Zpravodaj č. 11

zP&AVoolnu
.t
tttgS
otsCIEt zD&_
Zivotní iubilea v listooadu a nrosinci 1998
Listopad:
21'l1.l9l2
l7'l2'1928
l7'l2'1948
ŠevčíkováMilada, dům č' 33
ŠevčftováMaÍie' duÍn č. 4
sláná Afua. dům č' 93
yš e n
j
86 rokú
70 roků
50 roků
bil anlůh galu|uj ene'
odešIi z našich řad
+ 2. t l Š€včik František, dům č. 3
'
+ l 7' l l ŠevčikováAntonie' dům č. 3
Rodi
ě
85 roků
78 rol'u
zesnulých vysIoyujene upříňnou souslrasl'
výsl€dkv voleb do ob€cního zastuDitelstva
Ve volbách do ob€cního zastupitelstva obce Žd'ár. k(eré se konaly ve dnech l J' a l4'1].I998 by]i zvol€ni:
Fva Maninlová č'66
zdeněk
č'65
Musil
Dušan stojan
JoseíKakíč
Ing. Jindiich Veselý
č'98
JaŤoslava'ToufaIová
MiIadaNečasová č'32
č'8l
č'l45
č.1z2
II' kolo senátnich voleb se uskutečnilo ve dnech
20.11.1998 od l4100do 22100hodina2l.ll.1998od
7:00do l4r00hodin.
Zúčastnilose 59 z 275 zapsaných.
Ing. Jiři Drápela ziskal 2l platných hlasů'
lnr' Slanislav BéIehrádek 7is}al 38 plahých } asů'
Řemeslná vÝroba v naši obci Žďár
Největši roanach řemesiné
dřive.
ýoby
v
nďí obci lze časově zářadit do doby mezi prvni
a druhou svělovou válkou' ále i
Z podnětu okesního muzea a okesniho kulím)ího střeďska v Blansku jsem v roce l 987 rypracoval přilohu naši
s názvem 'Dátmá řemesla v Dašíobci Žd'lír''.
Řemesla jsou zde popslina od výrobního maleriálu přes podÍobnou technolo8ii výroby až po hoto!.ý \.ýrobek'
ProtoŽe talo řemesla vesměs maji začátky za Rakousko-UheÍska, takjsou v Popisu uváděny oízly zďiz€ni a nástojů
česky i němecry' celý spisje Poměmě Íozsáhlý a svýtn zpúsoben zajímaYýjen pro ulčiý okruh ob}vatel, prolo jsem
[pracoval stručnějši yýpis z tohoto díla.
Je zÍlánlo. že v nlzných kajich převládala řemeslná \.ýroba určitých oboru' jako např. tkalcovslví apod.
V okolnich vesnicích Žďámé' vel€nově, suchým a okolí Protivanova bylo rozšířeno konfekčni a "erámi"
(voj€nské) k€jčovstvi' v okoli senetářova zase \,yáběli perleťové knoílíky'
V naši obci bylo rozšiřeno soustružnictvi ďeva a "ševcovství'' (obuvnictví), v€ věiším počtu občanů'Jednot]ivě byla
zastoupena řemesla - kovďství' kolářstvi' stolďsrvj, řeatictví, krejčovsrvi, bednářství a švadlena' Je zde anínka o
ho]ičstvi. zedni€tví a tesďství. Dál€ zd€ byli dva obchodnici, dva holgnďi, poťavni spolek ',Včela'' (dnešníJednota) a
dvč holičíví.Kuňvo se nejPrve pro&ivalo v hostirci, obchodě a později byla Íafika přiděleDa vdově Karolíně
koniky
strana
1
Manouškové' z ýčru řÉmesel je dejmé, že občanébyli všestíanně zájišťovani službami přimo v mislě. Také kválita
byla zájištbváÍa velkou konku.enci, neboť v téměř každéobci byla trto řemesla zastoupena. Pojem Íeklamace byl
N)Ťi popis jednotliýých fumsel:
soustÍuŽnictví dře\a
Tímto oborcm se u nás zabývalo osÍn rodin. Rodin píŠiproto. Že vedl€ mistra pomáhali ve "veftatě''
(dí1ně) ve volných chvíllch všichni členové Íodiny. děti n€vyjímaj€.
Na vesnici téměř u každého domu bylo nějaké pole, a tal kdyŽ byly vělši polni pníce - Íapř. ,ně nebo kopání
bramboÍ. lák se '!cř1at'' zavř€l a všicbni zase šli na polc.
Naši soustnržnlci byli Ínistři v€ svém obonr a ovládali Všechny druhy práce sc soustťuženim dřeva.
I'řeío však kaŽdý misř mimo běžných objednávek mělurčjtou hlavni výrobu (spccializáci), ve kleré obyčejně vynikal.
l ) Jednim z nejstrrších soustružnikůbyl Kakáě Alberl, nar' 5'9' l 868' zeÍnř€l l l .3. l 948.
