Jezerský vrch

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Jezerský vrch
CZ0410018
1. Základní identifikační a popisné údaje
1.1 Základní údaje
Název: Jezerský vrch
Kód lokality: CZ0410018
Kód lokality v ÚSOP: 5445
Rozloha (ha): 31,4604
Biogeografická oblast: kontinentální
Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU
Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 343
1.2 Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
NENÍ
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ)
NENÍ
Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády
přírodní památka
Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK
NENÍ
Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK
Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 31,4604
Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v
překryvu s EVL
Ptačí oblasti
NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost
Karlovarský kraj
Dotčené obce
Chyše
Dotčená katastrální území
Chyše, Podštěly
1.4 Stručná charakteristika území
Ekotop
Geologie: Masiv Jezerního vrchu je tvořen čedičovými vrstvami, olivnickým leucitem.
Geomorfologie: Území se nachází na hranicích Poberounské a Krušnohorské soustavy, na západním okraji
geomorfologického celku Rakovnická pahorkatina v těsném sousedství Doupovských hor.
Reliéf: Jezerský vrch (589 m n. m.) je výrazný táhlý hřeben ve směru severozápad - jihovýchod. Na jižních
terasovitých svazích jej pokrývají xerofilní travinobylinná společenstva. Jsou zde rozeznatelné pozůstatky
lomové činnosti.
Pedologie: Hnědozemě podzolové včetně oglejených subtypů. Půdní reakce je zásaditá až neutrální, půda je
vyvinutější.
Krajinná charakteristika: Samotný vrchol a severní svahy jsou porostlé lesními porosty. Nad obcí Podštěly se
zvedá od jihu otevřený výrazný masiv s travnatými terasami a křovinami. V území se nenachází žádná vodní
plocha, ani vodní tok. Území je tak odvodňováno drobnými vodotečemi mimo území EVL.
Klimatologie: Jezerský vrch se nachází na okraji mírně teplé oblasti MT3.
Fytogeografie: Jezerský vrch je součástí Českomoravského mezofytika, fytogeografického okrsku 28a - Žlutická
pahorkatina.
Biota
Na nezalesněných jižních svazích a terasách s hlubší minerálně bohatou půdou se vyvinula vegetace
kvalitnějších suchých širokolistých trávníků (T3.4) s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum).
Dále jsou zde zastoupeny smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), černohlávek velkokvětý (Prunella
grandiflora). Typická je hojná přítomnost černýše rolního (Melampyrum arvense). Na nejexponovanějších
místech se uplatňují i druhy suchých úzkolistých trávníků (T3.3), například máčka ladní (Eryngium campestris)
nebo hadinec obecný (Echium vilgare), biotop jako takový je však vlivem stanovištních podmínek druhově
chudší a méně reprezentativní. Spektrum travnatých biotopů doplňují mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Na jižním
svahu Jezerského vrchu se hojně vyskytují kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), bojínek tuhý (Phleum
phleoides), pelyněk ladní (Artemisia campestris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), rozrazil rozprostřený
(Veronica prostrata), mateřídouška časná (Thymus praecox), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), mařinka psí
(Asperula cynanchica), mačka ladní (Eryngium campestre), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) a pcháč
bělohlavý (Cirsium eriophorum). Fytogeograficky významný je výskyt rozrazilu rozprostřeného (Veronica
prostrata), uváděn je i vstavač kukačka (Orchis morio). Trávníky doplňují na svazích a terasách vysoké
mezofilní a xerofilní křoviny (K3), jejichž druhovou skladbu tvoří růže (Rosa sp.), hlohy (Crataegus sp.), třešně
(Prunus sp.), brslen evropský (Euonymus europaea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), líska obecná (Corylus
avellana). Zajímavý je výskyt růže galské (Rosa gallica). Místy křovinaté plochy již přecházejí v iniciační stadia
lesa.
