zpravodaj Domova seniorů Hranice č. 2/2012

ECHO
zpravodaj Domova seniorů Hranice
č. 2/2012
Vychází 20. dubna 2012
Úvodník
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážení a milí spoluobčané,
po vánoční návštěvě v Domově seniorů jsem obdržela od pana Skřehoty
obsáhlou sbírku jeho literárních prací. Až jsem se zastyděla, že já nejsem tak
tvůrčí. Od básní, textů k písním, až po vzpomínky na pobyty v lázních, na dětství
prožité v Hranicích – to by dalo na vydání knížky. Při čtení jeho vzpomínek jsem
si uvědomila, jak čas rychle ubíhá. V domově jsem poznávala známé tváře,
které jsem vídala v obchodech, tváře sestřiček, které nás jako děti ošetřovaly,
píchaly obávané injekce, tváře známé z ulic, tváře spolužaček mé maminky,
rodičů mých kamarádek a tak bych mohla jmenovat dále.
Tím chci jen říct, že tady vedle sebe žijeme řadu let, prožíváme radosti,
úspěchy, starosti, smutky a bolesti, to vše co do života každého z nás patří.
Nyní jste na zaslouženém odpočinku a je na nás, abychom se postarali o vaše
pohodlí a spokojenost, tak, abychom dali příklad našim dětem. Pokud jim
nedáme vzor chování ke starším lidem, v budoucnu na to doplatíme.
Víme o problémech, které vás tíží a znepříjemňují vám pobyt, a to je především
problém s výtahy. Snažíme se získat finance nejen na ně, ale i na dokončení
rekonstrukcí koupelen, vybudování kapličky a velké společenské místnosti.
Doufáme, že budeme úspěšní a projekt na modernizaci Domova seniorů
povede ke zlepšení kvality života pro vás. Samozřejmě, že celá akce by
vyžadovala finanční spoluúčast města, v minimální výši 1 875 000,- Kč.
V letošním roce se bude realizovat zateplení obvodových zdí a střechy, oprava
lodžií s výměnou zábradlí a opravy vstupů budovy. Jak vidíte, myslíme na vás a
snažíme se požadavkům vedení domova vyhovět.
Jen co mi to pracovní program umožní, plánuji také další návštěvy u vás, jednak
abych byla informována o životě v domově, jeho problémech, a jednak proto,
abychom se navzájem lépe poznali.
Přeji vám, abyste i nadále nepromarnili žádnou příležitost něco hezkého prožít
a udělat, abyste jeden druhého úsměvem potěšili, zpívali si písničky, hlavně ty
z mládí. Začalo jaro a já vám přeji hodně radosti z rozkvétající přírody, příjemné
chvíle a pohodu.
Mgr. Pavla Tvrdoňová
místostarostka města Hranice
Naši oslavenci
V následujícím období oslaví významné životní jubileum tito naši obyvatelé:
DUBEN
KVĚTEN
ČERVEN
Květoslav Svak – 87 let
Jiřina Skrejvalová – 81 let
Rudolf Šebesta – 87 let
Jan Čoček – 88 let
Zdeňka Honková – 87 let
Anna Michalčíková – 86 let
Božena Pánková – 75 let
Stanislav Gavenda – 80 let
Anna Hümmerová – 83 let
Miluška Bencová – 89 let
Jiřina Doležálková – 77 let
Oldřich Neznámý – 74 let
Bohumila Janovská – 81 let
Jaroslav Schweitzer – 65 let
Miluše Neuwirthová – 83 let
Jarmila Kuncová – 90 let
Věroslava Pavlíčková – 85 let
Eliška Breburdová – 68 let
Božena Krasňáková – 74 let
Zdeněk Mísař – 73 let
Vlastimil Kelar – 88 let
Jarmila Oravová – 86 let
Lubomír Filip – 79 let
Milena Tomečková – 47 let
Svatava Matušková – 78 let
Vlasta Vinklárková – 83 let
Alenka Wimmerová – 75 let
Marie Prekopová – 87 let
Ludmila Boulová – 88 let
Anežka Králíková – 82 let
Milan Mayer – 87 let
Zdeněk Lev – 87 let
Přemysl Haderka – 86 let
Jan Jamrich – 80 let
Milada Benešová – 87 let
Anežka Hrabovská – 80 let
Marie Hostašová – 78 let
Vojtěch Mastil – 86 let
Vladimír Rolinc – 91 let
Ludmila Benešová – 85 let
Jarmila Kovaříková – 89 let
Ludmila Poláková – 89 let
Eva Nehybová – 69 let
Josef Jurajda – 101 let
Josef Šturala – 59 let
Věra Hurtešáková – 77 let
Ludmila Perutková – 76 let
Hana Pavlicová – 65 let
Vlastimila Novotná – 83 let
Marie Pavelková – 80 let
Anna Pickarová – 90 let
Vratislav Procházka – 88 let
Drahoslava Nováčková – 88 let
Ludmila Šromová – 81 let
Aloisie Kelarová – 95 let
Alena Abrahámková – 87 let
Zdeňka Fornůsková – 88 let
Marta Horáková – 83 let
Božena Matějková – 75 let
Zdeněk Zágora – 85 let
Eugenie Rolincová – 93 let
Olga Mertenová – 77 let
Cyrila Langerová – 80 let
Všem obyvatelům, ale i zaměstnancům, kteří v těchto měsících oslaví
narozeniny, přejeme z celého srdce hodně zdraví a pohody!
Chcete přispět do časopisu ECHO?
Své příspěvky můžete poslat e-mailem na adresu
[email protected] nebo přinést osobně do Centra
společenských služeb (v suterénu pavilonu II.). Uzávěrka
příštího čísla je 22. 6. 2012.
