první etapa geologických prací prOBěHNe spOleČNě NA všeCH

první etapa geologických prací prOBěHNe spOleČNě NA všeCH

Zprávy
ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Září 2013
6.
První etapa geologických
prací proběhne společně
na všech lokalitách
Správa úložišť rozdělila geologické průzkumy spojené s vyhledáváním vhodné
lokality pro hlubinné úložiště do několika
etap. První neinvazivní etapa bez hlubokých vrtů proběhne na všech lokalitách.
Získaná data povedou ke snížení počtu lokalit a k zúžení zájmových území.
V průběhu léta uzavřela Správa úložišť mandátní
smlouvy s firmami GEOMIN a DIAMO na zajištění všech náležitostí spojených s podáním žádostí
o stanovení průzkumného území na všech šesti lokalitách. Žádosti pro lokality Březový potok, Čertovka a Hrádek zpracovává ve spolupráci se Správou úložišť firma GEOMIN, žádosti pro
lokality Čihadlo, Horka a Magdaléna vyřizuje společně se Správou úložišť státní podnik DIAMO.
Stejně jako v případě lokality Kraví hora, kde Ministerstvo životního prostředí ČR stanovilo průzkumné území koncem května 2013, se žádosti
vztahují pouze na první etapu geologických prací.
pokračování na str. 2
z obsahu:
3
Výzkumné
pracoviště
štola Josef
str.
4
Projekt
Mock-up
Josef
str.
5
Cesta
jaderného
paliva
str.
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
2
První etapa geologických prací
proběhne společně na všech lokalitách
řicích prací závisí na příhodném ročním období.
Týmy pracovníků (většinou 5 až 7 lidí) tedy budou
přijíždět nepravidelně.
"Bude zpracován
podrobný projekt všech
plánovaných prací."
pokračování ze str. 1
Cílem této etapy je zúžit počet lokalit na čtyři nejvhodnější. Se zástupci dotčených obcí pak bude
zahájena debata o druhé etapě.
Vhodnost lokalit z hlediska geologie posoudí odborníci na základě podrobného povrchového
geologického průzkumu. Část prací bude probíhat
přímo v terénu na lokalitě, velký objem činností se
ale odehraje v laboratořích či v mapových archivech. Ještě před zahájením etapy bude zpracován
podrobný projekt všech plánovaných průzkumných prací. Správa úložišť obce s tímto projektem
detailně seznámí a v rámci projednávání zohlední
jejich relevantní připomínky. Jakmile projekt geologicko-průzkumných prací schválí krajský úřad,
stane se závaznou dokumentací, podle níž budou
veškeré práce realizovány. S jakými činnostmi terénních pracovníků se tedy obyvatelé lokalit mohou během první etapy setkat?
Geologové v rámci geochemického průzkumu odeberou vzorky hornin k laboratorním analýzám. Odběr horninové drtě pro geochemický průzkum probíhá pomocí vrtaných sond do
hloubky 2 až 3 metrů. V laboratoři se pak provede kompletní chemická analýza všech prvků v hornině. Na základě těchto analýz a výsledků z geofyzikálních měření bude možné dostatečně věrohodně určit stejnorodost masivu, jakožto i zlomy a puklinové systémy, které masiv
porušují a geologickou stavbu komplikují. U geologického mapování se vzorky vystupujících hornin
odeberou pomocí geologického kladívka. V rámci hydrogeologického a hydrologického průzkumu
odborníci zmapují výskyt povrchových i podzemních vod – jejich množství, kvalitu, vzájemné propojení apod. Na tocích změří průtok i výšku hladiny, u podzemních vod bude rámcově stanoven jejich oběh v hloubce a komunikace s vodami povrchovými. Geofyzikální průzkum mimo jiné vyhledává a sleduje geologické zlomy. Speciální metody
dálkového průzkumu, georadary, satelitní snímky
a další umožní poměrně detailně odhalit průběh
zlomů pod povrchem a odhadnout i jejich sklon.
