hlášky z GJN
Transkript
hlášky z GJN
David Brochot Brochot: „Il y a d'autres personalités importantes, mais celles vous devez connaître, car vous risquez de les rencontrer... pas dans la rue.“ (Jsou tu ještě další důležité osobnosti, ale ty už musíte znát sami, protože je dost možné, že se s nimi setkáte...nikoliv na ulici. – pozn. red.) Brochot (o Ben Gourionovi): „Il est mort très vieux, très liquide, très décoiffé...“ (Zemřel hodně starý, hodně rozteklý, hodně rozcuchaný. – pozn. red.) Brochot (vysvětluje význam slova): „Dans le mot étatisation on trouve le mot.....?“ Réponse: „État.“ Brochot: „Et ‚isation‘ nous indique que...?“ Štíša: „C’est féminin.“ (Brochot: „Ve slově zestátnění je jaké slovo?“ Odpověď: „Stát“ Brochot: „A ,nění´ znamená, že...?“ Štíša: „Je to rodu středního.“ – pozn. red.) Brochot: „Vous ne pouvez pas arriver au jour de bac décidés quel sujet vous prendriez.“ Dan: „Je prendrai la question de cours.“ Brochot: „Tu devrais apprendre tout par cœur, et histoire ça fait beaucoup.“ Dan: „Je serrai très... très... jak se řekne chytrý?“ (Brochot: „Nemůžete přijít k písemné maturitě předem rozhodnutí, které téma budete psát.“ Dan: „Já budu psát výklad“ Brochot: „To se budeš muset naučit všechno nazpaměť, a že toho je v dějepise hodně.“ Dan: „Já budu hrozně... hrozně... jak se řekne chytrý?“ – pozn. red.) Brochot: „Vous n'apprenez pas les vocabulaires, mes enfants.“ (to jsme slyšeli často.) (Neučíte se slovíčka, mé děti. – pozn. red.) Catherine Brière de la Hosseraye Brière de la Hosseraye: „Moi, j'ai un problème, je sais pas compter.“ (Já mám takový problém, neumím počítat. - pozn. red.) Brière de la Hosseraye: „J'ai encore ajouté un obrazku.“ (Ještě jsem přidala un obrazku - pozn. red.) Petr Bärtl Bärtl: „...jako by se duše zamyslela.“ Bärtl (popis Beethovenovy symfonie): „Vyplouvá to na povrch, pak se to rozsvítí na nebi, a k tomu je ta pravá ruka.“ Alena Plášková Plášková (při čtení dokumentu): „Zas provedu cenzuru, protože to je moc dlouhý. (pro sebe) Moje komunistické počátky.“ (kroutí hlavou) Plášková (před čtením prohlášení o nezávislosti): „Já jsem to zapomněla proškrtat, cenzor neudělal práci, tak to budete mít jednou bez cenzury.“ Plášková: „Teď budeme brát teda nezáživnou látku: politický systém. ... Pak to teda nebude o nic lepší, ale, abyste měli radost, tak vám alespoň brutálně zavraždím Rašína.“ Plášková: „Tak, kdo sedí na pozici Lenina si napíše...“ Plášková: „Co je ministerstvo vnitra?“ Odpověď: „Ministerstvo represálií.“ Fylyp: „Kolik byl kurz Kčs k libře?“ Plášková: „Fakt nevím.“ Fylyp: „Alespoň přibližně..“ Plášková: „Já přibližně neříkám, vy si to pak napíšete...“ Dan: „Neví, neví... !!“ Plášková: „Hácha jel za Hitlerem do Brna...“ Plášková: „Ale abychom byli spravedliví, protože víte, že vše říkám nesmírně objektivně…“ Plášková: „To budeme brát až příští rok, ale já vám to prozradím, kdybyste se nemohli dočkat.“ Plášková (o českých vojácích v exilu): „Pochválil je i Churchill ... ale nesmějte se, bylo to k druhému výročí podpisu Mnichovské smlouvy.“ Plášková (o Hábovi): „Jestli se mi podaří, ale víte, že nic nevnucuju, ale když se mi podaří ho zviklat…“ Plášková (citace při semináři): „Soudruhu Kopřivo, dejte pozor, aby Vám Clementis nefouk!“ Plášková (citace při semináři): „Pozorně vyslechl požadavky vůdce a souhlasil se vším, čemu rozuměl.“ Dotaz: „A to jim řekli a oni povstali?“ Plášková: „Né, že by všichni poslouchali. Oni stejně všichni neslyšeli.“ Fylyp: „A Ti antinacisti neměli pak problémy s lidma?“ Plášková: „No já moc nevím, zas tak stará nejsem.“ Plášková: „Jo, a Libuše byl Dagobert.