Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy

Transkript

Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky
Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Plán péče
o Chráněnou krajinnou oblast
Beskydy
na období 2009-2018
2
Obsah
1. Úvod .................................................................................................................................................... 5
1.1. Základní údaje............................................................................................................................. 5
1.2. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO ............................................................................... 5
2. Cíle ochrany přírody a krajiny.............................................................................................................. 6
2.1. Ochrana přírody .......................................................................................................................... 6
2.1.1. CHKO .................................................................................................................................. 6
2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic............................................................................................. 6
2.1.1.2. Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek ...................................................... 6
2.1.1.3. Návrhy na změnu zonace CHKO................................................................................ 6
2.1.2. Maloplošná zvláště chráněná území................................................................................... 6
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území ................................................. 7
2.1.2.2. Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území ...................................... 7
2.1.2.3. Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území............................................. 7
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000............................................................................................ 8
2.1.4. Památné stromy .................................................................................................................. 9
2.1.5. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK................................................................... 10
2.1.5.1. Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů .................................... 10
2.1.5.1.1. Rostliny ............................................................................................................. 10
2.1.5.1.2. Živočichové ....................................................................................................... 12
2.1.5.2. Invazivní druhy.......................................................................................................... 15
2.1.6. Neživá příroda................................................................................................................... 16
2.1.7. Územní systém ekologické stability .................................................................................. 16
2.1.8. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu................................................................................. 17
2.1.9. Monitoring, výzkum ........................................................................................................... 19
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby ................................................................................... 20
2.2. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ....................................................................... 22
2.2.1. Lesy a lesní hospodářství ................................................................................................. 22
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) .............................................................................. 22
2.2.1.2. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy .................................................................. 23
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodářství .............................................................. 23
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodářství .................................................................................... 23
2.2.1.5. Ponechávání částí lesa samovolnému vývoji ........................................................... 24
2.2.2. Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí ..................................... 24
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF ................................................................................ 25
2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech........................................................ 25
2.2.2.3. Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě ..................................... 25
2.2.3. Myslivost a rybářství.......................................................................................................... 26
2.2.3.1. Cíle OPK v péči o zvěř.............................................................................................. 26
2.2.3.2. Cíle OPK v péči o rybářské revíry............................................................................. 27
2.2.3.3. Cíle OPK v rybářském hospodaření na vodních nádržích........................................ 27
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodářství.................................................................................... 28
2.2.4.1. Péče o vodní plochy a toky....................................................................................... 28
2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních
vod ......................................................................................................................................... 29
2.2.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry ........................................................................ 30
2.2.5.1. Rozvojové záměry slučitelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) ....................... 30
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby...................................................................................... 31
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy....................................................................................... 32
2.2.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady................................ 34
2.2.5.5. Zásady umisťování technické infrastruktury a inženýrských sítí .............................. 34
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin............................................................ 35
2.2.6. Rekreace, sport, turistika .................................................................................................. 36
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veřejností ............................................................................... 37
3. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO pro dobu platnosti plánu péče........................ 39
4. Seznam použitých zkratek ................................................................................................................ 40
5. Seznam literatury .............................................................................................................................. 42
3
4
1. Úvod
1.1. Základní údaje
Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o
dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování
nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území (§ 38, odst. 1 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plánů péče o CHKO
zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany
přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zejména příslušné správy CHKO. Podrobnosti ke způsobu
zpracování a obsahu plánů péče jsou stanoveny prováděcím předpisem a pro CHKO dále
rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveřejněném ve Věstníku MŽP č. 6/2004.
Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů
ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.
Plán péče neobsahuje opatření, která jsou povinností správy CHKO vyplývající přímo ze zákona o
ochraně přírody a krajiny.
Plán péče o CHKO Beskydy je zpracován na období let 2009 až 2018 a je druhým dokumentem
tohoto druhu předkládaným ke schválení. Vychází z platného plánu péče CHKO Beskydy
zpracovaného kolektivem autorů složeným z pracovníků správy CHKO Beskydy a schváleného MŽP
ČR na období 1999 - 2008.
1.2. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO
CHKO Beskydy je typem harmonické krajiny s převahou lesa spoluutvářené dlouhodobou lidskou,
především pastevní činností. Pro krajinu se silně členitým reliéfem typickým pro toto pohoří je
chrakteristické střídání rozsáhlých komplexů lesa s pastvinami, loukami, remízy a zástavbou.
Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny v CHKO je definován Výnosem o zřízení CHKO
Beskydy: „Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i
přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží
zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící
živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také
rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.“
V ochraně přírody bude pozornost zaměřena na zachování a ochranu všech vyskytujících se
přirozených lesních společenstev, zvyšování ekologické stability lesů cestou změny druhové skladby a
prostorové výstavby lesních porostů, zachování typických nelesních ekosystémů a udržování jejich
druhové pestrosti (např. orchidejové louky), ochranu a obnovu vodních ekosystémů s důrazem na
průchodnost vodních toků pro migrující organismy a udržování, příp. vytváření vhodných životních
podmínek pro vzácné, ohrožené a chráněné druhy rostlin a živočichů (včetně velkých šelem).
V ochraně krajiny bude pozornost soustředěna na zachování a ochranu typického krajinného
rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavěnosti krajiny, včetně zachování (případně obnovy)
vybraných kulturních a historických charakteristik.
5
2. Cíle ochrany přírody a krajiny
2.1. Ochrana přírody
2.1.1. CHKO
2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic
2.1.1.2. Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek
Charakteristika problematiky
CHKO Beskydy byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5373/73 ze dne 5. března 1973.
Popis hranice CHKO je uveden v příloze Výnosu. Většina hranic CHKO je vedena po jasně
definovaných liniích – železnicích, silnicích a místních komunikacích, značná část hranice CHKO je
současně státní hranicí ČR se Slovenskou republikou. Výjimkou je několik úseků, kde hranice není
přesně definována, případně v terénu zanikly dříve zřetelné hranice (místní komunikace, lesní
průseky). V několika případech (Zubří, Kunčice p. O.) je nutno ujednotit výklad vedení hranice
vzhledem k existenci paralelních místních komunikací, v původním popisu nespecifikovaných. V k.ú.
Střítež nad Bečvou a Mosty u Jablunkova hranice CHKO v některých místech rozděluje parcely
v katastrálních mapách.
V praktické činnosti se Správa CHKO setkala s problémy zařazení či nezařazení pozemků
tvořících pozemkovou parcelu hraničního média – železnice, silnice do území CHKO.
Výnos je sice už zastaralý a výhledově by bylo žádoucí ho přizpůsobit současně platným
legislativním podmínkám i situaci v ochraně přírody, zastaralost výnosu však nebrání účinné ochraně
přírody a krajiny v CHKO.
Dlouhodobý cíl
zabezpečení odpovídající ochrany území CHKO
Navrhovaná opatření
změna výnosu se nenavrhuje
v případě problémů s nejasně definovanými úseky hranic předložení návrhu na úpravu hranic
včetně návrhu nových bližších ochranných podmínek
2.1.1.3. Návrhy na změnu zonace CHKO
Zonace CHKO Beskydy byla vymezena a schválena Ministerstvem životního prostředí protokolem o
vymezení zón pod č. j. OOP/2518/99 dne 7. července 1999. Platná zonace, která v CHKO vymezuje 4
zóny odstupňované ochrany přírody, je zakreslena v mapových podkladech a zpřesněna na parcelní
hranice (v případě lesa zpravidla na hranice rozdělení lesa).
Současná zonace odpovídá stavu území a potřebám ochrany přírody a krajiny.
Dlouhodobý cíl
zabezpečení odpovídající diferencované ochrany území CHKO.
změny schválené zonace CHKO se nenavrhují
2.1.2. Maloplošná zvláště chráněná území
Území chráněné v MZCHÚ podchycuje významné typy stanovišť a důležité lokality výskytu
chráněných rostlinných a živočišných druhů a ojediněle i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ
co do počtu i plochy výrazně převažují území chránící lesní ekosystémy. Významná jsou i MZCHÚ
chránící luční nebo jiné nelesní ekosystémy (prakticky vždy s výskytem zvláště chráněných druhů
6
rostlin, obvykle z čeledi Orchidaceae). Počet MZCHÚ je relativně vysoký (50), ale jejich podíl na
celkové ploše je pouze 1,9 %. Současná síť MZCHÚ plně neodpovídá dochovaným přírodním
hodnotám CHKO Beskydy ani aktuálnímu ohrožení některých vzácných společenstev, neboť existuje
ještě celá řada ohrožených území svou biologickou hodnotou srovnatelných se stávajícími MZCHÚ.
Během uplynulého desetiletí se situace částečně zlepšila v oblasti tzv. Předních hor
v Moravskoslezských Beskydách, kde bylo vyhlášeno nebo rozšířeno 13 MZCHÚ o celkové rozloze
přes 1000 ha. Přesto se i zde ještě nacházejí hodnotné lesní porosty zasluhující účinnou ochranu
formou MZCHÚ. V oblasti Vsetínských vrchů chybí rozsáhlejší MZCHÚ, které by zabezpečilo ochranu
většího komplexu přírodě blízkých lesů. Stávající několikahektarové přírodní památky jsou
nedostatečné. Podobná situace v Javorníkách se výrazně zlepšila vyhlášením PR Makyta. V jižní části
CHKO existuje také větší počet lučních společenstev s koncentrovaným výskytem zvláště chráněných
druhů, která by se měla podchytit v síti MZCHÚ.
Dlouhodobý cíl
reprezentativní síť MZCHÚ v CHKO se zabezpečenou odpovídající péčí
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území
-
-
zpracovat podklady pro vyhlášení PR Vysutý – staré, převážně bukové porosty ve 4. LVS
s výskytem chráněných ptáků
pro ochranu nelesních společenstev vyhlásit:
PR Losový – ochrana druhů vázaných na teplomilné pastviny, nyní ve stavu podaného a
projednaného záměru
PP Hlubočské kopečky – ochrana rostlinných druhů pasených vřesovišť, lokalita hořečku
žlutavého karpatského, nyní ve stavu předjednání záměru s vlastníky
zpracovat podklady k vyhlášení lokality Uzgruň v kategorii NPP – významný profil
mezozoikum/terciér
připravit návrh na vyhlášení pseudokrasové jeskyně Cyrilka jako PP
na základě inventarizačních průzkumů zvážit vyhlášení dalších MZCHÚ v lokalitách:
Ropice – Lipový – Smrčina (přírodě blízké lesní porosty s výskytem tetřeva)
Malchor (rozsáhlý komplex starých bukových lesů)
Lysá hora (zbytky původních horských smrčin)
Kobylík – Grapy (rozsáhlý komplex smíšených bučin a jedlobučin)
Stolová – Megura (rozsáhlý komplex přirozených lesů)
Tylovické pastviny (geologická lokalita, pastviny)
2.1.2.2. Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území
-
přehlášením odstranit významné formální nedostatky ve zřizovacích výnosech v PR Klíny, PR
V Podolánkách (tzv. silvestrovský výnos) a v PR Poledňana (parcelní vymezení)
přehlásit dle současného výskytu předmětu ochrany s novým parcelním vymezením PP
Podgrúň, PP Poskla, PP Poledňana a PP Rákosina ve Stříteži
zpracovat návrh na vytvoření PR Skálí propojením současné PP Skálí s PP Smradlavá a PP
Vachalka (přes lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou)
2.1.2.3. Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území
-
provést nové zaměření u stávajících MZCHÚ – PR Zimný potok, PR Draplavý, PR Malý Smrk,
PR Studenčany, PR Smrk, PR Malenovický kotel, PR Bučací potok, PR Kutaný, PR Galovské
lúky, PP Kyčmol, PP Motyčanka, PP Byčinec, PP Ondrášovy díry, PP Kněhynská jeskyně, PP
Zubří, PP Lišková
7
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000
Celé území CHKO Beskydy je vymezeno jako Evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy. Na území
CHKO Beskydy jsou dále vymezeny dvě ptačí oblasti (PO) – Horní Vsacko a Beskydy.
Předmětem ochrany v EVL Beskydy je 17 typů přírodních stanovišť, 11 druhů živočichů a 2 druhy
rostlin. Plán ochrany a managementu předmětů ochrany je součástí ochrany druhů a biotopů
zajišťované v rámci celé CHKO. Značná část „jádrových“ přírodních stanovišť/biotopů a lokalit výskytu
druhů je situována do MZCHÚ a péče o ně musí být zajištěna prostřednictvím realizace opatření
navržených v plánech péče.
Ptačí oblast Horní Vsacko se nachází téměř celá (přes 95 %) uvnitř CHKO Beskydy a zabírá cca
22 % procent rozlohy CHKO, ptačí oblast Beskydy leží uvnitř CHKO celá a tvoří cca 36 % rozlohy
CHKO. V ptačí oblasti Beskydy je předmětem ochrany 10 druhů ptáků, v ptačí oblasti Horní Vsacko 7
druhů ptáků, celkem jde o 12 ptačích druhů. Dále se ve jmenovaných ptačích oblastech vyskytuje
ještě 6 dalších druhů ptáků z přílohy I Směrnice EU o ptácích. Ochrana a management jednotlivých
druhů ptáků jsou z velké části pokryty plány péče o CHKO a MZCHÚ. Vhodná opatření jsou i součástí
rámcových směrnic péče o lesy. K ptačí oblasti Horní Vsacko je navíc zpracován Souhrn
doporučených opatření (viz příloha č. 1). Součástí tohoto plánu péče je i Návrh přírodě blízkého
hospodaření v lesích Ptačí oblasti Beskydy (viz příloha č. 2).
Záměry které by mohly mít významný vliv na předmět ochrany EVL nebo PO lze povolit pouze při
respektování požadavků daných § 45i odst. 8 – 11 ZOPK.
Dlouhodobý cíl
- příznivý stav přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL a PO
Dílčí cíle
- zachovalý současný stav biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany EVL a PO, vhodnými
opatřeními postupné zlepšování kvality biotopů
pro EVL
- nelesní biotopy: udržovat dobrý stav biotopů a druhů na ně vázaných (viz kap. 2.1.5.1.1.);
pravidelně monitorovat vliv zásahů na vegetaci a vybrané druhy (viz též kap. 2.1.9.)
- lesní biotopy: v rámci přípravy LHP navyšovat zastoupení stanovištně původních dřevin
s maximálním využitím přirozené obnovy (viz kap. 2.2.1.); v olšinách a jaseninách zachovat vodní
režim; jednáním docílit takové úpravy parametrů silnice I/57 aby nedošlo k poškození
společenstev dubohabřin u Valašské Polanky (viz kap. 2.2.5.3.)
- štěrkové náplavy a vrbové porosty na štěrkových náplavech: zachovávat vodní režim,
vč. přirozeného přemísťování štěrků při respektování dostatečné (přiměřené) protipovodňové
ochrany a zachování dostatečného průtočného profilu; podporovat přirozenou druhovou skladbu
dřevin na březích (viz též kap. 2.1.5.1.1.)
- vlhkomilná vysokobylinná společenstva a pěnovcová prameniště: zachovat vodní režim (zabránit
svedení vody na lesní cestu apod.), zabránit eutrofizaci, sukcesi a zalesnění na lučních
prameništích (viz též kap. 2.1.5.1.1.)
- vegetace skal a jeskyně nepřístupné veřejnosti: zachovat omezený vstup veřejnosti do jeskyní a
na vybrané skalní útvary (se zastoupením významných druhů rostlin), udržovat vstupní otvory
jeskyní (viz kap. 2.1.6.)
- Rhysodes sulcatus a lesák rumělkový (Cucujus cinnaberius): zachovat biotop druhů, monitorovat
jejich stav, perspektivu a možnosti ochrany (viz též kap. 2.1.5.1.2.)
- střevlík hrbolatý: zajistit ochranu lesních pramenišť před přímou či nepřímou likvidací (viz též
kap. 2.1.5.1.2.)
- velevrub tupý: zachovat biotop druhu, monitorovat stav populací, jejich perspektivu a možnosti
ochrany (viz kap. 2.1.5.1.2.)
- čolek karpatský, kuňka žlutobřichá: provádět mapování biotopů, chránit stávající lokality
rozmnožování, vytvářet nové odpovídající biotopy (tůně) – viz též kap. 2.1.5.1.2. a kap. 2.1.9.
- netopýr velký: chránit prostředí letních kolonií, chránit všechna významná zimoviště (viz
kap. 2.1.5.1.2.)
- vydra říční: zachovat a zlepšit migrační cesty podél toků včetně průchodů pod mosty,
spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (viz kap. 2.1.5.1.2.)
8
- vlk, rys ostrovid, medvěd hnědý: navrhnout rozsáhlé klidové oblasti s upraveným využitím území,
ochrana migračních koridorů, zlepšování obrazu velkých šelem v očích veřejnosti, trvalé
informování veřejnosti, omezení pytláctví (spolupráce s mysliveckými a nevládními organizacemi
viz kap. 2.2.3.), prosazování celoroční ochrany v pohraničních oblastech (více viz kap. 2.1.5.1.2.)
- oměj tuhý moravský: ochranu druhu uplatňovat zejména při schvalování LHP (viz kap. 2.1.5.1.1.),
eliminovat negativní zásahy do biotopů (při lesním hospodaření, budování lesních cest, příkopů,
skládek, studánek a jejich údržbě)
- šikoušek zelený: inventarizace výskytu druhu v EVL Beskydy; zachování světelných a
hydrologických podmínek na stávajících lokalitách; prosazovat ponechávání mrtvého dřeva
v lesích (viz též kap. 2.2.1.)
- vyhodnotit střety mezi ochranou EVL a PO a hospodářským a rekreačním využíváním území
pro ptačí oblasti
- postupovat podle podrobných pravidel zpracovaných v dokumentech Soubor doporučených
opatření pro PO Horní Vsacko (příloha č. 1) a Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích PO
Beskydy (příloha č. 2)
- podporovat přírodě blízké formy a metody lesnického hospodaření s cílem vytvoření prostorově a
věkově rozrůzněných porostů (viz kap. 2.2.1.)
- minimalizovat rušivé vlivy v lokalitách s podrobně plánovaným managementem (prioritní oblasti
výskytu druhů, které jsou předmětem ochrany PO – přehled lokalit viz příloha č. 1 a č. 2 a mapová
příloha č. 1a a 1b) a v jejich navazujícím okolí (za rušivé vlivy lze považovat zejména nově
budovaná sportoviště, velká rekreační centra, dopravní zařízení a další aktivity spojené
s nárustem počtu návštěvníků a nárustem hlučnosti)
2.1.4. Památné stromy
Ochrana významných stromů je v CHKO uplatňována dlouhodobě, i když v posledních letech nebylo
vyhlášeno mnoho nových památných stromů (za období 1998-2007 jen 5 stromů). Aktuálně je na
území CHKO vyhlášeno 20 památných stromů. Správa CHKO u nich zajišťuje pravidelné sledování
zdravotního stavu, vhodné ošetřování a údržbu. Většina památných stromů je značného stáří, čemuž
odpovídá i jejich horší zdravotní stav. V posledních letech došlo navíc k značnému poškození
některých stromů sněhem a větrem a následně muselo být přistoupeno k razantním redukcím korun.