Domek i djlnu č. 3 l měIi na návsi' v současnqstj zÍušen pro lepši přehled v átočině silnice' U těchto Kakáčůse stalo
sousEtúnictvi tradicí. U tohoto lemesla zůslali i dva s}'nové Josefa Metoděj. Později soustruá] i !řeti sy1 František' i
když byl původně v},učen "slŤškařÉm''(vrchní čásl obuvi). Z po&íúuměli souslruhy šlapaci. KdyŽ pak řemeslo přev?.l
nejstaišís)m Jos€t lak si pořídil na Pobon Párr'í stroj. Pod kotlem loÍtili třískami od soustíuhů a odpadním dřevem.
wráběli růalézboá vesměs většicb Íoaněrú. Nejvice však soustužili pěkně lvďované noŽky k náb}'lku' kler€ dodávali
stoláfilm. Nožky s€ dělaly ze smtkového dřéva a podl€ přáni ákaznika se dodáv.Jy buď bez povrchové úPÍalynebo
tďé ''politurované'' (polifuraje šelak Íozpuštěný v lihu). odstin mohl být svět]ý nebo tá.ké barcvný' To se dřevo
'hapajcovalo'' (namořilo). T6ké dle poŽadavků se ýobky lakovaly na lysoký ]esk'
Dalši okJů výťoby. kleťý u nich později převládal. byla \.ýřoba dřevěných "špun!ů"(álek) do strdů pro lihovary' ale
hlavně pivovary' Pro lihovaÍy s€ v}Ťáběly ze smfkového dřeva' Některé bývaly i lozněrově
vcliké. "zvané 'pácholata''' Do pivních sudů se děIaly ze dřeva ljpového. kleré sc lépe do zilkovaného olvoru
Zarnačkaly. V j€jich připadě se kužel zátek !'Íováděl soustsuženim. Pozdějj se syn Josefpř€stčhoval do Chudčic. kde v
řemesle pokračoval.
2) Druhého syna M€toděje' nsf. 2.7.1904, si osvojil' zpříněni Kakáčovi z č. dom 49 na Švábce. kteří neměli děti' I
on po krá*étn záměsbání v továmě se wáti| k soustružnickéinu řenleslu a zařídil si dílnu v domě č' 49. Jeho hlavním
oborem zůstaly "špunty" do pivních sudů' PosNpně \,ýrobu důmyslně zdokonaloval až do lYsoké produktivity pnáce.
Na řez-áni čtverečkůlipového dřeva si pořídil novou ýkonnou pásovou pilu' Ze čtvercčkúpotom soustťužil váIcovou
čásl átky. KuŽel zátky dále tvaÍoval na strojním lisu' Pozdě.ji přešel i ze sousfuŽení válcové čásli átt} na stříháni ve
zvláštnin raáďe na strojním lisq coŽ u komp'aktsriho lipového dř€va bylo nožné.Takto lyiíběné álky po navlhčeni se
v olvoru sudu dobře pfitvarovaly a těsnilý Byl také zařlzen na qpalování alaček pivních sériído 7átek' Po Íoce I945
přešla výroba
álek dojiného většího podniku
Metoděj Kál(áč soustružil z habrového ďeva ď€věné části nariček pro
a jiné sÓustruhické \"ýrobb. Při dokončovacich
pracích mu pomáhala i jeho manželka' PÍacovali ď do tysokého věku (přes 80 lct). Výrobu skončili V foce I 985. čínŽ
jejich souslru'nická dílna v domě č. 49 zanikla.
á
kadehictví. \'!Ťáběl také k|ícky pro přen ni včelíchmatek' dřeváty
3) DalšímsoustÍuŽnikem byl Františ€k Dvořáček' na'. l4.| 2'] 878. z€mř€l.
l '.l'l949- Dílnu mél ve svém doÍt}u č.
56' Pracoval do poměmě vysokého stáři. Do zavedeni elektřiny (l927) mě| soushú šlapaci' JÉho \.ýrobní specialitou
byly civky k t€xlilniín strojům z búovéboďeva' vyráběl ijiné soustnržnické\,ýřobky. Pokmčovalelem v télo Úrobě
byl jeho zeť Antonín souč€k, nar. 3 1 . l .l 900' zeÍřel. 15. l . I 959. Pro zvětšení dilny si toupjl sousedni domek č. I (v
místě dnešníJednoty)' kerý přestavěl na dobře rybavenou dilnu' Za mlíntu sloji. že později' ve spolupnici s Františkem
Dvoiíčkern' z č. domu ll3 á jeho zetém Jos€feÍn vintr€m z Peřovic zavedli zde ýobu korbelů z lipového ďeva' kteÍé
jako suvenýŤy šly dobře na obbyt. Na vyiŤtáváÍi polotovan] jim sesEojil lTtáci soupmw známý všeWřI Prokop cyril'
iinak rolnik z domu č. 30' v ř€mede zde pokračova] syn Antonína součka Milan. ktený byl všek dosti nanoc€n a zemřel
bízy po otci. Tim i zde skončilo soustÍuhické řeÍneslo. Výrobu ko.b€lů převedli ke Dvořáěkům č. l l 3 a později k
Vintrum do Peřovic, kde v dřevďině podnikají v€ velkém.
