Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy

HTT 2008 aneb Hvězdy, Tma a Tequila, Kateřina Schneiderová .
HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tlučhuba, Zdeněk Janák . . . .
Katalogy – za hranicemi Sluneční soustavy, Dominika Kalasová
Rusko je přitom tak přátelská země, Tereza Krátká . . . . . . . . . .
Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas, Pavel Karas . . . . . . . . . . . . . . .
Sobotní zatmění Měsíce, Marek Kolasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
6
8
14
17
19
Ilustrovaný pohled na Východodoněmecké setkání dalekohledů – Herzberger Teleskoptreffen,
k článkům uvnitř Bílého trpaslíka. Kresba Klára Pavelková
HTT 2008 aneb Hvězdy, Tma a Tequila
Kateřina Schneiderová
25.–28. 9. 2008. Já, Klárka a Zdeněček jsme strávili rozhodně zajímavé tři dny pod
stanem v nedalekém Braniborsku. Tady je podrobný záznam našich společných chvil pod
hvězdami.
Čtvrtek
kým sometem. Obloha byla opravdu jasná.
Bylo to zvláštní, protože když jsme vyjížPřijeli jsme za tmy. Jeßnigk je prdel světa. děli z Čech, bylo odporně zataženo. Tady
Ale obloha je vážně dost tmavá. Hlavní vý- začaly až ve dvě v noci vylézat mraky, tak
hodou je, že je vidět celý obzor. Jeßnigk jsme to zabalili. V tlampači hlásili, že tu
se nachází v rovinatém území Německa. noc byla velká vlhkost vzduchu, ranní tep◦
Poslepu jsme postavili stany a udělali loty 5–6 . Ale před zmrznutím nás chránil
si drobnou procházku mezi dalekohledy svařák a zimní oblečení.
a ostatními stany. Dost hrozivé bylo zjištění, že tu není ani jedna sprcha. PozoPátek
rovat jsme začali zhruba v deset. Všichni
pozorovali na louce, jen my jsme zdevas- Ráno mi neustále kolem stanu pobíhalo
tovali kukuřičné pole vedle. Koukali jsme dítě. Stan jsem postavila totiž přímo před
na M 31, M 110, M 32, M 33, M 1 a M 42, prolézačky. Snídaně proběhla v polních
„Kemblovu kaskádu“, M 36, M 37, M 35, podmínkách a Zdeněček odmítl jíst můj
M 38 ve Vozkovi. M 36, M 37, M 38 jsou koláč i buchtu. Zmlsanec! Jakmile se uděopravdu nádherné otevřenky. M 33, M 32, lalo hezky, udělali jsme si procházku po
M 31 a M 110 byly tradičně také super. Jeßnigku. Je to roztáhla vesnička. Mají tu
I v M 33 byl dobře vidět střed. Zdeněček hřbitov uprostřed náměstíčka, respektive
našel slabou galaxii pod M 81 a M 82, která návsi. A v zahradách vystavené kýčovky, trmá označení NGC 3077. S trochou fantazie paslíky, sošky . . . Hledali jsme krámek s pojsme ji viděly i my dvě, Klárka a já. Poprvé travinami. Poté, co jsem se zeptala babičky
jsem viděla M 42 v Orionu, bohužel jen vel- s kolem a pytlem slámy, jestli se tu dá kou2
www.astronomie.cz
pit něco k jídlu a pití a ona mi odpověděla: „No, já nevím, jak je to dneska, ale
zeptej se tamhle Anny, ty by to měla vědět.“
jsme to vzdali. Nejen kvůli tomu, že Anna
vzápětí zmizela ve velkém zeleném domě.
K obědu jsme měli housky a instantní polévku. Ani Klárka ani Zdeněček stále nechtějí jíst moje koláče. Dřív to sežerou mravenci.
Taky jsme se prošli znovu mezi stany
a prohlédli si dalekohledy. Samé děsivé otevřené konstrukce, metrový Dobson ještě
nestojí, místo pro něj vyhrazené zeje prázdnotou. Marně se zatím rozhlížíme po nějakých dalších Češích. Ptala jsem se pořadatelů, jestli je tu ještě někdo další z Čech,
ale oni nevědí . . .
S „válečným sometem“ si tu připadáme
poněkud, no, cizokrajně. Ale alespoň budíme rozruch a zájem. Dost lidí si ho prohlíží a také fotí.
Ve tři jsme se rozhodli jet do 10 km vzdáleného městečka Herzberg. Na to velké
dobrodružství jsme se vydali autobusem.
Herzberg je docela pěkný. Má pěkné náměstí s malými domy a krásný kostel. Jeli
jsme tam, abychom doplnili zásoby jídla
a hlavně si koupili nějaké tekutiny na zahřátí. Nicméně kde nic, tu nic. V okolí, kde
jsme vystoupili nebyl žádný větší krám,
jen sem tam maličký obchůdek s ještě
menším sortimentem. Takže jsme koupili
jen nějaké to jídlo a na alkohol se vybodli.
Zatím. Na zastávce autobusu jsme zjistili,
že se jedná o tzv. „Rufbus“, to znamená,
že se musí předem zavolat, že jím chceme
jet, aby vůbec přijel. Dost nás to šokovalo,
vzhledem k tomu, že jsme to zjistili až po
termínu odjezdu autobusu a že to byl poslední autobus. Takže pro další už jsme si
zavolat nemohli. Uvízli jsme v cizím městě,
v cizí zemi a potřebovali jsme se vrátit do
Amatérská prohlídka oblohy
3
cizího prdelákova. V knihkupectví jsme
si těsně před zavíračkou vypůjčili mapu
a našli konec města a tam nejbližší benzínku. A tím směrem jsme se pěšky vydali.
Jediné pozitivum bylo, že jsme na konci
Herzbergu narazili na Lídl. Takže jsme koupili zlatou tequilu, pomeranče a skořici.
