koncentrační tábor mauthausen - Moderní

koncentrační tábor mauthausen - Moderní

MODERNÍ DĚJINY.CZ
KONCENTRAČNÍ
TÁBOR MAUTHAUSEN
Miroslava Ludvíková
Koncentrační tábor v Mauthausenu patří mezi nejznámější nice. Tyto budovy byly vystavěny z kamene. Kromě jedné
neblaze proslulé koncentrační tábory založené nacisty. strany byl lágr obehnán vysokou kamennou zdí korunTábor patřil do skupiny III určené pro nepolepšitelné vězně, ovanou ostnatým drátem s vysokým napětím. V určitých
jejichž návrat byl nežádoucí a jenž měli být „vernichtung vzdálenostech se nad stěnami tyčily hrozivě vyhlížející
durch arbeit“, zlikvidováni prací. Byl to první koncentrační věže s kulomety a esesáckými hlídkami. V blízkosti lágru
tábor založený mimo vlastní území Německa, ležel v řídce na stráni byly ubikace pro SS posádku, jejich nemocnice,
obydlené oblasti přibližně 20 km na východ od rakouského kuchyně, veliká hala zvaná „Führerheim“, kantýna s baLince.
rem. Před hlavní branou komandatura a kanceláře pro velitele tábora a politické oddělení. Opodál, stranou na stráZaložený byl 8. srpna 1938, tedy osm měsíců po anšlusu ni byly vystavěny vily pro esesáckou šlechtu.”1
Rakouska. Heinrich Himmler tehdy poslal do Mauthausenu
přibližně 300 vězňů z koncentračního tábora Dachau. Jejich Statistiky a život v táboře
úkolem bylo vybudovat v blízkosti místního kamenolomu Na konci roku 1938 se v Mauthausenu nacházelo téměř
Wiener-Graben tábor, v němž by byli vězni využíváni k prá- 1000 vězňů, především kriminálních zločinců, asociálů
ci. Vlastníkem kamenolomu byla společnost Deutsche a náboženských elementů – např. Svědků Jehovových.
Erd- und Steinwerke GmbH (DEST). O rok později, v roce Během druhé poloviny roku 1939, tj. po rozpoutání druhé
1939, byla přibližně 5 km od mateřského tábora započata světové války, se počet zvýšil na 2600 vězňů a přibyly
výstavba pobočného tábora Gusen, viz dále.
také další státní příslušnosti. Nejpočetnější národnostní
zastoupení měli v táboře Poláci. Židovských vězňů bylo
Koncentrační tábor v Mauthausenu se skládal z 32 budov na počátku málo, teprve od října 1941 do tábora přijížděly
obklopených nejdříve nabitým ostnatým drátem, později transporty s Židy, první židovský transport byl vypraven
vysokou kamennou zdí se strážními věžemi.
z Protektorátu Čechy a Morava.2
Václav Václavík (1911): „Za kamenným opevněním
bylo asi 25 baráků, většinou dřevěných pro vězně, před
nimi rozlehlá plocha zvaná Appellplatz, vpravo kuchyně
pro vězně, pod ní skladiště, sprcha. Za ní bunkr s malými celami, dále plynová komora, krematorium a már-
1 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, k dispozici na
www.fronta.cz/vaclavik-vzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012).
2 Např. po pádu Francie byly do Mauthausenu poslány tisíce španělských
republikánských uprchlíků, kteří do Francie uprchli poté, co Franco
zvítězil ve Španělské občanské válce v roce 1939. V Mauthausenu
skončili také příslušníci Interbrigád, kteří bojovali ve Španělsku.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je
financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
1
MODERNÍ DĚJINY.CZ
S narůstajícím počtem vězňů bylo potřeba tábor
rozšiřovat. Velitel tábora Franz Ziereis rozhodl o jeho
rozšiřování směrem na sever a západ – takto rozšířený
tábor byl obehnán ostnatým drátem. V nové části tábora
byli celoročně vězněni na otevřeném prostoru především
maďarští Židé a ruští vojáci.
vězňů do Polska a předal je muzeu v Auschwitz-Birkenau.
Další část záznamů byla převezena do Austrálie a v roce
1969 dokumenty získal Mezinárodní výbor Červeného
kříže.