V krajině je zachováno velké množství významných stromů, Správa CHKO jich vede v evidenci cca 40
a nejvýznamnější z nich navrhuje k vyhlášení za památné. Z alejí si pozornost zaslouží lipová alej na
Dolní Bečvě vedoucí kolem kostela.
Dlouhodobý cíl
− zachování významných stromů v krajině
Dílčí cíle
− zabezpečená ochrana vybraných významných stromů (vyhlášením za památné)
− dobrý zdravotní stav a estetická hodnota významných stromů
− aktuální evidence památných stromů v ÚSOP
- vyhlásit tyto památné stromy a zajistit péči o ně:
• Lípy na Machůzkách – lípy srdčité, k.ú. Velké Karlovice
• Lípa u Muzea - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice
• Lípa u Adamů - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice
• Lípa na Sihle - Lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice
• Lípa na Pulčíně - lípa srdčitá, k.ú. Pulčín
• Lípa pod Javorníkem – lípa velkolistá, k.ú. Trojanovice
• Tis ve Stanovnici – tis červený, k.ú. Karolinka
• Tis v Podťatém – tis červený, k.ú. Velké Karlovice
• Tis v Jezerném – tis červený, k.ú. Velké Karlovice
• Tis v Komorní Lhotce – tis červený, k.ú. Komorní Lhotka
9
•
•
•
•
•
Tisy na Hartisově – tis červený, k.ú. Staré Hamry 2
Tis u Švarné Hanky – tis červený, k.ú. Straré Hamry 2
Javor na Lhotě – javor klen, k.ú. Velká Lhota
Modlitební dub – dub letní, k.ú. Lužná
Jilm v Novém Hrozenkově – jilm horský, k.ú. Nový Hrozenkov
− stav památných stromů průběžně monitorovat, v případě potřeby provést nutná opatření k jeho
zlepšení (zdravotní řez, ošetření dutin, bezpečnostní vazby, odstranění výmladků apod.)
− průběžně aktualizovat databázi významných stromů a stromořadí a zajistit sledování jejich stavu
− u evidovaných významných stromů v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti
vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa při případných návrzích vhodného
způsobu jejich ošetření
− u evidovaných významných stromů mimo les zpracovat návrh nutného ošetření a dohodnout jeho
provedení vlastníkem nebo obcí (případně zajistit jeho provedení)
− při ošetřování prosazovat aplikaci nových poznatků v oblasti biotechnických zásahů
2.1.5. Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK
2.1.5.1. Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů
2.1.5.1.1. Rostliny
Stěžejní význam pro ochranu přírody a krajiny na území CHKO Beskydy mají ty druhy rostlin
(živočichů), které tvoří základ přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých společenstev
nelesních. Tedy druhy, které jsou doposud vesměs ještě hojné a běžné. Právě tyto druhy ve své
vzájemné, často typické skladbě (společenstva) vytvářejí jedinečné prostředí pro život celé řady
dalších organismů, včetně vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin.
Z uvedeného plyne, že základem ochrany vzácných a zvláště chráněných rostlin je ochrana
(obnova) přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých, hnojením a doséváním pícninářsky
významných druhů neovlivněných luk a pastvin.
Lesy zaujímají značnou část, okolo 70 % rozlohy CHKO Beskydy. Jejich charakter a stav se
proto zásadně promítá do druhového složení flóry a fauny. Je zřejmé, že koncepce ochrany přírody
musí vycházet z prosazování a podpory přírodě blízkého hospodaření v lesích.
Bezlesé enklávy vznikly dlouhodobou hospodářskou činností člověka. Po zániku původního
salašnictví nastalo období postupného zalesňování rozsáhlých bezlesí. Výsledkem je dochování
poměrně malé části původních luk a pastvin, jednotlivé enklávy jsou často zcela izolovány uprostřed
vysazených lesních porostů. Z hlediska krajinářského, ale i ekologických charakteristik představují
reliktní část krajiny CHKO Beskydy v pravém smyslu tohoto slova. Jako takové by měly být přísně
chráněny zejména před všudypřítomnou zástavbou a zalesňováním.
Dlouhodobý cíl
− přírodě blízká lesní společenstva s bohatým bylinným podrostem a zvýšeným zastoupením dřevin
přirozené druhové skladby v lesích (viz kap. 2.2.1.)
− pastevní, luční a mokřadní společenstva ve stavu příznivém z hlediska ochrany přírody na
dostatečných plochách a s komunikací populací, tj. s propojením populací genetickým tokem
− uchování rozmanitosti rostlinných druhů
Dílčí cíle
− pastevní, luční a mokřadní společenstva s výskytem vzácných, vyhynutím na území CHKO
ohrožených a zvláště chráněných druhů v udržovaném stavu
− vodní toky s prostorovou dynamikou, procesem tvorby, pohybu a ukládání splavenin nezbytných
k tvorbě cenných poříčních ekosystémů (viz kap. 2.2.4.)
− populace vybraných ohrožených druhů v dlouhodobě perspektivním stavu
− vytvořené náhradní populace u mizejících druhů s omezeným výskytem
− zachované druhové bohatství rostlin na území MZCHÚ a I. zón
10
− u mokřadních společenstev (včetně lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených
lokalitách zajistit jeho obnovu (například PR V Podolánkách)
− udržovat rašelinná a mokřadní společenstva s výskytem vzácných druhů (seč, odstraňování
náletových dřevin, mírná pastva)
− pečovat o luční porosty, aby byla zachována plná pestrost a bohatost jejich společenstev i druhů
(pravidelná seč, načasovaná podle typu společenstva a období květu cílových druhů), nutno
zohlednit výskyt vzácných druhů živočichů
− sledovat populaci hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella
lutescens subsp. carpatica) /Kychová, Zbeličné kopečky/ a provádět řízená hospodářská opatření
k udržení a rozšíření (obnově) lokalit (pastva, seč, narušování půdního povrchu)
− uskutečňovat program péče o tis červený (Taxus baccata) v CHKO, tj. zejména vytypovat vhodné
lokality pro jeho vysazení do přírody, zajistit následnou péči o výsadby
− sledovat populace a udržovat lokality v CHKO vzácných druhů, především pravidelnou sečí nebo
pastvou, případně kombinací obojího – například vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý
(Orchis ustulata), oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), všivec bahenní
(Pedicularis palustris), a úpravou vodního režimu lokalit – například ďáblík bahenní (Calla palustris)
− zvyšovat přírodní hodnotu kulturních luk (degradované a zatravněním orné půdy vzniklé louky),
například výsevem osiva z druhově bohatých lučních porostů a zavedením vhodných termínů seče;
nutná je úzká spolupráce s vlastníky a hospodáři (viz kap. 2.2.2.)
− v celé CHKO prosazovat seč s odstraňováním biomasy; mulčování akceptovat jen v odůvodněných
výjimečných případech (např. odstraňování náletu, údržba podél silnic, hrází a vodních toků)
− zvýšenou pozornost věnovat lesním okrajům – tj. přírodním stanovištím přechodného charakteru
(ekotony – lesní lemy a lesní pláště); opatření bude zahrnovat sledování těchto stanovišť a
potřebné ochranářské zásahy (např. úpravy druhového složení plášťů, zajištění pozvolného
přechodu mezi lesem a zemědělskými pozemky)
− na území lesních MZCHÚ a I. zón vysazování a ochrana málo zastoupených lesních dřevin (dle
ekologických nároků a stanovištních podmínek) – kromě stromů uvedených v kap. 2.2.1. i keřů
Lonicera nigra, L. xylosteum, Rosa pendulina, Ribes alpinum, R. petraeum, R. uva-crispa,
Rhamnus cathartica, Daphne mezereum
− v souladu s ochranou oměje tuhého moravského a dalších vzácných druhů vyšších poloh
(například Cicerbita alpina):
• je třeba jednat s vlastníky o zachování rozvolněných míst (nedosazování nebo vhodný způsob
výsadby) v blízkosti stávajících lokalit, a to i v případě, že se na stanovišti oměj dosud
nevyskytuje – smyslem je vytvořit předpoklad pro jeho šíření, vytvoření vhodných nik
• tam, kde se populace oměje vyskytují (zpravidla prosvětlená část lesa) umělými zásahy
zabránit zarůstání těchto malých, ale významných ploch
• respektovat rozpadová stádia lesních porostů a jejich následný pozvolný vývoj ve vrcholových
částech a na prameništích či strmých svazích; nedosazovat a nepodsazovat vzniklé porostní
mezery (viz kap. 2.2.1.)
• umožnit dynamiku malých horských toků; toky svou činností vytvářejí vhodné niky (drobné
nezastíněné nivy) pro výskyt oměje a řady dalších významných druhů (viz kap. 2.2.4.)
• sběr osiva oměje a jeho vysévání na vhodná stanoviště
• údržba lokalit v údolních polohách bránící jejich zarůstání (například údolí Čeladenky)
• sledování a vyhodnocování vlivu prováděných opatření na populaci oměje (viz kap. 2.1.9.)
− z důvodu ochrany židoviníku německého (Myricaria germanica) upravit rozhodovací činnost
v oblasti vodních toků tak, aby byly zajištěny (obnoveny) přírodní procesy nezbytné pro tvorbu
jedinečných náplavových ekosystémů; záchranná opatření židoviníku mají smysl pouze v tom
případě, že bude zachován/vytvořen (revitalizace, samovolná renaturalizace při vysokých
průtocích) fungující ekosystém (ekosystémy) jehož je druh přirozenou součástí
− záchranná opatření hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella
lutescens subsp. carpatica)
− zlepšovat podmínky pro vzácné druhy hub ponecháváním mrtvé dřevní hmoty především v lesních
rezervacích a zachovalých lesních biotopech
− dle potřeby připravit a provést záchranná opatření pro další ohrožené druhy rostlin
− informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na
jejich ochranu
11
2.1.5.1.2. Živočichové
CHKO Beskydy jsou součástí Karpat (nacházejí se na západním okraji Západních Karpat), a proto se
zde kromě druhů běžných pro území ČR vyskytují druhy typické pro Karpaty. Především díky MZCHÚ
a odlehlosti a nepřístupnosti mnoha lokalit se na území CHKO zachovaly cenné populace vzácných a
různou měrou ohrožených druhů živočichů. Často se však jedná o populace, které jsou vázány na
fragmenty zachovalých přirozených ekosystémů a jsou tak ve svém výskytu izolované a zranitelné
(např. tetřev hlušec). Dosud zde přežívají populace druhů vázaných na lesní biotopy, především
dutinové druhy ptáků a druhy starých listnatých lesů. Pro jejich udržení je nezbytné zachování porostů
s přirozenou strukturou lesa. Na území CHKO se vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otevřené
krajiny (např. chřástal polní). Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabraňující
přirozené sukcesi nelesních biotopů. Zranitelná je rovněž vodní fauna, kde vhodné stanovení
podmínek při povolování zásahů do vodních biotopů, především jejich správné načasování, hraje
zásadní roli při zachování příznivého stavu populací těchto organismů.
Řada známých údajů o jednotlivých druzích živočichů je neúplná a zastaralá, tudíž obtížně
využitelná ke zhodnocení současného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opatření.
S ohledem na tyto skutečnosti si situace vyžaduje dlouhodobější intenzivní zoologický průzkum oblasti
se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů.
Dlouhodobý cíl
− přirozená rozmanitost biotopů a pestrost území a krajiny jako základní předpokladdruhové diverzity
živočichů
− populace vzácných a ohrožených druhů živočichů v příznivém stavu
Dílčí cíle
− ucelené znalosti o rozšíření zvláště chráněných druhů živočichů v CHKO
− zachované populace především kriticky ohrožených druhů a předmětů ochrany EVL Beskydy, PO
Beskydy a PO Horní Vsacko (viz také kap. 2.1.3.)
− zachované biotopy vzácných živočichů v lesních porostech (viz také kap. 2.2.1.)
− udržení vybraných sekundárních biotopů (malé tůňky, hromadiska, pastviny) blokováním sukcese
− vypracovat návrh managementových opatření především pro kriticky ohrožené druhy živočichů a
předměty ochrany EVL a PO, realizovat tato opatření (viz také kap. 2.1.3.)
− provádět monitoring a inventarizační průzkumy živočichů, o kterých je dosud známo málo údajů (viz
kap. 2.1.9.)
− ve spolupráci se záchrannou stanicí v Bartošovicích zajišťovat záchranu nalezených a zraněných
živočichů
− zásahy týkající se vodních toků a ploch, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů
(velevrub tupý, škeble rybničná, rak říční, mihule potoční, vranka obecná, vranka pruhoploutvá,
střevle potoční, ledňáček říční) realizovat mimo období rozmnožování těchto druhů
− prosazovat a podporovat revitalizaci vodních toků, především toků a jejich úseků protékajících
nezastavěným územím, včetně podpory zprůchodňování toků pro vodní faunu (viz kap. 2.2.4.)
− podporovat odstraňování bariér na významných migračních trasách živočichů včetně např.
budování přechodů a podchodů (viz kap. 2.2.5.3.)
− informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na
jejich ochranu
Bezobratlí
− udržovat vybrané luční porosty z důvodů ochrany a zachování populací vzácných druhů hmyzu
(například motýlů, rovnokřídlých); při kosení luk ponechávat nepokosené plošky a pásy (meze,
okraje) do druhého roku, (zároveň zohlednit požadavky cílových druhů rostlin a ptáků); nevhodné je
další odvodňování vlhkých luk či zalesňování stávajících lokalit
− při sekání traktorem upřednostňovat lištové sekačky ponechávající výšku strniště min. 7 cm; na
entomologicky cenných lokalitách neumožnit mulčování lučního porostu
12
− podporovat zachování biotopu rozvolněných lesních okrajů (prosvětlený nálet stromů, křovin) pro
další skupiny bezobratlých (např. jasoně dymnivkového /Parnassius mnemosyne/) na známých
lokalitách
− dohodou s vlastníkem nebo správcem lesa docílit ponechávání mrtvého dřeva listnatých dřevin a
jedle v porostech zvýšeného významu z hlediska druhové ochrany živočichů z důvodu zajištění
podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz kap. 2.2.1. a kap. 2.1.3.); dbát na zachování
lesních pramenišť – větších i drobných lokalit (při budování lesních cest, zalesňování apod.) tak,
aby tato zamokřená místa nebyla odvodňována, tj. aby veškerá voda nebyla svedena do potoka, na
cestu, či do příkopu (prameniště jako biotop střevlíka hrbolatého a dalších druhů, např. drobných
lesních plžů)
− monitorovat výskyt a populaci velevruba tupého s cílem ochrany jeho biotopu (viz také kap. 2.1.9.);
spolupracovat s vlastníky náhonů (v k. ú. Halenkov, Huslenky, Hovězí, Janová) při jejich údržbě a
obnově
− evidovat lokality s výskytem raka říčního (bioindikátor) a zajistit jejich ochranu ve spolupráci
s odborníky, se státními i nevládními organizacemi ochrany přírody; zajistit ochranu bohatých
populací raka říčního (např. vodní tok Hluboký v k. ú. Halenkov)
− evidovat a chránit mraveniště chráněných mravenců rodu Formica, zejména významných
mravenčích kolonií (např. druhově unikátní mravenčí kolonie pod RS Marta a početná mravenčí
kolonie v lokalitě Hluboký v k. ú. Horní Bečva); uplatňovat požadavky na ochranu mravenišť lesních
mravenců v rámci LHP i dalších záměrů, při nichž by došlo k zásahům do přirozeného vývoje
lesních mravenců, v nezbytných případech zajišťovat záchranné transfery ohrožených mravenišť
− zajistit ochranu starých a prosychajících stromů a alejí jako biotopu významných druhů hmyzu
Ryby
− chránit populace místních druhů ryb a jejich biotop před ničením – zejména před nevhodnými
úpravami vodních toků i stojatých vod, znečišťováním vody, budováním MVE na tocích
s nevhodnými parametry (viz kap. 2.2.4.), před předimenzovanými odběry vody pro zasněžování
sjezdovek, zalévání zahrádek aj.
Obojživelníci
− aktualizovat evidenci lokalit s výskytem a rozmnožováním obojživelníků a evidenci rizikových úseků
komunikací s úhynem žab v době jejich hromadného tahu, zajistit pravidelný monitoring těchto míst
(viz kap. 2.2.9.), zabezpečit ochranu migrujících žab
− chránit populace obojživelníků a jejich biotop před ničením nevhodnými úpravami vodních toků
(zimoviště některých druhů) i stojatých vod, před znečišťováním vody, vysazováním ryb na
nepůvodní stanoviště (do horských rybníčků a tůní aj.)
− prosazovat a podporovat údržbu a zkvalitňování stávajících vodních biotopů (obnova zanikajících
tůní, péče o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování obojživelníků)
− zřizovat a podporovat vytváření nových biotopů pro obojživelníky – pří stavbě nových a údržbě
stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu určité části břehů do 30 stupňů a rozsahu litorální zóny
alespoň v 1/3 vodní plochy
− prosazovat likvidaci nebo úpravy nevhodných lokalit s kolmými stěnami, které fungují jako pasti na
obojživelníky a jiné volně žijící živočichy, nepovolovat budování nových „pastí“ (zasněžovací nádrže
aj.)
Plazi
− chránit biotop plazů před ničením (silniční a železniční náspy, hromadiska, suchá jižní stanoviště
s dostatkem úkrytů aj.)
− zlepšovat kvalitu biotopu plazů (údržba kamenných zídek, příp. budování nových)
− prosazovat likvidaci zařízení, které v krajině fungují pro plazy jako pasti (šachtice, kanály a nádrže
s kolmými stěnami aj.), předcházet vytváření nových „pastí“
− spolupracovat s příslušnými orgány a organizacemi (obce, hasiči, myslivci) při prosazování
dodržování zákazu vypalování staré trávy a křovin
Ptáci
− monitorovat hnízda – především hnízda velkých dravců, čápa černého a některých dalších
ohrožených druhů (např. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištění jejich ochrany v době
hnízdění, především v případech konfliktu hnízdní lokality s lidskou činností (např. těžbou dřeva)
− pokračovat ve spolupráci při realizaci projektu „Návrat orla skalního do Beskyd“
13
− zajistit kontinuální přetrvání starých, zejména listnatých stromů na vhodných lokalitách (nutno řešit
dohodou s vlastníkem, náhradou újmy apod.); prosazovat zlepšování prostorové a věkové struktury
lesních porostů (viz kap. 2.2.1.)
