u mé postele. Co se to dìje? Vždy já jsem
pøece umøel.”
„Neumøel jste pane Horne.”
„Umøel. Pamatuji si celý svùj život. Pamatuji si svou rodinu a
pamatuji si i svou smrt. Umøel jsem . Já jsem pøece umøel!”
„Uklidnìte se pane Horne. Uklidnìte se. Sestro, dejte mu sedativa.”
Sestra píchnula panu Hornovi sedativ a on hned zase usnul. Jeho
spánek však byl neklidný.
„Co se mu to stalo doktore?”
„Nevím paní Hornová. Jediné vysvìtlení snad je, že v komatu
prožil nìjaký jiný život a až jeho smrt v onom svìtì mu dovolila se
z komatu probudit. Nyní si však místo svého pravého života
pamatuje svùj sen z komatu a také svou smrt v nìm.”
Je nový školní rok a opìt jsou zde Vìdomosti profesorù.
Náhodnì vybraných vyuèujících jsme se zeptali na základní
vìdomostní otázky. Úkolem je vyzkoušet, jak jsou vyuèující odvážní
a nebojí se na otázky odpovìdìt. Nikdo neví všechno a jak øíká
klasik: „ nikdo není dokonalý“. Dìkujeme všem dotázaným
profesorùm za jejich odpovìdi. (Pozn.: Pøipravujeme novou rubriku:
Vìdomosti studentù.)
Otázky:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Co je to siesta?
Co je to serenáda?
Ve kterém státì je mìsto
Mannheim?
Co je to drachma?
Ve kterém státì je
lochneská pøíšera?
Co je to eliptický?
Co je to izometrie?
Správné odpovìdi:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
chvíle odpoèinku
veèerní píseò - zamilovaná
nìmecko
øecká mìna
stát - Velká Británie
mající tvar elipsy
shodnost nebo shodné
zobrazení
Odpovìdi profesorù:
Mgr. Miroslav Filipec
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
odpoèinek
hudební skladba
nìmecko
platidlo Øecka
Skotsko
oválný od elipsy
zobrazení
Mgr. Marcela Kantorová
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Mgr. Anna Jursová
Mgr. Karla Demelová
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
odpoèinek
hudební skladba
nìmecko
øecká mìna
Anglie
matematický výraz
nìco ve fyzice?
pohoda
hudební dílo
nìmecko
mìna Øecka
Skotsko
oválný
shodnost
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
odpoèinek
hudební dílo
nìmecko
mìna v Øecku
Skotsko
obìh nìèeho
mìøení
Mgr. Dagmar Mannheimová
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
pohoda
noèní hudba
Nìmecko
mìnová jednotka v Øecku
nevím
oválný
stejné zobrazení
Petra Lancová, Petra Drongová
TREK
Velká láska si
Èlovìk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý. V
nìkdy dovoluje i
taková pøání, která podstatì má ale èlovìk s pøibývajícími lety co dìlat, aby se
udržel tak chytrý, jako byl.
se pøíèí zdravému
rozumu.
(Goethe)
(Seneca)
PROSTOR
Zábava, poezie
O princeznì, která nerada èekala
Byla jedna princezna, moc krásná a moc líbezná.
Ta èekala na prince, až pøijede z blázince.
Koupila si hodinky a poèítala vteøinky.
Pìt vteøin ubylo, prince ještì nebylo.
Poprosila svou služku, a nabije pušku.
Služka pušku nabila, princezna se zabila.
Když zem najednou otøese se, princ na koze veze se.
Uváže ji k javoru a pospíchá hned nahoru.
Vstoupí do prvních dveøí, tam kaluž krve leží.
Vstoupí do druhých dveøí, tam vybitá puška leží.
Vstoupí do tøetích dveøí, tam princezna mrtvá leží.
Pak uchopil dýku svou a vrazil si ji do prsou.
Jak to služka vidìla, sedla, prdla, omdlela.
Teï tam leží mrtvoly a ožírají je moly.