“ Bärtl: „Třeba tahle třídnice má bluesovou barvu.“ Plášková: „No, možná tam byl nějakej mrňavej mor.“ Lydie Černá Černá (uprostřed věty koukne na Kůču): „Hi hi hi, confiscation.“ (bere mu učebnici angličtiny, aby nerušil.) Plášková: „To jste si ještě nevšimli, že jsem strašně zlá?“ Černá (vypráví příhodu z nakupování): „... a ta paní se zeptala, jestli náhodou nemají rovné banány... chápete to, ona chtěla rovné banány!“ Plášková: „No, to nevíte, co se mi povedlo v Béčku, řekla jsem, že Násir znásilnil kanál, místo znárodnil, naštěstí v tý francouzštině se mi nic takového stát nemůže. Takže: Nasser a fait un cound’état.“ Jelena Selesněva Selesněva: „Skočte se někdo podívat nahoru za slovníkem.“ Plášková: „Myslím,že takovej diktátor je lepší než komise profesorů GJN“ (když 6.B přemlouvala na jednu práci za pololetí) Selesněva: „Máte dvě možnosti, tu správnou buď zakroužkujete, nebo zaškrtíte.“ Plášková: „To mi jednou napsalo celé Áčko do písemky: ‚Karel IV. byl největší panovník všech dob a, až budu velký, chci být jako on nebo ona.‘ Podle toho, jestli to psal kluk nebo holka.“ Selesněva: „Pochopila jste to nebo to mám vysvětlit řecky?“ Dagmar Vachatová Vachatová (při domlouvání návštěvy PS PČR): „Doufám, že všichni víte, kde je poslanecká sněmovna. Ti, kteří neví, si to navzájem řeknou.“ 6 3 Kateřina Ullschmiedová Ullschmiedová (při vyplňování tabulky na tabuli): „1, 1/2, 1/4, 1/8 a ty těžký si vypočítejte sami.“ Jiří Hlásenský Hlásenský: „Nemáme čas, musíme pospíchat.“ (poté začal vyprávět o geologické expedici do USA.) hlas z davu: „Pan profesor Tartier říkal, že to pochopíme nejdřív po Vánocích.“ Ullschmiedová: „Ale to on si fandí.“ Hlásenský (na chodbě): „Z které třídy jste?“ Odpověď: „3.C“ Hlásenský: „Máme dnes spolu nějakou hodinu?“ Odpověď: „Ale pane profesore, vy nás už rok neučíte.“ Ullschmiedová: „Ticho! Vy jste horší než Francouzi.“ Štíša: „To teda ne, my se vyznáme v Praze!“ Ullschmiedová: „Nemračte se, napíšem si písemku.“ Ullschmiedová: „Přestaňte se derivovat a derivujte tuhle funkci!“ Ullschmiedová: „Víte, co je individuum vyššího řádu?“ Fylyp: „Já!“ Ullschmiedová: „Například mravenci.“ Hlásenský: „Jak se jmenujete?“ Kůča: „Kučera.“ Hlásenský: „Dobře, Kačírku...“ Hlásenský (na první hodině): „Vaše třídní je paní profesorka Akselrodová. A paní profesorka Akselrodová je metr, a jestli ona je metr, tak já jsem kilometr!“ Marie Šantrůčková Šantrůčková (při rozdávání písemek): „Hřídel ... hotová lidová tvořivost“ Ullschmiedová: „Fuj, to je hezký.“ Ullschmiedová: „... a vyjde to e na čtvrtou mínus tři.“ Katka: „A není to mínus třináct?“ Ullschmiedová: „To je možný, já to po sobě nepřečtu.“ Ullschmiedová (při rychlém převíjení videokazety): „Ale von nic neřiká!“ Lumír Novák Novák: „No ale tak to měřit nejde. Podle čeho měří zeměpisci hory?“ Dan: „Podle hladiny moře.“ Novák: „A kterýho?“ Dan: „Jadranského.“ Novák: „Správně, ale do laboratoře si Jadranské moře asi nepřeneseme, i když by to bylo příjemné.“ Novák (při objevení sešitu zeměpisu při suplované chemii): „Hele, proč tady máte Švýcarsko? ... No, proč tady máte Švýcarsko? Vždyť s nima ten hokej nehrajem.“ Šantrůčková: „No to vyjmenovávání dokumentů se mi zdá zbytečný i číst, ale Francouzové to tam chtějí.“ Šantrůčková: „Bientôt, on va sonner.“ (Brzy budeme zvonit. - pozn. red.) Šantrůčková: „Il y a des minerais de fer.“ Vítek: „Co znamená minerai?“ Šantrůčková: „M...m...m...m...mruda.“ Šantrůčková: „Nemá čas ztrácet smysl.“ Jana Parobková - Koktová Parobková (po klepání na kabinet tělocviku, kde nikdo nebyl): „Nikde nikdo, asi neprac... asi pracují.“ Koktová: „Est-ce que vous êtes capables...(zamyšlení)...asi spíš ne.