− spolupracovat s LČR při ochraně lokálních populací tetřeva a jeřábka
− ponechávat v porostech vhodné staré a doupné stromy (viz kap. 2.2.1.) a tím také zvyšovat
nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky
− chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zeleň v krajině – solitérní stromy, aleje, pásy křovin,
remízky, břehové porosty apod.
− zabránit zástavbě a plošnému zarůstání (výřez dřevin, kosení) vybraných nelesních lokalit (např.
s výskytem chřástala polního), omezit používání biocidů a hnojiv ve vybraných lokalitách
− na základě prováděného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech –
mokřiny, lemy vodotečí) odpovídající management lokalit pro chřástala polního (první seč provádět
po 15. 8., kosení od středu, nepoužívat skupinové nasazení sekaček, neprovádět mulčování a
obnovu travních porostů bez písemného souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody)
− chránit (dohodou se správci lesa) prameniště a mokřady s typickým porostem listnatých dřevin
(olše, jívy, vrby aj.)
− upozornit vlastníky dotčených nemovitostí na výskyt některých chráněných druhů ptáků a jejich
specifické nároky na biotop a hnízdiště (např. ledňáček říční, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, oba
druhy bramborníčků, rorýs obecný aj.)
− zachování sadů a mezí jako biotopu krutihlava obecného – zachování starých sadů a jejich obnova,
v sadech a na mezích podporovat třešeň (Prunus avium, Prunus s. l.), zachování stromů
s dutinami, travní porosty v sadech kosit alespoň 1x ročně a vyhýbat se vyditelným mravenčím
kupám
− podporovat zřizování nových hnízdních lokalit pro ledňáčka říčního, jehož biotop je v kritickém
stavu (ochrana i vytváření kolmých hlinitých stěn v březích toků, slepých ramen, vhodných nádrží –
např. nádrž v Janové)
− zlepšovat hnízdní možnosti ohrožených druhů ptáků podporou vhodných biotopů, případně
realizací technických opatření (hnízdní podložky, budky…) - viz také kap. 2.2.
− prosazovat omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem lesních kurů
(informační cedule, strážní služba, osvěta apod.)
Netopýři
− vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimoviště netopýrů (viz kap. 2.1.9.), zajistit odpovídající
ochranu (např. uzávěry štol, zamezení likvidace netopýrů a jejich biotopu v budovách – např. při
zateplování a rekonstrukcích objektů apod., úzce spolupracovat s farnostmi při údržbě a úpravách
půdních prostor kostelů, pozitivně motivovat vlastníky a správce nemovitostí)
Vydra říční
-
monitorovat výskyt vydry říční (jednorázové „sčítání“ i průběžné mapování výskytu) - viz
kap. 2.1.9.
chránit biotop včetně migračních cest (vodní toky s dobře zapojeným břehovým porostem)
prosazovat a podporovat zprůchodnění toků (viz kap. 2.1.3. a kap. 2.2.4.)
spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (osvěta zejména mezi
členy ČRS viz kap. 2.2.3.2.)
Velké šelmy (rys, medvěd, vlk)
-
-
provádět monitoring šelem – jednorázové mapování výskytu, celoroční sledování (viz kap. 2.1.9.)
chránit biotopy šelem včetně migračních cest (přispět k zabezpečení migračního koridoru
v Jablunkovském průsmyku aj.); prosazovat ochranu migračních tras velkých býložravců jako
potravní základny pro chráněné šelmy (jsou vesměs totožné s migračními trasami těchto šelem)
spolupracovat při řešení zjištěných případů pytláctví (viz kap. 2.2.3.1.)
navrhnout "klidové zóny", dosáhnout usměrnění lesních těžeb a vyloučení dalších rušivých
lidských činností - dohodou s vlastníky apod.)
z důvodu zachování přirozené potravní základny šelem nepovolovat zástavbu a další rušivé
aktivity v klidných horských a podhorských lokalitách (lesní palouky, stávaniště, závěry údolí,
nezastavěné území kolem úpatí hor apod.) využívaných vysokou zvěří jako potravní zdroj a
stávaniště v zimním období
14
-
-
-
zabezpečit informovanost lidí - osvěta (spolužití se šelmami, tradiční ochrana hospodářských
zvířat pomocí velkých pasteveckých psů atd.), spolupráce s odborníky, odbornými pracovišti, se
státní a dobrovolnou ochranou přírody v ČR i zahraničí (viz kap. 2.1.10. a kap. 2.2.7.)
připravit ve spolupráci s neziskovými organizacemi, NP Šumava, AVČR, odborníky ze SR a PL
projekt telemetrie rysa a medvěda
vyloučení společných lovů z MZCHÚ a jádrových oblastí výskytu rysa a medvěda
podporovat a prosazovat opatření ke zlepšení biotopu medvěda hnědého - náhrada smrkových
monokultur smíšenými porosty, ochrana starých ovocných sadů, pláněk, bobulovin, výsadba
nových dřevin významných pro medvěda z potravního hlediska
zabezpečit ochranu lokalit s brložením medvědů, prosadit opatření k zachování klidového režimu
(usměrnění vstupu veřejnosti, lesních těžeb, vyloučení společných lovů apod.)
omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem medvěda (např. pomocí
informačních cedulí v terénu)
2.1.5.2. Invazivní druhy
Většina nepůvodních invazivních druhů rostlin, které se na území CHKO Beskydy v současnosti vyskytují,
nepředstavuje bezprostřední problém. Zpravidla rostou na silně pozměněných až zcela umělých
stanovištích a do přírodě blízkých ekosystémů nepronikají. Osídlují krajnice vozovek, nádražní a kolejové
náspy, parkoviště, dočasné skládky zeminy, výkopy aj.
V rámci CHKO Beskydy je možné za problematické považovat především křídlatky (Reynoutria
sp. div.), netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) a celík kanadský (Solidago canadensis).
Mnohem větší nebezpečí pro přírodní prostředí Chráněné krajinné oblasti Beskydy představují
původní domácí (expanzivní) druhy, které zejména po rozpadu zemědělství využívají měnících se
stanovištních podmínek. Takto se vlastně chovají všechny druhy druhotné sukcese.
Ani většina nepůvodních invazivních druhů živočichů v CHKO Beskydy v současné době
neznamená bezprostřední hrozbu.
V rámci CHKO Beskydy se však mohou stát problematickými oba nepůvodní druhy raků – rak
signální (Pacifastacus leniusculus) a rak pruhovaný (Orconectes limosus). Problémy může působit
případný i masový výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva) v lokalitách s výskytem
obojživelníků, kde tyto rybky nemají predátory.
Dlouhodobý cíl
− hodnotné lokality bez invazních druhů a jejich ohnisek v blízkém okolí
Dílčí cíle
− lokality vzácných a ohrožených společenstev a druhů bez invazních i expanzivních druhů rostlin a
živočichů
− území CHKO bez vybraných invazních druhů rostlin a živočichů
− znalosti o vlivu nepůvodních druhů na přírodu CHKO
− cíleně a systematicky hubit bolševník velkolepý na celém území CHKO
− odstraňovat křídlatku na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů
− sledování výskytu (šíření) invazivních a nepůvodních druhů rostlin v rámci vytváření databáze
rostlinných druhů rostoucích v CHKO Beskydy a nejbližším okolí (viz kap. 2.1.9.)
− sledovat výskyt dalších invazních a expanzivních druhů rostlin na celém území CHKO, především
na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů
− omezit výskyt i šíření třtiny křovištní na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů;
doporučuje se častá seč (3–5 krát za rok) a chemická likvidace
− sledovat výskyt invazních a expanzivních druhů živočichů na celém území CHKO, především na
lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů (viz kap. 2.1.9.)
− cílená a systematická osvěta mezi majiteli a provozovateli vodních nádrží v CHKOB, ohledně
vyloučení chovu nebo vysazování nepůvodních druhů ryb, raků aj. (viz kap. 2.2.3.3.)
− realizovat praktická opatření k omezení šíření nepůvodních druhů raků a střevličky východní
15
2.1.6. Neživá příroda
Celé území CHKO je součástí flyšového pásma Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky
mladých evropských pásemných pohoří. Z hlediska složení a tektonické stavby se jedná o pásmo,
které se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců.
Dlouhodobým průzkumem a spoluprací s odborníky se podařilo objevit mnoho geologicky a
paleontologicky významných lokalit, které jsou významu regionálního, nadregionálního a lokalita
Uzgruň významu mezinárodního.
Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území CHKO Beskydy
je v dnešní době registrováno 31 významnějších pseudokrasových jeskyní.
Dlouhodobý cíl
− zachování všech významných lokalit neživé přírody včetně beskydského pseudokrasu
Dílčí cíle
− vyhlášení vybraných významných lokalit jako MZCHÚ
− průběžně doplňovaná databáze jevů neživé přírody v CHKO
− zpopularizování ochrany jevů neživé přírody v CHKO
− vybrané lokality neživé přírody se zajištěnou péčí
− zpracovat podklady a iniciovat vyhlášení lokality Uzgruň jako NPP
− zpracovat podrobnou dokumentaci pro lokality Pindula, Rysová, Kněhyňský lom a Na Vápenkách
− zpracovat podklady pseudokrasu v oblasti Pustevny-Radhošť a připravit návrh k vyhlášení lokality
jeskyně Cyrilka jako přírodní památky
− zpracovat návrh na management ochrany beskydského pseudokrasu (podzemí i povrch nad
jeskyněmi)
− spolupracovat s vysokými školami, vědeckými pracovišti a odborníky na dokumentaci neživé
přírody v CHKO (viz také kap. 2.1.10.)
− popisovat a třídit paleontologické nálezy, zpracovat jejich databázi
− zpracovat databázi sesuvů pro území CHKO Beskydy
− vyrobit informační letáčky Geologie Beskyd, Geomorfologie Beskyd a Paleontologie Beskyd (viz
také kap. 2.2.7.)
− zpracovat nové informační panely o geologii, geomorfologii a paleontologii území CHKO Beskydy
(viz také kap. 2.1.10.)
− ve spolupráci se ZO ČSOP Radhošť vytvořit v areálu SZŠ v Rožnově pod Radhoštěm „Geopark
Beskyd“ – exponáty a informační tabule
− připravit novou výstavu „Beskydský pseudokras a netopýří fauna“
− sestavit podklady pro přednášky a exkurze zaměřené na neživou přírodu CHKO
− zajistit omezení vstupu do významnějších jeskyní z důvodu ochrany pseudokrasu a netopýrů
(budování uzávěr)
2.1.7. Územní systém ekologické stability
Prakticky celé území CHKO Beskydy má schválené územní plány, včetně územních systémů
ekologické stability. Vzhledem k velkému počtu obcí jsou jednotlivé ÚSES zpracovány s rozdílnou
kvalitou výstupních podkladů. Základním nedostatkem skladebných prvků, zejména na lesních
pozemcích, je jejich nesoulad s trvalým rozdělením lesa,což činí problémy s jejich jednoznačnou
identifikací. V některých případech nejsou dobře provázány liniové prvky (biokoridory) na hranicích
sousedních katastrů. Mapové podklady jsou nejednotné, v různých dokumentech je podchycena různá
lokalizace a velikost biocenter (ÚP, OPRL, VÚC Beskydy). Rovněž textové části neobsahují konkrétní
požadavky na způsoby hospodaření.
16
Při schvalování nových územních plánů bude nutné vycházet z jednoznačných podkladů s jasně
vymezenými hranicemi biocenter všech úrovní.
Dlouhodobý cíl
plná funkčnost vymezených biocenter a biokoridorů
souvislá a dostatečně zachovalá kostra ekologické stability
při schvalování ÚPD revidovat vymezené prvky ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí v celé
CHKO, u nedostatečně funkčních skladebných prvků zvolit jiné prostorové řešení
definitivně vymezit NRBC Kněhyně – Čertův mlýn na základě existujících odborných podkladů
(Lesnická fakulta MZLU Brno, Správa CHKO Beskydy)
zmapovat aktuální migrační trasy živočichů, zejména velkých obratlovců (popis, zdůvodnění,
vymezení v mapách) - viz také kap. 2.1.5.1.2. a kap. 2.1.9.
zajistit ochranu migračních tras – nepovolovat v těchto trasách zástavbu a trasy zapracovat do
ÚP jako nezastavitelná území - prvním krokem je seznámit s podklady správní orgány a
požadovat spolupráci a respektování ochrany migračních tras
vyhodnotit stav migračních tras (navrhnout případná zlepšení – doplnění zeleně ke zlepšení
funkce koridorů, odstranění nevhodné zástavby, kupř. oplocení, u významných tras zvážit
výstavbu ekoduktů, nepřipustit zástavbu propojující jednotlivé obce – zachovat mezi obcemi
nezastavěný prostor)
pokud je to možné, uvést migrační trasy do souladu s koridory ÚSES
v biocentrech nadregionálního a regionálního významu vymezit území, která budou ponechána
samovolnému vývoji (využívat porostů v maloplošných ZCHÚ a v prvních zónách); vytvoření
území ponechaných samovolnému vývoji bude projednáno s vlastníky a správci pozemků, toků a
obcemi
v ostatních přírodě blízkých porostech biocenter všech úrovní (3.-5. stupeň ekologické stabilty)
uplatňovat jemné způsoby hospodaření (maloplošné podrostní - výběrný) a ponechávat část
odumřelé hmoty v porostech (viz také kap. 2.2.1.)
porosty v lesních biocentrech navrhovat na zařazení do kategorie lesa zvláštního určení (jako
lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti nebo lesy, v nichž jiný důležitý veřejný
zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření)
2.1.8. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu
Krajinný ráz je tvořen souborem přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které
v komplexu tvoří ráz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale zejména
charakteru využívání zemského povrchu člověkem.
CHKO Beskydy je mladou sídelní oblastí, jedná se o území velmi rozsáhlé a výškově členité,
které lze v podstatě rozdělit na dvě hlavní části: slezskou (těšínskou) na severu a moravskou (se
silným slovenským vlivem) na jihu. Na severu území převažuje krajina přírodní charakteristická
intenzivním lesním hospodařením s preferencí smrkových kultur, výrazně nižší intenzitou zástavby
(zejména v oblasti Zadních hor) a dominancí rekreačního využití území (hlavně v návaznosti na les).
Výrazněji se odlišuje pouze oblast třinecko-jablunkovské brázdy, která byla od přelomu 19. a
20. století výrazně ovlivňována rozvojem průmyslu a růstem městských aglomerací (Ostrava, Třinec).
V jižní (moravské) části naopak převažuje typ harmonické kulturní krajiny, s do jisté míry ještě
zachovalou rovnováhou mezi přírodními prvky a zásahy člověka. Pro toto území je charakteristická
tzv. valašská kultura, kterou se vždy odlišovalo od okolních moravských regionů.
Významným rizikem poškození krajinného rázu CHKO je rostoucí industrializace území a
zvyšující se intenzita dopravy a cestovního ruchu a s tím související výstavba nových objektů,
zejména rekreačních a sportovních areálů (často na pohledově citlivých svazích) a průmyslových
staveb.
Značné ohrožení rázu krajiny znamenají změny architektonických a urbanistických znaků území
projevující se zejména v kubatuře staveb a jejich barevném materiálovém provedení, rozšiřováním
sídel vedoucímu až ke spojování obcí a zahušťováním tradiční rozvolněné zástavby na stráních a
horských hřbetech. Ohrožena je také existence typických bezlesých enkláv na horských stráních a
17
hřbetech, a to jak výstavbou, tak především jejich záměrným zalesňováním nebo samovolným
zarůstáním.
Vzhledem k vysoké lesnatosti má výrazný vliv na ráz zdejší krajiny i způsob lesního hospodaření.
Podle zákona (§ 12) je na území CHKO k činnostem, které by mohly snížit nebo změnit
estetickou nebo přírodní hodnotu krajinného rázu, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Dále
uvedená opatření platí obecně pro celé území CHKO, přičemž zvláštní důraz je kladen na pohledově
exponované plochy, pohledové horizonty a jejich ochranná pásma.
Údaje použité v této kapitole vychází ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO
Beskydy (autor Arvita P spol. s r.o.), která byla pro území CHKO zpracována v roce 2007.
Dlouhodobý cíl
uchovaný současný stav krajiny tam, kde se zachovaly přírodní, kulturní a historické znaky
krajinného rázu
náprava nevhodných zásahů (stavební činnosti apod.) z minulosti (např. dle možností korigovat
vzhled stávající architektury – zejména v podoblastech Bečvy, Rožnovsko, Velké Karlovice)
Výstavba (viz také kap. 2.2.5.2.)
v územně plánovací dokumentaci uplatnit požadavek, aby navrhovaná koncepce uspořádání
krajiny zohlednila nejvýznamnější kulturní a přírodní hodnoty a aby byly v dokumentaci
zohledněny plochy s vysokou hodnotou krajinného rázu (např. vesnická památková zóna
v Komorní Lhotce, lokalita Kýchový v Huslenkách, lokalita Podťaté ve Velkých Karlovicích)
uplatňovat požadavky na usměrňování rozvoje sídel tak, aby byly dodrženy principy zachování
propustnosti území, především zabránit propojování zastavěného území dvou nebo více obcí
podél údolí např. v oblasti mezi Janovou a Hovězím, mezi Huslenkami a Halenkovem, mezi
Zubřím a částí zvanou Staré Zubří
minimalizovat rozvoj technické a dopravní infrastruktury na nezbytně nutnou míru; technická
zařízení umisťovat přednostně do pohledově méně exponovaných prostorů (viz kap. 2.2.5.5.)
omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvků technického charakteru (nadzemní
vedení vysokého napětí, vysílače apod.), případně k jejich umísťování využívat stávající výškové
objekty (např. Třeštík pro oblast Velké Karlovice a Horní Bečva, Františkův vrch pro oblast
Francovy Lhoty, Poskla pro oblast Hutisko Solanec a Dolní Bečva, Vidče – Hlaváčky pro oblast
Val. Bystřice apod.) viz kap. 2.2.5.5.
vytvořit systém poradenství pro výstavbu v CHKO (viz kap. 2.1.8.)
zabezpečit proškolení pracovníků Stavebních úřadů v problematice posuzování a ochraně
krajinného rázu
věnovat vyšší pozornost vegetačním úpravám veřejných prostranství s vyloučením geograficky
nebo historicky nepůvodních druhů (zejména dřevin) a cizorodých doplňkových materiálů
(barvená kůra) – např. Velké Karlovice, informovat veřejnost o vhodných druzích k výsadbě
v obcích
udržovat a doplňovat nelesní zeleň v sídlech, příp. podél komunikací např. podél komunikace
Francova Lhota – Pulčín
nepovolovat umisťování výrazných reklamních zařízení (neplatí pro informační a navigační
systém) - viz kap. 2.1.5.2.
změny území ověřovat z referenčních stanovišť (např. formou simulací do panoramat nebo 3D
modelů území)
důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů (viz Preventivní hodnocení krajinného
rázu CHKO Beskydy – grafická část)
Využití území (viz také kap. 2.2.1., 2.2.2.)
při pozemkové úpravě, scelování nebo dělení pozemků respektovat charakter a dochovalost
historické plužiny
nepovolovat změnu využití TTP na PUPFL (např. Údolí Vsetínské Bečvy, Hornolidečsko,
Bystřicko)
důsledně postihovat nepovolené výsadby lesních dřevin (kromě soliter) v prostoru historických
pasek zejména v podoblastech Zadní hory, Těšínské Beskydy
zabezpečit údržbu stávajících luk a pastvin
chránit před případným zánikem historické krajinné struktury zemědělské krajiny (kamenice hromadiska, staré solitérní stromy u stodol, chalup a na pasekách, staré extenzivní sady,
18
-
historicky cenné hospodářské objekty, porosty mezí) zejména v podoblastech Hornolidečsko,
Údolí Vsetínské Bečvy, Bystřicko
zachovat diverzitu využití území s podporou trvalých zemědělských kultur
prosazovat důsledněji přirozenou skladbu lesa
nepovolit rozsáhlou a intenzivní těžbu nerostných surovin poškozující vzhled krajiny viz kap.