Podle motta: Když už, tak už. Na benzínce
jsme se rozhodli, že si někoho stopneme.
Byla to jediná možnost, pokud nepočítám
tu jít to v sedm večer pěšky, jak se dostat
zpět. Stopovali jsme dost dlouho. Přecházeli ze stanoviště na stanoviště. A tvářili se
sklíčeně. V sedm večer začínala přednáška
německého astronoma na téma „Jsme ve
vesmíru sami?“, chtěla jsem tam jít, ale bohužel jsme v tu dobu pořád ještě stáli u cedule s přeškrtnutým nápisem Herzberg
a mávali na auta. Ve čtvrt na osm nám
zastavil anděl strážný. Štěstí v neštěstí.
Paní, povoláním řidička autobusu prý nikdy nenechává děti ve štychu a rozhodně
ne na silnici, když se stmívá. A i když byla
z Kolochau, vesnice, která je trochu jiným
směrem než Jeßnigk, dovezla nás přímo na
místo. Vážně nás zachránila . . . patří jí náš
obří dík!
Šla jsem si pak na dvě hodiny lehnout,
protože mě šíleně bolely nohy, byla jsem
grogy a představa dlouhé pozorovací noci
mi působila muka. Spánek mi dodal energii. Pozorovali jsme zhruba do dvou, pak
se úplně zatáhlo, takže už jsme nepoznali
ani jednotlivá souhvězdí. Trošku nás naštvalo, že jsme nic moc nenakreslili, protože jsme více méně čekali do rána, až vylezou hvězdy a objekty, které jsme nemohli
pozorovat v létě. Já jsem si nakreslila alespoň dvě otevřenky v souhvězdí Vozky. Po
tom, co se nenávratně zatáhlo jsme sbalili dalekohled, vytáhli židle a pozorovali
„souhvězdí Tequily“.
4
www.astronomie.cz
Sobota
Ráno začíná v půl desáté. Probudili jsme
se do zimy, se tam nějaké té kapky vody
a mlhy. Super. A pak že v sobotu bude
krásně. Klárka zjistila, jak se to má se sprchami. Prý se můžeme osprchovat ve sportovním areálu v Kolochau. Musíme si půjčit klíče a zajet tam. Prostě musíme, jelikož
nás svědí mastná hlava a smrdí nám nejen
nohy. Kolem stanů se válí šlupky od pomerančů a my se modlíme, aby večer bylo
jasno a my stihli něco víc nakreslit . . .
Tak jsme se konečně vykoupali! Vděčíme za to dvěma Čechům z Pardubic, kteří
se setkání také zúčastnili. Asi není nutné
připomínat, že po třech dnech bez sprchy
jsme si připadali jako znovuzrození.
Odpoledne jsme se zúčastnili drobné
přehlídky dalekohledů. Vystavili jsme můj
půjčený somet a nechali staříky a jiné nadšence, aby se pokochali robustní vojenskou technikou. Jeden mladík dokonce
řekl své přítelkyni: „Podívej se na to, kdyby
sis dneska chtěla tohle koupit, tak se nedoplatíš.“ To nás potěšilo. My jsme se zase
pokochali pohledem na slunce v dalekohledech s filtrem. Byla vidět spousta protuberancí, které jsou podle mě naprosto
úžasné, lepší než sluneční skvrny.
Tuto noc jsme pozorovali nejdéle, protože jsme věděli, že to je noc poslední. Ale
bylo hodně vlhko a opravdu velká vlezlá
zima. Nejhůř ji snášely nohy. A několikrát
jsme byli fénovat dalekohled.
Neděle
Ranní balení a brzký odjezd domů. Výlet to
byl pěkný a i pár nových zkušeností mi to
přineslo. Hodně se mi do paměti vryly nádherné hvězdokupy ve Vozkovy a sluneční
Amatérská prohlídka oblohy
5
protuberance. Lidé byli příjemní, ochotní,
nechali nás podívat se jejich dalekohledem. Akorát mi přišlo, že ten zápal není tak
velký jako třeba na letní Expedici v Úpici.
Měla jsem pocit, že hospůdka je stále nějak
moc plná . . . Zdeněček celou akci nazval
„Setkání majitelů dalekohledu“, ne setkání
pozorovatelů. Bůh ví, třeba se tam zase podívám . . .
X
HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tlučhuba
Zdeněk Janák
Místo, kde hvězdy jsou zářivější, mlhoviny mlhavější, Mléčná dráha mléčnější, temné
mlhoviny temnější a vesmír ještě o kousek níž nad hlavou, než by se mohlo zdát. Amatérská astronomie na německý způsob má ale i svá specifika a kdybych je znal předem, asi
bych se bál tam jet.
Po organizační stránce bylo toto setkání
dalekohledů zvládnuté na jedničku. Konalo se v malé vesničce (tak malé, že se
do ní ani malý obchod už nevešel) v prostorách které Němci hrdě nazývají sportovní areál – ve skutečnosti rozumně využitá část bývalého a stále aktivního JZD.
Organizátoři si dokázali zařídit, aby ve vesnici nesvítila jediná lampa, zatemnili okna
těsně přiléhajících domů a poručili i větru
a dešti, aby po tři noci bylo jasno alespoň
několik hodin po soumraku. Škoda jen, že
účastnici nechtěli tohoto komfortu, skýtajícího jedinečnou oblohu a výhled od obzoru k obzoru, využít naplno.
Název „setkání dalekohledů“ je velice
trefný a výstižný. Do Jeßnigku přijely dalekohledy se svými páníčky jak na nějakou
výstavů psů. Průměrný účastník měl přes
padesát let, přijel svým bavorákem, nebo
s karavanem, vybalil nablýskaného meada,
zapojil ho do zásuvky a nechal obdivovat
6
www.astronomie.cz
ostatními účastníky s neméně skromnou
výbavou. Amatérská astronomie v jejich
podání se dělá hubou v teplé místnosti nad
lahví piva. Pro správně autentický pocit nechybí ani červená zářivka. Po půlnoci už
skoro všichni ti, co seděli u dalekohledů
tvrdě spí.