Odborníci změří i fyzikální vlastnosti hornin – hustotu, pevnost, tvrdost, propustnost a další vlastnosti včetně vlastností důležitých pro projektování podzemních děl jako odolnost proti nárazům,
či pevnost ve smyku. Mnoho z mapovacích a mě-
Na základě výsledků první etapy geologických prací vznikne souhrnná studie každé lokality. Díky plošnému provedení etapy bude možné lokality mezi
sebou vzájemně porovnat. Kromě geologické vhodnosti posoudí odborníci řadu dalších parametrů: celkový rozsah masivu pro hypotetické umístění podzemí části HÚ, jeho propojitelnost s povrchovým areálem, umístění povrchového areálu a střety s jinými zájmy - s ochranou přírody a krajiny, dostupností technické infrastruktury k zajištění bezpečného provozu zařízení, ale také dopady na současné složení obyvatelstva. Nedílnou součástí rozhodování o dalším postupu budou postoje dotčených obcí a obyvatelstva. Teprve na základě posouzení všech kritérií dojde k výběru čtyř lokalit, v nichž
proběhne i druhá etapa prací spojená s hlubokými
vrty. Tím, že první etapa přesněji určí hypotetické
umístění hlubinného úložiště včetně nadzemního
areálu, umožní výrazné zmenšení zájmového území. Některé obce mohou být z průzkumného území pro druhou etapu vyřazeny.
Již v první fázi geologických průzkumů náleží dotčeným obcím zákonné finanční příspěvky.
Aktualita
V Rouchovanech chtějí informační centrum k hlubinnému úložišti
Obec Rouchovany, která se nachází v sousedství Jaderné elektrárny Dukovany, má zájem o vybudování návštěvnického centra hlubinného úložiště.
Na katastru Rouchovan se v současnosti nachází mezisklad vyhořelého jaderného paliva elektrárny Dukovany a úložiště nízko a středněaktivních odpadů z obou jaderných elektráren. Svou podporu jaderné energetice demonstrují i obce v okolí jaderné elektrárny Dukovany. V regionu by tak mohla být umístěna všechna informační centra, která se problematiky týkají. „Máme na to v Rouchovanech prostor. Zbudování návštěvnického centra
u nás by přispělo k atraktivnosti jaderného regionu a vytvořila by se tím také nová pracovní místa,“ popisuje záměry obce Rouchovany její starosta
Vladimír Černý.
Vhodná lokalita pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren se v Česku stále hledá a zatím není jasné, kde by v budoucnu mohlo hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu vyrůst. Návrh na umístění centra přednesl předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš na radě Správy úložišť radioaktivních odpadů.
3
Výzkumné pracoviště štola Josef je
ve světě plně konkurenceschopné
S nápadem vybudovat v opuštěné štole poblíž Slapské přehrady podzemní výukové
a výzkumné pracoviště přišel před lety prof. Ing. Jaroslav Pacovský, CSc., ze Stavební
fakulty ČVUT v Praze. Podzemní laboratoře štoly Josef jsou nyní chloubou výzkumu
nejen pro budoucí úložiště jaderných odpadů.
modelováním je závislá na kvalitě vstupních dat,
kterou experimenty poskytují.
Neměly by se experimenty související s hlubinným úložištěm dělat v hornině, která bude
úložiště reálně hostit? Mají vůbec pokusy ze
štoly Josef vypovídací hodnotu?
Výzkum ve štole Josef je především výzkumem
demonstrujícím bezpečnostní funkce jednotlivých bariér úložného systému. Tento výzkum poskytuje jedinečná data pro konstrukční řešení
i materiály, které budou v hlubinném úložišti použity. Je však třeba si uvědomit, že výzkum problematiky bezpečného uložení radioaktivních odpadů není klasická vědní disciplína. Je to velice specifický obor, který vyžaduje vývoj a ověření zcela
nových experimentálních postupů. Musíme ověřit, jak jsou získaná experimentální data citlivá na
různou kvalitu horninového prostředí. Je nezbytné pro výstavbu hlubinného úložiště připravovat
odborníky a k tomu jsou rozsáhlé podzemní prostory štoly Josef s pestrými geologickými poměry ideální.
Profesor Pacovský využívá možnosti štoly Josef doprovodit teoretickou přednášku praktickými ukázkami.
Podzemní laboratoře slouží k výuce studentů čtyř českých vysokých škol, jezdí sem i zahraniční zájemci.