2.2.5.6.
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu (viz také kap. 2.2.6.)
neumožňovat výstavbu nových center turistického ruchu (především v podoblasti Javorníky)
výstavbu nových lyžařských tratí a doprovodných technických zařízení neumisťovat do
pohledově (vizuálně) exponovaných a citlivých lokalit
2.1.9. Monitoring, výzkum
Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objektů živé nebo neživé přírody.
Komplexněji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování pro soustavu Natura 2000, pouze
biotopy. Většina průzkumů je obecně soustředěna do maloplošných chráněných území. Přesto existují
rezervace, kde kromě průzkumu předcházejících vyhlášení nebyl dosud žádný další průzkum
proveden. Pro některé rezervace je zpracován pouze základní zoologický a botanický inventarizační
průzkum starší 10 nebo i 20 let. Nedostatečně zpracované jsou průzkumy zoologické zaměřené na
konkrétní skupinu živočichů, důležité zejména z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů.
Dlouhodobě je věnována pozornost monitoringu velkých šelem (rys, medvěd, vlk). V posledních letech
je prováděn intenzivnější monitoring vzácných a chráněných druhů ptáků (tetřev hlušec, čáp černý,
strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, lejsek malý, chřástal polní aj.) a bezobratlých (modrásek
černoskvrnný, střevlík hrbolatý, saranče vrzavá aj.). V rámci projektu „Karpatské louky“ jsou plošně
mapovány cévnaté rostliny a Lepidoptera.
Při praktickém zabezpečení výzkumných prací v lesích probíhá spolupráce s Lesy ČR, s.p.
Kromě řešení otázek ubytování výzkumníků a vjezdu jejich vozidel do lesa je mnohdy nutná
i koordinace výzkumu s ohledem na lesnické hospodaření a myslivost.
Monitoring předmětů ochrany v EVL Beskydy a PO Beskydy a Horní Vsacko zajišťuje
koordinovaně AOPK ČR. Tímto monitoringem je postižena zároveň značná část nejcennějších
přírodních stanovišť i druhů na území CHKO Beskydy.
Na území CHKO dosud nebyly systematicky sledovány a hodnoceny prováděné
managementové zásahy. Chybí rovněž systematické i dílčí sledování dalších činitelů, které na přírodu
a krajinu působí (např. hospodaření, sukcese, zalesňování zemědělské půdy, tlak zvěře, rekreační a
turistický ruch, zástavba, doprava).
Dlouhodobý cíl
ucelený přehled znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev,
o jejich vývoji a dlouhodobějších změnách, včetně znalostí jejich životních nároků
znalosti o významných ohrožujících faktorech jako podklad pro stanovení vhodných
managementových opatření pro jednotlivé druhy i celá společenstva
Dílčí cíle
monitoring výskytu naturových biotopů a druhů i společenstev a chráněných a ohrožených druhů
v CHKO, které nejsou zahrnuty do předmětů ochrany EVL nebo PO, ale mají značný národní či
regionální význam
komplexní inventarizace území připravovaných k vyhlášení
inventarizační průzkumy pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy
pokryty nebo pro něž jsou údaje již zastaralé
systematický monitoring managementových zásahů, nejlépe prostřednictvím periodického
sledování trvalých ploch nebo deštníkových druhů
prostorově omezený monitoring dalších jevů (zejm. zástavby, rekreačního a turistického ruchu,
zalesňování zemědělské půdy apod.)
19
podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druhů
sledovaných na základě směrnice o ptácích a o stanovištích (viz kap. 2.1.3.)
na území CHKO zjistit a kontinuálně monitorovat populace kriticky a silně ohrožených druhů
rostlin a živočichů (dle vyhlášky 395/1992 Sb. a Regionálního červeného seznamu ohrožených
druhů CHKO Beskydy) - viz kap. 2.1.5.1.
monitorovat všechny druhy z ohrožených a indikačně významných čeledí rostlin (Orchideaceae,
Gentianaceae, Pyrolaceae aj.)
zjistit a monitorovat výskyt invazních druhů rostlin i živočichů (viz kap. 2.1.5.2.)
minitorovat škody zvěří v MZCHÚ ve vztahu k ochraně vybraných druhů
vytvořit a doplňovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zaměřenou především na
chráněné a ohrožené druhy
monitorovat také biotopy, které nejsou předmětem ochrany v EVL Beskydy: mokřadní
společenstva (sv. Calthion, Caricion fuscae), poháňkové pastviny (Cynosurion), mezofilní lemy
(Trifolion medii) a křoviny (Berberidion), vřesoviště (Genistion) a vrbové křoviny (Salicion
triandrae, Salicion albae)
kompletně inventarizovat lokality připravované nebo zvažované k vyhlášení MZCHÚ a stávající
MZCHÚ (viz kap. 2.1.2. a kap. 2.1.6.)
zpracovat faunu bezobratlých se zaměřením na indikační skupiny - měkkýši, pavouci, brouci,
motýli - v nedostatečně prozkoumaných MZCHÚ (viz kap. 2.1.5.1.2.)
zjistit současný stav ichtyofauny hlavních toků a jejich zachovalých přítoků, zhodnotit
hydrobiologický význam voních toků
zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelníků (viz kap. 2.1.5.1.2.)
pravidelně monitorovat výskyt velkých šelem a dalších vzácných savců (vydra říční, netopýři aj)
usilovat o realizaci telemetrického sledování velkých šelem
podílet se na sledování a vyhodnocování projektu repatriace orla skalního do Beskyd
průběžně monitorovat opatření hrazená z prostředků resortu životního prostředí (zejména se
zaměřit na vliv pastvy a sečení, ochranu před zvěří, úspěšnost přestěhovaných mravenišť aj.)
monitorovat účinnost vybraných agroenvironmentálních opatření, navrhovat zlepšení
zpracovat studii ekologické optimalizace zemědělského hospodaření a vytypovat opatření
vhodná pro území CHKO (viz kap. 2.2.2.)
aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu při odborné péči o CHKO
podporovat výzkumy ve všech přírodovědných oblastech na území CHKO, vyžadovat
odevzdávání výsledků a přebírat získané údaje
spolupracovat na vybraných výzkumných programech univerzit (zejména Univerzita v Ostravě,
Palackého univerzita Olomouc, Jihočeská Univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita
Brno) a ústavů AV
navrhovat témata diplomových prací vztažená k řešení dílčích problematik či získávání
chybějících údajů
spolupracovat s rozhodujícími vlastníky (např. zemědělská družstva či farmy) nebo správci
pozemků (Lesy ČR, s.p.) na monitoringu chráněných druhů, zejména ve vztahu k hospodaření v
krajině
spolupracovat s nevládními organizacemi na monitoringu některých druhů či biotopů a sdílet
získané výsledky (viz také kap. 2.1.10.)
dle možností publikovat výsledky výzkumů a monitoringu vybraných druhů a biotopů
- zpracovat studii dopadu provozu sjezdovek na chráněné fenomény
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby
Většina cenných lokalit CHKO Beskydy včetně NPR je částečně zpřístupněna značenými turistickými
stezkami. Největší návštěvnost je tradičně v prostoru Pustevny – Radhošť (NPR Radhošť), na Lysé
hoře (NPR Mazák, PR Malenovický kotel, PR Mazácký grůnik, PP Vodopády Satiny) a v Pulčínských
skalách (NPR Pulčín-Hradisko). Zvýšený zájem návštěvníků vzbudilo otevření NS Mionší v těsném
sousedství stejnojmenné NPR (od roku 2004).
Cílem terénní služby je především prevence poškození přírody v místech s vysokou
návštěvností. V optimálním případě je umožněn přístup návštěvníků k turisticky atraktivním cílům
20
(vrcholy, vyhlídky, chaty) aniž by docházelo k nadměrnému poškození přírody (eroze na chodnících,
poškození vegetace sešlapem, odpadky, rušení živočichů).
Pohyb veřejnosti je usměrňován prostřednictví terénního informačního systému doplněného
technickými prvky k usměrnění pohybu – dřevěná zábradlí, upravené úseky chodníků v MZCHÚ,
zajištění vstupních otvorů jeskyní.
Důležitou roli při kontrole dodržování předpisů na ochranu přírody plní stráž přírody, která
zároveň slouží jako informační služba v terénu a zajišťuje pomoc při praktických opatřeních. Terénní
službu zajišťuje 25 dobrovolníků ustanovených Správou CHKO do funkce strážce nebo zpravodaje.
Činnost stráže koordinuje pracovník Správy CHKO. Počet dobrovolných strážců se vzhledem
k rozloze CHKO, počtu MZCHÚ a celoroční vysoké návštěvnosti jeví dlouhodobě jako nedostatečný.
Strážní služba je proto směřována především do 4 nejexponovanějších lokalit (NPR a NS Mionší,
NPR Pulčín-Hradisko, NPR Kněhyně-Čertův mlýn, Pustevny-Radhošť).
V rámci sledování negativních jevů, především během hromadných sportovně rekreačních akcí,
Správa CHKO Beskydy úspěšně spolupracuje s příslušnými lesními správami Lesů ČR, s.p. Bez
pomoci místních lesníků a policie se ochrana přírody při omezování závažného negativního fenoménu
moderní doby (vjezdu terénních aut, motocyklů, čtyřkolek nebo sněžných skůtrů) neobejde.
Dlouhodobý cíl
trvale funkční kvalitní terénní informační systém
funkční stráž přírody plnící funkci kontrolní (v případě potřeby i represivní), monitorovací a
osvětovou a zajišťující potřebnou průvodcovskou činnost
průběžná údržba naučných stezek zřízených správou CHKO; celkovou rekonstrukci naučných
stezek provádět podle stavu jejich opotřebení v intervalu ne delším než 10 let. Přednostně bude
provedena rekonstrukce NS Hradisko a Čertův mlýn .
usměrňovat požadavky jiných subjektů na zřizování nových naučných stezek a instalaci
rozměrných informačních panelů v jádrových územích CHKO (MZCHÚ) a ptačích oblastí
průběžná údržba a podle potřeby doplňování technických zařízení usměrňujících pohyb
návštěvníků v turisticky nejexponovanějších lokalitách (NPR Pulčín-Hradisko, NPR KněhyněČertův mlýn, oblast Pustevny-Radhošť)
provádět údržbu stávajících informačních panelů, a postupně doplňovat systém informačních
panelů CHKO v obcích kde dosud žádné nejsou (je jich většina) a vybraných centrech
cestovního ruchu (rozcestí a východiska značených turistických tras, záchytná parkoviště,
horské chaty, lyžařské areály apod.) viz kap. 2.2.7.
spolupracovat s jinými subjekty zřizující informační zařízení v terénu při zajištění odborné úrovně
informací o přírodě a krajině CHKO viz kap. 2.2.7.
při sledování stavu přírody a prevenci jejího poškození spolupracovat s dotčenými vlastníky a
s co nejširším spektrem dalších subjektů (ČSOP, Horská služba, speleologové, provozovatelé
zařízení cest. ruchu...)
obnovit funkci profesionálního strážce na Správě CHKOB, optimálně by měli být 2 (pro severní a
2
jižní část CHKO, každý pro území o rozloze cca 600 km )
usilovat o zvýšení počtu členů stráže přírody CHKO Beskydy na potřebný počet 30 aktivních
strážců
pozornost věnovat posílení fungování strážní služby v obvodu NPR Pulčín-Hradisko a
radhošťském masivu (vč. NPR Kněhyně-Čertův mlýn ).
zvýšit počet pracovníků správy CHKO s oprávněním strážce, kteří budou kontrolní činnost a
řešení drobných přestupků na místě vykonávat v rámci výkonu své odbornosti a pracovní doby
organizovat pracovní setkání členů stráže přírody v CHKO ve formě školení a odborných
terénních exkurzí (2x ročně), podporovat zvyšování odborné úrovně členů a sjednocení přístupu
v rámci ČR (účast na akcích pořádaných Asociací strážců přírody ČR, správami jiných
chráněných území a krajskými úřady)
podle možností vybavit stráž přírody vhodným jednotným oblečením a dalšími pomůckami
navázat spolupráci s dalšími subjekty provádějícími kontrolní činnost v rámci CHKOB (Policie
ČR, ČIŽP, lesní stráž), usilovat o provádění společných kontrol v exponovaných územích
21
2.2. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny
2.2.1. Lesy a lesní hospodářství
Lesy jsou v CHKO Beskydy nejrozšířenějším přírodním prostředím a pokrývají více než 70 % celkové
rozlohy. Porosty v severní části (PLO Moravskoslezské Beskydy) jsou ovlivňovány nižšími průměrnými
teplotami, vyšším množstvím srážek a členitějším reliéfem než porosty na jihu CHKO (PLO
Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky). V severní části byl vzhledem k těžší terénní dostupnosti
zachován vyšší podíl přírodních lesů v souvislejších lesních komplexech. Pro lesy Vsetínských vrchů a
Javorníků je charakteristický poměrně vysoký podíl jedle bělokoré v hospodářských lesích jako
pozůstatek její převahy v porostech z období vrcholu valašského pastevectví. Důsledkem
roztřištěnosti držby lesních pozemků jsou složité majetkové poměry (velké množství drobných
vlastníků, obce, soukromí vlastníci nad 50 ha, státní lesy). Rozhodujícím vlastníkem zůstávají však i
zde nadále Lesy České republiky.
Nejcennější lesní lokality, které splňovaly minimální plošné požadavky, jsou zařazeny do I. zóny.
Převážně listnaté porosty jsou soustředěny do II. zóny a hospodářské smrkové porosty tvoří III. zónu.
Hlavním problémem intenzivního lesního hospodaření je udržení jedle bělokoré a ostatních méně
zastoupených lesních dřevin v přirozené a umělé obnově, zjednodušená porostní struktura ve většině
porostů, úbytek porostů nejvyšších věkových stupňů, snaha o snižování obmýtí v bukovém porostním
typu a nedostatek odumřelého dřeva jako nezbytného stanoviště pro četné druhy ohrožených
organismů.
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl)
Cílový stav lesa je popisován v časovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let).
I. zóna
Lesy v I. zóně budou plnit převážně mimoprodukční funkce, zejména sloužit pro zachování biologické
rozmanitosti. V I. zóně budou cíleně pěstovány porosty stanovištně původních dřevin (v závislosti na
stanovištích zejména listnáče a jedle) a geograficky nepůvodní druhy se nebudou vyskytovat. Lesní
porosty budou jednotlivě nebo skupinově smíšené, druhově, věkově a prostorově diferencované,
s vysokou ekologickou stabilitou. Při obnově lesních porostů bude maximálně využívána přirozená
obnova, v závislosti na ekologických nárocích dřevin budou při obnově využívány výběrné principy,
případně maloplošné obnovní prvky. V lesích bude běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých
dimenzí pro udržení biodiverzity. Dřeviny a jejich zastoupení budou při umělé obnově voleny podle
přirozených dřevinných skladeb. Na významné části I. zóny budou lesy ponechány samovolnému
vývoji včetně neprovádění nahodilých těžeb a výsadeb dřevin. Tyto plochy budou zároveň chráněny
v MZCHÚ.
II. zóna
Ve II. zóně budou pěstovány druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované lesní porosty
tvořené převážně stanovištně původními dřevinami. Smrk ztepilý bude pěstován ve směsích
s listnatými dřevinami a jedlí ve skupinovém až jednotlivém smíšení. Bude převažovat přirozená
obnova porostů a skupinové clonné seče, výběrné principy budou uplatňovány pomístně. Náseky se
budou používat při přeměnách porostů s nevhodnou druhovou skladbou a v případech, kdy je
přirozená obnova znemožněna (rozvojem nežádoucí vegetace). V prosvětlených porostech budou
uplatňovány podsadby.V bukových (příp. jiných listnatých) porostních typech se při obnově porostů
nebude snižovat zastoupení stanovištně původních dřevin (bude zachováno minimálně 50 % MZD).
Ve smrkových porostech bude cíleně pěstován zvýšený podíl stanovištně původních listnáčů a jedle
(% MZD o 10-20 vyšší oproti vyhl. 83/1996 Sb.). V lesích bude zůstávat část odumřelého dřeva. Při
obnově budou jednotlivé stromy nebo jejich skupiny či maloplošné fragmenty přirozených lesů
ponechávány do fyzického rozpadu.
III. zóna
Ve III. zóně se budou pěstovat porosty produkčně významných geograficky původních druhů
s příměsí stanovištně původních druhů zajišťujících jejich ekologickou stabilitu (min. 25–30 %).
Porostní skladba i struktura bude na malých plochách zjednodušená. V závislosti na ekologických
nárocích dřevin a stanovištních podmínkách se bude uplatňovat přirozená i umělá obnova.
22
IV. zóna
Ve IV. zóně se lesy téměř nevyskytují, jen výjimečně v rámci obcí a jejich charakter bude zachován.
2.2.1.2. Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy
-
-
-
-
vnášení a podpora nedostatečně zastoupených dřevin z přirozených druhových skladeb,
zejména jedle tj. např. podsadby jedle a buku, podpora při výchovných zásazích, ponechávání
výstavků nebo skupin těchto stromů na dožití
zajištění geneticky vhodného sadebního materiálu tj. podchycení osvědčených ekotypů
domácích dřevin
zvyšování druhové diverzity lesních ekosystémů výsadbami vtroušených původních dřevin (jilm
horský, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, jasan ztepilý, třešeň ptačí
apod.) a ponecháváním většího podílu odumřelého dříví v lesích (výstavky, skupiny stromů až
ucelené porostní skupiny ponechané do fyzického rozpadu)
podpora věkové a prostorové diferenciace
péče o biotopy zvláště chráněných druhů (např. ponechávání měkkých listnáčů pro tetřeva a
jeřábka či podpora klidových území) a specifická stanoviště (např. obnova vodního režimu
v podmáčených smrčinách) v konkrétních porostech
přechod na jemnější způsoby obnovy, uplatňování výběrných principů v porostech I. a II. zóny,
upuštění od schématických zásahů
uchování a vytváření vnějších porostních plášťů
omezení škod zvěří na lesních porostech
Střednědobé cíle péče o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cílů a způsoby péče
jsou rozpracovány podle cílových hospodářských souborů, zón CHKO a aktuálního dřevinné skladby
porostu v Rámcových směrnicích péče o les (příloha č. 3).