Připravujeme pro vás:
DUBEN
2. 4. – Velikonoce v
Domově
6. 4. – Křeslo pro
hosta:
kastelán Jiří Čtrnáct
12. 4. – přednáška
MUDr. Vlasty Kutějové
– diabetes, strava a
novinky v léčbě
13. 4. – Kavárna
18. 4. – křížovky
20. 4. – zábavné
dopoledne se
společenskými hrami
21. 4. – vystoupení
cimbálové muziky
25. 4. – vystoupení
Oldřicha Kubíčka
27. 4. – vystoupení
žáků ZUŠ Hranice
30. 4. – vystoupení dětí
z MŠ Klíček
KVĚTEN
3. 5. – beseda
s Ladislavem Jandou o
starých Hranicích
10. 5. – Křeslo pro hosta:
starostka Radka
Ondriášová a její cesta po
Jižní Koreji
11. 5. – zábavné
dopoledne se
společenskými hrami
16. 5. – křížovky
18. 5. – vystoupení žáků
ZUŠ Hranice
25. 5. – Kácení máje
28. 5. – Křeslo pro hosta:
psycholog Lubomír Smékal
Další plánované akce –
vystoupení Oldřicha
Kubíčka – termín bude
včas oznámen.
ČERVEN
1. 6. – zábavné dopoledne se
společenskými hrami
6. 6. – autobusový výlet na
sv. Hostýn
7. 6. – vystoupení břišních
tanečnic a mažoretek z DDM
Hranice
13. 6. – křížovky
15. 6. – Kavárna
22. 6. – vystoupení žáků ZUŠ
Hranice
29. 6. – zábavné dopoledne
se společenskými hrami
Další plánované akce –
vystoupení Oldřicha Kubíčka
a skupiny Klapeto – termín
bude včas oznámen.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Domov seniorů se mění v galerii
Téměř jako ve výstavní síni se mohou cítit obyvatelé hranického Domova
seniorů (DS), jehož zdi zdobí 24 zarámovaných fotografií hranického
amatérského fotografa Miloslava Mlčocha. Snímky znázorňují přírodu, městské
interiéry i zátiší.
Fotografie, které Miloslav Mlčoch věnoval DS, jsou k vidění v přízemí a třetím
patře pavilonu 2 a v místnosti rehabilitace. „Cítila jsem, že by bylo dobré
prostory domova esteticky vylepšit, aby se zde senioři dobře cítili. Navrhla jsem
to tedy doma manželovi a šli jsme do toho,“ sdělila Marie Mlčochová,
fyzioterapeutka DS Hranice. Ta dodala, že manželovy snímky jsou dále ke
zhlédnutí v hranické Galerii Sklep.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Seriál…
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V našem seriálu pokračujeme v seznamování se standardy kvality sociálních
služeb, které má podle platného zákona o sociálních službách každý
poskytovatel sociálních služeb za povinnost zveřejňovat. V aktuálním čísle Echa
se dostáváme ke Standardu č. 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociálních
služeb v Domově seniorů Hranice.
Zvyšování kvality sociálních služeb v Domově seniorů
Hranice
Vedení našeho domova dbá o to, aby se kvalita poskytovaných služeb
zvyšovala. Do hodnocení kvality služeb zapojuje uživatele i pracovníky domova.
Kvalitní služba je ta, která co nejlépe využívá dostupné zdroje, aby dosáhla co
nejlepších výsledků pro své uživatele. Obecně zajišťujeme dobrou kvalitu služeb
našeho domova následujícími kroky:
- zjištění požadavků cílové skupiny uživatelů (analýza potřeb klientů)
-
návrh toho, jak bude ta která služba vypadat:
o obecně = metodika, stanovení odborných metod, vybavení
pomůckami atd.
o individuálně = stanovení individuálních plánů a osobních cílů
- poskytování služby stanovené cílové skupině podle připravených pravidel
- hodnocení služby (zjišťování spokojenosti, monitorování výstupů a jejich
vyhodnocení)
- zavedení změn (změny vnitřních pravidel, odborných postupů, vzdělávání
atd.)
Celý proces se dále opakuje a tím zajišťujeme kontinuální zvyšování kvality
našich služeb.
KONTROLA A HODNOCENÍ
Domov kontroluje a hodnotí, zda je poskytování služeb v souladu s veřejným
závazkem, a zda naplňuje osobní cíle jednotlivých uživatelů. Z případných
neshod vyvozuje potřebná opatření.
Předmětem hodnocení je způsob, jakým se daří naplňovat veřejný závazek,
tedy poslání, cíle, zda jsou služby poskytovány stanovené cílové skupině
s předpokládaným efektem, zda jsou splňovány osobní cíle uživatelů a jsou
přitom dodržovány stanovené principy a další pravidla. K tomu využíváme dvou
pojmů:
- monitorování
- vyhodnocování
Monitorování je sběr informací, které se týkají určité činnosti, např.:
-
kdo využívá naše služby
kolik to stojí
kolik bylo podáno stížností
čeho se stížnosti týkaly apod.
Monitorováním získáme výstupy. Výstupy nám ale neukážou, zda naše činnost
směřuje k naplnění stanoveného poslání, proto je potřeba je dále posoudit –
vyhodnotit.
Vyhodnocováním posuzujeme hodnotu zjištěných údajů – výstupů, jejichž
vyhodnocením získáme výsledky, které svědčí o tom, jaký dopad poskytnuté
služby mají na život našich uživatelů.
Nejdůležitější je ovšem spokojenost uživatelů, proto má monitorování a
vyhodnocování další dvě fáze, které je potřeba udělat ve prospěch zlepšení
kvality služeb:
- fázi plánování
- fázi realizace změn
Toto hodnocení je:
-
víceúrovňové
vychází z hodnocení práce s konkrétními klienty
obsahuje hodnocení domova a jeho pracovníků
obsahuje hodnocení domova v kontextu regionu
SPOKOJENOST UŽIVATELU
Předmětem hodnocení je také proces poskytování služeb, nejen konečný
výsledek. Nejdůležitějším měřítkem kvality procesu poskytování služeb je
spokojenost uživatelů.