4) SoustÍuhictvi dřeva bylo táké v doně č.. ó8 (dnešni Závodnikoú). Řemeslo zde provozoval Tomáš souček' nar'
869. zeŤnřel 29.9. l 932. Tento soustružnik byl súfši8enerac€. pnáci provliděl ručně. se ŠlapacÍnsoustruhem' a i
když se doŽil dosti }ysokého věku, tak se n€dočkal zav€deni eleklřiny' \4'Ťáběl dosti šiÍokýsoíiment zboží.Talovou
hlávní lýtobou byly tzv' 'aďchy'' na praní pÍáď4 z€ zv|něného plechu a sousEuŽeného skládaného n'mce' Na zvlněni
plechu mět zvláštní válcovaci stolici' také na ručnítočeni. DáIe v}Ťáběl dřevěné části na malířské štěrly, destičky na
kaíáče' nrkojeti ke kolům řezaček na slámu, k firkaÍůn na čistěníobilí a krpcůLÍn. na bÍousky á pod. Také se zabýval
okasnýÍj soustruženim na věšáJry a zÍcadla. zboži dodával obchďníkúLÍn do Boskovic. v tomto domé neby| v řenesle
pokmčovatel. takže i zde sousťužnictvi zániklo.
2 ] . l 2. i
5) Da]ším soustruhikem byl FrantiŠek Ševčíkv č. doDu 50 na Švábc€' Narodi] se 3.8'l866 a zemřel2' l ]
'l948.
Zdc v icmesle pokačoval ijeho syn také FÍantišdq nár' 29.l.1897 a zeÍnřel 15.ó.l972' Jejich hlavním oboÍen bylo
kuch) a]sl'é ''náčini" jako paličky na maso' srúadla na okuÍky' ralífu. h}ibky na Zšiváni punčoch. věšáky na šaty a j iné
\aci Nt| kuchyňské věci se uŽívalo ďevo javoÍové a naji'é bukové. stafý pánještě do záved€ni el€kďiny také soustřuh
Šhpal.MLadý FránliŠek \Ybavjl dilnu pásovou pilou a hoblovkou a pÍo jcjich pohon si koupil benzinový motoa kt€rý po
zx\ ťdcníelektřiny prodď ' v dom}u č. 50 měli PÍo podnikóní na]ý prostoÍ' rat když se naslg/tla moŽnost koupě donrtu
Č ó7 n.] I,induli. tali jej koupil. a za doÍlem si postaúl Írovou přoslomou' d,obře vybavenou dílnu. I zde nebylo
po\rnčo!álcle v soustnržrická' řemesle'
K li'xntiŠkovimladšímuse ještě kÍátce \Ťátim' Za pÍvnísvětové války byl laké odveden a knítce byl na vojně' Ilro
nťnloť jci Y*k z vojenské služby propustili' v tó době se v bl nensLých žllezámách (nynější ČKD) qTáběla vojenskl
l]nlnicc'
lak Fťa.ntišek Ševčikbyl do továmy nasazen. I kdÉ byl soustrúžnikď! dřeva' tď se na sousEuŽeni žclczil
7ilpÍ'lco\ ^al a pÍacoval na dělo\.ých sřelácb. Po válce se zase urátil k souso'uřni dř€va.
V uv€dcném dollrě č- ó7 žil Antonín souček, nar. 13 '6,1856' zEÍúel22,6.193 l , ktefý měI laké v domě lllenšÍ
sotlsllllŽlickou dilnu. Jeho syn Joset nal 25.2.l90ó, se \yučil tesářem. v létě Pracoval na stavbách a pro zinmí obdobi
s('do!l] zlv.dl na Ýitobu dřevěných sáněk a lyá zjasanového dřeva' ohýbáni dřeva pÍoviáděl v Němčicích u orc€j€bo
nrin'.Ik} . kle.ý b},l zaveden na ohýb|íní dfuva pamím napařováníD.
6 )
7) Zivnosl souslfužnictvi ďeva také pÍovozoval Josef Musil naÍ. 22' 7.l879 a ZemJel 9.10.1960. soustnň šlapalaŽ
do 70' rokÚ. i kd}ŽjiŽ byla zavedena elekřina. soustsuŽnické řemeslo považoval za ne\.ýhodné. pťolo se oba synovó
\\ LlČili zimcčníkya pÍacovali v továÍrích. Jeho hla\,ním oboÍem byly "hefty'' (&žadla k pi|níkúm).Dle přínízítaaÍků
\ \ 1 ba1 i iiné ýobky. napňk]ad: 'Špďq' (civky na Ditě)' "KÍoptf'' (&ádla k Zisuvkám)' koliky k věš]ikůIn a
nib)llio\,é nozly
a
ozdoby' odbytiště Ítěl u bměnslcých velkoobcbodnlků'
I'oslcdnim soustruŽnikem byl FÍantišek Jelínek naL l 8.6.la'7 4 zentel 15 -2.1947. Měl v domě slušný _v.íať's
^
mal),. m pamím slÍojem. Ten uával na pohon pásové Pily a těxi sousEuŽniďé kusy. z počáLu mél také soustruh šlapací'
\óŤáběl
paÍní
prodal.