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodářství
-
-
přirozená obnova stanovištně původních dřevin
zakládání smíšených porostů stanovištně původních dřevin, při ochraně proti zvěři a následné
výchově udržení druhové pestrosti
podpora jedle bělokoré zejména vhodnými obnovními postupy s prodlouženou obnovní dobou
přeměna smrkových porostů vnášením vhodných dřevin do předsunutých prvků
zajištění geneticky původního sadebního materiálu; u ekotypu beskydského smrku včetně
možnosti jeho pěstování alternativními postupy
ponechávání jednotlivých stromů a skupin na obnovované ploše k přirozenému rozpadu
ponechávání doupných stromů, zlomů, vývratů a souší v porostech při výchově
ponechávání odumřelého dřeva v lesních porostech jako biotopu bezobratlých a hub (při
zohlednění nezbytné ochrany lesa) - viz kap. 2.1.5.1.
vyhledávání lokalit s výskytem ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů a jejich
obhospodařování způsobem vedoucím k udržení populací
zmapování lesních porostů s výskytem lesnicky nevyužívaných vzácných dřevin (tis červený,
meruzalky, zimolezy, jilm horský) a záchrana jejich genofondu včetně výsadeb na vhodných
lokalitách v lesích; v případě tisu postupovat podle záchranného programu viz kap. 2.1.5.1.1.
zachování břehových porostů složených ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků (obvykle
v šířce 20 m od břehové hrany)
zachování a údržba lesních mokřadů, pramenišť a rašelinišť
zachování a zakládání lesních okrajů, včetně keřového patra viz kap. 2.1.5.1.1.
podpora šetrných technologií s vazbou na jemnější způsoby hospodaření
využívání přípravných dřevin, zejména na kalamitních plochách
na vybraných plochách změna tvaru lesa (střední, nízký) - vhodné porosty budou vytypovány po
vyhodnocení plošného entomologickéko a botanického průzkumu v rámci projektu Karpatských
luk
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodářství
-
na základě projednání s vlastníky nebo správci pozemků natrvalo zajistit ponechání ekologicky
nejhodnotnějších porostů samovolnému vývoji, to znamená bez těžby dříví i umělých výsadeb
dřevin; tyto porosty přednostně podchytit v síti lesních MZCHÚ a projednat jejich ochranu během
23
-
-
-
tvorby příslušných plánů péče; projednání s vlastníky je nutné i v případě ponechání bez zásahů
dílčích pralesovitých porostů mimo MZCHÚ
nesnižovat obmýtí u bukových porostních typů pod 120 let
v biocentrech všech úrovní plánovat minimální zastoupení MZD 50 % (kromě případů
přirozeného zmlazení smrku, smrkových genových základen a cílových hospodářských souborů
71, 73, 75, 77 a 79), v porostech s vyhovující porostní skladbou nesnižovat při umělé obnově na
obnovním prvku současné zastoupení listnatých dřevin a jedle
nové lesní komunikace stavět pouze ve III. zóně; ve II. zóně výjimečně (jen když neexistuje jiné
ekologicky vhodnější řešení dopravy dříví), v I. zóně pouze na základě výjimky ze zákona
č. 114/92 Sb. [§ 26 odst. 2 písm. a)]
vyloučit nové odvodňování mokřadních lesních biotopů a obnovu starých systémů
odvodňovacích kanálů v ZCHÚ a I. zónách
vyloučit plošné letecké vápnění lesních porostů
z geograficky nepůvodních dřevin je možné na základě výjimky povolovat pouze modřín s těmito
omezeními:
a) modřín nebude vysazován v MZCHÚ a jejich ochranných pásmech, I. zóně a biocentrech
územního systému ekologické stability všech úrovní
b) ve II. zóně je přípustné použití modřínu pouze ve smrkových porostních typech, ve
III. zóně ve všech; v rámci LHC nesmí jeho podíl překročit 5 % z uměle obnovované
plochy v každém roce platnosti LHP, na jednotlivém obnovním prvku nesmí podíl
překročit 10 % zastoupení
2.2.1.5. Ponechávání částí lesa samovolnému vývoji
-
-
jednoznačně vymezit a v plánech péče o ZCHÚ popsat stávající plochy přirozených lesů
ponechaných samovolnému vývoji v NPR Kněhyně – Čertův mlýn, NPR Mazák, PR Smrk a
zabezpečit v nich základní monitoring
spolupracovat na výzkumu a monitoringu částí ponechaných samovolnému vývoji v NPR
Salajka, NPR Razula a NPR Mionší
realizovat managementové zásahy umožňující ponechání samovolnému vývoji zbývající části
NPR Mionší, části NPR Radhošť a PR Mazácký grunik, části PR Velký polom
spolupracovat s vlastníky lesa při vyhledávání vhodných území k ponechání lesa samovolnému
vývoji
po vyhodnocení funkčních a prostorových parametrů vymezit další plochy lesů vhodné
k ponechání samovolnému vývoji (zejména z důvodu ochrany ptačích druhů) - viz kap. 2.1.3.
2.2.2. Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí
Území CHKO Beskydy je ze zemědělského hlediska převážně využíváno extenzivně. Trvalé travní
porosty zcela převládají nad ornou půdou (z celkové výměry CHKO je 2,1 % orná oproti 17 % TTP).
Současná zemědělská výroba v CHKO je postavena hlavně na pastevním chovu skotu, v poslední
době i na stále se zvyšujícím chovu ovcí a koz s masnou produkcí, některé subjekty se začínají
orientovat i na mléčnou produkci u skotu. Chov dojných ovcí zůstává na stále stejné minimální úrovni.
Ve srovnání s nedávným obdobím došlo z důvodu změn zemědělské politiky ke zlepšení stavu
obhospodařování zemědělských pozemků – především ke zmenšení výměr dočasně
neobhospodařovaných pozemků ve srovnání se stavem po rozpadu většiny zemědělských subjektů
po roce 1989. Přesto však nedošlo ke zvrácení nepříznivého stavu - zániku právě těch
nejvýznamnějších biotopů s výskytem vzácných a ustupujících druhů rostlin a živočichů – horské
těžko přístupné enklávy, louky uprostřed lesních celků a pozemky přimykající se ke krajům lesa.
Nejvíce ohrožena je zejména vegetace podhorských až horských smilkových trávníků (sv. Violion
caninae), květnaté horské louky (svaz Nardo-Agrostion tenuis), květnaté poháňkové pastviny (svaz
Cynosurion). Zvláštní pozornost je třeba věnovat mokřadním společenstvům (svaz Calthion, Caricion
davallianae, Caricion fuscae), která jsou v podmínkách Beskyd často maloplošná a neprávem
opomíjená.
Rovněž dotační politika vede ke „zprůmyslnění“ a unifikaci zemědělského obhospodařování
pozemků, které není v souladu se zachováním bohatosti a diverzity lučních a pastevních porostů.
V poslední době se opět díky dotačním možnostem projevovala snaha přeměnit i poměrně rozsáhlé
24
dřívější louky a pastviny na intenzivní sady, zatímco staré sady s původními druhy ovocných dřevin
zůstávají z velké části neobhospodařované a odumírají, nebo bývají vzhledem ke své poloze
v sousedství sídel likvidovány s cílem umístění zástavby. Podstatným a stále aktuálním problémem je
zalesňování zemědělské půdy, a to jak s využitím dotací státu, tak provádění změn kultury bez
jakýchkoli povolení.
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF
Dlouhodobý cíl
zemědělská krajina s vysokým zastoupením travních porostů, mezí, remízků, rozptýlené
mimolesní zeleně a dalších dochovaných krajinných prvků co do rozlohy i biodiverzity nelesních
ekosystémů, s prioritou dle zonace a krajinné a přírodní hodnoty krajinných segmentů,
s důrazem na cennost a jedinečnost karpatských luk a pastvin v rámci České republiky
Dílčí cíle
maximální možné zachování plochy zemědělských pozemků (ohrožení především zástavbou,
zarůstáním a zalesňováním).
malovýrobní hospodaření na zemědělské půdě s důrazem na šetrné způsoby obhospodařování
zlepšení druhové skladby TTP
zvyšování podílu stanovištně odpovídající mimolesní zeleně
zachování starých krajových odrůd ovocných dřevin
dobře informované zemědělsky hospodařící subjekty, podpora jejich zapojení do systému dotací
podporujících šetrné hospodaření
2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech
-
-
-
zachování nejcennějších lokalit tak, aby byly splněny základní zásady ochrany cenné vegetace,
chráněných a ohrožených druhů rostlin a zachování optimálních podmínek pro bezobratlé, luční
druhy ptáků a další skupiny živočichů; zásady hospodaření by měly respektovat v co největší
možné míře potřeby správně zvolených deštníkových druhů a biotopů – předmětů ochrany (viz
také kap. 2.1.5.1.); vytvoření seznamů prioritních lokalit, které budou skloužit pro přípravu
územních plánů a územně analytických podkladů
v MZCHÚ a I. zóně příkladná mozaika (mikro)biotopů vhodných pro život různých druhů rostlin i
živočichů, a to i za cenu vyšších finančních nákladů a netradičních způsobů hospodaření
(bránování namísto pastvy, vypalování, ponechávání nepokosených pásů, mozaikovitá seč
apod.); MZCHÚ by měla být genetickou bankou druhů v okolí, důležitá je však i péče o okolní
pozemky (přenos diaspór, invaze druhů), podstatné je zabránit izolovanosti MZCHÚ
doplnění sítě nelesních MZCHÚ (viz kap. 2.1.2.1.) na ochranu vybraných cenných fenoménů
dohoda s vlastníky na ochraně některých (zejména drobných) biotopů a lokalit výskytu druhů
2.2.2.3. Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě
vytvořit a aktualizovat seznam prioritních lokalit ve II. a III. (popř. i IV.) zónách CHKO, kam by
měly směřovat dotační programy; zahrnuty by měly být nejcennější biotopy, lokality výskytu
kriticky, silně i ohrožených druhů, krajinářsky obzvlášť cenné celky; lokality by měly zároveň
sloužit jako genofondové plochy
aktivní informovaností o hodnotě zemědělských poozemků a jednáním s vlastníky důsledněji
bránit úbytku zemědělské půdy zaůesňováním
podporovat rozrůzněnost biotopů v krajině, zachování křovitých biotopů, lesních lemů, mezí
podporovat monitoring a průzkumy nelesních biotopů (viz kap. 2.1.9.)
podporovat pastvu hospodářskými zvířaty (ovce, skot, kozy, koně) s cílem zachování a obnovy
biologické rozmanitosti a malovýrobní struktury krajiny
stanovit optimální složení lučních směsí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci protierozních a
revitalizačních opatření, pro obnovu TTP a při realizaci prvků ÚSES, vypracovat návrh složení
vlastní regionální travní směsi a podporovat využívání těchto směsí při obnově travních porostů
provést inventarizaci starých výsadeb ovocných stromů, vytypovat vhodné odrůdy pro obnovu a
zajištění zdroje sadebního materiálu
podporovat údržbu a obnovu stávající zeleně rostoucí mimo les - solitery, stará stromořadí a
sady, liniová zeleň, stromové i keřové remízy
25
-
-
-
-
-
-
v rámci projektů komplexních a jednoduchých pozemkových úprav iniciovat realizace
navržených prvků ÚSES (biokoridory a interakční prvky), prosazovat výsadby ovocných dřevin,
zachování a obnovu trvalých protierozních prvků (meze, mokřady apod) - viz kap. 2.1.7.
pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin povolovat pouze výjimečně po
komplexním vyhodnocení lokality s omezením na IV. zónu za podmínky důsledné ochrany před
šířením těchto plodin mimo vymezené pozemky, mulčování travních porostů jen výjimečně
(potřeba likvidace dřevinného náletu, obnova dlouhodobě neobhospodařovaných pozemků
apod.)
aplikaci hnojiv (hnůj, močůvka, umělá hnojiva, kejda) a chem. postřiků provádět jen v době a na
místech zaručujících vyloučení negativního dopadu na ochranářsky významné lokality
(s ohledem na ochranu EVL Beskydy, PO Horní Vsacko, výskyt vzácných a chráněných druhů,
ochrana před znečištěním povrchových a podzemních vod apod.)
výstavbu samostatných zemědělských objektů směřovat do III. a IV. zóny, přednostně je nutné
využít stávající budovy a již zastavěné plochy; nevyužívané stavby mimo zastavěné části obcí a
stavby chátrající je třeba asanovat a plochy rekultivovat
budování zařízení pro zemědělskou prvovýrobu charakteru polního hnojiště, jímek na kejdu a
močůvku, silážních jam apod. umisťovat přednostně do IV. zóny v návaznosti na stávající
objekty a na místech vodohospodářsky bezpečných a s potřebnými opatřeními k zabránění
kontaminace vod
podílet se na vydávání a distribuování informačních materiálů, které budou zemědělcům
přibližovat zásady hospodaření v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospodaření
vyplývají z dotačních programů MZe a MŽP, resp. z programů navazujících na strukturální fondy
EU (EAFRD), a spolupracovat s místními zemědělci formou diskusních setkání zaměřených na
různé oblasti hospodaření (informační místo PRO - BIO) - viz kap. 2.2.7.
2.2.3. Myslivost a rybářství
2.2.3.1. Cíle OPK v péči o zvěř
V CHKO Beskydy se ze spárkaté zvěře vyskytuje jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. I když
byly stavy spárkaté zvěře (zejména vysoké) sníženy, přesto se stále lokálně objevují škody na lesních
porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z pohledu ochrany přírody je významný selektivní okus nebo
spásání přirozené obnovy v lesích, které může vést k zhoršení druhové pestrosti porostů. Škody
působí zejména jelen evropský. V oblasti se vyskytují i druhy chráněné podle zákona o ochraně
přírody, které jsou zařazeny mezi zvěř (např. tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, rys ostrovid,
medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká, krkavec velký). Mezi zvěř patří i mnoho dalších druhů savců
a ptáků žijících na území CHKO trvale nebo přechodně, které je třeba vzhledem k jejich vzácnosti
chránit (např. tchoř tmavý, dravci, sovy).
Problémem při ochraně velkých šelem (rys, vlk, medvěd) je pytláctví.
Posílení populací vzácných druhů zvěře a naopak snížení stavů zvěře, která způsobuje škody, je
v zájmu ochrany přírody a vlastníků honebních pozemků.
Dlouhodobý cíl
provoz myslivosti, který nevede ke zhoršování dochovaného stavu přírodního prostředí a
nekoliduje se zájmy ochrany přírody
dobré podmínky pro druhy, které jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a zároveň jsou zvěří
Dílčí cíle
populace tetřeva hlušce, jeřábka lesního, rysa ostrovida, medvěda hnědého, vlka obecného a
vydry říční v dlouhodobě perspektivním stavu
zlepšené podmínky pro druhy, které jsou zvěří, nejsou chráněné podle legislativy ochrany
přírody, ale jejichž početnost klesá a stávají se vzácnými (např. tchoř tmavý, zajíc polní)
stavy spárkaté zvěře umožnující přirozenou obnovu lesa v celém spektru dřevin
účastnit se sčítání zvěře ve vybraných honitbách, účastnit se jednání o zařazení honiteb do
jakostních tříd, o stanovení normovaných stavů, výši plánů chovu a lovu a plánů péče o zvěř
26
-
-
spolupracovat s myslivci při sledování stavů vzácných druhů zvěře (tetřev hlušec, jeřábek lesní,
rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk obecný, vydra říční) viz. kap. 2.1.5.1.2.
po vzájemné dohodě dosáhnout provozování myslivosti bez zimního přikrmování zvěře na území
vybraných MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, spolupracovat s mysliveckými hospodáři na
postupném odstraňování krmných zařízení v MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech
ve spolupráci s myslivci a veterinární správou řešit problém nezákonných masitých újedí
(ohrožení velkých šelem pytláctvím) - likvidace a předcházení vzniku
2.2.3.2. Cíle OPK v péči o rybářské revíry
Rybářské revíry na území CHKO Beskydy jsou převážně pstruhové. Mezi páteřní toky patří
Rožnovská a Vsetínská Bečva, dále pak Ostravice, Morávka, Lomná a další – tyto revíry jsou
obhospodařovány organizacemi Českého rybářského svazu. Toky jsou rozděleny na lovné a chovné.
Nejvýznamnějším rybářsky obhospodařovaným druhem je pstruh potoční. Z velkých vodních nádrží
(Stanovnice, Šance, Morávka a Horní Bečva) je rybářským revírem pouze Horní Bečva, ostatní nádrže
plní funkce vodárenské a hospodaří zde Povodí Moravy resp. Povodí Odry. Druhové složení rybích
společenstev v tekoucích vodách je ovlivněno vodností toků a částečně i způsobem rybářského
obhospodařování. Významná je populace chráněné vranky obecné, vranky pruhoploutvé, střevle
potoční aj.
Kromě pozornosti věnované kvalitě vod je nutné věnovat zvýšenou pozornost nebezpečí
rozšiřování nepůvodních druhů ryb, které by mohly ohrozit stabilní rybí společenstva původních druhů.
Dlouhodobý cíl
přirozeně vysoká početnost a druhová pestrost místních druhů ryb a zachovaný rozsah jejich
přirozených biotopů a trdlišť
zvýšené povědomí veřejnosti o ochraně vod a původních společenstvech ryb (spolupráce
s rybářskými organizacemi)
provádět pravidelný ichtyologický monitoring a výzkum
podpora zásahů vedoucích ke zlepšení kvality vod (výstavba kanalizace a ČOV, revitalizace
vytypovaných vodních toků, odstraňování zdrojů znečištění apod.) - viz kap. 2.2.4.
preferovat ochranu vodních nebo na vodu vázaných druhů ptáků i jiných živočichů před
rybářským využíváním toků
spoluprací s rybářskými organizacemi zamezovat rozšiřování (z hlediska ochrany přírody)
nepůvodních druhů ryb a prosazovat využívání druhů původních, především z místních populací
nebo jednoho povodí (viz kap. 2.1.5.2.)
zabezpečit osvětu mezi rybáři, pokud jde o ochranu vydry říční (viz kap. 2.1.5.1.2.)
provést vyhodnocení bioty chovných toků a navržení optimalizace jejich obhospodařování
s ohledem na přirozené funkce ekosystémů
ve spolupráci s ČRS vymezit potoky, případně části potoků, které budou ponechány bez
rybářského hospodaření (např. Měřístek, Studený potok).