Obecně klient od kvalitních služeb očekává:
- spolehlivost (služby se provádějí vždy dobře a ve stanoveném čase)
-
přijetí (respekt, vlídnost, ohleduplnost, prostředí, prozíravost, péče)
dostupnost (čekací doba, ordinační hodiny, umístění)
jistota (bezpečnost, finanční jistota, důvěrnost informací)
porozumění (znalost specifických přání a individuálních potřeb)
kompetence (schopnost služby poskytovat)
věrohodnost (proslulost a jméno domova, personál)
komunikace (schopnost informovat uživatele, aktivně mu naslouchat)
Za účelem zjišťování spokojenosti uživatelů našeho domova máme stanovena
kritéria, jak jejich spokojenost rozpoznat, například:
- uživatelům předkládáme dotazníky a ptáme se na nejrůznější aspekty
služeb, které jsou dobrovolné a samozřejmě anonymní
- uživatele s těžkým nebo hlubokým mentálním postižením
dlouhodobě sledujeme, abychom na základě sebemenší změny v jeho
životě poznali, zda je spokojen či nikoli (např. snížení výskytu
sebepoškozování).
Náš domov zapojuje do hodnocení služeb pracovníky na všech úrovních a
zástupce dalších zájmových skupin (obec, spolupracující instituce apod.).
Vedle našich klientů je druhou nejdůležitější zájmovou skupinou náš personál,
který se věnuje přímé práci s uživateli, zná jejich potřeby, ví, kde jsou
nedostatky a jak je vyřešit. Naši pracovníci jsou klíčovým zdrojem pro kvalitně
poskytované služby. Proto jejich potřeby v našem domově zohledňujeme.
Dále jsou pro naši existenci důležité subjekty, které nám věnují například
sponzorský dar nebo s námi spolupracují na různých činnostech (obec, kraj,
dárci, spolupracující organizace a instituce i širší veřejnost).
Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování našich služeb jsou brány jako
možný podnět pro rozvoj a zlepšování služby. Jsou pro nás cenným zdrojem
informací.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bude vás zajímat…
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bechtěrevova choroba
Ve dvou posledních číslech domovského zpravodaje Echa jsme se seznámili
s kloubními chorobami. Víme už, že se dělí na nezánětlivé (degenerativní) a
zánětlivé. O progresivní artritidě - zánětlivé chorobě kloubní jsem psala
v minulém čísle (Echo 1/2012), ještě nám zbývá druhá závažná zánětlivá
choroba kloubní a tou je:
Bechtěrevova choroba ( Spondylarthritis ankylopoetica)
Jde o celkové chronické zánětlivé onemocnění, postihující především páteř, tj.
křížovo-pánevní skloubení, obratle a vazivový aparát celé páteře. Nejdříve
dochází k odvápnění obratlů a v pozdním stádiu zase k úplnému zvápenatění
meziobratlových vazů. Páteř tím ztuhne v jediný souvislý kostní blok. Tuhnutí je
postupné, začíná od spodní části páteře až ke krční části páteře. Na rtg snímku
připomíná bambusovou tyč. V pokročilém stádiu může postihnout i ramenní a
kyčelní klouby (tzv. kořenové klouby končetin).
Choroba je chronické povahy a její průběh je kolísavý. Kromě změn na
pohybovém ústrojí se objevují i příznaky celkového zánětu v podobě zvýšené
teploty, únavy, schvácenosti, vysoké sedimentace.
Podobně jako progresivní artritida vede Bechtěrevova choroba téměř vždy
k určitému stupni funkčního omezení.
Příčina choroby není dodnes objasněna. Tato choroba je v podstatě stará jako
lidstvo samo, archeologické nálezy přesvědčivě dokládají její výskyt již například
ve starém Egyptě. Choroba postihuje více muže než ženy, a to v poměru 9:1.
Postihuje skoro výhradně mladé muže.
Z našich nejvýznamnějších českých osobností postižených touto chorobou
jmenuji alespoň spisovatele Karla Čapka a bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního
úřadu, doktora Lubomíra Volejníka.
Projevy choroby:
Ve většině případů začíná choroba bolestmi v křížích, většinou v brzkých
ranních hodinách, které bývají tak silné, že nutí nemocného vstát a vykonat
několik pohybů v oblasti bederní páteře. To je dost typické pro „Bechtěrevovu
bolest“, že při pohybu a dlouhodobější aktivitě bolest poleví, zatímco nejsilnější
je paradoxně, když neděláme nic. Dalším charakteristickými příznaky choroby
jsou bolesti hrudníku, jež se objevují zejména při hlubokém dýchání. S bolestmi
se postupně omezuje hybnost páteře, a zmenšují se i dýchací pohyby hrudníku.
Popsaný vývoj potíží se odehrává v horizontu několika let. V konečném stádiu je
celá páteř ztuhlá, pohyby hlavy jsou zcela omezené, páteř je v některých
případech v předklonu.
Ještě jeden příznak se může objevit – záněty na oční duhovce (asi ve 40 %
případů). Někdy jsou prvním příznakem onemocnění právě oční změny.
Léčba:
1) medikamentózní - pomocí léků se omezuje rozsah a možný rozvoj zánětu,
podávají se antirevmatika, kortikoidy a také léky na zlepšení imunitního
systému.
2) pohybová léčba - u málokteré choroby je tak důležitá jako právě u
Bechtěrevovy. Díky ní je možné zpomalit rozvoj nemoci a její průběh. Provádí se
nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti a dechová cvičení.
Cvičení musí být pravidelné. Doporučenou sestavu je nutné provádět každý
den doma. Cvičení trvá čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po
ránu a pokud je to možné tak i v poledne. Cviky mají být švihové, vhodné je
dotahovat pohyby v ramenních a kyčelních kloubech do krajních poloh.
Kromě tohoto domácího cvičení, docházejí nemocní většinou i na ambulantní
rehabilitační cvičení, kde se v tělocvičně cvičení zpestřuje použitím náčiní (míče,
tyče, švihadla, velké míče) či nářadí (žebříky, lavičky,bradla, kruhy). Při visech na
tomto nářadí pomáhá váha těla protáhnout celou páteř a měkké tkáně.
Důležitou součástí pohybové léčby jsou hry – buď v tělocvičně, na hřišti či
v přírodě. Vhodné je cvičení v bazénu a plavání. Cvičení ve vodě vede k uvolnění
napětí a k zlepšení rozsahu pohybu.