Blbost nezná
hranic a hranice
nezná blbost, ale Válka s viry
studenti ji znají
Ráno jsem se probudila
(Mrázek) a pùl sedmá právì bila.
POEZIE
Mimozemšané to
nemají u nás
lehké
Petra Drongová
Život je pohádka
Šípková Rùženka trochu jinak
Žili byli dva ani chudí ani
bohatí manželé. Vedlo se jim
dobøe, ale nemìli žádné dìti.
Když už nevìdìli co s tím, šli se
poradit k Babì Jaze. Baba Jaga
mìla vystudovanou vysokou
lékaøskou školu, a tak usoudila,
že budou muset pøistoupit k
umìlému oplodnìní. Vše se
povedlo a žena za devìt mìsícù
porodila zdravou holèièku,
kterou pojmenovali Rùžová
Terka. Rodièe však Babì za
zákrok nezaplatili, a proto Jaga
Terku zaklela. Øekla, že až jí bude
20 let píchnou jí do ruky jed a
zemøe. To se ale dozvìdìla Jazina
tchýnì. Nemìla s ní vyøízené
úèty a to ji vedlo k tomu, aby se jí
pomstila. Vyøkla nad Terkou
svou vìštbu, která znìla: „Budeš
krásná a chytrá, jedinou tvou
chybou bude, že nebudeš mít
zuby. To co ti píchnou nebude jed,
ale silné sedativum. Po 60 letech
se probudíš a staneš se poèítaèovou expertkou.” Jak Terka
rostla byla stále krásnìjší. Byla tak
chytrá, že už v osmnácti letech
pøednášela na vysoké škole.
Rodièe na kletbu zapomnìli, ale
Strana 7
kletba nezapomnìla. Terka mìla
jít v den svých dvaceti narozenin
na oèkování. V nemocnici byla v
ten den bohužel nová sestøièka.
Øíkali jí kotletka a protože byla
tak tlustá že si nevidìla ani na
ruce spletla si oèkovací tekutinu
se sedativem. A protože mìla i
špatnou pamì, tak jak to bývá
spletla si i dávku. Píchla jí dvacet
litrù sedativa a Terka okamžitì
usnula. Byla pøevezena do
nemocnièního pokoje , kde snila
o princi na bílém koni, krvavém
boji s drakem a bohaté svatbì.
Za tìch šedesát let se nemocnice
pøestavìla v hotel a rodièe
zemøeli. Když se Terka probudila
spatøila pokojského. Byla to její
životní láska. Poté co Terka
vystudovala poèítaèovou školu,
nastoupila do zamìstnání a vdala
se za pokojského. Po roce musela
jít však do dùchodu a protože už
byla po pøechodu nemohla mít
dìti. Pokojský se s ní rozvedl.
Terka pøesto zemøela šastná.
Srdce pøestalo tepat a život
skonèil.
Petra Lancová
Ve škole vypukla žloutenka
Na jedné vzdálené planetì žije
mimozemšan jménem Kithat.
Tem slyšel jednoho krásného dne
o planetì Zemi, a od té doby
toužil se na ni podívat. Ta touha
byla tak veliká, že se za nìjakou
dobu na Zemi vypravil. Jenže si
chudák vybral špatný stát. Pøestal
totiž v Èeské republice a to
rovnou v hlavím mìstì Praze.
První den se mu celkem
zamlouval. Prošel se po Karlovì
mostì, navštívil Národní divadlo
a další historické památky. Veèer
se ubytoval v luxusním hotelu
Intercontinental. Když se veèer
díval na televizní noviny na
Novì, uvidìl v nich zasedání
našeho myslícího parlamentu i
rozhodl se, že se s jeho
pøedstaviteli musí setkat. Brzy
ráno se tedy vypravil k budovì
parlamentu. Jakmile zaèal
vysvìtlovat ochrance, že se musí
s pány poslanci setkat, protože je
z dalekého vesmíru, šoupli ho
rovnou do Bohnic. Z Bohnic se
mu podaøilo utéct, byl by se tam
asi zbláznil. Jenže byl už veèer a
Kithatovi nezbývalo nic jiného
než
spát
pod
mostem.