2.2.3.3. Cíle OPK v rybářském hospodaření na vodních nádržích
Hospodaření na rybnících a rybníkářství je na území CHKO Beskydy provozováno jen minimálně. Pro
chov ryb, převážně extenzivní, jsou využívány především malé vodní nádrže (rybníčky, tůňky), které
(včetně litorálu a mokřadů) zároveň tvoří významné biotopy pro řadu rostlinných i živočišných druhů.
Vodárenské nádrže Šance-Řečice a Morávka rybářsky obhospodařuje jejich správce Povodí
Odry, vodárenskou nádrž Stanovnice a nádrž na Horní Bečvě Povodí Moravy. Zde je prováděno
účelové rybářské hospodaření zaměřené na zachování kvality vody.
Dlouhodobý cíl
- rozmanité biotopy stojatých vod a litorálních stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů
27
Dílčí cíle
- biotopy vhodné i pro další druhy živočichů a rostlin v rybnících využívaných pro chov ryb (podpora
tradičního obhospodařování rybníků)
- udržení a případné rozšíření počtu menších vodních ploch v přirozeném nebo přírodě blízkém
stavu (charakterem i biotou)
- udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb na velkých vodárenských
nádržích (Šance, Morávka, Stanovnice), na rekreačních nádržích (H. Bečva, nádrž
v N. Hrozenkově) i na menších nádržích obhospodařovaných ČRS nebo soukromníky
- úpravy technického rázu prováděné na vodních nádržích směřovat časově do období mimo
rozmnožování a zimování vodních živočichů (zejména obojživelníků, škeble, raka říčního a
chráněných druhů ryb); v době hnízdění ptáků vázaných na litorál udržovat stálou výši vodní
hladiny - viz kap. 2.1.5.1.2.
- odstraňování břehových porostů rákosu a vysokých trav provádět mimo hnízdní období ptactva
(březen - červenec)
- při jednáních o výsledné podobě úprav vodních ploch prosazovat taková řešení, která by
zabezpečila zachování vodních biotopů i jejich návaznost na biotopy okolní (sklon břehů, konečná
úprava břehů, charakter dna, rybí obsádka, režim, rostliny atp.) - viz kap. 2.1.5.1.2.
- preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro většinu rybníků vícedruhové obsádky se
zvýšeným podílem vedlejších druhů ryb; preferovat především chov rybích obsádek tvořených
ranými věkovými kategoriemi, jejichž vliv na ekosystém rybníka je šetrnější než vysazování
starších ročníků, zejména kapra
- spolupráce s rybářskými organizacemi v prevenci a omezování výskytu invazních druhů vodních
živočichů (např. střevličky) - viz kap. 2.1.5.2.
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodářství
2.2.4.1. Péče o vodní plochy a toky
Územím CHKO Beskydy prochází hlavní evropské rozvodí Odra - Dunaj. Severní část je odvodňována
přítoky Olše a Ostravice a také Odry, z jižní pak vody potoků ústí do Rožnovské a Vsetínské Bečvy a
Senice.
Hydrologický režim území je kromě klimatu významně ovlivněn geologickými podmínkami. Ve
flyšových souvrstvích zpravidla nedochází k vytváření rozsáhlejšího oběhu podzemních vod a jejich
zásob, průtoky ve vodních tocích jsou rozkolísané a významně reagují na momentální srážkovou
situaci. Podstatnou část vodopisné sítě tvoří bystřiny o značném spádu, které přirozeně transportují
velká množství splavenin – rovněž jedna ze zvláštních charakteristik území Beskyd jako
nejrozsáhlejšího a nejvyššího území malé české části flyšového pásma Karpat.
Tato v rámci ČR zvláštní vysoká dynamika toků a charakter osídlení vedly k enormním snahám o
stabilizaci toků. Výsledkem je poměrně vysoká upravenost toků v zastavěných částech, která
následně vedla ke snaze stabilizovat toky i mimo zástavbu, zejména omezit jejich dynamiku,
především pak transport splavenin. Problémy s udržením rozsáhlé upravenosti toků následně vedly
v řadě případů k nastartování procesů zpětné eroze a zahloubení koryt toků jako procesů celkově
environmentálně nežádoucích, tj. jak z hlediska ochrany přírody a krajiny tak vodohospodářského.
Beskydy jsou významným vodohospodářským územím – jsou vyhlášeny jako chráněná oblast
přirozené akumulace vod (CHOPAV). Většina vodních toků má vhodné podmínky pro život vodních
organismů.
Migrační překážky na tocích představují především soustavy příčných objektů (kamenné i dřevěné
stupně, jezy). Na území se nachází několik malých vodních elektráren zabudovaných v hrázích (nádrž
Horní Bečva) a v tělesech velkých jezů (toky Vsetínská a Rožnovská Bečva, Morávka).
Pod pojmem revitalizace se rozumí úmyslná revitalizace na základě projektů.
Dlouhodobý cíl
vodoteče, včetně jejich niv a vodní plochy s vysokou ekologickou hodnotou (obnova vodního
režimu v místech narušených nešetrnými regulačními zásahy)
zvýšená retenční schopnost krajiny a čistota vod
28
Dílčí cíle
revitalizované úseky malých vodních toků a jejich povodí, zejména v nelesních částech CHKO
se zemědělským využíváním
zvýšená retenční schopnost území (zásahy na podporu přirozené akumulace vod)
zlepšená biodiverzita vodních organismů (indikátor kvality vody v tocích)
v rámci procesu územního plánování chránit dostatečný prostor pro vodní tok (širší proměnlivý
profil s nízkými břehy), říční nivy a jiná přírodní území významná z hlediska rozlivu povodňových
vod před další urbanizací, stávající nevhodné způsoby využití těchto území postupně eliminovat;
účinně kombinovat zájmy ochrany přírody a ochranu před povodněmi
u upravených toků podpora proměnlivého členitého profilu koryta toku, podpora alternativních
úprav
revitalizace toků a jejich částí provádět přednostně v lokalitách s dobrým revitalizačním
potenciálem (v úsecích mimo zástavbu – např. Rožnovská Bečva, Vsetínská Bečva, Zděchovka,
Uherská, Kněhyně, Morávka, Tyra, Čeladenka)
na větších tocích (např. Rožnovská a Vsetínská Bečva) podporovat projekty na odstranění nebo
zprůchodnění migračních bariér, kamenných stupňů a jezů
podporovat realizaci a budovat drobné vodní plochy, zejména tůně, na vhodných lokalitách
v CHKO
sledovat hydrologické poměry pramenišť a v případě potřeby vhodnými zásahy zamezit jejich
vysychání a odvodňování
prosazovat nápravu v případech, kdy dochází ke znečišťování vod nebo k ohrožení jejich kvality
prosazovat takové využívání ZPF, včetně podpory vhodných agrotechnických metod (viz
kap. 2.2.2.2.), aby nedocházelo ke snižování kvality povrchových i podzemních vod, případně
došlo k jejímu zlepšení
podporovat realizace kvalitních projektů číštění odpadních vod, podporovat následné používání
vody
v horních částech povodí, málo vodných tocích a ve významných a cenných lokalitách
prosazovat vyšší technologie (tercierního) čištění odpadních vod, dodatečné stupně čištění
pasivními prvky (zemní filtr, biorybník, kořenová ČOV)
ve správní činnosti (stanovisko k odběrům vody) prosazovat dostatečné minimální zůstatkové
průtoky v tocích, vycházející z odborných doporučení a konkrétní situace na vodním toku
zachování a obnova přirozené struktury a skladby břehových porostů (zachování starých jedinců
v těchto porostech – doupné stromy, druhová a věková rozmanitost, zapojené porosty s keřovým
patrem aj. – viz také kap. 2.2.2.) – především metodickým vedením obcí jako orgánů OPK i
přímou činností
získání podkladů k přehledu upravenosti a stavu břehových porostů vodních toků (kategorizace
vodních toků)
u retenčních nádrží (pro zasněžování, požární nádrže…) upravit jejich parametry a provoz tak,
aby se nestaly pastí pro volně žijící živočichy (především obojživelníky) - viz kap. 2.1.5.1.2.
zachovat vodní režim na štěrkonosných tocích (viz kap. 2.1.3. a 2.1.5.1.1.)
2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových
i podzemních vod
Dlouhodobý cíl
zlepšená kvality vody a zvýšené průtoky na významných tocích s vodními nádržemi (Morávka a
Ostravice)
prozkoumání možností změn pokud jde o způsob vypouštění a vypouštěné množství z VN
Morávka (a manipulace jezu Vyšní Lhoty), příp. také VN Šance a VN Stanovnice
prosazení zájmů ochrany přírody a krajiny v rámci kritérií pro manipulace na VN
29
2.2.5. Hospodářské aktivity a rozvojové záměry
2.2.5.1. Rozvojové záměry slučitelné s posláním CHKO („inverzní zonace“)
Ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zonace CHKO, zřizovací výnos
CHKO a Ptačích oblastí Horní Vsacko a Beskydy, ochrana evropsky významných lokalit a další
dokumenty a podklady (klasifikace hodnot krajinného rázu, schválené ÚSES atd.) určují základní
omezení pro budoucí rozvojové aktivity.
Hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí se provádí podle zón odstupňované
ochrany přírody a krajiny tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a
vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Poslání oblasti ale nevylučuje rozvoj území.
Rozvoj však musí respektovat zachované přírodní a krajinné hodnoty CHKO, proto bude mít podle
jednotlivých zón CHKO různorodý charakter.
Již samotná existence CHKO by měla přispívat k atraktivitě území a lze očekávat podporu těch
aktivit místní ekonomiky, které jsou s posláním CHKO v souladu.
Vyloučeny musí být naopak ty záměry a činnosti, které by vedly k degradaci přírodních a
krajinných hodnot oblasti a které lze realizovat v jiných územích mimo CHKO.
Tradiční způsob využívání území je lesní a zemědělské hospodaření. Zemědělská produkce je
zaměřena zejména na chov skotu a ovcí, lesní hospodářství se odráží především v rozvoji
dřevozpracujících provozů. Vhodným způsobem navazujícím na tradice regionu jsou drobnější
rukodělné dílny využívající místních surovin.
Zavádění větších průmyslových provozů a zřizování průmyslových zón je vzhledem k charakteru
terénu problematické a není z hlediska ochrany přírody a krajiny žádoucí. Rovněž snahy o rozvoj důlní
činnosti především těžby uhlí jsou vážnou hrozbou uchování základních hodnot CHKO a jako takové
jsou nepřijatelné. Dalším vážným problémem je neustávající tlak na zástavbu doposud volné
nezastavěné krajiny a snaha umisťovat stavební objekty i do cenných území II. zóny. Nevhodnou
aktivitou pro většinu oblasti je zřizování nových rozsáhlých rekreačních areálů (typu sjezdových areálů
spojených s dalšími aktivitami pro zimní i letní využití a vedoucích k provozování „rekreačního
průmyslu“ ) měnících zásadně krajinný ráz a majících negativní dopad na území s doposud klidovým
režimem.
Rekreační využívání oblasti je jednou z hlavních rozvojových aktivit (pokud nebude mít negativní
vliv na krajinný ráz a nebude docházet k poškozování dochovaných hodnot přírodního prostředí).
Dlouhodobý cíl
− území CHKO se zachovanými přírodními a krajinnými hodnotami a přiměřeným rozvojem, který
jejich zachování nenaruší (s ohledem na ochranné podmínky CHKO a jejich zón)
Navrhovaná opatření (vhodné rozvojové aktivity a hospodářská činnost)
I. zóna
zemědělství a lesní hospodářství zaměřené na uchování nebo posílení stávajících přírodních
hodnot a prováděné s přiměřenou intenzitou v souladu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ
a příslušným plánem péče ZCHÚ, EVL Beskydy, SDO a návrhem přírodě blízkého hospodaření
o ptačí oblasti a základními ochrannými podmínkami CHKO (přírodě blízké lesní hospodářství,
extenzivní způsoby údržby trvalých travních porostů, revitalizace vodních ploch)
běžná údržba stávajících staveb s využitím tradičních materiálů k zabezpečení vyhovujícího
stavebně-technického stavu a za respektování jejich historického charakteru (drobné stavby
lesního a zemědělského hospodářství, kulturně sakrální stavby)
II. zóna
zemědělské, rybářské a lesnické hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními
ochrannými podmínkami CHKO
přírodě blízké lesní hospodaření – podporovány jsou aktivity zvyšující druhovou, věkovou a
prostorovou rozmanitost lesních porostů
přírodě blízké formy zemědělství – dlouhodobě nepoškozuje krajinu a udržuje nebo zvyšuje
biodiverzitu, extenzivní formy hospodaření, bez rozšiřování plochy orné půdy
rybářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami
CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a
vodních nádrží
30
-
běžná údržba současných staveb, ve výjimečných případech i drobné novostavby lesního a
zemědělského hospodářství a kulturně-sakrální stavby (boží muka apod.)
zakládání dočasných tábořišť a dětských letních táborů na místech vymezených se souhlasem
správy CHKO a jejich provoz s odpovídajícím hygienickým a vodohospodářským zajištěním
budování a údržba cyklistických stezek, naučných stezek, značených turistických a cyklistických
a vycházkových tras s doprovodným zařízeními
udržování stávající komunikační sítě a liniové technické infrastruktury
III. zóna
běžné lesnické hospodaření respektující zajištění všech funkcí lesa v souladu se základními
ochrannými podmínkami CHKO a v souladu se schválenými lesními hospodářskými plány
rybářské a rybníkářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými
podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády
rybníků a vodních nádrží
zemědělské hospodaření vycházející z principů ekologického zemědělství, vhodné formy
agroturistiky, podpora přeměny kulturních luk na louky druhově bohaté
umisťování nových staveb v souladu s územním plánem při uplatňování architektonických znaků
typických pro zdejší krajinu
úpravy stávajících staveb pro rekreační účely včetně dobudování rekreační infrastruktury za
podmínky vyloučení negativního vlivu na přírodu a krajinu, přednostní využívání stávajících
objektů
IV. zóna
rybářské a rybníkařské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými
podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády
rybníků a vodních nádrží
trvale udržitelné zemědělství s možností využití i intenzivnějších způsobů, ale respektující
základní principy trvalé udržitelnosti (udržení a zvyšování úrodnosti půdy, ochrana kvality a
čistoty povrchových i podzemních vod, používání vhodné techniky, využívání AEO na TTP i orné
půdě )
běžná stavební činnost – bydlení, rekreace, nezbytná technická infrastruktura, pokud je
v souladu se schváleným územním plánem a uplatňuje architektonické znaky typické pro zdejší
krajinu
rekonstrukce a výstavba zemědělských provozů, výrobních provozoven a rekreačních areálů
v příslušných funkčně vymezených lokalitách přednostně na místě stávajících objektů
v příslušných funkčně vymezených lokalitách, při rekonstrukci odstraňování starých zátěží
(nefunkční senážní věže, nádrže a koupaliště, skládky …)
rozvoj občanské vybavenosti obcí
rozvoj a výstavba malých řemeslných výroben a provozů v návaznosti na místní zdroje surovin
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby
Urbanistická struktura obcí, která byla původní, i tradiční rysy jednotlivých staveb přetrvaly plošně až
do 50. a 60. let 20. století, kdy do vesnic prudce vtrhla „moderní doba,“ ve zvláště nepříznivé podobě
kolektivizace a zprůmyslnění zemědělství. Do té doby harmonická struktura vesnic byla rozbíjena
moderními či přímo cizorodými objekty. V některých obcích či částech jejich katastrů se od 60. let
rozběhla i masová výstavba rekreačních objektů – chat. V současné době se obnovuje řada
zchátralých objektů a objevují se i kvalitní a tradičně pojaté novostavby, zároveň jsou však vesnice
pod tlakem výstavby nevhodných objektů – zejména „katalogových“ rodinných domů. Pouze malá
sídla si někde svůj původní výraz dokázala podržet. V současnosti je velký zájem o výstavbu
rodinných domů, obzvláště na zemědělské půdě v okolí obcí.
Sídlištní výstavba z let minulých se nachází na území CHKOB v několika obcích a městech.
Jednotlivé objekty procházejí v poslední době rekonstrukcemi. Jedná se o sídliště ve IV. zóně.
Zásadním nástrojem pro regulaci stavební činnosti na území CHKO Beskydy je územně
plánovací dokumentace. V roce 2007 byl zpracován koncepční dokument Preventivní hodnocení
krajinného rázu CHKO Beskydy, který je podkladem v procesu tvorby územních plánů. Schválený
územní plán má téměř každá obec na území CHKO Beskydy. V nových územních a regulačních
31
plánech je potřeba zapracovat odpovídající regulativy pro navrhovanou výstavbu v každé obci na
území CHKO Beskydy.
Dlouhodobý cíl
rozvoj obcí v souladu s tradiční urbanistickou strukturou venkovské zástavby (hustota zástavby,
poměr zastavěné a nezastavěné části pozemku, umístění stavby na pozemku, velikost
pozemku)
zachování volné krajiny bez výstavby
Dílčí cíle
zachovaný tradiční ráz obcí tam, kde není výrazně narušen cizorodými prvky
dobrá informovanost státní správy, samosprávy a projektantů o charakteristických znacích
krajinného rázu a hodnotách, jež je třeba chránit
zvýšené povědomí obyvatel o tradiční zástavbě a jejích hodnotách
krajina bez narušení stavbami, které by svým charakterem byly v rozporu se zachováním
harmonického měřítka, objemu staveb a harmonických vztahů v krajině
náprava nevhodných zásahů stavební činnosti z minulosti
spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postupů k zachování hodnot
tradiční zástavby a krajinného rázu do územně plánovací dokumentace (viz kap. 2.1.8.)
aktivně spolupracovat se zadavateli i zpracovateli ÚPD dle oborového dokumentu Preventivní
hodnocení krajinného rázu v CHKO Beskydy
přednostně umisťovat stavby v rámci zastavěného a zastavitelného území a v těsné vazbě na
zastavěné území
změnu územního plánu umožňující výstavbu ve volné krajině připustit pouze výjimečně pro
stavby zabezpečující zemědělské využívání historických pasek (formou horských luk a pastvin)
nepovolovat stavby, které budou v pohledových konfrontacích konkurovat kulturním
dominantám, změny území ověřovat z referenčních stanovišť (např. formou simulací do
panoramat)
neumisťovat v území stavby narušující původní strukturu zástavby svou nadměrnou zastavěnou
plochou, objemem, druhem oplocení, typem a počtem doprovodných staveb a umístěním
v terénu
v případě rekonstrukce nebo stavebních úprav starých roubených staveb zachovat jejich typické
historické znaky
navrhovat na asanaci nevyužívané průmyslové, vojenské nebo zemědělské objekty, které jsou
ve špatném stavu
nepovolovat výstavbu nových chat (staveb rodinné rekreace)
věnovat vyšší pozornost vegetačním úpravám veřejných prostranství
nepovolovat stavby a technická zařízení na pohledových horizontech a v jejich ochranných
pásmech
nepovolovat umisťování výrazných reklamních zařízení
pořádat pravidelná setkání se starosty obcí a předávat jim aktuální informace, poskytovat
poradenskou činnost v oblasti krajinného rázu a tradiční zástavby v jednotlivých obcích
realizovat pravidelná setkání se zástupci příslušných stavebních úřadů s působností na území
CHKO
vydat informační brožuru o tradiční zástavbě s uvedením základních znaků pro stavby a příklady
vhodných staveb
spolupracovat s dalšími odbornými organizacemi na koncepčních dokumentech a řešení
modelových situací (viz kap. 2.2.7.)
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy
Územím CHKO prochází několik důležitých dopravních tras. Silnice I. třídy protínají napříč území
CHKO v západovýchodním a částečně severojižním směru. Na ně je navázána další síť komunikací
II. a III. třídy, nejvýznamnější z nich je silnice II/487 procházející údolím Vsetínské Bečvy, která tvoří
dopravní tepnu a osu celé jihozápadní části CHKO.
32
Na území CHKO se vyskytují 3 železniční trati regionálního významu. Dvě trati celostátního
významu (rychlíková trať č. 280 Hranice na Moravě-Vsetín-Púchov a rychlíková trať č. 323 Valašské
Meziříčí – Ostrava hl. n., rychlíková trať č. 320 Bocanovice – Mosty u Jablunkova), tvoří ve třech
úsecích hranici CHKO.
Dosud nebylo provedeno plošné vyhodnocení, nakolik jsou dopravní stavby migračními
bariérami.
Zimní údržba komunikací je prováděna na většině území bez použití chemických prostředků, ale
použití škváry může být stejně problematické jako použití soli (estetika, výluhy, kolmatace přirozených
náplavů v tocích). Část komunikací (silnice I. třídy a jeden úsek silnice II. třídy) je v zimě ošetřována
chemicky na základě platné výjimky. Za předpokladu plnění stanovených podmínek je tato praxe
z hlediska ochrany přírody a krajiny přijatelná.
Dlouhodobý cíl
doprava bez výrazného negativního narušení krajinného rázu, území MZCHÚ a lokalit
chráněných druhů rostlin a živočichů; zlepšení současné migrační propustnosti krajiny
zimní údržba silnic v rozsahu nepoškozujícím okolní prostředí
udržení rozsáhlých lesních komplexů bez zpřístupnění veřejnými komunikacemi
preferovat rekonstrukce či přeložky silnic i železnic výrazně negativně nenarušující krajinný ráz a
souvislost lesních komplexů (viz kap. 2.1.8.)
podpora zachování nepřístupnosti lesních cest pro motorizovanou veřejnost
po dohodě s vlastníky podpora asanace nevyužívaných lesních cest jednoduchými
biotechnickými opatřeními
aktivně se zapojit do aktivit omezujících nelegální vjezdy motorových vozidel mimo silnice a
místní komunikace (viz kap. 2.2.6.)
k plánovaným významným dopravním stavbám v CHKO
plánovaná rekonstrukce a rozšíření silnice I. třídy (1/57) v úseku Vsetín - Valašská Polanka
(resp. vybudování nové čtyřproudé komunikace v tomto úseku) představuje potencionální
ohrožení pro jedno z jádrových území EVL Beskydy a zásah do I. zóny CHKO; upřesnění trasy
silnice v územních plánech obcí musí respektovat limity dané zákonem č. 114/92 Sb., v platném
znění, konkrétně § 45i odst. 8 až 11 (viz kap. 2.1.3.)
nové lanovky – pečlivě zvážit jejich vliv nejen na místo potenciální výstavby, ale i širší území,
kde by se v důsledku jejich výstavby zvýšila návštěvnost; uvažovaný záměr „lanovky na
Radhošť“ se jeví z hlediska ochrany přírody jako naprosto zbytečný (lokalita je dostatečně
přístupná) a představuje reálnou hrozbu degradace EVL, PO, I. zóny CHKO Beskydy
k zachování migrační propustnosti krajiny (viz kap. 2.1.5.1.2.)
vhodnými technickými prostředky řešit situaci na místech, kde dochází k častým střetům dopravy
s volně žijícími živočichy (např. migrační trasy obojživelníků, větších savců, v případě vydry říční
se jedná o křížení vodních toků a komunikací atd.)
při opravách a výstavbě nových komunikací a mostních objektů prosazovat řešení vedoucí
k odstranění současných migračních bariér a zlepšení podmínek pro migraci živočichů (zejména
velkých obratlovců a vydry říční), přednostně v oblastech, kde jsou zjištěny jejich přirozené
migrační cesty (např. Jablunkovský průsmyk, Lidečko- Lomensko, Lyský průsmyk)
zachovat nezastavěné plochy/proluky mezi „řetězovými“ obcemi v údolích
k zimní údržbě komunikací
chemickou údržbu komunikací zachovat v dosavadním rozsahu (silnice I/35 v úseku Rožnov
p. R. – Bílá/Bumbálka, silnice II/487 v úseku Ústí – Velké Karlovice, silnice I/58 Rožnov pod
Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm), na základě výjimek a v nich uvedených podmínek
nově vázat udělení výjimky (solení) na dosadby doprovodné silniční zeleně geograficky
původních a stanovištně vhodných druhů dřevin v místech s negativními účinky solení a ve
výjimce regulovat množství použité soli
při nechemické údržbě cest preferovat důsledné odklízení sněhu před nadměrným posypem
inertním materiálem
v součinnosti s vlastníkem komunikací zajistit zpracování odborných projektů obnovy silniční
zeleně a tyto projekty v několika etapách realizovat (priorita obnovy silniční zeleně je např. u
silnice Vsetín – Velké Karlovice )
33
2.2.5.4. Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady
Na území CHKO Beskydy se kromě areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm (nyní je zde
evidováno okolo 160 firem) nenachází velké průmyslové podniky. Na území se nachází v převážné
míře podniky dřevozpracujícího průmyslu, v menší míře podniky textilní, sklářské, pekárny, jatka,
kovoobráběcí dílny a jiná výroba.
Dle imisního zatížení této oblasti se největší mírou na poškození přírodního prostředí v minulosti
podílely a v menší míře pravděpodobně i dnes podílejí podniky mimo CHKO Beskydy. Podniky mají
sídla v těsné blízkosti CHKO a nebo v místech, ze kterých převládají směry proudění větrů dovnitř
CHKO. Jedná se hlavně o podniky DEZA Valašské Meziříčí, Třinecké železárny, podniky ve FrýdkuMístku, Karviné, ostravská aglomerace atd.
Odpad z CHKO je svážen na místa mimo chráněné území. V oblasti se v současné době
nenachází žádná činná skládka komunálního odpadu, staré skládky jsou buď již zrekultivovány nebo
se jejich rekultivace připravuje. Problémy působí pouze drobné nelegální skládky odpadů obyvatel
rodinných domů bydlících na okraji měst nebo obcí a nebo chataři.
Dlouhodobý cíl:
omezení negativního vlivu průmyslu a drobné výroby na předměty ochrany CHKO
Navrhovaná opatření:
zamezit industrializaci ve II. zóně ochrany přírody (určena pro řízenou zemědělskou činnost);
tyto aktivity směřovat do IV., maximálně do III. zóny ochrany přírody, do ploch průmyslových a
smíšených určených takto schválenými územními plány jednotlivých obcí (viz kap. 2.2.5.1.)
výstavbu nových průmyslových objektů orientovat do stávajících výrobních areálů v intravilánech
obcí; iniciovat přestavbu nevyužívaných zemědělských a průmyslových objektů na jiný účel,
případně jejich asanaci (viz kap. 2.2.5.2.)
podporovat výstavbu ČOV, plynofikace obcí (snížení zátěže ovzduší)
podporovat rozvoj služeb a řemesel v sídelních útvarech, využívání místních surovin a
kvalitnějších energetických zdrojů, recyklace průmyslových vod v podnicích, omezení kotelen na
fosilní palivo, odstranění skládek odpadu, vyřešení situace se starými zátěžemi
vzhledem k možné rozsáhlé devastaci okolí v areálu dolů ve Frenštátě pod Radhoštěm a celého
dobývacího prostoru Trojanovice zamezit otevření těchto dolů (viz kap. 2.2.5.6.)
spolupracovat s obecními úřady při odstraňování nelegálních skládek a předcházení jejich vzniku
důsledným informováním občanů, kam odpady ukládat
pokračovat ve spolupráci při pravidelných jarních akcích organizovaných pro dobrovolníky a
veřejnost, zaměřených na úklid celého území CHKO
2.2.5.5. Zásady umisťování technické infrastruktury a inženýrských sítí
Jako poměrně hustě osídlená oblast rozkládající se při okraji ostravské sídelní regionální aglomerace
je CHKO Beskydy protkáno řadou sítí technické infrastruktury. Kromě vedení místního a regionálního
významu oblastí procházejí také nadřazené sítě celostátního významu, a to hlavně vedení elektrické.
Již v minulosti byly realizovány rozvody VN (např. Rožnov p. R. - Karolinka, Valašské Meziříčí Frenštát, Ostravsko - Pováží aj.). Nároky těchto staveb na prostor a zásah do přírody a krajiny jsou
velké a negativní (zábor ZPF a LPF, výseky, příhradové konstrukce nosníků ve zcela volné krajině
atd.). Pokud by se skutečně realizoval nový rozvod vyššího energetického řádu, jeho trasa by měla
být situována mimo CHKO Beskydy.
Zatímco u podzemních vedení je umístění z hlediska OPK většinou řešitelné, v případě
nadzemních elektrických vedení a věží či stožárů telekomunikačních sítí dochází v řadě případů ke
střetům s ochranou krajinného rázu.
Na rozdíl od jiných oblastí není CHKO Beskydy zatím předmětem zájmu pokud jde o výstavbu
větrných elektráren. Území Beskyd s výraznými horizonty je pro tuto výstavbu zcela nevhodné.
Pro malé vodní elektrátrny lze konstatovat, že vzhledem k rozkolísaným průtokům v průběhu
roku na většině toků ju tento druh výroby elektrické energie na území CHKO nevhodný.
34
Umisťování fotovoltaických článků při individuálním bydlení je řešeno většinou jejich
umisťováním ve střešní rovině domů. Toto řešení většinou není v rozporu se zájmy ochrany přírody.
Využití solárních a fotovoltaických článků ve větším rozsahu k výrobě tepelné a elektrické energie je
z hlediska mapy slunečního osvitu v rámci ČR na území CHKO Beskydy nevhodné.
Dlouhodobý cíl
krajina minimálně narušená technickými sítěmi, zejména volná krajina mimo sídla
technickou a dopravní infrastrukturu rozvíjet s cílem výrazně negativně nepoškozovat krajinný
ráz a druhové bohatství dotčeného území; koncepčně je nutno včas sítě řešit a regulovat v rámci
územně plánovací dokumentace
na místech významných z hlediska ochrany ptáků je nutné prosazovat bezpečnou úpravu
elektrických vedení preferováno je podzemní vedení, zejména na území MZCHÚ
v případě elektrických sítí nižších řádů je preferováno podzemní vedení na celém území CHKO,
u ostatních vedení volit typ a umístění sloupů s ohledem na krajinný ráz (včetně způsobů
vrcholového značení z důvodů bezpečnosti leteckého provozu)
- při umisťování telekomunikačních věží (základnových stanic a stožárů sítí mobilní komunikace)
prosazovat požadavek na sdílení technické infrastruktury více operátory a princip minimalizace
těchto zařízení na území CHKO (při zachování funkčnosti komunikačních sítí); v maximální míře
využívat pro umísťování anténních systémů stávající objekty (tovární komíny, věžové vodojemy
– hydrogloby, výškové budovy), pokud je to možné, umísťovat nově budované stožáry tak, aby
byla část jejich konstrukce zakrývána lesními porosty (viz kap. 2.1.8.)
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin
Část CHKO Beskydy, která náleží do Zlínského kraje, je chudá na nerostné suroviny. Je to
podmíněno geologickou stavbou této oblasti, jejíž povrchová část je tvořena především třetihorními
sedimenty a čtvrtohorním pokryvem. Z paliv zde byly pouze v indiciích zjištěny v hlubších vrtech
výskyty ropy neprůmyslového významu a bylo ověřeno několik ložisek zemního plynu. Do Zlínského
kraje zasahuje svým jižním okrajem ložisko černého uhlí (Frenštát-západ). Ze stavebních surovin mají
místní význam menší ložiska stavebního kamene.
V severní části CHKO Beskydy, která náleží do Moravskoslezského kraje, jsou veškeré zdroje vázány
na horniny flyšového pásma (především slezskou jednotku) a jejich kvartérní pokryv, a to jak
ledovcového, tak fluviálního i eolického původu. Zdroje černého uhlí v jižní části hornoslezské
černouhelné pánve (Frenštát-západ), ropy a zemního plynu jsou uloženy v podloží vněkarpatských
příkrovů v autochtonním podkladu neoidního strukturního patra. Drobné litologicko-strukturní pastě
s indiciemi plynu mohou být situovány i v rámci vněkarpatských příkrovů. Ložiska pelosideritu, která
byla v minulosti předmětem povrchové nebo mělce podpovrchové těžby, byla koncentrována rovněž
do spodní části slezské jednotky. Ze stavebních surovin mají stejně jak ve Zlínském kraji místní
význam menší ložiska stavebního kamene – pískovce.
Nejzávažnějším problémem se v tomto období jeví snaha OKD a. s. otevřít Důl Frenštát. Jeho
otevření by tvrdě zasáhlo CHKO Beskydy a trvale poškodilo prostředí, na které se dnes vztahují různé
ochranné podmínky.
Dlouhodobý cíl:
minimální produkce nerostných surovin na území CHKO
Dílčí cíle:
krajina nenarušená otevřením Dolu Frenštát nebo ohrožená zřizováním nových ložisek
nerostných surovin a vyhlašováním nových dobývacích prostorů
Navrhovaná opatření:
nesměřovat průzkumy nerostných surovin a dobývací prostory do I. a II. zóny vzhledem
k návaznosti na další následné zásahy do přírodního prostředí (vrty, vedení potrubí, stavby
objektů, komunikací apod.); důkladně přehodnocovat nové dobývací prostory ve III. a IV. zóně
odstupňované ochrany přírody a krajiny (viz kap. 2.2.5.1.)
v rámci povolování těžeb vyžadovat projekty rekultivací.
35
-
usilovat o odpis zásob výhradního ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát p. R. – Trojanovice –
Kunčice p. O.
podpora rekultivačních projektů s maximálním využitím přírodních pochodů
ve spolupráci s veřejnou správou a Českou geologickou službou podporovat ochranu
evidovaných geologicky významných lokalit (viz kap. 2.1.6.)
2.2.6. Rekreace, sport, turistika
Území CHKO Beskydy je dlouhodobě velmi exponovaná oblast z hlediska sportu, turistiky, rekreace, a
to jak v případě krátkodobých, tak dlouhodobých návštěv. Výhodná dopravní poloha, blízkost větších
měst a dobrá dostupnost celé oblasti umožňuje její celoroční využívání. Vzhledem k charakteru území
je možné celoroční využívání s mírným akcentem na zimu a léto.
Oblast disponuje značnými kapacitami individuální rekreace, ať již jde o soukromé rekreační
chaty, případně využívání bytového fondu (rekreační chalupy). Jejich největší soustředění je v horních
částech údolí obou Bečev, v údolích v Moravskoslezských Beskydech a na úpatí směrem k Ostravě.
Značné ubytovací kapacity jsou v hotelech a penzionech.
Tradici turistiky (Pohorská Jednota Radhošť nejstarší v ČR, Beskydenverein) dokazují stovky km
značených pěších tras, v poslední době intenzivně doplňované značením běžeckých tras, cyklotras a
nově i hippotras.
Tradiční pohraniční turistika na hraničních hřebenech se Slovenskem návštěvnost oblasti
významně nezvyšuje, naopak nárůst návštěvnosti v letním období ještě zvyšují houbaři a sběrači
lesních plodů. S touto krátkodobou rekreací jsou spojeny problémy s vjížděním a parkováním aut
mimo veřejné komunikace.
V zimě jsou hory dlouhodobě využívány k provozování sjezdového i běžeckého lyžování. Mnohé
oblasti jsou dnes na hranici únosnosti, a tak nové aktivity (budování nových nebo zvyšování kapacity
stávajících středisek, nové trasy) jsou často v rozporu s OP (EVL, PO).
Příhodné terény odstartovaly rozvoj „adrenalinových sportů" (terénní motocykly, čtyřkolky,
koloběžky, MTB, paragliding, v zimě sněžné skútry a nově skialpinismus).
Samozřejmě i Beskydy jsou, především v místech vysoké návštěvnosti, postiženy jevy spojenými
s neukázněností (rozdělávání ohňů, odpadky, ničení technických zařízení OP i jiných subjektů).
Dlouhodobý cíl
vyvážený stav mezi ochranou přírody a sportovním a turistickým využíváním území CHKO
spolupracovat s KČT při návrzích nových pěších a běžeckých tras či při změnách jejich vedení a
vybavení, aby následně nedocházelo k poškozování přírodních hodnot území
spolupracovat s obcemi, zájmovými sdruženími a podnikatelskými subjekty při budování, údržbě
a vybavení cykloturistických a jiných (hippo) tras, tyto aktivity pak směrovat na vyznačené trasy
snížit koncentraci návštěvníků v přetížených lokalitách (směrováním na jiné trasy např. na
stávající síť naučných stezek)
hromadné akce s volným pohybem účastníků po terénu (orientační běh) směřovat mimo MZCHÚ
a lokality druhů citlivých na rušení (viz kap. 2.1.5.1.2.) a jejich pořádání omezit na vhodnou roční
dobu
vybavit území CHKO ve spolupráci s obcemi a dalšími vhodnými subjekty dostatečným
informačním systémem pro pohyb návštěvníků, zajistit jeho funkčnost a údržbu
podporovat vytváření nových informačních center
spolupracovat a iniciovat vydávání naučných a propagačních materiálů a účelových map
k podpoře a zároveň usměrnění turistického ruchu v souladu se zájmy OP
vyvíjet tlak na optimalizaci provozu stávajících sjezdařských areálů, včetně úprav svahů a
pojezdu vozidel na jejich úpravu z důvodu odstranění kolizí se zájmy OP, zpracovat pasportizaci
lyžařských vleků a sjezdovek (viz kap. 2.1.8.)
podporovat formy agroturistiky ve stávajících objektech
realizovat opatření (technická i propagační) k zamezení nepovolených vjezdů motorových
vozidel mimo silnice a místní komunikace (především terénní motocykly, čtyřkolky, terénní auta,
sněžné skůtry)
omezovat pořádání motoristických závodů na území CHKO
36
-
spolupracovat na zpracování studie potencionálního využití území z hlediska vztahu k ochraně
přírody
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veřejností
Práce s veřejností je jedním z nástrojů péče o území CHKO Beskydy. Pro účinné působení na
veřejnost je nezbytné volit celý souhrn metod, forem a postupů, jejichž smyslem je zvýšit povědomí o
území, a dále informovat, regulovat, motivovat a umožnit nedevastující rekreační využití tohoto území.