Přes den bylo k vidění množství nejrůznějších dalekohledů všech tvarů i barev. Poslední novinky komerční výroby,
ale i u nás jen zřídkakdy viděné odlišné
a hlavně odlehčené konstrukce Dobsonů.
A hlavně Dobson s průměrem primárního
zrcadla jeden metr! Jazyková bariera však
byla docela velkou překážkou. Starší ročníky nejsou v angličtině moc komunikativní.
Co by se snad dalo organizátorům vytknout, je až příliš červeného světla, které
netlumené bylo někdy až bolestivě oslňující. Sprchy ve 4 kilometry vzdálené vesnici v jiném sportovním středisku. Což sice
všem těm, kteří přijeli vlastním autem, nedělalo problémy a snad se ani nedá předpokládat, že by se někdo i s dalekohledem
dopravil jinak. Snad jen tři mladí a blázniví
Češi s oprýskaným sometem. Pro našince
taky zásadní absence kuchyňky, namísto
snídaně za 5 €.
A ta zima. V noci byla taková zima, že by
jste ani psa nevyhnali. A kdyby jste ho přeci
jen vyhnali, už by se asi nevrátil. Až na jaře
by jste ho našli přimrzlého čurajíce žlutý
rampouch na nedaleký strom. Chladný konec září je už docela pozdě na stanování.
Každopádně ale akce podobného duchu, jako i v našich končinách organizovaná MHV, určitě smysl mají. Dávají příležitost setkat se s dalšími obdivovateli krás
noční oblohy, podívat se běžně nedostupnými dalekohledy, načerpat nové zkušenosti a navázat nové známosti.
X
Amatérská prohlídka oblohy
7
Katalogy – za hranicemi Sluneční soustavy
Dominika Kalasová
„Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?“ (Antoine de Saint-Exupéry)
Úvod
je obloha rozdělená na 88 souhvězdí. Souhvězdí severní oblohy mají původ již ve starověké antice, jižní souhvězdí pojmenovali
na svých cestách mořeplavci v 17.–18. století. Později se začaly katalogizovat i další
objekty, které patří do 4 % celkové hmoty
vesmíru, tedy hmoty atomární povahy.
Katalogů existuje nepřeberné množství,
v následujících odstavcích si je trochu roztřídíme a dozvíte se něco o těch nejznámějších a nejpoužívanějších.
Když laik pohlédne na hvězdné nebe, zdá
se mu, že vidí miliardy hvězd, které jsou
nekonečně daleko, a že je jich tolik, že je
nikdo nedokáže spočítat. Pravdou je, že na
jasné obloze můžeme spatřit za dobrých
podmínek pouhým okem až 3 000 hvězd,
pokud máme odkrytý horizont – většinou ovšem podmínky nejsou ideální, poblíž je město nebo je na obloze Měsíc,
ve výhledu nám může překážet například
kopec, hvězd vidíme tedy většinou ještě
Všeobecné katalogy
méně.
Už od starověku se lidé pokoušeli vložit Messier Catalogue (M) Messierův kado nich nějaký řád – jasné hvězdy spojovali talog. Tento snad nejznámější katalog
do obrazců a vytvářeli tak souhvězdí. Dnes byl sestaven francouzským astronomem
Charlesem Messierem, který chtěl sestavit
seznam různých mlhavých objektů, jako
hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, aby si je
hledači komet nepletli s kometami. Je zajímavé, že v katalogu se objevuje i jedna
dvojhvězda (M 40) a seskupení čtyř hvězd,
které Messier zřejmě považoval za mlhovinu (M 73). Sám objevil asi třináct komet.
Charles Messier (1730–1817)
8
Messier a Messier A
www.astronomie.cz
První vydání z roku 1757 obsahovalo 57 objektů, kompletně byl dotvořen
v 20. století.
Tento katalog je pěknou, i když určitě
ne úplnou prohlídkou různých zástupců
deep-sky objektů. Každý začínající pozorovatel začíná prohlídku oblohy, hned po
planetách, právě objekty z Messierova katalogu, mnoho astrofyziků používá tyto
objekty ke svým výzkumům a výpočtům.
Mezi astronomy je oblíbený tzv. Messierův
maraton – každý se snaží za jedinou noc
napozorovat co nejvíce objektů. Nejvhodnější podmínky pro maraton jsou na konci
března a začátkem dubna, kdy Slunce je
v jižním cípu souhvězdí Ryb – tedy v oblasti, kde se nenachází žádný z M objektů.
Na jeho památku je po něm pojmenovaná
i dvojice kráterů na Měsíci.
hvězdokup, hvězd, více hvězdných systémů, zbytků po supernovách, . . . Zahrnuje mimo jiné i všechny objekty Messierova katalogu.
Revised New General Catalogue (RNGC)
Upravené vydání Nového obecného katalogu.
Katalog ESO Tento katalog objektů jižní
oblohy byl sestaven z dat pořízených v Evropské jižní observatoři ESO v Chile.
Hvězdné katalogy
Katalog stálic První hvězdný katalog, sestavil jej astronom Hipparchos v 2. století
př. n. l., obsahuje 1 080 hvězd a dnes jej
známe pouze z citací pozdějších autorů.
New General Catalogue (NGC) + doplňky
IC I a IC II Autorem tohoto katalogu je
John Louis Emil Dreyer. Přestože nejprve plánoval vydávat pouze doplňky
k Herchelovu katalogu, na objednávku
Královské astronomické společnosti sestavil nový katalog – nejprve Druhý katalog hvězd Armaghské observatoře a poté,
po zakoupení deseti palcového refraktoru
v roce 1883, vydává Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup (The New General Catalogue of Nebulae and Clusters
of Stars), známý dnes pod zkratkou NGC.
