3. protokol - Pavel Lauko

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Bobtnání dřeva
Fyzikální vlastnosti dřeva
Protokol č.3
Vypracoval: Pavel Lauko
Obor: DI
Ročník: 2.
Skupina: 1.
Datum cvičení: 24.9.2002
Datum vyprac.: 10.12.02
Bobtnání dřeva
Zadání:
1. Určete vlhkost standardních tělísek po 7 dnech máčení.
2. Stanovte konvenční hustotu dřeva ρk a hustotu vlhkého dřeva
ρw při
vlhkosti po 7
dnech máčení.
3. Vypočtěte MNBS a wmax.
4. Stanovte celkové bobtnání (αv,t,r,l) a vypočtěte koeficient bobtnání
(Kαv,t,r,l).
5. Nalezněte závislost bobtnání na hustotě dřeva.
6. Naměřená data statisticky vyhodnoťte.
7. Diskuse
(vliv chem., anat. stavba, W, T, )
Cíl práce:
Cílem práce bylo určit jednotlivé konvenční hustoty dřeva po 7 dnech máčení dřeva a určení MNBS,
z kterýchžto údajů bylo nám vypočítati vlhkost dřeva vyjádřenou též z koeficientu bobtnání.
Literární přehled :
Bobtnání
Bobtnáním α nazýváme schopnost dřeva zvětšovat svoje lineární rozměry, plochu nebo objem při
přijímání vody vázané v rozsahu vlhkosti 0 % až MH (MNBS). Rozeznáváme bobtnání lineární (v
jednotlivých anatomických směrech - podélném, radiálním a tangenciálním), plošné (změna plochy
tělesa) a objemové (změna objemu tělesa).
Bobtnání dřeva od absolutně suchého stavu do meze hygroskopicity označujeme jako bobtnání
celkové (maximální). Bobtnání dřeva v jakémkoliv menším intervalu nazýváme bobtnáním částečným.
Bobtnání se vyjadřuje podílem změny rozměru k původní hodnotě a uvádí se nejčastěji v %. Pro
praktické účely je vhodné znát procentickou změnu rozměrů, plochy nebo objemu, jestliže se vlhkost
změní o 1 %. K tomu slouží koeficient bobtnání Kα. Výpočet a použití
koeficientu bobtnání předpokládá, že změny rozměrů těles pod mezí hygroskopicity jsou lineárně
úměrné změnám vlhkosti. Tento předpoklad není zcela přesný, ale jeho použití pro praxi je
dostačující.
Objem nabobtnalého dřeva je o něco menší než součet objemu dřeva před bobtnáním a objemu vody,
kterou dřevo pohltilo. Toto zmenšení objemu systému dřevo-voda se vysvětluje tím, že voda v
buněčných stěnách je stlačena a zahuštěna, tak jak předpokládá teorie monomolekulární sorpce.
Bobtnání má anizotropní charakter. Podél vláken je velmi malé a nepřesahuje 1 %, průměrná hodnota
celkového podélného bobtnání se pro domácí dřeviny udává 0,1 - 0,4 %. V příčném směru dřevo
bobtná mnohem více, v radiálním směru 3 - 6 %, v tangenciálním 6 -12 %. Bobtnání v jednotlivých
anatomických směrech se často vyjadřuje poměrem
αt :
αr : αl = 20 :10 :1. Součtem lineárních bobtnání získáme přibližnou hodnotu bobtnání objemového.
Poměr bobtnání v příčných směrech, radiálním a tangenciálním se nazývá diferenciální bobtnání. Jeho
velikost závisí na hustotě dřeva, s rostoucí hustotou se snižuje. Proto mají jehličnaté dřeviny celkově
vyšší hodnotu diferenciálního bobtnání než listnaté. Průměrná hodnota se udává kolem 2, běžně se
však pohybuje v intervalu od 1 do 3,5.
Nasáklivost
Dřevo je maximálně nasáklé vodou (má maximální vlhkost), je-li plně nasyceno vázanou vodou a
obsahuje-li maximální množství vody volné. Množství volné vody je závislé především na objemu pórů
ve dřevě, který je nepřímo úměrný hustotě dřeva.