2. Stav EVL a předmětů ochrany
2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 6210
Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia)
Rozloha (ha): 15,0887
Relativní rozloha (%): 47,96
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachovat rozlohu a zlepšit druhovou skladbu stanoviště oproti stavu při vyhlášení EVL
2.2 Nároky předmětů ochrany
Stanoviště
Kód předmětu ochrany: 6210
Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia)
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště je na území EVL zastoupeno biotopem T3.4D - širokolisté suché trávníky, porosty bez význačného
výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) a biotop T3.3D - úzkolisté suché
trávníky. Širokolisté suché trávníky tvoří zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité,
případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy
žlábkaté. Jsou druhově bohaté, s větším množstvím širokolistých vytvralých bylin.
Úzkolisté trávníky jsou více nebo méně zapojené trávníky s dominancí trsnatých travin kostřavy walliské
(Festuca valesiaca), ostřice nízké (Carex humilis), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) nebo péřitých druhů
kavylů (Stipa spp.). Biotopy jsou převážně druhotným biotopem po odlesnění na místech teplomilných doubrav.
Podobně jako další travinobylinné biotopy i širokolisté teplomilné trávníky podléhají při absenci
obhospodařování sukcesnímu tlaku, zarůstají křovinami a biotop jako takový zaniká, neboť se zásadně mění
stanovištní podmínky. V minulosti byly tyto biotopy využívány jako jednosečné louky a extenzívní pastviny
především pro ovce nebo kozy. Porosty trpí také atmosférickým spadem dusíku, což se spolu s absencí
obhospodařování zprvu projevuje monodominancí válečky prápořité (Brachypodium pinnatum), následně
dalšími vysokostébelnými druhy trav jako srha říznačka (Dactylis glomerata) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum
elatius). Pro jejich zachování je potřeba zajistit pravidelnou péči - odstraňování dřevin a kosení, nebo ještě lépe
pastvu ovcí a koz.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL
Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK
Při výřezu křovin ponechávat určité procento keřů z důvodu zachování úkrytů pro drobné obratlovce a
bezobratlé živočichy (viz kapitola 3.1).
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti
Výslunné svahy byly v minulosti využívány k pastvě, zřejmě částečně také jako jednosečné louky.
Obhospodařování udržovalo plochy bez dřevinné vegetace a zajistilo vyšší druhovou diverzitu bylinného patra.
Dřevinná vegetace porůstala pouze hranice pozemků, meze a bezprostřední okolí kamenných snosů či výchozů
hornin.
Zánik tradičních, extenzívních způsobů hospodaření nastal s koncem 2. světové války, po odsunu německého
obyvatelstva. Následná změna hospodaření v 50. letech 20. století, kolektivizace a především intenzifikace
zemědělství znamenala ve své podstatě nastartování, pro suchomilná travinobylinná společenstva, negativního
procesu. Pozemky, které nebylo možné efektivně obhospodařovat, mimo jiné i z důvodu dostupnosti byly
opuštěny a ponechány ladem. To vedlo k zarůstání strání a zvýšení zastoupení konkurenčních rostlin.
V současnosti není známo, že by lokalita byla jakkoliv hospodářsky využívána kromě občasného pomístního
kosení trávy pro drobná hospodářská zvířata (králíci).
Z hlediska výkonu práva myslivosti je lokalita součástí honitby Chyše (kód ÚhÚL 4103309033). V území bylo
zaznamenáno několik drobných mysliveckých staveb či zařízení - posedy, zásypy. V okolí těchto míst se šíří
nitrofilní druhy rostlin a rostliny, jejichž semena sem byla donesena ke krmení. Vlivem snahy o obohacení
porostů o nutričně bohaté druhy rostlin i sem byla zavlečenvlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), který se
na většině míst chová expanzivně. Další rozšiřování na lokalitě může mít negativní vliv na předmět ochrany.
V minulosti se na svazích Jezerského vrchu v menší míře těžil kámen pro stavební účely. Jednalo se o tzv.
selské lomy. Těžba kamene na lokalitě dávno zanikla a bývalé lůmky jsou zarostlé dřevinnou vegetací.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních
zákonů
Další dokumenty
Název: Územní plán Chyše
Platnost od: 20. 11. 2011
Poznámka:
3. Péče o EVL
3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany
V rámci péče o lokalitu je nezbytné provést obnovu těch travinobylinných stanovišť, které jsou předmětem
ochrany a které v současné době zarůstají náletem dřevin. Jednotlivé dílčí plochy jsou očíslovány a péče o ně
bude jednotná. Navržená péče zahrnuje: odstranění keřového patra za danných podmínek, následně udržování
lokality pastvou nebo kosení 1x v průběhu vegetační sezóny v případě, že se nepodaří zajistit pastvu.