O několik let později připojil ke katalogu
dva doplňky – v roce 1895 katalog IC I (Index Catalogue) a v roce 1908 katalog IC II
(Second Index Catalogue).
NGC i s doplňky obsahuje dohromady
13 226 objektů. Je to jeden z nejrozsáhlejších katalogů mnoha druhů objektů
hlubokého vesmíru – galaxií, mlhovin, John Louis Emil Dreyer (19./20. stol.)
Amatérská prohlídka oblohy
9
Katalog Hipparcos a Tycho Catalogue
Tyto katalogy vznikly na základě dat získaných z astrometrické mise ESA, satelitu
Hipparcos. Ten po čtyři roky (1989–1993)
měřil hvězdnou paralaxu a vlastní pohyby
hvězd s přesností na tisícinu obloukové
vteřiny. Roku 1997 byly publikovány oba
katalogy, data, která obsahovaly, byla použita v Millenium Star Atlasu, který obsahuje více jak jeden milión hvězd do 11 magnitudy a dalších 10 000 nehvězdných objektů.
všechny hvězdy ve vzdálenosti nejprve
20 pc, později 25 pc, od Sluneční soustavy.
Rozvoj astronomických technik však znamenal objevy dalších hvězd, katalog byl
proto postupně doplněn a vyšel v dalších
vydáních v letech 1969, 1970, 1978, 1991
a 1997. Na nich se podílel i astronom Hartmut Jahreiß, hvězdy mají proto značení Gl
nebo GJ.
Struveho, Atkienův katalog Zakladatel
pulkovské hvězdárny, J. V. Struve, vydal v roce 1872 první velký katalog
Boss General Catalogue Sestavil jej 3 110 dvojhvězd, které jsou označeny písBenjamin Boss a byl vydán roku 1936. menem Σ. O 60 let později, v roce 1932,
Celkem je v něm uvedeno 33 342 hvězd Robert G. Aitken sepsal katalog obsahující
jasnějších než 7 mag, seřazených podle přes 17 000 dvojhvězd, kde před pořadorektascenze, u kterých je uvedena hvězdná vým číslem je zkratka ADS.
velikost, nebeské souřadnice, zdánlivý pohyb po obloze, spektrální třída, typ hvězdy
Katalogy hvězdokup
a radiální rychlost.
Milky Way Globular Clusters ObsaGlieseho katalog První verze byla vy- huje všech 158 kulových hvězdokup, ledána roku 1957. Německý astronom žících v halu v naší Galaxii, známých
Wilhelm Gliese se v něm pokusil sepsat v srpnu 2007, kdy byl sestaven. Většina
dat byla pořízena astronomem Williamem
E. Harrisem.
Účelem tohoto katalogu je poskytnout základní informace o všech kulových
hvězdokupách v naší Galaxii a o objektech, které bývaly označovány jako kulové
hvězdokupy. Katalog poskytuje data jako je
poloha objektu, vzdálenost od Slunce a galaktického středu (v tisících světelných let),
zdánlivá a absolutní jasnost, zdánlivý průměr (v obloukových minutách), radiální
rychlost aj. Objevují se v něm 4 hvězdokupy, které jsou členy SagDEG (Sagittarius
Dwarf Elliptical Galaxy – Trpasličí eliptická
galaxie ve Střelci) – M 54, Arp 2, Terzan 7
a Terzan 8. Do katalogu byly zařazeny proDružice Hipparchos
tože se pravděpodobně začlení do hala
10
www.astronomie.cz
naší Galaxie. Hvězdokupa Palomar 12 byla
od SagDEG odtržena již dříve.
OPENCLUST New Optically Visible
Open Clusters and Candidates Catalog –
Nový katalog otevřených hvězdokup v naší
Galaxii je aktualizací předcházejících katalogů Lyngova (Lyngaclust z roku 1987)
a Jean-Claude Mermilliodova (z roku
1995). Nově jsou zahrnuty údaje o pohybu
hvězdokup, je rozšířený i o nově objevené
hvězdokupy.
Katalogy mlhovin
Barnardův katalog temných mlhovin
Autorem je Edward E. Barnard, označení B.
Katalog mlhovin a hvězdokup Sestaven
Nicolasem Louisem Lacaillem, označení
objektů je Lac.
Strasbourg – ESO Catalogue of Galactic
Planetary Nebulae 1 143 objektů.
Katalogy galaxií
Halton Arp catalog V době, kdy vznikal
Arpův katalog, nebylo dostupných příliš
informací o životě galaxií. Americký astronom Halton Arp na základě svého katalogu
sestavil The Atlas of Peculiar Galaxies – Atlas pekuliárních galaxií, který měl poskytovat data, z kterých by astronomové mohli
studovat vývoj galaxií.
Dnes je Arpův katalog považován za
výborný atlas galaxií, které se vzájemně
slučují nebo jinak ovlivňují, jsou neobvykle velké, tvarované, obsahují nezvyklé
množství prachu a plynu, mají vyšší nebo
nižší jasnost než obvyklé galaxie nebo vysílají třeba nukleární výtrysky. Hodně objektů v Arpově atlase, prvně publikovaného v roce 1966, je uváděno právě pod
číslem z jeho katalogu.
Mnoho z nich je používáno jako vzor
pro studium spekter galaxií s červeným posuvem, jako například Arp 220. Je to následek srážky dvou galaxií, HST objevil v té
oblasti přes 200 obřích hvězdokup, které
Lynds’ Catalog of Dark Nebulae (LDN)
Katalog tmavých mlhovin z roku 1962.
Lynds’ Catalog of Bright Nebulae (LBN)
Roku 1965 vznikl tento fotografický katalog
oblastí H II, obsahuje 1 125 jasných mlhovin.