3) úprava jídelníčku – omezují se tuky (zvyšují riziko zánětů), potraviny
živočišného původu, zejména čerstvé maso. Vyhýbat se mají nemocní též cukru
a soli. Je vhodné zvýšit konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků,
luštěnin, sóji a též zvýšit podíl vitamínu D a vápníku.
Na závěr ještě shrnuji základní poznatek: Včasnou a důslednou pohybovou
léčbou pod odborným dohledem je možné při Bechtěrevově chorobě
dosáhnout poměrně trvalé úspěchy a zachovat funkční zdatnost, případně i
pracovní schopnost pacientů někdy i v náročnějším zaměstnání. Výhodná je
spolupráce se stejně postiženými. Významným počinem bylo v tomto ohledu
založení Klubu bechtěreviků.
Podle odborné literatury a zkušeností z RHB pracovišť zpracovala Marie
Mlčochov
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stres
Slovo stres pochází z anglického „stress“ a je možné jej definovat jako
narůstající zátěž, nadměrný tlak. Stress je francouzského původu a je odvozeno
ze slova „estrecier“, které je odvozeno z latinského „strictus“ - v překladu
znamená utahovat neboli stlačovat. Stres má své jednotlivé fáze, které jsou
rozděleny následovně dle autora Juliána Melgosa:
1. Varovná fáze
2. Fáze odolávání
3. Fáze vyčerpání
Vliv na stres má také tendence nechávat si vše na poslední chvíli. Může se stát,
že se termín změní na kratší dobu a jedinec, který je zvyklý dělat vše pod
tlakem na poslední chvíli, neunese tuto tíživou situaci. Nedokáže se vyrovnat
s tlakem, když ví, že termín není schopný stihnout.
V přílišném dlouhotrvajícím časovém úseku stres škodí a vede až k různým
nemocem. Mezi příznaky patří nespavost, astma, poruchy zažívacího ústrojí,
bolest hlavy, nechutenství, časté infekce.
Velmi často se nereaguje na podněty těla. Určitým signálem jsou pocity, které
prožívá každý jedinec v určitých situacích zcela odlišně. Pocity jsou především
emoční reakce lidského těla na určité podněty. Pocity mohou být kladného či
záporného charakteru a charakterizují se jako reakce těla na emociální
podněty, např. pocit bušení srdce, bolest na hrudi, zimnice, pocit na zvracení,
třes rukou.
Stres lze definovat rovněž jako zátěžovou situaci neboli napětí na organismus
člověka. Pokud je stres v určité rovnováze, může mít pozitivní charakter, že
jedince stimuluje k větší produktivitě práce inovaci a k hledání řešení nových
alternativ.
Mezi stresové faktory řadíme zejména:
o
o
o
o
o
Negativní myšlenky
Obětování se pro druhé
Snížené sebevědomí (nevěříme si)
Negativní projevy vidíme v osobním selhání
Přebírání problému za jiné osoby
Dlouhotrvající stres je nádoba na nemoci. Může mít za následek rozpoutání
počínající nemoci. Postihuje především:
o
o
o
o
o
Imunitní systém
Kardiovaskulární systém
Astma
Svalový systém
Zažívací potíže
Stres může mít mnoho podob. Každý člověk se dokáže se stresem vyrovnat
individuálním způsobem, dle svých možností a schopností. Pokud je člověk
schopen racionálně vyhodnotit stávající situaci, může stresu předejít.
Pokud je stres příliš silný, je postihována velmi negativně citová oblast,
konkrétně pocity a emoce.
Příště se dozvíme, jak stresu předcházet.
Věra Mašláňová
Co se dělo – leden až březen 2012
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beseda o starých Hranicích
Popovídat si o historii Hranic mohli senioři,
kteří v pátek 13. ledna zavítali na besedu s
Ladislavem Jandou, autorem knihy Krásná řeka
Bečva a jiné hranické vzpomínky.
Afričané tančili pro seniory
Atmosféru africké slavnosti na vlastní kůži na
chvíli zažili obyvatelé hranického Domova
seniorů. Ve středu 18. ledna zde na
dobročinné akci vystoupila konžská taneční
skupina Alinga Mansaka Etu. Výtěžek
z dobrovolného vstupného byl použit na
nákup školního vybavení pro africké děti.
Všichni dárci si proto zaslouží velké poděkování.
Základní umělecká škola
Hudební umění žáků hranické Základní umělecké
školy si mohli i v letošním roce vychutnat obyvatelé
našeho Domova. Mladí hudebníci je navštívili
v pátek 20. ledna a přislíbili, že se nejedná o jejich
poslední návštěvu.
Oldřich Kubíček a jeho kapela
Přízeň obyvatelům našeho Domova
zachoval i letos Oldřich Kubíček se svými
spoluhráči, kteří chodí hrát oblíbené
skladby našim seniorům. Jejich koncert se
konal ve středu 8. února a v následujících
měsících svými písněmi obyvatele opět
potěší.
Výroba papírových květin
Do výroby papírových květin, které ozdobily
nadcházející Květinový bál, se během února
pustily obyvatelky našeho Domova. A že
byly velice šikovné a květiny hrály všemi
barvami, se pak mohli přesvědčit všichni
návštěvníci bálu.
Květinový bál
Ve víru veselí se ocitl v úterý 28. února
hranický Domov seniorů (DS). O zábavu se
zde postaral Květinový bál, který přilákal
do velké domovské jídelny řadu obyvatel a
zaměstnanců DS. K tanci i poslechu
vyhrávala během odpoledne skupina
Melody tandem Bronislava Ludmily.
Příjemné překvapení připravili také
zaměstnanci DS, kteří představili netradiční taneční vystoupení. A protože se
jednalo o Květinový bál, celou jídelnu zdobily pestrobarevné papírové květiny,
na jejichž výrobě se podílely šikovné obyvatelky Domova.
Společenské hry
Pro velký úspěch se i letos konají zábavná
dopoledne se společenskými hrami. První
z nich se uskutečnilo v pátek 3. března.
Seniory přilákala řada oblíbených her jako
Člověče, nezlob se, skládačky, puzzle, slovní
hádanky i karty.
