Kniha pojednávající o horních městech

Jsme Vaše regionální vydavatelství
Abertamy
právě připravujeme // Horní města Krušných hor - Michal Urban
Souhrnnou délku historických důlních děl, vyražených
v 16. až 19. století, lze odhadovat zhruba na 20 kilometrů.
Po těžbě uranových rud dodnes zbyly mohutné odvaly
jak u bývalé jámy Jeroným, tak donedávna u štoly
Albrecht i na dalších místech. Skromnější, ale přesto
stále dobře patrné jsou pozůstatky po starší těžbě stří-
Jáchymov
Jako stuha výš a výš se vine prudkým údolím město Jáchymov,
stříbrná metropole Krušných hor. Od lázeňské čtvrti v nadmořské
výšce necelých 600 metrů až po bezmála 500 let starý důl Svornost
ležící o téměř 200 metrů výš. Město, lemované po všech stranách
vysokými kopci prošpikovanými stovkami kilometrů chodeb, jež zde
za staletí vyrazili horníci hledající stříbro, barevné kovy, uran
i léčivou vodu. Renesanční skvost s úchvatnou hornickou krajinou,
ale zároveň i s historií plnou zvratů, které odrážejí nejen mnohé
doby slávy, ale i všechny těžkosti vývoje po roce 1945 i 1989.
Historická část Jáchymova s kostelem Všech svatých v popředí
(foto P. Mikšíček)
Až do konce 15. století bylo okolí dnešního Jáchymova
téměř liduprázdnou končinou. Již patrně kolem roku
1300 zde sice vznikla kolonizační osada Konradsgrün
se železorudným hamrem, ta však byla asi v polovině
15. století opuštěna. V roce 1512 nalezli dva horníci,
podle Agricoly to byli Oesser z Ostrova a Bach z Geyeru, na břehu potoka na úpatí Zámeckého vrchu žílu
se stříbrným zrudněním, pro nedostatek peněz však
museli práce ukončit. Financování prací se roku 1516
ujal majitel ostrovského panství hrabě Štěpán Šlik,
který najal horníky i odborné poradce a spolu s Janem
Pluhem z Rabštejna, Alexandrem z Leisnigu, Wolfgangem ze Schönburgu a Hansem Thumshirnem z Annabergu založil těžařskou společnost. Již po necelých čtyř
metrech hloubení byl ve štole Fundgrübner objeven
bohatý zdroj stříbrné rudy.
Zvěst o tomto objevu přilákala do Jáchymova během
krátké doby tisíce lidí, zejména horníků a prospektorů
ze saských báňských měst (Schneeberg, Annaberg, Freiberg aj.), ale i z Cvikova, Chemnitz, Drážďan a ze vzdálenějších míst (Durynsko, Harz, české báňské revíry,
Tyrolsko či dokonce Skotsko). Do těžebních bratrstev se
cca 32 cm
Ložisko a jeho minerály
Jáchymov
Historie
města
zapojily významné a bohaté šlechtické rody, na těžbě
byly zainteresovány i bankéřské domy z Norimberku
(Welserové, Hochstetterové, Zeileisenové aj.), Augsburgu (Fuggerové) či Basileje. Do města přicházeli
řemeslníci, obchodníci, stavitelé, učenci a umělci, ale
také spekulanti a podvodníci všeho druhu zcela v duchu
dobového hesla „Ins Thal, ins Thal, mit Mutter, mit all“
(do Údolí, do Údolí, s matkou, se vším!“. Jáchymovská
stříbrná horečka neměla v dějinách Evropy obdoby.
Srovnatelná, tentokrát zlatá, potrefila až v polovině
19. století Kalifornii a o něco později aljašský Klondyke.
Dosud nehostinné horské údolí se přes noc proměnilo
v rozkvétající město, které však zatím nemělo jméno,
říkalo se mu prostě Thal (Údolí). Veskrze zbožní horníci, pracující ve „tmách pekelných“, sáhli po Bibli a zalíbilo se jim jméno Jáchym. Snad i proto, že jména ze
svaté rodiny použili pro svá města i sousedi v Sasku
(sv. Jáchym byl manželem sv. Anny, podle které byl
pojmenován Annaberg, a otcem Panny Marie; pěstoun Ježíšův sv. Josef, po němž se jmenuje Josephstadt
– Jöhstadt, byl manželem Panny Marie, podle níž byl
o pár let později po Jáchymovu nazván Marienberg).
Existuje ovšem i všední verze, podle níž se jméno města
odvozuje od dolu sv. Jáchyma, která vznikl na samém
počátku dolování poblíž nejstarší dochované jáchymovské památky, Špitálního kostela Všech svatých.
Ať už to bylo jakkoli, zrodil se Joachimsthal, Jáchymovo
údolí. Jen do roku 1519 bylo postaveno na 400 domů.
Počet obyvatel města prudce stoupal až na zhruba
18 000 roku 1534, kdy ve městě stálo na 1 200 domů
a Jáchymov se stal po sídelní Praze druhým nejlidnatějším městem v Čechách a jedním z nejlidnatějších
měst ve střední Evropě vůbec. Pro srovnání: Praha měla
tehdy přibližně 40 000 obyvatel, Vídeň 30 000, Olomouc, Kutná Hora a Jihlava kolem 7 000, Plzeň 3 300
a dnešní krajské město Karlovy Vary 600.
O čem
kniha je
Zakladatel Jáchymova Štěpán Šlik (1487–1526) zahynul stejně jako král Ludvík Jagellonský v bitvě proti Turkům u Moháče
(portrét z hradu Grabštejn v severních Čechách)
?
Kontakt //
Pohled na Abertamy s vrcholem Plešivce
(foto Michal Kříž)
Abertamský revír leží na severozápadním okraji jáchymovského rudního pole, jemuž se ložiskově do značné
míry podobá. Jde o hydrotermální ložisko Ag-Bi-Co-Ni rud, které jsou vázány na nevelké, ale místy velmi
bohaté rudní čočky a jsou těsně spojené s uranovou mineralizací. Hlavní výplň žil, jejichž mocnost se
obvykle pohybuje v prvních desítkách centimetrů,
tvoří rohovcovitý křemen, tektonický jíl s úlomky okolních hornin, karbonáty (kalcit, dolomit) a v malé míře
tmavě fialový fluorit.
Aby zajistil podmínky pro dolování, vydal
zakladatel Jáchymova Štěpán Šlik 2. srpna
1518, po vzoru annaberského řádu z roku
1509, v českých zemích dosud nevídaný
horní řád, v jehož důsledku celé rodící se
Jáchymovsko skočilo rovnýma nohama
do raného kapitalismu. Šlikovský horní
řád zahájil éru novodobého báňského
zákonodárství v českých zemích a stal
se – zejména po důkladném přepracování a rozšíření v roce 1542 – významnou právní normou, která inspirovala
i obdobné zákony v cizině. V roce 1548
přijal šlikovský horní řád z roku 1542
i král Ferdinand I. a vydal jej jako královský (tento Jáchymovský horní řád pak
byl postupně převzat téměř ve všech
horních revírech Koruny české
vyjma Kutné Hory a sloužil jako
významný právní dokument až
do poloviny 19. století).
Spleť drátků ryzího stříbra z Jáchymova
(sbírky Národního muzea v Praze, foto D. Velebil)
brných rud. Z nich vynikají především mohutná halda
u Křížové šachty při silnici z Abertam na Hřebečnou,
haldový pruh nad štolou Tří králů ve svahu nad říčkou
Bystřicí, haldový pruh na žíle Buriani přímo ve městě
a zabořená ústí několika štol u říčky Bystřice.
cca 22 cm
Rudní žíly se vyskytují na území o rozloze zhruba
1 500 x 800 metrů ve svorovém komplexu. Na jižní
straně je revír omezen karlovarským žulovým plutonem, který zároveň tvoří podloží svorů, na severovýchodě je ohraničen významnou tektonickou poruchou
– bludenským (centrálním) zlomem směru SZ–JV, podle
nějž je vlastní revír posunut relativně k SZ. Na severu
svorový komplex přechází do měně metamorfovaných
fylitů a na západě svory pokračují dále k Perninku, kde
byly v minulosti rovněž těženy stříbrné rudy.
Horní města Krušných hor
Kniha renomovaných autorů z oblasti hornictví a geologie pod vedením Dr. Michala Urbana představuje ve dvou dílech 23 horních
měst české části Krušnohoří. Obsah klade důraz jak na historii a urbanistický vývoj, tak na ložiskově–geologickou problematiku,
prezentaci dochovaného montánního dědictví a výjimečné hornické kulturní krajiny. Vše je podáno poutavou, čtivou formou s množstvím doplňkových informací a zajímavostí. Publikace bude obsahovat řadu dosud nepublikovaných obrazových materiálů popisujících
bohatou a barvitou minulost celé oblasti i její současnou přírodní krásu. Atraktivní grafické zpracování a populární obsah společně
vytváří reprezentativní publikaci, důstojně popisující budoucí unikát Seznamu světového dědictví UNESCO.
Až 1,5 cm dlouhé dráty stříbra
ze žíly A2 v Abertamech
(sbírky Národního muzea
v Praze, foto Dalibor Velebil)
Jaká byla hodnota
abertamského
stříbra?
I při nynějších cenách stříbra, které se na světových burzách v říjnu 2014 pohybovaly kolem
17 USD za troyskou unci (31,1034 g) a současném kurzu dolaru obnáší 25 tun stříbra vytěženého v Abertamech velmi pěkných 300 milionů Kč. Při špičkové ceně 40,74 USD za troyskou
unci stříbra, jíž bylo dosaženo v srpnu 2011,
by to bylo dokonce 715 milionů Kč.
Je však třeba si uvědomit, že kupní síla stříbra byla v 16. století mnohem vyšší než dnes.
Z abertamského stříbra bylo možné vyrazit
přes 800 000 jáchymovských tolarů, což byla
suma odpovídající více než dvojnásobku veškerého pozemkového majetku Rožmberků
a Pernštejnů, dvou tehdy nejbohatších rodů
v Čechách, dohromady. Už za tisíc tolarů bylo
možné pořídit malé panství.
Ze zjednodušeného přepočtu využívajícího
úroveň mezd a spotřebitelských cen v polovině 16. století (pro představu – obvyklá
roční mzda horníka se tehdy pohybovala
mezi 26 a 39 tolary), lze odvodit, že v dnešních cenách by hodnota abertamského stříbra
odpovídala minimálně osmi miliardám korun!
Fornica graphics s.r.o., Smetanova 514, 356 01 Sokolov // Telefon: +420 / 352 624 908, +420 / 777 688 688, e-mail: [email protected], www.fornica.cz