Areál podzemního výzkumného centra ve
štole Josef byl zpřístupněn v roce 2007, od té
doby se neustále rozšiřuje. Splnilo otevření
výzkumného centra Vaše očekávání?
Je pravda, že původní záměr z roku 2007 předpokládal zrekonstruovat pro studenty pouze
50 m páteřní štoly a umístit v povrchovém areálu malé buňkoviště. Dnes máme zprovozněno
pět z celkové délky 8 km štol a dvě nové budovy.
Musím tedy uznat, že k určitému rozvoji došlo.
Na druhou stranu, od slavnostního zprovoznění
brzy uběhne 6 let a řada našich plánů na realizaci teprve čeká.
"Poskytujeme služby výzkumným organizacím,
stavebním firmám i výrobcům technologií využívaných v podzemí.„
K vybudování výukového centra v bývalé štole Vás prý inspirovalo obdobné univerzitní zařízení v USA. Je možné štolu Josef srovnávat
s jejím americkým vzorem v Idaho Springs?
Skutečně jsme původně chtěli pro naše studenty vybudovat místo, kde si teoretické poznatky
ze skript ověří praktickým tréninkem v reálném
podzemním prostředí, tak jak to dělají v Colorado School of Mines. Dnes ale nejsme pouze pracovištěm zajišťujícím praktickou přípravu studentů. Jak název Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef napovídá, poskytujeme služby výzkumným organizacím, stavebním firmám i výrobcům technologií využívaných v podzemí. Dále or-
ganizujeme pravidelné prohlídky zprovozněného
podzemí pro veřejnost.
Disponují obdobnou podzemní laboratoří
jiné evropské univerzity?
Asi to bude znít neskromně, ale v tomto směru
nemáme konkurenci. Tak rozsáhlé a multifunkčně
zaměřené podzemní pracoviště žádná jiná univerzita neprovozuje.
Experimenty související s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů probíhají na štole
Josef od roku 2008. Došlo za tu dobu k nějakým významným objevům nebo poznatkům,
které budou mít na reálné hlubinné úložiště
nějaké dopady?
Již první velký evropský projekt TIMODAZ, řešený
na Josefu v letech 2008 - 2010, přinesl zcela jedinečné poznatky o změnách napjatosti ostění úložného tunelu a okolního horninového prostředí při
jeho dlouhodobém zatížení teplotou 90 °C. Touto
problematikou se dosud nikdo neměl potřebu zabývat. Měření na originálním úložném tunelu, jehož části byly na Josefa dovezeny z belgického výzkumného centra SCK-CEN, ukázala, že krátce po
zahřátí ostění na 90 °C může být místně vyčerpá-
Jednou z mnoha oblastí, která se v podzemní laboratoři zkoumá, je experimentální výzkum ukládání radioaktivních odpadů. Můžete přiblížit, čím konkrétně se výzkumy v této
oblasti zabývají?
Nejdříve je třeba říci, že jsme se touto, pro stavební inženýry nepříliš typickou oblastí výzkumu začali
zabývat především díky spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů, která vznik podzemního pracoviště Josef od počátku podporovala. Realizovaný výzkum je zaměřen na demonstraci bezpečné funkce inženýrských bariér, ale samozřejmě
také na chování přírodní bariéry (horninového prostředí). Využití podzemní laboratoře, tedy reálného podzemního prostředí, je k tomuto výzkumu
nezbytné.
Jak může např. pětiletá simulace ukládání radioaktivních odpadů zaručit, že bezpečnost
způsobu ukládání vydrží deklarovaných sto
tisíc let?
To samozřejmě nemůže. Nezajistí to ani výsledky
experimentů trvajících 20 let a více, které ve světě
probíhají. Ale provozování takovýchto experimentů poskytuje reálné vstupní parametry pro sestavení numerických modelů, které jsou schopny předvídat chování inženýrské i přírodní bariéry v řádu
statisíců let. Kvalita informací získaná numerickým
Celkem již bylo zpřístupněno 5 km z celkové délky
8 km štol. Letos začne návštěvníky z řad veřejnosti
vozit po štole podzemní mikrobus.
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
4
no až 30 % pevnosti betonu ostění. Při dlouhodobém zatížení se namáhání betonu dále komplikuje.