 1
1 
 * ρ h2o
MNBS = f ( ρ ) = 
−
 ρ K ρ0 
[%]
Wmax. ... maximální vlhkost dřeva
ρk ... konvenční hustota dřeva [kg*m-3]
ρs ... hustota dřevní substance [kg*m-3]
ρo ... hustota absolutně suchého dřeva [kg*m-3]
Vypočtené hodnoty neodpovídají vždy skutečnosti, protože dosazené hodnoty
ρk, ρs, ρo a MH jsou hodnotami průměrnými a navíc všechny póry ve dřevě nemusí být vyplněny
pouze vodou. Přítomna může být např. pryskyřice, ucpání cév thylami a pod.. K plnému nasycení
dřeva vodou dojde za poměrně dlouhou dobu (dny až týdny). Rychlost nasáklivosti závisí na druhu
dřeviny, počáteční vlhkosti, teplotě, tvaru a na rozměrech sortimentu. Nasáklivost dřeva jádra je
menší než běli. Se zvyšující se hustotou dřeva se nasáklivost zmenšuje. Zvýšením teploty se
nasáklivost dřeva urychluje.
Rozměrové změny
Mění-li se vlhkost dřeva v rozsahu vody vázané, dřevo podléhá rozměrovým změnám - hydroexpanzi
rozměrů. Velký vliv na velikost sesýchání a bobtnání má orientace fibril v buněčné stěně. Vzhledem k
tomu, že největší podíl z buněčné stěny připadá na S2 vrstvu
sekundární buněčné stěny (až 90 %), kde se orientace fibril příliš neodklání od podélné osy (15 30°), dochází k maximálnímu sesýchání a bobtnání napříč vláken. Sesýchání a bobtnání v podélném
směru podmíněné sklonem fibril je nepatrné.
Malé rozměrové změny v podélném směru se vysvětlují tím, že molekuly vody nemohou vnikat mezi
fibrily do valenčního řetězce v podélném spojení, takže nenastává jejich rozestupování v tomto
směru.
Transformace bobtnání a sesychání
Transformace deformací vzniklých hydroexpanzí dřeva
Použit koeficientů sesýchání a bobtnání pro výpočet rozměrových a objemových změn spojených se
změnou vlhkosti je omezeno pouze na ty případy, kdy se jedná o speciálně ortotropní tělesa. V těchto
speciálních případech v příčné rovině souhlasí orientace hranice letokruhu s jednou z geometrických
stěn tělesa a souřadné osy tělesa (podélná, radiální a tangenciální) lze zvolit vždy tak, aby smyková
deformace v rovinách byla nulová a stav deformace tvořily pouze 3 normálové složky. Takové osy
potom nazýváme hlavní osy deformace a odpovídající roviny jako hlavní roviny deformace.
Existuje-li v tělese odklon letokruhů nebo buněk od geometrických os tělesa, hovoříme potom o
obecných osách a rovinách deformace, do kterých je nutné známé koeficienty bobtnání a sesýchání
transformovat.
Obecně určuje stav deformovatelnosti tělesa 9 složek deformací – 3 normálové a 6 smykových.
Složky deformací mají fyzikální význam – normálové složky vyjadřují relativní zkrácení nebo
prodloužení tělesa ve směru normály k ploše, smykové složky vyjadřují pootočení rovin vůči původní
souřadné soustavě a zkosení úhlu mezi rovinami.
-
Rovnice pro transformaci tenzorů malých deformací má potom tvar : ε = T ε
Diagonální prvky tenzoru pro deformace v rovině x1 a x2 vyjadřují relativní prodloužení nebo zkrácení
vzdáleností podél souřadných os, nediagonální prvky odpovídají polovičním smykovým úhlům
pootočení. Smykové složky tenzoru malých deformací si jsou rovny, nezávislými složkami tenzoru
zůstávají .11, .22, .12, které zapíšeme ve formě sloupcové matice.