Výroba velikonočních ozdob
Před nadcházejícími Velikonocemi se obyvatelé
hranického Domova seniorů pustili do výroby
velikonočních ozdob a malování velikonočních
vajíček. Pestrobarevné rukodělné výrobky pak
ozdobily prostory našeho Domova a navodily tu
správnou velikonoční atmosféru.
Kuželky
Ruské kuželky patří k nejoblíbenějším
sportovním hrám našich seniorů. Vedle
kuželny v suterénu pavilonu č. II začali
v letošním roce využívat novou kuželnu
v suterénu pavilonu č. I. Díky novému
prostoru tak přibylo sportovců a hlavně
radosti ze společné hry.
Recitační přehlídka v Tovačově
Na Tovačovské literární odpoledne, které
se konalo v úterý 13. března v Domově
seniorů v Tovačov, vyrazili i naši senioři.
Náš Domov na přehlídce recitace prózy i
poezie reprezentovali Marta Horáková,
Josef Jurajda a Jan Zohorna. Jejich výkon si
zasloužil velký potlesk.
Beseda se spisovatelkou Jaroslavou Černou
Poutavé vyprávění hranické spisovatelky Jaroslavy Černé si ve středu 21. března
vychutnali obyvatelé hranického
Domova seniorů. Posluchači se
dozvěděli, jaká byla autorčina cesta
k psaní knih. Jaroslava Černá také
prozradila, odkud bere inspiraci a o
čem její knihy pojednávají. Závěrem
besedy si senioři poslechli ukázku
z historického románu Rozmary lásky –
poslední paní Rožmberská, jehož děj spisovatelka zasadila na helfštýnské
panství.
Scénka z lesa
Vystoupení trubačů a studentů z
hranické Střední lesnické školy bylo na
programu ve čtvrtek 29. března. Mladí
lesáci vystoupili v Domově se zábavnou
scénkou z lesního prostředí.
Máte slovo…
Opět jsou zde příspěvky nejen od obyvatelů našeho
Domova. Jsme rádi, že tato rubrika patří
k nejpopulárnějším, o čemž svědčí řada příspěvků, které
zveřejňujeme. I vy máte možnost podělit se s ostatními
o své myšlenky, zážitky, dojmy či vzpomínky. Uvítáme také vaše ohlasy na dění v
našem Domově.
Pár slov pro nás muže…
…ale jen tak ze vzpomínek a z nostalgie na náš minulý aktivní život, kdy jsme
byli zdánlivě plni síly, že bychom mohli skály lámat, ale také plni starostmi o
rodinu a snahy něco v životě dokázat. Někdy se nám podařilo něco dokázat,
někdy nás život poučil, že nemůže jít všechno tak, jak bychom si přáli.
Prostředí, ve kterém jsme se pohybovali, nás ovlivnilo a projevem tohoto
přizpůsobení bylo i naše slovní vyjadřování v běžném styku s okolím.
Všeobecně ovládáme na dobré úrovni spisovnou češtinu, ale v době našeho
útlého věku muselo české školství hodně napravovat naše ne zcela vzorné
vyjadřování.
Naše generace nad 85 let stáří přišla ještě do úzkého kontaktu s německou
etnikou a proto jsme absorbovali směsici nářečí a sloganu s německým vlivem.
Toto nejvíce ovlivnilo chlapce, kteří se učili některému řemeslu, ponejvíce
řemeslu od železa, tj. zámečníci, klempíři, kováři a pak učně ve stavebnictví.
Protože v té době ještě nebyl znám pojem „učňovské školství“, byli budoucí
vyučenci odkázáni na přiděleného tovaryše, kteří začínajícího kluka vyučil buď
dobře nebo méně dobře a pokud chlapec měl tu smůlu, že jeho tovaryš byl
napůl Němec nebo Čech, pak přijal za své i jeho odborné vyjadřování, plné
zkomolenin a to ještě z doby c. k. Rakouska.
S těmito zkomoleninami již dnes strojař, nebo stavař přijde jen výjimečně do
styku, ale podivuhodně některé výrazy tohoto sloganu se uchovaly dodnes. Tak
např. všeobecně se ví, co je to“šupléra, majzl, vinkl ve strojařině, kelňa ve
stavebnictví, mašinfýra na železnici, nebo erteple a vaštrok v zemědělství“.
Tento slogan rozhodně neobohacuje český jazyk, ale naproti tomu by se nářečí
v jednotlivých regionech mělo pěstovat, neboť nářečí je poklad pro spisovnou
češtinu a moc bych se přimlouval, aby nářečí bylo v běžném životě ve
všeobecném povědomí rovnocenné se spisovnou češtinou, kterou ovšem
musíme ovládat na dobré úrovni slovem i písmem.
A protože jsem Hraničáci a máme své nářečí, aniž si to uvědomujeme,
neříkejme např. to spisovné slovíčko „jenom“, ale to poctivé hranické „enem“.
Nářečí našeho regionu se navíc odlišuje oproti spisovné češtiny v kladení
přízvuku při slovním projevu. Zatím co spisovná čeština klade důraz na první
slabiku slova, my v našem kraji akcentujeme až druhou slabiku, nebo dokonce
zdůrazňujeme až konec slova.
Nechoďme pro příklad příliš daleko. Poslechněme si třeba ranní hlášení našeho
rozhlasu a pro mne osobně kladení přízvuku na druhou slabiku našich
oblíbených hlasatelek zní v mých uších jako zvoneček.
Pro demonstraci našeho nářečí zkusím vyjádřit např. obyčejné souvětí
„ponašemu“ asi takto: „Toš teda mluvme nářečím, ale enem trochu, když su
třeba z Drahotuš, kde sem učila a tama idu i na dovolenu“. V písemné podobě
vypadá toto absolutní nářečí hrozně, ne tak v hovorové podobě v běžném
životě. Takhle však už nikdo nepoužívá nářečí v této absolutní podobě. V našem
kraji a nakonec i na celé Moravě, snad částečně kromě Slezska a Ostravského
regionu, mluvíme především pěknou češtinou a pouze někdy se nám do řeči
vloudí nějaké to slovo z nářečí.
Obávám se, že mne např. paní profesorka Hudcová nebo paní učitelka
Holubová, které obě čistou spisovnou češtinu přímo milují, moc nepochválí.
Naproti tomu je mně například používání moravského slovního projevu naší
sestry Marušky Hrouzkové blízké, jako kdyby mě pohladila ženská ruka.
Omlouvám se čtenářům, že tento příspěvek je tak trochu jenom (nikoliv
„enem“) pouze povídání, poněkud se vzdaluje nadpisu tohoto příspěvku, neřeší
žádný problém, ani naše drobné starosti, ale snad trochu pobaví.
Zoja
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Překrásný tanec květů na plese seniorů
Jako každý rok, když se blíží jaro, připravují zaměstnanci hranického Domova
seniorů veselí. A letos připravili nádherný Květinový bál. Napnuli své síly a
pracně vytvořili krásné papírové květy a velice to tajili pro obyvatele domova
jako překvapení, aby to splnilo svůj účel a rozveselili všechny tváře. A radostně
nám oči zářily, protože nám to připomnělo naše mládí z dřívější doby.
Na bále se o nás staraly naše milé sestřičky, které nás ochotně obsloužily při
nákupu těch dobrot i dobrého pití. Tak nastala spokojenost všestranná. Po
několika písničkách milé kapely nedostala ke slovu naše milá konferenciérka
paní Berná s proslovem a chopila se uvádění zábavy.
Zatím se za dveřmi připravovaly na svou křížovou cestu, a jak poté kráčely mezi
nás, pěly nábožné písně a u každého oltáříčku se zastavily a svou modlitbou
uctily svatého patrona. Při tom nesly v ruce světlo pravdy. Bleskem se pak
proměnily v překrásné čínské tanečnice, které upoutaly svým zjevem a uměním
tance a u diváků tak získaly velký úspěch. A poté čimčarar bim a staly se z nich
kuchařky a zadělávaly a míchaly těsto v díži. A nakonec se z krásných žen staly
důchodkyně opírající se o berly. A aby toho nebylo málo, hola ho a už tu byly
věhlasné čarodějnice, které řádily a sváděly seniory. Při tanci se z nich obratem
staly velice krásné ženy, které svým zjevem, tancem i zpěvem zahnaly chmurné
myšlenky a rejem mládí obdarovaly všechny návštěvníky plesu květin. Všechny
uváděly v úžas.
Tato krásná a veselá nálada trvala do 18 hodin a všichni velice rozradostněni se
s posledním hudebním kouskem odebrali do svých pokojů za pomoci milých a
obětavých sestřiček. A milí hosté je doprovázeli a po rozloučení jeli domů do
města s úsměvem, že ten ples seniorů byl tak zábavný i krásný.
Všem osobám, co pracovali na tomto úspěšném předjarním plese, srdečně
děkují hosté i překvapení senioři!
Josef Skřehot
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poesie Hany Pavlicové
Strašák fešák
Ládínek třešínky do košíků dává
pak si na nich pochutnává
plný košíček donese mamince
pěkné mladé hospodyňce
Třešínky si od něj vzala
a hned mu za ně pusu dala
špačkové milí se zatím
na třešínce zabydleli
Ládínek si rady ví
hned strašáka sestrojí
vlasy má z koudele
vypadá v nich vesele
Na hlavě má klobouček
vypadá jak klouček
zelená očka
jako naše Minda kočka
Nos jak hruška je
ještě nežli dozraje
úsměvem se rád chlubí
nevadí mu, že mu scházejí čtyři zuby
Červená líčka
jsou dvě jablíčka
károvaný gaťata
košile samá záplata
Na nohy mu obuli
velké boty s bambulí
ruce jako hrábě má
špačky odhání rukama
Špačci se začali bát
a začali odlétat
Ládínkova sestra Ivanka
je malá zpěvanka
O třešničkách písničku zná
a hned ji Ládínkovi zazpívá
co se třešničky v sadě smály
že jim až tvářičky zčervenaly
Ptejte se špačků
ti to vědí
oni jsou špačci chlapci šedí
Ládínkovi se písnička líbila
velký potlesk od něho sklidila
protože byla Ivanka malá
třešničky jako náušničky
od něj dostala
Motýl
Motýlci letí nad krajinou
jdou hledat zkušenost jinou
v trávě tiše spinká naše fialinka
fialinko, motýl ťuká na okýnko
Fialka mu vůni dala
a píseň mu zazpívala
sotva se rozloučí s fialkou
a už poletuje nad skalkou
Skalka jen barvami hýří, svítí
jak je nasazeno barevné kvítí
vybral si kytičku
políbil ji a usnul za chviličku
A už tvrdě spí
a zdají se jim voňavé sny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proč už ani trochu nezávidím „papalášům“
Veřejnosti je známo, že léčebné výsledky dříve malých lokálních lázniček
posunuly lázně Teplice nad Bečvou do popředí ústavů léčících srdeční choroby.
O pobyt zde začaly mít zájem špičky státních i stranických (KSČ) orgánů. Aby
byla zajištěna jejich bezpečnost a uspokojeny jejich požadavky, vznikla pro tyto
papaláše v lázních „utajené“ centrum, tzv. vládní vila.
Postupně hostila naše prezidenty, vysoce postavené cizince a stranické
pohlaváry – zkrátka papaláše.
K docílení maximální spokojenosti těchto prominentů přispívaly nejen lázně
vzornou péčí, ale i místní velké podniky jako Sigma, Cementárna apod., které
přebíraly péči o jejich zbylý čas pobytu.
Proto se do obrazu těchto akcí dostalo i polesí Olšovec a jako vedoucí tohoto
polesí jsem mohl nahlédnout i za kulisy tohoto dění.
Volba polesí Olšovec nebyla náhodná. Zvěří bohatou honitbu měla totiž
pronajatou společnost Sigmalov složená ze špiček zaměstnanců n.p. Sigma
Hranice.
K vysvětlení nadpisu článku proto vybírám dvě akce:
1. Návštěva presidenta Antonína Zápotockého – dle scénáře StB to měla být
velmi jednoduchá akce. President bude vládními auty přivezen pod osadu
Boňkov, zde přesedne na terénní džíp, který ho vyveze prudce stoupajícím
terénem až ke kapličce nad osadou Boňkov – zde na nádherné vyhlídce prožije
západ slunce a vrátí se do vily v Teplicích.
Skutečnost však byla jiná! President odmítl nastoupit do džípu – „Chci se projít
bez benzínu…“. Bylo mu vyhověno a malý průvod se vydal pěšky cestou vzhůru.
Asi po 100 metrech chůze jsme míjeli naši hájenku, tu naráz president vybočil,
obešel hájenku a během krátké chvíle už konversoval s překvapenými obyvateli
domu. Zajímal se o vše – prohlédl si vířivou pračku, stačil se skamarádit s Belou,
mysliveckým psem – no prostě pohoda.
Zato venku se spustilo „boží“ dopuštění. Bezpečáci napřed následkem mylné
informace vzali útokem Skluzalovu chatu, než se jim podařilo presidenta objevit
v hájence.
Ovšem způsob, jakým jejich velitel „pokáral“ hlavu státu za jeho přestupek, byl
velmi hrubý a čekal jsem adekvátní reakci od hlavy státu. Ale slyšel jsem pouhé:
„Tak půjdeme.“ A pokorně si šel sednout do džípu!
Má představa o moci, o situacích, kde je všechno nej…, o síle veletoku peněz se
naráz začínal otřásat v základech. Ale mělo být hůře!
2. Do Teplic přijel na léčení předseda vlády východního Německa Otto
Grothewohl s paní. S sebou si přivezl svou bezpečnostní agenturu – muže
hovořící německy s ruským přízvukem. A s nimi bylo jednání velice těžké.
„Místo, kde O. G. střelí srnce, musí býti na volném prostranství, oni obsadí tři
strany (původně chtěli všechny čtyři). Za bezpečnost čtvrté musíme převzít
písemnou záruku.“
Bylo skoro nemožné přistoupit na takové podmínky a mít přitom myslivecký
úspěch. Ale nakonec se řešení našlo.
Přímo u osady Boňkov se nalézal stohektarový areál luk, přes který vedlo
elektrické vedení 22 000 V. U jednotlivých sloupů se vytvořily skupiny trní,
ostružin. A do jednoho jsme prostě vložili skrytou lavičku.
Podařilo se – na louku vyšlo asi 15 kusů srnčí zvěře a páslo se v bezprostřední
vzdálenosti našeho hosta. Přesto rána nevyšla. Až dodatečně jsem se dozvěděl,
že to měl být jeho první úlovek zvěře v životě.
Ale přesto byl O. G. velmi spokojen – slíbil, že druhý den to určitě napraví a
pozval nás na „malé občerstvení“. U Samkovy hájenky v měsíční noci vykouzlili
stolek a potřebný počet židlí, obsluhující číšníci byli v bílém a dokonce
s obvyklým motýlkem. Na stole se však neobjevily pohárky, ale pouze
čtvrtlitrové sklenice spolu s lahvemi whisky a koňaku.
A začaly přípitky. Po druhém „ex“ odpadla paní hajná, kterou jsme přizvali jako
společnici pro paní G. Při eventuelních dalších jsme byli na řadě my. Leč „party“
byla nečekaně ukončena.
Pan ministerský předseda si při líčení poměrů v německé myslivosti dovolil říci
větu, kterou říci nesměl. Z ní vyplynulo, že východoněmečtí myslivci měli své
zbraně v úschově státu. A na pořádání honů si pušky museli vypůjčit. To byla
tajená novinka, to neměl říci!
Z číšníků se okamžitě stal zuřivý orgán, násilím odvlekli pana předsedu vlády do
auta. Jeho manželka bez jakýchkoliv protestů cupitala poslušně za nimi.
Nemusím dodávat, že ministerský předseda O. G. už si srnce přijít střelit
nepřišel. A mne to navždy vyléčilo z představy možného postupu do této
kategorie vyvolených.
(vc)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Básnické meditace Marty Horákové
Na konečné
Od prvního nadechnutí
s prvním dětským křikem
jdeme vstříc našemu stáří
každým okamžikem
Pláč zrozeného dítěte
utiší náruč matčina
vítej človíčku na světě
pro tebe všechno začíná
Mezi tím prvním a posledním
celý život se odvíjí
i krásné, bezstarostné dětství
trvá jen krátce, na chvíli
Však nedá se zapomenout
jak dobře bylo u maminky
a nejvíce to oceníme
když už jsou z toho jen vzpomínky
A nádherná doba mládí
plná touhy, snů a přání
všelikého poznání
zklamáním poraní, radostí pohladí
A čas běží neúprosně
jaké nám dal zkušenosti?