Spolupracujete při výzkumech spojených
s ukládáním radioaktivních odpadů také se
zahraničními organizacemi? Pokud ano, s jakými a jak konkrétně?
Výčet zahraničních organizací, se kterými spolupracujeme, by byl opravdu dlouhý. Prakticky
na každém evropském projektu, kterého se účastníme, participuje cca 20 univerzit a výzkumných
institucí z celé Evropy. Kromě toho máme uzavřené smlouvy o spolupráci s Čínou, Koreou a Ruskem. Protože jsme se stali v roce 2009 tréninkovým pracovištěm Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni (IAEA), rozšiřujeme kontakty díky frekventantům našich kurzů např.
i na Filipíny nebo do Kazachstánu.
„Prakticky na každém
evropském projektu,
kterého se účastníme,
participuje cca 20 univerzit a výzkumných institucí
z celé Evropy.„
Jaké plány máte do budoucna pro výzkumné centrum?
Plány máme opravdu odvážné. V současnosti se
v podzemí štoly Josef řeší 12 výzkumných projektů. Asi nejprestižnějším (a s nejvyšším rozpočtem) je
evropský projekt DOPAS. V jeho rámci se na Josefu postaví a bude provozovat jedna ze čtyř evropských experimentálních zátek. Projekt v České republice koordinuje SÚRAO, kromě Fakulty stavební ČVUT na projektu participuje také ÚJV Řež. Ten-
Technici zasouvají model úložného kontejneru na vyhořelé jaderné palivo do připravené svislé studny.
to rok v září na Josefu opět zorganizujeme mezinárodní tréninkový kurz pro IAEA. Nezapomínáme ani
na veřejnost. Od tohoto roku bude náš mikrobus
vozit návštěvníky i do zprovozněných prostor vzdálených 2 km od vstupu do podzemí. Povrchový are-
ál postupně změníme v „zámecký park“, uvažujeme o vybudování jeskynního terapeutického centra
pro děti s dýchacími problémy. Rádi bychom veřejnosti zpřístupnili 40 metrů vysokou umělou jeskyni,
v níž je akustika jako v katedrále.
Vědecký pokus zjistí odolnost bentonitového obalu
Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů představuje systém několika bariér, které dohromady zajistí bezpečnou izolaci odpadů od životního
prostředí po dobu až sto tisíc let. Jednu z těchto bariér tvoří speciální jíl, tzv. bentonit, který v úložišti obklopuje kontejner s vyhořelým jaderným palivem.
V podzemní laboratoři ve štole Josef nyní odolnost bentonitu v podmínkách hlubinného úložiště zkoumají ve spolupráci s Centrem experimentální geotechniky ČVUT Praha pracovníci SÚRAO. Ojedinělý experiment s názvem Mock-up Josef (tedy Model Josef) poběží tři roky, během nichž vědci získají velké množství dat. Data poslouží k vytvoření
fyzikálního modelu chování bentonitu v delším časovém úseku.
Pokus probíhá v osmimetrové rozrážce v oblasti granitoidních hornin. Jde o prostředí, se kterým se počítá
i při výstavbě hlubinného úložiště v České republice přibližně v roce 2065.
Po nezbytných úpravách stěn štoly byly vyvrtány tři svislé studny. V jedné se již od ledna tohoto roku testuje vybraný
typ bentonitu (vápenato-hořečnatý). Druhá studna se připraví pro pokusy s jiným typem bentonitu (např. sodným).
Třetí bude sloužit jako model pro osvětu veřejnosti.
Pro experiment byl použit český bentonit. Již od října 2010 se v laboratořích lisovaly 7 cm vysoké tvárnice, jimiž se
model ukládacího kontejneru obložil. Z důvodu vlhkosti probíhalo obkládání kontejneru v laboratoři a do studny byl
uložen až celý smontovaný „superkontejner“. Skutečné kontejnery s odpady budou v důsledku rozpadu radioaktivních prvků vydávat teplo, proto jejich působení simuluje speciální topidlo. Dvě topná tělesa řízená automatizovanou
jednotkou zatěžkávají bentonitovou bariéru po celé výšce teplotou 90 °C. Každých 10 minut odešle kontejner data
o tom, co se v tomto modelu úložiště v měřítku 2:1 odehrává.