“ Fylyp: „Comment on sait …“ Koktová: „Oui, c'est une très bonne question!“ Novák (po zavření jídelny v atriu): „Vodneste ten tác, nebo si vás najdu a zastřelim!“ Koktová: „Honzíku, já si vás snad k sobě přilákám.“ Novák (vstoupí do hodiny chemie): „Máte tu telefonát od prezidenta.“ Koktová: „Honzíku, vy jste se tak rozesmál a přitom slintáte.“ Věra Nováková Nováková: „Jak znemožnit řečníka? Nenápadně lízat citrón a on vám nic říct nemůže... vy nerušíte, jen lížete citrón.“ Koktová: „Figurez vous que vous êtes un petit trpaslík.“ Nováková: „Latinu můžete použít, když nechcete někoho urazit. Každá se urazí, když o ní řeknete, že je tlustá, ale nikdo se neurazí, když řeknete, že to je korpulentní dáma.“ Koktová: „Épousez vos connaissances.“ (Ožeňte se se svými znalostmi. Záměna slova épuiser – využít – pozn. red.) Nováková: „Kolik vás je ve třídě?“ Odpověď: „26.“ Nováková: „Je vás tu 22, ... takže jeden chybí.“ Věra Radváková Radváková: „Paní Kyliánová si vzala pana Hrabala a ten malého Bohumila okamžitě adaptoval.“ Eva Podzimková Podzimková: „Odbydeme si tohle a budeme se věnovat něčemu vyššímu, i když tohle je docela veselé.“ Koktová: „On va sonner bientôt.“ (Brzy budeme zvonit. - pozn. red.) Eva Štěpánová Štěpánová: „Milánkové, vy jste ta nejhorší elita národa, co jsem viděla.“ Štěpánová: „Kouření je ošklivý indiánský zlozvyk.“ Štěpánová: „Eště jednou se votočíte, a už vám to zůstane!“ Gäel Dandelot Dandelot: „Il faut chercher le réactif militant.“ (Musíme najít militantní reaktant. Zkomolení slova limitant – limitující - pozn. red.) Podzimková: „To není chyba, to je text z 19. století. Tam prostě ty písmenka nejsou.“ Podzimková: „Nevadilo by vám to tedy?“ třída: „Jo!“ Podzimková: „Říká se ano.“ Podzimková: „Můžete mi sdělit, proč jste mě nevyhodili?“ 4 5 TŘÍDA 6.C ve školním roce 2006/2007 si vás dovoluje pozvat na pár vtipů ze života Maturanti ze třídy 6.C ve školním roce 2006/2007: Lucy Bogy Irena Vrabcová Šimon Grimm IX. Leňous Harant z Polžic a Bezdružic Ondřej Lahváč Marjánka Rasta Hošnová Luky Hraboš Jan Hubiján Liška Chudinka Šáška Jaderná Zuzka Prágoša Kováříková Vít Maník Kůča Aneta Klíšťáková Vít Neználek Lenka Pichrtka Bára Próša Fylyp Krab Sedlák Nina Senohrábová Petruška Šmajstrofka Éja Kuku Hanz Štíša Michal Ovce Švarný Martina Pelíšková Katka Vínerka Tom E. Ted & Zmátlo Studenti Fylyp: „Moniko...“ Katka: „Proč říkáš Moniko a koukáš se mi na prsa?“ (Následuje dlouhá diskuze o tom, kdo se kam dívá a proč.) Fylyp (dějepisný seminář, ČSR): „A kdo volí prezidenta?“ Štíša (nadšeně): „Masaryk!“ Fylyp: „Lenochod dožívá 28 let.“ Štíša (Fylyp nemůže oddělit od sebe dva listy Štíšových novin): „Tys to rozbil!“ Šárka: „Já se asi půjdu utopit do záchoda.“ Katka: „Tomografie je na počítači a barevná a CT je černobílé jako rentgen.“ Ondra: „Oni nejsou tak hezký, jen tak vypadaj.“ Michal (po dlouhém čekání): „Já se na to vyseru.“ Ondra: „Deš domů?“ Michal: „Ne, na záchod.“ Bára: „My jsme tam dali passé surcomposé, protože jsme si mysleli, že existuje.“ Bára: „On si myslel v minulosti, že ho v blízké minulé budoucnosti přijdeme navštívit.“ Lukáš (o Dantovi): „Jeho otec byl gobelín... Ne! Golf!“ Akselrodová: „Kováříková sedmnáctého druhý a šestého pátý pozdní příchody.“ Zuzka: „Kdy?!“ Akselrodová: „Sedmnáctého druhý a šestého pátý.“ Zuzka: „Ale já mám jenom dva!“ Psycho test Otázka: Učitelé a jiné autority věnují příliš mnoho času tomu, aby nám zabránili dělat, to co chceme. a) ano b) ? c) ne In memoriam: Kuba Jelen Andrea Megvinet - Chucesovová Léonard Théodor Bernard Brière de la Hosseraye Coolio MC´s Dora Ressort Jean Treuil Móňa Šejbalka 2 7