Tato činnost vyžaduje systematičnost a soustavnost. Měla by být zaměřena na tři cílové skupiny – na
děti a mládež, místní obyvatelstvo a návštěvníky oblasti. Každá vyžaduje jiné přístupy, metody a
prostředky. Základem je tvořivý přístup, doplněný profesionalitou v odborném vyjádření i technickém
řešení. Samozřejmostí se jeví překlad tiskovin do angličtiny nebo jiného cizího jazyka, například
polštiny.
Práce s veřejností má dlouhodobý charakter a přispívá k vytváření dobrého jména Správy CHKO
Beskydy, která zajišťuje exkurze, přednášky, výstavy a vydává informační a propagační materiály.
Dlouhodobý cíl
trvalý zájem veřejnosti o ochranu přírodních hodnot a o šetrné hospodaření s přírodními zdroji na
území CHKO Beskydy; podpora veřejnosti pro další aktivity Správy CHKO
Dílčí cíle
přístupné základní informace o poslání, funkci a úkolech ochrany přírody a CHKO jako celku;
jakož i věcné informace o území CHKO
usměrněná návštěvnost s ohledem na prioritu ochrany přírody v území; propojené funkce
poznávací a oddechové, které jsou hlavním cílem a záměrem návštěvníků
vhodnými metodami a formami práce vedení k zájmu o území, jeho zachování a ochranu;
vytváření vztahu k přírodě a uvědomění si odpovědnosti za své jednání
spolupráce s centrálními orgány ochrany přírody na zvyšování celospolečenské prestiže ochrany
přírody a krajiny cestou zvýšené informovanosti ve sdělovacích prostředcích s důrazem na
vysvětlení celospolečenské potřeby její ochrany nebo předáváním reálných informací o
neuspokojivém stavu přírody (zánik biotopů, vymírání druhů apod.)
trvale připravovat zaměstnance Správy CHKO Beskydy na práci s veřejností
vybudovat návštěvnické středisko na Pustevnách
ve spolupráci s obcemi a nestátními neziskovými organizacemi vybudovat návštěvnické
středisko ve Velkých Karlovicích (v případě nemožnosti realizace návštěvnických středisek
v uvedených lokalitách vybrat náhradní lokality)
podporovat neziskové organizace při provozu informačních center a spolupracovat se všemi
informačními centry na území Zlínského a Moravskoslezského kraje
podporovat provoz ekocenter a trvalé expozice o CHKO v budově „Muzea Dolní Lomná“
rozvíjet spolupráci se zastupiteli obcí, organizovat vzájemná pracovní setkání, zlepšit komunikaci
Správy CHKO s občany a zástupci obcí, pořádat přednášky a semináře pro veřejnost
spolupracovat se samosprávou obcí, měst a krajů na společných projektech a zajistit
informovanost veřejnosti o nich
zpřístupnit obcím informace o realizovaném monitoringu (viz kap. 2.1.9.) a závěrečné zprávy
z realizovaných výzkumů (závěrečné zprávy z výzkumů realizovaných Správou CHKO Beskydy
budou umístěny na jejích webových stránkách)
pokračovat v aktualizaci internetových stránek včetně anglické verze
spolupracovat s vysokými školami, neziskovými organizacemi, s muzei, odbornými pracovišti i
samostatnými odborníky
spolupracovat na projektech šetrné turistiky se všemi zainteresovanými partnery
podporovat a účastnit se projektů zaměřených na komunikaci (především s místními
komunitami)
u místních obyvatel vytvářet a podporovat zdravý patriotismus, podporovat regionální značku
„Vyrobeno v Beskydech“
pokračovat ve vydávání Zpravodaje Beskydy (ve spolupráci s neziskovými organizacemi)
37
-
-
-
ve spolupráci s neziskovými organizacemi pokračovat ve vydávání tématických informačních
materiálů
vydávat informační materiály o přírodních a krajinných hodnotách CHKO, vydat plakát o CHKO
Beskydy
spolupracovat se zástupci sdělovacích prostředků, tj. tisku (noviny, časopisy), rozhlasových a
televizních stanic, internetových (zpravodajských) serverů
pořádat přednášky, výstavy, sestavovat přírodovědné expozice a provádět exkurzní činnost,
v rámci pořádání jednotlivých akcí pro veřejnost spolupracovat s neziskovými organizacemi
sestavení výstavy ke 40 letům Chráněné krajinné oblasti Beskydy
zajišťovat aktualizaci informací v infokiosku, včetně anglické verze, dle možností zvýšit počet
infokiosků
pokračovat při budování a údržbě kvalitního terénního informačního systému – vývěsky,
informační tabule (ZCHÚ, obce), orientační tabule, informace o vybraných I. zónách, jejich
hranicích a lokalitách významných z hlediska ochrany přírody (oblast výskytu velkých šelem) –
viz kap. 2.1.5.1.
rozvíjet a udržovat systém naučných stezek, vypracovat pravidla pro jejich realizaci a obnovu
(viz kap. 2.1.10.)
opatření k usměrňování návštěvnosti (zábradlí, značení, dřevěné retardéry) a odstraňování
negativních jevů v MZCHÚ, I. zónách a dalších ochranářsky významných lokalitách (např. erozní
poškození hřebene Pustevny-Radhoš’t, vrcholová partie Lysé hory, oblast Kněhyně-Čertova
mlýna)
vybavení turisticky atraktivních bodů (např. vyhlídky, rozhledna, turistické přístřešky, vhodné
horské chaty) odpovídajícími informačními systémy o předmětech ochrany a poslání CHKO
38
3. Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO pro dobu platnosti plánu
péče
-
-
-
-
zajistit aktivní ochranu zvláště druhů chráněných rostlin a živočichů s důrazem na druhy kriticky
a silně ohrožené druhy (např. oměj tuhý, hořeček žlutavý, modrásek černoskvrný, velké šelmy –
medvěd, vlk, rys)
zachování a zlepšení stavu biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL Beskydy, PO
Beskydy a PO Horní Vsacko
zajistit doplnění sítě MZCHÚ o další cenné lesní, nelesní a geologické lokality vyhlášením
nových MZCHÚ (např. PR Makyta, PR Losový, návrh NPP Uzgruň)
prosazovat udržení a zlepšování stavu lesních společenstev např. zvyšováním zastoupení
stanovištně původních druhů dřevin, ponecháváním dřevní hmoty, snižováním stavu spárkaté
zvěře
pečovat o cenná nelesní společenstva, zejména o lokality s výskytem ohrožených druhů rostlin i
živočichů, omezit zalesňování zemědělských pozemků
redukovat invazní druhy rostlin a živočichů, přednostně na lokalitách, kde jsou jimi ohroženy
předměty ochrany
zajistit nezbytný monitoring společenstev a rostlinných a živočišných druhů v koordinaci
s celostátními programy a mezinárodními závazky včetně zjištění aktuálních migračních tras
velkých savců
zajistit v rámci ochrany krajinného rázu dopracování „Preventivního hodnocení krajinného rázu
CHKO Beskydy“ (do podrobnější úrovně)
vybudovat návštěvnické středisko na Pustevnách, zajistit péči o terénní informační systém a
terénní zařízení
usilovat o odpis zásob výhradního ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát p. R. – Trojanovice –
Kunčice p. O.
39
4. Seznam použitých zkratek
AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí
ČOV - čistírna odpadních vod
ČSOP - Český svaz ochránců přírody
ČSR - Český rybářský svaz
EAFRD - European Agricultural Fund for Rural Development (evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova)
EU - Evropská unie
EVL - evropsky významná lokalita
CHKO - chráněná krajinná oblast
CHKOB - chráněná krajinná oblast Beskydy
CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod
KPÚ - komplexní pozemkové úpravy
LČR - Lesy České republiky
LHC - lesní hospodářský celek
LHP - lesní hospodářský plán
LPF - lesní půdní fond
LVS - lesní vegetační stupeň
MTB - mountain bike (horská kola)
MZD - meliorační a zpevňující dřeviny
MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území
MZLU - Masarykova zemědělská a lesnická univerzita
MZe - ministerstvo zemědělství
MŽP ČR - ministerstvo životního prostředí České republiky
NPP - národní přírodní památka
NPR - národní přírodní rezervace
NRBC - nadregionální biocentrum
NS - naučná stezka
OKD - Ostravsko-karvinské doly
OP - ochrana přírody
OPK - ochrana přírody a krajiny
OPRL - oblastní plán rozvoje lesa
PO - ptačí oblast
PLO - přírodní lesní oblast
PP - přírodní památka
PR - přírodní rezervace
PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa
RS - rekreační středisko
SZŠ - střední zemědělská škola
TTP - trvalé travní porosty
ÚP - územní plán
ÚPD - územně plánovací dokumentace
ÚSES - územní systém ekologické stability
ÚSOP - ústřední seznam ochrany přírody
VN - vodní nádrž
VÚC - velký územní celek
ZCHÚ - zvláště chráněné území
ZPF - zemědělský půdní fond
Zkratky stromů (kap. 2.2.1.)
BO - borovice
BK - buk
BR - bříza
DB - dub
DBZ - dub zimní
HB - habr
JD - jedle
40
JDO - jedle obrovská
JL - jilm
JV - javor mléč
JS - jasan
JIV - jíva
KL - javor klen
LP - lípa
MD - modřín
OL - olše
OS - osika
SM - smrk
41
5. Seznam literatury
Culek a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.
Černý W. (1980): Ptáci, Aventinum, Praha
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a
vzácných druhů rostlin a živočichů Čr a SR, vol. 5 (Vyšší rostliny). – 453 p., Príroda, Bratislava.
ČRS (2006): Soupis mimopstruhových a pstruhových revírů na rok 2007.
Demek J., Novák V. a kol. (1992): Vlastivěda Moravská - Neživá příroda, Brno.
Dopita M. a kol. (1997): Geologie české části hornoslezské pánve: Ministerstvo ŽP ČR, Praha.
Farkač J. Král D. a Škorpík M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha,
760 pp.
Hájek M., Horsák M., Poulíčková A., Vašutová M., Hájková P. (2005): Ohrožená pestrost života na
karpatských lučních prameništích. Společnost pro přírodu a krajinu ACTAEA, Rožnov p. R.
Háková A., Kaludisová A., Sádlo J. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura
200. - PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha.
Hejný S., Slavík B. (1992): Květena České republiky 2. – 540 p., Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B. (1992): Květena České republiky 3. – 542 p., Academia, Praha.
Hejný S., Slavík B. (1988): Květena České socialistické republiky 1. – 557 p., Academia, Praha.
Hejtman B. (1977): Petrografie, SNTL/ALFA, Praha.
Formánek E. (1887 – 1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. - 1-2. Brno.
Holec J. et Beran M. (eds.) (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky 1. – 282 p.,
Příroda 24, Praha.
Holuša J. a kol. (1998): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 39 - Podbeskydská
pahorkatina. Textová část. Platnost 1999 - 2018. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek.
Holuša J. a kol. (1999): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 41 - Hostýnskovsetínské vrchy
a Javorníky. Textová část. Platnost 2000 - 2019. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek.
Holuša J. a kol. (2000): Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 40 - Moravskoslezské
Beskydy. Textová část. Platnost 2001 - 2020. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, FrýdekMístek
Holuša J., Liška J. (2000): Hypotéza chřadnutí a odumírání smrkových porostů ve Slezsku (Česká
republika). VÚLHM Jíloviště - Strnady.
Husová M., Jirásek J., Moravec J. (2002): Přehled vegetace České republiky – svazek 3, Jehličnaté
lesy. Academia, Praha.
Chytrý M. (ed.) a kol. (2006): Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace, Vyd. 1.
Praha: Academia.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR, Praha.
Jakl J. (2007): Černá listina invazních druhů rostlin. Dostupné z http://botany.cz/cs/cerna-listina/
Janeček J. (2006): Výroční zpráva o monitoringu za rok 2006 Aconitum firmum subsp. moravicum
Skalický (oměj tuhý moravský). - 22p. + přílohy, Ms., Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov
p. R.
Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Třebíč.
Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – 545 p.,
Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno.
42
Jersáková J., Kindlmann P. (2004): Zásady péče o orchidejová stanoviště. Nakladatelství Kopp.
České Budějovice.
Jongepierová I., Poková H. (2006): Obnova travních porostů regionální směsí. – ZO ČSOP Bílé
Karpaty, 104 p., Veselí nad Moravou.
Kolektiv - správa CHKO Beskydy (1998): Plán péče CHKO Beskydy (návrhová část). Ms. depon. in.
Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.
Kolektiv - správa CHKO Beskydy (1998): Plán péče CHKO Beskydy (rozborová část). Ms. depon. in.
Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.
Konvička M., Beneš J., Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management.
Sagittaria, Olomouc.
Krupa M., Jůzová B., (2006): Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích
druhů (tetřev hlučec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v ptačí oblasti Beskydy
Křenek D. (2006): Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích
s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko
a Beskydy
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. (2002): Klíč ke květeně
České republiky. – 928 p., Academia, Praha.
Lacina D. a kol. (2007): Souhrn doporučených opatření pro ptačí oblast Horní Vsacko.
Ložek V. (1992): Měkkýši pralesní rezervace Mionší u Jablunkova. Ochrana přírody, ročník IX, číslo 1,
Praha.
Lustyk P., Sedláčková M. (1996): Regionální červený seznam ohrožených taxonů vyšších rostlin pro
území CHKO Beskydy. Ms. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.
Menčík E. a kol.(1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd, ÚúG ČAV Praha.
Míchal I. a kol. (1992): Obnova ekologické stability lesů. MŽP ČR, Academia Praha.
Míchal I., Petříček V. (1999): Péče o chráněná území I., II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
Praha.
Miko L., Borovičková H. (2007): Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. – 590 p., C. H. Beck,
Praha.
Mlíkovský J., Stýblo P. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP.
Moravec J. (1998): Přehled vegetace České republiky – svazek 1, Acidofilní doubravy. Academia,
Praha.
Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. Okresní
vlastivědné muzeum v Litoměřicích, Severočeská pobočka České botanické společnosti v Ústí n.
L. a Botanický ústav AV ČR v Průhonicích.
Moravec J., Husová M., Chytrý M., Neuhauslová Z. (2000): Přehled vegetace České republiky –
svazek 2, Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha.
Navrátilová M. (2003): Zhodnocení populace tisu (Taxus baccata) na území CHKO Beskydy a v jejím
nejbližším okolí. – Ms., Dipl. pr., Depon. in LDF MZLU, Brno.
Navrátilová M. (2006): Záchranný program tisu červeného (Taxus baccata) v Chráněné krajinné
oblasti Beskydy. – 50 p., Ms., depon. in. Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.
Neuhauslová Z. (2003): Přehled vegetace České republiky – svazek 4, Vrbotopolové luhy a bažinné
olšiny a vrbiny.Academia, Praha.
Pavelka J., Trezner J. (2001): Příroda Valašska (okres Vsetín). – Český svaz ochránců přírody ZO
76/06 Orchidea, Vsetín, 504 p.
Pek I., Mikuláš R. (1996): Úvod do studia fosilních stop, práce ČGÚ, Praha.
Perglová I., Pergl J., Pyšek P., Moravcová L. (2007): Bolševník velkolepý – mýty a fakta o ekologii
invazního druhu. Živa 4.
43
Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.)(2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. Praha, 2003.
Pokorný J. (1998): Povodně a sucha - následek lidské činnosti. Veronica, ročník XII., 12. zvláštní číslo
Krajina a povodeň, str. 1-5. Brno.
Poleno Z. a kol., (1994,1995): Lesnický naučný slovník. Ministerstvo zemědělství v Agrospoji Praha.
Procházka F. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). –
Příroda, Praha, 18: 1-166.
Průša D. (2005): Orchideje České republiky. – 192 p., Computer Press, Brno.
Průša E. (1990): Přirozené lesy České republiky. SZN Praha.
Richard B. Primack, Kindlmann P., Jersáková J. (2001): Biologické principy ochrany přírody. - 349 p.,
Portál, Praha.
Rubín J., Balatka B. a kol. (1986): Atlas skalních zemních a půdních tvarů, Academia Praha.
Řehoř F. (1995): Přehled paleontologie, učební texty Ostravské univerzity.
Řehoř F., Řehořová M., Vašíček Z. (1978): Za zkamenělinami severní Moravy, Ostrava.
Slavík B. (1995): Květena České republiky 4. – 529 p., Academia, Praha.
Spáčilová J. (1997): Mapování přirozeného výskytu tisu červeného (Taxus baccata) na území
Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. – Ms., Záv. zpr., Depon. in Správa CHKO Beskydy,
Rožnov p. R.
Spáčilová J. (1998): Mapování přirozeného výskytu tisu červeného (Taxus baccata) na území
Storch D. (1994): O přirozenosti společenstev: ptáci a krajina. - Vesmír 73, 252.
Šarapatka B., Urban J. a kol.(2006): Ekologické zemědělství v praxi, PRO BIO, Šumperk.
Šindlar M. a kol. (1996): Dynamika meandrujících a divočících toků, jejich ochrana a revitalizace. Podúkol 01-B Systémové řešení v rámci ČR. Průběžná zpráva. MŽP ČR, Praha.
Šindlar M. a kol. (1996): Zadávací studie pro ochranu a revitalizaci říčního systému Morávky. MŽP
ČR, Praha.
Šťastný K., Bejček V.,Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Aventinum,
Praha.
Walter K. S.,Gillett H. J. (1997): 1997 IUCN Red List of threatened plants. – 862 p., IUCN, Gland &
cambridge.
Weeber G. (1936): Flora von Friedek und Umgebung. Teil I. - III. -Jber. öffentl. communal Obergymn.
Friedek 6 (1900-1901): 1-53, 1901; 8 (1902-1903): 1-26, 1903 et Verh. naturforsch. Ver. Brünn
63 (1935): 51-71. /Exemplář v knihovně Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku je soubor všech tří dílů
v českém překladu Františka Borského z 18.8.1968/.
44

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy

Transkript

Podobné dokumenty

Vaše poloha: Klima v oblasti:

Zpravodaj 3/2008 - Valašská krajina

ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ

Kronika 1997

Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze