Kmen: Měkkýši (Mollusca)

Kmen: Měkkýši (Mollusca)
Milan Dundr
Měkkýši
• coelomoví
– nečlánkovaní
• známi již od kambria
Měkkýši
• hlavní 3 znaky:
1. svalnatá noha
• pohyb
• na břišní straně těla
• mohutně rozvinuté
svalstvo
Měkkýši
• hlavní 3 znaky:
2. útrobní vak
• je nad nohou, která do
něj zatlačila útrobní
orgány
Měkkýši
• hlavní 3 znaky:
– plášť
• kožní záhyby
vytvořené na hřbetní
straně těla a objímající
celé tělo
• jeho okrajové záhyby
vylučují hmotu
skořápky
Měkkýši
- 112 000 druhů
Podkmen: Paplži (Aculifera)
Podkmen: Paplži (Aculifera)
- tělo ploché
- dorzoventrálně
zploštělé
- podlouhle vejčité
Podkmen: Paplži (Aculifera)
- na břišní straně
svalnatá noha
- na ní lze rozeznat
hlavu a chodidlo
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• trávicí soustava:
– v hlavové části
ústní otvor
s radulou
– strouhají řasy
z podkladu
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• trávicí soustava:
– pak hltan
• s 1 párem slinných
žláz (!)
– jícen
• s 1 párem
„cukrových“ žláz
– štěpí cukry
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• trávicí soustava:
– žaludek
• do něj ústí jaterní
žláza
– tenké střevo
– konečník
– řitní otvor
• na konci těla
Podkmen: Paplži (Aculifera)
- plášť
- na okraji těla
- úzký lem
- na břišní straně kryje
četné žábry (3)
Podkmen: Paplži (Aculifera)
- na dorzální straně
- tělo mírně vyklenuté
- kryté 8 destičkami
položenými za sebou
- vrstva chitinová a
vápnitá
- název podle toho, že
připomínají tělo
chrousta
(chroustnatky)
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• dýchání:
– žábrami (3)
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• cévní soustava:
– srdce se 2
předsíněmi
– v osrdečníkové
dutině (4)
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• vylučování:
– metanefridie
• obrvenou nálevkou se
otevírá do
osrdečníkové dutiny
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• nervová soustava:
– primitivní
– obhltanový
prstenec
• z něho 4 nervové
pruhy
• spojené příčnými
spojkami
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• smyslové orgány:
– hmatové
– chemoreceptory
– primitivní zrakové
orgány
• na povrchu krunýře
drobná očka
– se světlolomnou
čočkou
Podkmen: Paplži (Aculifera)
• rozmnožování:
– gonochoristé
– oplození vnější
– vývoj nepřímý
• z vajíčka volně
plovoucí larva
– mění se
v dospělce
Podkmen: Paplži (Aculifera)
Zástupci:
chroustnatka středomořská
(Chiton olivaceus)
• Středozemní moře
– na skalách, do nichž
bije příboj
– přilepena
• lepivé žlázy na chodidle
– když odpadne od
skály, svine se do
kuličky
chroustnatka středomořská
(Chiton olivaceus)
• převážně noční
aktivita
• obrušuje řasy i
s drobnými živočichy
na skále
• max. 30 cm
Podkmen: Schránkovci
(Conchifera)
= všichni ostatní měkkýši
Třída: Plži (Gastropoda)
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba:
– zřetelně vyvinutá
hlava
– nepárový plášť
vylučuje nepárovou,
obvykle vinutou ulitu
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba:
– tělo kryto
jednovrstevným
řasinkovým
epitelem se
spoustou
hlenových žlázek
Třída: Plži (Gastropoda)
• trávicí soustava:
– dravé formy:
• ústní dutina
• vychlípitelný svalnatý
chobot
– vymršťován při
uchopení kořisti
Třída: Plži (Gastropoda)
• trávicí soustava:
– dravé formy:
• hltan
– do něj ústí 1 pár
slinných žláz
» vylučuje i
kyselinu sírovou
(až 4%)
» naleptá vápnité
skořápky jiných
měkkýšů a
ostnokožců
Třída: Plži (Gastropoda)
• trávicí soustava:
– býložravé formy:
• ústní dutina s radulou
• svalnatý hltan
– do něj ústí 1 pár
slinných žláz
Třída: Plži (Gastropoda)
• trávicí soustava:
– býložravé formy:
• jícen
– rozšiřuje se ve vole
•
•
•
•
žaludek
tenké střevo
konečník
řitní otvor
– ústí po straně těla
většinou do plášťové
dutiny
Třída: Plži (Gastropoda)
• trávicí soustava:
– mohutný
hepatopankreas (d)
• ústí do žaludku
• zabírá většinu
útrobního vaku
• rozkládá cukry
• vstřebává potravu
• ukládá se v něm tuk a
glykogen
Třída: Plži (Gastropoda)
• dýchací soustava:
– žábry:
• u předožábrých
uložené před
srdeční komorou
Třída: Plži (Gastropoda)
• dýchací soustava:
– žábry:
• u zadožábrých uložené
za srdeční komorou
• různé umístění žaber je
způsobeno stáčením
útrobního vaku a ulity
Třída: Plži (Gastropoda)
• dýchací soustava:
– plicní vak
• u suchozemských a
některých
sladkovodních
• vyvinul se zřasením a
prokrvením vnitřní stěny
plášťové dutiny
Třída: Plži (Gastropoda)
• cévní soustava:
– otevřená
– srdce:
• v osrdečníku
– = zbytek potlačeného
coelomu
– v nejvyšším závitu
útrobního vaku
– nebo za hlavou či nad
konečníkem
Třída: Plži (Gastropoda)
• cévní soustava:
– otevřená
– srdce:
• tvořeno příčně žíhanou
svalovinou
– veškerá ostatní
svalovina v těle je
hladká
• 1 komora
• 1 nebo 2 předsíně
Třída: Plži (Gastropoda)
• cévní soustava:
– otevřená
– srdce:
• z komory aorta
– dělí se do hlavy (a
pohlavních orgánů)
– a do útrob
• krev se vylévá do dutin
v tělním mezenchymu
• odkysličí se
Třída: Plži (Gastropoda)
• cévní soustava:
– otevřená
– srdce:
• pak se sbírá do
sběrných žilních dutin
• odtud žilami do
dýchacích orgánů
• po okysličení do
předsíně
Třída: Plži (Gastropoda)
• vylučovací
soustava:
– nepárová
metanefridie
• otevírá se do
dutiny
osrdečníku
– bývá
označována za
„ledvinu“
Třída: Plži (Gastropoda)
• nervová soustava:
– 5 párů vzájemně
propojených ganglií
(zauzlin)
– u některých mohou
splývat a seskupovat
se v hlavové části
Třída: Plži (Gastropoda)
• nervová soustava:
– 5 párů vzájemně
propojených ganglií
(zauzlin)
• mozková zauzlina
– inervuje smysly
» hmat, čich,
poloha, zrak,
tykadla a ústí
(otvor) ulity
• nožní zauzliny
– inervují svalstvo nohy
Třída: Plži (Gastropoda)
• nervová soustava:
– 5 párů vzájemně
propojených ganglií
(zauzlin)
• boční zauzliny
– inervují plášť a žábry
• temenní zauzliny
– inervují čichové
ústrojí
• útrobní zauzliny
– inervují útroby
Třída: Plži (Gastropoda)
• smyslové orgány:
– hmatové buňky
• buď rozptýlené
• nebo se shlukují na
tykadlech, okraji pláště
apod.
Třída: Plži (Gastropoda)
• smyslové orgány:
– čich
• lišty v bázi žaber
• eventuelně 2. pár
tykadel
Třída: Plži (Gastropoda)
• smyslové orgány:
– polohové orgány
(statocysty)
• 2 uzavřené váčky
– v nich tekutina a
obrvený epitel
– plave tam 1 – 100
kousků CaCO3
Třída: Plži (Gastropoda)
• smyslové orgány:
– zrak
• od nejjednodušších
očních jamek
• po oční váčky s čočkou
a sklivcem
– na konci tykadel 2.
páru nebo u jejich
báze
Třída: Plži (Gastropoda)
• rozmnožování:
– převážně gonochoristé
– ale i hermafroditi
(hlemýžď)
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• oboupohlavní
žláza(a) ve 2. závitu
ulity
– obklopená
hepatopankreatem
– dříve dozrávají
spermie = proterandrie
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• z ní společný vývod
pro oba druhy gamet
do bílkové žlázy(c)
– v ní oplozovací
komůrka
– odtud už odděleně
vejcovod(d) a
chámovod(e)
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• chámovod(e)
– po celé jeho délce leží
prostata
• = předstojná žláza
– vyživuje spermie
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• chámovod(e)
– ústí do penisového
váčku(g)
• vysouvání a zasouvání
penisu
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• vejcovod (d)
– dolní část se považuje
za dělohu (m)
– přechází v pevnou
pochvu (l)
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• pochva (l)
– do ní ústí:
• zásobní váček na
spermie (h)
• šípový vak/j/
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• pochva
– po stranách jsou
prstovité skořápečné
žlázy (i)
• jejich výměšek obaluje
vajíčka
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• šípový vak:
– aragonitový „šíp
lásky“
• kopulující jedinci si jej
před spářením
vzájemně zavádějí do
těla
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
• šípový vak:
– aragonitový „šíp
lásky“
• pak výměna spermií
– tečou po šípu
– jejich uložení (spermií
druhého jedince) do
zásobního váčku
Třída: Plži (Gastropoda)
• stavba obojetného
ústrojí u hlemýždě:
– později dozrálá vajíčka
oplozena spermiemi
druhého jedince ze
zásobního váčku
– u hlemýždě vývoj
přímý
Třída: Plži (Gastropoda)
- u žabernatých
mořských vývoj
nepřímý
- larva veliger
- kolem úst 2-4 laloky
lemované věncem brv
- postupně se mění
v dospělce
- je volně plovoucí
- vyvinutý dospělec
klesá ke dnu
Zástupci:
Podtřída: Předožábří
(Prosobranchiata)
homolice středomořská
(Conus mediterraneus)
• Středozemní
moře
• v evropském
vnitrozemí se za
ně platila spousta
peněz
homolice středomořská
• jedovaté (!)
• z úst vysune chobot
se zoubky
– do nich ústí vývody
jedových žláz
– obrana i útok
homolice středomořská
- pro člověka je
„uštknutí“ bolestivé
- může nastat:
- ochrnutí
- celková otrava
- smrt ! (obzvlášť u
tropických homolic)
ostranka jaderská
(Murex brandaris)
• Středozemní
moře
• obústí s hroty a
1 dlouhý
výběžek
s dýchací trubicí
• dravci
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
– do mořidla
z rozvařených
ostranek – lněné i
vlněné pláště
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
– na slunečním světle
nabudou šarlatové
barvy
– odstíny se mění dle
záhybů látky
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
– barvivo je
dibromindigo
– k získání 1 g je
zapotřebí 10 000
ostranek (!!!)
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
• * vrch Monte Testaceo
u Tarentu v Itálii je
hromada skořápek
ostranek (byla tam
barvírna)
ostranka jaderská
• „antický purpur“ = nachové barvivo
– plášť 2x máčený měl lepší barvu a byl dražší
– v Ovidiově básni kvůli dvakrát máčenému
plášti zabila posádka lodi cestujícího
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
– z purpuru též červený
inkoust
• v byzantské říši se jím
směl podepisovat
pouze císař
ostranka jaderská
• „antický purpur“ =
nachové barvivo
– pokus: na dovolené
v Chorvatsku dráždit
ostranku dřívkem
v okolí ústí, kde leží
žlázy vylučující nach
• objeví se nažloutlý sliz
• něco jím napsat na
kapesník
• pak na slunce
• písmo v nachové barvě
ostranka jaderská
• „antický purpur“ = nachové barvivo
– dnes se již dibromindigo vyrábí chemicky
zavinutec tygrovaný
(Cypraea tigris)
- Indický oceán
zavinutec penízkový
(Cypraea moneta)
• malé ulity
porcelánově
bílé barvy
• uznávané
platidlo
v Benátkách
zavinutec penízkový
(Cypraea moneta)
- když Marco Polo přivezl z Číny do Evropy první
porcelán, srovnávali jeho lesk s ulitami
- ulity nazývali „porcellana“
- z italského porcello = prasátko
- podle toho nazvali novou hmotu porcelán
zavinutec penízkový
(Cypraea moneta)
- už 1500 př.n.l. –
platidlo v Číně
- odtud na západ do
Orientu a do Afriky
- zde název „kauri“
- v Africe vytlačeny
penězi až v 19.