Výřez náletu
Na všech dílčích plochách (1,2,3,4) provést odstranění keřového porostu. Ponechány budou keře na tradičních
starých mezích. V dílčí ploše 2 ponechat přibližně 20% současné rozlohy keřů z důvodu zachování přirozených
úkrytů drobných obratlovců i bezobratlích. V dílčích plochách 1 a 3 bude ponecháno nanejvýš 10% současné
rozlohy keřů. V dílčí ploše 4 bude ponecháno 30% současné rozlohy keřů. Ponechány budou keře na okrajích
lesních porostů z důvodu zachování ekotonového pásma a druhů teplomilných lemů. Výřezem bude formován
členitý přechod k travinným společenstvům. Kmínky po výřezu je nezbytné zatírat vhodným herbicidem proti
opakovanému zmlazení. Při opětovném zmlazení nebo nových náletech dřevin opakovat výřez 1x za tři roky.
Vyřezaná hmota bude odstraněna z lokality v souladu s platnou legislativou.
Z vyřezané hmoty je možné vytvořit na místech stanovených příslušným specialistou (herpetolog, zoolog,
entomolog) úkryty pro drobné živočichy. Z důvodu podpory předmětu ochrany EVL musí být vhodná místa
předem konzultována s botanikem.
Likvidace nepůvodních rostlin
Na území EVL se vyskytuje vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus). Jeho rozšíření je nezbytné monitorovat a
na lokalitě vhodně likvidovat. Vzhledem k prozatím menšímu plošnému výskytu v EVL, se doporučuje
vyrýpávání rostlin i s kořeny a kosení dílčích ploch.
Pastva
Dílčí plochy 1,2,3,4 budou (dílčí plochy 1, 3 a 4 až po předchozím odstranění keřového porostu) přepásány
smíšenými stády ovcí a koz. Dílčí plochy 1,3,4 je možné přepásat v období květen až září, dílčí plochu 2 od 20.
června do 31.7. Posunutí pastvy, resp. seče vychází z kvality biotopů a stanovištních podmínek dílčí plochy –
jedná se o nejcennější a zároveň nejvíce výsušnou část EVL a proto by se zde pastva měla odehrát pokud
možno až po odkvetení většiny rostlinných druhů a v danném, poměrně krátkém časovém období, aby
nedocházelo k nadměrnému sešlapu. Nedopasky kosit. Je nezbytné, aby stáda nocovala mimo území EVL, aby
nedocházelo k eutrofizaci biotopů. Skupiny keřů na mezích a ponechané křoviny je nezbytné ochránit
oplocením proti okusu.
V případě, že se nepodaří zajistit na dílčích plochách pastvu, je možné ji nahradit kosením. Píci sušit na místě,
aby mohla ze suché biomasy vypadat semena rostlin. Píci z dílčí plochy 2 je vhodné sušit na dílčích plochách 1
a 4, z důvodu zvýšení druhové pestrosti dlouhodobě neudržovaného travinobylinného porostu.
Kosení
V případě, že se nepodaří zajistit vhodnou pastvu na dílčích plochách, je nezbytné zajistit ošetření lokality
kosením. Kosení travních porostů bude zajištěno jedinou sečí v termínech shodných s pastvou. Píci je vhodné
sušit přímo na pokosených plochách, aby mohla vypadat semena rostlin. Pokosená biomasa z dílčí plochy 2
může být částečně sušena na dílčích plochách 1 a 4, kde jsou porosty předmětu ochrany nejchudší a částečně
ruderalizované dlouhodobou absencí obhospodařování. Usušená hmota bude odvezena k dalšímu využití či
likvidována v souladu s platnou legislativou.