Po Zavcdcní elektfiny
stsoj
n1aú soustÍ!žnickéi ÍesoustruŽnické \"ýrobb. Ponejvice ra' nka na
šat}' 'krnnndlata" (kolíLT na upevňoý{ní pÍádla na šňúře), cívl] a "špwrťy". Na Šptulry měl zvláštni systém. MěI lrubku
op{lřcuLl Zuby a ryřeával je přimo z dest]. Franlišek Jelinek byl trké dlouhole!Ým velilelen mistnich hasičůa zastáYal
taló \ !'ŠŠiokŤemi lirnkce- ProloŽe neměli vlasmích děti, tak si osvojili spřiaěného Jaía nar.4.l l 'l9o9 a zemřel
l9'ó' l962- Jan v nové di1ně na zahadě řemeslo velni zdokonalil. Jeho syn FÍantišek se však vyučil niistrojařem a lak i
zdc skončilo soustružnickéřemeslo. Z ď|ny 5i pst postrvili pěkný rodinný domek.
s )
'l'i
Řc
lo uzavíftin kapilolu o soustÍužnickémfumesle v našíobci.
)eslo ševcovské
v d.llší části bych chlěl vzpomenout řemesla ševcovského (obuvnického). Nebylo u nás lak rozšiřené jako
soustÍuzriclvi dřeva' přesto všat stojí za to' abychom ijem! věnovalr pozomost'
Na lozdil od řemesla soustfužnického,kde bylo nuuro mil díhu s uÍěitým zďízenírL tak ševci se spokojili s malým
níslťln v některé mistÍlosti v domě. Zďízeni seslávalo z "verpánku'' (byl to nízlcý stolek s veškerým n!ířadím). Mistr
s.dčl na verpánku na ''píačce''(ďinolt.i stolička s kdaqjm' ke sředu lyhloubeným sedálk€m). K tomu patřil nezbytný
_polčch" koŽený pásek. kt€fým si misř Ío4racovánou obuv při pnáci připcvÁil ke kolenu). věšinou v lé doB. jak jsem
(
obuvniry znal. lak měli jiŽ nějaké šici sEoje. Dříve se děl.lo vš€ nrčíě.Hla'i.ním výŤobním materiálem byla kůŽe
ru^i ch druhů a sily. Dále bylo potřeba plábo dovniť botů na "futro'' (vložka), ''ÍIok''' (ďevěné koliěky) a _dratve''
(nastlol.ná konopná nit' poÉená včelim voskem se štětinou na konci jako jehla). Důleátou PomůckÓu byl ''Pop"
_kejp'' (zvlíštnínůž
( lcpidlo).
oa dělení kúže) a š€Ycovské kladívko.
N}Íi popíši jednodivé nďe ševce s jejich charakeÍistikou'
r}_to
E
l ) Ncjslarší, ktcróho 5i palnaluj i, byl Jan Kala.
l 6' 5 ' l 868 a zetniel 8' 5. 1950. Bydlel v doÍIčč. l l na vrchnin)
konci Vťsnice. Byl lo bodrý stďik. ve všem úkostlivě pocliYý' seriozni. I jájs€n mělješ!ě od něho udělané nové boty'
\i choval s nunŽelkou dva syny a dvě dcery. v ševcovském řemesle vš.l z nich nikdo nepol$ačoval.
všichni naši ševci dovedli tlrobit bory nízké'poloq/soké holinky, sválečni, jak s€ tcnlcát říkalo. a Pracovni. Tylo
byl)' opalřeny podkůvkami a také cvoky v pod'dŽkách. LepšÍ boty měly podpatky gumové' Velkou čás( své pmcovni
dob) včnoval opravovliíi botů' Bylo ťeba udělal nové podřr}y' opravit podpat]ý a vložky' v té době se dělaly boty
\ůlšinouc.lokoŽrné.
]) I)3]ši Švec se jmenova] Frd'tišek zouhaÍ nar. l2'l2'1882 a z ÍlÍel I '4.197 3. zprw bydleli v nájnu a později si
koupili domek č' 6 nn Švábce. Z3jrho působení se u Děho q'učila celá řada učňr'l š€vcovskému řeÍneslu. V době kolen)
l' Jčlo!é\'álky s. u něho zajednou učili 3 učni z našíobce. FÍántiš€k Toďar, Adolf sřaka a Alb€í Tnívníček.Z (cto
dob! jc i Zachována fologÍafie při práci. Ani v léto Íodině n€byl Pokmčovalel v Ševcovskémřemesle.
]) Třeli dle stáří byl obu\Ťllk KaÍeI Martiíek naÍ. 29.l.l898 a zem}el 26.9.1980' Koupil si dúm č. 24'
kde si z2Ťidil
V podnikáí byl úspěšný,tal sinajmulv€ slouÉ většídilnu, kde s€ nohl lépe
uplátnil. Měl několik dělníkůa učně' PÍováděl řemeslu pařičnou r€klamu a měl i feklarnní skřjňky. kd€ lyslavoval
modemi obuv. Jenže v té době se začal pÍosazovat pÍůnyslnik Baťa ve Zlíně, který zaplavil republiku le*ou
obuví. a
lak poslupně likvidoval malé obuvnlky' A tak j náš Karel Madinek v 55 letecb svého věku dilnu uza!'řel á pracoval v
Adamovských stÍojimách aŽ do důchodu. za anínkl stojí. Že měl u donlu poNěnlě velkou zahÍadu' kde vynikál v
na lehdeiši dobu dobře tybávenou dilnu.
4) Poslednim obuvnikem u nás byl Alb€í Trávníček nar 22.4.l903 n zeďel 22.9'l983. Byl q1lč€ncem u l]ranliška
Ujeho domu bylo dosti polností a tak ř€meslo bylo doplňkeni k z€mědělslvi. AIbeí i jeho otec byli muzikanti.