Borcení dřeva
Při sesýchání nebo bobtnání dřeva dochází ke změnám tvaru sortimentu. Tento jev se nazývá borcení
dřeva a vzniká v důsledku anizotropního charakteru hygroexpanze dřeva. Borcení dřeva se může
vyskytovat v příčném nebo podélném směru sortimentů. Příčné borcení je vyvoláno rozdílným
radiálním a tangenciálním sesýcháním uvažovaného sortimentu a je tím větší, čím větší je jeho
vzdálenost od dřeně k obvodu kmene. Různé části desky se neseschnou stejným způsobem, protože
hlavní a obecné osy tělesa (desky) se neztotožňují a dochází k uplatnění „transformací“. Výsledkem je
žlábkovité prohnutí, způsobené rozdílným radiálním a tangenciálním sesýcháním. Podélné borcení
sortimentů vzniká nerovnoměrným podélným sesýcháním dřeva, které způsobí prohnutí nebo stočení
řeziva. Prohnutí sortimentu je vyvoláno rozdíly v podélném seschnutí mezi zónou bělového a
jádrového dřeva. Stočení je vyvoláno točitostí kmene, které vzniká v důsledku točivého průběhu
vláken v kmeni. Borcení je vážným nedostatkem dřeva, které ztěžuje jeho opracování, použití na
konstrukce a výrobky ze dřeva v prostředí, kde se často mění vlhkost vzduchu a teplota.
Materiál a metodika:
Při zkoušce je možné vycházet z ČSN 49 01 04 Metoda zjišťování nasákavosti a navlhavosti a z normy ČSN 49 01 26 Skúšky
vlastností rastlého dreva. Metoda zisťovania napúčavosti.
1 - Určení vlhkosti po sedmi dnech máčení (BK, JS, SM )
K měření se používají standardní tělíska (SM, BK, JS) ze zkoušek 1. a 2. cvičení, ponořená 7
dní ve vodě a laboratorní elektronická váha. Tělísko se zváží (mw7d v [g] ) poté se vypočte w7d ze
vztahu:
w7 d =
2 - Stanovení konvenční hustoty dřeva
m w7 d − m0
.100 [%]
m0
k a hustoty vlhkého dřeva w
( pro BK, JS, SM ) po sedmi
dnech máčení:
ρw =
mw 7 d
V7 d
3 - Vypočet MNBS u stand. tělísek (BK, JS, BO )
K měření se používají standardní tělíska (SM, BK, DB) ze zkoušek 1 a 2, ponořená 7 dní ve
vodě. Výpočet MNBS standardního tělíska:
 1
1
−
MNBS = f ( ρ ) = 
 ρ K ρ0
4 - Stanovení celkového bobtnání (
V,T,R,L

 * ρ h2o

[%]
) a vypočet koeficientu bobtnání K
V,T,R,L
K měření se používají standardní tělíska (SM, BK, DB) ze zkoušek 1 a 2, ponořená 7 dní ve vodě,
váha. Při výpočtu bobtnání i a koeficientu bobtnání K i standardního tělíska se musí nejprve na
příčném řezu zjistit odklon vláken.
Pokud je odklon menší než 100, výpočet probíhá podle vztahu:
α i max =
imax − i0
.100 [%]
i0
imax – hodnoty 7 dní ve vodě ponořeného tělíska V, R, T, L v [cm3 ] a v [cm]
i0 – hodnoty absolutně suchého tělíska V, R, T, L v [cm3] a v [cm]
Kα i =
α i max
MNBS
[% / %]
Pokud je odklon vláken větší než 100, výpočet probíhá podle následujícího složitého matematického
postupu, který pro nás vypočítal skript napsaný v aplikaci MS Excel :
ε = T −1 * ε
 αR 


ε =  αT 
+ α RT 


α R 
ε = α T 
 φ 

cos 2 θ

sin 2 θ
T −1 = 
− 2 * sin θ * cosθ

sin 2 θ
cos 2 θ
+ 2 * sin θ * cosθ
+ sin θ * cosθ 

− sin θ * cosθ 
cos 2 θ − sin 2 θ 
θ > 10° ⇒ α i = T −1 *α i
αV = α T + α R + α l
αT
= 2 = K dif
αR
KαV
ρ0
≈1
Takto zjištěné hodnoty by měly přibližně odpovídat hodnotám vypočteným ze vztahů:
αV max = MNBS .ρ 0
2
3
1
= MNBS .ρ 0
3
α T max = MNBS .ρ 0
α R max
5 - Zjištění závislosti bobtnání na 0 (tab. + graf )
Hodnoty zjištěné v bodě 4 se uspořádají za celou skupinu do tabulky a vynesou se do grafu.