Nedopatøením se dostal na E55,
skinheadi ho chtìli vzít do party
a pøipletl se i k nìkolika
pøestøelkám. Nakonec se mu
však podaøilo nalézt svou
kosmickou loï a odletìt zpátky
na svou planetu. Jednou se ho
pøátelé zeptali, jaké to na Zemi
bylo. Kithat zemøel a nic
neodpovìdìl. Není divu, že se k
nám už nevrátil.
Pavla Heczková
Jistì všichni víte, že se na naší škole objevila žloutenka. Do školy ji pøinesl jistý žák z 5.B. A
projevila se tím, že mu zaèaly žloutnout oèi. Spolužáci si nejprve mysleli, že je jejich kamarád
upír, což jak se pozdìji projevilo, není pravda.
Pøi oèkování studentù 5.B jeden student dostal panický strach z jehly a utel ze tøídy. Dosud
ještì nebyl nalezen.
Kdybyste ho nìkdo vidìli nahlaste to prosím na sekretariátu školy.
Øeditel školy varuje: “nepøibližujte se ke studentùm tøídy 5.B, jsou v pøísné karanténì, i když
jsem øíkal, že to není nutné.
Eva Klusová
Z okna vidím sluníèko,
co øve: “Vzbuï se holèièko.”
Snažím se ho akceptovat,
k autobusu vysprintovat.
Zdál se mi tak krásný sen,
teï mì èeká perný den.
Infekce tu všude øádí,
tøídní nám to øíci pádí.
Žloutenka tu všude je,
není žádné nadìje.”
K doktorovi ráno jdeme
a globulin fasujeme.
Bolesti se bojíme,
už od rána nejíme.
S hladem, strachem v
ordinaci
berou nám krev, je to k pláèi.
Potom svléknout kalhoty ...
nebojme se nahoty.
Už do školy pospícháme
a v klidu se nasnídáme.
Na záchod jít nesmíme,
ve tøídì se tísníme.
Cítit nás je chloraminem,
v kbelíku se totiž myjem.
Záchod o dva patra výš,
v hodinì tam jenom smíš.
Bufet teï je pro nás tabu,
karanténa nemá vadu.
Na taneèní, do kina,
nesmí celá rodina.
Chybné slovo „karanténa”,
máme na to jiná jména.
Ze tøídy se nehneme,
tiše tady žloutneme.
Možná pøijdou lepší èasy,
hrùzou se nám ježí vlasy.
Pøíštì možná cholera,
dá nám øádnì do tìla.
Karla a Josefína
PROSTOR
Pozoruhodná Extraliga
pøíèku. Naopak zklamáním je urèitì
Spatra, která po mnoha nákupech
urèitì myslí na vyšší pøíèky než je
její desáté místo. Tady se urèitì
projevil hromadný odchod hráèù do
NHL tìsnì pøed zaèátkem soutìže.
Prvních šest extraligových kol
má za sebou i nováèek z Havíøova,
kterému se vstup do naší nejvyšší
soutìže vùbec, ale vùbec nepovedl
a na svém kontì nemá ani bod. Ale
jsme teprve na zaèátku a vše se ještì
mùže zmìnit.