Po ukončení experimentu v roce 2015 se celý „superkontejner“ vyjme, rozebere a bentonitové tvárnice se podrobí zevrubnému laboratornímu testu. Informace o chování inženýrské bariéry v podobě lisovaných bentonitových prefabriZ důvodu vlhkosti probíhalo obkládání
kátů budou důležité především pro další projektování parametrů bezpečnosti úložiště. Důležitým výstupem dat budou kontejneru bentonitovými tvárnicemi
v laboratoři.
i poznatky získané z vlastní výstavby a provozu podzemního experimentu.
5
Cesta jaderného paliva
1
Zpracování uranu
Uran je poměrně hojný prvek. Najdeme jej v horninách i v mořské vodě. Téměř dvě třetiny světové
těžby uranu zajišťují tři země: Kazachstán, Kanada a Austrálie. Těžba probíhá povrchově, pod zemí
nebo formou chemického loužení, kdy se uran
rozpouští pomocí kyselin. Vytěžená ruda se drtí,
mele a louhuje v chemické úpravně. Výsledkem je
práškový uranový koncentrát (obsahuje 74 % uranu), jemuž se podle barvy přezdívá žlutý koláč.
2
Výroba paliva
Přírodní uran obsahuje pouze 0,7 % štěpitelného
materiálu. Pro využití v reaktorech typu VVER je potřeba tento podíl zvýšit na 1,6 až 5 %. K obohacení uranu se využívají buď odstředivky (např. v Rusku a Velké Británii) nebo metoda plynných difúzí
(např. ve Francii a USA). Obohacený uran ve formě oxidu uranu se lisuje do tvaru malých keramických válečků (pelet), které se poté při teplotě přes
1400 °C spečou.
Uranová ruda
Pelety
3
Palivový soubor
Pelety se skládají a uzavírají do dlouhých dutých tyčí
(palivové pruty) ze speciální slitiny zirkonia, která je
mnohem odolnější než ocel. Z palivových proutků se
sestavuje palivový soubor. Výroba souborů vyžaduje sofistikovanou technologii a maximální preciznost,
neboť jsou v reaktoru vystaveny náročným podmínkám. Teplota chladiva v aktivní zóně reaktoru je okolo
300 °C, tlak až 15,7 MPa. K tomu je nutno připočítat
radiační zátěž a vibrování způsobené velkou rychlostí
proudění chladicí kapaliny mezi proutky.
4
Přeprava čerstvého paliva
Tisícimegawattový reaktor potřebuje ročně zhruba
27 tun čerstvého paliva. Neozářené palivo se v lehkých transportních kontejnerech bez problémů
převáží po železnici nebo letecky. Jaderná elektrárna má uskladněny palivové soubory zhruba na
rok provozu dopředu, díky malému objemu paliva
však není problém tyto zásoby navýšit.
5
V reaktoru
V temelínském reaktoru je celkem 163 palivových
souborů. Každý měří 4,5 metru a váží 750 kg.
V reaktoru vydrží čtyři roky. Palivový soubor pro
Dukovany je 3,2 m dlouhý a jeho hmotnost činí
přibližně 219 kg. Do reaktoru se jich skládá 312 a
slouží pět let.
Palivový soubor
Letecká přeprava
Dukovanský reaktor
6
Výměna paliva
Jednou za rok probíhá odstávka bloku jaderné
elektrárny. Během ní se mění část paliva za čerstvé
a další soubory se přeskládají, tak aby došlo k jejich maximálnímu využití. Vyhořelé palivové soubory se nejprve přesunou do bazénu vyhořelého
paliva vedle reaktoru.
Tam se 5 až 10 let chladí a zároveň klesá jeho radioaktivita. Během deseti let klesne radioaktivita vyhořelého paliva asi 300krát.
7
Sklad vyhořelého paliva
Po určené době se palivové soubory přemístí do
kontejneru CASTOR. Po zaplnění se kontejner uzavře vnitřním víkem. Vše probíhá pod hladinou vody.