století (!)
ušeň mořská
(Haliotis tuberculata)
• Středozemní
moře
• nízká ulita
• proděravěné
široké obústí,
bez víčka
ušeň mořská
(Haliotis tuberculata)
• dříve se užívaly
jako misky na
mýdlo
• uvnitř nádherné
tmavě perleťové
barvy
křídlatec veliký
(Strombus gigas)
• až 30 cm
• růžová ulita
• Karibské moře
křídlatec veliký
(Strombus gigas)
• pohyb po dně skoky
• víčkem připevněným
na noze může při lovu
zranit až do krve
• u evropských břehů
nežije
křídlatec veliký
(Strombus gigas)
bahenka živorodá
(Viviparus viviparus)
• sladkovodní, u nás
• stojaté i mírně
tekoucí vody, hojně
• živorodost
Podtřída: Zadožábří
(Opistobranchiata)
zej obecný
(Aplysia depilans)
• Středozemní moře
• až 30 cm
• tělo hnědočervené
nebo červené
s šedými skvrnami
• při podráždění
vylučuje červený
sekret (jako sépie)
zej obecný
(Aplysia depilans)
- 4 tykadla, zadní
široká boltcovitě
rozšířená
- proto název „mořský
zajíc“
- ne pro hopsavý pohyb
– plave nebo leze!
- chyba v učebnici
zej obecný
(Aplysia depilans)
Podtřída: Plicnatí (Pulmonata)
plovatka bahenní
(Lymnaea stagnalis)
• sladkovodní
• ulita pravotočivá zašpičatělá a nadmutá
• býložravá, řasy i rostliny
bahnatka malá
(Galba truncatula)
• sladkovodní
– na vodních rostlinách při březích menších stojatých
vod
• mezihostitel motolice jaterní (!)
okružák ploský
(Planorbis corneus)
• silnostěnná, v jedné
rovině vinutá
skořápka
– průměr 3 cm (v ČR)
• sladkovodní
– stojaté vody
• v teplých krajích
– mezihostitelé
krevniček
(Schisostoma) bilharzióza
hlemýžď zahradní
(Helix pomatia)
• suchozemský
• v letním suchu i
v zimě – víčko
• ulita pravotočivá
hlemýžď zahradní
(Helix pomatia)
- oblíbená
pochoutka
(Francie)
- nejlepší jsou
z jara
- koncem léta
v sobě hromadí
nedobré soli
- hlemýždí farmy
- konzervy
hlemýžď zahradní
(Helix pomatia)
hlemýžď zahradní
(Helix pomatia)
páskovka žíhaná, keřová, hájní
(Cepaea)
• podélné
hnědé až
černé pásky
• křoviny
suchomilka obecná
(Helicella candicans)
- velmi hojná
suchomilka obecná
(Helicella candicans)
jantarka obecná
(Succinea putris)
- žlutá průsvitná
ulita
- vejčitého tvaru
závornatka drsná
(Clausilia dubia)
- vápencové
skály
- vápencové
zdivo zřícenin
plzák lesní
(Arion empiricorum)
• místo skořápky
štítek na hřbetní
straně na předním
konci těla
• hřbet nohy bez kýlu
• dýchací otvor
vpředu na pravé
straně
plzák lesní
(Arion empiricorum)
• tělo cihlově červené
až černé
• z jeho hlenu se kdysi
vyráběly léky proti
plicním chorobám
plzák španělský
(Arion lusitanicus)
• invazní plž
• škody v zemědělství
• podobá se p. lesnímu
slimák popelavý
(Limax cinereoniger)
• místo skořápky štítek
na hřbetní straně na
předním konci těla
• dýchací otvor vzadu
na pravé straně
• šedožlutý až černý
• v lesích pod kameny
nebo kůrou pařezů
modranka karpatská
(Bielzia coerulans)
• modrofialová
• horské lesy Karpat
(Slovensko)