'aou}ara.
Hráli na klarinety v tzv' suchdolské kaP€l€. Tato kapela byla ve své době poPulámí. Hrávalana tanečních ábavách'
svatbách i na pohřbech' Když pak řÉmesIo trté vlivem Batbty konkuÍence přeýalo lynášet' tsl Dástoupil do zaměstnání
ý Áda'ovských sřojirnich, kde pÍacoval na kovoobniběcích slrojích. Později ptešel do ávodu MetÍa v
Blansku. kde
působil ja}o !Ťátný klidně aŽ do důchodu. V důchodu však nezaláIel. Na bývaléD mlalě si pořídil dilnu vesměs pro
ob.áběni dÍeva s potřebnými stsoji. Pro svoji pořebu vyráběl křállkámy' žebříky a njzné foliovníky na
rychl€ní ;elenjn},.
sám si seírojil naviják ná orání áhumenku poháněný eleklromoloÍem' Byl vášnivým záhrádkářem' sledoval odbomou
lileraluru.j€jíž poznatky na svých Pokusech uplauloval. Měl také několik včelslev' I on neměI v řemesle následo\.nika.
lal ijim skonči]o ševcovské řemeslo n€jen vjeho Íodině. ale v celé obci.
Dalšířenresla byla v obci zasloupenajednotliwýnri živnostníky'
Kovářslvi
se
specializací ná podkovářství
Kovlřslvíjako ř€meslo
se u nás datovalojakojedno z nejstaršich' Původni kov|íma by]a v domě č' ]] ' Posl€dnín
kovářen v tomto domě, a to asi do Íoku 1870 byl Josef Toufát V tomto domě. i kdyŽ později zde bylo pÍovozováno
soustružn;clví dřeva' se až dojeho likvidace v r 1985 říkaIo u Kováňj.
v r l 872 postavil Antonín Maíin€k novou kovámu v do ě č. 62 ' Narodil se 20.4. l 852 a z€mful 3 '9. l 929. Po ieho
smíi př€vzál kovámu jeho sy1 Meloděj, nal. ] 5.3 ' l 889 a zemtel 27. l l ' l 958. Řclneslo prováděI aŽ do r' l 958' V únroro
rcce onenocněl a přešel do důchodu ve věku 69 let. Po částečnémuzdravenl prováděl řemeslo j€n v omezenénr něřilku.
Jeho \"ýrobni sortiment byl velni šiÍoký' Jako. zkoušený podkovď okovával konč z vesnice i širokéhookolí' Podko}y si
sám \yráběl. Dále okouval nové ďevěné vozy, řakďe a zednická kolečka. Kolďské
ťÍobky si aika2níci sami dMávali'
Dále lyniběI pluhy' obořávací Íáďa, Íáď. na bÍambory vláčecíbfáĎÍ dříve dře!ěné s kovo\.ými žele^ými hřeby.
později ce]okovové' Běžně t}.fÁběl s€kery, motyky, kliny na štípáni pařezů ajiné kovářské Výrobky' Později se tylo
výrobky dostaly koupit. tákj€ po otupenl za lepla ostřil a kalil' Dále bylo lřeba rolníkům.kteřijezdjli do lesa ná sváŽení
kIád svařoval pořhané řetěz),. a \tbec s€ vobci nikdo bez kov|íře neobešel' Jeho pomůcky sest'valy zkovadliny. do
kleré se nasouvďy rtlzné sekácí a tvaÍovacípomůcky' dále nizné velikosli kladi\'a' s menšímipracoval sám' s vělšinri
při(Ioukal u větších týobků pomocnik nebo učď' Na topůrkách měl nasazeno nizné tvalovaci náJadi a sekáče' Dříve
měI Ví6čkuručni' později elekhickou. Na řezání ávitů do podkov pÍo -šfulny'' měl ručni ávitďez po zavedeni
eleklřiny si pořídil i elektrickou svářečku' Vedle yýbně zde byl ručníměch ná dnlýchání vzduchu do ohně' By] urnislěn
imo dilnu ajen otvorem ve zdi pÍocházelo dmýchací áhlo. Po Zvedení elekťiny si pořídil na dmých|íni venti]átot ale
pro menší ohřev stále měch úíva|.za c€lou exislenci kovářstvi se u Maíínků
4'učila celá řada učňůkovářskénu
řenleslu' Měli dva syny a dvě dcery Miroslav studoval obchodní ško]u. AmoŠt sc doma ryučil kovářem a krátc€ s olcem
pÍacoval. Potonr se však rozhodl pÍo srudium na prúmyslové Školea k řemeslu s(jiŽ nevřátil' Dcera VěÍa \,ychodila
rodinnou školu a pat( všichni ři byli zaměstnán'vČKD Blarslo' Poslední dcera se vdala do mydlriřského
iodniku v
Blansku. Miroslav a Věra zůstali svobodnl a obývali až do smÍi kov]írenský důn)- Miroslav při záměstnání a i v důchodu
zaslá\'al funkci úč€tniho na obci' věm se věnova]a domácnosli a přitom vedta kmniku Červeného kříže. Věnovala se
laki sk]ádání básnjček na mishí poměry a sbírání povéslíz nďeho okolí. Na kovářství v domě
vzpoÍninali, v úctě
'ádi
chova|i po řodičích oblsz "Leš€tinského kováře''. Při opÍavě domu si n€chali do omitky
wŤÍ symbol kovářslví - v
podkově hla\,ll koně' kovadlinu a k]adiva.
V našíobci se timto ř€meslem zabýval Jan soldán Z čis]a domu 55 na \,Ťchninr konci vesnice. Později byl tento důn
ZÍuŠena čis]o 55 přešlo najiný dům' Řemeslo provomval v době před a po l. světové váIce. Narozen lE.6'1854
s
zefurel 27.2'l927' Byl samotářské povahy' což možná \,yplývalo z loho. že neměli děti. vzali si proto z přibuzenstva
v
Něřnčicích za vlastní děvče Anastázii. v€šk€re p'ríce prováděl ručně' Pamáruji si.jak jednou \'ýeával
domem
Před
dlouhý lrám' Tnářn
upe'něn na koách á tÍpělivě rámovou pilou celý d€n řezal- Dnes by tato práce na okÍuŽni ncbo
'uěl
pásové pile lrvala chvilku.
ProloŽe nemě| následrrika. tak toto řemeslo v naŠi obcizaniklo'
+
Řemeslo stotařské
stolařství mělo v nďí obci Žďár dloutÚ€tou tÍadici. PívnímÍistsern v době před l . světovou válkou byl Adolf
z domu č. 84 na dolnin kolci vesoicc. Námzcn 20'8.1 864 a z.mř€l 20' 8. 1923. Dilnu měl v domě. sřoje
ž'ádnénemě|. tskŽe hlavnlni násřoji byh rámová pila a hobliky. svého následnika v ř.meslc ncměl' a tak až zestámul'
dilnu Pronajal Rudolfu PÍokopovi z č' domu 45 na Švábcé.Narozen l 2' l 2. 1 883 l] zemt€! 26'5. l 969' Po několika lelecb
si Rudolf Prokop upravil dilnu v9 svém domě č' 45 a u KďpáJků č' domu 84 stolaÍslví 2ánitlo' RudolfProkop žiljiŽ v
do&. kdy bylo pořeba ř.meslo Ždokonáli( r blsvaě více vyrÁbět' a lak si pořídil okfu'ní a pásovou pilu. výŤobni
soíimen| ÍněI šircký. vyrÁběl okna na strvby' dvcřc, pokládal dcskové podláhy' do domácmíi vrŤáběl úbyúyvšeho
druhu _ sk}íně, postel., sloly' žiďc' stoliěky' kuchyňslcý lÍÉdcnca pod. LcpšI nábylek v}Ťáběl l.štěný z t!Ťdého ďcva,
ostatní z dtcva měkkého' barveného' popř. "flddfovánIrn'' naPodoboval ďcvo ušIechtilé. Pto zemřelé obč5íyv}Ťáběl i
rakve. lalŽa n€bylo v obci ob&na' ttcrý by stolaft nepoř€boval.
PÍáce
byla Ékná' el€ náÍúhavá. P'mafuji si. jak jedíou misE pokládal deskovou podlahu v požámi zbrojnici a
'o
desky ručně hobloval pM zbrojnicl. Poádali jsm€ misř., aby nás n€ch6l ta}é dcsky hoblovat, ale zakrátko jsme loho
nechali' proioŽe jsme hoblík jednak n.mobli :ttóinout'' a také po nás rovina desky měla sarné áděry a hrboly. KdyŽ
zeslárl. lal řemesla z'n€chal a pÍotože neměl náslédnika' trk u nás stola}ské řemcslo zánik]o'
KďpiJek
Dodatek:
r 1 989 se začaly \ytvářet atovu podmlnky pro Živnoslensko_ř.m€slnou ýobu'
Továmi yýrobá je záměřena naj.dnossallou séÍlovou ýobu bez moŽnostl vyŤábět podle přánl na 22ká2lu' A tak
menši i sředni řemeslnici' podnikd.lé, s€ zlow zaměfují na řcmeslnou ýobu. Podniká se v oboru dř€vo, ž.lézo'šiti
šastva. Íůznéb}'tové doplř'ky' zabfadnictví apod. U nfu si zavedl stolalstvl Karc1 straka v domě č. 56' Mimo běžných
stolalských ýobků v oboru slavebním . nábytkovém sc z2měfuje i na výrobu uměleckou.
V pos]€dní době, alé hlavně po
BednářsNi
Řemeslo be<lnářské rr nás provozovď pan straka Jan, č. domu 39, n$ozen 2.2' l 877' Nejvíce qŤáběl 'butny''' které
nošfii vody ze studnl' dokud ncbyl vďovod. Putny se laké uživaly na nošení kmiva dob}'{:u a laké
bývaly někdy opařeny popnůy a nosily sc na zjdcch na íúzlénákupy' Dále tyníběl ' škoPky" nůmých velikosti. Vělši
Šlopk)' bývaly umistěny v domé a do nich s. nosila voda pÍo potřebu celého dne. Menší škopky se uživaly na nak|ádáni
nakouhanaho zeli nebo k nalož€ní ňasa do láku ze zzbijaček' určeného na uzeni' vyráběl Iaké rúzÍlésoudky a
máselnice. V té době ncbyloještě rozšítenésřojní řez{ni dřeva. ralže veškerc práce se dě]aly ručně. Dřevo se štípalo!
se uŽivaly na
dodělávalo lvaÍovaným hoblikem ncbo pořízcm. Taková ýoba z'nrčovala kvalitní ýobky' neboť ďevo nebylo
přeřez{no přes léta. Dřcvo se používďo pon Ívíc€ smrkové' ále pm ró.Zlé trvanlivé sudy i dubové' obÍučesi laké
pfiprávoval sám' ponějvícc z Žclcných pású' ale laké okasné mosazÍ'é'
Posfupně všák b€dnálské prác. ubývalo, puby byly nahrazeny plecho\,ými kbellky' později z uínělé hmoty a i sudy
se dělaly z Poinkovanaho plcchq později i plcchu hliníkového'PÍolož!však hlinik j. z áísti zdÍavi &odlivý. lak v
souČasnosli se dělaji sudy. zvlá{tě na pivo, z lerez'vějící oc.|i.
A tak i náš bednář' pan Jan stlá.ka, měl posrupně málo púce' PřestoŽc byljiŽ dosti stár' chlěl být j.ště uŽitečný. Přijal
prolo misto ob€.ního sluhy a nočn1ho hlídač€ obce. To bylo ještě v době, kdy obecní zpiívJ se na vědomost dávaly
postupnč po úsecich obcc. slulB měI bubcn ! bubnovánlm na s'ebe upozorňoval. Tulo službu wkonával aŽ do rysokého
slJři.
Po něm fulo sluŽbu zrslával již jako dúchodcc F.a iš.k Kakáč z č. 3l. Jeho Žena Anna zvonila v kapličcc ráno v
Poledne a večcr, v Pátek ve 3 hodiny odpoledne a při pobtbech občanů.KdyŽ paii pro stáří a ncmoc nemoh]a rulo sluáu
7ástávat. tak se po několik rokú ne'zvonilo, neŽ se Ý roce l 993 zavedlo automatické zvonění.
Krejčovství a švadleny
Krejči a Švadleny u nás nemívali řern*lné ďln} Pracovali v některých obyvalelných mistnosl€ch s\.ých domků.
Jcjich zařízeni seslávďo z šicich strojú' labul€ na rozprostřenl lálky ke sřiháni. Žehliček. žehlicicb prken, pa'ny ná
připasování kabátů a drcbných šicicb potřeb.
Tilo řemeslnici se děliIi na dvě skupiny:
První _ vlrčeni kejči a švaďeny, kt ří měli svou ávnost. Tilo pmcovali na zakázlovém ošacení vš€ho dÍuhu- To
anamenalo od oměření posravy' nssříháÍrí lálek'jcdné' popř. dvou zÍoušck na poslaw
ka po dokončení?akázky.
podnit.
Dru}á ď(upin4 která pracovala po domácku pÍo konfekční
Podnik obyč€jně dodal násřihanou lálku, nitě'
tnoflík-\, a jiné potřeby. Šilyse séfiově placoiTl odě!y, kalhoty' saka a spodní prádlo' V této skupině pÍacovali jak
vyrtení řemeslníci. tak tďié' a to hlrvně' Ženy' kleÍé se na šilíz2pmcovaly.
lkaz
l ) KÍejčovskou ávnost u n is měl Rudor Třávníček v čísledomu 86 na Pindu|i. Ř.mesIo Fováděl asi od roku l 925
'
B)l velni dobrým odbomikem a když si udělal náwháJský kurs' ták šil i rúznéunifoÍmy. Pámatuji si, žr šil pÍo všechny
členy lzY suchdolské kapcly unifoÍmý Tato kapela fuá la u nás Pň všech kulfumich podnicích' Měl veltcý vzor*ovnik
'
lá|ek a
Že
zálaznicisi zněho lybíÍali látky, heÍépotom mjstr objednal. ProloŽe udrŽoval módni styl,
mohl
za
městnát dva lovaryšc. Po dIuhé svělové válc€
tak měl hodnč prác€'
sc odstěhoval do Bma.
2.) Šiliplo Žcny obsta!ávala Mcůodá Dvořáčková' po provdáni Kalová' Byla mistryni vc svém oboru ra}é šila podle
'
módy' lakŽ€ měla hodně práce. Jat(
Pdnslcý kcjči RudolfTrávnlčck, tď Mcthoda Kalová oblékali všcctúymisElii
přespolni Žcnichy, nevěsty, družičky i mládcnce' coŽ bylojcjich specialilou. vůb€c l€nkrát byly běh.m roku
ntzla
přileítosli' kdy musalo bÍ něco nového na scljc. začalo lo d'uáčkami k prvnimu pfijimáni a r.!é k svátku Boáho
těla.