Catalogue of Galactic and Planetary Nebulae (PK) Tento katalog z roku 1967
sestavili L. Perek a L. Kohoutek. Je to
první rozsáhlý katalog různých fází života
hvězdy (hvězdy se zbaví jejich vnější vrstvy,
zůstane po nich mlhovina).
Kupa Arp 220 ve viditelném světle. Kupa patří
mezi ultra-svítivé infračervené galaxie – ULIRG.
Vznikla po srážce a sloučení několika galaxií
a vznikají v ní nové hvězdy, jejichž světlo ozařuje okolní prach a způsobuje velkou jasnost
v infračerveném oboru spektra
Amatérská prohlídka oblohy
11
se nacházejí 250 milionů světelných let ve
směru souhvězdí Hada. V malém prostoru
o velikosti asi 5 000 světelných let a s velkou hustotou plynu a prachu se stále rodí
nové hvězdy, je tam mnohem více plynu
než v celé naší Galaxii.
Morphological Catalog of Galaxies
(MGC) Morfologický katalog galaxií. Klasifikace galaxií je založená na POSS I
plates.
AGC, RCG Abell Galaxy Clusters, Catalogue of Rich Clusters of Galaxies – galaxie,
Third Reference Catalogue of Bright Ga- skupiny galaxií katalogizované Georgem
laxies (RC3) Katalog jasných galaxií, ob- Abellem.
sahuje 23 011 galaxií.
Katalogy za hranicemi
viditelného světla
Nearby Galaxies Catalogue Katalog blízkých galaxií, sestavil jej R. Tully roku 1988. Katalog 3A RTG zdroje z družice Ariel 5.
Třetí a čtvrtý Cambridžský katalog raUppsala General Catalogue (UGC) diových zdrojů Autorem katalogů je
Uppsala General Catalogue of Galaxies. A. S. Bennett, označení objektů je 3C a 4C.
Založeno na POSS I plates1 .
Catalog of Principal Galaxies (PGC) Katalog z roku 1999 obsahuje 193 898 galaxií,
katalog z roku 2002 obsahuje již 1,1 milionu galaxií. Je jedním k katalogů použitých
pro atlas Cartes Du Ciel.
Katalog XTE Katalog RTG objektů z družice RXTE.
Katalog 4B Obsahuje seznam gama
záblesků detekovaných zařízením Batse
na sondě COMPTON, v roce 1999 to bylo
přes 2 000 objektů.
Katalog GRB Název vznikl od anglického
Gama Ray Burst, tj. zábleskové zdroje
gama záření.
Katalog GRO Katalog gama zářičů pozorovaných zařízením COMPTON (Gamma
Ray Observatory).
Naváděcí systémy
Galaxie M 63, NGC 5055, PGC 46153, UGC 8334,
MCG 7-27-54
K dalekohledu si lze dokoupit nějaký naváděcí systém. Musí být na paralaktické
1 Palomar Observatory Sky Survey – průzkum oblohy pořízen Schmidtovým teleskopem, který dal vzniknout
atlasu Palomarský přehled oblohy
12
www.astronomie.cz
montáži, a když si jej správně postavíte,
naváděcí systém sám najde objekt jaký
chcete. Navigačních systémů je více druhů,
nejčastěji se vyskytují ve variantě GoTo
(dalekohled se sám natočí na vybraný objekt) nebo „klasické“, tedy pouze navigace
a „motorem“ je sám člověk. Systém GoTo
je dodáván s různým softwarem, obsahuje
tedy různé atlasy a seznamy katalogů, záleží na konkrétním výrobku. Seznamy objektů v softwaru k GoTo jsou velmi obsáhlé,
můžete si vybrat, z jakých katalogů objekty chcete, můžete mít na výběr např. M,
NGC, Tycho katalog, Globular Clusters in
the Milky Way, . . . Počítačové atlasy bývají
zpracovány velmi detailně a nabízejí k objektům množství informací a fotografií, mívají proto na výběr z více katalogů.
Shrnutí
Když ještě neexistovaly astronomické společnosti, které sdružují astronomy a koordinují jejich práci, nebyl regulován počet vznikajících katalogů. Existuje tedy
mnoho katalogů galaxií, mlhovin, hvězdokup, dvojhvězd, proměnných hvězd a růz-
ných kombinací. Každý se hodí k něčemu
jinému, obsáhlé hvězdné katalogy se hodí
jako podklad pro hvězdné atlasy, specifické katalogy, například galaxií, se hodí
pro studium příslušných objektů. Výsledkem je, že existuje velké množství různých
katalogů různých objektů, často několikrát
aktualizovaných. Odborník si jistě vybere
ten, který obsahuje data důležitá právě
pro jeho výzkum. Pro pozorovatele oblohy
jsou však nejdůležitější dva katalogy, a to
Messierův a NGC.
Jako příklad Vírová galaxie v Honicích
psech má v Messierově katalogu označení
M 51, v NGC katalogu NGC 5194.
M 51 – NGC 5194 – Vírová galaxie Galaxie v Honicích psech
místo, datum: 6./7. 8. 2007, Úpice
pozorovací podmínky: přes den polojasno,
trochu oblačnost na východě
přístroj: Somet binar 12×60
Krásné barevné fotografie, doplňující
téměř každý článek, trochu zkreslují veřejnosti pohled do vesmíru. Vesmír, tak jak ho
vidíme, je docela černobílý – pomineme-li
M 51 – autentická kresba a snímek opravdu velkým dalekohledem
Amatérská prohlídka oblohy
13
barevné odstíny různě horkých a starých
hvězd, když se podíváte do dalekohledu na
galaxii M 51, neuvidíte obrovskou galaxii
v červenomodré barvě se zelenými a žlutými rameny (jak možná očekávají návštěvníci hvězdáren), ale v malém dalekohledu
uvidíte nejvíce světlou skvrnu oválného
tvaru. Čím větší dalekohled vezmete, tím
více detailů, z největších dalekohledů a za
výborných podmínek již můžete zkoumat
neuvěřitelně podrobnou strukturu galaxie,
jednotlivé hvězdokupy, supernovy . . .