Vzhledem k nedochování přesných táborových záznamů
není možné určit přesný počet vězňů, kteří byli v Mauthausenu zavražděni. Navíc, jak je uvedeno níže, několik tisíc vězňů bylo převezeno k likvidaci do nedalekého zámku
Hartheim5. Dochované záznamy převezl jeden z přeživších
Tábor byl osvobozen průzkumnou jednotkou 11. americké
obrněné divize. Velitel Carl Ziereis byl na útěku – v civilních šatech – postřelen. Ještě před smrtí byl americkou
armádou vyslýchán7. Při mezinárodním procesu v Dachau
Velitelem tábora v období od 8. srpna 1938 do 17. února
1939 byl Albert Sauer (1898–1945). Po jeho odchodu se
Denně do tábora také přijížděly menší transporty z ostat- velitelem stal Franz Ziereis (1905–1945) a zůstal komanních koncentračních a vyhlazovacích táborů. První trans- dantem až do května 1945.
porty z Auschwitzu přijely v únoru 1942, další v červnu
1942, v dubnu a listopadu 1943 a později v lednu a únoru Václav Václavík (1911): „Nejvyšší vládce Mauthausenu
1944, včetně transportů smrti na počátku roku 1945. Mezi a jeho filiálek byl komandant Standartenführer Franz
deportovanými byla i velká skupina civilistů uvězněná Ziereis z Mnichova. Hned pod ním měl velení Schutzhaftpo Varšavském povstání. Tito nově přibyvší vězni byli lagerführer SS-Hauptsturmführer Georg Bachmayer,
ponecháni osudu na volném prostranství před táborem, jeden z největších sadistů v lágru. Další místo v hieraro hladu, v mrazu. Tisíce vězňů tam umíraly hladem, chii zaujímal SS Haupsturmführer Schultz, vedoucí polivyskytly se i případy kanibalismu.
tického oddělení (gestapa), který se také vyznačoval
odebíráním zlatých prstenů, náušnic, hodinek i zlatých
Artur Radvanský (1921): “V Linci nás vysadili a šli jsme zubů při každém příchodu nového transportu. Oberdo kopce do Mauthausenu. Celou noc nás nechali spát sturmführer Heinlingsfelder byl hlavním komandantem
venku, já jsem ležel v jednom houfu s Cyrankiewiczem. v lomu, většinou času opilý a pro zkrácení času tu a tam
Byli jsme namačkáni na sebe a každou půlhodinu ten, co ubil vězně. Činy Obersturmführera Streitweisera by zahležel na kraji, se posunul dovnitř do řady, a tak jsme se anbily i samotného markýza de Sade. K uspokojení svých
měnili. Pak nás nahnali do koupele, zase nám vzali všecky sexuálních tužeb házel vězně do otevřených latrín a při
naše věci. Mě napadlo, že jsem vzal čtvrtku chleba, kterou pohledu jak se topí, dosahoval erotického vzrušení. Někdy
jsem vydlabal a dal si dovnitř zlaté hodinky, které nám poslal psa na menší skupinu pracujících otroků a skákal
přinesli kluci z kanady. Chleba jsem držel v ruce a vězeň radostí nad jejich agonií. Když se některý z vězňů snažil
v koupelně mi ho nechal. Vyšli jsme ven a v mrazu nás psu uniknout, zastřelili ho. Smutně se proslavil Sturmfühmokré hnali na blok. Naše skupina, naše stovka odběhla rer Waschitski, bývalý lékárník z Vídně, který se vyznaa v koupelně přestala téct voda, padesát kluků vyběhlo menal vynálezem jedovaté tekutiny, která byla píchána
ven a museli čekat na dalších padesát, dokud nezačala do těl práce neschopných vězňů. Killerman, Kofler, Wintéct voda. Dvacet z nich zmrzlo. Už se nezvedli. Kdybych kler, Schultz, Trum, Weis, Müller, Schimphosel, Koschnitzse dostal do koupelny o pět minut později, už bych nežil.”3 ki, Kreineis a další jména by neměla být zapomenuta.
Ti všichni byli bezcitní vrahové, Himlerovi služebníci, kteří
Podle odhadů táborem od srpna 1938 do května 1945 s potěšením likvidovali „Menschendreck“ až do konce
prošlo 199.404 vězňů, z nichž přibližně 119.000 tam války. Měli naprogramovaný úkol zabíjet, vězňové byli pro
ně jen bezvýznamná čísla nikoliv lidé.”6
zemřelo; přibližně 38.120 bylo židovského původu.4
3 Artur Radvanský, k dispozici na holocaust.cz/cz2/resources/
recollections/zm58 (15. 7. 2012).
4 Tábor byl určen především pro muže, v září 1944 však do tábora přijel
první ženský transport z Auschwitzu. Koncem války přišlo dalších
2500 ženských vězenkyň.
5 Zámek Hartheim patřil mezi místa, kde docházelo k eutanáziím v rámci
2
Akce T4. V květnu 1940 došlo ke zplynování prvních 633 pacientů.