Další opatření
Na území EVL není vhodné zakládat myslivecká krmná zařízení nebo krmeliště u posedů, aby nedocházelo k
eutrofizaci a ruderalizaci porostů.
3.2 Navrhovaná opatření
Opakovaná opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
bez zákresu (vymezeno plochou EVL)
Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
invazních rostlin - jedinci či skupinky)
Invazní druhy
6210
Mechanická likvidace vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus)
vyrýpáváním.
1 x za 1 rok
květen, jinak při zjištění kdykoliv do odkvětu.
1, 2, 3, 4
Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou
dostupností
Kosení
6210
Ruční kosení křovinořezem či kosou. Pokosená hmota bude usušena,
shrabána a odvezena k dalšímu použití či likvidaci v souladu s platnou
legislativou.
1 x za 1 rok
Dílčí plocha 2 bude pokosena od 20.6.do 31. 7. Dílčí plochy 1,3 a 4
budou pokoseny v období od 15.5. do 30.9.
Pokosená hmota z dílčí plochy 2 bude usušena na ploše dílčích ploch 1 a
4.
1, 2, 3, 4
Extenzívní pastva ovcemi či kozami
Pastva
6210
Pastva smíšených stád koz a ovcí. Konkrétní termín pastvy jednotlivých
dílčích ploch by se měl v průběhu let měnit. Porosty ponechaných křovin
je potřeba chránit proti okusu oplocením. Zvířata budou na noc umístěna
mimo území EVL.
1 x za 1 rok
Dílčí plocha 2 bude přepásána v termínu 20.6. – 31.7. Ostatní dílčí plochy
v období květen – září.
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
1, 3, 4
Výřez náletových dřevin plošně
Výřez náletu
6210
Výřez porostu dřevin v dílčích plochách 1, 3 a 4. Snížení zápoje dřevin
na 10% stávající rozlohy. Bude zachován pás dřevin při hranicích EVL.
Pařízky po odstranění dřevin budou potírány vhodným arboricidem proti
zmlazení. Vyřezaná hmota bude odvezena k dalšímu použití nebo
lividována v souladu s platnou legislativou.
1 x za 3 roky
V období vegetačního klidu. 15.10. až 30.3. následujícího roku.
2
Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin
Výřez náletu
6210
Výřez porostu dřevin v dílčí ploše 2. Snížení zápoje dřevin na 20%
stávající rozlohy. Bude zachován pás dřevin při hranicích EVL a na
starých mezích. Pařízky po odstranění dřevin budou potírány vhodným
arboricidem proti zmlazení. Vyřezaná hmota bude odvezena k dalšímu
použití nebo lividována v souladu s platnou legislativou.
1 x za 3 roky
V období vegetačního klidu. 15.10. až 30.3. následujícího roku.
4. Závěrečné údaje
4.1 Použité podklady
DANIHELKA, J.; CHRTEK, J. J.; KAPLAN, Z. (2012). Checklist of vascular plants of the Czech Republic:
Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky. Preslia. 84, 647–811. ISSN 0032-7786.
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd.
Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
JERSÁKOVÁ, J.; KINDLMANN, P. (2004). Zásady péče o orchidejová stanoviště. Vydání 1. České Budějovice:
Kopp. 119 s., 32 p. ISBN 80-7232-254-0.
PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Péče o chráněná území: I. Nelesní společenstva. Vydání 1. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR. 451 s. ISBN 80-860-6442-5.
Portál Informačního sytému ochrany přírody [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2007 [cit.
2015-11-12]. Dostupné online: http://portal.nature.cz
4.2 SDO zpracoval
Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Slavkovský les
Zpracovatel: Bc. Radek Fišer
E-mail: [email protected]
Organizace: AOPK ČR
Zpracovatel: Jakub Nebesář
Datum zpracování:
5. Seznam zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality
CZ0410018_Jezersky_vrch_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL
NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách
CZ0410018_Jezersky_vrch_Koseni.pdf
CZ0410018_Jezersky_vrch_Pastva.pdf
CZ0410018_Jezersky_vrch_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště
NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty
NEJSOU