Na v.likonoc. Ínus.l mil každý něco nového, h|rvně do kosl.la, a když s. z kostele pak vycházelo, to
byla úplná
přehlidka'
Také k tanečnim ábavám chtě|i být chlapci i děvčata pěkně oblékíni. V létě bývaly tan€ční ábaly v pňrodě
a na
Podzim bývalo povčsbévinobrani. }Lozty byly za věšeny na dÍátech' pofudalelé měli uniformované íjač€. a ldyŽ
někdo hrozen uEhl' iak se musel v}platil'
Po Novém roce byly pořádány plcsy, jak se t.n]oát říkalo,1bály''. Napřik]ad hasičský, maškarrÍ, šibřintf ajiné.
ošaceni na bál bývato zvlášmi a ná'kladné' zny byly v..dlouhém''' muži v čemém'sál byl tyzdobcn růaými
okasnými řctězy a oáobami. Bylo také panatováno na sniŽování osvětlcď a t'nčilo sc téměř
Poíně. Vš. polom
končilo oíatkovou mcrcndou, pochovávádm basy a od popcl.čnísďedy nastalo.Ž do vclikonoc postní období'
Na ávčr nelze zaponcnout ani oŠaccni pň rozloučení s občanem _ pohřbu' Pozústall byli oblcčcni v čcméma
Po
určilou dobu nosili muži pásku na rukávě. oslatní oběané ' muŽi měli alcspoň čemou vázalku a žcny na hlavě čemý
šálek'
].) DalŠi Švadl€M byla BoŽena TÍávÍ čková z čisla domu lol Šihtaké ošac.nípro ž.ny na 29ká'*u
'
uznávanou odbomici' V roce l98ó oslavila 90
ýoči svého nďozeni.
a i ona
byla velmi
4') Před druhou světovou válkou žil v nďí obci kcjči Joscfstaněk, kl.íý se oŽ€nil s Annou součkovou z domu č' 70Pocházelze Žd'límé,kd€ šil podonácku pro koďckčni obchodniky z Boskovic' Několik roků šiltoto zbohiwŽďine'
ale těsně před dnůou světovou válkou vyměnil z.měsmáni z! ÚhodnějŠíveZbojovcc v Bmě'
5') Nékolik Žen v té době sc úkézapÍacovalo na šilíkonfekcc v domácnosli' Pone.'vicc sc šily pracovni oděvy a spodni
prádlo Finna dodala nastřihaný matcriá|, knofliky a nitě. cclá íodina potom zboŽi "obšivala'' (přišíváni knoníků, obšili
dÍ'ek pro knoníky a Ž€hl€ní). Tčcblo žcn bylo v obci několik' Pro přikladjmcnuji al€spoň dvě - Ama TÍávničková z
domu č' 5J a Josefa Dvořáčková z domu č. l 13'
ó') DomácÍktrtil
Na ávěÍ o řemeslcch scještě zniniÍn o zljimaván občanu PÍokopu cyrilovi. Povolá'rim byl Íolnik' Vlashjl vclké
bospodářstvi' od mládi jcj všák z.jlmaly motoÍy všlho dÍuhu. zpnu to byly motocykly' později aulomobily a trat|ory.
V hospodářslvi pouŽival nano'/ý motor PÍo polni prácc s€stÍojil z ruaých dilů tŤaktor To bylojcště přcd druhou
světovou válkou' kdy v obcinikdo Íraktor nevlasEúl. ve válce pak, kdyŽ bylo nafty a bcnzinu n€dostatck, sestrojil
aulomobil na ďevoPlyn' El€kťicLý proud v domě plně vyuŽíval. sám si návinul trafo pro svářečku, ktcrou pa.k pouával
pro svojc pokusy. Protož. v lé době nikdo v obcipodobnou věc neměl' tat měl na svďování hodně áj.mců' za
prov€dené pÍác. od nikoho nic ncvz'l, nan.j9šc Pfi věši práci n.palÍný poplalek z. sPoř.boyou cl' cncr8ii' scslÍo'iil
strojek na sázcni řepy, klcrý Polom t},uŽiváli n.j.n v celé vcsnici, ale i v okoli. V sczóně okopávacich Praci na poli
ryráběl a oslřil škabky pro celou v.snici' KdyŽ sc lá.Ínal kámcn na slavbu obccni silnicc' tal scslrojil z€ sta.rého
aulomotoru komprcsor na vrtáni děr p.o šřilcni karncne' Do lé doby se otvory ve skálc dělaly ručním přidoúánim
kladiq. Práce lo byla nam|áhavá a časově náročná' Pořídil si souslruh na Žélczo a léměř všcchno kovo_nářadi. Jako první
v obci před prvni světovou válkou si zářidi| €táŽové (openi v domě' scstro'jil ta}é Poloaulomal na vťráni otvořů při
výrobě kolbelů. sám po několik .okú t}1o otvory víal a pozdě'ii íroj přcncchal výrobcúm koíb€lů Dvořáčkoým V
rodině vŠak ťnoho štěstíncměl. Dva synové mu zeÍnfeli v mladém věku, mánŽelku měl po několik let |ěŽcc n€mocnou'
Nakonec zustal v domě sám a !.té ncÍnocen skončil v domově důchodcův ČaméHořé' kde zaká*o z.mřel'
!'Ťantíšeki,,Iusi1 č. 6', kronikář.
!- 9!
9 9
!_í!9 - -"9!! !p1!
9
}'9!19
:
lla ustavujícíschůz1 oZ dne
Starosta obce Žaár
zástupce gt aro gt y
?ředsedové koml_gí:
- finanění
- revizní
- s tevební
-
ku1turní
23.1 1.1998
byli zvoleni:
S't oJ an Dušen
l'Iert1nková Eva
Ing.vesé]_ý Jindřich
Nečasová l''l1lad'a
l',lusi1 zdelrěk rn1.
Toufarová JaŤog1ava
B1ahopřej ene.