V rámci akce Sonderbehandlung 14 f 13 zde bylo usmrceno dalších
12.000 osob, z toho bylo 5000 vězňů Mauthausenu, Gusenu a Dachau.
Celkem zde bylo zavražděno přibližně 30.269 osob.
6 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, k dispozici na www.fronta.cz/vaclavik-vzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012).
7 Text výslechu k dispozici na www.jewishgen.org/forgottenCamps/
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je
financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
MODERNÍ DĚJINY.CZ
7. března 1946 bylo dalších 58 příslušníků odsouzeno do šedesáti kilogramů. Podle rozkazu každý z nás si musel
k smrti, 3 na doživotí. Celkem v Mauthausenu během let zvednout balvan na ramena a vynést jej po 186 schodech,
1939–1945 sloužilo více než 10.000 dozorců SS.
které byly nerovnoměrně vytesané nahoru k blízkosti lágru. Spadl-li vězeň, často vytvořil tzv. domino efekt a strhl
Mezi těmi, kdo nacistické věznění v Mauthausenu přežil, s sebou i další vězně. Po složení kamene „Laufschritt“
byl Simon Wiesenthal, který poté strávil zbytek života (poklusem) běžet dolů, uchopit další a v této proceduře
lovem nacistických válečných zločinců.
pokračovat celý den.
Tak jako moji druhové v koloně, naložil jsem kámen na raArtur Radvanský (1921): “Osvobodila nás americká ar- mena a začal stoupat. Krutá vytrvalost boje se smrtí. Než
máda, ale život nám vlastně zachránili španěláci. Potkal se ozval hlas píšťaly končící práci, chtělo se mi zemřít.”9
jsem se s nimi v roce 1941 v Buchenwaldu, ale potom
je odvezli do Mauthausenu. Tam je strašně zdecimovali, Vytěžená žula byla původně používána k dláždění ulic
naživu zůstalo jen asi deset procent a pět šest z nich ve Vídni, později se však předpokládalo její využití při
jsem potkal v Ebensee. Když se blížila fronta, lagerführer rekonstrukci a přestavbě německých měst dle plánů nacinařídil, že vězňové musí jít do štol, aby se ochránili před stických architektů v čele s Albertem Speerem.10
bombardováním. Jenže štoly byly podminované a oni by
nás byli odpráskli, všech 10.000 lidí. Španěláci říkali: Ne, Vězni byli rovněž nasazováni na hloubení tunelů pro
nikam, stávka. Oni se zalekli té síly, nechali nás na blocích podzemní továrny v okolí tábora. Jednalo se především
a nic se nestalo. Najednou práskl do brány tank, přijela o továrny v Gusenu, Ebensee či Melku.
americká armáda a byli jsme osvobozeni. Našim oblastním americkým komandantem byl americký Němec. Ten Vyhlazování vězňů
nadržoval Němcům a spousta esesáků utekla. Španěláci Nejprve, přibližně do roku 1943, tábor sloužil především
je pochytali a vláčeli je za auty po lagerstrasse, kde byly k věznění politických a ideologických nepřátel. Poté však
ostré kameny. To se mi nelíbilo. Myslím, že to hodně lidí začal plnit všeobecnou vyhlazovací činnost. Vězni, jež již
odsuzovalo, že se chovali stejně jako Němci.”8
nebyli schopni vykonávat práci, byli likvidováni. Do roku
1940 byli vězni převáženi na zámek Hartheim, kde byli
Po osvobození bylo pohřbeno 15.000 těl v masových zplynováni, či byli přímo v Mauthausenu usmrceni injekcí
hrobech u Mauthausenu. V týdnech následujících po os- a zpopelněni. Po zvýšení počtu vězňů se tento systém
vobození zemřelo na 3000 vězňů na následky hladovění již stal nedostatečným a drahým a nadále byla v Mauthausenu užívána plynová komora, nejdříve pojízdná,
a nemocí.
od prosince 1941 trvalá zděná komora s kapacitou až 120
vězňů.
Pracovní využití
V létě býval budíček v 4.45, v zimě o půl hodiny později.
Pracovní den končil v 19.00. Vězni pracovali v kame- Jinou oblíbenou metodou vraždění vězňů bylo, především
nolomu Wiener-Graben ve dvou skupinách. Jedna sku- v zimě, stříkání proudů ledové vody na vězně, kteří tak
pina lámala kámen, druhá v kolonách vynášela na zádech umrzli.
bez odpočinku a za neustálého bití mohutné kvádry žuly
Známým způsobem vraždění byly také tzv. parašutistické
po schodech.
skoky: dozorci si vybírali oběti, které shazovaly ze skály
Pracovalo se za všech podmínek a nesmírně těžká práce kamenolomu dolů.
spolu s nízkými příděly jídla měly za následek vysokou
Pobočné tábory
úmrtnost.
Komplex tábora Mauthausen patřil k největšímu komVáclav Václavík (1911): „Na dně lomu byla před námi plexu ovládanému Němci. Kromě čtyř hlavních táborů
masivní halda žulových kvádrů, každý o váze od třiceti existovalo v Rakousku a Německu více než 50 pobočných
Camps/MauthausenEng.html (17. 6. 2012).
8 Artur Radvanský, k dispozici na holocaust.cz/cz2/resources/
recollections/zm58 (15. 7. 2012).
9 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, www.fronta.cz/vaclavikvzpominky-na-mauthausen-1 (17. 7. 2012).
10 Více např. Albert Speer, Řídil jsem Třetí říši, Praha 2010.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je
financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
3
MODERNÍ DĚJINY.CZ
táborů. K pobočným táborům patřily i další kamenolomy,
muniční továrny, doly, zbrojovky a továrny na výrobu
stíhacích letounů Messerschmitt či např. farmaceutická
firma Bayer. Soustava táborů dosahovala se ziskem
11 milionů říšských marek nejlepších výrobních výsledků
mezi podobnými centry Třetí říše.
Gusen
Již rok po založení tábora byl Mauthausen přeplněn
a bylo nutné komplex rozšířit. O necelých 5 km dále byla
započata výstavba nového tábora Gusen (nazývaný také
Mauthausen II). Nově zbudovaný tábor byl dokončen
v květnu 1940, ale první vězni přijeli již 17. dubna 1940.
První transport s vězni převážně z Dachau a Sachsenhausenu dorazil 25. května 1940. I v Gusenu byli vězni
využíváni na otrockou práci v kamenolomech či byli pronajímáni místním zemědělcům a podnikatelům.
vami betonu, od nádraží Redl-Zipf položeny železniční
koleje až do vnitřku tunelu a výtah spojoval vrchol hory
s podzemím. Na blízké louce byl vystavěn objekt širokých
stěn z betonu a vnějšek upraven tak aby se z výše podobal hospodářskému stavení. Namalovaná okna, dveře
i střecha, vpředu zahrádka a chlívky. Při sypání betonu
do jedné ze stěn této podivné stavby spadl jeden ruský
vězeň do tuhnoucí masy a byl zaživa zasypán.“11
Památník Mauthausen po konci války
Po osvobození tábor spravovaly Spojené státy americké, nicméně Mauthausen spadal do sovětské okupační
zóny a jeho správu bezprostředně převzali Sověti. V létě
1945 jej pár měsíců využívala Rudá armáda jako kasárna.
Podzemní továrny rozebrali a jako válečnou kořist převezli
do Sovětského svazu. Během let 1946–1947 byly tábory
nevyužívané a použitelné zařízení bylo místním obyvatelstvem rozebráno a odvezeno. Když se začátkem roku
Do Gusenu byli začátkem roku 1941 přesunuti téměř sovětská armáda stahovala z oblasti, vyhodila tunely
všichni Poláci a Španělé. V říjnu 1941 byl z části Gusenu do povětří. Dne 20. června 1947 tábor převzala Rakouská
vytvořen tábor pro válečné zajatce, především sovětské republika, která se zavázala zřídit zde Památník.
důstojníky.
Většina vězeňských bloků, zachované budovy SS a proDo ledna roku 1944 byl Gusen nezávislý na mateřském vozní zařízení v kamenolomu byly v rámci přestavby rotáboře, měl vlastní systém číslování vězňů, registr zebrány a místo bylo v roce 1949 prohlášeno památným
zemřelých, poštovní kancelář i dozorce. Až na konci války místem. Na podzim téhož roku byl na místě původních
byly oba tábory sloučeny. Počet vězňů v Gusenu však byl správních budov SS odhalen Národní památník. Poté i další
oproti Mauthausenu téměř dvojnásobný.
země a skupiny postavily vlastní památníky. Na začátku
šedesátých let byl v areálu tábora zřízen hřbitov, kam byly
V březnu 1944 byl sklad SS v Mauthausenu přestavěn přemístěny ostatky více než 14.000 obětí z hromadných
na nový pobočný tábor nazvaný Gusen II, který až do konce hrobů.
války sloužil jako velmi provizorní tábor. Bylo v něm
12.000–17.000 vězňů. Pobočný tábor Gusen III v Lungitzu V roce 1970 byla v Památníku otevřena stálá výstava
byl otevřen v prosinci 1944.
k dějinám tábora. V roce 2003 bylo vybudováno Středisko
pro návštěvníky.12
Později, s bombardováním německého průmyslu spojeneckým letectvem, byla výroba přesunuta do podzem- Čeští vězni v Mauthausenu
ních tunelů v kopcích, jež obklopovaly tábor. Rozloha Mauthausen a komplex jeho táborů byly prvními místy, kam
těchto podzemních továren byla ohromná. Např. továrny byli deportováni čeští občané. První vězni tam přijížděli již
na zbraně se rozkládaly na ploše kolem 30.000 m2 či firma v roce 1939. V roce 1940 sem byla rovněž přemístěna skuMesserschmitt disponovala s 50.000 m2 a byla schopna pina českých vězňů ze Sachsenhausenu. V této době se
za měsíc smontovat až 1250 letadel ME 262.
však jednalo maximálně o dvě desítky Čechů. Početné deportace začaly až v říjnu 1941: 3. října 1941 přijel z Prahy
Václav Václavík (1911): „Pod obrysem uchvácené hory transport čítající téměř 300 osob. Od tohoto období sehrál
se budovala kompletní podzemní továrna. Miliony tun Mauthausen zvláštní úlohu při decimování českého obykamene a zeminy byly vydlabány do osmi set metrů
hloubky hlavního tunelu, do útrob hory pak několik 11 Václav Václavík: Vzpomínky na Mauthausen, www.fronta.cz/vaclavikvzpominky-na-mauthausen-2-schlier (17. 7. 2012).
menších postranních. Stropy, stěny zpevněny vrst12 www.mauthausen-memorial.at
4
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je
financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
MODERNÍ DĚJINY.CZ
vatelstva po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora: „Vzhledem k zvláštnímu
utváření v Protektorátu Čechy a Morava je nutno všechny
osoby odsouzené stannými soudy zřízenými v Protektorátu, na základě nařízení říšského protektora ze dne
27. 9. 1941, k předání tajné státní policii, umísťovat
výlučně v koncentračním táboře Mauthausen.“ Do konce
roku již bylo v Mauthausenu na 1400 Čechů. Ani přesné
počty českých vězňů v táboře není možné přesně určit.
Zachované dokumenty totiž neobsahují údaje o deportacích českých vězňů do Mauthausenu k tajným popravám
a některé další přesuny vězňů. Odhaduje se, že v Mauthausenu bylo nejméně 5800 českých občanů.13
K největším popravám patří exekuce 252 příslušníků rodin
a příbuzných Jana Kubiše a Josefa Valčíka, k níž došlo
23. října 1942, bezprostředně po jejich příchodu do Mauthausenu.14
V Mauthausenu bylo zavražděno mnoho významných
českých odbojářů, umělců a vědců: např. písničkář a herec
Karel Hašler, pedagogové Jan Florian, Vojtěch Rosický,
Radim Nováček, biskup Štěpán Trochta, jezuita Adolf
Kajpr. V letech 1941–1945 zde byl vězněn také pozdější
československý komunistický prezident Antonín Novotný.
Literatura
Václav Berdych, Mauthausen: k historii obce vězňů v koncentračním
táboře Mauthausen, Praha 1959.
Mauthausen, uspořádal Stanislav Hlaváček, Praha 2000.
Gordon J. Horowitz, In the Shadows of Death, New York 1990.
Jaroslav Joza, Nacisty umučení vězňové Malé Pevnosti Terezín,
in Terezínské listy, č. 12, 1982, s. 1–17.
Jaroslav Kladiva, Poslední z transportu, Praha 1983.
Karel Littloch, Mauthausen, koncentrační lágr smrti: vzpomínky
a léta 1941–1942, Praha 1945.
Josef Mojžíš, Ze vzpomínek bývalých vězňů a účastníků odboje,
in Terezínské listy, č. 17, 1989, s. 43–47.
Artur Radvanský, A přece jsem přežil, Praha 2008.
Susan Goldman Rubin, The Flag with fifty-six stars: a gift from
the survivor of Mauthausen, New York 2005.
Albert Speer, Řídil jsem Třetí říši, Praha 2010.
Miloš Vítek, Mauthausen 1945 – Dachau 1945, Brno 1946.
Jaroslav Žižka, Heydrichiáda měla svůj závěr v Mauthausenu,
in Terezínské listy, č. 13, 1984, s. 9–25.
13 Databáze českých vězňů v Mauthausenu: http://www.pamatnik-terezin.
cz/vyhledavani/mauthausen/
14 Více http://mauthausen.valka.cz/cesi_a_slovaci_v_mauthausenu.htm
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je
financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
5