Výsledky měření a výpočtů:
Data naměřená a vypočítaná u tří daných pracovních vzorků SM, BK, JS (20x20x30 mm):
Tabulka č.:1 Hustoty zkoumaných vzorků
Konvenční hustota
dřeva ρK(g/cm3)
328,25
573,00
531,48
Dřevina
SM
BK
JS
Hustota vlhkého dřeva
ρw (g/cm3)
668,30
934,57
817,74
Tabulka č.:2 Hustota, MNBS
Hustota suchého
tělíska ρ0 (g/cm3)
402,70
664,37
698,02
Dřevina
SM
BK
JS
MNBS (%)
56
24
44
Tabulka č.:3 Koeficienty
Dřevina
αR
αT
αL
αv
KαT
KαL
KαV
SM
9,34
10.34
1,68
22,7
0,166
0,405
0,420
BK
12,63
7,44
0,66
28,5
0,526
1,18
1,980
JS
15,38
7,73
2,04
26,8
0,349
0,609
0,570
Grafy, vyjadřující závislost bobtnání a jeho koeficientů na hustotě dřeva:
Graf 1.
závislost bobtnání na hustotě dřeva
35,00
Bobtnání dřeva (%)
30,00
25,00
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
800,00
900,00
Hustota dřeva (kg/m3)
aL
aR
aT
aV
Logaritmický (aV)
Logaritmický (aT)
Logaritmický (aR)
Logaritmický (aL)
Graf 2.
závislost koeficientů bobtnání na hustotě dřeva
1,0000
0,9000
Koeficient bobtnání
0,8000
0,7000
0,6000
0,5000
0,4000
0,3000
0,2000
0,1000
0,0000
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
Hustota dřeva (kg/m3)
KaL
KaR
KaT
KaV
800,00
900,00
Závislosti vlhkosti na hustotě u jednotlivých dřevin:
Graf 3.
Závislost vlhkosti na hustotě u BUKU
80,00
Vlhkost (%)
70,00
60,00
50,00
40,00
30,00
850,00
950,00
1050,00
1150,00
Hustota (kg/m 3)
BK
Logaritmický (BK)
Graf 4.
Závislost vlhkosti na hustotě u JASANU
90,00
Vlhkost (%)
80,00
70,00
60,00
50,00
40,00
30,00
850,00
950,00
1050,00
Hustota (kg/m 3)
JS
Logaritmický (JS)
Graf 5.
Závislost vlhkosti na hustotě u SMRKU
Vlhkost (%)
140,00
120,00
100,00
80,00
60,00
40,00
400,00
450,00
500,00
550,00
600,00
650,00
Hustota (kg/m 3)
SM
Logaritmický (SM)
700,00
750,00
800,00
Závislost meze hydroskopicity na hustotě dřeva u jednotlivých dřevin:
Graf 6.
Mez hygroskopicity (%)
Závislost meze hygroskopicity na hustotě dřeva u SMRKU
70,00
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
350,00
370,00
390,00
410,00
430,00
450,00
470,00
Huhtota (kg/m3)
Řada1
Lineární (Řada1)
Graf 7.
Mez hygroskopicity (%)
Závislost meze hygroskopicity na hustotě dřeva u BUKU
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
Hustota (kg/m3)
Řada1
Lineární (Řada1)
800,00
900,00
Graf 8.
Mez hygroskopicity (%)
Závislost meze hygroskopicity na hustotě dřeva u JASANU
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
800,00
900,00
Hustota (kg/m3)
Řada1
Lineární (Řada1)
Graf 9.
Závislost meze hygroskopicity na objemové hmotnosti
60,00
Mez hydroskopicity (%)
55,00
50,00
45,00
40,00
35,00
30,00
25,00
20,00
15,00
10,00
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
Objemová hmotnost (kg/m3)
MH
Exponenciální (MH)
800,00
900,00
Statistika:
Aritmetický průměr:
x=
1 n
∑ xi
n i =1
Směrodatná odchylka:
1 n
∑
n = 1 i =1
S=
(x − x)
2
i
Variační koeficient:
S=
S
*100(%)
X
Tabulka č.:5 Statistika 1 SMRK.
