Okolí Mons Pico

Komentáře

Transkript

Okolí Mons Pico
Měsíc
© Milan Blažek
Okolí Mons Pico
Milan Blažek
Izolovaný horský vrch Mons Pico vděčí za svůj název německému astronomovi J. H. Schröterovi
(1745–1816), který se zabýval poměřováním této hory s dalšími „kopci“ na povrchu našeho
kosmického souputníka. V okrajových partiích Mare Imbrium (Moře dešťů) měl výběr skutečně
velmi pestrý. S impaktní strukturou pánve Imbrium je svázán i vznik hory Mons Pico. Mons Pico
je pravděpodobně součástí vnitřního valu prstence nacházejícího se uvnitř později vzniklého Moře
dešťů. Toto druhé největší měsíční moře je zároveň největší kotlinou přivrácené strany měsíčního
povrchu. Tvoří ji soustava tří prstencových valů, z nichž vnější dosahuje průměru 1160 km.
Jak ke vzniku Mare Imbrium došlo? Před 3,84
miliardy roků se s Měsícem střetla obří (asi
100kilometrová) planetka. Destruktivní činnost
takto velkého tělesa – řítícího se na povrch
Měsíce rychlostí několika desítek kilometrů za
sekundu – si jen obtížně dokážeme představit.
Při uvolnění energie kolem 1025 J vzrostla na
několik sekund teplota v místě dopadu s velkou
pravděpodobností na více než 5 000 °C (tento
údaj je pouze přibližný, neboť nejsou dostatečně přesně známy všechny hodnoty, které by
byly zapotřebí pro přesnější výpočet teploty).
Mohutná rázová vlna změnila v mžiku tvář našeho vesmírného souseda k nepoznání. Vytvořil
se obrovský kráter o ploše 830 000 km2, jehož
hloubka dosahovala 70 km. Teprve později byl
zalit čedičovou lávou, jež se natavila vlivem pro-
cesů probíhajících v nitru Měsíce. V hloubkách
150–250 km radioaktivní ohřev natavil lávu.
Ta se rozpraskanou kůrou dostávala k povrchu.
Povrch Měsíce byl v tomto období, které se nazývá érou „velkého pozdního bombardování“,
rozpraskán do stakilometrových hloubek. Láva
viskozity motorového oleje tak mohla v několika po sobě následujících klidných výlevech
pozvolna vyplňovat níže položená místa na
Měsíci. Tedy i kotlinu Imbrium. Tento proces
probíhal po dobu zhruba 500 milionů let.
Vše nasvědčuje tomu, že hora Mons Pico je
součástí vnitřního valu prstence „imbrické kotliny“ o průměru valů 570 km. Výška hory se většinou uvádí 2 400 m. Atlas Lunar Astronautical
Chart udává maximální výšku (při měření z východní strany) až 2 420 m. (Na tomto údaji se
Fotografie Mons Pico spolu s Montes Teneriffe
a 101km kráterem Plato (col. 9,9°)
podílel tým pod vedením prof. Zdeňka Kopala.
Údaje byly získány měřením délky vržených
stínů. Ze západní strany se podle tohoto zdroje
nachází nejvyšší bod hory 2 310 m nad okolním
terénem.) Nejedná se však o příkrý svah – jak
by se mohlo zdát při pohledu na dlouhý stín,
jenž hora vrhá na pořízeném zákresu – vždyť
základna Mons Pico má úctyhodný rozměr
15 × 25 km. Protažení je orientováno v ose SSZ
– JJV. Dlouhý stín, vržený západním směrem
je způsoben šikmým nasvětlením od paprsků
vycházejícího Slunce. To samé (samozřejmě
v opačném směru) se v této oblasti odehrává
i při západu Slunce. Tento efekt můžeme pozorovat i na naší planetě. Rád se občas, krátce
před západem Slunce, dívám na prodlužující se
stíny malých kamínků na asfaltovém chodníku.
Člověk by nevěřil, jak dlouhý stín dokáže vrhnout i nepatrný kamínek!
Jižně od hory Mons Pico se nachází podobný
izolovaný masiv, protažený ve směru SSV – JJZ.
Mons Pico β. I tento masiv vrhá nádherný kužel
stínu. Své nejvyšší výšky (2 010 m) dosahuje
v severních partiích. Také základna Mons Pico β
je značně rozlehlá. ZJZ odtud se rozprostírá
čtveřice kráterů. Největší z nich je Pico E (na
Datum pozorování: 23. března 2010
Místo pozorování: Praha – Petřín
Čas pozorování: 19.54–21.04 UT
Colongitudo: 10,7°
Název útvaru: Mons Pico a okolí
Autor kresby: Milan Blažek
Pořadové číslo: 0497
Dalekohled: meniskus Cassegrain 350/3 300 mm
Zvětšení: 165×
Kvalita obrazu: dobrá
Přesnost zákresu: velmi dobrá
Milan Blažek (*1973) působí jako odborný
pracovník Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
Je nadšeným amatérským pozorovatelem, průvodcem na hvězdárně v Praze – Ďáblicích
a kromě toho se zajímá i o meteorologii.
42
3/2010
Měsíc
kresbě vrhá mohutný stín). Kráter má rozměr 9 km
Severní partie hraničí s kráterem Plato (101 km), který již
a hloubku 1 110 m. Nad ním leží menší Pico EA
na zákresu nefiguruje. Zde jsou valy daleko mohuto hloubce 500 m. Vlevo nalezneme kráter
nější. Oba krátery jsou si podobné nejen svým
Pico D o průměru 7 km a hloubce 660 m.
tvarem, ale i velikostí. Na ploše „duchoOd něj směrem k SZ vystupuje do luvého kráteru“ je nejnápadnějším útvanární noci zářez v podobě mořského
rem kráter Pico C (5 km / 590 m).
hřbetu. Jižně pod kráterem Pico E
Severozápadně od něj nalezneme
leží Pico F. Jeho průměr je 4 km
úzkou brázdu. Z pohledu na
a hloubka 500 m. Ještě menší
ni jsem měl opravdu velkou
kráter Pico K lze spatřit výradost. Přestože v atlasech
chodně od spojnice Mons Pico
vypadá poměrně nevý– Mons Pico β. I když jeho
razně, v dalekohledu jsem
průměr měří pouhé 3 km,
ji viděl docela zřetelně.
působí ve svém okolí na
Mapy nás ale přesvědčí
temné ploše Mare Imbrium
o tom, že je o malinko
docela dominantním dodelší, než na pořízeném
jmem. Za pozornost stojí
zákresu. Severní i jižní
také skupinka malých kráterů
konec brázdy se však poseverně od hory Mons Pico.
stupně zužuje a tak je obVyjma kráteru Pico G (4 km),
tížné brázdu spatřit v celé
uzavírajícího tuto řádku „jamek“
její délce. Do výřezu zákresu,
na západě, dosahují ostatní zde
který jsem v průběhu pozorozakreslené krátery velikosti jen jeden
vání pořídil, se vešla ještě jedna
a půl až dva a tři čtvrtě kilometru. V SZ
brázda. V pravém horním rohu je
kvadrantu kresby se rozkládá východní
zakreslena jižní část Rima Plato II.
část Montes Teneriffe. Vrcholky v této části
Severní část je překryta stíny, které sem
pohoří ční do výšky kolem 1 275 m.
zasahují od nedalekého pohoří Montes Alpes,
Skutečná lahůdka pro zasvěcené pozorovatele se
nacházejícího se již mimo výseč kresby. Měsíční
rozprostírá v severní části zákresu. Kresba nás zaAlpy vypadají za šikmého nasvětlení od východu
Mapa z Rüklova atlasu Měsíce ukazuje velké
vádí jižně pod známý kráter Plato. Zde zkušenější
díky své stínohře naprosto velkolepě. To je však
impaktní struktury na přivrácené straně Měsíce,
pozorovatel identifikuje zatopené valy „duchojiž námět na jiné povídání…
včetně největší z nich – Mare Imbrium
vého kráteru Plato“. Výraznější jsou na východě.
■
Na výřezu z Lunar Astronautical Chart (vlevo) je patrný výškopis okolí Montes Pico. Výřez z geologické mapy U. S. Geological Survey (vpravo) ukazuje složitou
geologickou situaci okrajové oblasti Mare Imbrium ze kterého se zdvihají vrcholky Montes Teneriffe.
3/2010
43

Podobné dokumenty

Pozorování svítání u kráteru Herschel

Pozorování svítání u kráteru Herschel výše a stíny se zkrátí. To však již dnešní noci nestihneme. Zítra se už terminátor posune západněji a plastičnost terénu v okolí brázdy se tak téměř vytratí. Inu, pokaždé nemůžeme mít všechno… Abyc...

Více

CHA CHA DÚO

CHA CHA DÚO Ciť semnou náladu téhleté písně, já s tebou bych protančil celičký den. Já bych k tobě se přisunul možná i malinko víc. Když nechceš, zastav mě, však pojď blíž ke mně to říct.

Více

NEPRAVIDELNÝ ZPRAVODAJ JIHOČESKÉ POBOČKY Č.A.S.

NEPRAVIDELNÝ ZPRAVODAJ JIHOČESKÉ POBOČKY Č.A.S. Ještě mě napadlo, že byste chtěli vědět, koho si pozvete domu. Tak tedy, vystudoval jsem ČVUT obor Elektronické počítače (státnice jsem udělal rok po sametové revoluci; takže patřím ke generaci, kt...

Více

Učební text E02 Základy historické geologie

Učební text E02 Základy historické geologie útvary o průměru asi 5 km (tzv. planetesimály I.generace). Obdobným způsobem došlo k formování planetesimál II. generace o průměru zhruba 500 – 800 km. Tato tělesa již byla dostatečně hmotná, aby k...

Více

Pokyny k vypracování absolventské práce

Pokyny k vypracování absolventské práce ISvoš ve třech stejnopisech. Po jejich podpisu studentem a vedoucím obdrží student dva výtisky a vedoucí AP jeden. Vedoucí AP tak dává svým podpisem souhlas s obsahem projektu AP. Student si projek...

Více

materiály pro bezolovnaté pájky lead-free solder

materiály pro bezolovnaté pájky lead-free solder Zkouška smáčení různých pájek a substrátů dle [2]: Úprava vzorků před zkouškou: moření v 10% HCl (1 min), propláchnutí ve vodě s nízkou koncentrací kyseliny (15 s), propláchnutí a uložení v 2-propa...

Více