Další kapitolou prvního mìsíce
Extraligy jsou návraty hráèù, kteøí
si do Èech odskoèili jen kvùli
nepodepsaným smlouvám za
moøem. Jejich pùsobení na èeských
kluzištích bylo urèitì obrovským
pøínosem nejen po hokej, ale i pro
pokladnice klubù, na jejichž høišti
se pøedstavili. Asi každý hokejový
fanda si nenechá ujít možnost
podívat se na originální hru Roberta
Reichela, èi se podívat asi poprvé
v historii èeské ligové soutìže na
Kanaïana Morrisona, který se navíc
pøedstavil v útoku spolu s Bonkem
a Eliášem. Do této skupiny hráèù
patøili i Roman Hamrlík a Václav
Varaïa. S blížícím se startem NHL
se však tito hráè z naší soutìže
postupnì vytrácejí. Podepisují nové
smlouvy za oceánem, tøebaže za
cenu velkých ústupkù (Bonk snížil
své požadavky z 1,3 miliónù na 800
tisíc dolarù za rok). Eliáš
s Morrisonem se naopak stìhují na
pár utkání do prvoligové Tøebíèi, kde
první jmenovaný s hokejem zaèínal.
Naopak špatné zprávy pøicházejí o hráèích, kteøí to v Americe
zkoušejí prvním rokem. Mezi nì
patøí také extøinecký Libor
Procházka, který se neprosadil v St.
Louis a byl poslán na farmu, kde
bude hrát jednu z nižších soutìží
IHL. Podobný osud potkal i
bývalého brankáøe pražské Sparty
Milana Hnilièku, který „nepøežil”
boj o post aspoò tøetího brankáøe
v týmu New Yorku Rangers.
Hnilièka si pro zmìnu zahraje další
ze soutìží v USA a to AHL.
Støedoškolský pohár
okresní kolo
do regionálního kola. Dívky
skonèily o 1 hod za dìvèaty z
frýdeckého gymnázia a se
znaèným odstupem od vítìzné
Obchodní akademie.
hoši - 1. místo
(Marek, Rada, Szlaur, Ostruszka,
Sklenáø, Branný, Tøeslín, Till,
Wawerka)
dívky - 3. místo
(Mrózková, Žáková, I. Stenchláková, Z. Stenchláková, Przyczková, V. Vrátná, E. Kozielková, J.
Konderlová, Piòosová, Sikorová,
Mitrengová)
První místo patøilo pøesvìdèivì hochùm, kteøí tímto postupují
Rozhovor s Martinem Havlátem
Martin Havlát se narodil ve znamení Berana 19. dubna 1980 v Brnì.
S hokejem zaèínal ve svém rodném mìstì ve svých pìti letech. K
hokeji ho pøivedl taka. Za Kometu Brno hrál do roku 1998, pak
pøestoupil do Tøince.
! Kdo byl tvùj vzor v dìtství a kdo je jím teï?
Asi Wayne Gretzky.
! Co je zatím tvým nejvìtším hokejovým úspìchem?
Je to tøetí místo, které jsme vybojovali s Tøincem v Extralize a
draft.
! Jaké jsou tvé cíle v této sezónì?
Chtìl bych se hlavnì udržet v „áèku”.
! Kdo je tvým nejlepším kamarádem v tøineckém
kádru?
Patrik Moskal a David Appel
! Kolik mᚠvolného èasu a jak ho trávíš?
Volného èasu moc nemám, ale nìjaká ta chvilka se najde vždy a tu
trávím odpoèinkem a poslechem hudby.
! Jaký jsi byl žák na základní škole?
Výborný.
! Který pøedmìt jsi nemìl rád?
Byla to hlavnì matematika, èeský jazyk a chemie.
! Mᚠnìjaké nejoblíbenìjší jídlo?
Knedlo-vepøo-zelo.
! Jaké holky se ti líbí a jaká je podle tebe ideální
žena?
No, líbí se mi èernovlásky s modrýma oèima, samozøejmì štíhlé
postavy, mìla by mít smysl pro humor a glavnì vìrná. (pozn.
autor.: Má pøítelkyni èernovlásku s modrýma oèima)
! Kdy se chceš ženit a kde bys chtìl bydlet?
Co nejpozdìji - asi ve 27. Kde bych chtìl bydlet? Tak to ještì
nevím.
! Hokej se nemùže hrát vìènì, víš už co budeš dìlat,
když s hokejem skonèíš?
Doufám, že hokej budu hrát tak dlouho, že si vydìlám na
živobytí.
IW
!
Díky za rozhovor
PŠ
8. 10. Litvínov - Tøinec
10. 10. Tøinec - Plzeò
15. 10. Tøinec - Pardubice
17. 10. Èeské Budìjovice- Tøinec
19. 10. Litvínov - Tøinec
22. 10. Tøinec - Sparta Praha
24. 10. Havíøov - Tøinec
29. 10. Tøinec - Vsetín
31. 10. Znojmo - Tøinec
Výsledky sportovních soutìží
Maratonská štafeta:
druhé místo z osmi štafet
Zvítìzila 4. ZŠ o délku
jednoho bìžeckého úseku. Po
osmi roènících vede 4.ZŠ nad
tøineckým gymnáziem 5:3.
øíjnový hokej
Nová Extraligová sezóna, která
zaèala 10. 9., se už pomalu stává
souèásti života hokejového fandy,
který si zaèíná zvykat na všechny
ty zmìny okolo èeského hokeje.
Pomalu se louèíme s hvìzdami
pùsobícími v NHL, které i za cenu
ústupkù podepisují nové smlouvy,
èi odcházejí do nižší soutìže.
Z Ameriky pøicházejí zprávy o
osudech loòských extraligových
hvìzd, které to zkoušejí v nejprestižnìjší soutìži svìta. Nejobsáhleji se však budu vìnovat
Hokejové Èeský Telecom extralize.
Ze všeho nejdøíve se zmíním o
tøineckém klubu. Ten odstartoval
tøemi vítìznými zápasy. Když
dokázal zvítìzit i v Praze, kde
porazil silnou Spartu. Pak ale pøišlo
trápení a tøi utkání bez vítìzství. Ve
dvou z tìchto zápasù navíc pøišli
Oceláøi o body až v samotném
závìru. Na vsetínském lapaèi
inkasovali naši hráèi branku na 2:3
v poslední minutì a v Karlových
Varech se skóre naposledy mìnilo
v nᚠneprospìch až tøi sekundy
pøed závìreènou sirénou (Jankù
vyrovnal na 3:3). V posledním
záøijovém utkání pak tøineètí
doslova „utrpìli” výhra 3:2 nad
slabým Kladnem. Doufám, že pøíští
mìsíc bude, pøedevším co se hry týèe
lepší. Protože v záøí to šlo s naším
týmem od devíti k pìti. Fanouška
pak ani tolik nepotìší umístìní na
špici tabulky, když na stadionu vidí
jak se tøineètí na ledì trápí i z týmy
z druhého konce tabulky.
Nejvìtším pøekvapením je zatím
Plzeò, od které se sice èekalo, že se
bude pohybovat na horních pøíèkách
tabulky. Ale asi jen málokdo
oèekával, že by mohla po sedmi
kolech vévodit extrligové tabulce
s takovým náskokem. Je vidìt, že
snaha zachovat témìø nezmìnìnou
sestavu oproti pøedchozím sezonám se vyplatila. Pro mì osobnì je
pøekvapením i loòský finalista ze
Zlína. Odešla mu spousta opor,
pøedevším brankáø Kameš, ale
pøesto bez nìjakého velkého nákupu
hráèù si Zlín drží svou druhou
Sport
øíjnový hokej
Strana 8
.
Beskydský azimut - rozpaky nad naší úèastí:
- má cenu se zúèastnit jen formálnì a závod odchodit?
- je možné pøipustit, že se student gymnázia nedokáže orientovat
podle mapy?
Oèekávané soutìže v øíjnu:
7. 10.
13. 10.
13. 10.
20. 10.
20. 10.
21. 10.
Pøespolní bìh, kat. IV. i V.
Regionální kolo Støedoškolského poháru
(?) Okresní kolo ve velké kopané
Šplh, kat. IV.
Plavání, kat V.
Házená, kat. V.
PS: Komu vadí výsledky na sportovní nástìnce???
Mgr. Pavel Sikora