Každý začínající pozorovatel začíná od
Messierova katalogu. Jsou v něm krásné
a snadno nalezitelné objekty vhodné pro
menší dalekohledy a triedry i pro pozorování pouhým okem. Některé jasné objekty v něm ale nejsou – například dvojitá otevřená hvězdokupa χ a h v Perseovi. Amatérští astronomové nejčastěji používají katalog NGC s doplňky, databáze
13 226 různorodých objektů se hned tak
nevyčerpá. Myslím, že amatérské pozorování deep-sky objektů dalekohledem na
zahradě nemá velký vědecký význam, ale
pohled na barevný snímek vám nikdy neudělá takovou radost jako to, když po půlhodině s promrzlými prsty objevíte malý
mlhavý flíček.
X
Rusko je přitom tak přátelská země
Tereza Krátká
Než jsme odjížděli, říkali nám lidi: „hlavně se v pořádku vrat’te“, a nebylo jich málo.
. . . A Rusko je přitom tak přátelská země.
Letěli jsme 26. 7. z Prahy do Moskvy, 27. 7.
v 0.35 Moskevského času jsme nasedli
na vlak transsibiřské magistrály a strávili
v něm 54 hodin, 29. 7. jsme vystoupili v Novosibirsku a strávili v něm 4 dny, zhlédli
úžasné úplné zatmění (které se s žádným
částečným nedá srovnat) a 2. 8. jsme v Novosibirsku nasedli na letadlo do Moskvy
a z Moskvy letěli zase zpátky do Prahy. Celou dobu probíhalo vše naprosto podle původního plánu (v Novosibirsku po třech
tisících čtyř stech kilometrech měl vlak
patnáct minut zpoždění, které jsme nabrali až během posledních pěti hodin).
Všechno jsme stihli, všechno jsme viděli,
všude jsme byli.
Transsibiřské vlaky jsou jiné než naše.
Mají poloviční okýnka a menší uličky. Zato
14
mají všude pěkné koberce, trochu překážející záclonky, mnohem méně se kolébají,
takže se dá nosit horká voda ze samovaru
kolem lidí postávajících v uličce. Mají prievodnicu nebo prievodníka – každý vagón
má na starost jeden člověk, který kontroluje lístky, upozorňuje lidi, kteří mají vystoupit, upozorňuje lidi vystoupivše na nástupiště, že vlak už bude odjíždět, každý
den vysává, dodává toaletní papír, zamyká
záchody před stanicí a odemyká záchody
za stanicí, má pod palcem nádobí k zapůjčení a ložní prádlo. Transsibiřské vlaky
jsou druhý den ráno překvapivě útulné
a strávit v nich několik dní není takový problém, jak se na první pohled zdá. Když jedete daleko, vyrovnáte se navíc lehce s časovým posunem, prospíte se do aleluja,
www.astronomie.cz
a ochutnáte mnoho místních specialit (některé možná i proti své vůli).
Novosibirsk je v létě rozpálené sibiřské
město. Dost velké na to, aby bylo moderní,
dost velké, aby hostilo tuny kulturních,
sportovních a obchodních akcí. Dost velké
na to, aby se o něm dalo říct, že je otevřené
světu. Je v něm možné dělat všechno, co
je možné dělat v jiných světových metropolích. Ale od těch, které znám, od těch
evropských, se liší tím, že se v něm dějí
i věci, které na západě neuvidíte.
Novosibirsk je město, které se začalo
stavět včera . . . no dobře, tak před půl
rokem. Z jednoho místa – na mostě přes
Ob, lze napočítat nad městem 35 stavebních jeřábů. Na stupnici od 1 do 10 z hlediska upravenosti města, uklizenosti ulic
a estetického působení, kde západoevropská města mají 1, česká 2, má Novosibirsk
tak 30 (o sadových úpravách se nedá mluvit vůbec). Vedle sebe stojí obydlené dřevěné domečky zarostlé dvoumetrovou lebedou a rozestavěné dvacetipatrové domy
s byty za horentní sumy. Obojí na jedné
bezasfaltové ulici, kde jsou půlmetrové
jámy. Ale at’ už jsou ulice asfaltové, kamenité, bahnité nebo prašné, chodníky
hladké, vymlácené nebo žádné, všude se
jezdí luxusními vozy, lhostejno, na které
straně máte volant, dámy si tam neohroženě vykračují na deseticentimetrových
podpatcích v tenoučkých šatech od předních návrhářů. Po šestiproudových třídách
se prohání Lady a Žigulíky a v podchodu
k metru si koupíte hodinky v přepočtu za
sto korun, které opravdu nevypadají zle.
O Rusech se říká, že mají obrovské
srdce – to můžu jenom potvrdit. Mají
taky obrovskou zemi. A mají obrovskou
kopu starostí se svou zemí. Mnoho věcí
a řešení lze proto prohlásit za svérázné,
Amatérská prohlídka oblohy
15
v lepším případě osobité. Na našince čeká
mnoho překvapení ve formě různě vysokých schodů na vstupu do metra i do nóbl
restaurace, recepce v hotelu, ke které musíte do čtvrtého patra po schodech, turecké
kávy bez lógru, a drátů vysokého napětí, na
které si lze sáhnout z druhého patra panelového domu.
V Rusku mají na všechno člověka.
V Rusku se nedomluvíte anglicky (dokonce ani ve fast foodu s názvem „New
York Pizza“).
Když z vlaku uvidíte pole, či jinak zemědělsky udržovanou krajinu, znamená to, že
do deseti minut projedete městem.
V Sibiřské části Ruska je hustota obyvatel menší než jeden člověk na tři sta metrů
čtverečních.
Ruské vstupy do metra vypadají přesně
jako ve Vlkovi a zajíci.
V Rusku jezdí lidé na pracovní cesty vlakem, kdy cestou stráví víc jak týden.
Rusům do stadia Vogonské administrativy mnoho nechybí – bud’te si jisti, že at’
se budete snažit sebevíc, bude vám nakonec nějaké razítko, nějaký papír nebo nějaký podpis jistojistě chybět.
V Rusku se panáky vodky vždycky něčím zajídají (chleba, ryba, zelenina), pánové musí vypít do dna (dámy nemusí);
některá ruská piva mají 8 % alkoholu.
Policajti mají absolutní moc.
A lidé jsou neuvěřitelně hodní a vstřícní:
sami se nabízejí, že pomůžou, když něco
hledáte, spolucestující ve vlaku se s námi
dělil o každé sousto a paní v kiosku se suvenýry v ZOO z vlastní iniciativy volala na
infolinku, aby nám zjistila, kde se prodávají filatelistické známky . . . Nevěřím, že
takové potkáte i v Evropě.
Možná jednou pojedu vlakem až na konec Asie, možná se vrátím do Novosibirsku
16
www.astronomie.cz
a zajdu do opery, možná se ztratím v místech, kde je víc medvědů než lidí, možná
si koupím boty na podpatku. Rusko má
v rukávech pořád spousty překvapení pro
každého. Možná jsem dost zvědavá, abych
tam jela znovu.
O zatmění se nepokouším příliš rozepisovat, protože všichni tady víte, jak to má
vypadat, co se má při tom dít, že je to jedinečné a úžasné. A to, co nevíte, pokud
jste zatmění neviděli, stejně není v mých
silách popsat. Každopádně je to dechberoucí, i když člověk ví, co přijde. Nejpůsobivější mi připadalo, že to, co znám z fotek, je na obloze. To nudné, každodenní
sluníčko se změní v něco hrozně nepřirozeného. Zároveň člověk vnímá i všechno
kolem, tmu, černou řeku, lidi, kteří fotí
s bleskem, rozsvícená okna v panelácích,
planety, oranžový obzor, . . . Doufám, že
ještě někdy nějaké zatmění uvidím, udělalo to na mě dojem.
X
Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas
Pavel Karas
Máte doma středně velký dalekohled a pošilháváte po podrobném atlasu oblohy? Cože?
Že na „Uranku“ nemáte? V tom případě nastražte uši, představuje se 8.5 Magnitude Star
Atlas japonského astronoma Toshimiho Takiho.
Asi nejzásadnější zpráva je, že tento atlas je v angličtině a zadarmo. Na uvedené
internetové stránce2 si jej můžete stáhnout ve formátu PDF. Atlas je rozdělen do
sedmi souborů, pokrývajících oblasti o deklinaci +90 ◦ až +62 ◦ , +62 ◦ až +37 ◦ , +37 ◦
až +12 ◦ , +12 ◦ až −12 ◦ , −12 ◦ až −37 ◦ ,
−37 ◦ až −62 ◦ a konečně −62 ◦ až −90 ◦ .
Každý pozorovatel si tak může stáhnout
libovolnou část, odpovídající jeho zeměpisné šířce. To je další výhoda oproti zmíněné Uranometrii, nebot’ ta se prodává
ve dvou dílech, pro severní a jižní oblohu,
takže našinec si musí pořídit celý atlas.
Ke každé oblasti je dále možné stáhnout
si tabulku deep-sky objektů s jejich základními charakteristikami. Další soubory ke
stažení obsahují samozřejmě legendu a návod k použití v angličtině, dále celkový seznam objektů a také detailní mapy kupy
galaxií v Panně, Orionu a regionu Éta Carinae. A co v atlasu najdeme? Celkem téměř
90 000 hvězd s jasností do 8,5 mag (z toho
1 800 proměnných) a téměř 3 000 deep-sky
objektů.
Ale dosti suché teorie a podívejme se,
jak se s mapami pracuje. Jak pan Taki uvádí
na svých stránkách, amatérské astronomii
se věnuje již přes třicet let a myslím, že na
atlasu se to projevilo velice příznivě. Listy
mají příjemný formát A4, takže není potřeba nosit s sebou do terénu velké plachty
typu Atlasu Coeli.
Provedení je samozřejmě černobílé,
takže i přes větší počet stránek tisk vaši peněženku příliš nezatíží. Po vytištění vřele
doporučuji nechat si listy svázat do pevné
či kroužkové vazby. Po grafické stránce
není co vytknout, listy mají přehledné
značení a každý obsahuje pro usnadnění
2 http://www.asahi-net.or.jp/~zs3t-tk/atlas_85/atlas_85.htm
Amatérská prohlídka oblohy
17
By Toshimi Taki, May 9, �07
80
56
137
2169
35
133
Taurus
ST
V1057
�2
MCG+02-14-001
134
V1402
2141
6
18
V451
Cr 69
�1
+10°
�
�
�2
+10°
16
�1
13
V1374
2022
V1376
14
�
32
52
MCG+01-14-037
�
MCG+01-13-013
63
+5°
+5°
1819
66
�
CK
33
38
23
V1369
1691
�2
79
�
21
59
56
�1
51
2071
60
0°
2112
Cr 70
V351
I.423
0°
I.426
I.432
2024
22
�
�
VV
V1365
31
2023
V352
�
I.435 B33
I.431
�
1788
I.434
Orion
1981
1973-5
-5°
S
1977
M42/43
V717
68
1924
66
�
1980
�
1999
�
29
�
55
2149
1725
I.2118
1752
�
V1261
Eridanus
�
�
1779
2
-10°
63
EY
V1031
3
1723
1888
�
RX
I.418
6h00m
64
�
Lepus
5h45m
1954
104
1784
�
WZ
�
-5°
�
49
1
1700
62
�
�
MCG-01-15-003
2170
Monoceros
�6
W
M78 2067
V1381
81
�5
1762
�
8
5h30m
Magnitude
Scale
5h15m
0
1
2
3
5h00m
4
5
6
7
8
8.5
-10°
orientace magnitudovou škálu a také čísla
sousedících map.
Moje první seznamovací krůčky byly poněkud ostýchavé a zprvu jsem měl problémy se v mapách vyznat, ale po krátké
chvíli jsem se s nimi sžil. Pro pozorovatele, zvyklého na méně podrobné mapy, je
přechod na nový atlas vždycky šok, ale 8.5
Magnitude Star Atlas je příjemným kompromisem mezi jednoduchými atlasy do
šesté, sedmé magnitudy a Uranometrií,
která obsahuje hvězdy až do desáté magnitudy, ale její listy už zabírají dost malý úhel.
Vytisknete-li si Takiho atlas oboustranně,
získáte dvoustrany se zorným polem cca.
25 ◦ × 35 ◦ , což je dost na to, aby se v nich
dalo snadno orientovat.
Co by se dalo atlasu vytknout? Neobsahuje spojnice hvězd v jednotlivých souhvězdích, což může někomu ztížit orientaci. Nicméně, jak jsem uvedl, klad listů
je velmi přehledný a jejich zorné pole do-
sti velké, takže by to neměl být až takový
problém. Někoho může zamrzet, že souřadnicová sít’ není dostatečně hustá (5 ◦
v deklinaci a 15 až 60 minut v rektascenzi),
aby se v mapách dal rozumně hledat objekt podle souřadnic. Jistě, je to kvůli větší
přehlednosti, ale podívám-li se na spletitou sít’ v Uranometrii, řekl bych, že pan
Taki mohl ještě trochu „přitlačit na pilu“.
Nakonec, já osobně bych uvítal větší počet
temných mlhovin (je jich pouze devět).
I přes tyto drobné nedostatky určitě
můžu 8.5 Magnitude Star Atlas doporučit
každému mírně i středně pokročilému pozorovateli a jak jsem si ověřil při zpracování snímků Mléčné dráhy, úspěch sklidí
jistě i u leckterých astrofotografů.
P.S.: Pokud zabrouzdáte na autorovu homepage, objevíte rovněž atlas oblohy do
6,5. magnitudy. Třeba vás také zaujme. X
Sobotní zatmění Měsíce
Marek Kolasa
V sobotu (16. srpna 2008) jsem se díval na zatmění Měsíce z malé vesničky Vělopolí, která
se nachází v krajině mezi Havířovem, Českým Těšínem, Třincem a Beskydami.
Jelikož jsem věděl, že nebudu pozorovat ve
svém bydlišti, ani na hvězdárně, rozhodl
jsem se na tento zajímavý úkaz dívat „neozbrojen“ jen očima jako většina lidí a nasávat tímto způsobem jeho atmosféru ničím nerušen. Pozoroval jsem s Magdou pohodlně z křesla přes „francouzské“ okno
při sklence francouzského vína a občas vyšel vše zkontrolovat ven na terasu.
Celý průběh zatmění byl doprovázen
oblačností, takže nebylo možno vidět Mě-
síc po celou dobu konání úkazu, ale i tak
to postačovalo. Poprvé jsem Měsíc uviděl,
když už stín Země byl do něj notně zakousnutý. S postupem stínu se tento začal
moc hezky zabarvovat. Magda odhadovala
barvu na kakaovou, Honza Píšala (v Opavě)
na skořicovou a já jsem stín viděl oranžově.
Bez odhadu barevnosti a dobré nálady pak
byli Pavel Gabzdyl a Jirka Dušek pozorující z Brna, nebot’ tam bylo po celou dobu
úkazu zataženo.
Amatérská prohlídka oblohy
19
Barva stínu tak jako jeho jas není vždy
stejná. Tmavost zemského stínu způsobuje
množství prašných částic v zemské atmosféře. Zvlášt’ tmavé zatmění může způsobit
například výbuch některé z řady sopek či
silný meteorický roj.
Přes částečnou nepřízeň počasí během
úkazu jsem s jeho shlédnutím spokojený.
Tak hezky zabarvené a čistě viditelné zatmění Měsíce jsem asi ještě nezažil. Možná
to bylo zapříčiněno pozorovacím místem
mimo město s čistým ovzduším, možná
tím, že jsem vše sledoval bez dalekohledu
a nesnažil se pořídit množství snímků,
možná tou sklenkou vína . . .
X
Šipkami označeny zajímavé útvary v okolí
kráteru Plato. První je Vallis Alpes (Alpské
údolí), dvojka by měla být Rima Plato (brázda),
trojka a čtverka pak osamocené kopce Mons
Piton a Mons Pico, ležící u východního břehu
Mare Imbrium (Moře dešt’ů). Snímek byl
pořízen 14. 5. 2008 v 20.48 UT, dalekohledem
Meade 12” LX200GPS + kamera LPI.
HaP J. Palisy v Ostravě. Foto Marek Kolasa
BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodaj sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Adresa redakce Bílého trpaslíka: Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna a planetárium
Mikuláše Koperníka v Brně, Kraví hora 2, 616 00 Brno, e-mail: [email protected]. Najdete nás také na internetové adrese www.astronomie.cz. Na přípravě
spolupracují Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, Hvězdárna
a planetárium Johanna Palisy v Ostravě a Hvězdárna v Úpici. Redakční rada: Jiří
Dušek, Zdeněk Janák, Pavel Karas, Marek Kolasa, Petr Scheirich, Petr Skřehot,
Tereza Uhlíková, Petr Št’astný, Jana Švandová, Martin Vilášek, Viktor Votruba
© APO 2008