Po vytažení se kontejner odvodní, vysuší a uzavře
vnějším víkem. Inspektoři Mezinárodní agentury
pro atomovou energii a Evropské komise kontejner
před přepravou do skladu zapečetí. Sklad vyhořelého jaderného paliva je běžná součást každé jaderné
elektrárny. V České republice jsou v provozu dva takové sklady v Dukovanech a jeden v Temelíně.
8
Hlubinné úložiště
Ve skladech mohou vyhořelé palivové soubory zůstat několik desítek let. Za nejvhodnější a nejbezpečnější způsob likvidace vyhořelého jaderného
paliva se všude ve světě pokládají hlubinná úložiště. Dlouhodobou koncepci založenou na výstavbě
hlubinného úložiště má vypracovanou také Česká republika.
Bazén s vyhořelým palivem
Sklad vyhořelého paliva Temelín
Schéma hlubinného úložiště
1. Zpracování uranu
2. Výroba paliva
3. Palivový soubor
4. Přeprava čerstvého paliva
5. V reaktoru
6. Výměna paliva
7. Sklad vyhořelého paliva
8. Hlubinné úložiště
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
? Nápady a náměty ?
Letem světem...
ve Švýcarsku
Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších
číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit.
Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát.
Ve Švýcarsku je v provozu pět jaderných elektráren, které v průměru pokrývají 35 až
40 % energetické potřeby země.
Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail:
[email protected]
2.
Sudoku
3.
1.
4.
1. Nízko a středněaktivní odpady. 
2. Středněaktivní odpady.
Mezisklad ZWILAG u města Würenlingen. 
3. Vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. 
4. Institucionální odpady (z lékařství, průmyslu a výzkumu).

V roce 2011 vláda prosadila pozastavení investic
do nových jaderných zdrojů a postupné uzavření
všech reaktorů jaderných elektráren po dovršení
jejich životnosti. Za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů odpovídá organizace NAGRA.
Podle švýcarského atomového zákona mají být
všechny radioaktivní odpady uloženy v hlubinném úložišti. Koncepce tedy předpokládá výstavbu hned dvou úložišť: jednoho pro vysokoaktivní odpady (včetně zpracovaného jaderného paliva) a druhého pro nízko a středněaktivní odpady.
Zatím jsou radioaktivní odpady skladovány v suchém meziskladu ZZL společnosti Zwilag u města Würenlingen a v areálech jaderných elektráren.
Pro hlubinné úložiště vysokoaktivních odpadů byly
vytipovány tři lokality. Na rozdíl od České republiky
se nacházejí v jílovém horninovém prostředí, konkrétně jde o tzv. opalinové jíly. Rozloha podzemní jílové formace potřebné pro vybudování úložiš-
tě je 6 km2. Pro hlubinné úložiště nízko a středněaktivních odpadů je vybráno šest lokalit. Všechny mají sedimentové podloží s bohatým obsahem
jílu o rozloze cca 3 km2. Na základně bezpečnostních a technických studií švýcarský úřad pro jadernou bezpečnost a další dohlížející orgány navrhovaná území schválily.
Od roku 2011 probíhá v daných lokalitách upřesňování projektových řešení a jejich vzájemné srovnávání. Klíčovou aktivitou této fáze přípravy výstavby
je účast lokalit, která dává zástupcům vytipovaných
regionů příležitost uplatnit veškeré jejich požadavky, vznést námitky a prodiskutovat obavy. Tito zástupci budou také spolurozhodovat o definitivním
umístění povrchového areálu budoucího úložiště.
NAGRA již pro tuto diskusi připravila podklady
v podobě konkrétních návrhů umístění zařízení
pro každou z lokalit. Celý proces skončí přibližně
za 10 let udělením povolovací licence k provozu
obou hlubinných úložišť radioaktivních odpadů.
Víte, že...
Švýcarská vlajka je jednou ze dvou jediných
čtvercových vlajek států na světě – tou druhou
je vlajka Vatikánu.
Přes 70 % země pokrývají hory, ale nalézá
se tu i více než 1500 jezer (asi 6 % evropských zásob sladké vody).
Na 95 % energie získává země ze zdrojů,
které nevypouštějí CO2, tedy z vody (60 %)
a z jádra (35 %). Sněhu, který napájí vodní elektrárny, říkají ve Švýcarsku „bílé uhlí“.