vždyť najednou se ocitáme
v té pravé „lidské“ společnosti
Hle, etapa dospělosti
se vším co to obnáší
nikdy nejsme připraveni
zvládat vše, co přináší
Tu bohatou škálu nabídek
životních darů i ztrát
všichni tím projít musíme
a učit se i prohrávat
Svobodnou vůli pro život
Bůh daroval nám všem
zda chybujem či uspějem
vše zúčtuje se právě v něm
Šťastný každý kdo už v mládí
s Kristem na cestu se dává
v jeho lásce a pomoci
vše se lépe překonává
Veškeré to lidské dění
mezi Nebem a naší zemí
pečlivě je sledováno
a bez ochrany Boží není
Každý z nás na tom svém místě
nahoře, dole, či někde uprostřed
milujme a pomáhejme
nemocný je celý svět
Všichni v jakémkoliv věku
chvalme Pána společně
času mnoho nezbývá
hlavně nám na „konečné“
Děkujeme za celý život
který Bůh nám daroval
děkujeme za žití věčné
tam na „nebeské nekonečné“
kde budem zpívat písně chval
Něco pro bystré hlavy
Určete zemi
Přiřaďte k zemím jejich stručné charakteristiky:
1. Kanada
2. Japonsko
3. Holandsko
4. USA
5. Maďarsko
6. Finsko
7. Mexiko
8. Egypt
9. Indie
10. Čína
11. Francie
12. Švýcarsko
13. Řecko
14. Rakousko
15. Belgie
16. Dánsko
17. Velká Británie
18. Slovensko
19. Brazílie
20. Irsko
21. Německo
22. Itálie
23. Gruzie
24. Kuba
A. Mozart, Sachrův dort, Alpy
B. Údolí králů, pyramidy, Suezský průplav
C. mrakodrapy, Bílý dům, hamburgery
D. kultura Aztéků, tortilla, chilli papričky
E. olympijské hry, taverny, antika
F. panda velká, komunismus, zeď
G. javorový list, sruby, lední hokej
H. hodinky, banky, čokoláda
I. kimono, elektronika, suši
J. země tisíců jezer, lední hokej, sauna
K. Eiffelova věž, koňak, Toulose-Lautrec
L. čardáš, tokajské víno, termální lázně
M. turban, kari, hinduismus
N. dřeváky, tulipány, legalizace marihuany
O. Oktoberfest, bundesliga, Volkswagen
P. pizza, Leonardo, mafie
Q. karneval, Pelé, káva
R. Atomium, pralinky, Evropská unie
S. Andersen, Malá mořská víla, cyklistika
T. královna, Wimbledon, kanál La Manche
U. halušky, Tatry, borovička
V. whiskey, křesťanství, rezavé vlasy
W. Fidel Castro, pomeranč, rum
X. koňak, čaj, Kavkaz
Správné řešení: 1.G, 2.I, 3.N, 4.C, 5.L, 6.J, 7.D, 8.B, 9.M, 10.F, 11.K, 12.H, 13.E,
14.A, 15.R, 16.S, 17.T, 18.U, 19.Q, 20.V, 21.O, 22.P, 23.X, 24.W
Něco pro zasmátí
Jistá anglická dáma chtěla před 1. světovou válkou
strávit dovolenou na letním bytě v Německu, a tak
napsala jednomu venkovskému učiteli. V dopise se
tázala na vše, i na pohodlí. Chtěla také vědět, mají-li
v tom domě, kde chtěla bydlet, WC.
Učitel dobře neovládal angličtinu a neznal význam té
zkratky. Zeptal se proto starosty, ale ten také
nevěděl. Po dlouhém přemýšlení ho napadlo, že to
patrně znamená Wesley Church (kostel) A takto odepsal:
WC se u nás nachází 7 mil od domu, uprostřed jedlového háje v překrásné
krajině. Jest otevřen 2x týdně v úterý a ve čtvrtek. Chápu, že je to pro vás
nepříjemné, je-li to vaším zvykem chodit pravidelně, ale zajisté se přesvědčíte,
že je to krásný výlet. Hodně lidí si s sebou bere i oběd a zůstává tam i delší dobu.
V létě je obyčejně návštěvnost veliká, a proto bych vám radil, abyste chodila
brzy. Je tam 60 míst k sezení, ale pokud přijdete pozdě, je dost míst i k stání.
Radil bych vám, abyste chodila ve čtvrtek, protože je v ten den varhanní
doprovod. Po celém okolí jsou slyšet i ty nejjemnější zvuky. Opatřím vám
s radostí to nejlepší místo a bude mi potěšením sedět vedle vás.
P.S. Zapomněl jsem dodat, že zpěvníky visí na dveřích.
--Primář při vizitě šeptá lékaři: "Tady panu Novákovi nasaďte ihned silná
antibiotika, už třetí den má horečku přes čtyřicet stupňů!" Poslouchá je pacient
na sousedním lůžku a říká: "To není horečka, pane primáři. On jenom ztratil
lžičku a už třetí den si míchá čaj teploměrem!"
--Velitel roty říká vojínům: "Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu, přijďte
vzorně upraveni.“ Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně
oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: "Proč jste přinesli ty
dárky??" A vojáci odpoví: "Jdeme přece na svatbu ne?" To není opravdová
svatba, praví velitel. To je divadelní hra. Za chvíli šeptá jeden vojín druhému:
"Teď machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s
chlebem."
------
Vedoucí pracovníci našeho domova:
Ředitel domova
Vedoucí provozně-technického úseku – správce, správce IT
Úsek sociální a zdravotní péče – vedoucí (dříve vrchní sestra)
Úsek stravovací – nutriční terapeut
Úsek ekonomický
Pečovatelská služba
Vedoucí oddělení (dříve staniční sestra):
1. stanice
2. stanice
3. stanice
4. stanice
Ing. Milan Káňa
Michal Vostřez
Bc. Simona Hašová
Hana Voharková
Stanislava Lukešová
Jaroslava Míková
Hana Waasová
Dana Kalusová
Iva Kachlířová
Bc. Věra Mašláňová
Další pracovníci:
Úsek sociální:
Sociální pracovnice
Administrativní pracovnice
Petra Kučerová
Jarmila Hlavačková
Gabriela Zaisová
Úsek odborných doplňkových služeb:
aktivizátorka - oddělení 1
aktivizátorka - oddělení 2
aktivizátorka - oddělení 3
aktivizátor - oddělení 4
Ing. Naďa Jandová
Miluše Berná
Martina Matějíčková
Pavel Helísek
SLUŽBY NABÍZENÉ V NAŠEM DOMOVĚ
kadeřnictví
suterén pavilonu I.
Marcela Bučková
mobil: 731906494
lichý týden:
pátek 14-15,30 h
sudý týden:
pátek 8-11 h
pedikúra
suterén pavilonu I.
Stanislava
Malovcová
telefon: 581606636
mobil: 737962978
pátek 8-12 h dle
objednávek
Alena Hanzlíčková
Po-Pá: 7.30-11 h
14-16 h
So: zavřeno
Ne: 14-16 h
kantýna
suterén pavilonu II.
provozovatel:
počítačová pracovna
suterén pavilonu II.
Centrum společenských služeb
Ve vestibulu u vrátnice najdete také automat na kávu.
v pracovních dnech po
dohodě s aktivizátory