ρ0
ρK
3
ρw
3
3
w
HM
αV
αT
αR
αL
(kg/m )
(kg/m )
(kg/m )
(%)
(%)
(%)
(%)
(%)
(%)
398,716
339,8003
672,7503
100,8373
42,88167
17,05867
7,08
5,086
3,8003
28,23773
20,81166
81,73135
16,81006
8,450863
4,201738
2,293915
1,830292
2,410334
Minimum
353,8
307,55
394,4
47
22,5
8,4
2,38
1,5
0
Maximum
454,7
384,2
764,07
123
59
27,4
11,8
8,34
8,5
10,54415
7,771205
30,51901
6,276982
3,155606
1,568955
0,856563
0,683443
0,900071
Stř.
hodnota
Směr.
odchylka
Hladina
spolehlivos
ti (95,0%)
Tabulka č.:6 Statistika 2 SMRK.
KαV
KαT
(%/1%)
(%/1%)
Stř.
0,396402
0,168357
hodnota
Směr.
0,07097
0,050286
odchylka
Minimu
0,26
0,076774
m
Maximu
0,608889
0,31
m
Hladina
spolehliv
0,0265
0,018777
osti
(95,0%)
KαR
(%/1%)
KαL
(%/1%)
Kαdif
(%/1%)
0,120987
0,062131
1,605103
0,036964
0,117456
0,803182
0,046154
0
0,574257
0,211838
0,6
4,428571
0,014333
0,043859
0,305514
Tabulka č.:7 Statistika 1 BUK.
ρ0
ρK
(kg/m3)
(kg/m3)
Stř.
583,7865
475,01
hodnota
Směr.
159,8022
130,7392
odchylka
ρw
(kg/m3)
w
(%)
MH
(%)
αV
(%)
αT
(%)
αR
(%)
αL
(%)
809,2152
74,48037
35,2537
18,7637
9,648519
6,592593
2,325196
165,152
26,30687
9,375508
3,634875
3,171158
2,67212
2,210751
Minimum
353,8
307,55
394,4
37
21
12
4,06
1,5
0
Maximum
820
656,4
1032
123
55,2
29,4
16,2
13,41
6,44
Hladina
spolehlivos
ti (95,0%)
64,54546
51,71875
65,33198
10,40666
3,70883
1,43791
1,254469
1,057056
0,874544
Tabulka č.:8 Statistika 2 BUK.
KαV
KαT
(%/1%)
(%/1%)
Stř.
0,575692
0,30247
hodnota
Směr.
0,172407
0,140929
odchylka
KαR
(%/1%)
KαL
(%/1%)
Kαdif
(%/1%)
0,203846
0,040226
1,719663
0,102273
0,059617
0,81185
Minimum
0,319529
0,090625
0,046154
0,00142
0,574257
Maximum
0,96
0,61
0,47619
0,2
4,428571
Hladina
spolehlivost
i (95,0%)
0,069637
0,058173
0,040458
0,02408
0,321158
Tabulka č.:9 Statistika 1 JASAN.
ρ0
ρK
(kg/m3)
(kg/m3)
Stř.
576,6093
475,01
hodnota
Směr.
161,0758
130,7392
odchylka
ρw
(kg/m3)
w
(%)
MH
(%)
αV
(%)
αT
(%)
αR
(%)
αL
(%)
809,2152
74,48037
35,2537
18,7637
9,648519
6,673077
2,237704
165,152
26,30687
9,375508
3,634875
3,171158
2,691457
2,206346
Minimum
353,8
307,55
394,4
37
21
12
4,06
1,5
0
Maximum
820
656,4
1032
123
55,2
29,4
16,2
13,41
6,44
Hladina
spolehlivost
i (95,0%)
63,71951
51,7187
65,33198
10,40666
3,70883
1,43791
1,254469
1,087102
0,891162
Tabulka č.:10 Statistika 2 JASAN.
KαV
KαT
(%/1%)
(%/1%)
Stř.
0,568444
0,293398
hodnota
Směr.
0,173203
0,1394
odchylka
KαR
(%/1%)
(%/1%)
Kαdif
(%/1%)
0,203846
0,04207
1,719663
0,102273
0,059238
0,81185
KαL
Minimum
0,319529
0,090625
0,046154
0,00142
0,574257
Maximum
0,96
0,61
0,47619
0,2
4,428571
Hladina
spolehlivost
i (95,0%)
0,068517
0,055145
0,040458
0,023434
0,321158
Diskuse:
Jak jasně vyplívá z grafů 7. a 8. a zejména pak z grafu 9. hodnota vlhkosti, při které dřevo dosahuje
stavu meze hydroskopicity s rostoucí objemovou hmotností klesá. Objemová hmotnost se u dřeva
zvyšuje s přivívající hmotností a pomaleji rostoucím objemem zkoumaného vzorku. Na tento trend
poklesu má také vliv druh dřeviny, protože jak si můžeme všimnou na grafu č. 6 (ten vyjadřuje
závislost MH na objemové hmotnosti , tam psáno hustotě)
smrk vykazuje velice mírný vzestupný
trend vlhkosti. U dřeviny pak působí i některé faktory makro a mikro (+ chemické) stavby.
Je-li vlhkost menší než MNBS potom ve dřevě s rostoucí vlhkostí roste i hmotnost a mění se rozměry.
To je způsobeno tím, že v tomto rozsahu vlhkosti se ve dřevě ukládá voda vázaná. Voda vázaná je
uložena v buněčných stěnách. Bobtnání je výrazně ovlivněno orientací fibril v sekundární vrstvě.
Příčné bobtnání
vrstvy S2 je omezováno uspořádáním fibril ve vrstvách S1 a S3. S rostoucím
odklonem fibril v S2 vrstvě roste podélné bobtnání a sesychání což se projevuje v podélném borcení
dřeva. Při výpočtu potom musíme uvažovat trasformaci koeficientů alfa.
Dále jsme mohli vypozorovat, že rozměry vzorku se nám při bobtnání mění v jednotlivých základních
směrech mění nestejně. Je zřejmé, že největší rozdíl rozměrů oproti původním nastane ve směru
tangenciálním, nejmenší pak ve směru longituálním (podélném). Nejzřetelnější rozdíl však můžeme
pozorovat na změně celkového objemu tělesa.
Z grafu 3. a 4. vidíme, že vlhkost s rostoucí hustotou roste. Jinak je tomu opět u smrku, což můžeme
přisuzovat rozdílné anatomické stavbě jehličnanů a listnáčů. Předpokládat však můžeme také růst.
Závislost hustoty na vlhkosti dřeva Vzhledem k tomu, že dřevo je anizotropní materiál, je správnější
místo pojmu hustota používat spíše výraz objemová hmotnost. Můžeme předpokládat, že vztah
objemové hmotnosti a vlhkosti bude záviset na teorii o pohybu a ukládání vody ve dřevě. Od 0 do
zhruba 7 % vlhkosti (monomolekulární sorpce) se objem vzorku prakticky nemění (vzorek nebobtná).
(Proto by bylo ideální používat dřevěný materiál o této vlhkosti, což v praxi není téměř možné,
vzhledem na přijímání přirozené vzdušné vlhkosti dřevem.) Příjmem vody ale zvyšuje hmotnost
vzorku, a proto objemová hmotnost dřeva roste spolu s vlhkostí. Od zhruba 7 % vlhkosti do MH (u
našich dřevin zhruba 30 %) se už začne příjem vody vázané do buněčných stěn projevovat
rozměrovými změnami - bobtnáním. Hmotnost se samozřejmě zvyšuje stále. Nárůst hmotnosti je
většinou poměrně větší než nárůst objemu, proto se objemová hmotnost dřeva s rostoucí vlhkostí
zvyšuje. To vyplívá ze vztahu pro výpočet objemové hmotnosti. Tento nárůst je však pozvolnější než
při monomolekulární sorpci. S dalším růstem vlhkosti nad MH (asi 30 %) už objem dřeva více méně
nemění, ale hmotnost se zvyšuje. Nárůst objemové hmotnosti je zde tedy jen funkcí přibývající
hmotnosti (vody volné).
Závěr:
Výsledky tohoto cvičení, měření, výpočty a následné zpracování do grafů nám potvrdili, že s rostoucí
vlhkostí dřeva se zvyšuje jeho objemová hmotnost. Z vypočítaných koeficientů vyplynulo, že dřevo
bobtná v každém ze tří základních směrů jinak. Na mez hygroskopicity má vliv druh dřeviny.
Použitá literatura:
Šlezingerová J., Rndr., Gandelová L., RNDr. : Stavba dřeva
Horáček P., Dr. Ing. : Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva
Gandelová L., Horáček P., Šlezingerová J. (1998) : Nauka o dřevě