Švýcarská garda je stočlenná stráž, která
již od roku 1505 hlídá v Římě papeže. Členové
stráže musí být rodilí Švýcaři, svobodní, katolíci
a musí měřit minimálně 174 cm.
Od severu na jih měří Švýcarsko 250 km,
ze západu na východ 350 km. Země má čtyři
oficiální jazyky (němčinu, italštinu, francouzštinu a rétorománštinu).
Houbaření má ve Švýcarsku svá pravidla
– nepsaným zákonem je zákaz sběru hub
prvních 10 dní v měsíci, aby mělo podhoubí
čas a klid na regeneraci.
Švýcaři jsou největší jedlíci čokolády na světě –
ročně jí každý z nich sní 11,6 kilo.
Slavné švýcarské osobnosti jsou kromě jiných
protestantský reformátor Jan Kalvín, architekt
Le Corbusier, spisovatel Erich von Däniken, tenisté Martina Hingisová a Roger Federer, malíř Paul Klee. Mezi známé literární postavy patří
například Vilém Tell nebo Heidi, děvčátko z hor.
Švýcaři vynalezli mimo jiné instantní kávu, suchý
zip, Maggi, sýry v krabičkách, müsli, armádní kapesní nožík, celofán, insekticid DDT, psychotropní
látku LSD nebo počítačové písmo Helvetica.
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů,
Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno
Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.
www.surao.cz
6
Redakce:
Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský.
tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail: [email protected]
Co obnáší první etapa
geologických průzkumů
Na lokalitě Kraví hora bylo rozhodnutím Ministerstva
životního prostředí ČR stanoveno průzkumné území pro
zvláštní zásah do zemské kůry. Ve chvíli kdy rozhodnutí
nabude právní moci, bude možné zahájit první etapu
geologických průzkumů.
Termínem průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry (PÚ ZZZK) zákon označuje území,
kde by mohla proběhnout výstavba různých podzemních průmyslových či skladovacích zařízení,
včetně úložiště radioaktivních odpadů. Na vymezeném průzkumném území proběhnou geologické
průzkumy, které mají za cíl ověřit rozsah, strukturu a vlastnosti horninového bloku. Na lokalitě Kraví
hora se jedná o ověření vlastností horninového masivu pro případnou výstavbu hlubinného úložiště.
V rámci předběžného hodnocení území České republiky jsme vybrali několik lokalit, které mohou
svými vlastnostmi vyhovět požadavku na bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva. Abychom
mohli vybrat optimální lokalitu a potvrdit, že splňuje přísná bezpečnostní kritéria, je třeba
z vybraných lokalit získat konkrétní data.
Geologickými průzkumy k výběru finální lokality
i. zúžeNí poČtu loKalit
Cíl: Povrchovými
geologickými průzkumy
na všech zvažovaných
lokalitách ověřit
ohraničující zlomy a zúžit
tak rozlohu každé z nich.
Pro další etapu vybrat jen
čtyři nejvhodnější lokality,
projednat další postup
s dotčenými obcemi.
www.surao.cz
ii. VýběR KaNdidátNíCh
loKalit
iii. VýběR fiNálNí
loKality
Cíl: Několika hlubokými
vrty (3 – 4) na 4 lokalitách
ověřit geologickou stavbu
v hloubce a vybrat dvě
kandidátní lokality,
k nimž se dotčené obce
vyjádří.
Cíl: Dalšími průzkumy,
analýzami a studiemi
na dvou kandidátních
lokalitách vybrat se
souhlasem dotčených obcí
lokalitu finální.
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt
Každá etapa musí odpovědět na následující otázky
 Můžeme ve vybrané lokalitě prokázat a demonstrovat bezpečnost umístění hlubinného úložiště?
 Bude možné do hlubinného úložiště ve vybrané lokalitě umístit všechny radioaktivní odpady vyprodukované dnes i v budoucnosti na území ČR?
 Jsou všechny střety zájmů řešitelné?
 Je možné v lokalitě vybudovat dostatečnou infrastrukturu (silnice, přípojky energií apod.) a je zde
dostatek lidských zdrojů pro výstavbu a provoz hlubinného úložiště?
 Nenaruší výstavba úložiště životní prostředí lokality a neohrozí její další rozvoj?
 Bude možné získat akceptaci veřejnosti s umístěním hlubinného úložiště?
zařadit lokality mezi lokality kandidátní, na kterých proběhne druhá etapa geologického průzkumu,
bude možné pouze v případě pozitivních odpovědí na tyto otázky. podobně bude z kandidátních lokalit
vybrána lokalita finální.
plánované geologické práce v rámci první etapy
Geologické mapování
 odběr vzorků k analýze
 zjištění podrobných dat o geologické stavbě
příslušného území
 odběr vzorků hornin k analýze
 analýza geologické stavby dálkového průzkumu
s využitím družicových snímků
 vyhodnocení dostupných geologických podkladů
k naplánování detailního postupu technických
prací v další etapě
hydrogeologický a hydrologický
průzkum
 detailní zmapování výskytu povrchových
a podzemních vod, jejich množství, kvality
a vzájemné podzemní komunikace (podzemního
a povrchového oběhu)
 průzkum oběhu podzemních vod
 zpracování bilance podzemních vod
 měření vydatností pramenů a vodních zdrojů
(průtoky, hladiny povrchových a podzemních vod)
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt
www.surao.cz
Cíle etapy zúžení průzkumného území v lokalitě Kraví hora
Stanovit geologické podmínky v přípovrchové části lokality.
Zúžit lokalitu a podrobně vymezit potenciálně vhodné území pro následující etapu.
Porovnat lokalitu s ostatními vybranými lokalitami.
Posoudit, zda případné umístění HÚ v zúžené lokalitě vyhovuje dlouhodobým bezpečnostním
požadavkům.
 Zvýšit informovanost o aktuálním stavu životního prostředí v lokalitě na základě pravidelného
monitoringu.




Výsledkem první etapy může být:
 Zúžení průzkumného území pro další etapu geologického průzkumu.
NEBO
 Vyřazení lokality ze seznamu vytipovaných území.
Geofyzikální průzkum
 povrchová geofyzikální měření na celé ploše
průzkumného území (mimo intravilány obcí)
 zjištění tektonických linií (zlomů), oblastí
rozpukaných hornin, zvodnělých oblastí a zón
povrchovými měřeními
 sledování tektonických linií (zlomů) na povrchu
i v hloubce
 fyzikální rozlišení různých typů hornin, měření
jejich fyzikálních vlastností přímo v terénu
Geochemický průzkum
 odběr horninové drtě pomocí vrtaných sond
do hloubky cca 2 až 3 m
 detailní chemická analýza vzorků z horninové
drtě ke stanovení homogenity horninových bloků
 rozbor zastoupení hlavních a vedlejších
chemických prvků (Al, Si, Mg, K, Na) ke zjištění
jejich původu a k analýze vzájemné vazby mezi
bloky
Náležitosti etapy zúžení v kostce
 Před zahájením etapy zúžení bude zpracován podrobný projekt všech plánovaných geologických
průzkumných prací. Správa úložišť dotčené obce s projektem detailně seznámí a v rámci projednávání projektu zohlední jejich relevantní připomínky. Jakmile projekt geologicko-průzkumných
prací schválí krajský úřad, stává se závaznou dokumentací, podle níž budou realizovány veškeré
průzkumné práce.
 Až do dokončení první etapy průzkumu náleží obcím za stanovení průzkumného území zákonné
finanční příspěvky. Pro lokalitu Kraví hora činí výše příspěvku 9,9 milionu korun ročně a obce ho
budou čerpat po celou dobu trvání průzkumu. Peníze mohou obce použít na jakékoliv veřejně
prospěšné činnosti.
 O provedení první etapy průzkumných prací Správa úložišť zažádá na všech lokalitách, což
umožní jejich vzájemné srovnání. Provedení průzkumů tedy ještě neznamená, že v lokalitě bude
hlubinné úložiště vybudováno.
 Před rozhodnutím o dalším kroku, kterým je zúžení počtu lokalit před zahájením vrtných prací,
začne Správa úložišť vyjednávat s obcemi o podmínkách jejich zapojení do etapy výběru kandidátních lokalit.
www.surao.cz
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt